ANALÝZA VTAHŮ MEZI PŘÍLIVEM PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC A ČESKÝMI INVESTICEMI V ZAHRANIČÍ ANALYSIS OF RELATIONS BETWEEN FOREIGN DIRECT INVESTMENT AND OUTWARD DIRECT INVESTMENT IN THE CZECH REPUBLIC Irena Petráková Anotace: Od roku 1998 v České republice významně stoupl deficit bilance výnosů platební bilance způsobený zejména odlivem výnosů z PZI. Důležitým faktorem který ovlivňuje výnosy z PZI je zejména finanční cyklus zahraniční investice. Odliv výnosů by měl být vyrovnáván v budoucnu přílivem výnosů z českých investic umístěných v zahraničí. Podmínkou pro růst investic v zahraničí je nejen ekonomická síla podniků ale široké znalosti o investování v zahraničí. Klíčová slova: Přímé zahraniční investice, finanční život investice, reinvestované výnosy, repatriace zisku, modifikovaná současná hodnota Summary: The Czech economy has been characterized by a rapidly increasing external income balance deficit since 1998, which was caused by an increasing outflow FDI earnings. Important factors which determs the total amount is FDI financial life cycle. The outflow of FDI earnings should been balanced by inflow outward FDI. The way haw to reach the increase OFDI is economical power of the firms and sou knowledge of complicated phases of investment in foreign county. Key words: Foreign, direct investment, financial life of investment, reinvested, earnings, repatriate, profits, adapted present value ÚVOD Pro transformující se země střední a východní Evropy se přímé zahraniční investice staly symbolem restrukturalizace jejich ekonomik. Přímé zahraniční investice (PZI) ovlivňují ekonomický růst a zaměstnanost, a to primárně – zvýšením produkce zboží a služeb. Pro hostitelskou zemi je podstatné, kolik z nově vytvořené hodnoty v zemi zůstane v podobě daní a plateb za využívání výrobních faktorů. Podstatnou formou udržení si hodnoty v zemi je reinvestice zisku. Její výše je závislá nejen na zkušenostech firmy a investičním prostředí hostitelské země, ale i na fázi, ve které se PZI nachází. Sekundární vlivy vznikají navazováním obchodních a výrobních vazeb s podniky v hostitelské zemi. Pokud domácí podniky začínají používat moderní technologie, zvyšují produktivitu práce i kvalitu výrobků a služeb, dochází k žádoucímu kladnému efektu PZI. Zvýšená poptávka podniku se zahraničním kapitálem však může na trhu výrobních faktorů hostitelské země způsobovat inflační tlaky.
239
Příliv PZI podstatným způsobem ovlivňuje platební bilanci. Z krátkodobého hlediska jednoznačně pozitivní vliv přináší růst zásoby PZI. Tento pozitivní vliv může být snížen, je-li PZI financována částečně úvěrem poskytovaným subjekty hostitelské země, nebo zařízení a technologie jsou nakupovány v zahraničí. Z dlouhodobého hlediska primární pozitivní účinek PZI na platební bilanci hostitelské země je možná substituce importu přímou zahraniční investicí, druhotně pak růst exportu ze země. Naopak negativní dopad na platební bilanci má repatriace zisku z PZI. CÍL A METODIKA Cílem příspěvku je vymezení základních vztahů a vývojových tendencí mezi přílivem PZI a efekty, které přinášení, včetně možného rozvoje přímého investování domácích firem v zahraničí. Metodický postup při zpracování příspěvku vychází z jeho teoretického zaměření. Použitou metodou je analytický a syntetický postup při hledání obecných rysů a zvláštností při řešení konkrétních problémů. Základní teoretické aspekty přímých zahraničních investic Fungování PZI v hostitelské zemi má své obecné zákonitosti, jejichž respektování je užitečné. Časové rozložení finančních toků, které plynou z umístění PZI je v ekonomické teorii nazýváno finančním životním cyklem investice*. Základem této teorie je časové zpoždění mezi realizací PZI, tvorbou zisku a rozdělením zisku na reinvestice a repatriace. Vývoj finančního životního cyklu investice je možno rozdělit do tří fází: V první fázi dochází k umísťování investice v hostitelské zemi. toto období je pro investici zpravidla ztrátové, délka tohoto období závisí na charakteru investice. Druhá fáze představuje přechod k tvorbě zisku. V tomto období roste výkonnost, podnik se stává konkurenceschopným. Úspěšní investoři se snaží získat větší podíl na trhu a proto značné části zisků reinvestují. Výše reinvestovaného zisku závisí na velikosti trhu hostitelské země, na investičním klimatu i na možnostech exportu. Ve třetí fázi životního cyklu PZI, období zralosti, dochází ke značné repatriaci zisků a minimálním reinvesticím. Tyto obecné prokázané vztahy v rozdělení zisku z PZI nabývají různé formy projevu v reálné situaci jednotlivých hostitelských zemí. Na základě zkušeností řady zemí je možno konstatovat, že např. PZI realizované formou akvizic, zejména v privatizačním procesu tranzitivních zemí, mají zpravidla kratší finanční životní cyklus než investice budované na zelené louce. Značný vliv má i důvěra zahraničních investorů v dlouhodobou perspektivu ekonomiky hostitelské země. Tak např. zisky z přímých investic, které USA v minulých letech umístily do Japonska, Německa a Francie byly velice brzy repatriovány. Jako důvody byly uváděny: nízké tempo ekonomického růstu, rigidní trhy práce a pomalé tempo hospodářských reforem v těchto zemích. Příliv PZI do ČR dosáhl v roce 2003 1,2 bil.Kč, což představuje 51% HDP[6]. Počínaje rokem 1998 do konce roku 2003 tak rostla zásoba PZI v ročním průměru o 150 mld. Kč. Tento masivní růst byl způsoben jak zkvalitňováním makroekonomického prostředí realizací privatizačních programů, tak zavedeným souborem investičních pobídek (daňové prázdniny, bezcelní dovoz technologií, vytváření bezcelních zón a dotace pro školení). V roce 2003 však nastal pokles přílivu PZI na 66 mld. Kč. Tento pokles lze přičíst jak ukončování privatizačních programů, tak i tendenci zahraničních investorů k posunu do zemí s levnější pracovní silou. Růst produktu, přesouvání těžiště poptávky k poptávce investiční, další snižování obchodního deficitu díky nadprůměrnému růstu vývozu zejména do původní EU15 je možno do značné
240
míry přičíst efektům z PZI, kdy významná část zahraničních investorů modernizuje a rozšiřuje své kapacity se zaměřením na vývoz. Podniky se zahraničním kapitálem mají více než padesátiprocentní podíl na českém exportu. Lze konstatovat, že postupně dochází k uplatňování sekundárních vlivů PZI na ekonomiku, kdy pozitivní efekty jejich působení se přelévají do podniků s domácími vlastníky, kteří navazují a upevňují kooperační vazby. Zatímco v roce 2001 byla obchodní bilance nejvýznamnější zátěží pro běžný účet, v dalších letech to byla bilance výnosů. Hlavní položkou růstu výdajů bilance výnosů jsou reinvestice a repatriace zisků. Potvrzují se zkušenosti ostatních hostitelských ekonomik, že pozitivní vlivy PZI jsou doprovázeny s určitým časovým zpožděním a negativním dopadem na bilanci výnosů. Reinvestice zisku dosáhly v letech 2002 a 2003 62mld. Kč a představovaly cca 1/3 plateb bilance výnosů. I když reinvestovaný zisk představuje v platební bilanci podvojně zapsanou položku, která se na finančním účtu zapisuje na kreditní straně a na běžném účtu bilance výnosu na straně debetní, zvyšuje deficit běžného účtu. Vzhledem k tomu, že tato položka nepředstavuje reálný finanční tok, nepředstavuje riziko pro vnější stabilitu ekonomiky. Závažným problémem však je repatriace zisku (dividendy), která představuje reálný finanční tok. Objem této položky se zvyšuje. Mezinárodní zkušenosti ukazují, že v příštích letech bude hodnota repatriovaných zisků vyšší než hodnota přílivu PZI. Tento předpokládaný vývoj bude zřejmě souviset s procesem „dozrávání“ PZI v ČR. Odliv zisků bude zatěžovat běžný účet platební bilance. To bude klást značné nároky na výkonovou bilanci, tedy na nutnost zvýšení exportu zboží a služeb. Postupné přenášení pozitivních efektů PZI do ekonomiky hostitelské země by mělo vytvářet podmínky pro vznik konkurenceschopných podniků, které by vyvážely zboží a služby na náročné, ale i na rizikové trhy, a postupně umísťovaly investice mimo území státu. V moderním světě je podnik hodnocen nejen podle dosažené rentability, ale jeho prestiž stoupá s realizovaným exportem a celkovým působením na zahraničních trzích. Na základě zkušeností řady zemí s využíváním PZI je možno charakterizovat základní etapy vztahů mezi fungováním přímých zahraničních investic v hostitelské zemi a následujícímu umísťování investic hostitelských zemí v zahraničí. V první etapě je příliv PZI do hostitelské země v počátcích, místní podniky nejsou schopny realizovat své konkurenční výhody, v zahraničí příliš neinvestují, jen postupně rozvíjejí export zboží a služeb. Druhá etapa je charakteristická tím že, v hostitelské zemi dochází k vytváření vhodných investičních podmínek: roste objem výroby, tím i trhu, zvyšuje se kvalita výrobních sil, příliv PZI se zvyšuje. V tomto období PZI v hostitelské zemi dosud nejsou dostatečně provázané v rámci ekonomiky s navazujícími obory. Dosud existují značné rozdíly v ekonomické úrovní podniků se zahraničním kapitálem a podniků domácích. V této situaci místní podniky v zahraničí investují jen sporadicky, neboť dosud nedisponují potřebnými specifickými výhodami, jako jsou mezinárodně uznávané značky, kvalita, mezinárodní distribuční sítě apod. Ve třetí etapě dochází k prohlubování ekonomických kontaktů mezi podniky se zahraničním kapitálem a domácími podniky. V ekonomice dochází k růstu produktivity práce v důsledku aplikace moderních technologií i k dalšímu růstu kvalifikace. Následný růst mezd však představuje pro zahraniční investory pokles výhody původně relativně levné pracovní síly. Přestože zahraniční investoři jsou motivováni i jinými výhodami, než je levná pracovní síla – vysokou poptávkou, moderní infrastrukturou apod., přesto příliv PZI v této fázi klesá. Vzhledem ke kvalitativnímu růstu domácích firem dochází v této etapě k jejich zvýšenému investování v zahraničí.
241
DISKUSE A VÝSLEDKY Na začátku 90. let se objevily první ambiciózní pokusy několika velkých českých, zejména strojírenských firem, o přímé investice do zahraničí (PIZ). Tyto pokusy byly většinou neúspěšné. Jako příčiny jsou uváděny zejména nedostatek kapitálu a nedostatečná znalost podnikatelského prostředí [5]. V současné době je možno charakterizovat toky českého kapitálu do zahraničí jako nízké a nerovnoměrné. V letech 1998 – 2000 celkové ztráty firem operujících v zahraničí převyšovaly dosahované zisky. Od roku 2002 dochází k postupnému zvyšování českých PIZ v zahraničí. Do konce roku 2003 představoval objem těchto investic 1,3 mld. USD. Investování v zahraničí patří mezi nejsložitější a nejrizikovější podnikatelské aktivity. Je náročné nejen na kapitálové zdroje, ale i na schopnosti a znalosti investorů orientovat se v cizím teritoriu. Toto tvrzení je možno dokumentovat na uzlových fázích přípravy procesu investování na zahraničních trzích. Potencionální investoři by měli respektovat specifické charakteristiky studie proveditelnosti pro zahraniční trhy. Uzlovými problémy jsou zejména rozhodovací procesy spojené s výběrem teritoria a nutné modifikace při propočtu efektivnosti investice. Toto je možné dokumentovat na složitosti fází přípravy procesu investování na zahraničních trzích a na propočtu upravené čisté současné hodnoty. Fáze přípravy procesu investování na zahraničích trzích Analýza motivů vstupu na zahraniční trhy
Rozhodnutí o realizaci expanze Výběr teritoria
Analýza firmy a okolí Investiční projekt Propočty efektivnosti
Segmentace trhu Předvýběr Hrubá analýza a mezivýběr Jemná analýza - konečný výběr Stanovení cílů Předinvestiční fáze Investiční fáze Provozní fáze
Proces výběru teritoria probíhá v několika krocích. V první fázi je třeba vytvořit seznam dostupných trhů a pomocí několika málo kritérií (např. geografického, sociodemografického, politického, právního) se určí tržní segmenty – relativně homogenní skupiny zemí s podobnými vlastnosti z hlediska subjektivně zvolených segmentačních kritérií. Dalším krokem je selekce trhů, kdy investorská firma postupným výběrem pospěje ke skupině pro ni atraktivních trhů: V předvýběru se vyloučí teritoria, která nejsou pro danou investici vhodná Hrubá analýza a mezivýběr: v této fázi se vybraná kriteria důkladně zkoumají na základě výběrových kritérií dle odvětví či druhu firmy. Nejdůležitějšími charakteristikami jsou: geografická poloha, charakter tržního prostředí, bariery vstupu na trh, geopolitická stabilita regionu. Mezivýběr obsahuje analýzu a průzkum teritorií podle subjektivně zvolených kritérií (např. geografická dostupnost, znalost území, tempo růstu HDP, kontakty, možnost prosazení se na trhu, rizika spojená s realizací investice Jemná analýza a konečný výběr: v této, rozhodující fázi, se zbývající země důkladně analyzují což vede ke rozhodnutí o sestavení konečného pořadí trhů. Za nejdůležitější kritéria jsou považována: růst trhu, velikost trhu, perspektiva zisku, přístup k trhům, politická a sociální
242
stabilita, právní prostředí, kvalita práce, infrastruktura, mzdové náklady, přístup k hi-tech, míra protekcionismu, přístup k finančním zdrojům a surovinám Dalším problematickým bodem je propočet efektivnosti investice pomocí upravené čisté současné hodnoty. T
T
T
T
ANPV = − KE0 − AF0 E0 + ∑ ( CFt − ASt ) ⋅ (1 − t ) ⋅ (1 + r ) + ∑ DA ⋅ τ (1 + r ) + ∑ TS (1 + r ) + ∑ CFS (1 + r ) t
t =1
t =1
t
t =1
t
t
t =1
ANPV – upravená čistá současná hodnota T – doba používání investice K 0 - pořizovací náklady investice v zahraničí AF - blokované pohledávky CF - Cash Flow vyjádřené v zahraniční měně LS - ztracené příjmy τ - daňová sazba TS - daňové úspory CFS - úspory CFS E0 - měnový kurz výchozího období En - očekávaná hodnota kurzu v t-tém období tr - domácí úroková míra
Při výpočtu upravené čisté současné hodnoty je nutné pracovat s predikcí měnových kurzů a daňovými zátěžemi. Dalším faktorem mohou být nedobytné pohledávky v zemi zamýšlené investice. Ty mohou vzniknou jako následek např. restriktivních opatření tamější vlády a to např. při omezování převodů zisků. ZÁVĚR Znalost průběhu finančního cyklu investice potvrzuje, že v určité fázi vývoje PZI podstatná část zisků opouští hostitelskou zemi, což může vytvářet problémy na straně bilance výnosů běžného účtu platební bilance. Tuto situaci je možno registrovat i v České republice. Efekty přímých zahraničních investic zvyšují v hostitelských zemích konkurenceschopnost domácích podniků a vytvářejí podmínky pro to, aby mohli operovat na zahraničních trzích a to nejen jako exportéři, ale také jako investoři. Zvýšení doposud nízkých objemů českých zahraničních investic předpokládá nejen růst jejich kapitálové vybavenosti, ale také zvyšování znalostí a dovedností. LITERATURA 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Natura, R – Dunning, J. H.: Industrial Development, Globalization and Multinational Enterprises, Oxford Development Studies, č. 2 - 2000 Newton Holding, a.s.: Efekty PZI na platební bilanci, Ekonomická analýza Praha, Srpen 2003 Novotný Filip: Výnosy z PZI a jejich rozdělení v ČR, Politická ekonomie, č. 6 - 2003 Brada, J. C., Tomšík, V.: Zahraniční investice a náchylnost k měnovým krizím, zkušenosti tranzitivních ekonomik Bohatá, M., Zemplínová, A.: Investice českých firem v zahraničí, Politická ekonomie, č. 1 – 2004 ČNB, odbor platební bilance, Vývoj platební bilance, 6.5.2005
Kontaktní adresa: Doc. Ing. Irena Petráková, CSc., Katedra ekonomických teorií, Provozně ekonomická fakulta, ČZU, Kamýcká 129, Praha 6 – Suchdol, tel: 224382334, email:
[email protected]
243
