Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky a logopedie
Analýza využití služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s. v letech 2003, 2008 a 2013 Diplomová práce
Autorka: Mgr. Věra Křížová Studijní program: : N 7506 Speciální pedagogika Studijní obor: : Speciální pedagogika rehabilitační činnosti a management speciálních zařízení Vedoucí práce: Mgr. Hana Dostálová Hradec Králové
2015
U N I V E R ZI T A H R A D E C K R Á L O V É P ed ago g ic ká fa k u lta Akademický rok: 2014/2015
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE (PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU)
Jméno a příjmení: Osobní číslo: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Zadávající katedra:
Mgr. Věra Křížová P1339 N7506 Speciální pedagogika Speciální pedagogika rehabilitační činnosti a management spe ciálních zařízení A n a l ýz a v yu ž i t í s l u ž e b T yf l o C e n t r a P l z e ň o . p . s . v l e t e c h 2003,2008,2013 Katedra speci ální pedagogik y
Zásady pro vypracování: Cílem diplomové práce s názvem Analýza vyžití služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s. v letech je představit sociální služby TC Plzeň o.p.s., vyhodnotit jejich využitelnost a prezentovat vývoj těchto služeb v letech 2003, 2008 a 2013. V teoretické části je vysvětlován vznik TyfloCen ter o.p.s., a dále jsou rozebírány a popisovány jednotlivé sociální služby, které TyfloCentrum Plzeň o.p.s. pro lidi se zrakovým postižením nabízí. Konkrétně se jedná o průvodcovskou a předčitatelskou službu, sociální poradenství, sociálně aktivizační služby, služby sociální rehabilitace a dobrovolnictví. DP se věnuje i financování organizace. Praktická část je zaměřená na využití sociálních služeb TyfloCentra. Plzeň o.p.s. v průběhu 10 let. Tyto služby jsou po mocí metod analýzy/rozboru dokumentů a dotazníku analyzovány a porovnávány z hlediska četnosti v prvním roce fungování TC, pak po 5 letech a po 10 letech. Klíčová slova: TyfloCentrum o.p.s, zrakové postižení, služby sociální rehabilitace, sociálně aktivizační služby, průvodcovská a předčitatelská služba, sociální poradenství, analýza četnosti (využití) služeb.
Rozsah grafických prací: Rozsah pracovní zprávy: Seznam odborné literatury:
Vedoucí diplomové práce:
Mgr. Hana Dostálová
Datum zadání diplomové práce: 28. února 2014 Termín odevzdání diplomové práce: 23. března 2015
L.S. doc. PhDr. Pavel Vacek, Ph.D.
děkan
dne
doc. PhDr. Tibor Vojsko, Ph.D.
vedoucí katedry
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala pod vedením vedoucí diplomové práce Mgr. Hany Dostálové samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.
V Plzni dne 21.3.2015
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala paní Mgr. Haně Dostálové, Bc. Lence Potůčkové a klientům TyfloCentra Plzeň o.p.s. za čas, který mi věnovali. Tato práce by nevznikla bez podpory, tolerance a trpělivosti mé rodiny, takže velký dík patří mé obětavé mamince, drahému choti a milovaným dcerám.
Anotace KŘÍŽOVÁ, Věra: Analýza využití služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s v letech 2003,2008,2013. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2015, s. Diplomová práce.
Cílem diplomové práce s názvem Analýza využití služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s. v letech 2003,2008,2013 je představit sociální služby TC Plzeň o.p.s., vyhodnotit jejich využitelnost a prezentovat vývoj těchto služeb v letech 2003, 2008 a 2013. V teoretické části je vysvětlován vznik TyfloCenter o.p.s., a dále jsou rozebírány a popisovány jednotlivé sociální služby, které TyfloCentrum Plzeň o.p.s. pro osoby se zrakovým postižením nabízí. Konkrétně se jedná o průvodcovskou a předčitatelskou službu, sociální poradenství, sociálně aktivizační služby a služby sociální rehabilitace.
DP se věnuje i financování organizace. Praktická část je
zaměřená na využití sociálních služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s. v průběhu 10 let. Tyto služby jsou pomocí metod analýzy/rozboru dokumentů a dotazníku analyzovány a porovnávány z hlediska četnosti v prvním roce fungování TC, pak po 5 letech a po 10 letech.
Klíčová slova: TyfloCentrum o.p.s, zrakové postižení, služby sociální rehabilitace, sociálně aktivizační služby, průvodcovská a předčitatelská služba, sociální poradenství, analýza četnosti (využití) služeb
Annotation KŘÍŽOVÁ, Věra.: Analysis of utilization of TyfloCentre Plzeň o.p.s. services in years 2003,2008,2013 . Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2015. pp. Diploma Thesis
The aim of the thesis Analysis of utilization of TyfloCentre Plzeň o.p.s. services during years 2003, 2008, 2013 is to introduce social services of TC Plzeň o.p.s. and evaluate their utilization by clients and progress in years 2003, 2008, 2013. In theoretical part the formation/estabilishment of TyfloCentre Plzeň o.p.s. is introduced and particular social services offered to visually impaired people are examined and described. Those services speciffically include leader service, service of assisted reading, social consulting, socially activation services and service of social rehabilitation. The thesis also deals with funding of the organization. Practical part focuses on utilization of TyfloCentre Plzeň o.p.s. social services during 10 years. Those services are analyzed and compared via document analysis and questionnaires regarding frequency of their utilization, in first year of TC Plzeň o.p.s. Existence, then after 5 years and eventually 10 years later.
Key words: TyfloCentre o.p.s, visual impairment,
services of social rehabilitation, socially
activation services, leader and assisted reading services, social consulting, analysis of frequency of using services in first year
Obsah Teoretická část ............................................................................................... 12 1
2
Člověk se zrakovým postižením .............................................................. 12 1.1
Klasifikace zrakového postižení ...................................................... 12
1.2
Rozdíly mezi vrozeným a získaným postižením .............................. 13
1.3
Specifika dospělého člověka se zrakovou vadou ............................. 14
1.4
Specifika seniora se zrakovou vadou ............................................... 15
Charakteristika Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých .... 16 2.1
Služby Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ........... 16
2.2 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých jako zřizovatel sociálních služeb ................................................................................ 17 3
TyfloCentrum Plzeň o.p.s v průběhu let .................................................. 20 3.1
Vývoj TyfloCenter o.p.s ................................................................... 20
3.2
TyfloCentrum Plzeň o.p.s v roce 2003............................................. 22
3.2.1 Cíle a poslání TyfloCentra Plzeň 2003..................................... 22 3.2.2 Poskytované služby .................................................................... 22 3.3
Přelom v poskytování sociálních služeb v TyfloCentru Plzeň o.p.s. 23
3.4
TyfloCentrum Plzeň o.p.s v roce 2008 a 2013 ................................. 25
3.4.1 Poslání a cíle TyfloCentra Plzeň o.p.s. 2008 a 2013 ................. 25 3.4.2 Cílové skupiny TyfloCentra Plzeň o.p.s. 2008 a 2013 ............... 25 3.4.3 Principy poskytovaných služeb ................................................. 26 3.5 Shrnutí změn v sociálních službách během let existence TyfloCentra Plzeň o.p.s .......................................................................................... 26 4
Sociální služby realizované TyfloCentrem Plzeň o.p.s. .......................... 29 4.1
Sociální poradenství ......................................................................... 29
4.1.1 Sociální poradenství v TyfloCentru Plzeň o.p.s ............................ 30 4.2
Průvodcovské a předčitatelské služby .............................................. 30
4.2.1 Průvodcovské a předčitatelské služby v TyfloCentru Plzeň o.p.s.. .................................................................................................... 31 4.3 Sociálně aktivizační služby pro
seniory a osoby se zdravotním
postižením .......................................................................................... 32 4.3.1 Sociálně aktivizační služby v TyfloCentru Plzeň o.p.s .............. 32 4.4
Sociální rehabilitace ......................................................................... 33
4.4.1 Sociální rehabilitace v TyfloCentru Plzeň o.p.s ......................... 34 5
Financování TyfloCentra Plzeň o.p.s ...................................................... 37 5.1
TyfloCentrum jako obecně prospěšná společnost ............................ 37
5.2
Teorie fundraisingu .......................................................................... 37
5.3
Financování TyfloCentra Plzeň o.p.s. .............................................. 38
Praktická část ................................................................................................. 41 6
Metodologie výzkumu ............................................................................. 41 6.1
Cíl výzkumu ..................................................................................... 41
6.2
Výzkumné otázky............................................................................. 41
6.3
Metody výzkumu ............................................................................. 41
6.3.1 Analýza dokumentů .................................................................... 42 6.3.2 Dotazníkové šetření .................................................................... 43 6.3.3 Rozhovor .................................................................................... 44 6.4 7
Výzkumný vzorek dotazníkové šetření ............................................ 44
Výsledky výzkumu .................................................................................. 45 7.1
Výsledky analýzy dokumentů .......................................................... 45
7.1.1 Odborné sociální poradenství ..................................................... 45 7.1.2 Průvodcovská a předčitatelská služba ........................................ 46 7.1.3 Sociální rehabilitace ................................................................... 48 7.1.4 Sociálně aktivizační služby ........................................................ 49 7.2
Výsledky dotazníkové šetření .......................................................... 51
7.3
Výsledky rozhovoru ......................................................................... 69
8
Odpovědi na výzkumné otázky ............................................................... 75
9
Doporučení pro praxi ............................................................................... 78 Závěr .......................................................................................................... 80 Seznam literatury a ostatních zdrojů .......................................................... 81 Seznam zkratek .......................................................................................... 83 Přílohy ........................................................................................................ 83
Úvod Téma diplomové práce bylo vybráno na základě autorčiny vlastní zkušenosti s chodem organizace TyfloCentra Plzeň o.p.s. v počátečních letech. Autorka byla od roku 2004 do roku 2007 zaměstnána na pozici sociální pracovnice. Motivací výběru tohoto tématu bylo zaznamenání změn v provozu TyfloCentra Plzeň během deseti let jeho existence. V průběhu těchto let nastaly změny jednak v oblasti poskytování sociálních služeb, ale také v přístupu společnosti k osobám se zdravotním postižením.
Od změny názvosloví, přes různé mediální kampaně informující
v krátkosti o situacích, které zažívají osoby se zdravotním postižením, až po neustálý technologický vývoj odrážející se na poli kompenzačních pomůcek. Dalším důvodem vybrání tohoto tématu je ukázat propojení oborů sociální práce a speciální pedagogiky. Pokud chce speciální pedagog pracovat s dospělými lidmi se zrakovým postižením, většinou je to v rámci neziskových organizací poskytující sociální služby. Seznámení speciálních pedagogů s touto problematikou je tedy nutností. Práce se nejprve věnuje osobě se zrakovým postižením z pohledu potencionálního klienta TyfloCentra. Osoby pracující s touto cílovou skupinou by měly mít na paměti specifika vnímání, jednání a prožívání, které ovlivňují lidi se zrakovým postižením. Dále se práce zabývá Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých z pozice zřizovatele TyfloCenter a nastiňuje vývoj sociálních služeb v České republice. Stěžejní části diplomové práce patří vývoji TyfloCentra Plzeň, vývoji poskytovaných služeb a popsáním současného stavu služeb TC Plzeň. Letmo také práce nabízí pohled do oblasti financování této obecně prospěšné společnosti. Cílem teoretické části je tedy zmapování proměny sociálních služeb TyfloCentra Plzeň od jeho počátků do současnosti. Praktická část je postavena na třech výzkumných metodách, analýze dokumentů, dotazníkovém šetření a rozhovoru, díky kterým budou zodpovězeny výzkumné otázky. Cílem
praktické části je
podat vhled do poskytovaných
sociálních služeb a zanalyzovat využití služeb. Autorka doufá, že tato práce poslouží jako studijní materiál ukazující proměnu služeb TyfloCentra Plzeň a dokazující nárůst poskytovaných služeb.
11
Teoretická část 1 Člověk se zrakovým postižením První stránky diplomové práce budou věnovány charakteristice osoby se zrakovým postižením, respektive osob v dospělém a seniorském věku se zrakovým postižením. Osobou se zrakovým postižením je osoba, u které je i po optimální brýlové, medikamentózní či chirurgické korekci narušeno zrakové vnímání v takové míře, že v běžném životě pociťuje obtíže při zpracování informací zrakovou cestou. Osoba s těžkou zrakovou vadou má omezení v přístupu k informacím, v orientaci a samostatném pohybu, v pracovním uplatnění a v sociální oblasti (Ludíková 2013). Obecně prospěšné společnosti TyfloCentra poskytují většinou své služby lidem starším 15 let, proto problematika dětského věku bude vynechána. Profesionál by měl znát specifika cílové skupiny, se kterou pracuje. To znamená, že by se měl orientovat ve zrakových vadách a stupních zrakového postižení, měl by chápat rozdíly, které vyplývají z vrozeného a získaného postižení. Tyto všechny znalosti musí umět zasadit do celostního pojetí člověka, chápat jedince jako individuum, se svými specifickými vlastnostmi, schopnostmi, dovednostmi, touhami, potřebami a možnostmi. Každý člověk se zrakovým postižením má samozřejmě své limity, jsou věci, které zvládne sám a naopak jsou situace, ve kterých potřebuje pomoc. Dobrý pracovník s těmito limity musí umět zacházet.
1.1
Klasifikace zrakového postižení
Světová zdravotnická organizace rozděluje zrakové postižení podle míry postižení do pěti stupňů. Od stupně postižení se odvíjí přístup práce s jedincem, výběr vhodných sociálních služeb, komunikační prostředky, kompenzační pomůcky a mimo jiné i o sociální výhody. 1) Lehká slabozrakost - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18, minimum rovné nebo lepší než 6/60. 2) Silná slabozrakost - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 a minimum rovné nebo lepší než 3/60.
12
3) Těžce slabý zrak - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 a minimum rovné nebo lepší než 1/60. Koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů. 4) Praktická nevidomost obou očí - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena. 5) Úplná nevidomost obou očí - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí. (www.sons.cz/klasifikace.php) Z hlediska využití sníženého potenciálu zrakové práce hovoříme o lidech slabozrakých, se zbytky zraku, nevidomých, s poruchou binokulárního vidění, barvoslepých a s kombinovaným postižením. (Michalík 2011) Profesionálové by měli mít na paměti, že i lidé se stejným oftalmologickým nálezem a parametry vidění mají mnohdy odlišné schopnosti čtení, psaní i prostorové orientace. Odpovídající podporu a pomoc tedy musí individuálně přizpůsobit danému jedinci a neřídit se pouze zařazením do určité „škatulky praktická nevidomost“. (Michalík 2011)
1.2
Rozdíly mezi vrozeným a získaným postižením
TyfloCentrum má své klienty z řad lidí s vrozeným i získaným zrakovým postižením. Určité sociální služby bude více využívat první skupina, jiné služby naopak skupina druhá, u jiných služeb se doba vzniku postižení bude stírat. Příkladem může být využití průvodcovské služby, které spíše využívají lidé se získaným postižením. Každopádně pro profesionální a efektivní přístup k osobám se zrakovým postižením je důležité znát i tyto rozdíly a specifika. Jak Finková uvádí, velmi podstatným rysem z hlediska vývoje osobnosti jedince se zrakovým postižením je doba vzniku postižení. V případě vrozeného zrakového postižení se komplexně mění podmínky vývoje, celý vývoj jedince je podmíněn jeho vadou. Nejdříve dochází k senzorické deprivaci, kvalita i kvantita přijímaných informací je odlišná, představa o světě bude zkreslená a méně přesná. Charakteristickým rysem je také nedostatek některých zkušeností umožňujících optimální rozvoj jedince. Vrozené postižení znamená větší zátěž pro psychický vývoj, jehož následkem je odlišná socializace a získávání odlišných zkušeností. 13
Získané postižení na druhou stranu znamená velký psychický šok spojený s depresemi. Člověk se získaným zrakovým postižením přestává být samostatný, je závislý na svém okolí, což pro něj může představovat úplně novou situaci. Nastává změna dosavadního života, často totální, která je doprovázena ztrátou zaměstnání, zájmových aktivit, rozpadem partnerského vztahu a narušení rovnováhy v rodině. Dochází k narušení integrity dospělého jedince, které je určováno partnerskou, rodičovskou a pracovní rolí. Na druhou stranu má člověk již zrakovou zkušenost, která je užitečná při kompenzaci a rehabilitaci jedince. (Finková 2012 CD )
1.3
Specifika dospělého člověka se zrakovou vadou
V krátkosti se práce také věnuje specifikám dospělé osoby se zrakovým postižením. Pro lepší porozumění potřebám svých klientů, je znalost a uvědomění si této problematiky nutností. Ve fázi dospělosti jsou akcentovány tři klíčové role – profesní, partnerská a rodičovská – všechny jsou více či méně determinovány existencí těžkého zrakového
postižení
a
multifaktoriálně
podmíněny dalšími,
zejména
pak
společenskými vlivy. Podle Vágnerové je osoba s těžkým zrakovým postižením limitována nejen při volbě povolání, ale i při konkrétním uplatnění na trhu práce. Přes veškerá legislativní opatření, která mají vést ke snížení nezaměstnanosti osob s postižením, je v případě osob s těžkým zrakovým postižením stále nezaměstnanost kolem 70%. Profesní role v sobě zahrnuje kromě možnosti seberealizace i možnost rozvoje sociálních kompetencí – formování a udržování sociálních vztahů, sociální interakce a interpersonální komunikace. Se seberealizací v profesní roli pak úzce souvisí získání a udržení potřebné úrovně sebevědomí a sebeúcty. Velmi specifický význam má pro jedince s postižením partnerská role. Vágnerová si myslí, že získání partnera má pro osobu s postižením ještě větší význam než pro jedince zdravého. Nejen že získáním partnera dochází k uspokojení v intimní oblasti, ale partnerský vztah dokazuje normalitu. V neposlední řadě může partner fungovat i jako pomocník, asistent, průvodce. Je potřeba si uvědomit, že možnost získat partnera je zpravidla omezenější a někdy se ani nezdaří. Vágnerová se domnívá, že
ideálem a potvrzením vlastní 14
hodnoty je zdravý partner, nicméně ve většině případů je partnerem osoby se zrakovým postižením osoba zdravotně postižená. Vedle uspokojení potřeby jistoty a zázemí může být uzavření manželství určitou seberealizací. Rodičovství se stává jedním z dalších důkazů normality a potvrzením hodnoty člověka. Vágnerová zdůrazňuje, že potřeba rodičovství má u postižených lidí mimo jiné také kompenzační význam. Dítě je v prvních letech nesamostatné a závislé na jiné osobě, rodiči a to je pro postižené něco nového. Většinou je tím závislým on sám. Rodičovství a vše, co je s touto rolí spojené, je tedy další důležitá zkušenost, která posiluje sebejistotu a sebeúctu osob se zrakovým postižením. (Vágnerová 2004)
1.4 Specifika seniora se zrakovou vadou Podle statistik se téměř čtvrtina všech osob se zrakovým postižením nachází v období sénia, proto jsou senioři i velmi početnou skupinou organizací osoby se zrakovým postižením. Seniorský věk doprovází fyziologické změny organismu, které se
v různé
míře
promítají
do
zdravotního
stavu,
a ekonomického postavení seniorů. Michalík uvádí, že
aktivit,
společenského
osoba se zrakovým
postižením v tomto věku mnohdy získá další potíže například z oblasti sluchového vnímání, pohybové aktivity či mentální vitality. Neznamená to ale, že se tyto zdravotní komplikace objeví u každého zrakově postiženého seniora. Co mají vesměs společné je míra volného času. Kvůli svému postižení (a stavu společnosti, ve které žijeme) nemohou mnohdy senioři se zrakovým postižením naplnit svůj volný čas podle svých představ. Klíčovým faktorem může být například dopravní dostupnost, možnost využití průvodcovských služeb či samotná existence služeb v místě bydliště. Jinak bude trávit čas zrakově postižený senior, který žije v krajském městě a má zázemí či finanční prostředky, které mu umožňují zajištění průvodcovské služby, a jinak bude žít senior se zrakovou vadou na malém městě.
Významnou roli
v aktivním trávení volného času tedy představuje dostupnost sociálních služeb a aktivizačních služeb, rodinné zázemí seniora, přidružené vady a samozřejmě jeho dosavadní průběh života.
Z člověka, který po většinu svého života byl spíše
pasivnější, se málokdy stane aktivní senior. (Michalík 2011)
15
2 Charakteristika Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých 2.1 Služby Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky (SONS) je občanským sdružením, které sdružuje přes 12 000 těžce zrakově postižených občanů, jejich rodinných příslušníků a příznivců. V rámci oblastních odboček působí různé zájmové i profesní kluby; díky zájmu nevidomých a slabozrakých členů působí některé profesně zájmové kluby také na celostátní úrovni. Aby SONS mohla plnit své poslání a efektivně přispívat k zvyšování kvality života občanů s těžkým zrakovým postižením v běžné společnosti, vytvořila SONS celou řadu odborných středisek, z nichž některá jsou již dnes ustavena jako samostatné obecně prospěšné společnosti, jejichž zřizovatelem je SONS. Aby byla v maximální míře dodržována zásada decentralizace, má SONS v jejich orgánech jen menšinové (třetinové) zastoupení. (www.sons.cz) Posláním Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR je sdružovat a hájit zájmy nevidomých a jinak těžce zrakově postižených občanů a poskytovat konkrétní služby vedoucí k integraci takto postižených občanů do společnosti. Mezi hlavní cíle SONS patří vyhledávání a kontaktování těžce zrakově postižených občanů, podpora zaměstnanosti nevidomých a slabozrakých občanů, podpora
setkávání, navazování kontaktů a vzájemná motivace v aktivizačních
klubech, odstraňování architektonických a informačních bariér pro těžce zrakově postižené občany, ověřování nových forem pomoci těžce zrakově postiženým občanům včetně popularizace a osvětlování problematiky zrakového postižení. (www.sons.cz) Oddělení SONS
Oddělení pro oblastní odbočky SONS ČR
Střediska integračních aktivit
Právní oddělení
Metodické centrum odstraňování bariér
Tyflokabinet - Metodické centrum tyflotechnických pomůcek 16
Digitalizace a navigační centrum
Pracoviště technické podpory
Středisko vydavatelských a informačních služeb (Redakce Zora)
Tyflopomůcky
2.2 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých jako zřizovatel sociálních služeb Rok
1989
nebyl
přelomový jen
z hlediska
politicko-společenského
uspořádání, ale i mnoha dalších oblastech s tím související. Oblast sociálních služeb prošla řadou
rozsáhlých změn, sociální služby se rozšířily a došlo k jejich
komercionalizaci. Sociální služby zajišťovaly
základní
životní potřeby
i specializované odborné služby pro skupiny zdravotně postižených. Stát upouští od svého monopolu a ke slovu se dostává i církevní a občanský sektor. Právě neziskový sektor se ujímá služeb, které neposkytovaly obce, města či kraje a pokrývá „díru na trhu“, ovšem podporovaný ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Různí profesionálové ze sociálních oblastí začaly zakládat nestátní subjekty a mohly začít poskytovat sociální služby. (Čamský, Sembdner, Krutilová 2011). Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých je zřizovatelem mnoha organizací pro osoby se zrakovým postižením. TyfloCentra o,p,s.
vznikla také
z iniciativy SONSu, proto se v následujících řádcích budeme vývojem SONSu zabývat. Vznik a vývoj SONS je často rozdělován do 3 období 1) Stádium od roku 1990 do roku 1996 2) Stádium od roku 1996 do roku 2000 3) Stádium po roce 2000
1) Stádium od roku 1990 do roku 1996 Na počátku 90.let došlo k rozštěpení hnutí nevidomých a slabozrakých občanů. Existovaly dvě organizace Česká unie nevidomých a slabozrakých a Společnost nevidomých a slabozrakých v ČR, obě tyto organizace od roku 1992 pracovaly na znovusjednocení hnutí, i když někdy pouze formálně. Oboustranně přijatelná jednání ke sjednocení vznikla až v roce 1995. (www.sons.cz/transformace.php) 17
Česká unie nevidomých a slabozrakých ČR
postupně zakládala různá
střediska, například Střediska rané péče, Tyfloservis (1990), Středisko výcviku vodících psů (1991), Pobytové rehabilitační a rekvalifikační
středisko Dědina
(1994), Středisko pro odstraňování architektonických bariér (1992), Slepecké muzeum (1992), Prodejnu tyflopomůcek v Olomouci (1994). V dubnu v roce 1990 se společnost nevidomých a slabozrakých v ČR vyčlenila ze Svazu invalidů a stala se jedním ze zakládajících členů Sdružení zdravotně postižených. Toto sdružení přebralo po Svazu invalidů v roce 1990 odborná střediska Tyflokabinet, rozvíjí je a zakládá místní sítě pracovišť redakce časopisu ZORA, který vyšel poprvé již v roce 1917. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR vznikla 16. června 1996, kdy se sešli na společném slučovacím shromáždění v Hradci Králové zvolení delegáti České unie nevidomých a slabozrakých a delegáti Společnosti nevidomých a slabozrakých v ČR.
Tito delegáti jednomyslně rozhodli o založení společné
národní organizaci nevidomých v České republice a nazvali ji Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky. Organizační schéma SONS přiloženo jako příloha č. 1. SONS
je
oficiální
nástupnická
a
následnická
organizace
všech
předcházejících národních organizací nevidomých. SONS reprezentuje těžce zrakově postižené občany ČR jak v Evropské unii nevidomých, tak i ve Světové unii nevidomých jako řádný člen těchto mezinárodních organizací. (www.tyflocentrum.cz/historie.php, www.sons.cz/transformace.php)
2) Stádium od roku 1996 do roku 2000 Od roku 1997 působí v oblasti zrakově postižených v ČR Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých
(SONS). Po celé republice ji tvoří 82
okresních poboček s 10 až 12 tisíci členy. SONS poskytuje komplex služeb pro občany starší 15 let. V tomto období nastává rozvoj již výše zmíněných pracovišť, která se dostala pod správu SONS. Středisko rané péče, které se oddělilo od SONS v listopadu 1997, poskytuje odborné služby rané péče, podporu a pomoc rodinám, ve kterých se narodilo dítě se zrakovým postižením. (http://www.tyflocentrum.cz/historie.php, http://www.sons.cz/transformace.php) 18
3) Stádium po roce 2000 V roce 2000 pokračuje již započatá transformace SONS a to hlavně díky dotačnímu řízení MPSV. V roce 2000 neobdržela SONS finance na 7 svých projektů a 3 projekty byly ve fázi utlumení, proto dochází k postupnému osamostatňování odborných služeb, vznikají samostatně působící organizace. Za prvé jsou to společnosti celostátně působící – Tyfloservis a rekvalifikační středisko Dědina o.p.s.
o.p.s.
a Pobytové rehabilitační
Tyto organizace v jiné právní formě
existovaly a nabízely služby již dříve, teď došlo pouze k jejich osamostatnění. Náplň jejich činnosti se od osamostatnění nezměnila. Za druhé jsou zakládány společnosti nového typu, s novým posláním, s novými službami působící v jednotlivých krajích. SONS založila první krajská střediska sociálních služeb pro nevidomé a slabozraké s názvem TyfloCentrum, která kompletují a rozšiřují nabídku služeb pro nevidomé a slabozraké lidi a zavádějí služby nové podle regionálních specifik. Po roce 2002 můžeme říci, že SONS působí celorepublikově. SONS se profilovala na ryze klientskou organizaci s cílem osvětové, metodické a koncepční činnosti a poskytování kvalifikačních školení a zkoušek. Dále spolupracuje s dceřinými společnostmi, poskytuje servis a školení
regionálním pracovištím
a oblastním odbočkám SONS a poskytuje přímé služby klientům. (http://www.tyflocentrum.cz/historie.php, http://www.sons.cz/transformace.php)
19
3 TyfloCentrum Plzeň o.p.s v průběhu let 3.1 Vývoj TyfloCenter o.p.s TyfloCentra jsou nejnovější organizace založené SONS. V roce 2000 se SONS v návaznosti na změny v územně správním uspořádání státu a samosprávy rozhodla zahájit postupné osamostatňování dalších odborných služeb. SONS v některých krajích, vedle Tyfloservisu a Pobytového rehabilitačního a rekvalifikačního střediska Dědina, o.p.s., založila
první krajská střediska sociálních služeb pro nevidomé
a slabozraké s názvem TyfloCentrum. Pro jasné rozlišení je součástí názvů i jméno krajského města. Nejdříve vzniklo TyfloCentrum Brno, TyfloCentrum Olomouc, Ostrava, Plzeň, Karlovy Vary. Další vznikaly postupem let. (www.sons.cz) Vývoj, který vedl ke vzniku TyfloCenter je naznačen na schématu „Od dobrovolníka k sociálnímu pracovníkovi a instruktorovi speciálních dovedností“, který Dirlbecková uvádí ve své bakalářské práci. Viz následující obrázek.
Dobrovolní aktivisté byli z řad Svazu Invalidů. Provozovali služby prvního kontaktu se zrakově postiženým člověkem, čtení, psaní Braillovým písmem, zácvik s pomůckami včetně výuky chůze s bílou holí. Zajišťovali průvodcovské a předčitatelské služby dle místních podmínek. Klubovou činnost zajišťovala Česká unie nevidomých
a slabozrakých
a Společnosti nevidomých a slabozrakých. Opět nabízeli služby prvního kontaktu 20
a zajišťovali průvodcovské a předčitatelské služby. Dále pak základní poradenství o možnostech kompenzace handicapu zrakového postižení, jednalo se o pomůcky denní potřeby i poskytovatelích služeb pro takto postižené občany. Zrakově postižení se také mohli setkávat ve svépomocných klubech pro ně určených. Sociálně – právní poradenství poskytoval školený pracovník působící při odbočkách České unie nevidomých a slabozrakých nebo Společnosti nevidomých a slabozrakých.
Tito poradci mimo jiné nabízeli speciální sociálně právní
poradenství včetně pomoci při jednání s úřady. Střediska integračních aktivit pod záštitou SONS poskytovala dosavadní služby a pomoc a nově se zasloužila o setkávání zrakově postižených v zájmových klubech, o zpřístupňování informací nevidomým a jinak těžce zrakově postiženým občanům. Postarala se o vydávání regionálních informačních časopisů a bulletinů a začala se angažovat při odstraňování architektonických bariér v regionech. (Dirlbecková 2004) TyfloCentra jako krajská střediska sociální pomoci založené SONS jsou konečnou fází tohoto vývoje. Společnosti typu TyfloCentrum vznikly v každém kraji jako samostatné společnosti a nemají žádné společné vedení. Některá TyfloCentra ve svých krajích vytvořila síť regionálních středisek. TyfloCentra při svém vzniku poskytovala následujícími služby:
služby prvního kontaktu pro těžce zrakově postižené občany včetně jejich vyhledávání;
základní poradenství o možnostech kompenzace handicapu zrakového postižení i o poskytovatelích služeb takto postiženým lidem;
sociálně právní a pracovně právní poradenství;
rozvoj a docvičování dovedností získaných v programech základní rehabilitace, které poskytuje Tyfloservis
školící střediska pomůcek na bázi PC včetně odborně technického poradenství;
asistenční služby (průvodcovské, předčitatelské a jiné asistentské služby);
pomoc při odstraňování architektonických bariér v kraji;
podpora a organizace volnočasových aktivit zrakově postižených občanů (kulturních a sportovních aktivit) a další služby. (Dirlbecková 2004)
21
Název některých těchto služeb byl s platností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách pozměněn, ale obsah poskytovaných služeb zůstává v podstatě stejný. Více se této problematice bude věnovat další kapitola věnovaná přímo vývoji TyfloCentra Plzeň o.p.s..
3.2 TyfloCentrum Plzeň o.p.s v roce 2003 3.2.1 Cíle a poslání TyfloCentra Plzeň 2003 „Posláním
společnosti, které je stanoveno v zakládací listině, je vytvářet
a poskytovat služby sociální intervence a služby sociální péče pro nevidomé a slabozraké občany a
občany s jiným zdravotním, zejména kombinovaným
zdravotním postižením. Jedná se o služby a činnosti, které vedou k samostatnosti a nezávislosti, zdokonalují kvalitu života, podporují společenské pracovní a kulturní uplatnění, snaží se o dosažení integrace do společnosti na zásadě rovnosti, směřují k rozšiřování možností pro uplatnění všestranných zájmů, k celkovému zlepšování životních podmínek zdravotně, zejména těžce zrakově postižených občanů.“ (Výroční zpráva TyfloCentra Plzeň o.p.s. 2003)
3.2.2 Poskytované služby Z výroční zprávy TyfloCentra Plzeň o.p.s 2003 můžeme vyčíst, jaké služby a sociálně terapeutické aktivity TC poskytovalo. TyfloCentrum vyhledávalo osoby se zrakovým postižením a poskytovalo základní poradenství s ohledem na problematiku zrakového postižení. TyfloCentrum také nabízelo pomoc při řešení problémů nevidomých a slabozrakých vyplývajících z jejich postižení (asistence při jednání na úřadech, při rekvalifikaci, rehabilitaci). Velkou náplní práce bylo pořádání socioterapeutických klubů navazující na základní rehabilitaci s ohledem na prohlubování získaných dovedností, například se jednalo o klub Braillova písma, klub ručních prací, klub vaření, vycházky zaměřené na upevňování dovedností v prostorové orientaci. Je patrné, že v náplni těchto klubů bylo procvičování dovedností, které se osoba se zrakovým postižením naučila v Tyfloservisu, Pobytovém rehabilitačním a rekvalifikačním středisku či obdobné instituci. Další kluby s názvy „čtenářský klub“, „hudební klub“ a „klub společenských her“ vznikly s úmyslem pravidelného setkávání lidí s různým
22
stupněm zrakového postižení a s různým stupněm vyrovnání se s jeho důsledky, což vedlo ke vzájemné motivaci a předávání zkušeností. TyfloCentrum již také od svého vzniku nabízelo nácvik obsluhy elektronických
kompenzačních
pomůcek,
poskytovalo
průvodcovskou
a předčitatelskou službu, pořádalo tématické besedy a přednášky, poskytovalo zprostředkování psychologického poradenství a propagovaly osvětu v problematice zrakového postižení.
3.3 Přelom v poskytování sociálních služeb v TyfloCentru Plzeň o.p.s. Rok 2007 znamenal pro celou sociální oblast přelom a byl způsoben přijetím zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách. Na tento zákon se mnoho let čekalo a přinesl do systému sociální péče mnohem více změn, než se může na první pohled jevit. Smyslem zákona je zabezpečení sociální péče všem osobám, které ji nezbytně potřebují a náprava deformovaných právních vztahů mezi státem, poskytovatelem sociálních služeb a jejich uživateli. Zákon vytvořil prostředí pro rozvoj vztahů mezi poskytovateli sociálních služeb a jejich uživateli založený na několika zásadách. Jedná se bezplatné poradenství pro každého, zachování lidské důstojnosti a respekt k lidským a občanským právům, individuální přístup, aktivizaci k samostatnosti, podpoře v přirozeném prostředí, rovnoprávnosti a dobrovolnosti.
Na základech
těchto zásad byly vypracovány standardy kvality sociálních služeb. (Čamský, Sembdner, Krutilová 2011). V zákoně o sociálních službách se objevily nové instituty, díky kterým má docházet k naplnění cílů právní úpravy. Jedná se o příspěvek na péči, registrace poskytovatele sociálních služeb, existence fyzických osob jako poskytovatelů služeb, vznik smlouvy o poskytování sociálních služeb, vznik standardů kvality sociálních služeb a inspekce poskytování sociálních služeb. Smyslem této práce není podrobně rozebírat změny, které přinesl zákon o sociálních službách. V krátkosti ale budou zmíněny ty změny, které souvisí nejvíce s chodem obecně prospěšné společnosti TyfloCentrum Plzeň. Registrace poskytovatele sociálních služeb Pro TyfloCentrum bylo nutné zaregistrovat se jako poskytovatel sociálních služeb na krajském úřadě. Registrace je nezbytnou podmínkou pro výkon činnosti 23
poskytovatele, bez této registrace není poskytovatel oprávněn příslušnou službu vykonávat. Ze zákona je nutná
samostatná registrace na každou službu, proto
TyfloCentrum Plzeň registrovalo 4 sociální služby (OSP, PPS, SAS, SR). Smyslem této registrace je zabezpečit profesionalitu poskytovaných služeb. Pro přiznání registrace musel poskytovatel prokázat, že splňuje hygienické, technické, materiální, personální podmínky v požadované kvalitě a rozsahu. (Čamský, Sembdner, Krutilová 2011). Smlouva o poskytování sociálních služeb Podle Čamského je smlouva radikální změna, kterou zákon přinesl, protože „upravuje všechny vztahy, jež v procesu poskytování sociálních služeb vznikají mezi uživatelem a poskytovatelem“. Uživatel a poskytovatel tvoří smlouvu společně na základě nabídky a poptávky. Smlouva má ve většině případů písemnou formu, jsou ale situace, kdy se uzavření písemné smlouvy přímo vylučuje. Smlouva musí splňovat určité zásady: dobrovolnost, rovné postavení účastníků, jednoznačnost, transparentnost, oboustranná vynutitelnost, reflexe všech možností, které mohou v průběhu platnosti smlouvy mezi jejími účastníky nastat, trvání smluvního vztahu a možnosti jeho ukončení nebo změn. (Čamský, Sembdner, Krutilová 2011, s. 22) V TyfloCentru Plzeň existují smlouvy ústní i písemné, ty jsou v rámci poskytování sociální rehabilitace, sociálně aktivizačních služeb a průvodcovské a předčitatelské služby. Standardy kvality poskytovaných služeb Kvalita sociálních služeb se ověřuje pomocí standardů kvality poskytovaných sociálních služeb. Jak Čamský uvádí, „standardy jsou souborem kritérií, jejich prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a uživateli.“ Je důležité pohlížet na standardy kvality nejen jako na nástroj kontroly, ale také jako na významný zdroj informací, který poskytovatelům sděluje představy o státem nastavených podmínkách sociálních služeb. Jednotlivé, konkrétní standardy jsou uvedeny v příloze č. 2. (Čamský, Sembdner, Krutilová 2011, s. 24) Standardy jsou „živé„ dokumenty, které jsou tvořeny ředitelkou a metodikem TyfloCentra a v průběhu let se vyvíjejí a obměňují a to třeba i na základě inspekce sociálních služeb.
24
Inspekce poskytování sociálních služeb Inspekce poskytování sociálních služeb je orgán, který představuje hlavního garanta sociální péče v České republice. Jelikož jsou v ČR sociální služby nejvíce poskytovány neziskovými organizacemi, které získávají velký objem financí ze státní kasy, je žádoucí, aby stát mohl kontrolovat a ověřovat poskytované služby. I když ohlášení inspekce často znamená pro poskytovatele služeb velký stres a strach, je potřeba se na práci inspekce podívat objektivníma očima. Pod činností inspekce si nepředstavujme pouze kontrolu a případnou restrikci, je potřeba vidět, že inspekce monitoruje činnosti každého registrovaného poskytovatele, upozorňuje ho na případné nedostatky a vede ho k jejich odstraňování. V TC Plzeň proběhla inspekce na službu sociální rehabilitace a to v roce 2014. (Čamský, Sembdner, Krutilová 2011).
3.4 TyfloCentrum Plzeň o.p.s v roce 2008 a 2013 Od roku 2007, tedy od registrace sociálních služeb se poslání, cíle, principy a poskytované služby nemění, proto tedy budou popisovány současně.
3.4.1 Poslání a cíle TyfloCentra Plzeň o.p.s. 2008 a 2013 Posláním TyfloCentra Plzeň je „poskytování
sociálních
služeb s cílem
podpořit samostatnost, nezávislost a společenské uplatnění zrakově postižených osob.“ (Výroční zpráva TyfloCentra Plzeň o.p.s. 2013) Poslání má být naplněno pomocí následujících cílů:
podporovat rozvoj soběstačnosti, nezávislosti a společenského uplatnění
poskytovat kvalitní služby zrakově postiženým uživatelům
všechny služby poskytovat kvalifikovanými pracovníky
zapojení klientů do rozhodovacího procesu při plánování služeb
zaměřit se na spolupráci s ostatními organizacemi
3.4.2 Cílové skupiny TyfloCentra Plzeň o.p.s. 2008 a 2013 Jednotlivé sociální služby mají vyspecifikované cílové skupiny. Obecně je možné říci, že TyfloCentrum Plzeň poskytuje své služby osobám se zrakovým a kombinovaným postižením od 15 let (u kombinovaného postižení se však musí 25
jednat o osobu zrakově postiženou s přidruženým postižením), přátelům a rodinným příslušníkům klientů. TyfloCentrum Plzeň má také určeno, kterým osobám své služby neposkytne, důvodem je ochrana klientů i pracovníků. Jedná se totiž o osoby pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, osoby, které se chovají vulgárně, agresivně a osoby, které trpí závažnou nakažlivou chorobou. V neposlední řadě TyfloCentrum Plzeň neposkytne služby osobě, která nespadá do cílové skupiny. (www.tc-plzen.cz/o-nas.htm)
3.4.3 Principy poskytovaných služeb Práce TyfloCentra Plzeň je postavena na několika principech, které vychází ze Základní listiny práv a svod, Etického kodexu sociálních pracovníků, Standardů sociálních služeb a jiných dokumentů.
Chrání důstojnost a lidská práva každého uživatele.
Vedou uživatele služeb k vědomí vlastní odpovědnosti a hledají možnosti, jak je samotné zapojit do řešení problémů.
Pomáhají stejným úsilím všem klientům bez jakékoli formy diskriminace.
Usilují o to, aby služby byly poskytovány v souladu s individuálními potřebami, přáními, schopnostmi a dovednostmi uživatelů.
Chrání klientovo soukromí a respektují důvěrnost jeho sdělení a osobních dat.
Usilují o neustálé zvyšování odborné úrovně práce a uplatňování nových přístupů a metod.
Dbají na to, aby odbornou práci prováděl vždy patřičně kvalifikovaný pracovník. (Standard kvality č.1 TyfloCentra Plzeň o.p.s.)
3.5 Shrnutí změn v sociálních službách během let existence TyfloCentra Plzeň o.p.s Změny na poli sociálním i speciálně pedagogickém jistojistě během minulých deseti let nastaly. Už jen při letmém pročítání výročních zpráv narazíme na jasné rozdíly. Jedním z nich je používané názvosloví, z počátku existence TC se používaly termíny jako „ slabozraký a nevidomý občan“, v současné době se tyto kategorie 26
slučující a jsou pouze přídavkem k člověku jako takovému, mluvíme tedy o osobě se zrakovým postižením. Dalším zřetelným marketem je kvalita a obsáhlost výročních zpráv. První výroční zprávy dávaly více prostoru financování na úkor zpráv ohledně poskytovaných služeb. (Výroční zprávy TyfloCentra Plzeň o.p.s 2003-2013) Z výše uvedených kapitol je patrné, že výčet služeb TyfloCentra Plzeň se za deset let moc nezměnil. Změnil se ale počet vykazovaných činností pod jednotlivými službami, zvýšila se odbornost pracovníků a s tím související i vyšší kvalita poskytovaných služeb. V roce 2003 pracoval v TC 1 ředitel, 1 sociální pracovnice s patřičným vzděláním, 2 zaměstnanci v rámci civilní služby (jeden z nich poskytoval průvodcovské služby a druhý vyučoval klienty na PC). V průběhu let pak byly nabrány sociální pracovnice se vzděláním. Kvalifikace sociálních pracovnic se neustále zvyšuje a to i díky zákonu o sociálních službách. (Interní dokumenty TC) V čem můžeme spatřit změnu je svým způsobem forma i obsah poskytovaných služeb. Služby odborného sociální poradenství jsou ve své podstatě pořád stejné, navýšil se nárůst služeb i poskytované poradenství, které je odvislé od nových vyhlášek a zákonů, ale forma poskytování služby je stejná. Průvodcovské a předčitatelské služby zaregistrovaly velký nárůst, který měl souvislost s příchodem zákona o sociálních službách. Forma PPS je také stejná. Sociální rehabilitace a pod ní schovaná výuka na PC prodělala velký vývoj ve smyslu příchodu nových programů a elektronických pomůcek, z toho vyplývá fakt, že v rámci této služby neprobíhá jen výuka na PC, ale také mnoho zaučování, vysvětlování či správného nastavení dalších pomůcek na bázi PC. Prodělaly změnu nabízené speciální softwary pro osoby se zrakovým postižením, ale metodika výuky jako takové je poměrně stálá. Cíl základního kurzu je stejný v roce 2003 i 2013. Služby které prošly velkou proměnou, jsou sociálně aktivizační. Různorodost, atraktivnost a četnost těchto aktivit je v současnosti vyšší než před deseti lety. Důkazem nám bude seznam aktivit z výročních zpráv z roku 2004 a 2013, viz příloha č.3. a č.4. (Interní dokumenty TC) Další změnou je i rozšíření působení služeb TC do ostatních okresních měst. TC vykazuje několik klientů ze vzdálenějších okresních měst, proto nabízí jednou do měsíce sociální odborné poradenství a sociálně aktivizační služby i Klatovech a Rokycanech. (Výroční zpráva TyfloCentra Plzeň 2013) Již během prvních let existence se zapojili do činnosti TC dobrovolníci. Z počátku byli nejčastěji vybíráni na službu „jeden na jednoho“ (jeden klient a jeden dobrovolník vytvořili stálou dvojici, která vykonávala aktivity podle přání klienta), 27
na vedení klubů či na jednorázové doprovody. V průběhu let se ale činnost dobrovolníků proměnila, vymizela forma jeden na jednoho, v rámci přijetí zákona o sociálních službách skončila forma průvodcování. V současné době jsou dobrovolníci využíváni v rámci sociálně aktivizačních služeb, kdy vedou různé kluby. (Interní dokumenty TC Plzeň) Zásadní změnou byla registrace TyfloCentra Plzeň jako poskytovatele sociálních služeb, s tím související tvorba standardů a metodik. Změnou vyplývající ze standardů je individuální plánování s uživatelem služby. Poskytování služeb je postaveno na přání, potřebě, zájmu klienta a na možnostech organizace. Cílem individuální plánování je ideálně nastavit poskytované služby. Plánování probíhá po počáteční adaptaci na chod organizace a uskutečňuje se dvakrát do roka. (Standardy kvality sociálních služeb TC Plzeň) TyfloCentrum jako nezisková organizace je odkázána na finanční zdroje, které plynou z různých zdrojů. Nejčastěji jde o peníze státní, ať formou dotací z MPSV či krajského úřadu. Již několik let je ale možnost čerpat i dotace z evropských sociálních fondů. TyfloCentrum Plzeň poprvé tuto možnost využil v roce 2005 v rámci projektu OPRLZ , dále pak v 2010-2013 EU OP LLZ a EU ZČU.(Výroční zprávy TyfloCentra Plzeň 2005, 2013)
28
4 Sociální služby realizované TyfloCentrem Plzeň o.p.s. Zákon o sociálních službách č.108/2006 Sb. definuje sociální službu jako „činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení“. Podle způsobu práce rozděluje sociální služby na sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Formy sociálních služeb rozlišují místo vykonání sociální služby a jedná se o služby pobytové, ambulantní a terénní. TyfloCentrum Plzeň o.p.s. poskytuje ambulantní a terénní služby. Pod ambulantní služby se řadí ty, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena do zařízení a terénní služby jsou osobám poskytovány v jejich přirozeném sociálním prostředí. Zákon o sociálních službách rozlišuje několik zařízení sociálních služeb např. denní, týdenní stacionáře, domovy pro seniory, pro OZP, nízkoprahová centra, terapeutické komunity, pracoviště rané péče apod. TyfloCentra jsou obecně prospěšné společnosti nabízející některé sociální služby. (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) TyfloCentrum Plzeň o.p.s. bylo v letech 2007 až 2014 poskytovatelem těchto sociálních služeb:
Odborné sociální poradenství
Průvodcovská a předčitatelská služba
Sociální rehabilitace
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Tyto služby byly zaregistrovány v roce 2007 vznikem zákona o sociálních službách. Rok 2015 je rokem změny, kdy TC upouští od služby sociální rehabilitace. (Interní dokumenty TC Plzeň)
4.1
Sociální poradenství
Sociální poradenství se podle zákona o sociálních službách rozděluje na základní a odborné sociální poradenství. Základní sociální poradenství přispívá k řešení nepříznivé sociální situace, patří mezi základní činnosti při poskytování všech druhů sociálních služeb a poskytovatelé sociálních služeb jsou tuto činnost 29
povinni zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin. V TyfloCentrech o.p.s. se tedy jedná o zaměření na osoby se zrakovým postižením, na sociální problematiku spojenou s touto cílovou skupinou. Zákon dále uvádí 3 základní činnosti odborného poradenství: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
4.1.1 Sociální poradenství v TyfloCentru Plzeň o.p.s Sociální poradenství je poskytováno v TyfloCentru Plzeň o.p.s. formou osobních, telefonních či emailových konzultací. Nejčastěji se jedná o vyřizování průkazů OZP, invalidních důchodů, dávek pro OZP, příspěvku na péči a poradenství ohledně kompenzačních pomůcek. Služba je poskytována 3 pracovníky, jedním na 0,5 úvazku a dvěma na 0,25 úvazku, kteří absolvovali kurzy sociálního poradenství pořádané Sjednocenou organizací pro nevidomé a slabozraké (SONS). Právní oddělení SONSu poskytuje zaměstnancům TC kromě sociálně právního školení a doškolovacích kurzů také metodickou pomoc. Cílem služby odborného sociálního poradenství v TyfloCentru Plzeň o.p.s. je:
zprostředkovat klientům kvalifikované rady a informace, zejména v oblastech specializovaných na zrakové postižení.
zaměřit se na odkazování na jiné instituce či služby.
pomoci klientovi orientovat se v oblasti kompenzačních pomůcek a dávek pro zrakově postižené.
(www.tc-plzen.cz/odborne-soci%C3%A1ln%C3%AD-poradenstvi.htm)
4.2 Průvodcovské a předčitatelské služby Průvodcovské a předčitatelské služby zákon o sociálních službách řadí mezi služby sociální péče. Jsou definovány jako služby terénní či ambulantní, které se poskytují osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace a komunikace. Tyto služby napomáhají k vyřízení vlastních záležitostí těchto osob. Vyhláška, která provádí zákon o sociálních službách, dává výčet doprovázení osob, které mají sníženou schopnost orientace a komunikace. Například se jedná 30
o doprovázení do školy, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, do zaměstnání, do institucí poskytujících veřejné služby a na orgány veřejné moci. Tyto aktivity doprovodu jsou chápány jako zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Další činností, která spadá do průvodcovské a předčitatelské služby, je pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Do této skupiny můžeme zařadit aktivity typu vyřizování běžných záležitostí (nakupování) či předčítání. (Vyhláška č. 505/2006 Sb.)
4.2.1 Průvodcovské a předčitatelské služby v TyfloCentru Plzeň o.p.s. Průvodcovské a předčitatelské služby jsou ze zákona placenou službou, maximální hranice činí pro rok 2014 130 Kč za hodinu služby. Pokud služba netrvá celou hodinu, cena se poměrově krátí. TyfloCentrum Plzeň o.p.s. si účtuje za hodinu této služby 100 Kč a nejkratší možná doba využití průvodcovské či předčitatelské služby je 15 minut. Úhrada probíhá jednou měsíčně na základě vyúčtování od TyfloCentra o.p.s. PPS jsou zajišťovány 4 zaměstnanci, jedním na 0,5 úvazek, dvěma na 0,25 úvazek
a
jedním
na
DPP.
(www.tc-plzen.cz/pruvodcovska-a-predcitatelska-
sluzba.htm) Tyto služby jsou poskytovány na základě písemné smlouvy, v rámci Plzeňského kraje a v pracovní době od 7:30 do 16:00 hodin. Mimo stanovený čas je nutná domluva s ředitelkou TC. PPS se objednává osobně nebo telefonicky 3 dny před daným termínem, pracovník si s klientem domluví datum, místo a čas setkání. Také je nutné nahlásit předběžnou dobu trvání této služby, aby si pracovník mohl plánovat další pracovní povinnosti. Pokud se klient nedostaví na sjednanou schůzku nebo je klient pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky anebo se chová k pracovníkovi hrubým způsobem, může pracovník službu zrušit. TyfloCentrum Plzeň o.p.s. spatřuje cíl služby v:
poskytnutí klientovi bezpečného doprovodu při vyřizování jeho osobních záležitostí.
zajištění klientovi diskrétnosti při vyřizování osobních věcí.
podpoře klientovi nezávislosti na rodině a okolí.
(www.tc-plzen.cz/pruvodcovska-a-predcitatelska-sluzba.htm)
31
4.3 Sociálně aktivizační služby pro
seniory a osoby se
zdravotním postižením Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením patří mezi služby sociální prevence. Preventivní prvek je vnímán ve smyslu předcházení sociálního vyloučení v důsledku věku či zdravotního postižení. Jedná se o ambulantní či terénní služby, které v sobě zahrnují základní činnosti, a to zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (zájmové, vzdělávací a volnočasové aktivity), sociálně terapeutické činnosti (vedoucí k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování) a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
4.3.1 Sociálně aktivizační služby v TyfloCentru Plzeň o.p.s TyfloCentrum Plzeň o.p.s. nabízí v rámci sociálně aktivizačních služeb (SAS) hlavně zájmové, vzdělávací a volnočasové aktivity a buď formou pravidelných klubů nebo jednorázových aktivit. SAS zajišťují 2 kmenoví zaměstnanci, jeden na 0,5 úvazku, druhý na 0,25 úvazku a dále realizátoři aktivit, kterými mohou být pracovníci TyfloCentra, pracovník na DPP, dobrovolníci, studenti i
klienti.
Pravidelné kluby jsou zaměřeny do několika různorodých oblastí. Jednou z oblastí je výuka jazyků, konkrétně probíhá výuka německého, anglického, francouzského a španělského jazyka. Výuka je zajišťována sociálními pracovnicemi, které používají speciálně pedagogický přístup. V případě potřeby jsou poznámky a cvičení předávány v Braillově písmu, zvětšeném černotisku či digitální podobě pro využití na PC. Výuka je orientována více na konverzaci a obecně na mluvní projev. Jazykové kluby jsou pořádány v průměru pro 2 až 5 osob. Druhá oblast klubů se zaměřuje na sportovní aktivity. Konkrétně se jedná o klub simulované střelby z laserové pistole, klub plavání a bowlingu. Sportovní vyžití je obecně pro osoby se zdravotním postižením vhodnou volnočasovou aktivitou. Význam sportu je nejen v udržování fyzické a psychické kondice, ale také pomáhá sociálnímu vyloučení. Třetí oblast je nespecifická a nabízí dámský klub, internetovou kavárnu a klub ručních prací. (www.tc-plzen.cz/socialne-aktivizacni-sluzba.htm)
32
Jednorázové aktivity zahrnují besedy, přednášky, výlety, exkurze, návštěvy divadel, výstavy a další kulturní a sportovní akce. Přednášky a besedy bývají připravovány pro osoby se zrakovým postižením, tzn. časté popisování, poskytnutí předmětů k osahání nebo nahrávek k poslechnutí. U výletů, exkurzí se pracovníci snaží zajistit velké množství hmatových vjemů a velmi dobré komentované prohlídky. Volnočasové aktivity mají také svá pravidla, se kterými jsou klienti obeznámeni. Pravidla vznikla kvůli přehlednosti a uskutečnění dané aktivity, proto se v nich klient dozví kdy a jak se má na aktivitu přihlásit, odhlásit a za jakých podmínek se klub uskuteční či bude zrušen. Smyslem těchto aktivit je snížit riziko sociálního vyloučení, naučit se něco nového, motivovat k setkávání s druhými lidmi a vzájemná podpora. Toto vše napomáhat klientům kompenzovat důsledky jejich postižení. Cíle sociálně aktivizačních služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s. jsou:
poskytnout klientovi smysluplné využití volného času, se zaměřením na jeho zrakový handicap.
podporovat navazování sociálních kontaktů.
podporovat získávání nových dovedností a poznatků.
zdokonalovat a prohlubovat již získané dovednosti.
sociálně aktivizační služby zaměřit na zdokonalování se v prostorové orientaci a jiných dovednostech potřebných k samostatnosti zrakově postižených. (http://www.tc-plzen.cz/socialne-aktivizacni-sluzba.htm)
4.4 Sociální rehabilitace Zákon o sociálních službách říká, že sociální rehabilitace „je soubor specifických
činností
směřujících
k
dosažení
samostatnosti,
nezávislosti
a soběstačnosti osob,“ a to na základě rozvoje jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných činností. Sociální rehabilitace je poskytována ve všech třech formách sociálních služeb, i když trošku rozdílně. Sociální rehabilitace v pobytových službách zahrnuje i činnosti, které se v ambulantní a terénní formě nevyskytují. Konkrétně můžeme zmínit poskytnutí a pomoc při stravování, osobní hygieně či ubytování. 33
Služba sociální rehabilitace je prevencí proti nesamostatnosti a závislosti osoby s postižením na jiné osobě. Umět se o sebe v co největší míře sám postarat a tím pádem být, co nejméně závislí na svém okolí, je jedna z nejdůležitějších činností, na kterých by pracovníci v pomáhajících profesích měli s osobami se zdravotním postižením pracovat. Sociální rehabilitace dle zákona č.108/2006 Sb., představuje velmi rozsáhlou a rozmanitou činnost. Od nácviku dovedností pro zvládání péči o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, přes zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti až po pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Úkony, které jsou s klienty procvičovány, v rámci nácviku dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, jsou následující: nácvik obsluhy běžných zařízení a spotřebičů, nácvik péče o domácnost, například péče o oděvy, úklid, drobné údržbářské práce, chod kuchyně, nakupování, nácvik péče o děti nebo další členy domácnosti, nácvik samostatného pohybu včetně orientace ve vnitřním i venkovním prostoru, nácvik dovedností potřebných k úředním úkonům, například vlastnoručního podpisu. (Vyhláška č. 505/2006 Sb.)
4.4.1 Sociální rehabilitace v TyfloCentru Plzeň o.p.s TyfloCentrum Plzeň nabízelo v rámci sociální rehabilitace v letech 20072014 výuku na počítači se speciálními programy, a to pro slabozraké i nevidomé klienty. Výuka na PC je zajištěna 1 lektorem TyfloCentra, který prošel specifickým školením v metodickém centru tyflotechnických pomůcek Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Zaměstnanci tohoto oddělení SONS jsou metodickým poradcem lektora. Cílová skupina je u výuky počítačů oproti jiným službách pozměněna, a to z důvodu absence jiné instituce, která by mohla zajistit tuto službu. Výuka počítačů je určena uživatelům od 9 let se zrakovým či kombinovaným postižením.
Výuka
probíhá podle dohody v prostorách TC či v domácnosti nebo na pracovišti klienta v délce 60 či 90 minut. Kurz je zakončen závěrečnou zkouškou, které se účastní i ředitelka TyfloCentra. (www.tc-plzen.cz/socialni-rehabilitace.htm) TyfloCentrum Plzeň nabízí základní 50 hodinový kurz. Po ukončení kurzu je absolvent schopný samostatně ovládat počítač pomocí speciálního softwaru, pracovat s emailem, napsat si textový dokument, scanovat apod. Pokud klient mění speciální 34
program, potřebuje k tomu většinou nový zácvik a to v délce 30 hodin. Další výuka probíhá v rámci nadstavbového kurzu a nejčastěji se jedná o zácvik s Internetem, Wordem, Excelem a v rámci 15 až 25 hodin, podle potřeby klienta. Pokud se z různých důvodů v časovém limitu nestihne probrat požadovaný obsah, sepíše se s klientem nová smlouva na další kurz. Délka a obsah kurzů jsou sestaveny na základě požadavků klienta. Počítač se speciálním programem je podle vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nazýván u slabozrakých klientů digitální zvětšovací televizní lupa a u nevidomých klientů digitální zápisník pro zrakově postižené s hlasovým výstupem nebo braillským displejem. Dnešní doba nabízí velké množství speciálních programů, ze kterých si uživatel může vybrat. Mezi nejvíce používané programy patří Zomm text, Supernova, Magic a Jaws. Cíle sociální rehabilitace – výuka na PC
naučit klienta základním dovednostem a práci s PC a zlepšit tím jeho společenské uplatnění, samostatnost a nezávislost
zdokonalit získané dovednosti a zvýšit tak možnost společenského a pracovního uplatnění zrakově postiženého uživatele
pomoci klientovi orientovat se v oblasti kompenzačních pomůcek (www.tc-plzen.cz/socialni-rehabilitace.htm) Změna v poskytování sociální rehabilitace od roku 2015 Rok 2015 přinesl změnu v poskytovaných službách. TyfloCentrum Plzeň
o.p.s. má letošní rok zaregistrované pouze služby sociálního poradenství, předčitatelskou a průvodcovskou službu a sociálně aktivizační služby. Novinkou je tedy to, že TC neposkytuje služby sociální rehabilitace. Příčinou této změny byla inspekce sociálních služeb, která probíhala v roce 2014. Ze závěrečné inspekční zprávy vyplývá, že služby sociální rehabilitace jsou poskytovány v nedostatečné míře a je potřeba tuto službu buďto zrušit či nabídnout všechny úkony, které služba sociální rehabilitace obsahuje. Jak je zřejmé z předešlé kapitoly, TyfloCentrum Plzeň pod registrovanou službou sociální rehabilitace poskytovalo pouze výuku na počítači, což by se dalo chápat jako výchovná, vzdělávací a aktivizační činnost. Ostatní služby sociální rehabilitace jako například nácvik dovedností pro zvládání péči o vlastní osobu 35
TyfloCentrum Plzeň nikdy neposkytovalo, to je náplní Tyfloservisu o.p.s. Nastavení služby sociální rehabilitace v té míře, jak jí TC poskytovalo, bylo schváleno a zaregistrováno v roce 2007. Inspekce ale v roce 2014
odhalila nedostatky
v neposkytování služby v celé jejich šíři a TC bylo nuceno podniknout změny. Řešení se našlo v přesunutí výuky počítačů do sociálně aktivizačních služeb.
Pro
klienty TyfloCentra Plzeň se zdánlivě nic nemění, výuka na počítačích probíhá i nadále, ale pod jinou registrovanou službou. Otázka do budoucna je, zda dotační komise zaznamenají tuto změnu a budou schopni ji v celém jejím rozsahu pochopit a navýšit dostatek financí na řádný provoz.
Dotační řízení často probíhá
v zaběhnutých kolejích a nenadálý nárůst financí u jedné z poskytovaných služeb nemusí být respektován, což může ohrozit poskytování služeb. (Interní dokumenty TC Plzeň 2014)
36
5
Financování TyfloCentra Plzeň o.p.s
5.1 TyfloCentrum jako obecně prospěšná společnost TyfloCentrum Plzeň je obecně prospěšná společnost, což je jedna z forem neziskové organizace. Neziskové organizace jsou charakteristické tím, že případný vytvořený zisk musí vložit zpět do poslání a rozvoje organizace a nesmí použít zisk k přerozdělení mezi své vlastníky, správce nebo zakladatele. (www.neziskovky.cz) Od ledna 2014 vstoupil v platnost nový Občanský zákoník, který se dotýká i neziskových organizací. Některé právní formy rokem 2014 zanikly, jiné zůstávají zakonzervovány a jiné vznikly. Konkrétně se podíváme pouze na změny týkající se obecně prospěšných společností. Zákon 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech byl k 1. lednu 2014 zrušen. Stávající obecně prospěšné společnosti se mohou tzv. zakonzervovat, mohou nadále fungovat podle zrušeného zákona, nemohou se však zakládat nové o.p.s. Druhou možností je, že se obecně prospěšné společnosti transformují na novou právní normu podle účelu svého vzniku a to na zapsané ústavy či sociální družstva. Ústavy jsou vhodné zejména pro poskytování různých druhů veřejně prospěšných služeb, proto pro poskytovatele sociálních služeb se tato nová právní forma hodí nejvíce. Ústav označuje právnické osoby ustavené za účelem provozování určité společensky prospěšné činnosti. Ústav není členská organizace jako dřívější občanská sdružení a dnešní spolky a funguje na zaměstnaneckém principu. (www.neziskovky.cz) TyfloCentrum Plzeň nakonec po vzoru dalších TyfloCenter zůstalo obecně prospěšnou společností. Ze zákona mají právo takto 3 roky existovat, poté se budu muset rozhodnout pro jinou právní organizaci. S největší pravděpodobností se TC bude transformovat na zapsaný ústav. (Interní dokumenty TC Plzeň)
5.2 Teorie fundraisingu Boukal definuje fundraising jako „systematické získávání finančních i nefinančních zdrojů pro konkrétní neziskovou organizaci na obecně prospěšnou činnost, kterou vyvíjí.“ (Boukal 2009, s.34) V překladu znamená fundraising „vypěstování fondů“, z čehož vyplývá, že se jedná o činnost dlouhodobou, těžko získá NNO své finanční zdroje ze dne na den. Při získávání peněz by měla mít organizace na paměti své poslání. Úkolem fundraisingu 37
je zajistit finanční prostředky nutné k naplnění poslání a zároveň pokrýt i činnosti, které bezprostředně s posláním organizace nesouvisí, tzn. náklady na provoz. Pochopení a ztotožnění se s posláním je jedním z klíčových úkolů fundraisera. Jak už bylo výše řečeno, k naplnění poslání nestátní neziskové organizace jsou zapotřebí finanční zdroje. U menších subjektů je to náplň práce managementu, větší instituce využívají specializované pracovníka – fundraisera. Získávání zdrojů je jednou ze složek dlouhodobých strategických rozhodnutí. Nestátní neziskové organizace
jsou postaveny na více zdrojovém financování, jedná se kombinaci
veřejného financování s dofinancováním z neveřejných zdrojů. Veřejné financování zabezpečují v rámci dotační politiky instituce státní správy a samosprávy, tzn. že peníze mohou poskytnout ministerstva, vláda, státní fondy, fondy Evropské unie, krajské úřady, magistráty, městské o obecní úřady. (Bachmann 2011) Financování z neveřejných zdrojů poskytují firemní dárci, tuzemské či zahraniční nadace nebo individuální dárci. Způsobů přispívání od individuálních dárců je v dnešní době několik. Může se jednat o dárcovské SMS, pravidelné trvalé příkazy, veřejné sbírky, prodej vstupenek, prodej předmětů, stálé pokladničky apod. Další možností je firemní dárcovství, které začíná být v naší společnosti více viditelné. Mnoho podniků si již našlo určitou organizaci, kterou finančně podporuje. Při získávání peněz od firem je také nutné odlišit pravé dárcovství od sponzoringu. Jedním z rozdílů je, že podnikatelský subjekt při sponzoringu očekává za poskytnutý dar určitou protihodnotu. Nejčastěji se jedná o zviditelnění sponzora například na internetových stránkách, ve výroční zprávě, na výrobcích, letácích, v prostorách organizace apod. (Boukal 2009)
5.3 Financování TyfloCentra Plzeň o.p.s. TyfloCentrum Plzeň o.p.s. jakožto nezisková organizace je finančně závislá na poskytnutí státních dotací, evropských dotací a v malé, i když nezanedbatelné míře na firemním a soukromém dárcovství. Z výroční zprávy je patrné, že v roce 2003 bylo hlavním orgánem přidělování dotací Ministerstvo práce a sociálních věcí, z ministerstva obdrželo TC přibližně 560 000 Kč, což tehdy činilo 70 % všech nákladů a 62 % příjmů. 50 000 Kč daroval TC kraj a město Plzeň, 26 000 Kč získalo prodejem služeb (placená výuka na PC) 38
a zbývající finance činily příspěvky z nadačního fondu pro sociální aktivity občanů města Plzně a ZČE, a.s.
Celkový výnos byl tedy 902 499 Kč a celkové náklady
778 841 Kč. Mzdové náklady spolu s povinným pojištěním tvořily 62 % výdajů. V roce 2008 byla hlavním zdrojem příjmů dotace z Plzeňského kraje a to 1 024 000 Kč, což tvořilo 80% všech výnosů. Z výročích zpráv můžeme zaznamenat změnu financování, která přišla s rokem 2004, od tohoto roku už nebyly finance rozdělovány centrálně z MPSV, ale v rámci krajské úrovně. Rok 2008 byl už také rokem, kdy TC čerpalo peníze i z evropských fondů a to v rámci Operačního programu rozvoje lidských zdrojů. Finanční částka činila okolo 94 000 Kč. Podobný obnos TC obdržela opět prodejem služeb. Zbývají částku, okolo 70 000 získalo TyfloCentrum od firemních dárců. Jedním z největších a nejstálejších dárců jsou Lesy ČR s.p. Celkové příjmy, výnosy činily 1 280 260 Kč a výdaje 1 214 939 Kč. TyfloCentrum hospodařilo s mírným ziskem. Mzdové náklady spolu s povinným pojištěním tvořily 73 % výdajů. V roce 2013 je již velmi zřetelné, že dotace z evropské unie jsou nedílnou a nepostradatelnou součástí financování mnohých neziskových organizací. Největším zdrojem příjmů jsou stále státní dotace, tentokrát vyplácené Ministerstvem práce a sociálních věcí. Návrat k centralizaci rozdělování financí nastal
v roce 2009.
MPSV přispělo částkou 731 000 Kč, druhým největším příjmem byly dotace z dvou evropských programů EU OP LLZ a EU ZČU, které dohromady vynesly přes 600 000 Kč. Nezanedbatelné částky také poskytlo město Plzeň 170 000 Kč a Plzeňský kraj 80 000 Kč. Přes 50 000 získalo TC prodejem služeb. Zbývajících 100 000 Kč bylo získáno od firemních dárců a úřadů městských obvodů. Celkové výnosy činily 1 778 259 Kč a výdaje 1 732 729 Kč, což znamená hospodaření se ziskem. Mzdové náklady spolu s povinným pojištěním tvořily 80 % výdajů. Pokud bychom porovnaly roky 2003 a 2013, zjistíme, že náklady na provoz stouply o více než 100 %, jsou tedy 2x vyšší než v době vzniku a hlavní státní dotace z MPSV se zvýšila o 13 % (z 560 000 na 731 000 Kč). Stát čím dál tím více spoléhá na dofinancování neziskového sektoru formou evropských, krajských, městských či firemních dotací
a
proto
je úspěšný fundraising pro neziskový sektor
nepostradatelný. Projekty se na MPSV a KÚ podávají v září a říjnu a to na následující rok. TyfloCentrum poskytuje 4 sociální služby, na každou službu se žádá zvlášť a také je každá služba jinak dotována. Nejvíce financí přichází na průvodcovskou a 39
předčitatelskou službu. PPS poskytuje v Plzeňském kraji pouze TyfloCentrum. Žádosti o větší dotace na městské úřady se podávají v červenci předcházejícího roku a malé v lednu, únoru téhož roku. Oslovování firemních dárců a sponzorů je průběžné během roku. Někteří menší dárci se osvědčili a zařadili se do pravidelných dárců. Nejedná se vždy pouze o finanční příspěvky, ale také o věcné dary. (Interní dokumenty TC Plzeň, Výroční zprávy TyfloCentra Plzeň o.p.s. 2003, 2013)
40
Praktická část 6 Metodologie výzkumu Cíl výzkumu
6.1
Cílem praktické části diplomové práce je analyzovat využívání jednotlivých sociálních služeb poskytovaných TyfloCentrem Plzeň o.p.s. v průběhu desetileté existence organizace, popřípadě zjistit důvody změny míry poskytování daných služeb. Úkolem práce je tedy ukázat, zda jsou jednotlivé služby klienty využívány více, méně či stejně v průběh let a zjistit, proč se tak děje. K dosažení cílu bylo stanoveno několik výzkumných otázek, na které po provedení výzkumu bude odpovězeno.
6.2 Výzkumné otázky 1. Vykazuje TyfloCentrum Plzeň v roce 2013 více služeb než v letech 2003 a 2008 ? 2. Je nárůst průvodcovských a předčitatelských služeb způsoben vyšším počtem klientů nebo stejný počet klientů využívá více těchto služeb? 3. Jak se proměnily v průběhu let sociálně aktivizační služby TyfloCentra Plzeň? 4. Je změna zdravotního stavu a vyšší věk klientů důvodem k využívání většího počtu služeb TyfloCentra Plzeň? 5. Jak se změnila charakteristika uživatelů služeb TyfloCentra Plzeň v průběhu jeho existence? 6.
Jsou
klienti TyfloCentra
Plzeň spokojeni
s nabídkou
služeb
této
organizace?
6.3 Metody výzkumu V praktické části diplomové práce byly použity dva typy výzkumu, větší část je založena na výzkumu kvantitativním a kvalitativní výzkum dokresluje náhled do situace. Kvantitativní výzkum odpovídá
na otázky „kolik“ a „jak často“
a kvalitativní výzkum zjišťuje „jak“a „proč“. 41
Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním údajů o četnosti a výskytu něčeho, co již proběhlo nebo se děje právě nyní. Účelem kvantitativního výzkumu je získat měřitelné číselné údaje. Pro kvantitativní výzkum je typické, že pracuje s relativně jednoduchými a do určité míry poznatelnými jevy. Shromaždování údajů při kvantitativním výzkumu by mělo probíhat za následujících podmínek. Shromážděné údaje musí být srovnatelné (tzn. sbírat je ve stejném časovém období, stejným způsobem a ve stejné struktuře). Kvůli sledování vzájemné závislosti musí být shromážděný soubor údajů dostatečně velký. Zjištěné údaje musí být nezávislé na názorech druhých. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001) Kvalitativní výzkum se například využívá, pokud je cílem porozumět zkušenostem jedinců či skupiny, porozumět interakcí mezi jedinci a prostředím anebo jde o první seznámení s novou neprozkoumanou oblastí. V našem případě má kvalitativní výzkum podpořit výzkum kvantitativní a podat hlubší vhled a vysvětlení dotazníkového šetření. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001) Praktická část diplomové práce vychází z analýzy dokumentů, konkrétně výročních zpráv a klientských listů TyfloCentra Plzeň o.p.s, dále z dotazníkového šetření mezi klienty TyfloCentra Plzeň
a v neposlední řadě z rozhovoru
s dlouholetými pracovníky TC Plzeň.
6.3.1 Analýza dokumentů Pro potřeby diplomové práce budeme charakterizovat dokument jako soubor sloužící k uložení dat. Dokumenty podle způsobu zpracování jsou rozlišovány na primární a sekundární. Primární dokumenty jsou doklady „z první ruky“, jsou to například úřední záznamy, oficiální protokoly. Sekundární dokumenty jsou ty, které vznikly zpracováním dat primárních. Při analýze dokumentů je důležité tento fakt rozlišovat. Úplné primární dokumenty jsou nejcennějším materiálem pro analýzu. Vlastní analýza dokumentů se pak opírá především o správné porozumění analyzovaným dokumentům. K tomu nám mohou posloužit informace typu - kdo, kdy, jak a proč dokument vytvořil. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001) Autorka čerpala z výročních zpráv TyfloCentra Plzeň o.p.s. a to z let 2003 až 2013 a ze záznamových archů sociálních služeb. Potřebné dokumenty byly zapůjčeny ředitelkou TC. Některé nejasnosti, které vznikly při analýze zpráv, byly konzultovány s autory výročních zpráv, tedy s příslušnými řediteli TC.
42
6.3.2 Dotazníkové šetření Písemné dotazování je velmi rozšířeným nástrojem získávání informací, respondent sám odpovídá písemně na otázky v dotazníku. Jako každá metoda i dotazník má své výhody a nevýhody. Výhodou dotazníků oproti osobnímu dotazování je časová nenáročnost a neovlivnitelnost tazatelem. Jeho nevýhodami je, že má nižší návratnost než osobní dotazování. U dotazníků také chybí kontrola dotazovaného a podmínek vyplňování, tzn. zda dotazník vyplňuje dotazovaný sám a za jakých okolností je dotazník vyplňován. Existují různé druhy otázek, které se dělí podle různých kritérií. Například podle formy jsou rozlišovány otázky
uzavřené, otevřené a polootevřené, dále
otázky přímé a nepřímé. Všeobecně by měly být otázky co nejjednodušší, srozumitelné a ne dvojsmyslné. V žádném případě by neměly předem navozovat odpověď, tzn. že nesmí být sugestibilní. Pořadí otázek by nemělo ovlivňovat zvolení dané odpovědi. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001) Dotazník
v diplomové
práci
obsahoval
otázky
přímé,
uzavřené,
polootevřené i otevřené, viz příloha č. 6. Uzavřené otázky autorka zvolila pro jednoduchost a jednotnost při a otevřenými
zpracování a vyhodnocení.
Polootevřenými
otázkami chtěla autorka vystihnout podstatu, důvody dřívějších
odpovědí či chtěla zjistit další možné varianty odpovědí. Instrumentální otázky byly zabudované pro získání informací, které při zpracování slouží k propojování souvislostí a tím dochází ke kvalitnějšímu vyhodnocení. Cílová skupina dotazovaných je poměrně malá a specifická skupina – osoby se zrakovým postižením v různém rozsahu, kteří navštěvují či navštěvovali TyfloCentrum Plzeň o.p.s. Zrakové postižení ztěžuje vyplnění dotazníku, ale rozhodně není nemožné. Někteří dotazovaní jsou schopni vyplnit dotazník elektronicky, jiní klasickým způsobem s použitím například lupy a jiní využijí k vyplnění asistenta. Dotazník byl umístěn na stránkách www.survio.cz, což umožňuje anonymitu dotazovaného, dále byl rozeslán klientům elektronickou poštou a v neposlední řadě byl osobně rozdán.
43
Z hlediska obsahu otázek je dotazník seřazen do několika tématických okruhů: osobní údaje, využitelnost služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s., spokojenost se stávajícími službami TyfloCentra Plzeň o.p.s.
6.3.3 Rozhovor Rozhovor dělíme z hlediska pružnosti na neřízený – respondent má volnost ve výběru tématu, rozhovor není předem programován a řízený - tazatel zaměřeným a organizovaným způsobem získává informace. Řízený rozhovor má dvě varianty, standardizovaný a částečně standardizovaný rozhovor. Tyto typy se od sebe liší mírou pevnosti a danosti otázek. Při standardizovaném rozhovoru se postupuje přesně podle předem vypracovaného schématu, rozhovor se musí dotknout jistého počtu otázek, které probíhají ve stejném pořadí i formě. Tento typ je velmi podobný dotazníkovým metodám. Částečně standardizovaný rozhovor má záměr a cíl rozhovoru pevně stanoven, jeho vedení je však volnější. Nemusí se dodržovat pořadí a formulace otázek, ale je nutné dotknout se všech předem stanovených oblastí. V diplomové práci byl použit částečně standardizovaný rozhovor. Autorka měla jasný cíl rozhovoru, vypracované otázky, které se mohly klást podle vývoje a směru rozhovoru. Při rozhovoru vznikl také případný prostor pro nové otázky. Rozhovor se týkal těchto oblastí: vývoj služeb TC, profesionalizace služeb TC, složení klientů TC, financování TC, zákon č. 108/2006 Sb. a očekávání, zhodnocení služeb TC pracovníkem. Otázky rozhovoru viz příloha č. 7.
6.4 Výzkumný vzorek dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na klienty obecně prospěšné společnosti TyfloCentrum Plzeň a probíhalo v průběhu února 2015. Dotazník byl k dispozici v elektronické i tištěné podobě ve zvětšeném černotisku, dle potřeby klientů. Dohromady bylo osloveno 60 klientů, z toho 44 elektronickou poštou a 16 osobně. Odpovědělo 27 klientů, ale 1 dotazník zaslaný elektronickou formou se nedal při vyhodnocování použít, celkem se tedy zpracovávalo 26 odpovědí. Vzorek odpovídá přirozenému rozdělení pohlaví v populaci, protože odpovědělo 14 žen a 12 mužů. Množství vzorku není veliké, ale očekávané.
44
Výsledky výzkumu
7 7.1
Výsledky analýzy dokumentů
Z výročních zpráv TyfloCentra Plzeň o.p.s. z let 2003 až 2013 byly zpracovány tabulky a grafy znázorňující míru poskytovaných sociálních služeb. Odborné sociální poradenství je zaznamenáváno počtem konzultací, které byly provedeny. Četnost průvodcovské a předčitatelské služby a sociální rehabilitace se udává počtem hodin, které klient využívá. U sociálně aktivizačních služeb se vykazuje počet účastníků na aktivitě.
7.1.1 Odborné sociální poradenství OSP dlouhodobě vykazuje nárůst poskytovaných konzultací. V roce 2013 byl zaznamenán oproti minulému roku 2012 pokles cca o 300 konzultací. V roce 2012 bylo poskytnuto nejvíce konzultací za celé působení TyfloCentra Plzeň a to 1083. Tento rok bylo sociální poradenství charakteristické vyřizováním S-Karet. Každý výrazný nárůst konzultací koresponduje s nějakou změnou v sociální oblasti. Rok 2006, 2007 zákon o sociálních službách a z něho vyplývající příspěvek na péči. Rok 2011, 2012 změna zákona o dávkách pro zdravotně postižené. K porovnávání vykazovaných služeb v letech
2003, 2008, 2013 nám
poslouží následující graf a tabulka (viz příloha č. 5), ze které zjistíme, že po 5 letech své existence vykazovalo TC Plzeň o 50 % více konzultací OSP a o deset let později, tedy v letech 2013 dokonce o 250 %. Graf. č.1 – vývoj OSP 2003-2013 1200
odborné sociální poradenství
počet konzultací
1000 800 600 400 200 0 2000
2005
roky
2010
2015
45
7.1.2 Průvodcovská a předčitatelská služba Se službami průvodcovské a předčitatelské služby je to obdobné jako s odborným sociálním poradenstvím. Z výročních zpráv je patrné, že TC Plzeň vykazuje dlouhodobě nárůst těchto poskytovaných služeb, až v posledním roce 2013 klesla služba oproti roku 2012 o 91 hodin, ale pořád bylo vykázáno více PPS než v roce 2011. Pro představu 91 hodin ročně je 1,75 hodin týdně, což odpovídá pravidelnému průvodcování jednomu či dvou klientů. Z výkazů je patrné, že jeden výrazný uživatel PPS se v roce 2012 odstěhoval a u dalších dvou osob, které využívali PPS nadstandardně došlo k poklesu využívaných služeb. Velký skok s poskytováním PPS zaznamenal rok 2007, což potvrdilo v rozhovoru s bývalou ředitelkou TC, která si tento nárůst pamatuje. V roce 2007 začala být PPS placená a mnoho klientů zřejmě tuto protislužbu uvítalo. Další velký nárůst je patrný v roce 2011, který,dle slov současné paní ředitelky, byl způsoben častými doprovody na úřady ohledně vyřiznování S-Karet. Graf.č.2 – vývoj PPS 2003-2013
průvodcovská a přečitatelská služba 900 800
počet hodin
700 600 500 400 300 200 100 0 2000
2005
2010
2015
roky
Rok 2008 v porovnání s rokem 2003 vykazuje 80 % nárůst a rok 2013 dokonce 160 % nárůst oproti roku 2003. Práce si dala za cíl zjistit, zda nárůst PPS je dán vyšším počtem uživatelů této služby či zda stejný počet uživatelů využívá PPS častěji. K nalezení odpovědi byly použity informace z klientských listů a výkazů PPS. Na základě těchto podkladů byly zhotoveny ještě tabulky a grafy, které ukazují
46
počet setkání a průměrný počet hodin na jedno setkání u nejčastějších uživatelů této služby. Z analýzy dokumentů bylo zjištěno, že v průběhu 4 let využilo PPS 39 osob se zrakovým postižením. Z toho 19 osob tuto službu využívalo jeden či dva roky a to velmi sporadicky, například tyto osoby vykazovaly od 2 do 7 hodin PPS za rok. Mnohdy se jedná o jednorázové akce typu doprovod osoby bydlící mimo Plzeňský kraj nebo doprovod na místo, kam klient nezná cestu, i když běžně samostatný pohyb s bílou holí zvládá. Ročně využije PPS něco málo přes 20 lidí. Počet klientů v roce 2010 a 2011 činil 21 klientů, v roce 2012 došlo k mírnému nárůstu na 23 klientů a v roce 2013 se stav opět zvýšil na 25 uživatelů této služby. Z 39 osob, které v posledních 5 letech využilo PPS, můžeme 20 považovat za stálé klienty, i když každý využívá PPS v jiné míře, pro jiné účely a z toho vyplývá i délka průvodcovské služby.
Nejčastěji se jedná o doprovody do TC, na úřad,
k lékaři, doba trvání cca 1 hodinu. Doprovody delší jsou většinou zaměřeny či spojeny s nákupem. Počet setkání a dobu jednoho setkání u již zmiňovaných 20 osob je možné vyčíst z následujících grafů. Graf č. 3 – počet PPS u významných uživatelů za rok 2010-2013
Počet setkání za rok - průvodcovská služba P o 200 č e 150 t rok 2010
100 s e t k á n í
rok 2011 50
rok 2012 rok 2013
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 jednotliví uživatelé průvodcovské služby
rok 2010
47
Graf. č. 4 – průměrná doba jedné PPS u významných uživatelů 2010-2013
Průměr hodin na jedno setkání - průvodcovská služba p 3 o č 2,5 e 2 t 1,5 h 1 o d 0,5 i n
rok 2010 rok 2011 rok 2012 rok 2013
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20 roky 2010 až 2013 jednotliví uživatelé průvodcovské služby
Z roku 2011 na rok 2012 je patrné u 9 klientů pokles u 9 klientů růst a 2 vykazovali stejně PPS. Následující rok 2013 byl patrný pokles u 16 zkoumaných a nárůst pouze u 4 klientů, z toho u těch nejvýznamnějších byl zaznamenán pokles o 50 hodin a druhý o 17 hodin. Tyto čísla potvrzují fakt, že PPS klesla v roce 2013 oproti předešlému roku a to o 91 hodin.
7.1.3 Sociální rehabilitace Služby sociální rehabilitace zaznamenávají až na počáteční výkyv v roce 2005 spíše rostoucí tendenci. Z analýzy výročních zpráv TC je patrný enormní nárůst během posledních 2 let. Pokud bychom porovnali opět tyto služby v průběhu let, dostali bychom se k následujícím číslům. V dosavadní analýze byly vždy použity prvotní údaje z roku 2003, bohužel tento rok se ve výroční zprávě ještě nezpracovávaly absolvované kurzy PC podle počtu hodin, ale podle počtu klientů, kterých bylo 11. V roce 2004 proběhlo 13 kurzů, tudíž budeme pracovat s tímto následujícím rokem. V roce 2004 bylo odučeno 255 hodin, v roce 2008 došlo zrovna k poklesu oproti minulým rokům, ale přesto bylo poskytnuto více hodin než v roce 48
2004 a to 268,5 hodin. V roce 2013 se ale počet odučených hodin dostává k daleko vyšším číslům a to k 788 hodinám, což znamená více než 200 % nárůst. Rok 2005 byl výjimečný tím, že v tomto roce pracovali na plný úvazek současně 2 lektoři. V roce 2004 byla zaznamenána poptávka po kurzech, která nemohla být v přijatelné době jedním lektorem uspokojena, proto byl přijat druhý lektor. Po opadnutí tohoto přetlaku byl od dalšího roku v TC opět jeden lektor PC. Současný nárůst je zdůvodňován nejen novými programy a tudíž novými kurzy pro klienty, kteří již kurz absolvovali, ale také nástupem nových technologií, které se promítají do nových elektronických pomůcek pro osoby se zrakovým postižením. Graf. č. 5 – vývoj počtu odučených hodin v rámci výuky na PC
výuka na PC 900 800
počet hodin
700 600 500 400 300 200 100 0 2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
roky
7.1.4 Sociálně aktivizační služby Sociálně aktivizační služby vykazují dvě kategorie volnočasových aktivit, pravidelné, které se nejčastěji konají v týdenním či čtrnáctidenním intervalu a aktivity jednorázové. Počet a obsah volnočasových aktivit se v průběhu let liší. Pravidelné volnočasové aktivity opět jako všechny služby zaznamenávají mírný růst, i když daleko s většími výkyvy, než služby ostatní. A poslední rok 2013 je patrný radikální pokles, který je ale na druhou stranu vyvážen radikálním růstem jednorázových volnočasových aktivit. V roce 2003 pravidelné kluby vykazovaly 351 účast, v roce 2008 mělo TC 627 účastníků, což je o 80 % více než v počátcích a rok 2013 se vrátil téměř na úroveň počátečních let, 359 učastí. Jednorázové akce mají 49
přesně opačný průběh, což dokládá jejich spojitost. V roce 2003 mělo TC 286 účastníků na jednorázové aktivity, v roce 2008 došlo k poklesu na 180, což je téměř o 60 % a rok 2013 je pro jednorázové aktivity se svou 387 účastí opět příznivý a znamená 35 % nárůst oproti roku 2003. Graf č. 6 – vývoj počtu účastníků v rámci pravidelých klůbu 2003-2013
počet účastníků na klubu
pravidelné volnočasové aktivity 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
roky
Graf.č 7 – vývoj počtu účastníků v rámci jednorázových aktivit2003-2013
jednorázové volnočasové aktivity počet účastníků na klubu
450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
roky
50
7.2 Výsledky dotazníkové šetření Vyplněné dotazníky byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí grafů a tabulek, viz příloha č. 5. 1.Zjištění pohlaví dotazovaných Rozložení výzkumného vzorku podle pohlaví přiměřeně odpovídá rozložení pohlaví v populaci, 54 % žen a 46 % mužů, tzn. že máme k dispozici přirozený vzorek. 2.Věkové rozložení dotazovaných
61 % dotazovaných je starší 50 let, 39 % je mezi lety 25 až 50. Jednak tyto čísla samozřejmě kopírují výskyt zrakového postižení v populaci, za druhé je patrné, že služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s. nevyužívají mladí lidé mezi 18 až 25 lety. Příčiny mohou být různé. Za prvé může být důvodem absence střední školy pro zrakově postižené v Plzni, následný nedostatek pracovník příležitostí pro osoby se zrakovým postižením, tudíž mladí lidé zůstávají v místě svého studia. Za druhé to může být fakt, že mladí lidé žijí se svými rodiči, kteří jim poskytují zázemí, podporu a potřebnou pomoc a nepotřebují služeb TyfloCentra.
51
3. Místo bydliště
Více jak 50 % procent klientů TyfloCentra bydlí přímo v Plzni. Je logické, že krajské město bude vykazovat nejvíce postižených lidí, na druhou stranu je také přirozené, že lidé v místě bydliště budou využívat služeb TyfloCentra nejvíce. Druhou nejpočetnější skupinou jsou lidé žijící více jak 30 km od Plzně, kde se nachází větší města jako Klatovy, Tachov, Domažlice. 4. Stupeň zrakového postižení
77 % klientů se pohybuje v pásmu praktické nevidomosti a 20 % klientů se pohybuje v pásmu úplné nevidomosti. Tento fakt také souvisí s potřebou průvodcovské a předčitatelské služby. Z dotazníků vyplynulo, že téměř 60 % dotazovaných nevyužívá průvodcovskou službu či pouze při výjimečné situaci jedenkrát do roka. 52
5. Průkazy osob se zdravotním postižením
Odpověď na tuto otázku nám dokazuje, že osobám s úplnou, ale i praktickou nevidomostí jsou uznávány průkazy ZTP/P. Téměř 92 % dotazovaných vlastní tento průkaz. Pouhých 8 % má průkaz ZTP.
6.
Doba získání zrakového postižení
Odpovědi z našeho vzorku se vymykají statistikám o osobách se zrakovým postižením. Přes 30 % dotazovaných má vrozené zrakové postižení a 27 % získané mezi 20 a 40 lety. Pouze 11,5 % dotazovaných má získané postižení po 60. roku věku.
53
7. Zaměstnání dotazovaných
V odpovědích na tuto otázku se ukázal fakt, že klientem TyfloCentra Plzeň nejsou pouze nezaměstnané osoby se zrakovým postižením. Zaměstnaní klienti využívají služeb ohledně výuky na PC a drobné servisní práce s PC technikou a za druhé jednorázové volnočasové aktivity. Z dotazníků vyplynulo, že 73 % dotazovaných je nezaměstnaných, i když polovina z nich je již v seniorském věku. 27 % dotazovaných pracuje na částečný či plný úvazek, toto číslo potvrzuje mnohé statistické údaje. "Pouze" 35 % dotazovaných, kteří jsou v produktivním věku, není zaměstnáno. 8. Využívání sociálních služeb TC v současnosti
54
Ve vzorku se objevilo
11,5 % dotazovaných, kteří v současné době
nevyužívají služeb TyfloCentra. Z celkového počtu dotazovaných se jedná o tři klienty. Důvody jsou rozdílné, jeden se odstěhoval do jiného kraje, druhý se stal zaměstnancem TyfloCentra a třetí služeb využil před lety (výuka na PC) a od té doby nic vzhledem ke studijní a pracovní vytíženosti a rodinnému zázemí od TyfloCentra nepotřebuje. Samozřejmě je otázka, jestli náš výzkumný vzorek odpovídá procentnímu rozložení klientů TyfloCentra. Je předpoklad, že pro vyplňování dotazníků jsou více motivováni současní než minulí klienti TC, a za druhé byli bývalí klienti osloveni pouze elektronickou formou, jedná se tedy o část klientů pracující s PC technikou. 9. Délka využívání služeb TyfloCentra Plzeň
Téměř 50 % dotazovaných využívá služeb TyfloCentra více jak deset, tedy od jeho vzniku. Tato skupina klientů v následujících otázkách bude důležitá pro posuzování míry využívání služeb a pro posuzování vývoje služeb TC. 15 % klientů je klientem TC méně jak 8 let. Je tedy patrno, že noví klienti do TC přicházejí a dokonce i klienti mladší věkové kategorie. Zmiňovaných 15 procent odpovídá 5 klientům, 2x se jedná o věkovou kategorii 25- 35 let, další kategorie mají po jednom zástupci, 1x 35- 50,1x 51-65 a 1x nad 65 let.
55
11. Prvotní odkaz na TyfloCentrum Plzeň
Nejvíce klientů (42 %) se o TyfloCentru dozvědělo od spřátelené organizace Tyfloservisu. Druhá nejpočetnější skupina byla informována ze Sjednocené organizace slabozrakých a nevidomých, tato skupina odpovídá přesně lidem, kteří služeb TyfloCentra využívají od jeho počátků. 12. Využívání sociálních služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s Využívání průvodcovské služby
56
50 % dotazovaných průvodcovské služby nevyužívá vůbec, přes 20 % tuto službu využívá výjimečně a zbývajících téměř 30 % si objednává průvodcovskou službu z TC pravidelně několikrát za měsíc či dokonce několikrát do týdně. Využívání předčitatelské služby
Předčitatelská služba tvoří pouze doplňkovou službu průvodcovské službě a ostatním službách TC, což dokládá i její využitelnost. Téměř 80 % dotazovaných předčitatelské služby nevyužívá, téměř 20 % nárazově, několikrát do roka. Pouze 1 člověk každý týden. Ale i pro těch několik málo lidí má tato služba smysl a její poskytování zvyšuje kvalitu jejich života. Využívání služby sociální poradenství
57
Ze své podstaty je poskytování služby sociálního poradenství nárazové, ne příliš často vyžadované. Je překvapivé, že téměř 47 % dotazovaných nikdy tuto službu od TC nevyužilo, zbývajících 53 % využívá tuto službu několikrát do roka. Nejvíce lidí odpovědělo „jednou za ¼ roku“, což plně odpovídá charakteru služby. Z dotazníků vyplývá, že většina dotazovaných, kteří službu sociální poradenství od TC nevyužívají, jsou osoby seniorského věku, v TC od jeho počátků, kontakt dostali od SONS, z čehož se může udělat závěr, že tato skupina lidí je informovaná v sociální problematice od SONS či jim stačí pravidelné reporty o sociálních změnách podávané sociálními pracovnicemi TC na odbočkách SONS či v časopisu TC. Využívání výuky na PC
Téměř 70 % dotazovaných v současné době nevyužívá výuky na PC, což je pochopitelný výsledek. Většina klientů projde cca 4 měsíčním výcvikem, popřípadě si doplní své dovednosti o další 3 měsíční kurz a poté již tuto službu nevyužívá. 10 % dotazovaných odpovědělo, že tuto službu využívá 1 až za 2 měsíc nebo 1 za ¼ roku, v tomto případě se může jednat o nárazovou službu zácviku na podobné elektronické pomůcce, tabletu, mobilnímu telefonu apod.
58
Využívání pravidelných klubů
Pravidelné volnočasové aktivity jsou jednou z důležitých služeb, i když je pravidelně využívá „pouze“ 35 % dotazovaných. Téměř 20 % dochází na tyto aktivity i několikrát týdně, přes 10 % 1x týdně. Pro tyto jmenované znamenají kluby TC náplň volného dne. Téměř 54% dotazovaných služby pravidelných klubů nevyužívá, důvody mohou být různé, od pracovní vytíženosti ( 27% zaměstnaných), přes seniorský věk, problémy s dopravou až po setkávání v rámci jiných organizací (SONS). Využívání jednorázových volnočasových aktivit
59
Jednorázové akce jsou velmi žádanou službou TC, což dokládají i výsledky z dotazníku. Téměř 20 % dotazovaných se účastní každé akce, ročně vykazuje TC kolem 50 jednorázových akcí, jedna vychází zhruba na každých 14 dní. Dalších téměř 20 % využívá polovinu nebo více jak polovinu těchto služeb, 11,5 % méně jak polovinu, 23 % se zúčastní málokteré akce a 27 % tyto služby nevyužívá.
Využívání dobrovolnictví
Služba dobrovolnictví je doplňková služba TC. Z dotazníku vyplynulo, že 77% osoby nevyužívá těchto služeb. Je otázkou, zda o tuto službu nemají zájem či se pro ně nepodařilo najít vhodného dobrovolníka. 15 % osoby využívá služeb dobrovolníka 1 za ¼ roku, přičemž se v TC jedná nejčastěji o jednorázový doprovod do divadla, na výlet apod. Pouze 8 % dotazovaných je v kontaktu s dobrovolníkem 1x za 14 dní, což znamená, že dobrovolník s klientem TC tvoří dvojici, která pravidelně podniká aktivity pod klientovo vedením.
60
Využívání služby pomoci s PC technikou
Více jak 50 % dotazovaných těchto služeb nevyužívá, téměř 20 % jednou za ¼ roku a kolem 22 % několikrát měsíčně či dokonce týdně. Tento graf dokládá nárůst služeb spojených s IT problematikou (výuka na PC a dalších pomůckách) Zapůjčení kompenzačních pomůcek
Půjčování kompenzačních pomůcek je doplňkovou službou TC. Pokud si chce klient nějakou pomůcku pořídit, ale není si jistý, zda mu bude vyhovovat, může si jí na ohraničený čas zapůjčit a na základě toho se lépe rozhodnout. Téměř 74 % dotazovaných si žádnou pomůcku nepůjčilo, kolem 23 % si půjčilo 1 až 2 pomůcky.
61
15. Změna v míře využívání služeb u jednotlivých sociálních služeb
Názvy skupin sloupců podle pořadí: průvodcovské služby
pravidelné kluby
jednorázové akce
sociální poradenství
Každá jednotlivá sociální služba má svůj charakter a od toho se odvíjí i míra využívání. Výuka na PC je formou 30-50 hodinových týdenních kurzů, tedy časově ohraničena a po jejím absolvování není důvod tuto službu využívat dál. Následující graf se věnuje výuce na PC. Služba sociálního poradenství je ze své podstaty službou nárazovou, člověk ji využívá dle potřeby, podle změn v sociální oblasti, což se ukázalo i při dotazování. Téměř 40 % dotazovaných využívá sociální poradenství podle potřeby, některý rok více, jiný méně. 7% využívá tuto službu méně. Průvodcovské služby i pravidelné kluby jsou vyrovnané. U obou služeb existují stejně velké skupiny, které uvedly, že využívají tuto službu „měně“ i „ více“ a největší skupina odpověděla, že „různě, podle potřeby“. Někteří klienti teda určité služby využívají méně, jiní ale naopak více. Jsou služby, které ale vykazují viditelný nárůst, jedná se o jednorázové akce. Menšina dotazovaných uvedla, že tuto službu využívá méně, kolem 27% uvedlo, že více a 17 % se účastní jednorázových akcí různě. Na příčiny těchto změn ve využívání se zaměřuje další otázka.
62
Absolvování kurzu na PC
65 % dotazovaných prošlo základním kurzem na počítači a 50 % dotazovaným tento kurz nestačil a absolvovali či chtějí absolvovat ještě kurz nadstavbový. 35 % dotazovaných tuto službu od TC nepotřebuje, s největší pravděpodobností z důvodu seniorského věku, tato skupina 35% je právě nad 65 let věku. 16. Důvody změny míry využívaných služeb TyfloCentra Plzeň
63
První graf nám ukazuje důvody snížení využívání služeb TC. Nejčastější příčinou, kterou uvedli klienti využívající služby méně než před lety, je zhoršení zdravotního stavu, přeci jenom na SAS a na PPS se člověk musí cítit zdráv, jinak nemá chuť zapojovat se do společnosti. Další příčinou je problém s dopravou, 46 dotazovaných žije mimo Plzeň a pro osoby se zrakovým postižením může představovat doprava velký handicap. Z dalších příčin můžeme uvést pokročilý věk, přeci jenom je 35 % dotazovaných nad 65 let. Pro seniorský věk je charakteristické, že už se vytrácí potřeba častých sociálních kontaktů. Často tato příčina může být provázena zhoršeným zdravotním stavem, což také klienti uváděli. Samozřejmě i zlepšení zdravotního stavu může vést k tomu, že člověk méně využívá služeb TC, například zapojení do volnočasových aktivit mimo TC, není potřeba PPS apod. Rodinné záležitosti a problém se zajištěním průvodce jsou další příčiny. V poslední možnost „jiné“ uvedli dotazování – pracovní poměr, přestěhování nebo ztráta potřeby někam docházet.
Mezi důvody vyššího využívání služeb jednotlivcem z výsledků dotazníků zařadíme v první řadě „zajímavou nabídku služeb TC“ a s tím související „rozšíření služeb“. TC vykazuje velký nárůst v oblasti jednorázových akcí, v této otázce nacházíme odpověď na otázku „proč“. Druhým nejčastějším uváděným důvodem je zhoršení zdravotního stavu, to uvedlo až 40 % dotazovaných. Tato příčina se v praxi ukazuje hlavně na nárůstu průvodcovské a předčitatelské služby. Jeden klient využívá více PPS z důvodu „problém se zajištěním průvodce“, jeho vodící pes má
64
zdravotní problémy. V kategorii jiný důvod zaznívalo “přiblížení služeb k místu bydliště“, což odpovídá předcházející důvodu“ rozšíření služeb“. 17. Výměna zaměstnanců
V TyfloCentru Plzeň o.p.s, tak asi jako ve většině neziskových organizací, probíhalo střídání zaměstnanců, a to jak na pozici sociálních pracovníků, ředitelů i lektorů PC. Někdy tyto změny byly rychlé a nežádoucí, což samozřejmě může ovlivňovat dané služby. Naštěstí se ale z dotazníku ukázalo, že střídání zaměstnanců nemělo u 61 % dotazovaných vliv na využívání služeb, 23 % odpovědělo, že „ spíše ne“ a u 15 % „ano nebo spíše ano“. 18. Spokojenost s nabídkou služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s.
65
Většina klientů TC je se službami spokojena (73 %) a z toho dokonce 27 % velmi spokojena. 19% se přiklání k názoru „spíše ano“. Možnost „spíše ne nebo ne“ nevybral žádný dotazovaný. 8 % v součastné době služeb nevyužívá, tudíž tuto otázku nemohlo hodnotit. 19. Případné změny v TyfloCentrum Plzeň o.p.s.
Nejpočetnější skupina (40 %) odpověděla, že by v TC nezměnili nic nebo že neví. Nezanedbatelnému počtu 17% a 11 % nevyhovují prostory a umístění budovy. Větší spolupráci s jinými organizacemi by chtělo 17 % klientů a o lepší propagaci a reklamu TC by stálo 11% dotazovaných. 7% dotazovaných by změnilo zaměstnance TC, podobné myšlenky se odrážely v odpovědi „jiná“. Dotazovaní si přejí, aby došlo k navýšení počtu zaměstnanců, hlavně v IT oblasti, tedy jde u výuku na PC a dalších elek. pomůckách. Enormní nárůst vykazovaných služeb v rámci sociální rehabilitace je pro jednoho lektora neúnosný, i přes tento nárůst vzniká převis neuspokojených klientů, kteří tuto problematiku vnímají. Někteří klienti by rádi viděli v řadách zaměstnanců starší a zkušenější sociální pracovnice, v porovnání s těmi stávajícími.
66
20. Případné změny v poskytování služeb TyfloCentra Plzeň
Téměř 50 % klientů nemá potřebu cokoli na službách TyfloCentra měnit, což je určitě pozitivní. Druhá nejpočetnější skupina by změnila náplň služeb a klubů, jedná se nejvíce o rozšíření IT služby o zácvik s dalšími elektronickými pomůckami, které pro OZP přibývají. Dalším podnětem bylo pořádání více aktivit v přírodě. Zbývající část dotazovaných se rozdělila do několika oblastí, jedni by rádi více aktivit o víkendu (pracující klienti), druhá část by ráda, kdyby se TC věnovalo podporovanému zaměstnávání (klienti v mladším produktivním věku). Některým klientům by se líbila donáška nákupu a zlevnění průvodcovské služby. Poslední dvě zmiňované věci bohužel TC zařídit nemůže, může ale s touto informací pracovat a klientům vysvětlit důvody absencí určitých služeb, a doporučit jim jiné organizace. 21. Chybějící služby pro osoby se zrakovým postižením v Plzeňském kraji. Polovině klientů v Plzeňském kraji nic nechybí, druhá polovina vidí nedostatky v několika odvětví od lepší bezbariérovosti pro OZP, přes neexistující služby pro osoby se zrakovým postižením mimo Plzeň až po nedostatek pracovních míst pro osoby se zrakovým postižením a služby s tím související. 67
22. Názor na stav poskytovaných sociálních služeb TyfloCentra Plzeň
Nejvíce dotazovaných (50 %) se shoduje v názoru, že služby TyfloCentra jsou kvalitnější a profesionálnější než před lety. 11% dotazovaných je toho mínění, že služby se od svého vzniku moc nezměnily, že jsou stejné již mnoho let. Druhá nejpočetnější skupina 39 % procent neumí tuto situaci posoudit. Jeden člověk se vyjádřil, že je vždy, co zlepšovat a jedna klienta vnímá současnou atmosféru v TC jako méně přátelskou, méně upřímnější a méně rodinou než před lety. Tento poslední názor koresponduje s poskytováním profesionálnějších služeb. Současný systém nastavuje sociální pracovnice jako zaměstnance, kteří vykonávají určité úkony, které by měli být pro všechny stejné. Profesionalizace v sociálních službách přinesla i nastolení hranic a s tím související jinou intimitu vztahů mezi klienty a zaměstnanci, což někteří klienti mohou hodnotit negativně.
68
7.3 Výsledky rozhovoru Rozhovor probíhal se dvěma zaměstnanci TC Plzeň. Jedna z dotazovaných byla v minulosti několik let ředitelkou TC, poté jejím metodikem, druhá odpovídající je současná ředitelka TC. Rozhovor se orientuje na 5 oblastí (vývoj služeb, profesionalizace, složení klientů, financování TC, zákon č.108/2006 Sb., očekávání a zhodnocení služeb TC) a skládá se z 10 otázek. 1. TyfloCentrum Plzeň provozuje ty samé služby jako před deseti lety. Zaměstnává stejný počet lidí. Co to vypovídá o TC ? Z odpovědí vyplynulo, že na první pohled se může zdát, že TyfloCentrum funguje pořád stejně,
druh služby je stejný (průvodcovská služba, volnočasové
aktivity, výuka na PC, sociální poradenství), ale výrazně stouplo využití těchto služeb klienty a rozšířila se i nabídka služeb, které se pod obecným názvem skrývají. Například volnočasové aktivity, v prvopočátcích se jednalo o pravidelný klub vaření, klub společenských her, plavání a jednorázové akce typu besed, divadel. V současné době probíhají v rámci TC 4 jazykové kluby, ruční práce, dámský klub, internetová kavárna, střelba z laserové pistole, bowling, plavání a každých 14 dní jednorázová akce (výstava, přednáška, divadlo, výlet). Počet služeb je několikanásobně vyšší. Počet zaměstnanců se nemůže navýšit z důvodů financí. V TC sice pracují na plný úvazek 4 lidé, stejně jako v prvních letech, ale v současnosti již pomáhají dobrovolníci, jeden člověk provádí na DPP průvodcovskou službu a v nejbližší době tým posílí další pracovník na zkrácený úvazek. To, že TyfloCentrum Plzeň více neexpandovalo je také dáno tím, že je v populaci poměrně stabilní procento lidí se zrakovým postižením, klientela se tedy několikanásobně nemůže navýšit. Také služby, které TyfloCentrum od začátku nabízelo, byly nastaveny poměrně široce a vykryly slabá místa a služby, které do té doby na trhu nebyly. Shrnutí
Obecně jmenované poskytované služby jsou stejné – aktivity pod tím skryté se vyvíjí a narůstají.
Stálé procento zrakově postižených v populaci
Nedostatek financí
69
2. Je podle Vás posun v poskytování služeb TC, co se týká kvality a profesionality? V čem nejvíce? U této otázky odpovídala hlavně bývalá paní ředitelka, která má srovnání s tím, jací byli zaměstnanci v počátcích existence TyfloCentra a jací jsou v současnosti. Z odpovědi vyplynulo, že se v současnosti musí mluvit o větší profesionalitě a kvalitě nabízených služeb. V prvopočátcích vykonával průvodcovskou službu a výuku na PC
občan náhradní vojenské služby a speciální vzdělání pro výkon
sociální pracovnice nebylo potřeba. V dnešní době je tedy dle zákona povinnost zaměstnávat sociální pracovnice s potřebným formálním vzděláním a navíc se každá sociální pracovnice specializuje na konkrétní služby. Například jedna více na problematiku sociálního poradenství, jiná více na sociálně aktivizační služby apod. Zákon o sociálních službách také stanoví 24 hodin dalšího vzdělávání za rok. Kvalita služeb se také zvýšila vznikem standardů, vytvořením metodik, nově přijatá pracovnice má možnost přečíst si tyto materiály a ví, jak má s klienty pracovat. Tím, že se zvyšuje profesionalita sociálních pracovnic, se samozřejmě zvyšuje i kvalita služeb. 3. Jak moc souvisí posun v kvalitě poskytovaných služeb se zákonem o sociálních službách? Co nového znamenal tento zákon konkrétně pro TC Plzeň o.p.s.? Z předešlé odpovědi je patrné, že zákon o sociálních službách byl zásadní pro zvýšení profesionality pracovníků TC a poskytování kvalitnějších služeb. Zákon byl zprvu vnímán negativně, přinesl mnoho změn, práce, papírování, prostě více byrokracie a ubral čas na přímou práci s klienty. Zpětně je však tato změna vnímaná velmi pozitivně. Nejhorší pro TyfloCentrum bylo přizpůsobit dosavadní činnost novým požadavkům vyplývajícím ze zákona. TyfloCentrum chtělo uchovat dosavadní služby a bylo těžké „napasovat“ je na sociální služby, které nabízel zákon. Nově také zákon přinesl finance z průvodcovské a předčitatelské služby, ostatní sociální služby se poskytují zdarma.
70
4. Myslíte si, že se nějak kvantitativně změnilo využívání služeb TC během let? Jsou nějaké služby využívány pořád na stejné rovině a jiné více, méně? Dokážete tyto jevy vysvětlit? Bývalá ředitelka vidí velkou změnu v roce 2008, kdy průvodcovská služba paradoxně stoupla se zavedením poplatků za tuto službu. Tento fakt připisuje tomu, jak klienti vnímali tuto službu před a po zavedení platby. Když byla průvodcovská služba zdarma, bylo některým klientům trapné tuto službu využívat často, brali to jako prokazování dobrodiní. Naopak, když za tuto službu mohli dát něco na oplátku (peníze), připadala jim situace doprovázení rovnocenná, vyrovnaná. Toto se samozřejmě nedá stáhnout na všechny klienty, jsou i tací, kteří naopak průvodcovskou službu začali využívat méně, ale celkově počet hodin průvodcovské služby rokem 2008 velmi stoupl. Služby sociálního poradenství vidí obě ředitelky jako nárazovou službu, mnoho klientů využije tuto službu jednou či dvakrát. Nejvíce poradenství vždy probíhá s nějakou změnou vyhlášky či zákona, například se zavedením příspěvku na péči, S-karet, změn dávek pro zdravotně postižené a výměn karet OZP. Služby poskytování výuky na PC jsou také nárazové, ve vlnách. Jsou určitá období, kdy je převis, klienti jsou v pořadí a musí čekat a jindy jsou přijati na výuku hned. Jedna z těchto vln proběhla v roce 2004,2005, kdy byli poprvé a naposledy zaměstnáni na poskytovávání této služby 2 zaměstnanci. V současné době je opět velká čekací doba, proto se bude přijímat nový pracovník na čtvrt úvazku. Velká vlna také přišla se zařazením této služby do projektu placeného ESF OP LZZ (2010-2013), čímž se stala tato služba pro klienty bezplatná. Obě dotazované se také shodují ve vzestupnosti počtu účastníků, kteří navštěvují volnočasové aktivity, ať jednorázové nebo pravidelné. Možná ani tak nejde o více klientů, jako spíše o kvantitativnější a kvalitativnější nabídku klubů a klienti dochází vícekrát než dřív. Shrnutí:
Průvodcovská služba – vzestup
Sociální poradenství – nárazové, ve vlnách
Volnočasové aktivity – vzestup
Výuka na PC – nárazové, spíše vzestup
71
5. Změnila se nějak skladba klientů TC? Kdo byl průměrným klientem před 10 lety a kdo dnes? Prvotními klienty byli členové odboček Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Průměrný věk tedy 65 let a nejvíce využívané služby volnočasové aktivity a výuka na PC. V současné době většina osob se zrakovým postižením v době příchodu do TC členem odbočky SONS. Průměrný věk je kolem 50 let a TC vyhledávají i lidé mezi 20-40 lety, což v prvních letech nebylo, kromě jediného mladého klienta. I přes to, že klientela stárne, služeb TC využívá více mladých lidí než v počátcích své existence. 6. Jak byste charakterizovaly typického klienta jednotlivých sociálních služeb? Z odpovědí vyplynulo, že se klienti dělí na dvě základní skupiny a podle toho, potřebují určité služby. První z nich jsou osoby se zrakovým postižením, které mají své zázemí, jsou relativně samostatní, využijí služby výuky na PC a ukončují s TC spolupráci, nic více nepotřebují. Někdy tito klienti využívají jednorázových akcí, které pracovníci TC pořádají podle zájmu nových klientů. Druhou skupinu tvoří stálí, mnohdy i několika letí klienti, kteří vyhledávají více sociální kontakt, volnočasové aktivity a potřebují pomoc i s doprovodem. Tato skupina lidí je tedy méně samostatnější a je hůře začleněna do společnosti, než skupina první. Samozřejmě také nesmíme opomenout klienty, kteří by chtěli patřit do druhé skupiny, ale kvůli velké vzdálenosti svého bydliště od Plzně nemohou využívat služeb TC v té míře, jaké by chtěli.
72
7. A co financování TyfloCentra. Je v dnešní době větší jistota, že TC bude mít dostatek peněz na provoz než před lety? Kdy byla finanční nejistota největší? Při odpovídání bylo zajímavé, že obě ředitelky tvrdily, že velká finanční nejistota je či byla za jejich působení. Shodly se na tom, že se nikdy neví, kolik peněz TC na provoz obdrží. V září se podávají projekty a v únoru jsou známy výsledky. Po krátké debatě se ale došlo k závěru, že v prvních letech TyfloCentrum přeci jen nemělo takovou tradici, jako má dnes. Před lety také v Plzni existovalo ještě jedno sdružení, které vykonávalo podobné služby jako TC, tudíž existovala konkurence, což se po zaregistrování TyfloCentra jako poskytovale služeb změnilo. V současné době je TC tedy jediným poskytovatel těchto služeb v Plzeňském kraji, což dává záruku alespoň nějaké finanční dotace. Dvakrát již také byla v TC inspekce sociálních služeb a poskytované služby TC jsou vnímány jako potřebné. Největší finanční nejistota byla tedy v prvních letech své existence, hlavně v roce 2004, kdy byla správní radou odvolána první ředitelka TC a budoucnost byla nejasná. Druhým obávaným obdobím byl rok 2008, kdy se měnila koncepce financování. Ze 4 zaregistrovaných služeb TC byly tři služby poskytovány zdarma a pouze průvodcovská a předčitatelská služba byla pro klienty za poplatek, proto i financování z kraje bylo téměř stejné jako předešlý rok. 8. V čem se změnilo financování provozu TyfloCentra Plzeň o.p.s? V současné době se TC již několik let může spoléhat i na sponzory, dárce a peníze z fondů městských obvodů, což dříve nebývalo.
Bývala ředitelka také
uvedla, že jí nevyhovovala měnící se koncepce financování. Několik let byly posílány projekty na krajský úřad, poté na Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby se znovu rozhodování přesunulo na krajskou úroveň.
Každá z těchto institucí
vyžadovala jiné vykazování služeb, jiné programy a znamenalo to více kancelářské práce.
73
9. V čem vidíte silné a slabé stránky TC Plzeň? Obě dotazované měly velmi podobné názory. Za hlavní slabé stránky označily depistáž a propagaci TC, dobrý public relations. Bývalá ředitelka vidí také negativum ve střídání zaměstnanců, což nová ředitelka tolik nevnímá. Možná proto, že za jejího výkonu funkce se vyměnily sice všechny tři pracovní pozice (2 sociální pracovnice, lektor PC), ale pouze jednou. Před jejím přijetím na pozici ředitelky proběhla během roku 2x výměna ředitelky a několikrát se změnily i sociální pracovnice. Za silnou stránku považují velkou profesionalitu pracovníků, kvalitu poskytovaných služeb a také to, že jsou jediným poskytovatelem těchto služeb v Plzeňském kraji. 10. Co byste chtěly změnit na provozu TyfloCentra Plzeň? Ředitelky se jednoznačně shodly, že by chtěly změnit výše zmiňované slabé stránky. Více se chtějí tedy zaměřit na depistáž a větší propagaci TC. V letošním roce se TC více zaměří na získávání nových klientů, byla totiž navázána větší spolupráce s SPC pro zrakově postižené.
Také by obě chtěly změnit finanční
nejistotu, která se přeci jen vyskytuje a hlavně nejsou finance na případné nové nápady a služby. Více se chce TC také zaměřit na rozšíření týmu a třeba i z řad zrakově postižených. Jsou některé služby, o které mají klienti zájem, ale TC nemůže uspokojit jejich poptávku v přiměřeném čase. Také se také uvažuje o zřízení služby, která by se zabývala odstraňováním bariér v Plzni. Tuto službu dříve poskytoval Tyfloservis, ale v současné době se touto problematikou nikdo v Plzni nezabývá.
74
8 Odpovědi na výzkumné otázky 1.Vykazuje TyfloCentrum Plzeň v roce 2013 více služeb než v letech 2003 a 2008 ? Odpověď na tuto otázku byla získaná na základě analýzy dokumentů. TyfloCentrum Plzeň o.p.s. vykazuje ve všech svých poskytovaných službách nárůst vzhledem k roku 2003. Při porovnávání s rokem 2008 byl zaznamenán ve všech službách kromě části služby SAS, kde je vykazován pokles služby.
Odborné sociální poradenství 250 % nárůst oproti roku 2003 a 150 % nárůst v porovnání s rokem 2008.
Průvodcovské a předčitatelské služby 160 % nárůst v porovnání s rokem 2003 a 50 % nárůst oproti roku 2008.
Sociální rehabilitace 200 % nárůst v porovnání s rokem 2004 i s rokem 2008.
Sociálně aktivizační služby pravidelné kluby mírný nárůst (12%) oproti roku 2003 a v porovnání s rokem 2008 dokonce velmi výrazný 60 % pokles.
Sociálně aktivizační služby jednorázové akce 35 % nárůst v porovnání s rokem 2003 a 100 % nárůst oproti roku 2008. 2. Je nárůst průvodcovských a předčitatelských služeb způsoben vyšším počtem klientů nebo stejný počet klientů využívá více těchto služeb? Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Obě tyto možnosti, jak příchod
nových klientů, tak zvětšení objemu PPS u stávajících klientů se na základě analýzy dokumentů prokázaly. Nárůst počtu nových uživatelů není rapidní. Počet klientů v roce 2010 a 2011 činil 21 klientů, v roce 2012 došlo k mírnému nárůstu na 23 klientů a v roce 2013 se stav opět navýšil na 25 uživatelů této služby. Nemůže se ale věnovat pozornost jenom počtu klientů, ale objemu služeb, který si objednávájí. Jeden klient, který bude vyžadovat průvodcovskou službu 2 hodiny týdně, vykáže za rok tolik hodin jako jiných deset uživatelů. Příkladem je pan X., který služeb TC začal využívat v roce 2011 a to v rozsahu 15 hodin, v roce 2012 110 hodin a v roce 2013 168 hodin ročně. Z výkazů je také zřejmé, že u 9 klientů došlo k nárůstu jejich služeb.
75
3. Jak se proměnily v průběhu let sociálně aktivizační služby TyfloCentra Plzeň? Proměna je patrná ve dvou aspektech. Jedním z nich je zvýšení vykazování služeb a druhým je obsah těchto aktivit. Z hlediska objemu se pořádá jednou tolik jednorázových aktivit, než před lety. U pravidelných klubů toto číslo v průběhu let kolísalo, dokonce i velmi kleslo a v současné době je na úrovni prvopočátečních let. Obsahově
došlo
k proměně
u
pravidelných
klubů,
zejména
však
u jednorázových akcí. Pravidelné služby více méně zachovávají původní nastavení tzn. jazykové kluby, sportovní kluby a rukodělné kluby. Obsah klubů se samozřejmě mění na základě vývoje a trendů ve jmenovaných oblastech. Jednorázové aktivity jsou zaměřeny na kulturní akce (divadla, výstavy, besedy) a sportovní akce (adrenalinové sporty – skok padákem, horolezectví, řízení auta, bojové umění). Současná doba nabízí větší možností pořádání těchto aktivit než před lety, a to v souvislosti s vývojem chování společnosti vůči osobám se zdravotním postižením. 4. Je změna zdravotního stavu a vyšší věk důvodem k využívání většího počtu služeb TyfloCentra Plzeň? Na tuto otázku můžeme odpovědět pomocí otázky č.16 z dotazníku a rozhovoru. Více jak 65 % dotazovaných uvedlo zhoršení zdravotního stavu naopak jako příčinu využívání menšího počtu služeb. Nejčastěji se bude jednat o sociálně aktivizační služby a průvodcovské služby sloužící k dopravě právě na různé akce. Oproti tomu 40 % klientů uvedlo zhoršení zdravotního stavu jako příčinu nárůstu využívání služeb. Tento nárůst je nejčastěji v průvodcovské službě, mnoha klientům se s přibývajícím věkem ke zrakovému postižení přidaly i pohybové problémy. Tato skupina klientů vyžaduje více PPS. 5. Jak se změnila charakteristika uživatelů služeb TyfloCentra Plzeň v průběhu jeho existence? Z dotazníkového šetření je zřejmé, že do TC přišlo během 8 let, 15% nových klientů, kteří snížili věkový průměr uživatelů TC. Obecně řečeno příchozí klient do organizace je mladší než klient, který do organizace vstoupil v době jejího vzniku, není členem SONS, což dříve byli všichni klienti a preferuje mnohem více služby spojené s výukou na PC a podobných pomůckách.
76
6. Jsou klienti TyfloCentra Plzeň spokojeni s nabídkou služeb této organizace? Tuto otázku zodpovíme pomocí dotazníkového šetření, konkrétně pomocí otázky č. 18, 19, 20 a 22. 73 % klientů jsou se službami TC spokojeni, 19% spíše spokojeno, nespokojen není žádný uživatel. 40 % klientů by na poskytovaných službách nechtělo nic měnit. Z dotazníků je patrné, že klienti vyžadují rozšíření služeb v oblasti náročných kompenzačních pomůcek na bázi PC a uvítali by i službu zaměřenou na oblast zaměstnávání. 50 % uživatelů vnímá
větší profesionalitu
a kvalitu v poskytovaných službách. 11% nevidí v průběhu let žádnou změnu a 39 % tuto problematiku neumí posoudit.
77
9 Doporučení pro praxi Na základě výsledků z výzkumného šetření budou autorkou doporučena určitá opatření či alespoň podány náměty k zamyšlení. Speciální pedagog v týmu TC Obor speciální pedagogiky již několik let mění rozsah své cílové skupiny a zaměřuje se ve větší míře než dříve na dospělé osoby a seniory se zdravotním postižením. V našem státě dospělým a seniorům se zrakovým postižením nabízí služby povětšinou neziskové organizace, které z podstaty svého nastavení zaměstnávají spíše sociální pracovníky než speciální pedagogy, i když podle zákona o sociálních službách jsou oba obory přijatelné. Předmětem této práce nebylo dokazování důležitosti speciálního pedagoga v týmu TyfloCenter a organizací podobného typu, přesto autorka podá stručný nástin výhody zaměstnance z tohoto oboru.
V první řadě má speciální pedagog větší znalost zrakových vad, lepší
představu o zrakovém vnímání OZP a o specifickém vývoji osob se zrakovým postižením. Tyto poznatky jsou základem ke kvalitnější práci s touto cílovou skupinou ať v rámci sociálně aktivizačních služeb či sociální rehabilitace. Další výhodou, která se právě nejvíce projeví ve výuce, a je jedno zda ve výuce jazyků v rámci klubů či ve výuce počítačů, je znalost metodik práce s touto cílovou skupinou. Autorka věří tomu, že kdyby v TC Plzeň měl volnočasové aktivity a výuku na počítači a dalších elektronických pomůckách vykonávat speciální pedagog, způsob práce s klienty by byl jiný. Ve službách sociálního poradenství a v průvodcovské
službě se tato specializace neprojeví, naopak, tam je lépe
zaměstnat sociálního pracovníka. Ideálním týmem je pro autorku kolektiv složený ze sociálních pracovníku i speciálních pedagogů. Rozšíření týmu o instruktora v IT problematice a o experta na PR a fundraising Nepřehlédnutelné nárůsty téměř všech služeb poskytovaných TyfloCentrem Plzeň a téměř stejné počty zaměstnanců jako v počátcích existence organizace vedou k zamyšlení o přetíženosti zaměstnanců a rozšíření pracovního týmu. Enormní nárůst vykazování služeb ohledně výuky na PC a přání klientů rozšířit tyto služby i o další služby spojené se vznikem nových elektronických pomůcek vede k jedinému řešení a tím je přijetí nového zaměstnance. Ředitelka TC od letošního roku plánuje přijetí zaměstnance na poloviční pracovní úvazek, sama by nejraději úvazek celý, ale 78
okolnosti tomu nepřejí, proto možná dojde k zaměstnání 2 lidí na poloviční úvazek. Nárůst průvodcovské služby byl už v rámci TC řešen a to přijetím zaměstnance na DPP, otázkou je zda to situaci vyřešilo nebo je potřeba dalších osob na průvodcovství. V současné době mají v náplni práce průvodcovství obě sociální pracovnice i paní ředitelka. Otázkou je také nastavení pracovní náplně ředitelky. Autorka vidí dvě možnosti, první z nich je „ředitelka-sociální pracovnice“, která je a chce být zaměřená na klienty a být s nimi v rámci nějaké služby v kontaktu. Druhá možnost je „ředitelka-manažerka“, která se více zaměřuje na public relations, fundraising a obecně chod organizace. Pro provoz organizace je asi jedno, která z možností nastane, pokud náplň práce, kterou ředitelka omezí na minimum, zastane jiný pracovník. Autorka se na základě zkušeností domnívá, že pro klienty TyfloCentra je přijatelnější variantou „ředitelka-sociální pracovnice“, proto doporučení zní přijetí zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek, který by více rozvíjel PR a fundraising TyfloCentra Plzeň. Tyto oblasti jsou podle autorky v TC opomíjeny a z dotazníkové šetření i rozhovorů vyplynulo, že to jako slabinu TC vidí i klienti a pracovníci. Pořádání volnočasových aktivit dohromady s jinými organizacemi V rámci sociálně aktivizačních služeb vzniká prostor pro spolupráci s jinými organizacemi. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že by někteří klienti měli zájem o pořádání akcí spolu s jinými institucemi zaměřenými na osoby se zdravotním postižením. Toto přání vyjádřili osoby ve věku do 40 let a hlavním motivem je setkání s novými mladými lidmi, se kterými by mohli navázat přátelský či partnerský vztah. Na základě tohoto zjištění by TC Plzeň mohlo navázat kontakt s nejbližšími TyfloCentry (Karlovy Vary, Praha), pozvat jejich klienty do TC Plzeň na přátelské setkání a uskutečnit společné výlety a pobyty. Spolupráce se nemusí omezovat na organizace pro osoby se zrakovým postižením, ale například i s postižením tělesným. Statistiky dokazují, že nejvíce partnerských vztahů mají osoby se zrakovým postižením právě s výše zmíněnými jedinci. Jak bylo na začátku práce řečeno, jednou z potřeb dospělého člověka je potřeba partnerství a rodičovství, nehledě na míru zrakového postižení. Tímto setkáváním by vznikl prostor pro případné uspokojení této lidské role.
79
Závěr Diplomová práce podala vhled do sociálních služeb poskytovaných TyfloCentrem Plzeň o.p.s. a zároveň poskytla důkaz o vývoji sociálních služeb. Vývoj probíhal ve smyslu zdokonalování kvality služeb, který přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Výrazný rozvoj se také udál směrem
k rozšiřování, nárůstu poskytovaných služeb. Z výzkumu je patrné, že v roce 2013 TyfloCentrum Plzeň poskytovalo v průměru u třech svých služeb trojnásobné množství úkonů v porovnání s rokem vzniku. Tento nárůst je zapříčiněn několika faktory. Prvním z nich je vyšší počet osob se zrakovým postižením, které využívají služeb TC. Druhým faktorem je, že někteří klienti využívají více služeb či stejnou službu častěji a to například z důvodu změny zdravotního stavu, ale i zajímavé nabídky služeb. Vyšší nárůst služeb může být také spojitost se spokojeností klientů. Z výzkumu je patrné, že přes 70% uživatelů je se službami TC spokojeno. Pokud je někdo s něčím spokojen, logicky tuto službu bude využívat i nadále a třeba i ve větším rozsahu. Rozšíření působnosti TyfloCentra Plzeň do dalších okresních měst má s nárůstem služeb také souvislost. Nedostupnost služeb TC pro osoby se zrakovým postižením bydlícím mimo Plzeň se ukazuje jako závažný problém, který bohužel asi nenajde hned tak uspokojující řešení. Není možné poskytovat služby ve stejném rozsahu a kvality v každém okresním městě, na to není skupina osob se zrakovým postižením dostatečně početná. Přáním autorky bylo podat zprávu o rozvoji poskytovaných služeb v TyfloCentru Plzeň, zmapovat uskutečňované aktivity a zdokumentovat nárůst služeb této obecně prospěšné společnosti. Vedlejším cílem této práce bylo doložit důležitost a prospěšnost činností, které TyfloCentrum Plzeň vykonává.
80
Seznam literatury a ostatních zdrojů BACHMANN, Pavel. Management neziskové organizace: (teorie a praxe). Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, 280 s. Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-807-4351-303. BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: (teorie a praxe). Vyd.1. Praha: Oeconomica, 2009, 303 s. Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-80-2451650-9. ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 263 s. ISBN 978-80-262-0027-7. DIRLBECKOVÁ, Věra. Integrace osob se zrakovým postižením. Plzeň, 2004. Bakalářská práce. Západočeská univerzita. Vedoucí práce PhDr. Marie Kocurová, Ph.D. FINKOVÁ, Dita, Hana JOKLÍKOVÁ a Veronika STOKLASOVÁ. Otázky rehabilitace osob později osleplých [online]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012, 1 CD-ROM [cit. 2015-03-23]. ISBN 978-80-244-3084-3. LUDÍKOVÁ a kol. Teoretická východiska speciální pedagogiky osob se zrakovým postižením. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3700-2. LUDÍKOVÁ, Libuše a Dita FINKOVÁ. Specifika v přístupu k dospělým a seniorům se zrakovým postižením. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3743-9. MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 511 s. ISBN 978-807-3678-593. MÜLLER,
Oldřich,
Eliška
VYMAZALOVÁ
a
Olga
KREJČÍŘOVÁ. Speciálněpedagogická andragogika - metodika. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 109 s. ISBN 978-80-244-3689-0. SURYNEK, Alois, Růžena KOMÁRKOVÁ a Eva KAŠPAROVÁ. Základy sociologického výzkumu. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2001, 160 s. ISBN 807261-038-4. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd.3., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2004, 870 s. ISBN 80-717-8802-3. Historie, Co je to TyfloCentrum? [online]. 2013 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.tyflocentrum.cz/historie.php 81
Sbírka zákonů[online].[cit.20015-02-01]. Zákon 108/2006 Sb., O sociálních službách, Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13640/108_2006_2015.pdf. Výroční zpráva 2003,2004,2007: TyfloCentrum Plzeň o.p.s. Plzeň: 2003, 2004, 2007, 13s., 16s., 23s. Výroční zpráva 2008: TyfloCentrum Plzeň o.p.s. Plzeň: 2008, 25s. [online]. 2011 [cit. 2015-05-02]. Dostupné z http://www.tc-plzen.cz/files/vyrocni-zprava2008.pdf Výroční zpráva 2011: TyfloCentrum Plzeň o.p.s. Plzeň: 2011, 27s. [online]. 2011 [cit. 2015-17-01]. Dostupné z http://www.tc-plzen.cz/files/vyrocni-zprava2011.pdf Výroční zpráva 2012: TyfloCentrum Plzeň o.p.s. Plzeň: 2012, 28s. [online]. 2011 [cit. 2015-17-01]. Dostupné z http://www.tc-plzen.cz/files/vyrocni-zprava2012.pdf Výroční zpráva 2013: TyfloCentrum Plzeň o.p.s. Plzeň: 2013, 30s. [online]. 2011 [cit. 2015-18-01]. Dostupné z http://www.tc-plzen.cz/files/vyrocni-zprava2013.pdf Klientské listy. TyfloCentrum Plzeň o.p.s, Plzeň: 2010-2013 Standardy kvality č. 1 až č .6 TyfloCentrum Plzeň o..p.s. , Plzeň 2013 Zprávy ze správní rady, TyfloCentrum Plzeň o.p.s.:, Plzeň 2014 Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Dostupné z :http://www.sagit.cz/pages Schéma vývoje a transformace služeb pro zrakově postižené [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.sons.cz/transformace.php Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR [online]. 2015 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.sons.cz/index.php Klasifikace zrakového postižení podle WHO [online]. 2015 [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.sons.cz/klasifikace.php Základní informace o TyfloCentrum Plzeň o.p.s. [online]. 2013 [cit. 2015-0308]. Dostupné z: http://www.tc-plzen.cz/o-nas.htm Neziskovy
[online].
2015
[cit.
2015-02-16].
Dostupné
z
http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538/fakta_neziskovky-v/
82
Seznam zkratek apod. – a podobně ČR – Česká republika EU – Evropská unie KÚ – Krajský úřad MPSV- Ministerstvo práce a sociálních věcí PC - počítač PPS - předčitatelská průvodcovská služba PR – public relations OP LZZ – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP RLZ – Operační program Rozvoj lidských zdrojů o.p.s. – obecně prospěšná společnost OSP – odborné sociální poradenství SAS – sociálně aktivizační služby SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých SR – sociální rehabilitace TC – TyfloCentrum ZČU – Západočeská univerzita
Přílohy Příloha č. 1 Organizační schéma SONS Příloha č.2 Seznam standardů kvality sociálních služeb Příloha č. 3 Seznam klubů 2004 Příloha č. 4 Seznam klubů 2013 Příloha č. 5 Tabulky Příloha č. 6. Dotazník pro klienty TC Plzeň Příloha č. 7 Otázky rozhovoru s pracovníky TC Plzeň
83
Příloha č. 1 Organizační schéma SONS
Příloha č. 2 Seznam standardů kvality sociálních služeb 1. Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb 2. Ochrana práv osob 3. Jednání se zájemcem o sociální službu 4. Smlouva o poskytování sociální služby 5. Individuální plánování průběhu sociální služby 6. Dokumentace o poskytování sociální služby 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby 8. Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje 9. Personální a organizační zajištění sociální služby 10. Profesní rozvoj zaměstnanců 11. Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby 12. Informovanost o poskytované sociální službě 13. Prostředí a podmínky 14. Nouzové a havarijní situace 15. Zvyšování kvality sociální služby
Příloha č. 3 Seznam klubů 2004
Přehled klubů a akcí za rok 2004 V roce 2004 měli naši klienti možnost pravidelně navštěvovat následující kluby: Volnočasové aktivity Klub ručních prací Klub Braillova písma Klub společenských her Čtenářský a hudební klub Filmový klub Vaření Vzdělávací aktivity Anglický jazyk Německý jazyk Sportovní aktivity Cvičení Plavání Simulovaná střelba Během roku 2004 proběhly tyto jednorázové akce: Exkurze:
Škola pro zrakově postižené v Plzni Doubravce, Spektra v.d.i. Praha, Vodárna Plzeň, Plzeňský prazdroj a.s.
Divadelní představení:
Hraběnka Marica, Tulák, Mam'zelle Nitouche, Kabaret, Ferdinand, Špatně placená procházka
Výstavy:
Doteky věčné krásy - Výstava archeologických reprodukcí pro zrakově postižené
Besedy:
Ozvučený mobilní telefon — firma Galop, Hasičský záchranný sbor, Poštovní spořitelna
Zájezdy:
Zámek Blatná, ZOO Hluboká nad Vltavou
Soutěž:
Soutěž ve čtení a psaní Braillova písma
Různá setkání:
velikonoční, mikulášská a vánoční besídka
Příloha č. 4. Seznam klubů 2013 Pravidelné kluby vzdělávací aktivity Anglický jazyk pro začátečníky Anglický jazyk pro pokročilé Německý jazyk pro začátečníky Francouzský jazyk pro začátečníky Internetová kavárna Klub procvičování Braillova písma sportovní aktivity Bowling Simulovaná zvuková střelba Relaxační cvičení Sebeobrana Posilovna Lezení na stěně ostatní kluby Prima vařečka Ruční práce Dámský klub Vybrané jednorázové akce 23. 1. Běžkování v Borském parku 24. 1. divadlo Tajemství 11. 2. Filcování v TC 13. 2. Indická restaurace 21. 2. Čajovna 27. 2. Ve stínu Olympu – hmatová výstava 11. 3. Exkurze v nové nemocnici Klatovy 19. 3. Velikonoční setkání v TC 8. 4. Luby, Spálený les – vycházka 11. 4. divadlo Polská krev 13. 4. divadlo Pygmalion 16. 4. Hasiči – přednáška, cvičná evakuace 20. 4. Plzeňský terč 25. 4. koncert D. Koller 13. 5. Bowling v Klatovech 18. 5. Hamerská pouť 6. 6. Šachmat koncert 11. 6. Přednáška s lékárnicí 9. 7. Filcování, výroba šperků I. 15. 7. Italská restaurace 16. 7. Filcování, výroba šperků II. 19. 7. Mariánské Lázně 26. 7. Pivovar Purkmistr, bowling 13. 9. České Budějovice 14. 9. Český Krumlov 30. 9. – 4.10. Kašperské Hory – rekondice 21. 10. Exkurze v ZŠ Lazaretní 24. 10. Úspora času – přednáška
9. 11. Setkání zrakově postižených v E-Centru 13. 11. Lezení na stěně 14. 11. Karel Klostermann – přednáška 20. 11. Integrační záchranný systém – přednáška 28. 11. Koncert vážné hudby – Marťákovi 4. 12. divadlo Rokoko – Úsměv Dafné 5. 12. kavárna Pierot 9. 12. Vánoční posezení v Klatovech 12. 12. Srandamač 16. 12. Ledovec – přednáška 18. 12. Vánoční Španělská restaurace
Příloha č. 5 Tabulky zaznamenávající počet poskytnutých služeb TC Plzeň
Odborné sociální poradenství rok
počet konzultací
rok
počet konzultací
2003
212
2009
411
2004
135
2010
735
2005
181
2011
888
2006
302
2012
1083
2007
330
2013
777
2008
310
Průvodcovská a předčitatelská služba počet klientů
roky
počet klientů
2003
285
2009
464
2004
250
2010
474,5
2005
359,75
2011
708,5
2006
332,25
2012
835,75
2007
450,75
2013
744,75
2008
504,25
roky
Výuka na počítači roky
počet hodin
roky
počet hodin
2003
0
2009
306
2004
255
2010
360
2005
526
2011
391
2006
324,5
2012
761
2007
326,5
2013
788
2008
268,5
Příloha č. 5 Tabulky zaznamenávající počet poskytnutých služeb TC Plzeň
Pravidelné volnočasové aktivity roky
počet účastníků
roky
počet účastníků
2003
351
2009
628
2004
255
2010
775
2005
417
2011
669
2006
483
2012
719
2007
741
2013
395
2008
627
Jednorázové volnočasové aktivity roky počet účastníků
roky
počet účastníků
2003
286
2009
167
2004
260
2010
280
2005
239
2011
277
2006
245
2012
228
2007
295
2013
387
2008
180
Příloha č. 6 Dotazník pro klienty TC Plzeň Služby TyfloCentra Plzeň o.p.s Dobrý den, věnujte prosím několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku, který slouží pro zpracování diplomové práce týkající se sociálních služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s. Děkuji Věra Křížová 1.Vaše pohlaví je a )žena b) muž 2.Váš věk je a) do 25 let b) 25-35 let c) 36-50 let d) 51- 65 let e) nad 65 let 3. Vaše bydliště je a) v Plzni b) do 10 km od Plzně c) do 20 km od Plzně d) do 30 dm od Plzně e) více jak 30 km od Plzně f) mimo Plzeňský kraj 4. Vaše zrakové postižení je v pásmu a)slabozrakosti b)praktické nevidomosti c)úplné nevidomosti 5. Jste držitelem průkazu a) TP b) ZTP c)ZTP/P
d) nejsem 6. Vaše zrakové postižení je a) Vrozené b) získané do 10 let c) získané mezi 10 až 20 lety d) získané mezi 20 až 40 lety e)získané mezi 40-60 lety f) získané po 60 letech 7. Jste zaměstnáni? a) ano, na plný úvazek b) ano, na částečný úvazek c) ne, ještě studuji d) ne e) ne, jsem v seniorském věku f) jiná možnost …………………………………………… 8. Využíváte v současnosti služeb TyfloCentra Plzeň o.p.s? a) ano b) ne 9. Pokud Vaše odpověď na předchozí otázku byla záporná, vyplňujte až následující otázku č. 10. Pokud byla kladná, odpovězte prosím, jak dlouho využíváte služeb TyfloCentra? a) méně jak 1 rok b) 1-2 roky c) 3-4 roky d) 5-6 let e) 7-8 let f) 9-10 let g) více jak deset h) téměř od jeho vzniku 10.
Pokud v současnosti nevyužíváte služeb TC, které služby jste
v minulosti využívali, jak dlouho a proč jste přestali? ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………
11. O činnosti TyfloCentra Plzeň o.p.s jste se dozvěděli: a) od lékaře b) z Tyfloservisu c) od známých, rodiny d) od SONSu e) od pracovníků TC (formou přednášky v jiné organizaci) f) z médií (internet, časopis, rozhlas) g) od jinud 12. Následující otázka bude v sobě zahrnovat několik podotázek. Zaškrtněte prosím u každé služby, jak často ji využíváte. Průvodcovská služba a)Více jak 1x týdně b)1x týdně c) 1x za 14 dní d) 1 až 2 x za měsíc e)1x za 1/4 roku f) 1x za rok g) nevyužívám Předčitatelská služba a)Více jak 1x týdně b)1x týdně c)1x za 14 dní d)1 až 2 x za měsíc e) 1x za 1/4 roku f) 1x za rok g)nevyužívám Služba sociálního poradenství a)Více jak 1x týdně b)1x týdně c) 1x za 14 dní d) 1 až 2 x za měsíc
e) 1x za 1/4 roku f) 1x za rok g) nevyužívám Výuka na PC Více jak 1x týdně 1x týdně c) 1x za 14 dní d) 1 až 2 x za měsíc e) 1x za 1/4 roku f) 1x za rok g) nevyužívám Volnočasové aktivity – kluby Více jak 1x týdně 1x týdně c) 1x za 14 dní d) 1 až 2 x za měsíc e) 1x za 1/4 roku f) 1x za rok g) nevyužívám
Volnočasové aktivity - jednorázové akce a) Téměř každé akce se zúčastním b) Účastním se více jak poloviny akcí c) účastním se tak poloviny akcí d) účastním se méně než poloviny e) účastním se málokteré f) nevyužívám této služby
Dobrovolnictví a) Více jak 1x týdně b) 1x týdně c) 1x za 14 dní d) 1 až 2 x za měsíc
e) 1x za 1/4 roku f) 1x za rok g) nevyužívám
Drobná výpomoc s PC technikou a) Více jak 1x týdně b) 1x týdně c) 1x za 14 dní d) 1 až 2 x za měsíc e) 1x za 1/4 roku f) 1x za rok g) nevyužívám
Zapůjčení kompenzačních pomůcek a) 1x až 2x b) 3x až 4x c) 5x až 6x d) vícekrát f) nevyužívám
Jinou službu – jakou……………………………………………………… a) Více jak 1x týdně b) 1x týdně c) 1x za 14 dní d) 1 až 2 x za měsíc e) 1x za 1/4 roku f) 1x za rok g) nevyužívám
Žádnou službu nevyužívám 13. Jaká byla první služba, kterou jste v TC využili? a) průvodcovská služba b) služba sociálního poradenství c) volnočasová aktivita d) výuka na PC e) dobrovolnictví f) podpora zaměstnání g) vzdělávací kurzy (komunikační apod.) h)jiné………………………………………………………
14. Ze služeb TC jste nikdy nevyužili či využíváte velmi minimálně následující služby: a) průvodcovská služba b) služba sociální poradenství c) volnočasová aktivita d) výuka na PC e) dobrovolnictví f) podpora zaměstnání g)jiná možnost……………………………………………… 15. U jednotlivých služeb popište, jak moc je využíváte (či nevyužíváte).
průvodcovská a předčitatelská služba a)pořád stejně b) méně než dřív c) více než dřív d) různě, podle potřeby,někdy více, někdy méně e) už nevyužívám
služba sociálního poradenství a)pořád stejně b) méně než dřív c) více než dřív d) různě, podle potřeby,někdy více, někdy méně e) už nevyužívám
volnočasové aktivity – pravidelné kluby a)pořád stejně b) méně než dřív c) více než dřív d) různě, podle potřeby,někdy více, někdy méně e) už nevyužívám
volnočasové aktivity – jednorázové akce a)pořád stejně b) méně než dřív c) více než dřív d) různě, podle potřeby,někdy více, někdy méně e) už nevyužívám
výuka na PC a) nevyužívám a nechci b) mám základní kurz a nechci další c) mám základní a chodím nebo chci nadstavbový kurz d) mám základní i nadstavbový kurz a chodím nebo chci další e) chystám se na základní kurz
16. Tato otázka navazuje na předchozí, odpovídejte pouze, pokud služeb TC využíváte méně nebo více než dřív. Zkuste prosím vybrat důvody, proč využíváte služeb TC méně nebo více než dříve. a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)
Využívám méně než dřív z důvodu: zhoršení zdravotního stavu zlepšení zdravotního stavu pokročilejší věk problém s dopravou problém se zajištěním průvodce rodinné záležitosti výměna pracovníků TC nezajímavá nabídka TC rozšíření služeb TC jiný důvod – jaký ………………………………………………………………………………
a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)
Využívám více než dřív z důvodu: zhoršení zdravotního stavu zlepšení zdravotního stavu pokročilejší věk problém s dopravou problém se zajištěním průvodce rodinné záležitosti výměna pracovníků TC zajímavá nabídka TC rozšíření služeb TC jiný důvod – jaký ………………………………………………………………………………
17. Výměna zaměstnanců (odchod stávajících a příchod nových zaměstnanců) má nebo mělo u Vás vliv na využívání služeb: a) Ano b) spíše ano c) ano ale v malé míře d) jen na začátku e) spíše ne f) ne 18. V současné době jste spokojeni s nabídkou služeb TC Plzeň: a) b) c) d) e) f)
ano, velmi ano spíše ano spíše ne, dalo by se leccos změnit ne služby nevyužívám 19. Co byste chtěli, aby se v TC změnilo? a) Nic b) Nevím c) TC nenavštěvuji d) pracovní doba e) umístění budovy f) prostory budovy g) zaměstnanci TC h) poskytované služby i) propagace a reklama TC j) spolupráce s jinými organizacemi k) něco jiného například…………………………………………………… 20. Kdybyste mohli, co byste chtěli změnit v rámci poskytování služeb TC?
a) b) c) d) e) f) g)
více aktivit o víkendu zavést službu "podporované zaměstnávání" podávat více informací ze sociální oblasti zavést službu donášku nákupů zlevnit průvodcovskou službu nic, nechtěli změnit náplň klubů – například……………………………………………………….
h) jiné ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………….. 21. Jaké služby pro osoby se zrakovým postižením Vám v Plzeňském kraji chybí? Nemusí se to týkat přímo náplně práce TyfloCentra. ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ……………………… 22. Myslíte si, že poskytování sociálních služeb v TyfloCentru Plzeň je v současné době a) stejné již několik let b) horší než pře lety c) kvalitnější a profesionálnější než dříve d) od svého vzniku se moc nezměnilo e) neumím posoudit f) jiný názor jaký……………………………………………………………..
Příloha č. 7 Otázky rozhovoru s pracovníky TC Plzeň. 1.TyfloCentrum Plzeň o.p.s provozuje ty samé služby jako před deseti lety. Zaměstnává stejný počet lidí. Co to vypovídá o TC ? 2.Je podle Vás posun v poskytování služeb TC, co se týká kvality a profesionality? V čem nejvíce? 3.Jak moc souvisí posun v kvalitě poskytovaných služeb se zákonem o sociálních službách? Co nového znamenal tento zákon konkrétně pro TC Plzeň o.p.s? 4.Myslíte si, že se nějak kvantitativně změnilo využívání služeb TC během let? Jsou nějaké služby využívány pořád na stejné rovině a jiné více, méně? Dokážete tyto jevy vysvětlit? 5.Změnila se nějak skladba klientů TC? Kdo byl průměrným klientem před 10 lety a kdo dnes? 6.Jak byste charakterizovaly typického klienta pro každou službu zvlášť, jestli se to tedy dá. 7.A co financování TyfloCentra. Je v dnešní době větší jistota, že TC bude mít dostatek peněz na provoz TC než před lety? Kdy byla finanční nejistota největší? 8.V čem se změnilo financování provozu TyfloCentra Plzeň o.p.s? 9.V čem vidíte silné a slabé stránky TC Plzeň? 10.Co byste chtěly na provozování služeb TC Plzeň změnit?
