I.
Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2011 a predikce na další období (textová část)
Obsah strana
A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2011............................................................ 2 B. Vývoj hlavních skupin příjmů, životních nákladů, výdajů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) ................................ 6 1. Příjmy domácností ........................................................................ 6 1. 1 Základní charakteristika ................................................................ 6 1. 2 Mzdy............................................................................................... 8 1. 3 Sociální příjmy .............................................................................. 14 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady ........................................ 21 3. Peněžní výdaje, půjčky a úspory domácností ........................... 23
C. Vývoj ve 3. čtvrtletí 2011 a predikce na další období .................... 26
A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2011 Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku zpomalila svůj meziroční čtvrtletní růst. Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách) vzrostl meziročně o 2,2 % (v 1. čtvrtletí o 0,6 p.b. více) a proti 1. pololetí 2010 byl vyšší o 2,5 %. Většímu růstu ekonomiky m.j. bránila celkově nižší úroveň příjmů domácností. Dynamika spotřeby (výdajů) domácností se snížila (meziročně o 0,7 %). Hrubý domácí produkt rostl převážně jen vlivem vývoje
zahraničního
obchodu
a
vyšší
výkonnosti
zpracovatelského
průmyslu (především automobilového) Ekonomickou situaci domácností ovlivnily a charakterizovaly v první polovině roku 2011 zejména tyto skutečnosti: hrubý disponibilní důchod v sektoru domácností (na bázi národních účtů) vzrostl nominálně o 1,5 %, příjmy na úrovni konkrétních typů domácností (na bázi statistiky rodinných účtů) v podstatě stagnovaly na úrovni loňského 1. pololetí, největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy; průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) představovala 23 575 Kč a její meziroční dynamika růstu se z 2,6 % v lednu – červnu 2010 snížila na 2,3 %, rozdílný vývoj byl zaznamenán v dynamice růstu průměrných mezd v podnikatelské a nepodnikatelské sféře – zatímco v podnikatelské sféře činil nominální nárůst 3,2 % (reálný 1,4 %), v nepodnikatelské sféře došlo k nominálnímu
poklesu
o 1,3 %,
průměrného platu o 3,0 %,
2
což
reálně
představovalo
snížení
příjmy domácností sociálního charakteru - druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností – vzrostly, přitom dynamika jejich jednotlivých složek byla značně rozdílná. Nejdynamičtěji rostly výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky důchodového pojištění, a to jak v nominálním, tak i reálném vyjádření (o 0,5, resp. 11,2 mld. Kč); naopak významné úspory finančních
prostředků
byly
dosaženy
u
podpor
v nezaměstnanosti
(1,5 mld. Kč), dávek státní sociální podpory (2,2 mld. Kč) a příspěvku na péči (0,8 mld. Kč), průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu dosáhla úrovně 10 542 Kč a loňskou srovnatelnou skutečnost překročila o 452 Kč, především jako důsledek valorizace k 1. lednu 2011, při
poklesu
průměrné
nezaměstnaných
míry
nezaměstnanosti
(vč. pobírajících
podporu
a
průměrného
v nezaměstnanosti)
počtu klesla
průměrná výše podpory v nezaměstnanosti (na 5 532 Kč) a tím i objem prostředků vynaložených na jejich pokrytí (o 1,5 mld. Kč), pokračoval růst výdajů na všechny formy dávek pomoci v hmotné nouzi (o 23,9 %) jako důsledek nárůstu jak průměrného počtu vyplacených dávek, tak i jejich průměrné výše (zejména v souvislosti s nárůstem dlouhodobé nezaměstnanosti a změnami v oblasti dávek státní sociální podpory), pololetní meziroční průměrný růst spotřebitelských cen (cenové inflace) o 1,8 % měl v 1. a 2. čtvrtletí nákladový charakter (vliv růstu světových i tuzemských produkčních cen), zatímco nízká spotřeba domácností inflaci spíše tlumila; největší vliv byl zaznamenán u meziročního vzestupu cen potravin a bydlení; deflační vývoj byl vykázán u bytového vybavení, odívání a obuvi, rekreací, kultury a telekomunikačních služeb (tj. ty části spotřebního koše, které domácnosti v kontextu zmíněného ekonomického vývoje obvykle omezují nejvíce), na obdobné úrovni jako před rokem zůstaly v podstatě reálné výdaje domácností na individuální spotřebu sektoru domácností (makroúroveň), 3
na mikroúrovni charakterizoval pohyb výdajů směr dolů – domácnosti omezily svá vydání zejména za zbytné druhy zboží a služeb (investice do nemovitostí), ale i v řadě položek „spotřebních“ vydání; určitou (mírnou) dynamiku si udržely jen nezbytné výdaje (bydlení, zdraví) a vzhledem k růstu cen pohonných hmot i vydání za dopravu – omezení výdajů nepřímo působilo i na nižší výnosy z nepřímých daní ve státním rozpočtu, v 1. pololetí t.r. (stejně jako v roce 2010) se znovu snížil objem čerpání peněžních půjček (nárůst ve výši 64,4 mld. Kč), stále přitom dominovaly úvěry na bydlení (dvoutřetinový podíl na celkovém objemu úvěrů), domácnosti navýšily přiměřeně stav svých úspor – jejich objem se podle dostupných údajů České národní banky v červnu letošního roku ve srovnání s červnem 2010 zvýšil o 4,6 %, i to však bylo zhruba o 1 p.b. méně než před rokem; nízké úrokové sazby z vkladů a restrikce příjmů působily ve vztahu k tvorbě úspor na domácnosti nemotivačně - preferovaly netermínované (krátkodobé úložky) a alternativní formy spoření (zejména životní pojištění, penzijní připojištění a účast v tzv. kolektivním investování, tj. zejména v podílových fondech).
x
x
x
Zpráva přináší v dalších částech základní charakteristiku a hodnocení souvislostí, které v 1. pololetí 2011 ovlivňovaly vývoj příjmů a výdajů domácností v České republice. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji základních (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností. Je důležité zmínit, že statistika rodinných účtů (použitá v analýze) je především výdajovou statistikou, údaje za příjmy jsou rodinnými účty sledovány jen doplňkově – přesto jsou (vzhledem k absenci jiných aktuálních zdrojů) jediným zdrojem dat pro základní (obecnější) hodnocení v konkrétním období. Od roku 2011 již není součástí výběru tzv. doplňkový soubor, a proto již nejsou samostatně vykazovány a publikovány údaje za rodiny s dětmi s minimálními příjmy.
4
Výsledky statistiky rodinných účtů jsou rovněž významné pro kvalifikované odhady dopadů různých vládních opatření (daně, regulace cen, restrikce příjmů apod.) na sociální politiku státu, což platí i pro statistiku spotřebitelských cen. Zhodnocení dalšího vývoje životní úrovně domácností bude předmětem analýzy hodnotící vývoj těchto atributů za 1.- 3. čtvrtletí 2011, která bude předložena vládě koncem ledna 2012. Při zpracování materiálu byla kromě vlastních materiálů MPSV použita mj. data a analýzy: ČSÚ, MF ČR, ČNB, ČSSZ, TREXIMY a periodického tisku.
Zpráva obsahuje data platná k 15. říjnu 2011.
5
B. Vývoj hlavních skupin příjmů, životních nákladů, výdajů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení)
1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika
Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 1 442,8 mld. Kč. Meziročně tak nominálně vzrostly o 1,3 % (19,1 mld. Kč), ale reálně nepatrně poklesly o 0,5 % (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,5 %). Na reálném snížení úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 50 % podílel smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) a přibližně jednou třetinou ostatní běžné transfery (jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod.) - pokles o 2,4 %, resp. o 5,2 %. V menší míře pak na něm participovaly důchody z vlastnictví (pokles o 2,6 %). Naopak vzrostla kupní síla (objemu) náhrad zaměstnancům (o 0,4 %) a sociálních dávek (o 0,6 %). Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 992,5 mld. Kč, což bylo nominálně o 1,5 % více, ale reálně o 0,3 % méně než ve srovnatelném období roku 2010 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2009 zvýšila o 0,9 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 0,1 procentního bodu na 53,5 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze.
6
Aktuální
(orientační)
data
o
vývoji
peněžních
příjmů
domácností
na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala, že: měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti zpravodajského souboru činil 11 901 Kč (tj. víceméně stagnoval na úrovni 1. pololetí 2010); při zohlednění meziroční cenové inflace ve výši 1,8 % se kupní síla tohoto příjmu snížila o 1,7 %, tj. o 208 Kč, nominálního přírůstku čistých peněžních příjmů dosáhly pouze domácnosti důchodců (bez ekonomicky aktivních členů), a to 7,0 %, což bylo ovlivněno částečně valorizací důchodů ze zákona a ve značné míře i metodikou výběru zpravodajského souboru – viz pozn., nominální i reálné příjmy domácností zaměstnanců klesly, nejvíce u zaměstnanců s dětmi (o 1,1 % nominálně a o celých 2,8 % reálně); snížila se tak míra propadu příjmů těchto domácností vykázaná v 1. čtvrtletí t.r.– podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze, stejně jako v 1. čtvrtletí se o úbytek úhrnných reálných příjmů domácností zaměstnanců ve 2. čtvrtletí t.r. zasloužil zejména pokles jejich pracovních příjmů v nepodnikatelské sféře (zejména z mezd - podrobněji v části 1. 2), ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů domácností o 1,8 p.b. klesl podíl pracovních příjmů (u zaměstnanců činil 82,0 %), podíl sociálních příjmů vzrostl o 1,9 p.b. (viz dále), čistý
měsíční
nominální
příjem,
s nímž
disponovala
domácnost
zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů, činil 26 865 Kč – což bylo nominálně o 51 Kč a reálně o 535 Kč méně než před rokem. V dalších částech zprávy jsou popsány nejdůležitější poznatky z analýzy vývoje dvou nejvýznamnějších kategorií příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru. --------------------------------------------------Pozn. Od ledna 2011 byly důchody valorizovány v průměru o 3,7 % a meziročně v porovnání 1. pololetí 2011/ 1. pololetí 2010 vzrostly o 4,5 %. Šetřením statistiky rodinných účtů ČSÚ byl zjištěn jejich meziroční nárůst o 7,6 %. Tento nepoměr má původ v metodice výběru do uvedeného šetření, neboť konstrukci tzv. výběrového plánu pro následující rok je nutné uzavřít vždy koncem srpna, kdy není ještě rozhodnuto o výši valorizace. Problémem jsou i časové posuny mezi obdobím, za které jsou k dispozici nejaktuálnější data o příjmech z důchodů v rozhodném období pro nábor (např. v případě 1. čtvrtletí 2011 se jednalo o listopad 2010) a mezi následnou valorizací důchodů. Zmíněný údaj o dynamice čistých příjmů domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů (viz tabulku č. 2) je důsledkem všech těchto faktorů.
7
1.2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství dosáhl za 1. polovinu letošního roku 529,9 mld. Kč a byl tak nominálně o 2,5 % vyšší než ve stejném období roku 2010. Průměrná
hrubá
měsíční
nominální
mzda
na
přepočtené
počty
zaměstnanců v celém národním hospodářství dosáhla v 1. pololetí 2011 výše 23 575 Kč, což představovalo meziroční nominální nárůst o 2,3 % (o 531 Kč). Spotřebitelské ceny rostly dvakrát rychleji v porovnání se stejným obdobím předchozího roku a zvýšily se o 1,8 %. Po tomto zohlednění zvyšující se cenové úrovně (vyjádřené indexem spotřebitelských cen), průměrná reálná mzda vzrostla oproti 1. pololetí předchozího roku o 0,5 %. V podnikatelské sféře dosáhla 23 668 Kč (nominální nárůst o 3,2 %, reálný o 1,4 %), v nepodnikatelské sféře 23 164 Kč (nominální pokles o 1,3 %, reálné snížení o 3,0 %). Průměrný plat v nepodnikatelské sféře zaostal svoji úrovní za průměrnou mzdou ve sféře podnikatelské o 504 Kč, tj. o 2,2 % – viz tabulku č. 3 v příloze. Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně jak 20 zaměstnanci působící v podnikatelské sféře) v 1. pololetí letošního roku činila 16 551 Kč, tj. 70,2 % celospolečenského výdělkového průměru; došlo k růstu tohoto podílu (o 0,9 p.b.) v porovnání se stejným obdobím roku 2010 – viz tabulku č. 4 v příloze. Vývoj mezd charakterizovaly zejména následující skutečnosti: pokračující nízký růst průměrné nominální mzdy v národním hospodářství,
8
přetrvávající mírný nárůst kupní síly výdělků ovlivněný nízkou dynamikou nominálních mezd a vyšší úrovní cenové inflace (viz dále), který může znamenat riziko pro budoucí spotřebitelskou poptávku, předstih růstu produktivity práce před dynamikou mezd, avšak nižší než v předchozích obdobích, na zvýšení průměrné mzdy v národním hospodářství působil pouze růst průměrné mzdy v podnikatelské sféře, v nepodnikatelské sféře byl naopak zaznamenán propad průměrného platu, pokles reálné hodnoty průměrného platu v nepodnikatelské sféře; jedná se o páté po sobě jdoucí čtvrtletí, kdy došlo k jeho propadu, zvýšení meziodvětvové diferenciace mezd zaměstnanců a naopak snížení jejich územní diferenciace (na makroúrovni), mírný nárůst diferenciace na úrovni jednotlivých zaměstnanců (na mikroúrovni).
Nárůst průměrné reálné hodnoty mezd (0,5 %) byl nižší o 1,2 p.b. (proti dynamice ve stejném období roku 2010), a to při jejich nižším nominálním růstu (o 0,3 p.b.) a vyšší míře průměrné meziroční cenové inflace (o 0,9 p.b.). Propad průměrné reálné mzdy byl zaznamenán v 9 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v krajském členění v Hl. m. Praze (viz dále). Pozitivní vývoj ve vztahu dynamiky mezd a produktivity práce byl (i přes mírný pokles produktivity práce) udržen. Úhrnná produktivita práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla meziročně o 1,9 % při meziročním vzestupu průměrné reálné mzdy v celé ekonomice o 0,5 % – viz graf za tabulkou č. 4 v příloze. Relace produktivity práce a mezd se promítla v celku pozitivně do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu za leden – červen sice nominálně vzrostly o 0,4 %, reálně však poklesly o 1,4 %. Růst mezd tedy nepředstavoval riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce.
9
Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě vzrostla oproti 1. pololetí 2010 o 0,7 %; mzdová náročnost HDP (relace k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání zvýšila (o 0,2 p.b.) na 28,6 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 30. 6. 2011 poskytnuto 216,1 mil. Kč (o 71,5 mil. Kč méně než v 1. pololetí 2010), z toho nejvíce v hl. m. Praze (32,7 mil. Kč), v okresech Jindřichův Hradec (12,0 mil Kč), Karlovy Vary (11,3 mil. Kč) a Vsetín (10,8 mil. Kč).
Na nižší tempo růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily především tyto základní faktory: obezřetná mzdová a personální politika, která závisí na vývoji nově uzavřených obchodů, zakázek a kontraktů a očekávání budoucího hospodaření klíčových podniků a firem, i přes zaznamenaný pokles přetrvávající relativně vysoká míra registrované nezaměstnanosti (k 30. červnu 2011 činila 8,1 %) a s tím související přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce. Z údajů o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců na přepočtené počty dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích (liší se od Výběrových šetření pracovních sil) je patrný za 1. pololetí 2011 mírný meziroční přírůstek zaměstnanců (o 5,6 tis.). V podnikatelské sféře se zvýšil počet zaměstnanců o 20,1 tis., zatímco v nepodnikatelské sféře došlo k poklesu zaměstnanců o 14,6 tis. V detailnějším odvětvovém členění byl zaznamenán v počtu zaměstnanců poměrně značně rozdílný vývoj. Největší a nejvýznamnější nárůst zaměstnanců se uskutečnil ve zpracovatelském průmyslu (o 35,4 tis.), který byl v předchozích obdobích nejsilněji postižen krizí, dále pak v odvětví „administrativní a podpůrné činnosti“ (o 6,0 tis.). K největšímu poklesu zaměstnanosti došlo v odvětvích „stavebnictví“ (o 15,0 tis.), „veřejná správa a obrana“ (o 13,3 tis.), „doprava a skladování“ (o 6,1 tis.) a „ubytování, stravování a pohostinství“ (o 5,5 tis.).
10
Meziroční
vzestup
průměrného
nominálního
výdělku
v
rámci
nepodnikatelské sféry byl zaznamenán pouze v odvětvích „zdravotní a sociální péče“ a „vzdělávání“ (obě +1,5 %), naopak v ostatních odvětvích došlo k jeho poklesu. Z podrobnějšího členění odvětví vyplývá, že ve všech klíčových odvětvích se kupní síla průměrného výdělku proti 1. pololetí 2010 snížila; z toho nejvíce ve veřejné správě, obraně, sociálním zabezpečení, a to především v souvislosti s přijatými úspornými opatřeními – viz tabulku č. 5 v příloze. Podle klasifikace ekonomických činností (sekcí) CZ-NACE nejvyšší úrovně nominální
průměrné
mzdy
dosáhla
tradičně
odvětví
„peněžnictví
a pojišťovnictví“ (49 885 Kč), „informační a komunikační činnosti“ (43 683 Kč) a „výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu“ (41 164 Kč). Naopak nejnižší průměrná mzda byla vykázána v odvětvích „ubytování, stravování a pohostinství“ (12 682 Kč), „administrativní a podpůrné činnosti“ (16 376 Kč) a „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (17 105 Kč). Podrobný přehled o výši průměrných mezd ve sledovaných 19-ti odvětví CZ-NACE viz tabulku č. 6 v příloze. K největšímu propadu průměrné mzdy došlo v 1. pololetí 2011 u odvětví „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (nominálně o -3,7 %, reálně o -5,4 %), „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ (o -0,2 %, resp. o -2,0 %) a „profesní, vědecké a technické činnosti“ (o -0,1 %, resp. o -1,9 %). Naopak největšího meziročního nárůstu průměrné mzdy bylo dosaženo v odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (nominálně o +6,9 %, reálně o +5,0 %), „ostatní činnosti“ – tj. např. činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací a odborových svazů, opravy počítačů a komunikačních zařízení a výrobků pro osobní potřebu, praní a chemické čištění, kadeřnické, kosmetické činnosti, pohřební služby, apod. (o +5,4 %, resp. o +3,5 %), „těžba a dobývání“ a „administrativní a podpůrné činnosti“ (obě o +5,0 %, resp. o +3,1 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace proti stejnému období předchozího roku stoupla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se zvýšil o 0,5 p.b. na 37,1 %.
11
Výše průměrné nominální mzdy se výrazně lišila i podle velikosti zpravodajské jednotky, tj. čím větší byl počet zaměstnanců, tím vyšší byla průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším počtem zaměstnanců – cca 794 tisíc) byla nejnižší a činila 16 800 Kč (71 % průměrné mzdy v národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda 28 884 Kč (cca 123 % průměru) byla vyplacena v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci.
Větší
dynamika
růstu
mezd
byla
zaznamenána
v menších
organizacích, ve kterých počet zaměstnanců stagnoval nebo se snížil – podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. V územním členění podle krajů dosáhl nejvyšší průměrné měsíční mzdy 30 340 Kč kraj Hl. město Praha, ve kterém byl zároveň evidován největší počet zaměstnanců (nově podle pracovištní metody). Jedná se o jediný region, který úrovní průměrné mzdy převyšuje celorepublikový průměr, a to o téměř 29 % (o 6 765 Kč). S velkým odstupem a překročením hranice 23 000 Kč následoval Středočeský kraj. Nejčastěji byl zastoupen interval s průměrnou mzdou 21 000 až 23 000 Kč, a to v 8 krajích (Jihomoravský, Plzeňský, Moravskoslezský, Královéhradecký, Liberecký, Ústecký, Jihočeský a Vysočina). Nejnižší průměrná mzda 20 299 Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji. Současně došlo ke zmírnění
diferenciace,
tj.
snížení
extrémních
mzdových
hladin
(Praha x Karlovarský kraj) o 491 Kč na 10 041 Kč. Hodnota variačního koeficientu v tomto členění poklesla z 11,8 % v 1. pololetí 2010 na 10,8 %. Největší relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázal Zlínský kraj (o 3,9 %). V porovnání se stejným obdobím předchozího roku byla kupní síla průměrné mzdy v krajském průřezu ve všech krajích s výjimkou Hl. města Prahy vyšší – viz tabulku č. 8 v příloze. Mírné zvětšení rozsahu mzdové diferenciace, resp. její stagnaci na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců signalizuje vývoj hodnoty většiny základních diferenciačních charakteristik popsaných (na výsledcích ukazatelů 2. čtvrtletí let 2010 a 2011) v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací).
12
2. čtvrtletí 2010
2. čtvrtletí 2011
3 933
4 079
Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%)
67,1
68,2
Decilový poměr (9. decil : 1. decil)
3,12
3,11
84
85
Giniho koeficient
0,30
0,30
Paretův koeficient
0,37
0,37
Ukazatel Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč)
Variační koeficient (%)
Ve směru posílení diferenciace mezd působila mimo jiné skutečnost, že se dále zvýšil podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku), a to o 1,1 p.b. na 68,2 % (viz předchozí tabulka). Medián (střední hodnota) mzdy byl ve 2. čtvrtletí 2011 (ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku) oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší
o 4 079 Kč
(meziroční
zvýšení
diference
o 146 Kč).
V platové
sféře
představoval tento rozdíl 1 084 Kč; ve mzdové sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou 4 725 Kč a bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. Průměrné
(meziroční)
tempo
růstu
výdělků
řídících
pracovníků
a manažerů (klasifikace CZ-ISCO, hlavní třída 1) bylo – obdobně jako ve shodném období roku 2010 – vyšší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 3 p.b.). Na zvýšení diferenciace mezd působil rovněž (v průměru o 0,6 p.b.) větší nárůst výdělků mužů oproti dynamice jejich růstu u žen. V reakci na to se zhoršila relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů ze 73,6 % v 2. čtvrtletí 2010 na 73,2 %. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové (prostřední) hodnoty výdělků žen a mužů v dubnu – červnu 2011 představovalo 79,8 % (ve stejném období předchozího roku 80,2 %). Mzdy žen jsou 13
nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. Z tohoto srovnání však nelze přímo usuzovat na diskriminaci žen v oblasti výdělků, neboť jejich úroveň podle pohlaví je ovlivněna strukturou zaměstnanců podle zaměstnání, vzdělání, věku, apod. Protisměrně působil o něco rychlejší růst nižších výdělků. Dynamika výdělku v 1. decilu převýšila meziročně o 0,5 p.b. nárůst výdělku v 9. decilu. V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz frekvenční graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrném výdělku v příloze). V nejčetnějším pásmu 18 – 20 tis. Kč pobíralo mzdu celkem 10,1 % zaměstnanců (o rok dříve jich bylo v tomto pásmu zařazeno 10,3 %). Výdělek nepřekračující 8 000 Kč (což je částka odpovídající výši současné minimální mzdy) mělo jen 0,6 % zaměstnanců (ve stejném období loňského roku 0,5 %) – ovšem např. v odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“ 5,3 % zaměstnanců. Mzda převyšující 30 000 Kč byla vyplacena 18,0 % zaměstnanců (o 0,2 p.b. nižší podíl než ve 2. čtvrtletí 2010) – v odvětví „výroba a rozvodu elektřiny, plynu a tepla“ ji však obdrželo téměř 75 %, v „IT a informační činnosti“ cca 70 % a v „telekomunikační činnosti“ více než 60 % zaměstnanců.
1.3 Sociální příjmy Objem sociálních příjmů (druhé nejvýznamnější složky peněžních příjmů domácností) dosáhl 224,6 mld. Kč při meziročním zvýšení o 7,2 mld. Kč, tj. o 3,3 % a reálném nárůstu o 1,5 %. Přitom meziroční nárůst zaznamenaly (ze sedmi druhů těchto příjmů) pouze výdaje na dávky důchodového pojištění, nemocenského pojištění a pomoci v hmotné nouzi. Výdaje na ostatní druhy dávek meziročně klesly, nejvýrazněji z nich na podpory v nezaměstnanosti (viz tabulku č. 9 v příloze). Svojí váhou a významem byly v jejich rámci objemově stále nejpodstatnější dávky důchodového pojištění (tvořily 78,3 % z úhrnu) a bylo na nich od počátku 14
roku vyplaceno 175,8 mld. Kč (o téměř 11,2 mld. Kč, tj. o 6,8 % více než v 1. pololetí 2010). Nárůst objemu výdajů na tyto dávky byl ovlivněn především zvýšením průměrné úrovně všech typů důchodů, částečně i zvýšením počtu důchodců.
V červnu -
vzrostl meziročně průměrný důchod v úhrnu o 423 Kč, tj. o 4,3 % na 10 262 Kč, starobní (samostatně vyplácený) o 452 Kč, tj. o 4,5 % na 10 542 Kč, trvale krácený starobní důchod o 405 Kč, tj. o 4,5 % na 9 538 Kč a (nejvíce) invalidní II. stupně o 728 Kč, tj. o 11,8 % na 6 902 Kč,
-
počet všech důchodců vzrostl o 0,8 % tj. o 22,9 tis. na 2 832,7 tis. při nárůstu počtu osob pobírajících starobní důchod o 1,8 %, tj. o 39,4 tis. na 2 266,8 tis. (v tom počtu osob pobírajících předčasný trvale krácený starobní důchod o 31,8 tis. na 444,9 tis., tj. o 7,7 %) a současném poklesu počtu osob pobírajících ostatní typy důchodů. Počet invalidních důchodců se snížil o 12,1 tis. (o 2,6 %) na 458,8 tis. (nejvíce se snížil počet osob s III. stupněm invalidity, a to o 8,9 %, tj. o téměř 23,0 tis. na 234,9 tis., ale zároveň vzrostl počet osob pobírajících důchod pro II. stupeň invalidity o 18,9 %, tj. o 9,2 tis.) - viz tabulku č. 10 v příloze,
-
podíl pevné částky důchodu na jeho průměrné výši (21,2 %) se meziročně snížil o 0,3 p.b.,
-
počet starobních důchodů vyplácených samostatně v pásmu nad 12 500 Kč meziročně vzrostl o 7,0 p.b., nejčetnější skupinou byli důchodci se (sólo) důchodem v rozmezí 9 000 – 10 500 Kč (v červnu 2010 v pásmu 8 500 – 10 000 Kč),
-
starobní důchod pobíralo 1,4 mil. žen a 0,8 mil. mužů, jeho průměrná výše činila (sólo důchodu) u žen 9 574 Kč a u mužů 11 699 Kč. Průměrný věk důchodců – mužů (71 let) i žen (70 let) zůstal oproti srovnatelnému měsíci roku 2010 nezměněn. Nárůst
průměrné
výše
důchodů
souvisel
zejména
s jejich
valorizací
k 1. 1. 2011. Na zvýšení počtu důchodců se projevil především nárůst počtu trvale krácených předčasných starobních důchodů. (vliv legislativních změn v systému důchodového pojištění k 1. 10. 2011).
15
Na dávkách státní sociální podpory bylo vyplaceno za prvních šest měsíců roku 18,4 mld. Kč, čímž zůstaly i nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností i při jejich meziročním poklesu o 10,8 % (o 2,2 mld. Kč) a současném snížení jejich váhy ve struktuře těchto příjmů (z 9,5 na 8,2 %) – viz tabulku č. 9 v příloze. Nejvíce finančních prostředků (71,0 % celkového objemu, tj. 13,0 mld. Kč) bylo vyplaceno formou rodičovského příspěvku, i když byl zaznamenán jejich meziroční pokles o 7,2 %, tj. o 1,0 mld. Kč. Výdaje vynaložené na ostatní dávky tohoto systému (kromě příspěvku na bydlení a dávek pěstounské péče) rovněž meziročně klesly, nejvíce na porodné (na 28,1 % loňského 1. pololetí, tj. na 220,5 mil. Kč) a sociální příplatek (na 32,3 % loňského 1. pololetí, tj. na 503,6 mil. Kč). Naopak výdaje na příspěvek na bydlení dále výrazně rostly, a to o 33,4 %, tj. téměř o 0,6 mld. Kč na 2,2 mld. Kč (viz tabulku č. 11 v příloze). Průměrně měsíčně bylo poskytnuto cca 1 031 tis. dávek systému státní sociální podpory, tj. o cca 160 tis. dávek – o 13,4 % meziročně méně. Nejčetnější dávkou zůstal i nadále přídavek na dítě, přestože průměrný měsíční počet vyplácených dávek klesl o 8,6 % na 502 tis. při mírném snížení jeho průměrné měsíční výše na 602 Kč (o 9 Kč, tj. o 1,4 %). Druhou nejčetnější dávkou zůstal rodičovský příspěvek, i když počet těchto dávek klesl průměrně měsíčně o 4,4 % na 328 tis. při snížení jeho průměrné měsíční výše na 6 626 Kč (o 198 Kč, tj. o 2,9 %). Opačnou tendenci zaznamenal příspěvek na bydlení. Průměrně měsíčně bylo poskytnuto 139 tis. těchto dávek (o 21,4 tis., tj. 18,3 % více) při zvýšení jeho průměrné měsíční úrovně na 2 701 Kč (o 306 Kč, tj. o 12,8 %). Významnou změnu zaznamenal zejména sociální příplatek, jehož četnost klesla (v průměru měsíčně) na 25,0 %, tj. na 37,7 tis. dávek (pokles o 112,9 tis.) při nárůstu jeho průměrné výše na 2 226 Kč (zvýšení o 503 Kč, tj. o 29,2 %).
Změny v dynamice výdajů na dávky státní sociální podpory, jejich četnosti i výše byly ovlivněny nejen vývojem ekonomiky a demografických ukazatelů, ale zejména i legislativními úpravami platnými od 1. 1. 2011, tj. především: 16
přesunutím termínu volby tříleté varianty rodičovského příspěvku z 21. měsíce dítěte na 9. měsíc jeho věku, čímž došlo u čtyřleté varianty ke zkrácení doby, po kterou se čerpá příspěvek v základní výměře 7 600 Kč, tím, že na porodné má nárok pouze žena při narození prvního (živého) dítěte, a to pouze v případě, že příjem domácnosti nepřesáhne 2,4 násobek životního minima, tím, že sociální příplatek náleží pouze domácnostem se zdravotně postiženým členem, zvýšením normativních nákladů na bydlení pro výpočet příspěvku na bydlení. Výdaje na dávky státní sociální podpory se snížily ve všech krajích ČR. Nejvíce klesly v Ústeckém (o 14,2 %) a Karlovarském (o 13,5 %) kraji zejména v souvislosti s legislativními úpravami u sociálního příplatku a změnami v počtu vyplacených rodičovských příspěvků. Nejnižší pokles (o 4,5 %) byl zaznamenán v kraji Hl. m. Praha, kde se významněji než v jiných krajích zvýšily výdaje na příspěvek na bydlení (o téměř 45 %) a nejméně klesly výdaje na rodičovský příspěvek (o 3,3 %). Nejvíce finančních prostředků bylo poskytnuto na dávky státní sociální podpory v Moravskoslezském kraji (2,4 mld. Kč), ve kterém připadá v přepočtu na 1 obyvatele po Ústeckém kraji druhý nejvyšší objem vyplacených prostředků. Vyšší hodnoty tohoto ukazatele ve vztahu k počtu obyvatel jsou dlouhodobě dosahovány i v Karlovarském kraji, nejnižší v Plzeňském kraji a Hl. m. Praze, což lze dát do souvislosti s mírou nezaměstnanosti v těchto oblastech, úrovní příjmů domácností i realizovanými legislativními změnami, zejména omezením poskytování sociálního příplatku. Podrobné údaje o výdajích, průměrném měsíčním počtu poskytovaných dávek a o jejich průměrné výši v územním členění podle typu rozhodujících dávek státní sociální podpory jsou obsaženy v tabulkách č. 12 – 14 v příloze. Regionální údaje o výdajích na dávky připadající na jednoho obyvatele jsou uvedeny v tabulce č. 15.
V pořadí třetí objemově nejvyšší složku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění. Touto formou bylo poskytnuto cca 11,7 mld. Kč, tedy o 1,7 % (o téměř 0,2 mld. Kč) více než za 1. pololetí 2010 – viz tabulku č. 16 v příloze. 17
Rozhodující dávkou bylo nemocenské, jehož objem meziročně klesl o 7,9 %, tj. o 0,6 mld. Kč na 7,6 mld. Kč v důsledku vlivu prodloužení platby náhrady mzdy zaměstnavatelem o 1 týden (na 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti). Částečně protisměrně působil však fakt, že OSVČ v tomto období ještě využívaly pro ně výhodnější právní úpravu platnou do konce roku 2010 (rozdílné výše vyměřovacího základu pro nemocenské a důchodové pojištění). Např. v červnu se meziročně snížil počet proplacených dnů o 13,9 %, přičemž zaměstnancům klesl o 15,8 %, zatímco OSVČ vzrostl o 15,1 %; průměrná denní výše nemocenského vzrostla o 4,4 %, z toho u zaměstnanců o 1,8 %, ale u OSVČ o 11,7 %. U zbývajících tří dávek nemocenského pojištění byl zaznamenán výrazný nárůst výdajů. Na ošetřovné bylo vynaloženo o 164,6 mil. Kč (o 74,2 %) více, na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství o 1,1 mil. Kč (o 73,3 %) a peněžitou pomoc v mateřství o 679,2 mil. Kč (o 22,6 %) více. Zvýšení výdajů na peněžitou pomoc v mateřství bylo způsobeno zejména rozdílnou legislativní úpravou pro její poskytování v porovnávaných obdobích (od června 2010 byla zvýšena jak sazba pro stanovení 1. redukční hranice z 90 % na 100 % výdělku, tak sazba pro výpočet dávky ze 60 % na 70 %) i to, že OSVČ stále ještě využívají výhodnější právní úpravu platnou k 31. 12. 2010. Odlišné legislativní podmínky ovlivnily i čerpání prostředků na ošetřovné (od 1. 1. 2011 náleží tato dávka od 1. dne ošetřování, zatímco v období leden – květen 2010 náležela až od 4. dne). Další významnou složkou sociálních příjmů domácností byl příspěvek na péči. V hodnoceném období bylo takto vyplaceno 9,0 mld. Kč, tedy o 8,5 % (o 0,8 mld. Kč) meziročně méně (především snížením výše příspěvku v I. stupni závislosti u osob starších 18 let od ledna 2011 z původních 2 000 KČ na 800 KČ). Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 303 tis. dávek, tedy o 12,7 tis. (o 4,0 %) méně než v období leden – červen 2010. Z hlediska územního rozložení byly výdaje na dávku ve všech krajích čerpány v nižším rozsahu než v 1. pol. 2010 – viz tabulku č. 17 v příloze.
18
V červnu
-
z hlediska struktury příspěvku, tj. počtu příjemců příspěvku podle jednotlivých stupňů závislosti, se zvýšil (meziročně) pouze počet příjemců dávky pro II. stupeň a počet u ostatních stupňů klesl, nejvíce pro I. stupeň (800 Kč) viz tabulku č. 18 v příloze,
-
z celkového měsíčního počtu příjemců (304,9 tis. osob) bylo 196,0 tis. (64,3 %) žen a 22,7 tis. (7,4 %) osob ve věku do 18 let. Prostředky
vyčerpané
formou
podpor
v nezaměstnanosti
jako
pátá
(z hlediska výše vynaložených prostředků) složka sociálních příjmů domácností dosáhly výše 6,2 mld. Kč. Meziroční pokles o 19,8 % (o 1,5 mld. Kč) byl nejvyšším meziročním poklesem v rámci sociálních příjmů domácností (viz tabulku č. 9 v příloze).
V uvedeném
období
klesla
průměrná
míra
registrované
nezaměstnanosti o 0,4 p.b. na 9,0 %. Snížil se průměrný počet evidovaných nezaměstnaných (o 2,9 %) na 535,1 tis., přičemž průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti se snížil na 155,2 tis. (o 31,9 tis., tj. o 17,1 %). Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v úhrnu klesla meziročně z 5 656 Kč na 5 532 Kč (o 124 Kč, tj. o 2,2 %), u mužů činila 5 961 Kč (pokles o 212 Kč) a u žen 5 001 Kč (pokles o 13 Kč). Meziroční pokles průměrné měsíční výše podpory (i výdajů na výplatu dávky) byl zaznamenán ve všech krajích (viz tabulku
č. 19
v příloze)
jako
důsledek
zejména
klesající
úrovně
podpory
v nezaměstnanosti při jejím delším poskytování, zhoršující se výdělkové situace v období ekonomické krize, změny ve struktuře příjemců podpor (nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných) a přijaté legislativní změny. Doznívající období ekonomické krize, projevující se na trhu práce růstem dlouhodobější nezaměstnanosti a nižšími příjmy domácností z pracovní činnosti a z podpor v nezaměstnanosti, stále ještě ovlivňovalo úroveň výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi, na nichž bylo vyplaceno téměř 2,4 mld. Kč, tj. o 23,9 % o cca 0,5 mld. Kč) více než v 1. pololetí 2010. Jejich nárůst byl důsledkem zvýšení výdajů na všechny tři formy dávek tohoto systému, a to u příspěvku na živobytí o 25,9 % (o 372 mil. Kč) 19
na cca 1,8 mld. Kč, u doplatku na bydlení o 20,8 % (o 70 mil. Kč) na 0,4 mld. Kč a mimořádné okamžité pomoci o 11,8 % (o 16 mil. Kč) na 0,15 mld. Kč. Příspěvek na živobytí, na který bylo vyčerpáno více než tři čtvrtiny všech prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi, pobíralo měsíčně v průměru 89,4 tis. domácností, tj. 2,15 % všech domácností ČR (meziročně o 0,2 p.b. více) v průměrné měsíční výši 3 199 Kč (o 346 Kč, tj. o 12,1 % vyšší než v 1. pol. 2010). Z pohledu územního rozložení došlo k výraznému nárůstu výdajů i počtu vyplacených dávek ve všech krajích (s výjimkou Pardubického), přitom nominálně bylo vynaloženo nejvíce prostředků v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, což přímo souviselo s nejvyšší četností (v průměru měsíčně) vyplacených dávek (tato
dynamika byla ovlivněna zejména omezením poskytování sociálního příplatku ze systému státní sociální podpory) – viz tabulku č. 20 v příloze. V červnu -
příspěvek pobíralo 93,5 tis. domácností (o 15,1 % více než ve stejném měsíci minulého roku), z toho 58,5 % domácností bez nezaopatřených dětí (o 6,4 p.b. meziročně méně) – v tom (stabilně) 82,5 % samostatně žijících osob a 41,5 % domácností s nezaopatřenými dětmi (o 6,4 p.b. více než v červnu 2010). Obdobná situace byla i u výdajů na doplatek na bydlení (představujících
17,2 % z úhrnu). Ve všech krajích došlo k překročení objemu výdajů proti loňské skutečnosti za leden – červen (v rozmezí od 7,7 % po 42,3 %) při nárůstu nejen průměrného počtu měsíčně vyplacených dávek v rozmezí od 0,7 % po 28,5 % (s výjimkou Zlínského kraje) na 25,6 tis., ale i průměrné výše dávky, která dosáhla 2 648 Kč (meziroční nárůst o 250 Kč, tj. o 10,4 %) - viz tabulku č. 21 v příloze. Příčinou nárůstu bylo opakované zvyšování nákladů na bydlení při problematické ekonomické situaci domácností. V červnu -
bylo vyplaceno 26,3 tis. doplatků na bydlení, z tohoto počtu připadla větší část - 58,6 % (15,4 tis.) na domácnosti bez dětí, v rámci této skupiny získalo doplatek 85,7 % jednotlivců (13,2 tis.). Domácnostem s dětmi bylo poskytnuto 41,4 % dávek (10,9 tis.). Většina dávek byla vyplacena domácnostem bydlícím v nájemní formě bydlení - 48,6 % a domácnostem na ubytovnách, v podnájmech a azylových domech - 46,5 %. 20
Výdaje na dávky mimořádné okamžité pomoci (třetí a poslední z dávek tohoto systému) zaznamenaly rovněž nárůst (výraznější pak v Karlovarském a Pardubickém kraji) provázený zvýšením průměrného počtu vyplacených dávek i průměrné výše dávky. Průměrný počet dávek (měsíčně) dosáhl 10,1 tis. (nárůst o 8,0 %,), přičemž úroveň průměrné výše dávky meziročně vzrostla v úhrnu na 2 515 Kč (nárůst o 85 Kč, tj. o 3,5 %) - viz tabulku č. 22 v příloze.
2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Průměrná meziroční míra cenové inflace byla v lednu – červnu letošního roku vyšší než v 1. pololetí 2010 a činila v průměru 1,8 % (v 1. pololetí m. r. byl cenový nárůst jen poloviční). V období od počátku ledna do konce června 2011 vzrostla úhrnná cenová hladina o 1,5 % (viz tabulky č. 23 a 24). Zásadní vliv měl přitom meziroční vývoj cen potravin a bydlení. Nárůst spotřebitelských cen byl ovlivněn zhruba z poloviny vzestupem netržních cen a zbývající část byla výsledkem pohybu cen určovaných trhem. Cenová inflace měla v zásadě nákladový charakter, neboť nižší příjmy neumožnily domácnostem zvýšit jejich poptávku po zboží a službách. Spotřebitelské ceny vzrostly tradičně nejvíce v lednu (meziměsíčně o 0,7 % - což však byla nejnižší lednová cenová inflace za posledních 6 let). Jejich navýšení bylo způsobeno změnami netržních cen: vzrostla cena elektřiny (v průměru o 4,8 %), podražilo vodné a stočné téměř o 6 %, ceny plynu pro domácnosti vzrostly o 1,7 %; ceny čistého nájemného z bytů byly v lednu vyšší jen o 1,7 % než v prosinci roku 2010 a nenaplnily se tak prognózy skokového zvýšení nájemného na počátku letošního roku. V dalších měsících 1. čtvrtletí již ceny v podstatě nerostly.
21
Ve 2. čtvrtletí byl nejvýznamnější červnový vzestup cen zemního plynu pro domácnosti (o 7,7 %) a další navýšení čistého nájemného z bytů. U cen určovaných trhem výrazně vzrostly ceny potravin a nealkoholických nápojů (zejména v květnu), v souvislosti s růstem světových cen významně po celé 1. pololetí rostly ceny pohonných hmot, podražily také platby za léky a od června začaly růst ceny rekreací; lednové a červnové sezónní výprodeje pak způsobily zlevnění odívání, obuvi a bytového vybavení. Cenová stagnace byla (po celé hodnocené období) charakteristická pro poštovní a telekomunikační služby, vzdělávání a ostatní zboží a služby. Meziroční dynamika růstu spotřebitelských cen (životních nákladů) konkrétních statisticky sledovaných domácností se v důsledku výše uvedených skutečností proti 1. pololetí 2010 zvýšila: u domácností důchodců vzrostly životní náklady meziročně o 2,9 % (před rokem jen o 1,2 %). Výrazně vyšší životní náklady proti průměru zapříčinila u důchodců struktura jejich spotřebního koše s dominantním postavením potravin a výdajů za bydlení (téměř 2x vyšší nárůst proti průměrným domácnostem). V hl. m. Praze činilo navýšení naopak pouze 1,2 %, při vyšším nárůstu cen potravin byl vykázán zejména menší růst cen bydlení a v dopravě (pohonné hmoty). Cenové výkyvy proti průměru zřetelně v Praze ovlivňuje vysoká konkurence prodejců obchodních komodit (podrobnější data obsahují tabulky č. 23 a 24 v příloze).
22
3. Peněžní výdaje, půjčky a úspory domácností Z dílčích údajů statistiky národních účtů vyplynulo, že 901,4 mld. Kč (90,8 % tj. stejně jako před rokem) ze svého úhrnného hrubého disponibilního důchodu vynaložil sektor domácností na výdaje spojené s individuální spotřebou, což v reálném vyjádření představovalo zhruba meziroční stagnaci na hodnotě -0,3 %. Nejistá další budoucnost domácností spojená s omezením příjmů a avizovaným zvýšením nepřímých daní ještě prohloubila sklon konkrétních typů domácností k omezení výdajů. I když výrazně pomaleji, rostly nadále půjčky i vklady domácností u bankovních peněžních ústavů. Převažující pokles meziroční dynamiky peněžních výdajů konkrétních skupin domácností zařazených do šetření zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů víceméně navázal na obdobný vývoj z roku 2010 (viz tabulku č. 2 v příloze). Z analýzy (zejména tzv. „spotřebních“ výdajů) vyplynuly tyto poznatky: jeden člen domácnosti uvedeného souboru vydal za zboží a služby měsíčně v průměru 10 508 Kč, což bylo nominálně o 0,3 % (29 Kč) méně než v 1. pololetí 2010. Příčinou byla především skutečnost, že výdaje na koupi domů, bytů a dalšího zboží a služeb „investiční povahy“ meziročně klesly o výrazných 14,0 % (viz tabulku č.2) pohyb
poptávky
domácností
charakterizuje
zejména
vývoj
tzv.
„spotřebních“ výdajů, které tvoří průměrně více než 90 % veškerých vydání domácností - jejich nominální meziroční přírůstek činil v lednu – červnu t.r. pouze 1,3 % a nemohl tak eliminovat úsporné chování domácnosti v nákupech nemovitostí, mírný růst nominálních spotřebních výdajů zaznamenaly všechny typy domácností, z ekonomicky aktivních nejvíce zaměstnanecké domácnosti bez dětí (2,3 %) a nejméně domácnosti zaměstnanců bez dětí (0,5 %),
domácnosti důchodců vydaly na spotřebu o 2,6 % více než před rokem, u většiny typů domácností se nominálně snížily zejména výdaje na rekreaci a kulturu, bytové vybavení, poštovní, telekomunikační služby a odívání, velice výrazný byl naopak roční nárůst výdajů na bydlení (meziroční index 23
104,2 %), dopravu (103,4 %), zdraví (105,0 %) a stravovací a ubytovací služby (102,5 %), a to zejména z důvodu nezbytnosti nákupů těchto komodit s relativně nadprůměrným cenovým nárůstem, v podrobnější struktuře úhrnných spotřebních vydání domácností došlo u všech (nebo většiny) typů domácností k posílení váhy výdajů na bydlení, v menší míře také zdraví, stravovací služby, dopravu a vzdělávání, nejvíce klesl podíl peněžních prostředků vynaložených na výživu, kulturu, rekreace a bytové vybavení (viz tabulku č. 25).
Část výdajových potřeb řešily domácnosti pomocí peněžních úvěrů (tabulka č. 26), intenzita jejich čerpání se však v meziročním srovnání (vzhledem k objektivní příjmové situaci) zmírnila: podle
údajů
ČNB
úhrnný
objem
úvěrů
domácností
evidovaných
u peněžních ústavů k 30. červnu letošního roku překročil hranici 1 bil. Kč a stoupl na 1 065,0 mld. Kč, což bylo o 64,4 mld. Kč více než ke stejnému datu roku 2010 (loni ve stejném srovnání byl přírůstek mírně vyšší); od počátku roku do konce června 2011 se celkový objem úvěrů zvedl o 20,9 mld. Kč, 99,9 % všech úvěrů tvořily úvěry korunové (1 063,6 mld. Kč), které při poklesu cizoměnových půjček zajistily zcela přírůstek jejich celkového objemu, rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly hypoteční a jiné úvěry spojené s bydlením, jejichž celkový objem 743,5 mld. Kč byl o 41,4 mld. Kč vyšší než o rok dříve, (v 1. pololetí 2010, kdy ještě doznívala ekonomická recese, vzrostly meziročně o 55,4 mld. Kč), v rámci úvěrů na bydlení rostly meziročně nejvíce hypoteční úvěry (o 49,8 mld. Kč), avšak i zde byl přírůstek proti roku 2010 zhruba o 15 % menší, úvěry poskytnuté v rámci stavebního spoření již poněkolikáté klesly (o 10,0 mld. Kč – vliv propadu objemu překlenovacích úvěrů), celkový
objem
ostatních
(zejména
spotřebitelských)
úvěrů
vzrostl
o 23,1 mld. Kč, z toho objem spotřebních úvěrů (159,5 mld. Kč) byl meziročně 24
o 1,3 mld. Kč nižší (hlavně vlivem menšího přírůstku na kreditních kartách a současném poklesu objemu neúčelových půjček), podle údajů České leasingové a finanční asociace (ČLFA) poskytly její subjekty domácnostem 17,3 mld. Kč nebankovních úvěrů na zboží a služby, což bylo o 4,7 % více než v lednu – červnu 2010; spotřebitelské úvěry poskytovalo v hodnoceném období 21 členských společností ČLFA (vč. řady leasingových
společností, jejichž hlavní doménou
ve
sféře
domácností byl leasing osobních vozidel), uvedené poznatky potvrdila rámcově i souhrnná data z šetření u konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů.
Tvorbu úspor domácností charakterizovaly tyto skutečnosti: objem jimi vytvořených (korunových a devizových) úspor se podle dostupných údajů ČNB v lednu – červnu letošního roku zvýšil ve srovnání s 1. pololetím 2010 o 78,2 mld. Kč a ke konci června t.r. činil 1 682,8 mld. Kč (meziroční přírůstek byl jen nepatrně vyšší než před rokem), skladba přírůstku úsporných vkladů se nezměnila: trvala orientace na tvorbu úspor výhradně v tuzemské měně, přičemž domácnosti v souvislosti s dlouhodobě nízkou hladinou úrokových sazeb upřednostňovaly jejich netermínovanou formu, objem cizoměnových vkladů (60,6 mld. Kč) meziročně o 2,2 mld. Kč klesl, což se projevilo ve struktuře celkových vkladů, kde se snížil podíl vkladů v cizích měnách - příčinou byly mj. extrémně nízké úrokové sazby z vkladů, které činily u korunových termínovaných vkladů v tuzemské měně cca 2,0 % (tedy na úrovni cenové inflace) a u úložek v USD a € v průměru 0,4 %, resp. 0,7 % - podrobněji viz tabulku č. 27, dále se zvýšil objem nejvýznamnějších úsporných finančních produktů s relativně výhodnějším úročením než je tomu u „klasických“ vkladů (což je významné i z makroekonomického pohledu): vklady ve stavebním spoření, na penzijních fondech a životním pojištění vzrostly podle dat ČNB a ČSÚ meziročně celkově o 40,4 mld. Kč (na 905,1 mld. Kč) – před rokem byl ale 25
přírůstek o polovinu vyšší (vliv propadu ve stavebním spoření) - viz následující přehled: stav k 30.6. v mld. Kč 2009
2010
změna k 30.6. v mld. Kč
2011
2010
2011
Stavební spoření
392,3
419,9
421,9
27,6
2,0
Životní pojištění
212,7
236,5
257,8
23,8
21,3
Penzijní připojištění
193,4
208,3
225,4
14,9
17,1
obdobně relativně lepší výnosy nabízely i spořící produkty v rámci tzv. kolektivního
investování - obyvatelstvo
a
instituce
držely
v domácích
a zahraničních podílových fondech nabízených v ČR (podle Asociace pro kapitálový trh – AKAT) 243,9 mld. Kč, což však byl stejný stav jako na úrovni 1. pololetí roku 2010, rozhodující vliv na stagnaci mělo snížení aktiv fondů peněžního trhu a zajištěných fondů při současném nárůstu objemu ostatních (zejména dluhopisových) fondů, analýza dostupných dílčích (bilančních) dat o vývoji spořivosti na úrovni konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů prokázala obecnou platnost výše získaných poznatků; průběžné úložky se pohybovaly v průměrné výši 1 040 Kč na osobu měsíčně (tj. zhruba na úrovni 1. pololetí 2010), nejvíce takto „spořily“ domácnosti zaměstnanců bez dětí, jejichž vklady byly v měsíčním průměru o 2 004 Kč vyšší než vybrané úspory (ale o 297 Kč nižší než před rokem).
C. Vývoj ve 3. čtvrtletí 2011 a predikce na další období Základní tendence ve vývoji příjmů a výdajů domácností se v letních měsících v podstatě neodchýlily od výše uvedené charakteristiky. Je vysoce pravděpodobné, že ve 3. čtvrtletí došlo k dalšímu meziročnímu propadu dynamiky hrubého domácího produktu (ve stálých cenách) na úroveň zhruba kolem 2,0 % a snížení spotřeby domácností (vlivem trvajícího jen pomalého
26
ekonomického oživení i ohlášených úsporných rozpočtových a cenově - regulačních opatření na příští rok s avizovaným dopadem i na sociální situaci domácností). Za celý rok 2011 očekáváme nárůst HDP v rozsahu 2,0 – 2,5 %, v roce 2012 v rozmezí 2,0 – 2,8 %. Z oblastí
ovlivňujících
příjmy
domácností
jsou
prozatím
jedinými
dostupnými údaji základní data o mzdách v průmyslu a stavebnictví za první dva měsíce 3. čtvrtletí, z nichž vyplynuly tyto dílčí poznatky: v červenci a v srpnu došlo v odvětví průmyslu v podnicích s 50 a více zaměstnanci k meziročnímu zvýšení průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (v červenci o 3,2 % a v srpnu o 3,0 %), ve stavebních podnicích (s 50 a více zaměstnanci) jejich počet naopak meziročně poklesl (v červenci o 7,0 % a v srpnu o 6,9 %), průměrná měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v průmyslu vzrostla v červenci meziročně o 2,0 % a v srpnu (kdy činila 25 036 Kč) o 4,8 %; v obou sledovaných měsících vzrostla i reálná mzda (o 0,3 %, resp. 3,0 %). Ve stavebních podnicích se zvýšila průměrná měsíční nominální mzda výše uvedených zaměstnanců meziročně o 0,5 % (červenec), resp. o 9,3 % (srpen) a v srpnu dosáhla v absolutním vyjádření 29 401 Kč. Nárůst průměrné mzdy v měsíci srpnu ovlivnilo zřejmě vyplacení mimořádných odměn u některých podniků. K meziročnímu poklesu došlo ve stavebnictví u reálné mzdy v červenci (o 1,2 %), v srpnu byl naopak zaznamenán nárůst o 7,8 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy v národním hospodářství ČR by se mohl v letošním roce pohybovat v intervalu 2,4 – 3,2 % a v roce 2012 v rozmezí 3,5 – 4,5 %. Reálná mzda by se při zohlednění predikované míry cenové inflace (viz dále) mohla letos zvýšit zhruba o 0,2 – 1,5 %, příští rok by se její dynamika mohla pohybovat mezi 0,2 % až 1,8 %. Vývoj
celkových
čistých
příjmů
domácností
se
v letních
měsících
pravděpodobně významněji nezměnil (data statistiky rodinných účtů za 3. čtvrtletí budou k dispozici až v prosinci t.r.), což znamená, že dynamika jejich kupní síly 27
(v úhrnu všech sledovaných domácností) rostla jen mírně (zhruba v rozsahu 1. pololetí t.r.), a to zejména vlivem trvale nízké cenové inflace. V rámci sociálních příjmů byly u největší položky, tj. důchodů vykázány údaje o průměrné výši samostatně vypláceného starobního důchodu (v září činil 10 554 Kč, tj. o 4,4 % více než před rokem, od ledna do září vzrostl meziročně o 4,5 % na 10 536 Kč). Podle odhadu by průměrná výše samostatně vypláceného starobního důchodu mohla v letošním roce dosáhnout 10 544 Kč (meziroční index 104,5 %), v roce 2012 (po lednové valorizaci o 1,6 % by mohl činit průměrných 10 749 Kč. Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti dosáhla v září 5 721 Kč a meziročně klesla o 59 Kč, v lednu – září t.r. činila 5 583 Kč, což bylo o 107 Kč (o 1,9 %) méně než před rokem. Lze očekávat, že za celý rok 2011 dosáhne míra nezaměstnanosti průměrné úrovně 8,6 %. V roce 2012 by se mohla podle aktuální predikce pohybovat v rozmezí 8,4 – 9,0 %. Úhrnná cenová hladina byla ve 3. čtvrtletí proti 2. čtvrtletí pouze o 0,1 % vyšší. Ve směru jejího zvýšení působily především ceny ve výdajových skupinách „rekreace a kultura“ (+ 2,0 % - tradiční vliv související s letní sezónou dovolených), „bydlení, voda, energie, paliva“ (+0,8 % - vliv červencového zdražení plynu pro domácnosti a regulovaného nájemného z bytů), „alkoholické nápoje a tabák“ (+1,1 %), „zdraví“ (+0,9 % - odraz pohybu cen léků a léčiv směrem nahoru) a „veřejné stravování a ubytování“ (+0,6 %). Naopak klesly ceny potravin a nealkoholických nápojů (-1,5 % - především vlivem výrazného zlevnění zeleniny o 22,1 % a ovoce o 8,1 %, neboť ostatní potraviny znovu podražily) a „odívání a obuvi“ (- 3,2 % - vliv letních akčních slev). Ceny pohonných hmot po celé letní období víceméně stagnovaly. V meziročním pohledu byl ve 3. čtvrtletí vykázán cenový nárůst o 1,8 %, přičemž dynamika tržních cen zpomalila na 1,2 % (vliv poklesu cen potravin
28
a nealko nápojů) a u netržních cen (administrativně stanovených) naopak zrychlila na 4,5 % (plyn, nájemné). V úhrnu 1. – 3. čtvrtletí 2011 byly spotřebitelské ceny v průměru o 1,8 % vyšší než ve stejném období roku 2010; životní náklady domácností důchodců stouply proti lednu – září 2010 o 2,8 % (větší dopad rostoucích cen bydlení, potravin a léčiv). Lze odhadovat, že míra cenové inflace v posledním čtvrtletí t.r. mírně zrychlí a v meziročním pohledu se bude udržovat mezi 1,7 – 2,0 % a za celý rok 2011 dosáhne průměrné hodnoty kolem 1,9 %. Ve směru zvýšení inflace pravděpodobně zapůsobí říjnové zdražení plynu pro domácnosti, možné pohyby cen pevných paliv před zimou a vlivy cen zimní kolekce odívání a obuvi. Vzhledem k avizovaným (administrativním) změnám v cenové deregulaci (elektřina, plyn, nájemné z bytů, zvýšení snížené sazby DPH apod.) a odvozenému očekávanému vzestupu tržních cen, odhaduje MPSV roční zvýšení spotřebitelské inflace v roce 2012 v intervalu 2,2 – 3,2 %. V předchozí části materiálu popsané tendence ve vývoji peněžních půjček a úspor domácností se v dalším období rovněž nezměnily: stav bankovních úvěrů byl v srpnu vyšší proti červnu o 10,7 mld. Kč (což byl o 1,1 mld. Kč menší přírůstek než ve stejném období roku 2010); tři čtvrtiny uvedeného přírůstku představovaly opět úvěry na bydlení, celkový stav korunových úvěrů u bank činil ke konci srpna t.r. 1 073,1 mld. Kč, přírůstek korunových úspor domácností za první dva měsíce 3. čtvrtletí t.r. (+5,5 mld. Kč) se pohyboval na stejné úrovní jako před rokem, a to znovu vlivem vzestupu netermínovaných vkladů. V posledním čtvrtletí t.r. ani v příštím roce nelze očekávat změny tendencí ve spotřebě domácností, které vzhledem k nižším příjmům, vyšším nezbytným výdajům za položky spojené s bydlením (současným i očekávaným), výživou (kde se nejvíce projeví vliv zvýšení snížené sazby DPH) i finančními platbami pravděpodobně ještě více omezí své „zbytné“ výdaje. Lze předpokládat, že trend zadlužování domácností i jejich spořivosti by se mohl udržet na současném stavu.
29
x
x
x
Další údaje týkající se příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí roku 2011 nebyly v době zpracování materiálu k dispozici. „Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. – 3. čtvrtletí 2011“ bude vládě předložena v lednu 2012.
30
