ANALÝZA VÝVOJE PODPORY VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Národní hospodářství

ANALÝZA VÝVOJE PODPORY VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ČESKÉ REPUBLICE bakalářská práce

Autor: David Blahoš Vedoucí práce: Ing. Karel Zeman, CSc. Rok: 2013

Prohlašuji na svou čest, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

David Blahoš Ve Veltrusech, dne 16. 5. 2013

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu této bakalářské práce Ing. Karlu Zemanovi, CSc. za trpělivost, ochotu, cenné připomínky a odborné rady, bez nichţ by tato práce nevznikla.

Abstrakt Cílem práce je analýza vývoje podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti se zvláštním zřetelem na vládní selhání, která měla, mají a budou mít významné důsledky na státní rozpočty v jednotlivých letech. Aktuálnost tohoto tématu je zcela nepochybná s ohledem na současnou snahu jak exekutivy, tak zákonodárců o eliminaci negativních dopadů špatných rozhodnutí týkajících se podpory zejména výroby elektrické energie z fotovoltaiky. V teoretické části budou charakterizovány dotčené pojmy, definice a teorie. Například hospodářská politika, teorie vládního a trţního selhání, teorie ceny, teorie dobývání renty, teorie regulace, teorie státní intervencí atd. Dále budou charakterizovány dotčené pojmy a definice z oblasti energetiky. V analytické části bude zkoumán chronologický vývoj podpory výroby elektrické energie z jednotlivých obnovitelných zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti. Dále bude zhodnocena, respektive porovnána správnost a efektivnost podpory výroby elektrické energie z jednotlivých obnovitelných zdrojů. Dále budou jednotlivé reţimy z hlediska pozitiv a negativ vyhodnoceny. V závěru analytické části budou zkoumány negativní dopady na minulé, současné a budoucí vládní rozpočty v České republice vzhledem k národohospodářským rozhodnutím, která byla v minulosti přijata.

KLÍČOVÁ SLOVA: Regulace, státní zásahy, podpora, obnovitelné zdroje energie

JEL KLASIFIKACE: Q200, Q280, Q420, Q480

Abstract The goal of my work is to analyze the development of the electric energy production support from renewable sources in the Czech Republic from 2006 until now regarding government failures which has had and will have effect on the state budget in individual years. This topic has been quite up-to- date because both the executive and lawmakers have been trying to eliminate the negative impact of wrong decisions regarding in particular the support of electric energy production from photovoltaic. In the theoretical part there will be characteristics of touched terms, definitions and theory – e. g. economic policy, theory of a government and market failure, price theory, getting a rent theory , regulation theory, state intervention theory, etc. Then there will be characteristics of touched terms and definitions from the energetics field. In the analytic part there will the investigation of the chronologic development of electric energy production support from individual renewable sources from 2006 until now. Then there will be the assessment or comparison of rightness and effectiveness of electric energy production support from individual renewable sources. Then individual regimes will be evaluated from the positive and negative point of view. At the end of the analytic part there will be the investigation of negative impacts on past, present and future government budgets in the Czech Republic with regard to state economic decisions which were accepted in the past.

KEY WORDS: Regulation, state intervention, support, renewable sources of the energy JEL CLASSIFICATION: Q200, Q280, Q420, Q480

Úvod ...................................................................................................................................... 1 1

Teoretická část.............................................................................................................. 3 1.1

Vymezení a charakteristika dotčených pojmů a definic .......................................... 3

1.1.1

Hospodářská politika ...................................................................................... 3

1.1.1.1

Definice hospodářské politiky .............................................................. 3

1.1.1.2

Vývoj hospodářské politiky .................................................................. 4

1.1.1.3

Cíle hospodářské politiky ..................................................................... 5

1.1.2

Teorie vládního selhání .................................................................................. 6

1.1.3

Teorie trţního selhání ..................................................................................... 7

1.1.4

Teorie zájmových skupin ............................................................................... 9

1.1.4.1

Definice zájmové skupiny .................................................................... 9

1.1.4.2

Odlišení zájmových skupin od politických stran .................................. 9

1.1.4.3

Typologie zájmových skupin .............................................................. 10

1.1.5

Teorie dobývání renty .................................................................................. 11

1.1.6

Regulace ....................................................................................................... 12

1.1.6.1

Co je to regulace ................................................................................. 12

1.1.6.2

Proč regulovat ..................................................................................... 12

1.1.6.3

Formy regulace ................................................................................... 13

1.1.6.3.1

Ekonomická regulace ..................................................................... 13

1.1.6.3.2

Antimonopolní regulace ................................................................. 13

1.1.6.3.3

Sociální regulace ............................................................................ 13

1.1.6.3.4

Legislativní regulace ekonomických aktivit .................................. 13

1.1.6.4

1.1.7

Přístupy k regulaci .............................................................................. 14

1.1.6.4.1

Normativní x pozitivní ................................................................... 14

1.1.6.4.2

Teorie veřejného zájmu .................................................................. 14

1.1.6.4.3

Teorie zajetí .................................................................................... 14

1.1.6.4.4

Ekonomická teorie regulace ........................................................... 14

Cena.............................................................................................................. 15

1.1.7.1

Definice ceny ...................................................................................... 15

1.1.7.2

Definice trţní ceny .............................................................................. 15

1.1.7.3

Funkce cen .......................................................................................... 15

1.1.7.4

Teorie ceny ......................................................................................... 16

1.1.8

Státní intervence na trhu ............................................................................... 16

1.1.8.1

Subvence ............................................................................................. 16

1.1.8.2 1.2

Vymezení a charakteristika dotčených pojmů a definic z oblasti energetiky........ 18

1.2.1

Co jsou to obnovitelné zdroje....................................................................... 18

1.2.2

Charakteristika energie vody........................................................................ 18

1.2.2.1 1.2.3

1.2.4

Charakteristika výroby elektřiny z energie slunce .............................. 24

Charakteristika energie geotermální............................................................. 26

1.2.5.1 1.2.6

Charakteristika výroby elektřiny z energie větru ................................ 21

Charakteristika energie slunce ..................................................................... 24

1.2.4.1 1.2.5

Charakteristika výroby elektřiny z energie vody ................................ 19

Charakteristika energie větru ....................................................................... 21

1.2.3.1

Charakteristiky výroby elektřiny z energie geotermální..................... 27

Charakteristika energie biomasy .................................................................. 28

1.2.6.1 2

Dotace ................................................................................................. 17

Charakteristika výroby elektřiny z energie biomasy .......................... 29

Analytická část ........................................................................................................... 29 2.1

Analýza vývoje podpory výroby elektrické energie z jednotlivých obnovitelných

zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti .................................................. 29 2.1.1

Analýza vývoje podpory výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje –

energie vody v České republice od roku 2006 do současnosti ................................... 30 2.1.2


energie větru v České republice od roku 2006 do současnosti .................................. 34 2.1.3


energie slunce v České republice od roku 2006 do současnosti ................................ 39 2.1.4


energie geotermální v České republice od roku 2006 do současnosti........................ 45 2.1.5


energie biomasy v České republice od roku 2006 do současnosti ............................. 47 2.2

Komparace jednotlivých druhů podpory výroby elektrické energie z jednotlivých

obnovitelných zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti .......................... 56 2.2.1

Porovnání jednotlivých obnovitelných zdrojů podle výše výkupní ceny

v České republice od roku 2006 do současnosti ........................................................ 56 2.2.2

Analýza nákladů na vybudování obnovitelného zdroje u jednotlivých

obnovitelných zdrojů v České republice .................................................................... 58 2.2.2.1

Analýza nákladů na vybudování malé vodní elektrárny ......................... 58

2.2.2.2

Analýza nákladů na vybudování větrné elektrárny ................................. 60

2.2.2.3

Analýza nákladů na vybudování fotovoltaické elektrárny ...................... 60

2.2.2.4

Analýza nákladů na vybudování geotermální elektrárny ........................ 62

2.2.2.5

Analýza nákladů na vybudování elektrárny na biomasu ......................... 62

2.2.3

Analýza ţivotnosti a likvidace elektráren u jednotlivých obnovitelných

zdrojů v České republice ............................................................................................ 63 2.2.4

Analýza vedlejších účinků elektráren z obnovitelných zdrojů v České

republice ..................................................................................................................... 64 2.3

Makroekonomická analýza dopadů nesprávně nastavené podpory výroby

elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti na státní rozpočty......................................................................................... 65 Závěr .................................................................................................................................... 67 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 72 Seznam obrázků................................................................................................................... 76 Seznam tabulek .................................................................................................................... 77 Seznam grafů ....................................................................................................................... 79

Úvod Cílem této bakalářské práce je analýza vývoje podpory elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti. Jsou analyzovány příčiny a důvody nesprávně nastavené podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Závěrem práce jsou analyzovány makroekonomické dopady zapříčiněné touto nevhodně nastavenou podporu. Snaha získávat elektrickou energii byla vyvíjena jiţ od počátku civilizace a dnešní svět si bez ní umí představit jen málokdo. Aby mohla být elektrická energie vyráběna, jsou potřeba zdroje energie, které se dělí na obnovitelné a neobnovitelné. V posledních několika desítkách let je často diskutována myšlenka o vyčerpatelnosti zdrojů, a proto je snaha stále více zapojit do výroby elektrické energie zdroje nevyčerpatelné. Česká republika se jako člen EU zavázala k podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, nikdo však nečekal, jaký spád nabere vývoj podpory a instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren v České republice po roce 2006. V teoretické části jsou charakterizovány teorie dotýkající se problému nesprávně nastavené podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a raketového nárůstu její výroby. Je definována hospodářská politika, její historický vývoj a cíle. Dále je definována teorie vládních a trţních selhání, teorie zájmových skupin, teorie dobývání renty, teorie regulace, její formy a přístupy k ní, teorie ceny a teorie státních zásahů. V druhá polovině teoretické části jsou charakterizovány jednotlivé obnovitelné zdroje (energie vody, větru, slunce, geotermální energie a energie z biomasy) a u kaţdého z nich je charakterizována výroba elektrické energie. Analytická část se zabývá analýzou vývoje podpory výroby elektrické energie z jednotlivých obnovitelných zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti. U jednotlivých zdrojů jsou porovnány, respektive zhodnoceny hodnoty výkupních cen podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Dále jsou porovnány velikosti výkupních cen výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů mezi sebou, jsou analyzovány náklady na výstavbu elektrárny u jednotlivých obnovitelných zdrojů. V další části práce je diskutována ţivotnost jednotlivých elektráren z obnovitelných zdrojů a její 1

následná likvidace. Jsou analyzovány vedlejší účinky a záporné stránky výroby elektrické energie z jednotlivých obnovitelných zdrojů. V poslední části práce jsou analyzovány dopady a moţný budoucí vývoj nesprávně nastavené podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti.

2

1 Teoretická část 1.1Vymezení a charakteristika dotčených pojmů a definic 1.1.1 Hospodářská politika Hlavním cílem této práce je analyzovat vývoj podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice. Podpora výroby elektrické energie je zakotvena v energetické politice státu, a protoţe energetická politika je nedílnou součástí politiky hospodářské, je vhodné si hospodářskou politiku objasnit a nastínit její vývoj a cíle.

Definice hospodářské politiky

1.1.1.1

„Přístup státu (vlády) k ekonomice své země. Vláda využívá svěřené či jinak získané prostředky a pravomoce k dosahování předem určených ekonomických (a v širších souvislostech i společných) cílů za pomoci celé řady nástrojů. Kromě toho můžeme chápat hospodářskou politiku jako samostatnou vědní disciplínu, která se v důsledku rostoucí role státu ve společnosti oddělila od makroekonomie prakticky až ve 20. Století – J. M. Keynes je pokládán za jejího zakladatele. Praktická hospodářská politika má historii mnohem staršího data – začíná prakticky ve chvíli, kdy se vlády (vládci) snaží využít svou moc k tomu, aby získaly určitá privilegia, a přestávají být rovnoprávnými tržními subjekty. Přístup vlád k hospodářské politice je možno rozdělit do dvou základních směrů, pro které se vžily názvy: liberální hospodářská politika a intervencionistická hospodářská politika. Mezi směry propagující liberální hospodářskou politiku patří teoretické učení fyziokratů, klasický liberalismus a tzv. renesance neoklasicismu vyúsťující v monetarismus, mezi směry

propagující

spíše

intervencionistickou

hospodářskou

politiku

pak

učení

merkantilistů, škol vycházejících z učení J. M Keynese a snahy o využití konceptu plánování. Charakter přístupu státu k ekonomice lze charakterizovat pomocí různých kritérií.

Za

základní

členění

hospodářské

politiky

je

považováno

dělení

na

makroekonomickou a mikroekonomickou. Makroekonomická hospodářská politika působí zejména v oblasti makroekonomické rovnováhy a efektivnosti využití zdrojů – cíle představuje tzv. magický čtyřúhelník. Z hlediska dosažení celkové rovnováhy rozlišujeme opatření na straně agregátní nabídky a agregátní poptávky. Mikroekonomická

3

hospodářská politika je zaměřena na zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů a bývá někdy nazývána politikou makroekonomickou hospodářkou politikou.“1

1.1.1.2

Vývoj hospodářské politiky

Podle Ţáka (1999)2 můţeme určit pět mezníků ve vývoji moderní hospodářské politiky I.

Období laissez-faire V této době vyčnívali dva ekonomové. Adam Smith, který ve svém díle Bohatství

národů (1776) proslul svou teorií „neviditelné ruky trhu“ a Jean-Baptiste Say, který nastínil myšlenku o zákonu o automatické obnově rovnováhy na všech trzích. Nabídka si vţdy vytvoří vlastní poptávku Ekonomický liberalismus hlásal minimalizaci státních zásahů, popřípadě jen omezení na případy ochrany vlastnictví, obrany státu a konstrukci a spravování právního řádu.3

II.

Velká deprese, 1929-1933 Velká deprese vznikla 13. Října 1929 na tzv. Černý pátek při krachu newyorské

burzy. S tímto krachem přišel pokles výroby a investic, rozvrat mezinárodního obchodu, zhroucení bank a hromadná nezaměstnanost. Lidé přestali být přesvědčeni o schopnostech automatického obnovování rovnováhy ekonomiky a zde se zrodila myšlenka intervencionistické politiky.3

III.

Intervencionistická etapa hospodářské politiky V této etapě vznikaly nové prvky hospodářské politiky. Hlavní změna byla v pozici

státu. Stát se začal chovat jako aktivní činitel, samostatný ekonomický subjekt, který se snaţil o stabilitu v trţním systému.

Dále probíhalo deficitní financování s cílem

ekonomické stabilizace a byla podporována agregátní poptávka jako prostředek proti hospodářskému poklesu.

Ekonomická encyklopedie (2002), str. 604 ŢÁK, Milan. Hospodářská politika I. [online]. 2.dotisk 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998, 100 s. [cit. 2013-03-19]. ISBN 80-707-9438-0. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xW9fmpJ/hospodarska-politika-zak-pdf 3 ŢÁK, Milan. Hospodářská politika I. [online]. 2.dotisk 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998, 100 s. [cit. 2013-03-19]. ISBN 80-707-9438-0. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xW9fmpJ/hospodarska-politika-zak-pdf 1 2

4

Za vlády F. D. Roosevelta (1882-1945) V USA vznikl New Deal (1933-1935), který byl zaloţený na snaze obnovy průmyslové výroby, podpoře farmářů a programech veřejných prací. O revoluci v ekonomické vědě ve Velké Británii se postaral J. M. Keynes (18831946) svým dílem Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz.34

IV.

Krize intervencionismu a nástup konzervatismu V 70. letech nastala krize intervencionistické politiky, rozpadlo se poválečné měnové

uspořádání, v letech 1973 a 1879 nastaly ropné šoky, nastala krize státních financí a projevila se neúčinnost keynesiánské politiky. Byla proto tedy nutnost změn. Teorie se začala orientovat na stranu nabídky, bojovalo se proti inflaci, veřejný sektor se musel sníţit, provedla se reforma systému sociálního zabezpečení aj. V 80. letech začal konzervativní obrat. Byla sníţena daňová zátěţ, proběhla deregulace a privatizace a hlavně byla zvýšena motivace ekonomických subjektů k práci a investování.3

V.

Hospodářská politika v éře globalizace V 90. letech nastala etapa globalizace. Díky tzv. „Fúzovací mánii“ vznikaly

nadnárodní korporace. Rostly ekonomické rozdíly mezi zeměmi a vznikaly a lidé zaţívali turbulence a velké nejistoty.3

1.1.1.3

Cíle hospodářské politiky

„Hlavním hospodářským cílem vlády ČR je podpora hospodářského růstu a zaměstnanosti podněcováním zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti. Současně neodkladným úkolem je upevnění kontroly nad vývojem veřejných financí. Smyslem je zrychlit proces dohánění hospodářské úrovně „starých“ členských států EU, aniž by došlo k zanedbání environmentálních a sociálních požadavků.“5

ŢÁK, Milan. Hospodářská politika I. [online]. 2.dotisk 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998, 100 s. [cit. 2013-03-19]. ISBN 80-707-9438-0. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xW9fmpJ/hospodarska-politika-zak-pdf 5 Konvergenční program České republiky [online]. 2004 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/konvergen_programy_11278.html 4

5

1.1.2 Teorie vládního selhání Práce se zabývá podporou výroby elektrické energie a hlavně velikostí podpory s dopadem na státní rozpočty. Podpora státu je důsledek státních zásahů, které sebou vţdy přinášejí jisté nejasnosti a problémy. Samotná velikost podpory a její konkrétní dopad bude zkoumána ve druhé části práce, ale jiţ nyní víme, ţe špatná rozhodnutí týkající se podpory zejména výroby elektrické energie z fotovoltaiky jsou exemplárním, ukázkovým vládním selháním. „Vládní selhání jsou označením stavu, kdy vládní rozhodnutí způsobuje poruchy v přirozeném vývoji tržního mechanismu“6. Podle Stiglitze7 existují čtyři hlavní důvody neúspěchů vlády v jejím úsilí o dosaţení určených cílů: omezené informace, které mají vlády k dispozici, jen částečná kontrola reakcí soukromého sektoru, omezená kontrola vlády nad byrokratickým aparátem a omezení vyplývající z politické podstaty vládních rozhodnutí. I.

Omezené informace. Tento problém nastává, protoţe následky řady rozhodnutí se dají jen těţko předvídat

a jsou komplikované.6

II.

Omezená kontrola reakcí soukromého sektoru Vláda nemá pod kontrolou reálné důsledky svých rozhodnutí a má na ně jen

omezený vliv.6

III.

Omezená kontrola nad byrokratickým aparátem Vláda má jen omezený vliv na konkrétní uvádění legislativy do praxe. Můţe nastat

problém, ţe vláda přijme zákon, ale ve skutečnosti to přinese jiný dopad, neţ původně zamýšlela. Nebo alespoň jinak velký. 6

IV.

Omezení vyplývající s podstaty politického procesu I kdyby byly splněny všechny dříve zmíněné důvody a vláda by byla dokonale

informována o všech moţných důsledcích svých rozhodnutí. Nastává další problém a to výběr z alternativních moţností. Protoţe vládní rozhodnutí ovlivňují ţivoty mnoha lidí, Ing. Dagmar Palatová: Hospodářská politika [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.fce.vutbr.cz/EKR/asp/AktualityPredmety/Ekonomie/prednes09.pdf. Prezentace. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT 7 STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru [online]. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1997, s. 27-28 [cit. 2013-03-20]. ISBN 9788071694540 6

6

nemůţe se vláda zavděčit všem. Proto hledá způsob jak zajistit zájmy svých voličů, při čemţ se musí vyrovnat s nátlakem zájmových skupin.8

1.1.3 Teorie tržního selhání Proč ale vlastně vláda zasahuje do trhu a tím vznikají výše zmíněná vládní selhání? Odpověď najdeme v této kapitole. Vláda cítí potřebu zasáhnout do ekonomiky kvůli existenci jevů bránících dosaţení ekonomické efektivnosti.8 Známe šest důleţitých okolností, které mohou zabránit „paretovsky“ optimálnímu rozdělení zdrojů.9 I.

Selhání konkurence 7

Selhání konkurence nastává, kdyţ nemůţe fungovat tzv. neviditelná ruka trhu.

V některých odvětvích výroby firma můţe podstatně ovlivnit trţní cenu svého výstupu, v tom případě je označována jako „ nedokonalý konkurent“.10 Tato situace ještě nemusí znamenat, ţe se firma nechová konkurenčně, avšak jisté je to, ţe konkurenčnímu boji to neprospívá.7

II.

Veřejné statky Veřejné

statky jsou

takové

statky,

které

nejsou

zabezpečovány trţním

mechanismem. Klíčová vlastnost veřejných statků se nazývá nevylučitelnost ze spotřeby. 11 Je velmi sloţité, ne-li nemoţné, kohokoliv vyloučit ze spotřeby. Proto trh selhává a musí být nahrazen státem nebo obcí, který tyto statky financuje. Další velmi důleţitou vlastností veřejných statků je nerivalita ve spotřebě. 8

III.

Externality Externality vznikají, kdyţ subjekt nenese plně náklady své činnosti nebo nedosáhne

úplných výnosů své činnosti. Rozlišujeme dva druhy externalit. Negativní externalita vzniká, kdyţ subjekt část svých nákladů přenáší na jiné.10 U obnovitelných zdrojů je to např. větrný mlýn, který vytváří elektrickou energii, ale lidé si mohou stěţovat, ţe dělá KUBÍČEK, Jan. Hospodářská politika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, 302 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 80-868-9899-7. 9 STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru [online]. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1997, 661 s. [cit. 2013-03-21]. ISBN 80-716-9454-1. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xf4gRrM/stiglitz-ekonomie-verejneho-sektoru-pdf 10 SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. 11 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxii, 709 s. ISBN 80717-9891-6. 8

7

hluk. Na druhé straně pozitivní externality vznikají, kdyţ subjekt nenese plně své výnosy ze své činnosti a jejich část si osvojí někdo jiný.10 Jak jiţ bylo zmíněno, subjekty nezapočítávají do svých nákladů plné důsledky své činnosti. V případě negativních externalit budou firmy produkovat více, neţ by bylo efektivní pro společnost, protoţe jejich náklady jsou podhodnocené. V případě pozitivních externalit bude firma produkovat niţší objem výroby, protoţe není plně kompenzována. Proto trţní mechanismy nedokáţí v přítomnosti externalit zabezpečit dosaţení efektivní alokace zdrojů.12 Vlády se snaţí regulovat externality různými způsoby. U negativních externalit můţe stanovit např. emisní limity, poplatky nebo omezovat výrobu. U pozitivních externalit můţe dotovat výrobu.13

I.

Neúplné trhy Neúplné trhy se nazývají takové trhy, kde soukromé trhy nejsou schopny zajistit

určitý statek, ačkoliv spotřebitelé jsou ochotni za něj zaplatit více, neţ činí náklady na výrobu. 11

II.

Nedostatek informací Další příčinou selhání trţního mechanismu při alokování zdrojů jsou asymetrické

informace. Je to situace, kdy jedna strana trhu ví víc neţ druhá. Jedna strana trhu je ve výhodě, protoţe zná úplnější informace neţ druhá strana trhu.14 Existence nedostatku informací vyvolává dva dílčí problémy: morální hazard a nepříznivý výběr. A. Morální hazard Morální hazard je definován jako činnost jednoho (informovaného) ekonomického subjektu, který při maximalizaci svého uţitku sniţuje uţitek

12

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxii, 709 s. ISBN 80717-9891-6. 13 STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru [online]. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1997, 661 s. [cit. 2013-03-21]. ISBN 80-716-9454-1. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xf4gRrM/stiglitz-ekonomie-verejneho-sektoru-pdf 14 Mikroekonomie [online]. 4. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006, 573 s. [cit. 2013-03-21]. ISBN 80-726-1150-X. Dostupné z: http://czshare.com/4131284/MikroekonomieHo%C5%99ej%C5%A1%C3%AD-Soukupov%C3%A1-Mac%C3%A1kov%C3%A1-Soukupnale%C5%BEato.pdf

8

ostatních (neinformovaných) účastníků trţní transakce. Protoţe toto jeho působení není perfektně pozorovatelné a ověřitelné, nenese za tuto činnost zpravidla plné následky.15 B. Nepříznivý výběr Nepříznivý výběr je proces, který vede k tomu, ţe méně ţádoucí subjekty trhu se zúčastní dobrovolné směny spíše neţ ostatní. V konečných důsledcích asymetrická informace vede k tomu, ţe se vytěsní kvalitnější zboţí z trhu a zůstane méně kvalitní.15

III.

Nezaměstnanost, inflace a nerovnováha Poslední probírané trţní selhání vzniká při periodických obdobích vysoké

nezaměstnanosti. 15 Ekonomové se rozcházejí v názoru na výkyvy nezaměstnanosti. Někteří to povaţují jako nejdramatičtější a nejpřesvědčivější důkaz trţního selhání, většina však tyto výkyvy bere jako důkaz, ţe něco v trţním systému nefunguje.16

1.1.4 Teorie zájmových skupin

1.1.4.1

Definice zájmové skupiny

Zájmové skupiny jsou podle Ulricha von Alemanna povaţovány za: „dobrovolně utvářené jednotky s určitými cíli a s určitým – na dělbě práce spočívajícím – vnitřním členěním (organizací), které se snaží pro své členy uskutečnit individuální, materiální a ideové zájmy svých členů ve smyslu potřeb, užitků a ospravedlnění, přičemž to dělají uvnitř sociální jednotky anebo vůči jiným skupinám, organizacím a institucím.“17

1.1.4.2

Odlišení zájmových skupin od politických stran

V mnoha ohledech mají politické strany a zájmové skupiny shodné znaky. Největší rozdíl, na kterém se shodují odborníci je ten, ţe politická strana se zaměřuje na dobytí

15

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxii, 709 s. ISBN 80717-9891-6. 16 STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru [online]. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1997, 661 s. [cit. 2013-03-21]. ISBN 80-716-9454-1. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xf4gRrM/stiglitz-ekonomie-verejneho-sektoru-pdf 17 Fiala, P.: Funkce zájmových skupin v politickém systému ČR, Parlamentní zpravodaj, č.10, 1996, s. 525 – 528.

9

moci a následné její vykonávání, kdeţto zájmová skupina pouze vyvíjí tlak na ty, kteří jsou u moci, ale sama se nesnaţí zaujmout jejich místo.18 Politické strany mají většinou stálejší a dlouhodobější charakter a preferují hierarchickou strukturu místních, krajských a celostátních organizací. Kdeţto zájmové skupiny vytváří spíše teritoriální struktury a preferují uţší zájmy.19

Typologie zájmových skupin

1.1.4.3

Vzhledem k tomu, ţe zájmové skupiny působí na obrovském prostoru, který se případ od případu liší, existuje mnoho různých dělení zájmových skupin. Zájmové skupiny rozlišujeme podle: I.

Organizace20 

Organizované – mají širokou členskou základnu a je u nich patrné uspořádání a organizační struktura



Neorganizované – uspořádání není u těchto skupin patrné na první pohled, ale členové mají společný znak

II.

Odvětví21 

Zaměstnavatelské zájmové skupiny – zaměstnavatelé se hlavně snaţí maximalizovat zisk a naopak minimalizovat poţadavky, které jsou na ně nárokovány



Zaměstnanecké zájmové skupiny – tyto skupiny hájí zájmy zaměstnanců, jako kvalita a stálost zaměstnání nebo minimální mzda



Profesní a řemeslnické – stavovské zájmové skupiny – mají společný obor v pracovní činnosti.



Sociální zájmové skupiny – chrání zájmy potencionálně ohroţené skupiny obyvatel



Náboţenské zájmové skupiny – sdruţuje skupiny lidí se stejným ideologickým přesvědčením

18

CABADA, Ladislav a Michal KUBÁT. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 2002, 445 s. Politologie. ISBN 80-864-3241-6 19 KOTÁSKOVÁ, Šárka. Vliv zájmových skupin na utváření hospodářské politiky. Brno, 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita. 20 KOTÁSKOVÁ, Šárka. Vliv zájmových skupin na utváření hospodářské politiky. Brno, 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita. 21 KOTÁSKOVÁ, Šárka. Vliv zájmových skupin na utváření hospodářské politiky. Brno, 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita.

10



Organizace se společensky-politickou silou – se snaţí nejen o vlastní zájem, ale i o zlepšení stavu společnosti



Svazy poškozených – sdruţují osoby, kterým bylo v minulosti nějak ublíţeno nebo na nich bylo pácháno nějaké zlo

III.

IV.

Povahy22 

Soukromoprávní skupiny



Veřejnoprávní skupiny – subjekty stání moci

Struktury vnitřní organizace23 

Masové skupiny – se snaţí o co největší počet členů



Kádrové skupiny – mají omezený vstup

1.1.5 Teorie dobývání renty „Dobývání renty je využívání politického procesu k obohacení se na úkor jiných.“24 Ţivnou půdou pro rentu25 a dobývání renty jsou subvence, licence ke vstupu na trh, k dovozům, k vývozům apod. Například nějaká firma dostane licenci na dovoz zahraničního oděvu, (aby se chránil domácí výrobce a nebyl místní trh zaplaven jen oděvem ze zahraničí) ale protoţe v České republice je cena oděvu vyšší neţ v zahraničí, výrobce bude dosahovat čistých zisků (renty). Ten kdo rentu dobývá, je ochoten nést určité náklady jako např. kontaktování a lobování u politiků, ale i uplácení a korupci. Konkurence v dobývání renty je vysoká, proto jsou dobyvatelé ochotni nést náklady aţ do výše renty. Dokud totiţ potencionální renta převyšuje dosavadní náklady na její dobývání, vyplatí se ještě zvýšit náklady v naději, ţe se podaří získat privilegium spojené s rentou. To ovšem vede k tomu, ţe značná část rent padne na pokrytí nákladů Náklady na dobývání rent jsou ale neproduktivní. Pokud vláda vytváří privilegia a tím i prostor pro dobývání rent z těchto privilegií, věnují lidé více úsilí na dobývání rent na „politickém trhu“, neţ produktivním činnostem a jejich prodeji na „ekonomickém trhu“. Podle J. Buchanana existují tři druhy výdajů, které jsou ze společenského hlediska ztrátové, ale jsou nezbytné pro realizaci renty. 22

KLÍMA, Karel. Teorie veřejné moci (vládnutí). Praha: ASPI publishing, 2003, 311 s. ISBN 80-863-9578-

2. 23


2.

HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, 539 s. ISBN 80-717-9380-9. 25 Zisk vyplývající ze vzácnosti 24

11

I. II.

Náklady potencionálních monopolistů Náklady vládních úředníků spojené se získáním nebo ovlivněním plateb potencionálních monopolistů

III.

Poškození třetích stran způsobené ekonomickými subjekty nebo vládou při dobývání renty26

1.1.6 Regulace

1.1.6.1

Co je to regulace

Jedna z věcí, ve které se ekonomové shodují, je, ţe definovat regulaci je velmi sloţité a proto existuje mnoho různých vysvětlení pojmu regulace. Podle Samuelsona jsou regulace pravidla nebo trţní pobídky, jejímţ cílem je kontrola ceny, prodeje či výrobních podniků.27 Další různé způsoby regulace uvádí ve své knize Baldwin, Cave a Lodge.28 Nejobecnější přístup, nepokládá stát za jediného výrobce a vidí regulaci jako veškeré mechanismy ovlivňující chování lidí. Druhý způsob uţ omezuje regulaci na stát, ale bere regulaci jako veškeré státní zásahy, veškerá nařízení, pravidla, dotace, subvence, normy atd. Třetí, nejuţší přístup chápe regulaci jako jasná pravidla zavedené státem.

1.1.6.2

Proč regulovat

„Existují tři hlavní argumenty veřejného zájmu, které pro regulaci hovoří. První argument spočívá v regulaci chování podniků za účelem prevence zneužití tržní síly v případě monopolu či oligopolu. Druhým důvodem je náprava informačního selhání. Jde o případ nedostatečné informovanosti spotřebitelů o vlastnostech důležitých produktů typu léčiv či elektrických spotřebičů. Třetím důvodem je náprava externalit typu znečištění. Ty jdou předmětem sociální regulace.“29

STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru [online]. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1997, 661 s. [cit. 2013-03-21]. ISBN 80-716-9454-1. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xf4gRrM/stiglitz-ekonomie-verejneho-sektoru-pdf 27 SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. 28 BALDWIN, Robert, Martin CAVE a Martin LODGE. Understanding regulation: theory, strategy, and practice[online]. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xiv, 548 p. [cit. 2013-03-23]. ISBN 01-995-7609-2. Dostupné z: http://books.google.cz 29 SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, s. 342. ISBN 978-80-205-0590-3. 26

12

Dá se říct, ţe stát, chce změnit trţní rovnováhu, protoţe rovnováţná cena, které vyčišťuje trh, nemusí vţdy vyhovovat kupujícím, prodávajícím nebo společnosti jako celku.

1.1.6.3

Formy regulace

1.1.6.3.1 Ekonomická regulace Spočívá v kontrole podmínek vstupů a výstupů, cen a standardů poskytování sluţeb. Přímo zasahuje do odvětví. Nejlepší příklady ekonomické regulace jsou regulace veřejných sluţeb (telefon, elektřina, plyn), ale i regulace jiných odvětví (doprava, televize).30

1.1.6.3.2 Antimonopolní regulace Antimonopolní regulace se soustředí na regulaci konkurenčního chování a trţních struktur. Za hlavní cíl je povaţována ochrana spotřebitele před monopolem.

1.1.6.3.3 Sociální regulace Sociální regulace slouţí k ochraně ţivotního prostředí respektive zdraví a bezpečnosti pracujících a spotřebitelů. Zaměřuje se na ošetření externalit, které z ekonomických aktivit vyplývají. Zahrnuje programy čistého ovzduší a vody, zajištění bezpečnosti jaderné energie či stanovení maximální pracovní doby.31

1.1.6.3.4 Legislativní regulace ekonomických aktivit Legislativní regulace upravuje způsob, jak by se měly chovat ekonomické subjekty. Popisuje např. způsob jak vést správně daně a účetnictví.

30

CABADA, Ladislav a Michal KUBÁT. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 2002, 445 s. Politologie. ISBN 80-864-3241-6

SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. 31

13

1.1.6.4

Přístupy k regulaci

1.1.6.4.1 Normativní x pozitivní Normativní přístup hodnotí situaci jako potřebnou nebo nepotřebnou. Říká, jak by situace měla být, proto je prakticky nevyvratitelný. Pozitivní přístup pouze popisuje stav věci. Analyzuje stav věci a zdrţuje se jakýkoliv závěrů.32

1.1.6.4.2 Teorie veřejného zájmu Teorie veřejného zájmu tvrdí, ţe volné trhy jsou nestabilní, a proto je nutná kvůli soustavným trţním selháním (viz výše). Podle této teorie mají trhy sklon fungovat neefektivně a často také nespravedlivě, a proto jsou regulace prováděny. Tyto regulace, podle teorie veřejného zájmu nepředstavují pro stát ţádné náklady.33

1.1.6.4.3 Teorie zajetí Teorie zajetí popisuje situaci, kdy je regulátor „zajat“, nebo-li určitým způsobem ovlivněn regulovaným subjektem. Regulátor je poté systematicky ovlivňován a jeho rozhodnutí napomáhají regulovanému, který z toho má zisk. Vzniká neefektivita pro veřejnost.34

1.1.6.4.4 Ekonomická teorie regulace Ekonomická teorie regulace říká, ţe existují zájmové skupiny (viz 1.1.4.1.), které mezi sebou bojují a snaţí se ovlivnit regulaci ve svůj prospěch pomocí politického tlaku. Tento tlak pomáhá úspěšným skupinám zvyšovat své soukromé zájmy respektive zisk. Zájmové skupiny se chovají jako ekonomičtí aktéři, kde ony představují poptávku, na druhé straně stát představuje nabídku. Stigler ve svém díle The Theory of Economic Regulation35 popsal regulaci, jako jednu z cest, jak se zájmové skupiny zmocňují společenského blahobytu.36 32

BALDWIN, Robert, Martin CAVE a Martin LODGE. Understanding regulation: theory, strategy, and practice[online]. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xiv, 548 p. [cit. 2013-03-23]. ISBN 01-995-7609-2. Dostupné z: http://books.google.cz 33


2. 34


2. 35

GEORGE J. STIGLER. The Theory of Economic Regulation [online]. Spring, 1971 [cit. 201303-23]. Dostupné z:

14

1.1.7 Cena

1.1.7.1

Definice ceny

Cena nám ukazuje hodnotu věcí, ve které můţeme směňovat určité statky. Cena odráţí jak uţitečnost, tak náklady vynaloţené na výrobu.

1.1.7.2

Definice tržní ceny

Trţní cena je rovnováţná cena. Je to bod kde se střetává poptávka a nabídka určitého statku. Při vyšší trţní ceně vzniká na trhu nadbytek výrobků, naopak při niţší trţní ceně vzniká nedostatek.

1.1.7.3

Funkce cen

Ceny mají čtyři funkce: informační, motivační, alokační a distribuční.37 I.

Informační funkce Tato funkce ceny informuje účastníky směny o vzácnosti. Zvětšení vzácnosti, se na

trzích projeví zvýšením ceny a poté cena upozorní výrobce a spotřebitele aby reagovali sníţení nebo zvýšením výroby respektive spotřeby. 37

II.

Motivační funkce Druhá funkce je vzájemně propojená s první. Aby výrobce zareagoval na informaci

o zvýšené ceně a začal vyrábět jinak, musí k tomu být motivován. Naopak spotřebitel je motivován k sníţení spotřeby vzácnějšího statku a substituci statkem jiným. 37

III.

Alokační funkce Alokační funkce poukazuje na to, ţe ceny vedou výrobce k tomu, aby alokovali

výrobní zdroje mezi různá pouţití efektivně. Například kdyţ se zvýší cena cedrového dřeva, výrobci budou více vyrábět z dřeva dubového, protoţe bude výrobek levnější a lidé ho budou více poptávat. 37

http://www.giuripol.unimi.it/Materiali%20Didattici/Regolazione%20dei%20Mercati%20%20Ammannati/STIGLER_economicRegulation.pdf 36 Teorie regulace [online]. Praha, 9.10.2012 9.10.2012 9.10.2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://ies.fsv.cuni.cz/cs/syllab/JEB038. Prezentace. Karlova univerzita. 37 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxii, 709 s. ISBN 80717-9891-6.

15

IV.

Distribuční funkce Poslední funkce ceny spočívá v tom, ţe cena je nástroj pro rozdělení zboţí mezi lidi.

Čím je určitý statek vzácnější, tím vyšší má cenu a tím méně lidí si ho koupí. Proto se statky rozdělují mezi lidi, podle jejich preferencí a ochoty platit.38

1.1.7.4

Teorie ceny

Aby mohl správně fungovat trţní mechanismus, musí být splněno několik podmínek. Jedna z nich je volná tvorba cen, tedy utváření cen na základě nabídky a poptávky po daném produktu. Ceny, jejich změny a změny relativních cen jsou klíčovým faktorem efektivní alokace zdrojů. Ceny jsou nositelem důleţitých informací, vyjadřují touhy zákazníků, jejich preference a změny těchto preferencí. Zároveň jsou důleţitým signálem pro podnikatele, zda zvýšit nebo naopak sníţit výrobu.39

1.1.8 Státní intervence na trhu

1.1.8.1

Subvence

Subvence jsou částky, které stát připlácí výrobcům k ceně statku. Subvence zvětšuje mnoţství statku, protoţe na úkor daňových poplatníků zvyšuje cenu pro výrobce a sniţuje cenu pro spotřebitele. I kdyţ se vyplácí subvence výrobcům, dopadá jak na výrobce, tak na spotřebitele (viz graf č. 1).40

38

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxii, 709 s. ISBN 80717-9891-6. 39 BACHANOVA, Veronika. Regulace a deregulace v ČR v období 1990-2005. In: WORKING PAPER č. 6/2006[online]. Červen, 2006 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/centrum/papers/wp2006-06.pdf 40 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxii, 709 s. ISBN 80717-9891-6.

16

Graf 1 – Subvence

Zdroj: HOLMAN, Robert. Ekonomie: sbírka řešených otázek a příkladů. 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 233. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-717-9891-6 (vlastní úprava).

Na grafu 1 vidíme, ţe při výrobě 60 000m2 jsou mezní náklady výrobců vyšší neţ mezní uţitek spotřebitelů. Proto subvencování vyvolává neefektivitu.41

1.1.8.2

Dotace

Dotace je forma státních finanční podpory, která je poskytována za přesně specifikovaných podmínek na přesně specifikovaný účel a je jedním z ekonomických nástrojů státních politik.42 „Státní dotace vytváří oddělený proces rozdělování (nikoli „přerozdělování“, jak by možná mnozí řekli). Poprvé jsou výdělky odděleny od výroby a směny a jejich výše je SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. 42 Úskalí čerpání dotací z Evropských strukturálních fondů. Práce a mzda 2010/4 [online]. 19.4.2010 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd9601v12475-uskali-cerpani-dotaci-z-evropskych-strukturalnichfondu/?search_query=$index=1025 41

17

určována separátně. V rozsahu, v jakém k takovému rozdělování dochází, je proto narušena alokace výdělků, jež byly dříve určovány podle efektivnosti poskytování služeb spotřebitelům. Proto můžeme říci, že veškeré případy dotací za použití donucení poškozují efektivní a podporují neefektivní poskytovatele služeb.“43 „Dotace ve svém důsledku prodlužují život neefektivních firem na úkor efektivních, narušují strukturu výroby a zabraňují přesunu faktorů z méně produktivních do více produktivních umístění. Velmi vážně poškozují trh a brání úplnému uspokojení přání spotřebitelů.“44

1.2Vymezení a charakteristika dotčených pojmů a definic z oblasti energetiky 1.2.1 Co jsou to obnovitelné zdroje Podle českého zákona o ţivotním prostředí zní definice takto: „Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka“ 45 V zákoně o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou obnovitelné zdroje definovány takto: „Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu“. 46

1.2.2 Charakteristika energie vody Koloběh vody v přírodě lze povaţovat jako neustále se obnovující zdroj energie. Nejběţnější způsob jeho vyuţívání představuje přeměna energie vodního toku na energii ROTHBARD, Murray Newton. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, 2005, s. 285. ISBN 8086389103. 44 ROTHBARD, Murray Newton. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, 2005, s. 285. ISBN 8086389103. 45 Česká republika. Zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. In: sbírka 1992. 1992. Dostupné z: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5b17dd4572 74213ec12572f3002827de?OpenDocument 46 Česká republika. Zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. In: sbírka 2012. 2012. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c-1652012-sb-o-podporovanych-zdrojich-energie-a-o-zmene-nekterych-zakonu 43

18

elektrickou. Právě takto získaná energie se dá povaţovat jako energeticky nejvýhodnější., přičemţ způsob její výroby je navíc ekologicky velmi čistý.47

1.2.2.1

Charakteristika výroby elektřiny z energie vody

Energie vody lze zařadit k nejdéle pouţívaným energetickým zdrojům vůbec. Podle neurčitých pramenů bylo lopatkové vodní kolo vynalezeno Ctébiem jiţ v roce 135 př. K. V letech 260 – 300 po K. se objevil první jiţ úplný velkomlýn ve Francii, který vyuţíval spádu 18m.48 Vodní turbíny se začaly uvádět do provozu začátkem 19. století, kdy je zrealizovali Francouzi Bourdin a Fourneyron. Právě tyto dva uvedli do provozu roku 1835 první odstředivou turbínu. Dále se o velký rozvoj zaslouţili J. B. Francis, L. A. Pelton a V. Kaplan. 48 V současnosti mají z hlediska získané energie největší význam vodní elektrárny. Jednu z prvních vodních elektráren postavil T. A. Edison v roce 1882.34 Vodní elektrárny fungují na principu mechanické energie vody. Dopadající voda roztáčí turbínu, která je na společné hřídeli s elektrickým generátorem a tím se energie mechanická mění na energii elektrickou, která je následně transformována a odváděna do míst potřeby. (viz obrázek 2)

Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice: studie analyzuje současný stav a předpoklady rozvoje v dlouhodobějším horizontu. Praha: ČEZ, 2007, 181 s. ISBN 978-802-3988-239. 48 MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 204 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-123. 47

19

Obrázek 1 – schéma vodní elektrárny

Zdroj: 2004 © Jzed & energyweb & energ.cz & ČEZ. ENERGIE VODY [online]. 2008 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://ok1zed.sweb.cz/s/el_vodniel.htm

Moderní turbíny pro výrobu elektřiny z energie vody se dělí na rovnotlaké a přetlakové. V rovnotlakých zůstává tlak vody stále stejný. Jinak řečeno voda vychází z turbíny pod stejným tlakem, jako do ní vstupuje. Na rozdíl od toho u přetlakových turbín voda tlak postupně ztrácí.49 Vodní elektrárny se dají dělit různými způsoby a podle různých hledisek. 50 I.

II.

III.

Instalovaný výkon 

Mikro zdroje (výkon do 100kW)



Malé vodní elektrárny (výkon do 10 MW)



Velké vodní elektrárny (výkon nad 100 MW)

Vyuţitelný spád 

Nízkotlaké elektrárny (spád do 25m)



Středotlaké elektrárny (spád 25-100 m)



Vysokotlaké elektrárny (spád nad 100m)

Provozní reţim 

Průtočné elektrárny (vyuţit jen přirozený tlak vody)

MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 204 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-123. 50 MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 204 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-123. 49

20

 IV.

V.

VI.

Regulační elektrárny (vyuţita regulace tlaku vody)

Způsob vyuţití v elektrizační soustavě 

Základní elektrárny (pracují jako průtočné celý den)



Pološpičkové elektrárny (pracují jako průtočné a krátkodobě jako špičkové)



Špičkové elektrárny (vyuţívají se na krytí špičkové části spotřeby elektřiny)

Způsob řízení 

Elektrárny s ruční obsluhou



Poloautomatické elektrárny



Automatické elektrárny

Umístění 

Nadzemní elektrárny



Podzemní elektrárny

1.2.3 Charakteristika energie větru Energie větru patří k jedněm z historicky nejstarších pouţívaných zdrojům energie. Pouţívala se uţ před dlouhou dobou jako např. pohon plachetnice, nebo větrné mlýny. Dnes se vyuţívá hlavně na výrobu elektřiny. Ta můţe být pouţita ke vlastní spotřebě výrobce (např. osvětlení, vytápění objektů, ohřev vody) nebo můţe být vyuţita více odběrateli. Energie větru vzniká prouděním vzduchu, které je způsobeno nerovnoměrným ohříváním vzduchu a Země.51

1.2.3.1

Charakteristika výroby elektřiny z energie větru

Elektřina se z energie větru vyrábí tak, ţe pohybová energie větru (teplejší ohřátý vzduch vstoupá vzhůru a chladnější vzduch klesá k zemi) otáčí lopatky rotoru, kde vzniká pohybová energie. Ta je přenášena skrz převodovku do generátoru, kde se mění na energii elektrickou. (viz obrázek 2)

MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 204 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-123. 51

21

Obrázek 2 – schéma větrné elektrárny

Zdroj: ČEZ a. s. Větrná elektrárna [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://sse-najizdarne.cz/fotogalerie/vyroba_el_en/vetr_el.gif

Větrné elektrárny se dají dělit podle druhu rotoru. Existují čtyři základní rozdělení. 52

I.

Vrtule 

Vrtule se otáčí kolem horizontální osy a jedná se o rychloběţný typ větrného rotoru, který se pouţívá pro třífázový proud. Vrtule mívá 1-4 lopatky. (viz. obrázek č. 3)



Obrázek 3 – vrtule

Zdroj:

Přeměny

energie [online].

[cit.

2013-03-28].

Dostupné

z:

http://www.cez.cz/edee/content/microsites/solarni/k13.htm

II.

Lopatkové kolo 

Lopatkové kolo se také otáčí kolem horizontální osy, ale jedná se o pomaloběţný rotor. Nejčastěji se pouţívá pro vlastní potřebu či pro čerpání vody. Je tvořen 12 – 24 lopatkami. (viz. obrázek č. 4)


22



Obrázek 4 – lopatkové kolo

Zdroj:

Čistá

a

levná

energie

z

větru [online].

07.01.2011

[cit.

2013-03-28].

Dostupné

z:

http://www.mujdum.cz/rubriky/stavba/cista-a-levna-energie-z-vetru_107_fotogalerie.html

III.

Darrieův rotor 

Darrieův roto se skládá ze dvou či více křídel, které rotují kolem vertikální osy. (viz obrázek č. 5)



Obrázek 5 – Darrieův rotot

Zdroj:

Rotory

s

vertikální

osou [online].

[cit.

2013-03-28].

Dostupné

z:

http://www.ekodum.cz/energy/wind/vertikal.php

IV.

Savoniův rotor 

Savoniův rotor se skládá z dvou ploch ve tvaru půlválců, které jsou vzájemně přesazeny. (viz obrázek č. 6)



Obrázek 6 – savionův rotor

Zdroj:

Savoniova

turbína.

[online].

[cit.

2013-03-28].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Savoniova_turb%C3%ADna

23

K přeměně pohybové energie na energii elektrickou slouţí generátor. U větrných elektráren se rozlišují tři druhy generátorů.53 I.

Stejnosměrné generátory 

II.

Stejnosměrné generátory jsou vhodné pro malé větrné elektrárny

Synchronní generátory 

Synchronní generátory se pouţívají u středních a větších větrných elektráren. Umějí pracovat s různými rychlostmi větru.

III.

Asynchronní generátory 

Asynchronní generátory jsou stále připojené do sítě a vyprodukují největší mnoţství elektrické energie.

1.2.4 Charakteristika energie slunce Solární energie se řadí mezi obnovitelné zdroje, které nemají téměř ţádné negativní dopady na ţivotní prostředí. Moţnost vyuţití sluneční energie závisí na klimatických podmínkách, ale není pravda, ţe by v cílové oblasti musely nepřetrţitě dopadat sluneční paprsky.54 Sluneční paprsek, při vzdálenosti slunce 150 km od Země, urazí tuto dráhu za 8 minut a 20 vteřin. Během zhruba tří dnů dopadne na Zemi tolik sluneční energie, kolik by bylo získáno ze všech současných dostupných zdrojů.55

1.2.4.1

Charakteristika výroby elektřiny z energie slunce

Sluneční energie se v dnešní době vyuţívá ve dvou hlavních formách. Jednak jako tepelná energie, kde sluneční svit a teplo z něj ohřívá kapalinu, z čehoţ vzniká pára, která pohání turbíny k výrobě elektřiny. Tento způsob se pouţívá spíše jen na ohřev vody nebo vytápění budov. V této formě vyuţití energie ze slunce se rozlišují dvě vyuţití.

MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 204 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-123. 54 MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 204 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-123. 55 MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 204 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-123. 53

24

I.

Pasivní vyuţití 

Pasivní vyuţití tepelné energie se pouţívá hlavně na nově stavěných domech, protoţe budova musí být architektonicky přizpůsobena svitu slunce. Největší nároky na teplo jsou v zimních měsících a musí se brát v potaz úhel svitu slunce, aby byla energie správně vyuţita. 56

 II.

Tento systém funguje na vyuţití skleníkového efektu

Aktivní vyuţití 

Aktivní vyuţití přeměňuje sluneční záření přímo na teplo pomocí solárních kolektorů.

Druhou formou vyuţití sluneční energie je fotovoltaika. Fotovoltaika vyuţívá přímé přeměny světelných paprsků na elektrickou energii. Proměna probíhá v polovodičovém prvku, který se nazývá fotovoltaický nebo také solární článek. Tento článek (viz obrázek 7) vyuţívá ploch s prostupným a neprostupným povrchem a následné reakce s elektrickým polem. Dochází k rozdělení náboje, coţ má za následek napěťový rozdíl mezi přední a zadní části článku, kde následně vzniká elektrický proud.57 Obrázek 7 – struktura fotovoltaického článku

Zdroj:

Princip

fotovoltaického

článku.

[online].

[cit.

2013-04-03].

Dostupné

z:

http://elektrika.cz/data/clanky/princip-fotovoltaickeho-clanku

MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 204 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-123. 57 Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice: studie analyzuje současný stav a předpoklady rozvoje v dlouhodobějším horizontu. Praha: ČEZ, 2007, 181 s. ISBN 978-802-3988-239. 56

25

V postupném vývoji bylo zkoumáno mnoho technologií, ale v současné době v zásadě existují dva základní principy výroby elektrické energie z fotovoltaických článků. I.

Technologie zaloţená na krystalickém křemíku 

Tyto solární články jsou nejčastěji pouţívané, téměř 85%všech článku je zaloţeno na právě této technologii, jejich hlavní výhoda je hlavně ve stabilitě výkonu a dlouhé ţivotnosti, minimálně 30 let. Elektrická účinnost přeměny slunečního záření na elektrickou energii je v současné době okolo 15%, v laboratořích aţ 28%.58

II.

Tenkovrstvá technologie 

Tenkovrstvá technologie je druhou alternativou ke křemíkovým článkům, avšak prozatím se jí účinností nevyrovná. Tenkovrstvá technologie dosahuje účinnosti okolo 8%. 59

1.2.5 Charakteristika energie geotermální Geotermální energie se dá označit jako teplo z hlubin Země. Na obrázku 8 můţeme vidět, ţe teplota Země stoupá s hloubkou, přičemţ teplota zemského jádra dosahuje aţ 5000°C. Část tohoto tepla je pozůstatek z doby vzniku naší planety, většina je tvořena rozpadem radioaktivních izotopů. Země produkuje obrovské mnoţství tepla, bohuţel ale nemůţe být efektivně vyuţíváno, protoţe se na povrch dostává při nízkých teplotách. 60

Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice: studie analyzuje současný stav a předpoklady rozvoje v dlouhodobějším horizontu. Praha: ČEZ, 2007, 181 s. ISBN 978-802-3988-239. 59 Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice: studie analyzuje současný stav a předpoklady rozvoje v dlouhodobějším horizontu. Praha: ČEZ, 2007, 181 s. ISBN 978-802-3988-239. 60 MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 204 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-123. 58

26

Obrázek 8 – Teplota a hloubka zemských vrstev

Zdroj: Vznik a stavba Země. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://kurz.geologie.sci.muni.cz/kapitola2.htm

1.2.5.1

Charakteristiky výroby elektřiny z energie geotermální

Geotermální energie se dá vyuţívat prakticky dvěma způsoby. Zemské teplo lze vyuţívat přímo, např. pomocí tepelných čerpadel nebo se energie vyuţije k provozu geotermálních elektráren. Princip geotermální elektrárny je podobný jako u tepelných elektráren. Základním kamenem je studna, hluboká od jednoho do čtyř kilometrů v místě, kde se nachází tzv. geotermální rezervoár. V této hloubce se teplota Země pohybuje aţ okolo 200°C. Podzemní vody se takto mění na páru, která je do elektrárny přiváděna potrubím a následně pohání turbíny napojené na generátor. Vysráţená voda je jiným potrubím odvedena zpět do země.61 (viz obrázek 9)


27

Obrázek 9 – princip geotermální elektrárny

Zdroj: SCHUHOVÁ, Tereza. Geotermální energie: Kolik elektřiny získáváme?. [online]. 2010 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/geotermalni-energie-kolik-elektriny-ziskavame.aspx

1.2.6 Charakteristika energie biomasy Podle zákona o podporovaných zdrojích energie se biomasou rozumí: „biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětvích, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a biologicky rozložená část průmyslového a komunálního odpadu.“62 Energetickou biomasu lze rozdělit do pěti základních skupin. 63 I. II.

Fytomasa s vysokým obsahem lignocelulózy Fytomasa olejnatých rostlin

III.

Fytomasa s vysokým obsahem škrobu a cukru

IV.

Organické odpady a vedlejší produkty ţivočišného původu

V.

Směsi různých organických původů

Česká republika. Zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. In: sbírka 2012. 2012. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c-1652012-sb-o-podporovanych-zdrojich-energie-a-o-zmene-nekterych-zakonu 63 MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 204 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-123. 62

28

Charakteristika výroby elektřiny z energie biomasy

1.2.6.1

Biomasa se dá vyuţívat různými způsoby a je do značné míry předurčen fyzikálními a chemickými vlastnostmi biomasy. Velmi důleţitým parametrem je obsah sušiny v biomase, jinými slovy její vlhkost. Přibliţná hranice mezi mokrými a suchými procesy je 50% hranice sušiny.64 Technologie lze kategorizovat takto: 64 I.

Suché procesy – termochemie přeměny biomasy 

II.

Mokré procesy – biochemické přeměny biomasy 

III.

Alkoholové kvašení, metanové kvašení

Fyzikální a chemické přeměny biomasy 

IV.

Spalování, zplyňování, pyrolýza

Mechanické (štípání, drcení atd.), chemické (esterifikace surových bio olejů)

Získávání odpadního tepla při zpracování biomasy 

Kompostování, čištění odpadních vod, anaerobní fermentace pevných organických zbytků

2 Analytická část

2.1Analýza vývoje podpory výroby elektrické energie z jednotlivých obnovitelných zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti V analýze se práce věnuje podpoře výroby elektrické energie z jednotlivých obnovitelných zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti. Od roku 2006 právě proto, ţe od 1. 1. 2006 začal platit zákon číslo 180/2005 Sb., který byl zásadním zlomem v podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Díky tomuto zákonu mohly ekonomické subjekty plánovat budoucí výrobu, protoţe měly zaručenou podporu výroby v nadcházejících letech. Výkup respektive prodej elektrické energie je moţný ve dvou formách, přímý prodej nebo inkasování zeleného bonusu. V případě přímého prodeje je od výrobce odkoupena vyrobená elektrická energie v celém svém mnoţství. Provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel

Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice: studie analyzuje současný stav a předpoklady rozvoje v dlouhodobějším horizontu. Praha: ČEZ, 2007, 181 s. ISBN 978-802-3988-239. 64

29

přenosové soustavy je povinen veškerou vyrobenou elektřinu odkoupit za cenu platnou podle roku připojení do sítě. Metoda zeleného bonusu je tzv. příplatek k trţní ceně elektrické energie. Výrobce prodá elektřinu distributorovi za smluvenou trţní cenu a následně má právo inkasovat od provozovatele přenosové soustavy zelené bonusy.

2.1.1 Analýza vývoje podpory výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie vody v České republice od roku 2006 do současnosti Při analýze podpory výroby elektřiny z energie vody se dělí elektrárny do několika skupin. Tabulky jsou rozděleny podle uvedení do provozu jednotlivých malých vodních elektráren. V tabulkách najdeme hodnoty výkupních cen a zelených bonusů v jednotlivých letech. Tabulka 1 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu před 1. lednem 2005 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2006 1 660 750 2007 1690 640 2008 1730 530 2009 1790 350 2010 1830 860 2011 1870 900 2012 1910 860 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 2 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu po 1. lednu 2005 včetně a rekonstruované malé vodní elektrárna Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2006 2 130 1 220 2007 2170 1120 2008 2220 1020 2009 2300 860 2010 2350 1380 2011 2400 1430 2012 2450 1400 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

30

Tabulka 3 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2006 2 340 1 430 2007 2390 1340 2008 2450 1250 2009 2540 1100 2010 2600 1630 2011 2660 1690 2012 2720 1670 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 4 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2008 2600 1400 2009 2700 1260 2010 2760 1790 2011 2820 1850 2012 2880 1830 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 5 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu v nových lokalitách 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2010 3000 2030 2011 3060 2090 2012 3130 2080 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 6 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2011 3000 2030 2012 3060 2010 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 7 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2012 3190 2140 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

31

Graf 2 - vývoj hodnot výkupních cen málých vodních elektráren

Vývoj hodnot výkupních cen málých vodních elektráren 3500

Kč/MWh

3000

2500

2000

1500

1000 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

MVE uvedená do provozu v roce 2012 MVE uvedená do provozu v roce 2011 MVE uvedená do provozu v roce 2010 MVE uvedená do provozu v roce 2008, 2009 MVE uvedená do provozu v roce 2006, 2007 MVE uvedená do provozu v roce 2005 a rekonstruovaná MVE MVE uvedená do provozu před rokem 2005 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

V grafu 2 jsou zaznamenány vývoje hodnot výkupních cen u jednotlivých malých vodních elektráren. Z grafu je patrné, ţe hodnoty výkupních cen jednotlivých zdrojů elektřiny postupně v letech stoupaly. To co je na grafu zaujme nejvíce je ale rozdíl v hodnotách 32

podpory MVE uvedených do provozu v jednotlivých letech. Proč je hodnota výkupní ceny u MVE uvedených do provozu před rokem 2005 a uvedených do provozu v roce 2012 téměř poloviční? Vysvětlení je jednoduché, potenciál vodních toků v ČR není neomezený. Vhodných míst na vybudování MVE je daleko méně neţ dříve a proto dnešní náklady na zřízení nových vodních elektráren jsou větší, a proto musí být podpora výroby elektřiny vyšší, aby byla splněna podmínka 15 leté návratnosti vycházející ze Zákona č. 180/2005 Sb. Podle ministerstva ţivotního prostředí je technicky vyuţitelný potenciál toků, vyuţitelný v MVE odhadován na 1,4 mld. kWh/rok. Dnes se vyuţívají asi dvě třetiny tohoto potenciálu65. Třetina potenciálu řek je sice dostupná, ale mnohdy se výstavba zdroje střetává s jinými faktory, neţ jsou jen finance, jako např. ţivotní prostředí, nepřístupné podmínky nebo administrativní překáţky. Podloţit tyto slova můţeme následujícím grafem (graf č. 3) Graf 3 – vývoj počtu a instalovaného výkonu MVE

Zdroj: Energetický regulační úřad [online]. © 2009 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.eru.cz/

Malé vodní elektrárny. Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/male_vodni_elektrarny 65

33

Na grafu 3 vidíme, ţe počet MVE sice roste, ale jen velmi pomalu. Například od začátku roku 2008 do konce roku 2010 vzniklo jen 18 nových provozoven. Navíc tyto provozovny jsou většinou rekonstruované starší zdroje elektřiny, které byly nefunkční. Proto se na ně vztahuje podpora niţší neţ na nově vytvořené, v grafu č. 1 vidíme vývoj hodnot výkupních cen těchto zrekonstruovaných elektráren oranţovou barvou. Nabízí se i jiné vysvětlení vyšší hodnoty výkupní ceny u nově zřízených MVE. Má někdo zájem na stavení nových MVE? Takovýto zdroj energie je sloţitý na výstavbu a na technologie, proto není výjimkou, kdyţ ve vládě lobují výrobci technologií a snaţí se co nejvíce dopomoci k prodeji svých součástek.

2.1.2 Analýza vývoje podpory výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie větru v České republice od roku 2006 do současnosti Tabulka 8 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu před 1. lednem 2004 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2006 3140 2700 2007 3200 2690 2008 3280 2690 2009 3410 2700 2010 3480 3080 2011 3550 3150 2012 3630 3190 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 9 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2006 2 830 2 390 2007 2890 2380 2008 2960 2370 2009 3070 2360 2010 3140 2740 2011 3210 2810 2012 3280 2840 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

34



Tabulka 12 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2007 2460 1950 2008 2520 1930 2009 2620 1910 2010 2680 2280 2011 2740 2340 2012 2800 2360 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 13 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2008 2460 1870 2009 2550 1840 2010 2610 2210 2011 2670 2270 2012 2730 2290 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

35

Tabulka 14 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2009 2340 1630 2010 2390 1990 2011 2440 2040 2012 2490 2050 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 15 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2010 2230 1830 2011 2280 1880 2012 2330 1890 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 16 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2011 2230 1830 2012 2280 1840 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 17 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2012 2230 1790 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

36

Graf 4 – vývoj hodnot výkupních cen větrných elektráren

Vývoj hodnot výkupních cen větrných elektráren

4000

3500

Kč/MWh

3000

2500

2000

1500 2006

2007

2008

VtE uvedená do provozu v roce 2012 VtE uvedená do provozu v roce 2010 VtE uvedená do provozu v roce 2008 VtE uvedená do provozu v roce 2006 VtE uvedená do provozu v roce 2004

2009

2010

2011

2012

VtE uvedená do provozu v roce 2011 VtE uvedená do provozu v roce 2009 VtE uvedená do provozu v roce 2007 VtE uvedená do provozu v roce 2005 VtE uvedená do provozu před rokem 2004

Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Na grafu 4 je znázorněn vývoj hodnot výkupních cen vyrobené elektřiny z větrných elektráren. Větrné elektrárny jsou rozděleny podle uvedení do provozu. Z grafu je patrné ţe VtE uvedené později do provozu mají niţší hodnotu výkupní ceny. Je to hlavně proto, ţe náklady na vybudování na rozdíl od vodních elektráren klesají. Technologie potřebná k výrobě a provozu VtE se stále vyvíjí, a proto klesá i tzv. nákladová cena na kWh elektřiny. Na grafu č. 5 vidíme vývoj počtu VtE a vývoj instalovaného výkonu VtE. Největší mezní přírůstek instalovaného výkonu nastal v roce 2007, kde byla výše výkupní ceny u nově 37

připojeného zdroje 2460 Kč/kWh. Druhý největší nárůst instalovaného výkonu byl v letech 2009 respektive 2008, kde byla výše výkupní ceny u nově připojeného zdroje 2340 Kč/kWh respektive 2460 Kč/kWh Graf 5 – vývoj počtu a instalovaného výkonu větrných elektráren


Poloţme si otázku, proč právě v těchto třech po sobě jdoucích letech nastal tento rapidní nárůst. Kdyţ v předchozích ani následujících letech nijak výrazně velikost instalovaného výkonu nerostla. Kdyţ se podíváme zpět na graf č 4, vidíme ţe VtE uvedené do provozu v letech 2006, 2007 a 2008 mají stejné startovní výkupní ceny v jednotlivých letech a to 2460 Kč/kWh. Stalo se tedy právě to, ţe regulované cena = výkupní cena za kWh byla vyšší neţ nákladová cena za kWh. Výstavba VtE se tedy stala výhodná pro podnikatele, kteří následně realizovali své podnikatelské záměry. Pro VtE uvedené do provozu v roce 2009 a 2010 uţ na grafu 4 vidíme posun směrem dolu k niţším částkám, s tím i souvisí mezní přírůstek instalovaných elektráren v roce 2010, který vidíme na grafu 5.

38

Proč se ale drţely hodnoty výkupních cen VtE uvedených do provozu v letech 2006, 2007 a 2008 na stejné úrovni, kdyţ se dá s určitou přesností určit, ţe nákladová cena VtE na kWh bude klesat? Došlo zde k vládnímu selhání, které je výše popsáno v teoretické části. Určitou roli jistě sehrály i zájmové skupiny, které dobývali svou rentu.

2.1.3 Analýza vývoje podpory výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie slunce v České republice od roku 2006 do současnosti Podpora výroby elektřiny z energie slunce je rozhodně nejvíce probíraným tématem. Do roku 2008 se rozlišovaly zdroje elektrické energie pouze podle uvedení do provozu. Od roku 2009 se výkupní ceny a zelené bonusy dělily také podle instalovaného výkonu.

Tabulka 18 – Podpora výroby elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu před 1. lednem 2006 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2006 6 280 5 670 2007 6410 5700 2008 6570 5760 2009 6710 5730 2010 6850 5880 2011 6990 5990 2012 7130 6050 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 19 – Podpora výroby elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2006 do 31. 12. 2007 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2006 13 200 12 590 2007 13460 12750 2008 13800 12990 2009 14080 13100 2010 14370 13400 2011 14660 13660 2012 14960 13880 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

39

Tabulka 20 – Podpora výroby elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2008 13460 12650 2009 13730 12750 2010 14010 13040 2011 14300 13300 2012 14590 13510 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 21 – Podpora výroby elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2009do 31. prosince 2009 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2009 12790 11810 2010 13050 12080 2011 13320 12320 2012 13590 12510 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 22 – Podpora výroby elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2009 12890 11910 2010 13150 12180 2011 13420 12420 2012 13690 12610 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 23 – Podpora výroby elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2010 12150 11180 2011 12400 11400 2012 12650 11570 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

40

Tabulka 24 – Podpora výroby elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2010 12250 11280 2011 12500 11500 2012 12750 11670 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 25 – Podpora výroby elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 100 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2011 5500 4500 2012 5610 4530 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 26 – Podpora výroby elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW do 100 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2011 5900 4900 2012 6020 4940 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 27 – Podpora výroby elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2011 7500 6500 2012 7650 6570 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 28 – Podpora výroby elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedený do provozu od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2012 6160 5080 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

41

V roce 2009 se podpora FVE začala dělit podle instalovaného výkonu. Pro naši analýzu a vysvětlení bude stačit graf jen s FVE do 30 kW, protoţe hodnoty výkupních bonusů FVE do 30 kW a nad 30 kW se ve zkoumaných letech příliš neliší. Graf 6 – vývoj hodnot výkupních cen fotovoltaických elektáren

Vývoj hodnot výkupních cen fotovoltaických elektráren 16000

14000

Kč/MWh

12000

10000

8000

6000

4000 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

FVE do 30 kW uvedené do provozu v roce 2012 FVE do 30 kW uvedené do provozu v roce 2011 FVE do 30 kW uvedené do provozu v roce 2010 FVE do 30 kW uvedené do provozu v roce 2009 FVE uvedené do provozu v roce 2008 FVE uvedené do provozu v roce 2006, 2007 FVE uvedené do provozu před rokem 2006 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

42

Na grafu 6 je zaznamenán vývoj hodnot výkupních cen při výrobě elektřiny z energie slunce ve zdrojích energie s instalovaným výkonem do 30 kW. Pro srovnání jsou zaznamenány také podpory u zdrojů před rokem 2009, kde se nerozlišoval instalovaný výkon. V roce 2006, kdy vešel v platnost zákon o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, se obrovským rozdílem navýšila hodnota výkupních cen. Na grafu č. 5 vidíme FVE uvedené do provozu před rokem 2006 a RVE uvedené do provozu v roce 2006 a 2007. Je na první pohled patrný obrovský nárůst. Byl tento nárůst oprávněný? Na základě čeho se cena stanovila? Proč se ihned příští rok hodnoty výkupních cen nesníţili na mnohem menší hodnoty? Na grafu vidíme, ţe aţ u FVE uvedených do provozu v roce 2011 se hodnota výkupních cen rapidně sníţila. Proč toto sníţení nepřišlo ihned u FVE uvedených do provozu v roce 2008? Podle Zákona č 180/2005 Sb. byla stanovena výše výkupních cen a zelených bonusů. Při rozhodování a výši podpory se přihlíţí na návratnost investice. Podle zákona má být návratnost investice do 15 let + přiměřený zisk. V roce 2006 pro nové zdroje energie byla stanovena cena 13200 Kč/kWh. Nyní se ale ukázalo, ţe tato hodnota byla velmi přestřelená a měla být nastavena mnohem níţe. Určitou roli sehrál kurz měny. Protoţe se solární panely nakupují ze zahraničí, po posílení koruny vyšel nákup ze zahraničí mnohem levněji, neţ se dříve počítalo. Jiný, mnohem větší dopad ale měl technologický pokrok, který sníţil cenu panelů, a tudíţ se sníţily velkým způsobem náklady na vybudování FVE. Sníţená nákladů na výstavbu FVE výrazně sníţil nákladovou cenu na kWh, která klesla značným způsobem pod regulovanou cenu = výkupní cena. Tím pádem při takto stanovené podpoře začalo být provozování FVE výhodným businessem a nastal obrovský boom ve výstavbě nových FVE, který můţeme vidět na grafu 7

43

Graf 7 – vývoj počtu a instalovaného výkonu slunečních elektráren


Na grafu 7 vidíme, jaký obrovský nárůst instalovaného výkonu nastal po roce 2009. Od 1. 1. 2009 do 1. 1. 2011 vzrostl instalovaný výkon z 65,74 MW na 1952,7 MW, coţ je nárůst o více neţ 3000%. Na druhé straně v roce 2011 byl mezní nárůst instalovaného výkonu minimální, protoţe, kdyţ se podíváme na graf č. 6, vidíme, ţe FVE uvedené do provozu v roce 2011 jiţ podléhaly podpoře rapidně menší. Podle nárůstů počtu provozoven je snadné určit, ţe výstavba FVE se stala výhodnou investicí. Vláda nestihla pruţně zareagovat na sníţení návratnosti investice a fotovoltaický boom byl na světě. Navíc ani dostatečně nemohla, protoţe podle Zákona č. 180/2005 Sb. nebylo moţné výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok sníţit na hodnotu niţší neţ 95% hodnoty výkupních cen platných v roce, v němţ se o novém stanovení rozhodovalo66. Další otázka je jestli vůbec Vláda chtěla rychle sníţit podporu výroby. Nejednou bylo prokázáno, ţe politici, kteří rozhodovali o tomto zákoně a o výši stanovení podpory, jsou

Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. In: 2005 Sb.2005. 66

44

provázáni, nebo dokonce vlastní některé z FVE. Tento příklad je exemplární ukázka teorie dobývání renty a teorie zájmových skupin (viz. Teoretická část). Mnoho lidí, kteří se podíleli na zákonech, mají nyní z FVE zisk a uţitek. Další příklad dobývání renty byl, kdyţ se narychlo do konce roku 2010 zapojovaly zdroje energie do energetické sítě. Existuje mnoho případů, kdy jsou elektrárny uvedeny do provozu 31.12 2010, protoţe v roce 2011 uţ byla výrazně niţší podpora. V této době vyvíjeli zájmové skupiny obrovskou snahu vše stihnout do konce roku 2010, aby dobyly svou rentu. Vše toto dohromady je obrovské vládní selhání, na které doplácí všichni slušní občané České republiky. Protoţe musí na svých sloţenkách doplácet za energii z obnovitelných zdrojů, která je několikrát předraţená.

2.1.4 Analýza vývoje podpory výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie geotermální v České republice od roku 2006 do současnosti

Tabulka 29 – Podpora výroby elektřiny využitím geotermální energie Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2006 4500 3640 2007 4500 3510 2008 4500 3370 2009 4500 3140 2010 4500 3530 2011 4500 3530 2012 4500 3450 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

45

Graf 8 – vývoj hodnot výkupních cen a zelených bonusů u geotermálních elektráren

Vývoj hodnot výkupních cen a zelených bonusů u geotermálních elektráren 5000 4500 4000

v Kč/MWh

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2006

2007

2008 Výkupní cena

2009

2010

2011

2012

Zelený bonus


Výroba elektřiny z geotermální energie neprodělala od roku 2006 do roku 2012 nijak výrazné změny. Výkupní cena za MWh se za těchto 6 let nezměnila a zůstala stále na 4500 Kč/MWh. Zelený bonus za vyrobenou jednotku od roku 2006 do roku 2009 klesal, poté v roce 2010 vzrostl, aby v dalších letech znovu klesal na dnešní cenu 3450 Kč/MWh. Podpora elektřiny z geotermální energie u nás nepředstavuje nijak velké zatíţení státního rozpočtu, protoţe je zatím tento zdroj energie vyuţíván jen v omezené míře. Přestoţe vyhlídky do budoucna slibují zlepšení, protoţe má velký potenciální zdroj tepla v podobě ţulového bloku Českého masivu. 67 Vyuţití geotermální energie představuje v současné době vyšší investiční náklady neţ u ostatních zdrojů energie. Proto je moţné, ţe se do budoucna hodnota výkupních cen zvýší.

Využití geotermální energie [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.rescompass.org/IMG/pdf/Geotermalni_energie.pdf 67

46

2.1.5 Analýza vývoje podpory výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje – energie biomasy v České republice od roku 2006 do současnosti Podle vyhlášky č. 482/2005 Sb. se stanovují druhy, způsoby vyuţití a parametry biomasy při podpoře elektřiny z biomasy. Pro účely spalování čisté biomasy existují kategorie O1, O2 a O3. Kategorie S1,S2 a S3 jsou kategorie, kde se spalují společně palivové směsi biomasy a fosilních paliv a kategorie P1, P2 a P3 existují pro účely paralelního spalování biomasy a fosilních paliv.

Tabulka 30 – Podpora výroby elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 pro zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2008 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2006 2 930 1 960 2007 3375 2255 2008 3540 2260 2009 3820 2280 2010 3900 2930 2011 3900 2930 2012 3900 2850 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Tabulka 31 – Podpora výroby elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2012 Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2008 4210 2930 2009 4490 2950 2010 4580 3610 2011 4580 3610 2012 4580 3530 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava


47




Tabulka 36 – Podpora výroby elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S1 a fosilních paliv Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2006 1180 2007 1275 2008 1390 2009 1350 2010 1370 2011 1370 2012 1370 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

48



Tabulka 39 – Podpora výroby elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P1 a fosilních paliv Platné v roce Výkupní cena v Kč/MWh Zelený bonus v Kč/MWh 2006 1430 2007 1530 2008 1650 2009 1620 2010 1640 2011 1640 2012 1640 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

49



50

Graf 9 – vývoj hodnot výkupních cen při výrobě čisté biomasy

Vývoj hodnot výkupních cen při výrobě čisté biomasy 5000

4500

4000

3500

Kč/MWh

3000

2500

2000

1500

1000

500

0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

kategorie O3 po roce 2007

kategorie O3 před rokem 2008





2012


V grafu 9 vidíme, jak se vyvíjela podpora výroby elektřiny spalováním čisté biomasy. U všech zdrojů elektřiny vyrábějící čistou biomasu výkupní cena rostla, jak u zdrojů uvedených do provozu před rokem 2008, tak těch pozdějších. Nejvyšší výkupní cena je u kategorie O1 u zdrojů uvedených do provozu po konci roku 2007. Z grafu je patrné, ţe u

51

kategorie O1 je daleko větší rozdíl ve výkupní ceně mezi zdroji uvedenými do provozu před a po roce 2007. Naopak u kategorie O3 uţ tento rozdíl není tak patrný. Graf 10 – vývoj hodnot zelených bonusů při výrobě čisté biomasy

Vývoj hodnod zelených bonusu při výrobě čisté biomasy 4000

3500

3000

Kč/MWh

2500

2000

1500

1000

500

0 2006

2007

2008

2009

2010

2011







2012


Na grafu 10 je znázorněn vývoj hodnot zelených bonusů u spalování čisté biomasy za posledních 6 let. U kategorií O1 a O2 u zdrojů uvedených do provozu před rokem 2008 se mezi v roce 2007 oproti roku 2006 hodnota zeleného bonusu zvýšila, naproti tomu u 52

kategorie O3 klesla. V roce 2008 uţ ale klesla výše zeleného bonusu u všech kategorií, následný pád pokračoval i v roce 2009. Naproti tomu v roce 2010 se hodnota zelených bonusů rapidně zvýšila u všech zdrojů spalujících čistou biomasu, nehledě na kategorii a uvedení do provozu. Následný vývoj v letech 2011 a 2012 byl také u všech zdrojů podobný, nejprve se hodnota drţela na podobných číslech, poté lehce klesla. Stejně tak jako u výkupní ceny, také u zelených bonusů můţeme pozorovat, ţe největší rozdíl mezi uvedením zdroje do výroby je u kategorie O1.

53

Graf 11 – vývoj hodnot zelených bonusů při spalování biomasy

Vývoj hodnot zelených bonusů při spalování biomasy 7000

6000

5000

Kč/MWh

4000

3000

2000

1000

0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

spalování kat. P3 a fosilních paliv



spalování kat. S3 a fosilních paliv

spalování kat. S2 a fosilních paliv

spalování kat. S1 a fosilních paliv2

2012


Na grafu 11 je znázorněn vývoj hodnot zelených bonusů u společného spalování palivových směsí biomasy kategorie S1,S2 a S3 a fosilních paliv, a dále vývoj hodnot zelených bonusů u paralelního spalování biomasy kategorie P1,P2 a P3 a fosilních paliv. U všech těchto zdrojů elektřiny v roce 2007 hodnota zeleného bonusu oproti roku 2006 klesla. V roce 2008 se výše bonusu drţela na podobné hranici jako v roce 2007 a u 54

některých kategorií i stoupla. Následný rok 2009 přinesl ale sníţení hodnoty zeleného bonusu. V Dalších letech aţ do roku 2012 se hodnota nijak výrazně neměnila. Graf 12 – vývoj počtu a instalovaného výkonu elektráren spalujících biomasu

Zdroj: http://www.eru.cz/user_data/files/licence/info_o_drzitelich/OZE/BM.pdf

Na grafu 12 vidíme, ţe od roku 2009 roste počet provozoven, ale klesá instalovaný výkon. To znamená, ţe se instalují spíše menší provozovny, s menším výkonem. Z grafu č. 9 pozorujeme, ţe se za poslední 3 roky hodnota výkupní ceny u výroben elektrické energie z biomasy nijak nezměnila. Tudíţ vláda v čele s regulačním úřadem povaţuje takto nastavenou hodnotu za ideální, vhledem k nákladovosti investice.

55

2.2Komparace jednotlivých druhů podpory výroby elektrické energie z jednotlivých obnovitelných zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti 2.2.1 Porovnání jednotlivých obnovitelných zdrojů podle výše výkupní ceny v České republice od roku 2006 do současnosti Porovnání hodnot výkupních bonusů se nejlépe znázorní v následující tabulce (č 42). U jednotlivých zdrojů energie se nachází hodnota výkupní ceny v roce, kdy byl zdroj uveden do provozu, jinými slovy první výkupní cena, kterou výrobce elektřiny inkasoval, kdyţ se zdroj zapojil do elektrické sítě. Tabulka 42 – Vývoj hodnot výkupních cen v Kč/MWh u podpory jednotlivých obnovitelných zdrojů Rok MVE VtE FVE68 GeE Biomasa69 2006 2340 2460 13200 4500 2930 2007 2390 2460 13460 4500 3375 2008 2600 2460 13460 4500 4210 2009 2700 2340 12890 4500 4490 2010 3000 2230 12250 4500 4580 2011 3000 2230 7500 4500 4580 2012 3190 2230 6160 4500 4580 Zdroj: data převzata s ERÚ, vlastní úprava

Z tabulky je patrné, ţe výkupní ceny u MVE a VtE začínaly na podobné ceně, ale postupný vývoj ukázal, ţe hodnota výkupní ceny u MVE vstoupala vzhůru, kdeţto u VtE klesala. Jak jiţ bylo analyzováno dříve, stavba nových respektive znovu zprovoznění starších MVE má snahu být nějak motivována. Proto rostou hodnoty výkupních cen. U výkupních cen biomasy je trend růstu mezi lety 2006 – 2009 ještě rychlejší neţ u MVE a hodnota výkupních cen se dostala celkově na dvakrát vyšší hodnotu neţ hodnota výkupní ceny u VtE. Výkupní cena z roku 2012 je blízká výkupní ceně u GeE, které neprodělaly za pozorované období ţádné změny. V roce 2006 byly vyšší řádově dvakrát neţ hodnoty výkupních cen u MVE a VtE. Největší rozdíl ve výkupních cenách je u FVE, oproti ostatním obnovitelným zdrojům se fotovoltaické podpory pohybovaly řádově několikrát výš. Náklady na

Od 1. Ledna 2009, kdy se fotovoltaické elektrárny začaly dělit podle instalovaného výkonu, se v tabulce nachází hodnoty výkupních cen elektráren do 30 kW 69 Do tabulky jsou uvedeny hodnoty u spalování čisté biomasy kategorie O1 68

56

fotovoltaické elektrárny jsou sice vyšší neţ např. na vybudování malé vodní elektrárny (jak bude analyzováno v dalších kapitolách), a tudíţ musí být stanovena vyšší podpora, aby byla splněna podmínka patnáctileté návratnosti investice, ale rozhodně takto vysoko stanovené podpora neodpovídá vyrovnanosti nákladové a regulované ceny. V roce 2012 jiţ hodnota výkupních cen z FVE klesla a přiblíţila se k hodnotám GeE a elektráren z biomasy. To, jak moc FVE ovlivňují podporu obnovitelných zdrojů je znázorněno na grafech 13 a 14.

Graf 13 - podíl výroby elektřiny z OZE v roce 2012

Podíl výroby elektřiny z OZE v roce 2012 17%

MVE

38,4% 8,4%

VtE FVE GE Biomasa

0,8% 35,4% Zdroj: data převzata z http://www.tretiruka.cz, (vlastní přepočet, vlastní úprava)

Na grafu 13 je zobrazena celková výroba elektřiny z vybraných obnovitelných zdrojů v roce 2012 z jednotlivých obnovitelných zdrojů. Protoţe jde spíše o srovnání výroby a podpory, nejsou uváděna konkrétní čísla, ale je zde uveden procentuální podíl. Výroba z FVE a biomasy zabírá podobné procento a dohromady více neţ dvě třetiny celkové výroby. 17% celkové výroby je pořízeno z malých vodních elektráren, dále 8,4% z větrných elektráren a malé procento je přivedeno ze spalování biomasy.

57

Graf 14 – podíl vícenákladů na příspěvku OZE v roce 2012

Podíl vícenákladů na příspěvku OZE v roce 2012 12,8%

4,8% 2,2%

0,1% MVE VtE FVE GE Biomasa

80,1% Zdroj: data převzata z http://www.tretiruka.cz, (vlastní přepočet, vlastní úprava)

Na grafu 14 je zobrazen procentuální podíl vícenákladů na příspěvku z vybraných obnovitelných zdrojů v roce 2012. Výrazně největší část podílu na příspěvku zabírá podpora fotovoltaických elektráren. Na grafu 13 jsme viděli, ţe vyrábí 35% výroby, ale na grafu 14 vidíme, ţe přijímá 80% podpory. To je způsobeno právě velmi vysoko a nyní jiţ víme, ţe špatně nastavenou podporou výroby elektrické energie z fotovoltaických elektráren. Protoţe podpora u fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2007-2010 zůstává ze zákona stále velmi vysoká, nemůţeme čekat nijak velkou změnu v podílu vyplacených podpor.

2.2.2 Analýza nákladů na vybudování obnovitelného zdroje u jednotlivých obnovitelných zdrojů v České republice 2.2.2.1Analýza nákladů na vybudování malé vodní elektrárny Při pořízení MVE existují různé způsoby. Nejrychlejší a nejjednodušší způsob je pořídit elektrárnu jiţ zavedenou a funkční, nabízí se, ale otázka proč by ji majitel prodával, kdyby vydělávala a byla v dobrém a funkčním stavu. Častokrát nastávají jiţ výše zmíněné 58

administrativní problémy. Problémy s vlastníky pozemků nebo špatný průtok vodního zdroje. Náklady na koupi MVE se liší od stavu a od výkonu zdroje. Ceny se pohybují v řádech miliónů korun. Druhou moţností, je oprava starších vodních zdrojů, které dříve fungovaly, ale většinou při centrálně plánovaném hospodářství přestaly být prospěšné a odpojily se. Existuje mnoho děl, které leţí v dobré lokalitě, ale častokrát jsou elektrárny v takovém stavu, ţe se nevyplatí je rekonstruovat, ale spíše se vyplatí postavit novou. Starší vodní zdroje nemají tak vyspělé technologické vybavení a neodpovídají dnešním parametrům. Na druhou stranu je výhoda, ţe místo a lokalita jsou časem prověřené. U vodních elektráren záleţí hlavně na průtoku vodního zdroje, který bývá nestabilní a právě toto je většinou u starších vodních zdrojů prověřené zkušenostmi z dřívějška. 70 Nejnáročnější časově, nemusí znamenat nejnáročnější nákladově. U vybudování nové MVE záleţí hlavně na výběru lokality. O výkonu elektrárny rozhoduje hlavně průtok a spád vodního toku. Proto je výhodně postavit zdroj na nějakém přírodním spádu. Vybudování přehrady je příliš finančně náročně a u MVE se určitě nevyplatí. Při stavbě nové MVE můţeme počítat s evropskými dotacemi.

71

Cena pořízení MVE se můţe

pohybovat v řádech několika set tisíc, ale můţe překročit i mnoho miliónů, záleţí na investorovi, zda se rozhodne pořídit nové zařízení, nebo repasované součástky, které mohou přinést podobný uţitek a jsou za výrazně niţší ceny. Jako příklad poslouţí Kaplanova turbína, která při spádu 3 metrů a průtoku 1 m3/s můţe dosáhnout výkonu aţ 25kWe. Bude-li tato elektrárna vyuţívat 80% svého výkonu, vyrobí kolem 100MW elektrické energie ročně. Coţ při výkupní ceně 3190 Kč/MWh znamená roční výdělek 319 000 Kč.

72

Tato částka je zajímavá u statisícových investic, u

větších a nákladnějších projektů v řádech několika miliónů se bude jednat o dlouhodobější návratnost. Při promýšlení nákladů nesmíme zapomenout na náklady spojené s provozem. Nové vodní elektrárny jsou většinou zcela automatizované, ale stejně potřebují dozor a 70

Obnova malých vodních elektráren má energetický i ekologický význam. [online]. 29.10.2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.vasevec.cz/blogy/obnova-malychvodnich-elektraren-ma-energeticky-i-ekologicky-vyznam 71 Obnova malých vodních elektráren má energetický i ekologický význam. [online]. 29.10.2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.vasevec.cz/blogy/obnova-malychvodnich-elektraren-ma-energeticky-i-ekologicky-vyznam 72 Malá vodní elektrárna: Kolik elektřiny vyrobí? Vyplatí se?. [online]. 09. 03. 2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/vodni-energie/mala-vodnielektrarna-kolik-elektriny-vyrobi-vyplati-se.aspx 59

kontrolu, ať uţ kvůli moţným zlodějům, nebo jen odklízení naplaveného dřeva a podobných usazenin. Na druhou stranu obrovská výhoda u MVE tkví v tom, ţe mají dlouho ţivotnost. Turbína, pouţívaná na výrobu elektřiny vydrţí dlouhou řadu let a při správné údrţbě můţeme sledovat výrobu po velmi dlouhou dobu.

2.2.2.2Analýza nákladů na vybudování větrné elektrárny Větrné elektrárny představují oproti MVE mnohem větší investici, nejen finanční, ale i administrativní a stavební. Objevovaly se dokonce názory, ţe stavba a konstrukce větrné elektrárny spotřebuje takové mnoţství energie, které sama nevyrobí za několik let provozu. Ovšem postupem času byl tento názor vyvrácen s důkazy, ţe energie na výstavbu je vyrobena odhadem za tři aţ šest měsíců.73 Celkové náklady na výstavbu VE musí započítat mnoho dalších faktorů a vedlejších nákladů. Před výstavbou musí proběhnout projekční a schvalovací aktivity, musí být koupeny pozemky, zařízen odvod do elektrické sítě a zajištěna infrastruktura. Často se stavba větrných zdrojů setkává s nevolí obcí v okolí, která je řešena finančním vyrovnáním a příspěvky obcím. Tyto celkové náklady se mohou pohybovat mezi 35 aţ 40 miliony Kč za instalovaný MW. 74 Náklady větrných elektráren se dají sníţit tím, ţe vzniká několik větrných zdrojů blízko sebe. Ušetří se tím náklady na vyjednávání s obcemi, a hlavně na přípojce a administrativě.

2.2.2.3Analýza nákladů na vybudování fotovoltaické elektrárny Můţeme rozlišovat dva různě projekty fotovoltaických elektráren. Jedná se o malé, instalované na střechách domů a jiných staveb s instalovaným výkonem okolo 5kW . Na druhé straně velké projekty rozkládající se na polích a loukách, které můţou zabírat od desítek aţ několik desítek tisíc m2. Instalovaný výkon závisí na rozloze, počtu solárních panelů a také účinnosti panelů. Ty největší projekty v ČR dosahují výkonu přes 30MW.

Investice a návratnost VE. COPYRIGHT 2013 ČEZ, a. s. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.pro-vetrniky.cz/cs/fakta-o-vetrnych-elektrarnach/investice-a-navratnost-ve.html 74 Investice a návratnost VE. COPYRIGHT 2013 ČEZ, a. s. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.pro-vetrniky.cz/cs/fakta-o-vetrnych-elektrarnach/investice-a-navratnost-ve.html 73

60

Náklady na první, menší solární elektrárny se pohybují v řádech sta tisíců. S výkupní cenou v roce 2009 se návratnost této investice pohybovala okolo 5-8 let. Nyní po poklesu hodnoty výkupní ceny se návratnost zvýší nad 10 let. Jak jiţ bylo analyzováno výše, po roce2006, kdy vešel v platnost zákon a podpoře obnovitelných zdrojů, začalo se s výstavbou fotovoltaických elektráren zamýšlet jako s investicí do budoucna. Mezi největší náklady na výstavbu fotovoltaické elektrárny patří hlavně nákup pozemku, nákup fotovoltaických panelů, stavební práce a často zapomínané úroky z půjčky. Náklady na výstavbu takto velkých elektráren se jen zřídka kdy dají financovat z vlastních zdrojů. 15 letá návratnost zaručovaná zákonem se po roce 2007 rapidně sníţila. Právě díky technologickému pokroku, tedy poklesu cen fotovoltaických panelů, který můţeme vidět na grafu 15 Graf 15 – průměrné ceny fotovoltaických panelů přepočítané na koruny

Zdroj: Fotovoltaika – vývoj investičních nákladů. [online]. 28. ledna 2011 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/fv-vyvoj-investicnich-nakladu

Na grafu 15 je zobrazen vývoj průměrných cen fotovoltaických panelů od poloviny roku 2006 do konce roku 2010. Vidíme, ţe po roce 2006 ceny výrazně klesaly, poté se v druhé polovině roku 2008 cena vracela zpět skoro na cenu v polovině roku 2006, aby znovu krajem roku 2009 ceny výrazně padaly. Za výrazný propad cen fotovoltaických panelů můţe technologický pokrok, ale také pohyblivý kurz české měny. Právě v druhé 61

polovině roku 2008, kdy ceny rostly, česká koruna silně oslabovala. Následně posílení české koruny vedlo k prudkému poklesu cen po roce 2009. Náklady větších fotovoltaických elektráren se pohybují v řádech deseti aţ stovek milionů korun. Největší fotovoltaické elektrárny v ČR se vyšplhaly na více neţ 1,5 miliardy korun.

2.2.2.4Analýza nákladů na vybudování geotermální elektrárny Náklady geotermálních elektráren jsou z analyzovaných nákladů jedny z nejvyšších a můţou se rovnat největším fotovoltaickým elektrárnám v ČR. Jak jiţ bylo napsáno, geotermálních elektráren v České republice není mnoho a rozvoj tohoto obnovitelného zdroje se teprve očekává. V nákladovosti geotermálních elektráren zahrnují velkou část průzkumné vrty, které se dělají před zahájením výstavby. Zdaleka ne vţdy jsou tyto vrty stoprocentně úspěšné. Výroba elektřiny z geotermální energie je náročná na podmínky aby mohla elektrárna správně fungovat. Celkové náklady na vybudování geotermální elektrárny závisí hlavně na velikosti zdroje a přírodních podmínkách. Mohou se pohybovat okolo více neţ jedné miliardy korun.

2.2.2.5Analýza nákladů na vybudování elektrárny na biomasu Biomasa má velkou výhodu, ţe mimo elektřiny se dá pouţívat také na výrobu tepla a pohonných hmot. V českých domácnostech se nejvíce biomasa pouţívá právě na výrobu tepla. Stále více domácností spaluje biomasu, ale jen pouhá část z nich vyuţívá tzv. kogenerační jednotky, coţ znamená, ţe se zároveň vyrábí teplo a elektrická energie. Výroba elektřiny z biomasy je pro domácnosti oproti jiným zdrojům příliš nákladná a nevyplatí se speciální kotel pořizovat. U velkých elektráren spalujících biomasu došlo v nedávně době k omezení výkonu. Obava z opakování podobné situace jako u fotovoltaických elektráren předznamenala lehký útlum elektráren spalujících biomasu, proto došlo k určitým omezením. U těchto větších elektráren se musí počítat s tím, kde brát biomasu na spalování. Denně se v těchto elektrárnách spálí několik tisíc tun biomasy. Postupem času při velkém rozmachu tohoto obnovitelného zdroje by mohla nastat situace, kdy cena biomasy na základě zvýšené poptávky poroste a výroba bude stále nákladnější. 62

2.2.3 Analýza životnosti a likvidace elektráren u jednotlivých obnovitelných zdrojů v České republice Ţivotnost u jednotlivých obnovitelných zdrojů je také velmi důleţitá vlastnost. Kdyţ se investor rozhoduje pro uskutečnění investice do obnovitelného zdroje, právě ţivotnost hraje velkou roli. Stejně tak, by měli investoři přemýšlet a počítat s likvidací jiţ nefunkčního zdroje, coţ se u fotovoltaických elektráren spíše přehlíţelo. Nehledě na jiné klady, je jedna z velkých výhod vodních elektráren jejich ţivotnost. Vodní elektrárny vydrţí extrémně dlouhou dobu ve funkčním stavu a nijak zvlášť se neopotřebovávají. Po pravidelné údrţbě a občasné výměně součástek se dá říci, ţe jsou vodní elektrárny nesmrtelné. Dokud budou prospěšné a vyhovující, budou přinášet stále velmi čistou, ekologickou elektřinu. O větrných elektrárnách se namluvila spousta věcí, okolo hluku, hyzdění krajiny, překáţky pro ptactvo a mimo jiné i překáţka po ukončení provozu. Stejně tak jako některé z jiných i ukončený provoz a zanechání zdroje na místě byl jen výmysl. Podle zákona musí kaţdý provozovatel rozebrat zdroj po ukončení výroby elektrické energie. Následně na jeho místě můţe být vystaven jiný, protoţe odpadají náklady na administrativní práce a podobně. Většina větrných elektráren má odhadovanou ţivotnost při projektování investice okolo dvaceti let. U fotovoltaických elektráren je ţivotnost a likvidace o dosti sloţitější téma. Fotovoltaické elektrárny jsou sloţeny z fotovoltaických panelů, kterým postupem času klesá účinnost. Ţivotnost je v případě panelů definována na poklesu účinnosti o dvacet procent. První odhady předpokládaly tuto dobu okolo dvaceti pěti let, ale poslední zkušenosti odhadují u kvalitních panelů ţivotnost aţ na čtyřicet let od jejich instalace. Bohuţel ne všechny instalované panely jsou kvalitní. Ke konci roku 2010, kdy se urychleně dokončovaly všechny elektrárny, aby byly připojeny do provozu před ukončením roku, se kupovaly i méně kvalitní panely od méně známých výrobců. Ne všechny panely ale musí být po vyřazení z provozu likvidovány. Kaţdý výrobce si spočítá, jestli se mu ještě výroba s takto účinnými panely vyplatí, a pokud ne, můţe je prodat méně náročným provozovatelům. Tím se ţivotnost panelu ještě prodlouţí a můţe dosahovat aţ padesáti let. 75

Recyklace fotovoltaických panelů na konci ţivotnosti. © Copyright Topinfo s.r.o. 20012013 [online]. 26.9.2011 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/7868recyklace-fotovoltaickych-panelu-na-konci-zivotnosti 75

63

Při první zapojování fotovoltaických elektráren, se nikdo nezamýšlel nad tím, co si počít s panely po konci jejich účinnosti. V dnešní době jiţ bylo navrţeno několik metod recyklací. Geotermální elektrárny se řadí mezi obnovitelné, ne však nevyčerpatelné. Hlubinný vrt potřebuje určitou teplotu, která se postupem času ztrácí. Jedná se tedy o částečně obnovitelný zdroj. Ţivotnost těchto vrtů a celých geotermálních elektráren se odhaduje okolo třiceti let. Předpokládaná ţivotnost u elektráren spalujících čistou biomasu je dvacet let. Záleţí také na údrţbě, a poruchovosti jednotlivých součástek.

2.2.4 Analýza vedlejších účinků elektráren z obnovitelných zdrojů v České republice Vedlejší účiny elektráren, ať uţ z obnovitelných nebo neobnovitelných zdrojů jsou také důleţitým faktorem při vybudování zdroje. Nikdo by nechtěl mít vedle své zahrady elektrárnu, která by vypouštěla do ovzduší škodlivé látky nebo dělala velký hluk. Vodní elektrárny jsou díla, které nemají skoro ţádné vedlejší účinky. Ty velké a rozsáhlé díla můţou narušit ekosystém krajiny, ale dnes se to stává jen velmi málo. Jediná nevýhoda u vodních elektráren je v nepravidelnosti vodního průtoku, zvláště u malých vodních elektráren průtok často kolísá. Největší nevýhoda co se týče vztahu k lidem je u větrných elektráren hluk. Povolená hlučnost je dána předpisy, které se musí dodrţovat a často se dříve stávalo, ţe větrné elektrárny byly značně hlučnější. Z pohledu přírody, se nejvíce větrným mlýnům vyčítá hyzdění krajiny, ale také překáţka pro ptáky. Později se ukázalo, ţe ptactvu mlýny nijak zvlášť nevadí. Co se týče elektrické sítě největší problém je u větných elektráren z nestálostí větru. Protoţe se nedá elektrická energie nijak uschovávat, je problém s občasným vysokým přívalem elektrické energie při větrném počasí a na druhé straně s velmi malým přínosem při bezvětří. Dá se říct, ţe veškerá energie, která se v České republice spotřebuje, se musí v tu samou dobu vyrobit, proto musí být pro případ nízké rychlosti větru stále připraven náhradní zdroj energie. Dnes existují předpovědi počasí, které s určitou přesností určí budoucí rychlost větru v následujících dnes, ale i tak je to problém, který větrné elektrárny přináší.

64

Sluneční elektrárny jsou z pohledu vedlejších účinků, dá se říci, bezproblémové. Nijak svému okolí neškodí. Určité nevýhoda tkví v náročnějších klimatických podmínkách, které jsou ovšem v České republice vyhovující. Nevýhodu lze spatřit ve fotovoltaických panelech, kde klesá účinnost a nejsou stoprocentně účinné. Geotermální elektrárny, stejně tak jako elektrárny spalující biomasu nemají řádné výrazné vedlejší účinky. Geotermální zdroje vyuţívají teplo jádra Země a spalování biomasy je také čistý, okolí neznečišťující proces.

2.3Makroekonomická analýza dopadů nesprávně nastavené podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice od roku 2006 do současnosti na státní rozpočty Pro analýzu dopadů byl výchozí jiţ několikrát zmiňovaný zákon č. 180/2005 Sb. Tento zákon zaručoval podporu obnovitelných zdrojů a byl nastaven bohuţel tak nesprávně, ţe se v dalších letech nedokázal zabrzdit raketový nárůst instalovaného výkonu výroby z obnovitelných zdrojů. Zákon nastavil podporu, která vycházela se zaručené maximální 15 leté návratnosti. Bohuţel v tomto zákoně nebyly nastaveny ţádné brzdící prvky podpory a výroby. Co hůř byla zakotvena věta, ţe meziroční pokles cen můţe být maximálně o 5% z předešlého roku. Osudný se tento zákon stal hlavně u fotovoltaických elektráren, kde instalovaný výkon raketově rostl, jak jiţ bylo řešeno v předešlých kapitolách. Aţ v roce 2010 došlo k několika dílčím změnám v zákoně č. 180/2005 Sb., které zbrzdily nárůst fotovoltaických elektráren. Zákon č. 137/2010 Sb. jiţ napravil omezení v prvotním zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů a umoţnil meziroční pokles cen o více neţ 5%. Také jak jiţ víme z předchozích kapitol, byla rozdělena podpora fotovoltaických elektráren podle instalovaného výkonu. Další snaha o sníţení nákladů na podporu znamenala zákon č. 330/2010 Sb., kde byla definováno podpora pouze pro zdroje připojené do elektrizační soustavy České republiky. Dále byla definována podpora elektřiny vyrobené ze slunečního záření, kde se podpora nově vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve zdroji s instalovaným výkonem do 30kW, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy. Tímto ustanovením se vyloučily z podpory všechny pozemní fotovoltaické elektrárny s vyšším instalovaným výkonem. 65

I přes některé zásahy státu, které přišly vzhledem k obrovskému nárůstu instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren a tudíţ i podpory velmi pozdě, velkou měrou dopadá této státní selhání na státní rozpočet a také na koncového zákazníka. Zvýšené náklady na podporu mají přímý dopad na domácnosti v podobě zvýšení cen elektrické energie. Ohledně domácností záleţí, kolik daná domácnost spotřebuje ročně elektrické energie, ale pro všechny je tento dopad znatelný. Jak můţeme vidět na grafu 16. Graf 16 – výše příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů v ceně elektřiny.

Zdroj: Dotace na podporu obnovitelných zdrojů v letech 2006-2013. [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.nechci-drahe-teplo.cz/dotace-na-podporu-oze

Na grafu 16 je znázorněn vývoj výše příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů v ceně elektřiny od roku 2006 do roku 2013. Je znatelně vidět, nárůst podpory od roku 2009, kdy začal fotovoltaický boom. Bez státních dotací by cena pro koncového odběratele byla v roce 2012 789 Kč/Mwh. Tento nárůst ceny dopadající na domácnosti znamená ročně několik tisíc korun. Za tyto prostředky nemohou domácnosti nakupovat jiné statky, coţ nepodporuje ekonomiku jako celek.

66

U průmyslu se takto navýšené ceny projeví v mnohem větším měřítku neţ u domácností. Ročně se tyto náklady na zvýšenou cenu elektřiny mohou pohybovat v řádech statisíců aţ milionů korun. Tyto zvýšené prostředky zvyšují náklady firem ve výrobě, není pravděpodobné, ţe by firmy kvůli tomuto nárůstu krachovaly, ale i přesto dochází k omezení ekonomiky. Co se týče budoucího vývoje, je jasné, ţe náklady na nesprávně nastavenou podporu budou muset být placený nadále. Nynější trend v podpoře obnovitelných zdrojů je jiţ o dost střídmější a jiţ by se podobné pochybení nemělo stát. Jiţ vzniklé chyby se ale nedají vrátit a podpora garantovaná na 15 letou návratnost investice jiţ zapojených fotovoltaických elektráren hlavně v roce 2009 a 2010, musí být placena nadále. Protoţe Česká republika tímto velkým nárůstem jiţ splňuje procento výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je v budoucnu dost pravděpodobné, ţe se další velké výrobny jiţ podporovat v nejbliţších letech nebudou. Ekonomický regulační úřad zvaţuje moţnosti, zastavení podpor v roce 2014, které můţe pokračovat aţ do roku 2020 i déle.

Závěr Téma analýza vývoje podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice jsem si vybral, protoţe je to velmi aktuální a všemi směry probírané téma, které mě zajímá. Jedná se o problematiku, která je velmi často řešena ve sdělovacích prostředcích, a která má spoustu různých názorů na příčinu a následné řešení. Zajímalo mne, jak vlastně k tak velkému národohospodářskému a vládnímu selhání mohlo dojít a jaké dopady ponese stát a koncoví odběratelé elektrické energie. Při volbě tématu jsem předpokládal, ţe materiálů na analýzu vývoje a studii problému bude velké mnoţství, bohuţel mé dojmy nebyly úplně správné. Během analýzy práce jsem zjistil, ţe toto téma není zdaleka tak jednoduché. Zpočátku jsem se v tématu zcela neorientoval, s čímţ mi velmi pomohla návštěva firmy vlastnící fotovoltaickou elektrárnu a osobní schůzka se spolumajitelem firmy. Dozvěděl jsem se mnoho důleţitých věcí o prvním vývoji a následných změnách podpory výroby elektrické energie ze slunečního záření, dále jsem byl upozorněn, na co bych si měl dát pozor a čemu se věnovat podrobněji. Bylo velmi zajímavé poslechnout si osobu na druhé straně barikády, neţ je většina informačních zdrojů.

67

K pochopení problému podpory výroby elektrické energie slouţí vysvětlení několika teorií v první části práce. Hospodářská politika vysvětluje vývoj, který vedl ke společné energetické politice států, která je základním kamenem pro zavedení podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V dalších kapitolách teoretické části jsou definovány teorie vládních a trţních selhání. Právě nesprávně nastavená podpora výroby elektřiny z energie slunce a následná nečinnost vlády je exemplárním, ukázkovým příkladem vládního selhání. Další teorie, které souvisí s nesprávně nastavenou podporou výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jsou teorie zájmových skupin a teorie dobývání renty. Jedním ze stěţejních závěrů je, ţe právě zájmové skupiny, které dobývaly svou rentu, velmi ovlivnily nečinnost vlády v oblasti nesprávně nastavené podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje, které jsou konkrétně charakterizovány v druhé polovině teoretické části, jsou často diskutovaným tématem v oblasti podpory při výrobě elektrické energie. Z provedené analýzy vyplynulo, ţe podpora výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je vhodně zvolená pomoc, co se týče vládní politiky, ovšem co se týče České republiky, výsledky analýzy jednoznačně ukázaly, ţe podpora u větrných, ale hlavně fotovoltaických elektráren byla nastavena velmi špatně. Z analýzy vývoje podpory výroby elektřiny z energie vody, kde se podpora vztahovala na malé vodní elektrárny uvedené do provozu v různých letech, byl jasně patrný nastavený trend ve zvyšování podpory u nově uvedených malých vodních elektráren do provozu. Bylo zjištěno, ţe důvodem tohoto nárůstu podpory výroby elektřiny z energie vody u později uvedených zdrojů do výroby je omezený vodní potenciál v České republice. Analýza uvedla, ţe na našem území není nevyčerpatelné mnoţství vodních toků, tím pádem není nijak lehké najít vhodnou lokalitu pro výstavbu nových malých vodních elektráren. Z výzkumu byl stanoven závěr, ţe podpora výroby elektřiny z energie vody byla ve zkoumaných letech nastavena vhodně a ve správné relaci. Budoucí predikce předpovídá dodrţení nastaveného trendu zvyšování podpory u nově uvedených zdrojů do výroby, ovšem do té doby, neţ bude vodní potenciál České republiky zcela vyčerpán. Z provedeného výzkumu vývoje podpory výroby elektřiny z energie větru byl patrný přesně opačný vývoj podpor u elektráren uvedených do provozu v jednotlivých letech, neţ u vodních elektráren. Byl stanoven závěr, ţe po zavedení zákona č. 180/2005 Sb. došlo v České republice k velkému rozmachu větrných elektráren a to hlavně v letech 2007 aţ 2009, ve kterých byla podle analýzy nastavena podpora nevhodně vysoko. Analýza prokázala, ţe v tomto rozmezí let se podpora výroby elektrické energie pro nově 68

uvedené zdroje do výroby drţela na stále stejné hodnotě a to 2460 Kč/MWh, proto se investice začala stávat výhodnou a počet, respektive instalovaný výkon větrných elektráren, se razantně zvýšil. Provedený výzkum analyzoval u elektráren uvedených do provozu po roce 2010 jiţ sníţení hodnoty výkupních cen, byl tedy znát patrný zásah vlády, která si uvědomila svou chybu a sníţila hodnotu podpory výroby elektřiny z energie větru. Bylo tedy zjištěno, ţe v prvních letech po zavedení podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů nebyla podpora u výroby elektřiny z energie větru nastavena příliš vhodně, ale postupem času se sníţila. Nyní se jiţ pohybuje v mezích, které jsou pro Českou republiku vhodné, respektive které si Česká republika můţe dovolit vzhledem ke své ekonomice a ke své politice podpory z dřívějších let. Do budoucna nemůţeme předpokládat nijak velký nárůst výstavby nových větrných elektráren, proto analýza nepředpokládá ani nijak velký nárůst podpory u větrných elektráren nově uvedených do provozu. Z analýzy vývoje podpory výroby elektřiny z energie slunce vyplynul jednoznačný závěr, ţe se jednalo o obrovské vládní selhání, které mělo a bude mít dopad na ekonomiku České republiky, a hlavně na koncového zákazníka vykupujícího elektrickou energii ještě dlouhou dobu let. Analýza prokázala, ţe za toto velké vládní selhání můţe hlavně příliš vysoko nastavená podpora výroby elektřiny z energie slunce, rychlý pokles nákladů na vystavení fotovoltaické elektrárny a také absolutní ignorance a nečinnost vlády České republiky. Velké negativní účinky měla podle analýzy také věta uvedená v zákoně č. 180/2005 Sb., podle které se nemohla meziroční podpora sníţit o více neţ 5%. Analýza ukázala, velké sníţení podpory výroby elektřiny u zdrojů uvedených do provozu v roce 2011 a později, protoţe právě v roce 2011 jiţ vešel v platnost zákon o moţném razantnějším sníţení podpory výroby elektrické energie. Analýza předpokládá, ţe sníţení podpory pro nově uvedené zdroje do výroby bude pokračovat, protoţe uvádění nových fotovoltaických elektráren do provozu je v těchto letech pro českou ekonomiku krajně nevhodné. Z provedených výzkumů je patrné, ţe toto rozsáhlé vládní selhání, ve kterém mají velké zásluhy zájmové skupiny, které dobývaly svou rentu, má velký dopad na domácnosti ale také na průmysl. Bylo analyzováno, ţe domácnost bude muset na podporu výroby elektřiny z energie slunce vynaloţit ročně o několik tisíc korun více, neţ kdyby vykupovala pouze elektřinu bez podpory tohoto obnovitelného zdroje. V průmyslu u firem pouţívajících elektrickou energii byl tento nárůst odhadnut v řádech desetitisíců.

69

Analýza podpory výroby elektřiny z geotermální energie ukázala, ţe podpora neprodělala za sledované období ţádné razantní změny. Bylo zjištěno, ţe výroba elektřiny z geotermální energie není v České republice nijak moc rozšířená, tudíţ její podpora není pro stát příliš zatěţující. Průzkum však předpokládá, ţe postupem času by měla výroba elektřiny z geotermální energie nabývat na objemu a podporovaná částka na výrobu elektřiny z geotermální energie by se měla zvyšovat. I díky poučení ze selhání v podobě podpory výroby elektřiny z energie slunce však predikce nepředpokládá, ţe by se toto mohlo někdy opakovat. Proto podle budoucích odhadů podpora výroby elektřiny z geotermální energie bude růst střídmě a bude představovat opravdu spíše podporu s přiměřeným ziskem, neţ velký výdělek z investice jako u energie sluneční. Ve vzájemné analýze podporovaných obnovitelných zdrojů ve výrobě elektrické energie bylo jasně patrné, ţe nejvyšší hodnotu výkupních cen má podpora výroby elektřiny z energie slunce, která se sice během zkoumaného období sníţila, ale i přesto je ze zkoumaných obnovitelných zdrojů jednoznačně nejvyšší. Z analýzy vyplynulo, ţe zdaleka největší procentuální podíl vícenákladů vynaloţených na podporu výroby elektrické energie připadá na podpory výroby elektřiny z energie slunce, i kdyţ procentuální podíl výroby ze všech obnovitelných zdrojů je srovnatelný s energií vody. Celkové závěry porovnání podpor výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů dokládají, ţe největší a velmi zatěţující dopad podpory na stát, ale i koncového odběratele elektřiny má podpora výroby elektřiny z energie slunce, která byla velmi nesprávně nastavena a znamená velký národohospodářský problém i do budoucna. Z provedeného výzkumu o velikosti nákladů na výstavbu elektrárny z jednotlivých obnovitelných zdrojů vyplynulo, ţe největší náklady na výstavbu představují právě fotovoltaické elektrárny. Podle výsledků analýzy je tedy podpora výroby elektřiny z energie slunce nastavena správně na nejvyšší hodnotě ze všech zkoumaných obnovitelných zdrojů. Bohuţel, jak jiţ dříve analýza velikosti podpory ukázala, byla v prvních letech nastavena aţ příliš vysoko. Z analýzy ţivotnosti a likvidace elektráren vyrábějících eklektickou energii z obnovitelných zdrojů vyplynul jediný problém a to likvidace fotovoltaických panelů po ukončení jejich účinnosti. Z podrobnější analýzy se dá do budoucna předpokládat, ţe v době ukončení účinnosti fotovoltaických panelů, bude jiţ vyvinuto několik metod jak tyto panely likvidovat bez většího vedlejšího odpadu. Při podrobnějším zkoumání vedlejších účinků elektráren z obnovitelných zdrojů, byly shledány jediné větší zápory u elektráren větrných, které jsou lidmi v jejich okolí 70

často kritizovány kvůli hlučnosti a špatnému vzhledu. Co se týče elektrické sítě, z analýzy vyplynulo, ţe jsou větrné elektrárny problémové v oblasti občasného výpadku výroby elektrické energie v období bezvětří. Průzkum však ukázal, ţe v dnešní době výpadky dodávky elektrické energie nejsou nijak velké a dají se vzhledem k předpovědi počasí předpokládat. Z celkové makroekonomické analýzy dopadů nesprávně nastavené podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice vyplynulo najevo jiţ několikrát zmiňované obrovské vládní selhání v podobě podpory výroby elektřiny z energie slunce. Protoţe je podpora garantovaná na minimálně 15 let dopředu od zapojení zdroje, předpokládá analýza zátěţ v podobě podpory výroby elektřiny z energie slunce pro domácnosti a průmysl velké národohospodářské problémy ještě několik let. Predikce podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v příštích letech nepředpokládá zvyšování podpor výroby, protoţe Česká republika jiţ dosáhla značného podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v celkové výrobě elektřiny. Cílem bakalářské práce byla analýza vývoje podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice, coţ se podle mého názoru podařilo. Práce neobsahuje veškerou problematiku zasahující do tohoto tématu, protoţe se jedná o velmi obsáhlou látku. Jistě by se dala podpora srovnávat s jinými členskými zeměmi EU, nebo by mohla být zkoumána u kombinované výroby elektrické energie a tepla. Přesto si myslím, ţe zpracování daného tématu pro mě bylo přínosné a nastínilo mi moţné cesty, kterými bych se mohl v budoucnu vydat.

71

Seznam použité literatury Literární zdroje BACHANOVA, Veronika. Regulace a deregulace v ČR v období 1990-2005. In: WORKING PAPER č. 6/2006[online]. Červen, 2006 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/centrum/papers/wp2006-06.pdf

BALDWIN, Robert, Martin CAVE a Martin LODGE. Understanding regulation: theory, strategy, and practice[online]. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xiv, 548 p. [cit. 2013-03-23]. ISBN 01-995-7609-2. Dostupné z: http://books.google.cz CABADA, Ladislav a Michal KUBÁT. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 2002, 445 s. Politologie. ISBN 80-864-3241-6 Ekonomická encyklopedie (2002), str. 604 Fiala, P.: Funkce zájmových skupin v politickém systému ČR, Parlamentní zpravodaj, č.10, 1996, s. 525 – 528

GEORGE J. STIGLER. The Theory of Economic Regulation [online]. Spring, 1971 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.giuripol.unimi.it/Materiali%20Didattici/Regolazione%20dei%20Mercati%20%20Ammannati/STIGLER_economicRegulation.pdf HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, 539 s. ISBN 80-717-9380-9.

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxii, 709 s. ISBN 80-717-9891-6. Ing. Dagmar Palatová: Hospodářská politika [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.fce.vutbr.cz/EKR/asp/AktualityPredmety/Ekonomie/prednes09.pdf. Prezentace. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

72

KLÍMA, Karel. Teorie veřejné moci (vládnutí). Praha: ASPI publishing, 2003, 311 s. ISBN 80-863-9578-2. KOTÁSKOVÁ, Šárka. Vliv zájmových skupin na utváření hospodářské politiky. Brno, 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita. KUBÍČEK, Jan. Hospodářská politika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, 302 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 80-868-9899-7. Mikroekonomie [online]. 4. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006, 573 s. [cit. 201303-21]. ISBN 80-726-1150-X. Dostupné z: http://czshare.com/4131284/MikroekonomieHo%C5%99ej%C5%A1%C3%AD-Soukupov%C3%A1-Mac%C3%A1kov%C3%A1Soukup-nale%C5%BEato.pdf MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xiii, 204 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-123 Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice: studie analyzuje současný stav a předpoklady rozvoje v dlouhodobějším horizontu. Praha: ČEZ, 2007, 181 s. ISBN 978-802-3988-239. ROTHBARD, Murray Newton. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, 2005, s. 285. ISBN 8086389103. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru [online]. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1997, 661 s. [cit. 2013-03-21]. ISBN 80-716-9454-1. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xf4gRrM/stiglitz-ekonomie-verejneho-sektoru-pdf Teorie regulace [online]. Praha, 9. 10. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://ies.fsv.cuni.cz/cs/syllab/JEB038. Prezentace. Karlova univerzita. 73

ŢÁK, Milan. Hospodářská politika I. [online]. 2.dotisk 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998, 100 s. [cit. 2013-03-19]. ISBN 80-707-9438-0. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xW9fmpJ/hospodarska-politika-zak-pdf

Legislativní dokumenty Česká republika. Zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. In: sbírka 2012. 2012. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/pravnipredpisy/zakon-c-165-2012-sb-o-podporovanych-zdrojich-energie-a-o-zmene-nekterychzakonu Česká republika. Zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. In: sbírka 1992. 1992. Dostupné z: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5b17 dd457274213ec12572f3002827de?OpenDocument

Konvergenční program České republiky [online]. 2004 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/konvergen_programy_11278.html Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. In: 2005 Sb.2005.

Internetové zdroje ČEZ a. s. Větrná elektrárna [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://ssenajizdarne.cz/fotogalerie/vyroba_el_en/vetr_el.gif Čistá a levná energie z větru [online]. 07.01.2011 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.mujdum.cz/rubriky/stavba/cista-a-levna-energie-z-vetru_107_fotogalerie.html Dotace na podporu obnovitelných zdrojů v letech 2006-2013. [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.nechci-drahe-teplo.cz/dotace-na-podporu-oze 74

Energetický regulační úřad [online]. © 2009 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.eru.cz/ Fotovoltaika – vývoj investičních nákladů. [online]. 28. ledna 2011 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/fv-vyvoj-investicnich-nakladu Investice a návratnost VE. COPYRIGHT 2013 ČEZ, a. s. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.pro-vetrniky.cz/cs/fakta-o-vetrnych-elektrarnach/investice-anavratnost-ve.html Malá vodní elektrárna: Kolik elektřiny vyrobí? Vyplatí se?. [online]. 09. 03. 2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/vodni-energie/mala-vodnielektrarna-kolik-elektriny-vyrobi-vyplati-se.aspx Malé vodní elektrárny. Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/male_vodni_elektrarny Obnova malých vodních elektráren má energetický i ekologický význam. [online]. 29.10.2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.vasevec.cz/blogy/obnova-malychvodnich-elektraren-ma-energeticky-i-ekologicky-vyznam Princip fotovoltaického článku. [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://elektrika.cz/data/clanky/princip-fotovoltaickeho-clanku Přeměny energie [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.cez.cz/edee/content/microsites/solarni/k13.htm Recyklace fotovoltaických panelů na konci ţivotnosti. © Copyright Topinfo s.r.o. 20012013 [online]. 26.9.2011 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://oze.tzbinfo.cz/fotovoltaika/7868-recyklace-fotovoltaickych-panelu-na-konci-zivotnosti Rotory s vertikální osou [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.ekodum.cz/energy/wind/vertikal.php

75

Savoniova turbína. [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Savoniova_turb%C3%ADna SCHUHOVÁ, Tereza. Geotermální energie: Kolik elektřiny získáváme?. [online]. 2010 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/geotermalni-energie-kolikelektriny-ziskavame.aspx Úskalí čerpání dotací z Evropských strukturálních fondů. Práce a mzda 2010/4 [online]. 19.4.2010 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d9601v12475-uskali-cerpani-dotaci-zevropskych-strukturalnich-fondu/?search_query=$index=1025 Využití geotermální energie [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.rescompass.org/IMG/pdf/Geotermalni_energie.pdf Vznik a stavba Země. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://kurz.geologie.sci.muni.cz/kapitola2.htm

Seznam obrázků Obrázek 1 – schéma vodní elektrárny ................................................................................. 20 Obrázek 2 – schéma větrné elektrárny ................................................................................ 22 Obrázek 3 – vrtule ............................................................................................................... 22 Obrázek 4 – lopatkové kolo ................................................................................................. 23 Obrázek 5 – Darrieův rotot .................................................................................................. 23 Obrázek 6 – Savionův rotor ................................................................................................. 23 Obrázek 7 – struktura fotovoltaického článku ..................................................................... 25 Obrázek 8 – Teplota a hloubka zemských vrstev ................................................................ 27 Obrázek 9– princip geotermální elektrárny ......................................................................... 28

76

Seznam tabulek Tabulka 1 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu před 1. lednem 2005 .... 30 Tabulka 2 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu po 1. lednu 2005 včetně a rekonstruované malé vodní elektrárna ................................................................................. 30 Tabulka 3 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007 ......................................................................................... 31 Tabulka 4 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009 ......................................................................................... 31 Tabulka 5 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu v nových lokalitách 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 ......................................................................................... 31 Tabulka 6 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 ......................................................................................... 31 Tabulka 7 – Podpora malé vodní elektrárny uvedené do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 ......................................................................................... 31 Tabulka 8 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu před 1. lednem 2004 ............ 34 Tabulka 9 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004....................................................................................................................... 34 Tabulka 10 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005....................................................................................................................... 35 Tabulka 11 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006....................................................................................................................... 35 Tabulka 12 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007....................................................................................................................... 35 Tabulka 13 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008....................................................................................................................... 35 Tabulka 14 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009....................................................................................................................... 36 Tabulka 15 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010....................................................................................................................... 36 Tabulka 16 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011....................................................................................................................... 36

77

Tabulka 17 – Podpora větrné elektrárny uvedené do provozu od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012....................................................................................................................... 36 Tabulka 18 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu před 1. lednem 2006 .............................................................................................. 39 Tabulka 19 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2006 do 31. 12. 2007 .......................................................................... 39 Tabulka 20 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 .................................................................. 40 Tabulka 21 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2009do 31. prosince 2009....................................................................................................................... 40 Tabulka 22 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009....................................................................................................................... 40 Tabulka 23 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010....................................................................................................................... 40 Tabulka 24 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010....................................................................................................................... 41 Tabulka 25 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 100 kW a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011....................................................................................................................... 41 Tabulka 26 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW do 100 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011................................................................................................... 41 Tabulka 27 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedeným do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011....................................................................................................................... 41 Tabulka 28 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW včetně a uvedený do provozu od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012....................................................................................................................... 41 Tabulka 29 – Podpora výroby elektřiny vyuţitím geotermální energie .............................. 45 78

Tabulka 30 – Podpora výroby elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 pro zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2008 ........................................................................... 47 Tabulka 31 – Podpora výroby elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2012 ........................ 47 Tabulka 32 – Podpora výroby elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 pro zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2008 ........................................................................... 47 Tabulka 33 – Podpora výroby elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2012 ........................ 48 Tabulka 34 – Podpora výroby elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 pro zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2008 ........................................................................... 48 Tabulka 35 – Podpora výroby elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2012 ........................ 48 Tabulka 36 – Podpora výroby elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S1 a fosilních paliv .............................................................................................. 48 Tabulka 37 – Podpora výroby elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S2 a fosilních paliv .............................................................................................. 49 Tabulka 38 – Podpora výroby elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy kategorie S3 a fosilních paliv .............................................................................................. 49 Tabulka 39 – Podpora výroby elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P1 a fosilních paliv ...................................................................................................................... 49 Tabulka 40 – Podpora výroby elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P2 a fosilních paliv ...................................................................................................................... 50 Tabulka 41 – Podpora výroby elektřiny paralelním spalováním biomasy kategorie P3 a fosilních paliv ...................................................................................................................... 50 Tabulka 42 – Vývoj hodnot výkupních cen u podpory jednotlivých obnovitelných zdrojů 56

Seznam grafů Graf 1 – Subvence ............................................................................................................... 17 Graf 2 - vývoj hodnot výkupních cen málých vodních elektráren ...................................... 32 Graf 3 – vývoj počtu a instalovaného výkonu MVE ........................................................... 33 79

Graf 4 – vývoj hodnot výkupních cen větrných elektráren ................................................. 37 Graf 5 – vývoj počtu a instalovaného výkonu větrných elektráren ..................................... 38 Graf 6 – vývoj hodnot výkupních cen fotovoltaických elektáren ....................................... 42 Graf 7 – vývoj počtu a instalovaného výkonu slunečních elektráren .................................. 44 Graf 8 – vývoj hodnot výkupních cen a zelených bonusů u geotermálních elektráren ....... 46 Graf 9 – vývoj hodnot výkupních cen při výrobě čisté biomasy ......................................... 51 Graf 10 – vývoj hodnot zelených bonusů při výrobě čisté biomasy ................................... 52 Graf 11 – vývoj hodnot zelených bonusů při spalování biomasy........................................ 54 Graf 12 – vývoj počtu a instalovaného výkonu elektráren spalujících biomasu ................. 55 Graf 13 - podíl výroby elektřiny z OZE v roce 2012 .......................................................... 57 Graf 14 – podíl vícenákladů na příspěvku OZE v roce 2012 .............................................. 58 Graf 15 – průměrné ceny fotovoltaických panelů přepočítané na koruny .......................... 61 Graf 16 – výše příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů v ceně elektřiny. ................... 66

80

ANALÝZA VÝVOJE PODPORY VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents