Analýza uživatelů. sociálních a souvisejících služeb. v regionech Moravskobudějovicko a Jemnicko

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNII (EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM), STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A KRAJEM VYSOČINA.

Analýza uživatelů sociálních a souvisejících služeb

v regionech Moravskobudějovicko a Jemnicko

2007

Analýza uživatelů sociálních a souvisejících služeb v regionu Moravskobudějovicko a Jemnicko 2007

Obsah

I. Metodologie………………………………………………………………………………….3 II A. Senioři a osoby se zdravotním postižením………………………………………………4 II B. Rodiny s dětmi, mládež, osoby ohrožené závislostí a osoby v sociální krizi…………..13 III. Osobní podíl na zlepšení sítě sociálních služeb v regionu …………………………….19 IV. Shrnutí……………………………………………………………………………………21

2


I. Metodologie Dalším krokem v rámci projektu KPSS byla analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v regionu Moravskobudějovicko a Jemnicko. Tato fáze projektu se již z velké míry odvíjela od aktivní činnosti pracovních skupin. Odborně a metodicky zajišťovala přípravu průzkumu potřeb uživatelů sociálních služeb Agora CE. Obsahová náplň do značné míry záležela na rozhodnutí a shodě jednotlivých pracovních skupin. V projektu vznikly dvě pracovní skupiny, které se zaměřují na různé cílové skupiny uživatelů. 1. pracovní skupina: senioři, osoby se zdravotním postižením (včetně osob s mentálním postižením a duševně nemocných) a jejich rodiny 2. pracovní skupina: rodiny s dětmi, mládež, osoby ohrožené závislostí a osoby v sociální krizi Na schůzkách jednotlivých pracovních skupin byl vytvořen dotazník, jehož úkolem bylo odhalit potřeby a problémy uživatelů různých sociálních služeb ve městě a také zjistit, jaké mají s těmito službami zkušenosti, jak jsou s nimi spokojeni. Zároveň bylo cílem zjistit potřebu jiných služeb, které ve městě chybí, nebo náměty na celkové zkvalitnění života jednotlivých skupin uživatelů ve městě (např. seniorů, rodin s dětmi atd.). Organizačně zajišťovala průběh průzkumu koordinátorka projektu, která rovněž dohlížela na distribuci dotazníků. Většina dotazníků byla distribuována prostřednictvím poskytovatelů služeb v regionu a prostřednictvím starostů obcí v regionu. V průběhu měsíce prosince byl finální dotazník distribuován mezi uživatele, kteří jej posléze vyplněný vraceli zpět přímo poskytovatelům nebo na určených sběrných místech. Poskytovatelé se takto snažili oslovit všechny své uživatele a případně jejich rodiny. V rámci jednotlivých sociálních skupin uživatelů soc. služeb jsme získali různé počty dotazníků: ve skupině senioři, osoby se zdravotním postižením se vrátilo 517 vyplněných dotazníků ve skupině rodina, mládež se vrátilo 462 vyplněných dotazníků Ještě je třeba připomenout, že výstupy, jež tento materiál poskytuje, nejsou reprezentativní, to znamená, že jeho výsledky nelze zobecnit na celé cílové skupiny uživatelů. Nemůžeme kupříkladu tvrdit, že odhalené problémy a názory platí obecně pro všechny seniory v regionu. Interpretujeme pouze názory lidí, kteří měli chuť a čas zapojit se do šetření potřeb a podělit se o své zkušenosti a názory, a tím i pomoci nastavit systém služeb tak, aby (v rámci možností) uspokojil co nejvíce klientů. Tento materiál by měl být dalším z podkladů při tvorbě první verze komunitního plánu rozvoje sociálních služeb. Měl by jednotlivým sociálním skupinám umožnit vhled do cítění a potřeb jednotlivých skupin uživatelů sociálních služeb.

3


II A. Senioři a osoby se zdravotním postižením 1. Struktura vzorku – aneb kdo nám odpověděl Podařilo se nám získat názory a informace od 517 osob, které mají vztah k sociálním službám, určených primárně právě seniorům a osobám se zdravotním postižením. Méně než polovinu dotázaných tvoří uživatelé některých služeb, přičemž třetina dotázaných užívá některou ze služeb pro seniory a něco přes desetinu službu pro postižené. Necelá desetina dotázaných Graf č. 1 - Vztah dotázaných obyvatel k sociálním službám pečuje o pečující o pečující o postiženého, který nevyužívá, postiženého seniora využívá sociálních nepečuje 8% 7% služeb, a 7 % pečuje 42% o služby využívajícího seniora. Více než dvě pětiny dotázaných uživatel služeb žádnou službu uživatel služeb pro postižené pro seniory nevyužívají ani 12% 31% nepečují o seniora N = 481 nebo zdravotně postiženého. U každého grafu najdete informaci o tom, kolik dotázaných na otázku odpovědělo, např. N=481; odpovídalo 481 osob

Graf č. 2 - Zdravotní problém dotázaných 0%

10%

20%

30%

40%

49%

pohybové postižení jiné tělesné postižení

10% 12%

zrakové postižení sluchové postižení

13% 30%

civilizační onemocnění 8%

mentální postižení

7%

duševní nemoc jiná postižení

50%

3%

N = 245

* Dotázaní mohli uvést více odpovědí, proto je součet větší než 100 %.

4

Více než polovinu dotázaných tvoří nepostižení senioři a další lidé bez postižení, necelá polovina (245 osob) jsou tedy buď lidé sami zdravotně handicapovaní nebo o někoho postiženého pečující. U nich je nejčastějším zdravotním problémem pohybové nebo jiné tělesné postižení (u skoro 60 %). Téměř třetina z handicapovaných lidí trpí nějakým civilizačním onemocněním (např. roztroušenou sklerózou, rakovinou, epilepsií nebo nemocemi srdce).


V následujících grafech můžete vidět, že o své zkušenosti se s námi častěji podělily ženy, tvoří celé tři čtvrtiny dotázaných. To je také v souladu s obecnými demografickými trendy, ženy se dožívají vyššího věku než muži. Z hlediska věkového tvoří více než dvě pětiny dotázaných senioři starší 70 let, čtvrtina je ve věku 60–70 let, 16 % lidí je mezi 50 a 59 lety, něco přes desetinu dotázaných tvoří osoby mladší 49 let. Graf č. 3 - Struktura dotázaných podle pohlaví muž

žena 75%

25%

N = 452

Graf č. 4 - Struktura dotázaných podle věku 18 - 35 let do 18 let 5% 0%

více než 70 let 42%

36 - 49 let 10%

N = 79

60-70 let 27%

50 - 59 let 16%

Co se nejvyššího ukončeného vzdělání týče, třetina dotázaných má základní vzdělání, téměř dvě pětiny mají střední bez maturity (vesměs vyučení). Pětina dotázaných má střední s maturitou, desetinu tvoří vysokoškoláci a lidé s vyšším odborným vzděláním.

Graf č. 5 - Struktura dotázaných podle vysoko- vyššívzdělání

SŠ s školské odborné 4% maturitou 5% 20%

základní 33%

vyučen, SŠ bez maturity 37%

N = 483

5


Více než třetinu dotázaných tvoří jednotlivci (především senioři), další třetina žije v domácnosti s partnerem (manželem/manželkou) bez dětí.

G ra f č. 6 - S lo že n í d o m ác n o s ti d o táz an ýc h je d e n ro d ič o b a ro d iče s d ě tm i 5% s d ě tm i 9%

m a n že lé / p a rtn e ři b e z d ě tí 31%

více g e n e ra č n í d o m á cn o st jin ý typ 9% 8%

je d n o tlive c 34%

N = 47 8

Téměř polovina dotázaných bydlí přímo v Moravských Budějovicích, přes desetinu v Jemnici. Téměř všichni zbývající (38 %, tedy 193 dotázaných lidí) jsou z okolních obcí – nejvíce z Nových Syrovic (15 osob) a Hostimi (12), dotazník vyplnilo také 9 lidí z Třebíče a dalších 9 z Jaroměřic nad Rokytnou.

Graf č. 7 - Bydliště dotazovaných okolní obec 38%

N = 503

jinde 3%

Jemnice 12%

6

Moravské Budějovice 47%


2. Využívání a hodnocení stávajících služeb pro seniory Jak bylo již výše zmíněno, téměř tři pětiny dotázaných mají osobní zkušenost se službami usnadňujícími život seniorům nebo zdravotně postiženým. Buď jsou přímo uživateli těchto služeb, nebo (v menší míře) pečují o osobu blízkou, která využívá některou ze stávajících služeb. Zkušenostem těchto lidí se nyní budeme detailněji věnovat. V rámci pracovní skupiny vznikl přehled 23 služeb, jež jsou určeny seniorům či zdravotně postiženým, eventuelně jejich rodinám. Podařilo se nám zachytit uživatele 10 služeb z tohoto seznamu. V následujícím grafu vidíte, jaké služby využívají senioři a zdravotně postižení, kteří vyplnili dotazník (procenta se vztahují pouze k těm, kdo některých služeb využívají; jak bylo výše zmíněno, přes 40 % žádných nevyužívá). Graf č. 8 - Služby, které dotazovaní v současnosti využívají 0%

5%

10%

15%

Příspěvky a výhody od soc.odboru MěÚ

20%

25%

21%

Pečovatelská služba Mor. Budějovice

19%

Diana - domácí péče a pomoc Třebíč

14%

Charitní služba v rodinách OCh Třebíč

13%

Dům sv. Antonína Mor. Budějovice

12%

Léčebna dlouhodobě nemocných

12%

Klub důchodců Mor. Budějovice

10%

Dům s pečovatelskou službou

10%

Svaz postižených civilizačními chorobami

8%

Vzdělávání zdr. postižených v ZŠ Dobrovského

5%

jiné

12%

N=248

Vzhledem k počtu získaných odpovědí od dotázaných uživatelů nemůžeme rozebírat zkušenosti klientů se všemi službami, ale jen se 4 následujícími: Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba – klienti jsou s touto službou maximálně spokojeni. Takřka bez výjimky ji všichni ohodnotili samými jedničkami. Toto vysvědčení je o to cennější, že hodnotiteli byli ti nejpovolanější, tedy ti, kteří využívají službu několikrát v týdnu, a jsou tudíž s pracovníky CHOPS v úzkém kontaktu. Stávající uživatelé se o Charitní pečovatelské službě dozvěděli nejčastěji od lékaře nebo „ústním podáním“ – v rámci rodiny či od přátel, spolupracovníků, sousedů.

7


Diana – domácí péče a pomoc Třebíč, o. p. s. – i s touto službou jsou klienti vcelku spokojeni; průměrná známka spokojenosti, kterou „hodnotitelé“ udělili, byla 1,3 – tedy docela dobrá jednička. Polovina hodnotitelů tuto službu využívá denně či několikrát týdně. Téměř žádné zásadní připomínky se k této službě nevyskytly – jen jedna výhrada k ceně. Naprostá většina uživatelů se o této službě dozvěděla od lékaře, jen ojediněle nějakým jiným ústním podáním. Pečovatelská služba Moravské Budějovice – rovněž tato služba klienty uspokojuje. Udělili jí průměrnou známku 1,4 – trochu slabší jedničku. Polovina klientů této služby užívá několikrát týdně, zbývající několikrát do měsíce. Připomínky klientů se týkaly vysoké ceny a nevyhovující pracovní doby. Uživatelé se o službě dozvěděli nejčastěji od člověka, který se setkal s podobným problémem, nebo od lékaře. Někteří se o ní také doslechli od přátel či od rodiny. Léčebna dlouhodobě nemocných – i v tomto případě klienti hodnotili výborně; průměrná známka LDN je 1,3 – tedy lepší jednička. V léčebně jsou samozřejmě nepřetržitě a žádné připomínky neuvádějí. Nejčastěji se o LDN dozvěděli od lékaře, někteří též od rodiny či přátel.

Pokusili jsme se předběžně otestovat Graf č. 9 - Ochota připlácet si na službu ochotu klientů připlácet si za služby. určitě ne Netestovali jsme konkrétní finanční částky, spíše ne 8% jen jsme v prvním kroku sledovali přístup a 14% snad i možnosti klientů připlácet. nevím S platností nového zákona o sociálních 27% službách by měla sociální oblast začít fungovat jako trh, nicméně potřební budou spíše ano určitě ano 35% dostávat v různých výších finanční 16% příspěvky na nákup služeb. Proto jsme N = 458 zatím nezkoumali výši plateb, která bude samozřejmě za různé služby různá. V případě, že by klientům nebo zájemcům o některou ze služeb pro seniory či zdravotně postižené byla nabízena služba ve vyšší kvalitě, „šitá klientům přímo na míru“, ale také za vyšší cenu než doposud, jen malá část dotázaných uživatelů by byla ochotna si připlácet (16 %). Přibližně třetina by o tom ještě uvažovala, není rozhodnuta, ale umí si představit, že by si ještě připlácela. Graf č. 10 - Zdroje informací o stávajících službách Téměř desetina dotázaných by rozhodně nebyla ochotna dále 31% od lékaře připlácet a necelé tři 26% od přátel, spolupracovníků, sousedů desetiny uživatelů na tuto otázku nemají 20% rodina názor, ještě o tom nepřemýšleli. Věk, 12% od pracovníka Městského úřadu vzdělání ani složení od člověka, kt. se s podobným problémem setkal 10% domácnosti uživatelů tady nehraje roli, ale 6% od pracovníka organizace, kt. poskytuje obdobné služby můžeme připustit, že muži jsou o něco málo 4% jiné ochotnější si za další 4% nevím kvalitu připlatit. N = 248 *Dotázaní mohli uvést až 3 možné odpovědi, proto je součet procent větší než 100. 8


Graf přehledně zobrazuje nejčastější zdroje informací o stávajících sociálních službách, jinými slovy, jak se klienti dozvěděli o službách, které nyní využívají. Jak je patrné i z grafu č 10, roli hlavního informátora seniorů a zdravotně postižených hraje obvodní nebo odborný lékař. Také dobře funguje „ústní přenos“ informací od přátel, sousedů či rodiny. I pokud by dotazovaní potřebovali nově využívat nějakou ze sociálních služeb, nejčastěji by se nejdříve obrátili na rodinu nebo přátele (52 %) nebo na lékaře (36 %). V daleko menším počtu by se nejdříve obrátili na pracovníka městského úřadu (20 %) nebo organizace, jež takové služby poskytuje (19 %).

Graf č. 11 - Co by pomohlo k lepší informovanosti o soc. službách a akcích poskytovatelů více info vobecních zpravodajích

34% 27%

informační centrum více info u lékaře

21% 19%

více info vregionálním tisku více info vmístní kabelové tv

14% 6%

pravidelné rozesílání info

9%

více info na tabulích obcí

8%

více info u poskytovatelů 4%

více info vmístním rozhlase více info na zvukových nosičích nic není třeba měnit N = 459

nevím

2% 6% 8%

*Dotázaní mohli opět uvést až tři odpovědi

Obecní zpravodaje jsou nejspíše dobře dostupné všem, a tak dotázaní senioři a zdravotně postižení nejčastěji navrhují, aby ve zpravodajích bylo více informací o sociálních službách a různých akcích organizovaných poskytovateli služeb v Moravských Budějovicích, Jemnici a okolí. Dle jejich názoru by to přispělo k lepší informovanosti právě mezi seniory a zdravotně postiženými. Další možností, uváděné s mírným odstupem, by bylo vytvoření jednotného informačního centra, které by poskytovalo informace o všech službách i dávkách, a to na dobře dostupném místě, bezbariérově přístupném. 21 % dotázaných by uvítalo více informací u praktického nebo odborného lékaře. Preference dalších možných zdrojů jsou zachyceny v grafu č. 11.

9


3. Jak usnadnit seniorům jejich život Podívejme se nyní, co sami senioři a zdravotně postižení pociťují jako největší problém ve svém životě. Polovinu dotázaných seniorů a zdravotně postižených nejčastěji trápí pochůzky po úřadech a návštěvy u lékaře. Téměř polovina (42 %) „našich“ seniorů a postižených se trápí tím, že se nemohou postarat sami o sebe, a jsou tedy závislí na jiné osobě, a téměř třetina z nich trpí osamělostí (29 %). Pro necelou pětinu (19 %) dotázaných jsou problémem běžné nákupy a více než desetina (14 %) si stěžuje na dlouhé čekací lhůty na místo v pobytových zařízeních (v penzionech nebo v domech s pečovatelskou službou). Více než desetina dotázaných (13 %) vnímá jako problém to, že nemá dostatek informací o dostupných službách, 11 % považuje za nedostatečný počet bezbariérových přístupů. Dalšími problémy, které již uváděla méně než desetina „našich“ seniorů a zdravotně postižených jsou: obtížné pracovní uplatnění, omezené možnosti trávení volného času a s tím související nedostatečná nabídka míst pro setkávání a kulturní vyžití. Již bylo řečeno, že největším problémem jsou pro dotázané seniory pochůzky po úřadech a jednou z příčin je nedostatek bezbariérových přístupů. Jen na okraji jsou problémy s navazováním vztahů. Objevila se i malá část dotázaných (5 %), kteří se nedokázali rozhodnout, co je největším problémem. Zajímalo nás, co konkrétně by mohlo seniorům a zdravotně postiženým v jejich stávající situaci pomoci, co by jim usnadnilo život. Jen čtvrtina z nich nám na tuto otázku odpověděla. Jednotlivé odpovědi, resp. způsoby pomoci můžeme shrnout do 5 skupin: zimní údržba donáška (čehokoliv) pomoc s úklidem doprava ostatní různé.

- Co se týče zimní údržby, potřebují senioři a zdravotně postižení především pomoci s úklidem sněhu před domem (54 z nich). Jinak jsou zřejmě spokojeni s posypem ulic, neboť problém namrzlých neposypaných chodníků trápí jen jednoho dotázaného. - Donáška nákupů by usnadnila život 47 odpovídajícím seniorům a zdravotně postiženým. Užitečná by byla i donáška obědů (2). - Pomoc s úklidem a domácími pracemi by uvítalo 14 dotázaných – někteří uvedli také konkrétně praní prádla (3) nebo vynášení popelnice před dům (2). - Pět lidí by chtělo zlepšit dopravu do Moravských Budějovic, dva by chtěli častější spoje, 7 dotázaných uvedlo, že by jim pomohla doprava k lékaři nebo na úřady. - Dále by 6 dotázaných chtělo lepší kontakt s okolím, 5 uvedlo zvýšení počtu bezbariérových přístupů. Jinak se objevovaly už jen jednotlivé náměty: veřejné toalety na náměstí, doprovod k lékaři, chráněné bydlení, chráněné dílny, lékař na vsi, stacionář v místě bydliště, zapojení postižených do společenského života či finanční výpomoc.

10


Když dotazovaní vybírali z možností, co by jim nejvíce pomohlo zkvalitnit život v Moravských Budějovicích, Jemnici a okolí, nejčastěji (téměř třetina) uvedli zvýšení počtu veřejných toalet, např. v supermarketech, na úřadech, v parcích. Téměř třetina seniorů a postižených by uvítala bezbariérový přístup do veřejných budov a do zdravotnických zařízení – bezbariérové chodníky by ulehčily život 16 procentům. Čtvrtina dotázaných by ocenila více laviček – např. na cestě k úřadu, k obchodu nebo na cestě do kostela. Zlepšit informovanost o službách by chtěla také asi čtvrtina seniorů a postižených. Jedenáct procent dotázaných nic nepostrádá, stávající stav je podle nich dostačující.

Graf č. 13 - Preferovaný způsob pomoci a péče

vl. domácnost, PS, rodina 45%

vl. domácnost, PS 20% vl. domácnost, stacionář, PS 6%

nevím 2%

N = 484

zařízení DP v zařízení DP v zařízení DP v okolí Mor. Bud. Jemnici 2% 11% 2%

11

DPS 12%


Pokusili jsme se získat předběžné informace, které by měly být dále rozvedeny v pracovní skupině, a to na téma – jaký typ služeb ve městě a okolí dále rozvíjet. Zda sami senioři a zdravotně postižení preferují život a péči v pobytových zařízeních (v domovech pro seniory nebo v jiných zařízeních zajišťujících dlouhodobý pobyt) či je na místě podpořit rozvoj terénních služeb, které poslouží seniorům a postiženým přímo v jejich domácnostech. Největší podíl, a to skoro polovina „našich“ seniorů a zdravotně postižených by dala přednost životu ve vlastní domácnosti s využitím pomoci pečovatelské služby a rodiny, případně s využitím stacionáře. Pětina by volila život ve vlastní domácnosti s využitím pomoci pečovatelské služby. Přes desetinu dotázaných upřednostňuje žít v domě s pečovatelskou službou. Jedenáct procent preferuje zařízení zajišťující dlouhodobý pobyt (např. domov důchodců) přímo v Moravských Budějovicích. Pokud tedy výsledek shrneme, dotázaní senioři a zdravotně postižení jednoznačně preferují pomoc terénních služeb ve svých domácnostech, eventuelně v bytech zvláštního určení. Život ve vlastní domácnosti by častěji volily ženy než muži a muži by zase oproti ženám častěji preferovali zařízení zajišťující dlouhodobý pobyt (domov důchodců). Věk ani vzdělání v těchto preferencích žádnou významnou roli nehrají. Ještě jsme se ptali, co vlastně senioři a zdravotně postižení považují u sociálních služeb za nejdůležitější. Nejčastěji odpovídali, že zdravotní péči (53 %). Již méně uváděli stravování (36 %), ubytování (29 %) a vedení domácnosti (22 %). Také jsme zjišťovali, zda by senioři a postižení uvítali při užívání služeb pomoc dobrovolníků. Jejich pomoc zatím někdy využilo jen asi 7 % dotázaných. Více než třetina lidí by jejich služby uvítala, téměř polovina však neví. Dotázaní zřejmě příliš nemají představu o tom, jakou pomoc dobrovolníků by mohli očekávat a jakým způsobem nějakého sehnat.

12


II B. Rodiny s dětmi, mládež, osoby ohrožené závislostí a osoby v sociální krizi V rámci této skupiny jsme získali 462 vyplněných dotazníků. Tato skupina je trošičku odlišná od té předchozí. Nejedná se zde tolik o uživatele služeb, ale spíše o představitele rodin s dětmi, které některé služby v současnosti využívají, nebo by využívat mohli. 1.

Struktura vzorku – aneb kdo nám odpověděl

Tři pětiny výpovědí pocházejí od lidí patřících do rodin s dětmi, kde se věk rodičů pohybuje od 18 do 49 let. Téměř třetinu představuje mládež do 18 let. Jen třetina dotázaných je v úzkém styku se službami, sami některou využívají nebo službu využívá někdo z rodiny. Mnohem častěji se s námi podělily ženy než muži. Graf č. 14 - Vztah k sociálním službám nevyužívá, nepečuje 67%

uživatel některých služeb 26%

pečující 7% N = 441

Graf č. 15 - Struktura podle pohlaví žena 64%

N = 435

Graf č. 16 - Struktura podle věku

60-70 let více než 70 2% let 50 - 59 let 1% 6%

36 až 49 let 24%

do 18 let 31%

18 až 35 36%

N = 454

13

muž 36%


Graf č. 17 - Struktura podle vzdělání

vyšší odborné 3%

střední s maturitou 38%

vysokoškol ské 10%

základní 41%

vyučen, SŠ bez maturity 22%

N = 446

Graf č. 18 - Struktura podle složení domácnosti jeden rodič s manželé/ oba rodiče s dětmi 8%

dětmi 65%

jednotlivec 6% jiný typ 2%

N = 445 445

partneři bez dětí 7%

jednotlivec se spolubydlící/ vícem generační 3% domácnost 10%

Graf č. 19 - Bydliště dotázaných Moravské Budějovice 41%

jinde 5%

okolní obce 42 % N = 441

Jemnice 11%

Graf č. 20 - Ekonomické postavení

jiné 7%

student 41 %

nezaměstnaný 11% N = 445

14

důchodce 4%

podnikatel 3%

zaměstnanec 34%


G raf č. 21 - Sku p in y d o tazo v an ých 0%

10%

20%

30%

40%

47%

rodina s dětmi

41%

mládež os oby ohrož ené z áv is los tí os oby v přec hodné s oc iální kriz i nez aměs tnaní

jiné

50%

4%

3%

7%

8%

N = 447

2. Využívání a hodnocení stávajících služeb Jak již bylo řečeno, dvě třetiny dotázaných uvedly, že žádných služeb nevyužívají. Při označování konkrétních služeb však většina lidí některé uvedla (respektive jen 29 % uvedlo, že žádnou službu nevyužívají). To svědčí o tom, že dotazovaní příliš neuvažují o tom, s jakými sociálními službami přicházejí do styku, a považují je již spíše za samozřejmost. Dotázaní nejčastěji využívají knihovnu. Mladí také hojně navštěvují kroužky (26 %). Dospělí zase využívají Úřad práce a dávky sociální péče Městského úřadu. Na tyto čtyři služby se zaměříme blíže. Využívání ostatních viz graf č. 22. - Knihovna byla hodnocena průměrnou známkou 1,8 – tedy spíše chvalitebně. Kritické připomínky se týkaly především otevírací doby (4), nedostatečného výběru knih (5) a nedostačujících prostor (2). Zazněl též návrh toalet v knihovně a možnost využít internet. O knihovně se většina lidí dozvěděla od rodiny nebo přátel. - Zájmové kroužky dostaly v průměru známku 1,6 – také spíše ke dvojce. Připomínky se týkaly kvality hudebních nástrojů (3) a materiálů potřebných v kroužcích (2). Tři lidé také zmínili potřebu prostoru na sportovní aktivity. O kroužcích se mladí dozvídají především od rodiny a přátel, ale také od učitelů a z plakátů a vývěsek. - Úřad práce jeho klienti ohodnotili průměrnou horší dvojkou 2,2. Z 24 dotazovaných, kteří jej hodnotili, by dva uvítali větší nabídku pracovních příležitostí a jednotlivci si stěžovali na komunikaci, prostory, přístup úředníků a nesoustředěnost služeb. - Dávky sociální péče Městského úřadu dostaly od hodnotitelů v průměru přesnou dvojku. Jen pár jedinců mělo nějaké připomínky – časté vyplňování papírů, nesoustředěnost služeb nebo námět, že pracovníci by měli mít vlastní kanceláře.

15


Graf č. 22 - Služby, kte ré v současnosti dotázaní v yužív ají 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

knihovna (besedy pro děti a mládež)

35% 31%

26%

kroužky 20%

úřad práce

dávky soc. péče MěÚ

16%

kontaktní místo

16%

besedy o drogové prevenci

15%

13%

dům dětí a mládeže

29%

žádnou

N =451

Obecně můžeme říci, že o službách pro rodiny a mládež se nejčastěji uživatelé informují vzájemně mezi sebou – informace se dozvídají od přátel, rodiny, spolupracovníků či sousedů. Významným zdrojem informací jsou také učitelé – ať už pro žáky přímo nebo pro rodiče na třídních schůzkách. Lidé také sledují plakáty a vývěsky. Graf č. 23 - Zdroje informací o stávajících službách rodina, přátelé, spolupracovníci

42% 19%

učitel plakáty, letáky,vývěsky

16% 9%

člověk s podobným problémem úřad práce

9%

lékař

7%

pracovník organizace s podobnými službami

6%

městský úřad

6%

tisk internet

3%

webová stránka Mor. Budějovic

2%

kabelová televize

2%

jiné

N = 291

6%

nevím

16

5% 8%


Pokud by dotazovaní ještě potřebovali využít nějakých sociálních služeb, nejčastěji uvádějí, že by se nejprve obrátili na rodinu nebo přátele. Čtvrtina by se obrátila na člověka, který se s podobným problémem setkal. Pětina by se také informovala u pracovníka městského úřadu nebo organizace, která poskytuje podobné služby. Téměř pětina dotázaných by hledala pomoc na internetu. Skoro čtvrtina dotázaných taktéž uvedla, že by uvítali kontaktní místo, kde by získali potřebné informace ze všech oblastí sociálních služeb. Necelá pětina by uvítala internetovou stránku s takovým obsahem.

3.

Jak usnadnit život rodinám, mládeži, nezaměstnaným apod. ve městě a okolí

Podle dotázaných nejvíce chybí nízkoprahový klub pro mládež, nějaké organizované zázemí pro teenagery. Významný je také zájem o pomoc matkám na rodičovské dovolené – kvalifikační kurzy i jiná pomoc, např. hlídání dětí. Více než dvaceti procentům dotázaných v Moravských Budějovicích, Jemnici a okolí žádné služby neschází. Další postrádané služby jsou uvedeny v grafu č. 24.

Graf č. 24 - Chybějící služby pro rodiny, mládež, osoby v soc. krizi apod. 0%

5%

10%

15%

20%

25% 26%

nízkoprahový klub pro mládež 18%

kvalifikační kurzy pro matky na rodič. dovolené

17%

pomoc matkám na rod. dovolené poradenství pro oběti domácího násilí

15%

azylový dům pro matky v tísni

14% 12%

asistenční služby pro rodiny s dětmi 11%

středisko výchovné péče celotýdenní provoz r. c. Korálky

4% 21%

nic nepostrádám

N = 439

30%

18%

nevím

Uživatelé si nejčastěji informace o službách a pořádaných akcích předávají mezi sebou. K lepší informovanosti by podle necelé třetiny dotázaných přispělo více informací v regionálním tisku. Více než čtvrtina dotázaných se domnívá, že by v tomto ohledu pomohlo jednotné informační centrum, které by poskytovalo informace o všech službách i dávkách. Podobný počet uvedl jako možnost zlepšení vytvoření informačního letáku o službách pro rodinu, děti a mládež. Čtvrtina by také uvítala více informací na informačních tabulích v ulicích města. Jen 5 % považuje současnou formu informování za dobrou.

17


Graf č. 25 - Co by pomohlo k lepší informovanosti o soc. službách 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

29%

více informací v místním a regionálním tisku

28%

jednotné infocentrum informační leták

27% 25%

více informací na tabulích v ulicích

23%

více informací na webu města 5%

situace je dobrá

10%

nevím N = 445

Rodinám s dětmi a hlavně mládeži by život zpříjemnilo nové hřiště pro -náctileté (podle mladých především skatepark) – to uvedly téměř dvě pětiny dotázaných. Také údržbu stávajících hřišť uvedla pětina dotázaných. Necelá pětina by si přála lepší údržbu parku a také zajištění bezpečnosti v něm. Mimo uvedené možnosti dotázaní často uváděli pomoc v domácnosti, hlídání dětí a více pracovních příležitostí.

Graf č. 26 - Čím zlepšit život rodinám s dětmi, mládeži atd. 0%

5%

10%

15%

20%

25%

35%

40%

38%

nové dětské hřiště pro mládež 21%

údržba stávajících hřišť údržba parku

18%

zajištění bezpečnosti v parku

17%

celoroční provoz bazénu a sauny v MŠ MB

17% 11%

kontaktní osoba a zveřejňování info nic nepostrádám

N = 115

30%

11% 15%

nevím

18


III. Osobní podíl na zlepšení sítě sociálních služeb Závěrem jsme se ještě všech dotázaných občanů Moravských Budějovic, Jemnice a okolí ptali, zda mají zájem podílet se na zlepšení nebo rozšíření sítě sociálních služeb v regionu, a konkrétně jakým způsobem. Nad touto možností se zamyslelo skoro 90 % všech dotázaných občanů a uživatelů různých sociálních služeb. Pozitivním zjištěním je, že jen méně než desetina těch, kteří se zamysleli, nemá zájem podílet se na rozvoji sociálních služeb. Avšak dvě pětiny nedokázaly na tuto otázku odpovědět, ještě o tom nepřemýšleli. Nejjednodušším způsobem je šíření dobrého jména poskytovatelů, doporučení služeb, a tímto způsobem by se zapojila cca pětina dotázaných. O to příjemnějším překvapením je zjištění, že celá čtvrtina dotázaných by byla ochotna poskytovat příležitostně pomoc potřebným osobám. Desetina lidí by poskytla finanční pomoc, necelá desetina materiální pomoc. Necelá desetina by se také zapojila do veřejného plánování sociálních služeb.

Graf č. 27 - Způsob podílení se na sociálních službách 0%

10%

20%

50%

21%

doporučení služby 10%

finanční pomoc zapojení do plánování soc. služeb

8%

materiální pomoc

8%

nemám zájem

40%

25%

příležitostná pomoc

soustavná dobrovolná pomoc

30%

4% 7% 40%

nevím N = 871

Nejaktivnější jsou mladí lidé, senioři nejčastěji nevědí, jak a zda se nějakým způsobem zapojit.

19


A závěrem několik podnětů pro zkvalitnění života sledovaných cílových skupin (z připomínek dotázaných): Bezpečnost okolí škol Bezpečnost v okolí hřišť Častější autobusové spoje do Jemnice Celotýdenní provoz knihovny Delší provozní doba mateřské školy a družiny Dětská dopravní hřiště Doprovod k lékaři Eliminace vandalismu Chráněné bydlení v Nových Syrovicích Jesle Kurs znakové řeči Léčba závislosti Lepší městská doprava Nakupování Nové dětské hřiště Odstranění bariér Plnohodnotné práce pro postižené Počítače pro slepé Postavit skatepark Pracovní příležitosti Semafory na přechodech Senior seznamka Slušný vstup do kina Slyšitelnost rozhlasu Středisko výchovné péče Supermarket u lékárny Úklid sněhu Úklid v domácnosti Veřejné toalety Větší soukromí Více kulturních akcí ve vsi Volnočasové aktivity pro dospělé Vynesení popelnice před dům WC pro vozíčkáře Zbytečná byrokracie Zkvalitnění knihovny Zlepšení stavu silnic

20


IV. Shrnutí Seniorům a zdravotně postiženým by pomohlo pro lepší informovanost o sociálních službách a akcích poskytovatelů více informací v obecních zpravodajích (34 %). Rodiny s dětmi, mládež a nezaměstnaní by kromě téhož (29 %) uvítali také vznik jednotného infocentra (28 %) a šíření informací prostřednictvím informačního letáku o všech službách jim určených (27 %). Informace o stávajících službách získali senioři a zdravotně postižení nejčastěji od lékaře (31 %), často také od přátel a od rodiny. Rodiny s dětmi, mládež a nezaměstnaní mají nejčastěji informace od rodiny, přátel a spolupracovníků, k tomu od učitelů a z plakátů a vývěsek. Ve městě senioři a zdravotně postižení nejvíce postrádají veřejné toalety a bezbariérové přístupy do veřejných budov a zdravotnických zařízení. Co se týče služeb, nejvíce by uvítali pomoc s úklidem sněhu před domem a donášky nákupů. Mnozí by chtěli využít dobrovolné asistenty. Senioři a zdravotně postižení převážně preferují pečovatelskou službu ve svých domácnostech, u sociálních služeb obecně je pro ně nejdůležitější zdravotní pomoc. Dotazovaní zástupci rodin s dětmi a mládež by ve městě rádi viděli nové hřiště – například skatepark nebo hřiště na míčové hry. Taktéž údržba hřišť stávajících a také parku byla přáním mnoha dotázaných. Mezi novými službami by uvítali nízkoprahové centrum pro mládež a různé formy pomoci a poradenství matkám, především v období rodičovské dovolené – jinak hlavně možnost hlídání dětí. Čtvrtina dotázaných osob by příležitostně byla ochotna poskytovat pomoc potřebným lidem.

21

Analýza uživatelů. sociálních a souvisejících služeb. v regionech Moravskobudějovicko a Jemnicko

Recommend Documents