Analýza vývoje v oblasti primárních surovin pro výrobu oceli

Analýza vývoje v oblasti primárních surovin pro výrobu oceli Ing. Jana Kašparová, MEng. Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita v Opavě, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, [email protected]

Abstrakt Příspěvek se zabývá vývojem a změnami v oblasti trhu se surovinami pro výrobu oceli zejména v kontextu odhadu jejich nákladových a cenových dopadů.

Klíčová slova vstupní suroviny pro výrobu oceli, odhad vývoje nákladových modelů, ceny vybraných ocelových produktů

Abstract The paper deals with progress and changes in market of commodities for steel production especially in the matter of estimation of their possible cost and price effects.

Key words raw materials for steel production, estimation of steelmaking costs, prices of representative steel products

Úvod a předmět výzkumu Ocel je základní velmi univerzální surovinou, používanou v každodenním životě současné společnosti. V posledních několika letech došlo ze světového pohledu k přesunu pomyslného ocelářského centra z euro-amerického prostoru do Asie, zejména Číny a Indie, a k významnému růstu nových silných ocelářských regionů, například Brazílie, či z evropského pohledu Turecka. Tento trend, spojený s rostoucí urbanizací a industrializací rozvíjejících se ekonomik, s sebou přinesl v surovinové sféře i enormní poptávku, kdy suroviny pro výrobu oceli nebyly výjimkou, rapidní růst cen a v konečném důsledku i fundamentální změny v dlouhodobě aplikovaném systému fungování těchto surovinových trhů.

Použité metody a výsledky výzkumu Cílem příspěvku je primárně analýza změn na surovinových trzích a jejich vlivu na trh oceli. S pomocí korelační analýzy byla testována závislost uvažovaných nákladových modelů jednotlivých procesů výroby oceli a úrovně cen vybraných ocelových produktů.

Obecná situace na surovinových trzích

Globální trhy s kovy a nerosty podléhají obecně cyklickým výkyvům.1 V současné době se v důsledku vývoje na trzích surovin hovoří o komoditním supercyklu, jehož příčiny soudobá ekonomická teorie hledá v růstu ekonomické úrovně rozvíjejících se ekonomik zejména na území Asie. 1

Sdělení Evropské Komise evropskému parlamentu a radě – Iniciativa v oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě.

Vlivem silného celosvětového ekonomického růstu prošly komoditní trhy v období konce minulé dekády silnými změnami. Ceny surovin na všech hlavních trzích neobyčejně prudce stouply v období těsně před nástupem hosp. krize – a naprostá většina z nich následně stejně prudce klesla. V souvislosti s opětovným oživením ekonomiky (tedy přibližně od 2. poloviny roku 2009) se u nich projevuje opětovný růstový trend, ačkoli již s mnohem nižší dynamikou. Určitou výjimku z této obecné charakteristiky představuje železná ruda.

-

Za hlavní důvody dramatických změn na surovinových trzích jsou považovány: změny ve vzorcích globální nabídky a poptávky výrazné navýšení poptávky po surovinách v rozvíjejících se ekonomikách s prognózou dalšího posilování vlivem další rychlé urbanizace a industrializace strukturální problémy v dodavatelském a distribučním řetězci, problémy s dostupností infrastruktury a služeb rostoucí vliv finančního sektoru na komoditních trzích

Značnou nejistotu na trhu komodit způsobují opatření přijímaná jistými zeměmi s cílem zajistit jejich domácímu průmyslu výsadní přístup k surovinám a získat tak výhody pro svá navazující výrobní odvětví. Těmito opatřeními lze chápat vývozní dávky a kvóty, subvence, pevné stanovení cen, systémy dvojích cen, nebo restriktivní pravidla pro investice. Tato opatření výrazným způsobem narušují globální trhy i běžný tok komodit a zároveň se stávají nebezpečným precedentem.

Situace v EU EU je nucena čelit riziku, že ačkoli je většina surovin v celosvětovém měřítku geologicky dostupná, tento fakt neznamená, že k těmto surovinám mají přístup společnosti a subjekty působící v EU. Evropská Komise ve Sdělení Komise: Evropa 2020, Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, předkládá tři vzájemně se posilující priority, které jsou zároveň klíčovými i pro evropský trh s ocelí. Těmito prioritami jsou: - inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích - udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. - růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností. Pro dosažení těchto priorit předložila Komise 7 stěžejních iniciativ. Z nich lze vyzdvihnout zejména iniciativu „Evropa méně náročná na zdroje“ zahrnující podporu oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů a energií, podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití obnovitelných zdrojů energie, modernizace odvětví dopravy a podpora energetické účinnosti. Dosažení cílů plynoucích z této iniciativy by mělo být základem pro získání konkurenční výhody a snížit evropskou závislost na zahraničních zdrojích surovin a komodit. Evropská iniciativa v oblasti surovin je postavena na 3 základních pilířích: 1. zajištění rovných podmínek v přístupu ke zdrojům ve třetích zemích, a to formou diplomacie v oblasti surovin směřující k posílení vztahů s Afrikou, směřující k přístupu k surovinám, Čínou a Ruskem, jako rozvíjejícími se ekonomikami bohatými na přírodní zdroje, a v neposlední řadě i zeměmi, které jsou obdobně jako EU závislé na cizích

zdrojích (např. USA a Japonsko) s cílem určení a vymezení společných zájmů, postojů a akcí. 2. podpora udržitelných dodávek surovin z evropských zdrojů – spojená s požadavkem na přístup k půdě za účelem těžby, rozšířením základny znalostí o nerostných ložiscích v EU, podporou výzkumných projektů apod. 3. snížení spotřeby primárních surovin v EU zahrnující zvýšení účinnosti zdrojů a podporu recyklace Základním předpokladem pro dosažení optimální surovinové politiky v EU je uznání doplňkovosti primárních a druhotných surovin s tím, že druhotné suroviny představují ekologicky účinný způsob k navrácení již použitých zdrojů zpět do výrobního procesu a procesu tvorby hodnot. Zároveň však, ačkoli druhotné suroviny představují významný zdroj pro opětovné zpracování, obecně jich však na trhu zatím není dostatečné množství k uspokojení rostoucí poptávky – zdroje primárních surovin zde tedy hrají rovněž naprosto nezastupitelnou úlohu.

Trh se železnou rudou Za základní suroviny pro výrobu oceli lze považovat železnou rudu, koks a koksovatelné uhlí a ocelový šrot. Ačkoli výčet nezbytných komodit a vstupů pro výrobu oceli tímto pochopitelně není kompletní, jejich zkoumání není účelem tohoto příspěvku. Železná ruda byla po celá desetiletí považována za jednu z nejstabilnějších a nejbezpečnějších komodit. Na přelomu 1. a 2. čtvrtletí roku 2010 však na tomto trhu došlo ke skokové změně ve více než 40 let fungujícím systému ročních orientačních cenách mezi hlavními těžaři a výrobci oceli. Výsledkem je nový kvartální systém cen (tedy zkrácení platnosti orientačních cen z 12 na 3 měsíce), jež je určován třemi největšími producenty a exportéry železné rudy, a to BHP Billiton, Rio Tinto a Vale, kteří dohromady ovládají cca 70% námořního obchodu s železnou rudou. Od 2. čtvrtletí roku 2010 se trh oceli v důsledku eliminace ročních orientačních cen železné rudy potýká s vysokou proměnlivostí cen na trhu železné rudy. Zvýšená volatilita v cenách železná rudy se zdá být trendem, který nejen že se v následujících letech zřejmě nepodaří potlačit, ale který hrozí svým rozšířením i na další komodity. Kvartální cenový systém v podobě, ve které funguje nyní, je mnohými subjekty označován pouze jako mezistupeň k ještě flexibilnějšímu cenovému mechanismu. Ačkoli se lze i nadále na trhu setkat s hlasy volajícími po modifikaci kvartální cenotvorby železné rudy směrem k delšímu časovému období (tj. alespoň půlročním cenám), přesto je tento vývoj zpět spíše nepravděpodobný.

Dopady do nákladové stránky a cenotvorby Analýza cenových a nákladových dopadů (tedy sekundárních zdrojů dat) spojených se změnami na trhu surovin obecně narážení na několik základních problémů, které je možné shrnout jako nedostatek kvantifikovatelných dat, problémy s jejich validitou, objektivitou, verifikací, rozsahem jejich platnosti apod. V současné době na trhu oceli (v celosvětovém měřítku) dominují procesy výroby, a to BOF proces (Basic Oxygen Steelmaking, tedy výroba v kyslíkovém konvertoru typická pro integrované hutní závody) a EAF proces (Electric Arc Furnace, výroba oceli v elektrické obloukové peci využívaná v tzv. miniocelárnách). Velmi zjednodušeně je za základní rozdíl mezi těmito proces možno považovat vstupy – proces BOF je zaměřen na zpracování primárních surovin, tedy železné rudy a koksu s určitým podílem

recyklovaného materiálu, tedy ocelového šrotu. Výroba oceli v EAF procesu probíhá z ocelového šrotu, jako jeho substitut může m že být využito surové železo. World Steel Association odhaduje průmě ůměrnou vsázku těchto chto surovin v BOF procesu v poměru 1400 kg železné rudy, 770 kg uhlí, 120 kg ocelového šrotu, v případě EAF procesu pak v poměru 880 kg recyklované oceli a 150 kg uhlí. Opět ve velmi, velmi zjednodušeném pojetí je tedy proces BOF možno vnímat jako výrobu z primárních surovin, proces EAF naopak jako výrobu ze surovin recyklovaných. Graf 1: Porovnání poměru pomě oceli vyrobené v BOF a EAF procesu v Evropě a ČR

Zdroj: World Steel Association, Steel Statistical Yearbook 2011. Jak je patrné z grafu č. č 1, zatímco v celoevropském měřítku ěřítku se poměr mezi ocelí vyrobené BOF a EAF procesem pohybuje v relaci pouze mírné procentuální převahy p BOF procesu, v případě ČR je v BOF procesu vyrobeno více než 90% oceli. Vzhledem k tomuto faktu lze dedukovat, že závislost ČR R na dovážených primárních surovinách surovin je mnohem vyšší, než závislost Evropy obecně. obecn Pro posouzení odhadu vývoje nákladů náklad a jejich porovnání v rozdílných výrobních procesech byly použity nákladové modely pro rok 2011 a statistiky vývoje cen surovin a energií v letech 2000 až 2011, vše dle Steelonthenet.com. Pro eliminaci ostatních nákladových vlivů, ů,, mimo cenové výkyvy sledovaných surovin (tj. železné rudy, kosovatelného uhlí a ocelového šrotu), byly ostatní nákladové složky fixovány na úrovni roku 2011). Situaci zachycuje graf č. 2. Graf 2: Model odhadovaného vývoj nákladů náklad procesu BOF a EAF (USD/t)

Zdroj: Steelonthenet.com, Blast Furnace Route Steelmaking Costs 2011, Electric Arc Furnace Steelmaking Costs 2011, 2011 Steelmaking Commodity Prices,www.steelonthenet.com www.steelonthenet.com.

Z grafu je patrný velmi stabilní trend modelu nákladového vývoje procesu BOF trvající až do roku 2008. Od tohoto okamžiku jednak následkem hospodářské hospodá hospodář krize, jednak následkem fundamentálních změn zm na trhu s železnou rudou je má odhadovaná nákladová křivka procesu BOF OF jednak výrazně výrazn růstový stový trend, jednak obdobnou (tedy silnou) volatilitu, srovnatelnou s křivkou kř odhadovaných nákladů EAF v období od konce roku 2008 do současnosti. Pro aproximaci rozsahu implementace surovinových výkyvů výkyv do cen oceli na světových trzích bylo využito srovnání výše uvedených nákladových modelů model dle Steelonthenet.com s údaji o vývoji cen vybraných ocelových produktů produktů dle Index Mundi. Graf 3: Vývoj cen vybraných ocelových produktů produkt dle Index Mundi

Zdroj: Index Mundi, Commodity Prices, Cold-rolled steel, Hot-rolled rolled steel, Rebar, Steel wire rod, www.indexmundi.com/commodities/ Závislost odhadovaného vývoje nákladů náklad v jednotlivých procesech a vývoje cen vybraných ocelových výrobků byla testována pomocí korelační ční analýzy. Výsledky byly následně testovány testem hypotézy o nulovosti koeficientu korelace. Přii testování závislosti v celém sledovaném období jsou hodnoty koeficientu korelace u obou procesůů blízké 0,8 (u EAF v závislosti na daném produktu se hodnoty koeficientu pohybují dokonce kolem úrovně 0,84), tedy lze konstatovat relativně relativn silnou závislost, testem hypotézy byla u obou procesů proces na hladiněě významnosti 0,1 přijata p hypotéza H1, tedy byla potvrzena statisticky významná závislost odhadovaného vývoje nákladů v jednotlivých procesech a vývoje cen vybraných ocelových produktů. produkt Při podrobnější ější analýze jednotlivých částí ástí sledovaného období je však situace zcela odlišná. Zatímco období let 2000-2005 2000 vykazuje ještě vyšší hodnoty koeficientu korelace (u obou procesů hodnoty blízké koeficientu koeficien 0,9), tedy jednoznačné čné přijetí př hypotézy H1, v případě období od roku 2006, resp. od roku 2009 hodnoty korelačních korela korelač koeficientů rapidně klesají a dosahují pouze hodnot blízkých 0,3-0,5 0,3 0,5 (v období 2006-2011), 2006 resp. hodnot blízkých 0,2 v období 2009-2011 2009 (v případě statistiky válcovaného drátu je koeficient v období 2009-2011 2011 dokonce záporný).

Závěr Z uvedeného vyplývá silná změna zm charakteru trhu v celém hodnototvorném řetězci od surovin až po ocelové produkty. Korelační Korela ní analýzou bylo prokázáno, že významný růst úrovně cen na surovinových trzích v období několika kolika posledních let není doprovázen

analogickým vývojem v oblasti cen ocelových produktů, tedy že ceny ocelových produktů jsou nárůstem surovin ovlivňovány pouze částečně. Faktorem, který stlačuje ceny na trhu směrem dolů z úrovně uvažované na základě úvah o čistě nákladovém konceptu stanovení ceny (na úkor marží oceláren), je nízká úroveň poptávky a spotřeby na trhu. V této oblasti je tedy možné obecně uvažovat o prioritní roli poptávkové orientace cen oproti nákladovým cenovým konceptům, které se výrobcům na trhu v současné době nedaří prosadit.

Literatura Blast Furnace Route Steelmaking Costs 2011. Steelonthenet.com [online] Url: http://www.steelonthenet.com/cost-bof.html, [cit 2011-08-29] Commodity Prices. Index Mundi [online] Url: www.indexmundi.com/comodities [cit 2011-10-20] EHSV Středisko pro sledování průmylových změn (CCMI) „CCMI/078 Druhotné suroviny“. Svaz průmyslu a dopravy ČR, [online] Url: www.spcr.cz/evropsky-hospodarsky-a-socialni-vybor/ehsv-stredisko-prosledovani-prumyslovych-zmen-ccmi [cit 2011-10-15] Electric Arc Furnace Steelmaking Costs 2011. Steelonthenet.com [online] Url: http://www.steelonthenet.com/cost-eaf.html, [cit 2011-08-29] Raw materials fact sheet. World Steel Association, [online] Url: http://www.worldsteel.org/publications/fact-sheets.html [cit 2011-10-18] Sdělení komise: Evropa 2020, Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Evropská komise, KOM(2010) 2020, [online] Url: http://ec.europa.eu/index_cs.htm [cit 2011-08-15] Sdělení komise: Iniciativa v oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě. Evropská komise, KOM(699) 2008, [online] Url: http://ec.europa.eu/index_cs.htm [cit 2011-08-15] Sdělení komise: Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin. Evropská komise, KOM(2011) 25, [online] Url: http://ec.europa.eu/index_cs.htm [cit 2011-08-15] Shock and iron ore. MetalBulletin, 26.4.2010, [online] Url: http://www.metalbulletin.com/Article/Shockand-iron-ore.html [cit 2011-02-20] Souboj býků s medvědy v komoditách nekončí. Peníze.cz, 17.9.2008, [online] Url: http://www.extraprachy.penize.cz/komodity-a-futures/44048-souboj-byku-s-medvedy-v-komoditach-nekonci [cit 2011-08-26] Standard Chartered: Je tu třetí supercyklus. Patria Online, [online] Url: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1726400/standard-chartered-je-tu-treti-supercyklus.html [cit 2011-08-15] Steel Statistical Yearbook 2011. World Steel Association, [online] Url: http://www.worldsteel.org/?action=publicationdetail&id=112 [cit 2011-08-15] RAMÍK J., ČEMERKOVÁ, Š. Statistika B. Karviná: Slezská univerzita, OPF, 2000, 145 s. ISBN 80-7248099-5