Analýza uživatelů sociálních služeb

Analýza uživatelů sociálních služeb

¨

Zpracováno pro účely komunitního plánování v ORP Veselí nad Moravou pro projekt „Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území ORP Veselí nad Moravou“ reg. č. CZ.1.04/3.1.03/97.00030

Studii vypracoval PhDr. Ing. Petr Krohe


Obsah

PŘEDMLUVA ............................................................................................................. 3 Hlavními cíli zpracování analýzy jsou zejména: .................................................. 3 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ......................................................................... 4 STRUKTURA KATEGORIÍ UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP VESELÍ NAD MORAVOU ........................................................................................................ 5 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ........................................................................... 6 OBECNÉ INFORMACE O KVALITATIVNÍCH KVALITATIVNÍCH VÝZKUMNÝCH METODÁCH ............................................................................................................... 7 SOCIÁLNÍ REPREZENTACE POJMU ................................................................................ 9 SOCIÁLNÍ REPREZENTACE POJMU U UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP VESELÍ NAD MORAVOU ............................................................................................................... 11 Senioři ............................................................................................................... 11 Osoby se zdravotním postižením ...................................................................... 13 Rodina, mládež a děti ........................................................................................ 15 MŘÍŽKA REPERTOÁRU OSOBNÍCH KONSTRUKTŮ – REP GRID ..................................... 18 MŘÍŽKA REPERTOÁRU OSOBNÍCH KONSTRUKTŮ U UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP VESELÍ NAD MORAVOU ............................................................................................. 20 Senioři ............................................................................................................... 20 Osoby se zdravotním postižením ...................................................................... 23 Rodina, mládež a děti ........................................................................................ 26 POUŽITÉ ZDROJE .................................................................................................. 28

ORP Veselí nad Moravou 2013

Stránka 2


Předmluva Analýza uživatelů v ORP Veselí nad Moravou si klade za cíl ukázat na potřeby uživatelů sociálních služeb. V podkladech budou dále zpracovány materiály poskytnuté samotnými uživateli, ORP Veselí nad Moravou a součástí bude i kvalitativní analýza poskytovatelů.

Tato analýza byla vypracována pro potřeby ORP Veselí nad Moravou a komunitní plánování ve městě.

Hlavními cíli zpracování analýzy jsou zejména:  provést analýzu potřeb uživatelů v ORP Veselí nad Moravou  identifikovat potenciální problémové okruhy z pohledu uživatelů  poskytnout informace sociální reprezentaci pojmu sociální služby z pohledu uživatelů  poskytnout kvalitativní analýzu uživatelů pomocí metody sociálních konstruktů  vytvořit podklad pro účinnou komunikaci s orgány kraje, státu i EU při jednání, legislativních úpravách a jiných formách pomoci.


Stránka 3


Základní identifikační údaje Cílem této studie je především provést sběr a prezentaci dat uživatelů sociálních služeb v ORP Veselí nad Moravou, která bude sloužit ke kvalitnějšímu rozhodování ORP. Rovněž tato analýza může sloužit jako podklad pro další projekty, které vyžadují přehled o poskytovatelích na území ORP Veselí nad Moravou.

Objednatel: Centrum pro komunitní práci východní Morava nám. T. G. Masaryka 2433 760 01 Zlín zastoupené: Bc. Gabrielou Fellingerovou – ředitelkou tel.: + 420 777 793 719 e-mail: [email protected]

xxxxxx

Zhotovitel: PhDr. Ing. Petr Krohe Staňkova 27, 747 06 Opava tel.: + 420 603 482 283 e-mail: [email protected]


Stránka 4


Struktura kategorií uživatelů sociálních služeb v ORP Veselí nad Moravou Uživatelé v oblasti sociálních služeb se člení do tří základních kategorií:

 senioři  osoby se zdravotním postižením  rodina, mládež a děti (v této kategorii jsou zahrnuty rovněž osoby ohrožené sociálním vyloučením)


Stránka 5


Vymezení základních pojmů Uživatel: Pod pojmem “uživatel” rozumíme v této analýze osoby, jimž jsou sociální služby poskytovány z důvodu nepříznivé sociální situace.

Komunitní plánování Komunitní plánování sociálních služeb (KPSS) je neustálý proces hledání potřeb v oblasti sociálních služeb, stanovování priorit a porovnání potřeb s dostupnými zdroji. Základem komunitního plánování sociálních služeb je spolupráce ORP s uživateli a poskytovateli (jednotlivými organizacemi) sociálních služeb při vytváření plánu, vyjednávání o budoucí podobě služeb a realizaci konkrétních kroků. Komunitní plánování vychází z předpokladu, že lidé sami nejlépe vědí, co chtějí a potřebují, a často také dokážou nalézat nejvhodnější řešení. Společným cílem je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb. Při plánování sociálních služeb se vychází zejména z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami uživatelů služeb. Výsledek provedeného srovnání slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit sociálních služeb.


Stránka 6


Obecné informace o kvalitativních a kvantitativních výzkumných metodách Při volbě vhodných metod při analýze uživatelů sociálních služeb chceme v této části především zdůvodnit vhodnost kvalitativního přístupu při řešení tohoto úkolu. Každý výzkumník si musí na začátku své práce vyjasnit, jakou výzkumnou strategii zvolí. Při této volbě hrají důležitou roli především stanovení cíle výzkumu, volba dat, se kterými výzkumník chce pracovat a forma výstupu (prezentace). Jde o to, zda chceme něco „dokázat“ nebo „porozumět“. Výše uvedený text poukazuje na dva hlavní směry v metodologii výzkumu. Jsou pojmenovány jako „kvantitativní“ a „kvalitativní“ postupy. Jejich základní rozdílnost představujeme v následující tabulce:

kvantitativní postupy

kvalitativní postupy

cíl

testování hypotéz

vytváření teorie

rozsah dat

málo informací o velkém počtu jedinců

mnoho informací o malém okruhu jedinců

redukce dat se týká

počtu proměnných, sledovaných vztahů

počtu sledovaných osob

generalizace na celou populaci

snadná

problematická

logika postupu

deduktivní

induktivní

data

numerické povahy

nenumerické povahy

rozsah

partikulární

holistický

V situacích, kdy jsme při výzkumu odkázáni na relativně malé vzorky respondentů (což je případ analýzy uživatelů sociálních služeb), kdy jsou kladené výzkumné otázky komplexní povahy s mnoha aspekty a souvislostmi, pokud výzkum vyžaduje porozumění před „důkazy“ a zdrojem dat jsou zcela jednoznačně informace


Stránka 7


nenumerické povahy, jeví se nám za těchto okolností jako velmi výhodné využít právě kvalitativní přístupy. Pro velikou rozmanitost přístupů, které stojí za touto metodologií lze velice těžce stanovit nebo vymezit definici. Pro potřeby tohoto materiálu jsme zvolili tuto definici: „Kvalitativní výzkum zahrnuje popis a interpretaci sociálních nebo individuálních lidských problémů. Jeho podstatou je vytvoření komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému.“ Důraz je kladen na způsob, jakým lidé interpretují jevy sociálního světa a svou vlastní zkušenost. Zpracovávají se tzv. „měkká data“ (data nekvantifikovatelné povahy), která se získávají hloubkovým rozhovorem, četbou textů, pozorováním a studiem činnosti. Tyto procesy jsou studovány v přirozených podmínkách a zohledňují složitost a komplexnost každodenního života. Technikou sběru kvalitativních dat pak rozumíme konkrétní způsob praktické aplikace metody, určitý výzkumný nástroj, vytvořený s principy té které metody. Sběr, analýza a vyhodnocení kvalitativních dat se v mnoha ohledech neliší od standardních sociologických postupů. Typický postup jednotlivých metod shrnuje následující obrázek:

Kvantitativní postup

Teorie

Sběr a analýza dat

Potvrzení x vyvrácení teorie

Kvalitativní postup Výzkumná otázka

Sběr a analýza dat

Nová teorie

Pro účely analýzy uživatelů sociálních služeb jsme zvolili dvě kvalitativní techniky. A těmi jsou: sociální reprezentace pojmu a mřížka repertoáru osobnostních konstruktů. ORP Veselí nad Moravou 2013

Stránka 8


Sociální reprezentace pojmu Teorie sociálních reprezentací má svůj původ v práci Serge Moskoviciho. Celá teorie pojednává o sdílených představách, přesvědčeních, zvyklostech a hodnotách (reprezentacích), které vlastní společnost nebo určitá sociální skupina v dané společnosti, a které jsou pro onu konkrétní společnost akceptovatelné. Podle základní definice je “sociální reprezentace systémem hodnot (values), názorů (ideas) a zvyklostí (practices), které lidem umožňují zvládání života a komunikaci”. Sociální reprezentace tedy v konečném důsledku popisuje podobné psychologické komponenty jako postoje. Sociální reprezentace je na teoretické rovině pojímána ve dvou základních rovinách. Jedna zahrnuje komunikační proces uvnitř sociálních skupin a druhá rovina ukazuje výsledek onoho komunikačního procesu směrem vně. Proces sociálních reprezentací se objevuje všude tam, kde existuje možnost formování diskurzu na dané konkrétní téma. Můžeme tedy rozlišovat distributivní úroveň sociální reprezentace, která se promítá do uvažování jednotlivých členů skupiny a kolektivní úroveň, která reprezentuje konkrétní skupinu a její názory formou sdíleného vědění v diskurzu jednotlivých sociálních skupin směrem k ostatním sociálním skupinám.

kolektivní úroveň Distributivní úroveň

Základní parametry sociálních reprezentací jsou:        

strukturovanost sociální reprezentace vytvářejí hierarchicky uspořádané přesvědčení. čtyřdimenzionalita kognitivní, afektivní, evaluativní a operativní složky. schopnost zachytit a zobrazit předmět metaforickou formou. zobrazují sociálně relevantní předměty jsou verbálně vyjádřitelné jsou sdílené ostatními členy v dané sociální skupině společně vytvářejí (spoludeterminují) sociální identitu dané skupiny. Výsledkem sdílené sociální reprezentace je schopnost jedince ochotněji přijmout určitá vysvětlení nebo názory, které prezentují členové jeho vlastní skupiny než tomu je u názorů prezentovaných členy jiných skupin.


Stránka 9


Vytváření sociálních reprezentací Pro vznik sociálních reprezentací jsou důležité dva základní procesy. Kotvení, které vtahuje “to jiné” do našeho vlastního systému kategorií a porovnává s paradigmatem kategorie, kterou známe. Procesem kotvení získáváme méně ohrožující pojem o nové skutečnosti, se kterou rovněž lze lépe manipulovat. Stává se známou a méně nebezpečnou kategorií. Objektifikace je proces, který pracuje s časovou dimenzí. To, co je neznámé pro jednu generaci, se stává známým a samozřejmým pro generaci následující.

Jádro sociálních reprezentací Každá sociální reprezentace je tvořena dvěmi základními součástmi (Krohe 2002 s. 6). Má své jádro, které je nositelem určité informace, myšlenky nebo poselství. Tato ústřední myšlenka je stejná u všech členů dané skupiny a zůstává nezměněna i při konfrontaci s novými poznatky. Působení může být tak silné, že dokáže překroutit význam nových poznatků ve směru svého původního poselství. Jádro může ovlivnit nové poznatky tak zásadně, že se neustále podporuje ono základní poselství. Jádro, poselství je pak obklopeno periferními prvky, které jsou založeny na aktuálních zkušenostech a realitě. Periferní prvky jsou ovlivnitelné a měnitelné. Centrální jádro pak může být změněno pouze v případě, kdy dojde k markantním a zásadním změnám ve většině periferních prvků. Teorie sociálních reprezentací tak nabízí jedno z vysvětlení, proč je společnost udržována v relativně stabilních názorových pozicích. Jako příklad sociální reprezentace můžeme uvést jednoduchý výrok: „Jdu k doktorovi“. V tomto výroku „jdu k doktorovi“ není pouze vyjádřen faktický obsah cesty do zdravotního zařízení. V tomto výroku se ukrývá celá sada „sociálně-praktického“ potenciálu. Jít k doktorovi znamená určitou přípravu. Vím, co si mám obléci (nejsou vhodné plesové šaty), vím, co dělat v čekárně a jak se vybírá pořadí vstupu do ordinace. Jít k doktorovi rovněž znamená, že jsem srozuměn s tím, že budu před relativně cizím člověkem hovořit o velice intimních otázkách. Možná budu muset prozradit svá tajemství, budou vyžadovat mnoho nepříjemných procedur, za kterou je dokonce slušné poděkovat.


Stránka 10


Sociální reprezentace pojmu u uživatelů sociálních služeb v ORP Veselí nad Moravou Při analýze bylo použito dotazníkové šetření, které bylo následně analyzováno, a u jednotlivých výroků byly určeny kategorie podle principu otevřeného kódování.

Zdroje dat pro sociální reprezentace: Pro sociální reprezentace se hodí především materiály, které vznikají na základě rozhovorů nebo dotazníků. V analýze uživatelů sociálních služeb jsme využili dotazníkové šetření ve všech skupinách.

Postup při analýze pomocí sociálních reprezentací: Postup je rozvržen do následujících kroků: V první fázi se z materiálů výroky, které ukazují na projev sociální reprezentace. Zpravidla jde o odpovědi na otázky „Co se vám vybaví, když se řekne slovo...“ V další fázi se zdrojová data zařadí do kategorií. V poslední fázi se vytváří sociální reprezentace, která se formuluje zpravidla do jedné věty nebo souvětí. Výsledky jsou zaznamenány v následujícím přehledu:

Senioři Základní kódy – kategorie 1. Komplexní služba 2. Aktuální potřeby 3. Zapojení rodiny 4. Finanční ohodnocení 5. Byrokracie 6. Prosociálnost 7. Počty míst v DD


Stránka 11


Kategorie a vyjádření

Použité pojmy a komentář

Komplexní služba

služba by měla propojit ošetřovatele, soc. službu, pomůcky a poradenství do jednoho celku, provázaná s rodinou, zdrav. zařízením a pobytovým zařízením

Aktuální potřeby

reagovat na aktuální potřeby, vstřícnost, spolehlivost

Zapojení rodiny

možnost zapojit rodinu, cítit se jako doma, služba by neměla „být vidět“, spolupráce s rodinou, komunikace s rodinou

Finanční ohodnocení

špatné financování, změnit financování, všechno je jen o penězích, služby se nevyužívají, protože chybí v rodině peníze, snižující se stavy personálu, upřednostňuje se sport před seniory, odměna neodpovídá vynaložené sociální práci, služba je podhodnocená

Byrokracie

velká administrativní zátěž, velké výkaznictví, nejednotnost údajů, špatná zpětná kontrola poskytovaných příspěvků, chceme více „zdravého selského rozumu“, mnoho „papírování“, „místo práce se jen píše a píše“, sociální práci nahradili ekonomové, administrativa stresuje, hrozí syndrom vyhoření

Prosociálnost

služba by měla být tolerantní, nekomerční, nehledět jen na peníze, více lidskosti a upřímnosti, sociální práci nahradili ekonomové, vstřícnost, empatie, pohoda

Počty míst v DD

malý počet míst v domovech důchodců, dlouhé čekací doby

Osvěta

Více osvěty mezi mládeží o problematice seniorů, větší informovanost


Stránka 12


Sociální reprezentace pojmu „sociální služba u kategorie „senioři“. Sociální reprezentaci pojmu lze charakterizovat těmito větami:

Sociální služba pro seniory je komplexně poskytovaný systém, kde má být provázána samotná služba s rodinou, poskytovanými pomůckami a dobrým financováním. Sociální služba je silně zatížena byrokracií, která omezuje možnosti kvalitně poskytovat péči a sociální pracovníky vystavuje stresové zátěži a syndromu vyhoření. Sociální služba pro seniory se potýká s problémem nedostatku míst v DD a malou informovaností směrem k jiným sociálním skupinám (např. mládež). Díky tomu je často přehlížená. Sociální služba má být především prosociálně orientovaná a má pružně reagovat na potřeby.

Osoby se zdravotním postižením Základní kódy – kategorie 1. Financování 2. Dostupnost 3. Technologie 4. Prosociálnost 5. Personální zajištění 6. Specificky zaměřená 7. Konkurence 8. Komplexní služba 9. Byrokracie 10. Kvalita


Stránka 13




Financování

podíl města na financování, služby jsou drahé, pomoc s financováním (odpustit nájemné), dotuje se sport, ale ne OZP, nemůžeme si službu dovolit, nedostatečné fin. zabezpečení, předražené služby, nízké mzdy (silně zastoupená kategorie),

Dostupnost

bezbariérové vstupy (knihovna, kino, lékař, MěÚ, zvonky u dveří, místně i časově dostupná, bezbariérový přístup (silně zastoupená kategorie)

Technologie

telefony s možností zavolat v krizových stavech,

Prosociálnost

„trocha lásky by pomohla“, nechceme soucit tolerantní služba, zájem by měl směřovat na uživatele, slušnost

Personální zajištění

někteří zaměstnanci pracují v soc. službách jen proto, že jinde práci neseženou, kvalifikovaný personál, perspektivní zaměstnání, ne vždy příjemný personál, klient je zde pro personál, mělo by to být naopak, kvalitní tým, chybí kvalitní odborníci

Specificky zaměřená

služba by měla být individuální,

Byrokracie

úředníci se věnují více byrokracii, než lidem,

Konkurence

služby si konkurují, měly by víc spolupracovat, finance jsou špatně přerozdělovány. Jen na Charitu, upřednostňuje se jen jedna organizace, kumulace funkcí osob ze sociálních služeb

Komplexní služba

služby by se měly doplňovat,

Kvalita

služba není vždy kvalitní, chybí kvalitní zaměstnanci


Stránka 14


Sociální reprezentace pojmu „sociální služba u kategorie „osoby se zdravotním postižením“. Sociální reprezentaci pojmu lze charakterizovat těmito větami:

Sociální služba pro osoby se zdravotním postižením by měla být především dostupná a to jak časově, tak prostorově. Instituce a úřady by měly být bezbariérově řešené. Sociální služba je vyváženě financovaná a to jak vzhledem k ostatním subjektům (sport), tak k jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb. Sociální pracovník by měl být především odborník, který se věnuje více lidem, než administrativě. Sociální služba by měla poskytovat kvalitní profesionální služby individuálně zaměřené na potřeby uživatele. Nesmí chybět prosociální rozměr poskytované služby.

Rodina, mládež a děti

Základní kódy – kategorie 1. Dostupnost 2. Anonymita 3. Komplexnost 4. Odbornost 5. Podhodnocení 6. Propagace 7. Vyváženost 8. Financování 9. Proaktivita 10. Prosociálnost


Stránka 15




Dostupnost

služba by měla být dostupná, chybí místnosti pro poskytnutí služby, časté dojíždění do jiného města, zázemí pro terénní pracovníky, zaměřená na všechny kategorie, rychlá dostupnost (týrané ženy)

Anonymita

služba má být anonymní, poskytovat ochranu před represivními orgány, navozovat pocit bezpečí a klidu

Komplexnost

služba má nabízet širokou nabídku, služba má být provázaná s jinými službami a institucemi

Odbornost

služba má být odborná, vzdělaný soc. pracovník, potřebujeme profesionály, kvalifikovaný personál,

Podhodnocení problému

uživatelé jakoby neexistovali, problém uživatelů je tabuizován,

Propagace

chybí propagace služby ve městě, chybí informace v tisku, místní TV,

Vyváženost

služby by měly být vyvážené, neupřednostňovat jen jednu kategorii

Financování

služba má být adekvátně financovaná, využít více zdrojů financování

Proaktivita

služba má „produkovat“ lidi, kteří nebudou pasivně závislí na pomoci

Prosociálnost

potřebujeme více soucitu, změnu myšlení, solidaritu, ochotný a vstřícný soc. pracovník

 Sociální služby, které jsou v této kategorii požadovány a chybí (informace nemusí být objektivní. Může jít o absenci dané služby nebo o pouhou neinformovanost):  nízkoprahová zařízení pro dospělé ORP Veselí nad Moravou 2013

Stránka 16


 místnosti pro terénní pracovníky  noclehárna pro bezdomovce

Sociální reprezentace pojmu „sociální služba u kategorie „rodina, mládež a děti“. Sociální reprezentaci pojmu lze charakterizovat těmito větami:

Sociální služba by měla být především dostupná a mít schopnost rychlé reakce na aktuální potřeby uživatelů (např. týrané matky). Služba je dostupná a poskytují i odborní zaměstnanci, kteří disponují kompetencemi jako je profesionalita, mlčenlivost a prosociálnost. Služba není tabuizovaná a poskytuje uživateli pocit bezpečí a anonymitu. Umožňuje uživateli aktivní návrat do života. O službě je potřeba hovořit veřejně. Sociální služby jsou poskytovány vyváženě ke všem kategoriím uživatelů.


Stránka 17


Mřížka repertoáru osobních konstruktů – REP GRID

Technika „repertoary grid technique“ (ve zkratce „Rep-grid“) překládaná jako „mřížka repertoáru osobních konstruktů“ patří poněkud na rozhraní mezi kvalitativními a kvantitativními postupy. Využívá se v ní teorie osobních konstruktů, která pojímá každého jedince jako „výzkumníka“, který pozoruje své okolí a kontinuálně vyhodnocuje pozorované skutečnosti. Cílem je získat co největší kontrolu a „moc“ nad právě probíhající situací. Všechny důležité získané poznatky jedinec transformuje do systému jasných a specifických pojmů - konstruktů. Jsme-li schopni pochopit a rozklíčovat konstrukty jedince, jsme tak vlastně schopni pochopit motivy jednání, způsoby vnímání a východiska pro chování zkoumané osoby. Výzkumník vypracovává „mřížku“ (grid), která obsahuje tyto charakteristiky: Elementy - objekty (lidé, věci, abstraktní pojmy). Konstrukty - interpretující nebo hodnotící dimenze, pomocí kterých jsou srovnávány a hodnoceny jednotlivé elementy. Spojovací mechanismy - spojení mezi elementy a konstrukty

Zdroje dat pro techniku Rep-grid: Tato technika je velmi specifická a jako zdroje zde může posloužit pouze rozhovor nebo dotazníkové šetření se specifickými otázkami. Nelze využít dalších jiných dokumentů nebo zdrojů dat. V případě analýzy uživatelů sociálních služeb jsme zvolili formu dotazníkového šetření.

Postup při technice Rep-grid: Postup je složen z pěti fází: 1) Formulace otázky - oblast, na kterou má být výzkum zaměřen (např. jaká má být náplň určité pracovní činnosti, jaké jsou požadavky na dovednosti v určité pracovní pozici, jaká je představa ideálního lektora, jak se zaměstnanec identifikuje a definuje svou práci) 2) Výběr elementů - vycházejí z formulované výzkumné otázky a mají charakterizovat její aspekty, dimenze. 3) Zjišťování konstruktů - výzkumník předkládá respondentovi jednotlivé elementy). Zpravidla předloží dva náhodně vybrané elementy a vyzve respondenta ke srovnání. V čem se tyto elementy shodují a v čem odlišují. V této fázi respondent při


Stránka 18


odpovědích formuluje své konstrukty. Konstrukty se zaznamenávají do připraveného formuláře a respondent je povzbuzován k vyjádření co největšího počtu rozdílů nebo shod. 4) Propojení konstruktů a elementů - v této fázi se propojují jednotlivé konstrukty s elementy a hledají se vzájemné vazby a souvislosti. 5) Vyhodnocení a interpretace - pro vydefinování vzájemných vztahů mezi výpověďmi a pro eliminaci nedůležitých konstruktů (takových, které mají minimální vliv na pochopení zkoumané otázky) je možné použít standardní kódování a vyhodnocení nebo využít shlukové analýzy.


Stránka 19


Mřížka repertoáru osobních konstruktů u uživatelů sociálních služeb v ORP Veselí nad Moravou

Při analýze bylo použito dotazníkové šetření, které bylo následně analyzováno a u jednotlivých výroků byly určeny kategorie podle principu otevřeného kódování a vytvořena mřížka repertoárových konstruktů. Kódy byly převzaty z předchozí kapitoly o sociální reprezentaci.

Senioři Výchozí kategorie a kódy



Komplexní služba

služba by měla propojit ošetřovatele, soc. službu, pomůcky a poradenství do jednoho celku, provázaná s rodinou, zdrav. zařízením a pobytovým zařízením

Aktuální potřeby

reagovat na aktuální potřeby, vstřícnost, spolehlivost

Zapojení rodiny

možnost zapojit rodinu, cítit se jako doma, služba by neměla „být vidět“, spolupráce s rodinou, komunikace s rodinou

Finanční ohodnocení

špatné financování, změnit financování, všechno je jen o penězích, služby se nevyužívají, protože chybí v rodině peníze, snižující se stavy personálu, upřednostňuje se sport před seniory, odměna neodpovídá vynaložené sociální práci, služba je podhodnocená




Stránka 20


Byrokracie

velká administrativní zátěž, velké výkaznictví, nejednotnost údajů, špatná zpětná kontrola poskytovaných příspěvků, chceme více „zdravého selského rozumu“, mnoho „papírování“, „místo práce se jen píše a píše“, sociální práci nahradili ekonomové, administrativa stresuje, hrozí syndrom vyhoření

Prosociálnost

služba by měla být tolerantní, nekomerční, nehledět jen na peníze, více lidskosti a upřímnosti, sociální práci nahradili ekonomové, vstřícnost, empatie, pohoda

Počty míst v DD

malý počet míst v domovech důchodců, dlouhé čekací doby

Osvěta

Více osvěty mezi mládeží o problematice seniorů, větší informovanost

Mřížka repertoárových konstruktů:

ELEMENT

Pečovatel

Uživatel

ELEMENT


KONSTRUKT    

má být chápající, vlídný, trpělivý, empatický, má dávat najevo, že zde je pro uživatele zatížený příliš administrativou stresovaný z množství práce (zvláště byrokratické)

    

obava z neosobního přístupu preferuje rodinné prostředí potřebuje „služby na míru“ vyžaduje spolehlivost poskytované služby finanční dostupnost

KONSTRUKT

Stránka 21


Sociální služba

     

velmi byrokratická má být komplexní měla by být zapojena do rodinného prostředí potřebuje finanční a personální stabilitu nabízí málo míst pro uživatele potřebuje osvětu u veřejnosti

Závěr:

Z pohledu uživatelů v kategorii „senioři“ jsou sociální služby zatíženy byrokracií, která často převažuje nad vlastní poskytovanou službou. Pracovníci v sociálních službách mají kombinovat prosociálnost s odborností. Služba má poskytovat komplexní péči, která bude propojovat nejen jednotlivé poskytovatele, ale také vlastní sociální službu s rodinou a veřejností. Sociální služba bude dostupná nejen z hlediska prostorového nebo časového, ale také z hlediska finančního. Sociální služba bude prezentována na veřejnosti a její financování bude vyvážené s ostatními kategoriemi.


Stránka 22


Osoby se zdravotním postižením



Financování

podíl města na financování, služby jsou drahé, pomoc s financováním (odpustit nájemné), dotuje se sport, ale ne OZP, nemůžeme si službu dovolit, nedostatečné fin. zabezpečení, předražené služby, nízké mzdy (silně zastoupená kategorie),

Dostupnost

bezbariérové vstupy (knihovna, kino, lékař, MěÚ, zvonky u dveří, místně i časově dostupná, bezbariérový přístup (silně zastoupená kategorie)

Technologie

telefony s možností zavolat v krizových stavech,

Prosociálnost

„trocha lásky by pomohla“, nechceme soucit tolerantní služba, zájem by měl směřovat na uživatele, slušnost

Personální zajištění

někteří zaměstnanci pracují v soc. službách jen proto, že jinde práci neseženou, kvalifikovaný personál, perspektivní zaměstnání, ne vždy příjemný personál, klient je zde pro personál, mělo by to být naopak, kvalitní tým, chybí kvalitní odborníci

Specificky zaměřená

služba by měla být individuální,

Byrokracie

úředníci se věnují více byrokracii, než lidem,

Konkurence

služby si konkurují, měly by víc spolupracovat, finance jsou špatně přerozdělovány. Jen na Charitu, upřednostňuje se jen jedna organizace, kumulace funkcí osob ze sociálních služeb

Komplexní služba

služby by se měly doplňovat,


Stránka 23




Kvalita

služba není vždy kvalitní, chybí kvalitní zaměstnanci

Výchozí kategorie a kódy

Mřížka repertoárových konstruktů: ELEMENT

KONSTRUKT

Vybavení

 kvalitní technologie  zvonky dostupné pro zdravotně postižené¨  bezbariérové přístupy do institucí

Uživatelé

 potřebují prosociální a „slušné“ chování  mít pocit, že je zde služba pro něj a ne naopak

Konkurence

 služby nespolupracují, ale konkurují si  špatné přerozdělování financí  podezření z klientelismu a kumulace funkcí

Sociální služba

 individuálně zaměřená  financována stabilně a vyváženě s ostatními subjekty  věnovat se více lidem, než byrokracii

Personál


 odborný a prosociální  má být příjemný  profesionál s kvalitním vzděláním

Stránka 24


Závěr:

Sociální služba v oblasti „zdravotně postižení“ by měla být poskytována organizacemi, které jsou vyváženě financovány a na veřejnosti nevzbuzují podezření z klientelismu. Sociální služba by měla poskytovat nejen vlastní službu, ale také umožnit dostupnost zdravotně postiženým osobám do institucí a kulturních zařízení. Služby by měly navzájem spolupracovat a omezit konkurenci, kterou uživatelé vnímají velmi negativně. Personál by měl být odborný, prosociální a vlídný. Měl by zvládat individuální potřeby klientů a před uživatelem omezovat byrokratické úkony.


Stránka 25


Rodina, mládež a děti Výchozí kategorie a kódy Kategorie a vyjádření


Dostupnost

služba by měla být dostupná, chybí místnosti pro poskytnutí služby, časté dojíždění do jiného města, zázemí pro terénní pracovníky, zaměřená na všechny kategorie, rychlá dostupnost (týrané ženy)

Anonymita

služba má být anonymní, poskytovat ochranu před represivními orgány, navozovat pocit bezpečí a klidu

Komplexnost

služba má nabízet širokou nabídku, služba má být provázaná s jinými službami a institucemi

Odbornost

služba má být odborná, vzdělaný soc. pracovník, potřebujeme profesionály, kvalifikovaný personál,

Podhodnocení problému

uživatelé jakoby neexistovali, problém uživatelů je tabuizován,

Propagace

chybí propagace služby ve městě, chybí informace v tisku, místní TV,

Vyváženost

služby by měly být vyvážené, neupřednostňovat jen jednu kategorii

Financování

služba má být adekvátně financovaná, využít více zdrojů financování

Proaktivita

služba má „produkovat“ lidi, kteří nebudou pasivně závislí na pomoci

Prosociálnost

potřebujeme více soucitu, změnu myšlení, solidaritu, ochotný a vstřícný soc. pracovník


Stránka 26


Mřížka repertoárovývh konstruktů:

ELEMENT

Uživatel

Služba

KONSTRUKT  potřebuje mít pocit bezpečí a ochrany  ve specifických případech vyžaduje rychlou reakci na vzniklý problém  potřebuje vizi do budoucna, naučit se žít ve společnosti     

poskytovat dostupné služby mít prostory pro poskytování služby poskytovat anonymitu a dávat pocit bezpečí nabízet komplexní služby zaměřovat se na všechny kategorie potřebných  adekvátní financování

Veřejnost

 tabuizuje určité problémy a témata  potřebuje informace a propagaci služeb

Personál

 profesionální  se zázemím (místnost)  prosociálním vstřícný, ochotný

Závěr:

Sociální služba v oblasti rodina, mládež a děti má poskytovat diskrétní zázemí a pocit bezpečí pro uživatele. Služba má být poskytována profesionálními pracovníky, kteří mají prosociální kompetence. Sociální služba má být prostá tabuizování a předsudků. K tomu pomůže vhodně cílená propagace a informace o službě. Uživatelé potřebují rovněž rychlou reakci na vzniklý problém a rovněž chtějí získat dovednosti, které jsou potřebné pro „nezávislost“ na službě a samostatný život ve společnosti.


Stránka 27


Použité zdroje Podklady z fokusových skupin ORP Veselí nad Moravou Podklady (zápisy) z pracovních skupin „senioři“, osoby se zdravotním postižením“ a „rodina, mládež a děti a osoby ohrožené sociálním vyloučením“.

KROHE, Petr. Andragogický výzkum a kvalitativní metody. 1. vyd. Vysoká škola J.A.Komenského, Praha, 2006, ISBN 80-86723-17-8 KROHE, Petr. Výzkum postojů nezaměstnaných a ohrožených nezaměstnaností v regionu severozápad k problematice dalšího vzdělávání .Brno : ECON publishing, 2002 ISBN 80-86433-18-8 PATTON, M, Q. Qualitative Research and Evaluation Methods. 3. vyd. London : Sage Publ. 2002 ISBN 0-7619-1971-6


Stránka 28

Analýza uživatelů sociálních služeb

Recommend Documents