Analýza zájmu studentů o studium v zahraničí
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně. Dále prohlašuji, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění), že jsem čerpala pouze z pramenů uvedených na konci bakalářské práce, a že citace uvedených pramenů jsou úplné. V Jihlavě dne ………..……………………. Podpis
Analýza zájmu studentů o studium v zahraničí
Bakalářská práce
Michaela Krpálková
Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra Cestovního ruchu
Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc.
stupeň odborné kvalifikace: bakalář
Jihlava 2010
© 2010 Michaela Krpálková
Analýza zájmu studentů o studium v zahraničí Bakalářská práce Michaela Krpálková Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra Cestovního ruchu Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. stupeň odborné kvalifikace: bakalář Jihlava 2010 stran: 53
Anotace Předmětem bakalářské práce „Analýza zájmu studentů o studium v zahraničí“ je rozbor možností výjezdu na zahraniční studijní pobyt pro české studenty a jejich zájem o ně. První část se zabývá charakteristikou jednotlivých současných programů v České republice a Evropské unii, které jsou zaměřeny na vzdělávání. Druhá část obsahuje zjištění zájmu studentů o studium v zahraničí a jejich zkušenosti se studijními pobyty. Součástí je návrh na zefektivnění výuky na Vysoké škole polytechnické Jihlava.
Annotation The matter of submitted thesis „The Analysis of an Interest of the Students on the Education in the Foreign Countries“ is the study of the possibilities for departure to abroad study stay for the Czech students and their interest of them. The first part considers a description of the separate contemporary programmes, which are specialized on education, in the Czech Republic and in the European Union. The second part contains an exploration of the interest of the students about study abroad and their experiences with study mobility. The component part is the suggestion of more effective education on College of Polytechnics Jihlava.
Klíčová slova Programy Evropské unie. Mobilita studentů. Vysokoškolská instituce. Atraktivita. Cestovní ruch. Předmět.
Keywords European Union Programs. Student mobility. Higher education institution. Attractiveness. Tourism. Subject.
Předmluva Hlavním tématem této práce je zahraniční studium, zájem českých studentů o zahraniční studijní pobyty, jejich možnosti a v neposlední řadě i souhrn znalostí s tímto druhem studia. Motivem volby tohoto tématu byla osobní zkušenost v rámci semestru stráveného na vysokoškolské instituci ve Finsku. Informační zdroje byly pro teoretickou část pouze v elektronické podobě, jednalo se o webové stránky Evropské komise a agentur zodpovědných za realizaci programů zaměřených na vzdělávání a o letáky, které měly agentury uveřejněné na svých stránkách. Práce je určena na jedné straně studentům Vysoké školy polytechnické Jihlava oboru cestovní ruch, aby mohli posoudit spokojenost a zkušenosti se studiem v jednotlivých zemích, na straně druhé samotné Vysoké škole polytechnické Jihlava, aby mohla přizpůsobit nabídku studijních pobytů zájmu studentů a zatraktivnit budoucí studijní plány třeba o nové předměty, které se již v zahraničí vyučují.
Obsah Obsah.......................................................................................................................................... 7 Seznam příloh............................................................................................................................. 9 Seznam grafů.............................................................................................................................. 9 Seznam tabulek .......................................................................................................................... 9 Seznam zkratek ........................................................................................................................ 10 Úvod ......................................................................................................................................... 11 1
Česká republika, Evropská unie a studium v zahraničí.................................................... 13
1.1 Akademická informační agentura ............................................................................ 13 1.2 EACEA (The Education, Audovisual and Culture Executive Agency)................... 14 1.3 Program celoživotního učení.................................................................................... 15 1.3.1 Program Comenius ........................................................................................... 15 1.3.2 Program Erasmus ............................................................................................. 15 1.3.3 Program Leonardo da Vinci ............................................................................. 17 1.3.4 Program Grundtvig........................................................................................... 18 1.3.5 Program Jean Monnet....................................................................................... 18 1.4 Erasmus Mundus ...................................................................................................... 18 1.4.1 Magisterské programy...................................................................................... 19 1.4.2 Doktorské programy......................................................................................... 19 1.4.3 Stipendia........................................................................................................... 19 1.5 Spolupráce s mimoevropskými zeměmi .................................................................. 20 1.5.1 Education & Training....................................................................................... 20 1.5.2 EuropeAid ........................................................................................................ 22 2 Metodologie ..................................................................................................................... 24 2.1 Cíl výzkumu ............................................................................................................. 24 2.2 Dotazníkové šetření.................................................................................................. 24 2.3 Způsob zpracování dat ............................................................................................. 25 2.4 Výzkumný soubor .................................................................................................... 25 3 Výsledky výzkumu........................................................................................................... 27 3.1 První oddíl ................................................................................................................ 27 3.2 Druhý oddíl .............................................................................................................. 28 3.2.1 Nejatraktivnější oblasti a země pro studium .................................................... 29 3.2.2 Výběr zahraniční instituce................................................................................ 30 3.2.3 Shrnutí .............................................................................................................. 31 3.3 Třetí oddíl ................................................................................................................. 32 3.3.1 Důvod výběru zahraniční instituce................................................................... 32 3.3.2 Cestování do zahraničí ..................................................................................... 33 3.3.3 Spokojenost se zahraničním pobytem .............................................................. 33 3.3.4 Cestování v zahraničí ....................................................................................... 35 3.3.5 Poznámky respondentů .................................................................................... 37 3.3.6 Shrnutí .............................................................................................................. 37 3.4 Čtvrtý oddíl .............................................................................................................. 37 3.4.1 Nejzajímavější předměty.................................................................................. 38 3.4.2 Nejpřínosnější předměty .................................................................................. 38
3.4.3 Předměty, které by měly být vyučovány na VŠPJ ........................................... 39 3.4.4 Nejvíce užitečné předměty ............................................................................... 39 3.4.5 Forma výuky a zakončení předmětu ................................................................ 39 3.4.6 Odlišnosti předmětů na VŠPJ a zahraničních školách ..................................... 41 3.4.7 Shrnutí .............................................................................................................. 42 3.5 Závěry výzkumu....................................................................................................... 42 4 Vlastní zkušenosti ............................................................................................................ 45 5
Závěr................................................................................................................................. 47
6
Seznam bibliografických citací ........................................................................................ 49
7
Seznam zdrojů .................................................................................................................. 50
8
Přílohy .............................................................................................................................. 51
Seznam příloh Příloha 1 Dotazník.................................................................................................................... 51
Seznam grafů Graf 1 Rozložení věkových kategorií....................................................................................... 26 Graf 2 Zájem studentů o studium v zahraničí podle studované vysoké školy ......................... 27 Graf 3 Zájem studentů o studium v zahraničí podle pohlaví ................................................... 28 Graf 4 Srovnání počtu studentů VŠPJ a jiných VŠ plánujících studium v zahraničí............... 28 Graf 5 Nejatraktivnější oblasti pro studium ............................................................................. 29 Graf 6 Nejatraktivnější země.................................................................................................... 30 Graf 7 Důvod výběru zahraniční vysokoškolské instituce....................................................... 32 Graf 8 Vybraný dopravní prostředek k cestě na studijní pobyt v zahraničí ............................. 33 Graf 9 Spokojenost s výší stipendia ......................................................................................... 35 Graf 10 Využití zahraničního pobytu k cestování po dané zemi ............................................. 35 Graf 11 Forma výuky na zahraniční škole ............................................................................... 40 Graf 12 Ukončení předmětů v zahraničí .................................................................................. 40
Seznam tabulek Tabulka 1 Co ovlivní výběr zahraniční instituce ..................................................................... 31 Tabulka 2 Spokojenost s jednotlivými položkami na zahraničním pobytu.............................. 33 Tabulka 3 Spokojenost s jednotlivými položkami ve vybraných zemích ................................ 34
Seznam zkratek EU EACEA ČR AIA MŠMT NAEP LLP EUC EUR ECTS VŠPJ VŠ CR USA
Evropská unie Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (The Education, Audovisual and Culture Executive Agency) Česká republika Akademická informační agentura Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní agentura pro evropské vzdělávání Program celoživotního učení (Lifelong Learning Programme) Erasmus University Charter euro Evropský kreditní systém (European Credit Transfer and Accumulation System) Vysoká škola polytechnická Jihlava vysoká škola cestovní ruch Spojené státy americké
Úvod Na Vysoké škole polytechnické Jihlava jsem se poprvé setkala s vypsáním výzev na studijní pobyty do zahraničí. Na jednu z těchto výzev jsem později reagovala a po úspěšném absolvování výběrového řízení jsem mohla na jeden semestr odjet studovat do Savonlinny ve Finsku. Tento pobyt pro mě znamenal mnoho dojmů a zkušeností a také možnost srovnání vysokého školství v Čechách a ve Finsku v oboru cestovní ruch. Proto jsem si později jako téma svojí bakalářské práce vybrala Analýzu zájmu studentů o studium v zahraničí. Zajímalo mě, proč si studenti danou zahraniční instituci vybírají, s jakými zkušenostmi přijíždějí ostatní studenti ze svých zahraničních pobytů a to především ti, kteří na různých školách v Evropě studovali stejný obor, tedy cestovní ruch. A pak jsem je chtěla srovnat s vlastními zážitky.
Na Vysoké škole polytechnické Jihlava studenti cestují do zahraničí na studijní pobyty nebo pracovní stáže v rámci programu Erasmus. Ten je však jen jednou z možností, i když tou nejjednodušší a v České republice nejčastější, jak vyjet do ciziny. Evropská unie, jejíž jsme součástí, v posledních třiceti letech klade čím dál větší důraz na vzdělávání a následnou konkurenceschopnost absolventů vysokých škol. K tomu přispívá i mobilita studentů, kdy posluchači, kteří studovali v zahraničí, mají lepší možnost uplatnění na mezinárodních trzích a získání práce z mnoha důvodů, jako jsou například jazykové dovednosti a větší samostatnost. Ale také se méně bojí odstěhovat se za prací do některého z evropských států. Počet studentů cestujících do ciziny každoročně narůstá a jednotlivé vysokoškolské instituce se zapojují do evropských programů a uzavírají smlouvy se zahraničními a nejen evropskými partnery. A tak nabízejí posluchačům více příležitostí pro studium v zahraničí.
První teoretická část se proto zabývá tím, jaké programy v oblasti vzdělávání a studentské mobility v České republice a v Evropské unii existují, podrobněji popisuji ty, které jsou určeny pro studenty z vysokoškolských institucí. Dále se pro komplexnost zmiňuji i o těch, které jsou určeny buď pro školy na druhém nebo nižším stupni, nebo pro pedagogy či zaměstnance z vysokoškolských institucí.
V praktické části bylo jedním z mých cílů zjistit, jaký je zájem právě o studijní pobyty v zahraničí, které oblasti a destinace studenty nejvíce zajímají a které informace jsou pro ně rozhodující při výběru zahraniční vysokoškolské instituce. Dalším cílem bylo zjištění 11
spokojenosti studentů, kteří byli na jednom se zahraničních pobytů, a jejich postřehů v různých oblastech, se kterými se během své výuky v zahraničí setkali. Posledním cílem bylo získání informací o předmětech oboru cestovní ruch, které jsou rozdílné na zahraničních vysokých školách a Vysoké škole polytechnické Jihlava, a jak probíhá výuka na cizí univerzitě. K jejich zjištění jsem použila dotazníkové šetření.
12
1 Česká republika, Evropská unie a studium v zahraničí Vzdělání se v současnosti stalo jednou z priorit mnoha států světa, neboť vede nejen k rozvoji lidí, ale i k rozvoji ekonomickému. V Evropské unii (EU) v rámci volného pohybu osob a pracovních sil dochází k potřebě sbírání zkušeností i za hranicemi vlastního státu. Pro studenty existuje mnoho důvodů, proč studovat v zahraničí. Mezi ně patří např. získání nezávislosti a sebedůvěry, přístup k dalším zajímavým předmětům, které se na domácí škole nevyučují, zviditelnění na trhu práce, zlepšení jazykových dovedností, navázání celoživotních přátelství, poznávání nových kultur a rozvíjení multikulturního pohledu na společnost. EU proto již mnoho let připravuje programy, které navazují spolupráci mezi vzdělávacími institucemi nejen mezi členskými zeměmi, ale i se státy v celém světě. V tomto plánovacím období 2007 – 2013 má vzdělávání na starosti Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA). V České republice (ČR) se o styk se zahraničím při zajišťování školské a vzdělávací spolupráce stará příspěvková organizace Dům zahraničních služeb MŠMT (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy), zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Pod tuto příspěvkovou organizaci spadají dvě významné agentury – Akademická informační agentura (AIA) a Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP).
1.1 Akademická informační agentura AIA shromažďuje, zpracovává a rozšiřuje informace o možnostech vzdělávání českých občanů (zejména vysokoškolských studentů, postgraduantů a pedagogů) v zahraničí, zajišťuje realizaci výběrových řízení na stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv.
V průběhu
akademického
roku
vykonává administrativně-organizační
práce
související s výběrem kandidátů na vypsané stipendijní pobyty. Na většinu takto vypsaných stipendijních pobytů probíhá výběrové řízení za osobní účasti kandidátů formou pohovoru v příslušném jazyce, kdy se hodnotí studijní či výzkumný záměr, motivaci ke studiu, jazyková vybavenost a komunikační schopnosti uchazečů. Na některé studijní pobyty je prováděn výběr pouze na základě předložené dokumentace uchazečů. Ke konkrétním nabídkám stipendií poskytují pracovníci AIA poradenský servis.1 1
Dům zahraničních služeb MŠMT [online]. 2010-05-07 [cit. 2010-05-11]. AIA. Dostupné z WWW:
.
13
Česká republika poskytuje stipendijní pobyty pro školní rok 2010/2011 do Argentiny, Belgie, Bulharska, Estonska, Francie, Indie, Itálie, Izraele, Japonska, Jordánska, Korejské lidově demokratické republiky, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Mexika, Mongolska, Německa, Nizozemí, Peru, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Španělska, Švýcarska, Ukrajiny a Vietnamu na základě specifických podmínek.
1.2 EACEA (The Education, Audovisual and Culture Executive Agency) Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast byla založena Komisí evropských společenství s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství. Agentura byla zřízena na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2015 a sídlí v Bruselu. Řídí ji výbor v čele s ředitelem. EACEA je pověřena správou celého průběhu projektů, které jsou jí svěřeny, na základě ročního pracovního programu, který Komise přijala jako rozhodnutí o financování v případě grantů a veřejných zakázek v oblasti vzdělávání a kultury a v audiovizuální oblasti, nebo na základě zvláštních rozhodnutí Komise o financování a rovněž prováděním nezbytných kontrol vykonávaných za tímto účelem přijímáním odpovídajících rozhodnutí na základě pověření Komise; přijímáním nástrojů pro plnění rozpočtových příjmů a výdajů a výkonem všech či některých činností potřebných pro správu programů Společenství na základě pověření Komise, včetně těch, které souvisejí s přidělováním grantů a zakázek.2 Mezi konkrétní programy, které má agentura na starost, patří projekty v oblasti vysokoškolského vzdělávání, kam spadá i akční program v oblasti celoživotního učení (2007 – 2013), akční program Erasmus Mundus II 2009 – 2013, program Tempus a bilaterální programy EU-USA ATLANTIS, EU-CANADA Transatlantic Exchange Partnership (TEP) a EU-ICE ECP Education Cooperation Programme Australia, Japan, New Zealand and Republic of Korea. Dalšími projekty jsou program Kultura (2007 – 2013), program Mládež v akci na období 2007 – 2013, program Evropa pro občany na podporu aktivního evropského občanství na období 2007 – 2013 a program podpory evropského audiovizuálního odvětví (Media 2007).
2
EACEA [online]. 2009-04-21 [cit. 2010-03-12]. Úřední věstník Evropské unie. Dostupné z WWW: .
14
1.3 Program celoživotního učení Program celoživotního učení (Lifelong Learning Programme – LLP) je schválený evropský program pro období 2007 – 2013 a jeho rozpočet je 7 miliard €. Vychází z předpokladu, že celoživotní vzdělávání je klíčem k osobnímu rozvoji i k ekonomickému úspěchu. Slouží ke vzdělávání a odborné přípravě po celé Evropě a pomáhá v modernizaci vzdělávacím institucím. Vznikl spojením programů Sokrates a Erasmus a obsahuje čtyři odvětvené programy (Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig) a program Jean Monnet. Comenius se zabývá předškolním a školním vzděláváním, Erasmus vysokoškolským vzděláváním, Leonardo da Vinci odborným vzděláváním a přípravou, program Grundtvig vzděláváním dospělých a celoživotním učením a Jean Monnet studiem evropské integrace. Za realizaci programu Celoživotního vzdělávání v České republice zodpovídá Národní agentura pro evropské vzdělávací programy. NAEP dále zodpovídá za uskutečnění dalších vzdělávacích programů, zároveň je koordinátorem pro poskytování finančních prostředků Evropské unie ve svěřených oblastech. NAEP vytváří informační systém o vzdělávacích programech EU, o mezinárodních aktivitách v oblasti vzdělávání, také organizuje národní a mezinárodní semináře a konference a propaguje české školství v zahraničí.3
1.3.1 Program Comenius Program Comenius je určen pro budoucí učitele, tedy současné studenty nebo absolventy pedagogických oborů. Jde o pracovní stáž na zahraniční škole. Délka mobility je od tří do deseti měsíců. Přijímací škola nevyplácí mzdu, ale účastník dostává stipendium v průměrné výši 600 € a jsou mu proplaceny reálné náklady za dopravu, pojištění a vízum.
1.3.2 Program Erasmus Program Erasmus je nazván po holandském humanistovi Erasmu Rotterdamském (1466 – 1536). Tomu se dostalo kvalitního vzdělání na evropských školách a pak vzdělávání také propagoval ve svých dílech. Tento program se zaměřuje na spolupráci vysokoškolských institucí a nově také na spolupráci těchto institucí s podniky a funguje na základě bilaterálních smluv. Do programu Erasmus se mohou přidat všechny typy vysokoškolských institucí, v České republice to jsou vysoké školy veřejné, státní i soukromé, a také některé vyšší odborné školy.
3
NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. 2010 [cit. 2010-01-7]. NAEP. Dostupné z WWW: .
15
Aby se škola mohla do programu zapojit, potřebuje získat listinu zvanou Erasmus University Charter. Žádost o její přidělení schvaluje Evropská komise. Tato listina opravňuje vysokoškolskou instituci zapojit se do všech aktivit programu Erasmus a žádat si o jejich financování. Existují dva typy Erasmus University Charter (EUC) – klasický a rozšířený. Klasický EUC se vydává pro všechny typy aktivit kromě pracovních stáží a rozšířený EUC platí pro všechny typy aktivit včetně pracovních stáží. Program Erasmus byl založen v roce 1987 Evropským společenstvím za účelem zvýšení mobility studentů a v tomto roce se ho zúčastnilo jedenáct zemí. V součastné době je do něj zapojeno více jak čtyři tisíce institucí (90 % evropských univerzit) z 31 zemí Evropy a ročně cestuje do zahraničí 180 tisíc studentů. Od roku 1987 program absolvovaly již dva miliony osob. V České republice funguje od roku 1998. Do roku 2006 byl Erasmus součástí programu Socrates II. 1.3.2.1 Mobilita studentů Erasmus nabízí studentům tři typy aktivit. Prvním typem je studijní pobyt na zahraniční vysokoškolské instituci v délce 3 až 12 měsíců. Tato aktivita je nejvyužívanější a nejnavštěvovanějšími státy jsou Německo, Francie, Španělsko a Velká Británie. Od školního roku 1998/1999 se počet vyslaných studentů zvyšuje každoročně asi o 500 studentů. Druhým typem je pracovní stáž, kdy student pracuje v zahraničním podniku, školícím, výzkumném středisku nebo jiné oprávněné organizaci v délce 3 až 12 měsíců. Posledním typem je intenzivní jazykový kurz méně používaného jazyka, po kterém následuje studijní pobyt nebo pracovní stáž, kurz trvá maximálně šest týdnů. Aby se student mohl zúčastnit, musí být zapsán do akreditovaného bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu ve škole zapojené do programu Erasmus, přičemž může studovat prezenční, distanční i kombinovanou formou studia. Po celou dobu pobytu v zahraničí musí být zapsán ke studiu na domácí vysílající škole. Student musí být občanem státu zapojeného do Programu celoživotního učení, pokud je občanem jiného státu, musí mít ve státě zapojeném do programu povolení k trvalému pobytu nebo být osobou bez státní příslušnosti, případně mít přiznán status uprchlíka. Pro výjezd na studijní pobyt musí být student zapsán minimálně do druhého ročníku, pracovní stáže se může zúčastnit i student prvního ročníku.4
4
NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. 2010 [cit. 2010-01-11]. Erasmus. Dostupné z WWW: .
16
Stipendium obdrží od své domácí vysokoškolské instituce jako paušální částku na měsíc pobytu v zahraničí. Paušální částka je stanovena na národní úrovni a stejná pro studenty všech vysokoškolských institucí. Stipendium slouží pouze k částečnému pokrytí nákladů a je nutná finanční spoluúčast studenta. Výše paušální částky na měsíc je závislá na tom, kam student cestuje, a země se dělí na levné, průměrně drahé a drahé. Mezi levné země patří Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Maďarsko a Slovensko a částka se pohybuje od 220 do 360 EUR. K průměrně drahým zemím patří např. Belgie, Německo, Estonsko, Nizozemí a Francie a paušální částka je mezi 380 a 460 EUR. Drahou zemí je Dánsko, Irsko, Norsko a Velká Británie, kdy částka je od 470 do 590 EUR. 1.3.2.2 Mobilita zaměstnanců Zaměstnanci vysokoškolských institucí se mohou programu Erasmus zúčastnit pomocí výukového pobytu, kdy pedagog musí vyučovat minimálně pět hodin a maximální délka pobytu je šest týdnů, nebo formou školení. Na školení může vyjet pedagogický, administrativní nebo jiný pracovník a to na zahraniční vysokoškolskou instituci nebo do zahraničního podniku. Školení je dlouhé od jednoho týdne do maximálně šesti týdnů. Zaměstnanci dostávají granty na pobytové a cestovní náklady.
1.3.3 Program Leonardo da Vinci Tento program je určen institucím a osobám působícím v oblasti odborného vzdělávání na jiné než vysokoškolské úrovni. Uplatnění zde mohou najít střední odborné školy a učiliště a podniky či instituce podporující odborné vzdělávání a přípravu. Jednotlivé projekty nejčastěji slouží ke zkvalitňování odborného vzdělávání a uplatňování nových přístupů a metod. Program nabízí projekty mobility, které umožňují účastníkům získání profesních zkušeností a osvojení si praktických i teoretických poznatků ve studovaném oboru, multilaterální projekty a přenos inovací. Tyto projekty jsou většího rozsahu a jsou zaměřené na adaptaci a začlenění inovačních obsahů do systému odborné přípravy na národní, místní, regionální nebo oborové úrovni. Projekty partnerství mohou být maximálně dvouleté se zaměřením na spolupráci mezi organizacemi působícími v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. V rámci programu Leonardo da Vinci mohou být realizovány také centralizované aktivity, jako jsou
17
třeba multilaterální projekty zaměřené na vývoj inovací, tematické sítě a jiné doprovodné aktivity.5
1.3.4 Program Grundtvig Tento program je zaměřen na vzdělávání dospělých. Finanční prostředky lze čerpat na výukové a vzdělávací pomůcky a jsou určeny pro instituce a organizace nabízející nebo podporující vzdělávání dospělých. Program rozlišuje decentralizované a centralizované aktivity. Decentralizované aktivity jsou v kompetenci národní agentury a jedná se o vzdělávací kurzy, stáže, konference a asistentské pobyty zaměřené na profesní rozvoj osob působících ve vzdělávání dospělých, především pokud jde o projekty partnerství. Centralizované aktivity jsou řízeny Výkonnou agenturou Evropské komise v Bruselu. Těmito aktivitami jsou multilaterální projekty zaměřené na zdokonalení systémů vzdělávání dospělých.
1.3.5 Program Jean Monnet Tento program je pojmenován podle francouzského politika, diplomata a ekonoma Jeana Monneta (1888 – 1979), který inspiroval vyhlášení Schumanovy deklarace z roku 1950. Program Jean Monnet se zabývá podporou výuky, výzkumu a diskuze v oblasti studií evropské integrace na úrovni vysokoškolských institucí. Jeho cílem je zlepšit znalosti a povědomí o otázkách týkajících se evropské integrace. Je určen pro vysokoškolské instituce z celého světa. Tento program financuje Evropská unie maximálně ze 75 %, zbylou částku si instituce spolufinancuje. V České republice je ale možnost o požádání dofinancování z prostředků státního rozpočtu. V letech 2007 – 2009 bylo schváleno v České republice šest projektů z celkových 29. Dohromady bylo podáno 1 114 projektů a schváleno 373.
1.4 Erasmus Mundus Program Erasmus Mundus se zabývá mobilitou v oblasti vysokoškolského vzdělávání, zvýšením kvality evropského vysokého školství, mezikulturním porozuměním a udržitelným rozvojem vysokoškolského studia třetích zemí za pomoci tvorby společných studijních
5
NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. 2010 [cit. 2010-01-11]. Leonarda da Vinci. Dostupné z WWW: .
18
programů na postgraduální úrovni, spoluprací s mimoevropskými zeměmi a udělováním stipendií nadaným studentům.6
1.4.1 Magisterské programy Magisterské programy Erasmus Mundus musí být implementovány konsorciem vysokých škol z nejméně tří různých evropských zemí a mohou zahrnovat vysokoškolské instituce z mimoevropských států a jiné partnery, délka programů je jeden až dva roky (60 – 120 ECTS kreditů), studenti musí studovat na minimálně dvou zúčastněných institucích. Jsou zakončeny získáním uznávaných společných nebo několikanásobných diplomů, podporují pracovní stáže jako součást studijního programu, stanovují společné podmínky pro přijímání a výběr studentů. Pro studenty z evropských a mimoevropských zemí vyhradí určitý počet míst a zajistí kvalitní doprovodné služby, jako jsou informační služby, ubytování, pomoc s vyřizováním víz a další. Mohou být stanoveny poplatky za zápis, mimo jazyk výuky zabezpečí používání alespoň dvou dalších evropských jazyků, jimiž se hovoří v členských státech, v nichž se nacházejí instituce účastnící se programu, například prostřednictvím jazykových kurzů. Programy se vybírají na pětileté období, ale jsou každoročně obnovovány na základě zprávy o pokroku.
1.4.2 Doktorské programy Doktorské programy musí být taktéž realizovány vysokými školami z nejméně tří různých evropských zemí a mohou zahrnovat mimoevropské vysokoškolské instituce a jiné partnery. Jejich délka je maximálně čtyři roky, zahrnují výzkum nebo studium na minimálně dvou zúčastněných školách, jsou zakončeny získáním společných nebo několikanásobných diplomů. Taktéž stanoví podmínky pro přijetí a výběr studentů, přičemž vyhradí určitý počet míst pro studenty z evropských a mimoevropských zemí a mohou stanovit poplatky za zápis. Ty jsou v souladu s jejich vnitrostátním právem a dohodou uzavřenou mezi partnery. Pro studenty zajistí kvalitní doprovodné služby. I doktorské programy jsou vybírány na pět let a dochází u nich každý rok k obnovování podle zpráv o pokroku.
1.4.3 Stipendia Stipendia se mohou poskytnout na celou dobu studia studentům jak magisterských tak doktorských studijních programů. Studenti z mimoevropských států mohou získat vyšší 6
NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. 2010 [cit. 2010-05-12]. Erasmus Mundus 2009-2013. Dostupné z WWW: .
19
stipendium než studenti z evropských zemí, to proto, aby byl program pro mimoevropské studenty zajímavější. Neplatí to pro studenty, kteří během posledních pěti let studovali nebo pracovali více jak jeden rok v jakékoliv evropské zemi. Stipendia mohou získat také akademičtí pracovníci jak z evropských tak mimoevropských zemí, kteří vyučují, účastní se výzkumu nebo provádějí vědeckou práci na vysokoškolských institucích účastnících se programů Erasmus Mundus.
1.5 Spolupráce s mimoevropskými zeměmi Evropská komise nabízí další možnosti spolupráce v oblasti vysokoškolského nebo odborného vzdělávání a přípravy. Jde o centralizované programy administrované Výkonnou agenturou EACEA ve dvou skupinách: Education & Training a EuropaAid. V rámci Education & Training jde o šest programů, ve kterých se rozvíjí spolupráce se Spojenými státy americkými, Kanadou, Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem. V rámci EuropaAid v současnosti probíhá jediný program nazvaný ALFA III, který navazuje spolupráci mezi státy Evropské unie a Latinské Ameriky pouze v oblasti vysokoškolského vzdělávání.
1.5.1 Education & Training Programy v rámci Education & Training spolupracují s vyspělými zeměmi na zlepšení úrovně vysokoškolského vzdělání a mezikulturním porozuměním. Podle Evropské komise v rámci globalizace a vzrůstající soutěže potřebují evropské pracovní síly stálé vzdělávání a mezinárodní srovnávání a soutěžení s vyspělými zeměmi vede ke zkvalitnění systému.7 Proto v roce 1995 Komise uzavřela první dohody o spolupráci ve vyšším vzdělávání a odborné praxi se Spojenými státy a Kanadou. Tyto dohody byly obnoveny v roce 2006 do roku 2013 a zároveň byla rozšířena spolupráce s dalšími zeměmi. Hlavními aktivitami jsou projekty, kdy studenti ze dvou zemí stráví část svých studií v partnerské zemi a projekty krátkodobé mobility (většinou jeden semestr) pro studenty, učitele a stážisty.
7
European Commision - Education and Training [online]. 12.10.2009 [cit. 2010-04-14]. Co-operation with industrialised countries. Dostupné z WWW: .
20
1.5.1.1 Program Atlantis Program Atlantis byl podepsán Evropskou unií a Spojenými státy americkými 21. 6. 2006 na summitu ve Vídni pro období 2006 – 2013. Program má podporovat vícestrannou spolupráci mezi evropskými a americkými institucemi ve společných studijních programech zahrnující spojené nebo dvojí tituly, přes atlantickou mobilitu studentů a stipendia pro profesionály studující nebo dělající praxi na druhé straně oceánu zaměřující se na vztah EU a USA. Program na osmileté období plánuje realizovat 200 projektů s šesti tisíci účastníky z Evropské unie a Spojených států. Cílem je, aby studenti získali mezinárodní zkušenosti a dvojí tituly v mnohem kratší době, a tak byli lépe připraveni na mezinárodní trh práce.8 1.5.1.2 EU – Kanada V roce 2006 Evropská unie a Kanada rozšířily dohodu na poli vyššího vzdělávání, školení a mládeže podepsanou na setkání ministrů školství v Helsinkách na dalších osm let v období od roku 2006 do roku 2013. Prvním cílem bylo propagovat porozumění mezi obyvateli Evropské unie a Kanady a zlepšení kvality lidského rozvoje. To se děje za pomoci výměnné mobility studentů a fakult, kdy se přepočítávají zahraniční kredity do systému domácí instituce. Pro období 2006 – 2013 hrubé odhady počítají s 210 projekty se čtyřmi a půl tisíci zúčastněnými z Kanady a EU.9 Výzvy byly uveřejněny v letech 2007, 2008 a 2009, ale teprve ve výzvě z prosince 2009 jsou zahrnuty dvojité nebo společné akademické tituly. 1.5.1.3 EU – Austrálie Evropská unie spolupracuje s Austrálií na projektech mobility už od roku 2002. Mimo možnosti poznat zemi na druhé straně zeměkoule program nabízí zlepšení jazykových dovedností a mezikulturní zkušenosti. Tím mají studenti lepší možnosti získání zaměstnání a jsou více připraveni na dnešní globalizovaný svět. Nejčastější spolupráce s Austrálií ve vyšším vzdělávání se odehrává pomocí programu Erasmus Mundus. 1.5.1.4 EU – Japonsko Spolupráce mezi Evropskou unií a Japonskem také začala v roce 2002. V dubnu 2008 se obě strany shodly na další spolupráci v oblasti vyššího vzdělávání pomocí programu Erasmus Mundus a prodloužením dvou předchozích projektů. Účelem spolupráce s Japonskem je 8
European Commision - Education and Training [online]. 27.1.2010 [cit. 2010-04-14]. Atlantis Programme. Dostupné z WWW: . 9 European Commision - Education and Training [online]. 4.1.2010 [cit. 2010-04-15]. The new EU-Canada Cooperation Programme in Higher Education, Training and Youth (2006-2013). Dostupné z WWW: .
21
podpora oboustranného porozumění zahrnující širší znalosti jejich jazyků, kultury a institucí a zlepšení kvality lidských zdrojů pomocí dovedností potřebných pro globální ekonomiku. V současné době je spolupráce založena na projektech podobných programu Erasmus a na projektech studentské mobility. To zahrnuje kooperaci nejméně tří institucí vyššího vzdělávání z Evropské unie a nejméně dvou z Japonska. Pobyty v zahraničí však nevedou k dvojím anebo společným akademickým titulům. Poslední výzva byla vyhlášena v roce 2008 a byly vybrány dva úspěšné projekty. Celkem fungují čtyři projekty podporované 29 evropskými a japonskými institucemi s více jak 300 výměnnými studenty. 1.5.1.5 EU – Nový Zéland Spolupráce s Novým Zélandem ve vyšším vzdělávání začala pilotním projektem čtyř evropských a tří novozélandských univerzit v roce 2004. V dalších letech se představitelé obou stran dohodli na širší spolupráci. Účelem spolupráce s Novým Zélandem je také podpora oboustranného porozumění zahrnující širší znalosti jejich jazyků, kultury a institucí a zlepšení kvality lidských zdrojů pomocí dovedností potřebných pro globální ekonomiku. Projekty studentské mobility mají stejná pravidla jako pro spolupráci s Japonskem: zahrnují nejméně tři instituce vyššího vzdělávání z EU a nejméně dvě z Nového Zélandu, studenti stráví semestr v zahraničí, aniž by docházelo k dvojím nebo společným akademickým titulům. Celkem právě probíhají dva projekty, do kterých je zapojeno 12 institucí a více jak 150 výměnných studentů. 1.5.1.6 EU – Korea Dvoustranná spolupráce mezi Jižní Koreou a Evropskou unií na poli vzdělávání a školení začala v roce 2008. Projekty mají stejné propozice jako při spolupráci s Japonskem a Novým Zélandem. Zatím byly spuštěny tři projekty zahrnující 19 prestižních evropských a jihokorejských institucí a 210 studentů dostalo možnost studovat v zahraničí.
1.5.2 EuropeAid Pod EuropeAid se skrývají externí pomocné programy, kterými se EU snaží o efektivní pomoc v rozvoji chudším státům. Evropská unie takto decentralizovaně spolupracuje s Ruskem, Afrikou, Karibskými a Tichomořskými regiony, Latinskou Amerikou a Asií. Programy se plánují dlouhodobě, nejprve dojde k rozeznání potřeb států a k vypracování studií, poté se připravují finanční prostředky a kontroly a vznikají jednotlivé programy. Pod tyto projekty nepatří humanitární pomoc, protože ta je potřeba v mnohem kratším časovém 22
horizontu, než zmiňované programy. EuropeAid se zaměřuje na základní lidské potřeby, ochranu přírodních zdrojů, infrastrukturu a také vzdělávání. 1.5.2.1 ALFA Tento projekt je v současnosti jediným probíhajícím vzdělávacím programem v rámci EuropeAid. Jedná se o kooperaci mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání EU a Latinské Ameriky. Mohou se zúčastnit instituce ze všech 27 členských států Evropské unie a 18 států z Latinské Ameriky (Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Ekvádor, Salvádor, Guatemala, Honduras, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Uruguay a Venezuela). První ALFA program začal v roce 1994, nyní probíhá již třetí fáze tohoto projektu ALFA III na období 2007 – 2013 a rozpočet pro toto období je 85 milionů €.
23
2 Metodologie 2.1 Cíl výzkumu Ve svém výzkumu se zabývám analýzou zájmu studentů o studium v zahraničí. Důvod volby tohoto tématu jsem uvedla již v úvodu práce. Základním cílem této práce je pak pomoci k větší atraktivitě studia na Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ) pro budoucí studenty a to v oblasti zahraničních studijních pobytů a rozšíření výuky oboru cestovní ruch o předměty, které se už vyučují na jiných evropských vysokých školách se stejným zaměřením. Tomu by měla pomoci zjištění na otázky, zda se čeští studenti zajímají o studium v zahraničí, které oblasti jsou pro ně přitažlivé a jaké mají zkušenosti se studijním pobytem v cizině. Odpovědi na ně byly hledány pomocí dotazníkového šetření. V první části dotazníku se zjišťovaly základní sociodemografické znaky jako pohlaví, věková skupina a právě studovaná vysoká škola a jaký mají respondenti zájem o studium v zahraničí nebo zda už v zahraničí studovali. Účelem bylo porovnání zájmu o studium v zahraničí mezi studenty Vysoké školy polytechnické Jihlava a posluchačů z ostatních vysokých škol (VŠ) v České republice. Cílem druhého oddílu bylo zjištění, zda se studenti, kteří v zahraničí dosud nebyli, ještě chystají odjet do zahraničí studovat, kde by chtěli studovat a jaké informace ovlivňují jejich výběr zahraniční školy. Cílem další části bylo získání informací o tom, proč si danou lokalitu zvolili, jejich spokojenost se zahraničním pobytem, výší stipendií a cestováním.
Záměrem
poslední
části
bylo
získání
srovnání
mezi
jednotlivými
vysokoškolskými institucemi v některých zemích Evropské unie a VŠPJ.
2.2 Dotazníkové šetření Metodou k získání potřebných informací bylo dotazníkové šetření, které probíhalo formou přímého dotazování a posíláním dotazníků pomocí elektronické pošty. K dotazníkovému šetření byli vybráni studenti Vysoké školy polytechnické Jihlava studijního programu Ekonomika a management a studenti dalších vysokých škol v České republice. Na VŠPJ byl dotazník zasílán záměrně studentům, kteří byli na zahraničním studijním pobytu v minulých letech. Dotazník byl rozdělen na čtyři oddíly (viz Příloha 1). První oddíl byl určen všem studentům a měli v něm určit pohlaví a věkovou skupinu a odpovědět na tři otázky: Jakou školu studujete?, Zajímáte se o studium v zahraničí? a Studovali jste v zahraničí? Tím byly dány
24
základní sociodemografické znaky a mohl se zjistit celkový zájem o studium mimo Českou republiku. V poslední otázce se určovalo, kterým dalším oddílem budou studenti pokračovat. Druhý oddíl byl pro ty, kteří ještě v cizině nestudovali. Na ně byly připraveny čtyři otázky, jestli ještě plánují studovat v zahraničí, v jaké oblasti a zemi by chtěli studovat a které informace by ovlivnily jejich výběr zahraniční školy při případném takovém studiu. Třetí oddíl byl pak zaměřen pro studenty, kteří již za hranicemi naší země studovali. Pro ně bylo přichystáno deset otázek zaměřených na to, jak se ke studiu v zahraničí dostali, jak dlouho a kde byli, proč si danou školu vybrali, jak se do zahraničí dostali, jak byli spokojeni s ubytováním, stravováním, výší finanční podpory, výukou, vyučovanými předměty, přístupem zahraniční školy, tutorem nebo tutorkou a výší stipendia, zda cestovali v zahraničí a zda měla pro ně přijímající instituce připraveny nějaké akce nebo výlety. Poslední otázka jim dávala prostor vyjádřit své další názory nebo nápady na téma studijní zahraniční pobyt. Poslední čtvrtý oddíl byl zaměřen na studenty Vysoké školy polytechnické Jihlava oboru cestovní ruch, kteří měli porovnat předměty a výuku na zahraniční a domácí vysoké škole v celkem osmi otázkách. V nich mě zajímalo, kolik předmětů v zahraničí studovali, jaké předměty je zaujaly a byly pro ně přínosem, a které by chtěli, aby se vyučovaly i na domácí škole, které předměty ze studijního plánu VŠPJ se jim při studiu v zahraničí hodily, a které byly odlišné, jakou formou se odehrávala výuka a čím byly předměty zakončeny.
2.3 Způsob zpracování dat Ve svém výzkumu jsem pracovala s daty získanými prostřednictvím dotazníků. Dotazník byl vypracován v programu Microsoft Word. Jednotlivé výsledky byly pak zaznamenávány do připravených tabulek a zpracovány v programu Microsoft Excel. Pak byly použity v samotné práci.
2.4 Výzkumný soubor Pro reprezentativnost bylo k dotazníkovému šetření vybráno 220 studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava a stejný počet studentů ostatních vysokých škol v České republice. Návratnost dotazníků pak byla u studentů VŠPJ 42,7 % a u zbylých studentů v České republice 19,1 %. Celkem tedy řádně vyplněný dotazník odevzdalo 94 studentů VŠPJ a 42 studentů z jiných VŠ. V dotazníkovém šetření odpovídalo 84 % žen a 16 % mužů. To bylo dáno tím, že jak na Vysoké škole polytechnické Jihlava v oboru cestovní ruch, tak všeobecně v celé ČR studuje
25
více žen než mužů.10 87 % dotázaných bylo ve věku od 20 do 24 let, 10 % ve věku 25 až 29 let, 1 % ve věku od 30 do 39 let a 1 % ve věku nad 40 let. Celkem bylo 69 % dotázaných z Vysoké školy polytechnické Jihlava a 31 % z ostatních vysokoškolských institucí v České republice, například z Vysoké školy ekonomické v Praze, Českého vysokého učení technického, Západočeské univerzity v Plzni, Univerzity Pardubice, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Masarykovy univerzity a Mendlovy univerzity v Brně.
Věkové kategorie 1% 10%
1% 0% 15-19 20-24 25-29 30-39 40 a více 87%
Graf 1 Rozložení věkových kategorií, pramen: autorka
10
STUDENTI A ABSOLVENTI VYSOKÝCH ŠKOL V ČR CELKEM [online]. 2010-02-04 [cit. 2010-05-02]. ČSÚ Český statistický úřad. Dostupné z WWW: .
26
3 Výsledky výzkumu 3.1 První oddíl Celkově se o studium v zahraničí zajímá 67,6 % studentů, z toho 48,5 % odpovědělo ano a 19,1 % spíše ano. 23,5 % studentů se spíše nezajímá o studium v zahraničí a 8,8 % studentů studium v zahraničí nezajímá. Ve srovnání zájmu studentů VŠPJ a jiných vysokých škol mají studenti z VŠPJ o 8 % větší zájem o studium v zahraničí, zatímco na jiných vysokých školách je vyšší procento studentů, kteří se spíše nezajímají o studium v zahraničí. Z hlediska pohlaví se o studium v zahraničí zajímá o 6 % více žen než mužů, spíše se o studium nezajímá 36 % mužů oproti 21 % žen a vyloženě se o ně nezajímá 11 % dotázaných žen, kdy muži tuto kategorii vůbec neuvedli.
Zájem studentů o studium v zahraničí podle školy 60,0% 51,1% 50,0%
48,5% 42,9%
40,0% Celkem 23,5%
30,0% 19,1% 19,1% 19,0%
20,0%
28,6%
VŠPJ jiné VŠ
21,3%
8,8% 8,5% 9,5%
10,0% 0,0% Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Graf 2 Zájem studentů o studium v zahraničí podle studované vysoké školy, pramen: autorka
27
Zájem studentů o studium v zahraničí podle pohlaví 60,0% 50,0%
51%
48,5% 36%
40,0%
36% Celkem 27%
30,0%
23,5% 19,1%
20,0%
Muži 21%
Ženy
18% 11%
8,8%
10,0%
0% 0,0% Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Graf 3 Zájem studentů o studium v zahraničí podle pohlaví, pramen: autorka
Z dotázaných jich 38 % studovalo v zahraničí. U VŠPJ to bylo 44,7 % a u ostatních vysokých škol pak 24 %.
3.2 Druhý oddíl Ze studentů, kteří dosud v zahraničí nebyli, jich ještě 14 % plánuje jet do ciziny studovat. Oproti tomu 38 % z nich nechce studovat v zahraničí a 48 % se dosud nerozhodlo. Při srovnání studentů VŠPJ a jiných vysokých škol, studenti VŠPJ se mnohem méně chystají ještě do zahraničí vycestovat. Srovnání počtu studentů VŠPJ a jiných VŠ plánujících studium v zahraničí 60,0% 46,2%
50,0%
50,0%
42,3%
40,0% 31,2%
VŠPJ
30,0% 20,0%
jiné VŠ
18,8% 11,5%
10,0% 0,0% Ano
Ne
Ještě nevím
Graf 4 Srovnání počtu studentů VŠPJ a jiných VŠ plánujících studium v zahraničí, pramen: autorka
28
3.2.1 Nejatraktivnější oblasti a země pro studium Nejžádanější oblastí pro studium v zahraničí je pak západní Evropa, mezi atraktivní oblasti dále patří Austrálie a Nový Zéland, severní, střední a jižní Evropa. Nikdo nechtěl studovat v Africe, Asii nebo Jižní Americe. Studenti z VŠPJ se zajímají více o střední a východní Evropu než studenti z ostatních vysokých institucí České republiky, zájem o studium v západní a jižní Evropě a severní Americe mají dotázaní z VŠPJ a ostatních vysokých škol stejný, oproti zbylým vysokoškolským institucím mají studenti z VŠPJ mnohem menší zájem o studium v severní Evropě a pak také v Austrálii a na Novém Zélandě.
Nejatraktivnější oblasti pro studium 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Západní Evropa
Jižní Evropa
Střední Evropa
Severní Evropa
Východní Evropa
Celkově
Severní Amerika
VŠPJ
Jižní Amerika
Afrika
Asie
Austrálie a Nový Zéland
jiné VŠ
Graf 5 Nejatraktivnější oblasti pro studium, pramen: autorka
Nejpřitažlivější zemí je pro studenty Velká Británie, dále by je zajímalo studium v evropských zemích především ve Francii, Německu, Norsku, Itálii a Švédsku. Ze zemí mimo Evropu jsou to pak pouze Austrálie, Spojené státy americké (USA) a Nový Zéland. Při srovnání atraktivity zemí pro studenty VŠPJ a ostatních vysokých škol České republiky, studenty z VŠPJ více zajímá studium ve Francii, Itálii a Pobaltí, studenty z jiných vysokoškolských institucí pak studium ve Švédsku a Dánsku, Německu, Austrálii a na Novém Zélandu, v Řecku a Irsku. Obě skupiny studentů pak rovnocenně zajímá studium ve Velké Británii.
29
Nejatraktivnější země Slovensko
1%
Portugalsko
1%
Pobaltské republiky
1%
Nový Zéland
1%
Dánsko
1%
Belgie
1%
Španělsko
3%
Řecko
3%
Irsko
3%
USA
4%
Švýcarsko
4%
Rakousko
4%
Finsko
4%
Švédsko
6%
Itálie
6%
Austrálie
6%
Norsko
7%
Německo
7% 8%
Francie
27%
Velká Británie 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
Graf 6 Nejatraktivnější země, pramen: autorka
3.2.2 Výběr zahraniční instituce Co studenty při výběru zahraniční školy nejvíce ovlivní, bylo jimi hodnoceno pomocí stupnice od jedné do pěti, kdy jedna znamená, že daný bod studenty při výběru neovlivní a pět je ovlivní nejvíce. Průměrně je pak nejvíce ovlivní jazyk, ve kterém je vyučování, a jazyk, kterým se v dané zemi mluví. Dalšími důležitými body jsou všeobecné informace o škole, zkušenosti předchozích studentů, informace o vyučovaných předmětech a destinace. Studenty většinou zajímá výše stipendia, ale už pro ně není rozhodující, kolik stojí potraviny nebo doprava v dané zemi. Jejich výběr minimálně ovlivní doprovodné akce a fotografie. 30
Při hodnocení pomocí modulu dochází k obdobným výsledkům jako při hodnocení aritmetickým průměrem, nejčastěji hodnotu pět pak respondenti uvedli u jazyka, ve kterém je studium i kterým se v zemi mluví, všeobecných informací o škole a destinaci, stejný počet hodnoty čtyři a pět bylo u informací o vyučovaných předmětech. Nejčastější nejnižší hodnota dvě byla pak u fotografií, které studenty při jejich výběru zahraniční školy ovlivní minimálně. Pokud respondenti plánují studovat v zahraničí, výše stipendia a ceny potravin a dopravy je zajímají více než ty, kteří nehodlají odjet na studijní pobyt.
Průměr
Modus
Jazyk, ve kterém je studium
4,85
5
Jazyk, kterým se v zemi mluví
4,32
5
Všeobecné informace o škole
4,14
5
Zkušenosti předchozích studentů
3,97
4
Informace o vyučovaných předmětech
3,84
4-5
Destinace
3,87
5
Výše stipendia
3,66
4
Ceny dopravy v dané zemi
2,46
3
Ceny potravin v dané zemi
2,46
3
Doprovodné akce
2,38
3
Fotografie
2,30
2
Tabulka 1 Co ovlivní výběr zahraniční instituce, pramen: autorka
3.2.3 Shrnutí Téměř polovina posluchačů vysokých škol, kteří v zahraničí dosud nestudovali, se ještě nerozhodla o této možnosti studia a 38 % ani v zahraničí studovat nechce. Studenti VŠPJ se chystají odjet studovat do ciziny v menším množství než posluchači dalších vysokých škol v České republice. Nejžádanější destinací je západní Evropa, pro studenty z ostatních vysokých škol také Austrálie a Nový Zéland. Ze zemí je nejatraktivnější Velká Británie. Studenty při jejich výběru zahraniční instituce nejvíce zajímá jazyk, ve kterém je studium a kterým se v dané zemi mluví, a všeobecné informace o škole. Nejméně je zajímají fotografie. 31
3.3 Třetí oddíl Tento oddíl byl zaměřen na všechny respondenty, kteří už v zahraničí studovali. Většina z dotazovaných se dostala k zahraničnímu pobytu přes program Erasmus (98 %), pouze jeden respondent podal přihlášku na zahraniční škole a jeden respondent byl na zahraničním pobytu pomocí stipendijního programu AIA se Slovenskou republikou. Průměrná délka zahraničního pobytu je čtyři a půl měsíce, nejkratší pobyty jsou 3 měsíce, nejdelší naopak 12 měsíců. Respondenti byli na zahraničním pobytu pouze v evropských zemích a to v Portugalsku, Rakousku, Litvě, Belgii, Dánsku, Finsku, Německu, Francii, Slovensku, Slovinsku, Španělsku a ve Velké Británii.
3.3.1 Důvod výběru zahraniční instituce Důvod výběru zahraniční instituce
3%
6%
jazyk 14%
blízko ČR moře 3%
33%
6% 3% 3%
země stipendium kamarád/ka studijní program zkušenosti minulých studentů nejlepší z nabídky
3%
17% 9%
zvědavost kvalita učitelů
Graf 7 Důvod výběru zahraniční vysokoškolské instituce, pramen: autorka
Zahraniční vysokoškolskou instituci si dotazovaní nejčastěji vybrali podle země nebo destinace, kde se instituce nachází. Dalšími důležitými faktory pro výběr byl jazyk, ve kterém je studium, a studijní program zahraniční školy. Jinými zmiňovanými body byly: blízká vzdálenost instituce a České republiky, výše získaného stipendia, zkušenosti předchozích studentů, přítomnost moře, kvalita učitelů, kamarád nebo kamarádka v dané zemi a zvědavost. Šest procent respondentů školu považovalo za nejlepší z nabídky na domácí vysoké škole.
32
3.3.2 Cestování do zahraničí Do destinace se u sousedních států studenti dostali autobusem nebo vlakem, do destinace do vzdálenosti 1 000 km od České republiky jeli vlakem nebo autem, do těch vzdálenějších letěli, popřípadě pak v dané zemi využili ještě vlak (například do Portugalska a Španělska). Trajekty se pak objevily v kombinaci dopravy do severských zemí do Dánska a Finska.
Cesta do dané lokality
23%
27%
Letadlo Vlak Autobus 12%
Loď Auto Kombinace
19% 0%
19%
Graf 8 Vybraný dopravní prostředek k cestě na studijní pobyt v zahraničí, pramen: autorka
3.3.3 Spokojenost se zahraničním pobytem Při hodnocení spokojenosti s jednotlivými uvedenými složkami zahraničního pobytu bylo použito hodnocení stupnicí od jedné do pěti, kdy jedna znamenalo velmi nespokojen a pět velmi spokojen. Průměr
Modus
Ubytování
3,68
4
Tutor/ka
3,67
5
Vyučované předměty
3,56
4
Přístup zahraniční školy
3,52
5
Výše finanční podpory
3,36
3
Výuka
3,32
4
Stravování
3,16
4
Tabulka 2 Spokojenost s jednotlivými položkami na zahraničním pobytu, pramen: autorka
33
Dotazovaní byli více než průměrně spokojeni se zahraničním pobytem, aritmetický průměr byl 3,47. Průměrně byli respondenti nejvíce spokojeni s ubytováním a tutorem nebo tutorkou, dále pak s vyučovanými předměty a přístupem zahraniční školy. Nejméně byli spokojeni se stravováním, ale i to získalo hodnocení mírně nad průměrem. Při použití modulu byl nejlepší výsledek u tutora/tutorky a u přístupu zahraniční školy. Nejnižší nejčastější známku pak dotazovaní použili u výše finanční podpory. Pro srovnání jednotlivých zemí byla použita data pouze těch států, kde byli nejméně dva respondenti. Nejvyšší průměrná spokojenost pak byla se studiem v Litvě a Německu, nejnižší se studiem v Portugalsku, kde nejmenší spokojenost byla s výukou a stravováním (studenti neměli možnost sami si vařit). Nejvyšší průměrnou známku dostala položka přístup zahraniční školy ve Finsku a nejnižší stravování v Dánsku.
Rakousko Dánsko
Portugalsko Litva
Finsko
Německo
Ubytování
2,8
4,0
3,6
4,3
3,5
5,0
Stravování
2,8
2,0
2,6
4,3
4,0
4,0
Výše finanční podpory
3,6
3,5
3,6
3,3
2,5
3,5
Výuka
3,8
3,0
2,4
3,7
4,0
4,0
Vyučované předměty
3,8
4,0
2,8
3,7
4,0
4,0
Přístup zahraniční školy
3,4
3,5
3,2
4,3
5,0
4,0
Tutor/ka
3,6
3,5
4,2
4,7
3,0
3,0
Celkově
3,4
3,4
3,2
4,0
3,7
3,9
Tabulka 3 Spokojenost ve vybraných zemích, pramen: autorka
S výší stipendia bylo spokojeno 66 % respondentů, z toho 12 % zcela spokojeno a 44 % spíše spokojeno. Úplně nespokojeno bylo 24 % dotázaných. Cestování v zahraničí nemělo vliv na názor respondenta, zda mu stačilo jeho stipendium.
34
Stipendium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
44%
24% 20% 12%
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Graf 9 Spokojenost s výší stipendia, pramen: autorka
3.3.4 Cestování v zahraničí Ze všech respondentů, kteří byli na zahraničním studijním pobytu, jich 84 % využilo pobytu k cestování a pouze 16 % v zahraničí necestovalo. Při studiu v zahraničí hostující vysokoškolská instituce v 84 % připravila pro zahraniční studenty různé výlety nebo akce, které byly v některých případech placeny přímo zahraniční univerzitou. S těmito akcemi se nepotkali někteří respondenti, kteří byli na studijním pobytu v Bruselu v Belgii. Z 94 % pak šlo o různé typy výletů, čtvrtina studentů se setkala s party, mezi další aktivity patřily sportovní kurzy (19 %), exkurze (13 %) a veletrhy (13 %).
Cestování v zahraničí 60% 48%
50% 40%
36%
30% 16%
20% 10% 0% Ano
Občas
Ne
Graf 10 Využití zahraničního pobytu k cestování po dané zemi, pramen: autorka
35
V Dánsku se jednalo například o exkurzi do pivovaru Carlsberg, poznávací výlety a teambuilding. V Německu se jeden respondent setkal s výlety po okolí Řezna, kde studoval, seznamovacím výletem a tématickými výlety jako bylo vinobraní, vánoční trhy a výstavy. Studenti, kteří byli ve Vídni v Rakousku, se shodují na tom, že doprovodných akcí bylo velmi mnoho, od uvítací párty, procházky po Vídni až po kulturně-poznávací zájezdy, výlety, návštěvy kin, večeře, ples a exkurzi pivovaru. V Portugalsku se konaly jednotýdenní sportovní kurzy se surfováním v Peniche, jednodenní exkurze do oblasti Douro, kde se vyrábí portské víno, do Guimareas a Algarve. Pro studenty byl připraven přivítací raut, mohli se zúčastnit studentského festivalu. V rámci „International business week“ byl připraven pro zahraniční hosty jednodenní výlet do Lisabonu a Sintry, zcela hrazený školou. Připraveny byly i různé víkendové aktivity, které organizovali místní studenti nezávisle na škole. Respondent studující v Belgii se setkal s uvítací večeří u jednoho z učitelů, různými výlety do Německa nebo Francie v rámci výuky určitých předmětů, kterých se mohli zúčastnit i dobrovolníci. Většinou se jednalo o zájezdy na veletrhy. Ve Francii byla připravena ochutnávka šampaňského spojená s prohlídkou města Reims, výlet do Disneylandu a prohlídka Paříže apod. V Litvě se studenti potkali s prohlídkou hlavního města Vilnius, návštěvou národního festivalu ku příležitosti vítání jara, víkendovým pobytem v biosférické rezervaci Krušská Kosa a srazem všech studentů programu Erasmus v Litvě. Respondenti ve Finsku byli na prohlídce města Savonlinna včetně hradu a muzea, na výletech po okolí Savonlinny v Kerimäki a Valamu a týdenním pobytu v Sankt-Peterburgu. Dále měli zdarma vstup do hotelového bazénu se saunou a mohli se zúčastnit programu Finnish Friend Family, kdy jim byla přidělena rodina, se kterou mohli trávit volný čas. Další akce pak organizovali studenti z místní školy, jako byly oslavy studentů tzv. Wappu day, různé párty a grilování. Respondent z Manchesteru ve Velké Británii měl v rámci „Welcome Week“ výlety po Manchesteru a okolí a další výlety pak organizovala International Society of Greater Manchester, které je tato škola členem. Jednalo se o jedno až dvoudenní zájezdy např. do Liverpoolu, Birminghamu, Edinburghu, Yorku, Chesteru, Stratfordu a do okolních národních parků ve Walesu, Lake District a Peak District.
36
3.3.5 Poznámky respondentů Respondenti dodávali, že zahraniční studijní pobyt by si měl vyzkoušet úplně každý, že to za to opravdu stojí. Doporučují si předem zakoupit zahraničního průvodce, našetřit nějaké peníze, protože grant vystačí na ubytování a stravu, a využít volnějšího studia k cestování. Někteří respondenti z VŠPJ byli nespokojeni s organizací zahraničních pobytů v rámci programu Erasmus na jejich domácí vysoké škole před odjezdem i po příjezdu, s malou zpětnou vazbou na domácí školu a s malým počtem uznaných předmětů.
3.3.6 Shrnutí Většina studentů byla zapojena do programu Erasmus (98 %) a zahraniční instituci si vybrali podle destinace s přihlédnutím na jazyk, ve kterém je vyučování, a studijní program přijímající školy. Při cestování do zahraničí respondenti na kratší vzdálenosti nejvíce využili autobus, na střední vlak a automobil. Do vzdálenějších cílů letěli letadlem nebo využili kombinace dopravních prostředků letadla a vlaku. Se zahraničními pobyty byli celkově všichni respondenti více než průměrně spokojeni, nejvíce pak s Litvou a Německem, nejméně s pobytem v Portugalsku. S výší stipendií bylo spokojeno a spíše spokojeno 66 % dotázaných. 84 % posluchačů využilo zahraničního pobytu k cestování a pro 84 % přijímající instituce připravila různé akce jako výlety, párty, sportovní kurzy, exkurze a veletrhy.
3.4 Čtvrtý oddíl Čtvrtý oddíl vyplňovali jen respondenti z Vysoké školy polytechnické Jihlava oboru cestovní ruch, kteří byli na zahraničním studijním pobytu a to na Fachhochschule Wien v Rakousku (FH Wien), Instituto Politécnico de Viana do Castelo v Portugalsku, Kauno Kolegia v Kaunas v Litvě, Mikkelli University of Applied Sciences v Savonlinně ve Finsku, Universitat Jaume I. v Castellón ve Španělsku a na Univerza na Primorskem v Portorož ve Slovinsku. Průměrně tam studovali za semestr šest předmětů, kdy nejméně jich měl respondent studující ve Španělsku a to dva předměty, nejvíce devět předmětů pak respondent z Litvy. Při srovnání studentů v jednotlivých zemích si nejvíce předmětů zvolili dotázaní z Litvy (7,67 předmětů), poté z Finska (7,5), z Rakouska (5,5), z Portugalska (5,33), Slovinska (4) a Španělska (2).
37
3.4.1 Nejzajímavější předměty V Rakousku zaujaly respondenty předměty s výukou cizích jazyků, jako byla němčina, angličtina a italština, protože je vyučovali rodilí mluvčí, hodiny byly dynamické a na vysoké úrovni. Německá konverzace pak byla společná pro všechny Erasmus studenty. K dalším zajímavým předmětům patřily F&B Management Küche (F&B management přípravy jídel), Wien-Tourismus (Vídeň – CR) a Real Business Simulation – Business Game (Reálná obchodní simulace – Obchodní hra).
Respondenti z Portugalska zmiňovali čtyři předměty: portugalštinu, projekt cestovního ruchu, kdy se vytvářel reálný program pro cestovní ruch, informace a propagace v cestovním ruchu a Touristic Design and Promotion (Design a propagace CR), který byl více věcný než marketing CR na VŠPJ. Nejzajímavější byla v Litvě pro studenty intenzivní výuka jazyků (angličtina, němčina, ruština a litevština) a Travel Geography (Geografie CR), kde šlo o praktické zpracování úkolů. Ve Finsku byly poutavé předměty Travel Risks Management (Management rizik CR), který byl kurzem první pomoci ukončeným praktickou zkouškou a certifikátem, v rámci výuky byly kvalitní pomůcky, a Tourism Planning and Development (Rozvoj a plánování CR), kdy studenti ve dvojicích zpracovávali jeden projekt a určovali schopnost jeho realizace a přínos. Ve Slovinsku se jednalo o marketing CR, který měl jiný styl výuky než na VŠPJ.
3.4.2 Nejpřínosnější předměty Největším přínosem v Rakousku byly kurzy německého, anglického, španělského a italského jazyka. Respondenti se dozvěděli spoustu užitečných věcí, naučili se používat teorii v praxi a pracovat v týmu. Podle jednoho dotázaného byl každý předmět obrovským přínosem. Pro studenty v Portugalsku byly přínosem předměty jako Animace a již zmiňované portugalština, Informace a propagace v cestovním ruchu a Touristic Design and Promotion (Design a propagace CR). V Litvě se jednalo o ruštinu, Business English (Obchodní angličtinu) a Hotel management (Hotelový management), který byl vyučován profesionálkou a obsahoval mnoho zajímavostí z praxe. Ve Finsku byly podle dotázaných prospěšné předměty Travel Risks Management (Management rizik CR), Service Marketing (Marketing služeb) a Tourism Planning and Development (Rozvoj a plánování CR). Ve Španělsku byly užitečné jazyky a ve Slovinsku Marketing CR. 38
3.4.3 Předměty, které by měly být vyučovány na VŠPJ Většina dotázaných se shoduje na tom, že studijní plány zahraničních institucí a Vysoké školy polytechnické Jihlava jsou téměř shodné. Přesto se našly nějaké předměty, které by studenti uvítali na domácí vysoké škole nebo by vyučované předměty přeměnili. V Rakousku na FH Wien se respondenti setkali s výukou jazyků rodilými mluvčími, které by rádi viděli i na domácí vysoké škole, změnit by se při ní měla i týdenní dotace, učebnice a přístup učitelů a školy. Mezi nové předměty by zařadili Aktuelle touristische Fallstudien (Aktuální případy CR), kdy studenti pomáhají organizacím a řeší společně jejich určité problémy, Real Business Simulation – Business Game (Reálná obchodní simulace – Obchodní hra), Projektmanagement und Teamarbeit (Projektový management a týmová práce),
Inszenierungen (Inscenace – předmět o improvizaci, kreativitě a týmové práci) a Hotelmanagement (Hotelový management), ve kterém na studenty v zahraničí oproti studentům na VŠPJ čekaly prohlídky hotelů a různé přednášky. Ve Finsku předměty, které studenty na zahraniční škole zaujaly, v rozvrhu VŠPJ jsou. Změnili by spíše způsob výuky, přičemž by kladli mnohem větší důraz na praktičnost, využití v praxi a práci s konkrétními příklady. V Portugalsku podle jednoho respondenta zahraniční škola nedala možnost posoudit rozdíl ve studijních plánech, protože počet předmětů, které mohli v angličtině studovat, byl velmi nízký.
3.4.4 Nejvíce užitečné předměty V zahraničí se respondentům z výuky na VŠPJ nejvíce hodily jazyky, které pomohly při komunikaci, vzájemnému porozumění a k lepšímu pochopení předmětů na zahraniční škole. Další užitečný předmět byl marketing pro studenty v Rakousku, Portugalsku a Finsku. V Portugalsku se také hodila Geografie CR, protože studenti dělali projekt o své vlasti.
3.4.5 Forma výuky a zakončení předmětu Na zahraničním studijním pobytu se nejvíce respondenti setkali se cvičením, ve Španělsku se výuka odehrávala pouze přednáškami, ale respondent v zahraničí studoval pouze dva předměty. Ostatní respondenti se potkali s různými kombinacemi cvičení, přednášek, prezentací a samostudia. Jiné způsoby výuky probíhají v zahraničí formou blokové výuky (Finsko a Slovinsko), konzultací (Portugalsko), exkurzemi (Litva a Rakousko), projekty (Rakousko) a týmovou prací (Rakousko).
39
Forma výuky na zahraniční škole 100%
87% 73%
80% 60%
53%
47%
40%
27%
20% 0% přednášky
cvičení
prezentace
samostudium
jinak
Graf 11 Forma výuky na zahraniční škole, pramen: autorka
Šedesáti procentům respondentů tato výuka vyhovovala a čtyřiceti procentům spíše vyhovovala. U dotázaného, který byl na studijním pobytu ve Španělsku, se projevila menší spokojenost s vyučováním pouze v podobě přednášek. U ostatních respondentů nebyla žádná závislost na způsobu výuky a jejich spokojenosti s ní.
Ukončení předmětů na zahraniční škole 100% 90%
87% 73%
80% 70%
60%
60% 50% 40% 30% 20% 7%
10% 0% zkouška
prezentace
seminární práce
jinak
Graf 12 Ukončení předmětů v zahraničí, pramen: autorka
Předměty byly pak nejvíce zakončeny zkouškou, buď ústní, nebo písemnou, popřípadě testem, s tímto zakončením se setkalo 87 % studentů. Další předměty byly ukončeny prezentací (73 % studentů) a seminární prací (60 % studentů). Se zakončením zkouškou, prezentací nebo seminární prací se posluchači setkali ve všech zemích. Ve Finsku byly předměty zakončeny i esejí nebo průběžným vypracováním pěti úkolů. 40
3.4.6 Odlišnosti předmětů na VŠPJ a zahraničních školách 3.4.6.1 VŠPJ a Fachhochschule Wien Rozdílem je přístup pedagogů na zahraniční a domácí vysoké škole v přípravě na jednotlivé hodiny a ke studentům. Veškerá komunikace s nimi včetně elektronické byla skvělá a rychlá. Často dávali najevo, že jsou zde právě pro studenty. Všichni pracovníci byli propojeni a byli vždy milí a ochotní a dobrou práci odvedly rakouské Erasmus koordinátorky. Předměty jsou pak více interaktivní a praktické, je kladen důraz na týmovou práci, dělání projektů a aplikaci teorie v praxi. U jazyků je velkou výhodou výuka rodilými mluvčími, kdy je důležitá nejen gramatika a slovní zásoba, ale i komunikace a prezentace v daném cizím jazyce. Proto se například anglický jazyk vyučuje i komunikací studentů na určité téma. Na každý předmět existují skripta nebo učebnice, které jdou velmi dobře zpracované. Ve srovnání Hotelmanagement (Hotelový management) na FH Wien a Managementu ubytovacích zařízení na VŠPJ byly v Rakousku velmi přínosné a zajímavé přednášky a návštěvy hotelů. Předmět Touristische Ekonomie (Ekonomie CR) se zabýval hlavně současnými a budoucími trendy doplněnými o grafy a statistiky. 3.4.6.2 VŠPJ a Instituto Politécnico de Viana de Castelo V Portugalsku studenti nemohli moc posoudit rozdíly mezi předměty na domácí a zahraniční škole. To proto, že zahraniční škola neměla připraveny předměty vyučované v angličtině a portugalsky studenti VŠPJ neumí, takže se jejich výuka odehrávala psaním seminárních prací a tvorbou prezentací. Docházeli na anglický jazyk, kde je výuka podobná jako na VŠPJ, jen je praktičtější, ale zároveň na nižší úrovni, a Propagaci v cestovním ruchu, která se konala jako cvičení, kdy studenti psali svůj projekt během hodiny s možností okamžité konzultace s vyučujícím a koncovou prezentací. Na cvičeních pak byla větší komunikace a spolupráce mezi studenty. 3.4.6.3 VŠPJ a Kauno Kolegia, Kaunas Předměty se příliš nelišily, ale byly brány více z praktického hlediska. Při srovnání Geografie CR 2 na VŠPJ a Travel Geography (Geografie CR) na Kauno Kolegia se v Litvě vypracovávají zadané úkoly s pomocí atlasu a internetu (zpracování trasy v určité skupině zemí atd.), kdežto na VŠPJ se podle respondentů učí fakta.
41
3.4.6.4 VŠPJ a Mikkelli University of Applied Sciences, Savonlinna Ve Finsku jsou odlišné pouze předměty, které se vážou na danou lokalitu, jako byly např. Nordic and Baltic Nature and Culture (Severská a baltská příroda a kultura), Russian Nature and Culture (Ruská příroda a kultura), Destination Finland (Destinace Finsko), Introduction to the Finnish Language and Culture (Úvod do finského jazyka a kultury) a Finnish Design History (Historie finského designu). Mnohem více je odlišný způsob výuky, kdy přednášky jsou jen u blokové výuky, většina předmětů je formou cvičení pro asi dvacet pět osob, kde studenti jsou mnohem aktivnější, krátké prezentace ve skupinách se připravují na příští hodinu a vždy hovoří všichni zúčastnění. 3.4.6.5 VŠPJ a Univerza na Primorskem, Portorož Předměty na zahraniční škole byly více prakticky zaměřené a aktuální. Při srovnání Food and beverage (Pokrmy a nápoje) a Managementu ubytovacích zařízení, byly informace získané v zahraničí aktualizované a platné.
3.4.7 Shrnutí Předměty, které studenti potřebovali pro své studium v cizině, byly především jazyky a marketing. Studijní plány zahraničních institucí a VŠPJ jsou téměř shodné. V zahraničí jsou předměty mnohem praktičtěji zaměřeny, aktuálnější a při výuce cizích jazyků se využívá rodilých mluvčí. Výuka se odehrává především formou cvičení a prezentací a studium je zakončeno zkouškou, prezentací nebo seminární prací.
3.5 Závěry výzkumu Téměř polovinu respondentů zajímá studium v zahraničí, pětinu spíše zajímá, pětinu spíše nezajímá a necelých 10 % studium v zahraničí vůbec nezajímá. Studenti VŠPJ se o studium v zahraničí zajímají o osm procent více než studenti z jiných vysokých škol. Přesto studenti VŠPJ, kteří v zahraničí nebyli, se ještě studovat v zahraničí chystají méně než ostatní studenti v ČR. Proto je nabídka zahraničních studijních pobytů na VŠPJ více přiměřená aktuálnímu zájmu studentů než na jiných vysokoškolských institucích ČR. V porovnání pohlaví jsou ženy oproti mužům více rozhodné v tom, zda v zahraničí chtějí nebo nechtějí studovat. Celkem 38 % respondentů už na studijním pobytu mimo ČR bylo.
42
Nejžádanější oblastí pro studium je pro všechny studenty západní Evropa. Naopak nikdo z tázaných nechce studovat v Asii, Africe a Jižní Americe. Respondenti z VŠPJ se více zajímají o východní a střední Evropu, respondenti z jiných vysokých škol zase o severní Evropu a Austrálii a Nový Zéland. Dotázaní by nejčastěji chtěli odjet do Velké Británie, dále pak do Francie, Německa, Norska, Itálie a Švédska, mimo Evropu do Austrálie, USA a na Nový Zéland. Studenti z VŠPJ oproti posluchačům z ostatních vysokých škol zajímá více Francie, Itálie a Pobaltí, naopak méně se zajímají o pobyty ve Švédsku, Dánsku, Německu, Austrálii, na Novém Zélandě, v Řecku a Irsku. Při výběru zahraniční instituce studenty podle jejich názoru nejvíce zajímá jazyk, ve kterém je studium a kterým se v zemi mluví, a všeobecné informace o škole. Minimálně přihlíží k tomu, jak škola vypadá na fotografiích. Nakonec se ale nejspíše rozhodnou podle země a destinace, kde škola je, a teprve pak podle jazyka, ve kterém je vyučování, případně podle studijního plánu. Téměř všichni dotázaní z vysokých škol (98 %), kteří byli na zahraničním studijním pobytu, se tam dostali za pomoci programu Erasmus. Do místa sídla zahraniční školy se při krátkých a středních vzdálenostech dostali pomocí autobusu, vlaku nebo automobilu, při delších vzdálenostech pomocí letadla a kombinace letadla a vlaku. 84 % z nich využilo pobytu k cestování po dané zemi. Se zahraničním studiem byli dotazovaní více než průměrně spokojeni, nejvíce s pobyty v Litvě a Německu, nejméně se zkušeností z Portugalska. S výší grantu bylo spokojeno 66 % studentů. Na většině zahraničních škol byl pak připraven pro zahraniční studenty doprovodný program.
Studenti VŠPJ oboru cestovní ruch měli v zahraničí průměrně šest předmětů za semestr (od dvou do devíti). Nejzajímavějšími předměty pro ně byly jazyky vyučované rodilými mluvčími, předměty vztahující se k zemi nebo místnímu jazyku a předměty zaměřené na cestovní ruch jako byl Projekt CR, Informace a propagace CR, Geografie CR, Management rizik CR, Rozvoj a plánování CR a Marketing CR. Mezi přínosné předměty zařadili nejen ty zajímavé, ale také Animaci, Obchodní angličtinu, Hotelový management a Marketing služeb. Studijní plány na VŠPJ jsou velmi podobné plánům na zahraničních školách, předměty jsou více prakticky zaměřeny a na zahraničních institucích je lepší přístup pedagogů ke studentům. Mezi nové předměty na VŠPJ by mohly patřit Aktuální případy CR, Reálná obchodní simulace – obchodní hra, Projektový management a týmová práce, Ekonomie CR a Inscenace. Ze stávajících předmětů by se mohl zlepšit Management ubytovacích zařízení, kdy by látka měla být více aktuální, a mohly by se v rámci předmětu konat exkurze do hotelů. Při 43
zahraničním studiu v oboru cestovní ruch posluchači VŠPJ nejvíce uplatnili z předmětů vyučovaných na VŠPJ všechny jazyky, Marketing a Geografii CR. Výuka na zahraničních školách probíhala nejvíce formou cvičení. Studenti se setkali i s prezentacemi,
samostudiem
a
přednáškami,
v menší
míře
s blokovou
výukou,
konzultacemi, exkurzemi, projekty a týmovou prací. Ukončení předmětů bylo zkouškou, prezentací nebo seminární prací.
44
4 Vlastní zkušenosti Jak jsem se zmínila již v úvodu, sama jsem byla na studijním pobytu ve Finsku na Mikkelli University of Applied Sciences v Savonlinně společně se svojí spolužačkou v rámci programu Erasmus v jarním semestru školního roku 2007/2008. Proto bych ráda přidala i vlastní zkušenosti se zahraničním studiem. Zahraniční školu jsem si zvolila podle toho, kde se nachází a jazyka vyučování. Další informace na naší škole téměř neexistovaly, neboť jsme byly první, které tam z VŠPJ jely. Dokonce Savonlinnu nenavštívil ani jeden z pracovníků naší školy. Teprve po zjištění výsledků výběrového řízení jsem se začala zajímat, které předměty se na zahraniční škole vyučují a které nám nejspíše domácí vysoká škola uzná. Bylo jich velmi málo, přesto nám VŠPJ vyšla vstříc možností studovat zároveň dálkově předměty na domácí škole. Po vyplnění smluv nám přišly další informace přímo od zahraniční školy, včetně vyplněných dokumentů pro studentské slevy na dopravu ve Finsku a karty na obědy ve školní jídelně, a dále jsme komunikovaly již s Erasmus koordinátorkou v Savonlinně a naší tutorkou. Dopravu jsme si zajišťovaly samy. Do Finska jsme letěly letadlem do Helsinek a do Savonlinny jsme pokračovaly vlakem. Na nádraží nás pak čekala naše tutorka s ještě jedním studentem, aby nám pomohli se zavazadly na naše ubytování, které zahraniční škola zařídila na kolejích. Zpátky už jsme cestovaly trošku složitěji, neboť jsme chtěly poznat severské země. Vlakem jsme jely tentokrát do Turku, kde jsme zůstaly přes noc v hostelu. Druhý den jsme večer odplouvaly trajektem do Stockholmu ve Švédsku. Tam jsme byly dva dny a zpět do České republiky jsme jely autobusem Student Agency přes Dánsko a Německo. První týden pobytu jsme se seznámily se školou a městem, společně s pomocí tutorky jsme zařídily platby za ubytování a další potřebné dokumenty. Bohužel to bylo téměř naposled, co jsme se s naší tutorkou viděly. Druhý týden pak začala samotná výuka. Předměty jsme měly většinou společné s finskými studenty, až na Úvod do finštiny a Historii finského designu. Na hodinách jsme se setkávaly s dalšími zahraničními studenty stejného zaměření z Polska, Ruska, Německa a Španělska. Další zahraniční studenty z Belgie, Itálie, Thajska, Severního Irska, Řecka, USA a Portugalska jsme potkávaly na výletech pořádaných zdarma školou po okolí Savonlinny a při různých akcích, např. sportovních, pokud někdo slavil narozeniny, odjížděl nebo ku příležitosti studentských oslav „Wappu dne“. Mimo výlety do okolí škola pořádala také zájezd do Ruska do Sankt Peterburku, který si studenti museli zaplatit. V něm byla zahrnuta prohlídka města a exkurze do hotelů. Další 45
výlety jsme si pak organizovaly samy – vycházky po okolí nebo výlet do Helsinek a Tallinu v Estonsku. Celkem jsme si mohly vybrat z 11 předmětů, které se vyučovaly týdně, a z dalších třech, které byly intenzivně vyučovány v jednom týdnu a zaměřeny na ruskou, severskou a baltskou přírodu a kulturu. Vybrala jsme si celkem sedm předmětů: Severskou přírodu a kulturu, Destinaci Finsko, Plánování a rozvoj CR, Marketing služeb, Obchodní angličtinu, Úvod do finského jazyka a kultury a Historii finského designu. Předměty byly zakončeny různě podle vyučujících a mimo intenzivních kurzů se odehrávaly formou cvičení. Pouze z Marketingu služeb, který vyučovala profesorka z Ruska, jsme psaly test. U Obchodní angličtiny byla i ústní zkouška. Jinak u dalších předmětů se odevzdávaly písemné práce doprovázené prezentací. Krátké prezentace bylo zvykem vypracovávat ve skupinách i do další hodiny. Celkově byly všechny hodiny mnohem aktivnější a více se komunikovalo mezi studenty i mezi učiteli a studenty. Z VŠPJ se mi hodila angličtina a Marketing, neboť Marketing CR, který jsem ve Finsku absolvovala, byl odborněji zaměřený a bylo dobré znát základy. Všichni vyučující byli velmi ochotní kdykoliv něco znova vysvětlit, měli pro nás připraveny materiály, které jsme si buď vyzvedly na chodbě před vyučováním, nebo nám je poslali mailem. Také další pracovníci školy byli velmi vstřícní, pokud byl nějaký problém, okamžitě ho řešili. Měla jsem menší problém se zánětem dásně a koordinátora mě poslala ke školní sestře, ta během pár minut zařídila zubařku ještě na ten den, která měla vhodné smlouvy se zdravotní pojišťovnou, aby ošetření nebylo příliš drahé. Ubytovány jsme byly na kolejích a mohly jsme si předem vybrat, zda budeme bydlet každá v jednom pokoji nebo společně. My jsme zvolily druhou variantu z důvodu levnějšího ubytování. Na celých kolejích byly byty koncipovány tak, že každé dva pokoje mají společnou kuchyň a sociální zařízení. V každé budově je samozřejmostí sauna, které byla v provozu dvakrát týdně, tělocvična, sušárna a prádelna vybavená pračkou, sušičkou a žehličkou. Na obědy jsme chodily do školní jídelny, jinak jsme si vařily na kolejích. Velmi mě zaujal projekt „finské přátelské rodiny“, kterého jsme se mohly zúčastnit. Ve městě se finské rodiny přihlásily ke komunikaci se studenty z různých zemí. Během prvního týdne jsme byly seznámeny se svou rodinou a oni nám pak ukazovali typický život ve Finsku. Právě s naší rodinou jsme například byli bruslit po zamrzlém jezeře. Semestr v Savonlinně byl pro mne úžasným zážitkem, zejména z důvodu vynikajícího přístupu všech, které jsem tam potkala, přátelské atmosféry v hodinách a inspirující výuky. Studijní pobyt zde bych všem vřele doporučila.
46
5 Závěr Nejen Česká republika a Evropská unie si uvědomují, že ekonomický rozvoj souvisí se vzděláním a konkurenceschopností obyvatel země, a proto vyspělé státy celého světa podporují terciální vzdělávání především svých obyvatel. Zároveň se snaží i o pomoc méně vyspělým státům. Proto vzniklo v Evropské unii v posledních desítkách let mnoho projektů ve spolupráci v rámci mobility studentů. Ty spravuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast. Z oboru vzdělávání to je program Celoživotního učení, program Erasmus Mundus II a bilaterální programy se Spojenými státy americkými, Kanadou, Austrálií, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou. Pod program Celoživotního učení spadá i program Erasmus, který je jedním z nejrozšířenějších a nejpopulárnějších programů v Evropě. Každoročně narůstá počet studentů, kteří za podpory tohoto programu vyjíždí na zahraniční studijní pobyt. V rámci EuropaAid existují pomocné programy, které se zaměřují na základní lidské potřeby, ochranu přírodních zdrojů, infrastrukturu i na vzdělávání. V současnosti jediným probíhajícím projektem je ALFA III, který vytváří spolupráci mezi Evropskou unií a státy Latinské Ameriky. Česká republika má pak uzavřeny další mezinárodní smlouvy zaměřené na vzdělávání, které umožňují studentům zahraniční pobyty. Ty jsou spravovány Akademickou informační agenturou.
Rozšiřování nabídky zahraničních studijních pobytů je oceňováno i samotnými studenty, kteří mají o tuto zkušenost velký zájem. Téměř 70 % respondentů se zajímá o studium v zahraničí. Nejžádanější destinací je západní Evropa, především Velká Británie. Při výběru zahraniční vysokoškolské instituce by je nejvíce zajímal jazyk studia, úřední jazyk a všeobecné informace o škole. Nakonec se ale nejspíše rozhodnou podle země, teprve pak podle jazyka studia a studijního plánu. Většina studentů využije zahraničního pobytu k cestování po dané zemi a s pobytem jsou více než průměrně spokojeni.
Studenti Vysoké školy polytechnické Jihlava se o studium v zahraničí zajímají o dvě procenta více než je průměr. Nabídka VŠPJ je ale více přiměřená aktuálnímu zájmu studentů, neboť pokud její posluchači dosud v zahraničí nestudovali, tak tam studovat plánují mnohem méně než studenti jiných vysokých škol. Pro studenty VŠPJ oboru cestovní ruch byly při studiu v zahraničí ze studijního plánu domácí školy nejdůležitější jazyky a marketing. Proto by bylo vhodné zvýšit jejich týdenní dotaci 47
a zavést výuku rodilými mluvčími, což se pomalu na VŠPJ stává. Jako novou látku by bylo možno přichystat předmět, který by simuloval reálné situace v cestovním ruchu, a týmy studentů by na ně hledaly řešení. V rámci výuky Managementu ubytovacích zařízení by bylo přínosné zavést exkurze do hotelů. Na zahraničních školách měli studenti více cvičení, na nichž často prezentovali. To zvyšuje kvalitu jejich komunikace a veřejného vystupování, což oceňují.
V průběhu vyhodnocování výsledků výzkumu se našlo několik částí v dotazníku, které by se daly vylepšit. Spokojenost s výší stipendií (otázka 7 oddílu 3 dotazníku) se dala připojit jako další bod k otázce 6 stejného oddílu. Dále by bývalo vhodné se studentů VŠPJ zeptat, který obor studují, zájem studentů oboru cestovní ruch by mohl být jiný než oboru finance a řízení. U ukončení předmětů v zahraničí (otázka 7 oddílu 4 dotazníku) by se položka zkouška dala rozdělit na ústní zkoušku a písemnou práci nebo test. Otázka 5 oddílu 3 dotazníku, jak se studenti do dané lokality dostali, je pouze pro zajímavost a nemá praktické využití. Práce by se dala ještě rozšířit o názor zahraničních studentů, kteří na VŠPJ studovali obor cestovní ruch, jak oni vidí rozdílnost předmětů na své domácí instituci a na VŠPJ. Základními cíli bylo: a)
zjištění zájmu studentů VŠPJ a jiných vysokých škol v ČR,
b)
návrhy na zatraktivnění studia na VŠPJ oboru cestovní ruch pomocí vhodné nabídky zahraničních studijních oborů a rozšíření a zefektivnění výuky.
Cíle a) bylo dosaženo. Cíl b) byl naplněn z části, protože nabídka VŠPJ je už teď přiměřená mimo možnosti studia (nejen pracovních stáží) ve Velké Británii. Rozšířit a zefektivnit výuku jde také jen částečně podle již zmiňovaných návrhů.
48
6 Seznam bibliografických citací [1]
Dům zahraničních služeb MŠMT [online]. 2010-05-07 [cit. 2010-05-11]. AIA. Dostupné z WWW: .
[2]
EACEA [online]. 2009-04-21 [cit. 2010-03-12]. Úřední věstník Evropské unie. Dostupné z WWW: .
[3]
NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. 2010 [cit. 2010-01-7]. NAEP. Dostupné z WWW: .
[4]
NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. 2010 [cit. 2010-01-11]. Erasmus. Dostupné z WWW: .
[5]
NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. 2010 [cit. 2010-01-11]. Leonarda da Vinci. Dostupné z WWW: .
[6]
NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. 2010 [cit. 2010-05-12]. Erasmus Mundus 2009-2013. Dostupné z WWW: .
[7]
European Commision - Education and Training [online]. 12.10.2009 [cit. 2010-0414]. Co-operation with industrialised countries. Dostupné z WWW: .
[8]
European Commision - Education and Training [online]. 27.1.2010 [cit. 2010-04-14]. Atlantis Programme. Dostupné z WWW: .
[9]
European Commision - Education and Training [online]. 4.1.2010 [cit. 2010-04-15]. The new EU-Canada Cooperation Programme in Higher Education, Training and Youth (2006-2013). Dostupné z WWW: .
[10]
STUDENTI A ABSOLVENTI VYSOKÝCH ŠKOL V ČR CELKEM [online]. 2010-02-04 [cit. 2010-05-02]. ČSÚ Český statistický úřad. Dostupné z WWW: .
49
7 Seznam zdrojů [1]
webové stránky Evropské komise, dostupné z http://ec.europa.eu/,
[2]
webové stránky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, dostupné z http://eacea.ec.europa.eu/index_en.php,
[3]
webové
stránky
Národní
agentury
pro
evropská
studia,
dostupné
z http://www.naep.cz/, [4]
webové stránky Domu zahraničních služeb MŠMT, dostupné z http://www.dzs.cz/,
[5]
propagační
materiály
KRAJDLOVÁ,
Jitka. Erasmus
:
vysokoškolské
vzdělávání [online]. 2007-07-11. [s.l.] : NAEP, 2007 [cit. 2009-5-11]. Dostupné z WWW: . [6]
propagační materiály KRAJDLOVÁ, Jitka. Erasmus : Co nabízí studentům[online]. 2007-08-10.
[s.l.] :
NAEP,
2007
[cit.
2009-5-11].
Dostupné
z
WWW:
. [7]
propagační materiály KLAPUCHOVA, Andrea. Stipendia a granty Erasmus mobility 2009-10 [online]. 2009-02-19. [s.l.] : NAEP, 2009 [cit. 2009-6-11]. Dostupné z WWW: .
[8]
propagační materiály Mozaika : duben 09 [online]. 2009-04-07. [s.l.] : NAEP, 2009 [cit. 2009-10-23]. Dostupné z WWW: .
[9]
propagační materiály Mozaika : červenec 09 [online]. 2009-06-26. [s.l.] : NAEP, 2009 [cit. 2009-10-23]. Dostupné z WWW: .
[10]
50
webové stránky Českého statistického úřadu, dostupné z http://www.czso.cz/.
8 Přílohy Příloha 1 Dotazník, pramen: autorka 1) Pohlaví: muž 2) Věk: 15-19 20-24
žena 25-29 30-39
40 a více
3) Jakou školu studujete? 4) Zajímáte se o studium v zahraničí? Ano Spíše ano 5) Studovali jste v zahraničí? Ne Ano
Spíše ne
Ne
(pokračujte oddílem 2) (pokračujte oddílem 3)
Oddíl 2 – pokud jste nestudovali v zahraničí 1) Plánujete studovat v zahraničí? Ano Ne
Ještě nevím
2) Kde byste chtěl/a studovat? (možné označit maximálně 3 odpovědi) Západní Evropa Severní Amerika Jižní Evropa Jižní Amerika Střední Evropa Afrika Severní Evropa Asie Východní Evropa Austrálie a Nový Zéland 3) Ve kterém státě?
4) Pokud byste se rozhodl/a studovat v zahraničí, které informace by ovlivnily váš výběr zahraniční školy? (Ohodnoťte stupnicí 1 až 5, kdy 1 výběr neovlivní a 5 ovlivní váš výběr nejvíce.) Destinace Výše stipendia Fotografie Ceny dopravy v dané zemi Všeobecné informace o škole Ceny potravin v dané zemi Informace o vyučovaných Jazyk, ve kterém je studium předmětech Jazyk, kterým se v zemi mluví Doprovodné akce Další …………………. Zkušenosti předchozích studentů na dané škole
51
Oddíl 3 – pokud jste studovali v zahraničí 1) Jak jste se dostali ke studiu v zahraničí? pomocí programu Erasmus pomocí jiného programu:……………………………………….. podali přihlášku na zahraniční škole jinak: ……………………………………………………………. 2) Jak dlouho jste byli na studijním pobytu? 3) Kde jste byli? 4) Proč jste se vybrali tuto školu?
5) Jak jste se do dané lokality dostali? Letadlem Vlakem Autobusem
Lodí Kombinace (specifikujte) ………………………………
6) Uveďte, jak jste byli spokojeni s jednotlivými položkami stupnicí od 1 do 5, kdy 1 je velmi nespokojen a 5 je velmi spokojen. Ubytování Vyučované předměty Stravování Přístup zahraniční školy Výše finanční podpory Tutor/ka Výuka 7) Stačilo vám vaše stipendium? Ano Spíše ano 8) Cestovali jste v zahraničí? Ano často
Spíše ne
Občas
Ne Ne
9) Měli jste nějaké akce nebo výlety organizované zahraniční školou? Ano Ne Jaké?
10) Máte nějaké další poznámky, o které byste se chtěli podělit?
52
Oddíl 4 – pouze pro studenty VŠPJ obor cestovní ruch, kteří studovali v zahraničí 1) Kolik předmětů jste studovali v zahraničí?
2) Jaký předmět vás na zahraniční škole nejvíce zaujal a proč?
3) Který předmět byl pro vás na zahraniční škole největším přínosem?
4) Jaký předmět, který jste absolvovali v zahraničí, byste rádi viděli i v rozvrhu VŠPJ? Proč?
5) Které předměty z vašeho studijního plánu VŠPJ se vám při studiu v zahraničí nejvíce hodily? Proč?
6) Jakou formou se odehrávala výuka na zahraniční škole? (Zakřížkujte libovolný počet) přednášky samostudium cvičení jinak: prezentace studentů ………………………………….. Vyhovovala vám tato forma výuky? Ano Spíše ano
Spíše ne
7) Jak byly ukončeny předměty v zahraničí? zkouškou prezentací
seminární prací jinak: …………
Ne
8) Pokud srovnáte předměty na VŠPJ a zahraniční škole, které byly odlišné a jak?
53
