Analýza vysílání Českého rozhlasu 6
Vypracovali: PhDr. Lenka Čábelová doc. PhDr. Jan Jirák PhDr. Jakub Končelík, vedoucí týmu Mgr. Jitka Kryšpínová Bc. Vlastimil Nečas PhDr. Eva Šádová a kol.
Centrum pro mediální studia CEMES UK FSV © 2003
Obsah: 1. Stručná charakteristika zadání a analyzovaného materiálu, metoda práce 1.1. Cíle a poslání rozboru 1.2. Rozebíraný materiál 1.3. Metoda práce 2. Hlavní závěry 3. Vlastní rozbor 3.1. Celkový design ČRo 6 3.2. ČRo 6 a služba veřejnosti 3.2.1. ČRo 6 a zákonem vymezená služba veřejnosti 3.2.1.1. Struktura programu Čro 6 3.2.1.2.a. Poskytování informací 3.2.1.2.b. Tematická různorodost a všestrannost 3.2.1.2.c. Rozvíjení kulturní identity 3.2.1.2.d. Nové pořady a reprízy 3.2.1.2.e. Personalizace pořadů ČRo 6 3.2.1.2.f. Vztah agendy ČRo 6 a agendy deníků 3.2.1.2.g. Profesionální úroveň ČRo 6 3.3. Posluchači a programový servis 3.3.1. Posluchači ČRo 6 3.3.2. Programová nabídka ČRo 6 3.4. Postavení ČRo 6 v nabídce rozhlasových stanic 3.4.1. ČRo 6 v rozhlasové krajině 3.4.1.1. Základní struktura a forma vysílání 3.4.1.2. Informace, analýzy, reportáže 3.4.1.3. Tematická šíře 3.4.2. Potřebnost ČRo 6
2
1. Stručná charakteristika zadání a analyzovaného materiálu, metoda práce
1.1. Cíle a poslání rozboru Hlavním posláním analýzy formulovaným Radou Českého rozhlasu dopisem ze dne 31. 10. 2002 bylo na základě srovnání poskytnutého materiálu: 1.1.a. Charakterizovat celkový design stanice ČRo 6 a její programové nabídky (viz oddíl 3.1. této zprávy). 1.1.b. Zjistit, jakými prostředky ČRo 6 přispívá k naplňování poslání ČRo, jak je vymezeno v příslušné právní normě, a popsat plnění kvalitativních nároků, které zákon klade na programovou skladbu (s důrazem na vyváženost poskytovaných informací) (viz oddíl 3.2. této zprávy). 1.1.c. Zjistit, do jaké míry je či může být programová nabídka přitažlivá pro tu posluchačskou obec, pro niž je projektována, a jak spolehlivé informace o stanici má tato posluchačská obec k dispozici (viz oddíl 3.3. této zprávy). 1.1.d. Charakterizovat postavení ČRo 6 mezi českými rozhlasovými stanicemi a zhodnotit potenciální postavení a potřebnost Čro 6 vzhledem k existující nabídce (viz oddíl 3.4. této zprávy). Autoři analýzy vycházeli z obecnějšího předpokladu, že podstatným motivem k zadání analýzy byl přechod Českého rozhlasu od stanice ČRo 6/RSE ke stanici ČRo 6. Mají tedy za to, že významným posláním analýzy poskytnutého dokladového materiálu je hledat (a pokud možno najít) odpověď na otázku, zda-li ČRo 6 představuje dostatečně významnou a jedinečnou nabídku služby veřejnosti, která by svým charakterem a zaměřením a svou hloubkou a kvalitou dostatečně vyvažovala nepřehlédnutelnou skutečnost, že stanici se dlouhodobě (před říjnem 2002 i po něm) nedaří zaujmout významnější část posluchačů 1 . A 1
Podle výsledků sledování poslechovosti v Mediaprojektu ARBOmedia za období 1.7.-17.12.2002 oslovily všechny rozhlasové stanice v ČR v tomto období denně 5,85 mil. posluchačů, z toho celoplošné stanice 3,17 mil.
3
zda koneckonců svým – jakkoliv malým – dílem přispívá tato stanice k celkové pestrosti a nezastupitelnosti nabídky, kterou Český rozhlas jako celek svým vysíláním poskytuje.
1.2. Rozebíraný materiál Analyzovaný vzorek pochází z období, jež mělo pro sledovanou stanici (a tím i pro celý Český rozhlas) zásadní význam. Český rozhlas 6/Rádio Svobodná Evropa (ČRo 6/RSE), který na daných frekvencích nabízel Český rozhlas veřejnosti v rámci svého vysílání již od roku 1995, byl v říjnu 2002 reformován a RSE od 30.9.2002 již na vlnách Českého rozhlasu 6 nevysílá. Reformovaný Český rozhlas 6 (ČRo 6) se tak stal stanicí systémově plně odpovídající struktuře Českého rozhlasu. Samostatná rozhlasová stanice ČRo 6 jako součást nabídky Českého rozhlasu vysílá ve všední dny vždy od 7:00 do 21:00, o sobotách a nedělích pak vždy od 9:00 do 21:00 (a to vždy pouze na středních vlnách 1071, 1233 a 1287 kHz). Předmětem analýzy je vzorek tří týdnů samostatného vysílání ČRo 6 (tedy vzorek z programové nabídky vysílané po ukončení vysílání RSE), a to dvou říjnových týdnů roku 2002 (úterý 1.10.2002 až pondělí 7.10.2002; pondělí 14.10.2002 až neděle 20.10.2002) a jednoho lednového týdne 2003 (pondělí 6.1.2003 až neděle 12.1.2003), tj. 303 odvysílaných hodin programu (z toho 3 hodiny bohoslužeb, 64 hodin cizojazyčných pořadů přebraných z vysílání ČRo 7 a 6,25 hodiny z Hlasu Ameriky a vysílání pořadu „O roma vakeren“). Předmětem analýzy byl celý vzorek bez bohoslužeb a vysílání v cizích jazycích (s výjimkou slovenštiny), tj. 229,75 hodiny. Srovnávaný vzorek je vnitřně soudržný (a je tedy nepodstatné, zda začíná pondělkem či nikoliv). Všechny tři týdny byly analyzovány podle shodných kritérií, aby výsledky pozorování a příslušné interpretace bylo možné mezi sebou srovnat a naznačit případné tendence ve vývoji reformované stanice 2 . Původně byly pro analýzu vysílání navrženy týdny podle klíče „vždy druhý týden v měsíci“, a to pro měsíce březen 2002, říjen 2002 a leden 2003. Cílem tohoto návrhu bylo sestavit vzorek, který by umožnil popsat přerod ČRo 6/RSE v ČRo 6 (rozdíly a podobnosti obou stanic, sílu tradice, inovace apod.) a nabídl srovnání vnitřní dynamiky vývoje celého období samostatného vysílání ČRo 6 se závěrem vysílání Čro 6/RSE. Po dohodě se a ČRo všemi svými stanicemi 1,78 mil. ČRo 6 osloví denně 0,03 mil., tedy 0,56 % všech posluchačů, 1,04 % posluchačů celoplošných stanic a 1,85 % posluchačů ČRo. 2 Pro časové srovnávání byl říjnový – dvoutýdenní – vzorek zprůměrován do rozsahu jednoho týdne, aby při srovnávání ledna a října nebyl říjnový vzorek vážen dvojnásobně.
4
zadavatelem byl březnový týden vyřazen (pro technické obtíže na straně zadavatele) a nahrazen dalším týdnem říjnovým. Provedená úprava vzorku nijak neomezuje možnosti analýzy rozebrat a vyhodnotit vysílání samostatného ČRo 6 (srovnávat týdny říjnové a týden lednový), neumožňuje však zpracovateli zhodnotit vysílání ČRo 6/RSE v posledním půlroce vysílání (do října 2002) ani nabídnout srovnání stavu před reformou a nyní.
1.3. Metoda práce Vlastní analýza probíhala ve dvou liniích a v několika krocích. V první linii zpracovatel provedl kvantitativní obsahovou analýzu vzorku vysílání s cílem odpovědět na klíčovou otázku zadání: Jakými prostředky ČRo 6 naplňuje zákonem vymezené poslání ČRo? Vyhovuje působení ČRo 6 nárokům zákona na vysílání média veřejné služby? Je vysílání vyvážené? Autoři analýzy provedli pilotní průzkum, zformulovali kódovací knihu, sledovaný vzorek vysílání nakódovali a digitalizovaná data zpracovali v programu SPSS. 3 V druhé linii zpracovatel shromažďoval data, jež by umožnila odpovědět na zbylé tři otázky zadání. Při zpracovávání dat zde autoři použili jak metody kvantitativního výzkumu (postup popisný, statisticky kvantifikující), tak metody kvalitativního výzkumu (postup výkladový, interpretační). V této části výzkumu se autoři potýkali s absencí potřebných dat, pokud jde o údaje o posluchačích a jejich charakteristikách, velikosti publika apod. Zadavatel nemohl dostatečně zpřístupnit potřebné údaje o vývoji poslechovosti ČRo 6 (zde ovšem mohli autoři alespoň částečně využít náhradního zdroje dat – Mediaprojekt) a zejména údaje vymezující cílovou posluchačskou skupinu. (Autoři neměli k dispozici žádnou představu o poslání a předpokládaném postavení stanice ČRo 6, podle níž by poznali úmysl zadavatele, pro kterou posluchačskou obec je programová nabídka ČRo 6 projektována. Proto nemohli adekvátně zadání zjistit, zda pro ni může být programová nabídka přitažlivá. Zjištění analýzy věnovaná třetí otázce zadání nelze považovat za úplná a plně ověřitelná, spíše jen za pokus nabídnout první, výchozí návrh vymezení, na němž by mohly stavět další analýzy postihující a ověřující trendy vývoje v programové nabídce ČRo 6.) 3
U pořadů s kódem 1, 3, 5, 21 (tj. u bohoslužeb, cizojazyčného a vícejazyčného vysílání, Hlasu Ameriky a vysílání v romštině) nabývají všechny sledované položky mimo identifikačních proměnných hodnoty „missing value“ – tyto pořady nebyly dále kódovány, protože nebyly předmětem analýzy. Při dopočtu do 100% (celku) je třeba je ovšem vždy brát v úvahu.
5
2. Hlavní závěry ►
Celková analýza dokladového materiálu prokázala, že ČRo 6 lze považovat za převážně publicistickou stanici, méně již za stanici zpravodajskou.
►
Zásadním omezením informačního potenciálu ČRo 6 je poslední vysílání zpráv již v 18 hod., což této stanici nedovoluje nabídnout věrným posluchačům úplný zpravodajský přehled o dění v daném dni.
►
Zpravodajství ČRo 6 klade výrazný důraz na zprávy ze zahraničí (66 %) a současně převažují především informace z potenciálních světových ohnisek neklidu a ozbrojených střetů (44 %).
►
Publicistické pořady ČRo 6 se věnují zejména aktuálním komentářům inspirovaným zpravodajskými sděleními (17 %), kultuře (necelých 17 %) a médiím (necelých 10 %). Významný prostor je věnován i sledování tiskových médií (včetně internetových mutací zahraničních periodik).
►
Srovnáme-li agendu zpravodajství a publicistiky, vynikne zejména rozdíl v zájmu o témata z domácího a zahraničního dění. Zatímco zpravodajství věnovalo zahraniční 66 % zpráv, publicistika jen necelých 15 % celku všech pořadů. Podobně velký je i rozdíl ve zpravodajském a publicistickém zájmu stanice o téma válka a terorismus. Zatímco zpravodajství věnuje této problematice necelých 44%, publicistika 3 %.
►
Ze srovnání schváleného programového schématu ČRo 6, programu nabídnutého divákům v programovém periodiku ČRo a skutečně odvysílaného programu vyplývá jako hlavní zjištění, že ČRo 6 v zásadě dodržuje programové schéma tak, jak bylo schváleno, a ve svém realizovaném vysílání se jen výjimečně odchyluje od programu nabídnutého posluchačům.
►
Poskytnutý materiál prokázal, že opakujícím se nedostatkem ČRo 6 je – při srovnání inzerovaného denního programu a reálně odvysílaného programu – v případě cizojazyčného vysílání zásadní nekorespondence nabízeného jazyka a času s reálně odvysílaným jazykem v daném čase. 6
►
Stanice věnuje v publicistických pořadech poměrně velkou pozornost kultuře ve smyslu zájmu o tvůrčí činnost a její výsledky.
►
U pořadů, které je možné považovat za službu rozvíjející kulturní identitu národnostních a etnických menšin, je nápadný vysokých podíl pořadů převzatých z jiných stanic Českého rozhlasu.
►
Vazba mezi požadovanou aktuálností a potřebami posluchačů není vždy zcela naplněna – premiérové pořady jsou pravidelně zařazovány do časů, kdy populace v zaměstnaneckém poměru prokazatelně nemůže věnovat vysílání soustředěnou pozornost (a naopak reprízy jsou vysílány v časech a ve dnech, kdy by to možné bylo).
►
ČRo 6 vysílá pouze na středních vlnách a končí vysílání ve 21:00. Realizované vysílací schéma fakticky selektuje posluchače tak, že posluchače v produktivním věku přehlíží a soustřeďuje se na vyšší věkové kategorie, které jsou v „premiérových“ časech dostupné.
►
Ve vysílání ČRo 6 se vyskytují ve vyšší míře než ve vysílání ostatních stanic pořady diskusní a názorové.
7
3. Vlastní rozbor Obecně je možné konstatovat, že ČRo 6 je svým charakterem zpravodajsko-publicistická stanice (i když na internetové stránce ČRo se definuje jako analyticko-publicistická, ikonu „zpravodajství“ má i zde na prvním místě), od níž je možné očekávat co nejúplnější zpravodajský servis zaměřený na domácí i zahraniční politické, ekonomické, společenské a kulturní dění, kombinovaný s analyticky orientovanými komentáři a diskusními pořady. Jde tedy o stanici, která podle všeho má oslovovat především publikum s hlubším zájmem o témata z veřejného života, motivované důkladněji srovnávat nabízená fakta a analýzy a vyhodnocovat nabízené postoje. Hudba v takto postavené stanici zaujímá menší díl vysílacího času, a jakkoliv má doprovodný a ilustrační charakter, musí oslovovat publikum, jež vyhledává intelektuálně a znalostně náročnější obsahy. Vlastní význam vysílání ČRo 6 nelze odvodit pouze z jeho obsahu, ale spíše z jeho postavení v celkové nabídce Českého rozhlasu, neboť jeho součást tvoří a teprve v jeho kontextu dostává smysl. Vlastní rozbor poskytnutého dokladového materiálu představuje vyhodnocení samotného programu ČRo6, jak se v poskytnutých nahrávkách jevil, a to v první části z hlediska celkového designu stanice (3.1.) a v dalších částech podle poslání ČRo daného zákonem (3.2.), podle předpokládaných posluchačů a servisu, který mají k dispozici (3.3.), a konečně podle postavení ČRo 6 v systému rozhlasových stanic působících v České republice (3.4.).
3.1. Celkový design ČRo 6 Jako již bylo řečeno, ČRo 6 je zpravodajsko–publicistickou stanicí, jež je součástí Českého rozhlasu, tedy jediného provozovatele rozhlasového vysílání v České republice, který je zřízen zákonem jako poskytovatel veřejné služby, resp. služby veřejnosti 4 . Jedná se o stanici s naprosto dominantní rolí mluveného slova, poměr hudby na celku vysílání je zanedbatelný (prezentována bývá převážně česká hudba stojící žánrově mimo hlavní „střední“ proud zábavní hudby, tedy kupř. blues, džez apod.). Délkou pořadů, pravidelným rytmem, volbou hudebního doprovodu, ale i (pro jiné stanice neobvyklou, a tedy
4
Protože v češtině panuje značná nejednotnost, pokud jde o označování služby poskytované výrobou a vysíláním rozhlasových a televizních pořadů, budeme i v této analýze používat jak pojem „veřejná služba“, tak pojem „služba veřejnosti“. Naproti tomu se budeme vyhýbat publicismu „veřejnoprávnost“.
8
pro běžného posluchače překvapující) délkou předělů stanice klade důraz na klidný, věcný image, jenž jako by ujišťoval posluchače, že stanice se orientuje na obsah a jeho promyšlenost a závažnost, nikoliv na zábavní, atraktivizující efekty typické pro běžnou současnou rozhlasovou produkci. Jakkoliv je ČRo 6 od října 2002 samostatnou stanicí, která se odpoutala od dřívějšího organizačního rámce ČRo 6/RSE, nelze její působení od tradice vysílání Radia Svobodná Evropa a ČRo 6/RSE tak zcela oddělit (a asi by to ani nebylo dobře). Tato tradice totiž velmi pravděpodobně pomáhá formovat konkrétní očekávání, které je s programem a postavením současného ČRo 6 spojeno. I když analyzovaný vzorek poskytuje podklady výhradně pro rozbor obsahu vysílání, a nikoliv postojů a očekávání publika, některé velmi obecné rysy posluchačského očekávání je možné s vysokou mírou pravděpodobnosti odhadnout. Zmíněná tradice vymezuje stanici ČRo 6 předpokladem, že jde o stanici určenou k soustředěnému poslechu (nikoliv k příposlechu či zvukové kulise), že tato stanice nabízí informace důležité pro orientaci v politickém, ekonomickém, společenském a kulturním životě a že klade důraz na zařazování domácího dění do světového kontextu. S menší – ale stále značnou – mírou pravděpodobnosti lze také předpokládat, že na tuto stanici přechází z dřívější stanice představa, že jde o názorově dosti vyhraněné vysílání, pro něž je charakteristická inklinace k liberálně-konzervativním politickým postojům, pozitivní orientace na postoje a názory projevující se v euro-atlantských strukturách, ostražitost vůči sociálně-solidarizujícím politickým postojům a ostře emocionálně odmítavý vztah k období poválečného totalitárního režimu a ke všem jevům, které lze vyložit jako důsledek tohoto režimu. Jakkoliv je významnou součástí zmiňované tradice programové nabídky stanice zpravodajství, celková analýza dokladového materiálu prokázala, že ČRo 6 lze považovat za převážně publicistickou stanici, méně již za stanici zpravodajskou (či analytickou). Nejvýznamnějším a nejběžněji zastoupeným žánrovým typem jsou ve vysílání ČRo 6 publicistické pořady, především rozhovor, resp. debata, a názorový komentář. Zatímco zpravodajství mělo převážně charakter poměrně krátkých zpravodajských přehledů (deklarovaná délka jedné relace je 10 min, skutečná průměrná délka ve sledovaném vzorku byla 9,4 minut) a pokrývalo ve sledovaném vzorku 31,4 hod., tedy 13,67 % celku analyzovaného vysílání (což v úhrnu představuje 844 jednotlivých zpráv), publicistika pokryla 198,35 hod., tedy 86,33 % celku.
9
Pokud jde o celkovou prezentaci stanice tzv. institucionálními hlasy a hlasy s přístupem 5 , ve zpravodajství i v publicistice převažují mužské hlasy. I když nelze tuto skutečnost přeceňovat (tím méně považovat za záměr), přece jen je možné vyložit si ji jako přežívající model „maskulinního“ vidění světa typu „veřejný muž – soukromá žena“, v němž „muži“ přísluší zabývat se záležitostmi podstatnými pro obec a přesahujícími soukromou sféru rodiny a podílet se na diskusi (a tedy symbolicky i na rozhodování) o věcech společného (obecného) zájmu.
3.2. ČRo 6 a služba veřejnosti Při posuzování toho, nakolik a jak médium slouží veřejnosti, je třeba vždy mít na paměti přinejmenším dvě hlavní roviny této služby – (a) rovinu společenského „zadání“, které se zpravidla projevuje v příslušných ustanoveních mediální legislativy a které je možné měřit tím, nakolik se daří legislativní vymezení naplňovat, (b) rovinu „kvality“ poskytované služby, která se zpravidla poměřuje mírou profesionality příslušného mediálního výstupu, tedy kritérii, která jsou daná dobově a společensky podmíněnými představami o příslušné činnosti a jejím výsledku (u zpravodajství je to například představa, že má být vyvážené, nestranné apod.). Obě roviny se mohou do jisté míry překrývat (a zpravidla tak činí), neboť legislativa nemá důvod odtrhávat se od živé mediální praxe, jež se utváří v neustálém vzájemném kontaktu s dalšími aktéry veřejného života, tedy především s občany a představiteli společenských elit. Pro přehlednost výkladu je však dobré vést mezi oběma rovinami jistou hranici. Proto zmíněné dvě roviny respektuje i následující výklad výsledků analýzy dokladového materiálu z vysílání ČRo 6. Nabízí výsledky porovnání vysílání se zadáním vymezeným v zákoně a věnuje se posouzení vysílání z hlediska vybraných kritérií profesionality, které současné demokratické společnosti považují za klíčové. Výklad přitom také respektuje nepřehlédnutelný rozdíl mezi funkcí (posláním) zpravodajských pořadů a publicistiky, jakož i skutečnost, že odpovědi na otázky položené v zadání analýzy je možné hledat na různých úrovních konkrétnosti. Spíše zkoumáním struktury vysílaného programu lze 5
„Institucionálními hlasy“ se v médiu rozumí hlasy těch, kteří médium reprezentují a propůjčují mu tvář, jméno či hlas. „Hlasy s přístupem“ jsou ty osoby, které se v médiích objevují jako mluvčí odjinud. Sledování těchto hlasů je při analýze důležité, neboť institucionální hlasy jsou jedním z konstituujících prvků, na nichž se buduje vztah příjemců k médiu, a hlasy s přístupem jsou ukazatel, o který je možné opřít názorovou orientaci či inklinaci média.
10
nahlížet naplnění systémových nároků, jímž je především požadavek informativnosti a různorodosti, projevující se zejména v poskytovaném prostoru pro šíři informací ve zpravodajství a pestrost interpretací v publicistice (střetávání protichůdných názorů), zaměření na (národní) kulturu, národnostní a etnické menšiny a ekologii. Spíše zkoumáním konkrétních obsahů lze nahlížet profesionalitu vysílání, tedy naplnění kvalitativních ukazatelů vyváženosti či nestrannosti. Autoři doufají, že výsledkem zvoleného přístupu bude ucelená představa o tom, jak ČRo 6 přispívá k naplňování služby veřejnosti v intencích české mediální legislativy a jakou úroveň příspěvek sledované stanice má. 3.2.1. ČRo 6 a zákonem vymezená služba veřejnosti Cílem této části rozboru (založené především na kvantitativní analýze dokladového materiálu) bylo v souladu se zadáním sledovat základní ukazatele, jak je formuluje příslušný zákon upravující poslání a činnost Českého rozhlasu 6 . V § 2 tohoto zákona se mimo jiné konstatuje, že posláním Českého rozhlasu je „…poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů, rozvíjet kulturní identitu českého národa a národních a etnických menšin v České republice, zprostředkovávat ekologické informace…“. Je zřejmé, že takto vymezené poslání není možné vztahovat na každou jednotlivou stanici ČRo (neřkuli na jednotlivý pořad či typ pořadu), nýbrž na ČRo jako celek. Je proto smyslem této části analýzy hledat odpověď na otázku, jak a čím stanice ČRo 6 přispívá k naplnění poslání ČRo 6 vymezené zákonem. Uvedený výňatek ze zákona obsahuje ty aspekty služby veřejnosti, které je možné přímo spojovat s mediálními obsahy nefiktivní, tedy zpravodajské a publicistické povahy (nepřímo je k nim ještě možné přiřadit požadavek „…sloužit vzdělání…“, zato jen velmi obtížně požadavek „…přispívat k zábavě posluchačů…“, neboť zábavnost zpravodajství a publicistiky je obecně chápána jako neslučitelná se službou veřejnosti a současně jako strategie příznačná pro komerční média). Především tyto obsahy bývají spojovány s požadavky pestrosti, všestrannosti a vyváženosti přisuzovanými jako conditio sine qua non těm vysílacím médiím, která jsou zákonodárci zřízena k tomu, aby soustavně poskytovala službu veřejnosti. Zákonné vymezení služby veřejnosti je možné jemněji uspořádat ještě dál do požadavků, které vymezují „zpravodajskou funkci“, a požadavků konstituujících 6
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, § 2.
11
„publicistickou funkci“ vysílaných pořadů. Spíše (a) zpravodajské funkci média veřejné služby lze přisoudit poslání „poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů“, spíše (b) publicistické funkci média veřejné služby pak přísluší poslání „rozvíjet kulturní identitu českého národa a národnostních a etnických menšin v ČR, zprostředkovávat ekologické informace“, (nepřímo pak ještě „sloužit vzdělávání“). 3.2.1.1. Struktura programu Čro 6 V následujícím oddíle se pokoušíme nabídnout představu o tom, jak ČRo 6 přispívá k naplňování poslání Českého rozhlasu v rovině celkové programové skladby (nikoliv jednotlivých pořadů). Jako výkladový rámec nám slouží ustanovení zákona doplněná o sebeprezentaci sledované stanice získanou z internetových stránek Českého rozhlasu. 3.2.1.2.a. Poskytování informací Stanice ČRo 6 se na internetové stránce Českého rozhlasu definuje jako „jediná analytickopublicistická stanice v České republice“, která „staví na názorové pluralitě provázející každou skutečnou demokracii“, ale na téže stránce se současně připomíná, že „stanice je určena posluchačům, kteří preferují seriozní informace“. Z toho je možné usoudit, že ČRo 6 považuje publicistická sdělení (názory) za součást informací, jimiž poskytuje službu veřejnosti. Platí přitom, že poskytovat informace v zákonem definované formě (objektivní, vyvážené atd.), a tím vytvářet prostor pro tvorbu názorů, není totéž jako nabízet sebešiřší škálu existujících názorů. Tento rozpor v deklarovaném poslaní se naštěstí neprojevuje v samotném vysílání, v němž je prostor pro zpravodajství tradičně zřetelně oddělen od prostoru pro ostatní sdělení (v tomto ohledu zřejmě pozitivně působí tradice původního vysílání navazujícího na RSE, jejíž program byl postaven na respektování žurnalistických standardů západních demokracií). ČRo 6 vysílá každou denní hodinu zpravodajství v délce zhruba deseti minut (viz výše) a ranní hodinový pořad „Dobré ráno, Česko“ obsahující informační servis. Převažují nicméně žánry orientované na výměnu a konfrontaci různých názorů, především studiové diskuse a rozhovory, popř. pořady snažící se o analýzu sledovaných společenských jevů. Zásadním omezením informačního potenciálu ČRo 6 je ovšem poslední vysílání zpráv již v 18 hod., takže věrný posluchač ČRo 6 nemá k dispozici zpravodajský přehled celého dne, a pokud má o podobnou službu zájem, nezbývá mu než „přesunout se“ v pozdějších večerních hodinách na ČRo 1 (což pro posluchače může být vzhledem k dosti odlišné tematické agendě
12
obou stanic matoucí – ve zpravodajství ČRo 6 totiž převažuje zpravodajství ze zahraničí, viz dále). Pro zpravodajský servis ČRo 6 je příznačné co nejdůslednější trvání na daném vysílacím schématu – ve sledovaném vzorku se nevyskytovalo jediné mimořádné zpravodajství, jediná průběžná aktualizace zpráv mimo vymezené časy (je ovšem pravda, že to byla období, která k podobným nepravidelnostem nedávala příliš velkou možnost). 3.2.1.2.b. Tematická různorodost a všestrannost Požadavek tematické různorodosti a všestrannosti je možné klást v plném rozsahu na zpravodajské pořady a ve velké míře i na pořady publicistické. Přitom je ve sledovaném vzorku mezi těmito dvěma kategoriemi nápadný rozdíl. Zpravodajství ČRo 6 klade výrazný důraz na zprávy ze zahraničí (66 % ze všech zpráv ve sledovaném vzorku, resp. 554 zpráv z celkového počtu 844 zpráv) a současně převažují především informace z potenciálních světových ohnisek neklidu a ozbrojených střetů (44% ze všech zpráv domácích i zahraničních, resp. 362 zpráv). Mezi ohnisky neklidu, jimž se zpravodajství ČRo 6 věnuje, převažují Irák (25 % ze všech zpráv ze zahraničí), Izrael (11 %) a KLDR (9 %). Naproti tomu jsou v domácím a zahraničním zpravodajství ČRo 6 ve sledovaném období jen stopově zastoupena témata kriminality (necelá 4 % z celkového počtu zpráv), ekonomiky (3 %), kultury (3 zprávy v celém sledovaném vzorku, resp. 0,4 %) a sportu (1 zpráva v celém sledovaném vzorku, resp. 0,1 %). Podrobné výsledky jsou uvedeny v tabulkách Podíl zpráv z domova a ze zahraničí, Tematická různorodost ve zpravodajství a Geografické rozložení zahraničních zpráv zařazených v příloze. Publicistické pořady ČRo 6. Rozbor tematické struktury publicistických pořadů ČRo 6 vede naproti tomu k poznání, že ve vysílání ČRo 6 vynikne zejména prostor věnovaný aktuálním komentářům inspirovaným zpravodajskými sděleními (17 % celku všech publicistických pořadů) 7 , kultuře (necelých 17 %) a médiím (necelých 10 %). Významný prostor je věnován i sledování tiskových médií (včetně
7
Jedná se o typ publicistických sdělení, která by bylo možné shrnout pod běžné anglické označení „public affairs“, pro které není v češtině vhodný ekvivalent.
13
internetových mutací zahraničních periodik), který zabírá přes 10 % celku všech publicistických pořadů. Především tím, jak rozsáhlé jsou „přehledy tisku“, poskytuje ČRo 6 významnou – a v nabídce ostatních rozhlasových stanic nevídanou – službu veřejnosti. Naproti tomu překvapivě malou pozornost věnovaly ve sledovaném období publicistické pořady ČRo 6 tematice etnických menšin (1,7 %), zdravotnictví (1,7 %) a problematice nezaměstnanosti a zemědělství (obojí necelého 0,5 %). Vzhledem k tomu, že jedním z poslání rozhlasu veřejné služby je rozvíjet národní identitu, může být zajímavé sledovat, jakou perspektivu stanice volí při publicistické prezentaci témat – zda je traktuje jako lokální, v širších nadnárodních souvislostech, či dokonce jako globální. Za pozornost proto stojí i to, jaké je postavení zpracovávané problematiky na ose lokální – nadnárodní – globální. Ve sledovaném vzorku bylo možné o zřetelně největším dílu publicistických pořadů (necelých 44 %) říci, že se věnují lokálně definovaným problémům, zatímco pouze 18 % řešilo témata nadnárodní a přes 8 % témata globální. Podrobnější údaje o tematické struktuře publicistických pořadů ČRo 6 jsou zařazeny do přílohy v tabulkách Tematická struktura, Domácí – zahraniční, Lokální – nadnárodní – globální. Srovnání tematické struktury zpravodajství a publicistiky. Srovnáme-li agendu zpravodajství a publicistiky, vynikne zejména rozdíl v zájmu o témata z domácího a zahraničního dění. Zatímco zpravodajství věnovalo zahraničí 66 % zpráv, publicistika jen necelých 15 % celku všech pořadů. Podobně velký je i rozdíl ve zpravodajském a publicistickém zájmu stanice o téma válka a terorismus. Zatímco zpravodajství věnuje této problematice téměř 44 %, publicistika 3 %. Nápadný rozdíl mezi agendou zpravodajství a agendou publicistiky je obtížné interpretovat, je však možné konstatovat, že soustředěný zájem zpravodajství ČRo 6 o dění v zahraničí představuje největší přínos této stanice ke službě, kterou Český rozhlas poskytuje veřejnosti (zatímco orientace publicistiky na domácí dění staví publicistickou produkci ČRo 6 do postavení zbytné služby, nabízené dalšími stanicemi ČRo).
14
3.2.1.2.c. Rozvíjení kulturní identity Zákon mimo jiné ukládá českému rozhlasu „rozvíjet kulturní identitu českého národa a národních a etnických menšin v České republice“. Autoři analýzy se domnívají, že se jedná o univerzální poslání, které je možné očekávat na všech stanicích ČRo, a to především v publicistických pořadech (a vzhledem k deklarované analyticko-publicistické povaze ČRo 6 na této stanici zvlášť). Stanice věnuje v publicistických pořadech poměrně velkou pozornost kultuře ve smyslu zájmu o tvůrčí činnost a její výsledky (tím autoři analýzy rozumí pořady věnující se uměleckým formám od literatury přes film po média a hudbu – v tomto pojetí představují tyto pořady celkem 27 % z celkového objemu sledovaných pořadů). V programové nabídce se vyskytují samostatné pravidelné pořady věnované kulturnímu dění, například „Kaleidoskop“, „Je to na vás – Lidé pera“, „Média v postmoderním světě“, „Radium“. Jakkoliv se jedná o významný příspěvek k naplňování poslání Českého rozhlasu, zařazení pořadů někdy vzbuzuje pochyby o jejich účinnosti. Například pořad „Radium“ je deklarován jako pořad především pro studenty, ale je zařazen do vysílacího schématu na dobu 20:30-21:00, což je podle dostupných informací doba, kdy právě tato cílová skupina nemá ve zvyku usedat k rozhlasovému přijímači. Pokud jde o rozvíjení kulturní identity národních a etnických menšin, ČRo 6 vysílá pravidelně pořady přebírané ze stanice ČRo 1 pro slovenskou a romskou menšinu, a na rozdíl od ČRo 1 však věnuje pravidelnou pozornost také německé menšině („Vysílání pro německou menšinu“). Naproti tomu nabídka ČRo 6 zcela pomíjí polskou a ukrajinskou menšinu. Za nepřímou podporu rozvoje kulturní identity menšin je možné považovat i některé části přebíraného cizojazyčného vysílání – především zprávy ČRo 7 vysílané v ruštině, němčině a angličtině. Jen velmi obtížné je interpretovat zařazení zpráv ve francouzštině a španělštině do vysílání ČRo 6 (ve sledovaném vzorku 21 hodin, tj. téměř 7 %). U pořadů, které je možné považovat za službu rozvíjející kulturní identitu národnostních a etnických menšin, je nápadný vysokých podíl pořadů převzatých z jiných stanic Českého rozhlasu (ČRo 1 a ČRo 7 – i když u této stanice se fakticky jedná o zprostředkování nabídky, jež je jinak posluchačům na území ČR těžko dostupná). K tomu je třeba vzít v úvahu skutečnost, že v publicistických pořadech, které byly předmětem analýzy (původní tvorba ČRo 6), zabírá problematika menšin pouze 1,7 %. Tuto skutečnost je možné interpretovat jako přežívající představu, že problematika menšin představuje setrvačně v optice ČRo 6 (a dlužno poznamenat v českých médiích obecně) téma oddělené od světa 15
většiny. Jedná se ovšem o trend obecný (a do značné míry související s nevyjasněným vztahem české většinové společnosti k menšinám, které s ní sdílejí společný životní prostor).
3.2.1.2.d. Nové pořady a reprízy Rozhlasová stanice se zpravodajským a analyticko-publicistickým zaměřením jistě přispívá svým dílem ke službě veřejnosti, kterou poskytuje její zřizovatel, tím, že nabízí co nejvíce původních, aktuálních a rychle dostupných informací a názorů v promyšleném vysílacím schématu, jež vychází vstříc potřebám a životnímu rytmu předpokládaných posluchačů. Podrobnější pohled na programovou nabídku ČRo 6 ale vede k závěru, že vazba mezi požadovanou aktuálností a potřebami posluchačů není vždy zcela naplněna – premiérové pořady jsou pravidelně zařazovány do časů, kdy populace v zaměstnaneckém poměru prokazatelně nemůže věnovat vysílání soustředěnou pozornost (a naopak reprízy jsou vysílány v časech a ve dnech, kdy by to možné bylo). ČRo 6 vysílá ve všední dny od 7 do 21 hod., tedy 14 hodin. Z toho zhruba dvě hodiny do deseti hodin dopoledne tvoří reprízy již vysílaných pořadů a dvě hodiny během oběda přebírání pořadů jiných stanic (zejména ČRo 7). Ještě více reprízovaných pořadů je zařazeno během víkendu, kdy by si značná část soustředěných a motivovaných posluchačů mohla na poslech „udělat čas“. Podstatné přitom je, že toto „zdvojování“pořadů vysílaných již dříve nebo jinými stanicemi se děje v průběhu denního vysílání (na rozdíl od běžné praxe opakování pořadů v pozdních večerních či nočních hodinách), a často dokonce ve významných či hlavních poslechových časech (7–8 hod. ráno, po 19 hodině večerní). Naproti tomu většina premiér je vysílána v odpoledních časech, kdy je pravděpodobnost dosažitelnosti posluchačů poměrně malá. Zmíněné pravidelnosti v nabídce premiérových a reprízovaných pořadů lze interpretovat jako rezignaci stanice na oslovení posluchačů v produktivním věku a zaměstnaneckém poměru – pro něž je i při vysoké motivaci asi největší překážkou, že ČRo 6 vysílá pouze na středních vlnách a končí vysílání ve 21:00. Pokud jde o vlastní pořady, pak – s výjimkou pořadu Radium – lze dokonce považovat vysílání ČRo 6 za ukončené již v 19 hod. Důsledkem může být to, že realizované vysílací schéma fakticky selektuje posluchače tak, že posluchače v produktivním věku přehlíží a soustřeďuje se na vyšší věkové kategorie, které jsou v „premiérových“ časech dostupné.
16
3.2.1.2.e. Personalizace pořadů ČRo 6 Každý rozbor obsahu konkrétních mediálních sdělení je třeba vztáhnout ke konceptu profesionální reprezentace vysílání (institucionální hlasy), tedy k tomu, jak (a které) osoby zastupují samotnou stanici a jak (a které) osoby do vysílání vstupují jako „hosté“ (hlasy s přístupem) v nejrůznějších rolích (především v roli expertů). Zpravodajství ČRo 6 je prezentováno výhradně profesionálními mluvčími (institucionálními hlasy). „Čtený“, objektivizující charakter zpráv vylučuje přítomnost dalších hlasů. Zpravodajství ČRo 6 (zřetelně vycházející především ze servisu zpravodajských agentur) tímto postupem posiluje image referující, neutrální stanice s výraznou vůlí po seriozním zpravodajství zbaveným všech dramatizujících (a tedy zezábavňujících) prvků. V publicistice se vedle profesionálních mluvčích vyskytují i další postavy. Mezi nimi převažují jako mluvčí doplňující reprezentanty samotné stanice především další publicisté (např. Karel Hvížďala, Adam Černý, Václav Žák, Petr Holub, Libor Dvořák, Jaroslav Jírů, Jan Čulík), popřípadě politici a odborníci známí tím, že frekventovaně vystupují v médiích (Rudolf Kučera, Hana Marvanová, Miloš Rejchrt). Reprezentanti ČRo 6 přitom zřetelně převažují (z prvních deseti nejčastěji se vyskytujících mluvčích je sedm aktuálních zaměstnanců ČRo 6) – což ovšem není nijak překvapivé, jelikož zástupci ČRo 6 publicistické pořady moderují. Vezmeme-li v úvahu pouze mluvčí, kteří nejsou aktuálními zaměstnanci ČRo 6, pak mezi nimi zřetelně převažují publicisté (viz tabulka Výskyt mluvčích v publicistických pořadech). Sama personalizace témat je podstatným signálem vypovídajícím o tom, jak sledovaná stanice témata pojímá a vykládá. Fenomén důsledné personalizace bývá spojován s komerčními médii a snahou o co největší zezábavnění nabízených obsahů. Naproti tomu vůle po výkladu společenských problémů v jejich typičnosti bývá spojována s médii, jež aspirují na sociální status serióznosti. ČRo 6 takovou vůli zřetelně vykazuje. Ve sledovaném vzorku publicistiky bylo přes 80 % zpracovaných témat prezentováno jako nepersonifikovaná, zobecněná témata, a jen necelých 14 % témat bylo zřetelně personifikováno. Pokud ČRo 6 přistoupí k personifikaci témat, opírá ji především o umělce a představitele politické elity (téměř 80 %), zatímco kategorii „celebrit“ 8 téměř nevyužívá (2,5 %) – viz též tabulky Personifikace témat a Aktéři personifikovaných témat v příloze.
8
V nabízené tabulce pod položkou „jiné“.
17
3.2.1.2.f. Vztah agendy ČRo 6 a agendy deníků Tým CEMESu se rozhodl poměřit aktuálnost vysílání ČRo 6 srovnáním agendy sledovaného vzorku vysílání ČRo 6 s agendou tří deníků (Mf DNES, Lidových novin a Práva) ve sledovaném období. Byla srovnávána všechna témata vysílání ČRo 6 s tématy, kterým sledované deníky přikládaly váhu a umístily je v příslušném období na titulní stranu. Pro každé téma ČRo 6 bylo vyhledáváno odpovídající téma ve sledovaných denících – a to bez ohledu na to, v který den se příslušné téma vyskytlo. Cílem bylo zjistit případnou vzájemnou závislost agendy. Lze konstatovat, že agenda ČRo 6 v naprosté většině otevíraných témat nekoresponduje s agendou deníků. Mezi tématy, která výrazně korespondují, převažuje ze zahraničních událostí téma Iráku, teroristického útoku na Bali, Evropské unie a z domácích událostí téma prezidentské volby, tzv. Benešových dekretů, Antlův případ, soudní pře Vladimíra Železného, stávka řidičů tramvají a důsledky povodní. Naproti tomu ČRo 6 výrazněji tematizovalo na rozdíl od sledovaných deníků dění v Čečensku, izraelskopalestinský konflikt, mezinárodní soud v Haagu, zatímco sledované deníky se těmto tématům věnovaly jen okrajově – viz tabulka Tematická shoda mezi ČRo 6 a sledovanými deníky. V ostatních tématech (jichž je zřetelná většina) není mezi ČRo 6 a deníky vůbec žádné překrytí. Ze srovnání se sledovanými deníky vyplývá, že ČRo 6 má výrazně autonomní agendu orientovanou především na zprávy ze zahraničí, čímž se zásadně liší od převažujícího trendu v českých médiích, která do popředí zájmu (tedy na titulní strany) umísťují zprávy vztahující se k domácímu prostředí. Zpravodajský servis ČRo 6, opírající se především o dostupné agenturní zpravodajství, lze v tomto smyslu chápat jako jedinečnou službu veřejnosti, jinak těžko dostupnou. 3.2.1.2.g. Profesionální úroveň ČRo 6 Zpravodajské relace ČRo 6 jsou v zásadě na dobré profesionální úrovni a vyhovují očekáváním spojeným s daným typem stanice. Rozhodujícím faktorem „profesionality“ byla pro potřeby analýzy neutralita sdělení projevující se ve volbě a využití výrazových prostředků. Ve zpravodajských relacích ve sledovaném období se objevilo jen několik zřejmých profesionálních nedostatků. Například ve zpravodajské relaci v pondělí 6. ledna 2003 v devět hodin ráno chyběl závěrečný přehled hlavních zpráv, v neděli 12. ledna ve zprávách ve 14 hodin byl vynechán celý blok informací ze zahraničí. V pátek 18. října 2002 v ranních zprávách (v 9 hodin) byl, v 18
příspěvku o obnovení vlakového spojení mezi Prahou a Kralupy nad Vltavou, omylem zařazen vstup ministra financí M. Sobotky týkající se státního rozpočtu (namísto tiskového mluvčího ČD). Dále při závěrečném přehledu zpráv v pátek 4. října 2002 (8 hod. ráno) je ze studia zřetelně slyšet štěkot psů. V pátek 4. října 2002 při zařazení vysílání ČRo 7 - Radio Praha (19:30 – 20:30) došlo, ve srovnání s programovým schématem, k záměně pořadí anglického a německého vysílání. V obecnější rovině lze vysledovat trend, že se jednotlivé zpravodajské příspěvky v průběhu dne opakují, v některých případech bez sebemenší stylistické a realizační obměny (např. zpravodajské relace 6.1. nebo 9.1.2003), což svádí posluchače k domněnce, že redaktoři ČRo 6 opakovaně pouštějí předtočené příspěvky. Tato skutečnost může oslabit důvěru posluchačů v aktuálnost nabízených informací.
3.3. Posluchači a programový servis 3.3.1. Posluchači ČRo 6 ČRo 6 je podle sebeprezentační definice na internetové stránce Českého rozhlasu určen posluchačům v produktivním věku a s vyšším vzděláním, kteří „preferují seriózní informace, kteří se zajímají o dění nejen na naší politické scéně, a kterým není lhostejný osud naší země“. Přitom z programového schématu a časového rozvržení lze usoudit, že ČRo 6 nemá zájem o posluchače v čase oběda (viz výše) a posluchače podvečerní a večerní, kdy je vysílání zacíleno na cizojazyčné menšiny. Taktéž posluchači časně dopolední se dočkají převážně pouze repríz starších pořadů, a nejsou tedy preferováni. Předpokládaný posluchač (manažer, člověk s rozhodovacími pravomocemi, přednosta domácnosti, člověk se zájmem o aktuální dění – viz charakteristika agentury ARBOmedia) ovšem vstává později a taktéž později z práce odchází. Z vysílacího schématu lze tedy vyrozumět, že ČRo 6 předpokládá, že tento posluchač poslouchá náročné žánry ČRo 6 v práci jako kulisu. Koho tedy ČRo 6 skutečně oslovuje? Z dostupných výzkumů Mediaprojektu poskytnutých zadavatelem vyplývá, že reálným posluchačem ČRo 6 je spíše důchodce (muž starší 60 let 9 ) s vysokoškolským vzděláním 10 , ze středních Čech (z Prahy, případně z jiného města ČR nad 100 tisíc obyvatel). Tyto charakteristiky lze na základě dostupných zdrojů považovat za konstantní. 9
Posluchači nad 50 let představují více než polovinu celku. Publikum ČRo 6 je vzdělanější než celek populace ČR.
10
19
3.3.2. Programová nabídka ČRo 6 Tato část analýzy vychází z obecného předpokladu, že charakter a kvalitu programové nabídky rozhlasové stanice, jež ze zákona slouží veřejnosti, je možné posuzovat zhodnocením dostupnosti a spolehlivosti informací o příslušné stanici v dalších médiích (v našem případě v programovém týdeníku ČRo) a zhodnocením stálosti a přehlednosti vysílacího schématu samého. Ze srovnání schváleného programového schématu ČRo 6, programu nabídnutého divákům v programovém periodiku ČRo a skutečně odvysílaného programu vyplývá jako hlavní zjištění, že ČRo 6 v zásadě dodržuje programové schéma tak, jak bylo schváleno, a ve svém realizovaném vysílání se jen výjimečně odchyluje od programu nabídnutého posluchačům. Proti schválenému schématu je nejviditelnější a také nejvýznamnější změnou posun počátku realizovaného vysílání z 8:00 na 7:00. Další změny jsou již jen dílčí – nahrazení schválené sobotní a nedělní obohacené verze „Horizontů“ pořadem „Politická literatura“ nebo zprávami ČRo 7. A doplnění vysílání pořadem „Co nás zaujalo v českém tisku“ a „Žalm pro tuto sobotu“. To ale neznamená, že mezi zveřejněným a reálným programem neexistují odchylky. Poskytnutý materiál prokázal, že opakujícím se nedostatkem ČRo 6 je – při srovnání inzerovaného denního programu a reálně odvysílaného programu – v případě cizojazyčného vysílání zásadní nekorespondence nabízeného jazyka a času s reálně odvysílaným jazykem v daném čase (v prvním týdnu vysílání figurovala tato disproporce každý den!). Další změny jsou již jen dílčí, kupř. vzájemné prohození vysílacích časů pořadů „Svět viděný internetem“ a „Horizonty“, příp. „Hovory po telefonu“ či „Osobnosti evropské politické scény“, taktéž „SOVA“ a další (1.10., 2.10., 4.10., 7.10., 6.1., 10.1., 11.1). V několika případech došlo k záměně inzerovaného pořadu zcela jiným reálně odvysílaným (5.10, 6.1., 11.1). Několikrát též nekorespondoval inzerovaný údaj o repríze (6.10., 7.10.). Programové schéma ČRo 6 se v zásadě skládá ze dvou bloků: (a) Pro dopolední blok jsou typické reprízy a magazín „Je to na vás“, (b) blok odpolední, oddělený dvojhodinovým cizojazyčným vysíláním, představuje jádro výpovědi stanice. Večerní vysílání je opět převážně cizojazyčné. Celé vysílání prostupují (vyjma poledního cizojazyčného oddílu) v hodinových intervalech zprávy (viz též tabulka Rozložení publicistických pořadů ČRo 6 v příloze).
20
3.4. Postavení ČRo 6 v nabídce rozhlasových stanic 3.4.1. ČRo 6 v rozhlasové krajině V ČR působí několik celoplošných rozhlasových stanic „komerčního“ charakteru (licencovaných) i poskytujících službu veřejnosti. Charakter a struktura programu většiny soukromých (licencovaných) celoplošných rozhlasových stanic jsou velmi odlišné od formátu ČRo 6, a proto se zaměříme pouze na stanice, jejichž vysílání z hlediska některých reálných rysů sleduje obdobné cíle jako vysílání ČRo 6: ČRo 1 Radiožurnál, ČRo 2 Praha a české vysílání stanice BBC (také ČRo 3 se svou programovou strukturou – byť jiným způsobem než soukromá rádia – od ČRo 6 značně odlišuje). Je nabídka ČRo 6 v rámci podobně orientovaných rozhlasových stanic specifická a – pokud ano – čím? 3.4.1.1. Základní struktura a forma vysílání Pro většinu sledovaných stanic platí, že v jejich vysílání zřetelně převažuje mluvené slovo (výjimku tvoří ČRo 1). ČRo 6 a české vysílání BBC (dále jen BBC) nevysílají hudbu téměř vůbec. Stanice ČRo 2 se ve svém hudebním programu snaží pokrýt poměrně široké spektrum hudebních žánrů. Z hlediska formy je pro vysílání ČRo 6 příznačná strukturace do jednotlivých pořadů oddělených zpravidla zprávami. Podobně je strukturována také značná část vysílání stanice ČRo 2 a BBC – s výjimkou ranních bloků, kde se uplatňuje proudové vysílání. Ve vysílání ČRo 1 proudové vysílání převažuje po většinu vysílacího času (resp. mnoha jednotlivým rubrikám je věnováno krátké časové období, jímž „nenarušují“ plynulý tok vysílaní). Ve vysílání ČRo 6 hrají důležitou roli přebírání pořadů a reprízy v denním vysílacím čase. Ve vysílání ČRo 6, Prahy i BBC hraje bezprostřední kontakt s posluchači (zejména přímé vstupy) výrazně menší roli než ve vysílání Radiožurnálu. Také tzv. servisní funkce (poskytování praktických informací a rad, např. o počasí, dopravě, spotřebitelské rady aj.) je ve vysílání ČRo 1 zřejmě nejsilnější, zatímco ve vysílání ČRo 6 nehraje téměř žádnou roli. Z hlediska základní struktury a formy vysílání je tedy možno nalézt nejvíce styčných bodů vysílání stanice ČRo 6 s českým vysíláním BBC. Od ČRo 1 Radiožurnálu odlišuje ČRo 6 zejména struktura vysílání (proudové vysílání vs. relativně dlouhé pořady), ČRo 2 Praha se – z hlediska formy – výrazně odlišuje především typem pořadů (ve vysílání ČRo 6 dominují studiové diskuse a rozhovory). Ostatní celostátní stanice (například Impulz) nelze vůbec s ČRo 6 srovnávat.
21
3.4.1.2. Informace, analýzy, reportáže Zpravodajství v českém jazyce je na stanici ČRo 6 vysíláno téměř každou hodinu od 7 do 18 hodin (ve všední den). Jde o nejnižší počet zpravodajských relací ze sledovaných stanic, byť zprávy ČRo 6 jsou v průměru delší než zprávy ostatních stanic. Jde také o nejdříve ukončené zpravodajství (viz výše). Dalším významným omezením je vysílání hodinového hlavního ranního bloku až od 8. hodiny. Ostatní stanice nabízejí tzv. ranní informační mix výrazně delší dobu a od časnějších hodin. Žádná z ostatních sledovaných stanic nevysílá v časných ranních hodinách reprízy delších pořadů, jež vyžadují delší soustředěnou pozornost (opakování hodinového pořadu Názory a argumenty v 7 hod.; BBC takový typ reprízy zařadila až na půl devátou). Z hlediska struktury dominují zpravodajství ČRo 6 zahraniční události, následované domácími a jde – v obou případech – zejména o politické události. Také zprávy stanice BBC věnují velkou pozornost zahraničnímu dění, avšak událostem domácím se věnují v podobné míře a význam jim přikládaný (měřeno pořadím zpráv) se mění. ČRo 6 (podobně jako BBC) ve zpravodajství téměř neinformuje o sportovním dění (na rozdíl zejména od ČRo 1) a také tzv. servisní informace hrají menší roli (opět na rozdíl zejména od obou dalších stanic ČRo). Reportáže a vstupy účastníků dění či bezprostředně zainteresovaných či situace znalých osob je možno nejčastěji slyšet ve vysílání BBC. Také ČRo 1 a 2 přinášejí vstupy zvenčí, častěji se však jedná o domácí osobnosti či o příspěvky reportérů nebo zpravodajů stanice, méně o vstupy se stanicí nespojených odborníků, lidí účastnících se popisované události, žijících v místě dění apod. ČRo 6 využívá této formy vysílání minimálně, a to z hlediska jak zahraničního, tak domácího dění. Pro vysílání ČRo 6 je mnohem typičtější tzv. názorová publicistika, tedy prezentování postojů osobností, které nejsou nutně s diskutovanou událostí bezprostředně spjaty, spíše ji hodnotí z nadhledu a z různých úhlů pohledu. Jde tak zpravidla o diskusní výměnu názorů nebo o kritické zhodnocení. 3.4.1.3. Tematická šíře Tematicky lze spatřovat rozdíl mezi ČRo 6 a ostatními sledovanými stanicemi zejména v systematické pozornosti věnované ČRo 6 studentům, politické literatuře, médiím, německé menšině, náboženství, občanské společnosti a vzdělávání. Na možné nedostatky tematické struktury vysílání ČRo 6 bylo poukázáno výše. Pokud jde o ostatní sledované stanice, pak
22
zřejmě nejširší tematickou strukturu vykazuje stanice Praha, následovaná ČRo 1 (jakkoli u mnoha témat se jedná o poměrně krátká pojednání). O vysílání ČRo 6 je možno říct, že v jeho vysílání se vyskytují ve vyšší míře než ve vysílání ostatních stanic pořady diskusní a názorové a také některá specifická témata. Naopak jiné prvky, zejména jiné než přímé studiové vysílání (např. reportáže, vstupy z „terénu“ a místa dění, využití dokumentů apod.) ve vysílání ČRo 6 spíše chybí. Také hodnota (dostupnost) informačního servisu je značně snížena jeho zařazením ve vysílání. 3.4.2. Potřebnost ČRo 6 Z nabídnutých výsledků analýzy dokladového materiálu vyplývá, že ČRo 6 má postavení stanice, která může vhodným způsobem doplňovat poslání Českého rozhlasu v oblasti zpravodajství (díky orientaci na zprávy ze zahraničí) a může být i vhodným obohacením služby veřejnosti v oblasti publicistiky. Současně je ale zřejmé, že ve stávající podobě tuto roli plní jen z části, neboť její programové schéma nedovoluje potenciálním posluchačům plně využít nabídky, kterou poskytuje. Pro českou (rozhlasovou) mediálním krajinu by mohlo být přínosné, kdyby se v ní vyskytoval subjekt, který se soustavně věnuje jednak zahraničnímu zpravodajství, jednak tematicky i postojově alternativní publicistice. Stanice ČRo 6 má prostor pro to, aby mohla tuto roli plnit, leč fakticky (obsahem i vysílacím schématem) ji zatím neplní nebo plní jen ve velmi omezené míře.
23
Přílohy: Podíl zpráv z domova a ze zahraničí četnost abs.
četnost rel.
zahraniční
554
65,95%
domácí
284
33,81%
nelze určit
2
0,24%
celkem
840
100,00%
nesledováno
4
0,47%
celkem
844
100,00%
Tematická různorodost ve zpravodajství téma
četnost abs.
četnost rel.
válka, terorismus, odzbrojení 362
43,61%
celostátní politika
44
5,30%
živelní pohromy
40
4,82%
spory
38
4,58%
volba prezidenta
31
3,73%
kriminalita – ostatní soudy
26 25
3,13% 3,01%
neštěstí
25
3,01%
zahraniční politika
21
2,53%
ekonomika – obecně
19
2,29%
zákony
18
2,17%
rozpočet ekologie
15 10
1,81% 1,20%
EU
10
1,20%
sociální situace – ostatní
8
0,96%
protesty, demonstrace
8
0,96%
politické strany
8
0,96%
média armáda
7 7
0,84% 0,84%
sociální situace – nezaměstnanost ekonomika - ceny
3
0,36%
3
0,36%
ekonomika – zemědělství kriminalita - drogy
2 2
0,24% 0,24%
kriminalita – rasismus
2
0,24%
kultura – ostatní
2
0,24%
mezinárodní spolupráce
2
0,24%
ekonomika - dovoz, vývoz
2
0,24%
školství zdravotnictví
1 1
0,12% 0,12%
kultura - hudba
1
0,12%
sport
1
0,12%
jiné
85
10,24%
nelze určit
1
0,12%
celkem
830
100,00%
nesledováno
14
1,66%
celkem
844
100,00%
24
Geografické rozložení zahraničních zpráv četnost abs.
četnost rel.
Irák
136
24,46%
Izrael
61
10,97%
Asie (bez Ruska a Izraele)
56
10,07%
KLDR
49
8,81%
Evropa
30
5,40%
EU
28
5,04%
Balkán (bez uvedených) USA
25 21
4,50% 3,78%
Afrika
21
3,78%
UK
17
3,06%
Indie
12
2,16%
Německo
11
1,98%
Rusko Amerika (bez USA)
11 11
1,98% 1,98%
Francie
11
1,98%
Rakousko
10
1,80%
Slovensko
8
1,44%
OSN
7
1,26%
Austrálie Polsko
4 3
0,72% 0,54%
NATO
3
0,54%
Itálie
2
0,36%
nelze určit
19
3,42%
celkem
556
100,00%
nesledováno
288
34,12%
celkem
844
100,00%
25
Tematická struktura téma
četnost abs.
četnost rel.
komentář ke zprávám (nerozlišeno)
40
16,95%
přehled tisku bez rozlišení
24
10,17%
média
22
9,32%
celostátní politika
20
8,47%
kultura – ostatní kultura - hudba
17 13
7,20% 5,51%
zahraniční politika
9
3,81%
školství
8
3,39%
ekonomika - ostatní
8
3,39%
válka, terorismus, odzbrojení
7
2,97%
ekologie kultura - literatura
6 6
2,54% 2,54%
NGO
5
2,12%
historie
5
2,12%
etnično – menšiny
4
1,69%
zdravotnictví
4
1,69%
kultura - film živelní pohromy
4 4
1,69% 1,69%
justice
3
1,27%
církve, náboženství
2
0,85%
ekonom – zemědělství
1
0,42%
sociální situace – nezaměstnanost
1
0,42%
kriminalita - rasová kriminalita – ostatní
1 1
0,42% 0,42%
politické strany
1
0,42%
zákony
1
0,42%
jiné
16
6,78%
nelze určit
3
1,27%
celkem
236
100,00%
nesledováno
55
18,90%
celkem
291
100,00%
četnost abs.
četnost rel.
Domácí – zahraniční domácí
123
52,12%
zahraniční
34
14,41%
jiné
66
27,97%
nelze určit
13
5,51%
celkem
236
100,00%
nesledováno
55
18,90%
celkem
291
100,00%
26
Lokální – nadnárodní – globální četnost abs.
četnost rel.
lokální
102
43,59%
nadnárodní
42
17,95%
globální
19
8,12%
jiné
52
22,22%
nelze určit
19
8,12%
celkem
234
100,00%
nesledováno
57
19,59%
celkem
291
100,00%
Výskyt mluvčích v publicistických pořadech kód
četnost
příjmení
jméno
118
33
Kubičko
Radko
63
32
Hartman
Petr
197
29
Šmídová
Jana
216 225
24 22
Urban Vohryzková
Jan Hana
27
21
Čmehyl
Jaroslav
198
20
Šrajer
Bohumil
82
20
Hvížďala
Karel
89
19
Ješ
Jiří
13 17
18 18
Blažková Břešťan
Jana Robert
174
18
Rejžek
Jan
212
17
Tvrzníková
Jaroslava
171
15
Příhoda
Petr
201
13
Štern
Ivan
127 226
12 12
Landa Vopálenská
Lukáš Lucie
60
12
Hanuš
Milan
150
12
Novák
Radvít
231
12
Žák
Václav
54
11
Franklová
Zoja
2 11
10 8
Bartošová Berounský
Magdalena Jiří
25
8
Černý
Adam
77
8
Holub
Petr
90
8
Jirásková
Terezie
120
8
Kučera
Rudolf
250 106
8 7
Marvanová Konrád
Hana Ondřej
172
7
Rakušanová
Lída
44
7
Duhan
Petr
46
7
Dvořák
Libor
52
7
Fišer
Jiří
64 91
7 7
Havel Jírů
Boris Jaroslav
27
179
7
Sedmidubský
Jan
189
7
Šašková
Eva
32 129
6 6
Denčevová Laštůvka
Ivanka Vladimír
199
6
Šrámková
Jana
10
5
Bér
Jan
28
5
Čulík
Jan
31
5
Denčenová
Ivana
48 100
5 5
Dyda Klos
Filip Čestmír
156
5
Paďour
Roman
173
5
Rejchrt
Miloš
202
5
Štrebinger
Rudolf
204
5
Šustrová
Petruška
* souhrnná četnost všech jednotek: 1064 ** autoři u řady jmen neměli k dispozici psané znění, za případné nepřesnosti v zápisu jmen se omlouvají *** uvedeni redaktoři a hosté, kteří se ve sledovaném vzorku vysílání objevili více než čtyřikrát
Tematická shoda mezi ČRo 6 a sledovanými deníky Téma
Antl (havárie, alkohol) Bali (teroristický útok) Benešovy dekrety Brit. muzeum (vracení obrazů) BSE v Čechách Čečensko EU (přijetí ČR a souvislost s tzv. Benešovými dekrety Frankfurt (šílený letec) Kausa Hučín H-systém, soud Irák Izrael – Palestinci Irské referendum (EU) „Komunistický“ seriál Letadla v Indii (srážka) NATO (samit v Praze) Plýtvání na Němcově ministerstvu Polský poslanec (únos) Povodně (vč.metra) Prezidentská volba SE = ČRo 6 Severní Korea (zbraně hromadného ničení) Slovensko ( zejména soužití s ČR, vstup do EU a NATO) Soud v Haagu (prezidenti) Stávka tramvají Unipetrol (privatizace) Vraždy v USA (střelci) Vladimír Železný (soudy)
Čro 6 Zprávy ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano x ano ano ano ano ano ano x ano ano ano ano x ano ano
Ostatní ano ano ano x ano x ano x x ano ano x ano ano x ano x x ano ano ano x ano
Médium Denní tisk LN MfD ano ano ano ano ano ano ano x ano ano x x ano ano ano ano ano x ano ano ano ano ano x ano x ano x x x ano x ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano x x ano
P ano ano ano x ano ano ano ano x x ano x x x ano ano ano ano ano ano ano x ano
x ano ano x ano
ano ano ano ano ano
x ano x ano ano
x ano ano ano ano
28
Personifikace témat četnost abs.
četnost rel.
190
80,51%
nepresonifikováno – společnost jako celek personifikováno
32
13,56%
jiné nelze určit
10 3
4,24% 1,27%
celkem
236
100,00%
nesledováno
56
19,24%
celkem
291
100,00%
Aktéři personifikovaných témat četnost abs.
četnost rel.
umělci
17
43,59%
politické elity intelektuální elity
14 2
35,90% 5,13%
vědci
2
5,13%
novináři a spisovatelé
2
5,13%
jiné
1
2,56%
nelze určit
1
2,56%
celkem
39
100,00%
nesledováno
252
86,60%
celkem
291
100,00%
29
Rozložení publicistických pořadů ČRo 6 název pořadu
četnost abs.
četnost rel.
Je to na vás
37
12,71%
cizojazyčné a vícejazyčné vysílání
36
12,37%
Názory a argumenty
36
12,37%
Studio STOP Informace pro tento den
34 23
11,68% 7,90%
Svět viděný internetem
19
6,53%
Radium
16
5,50%
Hlas ameriky
9
3,09%
Kaleidoskop
9
3,09%
Hovory po telefonu Dítě školou povinné
8 7
2,75% 2,41%
Horizonty
6
2,06%
Osobnosti evropské politické scény
6
2,06%
Politická literatura na českých pultech
6
2,06%
Bohoslužby, náboženské vysílání
5
1,72%
Zeměžluč Zaostřeno na lidská práva
5 4
1,72% 1,37%
SOVA
3
1,03%
Vysílání v romštině
3
1,03%
Akta R
2
0,69%
Stretnutie
2
0,69%
Telefórum Ohlednutí za kulturními událostmi
2 2
0,69% 0,69%
Ekonomický magazín
2
0,69%
Občanská společnost v Evropě
1
0,34%
Rozmluvy na konci týdne
1
0,34%
Kritický klub
1
0,34%
jiné
6
2,06%
celkem
291
100,00%
30
