Bankovní institut vysoká škola Praha
Analýza trhu drahých kovů Bakalářská práce
Jan Šírek
Duben 2010
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních trhů
Analýza trhu drahých kovů Bakalářská práce
Autor:
Jan Šírek Finanční makléř
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Jitka Veselá, Ph.D.
Duben 2010
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Lánech dne 30. 4. 2010
……………………….. Jan Šírek
Poděkování: Tímto způsobem bych velmi rád poděkoval doc. Ing. Jitce Veselé, Ph.D, která mi velmi přínosně radila a pomáhala při zpracování tématu bakalářské práce.
Anotace práce Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu ceny drahých kovů. Nejdříve je stručně analyzována historie a úloha zlata ve 20. století a následně představuje zlato, jeho základní vlastnosti a následně moţnosti investic do zlata v různé podobě. V dalších kapitolách je popsán vývoj na straně nabídky a poptávky zlata, včetně klíčových oblastí ovlivňující obě strany. V závěru této části přihlíţím i k ostatním drahým kovům. V závěrečné práci analyzuji korelaci vývoje ceny zlata s vybranými makroekonomickými ukazateli. Na závěr práce vyhodnocuji výsledky analýzy a závěry, ke kterým lze po přečtení této práce dojít.
This bachelor thesis aims to make a full analysis of precious metals segment. Firstly, historical role of gold is reconstructed, followed by basic characteristics of gold and description of various channels for investment. The main body depicts supply and demand for gold, including key factors influencing both sides with special respect to other components of precious metals segment. Lastly, a correlation of price of gold to given macroeconomic data is demonstrated. The whole work is well finished by the evaluation of the observed results.
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1 Postavení zlata na trhu drahých kovů ..................................................................... 10 1.1 Historické vyuţití zlata jako měnového kovu .................................................. 10 1.2 Zlato ve 20. století ........................................................................................... 11 1.3 Americký dolar a zlato ..................................................................................... 11 1.4 Zlato jako předmět investování........................................................................ 13 1.5 Co je to zlato? .................................................................................................. 14 1.6 Moţnosti investování do zlata ......................................................................... 15 1.6.1 Trh se zlatem – London Bullion Market .................................................. 15 1.6.2 Obchodování se zlatem – Comex ............................................................. 16 1.6.3 Investiční zlato.......................................................................................... 17 1.6.4 Investiční certifikáty ................................................................................. 18 1.6.5 Warranty ................................................................................................... 18 1.6.6 Zlaté indexy a akcie .................................................................................. 19 1.6.7 Speciální fondy ......................................................................................... 20 2 Nabídková a poptávková strana zlata ..................................................................... 22 2.1 Nabídka zlata ................................................................................................... 22 2.1.1 Recyklace.................................................................................................. 24 2.1.2 Produkce zlata........................................................................................... 25 2.1.3 Centrální banky ........................................................................................ 28 2.2 Poptávka po zlatě ............................................................................................. 30 2.2.1 Zlato v průmyslu, elektronice a zdravotnictví .......................................... 31 2.2.2 Šperkařství ................................................................................................ 33 2.2.3 Investiční poptávka ................................................................................... 34 3 Klíčové oblasti pro analýzu zlata............................................................................ 36 3.1 Čína .................................................................................................................. 36 3.2 Indie ................................................................................................................. 38 3.3 USA ................................................................................................................. 39 3.4 Hedge-fondy .................................................................................................... 40 3.5 Analýza cenového vývoje zlata ....................................................................... 42 4 Stříbro a ostatní drahé kovy .................................................................................... 45 4.1 Podoba stříbra v moderním světě..................................................................... 45 4.1.1 Co je to stříbro .......................................................................................... 45 4.1.2 Moţnosti investování do stříbra ............................................................... 46 4.2 Platina .............................................................................................................. 46 4.3 Palladium ......................................................................................................... 47 5 Korelace zlata s makroekonomickými ukazateli .................................................... 48 5.1 Korelace ceny stříbra ....................................................................................... 49 5.2 Korelace s vývojem ceny dolarového indexu .................................................. 50 5.3 Korelace zlata s vývojem nezaměstnanosti ..................................................... 51 5.4 Korelace ceny zlata s HDP v USA .................................................................. 51 5.5 Korelace ceny zlata s vývojem úrokových sazeb v USA ................................ 52 Závěr ............................................................................................................................... 53 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 55 Internetové odkazy ......................................................................................................... 55 Seznam grafů .................................................................................................................. 57 Seznam obrázků.............................................................................................................. 58
6
Seznam tabulek ............................................................................................................... 59 Příloha 1 Historie zlata ................................................................................................... 60 Příloha 2 Historie stříbra ................................................................................................ 67 Příloha 3 Seznam největších oficiálních drţitelů zlata ................................................... 70 Příloha 4 Nabídka a poptávka zlata ................................................................................ 71 Příloha 5 Standarty burzovně obchodovaného futures kontraktu zlata .......................... 72
7
Úvod K tématu mé bakalářské práce jsem se rozhodl z několika důvodů. Tím hlavním byla právě probíhající hospodářská krize, která značně nahrává tomuto sektoru, ať z důvodů rostoucí nervozity na trhu během krize, ale také z důvodů atraktivní alokace finančních prostředků v období, které lze po krizi očekávat. Tím je hospodářský růst po boku s inflací. Tento trh mě osobně zajímá i z profesního pohledu, jelikoţ jiţ několik let pracuji jako makléř pro obchodníka s cennými papíry, kde se denně zabývám sledováním a analyzováním vývoje cen určitých komodit včetně drahých kovů. Tyto informace následně vyuţívám k obchodování s klienty. Při následující analýze drahých kovů jsem se rozhodl pro podrobnější rozbor zejména trhu se zlatem, jelikoţ ostatní trhy značně korelují s vývojem zlata a jejich investiční poptávka není na tak vysoké úrovni jako v případě zlata samotného. Vzhledem k tomu, ţe analýza zlata je natolik široká, rozhodl jsem se, ţe na podrobnou analýzu vývoje ostatních kovů se zaměřím v mé diplomové práci, kde bude dostatečný prostor na rozbor vývoje celého sektoru drahých kovů, coţ bych při omezeném rozsahu bakalářské práce nebyl schopen dostatečně rozvinout. V prvé kapitole této bakalářské práce se zaměřím na historický vývoj zlata jako měnového kovu a jeho vyuţití (podrobný historický popis jsem zařadil do přílohy č. 1). Zároveň zde analyzuji, jakou úlohu hrálo zlato ve 20. století aţ do současné doby. Následně se zaměřím na zlato a jeho základní vlastnosti a představím moţnosti investice do zlata samotného, či do produktů, které svůj vývoj korelují se zlatem. V kapitole č. 2 je zanalyzovaná nabídka a poptávka zlata, včetně jednotlivých oblastí a trendů, ve kterých se nacházejí. Kapitola č. 3 pojednává o oblastech, které ovlivňují vývoj nabídky, poptávky a tudíţ i cenu zlata. Jedná se o hospodářský vývoj v Číně, Indii, USA a vývoj poptávky po zlatě ze strany institucionálních investorů. Následná část analyzuje cenový vývoj zlata i s
8
nastíněním základních parametrů pro obchodování při pouţití technické analýzy a indikátorů. V kapitole č. 4 popisuji ostatní vzácné kovy a jejich vyuţití. Jedná se o stříbro (historický vývoj stříbra je popsán v příloze č. 2), platinu a palladium. V závěrečné kapitole č. 5 popisuji korelaci samotnou a její vývoj při poměřování ceny zlata s vývojem dolarového indexu, stříbra, nezaměstnanosti, HDP a krátkodobých úrokových sazeb v USA. V závěru práce vyhodnocuji výsledek analýzy a závěry, ke kterým lze po přečtení této práce dojít. V příloze popisuji historický vývoj zlata, stříbra a připojuji tabulky s vývojem nabídky, poptávky, oficiálními zásobami zlata a specifikaci futures kontraktu na burze COMEX.
9
1 Postavení zlata na trhu drahých kovů Na trh se zlatem i stříbrem se kaţdý můţe dívat rozdílně. Pro některé investory je to symbol bohatství, uchovatel hodnoty a pro další subjekty je to bezpečný přístav v dobách rozbouřených finančních trhů. Tento trh lze vnímat i jako velmi důleţitý komponent při získávání vstupů pro výrobu elektrospotřebičů či jako odměna za úspěch pro vrcholného sportovce, nejen při Olympijských hrách.
1.1 Historické využití zlata jako měnového kovu V této kapitole se zaměřím obecně na počátek a historii „krále kovů, kovu králů“ tedy na zlato. I kdyţ vývoj zlata a stříbra byl v historii i v současnosti značně provázán, domnívám se, ţe zlato sehrálo v minulosti daleko větší roli a proto si na začátek jistě zaslouţí větší pozornost (podrobnou historii vyuţití zlata a stříbra jsem přidal do přílohy č. 1. a přílohy č. 2). Jiţ při prvotních počátcích „zrození“ zlata se lidé na tento kov dívali velmi podobně, jako se dívají nyní. Hovořím o faktu vzácnosti a podmanivosti, který tento kov má jiţ od pradávna. Vţdyť právě kvůli honbě za zlatem se Egypťané zdokonalili v metalurgii a Římané vynalezli nové metody hlubinné těţby. Zlato samotné zapříčinilo zničení některých kultur a rozrůstání jiných. Bylo zde obrovské mnoţství pokusů jak udělat zlato přeměnou jiných látek a i za přispění těchto pokusům vznikl nový vědní obor – chemie. Tato snaha vedla i k daleko důleţitějším objevům pro lidstvo, jako vynález střelného prachu či porcelánu. Zlato, spolu s mědí, je moţné zařadit s naprostou jistotou mezi první kovy, které lidé uměli zpracovat. První zlato, které starověký člověk mohl vyuţít bylo z povrchového sběru a zpočátku slouţilo jako materiál k výrobě nástrojů. Záhy však došel člověk ke zjištění, ţe tento kov se díky své měkkosti jako nástroj příliš nehodí a začal ho postupně pouţívat jako ozdobu či prostředek směny.
10
Tento kov měl v různé době pro různé národy různá jména. V sánskrtu, v indoevropském prajazyce, bylo označováno jako hari, znamenající barvu slunce. Ve staré angličtině se zlato označovalo výrazem geola neboli ţlutý.
1.2 Zlato ve 20. století Období 20. století lze charakterizovat jako období rozmachu těţby zlata. Hned během prvních dvaceti let se vytěţilo tolik zlata, jako celkově za celé předešlé století dohromady. Můţeme taktéţ říci, ţe během celého 20. století bylo vytěţeno 45% všeho dosud vytěţeného zlata. Mezi nejvýznamnější producenty zlata se jednoznačně řadí Jihoafrická republika, USA, Kanada a Austrálie. Na dalších místech je Rusko, Čína a Peru. Podrobnostmi o celkové nabídce zlata v současné době se budu věnovat ve druhé kapitole této bakalářské práce. V roce 1922 se archeolog Howard Carter vepsal do dějin světové archeologie tím, ţe otevřel zcela neporušenou a zachovalou zlatou hrobku faraona Tutanchamona. Byl to jeden z neobyčejných zlatých pokladů neuvěřitelné velikosti. Nalezený sarkofág váţil 1112,7 kg. Zlaté masky, náramky, prsteny, sošky, nádoby z tohoto pokladu dnes zaplňují 12 místností Egyptského muzea v Káhiře. Objevení této hrobky bylo jednoznačným důkazem, na jaké úrovni bylo zlatnictví jiţ v polovině 14. století př. n. l.
1.3 Americký dolar a zlato V roce 1900 přijalo USA Zlatý standard1 pro americký dolar. Došlo k tomu, ţe americký dolar byl pevně svázán se zlatem. Centrální banky mohly tisknout jen takové mnoţství bankovek, které byly schopny krýt zlatem. Cílem zlatého standardu mělo být předcházení inflačnímu zvyšování peněz v oběhu. Zlatý standard byl ve Spojených státech zrušen jiţ za úřadu prezidenta Roosevelta v roce 1933. Bylo to dvacet let po zavedení Federálního rezervního systému v období, kdy vrcholila velká hospodářská krize. V této době nezaměstnanost ve Spojených státech přesahovala 28 %. Americký
1
Tzv. Gold standard act ,ratifikován 14.3 1900 v USA, stanoven pevný směnný kurz ke zlatu. http://en.wikipedia.org/wiki/Gold_standard
11
president v tomto roce zakázal export zlata, konvertibilitu dolaru ve zlato a nařídil povinnost odevzdat veškeré zlato vlastněné občany pod hrozbou pokuty aţ 10 000 USD (tento zákon platil aţ do roku 1974). V roce 1934 se ustanovuje cena zlata na 35 USD za trojskou unci. V roce 19452, po druhé světové válce, vzniká v USA systém regulace mezinárodních měnových vztahů sepsaný v okrese Bretton Woods v New Hampshire. Tento systém trvá aţ do roku 1971. Důsledkem této dohody byl fakt, ţe americký dolar získal status mezinárodní rezervní měny, od které bylo moţné dále odvozovat kurzy ostatních měn. Spojené státy se zavázaly ke směnitelnosti amerického dolaru za zlato v pevně stanoveném kurzu 35 USD za trojskou unci. Tuto směnu však nemohli provádět jednotlivci. Tuto moţnost měly pouze centrální banky. Výsledkem této dohody bylo následné posílení atraktivity amerického dolaru, jelikoţ bylo v zájmu centrálních bank, aby si vytvořily dostatečné rezervy v této měně. Také kvůli Brettonwoodské dohodě vznikl Stabilizační fond, později známý jako Mezinárodní měnový fond, který měl za úkol dohlíţet nad nově vzniklým systémem. Poté vzniká Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, dnes známá jako Světová banka. V roce 1973 je americký dolar vyjmut z tzv. „zlatého standardu“ a cena zlata je „uvolněna“. Vývoj ceny zlata byl jiţ ovlivňován pouze chováním trhu. Následkem toho se zlato vyšplhalo aţ na úroveň 120 USD za trojskou unci. Vzhledem k tomu, ţe v té době byla maximální psychologická úroveň pro zlato na ceně 200 dolarů, byla najednou tato hranice v roce 1979 prolomena a rázem se cena dostala na 300 a o měsíc později dokonce i na 400 dolarů. V roce 1980 došlo doslova ke „vzplanutí trhu se zlatem“. Trh během tří lednových dnů vzrostl o 350 dolarů. Tento nárůst byl, moţná právě poprvé, zapříčiněn nikoliv ekonomickými zákonitostmi, ale spekulací a politickou hysterií. Tato „první bublina“ na trhu se zlatem velmi záhy splaskla a ještě tentýţ měsíc cena klesla o 335 dolarů. Jiţ v březnu se zlato obchoduje pod úrovní 500 dolarů za trojskou unci. V roce 1980 se cena zlata v New Yorku dostává aţ na úroveň 870 dolarů za unci. V souvislosti s takto vysokou cenou lze hovořit o jedné z posledních zlatých horeček, která se tentokrát neodvíjela od výše těţby, ale byla přímo ovlivněna obchodováním v Londýně. V roce 1987 nastává prudký pád cen akcií a zlato se opět dostává do
2
Konference trvající od 1.7 – 22.7 1944, platná však aţ od roku 1945 do 1971
12
hledáčku investorů a obchodníků. V roce 1997 dochází k masivnímu růstu na akciích a investoři odvracejí svůj pohled od zlata. Cena tehdy spadla na 300 USD. Tento pokles byl následně umocněn ještě rozhodnutím Bank of England o plánu rozprodat své zlaté rezervy. Tedy nejen v důsledku tohoto rozhodnutí, ale i dalších faktorů jako byl mimo jiné i stále posilující dolar, se zlato propadá aţ na cenu 250 dolarů za unci. V Evropě vzniká v roce 1999 nová měna – Euro. Vzniká taktéţ Evropská centrální banka, která má 15 % svých rezerv ve zlatě. V důsledku oznámení Evropské banky, ţe následných pět let jiţ nebude do svých rezerv zlato nakupovat, cena tohoto kovu pokračovala na nová minima. Aţ v období od roku 2000 po krachu internetových akcií a následně po 11/9 2001 po teroristických útocích a následných bojích v Iráku, dochází k odsunu investorů od dolaru a zlato začíná být povaţováno opět jako bezpečný přístav v turbulentním období. V růstu ceny zlata se taktéţ projevila zvýšená poptávka z Číny (v roce 2004 bylo umoţněno, po desetiletích zákazů, Číňanům vlastnit fyzicky zlato 3) a Indie kde docházelo k velkému rozmachu tamní ekonomiky. Cena zlata nadále pokračuje v růstu zejména kvůli nestabilitě americké politiky, ekonomiky a zejména měny. V roce 2008, došlo k finanční krizi a zlato se postupně dostalo aţ na úroveň 1220 dolarů za unci (období listopad 2009). Více se budu věnovat vývoji ceny zlata v kapitole č. 3.2.
1.4 Zlato jako předmět investování Zlato v současnosti vyvolává velké diskuze a spekulace, např. jestli bylo správné uvolnit americký dolar ze zlatého standardu a nechat ho na pospas trhu a volnému tištění nových bankovek, tím tedy dalšímu znehodnocování této měny. V současné době je nám právě zlato schopno ukázat pravou hodnotu amerického dolaru. Společně se stříbrem to jsou jediné dvě komodity, které mohou profitovat z růstu inflace či deflace, tedy případně z růstu nejistoty na trzích. Dnes jiţ většina investorů má představu, ţe investice do zlata znamená sníţení celkového rizika v portfoliu, jelikoţ zlato inklinuje k růstu v období pádu cen na akciových trzích.
3
Z knihy Jima Rogerse, Ţhavé komodity – Zlato – mystika proti realitě; první vydání Praha 2008, Grada Publishing a. s., ISBN 978-80-247-2342-6
13
V této kapitole se zaměřím na moţnosti investice do zlata a na podobu v jaké je moţné se s ním při investování setkat. Nejprve je však důleţité upřesnit základní specifikace, tedy zlato samotné, jeho chemické i fyzické vlastnosti a vysvětlit si základní veličiny.
1.5 Co je to zlato? Zlato patří mezi tzv. těţké kovy, jelikoţ do této skupiny patří kovy s měrnou hmotností větší neţ 5kg/dm3. V případě zlata je měrná hmotnost 19,33kg/dm3. V případě ţe bychom chtěli mít v ruce 1kilogram zlata, našli bychom ve své dlani krychličku o hraně cca 3,75 cm4, v případě jedné tuny bychom měli před sebou krychli o hraně jen 37,27 cm. Tvrdost zlata spadá do skupiny 2,5 – 3 tzn., ţe je velmi kujné a dobře zpracovatelné (vţdyť z 1cm3 zlata je moţné vytepat plech o ploše cca 18m2)5. Zlato je moţné nalézt v chemických tabulkách pod značkou Au z latinského názvu aurum. Jeho barva je ţlutá aţ ţlutobílá, jeho teplota tání je na úrovni 1063 ºC. Zlato je taktéţ specifické tím, ţe nepodléhá vnějším vlivům, tzn., ţe nekoroduje, je odolné vůči solím i kyselinám. Pouze v několika látkách je tento kov rozpustný a to je v lučavce královské6 a v roztocích kyanidů. Zlato spolu se stříbrem patří mezi nejvodivější kovy, proto také jejich poptávka za strany průmyslu roste (viz analýza poptávky zlata). V přírodě se tento vzácný kov vyskytuje v ryzí podobě a to ve formě zrnek, šupinek či valounků. Proto patří mezi skutečné unikáty nález valounu o velikosti necelých 71 kilogramu7. Zlato se vyskytuje většinou v křemenných ţilách, jeţ prostupují různými horninami. Také je moţné zlato nalézt v náplavech, které vznikly zvětráním zlatonosných hornin. Tuto komoditu je moţné v přírodě nalézt buď jako ryzí kov nebo jako podstatnou sloţku různých slitin obsahující např. stříbro či měď. Zlato můţe mít po přidání různých sloučenin různou barvu, např. červený odstín zlato získá přidáním mědi, modré zlato vznikne po kombinaci zlata a oceli a v neposlední řadě v současné době velmi oblíbené bíle zlato vzniká po přidání slitin, které ho intenzivně odbarvují (např. nikl, palladium).
4
Jan Struţ, Bohumil J. Studýnka. Zlato – Příběh neobyčejného kovu, První vydání Praha 2005, ISBN 80-247-0902-3, Grada Publishing, a. s. 5 Jan Struţ, Bohumil J. Studýnka. Zlato – Příběh neobyčejného kovu, První vydání Praha 2005, ISBN 80-247-0902-3, Grada Publishing, a. s. 6 Směs kyseliny chlorovodíkové a dusičné 7 Rok 1869 v Jihovýchodní Austrálie
14
Zlato je ve světě kotováno na tzv. Troyské unce (označovaná jako Oz.) o váze 31,103496 gramů či případně na gramy samotné. K určování kvality ryzosti zlata slouţí označení v karátech – ryzí zlato = 24 karátů8. K přesnému určení ryzosti zlata pouţívají státní zkušebny a rafinérie9 , kde se mnoţství zlata ve vzorku určuje na tisíciny – ryzí zlato = 1000/1000. V praxi však této ryzosti nelze nikdy dosáhnout a proto nejčistější zlato je označeno jako 999/1000. Pro výrobu šperků v České republice je ryzost běţně prodávaných šperků stanovena na 585/1000 jedná se tedy o 14 karátové zlato. Jako určitou garanci dohodnuté čistoty kovu se pouţívá tzv. punc10.
1.6 Možnosti investování do zlata Pro investory i pro obyčejné domácnosti není nijak obtíţné investovat do zlata, od nákupů obyčejných zlatých šperků, slitků, mincí, cihliček či případně moţná spekulace na růstu
či
poklesu
cen
nejen
na komoditních
burzách.
Zde
je
však
jiţ
potřeba dostatečné sofistikovanosti a uvědomění se rizika samotné spekulace. Velmi důleţitou roli v tomto světě se zlatem hrají banky, vlády, burzy či další mezinárodní instituce (tato problematika bude vysvětlena v další kapitole).
1.6.1 Trh se zlatem – London Bullion Market Nejvýznamnějším místem, kde dochází k fyzickému obchodování se zlatem je Londýn. Historie s obchodováním a fixingem11zlata a stříbra sahá aţ do období 17 století. Na tomto místě dochází k obchodování pod dohledem London Bullion Market Assosiation, členy této asociace jsou nejvýznamnější obchodníci, kteří mají co do činění s drahými kovy – banky, rafinérie, mincovny, obchodní společnosti. Obchodní jednotka je tzv. bar12 (cihla, prut). Minimální velikost kontraktu je 1000 uncí zlata a 50000 uncí stříbra. Obchoduje se na burze OTC13 v dolarech za trojskou unci, 8
Vznik tohoto slova je původem z řeckého keration (označuje semeno rohovníku obecného) Dílny kde se zpracovávají drahé kovy 10 Punc – značka vyraţená do předmětu z drahého kovu jako garance dohodnuté čistoty kovu. Jan Struţ, Bohumil J. Studýnka. Zlato – Příběh neobyčejného kovu, První vydání Praha 2005, ISBN 80-247-0902-3, Grada Publishing, a. s. 11 Fixing – dohoda dvou stran o zajištění si ceny k budoucímu datu. http://en.wikipedia.org/wiki/Price_fixing 12 Oficiální jednotka rovnající se přibliţně 1000 trojským uncím (31,25 kg zlata) o ryzosti 995/1000, http://www.lbma.org.uk/ 13 Zkratka typu uspořádání trhu s cennými papíry, obchodování neprobíhá pod záštitou burzy, účastníci obchodů většinou vyjednávají o podmínkách obchodu individuálně. http://cs.wikipedia.org/wiki/Otc 9
15
případně je moţné obchod kótovat i v jiné měně. London Bullion Market Assosiation publikuje od roku 1968 2x denně informace o ceně zlata i stříbra určenou k fixingu a to v USD, GBP a EUR/unci. Tabulka č. 1 Ukázka kotace ceny zlata a stříbra London Gold Fixing
AM PM
London Silver Fixing
USD 1117.25 1114.00
GBP 742.655 746.149
EUR 819.940 824.269
CENTS 1650.00
PENCE EUR-CTS 1108.130 1217.890
Zdroj http://www.lbma.org.uk/
1.6.2 Obchodování se zlatem – Comex Velice často je v současné době prováděna tzv. spekulace14 na pohyb ceny zlata. Nejčastěji tak na burze New York Commodities Exchange (Comex15) v USA. Tento způsob obchodování je velmi důkladně regulován, a to ať z pohledu státu ve kterém se burza nachází (v tomto případě je regulatorním orgánem v USA instituce zvaná CFTC16), tak i samotnou burzou, jelikoţ se jedná o obchodování s futures kontrakty17, které je samo o sobě úzce specifikováno. Obchodníky na burze s futures lze rozdělit na dvě skupiny a to na tzv. hedgers (zajišťovatelé), kteří jsou na burze z důvodů zajištění si ceny daného podkladového aktiva (patří mezi ně např. producenti či spotřebitelé dané komodity) a na druhé straně jsou právě spekulanti. Jedná se o osoby, jiţ na sebe přebírají riziko od zajišťovatelů a vyuţívají pohybu cen k moţnosti dosaţení profitu.
14
Spekulace – vyuţívání pohybu ceny podkladového aktiva ke krátkodobým nákupům/prodejům Comex – commodity exchange, burza v New Yorku spadající pod CME Group v USA 16 CFTC – commodity futures trading commission, dozorující orgán nad kapitálovým trhem v USA 17 Zdroj: http://www.zlato-online.cz/index.php?m=obchody 15
16
1.6.3 Investiční zlato
Obrázek č. 1 Vídeňský Filharmonik, 1 oz zlatá investiční mince
Jedná se o zlato, které bylo nakoupeno za účelem uloţení finančních prostředků, a to fyzicky v podobě na příklad zlatých mincí nebo slitků či cihel. Jedním z důvodů pro nákup investičního zlata je uloţení papírových
peněz,
a tím
pádem
předcházení
znehodnocení tohoto platidla v případě inflace. Tato podoba investice má celou řadu dalších výhod - pro Zdroj:http://zlataky.cz/product_gold _info.html?products_id=478 investora je to jedna z moţností, jak přímo fyzicky vlastnit zlato, a zároveň se vlastník tohoto typu zlata nemusí obávat na příklad krachu obchodníka s cennými papíry, či investiční společnosti, jakoţto zprostředkovatele jiného typu obchodu se zlatem. Další z výhod je, ţe vlastník investiční mince či slitků je na rozdíl od zlatých šperků či pamětních medailí osvobozen v celé EU od DPH. Investiční mince vydávají mincovny, jedná se o mince, které jsou velmi kvalitně zpracované. Za jeden z nejoblíbenějších titulů je Obrázek č. 2 Investiční zlatý svitek 1000 g Münze Österreich
moţné
povaţovat
zlatou
minci:“Vídeňský
filharmonik“, která se razí v maximální ryzosti (tedy 999,9) a to ve čtyřech velikostech (10€, 25€, 50€ a 100€18) jiţ od roku 1989 Rakouskou mincovnou. Další z moţností jak se setkat fyzicky se zlatem je koupě tzv. zlatých slitků. V Evropě se nejčastěji slitky prodávají v 11 velikostech, přičemţ do váhy 100gramů jsou raţené a od 250 gramů jsou lité. Ryzost těchto slitků je zpravidla stejná jako u mincí a garantuje ji rafinér, tedy výrobce. V současné době se cena jednoho slitku od rafinéra společnosti Argon Heraeus (Rakousko) o velikosti 1kilogramu pohybuje Zdroj: http://zlataky.cz/investicni-zlato-
na ceně 725 tis. Kč. Ceny investičních zlatých c-150.html slitků jsou aktualizovány 2x denně dle pohybu ceny zlata na finančních trzích.
18
http://zlataky.cz/product_gold_info.html?products_id=478
17
1.6.4 Investiční certifikáty Certifikáty lze rozdělit na burzovně a mimoburzovně obchodovatelné cenné papíry. Cena těchto investičních certifikátů se odvíjí od vývoje podkladového aktiva (investor tedy podstupuje trţní riziko). Tím mohou být nejen akcie, indexy, fondy, měny, ale i komodity jako
např.
zlato.
Certifikáty,
jako
určitý
druh
dluţního
úpisu,
zpravidla vydávají bankovní instituce nebo spořitelny, tím se samozřejmě zvyšuje kreditní riziko v případě banky s nízkou bonitou. Taktéţ u certifikátů jsou předem stanovené podmínky vypořádání, které jsou uvedeny v emisních podmínkách certifikátu. U certifikátů je moţné ke dni splatnosti zvolit dva druhy vypořádání, a to buď peněţně, či případně můţe investor obdrţet podkladové aktivum.
Certifikát je však moţný uplatnit i dříve. Likvidita je v tomto případě
garantovaná emitenty, kteří mají taktéţ za povinnost vyhlašovat pravidelně nákupní a prodejní cenu. Další z moţností podobné investice jsou tzv. turbo certifikáty neboli knock-out certifikáty, které se liší výrazně tím, ţe investor zde skládá pouze určitou formu zálohy, tzn., ţe část kapitálu investor přímo vlastní a část má půjčenou od obchodníka. Výhoda turbo-certifikátů je absence vlivu volatility, na rozdíl od opcí, kde volatilita hraje významnou roli, zde je potřeba si pouze udělat názor na budoucí vývoj trhů. Zároveň zde platí ve srovnání s opcemi, ţe je zde větší transparentnost a srozumitelnost, jelikoţ vývoj hodnoty turbo certifikátů k podkladovému aktivu je naprosto lineární. Jediná nevýhoda tohoto typu instrumentu je tzv. knock-out (stop loss) hranice, kde v případě, ţe se cena dostane pod tuto hranici, turbo certifikát zcela ztrácí svoji hodnotu.
1.6.5 Warranty Jakoţto další moţnosti pro investory či obchodníky se nabízejí v moderním světě investice do nástroje zvaný warrant. Tento název v překladu znamená „právo“ či „oprávnění“ a to skutečně platí i pro tento nástroj v případě finančních trhů, kde warrant znamená právo nakoupit (call) či právo prodat (put) předem určené mnoţství cenných papírů, měny, komodit za předem stanovenou cenu (strike price) v předem stanovenou
18
dobu. Jedná se o moţnost pro drţitele warrantu uplatnit své právo (není to však jeho povinnost) a pro toho, kdo warrant vypsal, čímţ mohou být pouze velké investiční banky a makléřské společnosti, vyplývá z tohoto nástroje povinnost dodat dané podkladové aktivum. Za toto riziko, které vypisovatel podstupuje, zaplatí kupující tzv. prémii, coţ je pro něj nákladem a pro vypisujícího zisk. Prémie pro kupujícího znamená omezené riziko při investici avšak s neomezeným potenciálem, na rozdíl od vypisovatele, který vstupuje do neomezeného rizika a omezeného zisku (v podobě prémie).
1.6.6 Zlaté indexy a akcie Podoba investice do zlata můţe mít různorodé podoby, a to od jiţ zmiňovaných moţností přímé investice či přes různé finanční nástroje. Nyní se však zaměřím na samotné společnosti, které těţí zlato, jelikoţ i tyto společnosti je moţné obchodovat na burze a i jejich cenový vývoj je ovlivňován vývojem ceny zlata či stříbra. AMEX Gold BUGS Index - jde o váţený index (obchodovaný pod názvem HUI), neboli koš 15 největších společností těţící zlato, z nichţ kaţdá zaujímá svůj procentní podíl v indexu podle rozsahu své těţby. Mezi tyto společnosti patří zejména Barrick Gold Corp, Goldcorp Inc, Newmont Mining Corp. (tyto společnosti zaujímají v indexu přes 42%). Index HUI se obchoduje v amerických dolarech na American Stock Exchange
(AMEX).
Tento
index,
spolu
s Philadelphia Gold
and
Silver
Index19(obchodovaný pod názvem XAU), patří mezi nejatraktivnější formy pro investory, kteří chtějí investovat do společností těţící drahé kovy. Samozřejmě, ţe je moţné investovat nejen do indexů společností těţící drahé kovy, ale i do společností samotných, nicméně domnívám se, ţe investicí do samotných akcií se výrazně zvyšuje riziko samotné investice. Zde tudíţ investor nepřijímá jen riziko moţného trţního poklesu ceny zlata, či akciového trhu, ale navíc zde vstupují rizika, spjatá se společností samotnou, jakoţ to např. pochybení managementu společnosti, či stávka zaměstnanců, nové těţební kapacity, nebo geopolitická nestabilita oblasti těţby.
19
http://www.silverandgold.biz/hui-amex+gold+bugs+index/
19
1.6.7 Speciální fondy Zlato náleţí ke komoditám, které mohou patřit do portfolia v jakékoliv podobě. Ne vţdy je však úplně jednoduché jej vlastnit, nebo jej skladovat. Určitou výhodu v tomto směru mají velké fondy, které jsou schopny tyto náklady efektivně minimalizovat vzhledem k velikosti svého portfolia. Ve světě je celá řada fondů, které různými způsoby investují do zlata, do různých finančních nástrojů na zlato, nebo do společností těţící zlato a připravují tak pro samotného investora dostatečné portfolio, jehoţ podíl samotný fond následně nabízí. Cenový vývoj je zpravidla velmi totoţný s vývojem ceny zlata. Výhoda této investice je relativně malá částka pro samotnou investici, jelikoţ je zde moţná minimální investice od jedné akcie a zároveň samotnou investici nedoprovází velké náklady jelikoţ správcovský poplatek je okolo 0,4% p.a.20. Tento typ otevřených fondů se nazývá gold exchanged-traded fund (neboli GETF). Jak je moţné vidět na grafu č. 1, vývoj ceny zlata a vývoj ceny fondů investující do zlata je totoţný. Graf č. 1 Vývoj ceny GETF v porovnání s vývojem ceny zlata
Trţní cena ETF fondů
Trţní cena zlata
Zdroj: http://www.fullermoney.com/x/chartlibrary.html?secid=6697&cid=1229
Tyto fondy se obchodují na akciových trzích od Curychu, Sydney, Londýn, Paříţ aţ po New York. První fondy GETF vznikly v Austrálii v roce 2003, obchodované na Australian Stock exchange (ASX), nazývané jako Gold Bullion Securities 20
http://www.etfsecurities.com/msl/etfs_physical_gold_au.asp
20
(obchodované pod názvem GOLD)21. V následující tabulce č. jsem uvedl přehled největších fondů a objem jejich majetku v amerických dolarech. Tabulka č. 2 Přehled majetku fondu k 11.3.2010 Název produktu
Objem v tunách
Objem v Oz.
Celková hodnota v USD
New York Stock Exchange Arca (NYSE Arca) AND Singapore Exchange (SGX) AND Tokyo Stock Exchange (TSE) AND Hong Kong Stock Exchange (HKEx)
SPDR® Gold Shares
London Stock Exchange (LSE) AND Euronext Paris AND Borsa Italiana AND Frankfurter Wertpapierbörse (Deutsche Börse )
Gold Bullion Securities
118.60
3,812,206
US$4,261m
Australian Stock Exchange (ASX)
Gold Bullion Securities
15.35
491,477
US$552m
Johannesburg Securities Exchange (JSE)
New Gold Debentures
49.21
1,582,016
US$1,747m
4,979
US$6m
1115.511 35,864,805
Dubai Gold 0.155 Securities Zdroj:vlastní práce, data z http://www.exchangetradedgold.com/index.php NASDAQ Dubai
21
http://www.etfsecurities.com/msl/etfs_physical_gold_au.asp
21
US$39,587m
2 Nabídková a poptávková strana zlata Vývoj ceny zlata je ovlivňován mnoha faktory, které jsou jak ze strany nabídky, tak i z oblasti poptávky. Pro lepší porozumění vývoje je nezbytné znát rozloţení jednotlivých sektorů. Dále, v případě nabídky, poukáţu na místa, na kterých se nachází nejvýznamnější oblast těţby. Taktéţ bude velmi důleţité poukázat na společnosti, které mají největší podíl v oblasti těţby zlata. V případě poptávky analyzuji vývoj a následně i vyuţití samotného vzácného kovu.
2.1 Nabídka zlata Jestliţe bych měl analyzovat nabídku, povaţuji za podstatné nejprve rozdělit oblasti ze kterých je moţné získat tento drahý kov. Samozřejmě, ţe na prvním místě se bude nacházet povrchová a hlubinná těţba zlata, druhá nejrozšířenější oblast pro získávání zlata je pomocí recyklace. Následně je zde nabídka zlata, které je nabízeno centrálními bankami, či nadnárodními institucemi. V současné době však právě samotná recyklace hraje důleţitou roli, jelikoţ zlato je takřka nezničitelné, a proto zpětné pouţití značně sniţuje tlak na straně nabídky. Graf č. 2 Rozložení nabídky zlata za období 2003-2008
Zdroj: vlastní, podle údajů z GFMS, World Gold Council
22
O těţbě zlata v historických datech jsem se jiţ zmiňoval v předešlých kapitolách, avšak domnívám se, ţe ještě jeden údaj z let předešlých rozhodně stojí za zmínění. Jedná se o mnoţství celkově vytěţeného zlata, které se pohybuje v dnešní době okolo 163 000 tun22, přičemţ bezmála 66% tun bylo vytěţeno aţ od roku 1950. Podle společnosti GFMS se nachází toto vytěţené zlato z 53% ve formě šperků, z 18% je fyzicky vlastněno bankami a dalšími nadnárodními institucemi, z 17% je drţeno investory a z 12% je zlato obsaţeno v průmyslových produktech. V období mezi roky 2003-2008 byla nabídka zlata při započtení všech zdrojů průměrně 3599 tun z toho je jen 59% z nově otevřených dolů, 13% z odprodejů centrálních bank a 28% z recyklace. Těţba zlata byla rozvíjena na kaţdém
kontinentu,
vyjma Antarktidy,
kde
je
těţba zakázána. Snad na kaţdém kontinentě bylo období, které by se dalo prohlásit jako zlatá horečka. Jistě jsou na kaţdém kontinentě drobní jednotlivci i velké nadnárodní společnosti těţící zlato, zkoumající oblasti a způsob těţby vedoucí jak k zefektivnění těţby samotné, tak i k zajištění dalších oblastí vedoucí k pokrytí poptávky. Nejdůleţitější parametr pro těţbu zlata je samotná bonita rudy, ze které se těţí zlato. Pro lepší představu uvedu, ţe např. v Jiţní Africe, donedávna největší producent zlata, je bonita zlatonosné rudy na cca 10 gramech zlata na jednu tunu. To znamená, jestliţe chceme získat jednu trojskou unci zlata, je potřeba vytěţit zhruba 3 tuny rudy obsahující zlato. Toto je však příklad, kdy se jedná uţ o skutečně bonitní půdu, tedy většinou o těţbu z hlubinných dolů. Převáţná většina dolů je však povrchových, kde je bonita půdy na mnohem menší úrovni (1-3 troyské unce/tunu). Dalším důleţitým ukazatelem při monitorování těţby zlata je celková nákladovost na jednu unci vytěţenou za daných podmínek23. Zatímco náklady na těţbu byly v roce 2001 na úrovni okolo 176 USD/unci, za dalších sedm let se cena těţebních nákladů pohybovala průměrně okolo 467USD/unci, k určité korekci těchto nákladů došlo aţ v roce 2009, kdy došlo k mírnému sníţení na cenu okolo 400 USD/unci. Předešlý růst ceny těţby byl zapříčiněn několika faktory a to jak měnovými pohyby, tak i růstem ceny energií, nákladů a taktéţ poklesem výtěţnosti samotné rudy. Následný pokles v roce 2009 byl zapříčiněn zejména probíhající krizí a tím výrazným poklesem ceny energií či posílením dolaru. Právě samotná krize značně ovlivnila nabídkovou stranu. Došlo zde
22
www.gold.org – Gold Market Knowledge
23
Zdroj: World Gold Council, An investor guide for the gold maket
23
k pozastavení připravovaných projektů a ke zvýšení nabídky zlata ze strany centrálních bank, které prodejem svých zlatých rezerv si zajišťovaly dostatečnou likviditu.
2.1.1 Recyklace Recyklace zlata znamená vrátit zlato zpět na trh a po přetavení jej nově pouţít. Nejčastěji se lze s tímto výrazem setkat v případě recyklace šperků z menší části je moţné se s ním setkat v případě recyklace elektronických prvků, kde je zlato byť z malých částí ale stabilně pouţíváno, kvůli své perfektní vodivosti. Tato část nabídky sehrála v posledních letech značnou roli na straně nabídky zlata. Na grafu č. 4 je moţné vidět, ţe za posledních pět let se objem recyklovaného zlata pohyboval mezi 8781215tuny. Taktéţ během krize byla tato strana nabídky značně ovlivněna, kdy např. během prvního kvartálu roku 2009 byla nabídka recyklovaného zlata na rekordní úrovni 558 tun. Zvýšení nabídky lze přičítat potřebě jednotlivých investoru zajistit si finanční prostředky pro zajištění si finanční situace. Graf č. 3 Vývoj recyklace zlata v tunách
Zdroj:vlastní, podle údajů z World Gold Council - Gold Market Knowledge
24
2.1.2 Produkce zlata Způsob těţby se od prvých počátků výrazně změnil a zefektivnil. I přes tyto důvody je investice do samotné těţby velmi riziková a hlavně nákladná. Nejedná se totiţ „pouze“ o samotnou těţbu, ale o dlouhodobý proces, kde těţba stojí aţ v závěru. Aby se zajistila dlouhodobá rentabilita daného dolu, je potřeba vše důkladně zanalyzovat, a to jak oblast samotnou, tak i naplánování těţby, zajistit potřebný počet kvalifikovaných zaměstnanců, koordinaci jak výstavby dolu, tak i následně samotné těţby. Podle odhadů společnosti US Geological Survey24 je v současnosti potřebné pro otevření dolu investice okolo jedné miliardy dolarů, coţ je ve srovnání poměrně velký nárůst, jelikoţ do té doby bylo pro otevření dolu potřeba „jen“ sto milionů. Tyto obrovské počáteční náklady neumoţňují menším firmám začít podnikat v těchto oblastech. Tento fakt dokumentuje okolnost, ţe v roce 2008 bylo vytěţeno zlato z 43% největšími firmami, zatímco na přelomu tisíciletí byl tento podíl na těţbě jen na 20%. Je zde ještě další problém, který můţe nastat a na kterém často končí veškeré projekty a investice. Jedná se o byrokracii a politiku jednotlivých států a i v těchto případech není nic neobvyklého, jestliţe je v těchto oblastech prostor pro korupci na různých úrovních a oblastech. V případě produkce zlata lze hovořit o vrcholu těţby v roce 2001(viz graf č. 5.), následný pokles produkce lze přikládat k faktu, ţe došlo k vytěţení lehce dostupných loţisek. Vţdyť ještě v roce 2000 byl průměrný obsah zlata v jedné tuně vytěţené horniny na úrovni okolo 2 gramů, zatímco v minulém roce to jiţ bylo jen okolo 1,2 gramů na tunu. K největšímu propadu došlo v Jiţní Africe, která byla do roku 2007 největším producentem, avšak kvůli nečekanému propadu v následném roce se podařilo Číně dostat na první místo, s roční těţbou okolo 292 tun, zejména kvůli vládě, která se s obrovským nadšením vrhla do rozvoje těţebního průmyslu. Taktéţ se podařilo dostat před Jiţní Afriku (průměrná roční těţba 233,3 tun) Spojeným státům (s roční produkcí 234,5 tun). Rok 2009 byl ve znamení dalších poklesů těţby, a to v rozsahu 4%, zejména Austrálie klesla s těţbou o 14% a stejně tak i Jiţní Afrika, naopak si vedla Čína, kde byl výstup o 3% vyšší. Na následujícím grafu č. 4 je moţné vidět současný poměr produkce zlata ve vybraných zemích.
24
Zdroj:Analýza Zlato LONG – investice do bezpečí,08/2009 Boris Tomčiak, analytik Colosseum, a. s.
25
Graf č. 4 Největší producenti zlata za rok 2009
Zdroj:vlastní, podle údajů z World Gold Council, China gold report–Gold in the year of Tiger, April 2010
Značný problém na straně nabídky zlata je průměrné stáří dolů, které se průměrně zvyšuje a výtěţnost rudy obsahující zlato se postupně sniţuje, coţ ukazuje graf č. 6. Na tomto grafu je moţné vidět vývoj světové produkce od roku 1980, včetně předběţného vývoje aţ do roku 2014. Jak je vidět na grafu, této upadající nabídce zatím nepomáhá zvyšující se snaha a investice do rozvoje v nových oblastech v rámci těţby. Graf č. 5 Světová těţební produkce
Zdroj: GFMS, CIBC Worlds Markets Inc.
26
Nejdůleţitějšími oblastmi pro těţbu se staly Spojené státy, Čína a Jihoafrická Republika, která dokonce v roce 1970 produkovala přes 1000 tun zlata ročně, coţ bylo více jak 70% celosvětové nabídky. Za zmínku stojí i Indonésie, kde došlo k velkému obratu v těţbě, kdy zatímco v roce 1992 byla roční těţba jen 2 tuny v současné době je těţba na více jak 114 tunách. Podobný vývoj byl v Peru, kde byla v roce 1992 těţba jen okolo18 tun a v současnosti je na více jak 203 tunách. V tabulce č. 3 je moţné vidět, jaké společnosti v současné době mají největší podíl na těţbě zlata a jaká je jejich trţní kapitalizace. Pro přesnější nalezení a informace z Bloombergu jsem pouţil označení společnosti, podle kterého se tyto společnosti obchodují. Tabulka č. 3 Nevýznamnější těţební společnosti v roce 2009
Nejvýznamnější těžební společnosti Název společnosti Označení Trţní kapitalizace Barrick Gold Corp. ABX.TO 37,765.18 Goldcorp Inc. G.TO 27,901.06 Newmont Mining Corp. NEM 24,860.47 Kinross Gold Corp. K.TO 12,155.63 Agnico-Eagle Mines Ltd. AEM.TO 8,931.68 Zdroj: http://www.miningnerds.com/gold-mining-report-all-countries
Mezi nejvýznamnější společnosti patří: 1. Barrick Gold Corp Tato nejvýznamnější společnost v oblasti těţby, byla zaloţena v roce 1983 v Torontu v Kanadě. Společnost těţí společně se zlatem také měď, stříbro a podílí se i na těţbě platiny i energií. Společnost Barrick se dostala na přední příčku produkce zejména kvůli zvýšení své produkce v závěru roku 2008 aţ na 7.3 milionu oz. Těţební náklady zde jsou na 470USD/oz. 2. Goldcorp, Inc. Tato společnost se zabývá těţbou a prodejem zlata, stříbra a mědi. K zaloţení došlo jiţ roku 1954 ve Vancouveru v Kanadě. Doly se jménem Goldcorp, Inc. lze hledat od Kanady, Mexika, Brazílie aţ po Austrálii či Ameriku. Těţební náklady se zde pohybují okolo 340USD/oz. V roce 2009 byla produkce zlata na úrovni 2,3 milionu troyských uncí.
27
3. Newmont Mining Corporation K zaloţení této společnosti došlo jiţ v roce 1916 v Denveru, Colorado USA. Tato společnost se vyloţeně specializuje na těţbu zlata, proto jsou akcie společnosti vyhledávány a brány jako synonymum k ceně zlata. Náklady na těţbu jedné troyské unce jsou na 458USD/oz. Oblastí, kde se podílí tato společnost na těţbě, je velmi mnoho, od Ameriky, Austrálie, Peru, Indonésie, Ghany aţ po Nový Zéland a Mexiko.
2.1.3 Centrální banky Centrální banky a nadnárodní společnosti patří mezi instituce, které měly a mají výsadní postavení na trhu se zlatem, a to jak na straně nabídky, ale také na straně poptávky. Centrální banky drţí v současné době ve svých rezervách 18% vytěţeného zlata, jakoţ to rezervní aktivum. Ke konci roku 2008 se objem zlata drţený v bankách dostal na úroveň 29 784 tun, viz graf č. 6. Jak je moţné vidět na tomto grafu, dochází jiţ od roku 1966 k trvalému úbytku zlata ze zásob drţených centrálními bankami.
Graf č. 6 Zlato v centrálních bankách
Zdroj:vlastní (uvedeno v tunách), data pouţita z World Gold Council ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem
Toto zlato je drţeno nejčastěji bankami v Evropě a v Severní Americe. Jen pro srovnání, USA drţí ve svých rezervách 8133,5 tun, přičteme-li k tomuto číslu navíc 10911 tun, coţ je počet tun zlata, které drţí centrální banky v Evropě, zbude 28
zhruba 10 000 tun zlata, které náleţí zbytku světa, včetně rozvíjející se Číny nebo Indie (přesný podíl zásob u jednotlivých států je moţný vidět v tabulce č. 4). Poslední studie25 ukazují, jak Asijské centrální banky vzhledem ke svému ekonomickému rozvoji nakupují do svých depozit zlato z důvodů zvýšení rezerv společně s určitou měnovou stabilitou. Tabulka č. 4 Státy s největším podílem zlata ve svých rezervách
Držení zlata ve svých rezervách Spojené státy Německo Mezinárodní měnový fond Itálie Francie Čína Švýcarsko Slovensko Česká republika
Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 48 61
v tunách 8133,5 3407,6 3005,3 2451,8 2435,4 1054 1040,1 31,8 12,9
Zdroj: World Gold Council, IMF.
Celková nabídka z tohoto sektoru se kriticky propadla v roce 2009 s celkovým prodejem okolo 44 tun, ve srovnání s rokem předešlým, kde byl prodej zlata ze strany bank na úrovni okolo 236 tun, či případně průměrný vývoj za posledních pět let do roku 2008 byl na úrovni 444 tun zlata ročně. Významnou roli v případě prodeje zlata z evropských bankovních rezerv hraje smlouva, která byla uzavřena v roce 1999. Jednalo se o pětiletou smlouvu, která byla následně ještě několikrát prodlouţena, označovanou jako CBGA (Central
Bank Gold
Ageement)26. Předmětem smlouvy byly limity prodeje zlata z oficiálních rezerv. První období byl dohodnut limit na 2000 tun zlata, které bylo bez větší problémů bankami prodáno. Následné období bylo dohodnuto zvýšení limitu aţ na 500 tun zlata za rok (CBGA 2), avšak banky nebyly ochotny akceptovat tyto limity a na trh se nikdy takový objem nedostal, ba naopak na trh se dostalo v posledních dvou letech výrazně méně zlata. Dalo by se říci, ţe kdyţ Evropské Centrální Banky začaly jako jedny z mála v roce 2000 prodávat své rezervy průměrně mezi 400-500 tunami ročně, coţ je okolo 18% z celkové těţby za rok, přispívaly tím značně k udrţování ceny zlata na relativně niţších 25 26
www.gold.org, Gold Demand Trends, February 2010 Zdroj: http://www.reserveasset.gold.org/central_bank_agreements/
29
hodnotách. Na počátku srpna 2009 byla sepsána nová smlouva CBGA 3, která sníţí limity oficiálních prodejů z 500 na 400 tun za rok. V tomto limitu je však jiţ zahrnut plán Mezinárodního měnového fondu odprodat 403 tun svého zlata. Očekává se však, ţe toto zlato nepůjde přes volný trh, ale rovnou do rukou Číny a Indie.
2.2 Poptávka po zlatě V této bakalářské práci jsem jiţ částečně naznačoval, v jaké oblasti je zlato vyuţíváno a kde je moţné se s ním setkat, nicméně je potřeba se i na tuto oblast podrobně zaměřit, jelikoţ podrobná analýza nabídky lépe vystihne moţný vývoj ceny a taktéţ budoucí moţný směr vyuţití samotného kovu. Nejprve se zaměřím na všeobecné údaje a poté na jednotlivé oblasti tvořící poptávku po tomto vzácném kovu. Taktéţ bych rád zmínil několik důleţitých zemí i oblastí, u kterých lze očekávat, ţe budou značně ovlivňovat stranu poptávky a taktéţ pravděpodobně i cenu. Nejprve bych však rozdělil poptávku pod patřičné sektory a následně jej souhrnně i jednotlivě analyzoval (viz tabulka č. 5). Tabulka č. 5 Rozložení poptávky po zlatě
Skladba poptávky zlata (období 2004-2008) Průmysl Investice Šperkařství
12% 20% 68%
441 tun 717 tun 2441 tun
Zdroj: vlastní, podle údajů od GMFS, World Gold Council
Vývoj poptávky po zlatě značně koresponduje jak s ekonomickým vývojem, tak i s cenou zlata samotného (o cenovém vývoji zlata budu pojednávat v další kapitole). Jak je moţné vidět v tabulce č. 7, současná probíhající ekonomická recese značně zahýbala s rozloţením a vývojem poptávky a navíc se v roce 2002 na trhu objevili noví spotřebitelé v podobě fondů, jejichţ poptávka stále roste.
30
Tabulka č. 6 Vývoj poptávky v období 2000-2009
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Vývoj poptávky od roku 2000-2009 (v tunách) šperkařství osobní investice ETFs fondy průmysl/zdravotnictví celkem 3204 166 451 3822 3008 357 363 3728 2660 340 3 358 3362 2483 301 39 382 3206 2617 349 133 414 3512 2712 393 208 432 3745 2288 416 260 460 3424 2405 433 253 462 3552 2187 863 321 436 3806 1747 676 595 368 3386
Zdroj: vlastní práce za pouţití dat z GMFS
Celková poptávka po zlatě se v roce 2009 sníţila o 11% oproti roku 2008, coţ bylo zapříčiněno niţší poptávkou ze strany průmyslu a zejména šperkařství. Oblast, která naopak zaznamenala růst na rekordní maxima, byla investice ze strany fondů. Tyto nové investiční moţnosti si oblíbili zejména drobní investoři, jakoţto určitou další formu diverzifikace svých investic.
2.2.1 Zlato v průmyslu, elektronice a zdravotnictví Tato bakalářská práce je sice zaměřena na investiční vyuţití zlata, ale jsou zde další oblasti, kde zlato hraje nepostradatelnou úlohu, jako ve zdravotnictví, kde se zlato osvědčilo při boji na příklad proti rakovině27(v současné době je tato léčba v závěrečné fázi testů) nebo při diagnostice viru HIV. Další oblast, ve které zlato vyniká pro svoji jedinečnost je oblast ţivotního prostředí, týkající se zejména ochrany vzduchu proti znečištění oxidem uhličitým či ochrana vody proti průmyslovému znečištění těţkými kovy, jako jsou arsenika28. Vyuţití zlata je taktéţ zřejmé při výrobě katalyzátorů, jelikoţ zlato je známo pro svoji vlastnost na sebe vázat za určitých okolností určité látky. Další podstatné vyuţití zlata lze hledat v elektronice, kde je zlato společně se stříbrem pro svoji vynikající vodivost a odolnost. Velmi zajímavé výsledky má i zlato při výrobě solárních článků, nebo také při inovaci nové generace dotykových displejů. Poslední studie také prokázaly, ţe pouţití zlata při výrobě CD nebo DVD dokáţe zvýšit svoji záznamovou 27
Zdroj: Gold for good – Gold and nanotechnology in the age of innovation. World Gold Council, January 2010 28 Jedná se o toxický polokovový prvek
31
kapacitu z 8,5 giga bitů na 10 000 giga bitů29. Vyuţití tohoto kovu je takřka ve všech oblastech našeho ţivota, jak jsem jiţ zmínil, zlato je velmi často pouţíváno v nanotechnologii a právě do této oblasti jiţ bylo za posledních deset let investováno, za podpory vlád různých zemí, více jak 50 mld. USD. Tyto investice do této oblasti budou přibývat, podle odhadů společnosti Cientifica Ltd. by investice v roce 2015 měly být přes 12 mld. USD za jeden rok. V případě poptávky za strany průmyslu je velmi důleţité si uvědomit určitou neelastičnost, jelikoţ zlato je uţíváno v produktu ve velmi malých částech a případná vyšší cena neodradí výrobce, aby změnili svoje vstupní strategie. Výsledná cena produktu není podstatně změněna, proto lze očekávat, ţe poptávka bude více závislá na hospodářském vývoji neţ na vývoji ceny zlata. Poptávka po zlatě ze strany zdravotnictví a průmyslu se v roce 2009 sníţila oproti roku 2008 o 16%. Tento vývoj byl značně zapříčiněn celosvětovou krizí a tím niţší poptávkou ze strany výrobců elektroniky. Tato oblast poptávky byla v sestupu celých 18 měsíců (viz. graf č.7) a aţ teprve 4. kvartál roku 2009, kdy došlo k silnému odraţení a nárůstu poptávky o 25%, coţ můţe být poměrně pozitivní indikátor moţného otočení trendu v poptávce po zlatě z této oblasti. Tento nárůst lze přikládat oţivení tohoto ekonomického segmentu. Lze očekávat, ţe toto ozdravování bude pokračovat i v roce 2010 i navzdory rostoucí ceně ţlutého kovu.
Graf č. 7 Vývoj poptávky z průmyslu v období 2000-2009
Zdroj: vlastní práce za pouţití dat z GMFS
29
Zdroj: Gold for good – Gold and nanotechnology in the age of innovation. World Gold Council, January 2010
32
2.2.2 Šperkařství Jak jsem jiţ představil na grafu č. 6, je poptávka po zlatě z tohoto sektoru okolo 68%, coţ znamená největší oblast uplatnění zlata. Poptávka po zlatě v oblasti šperkařství je dána z mnoha kulturních a sociálních důvodů, které se skutečně liší v různých zemích navzájem. Jedno z mála, co má však tento sektor společného, je období, kdy je zvýšená poptávka. Hovořím zde o určité sezónnosti, která vrcholí zejména čtvrtý kvartál roku, kdy se blíţí Vánoce, taktéţ indický svátek Diwali30. Na tomto období také v Indii vrcholí svatební sezóna, při které je brán velký důraz na zlaté šperky. Druhý nejsilnější kvartál roku je období z kraje roku, jelikoţ v tomto období slaví Čína Nový rok. Samozřejmě na poptávku po zlatě má podstatný vliv taktéţ cena, která se během čtvrtého kvartálu roku 2009 pohybovala průměrně okolo 1100 USD/unci, coţ znamenalo nárůst ceny o značných 38% oproti stejnému období roku 200831. Poptávka v tomto samém období po špercích však poklesla o 8% a to zejména kvůli zhoršeným ekonomickým podmínkám. Pouze jediná země si dokázala udrţet rostoucí poptávku po špercích a to byla Čína, kde se poptávka zvýšila o 6% na 347,1 tun.
Graf č. 8 Vývoj poptávky ze šperkařství v období 2000-2009
Zdroj: vlastní práce za pouţití dat z GMFS
30
Diwali – svátek světel v Indii, slavící se na přelomu října, listopadu. Zdroj: http://www.gz.cz/indie/diwali/diwali.html 31 www.gold.org, Gold Demand Trends, February 2010
33
Jak je moţné vidět z grafu č. 8, poptávka po zlatých špercích se nachází v sestupném trendu, tento vývoj lze jednoduše vysvětlit růstem ceny samotného kovu. Cena zlata se na spotovém trhu v Londýně pohybovala v roce 2007 na průměrné roční ceně 695 USD, v roce 2008 byla cena jiţ 871 USD a o rok později je průměrná cena 972 USD32. Budoucí směr poptávky z oblasti šperkařství bude tedy značně záviset na vývoji ceny zlata samotného, k analýze očekávaného vývoje se budu věnovat v závěrečné části této kapitoly. V případě poptávky je velmi důleţité analyzovat oblasti ze kterých jsou poţadovány šperky v největší míře, mezi ně patří zejména Indie, Čína, USA a Turecko. Tyto země dohromady zabezpečují poptávku více jak 53% (viz. tabulka č. 7), zbytek poptávky je roztříštěn po celém světě. Právě první dvě zmiňované země představují obrovský potenciál skrývající se v rostoucí osobní poptávce, která je zapříčiněna růstem HDP daného státu. Tabulka č. 7 Průměrná poptávka po zlatě ze šperkařství za období 2004-2008 (uvedeno v tunách)
Indie Čína USA Turecko Střední východ Zbytek světa
22% 12% 12% 7% 14% 33%
534 tun 302 tun 290 tun 177 tun 330 tun 808 tun
Zdroj: vlastní, data pouţita z GMFS, World Gold Council
2.2.3 Investiční poptávka Jak jsem jiţ ukázal, poptávka za poslední dva roky byla značně ovlivněna ekonomickou recesí, a to jak ve šperkařství, také i v průmyslu. Bylo by tedy jednoduché odvodit vývoj ceny. To by zde však nesměla být poptávka ze strany drobných investorů i institucionálních korporací, jelikoţ právě tato strana vyhnala cenu zlata přes svá maxima a je moţné očekávat, ţe se role investiční poptávky bude zvětšovat. Důvodů pro nákup bylo poměrně mnoho, od zajištění se proti vysoké inflaci (před a po recesi) aţ po zajištění svého finančního kapitálu v období vysoké volatility a nejistoty na trzích. Poptávce navíc značně pomohly nové investiční moţnosti, které jsou v podobě tzv. ETF fondů, kde došlo ke zvýšení poptávky z 320,9 tun v roce 2008 na 594,7 v roce 2009. Další příleţitosti pro investory či spekulanty se nabízejí v podobě různých finančních 32
www.gold.org, Gold Demand Trends, February 2010
34
nástrojů, které jsou většinou nabízeny jednotlivými institucemi v dostatečně širokém spektru pro moţnost vyhovění poţadavkům zákazníka. Vývoj poptávky po zlatě se v minulém roce sníţil téměř o 22%, zejména sníţením zájmu o investiční mince určené pro drobné investory, kde došlo k oslabení poptávky z hodnoty 649 tun v roce 2008 na 440 tun o rok později, coţ je v podstatě hodnota totoţná s úrovní roku 2007. Podstatný podíl na poklesu poptávky měla Indie, kde poptávka klesla během roku 2009 o 136 tun. Největší poptávající zemí se v minulém roce stalo Německo a USA na místě druhém.
Graf č. 9 Vývoj investiční poptávky v období 2000-2009
Zdroj: vlastní, dle údajů z GMFS
Výhled na očekávaný vývoj týkající se investiční poptávky je velmi pozitivní i nadále, jelikoţ je zde potřeba kalkulovat s moţností růstu inflace, měnové nestability a hlavně ekonomickým vývojem.
35
3 Klíčové oblasti pro analýzu zlata Následující kapitole se zaměřím na vývoj a analýzu oblastí, které mají podstatný vliv na cenu zlata. Jedná se samozřejmě o největší spotřebitele a zároveň je důleţité se zaměřit i na nové investiční oblasti, které se teprve postupně rozvíjejí a zpřístupňují i pro drobné investory.
3.1 Čína Země, která prošla podstatnými reformami a deregulacemi, snaţící se postupně otevřít západu, coţ se částečně daří a tím dochází k přílivu finančních prostředků do samotné země (viz graf č.10). Ekonomický vývoj v Číně patří mezi jeden z nejrychlejších, vţdyť samotný růst HDP je za posledních deset let v průměru okolo 9,8%33.
Tabulka č. 8 Růst HDP a předpokládaný vývoj HDP pro vybrané regiony
Zdroj: CIBC World Markets Inc.
Tímto růstem se samozřejmě zvyšuje i ţivotní úroveň občanů, pomáhá ke zvyšování poptávky po zlatě, jelikoţ zlato je v Číně povaţováno za symbol bohatství, které je hluboce zakořeněno v kořenech čínské kultury.
33
Zdroj:World Gold Council, China gold report – Gold in the year of Tiger, duben 2010
36
Graf č. 10 Příliv kapitálu do Číny za období 1996-2010
Zdroj: http://www.fullermoney.com/x/chartlibrary.html?secid=6872&cid=8531&charttype=cand5
Podstatný vliv na nabídku a poptávku po zlatě má v Číně několik institucí. Jedná se zejména o People’s Bank of China (PBoC). Tato centrální banka drţí ve svých rezervách přes 2,4 bilionu amerických dolarů, ale ve zlatě má pouze 1,6% z této sumy. Platí tedy, ţe Čína je sice největší drţitel amerických dolarů a dluhopisů ve svých rezervách, avšak co se týká rezerv zlata, je v tomto případě Čína s 1054 tuny zlata aţ na místě šestém. Samozřejmě pro tuto zem je velké riziko mít takto úzce rozloţené rezervy, protoţe v okamţiku, dojde-li k oslabení dolaru či ke zvýšení nejistoty na trzích, dochází k obrovským ztrátám, které je však moţné částečně kompenzovat zhodnocením zlata a odprodejem. Jestliţe je však zlata v rezervách dostatek, coţ v případě Číny zatím nelze říct. Další důleţitá instituce byla v Číně zaloţena v říjnu v roce 2002. Jedná se o Shanghai Gold Exchange. Jedná se o burzu, na které mohli obchodníci v Číně poprvé vyuţít pohybu cen, zainventovat a přímo fyzicky obchodovat se zlatem. Jiţ za relativně krátkou dobu se však podařilo Číně dostat na čtvrté místo v oblasti investiční poptávky po zlatě (1. Německo, 2. USA, 3. Švýcarsko)34. Jak jiţ bylo zmíněno, tak v současné době patří Čína na druhé místo v poptávce po zlatě a to zejména díky rozvíjejícímu se sektoru šperkařství (78% z celkové poptávky Číny)
34
Zdroj: World Gold Council, China gold report – Gold in the year of Tiger, duben 2010
37
a investiční poptávce. Celková poptávka byla 423 tun v roce 2009, zatímco domácí nabídka zlata byla pouze na úrovni 314 tun, tím se stává Čína závislá na dovozu a nákupech v zahraničí. Podle agentury World Gold Council došlo v Číně za posledních pět let k ročnímu růstu poptávky s průměrným tempem růstu 13%, a to aţ na celkovou hodnotu 14 miliard USD, coţ je ekvivalent 11% světové poptávky. Zároveň také tato agentura predikuje, ţe během deseti let dojde k zvýšení poptávky aţ na 29 mld. USD. Očekává se, ţe při zachování současného růstu poptávky Čína brzy převezme pozici Indii jako největší spotřebitel zlata na světě.
3.2 Indie Tato země patří mezi největší spotřebitele zlata zejména v oblasti šperkařství, kde byla celková poptávka 480 tun za rok 2009. I kdyţ zde došlo k velkému meziročnímu poklesu z roku 2008, kdy byla poptávka přes 712 tun, je stále tato země číslo jedna ve spotřebě. Zlato je v Indii ceněné hlavně u příleţitosti svateb a nespočetných mnoţství hinduistických svátků a festivalů zejména Diwali a Akshaya Tritya. I v této zemi je však zlato povaţováno nejen jako prostředek obdarování, ale hlavně jako moţnost pro uloţení prostředků a nástroj bohatství. Indie hraje také poměrně důleţitou roli na mezinárodním poli, jelikoţ v listopadu roku 2009 oznámila, ţe skoupí od mezinárodního Měnového Fondu rovných 200 tun zlata (za celkovou hodnotu 6,72 miliardy dolarů), coţ je polovina plánovaného odprodeje pro rok 201035. Jak je tedy vidět Indie rozhodně patří mezi státy, které mají moţnost ovlivnit cenu i poptávku. Taktéţ je poměrně zajímavé, ţe Reserve Bank of India je připravena v okamţiku, jestliţe by cena zlata klesla na úroveň okolo 1000 USD, mohutně nakupovat. Z tohoto pohledu by se dalo říci, ţe zlato je na úrovni, kde spíše neţ pro sestup je zde prostor pro nárůst, jelikoţ jakýkoliv pokles ceny budou státy typu Indie, Číny a dalších vyuţívat jednoduše pro nákup zlata do svých rezerv36.
35 36
Zdroj: The yellow book, Listopad 2009, BNP Paribas Fortis/VM Group www.gold.org, Gold Demand Trends, February 2010
38
3.3 USA Spojené státy americké hrají velmi důleţitou roli ve světě zlata, nejen co se týká nabídky a poptávky, ale také z důvodů, ţe většina zlata se obchoduje v amerických dolarech a taktéţ na americké burze. V současné době spojené státy drţí ve svých rezervách přes 8133,5 tun zlata, coţ znamená, ţe jsou jednoznačně největším drţitelem oficiálních rezerv na světě. V případě poptávky zlata v USA lze hovořit o určitých obdobích, která jsou pro americký trh velmi důleţitá. Jedná se zejména o období Vánoc a konce roku. Zvýšená poptávka je také na Valentýna a na Den matek v květnu. Jak jsem jiţ zmínil, USA hraje podstatnou roli na trhu se zlatem i z jiných důvodů, neţ je jen poptávka z různých sektorů či nabídka, která je na poměrně vysoké úrovni. Zlato je v této zemi všeobecně bráno jako protiinflační nástroj těţící při znehodnocování domácí měny a právě v současném období po ekonomické recesi je jeho cena, reprezentována v amerických z několika důvodů,
dolarech,
zejména se
jedná
ve o
značně
rostoucím
trendu.
neúnosnou
fiskální
politiku,
Je
to
kterou
prosazovala americká vláda během ekonomické recese v období let 2008-2009, kdy z důvodů nastartování domácí poptávky a zlepšení ekonomického stavu americká vláda „vlévá“ stovky miliard dolarů, pomocí tzv. stimulačních balíčků, do finančního systému. Tento krok je pro nastartování ekonomiky důleţitý, avšak zároveň je potřeba upozornit na rostoucí zadluţení amerického státu, coţ značně zvyšuje nestabilitu jak státu, tak měny samotné. Graf č. 11 Vývoj výše úrokové sazby v USA za období 1990-2010
Zdroj: http://www.fullermoney.com/x/chartlibrary.html?secid=6872&cid=8926&charttype=cand5
39
Další krok, který tato vláda udělala pro zlepšení ekonomické situace, bylo sníţení úrokových sazeb prakticky na nulu (viz graf č. 11), coţ by jednoznačně mělo vést po odeznění ekonomické recese k růstu ekonomiky a hlavně inflace, coţ je i následně moţný prostor pro růst ceny zlata. V tomto směru se dokonce vyjádřil i Mezinárodní měnový fond s myšlenkou, ţe by si kaţdá země měla zvednout svůj inflační cíl ze současných 2% na 4%, coţ by mělo posílit účinnost měnové politiky při budoucích krizích37. Inflace také značně souvisí s tištěním nových peněz a proto je zajímavý vývoj na grafu č. 12, kde je moţné vidět vývoj měnového agregátu M238. Graf č.12 Vývoj měnového agregátu M2 v USA za období 1990-2010
Zdroj: http://www.fullermoney.com/x/chartlibrary.html?secid=6872&cid=6878&charttype=cand5
3.4 Hedge-fondy Hedge fond je druh speciálního fondu, který nepodléhá příliš regulaci ze strany jednotlivých států. Investice do tohoto typu fondů spadá do vysoce rizikové oblasti, jelikoţ správce fondů se snaţí o absolutní výnos nezávislý na vývoji kapitálového trhu a také z toho důvodu, ţe hedge fondy pouţívají různé strategie jako na příklad krátký prodej či pákový efekt39. Investice těchto kapitálových subjektů je většinou do instrumentů finančního a komoditního trhu40.
37
Zdroj: Analýza ZLATO LONG: Nákup zlata, autor Petr Čermák, Colosseum, a. s. datum vydání 18.2.2010 38 Jedná se o měnový agregát shromaţďující hotovostní oběţivo a vkladu na běţných účtech u komerčních bank včetně vkladu na termínovaných účtech. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bnov%C3%A9_agreg%C3%A1ty 39 Pákový efekt je pouţití malého objemu vlastního kapitálu doplněného podstatně větším objemem cizího kapitálu na financování investice. 40 Zdroj: http://www.hedge-fond.cz/
40
Poměrně zajímavé je, jak se během recese změnila struktura těch největších hedge fondů jako jsou světoznámí obchodníci George Soros – Soros Fund Management, kde došlo ke značnému zvyšování podílu ve zlatě, zejména SPDR Gold Trust41. Podobně na tom je také Paulson & Co. Johna Paulsona, který má navíc ve svém portfoliu i akcie společností těţící zlato jako na příklad Anglogold Ashanti (AU) nebo Kinross Gold (KGC). Taktéţ obliba zlata se našla u ETF fondů (viz graf).
41
Jedná se o ETF, který investuje do zlata.
41
3.5 Analýza cenového vývoje zlata O cenovém vývoji v minulosti jsem se jiţ vyjadřoval v kapitole 1.3 Americký dolar a zlato, ale nyní se na tento trh zaměřím ještě jednou a pouţiji jiţ zmíněné informace spolu se základními prvky technické analýzy. Technická analýza je nástroj, který pomáhá obchodníkům k určení základních informací ohledně vývoje ceny daného podkladového aktiva, chování účastníků, nálady na trhu a hlavně obchodníkům nabízí přesné informace o trendu, volatilitě a riziku na daném trhu. Výhoda při analýze samotného grafu je zejména fakt, ţe všechny dostupné informace jsou jiţ v samotné ceně zahrnuté, a tím pádem je moţné se pouze rozhodovat na základě cenového pohybu. V případě vývoje zlata na grafu č. 13, kdy jsem pouţil týdenní svícový graf, je moţné jednoznačně určit, ţe se trh dlouhodobě nachází v růstovém trendu, který postupně akceleruje. Pro kaţdý trh je moţné nastavit základní parametry, které pomohou k analýze vývoje ceny, jedná se o základní linie podpory (support) a o základní linie odporu (rezistence). Tyto úrovně pomáhají v trendu při proraţení určit sílu trhu a taktéţ se tyto úrovně stávají častým cílem při korekcích na trhu. Graf č. 13 Vývoj spotové ceny zlata Londýn, technická analýza
Resistence
Support
Trendová linie
Zdroj: vlastní, dle údajů http://www.fullermoney.com/x/chartlibrary.html?secid=fav&cid=8303&charttype=cand5
42
Pro upřesnění situace aktuálního vývoje je důleţité se zaměřit na kratší časové pásmo a následně je také moţné zvolit indikátor, kterým lze lépe určit aktuální sílu daného trhu. V případě grafu č. 14, jsem zvolil jako vhodný indikátor RSI (Relative Strenght Index), kdy hlavním cílem tohoto indikátoru je určit sílu trhu na základě poměřování růstových dní a dní, kdy ceny klesaly. Tento indikátor nabízí mnoho informací, mezi ty hlavní patří období, kdy se hodnoty indikátoru dostanou do tzv. extremního pásma, coţ jsou úrovně mezi 70-100 / 30-0, které značí překoupený (přeprodaný) trh a hrozí zde korekce (viz přerušované čáry v indikátoru). Je zde ještě jeden důvod proč pouţívám indikátor RSI a to jsou tzv. divergence, neboli odchýlení vývoje ceny od vývoje indikátoru. Jedná se o potvrzení síly daného trhu, kdy v okamţiku, ţe trh vytvoří minimum vyšší neţ předchozí, avšak indikátor vytvoří minimum niţší neţ předchozí (viz graf. č. 14). Graf č. 14 Vývoj ceny zlata na burze COMEX + indikátor RSI - týdenní graf
DIVERGENCE
Zdroj:vlastní, dle údajů z http://www.emax.cz/index.php?m=asistent&sub=kontrakt_graf&sym=GCM0&type=CANDLE&density= H&studies=RSI;&a=W
Při současné ceně pohybující se v pásmu mezi 1120-1160 USD/unci, je moţné vidět, ţe trh se postupně přibliţuje ke svým historickým maximům, kde bude pravděpodobně testovat svoji sílu. V okamţiku proraţení této úrovně z listopadu roku 2009 je
43
pravděpodobné, ţe cena bude pokračovat v růstu a podle posledních předpokladů společnosti Colosseum, a. s. je moţné očekávat cenu zlata v průběhu několika měsíců na úrovni 1300USD/unci. Podle Jeff Nicholse
42
a Dr. Stephena Leeba je moţné vidět
cenu 1500USD/unci na konci roku 2010. Jejich předpoklady však pokračují i do delšího časového období, kdy podle těchto odborníků tomu nebude tak daleko a cena zlata bude jiţ na úrovni okolo 2000USD/unci. Jejich důvody pro očekávání ceny zlata takto vysoko jsou hlavně obavy z rostoucí poptávky v Číně a Indii a zároveň klesající strana nabídky. Jiţ v předchozích částech bakalářské práce jsem popisoval jak stranu nabídky, tak i poptávky a jestliţe bych měl sumarizovat předešlé informace určitě bych vyzdvihl několik podstatných faktorů, které pravděpodobně budou ovlivňovat vývoj ceny zlata. V prvé řadě se bude jednat o sniţující se produkci zlata a sniţující se zásoby zlata v oficiálních rezervách bank, které sice mohou částečně substituovat produkci zlata, ale pouze po velmi omezenou dobu. Pravděpodobně vzhledem ke zvyšující se ceně zlata bude vyvíjen nátlak na zlato získané recyklací. Co se týká poptávky, ta bude pravděpodobně
značně
ovlivňována vývojem
ceny
samotného
kovu
a taktéţ
ekonomický vývoj jak Asijských ekonomik, tak i po krizi značně zdecimovaných ekonomik v Evropě a USA. V momentě, kdy dojde k zotavení těchto ekonomik se poptávka po tomto drahém kovu navýší. Důvodem navýšení bude zajištění statků před inflací a zajištění si měnové stability proti případnému poklesu amerického dolaru.
42
Zdroj: www.nicholsongold.com, www.seekingalpha.com
44
4 Stříbro a ostatní drahé kovy Vývoj a vyuţití stříbra je do určité míry spjat s vývojem ceny zlata. Proto v následujících kapitolách nebudu popisovat vývoj tak do podrobnosti jako tomu bylo u zlata, jelikoţ bych se často opakoval. Budu tedy zmiňovat jen ty podstatné záleţitosti, kterými se stříbro liší od zlata.
V prvé řadě se v krátkosti zaměřím na vývoj
stříbra v historii (historický vývoj je popsán v příloze č. 2) a následně na vyuţití. Podobně se zaměřím i na vývoj platiny a palladia. Stříbro má oproti zlatu jednu výhodu a to je fakt, ţe se ke stříbru dá přistupovat jako k drahému kovu, ale také jako k průmyslovému kovu. Vyuţití stříbra je v průmyslu častější neţ v případě zlata a proto jsou zde drobné rozdíly i ve vývoji ceny.
4.1 Podoba stříbra v moderním světě Stříbro se vyznačuje podobnými rysy jako zlato, je tedy v elektronice značně vyuţíváno pro svoji vynikající vodivost a to jak tepelnou, tak elektrickou. Taktéţ je moţné se s ním setkat v podobě různých slitin, které dodávají tomuto kovu specifické vlastnosti. Nezbytnou roli sehrálo stříbro ve fotografickém průmyslu a také při výrobě CD a DVD nosičů. Samozřejmě, ţe stejně jako u zlata, ale v tomto případě s menším podílem je stříbro ţádané i ze sektoru šperkařství či z investičních záměrů.
4.1.1 Co je to stříbro Stříbro je známé pod chemickou zkratkou Ag z latinského slova Argentum. Jedná se o ušlechtilý kov bílé barvy, který je známý pro svoji vodivost a kujnost. Další velmi důleţitá vlastnost u stříbra je odolnost a stálost. Existuje pouze několik látek, které mohou stříbro rozpustit, jedná se o kyselinu dusičnou a kyselinu sírovou. Rozpouští se při teplotě 962ºCelsia43. Stejně jako v případě zlata se i stříbro většinou obchoduje v troyských uncích.
43
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Silver
45
4.1.2 Možnosti investování do stříbra Jiţ v minulosti patřilo stříbro po boku se zlatem mezi jisté uchovatele hodnoty a taktéţ prostředek směny. V současné době se stříbro nachází spíše v podobě šperků či v průmyslu, avšak jedna z dalších moţností je pro investory. Jedná se o moţnosti investice do stříbra jako do vzácného kovu s moţností vyuţití v období inflace i deflace. Navíc je stříbro oproti zlatu více poptávané z oblasti průmyslu a tento faktor činní stříbro nepatrně odlišnější oproti zlatu. Pro investory je opět obrovská škála investic, stejně jako u zlata, které mají ve svém podkladovém aktivu stříbro nebo jiný investiční nástroj, který je v přímé vazbě na stříbro.
4.2 Platina Další vzácný kov, o kterém bych se v krátkosti zmínil, je platina. Jedná se o kov, který je hodně podobný stříbru, vţdyť název platina vznikl ze španělského slova „plata“, coţ v překladu znamená stříbro. Chemická značka tohoto vzácného kovu Pt je z latinského slova Platinum. Jedná se o velmi těţký kov a chemicky mimořádně odolný. Jedná se o kov, který patří mezi taţné, kujné a velmi dobře tepelně i elektricky vodivé. Oblast vyuţití tohoto kovu je poměrně široká, od šperků, přes chemický průmysl, aţ po automobilový průmysl. V této oblasti se platina velmi hojně vyuţívá při výrobě zejména katalyzátorů, kde platina ale i palladium slouţí k likvidaci neţádoucích látek z výfukových plynů. Cenový vývoj platiny jsem záměrně uvedl (graf č. 15), jelikoţ je zde velmi patrné, jak se hospodářská recese podepsala na automobilovém průmyslu, se kterým je právě tento kov značně spjatý.
46
Graf č. 15 Vývoj ceny platiny za období 2005 - 2010, spotová cena Londýn
Relativně krátké období silného propadu ceny platiny během počátku hospodářské recese – období 2008/2009
Zdroj: http://www.fullermoney.com/x/chartlibrary.html?secid=6703&cid=11387&charttype=cand5
4.3 Palladium Jedná se o drahý kov, šedivě bílé barvy, s chemickou značkou Pd. Vyuţití palladia je podobné jako u platiny v případě výroby katalyzátorů a jako součást slitin pro dentální a šperkařské produkty (zejména při výrobě bílého zlata). Palladium je pro obchodníky a spekulanty značně nevypočitatelné, jelikoţ převáţná těţba je v Rusku, které v minulosti značně ovlivňovalo podmínky pro export této komodity a tím i samotnou cenu.
47
5 Korelace zlata s makroekonomickými ukazateli V následující části se zaměřím na korelaci ceny zlata s ostatními komoditami a taktéţ s makroekonomickými ukazateli. Nejprve však nastíním vysvětlení samotného pojmu a poté se zaměřím na jednotlivé příklady, které jsem zvolil pro výpočet korelace. Korelace patří mezi nejzákladnější nástroje se kterými je moţné se setkat ve statistice. Jedná se jednoduše o číslo (korelační koeficient), které popisuje vzájemný vztah mezi dvěma proměnnými. Jestliţe bych chtěl toto slovo přeloţit z latiny, znamená to jednoduše vzájemný vztah mezi dvěma veličinami, nebo procesy. Nebo-li, jestliţe se jedna veličina mění, měla by ovlivnit, ať pozitivně či negativně, veličinu druhou. Korelační koeficient je číslo, jehoţ krajními body jsou čísla +1 aţ -1 včetně. Tyto dva krajní body je moţné nazvat jako extrémy, kdy dochází k naprosté korelaci a to jak v případě čísla +1 neboli přímé závislosti, tak v případě čísla -1 coţ značí nepřímou závislost. V případě přímé korelace tedy znamená, ţe růst (pokles) jedné veličiny ovlivňuje růst (pokles) veličiny druhé. V případě nepřímé korelace se jedná o růst (pokles) jedné veličiny a pokles (růst) veličiny druhé. Pokud je však korelační koeficient roven 0, znamená to, ţe mezi dvěma zjištěnými veličinami nebyl zjištěn ţádný vztah, ale neznamená to, ţe na sobě tyto veličiny nemohou nějak záviset, avšak tento vztah není moţné vyjádřit lineární funkcí. Základem pro výpočet korelace v případě mé práce je vývoj ceny zlata, tento vývoj zobrazuje graf č. 16, kdy pouţívám k výpočtu korelace vţdy data uzavírající kalendářní měsíc, jedná se tedy o měsíční vývoj ceny zlata za posledních 15 let (neboli od 31. 1. 1995. do 26. 2. 2010). Pro výpočet korelace budu pouţívat vzorec CORREL z programu Microsoft Excel.
48
Graf č. 16 Vývoj ceny zlata v období 1995-2010
Vývoj ceny zlata v USD/oz. 1400 1200 1000
800 600 400 200
I-10
I-09
I-08
I-07
I-06
I-05
I-04
I-03
I-02
I-01
I-00
I-99
I-98
I-97
I-96
I-95
0
časové období
Zdroj: vlastní,dle údajů z Bloomberg
5.1 Korelace ceny stříbra Vhledem k tomu, ţe jsem se při práci na bakalářské práci také zaměřil na cenový vývoj stříbra, rád bych nejprve popsal korelaci mezi těmito dvěma kovy. Graf č. 17 ukazuje měsíční graf ceny stříbra. Graf č. 17 Vývoj ceny stříbra v období 1995-2010
Vývoj ceny stříbra v USD/oz. 25 20 15 10 5
I-10
I-09
I-08
I-07
I-06
I-05
I-04
I-03
I-02
I-01
I-00
I-99
I-98
I-97
I-96
I-95
0
časové období
Zdroj: práce vlastní, data pouţity z Bloomberg
V případě výpočtu korelace vztahu vývoje ceny zlata a stříbra jsem došel k číslu 0,951. To znamená, ţe vývoj ceny stříbra se nachází ve velmi silné pozitivní korelaci
49
s vývojem ceny zlata. Vhledem k faktu, ţe se jedná taktéţ o drahý kov bylo moţné tuto silnou závislost očekávat a jediné v čem se vývoj cen liší je v případě vývoje stříbra silnější
poptávka ze
strany
průmyslu
a v případě
zlata naopak
silnější
poptávka ze strany šperkařství.
5.2 Korelace s vývojem ceny dolarového indexu Další trh, který dost významně ovlivňuje vývoj ceny zlata je americký dolar, ve kterém se také zlato převáţně obchoduje. Pro výpočet jsem zvolil US Dollar Index – jedná se o váţený index měn, které jsou postaveny oproti dolaru. V tomto koši je obsaţeno z 57,6% Euro, 13,6% Japonský Yen, 11,9% Britská libra, 9,1% Kanadský dolar, 4,2% Švédská koruna a 3,6% Švýcarský frank. Jak je moţné vidět na grafu č. 18 vývoj ceny dolarového indexu je opačný oproti vývoji ceny zlata, neboli v okamţiku, kdy posiluje dolar, neboli roste dolarový index, v tomto období většinou oslabuje zlato a opačně. Přesně tomuto vývoji na grafu také odpovídá korelační koeficient – 0,91, jedná se tedy o tzv. nepřímou korelaci. Graf č. 18 Vývoj ceny zlata oproti ceně dolarového indexu
cena zlata dolarový index
Zdroj: http://www.fullermoney.com/x/chartlibrary.html?secid=fav&cid=8303&charttype=cand5
50
5.3 Korelace zlata s vývojem nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti je v USA úzce sledován, zejména v období během hospodářské recese. Statistiky vychází pravidelně kaţdý pátek první týden v měsíci a mají velmi důleţitý vliv na vývoj jak měnového, tak akciového trhu. Tyto zprávy vydává: U. S. Department of Labor: Bureau of Labor Statistic, patřičné oddělení ministerstva práce v USA. Jedná se zároveň o data, které jsou sezóně očištěna (viz tabulka č. 9). Při výpočtu korelace zjišťuji, ţe cena zlata je na nezaměstnanosti téměř nezávislá, jelikoţ mi vychází výsledek 0,087. Tabulka č. 9 Vývoj nezaměstnanosti v USA za období 1995-2010 Year 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec Annual 5.6 5.4 5.4 5.8 5.6 5.6 5.7 5.7 5.6 5.5 5.6 5.6 5.6 5.5 5.5 5.6 5.6 5.3 5.5 5.1 5.2 5.2 5.4 5.4 5.3 5.2 5.2 5.1 4.9 5.0 4.9 4.8 4.9 4.7 4.6 4.7 4.6 4.6 4.7 4.3 4.4 4.5 4.5 4.5 4.6 4.5 4.4 4.4 4.3 4.4 4.2 4.3 4.2 4.3 4.3 4.2 4.2 4.1 4.1 4.0 4.0 4.1 4.0 3.8 4.0 4.0 4.0 4.1 3.9 3.9 3.9 3.9 4.2 4.2 4.3 4.4 4.3 4.5 4.6 4.9 5.0 5.3 5.5 5.7 5.7 5.7 5.7 5.9 5.8 5.8 5.8 5.7 5.7 5.7 5.9 6.0 5.8 5.9 5.9 6.0 6.1 6.3 6.2 6.1 6.1 6.0 5.8 5.7 5.7 5.6 5.8 5.6 5.6 5.6 5.5 5.4 5.4 5.5 5.4 5.4 5.3 5.4 5.2 5.2 5.1 5.0 5.0 4.9 5.0 5.0 5.0 4.9 4.7 4.8 4.7 4.7 4.6 4.6 4.7 4.7 4.5 4.4 4.5 4.4 4.6 4.5 4.4 4.5 4.4 4.6 4.6 4.6 4.7 4.7 4.7 5.0 5.0 4.8 5.1 5.0 5.4 5.5 5.8 6.1 6.2 6.6 6.9 7.4 7.7 8.2 8.6 8.9 9.4 9.5 9.4 9.7 9.8 10.1 10.0 10.0 9.7 9.7 9.7
Zdroj: http://data.bls.gov/PDQ/servlet/SurveyOutputServlet
5.4 Korelace ceny zlata s HDP v USA Pro další výpočet jsem vyuţil data, které vycházejí jednou za kvartál a týkají se vývoje domácího hospodářského průmyslu. Jedná se o celkovou hodnotu statků a sluţeb vytvořené za dané období na daném místě. Tento ukazatel poukazuje na výkonnost dané ekonomiky. Jedná se o měřítko vývoje, jehoţ změna (kvartální, roční) je udávaná v procentech. Při výpočtu korelace jsem došel k číslu: -0,42. Toto číslo označuje středně nepřímou korelaci. Výsledek této korelace lze vysvětlit tím, ţe v období kdy se daří ekonomice, ubývá investorů, kteří investují do zlata, jakoţ to bezpečný přístav a přibývá investorů, kteří hledají větší zhodnocení v jiné oblasti zejména, jedná-li se o akcie.
51
5.5 Korelace ceny zlata s vývojem úrokových sazeb v USA Další veličinu, kterou jsem si připravil je vývoj tzv. Federal reserve target rate. Jedná se o sazbu, podle které Fed44, americká centrální banka, půjčuje finanční prostředky komerčním bankám. Tato sazba je pravidelně vyhlašována při zasedání FOMC, Federal Open Market Committee45. Jedná se o bankovní radu americké centrální banky, která je tvořena dvanácti členy a je svolávána pravidelně osmkrát do roka. Pro výpočet jsem zvolil vývoj sazeb od roku 1995 do března roku 2010 (viz graf č. 19). Korelace vývoje ceny zlata s úrokovou sazbou je nepřímá a činí – 0,4953. Coţ odpovídá podobnému výsledku výpočtu korelace v předchozí subkapitole, jelikoţ výše úrokové sazby značně koresponduje s vývojem HDP. Tudíţ i v tomto případě lze vycházet z předpokladů, ţe v období, kdy se hospodářský vývoj vyvíjí pozitivně, rostou tím pádem úrokové sazby, a tudíţ je spíše reálnější investice směrem od zlata do jiných aktiv. Graf č. 19 Vývoj úrokové sazby v USA za období 1995 - 2010
Vývoj ceny úrokových sazeb v USA 7 6 5 4 3
2 1
časové období
Zdroj: vlastní, údaje pouţita z Bloomberg
44 45
Federal Reserve Systém, zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Federal_Reserve Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Federal_Open_Market_Committee
52
I-10
I-09
I-08
I-07
I-06
I-05
I-04
I-03
I-02
I-01
I-00
I-99
I-98
I-97
I-96
I-95
0
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo vytvořit analýzu trhu s drahými kovy. K tomuto účelu jsem vycházel z historického postavení zlata, jakoţto vzácného kovu s přihlédnutím k vývoji ceny stříbra, platiny a palladia. V průběhu mé bakalářské práce jsem vyzdvihl podstatné faktory, které ovlivňují jak nabídku, tak i poptávku zlata a rozdělil jsem je pod patřičné sektory, jeţ jsem jednotlivě analyzoval. Tyto fundamenty hrají velmi důleţitou roli pro budoucí vývoj ceny a vzhledem k faktu, který je moţné vidět na grafu č. 5, je jasně patrné, ţe nabídka je stále v sestupném trendu, jelikoţ lehce dostupné oblasti jiţ byly vytěţeny. Jediné co částečně sniţuje tlak na nabídku i cenu je rostoucí nabídka recyklovaného zlata. Taktéţ je moţné vidět, na grafu č. 6, ţe v případě centrálních bank dochází ke sniţování zásob zlata pomocí odprodejů, které se dnes řídí pravidly CBGA, avšak neustále dochází ke sniţování limitů odprodeje zlata, tudíţ k určité neochotě bank sniţovat si své rezervy ve zlatě. V případě poptávky, zde dochází ke zvýšení zájmu jak ze strany Indie, Číny, tak i z oblastí, které jsou v moderní době povaţovány za nové. Jedná se o zvyšující poptávku od institucionálních investorů, kteří nabízejí investice do zlata a podobných moţností. Tito investoři, či spekulanti, si tyto moţnosti investice rychle oblíbili z důvodů vysoké likvidity, nízkých vstupních částek a hlavně moţnosti kvalitně diverzifikovat své investiční portfolio. Zvýšení poptávky z této strany, lze přikládat i k větší osvětě drobných investorů a taktéţ k větší medializaci zlata a ostatních drahých kovů. Následně jsem zapojil k fundamentální analýze taktéţ analýzu technickou a při pouţití základních parametrů jsem zanalyzoval, ţe se trh nachází stále v růstovém trendu a cena se současně pohybuje v trendovém pásmu, kde horní úroveň, oblast okolo 1220 USD za unci, bude klíčová při pokračování růstového trendu. V momentě, kdy dojde k proraţení této historické úrovně, je moţné očekávat pokračování růstového trendu aţ k úrovním okolo ceny 1300 USD/unci. Tyto informace potvrzuje i divergence, která se objevila na denním grafu, indikující silný růstový trend a tedy moţnost pokračování ve zdolávání nových maxim.
53
V poslední kapitole, jsem došel k závěru, ţe cena zlata vysoce koreluje s vývojem ceny stříbra, jelikoţ vývoj tohoto vzácného kovu se liší pouze z důvodů vyšší poptávky z průmyslu a niţší ze strany šperkařství. V případě korelace s vývojem nezaměstnanosti v USA, jsem došel k závěru, ţe korelace nebyla prokázána. Indikátor nepřímé korelace je v případě dolarového indexu na vysokých úrovních, částečně lze mluvit o nepřímé korelaci i v případě vývoje HDP v USA a úrokové sazby, která je do určité míry spjata s vývojem americké ekonomiky. Pro investory tedy platí, ţe v období, kdy se zlepšuje hospodářská situace v USA, raději volí svojí cestu směrem k rizikovějším aktivům, neţ do zlata. Podle této korelace bylo tedy zlato, za posledních 15 let, spíše povaţováno za bezpečný přístav, neţ jako protiinflační nástroj. Růst zlata v současné době je dán z několika důvodů, tím hlavním je vysoká poptávka ze strany skupiny států BRIC46, která vystupuje jako hlavní subjekt na straně poptávky jiţ v současnosti a její obrovský ekonomický potenciál by měl být příslibem do budoucna. Další z důvodů, které mohou hovořit pro budoucí růst ceny drahého kovu je fakt, ţe v období celosvětového ekonomického růstu většinou platí, ţe americký dolar oslabuje. Pokud budeme předpokládat uklidnění situace na evropské scéně, pak lze očekávat odliv kapitálu z dolarových oblastí směrem do jiných měn, jako je na příklad euro, libra, či australský nebo kanadský dolar, jakoţ to komoditní měny Domnívám se, ţe výše zmíněné důvody hovoři jednoznačně pro apreciaci nejen zlata, ale i ostatních drahých kovů. Drahé kovy jsou vyčerpatelnými zdroji, které lze charakterizovat kontinuálně se sniţující nabídkou, a na druhé straně stojící rostoucí poptávkovou stranou, kde se ukazují stále nové oblasti vyuţití drahých kovů a to jak po investiční stránce, tak i v oblasti průmyslu a ochrany ţivotního prostředí.
46
Jedná se o akronym společně označující země Brazílie, Rusko, Indie, Čína
54
Seznam použité literatury Benjamin Graham; Inteligentní investor; 1. Vydání 2007; ISBN 978-80-247-1792-0; Praha; GRADA Publishing Dr. Hans J. Bocker; Svoboda jménem zlato; 1. vydání 2009; ISBN 978-80-254-4979-0; GRADA Publishing Jan Struţ, Bohumil J. Studýnka; Zlato – Příběh neobyčejného kovu, 1. vydání Praha 2005, ISBN 80-247-0902-3, GRADA Publishing Jim Rogers; Žhavé komodity – jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích; 1. vydání; 2008; ISBN 978-80-247-2342-6; Praha; GRADA Publishing Kolektiv autorů; Zlato světa; 1. vydání 2005, ISBN 978-80-7321-159-2; Fortuna Libri Podhajský Petr, Nesnídal Tomáš; Obchodování na komoditních trzích – průvodce spekulanta, 2. Rozšířené vydání; 2. vydání 2006; ISBN 80-247-1851-0; Praha; GRADA Publishing Juan Carlos Artigas, Natalie Dempster; An investor’s guide to the gold market (US edition), World Gold Trust Services LLC; New York 2009 Natalie Dempster; Investing in gold: the strategic case; World Gold Trust Services LLC; New York 2008 Jessica Cross, The Yelow book 2009, BNP Paribas Fortis/VM Group; 2009 Brussels World Gold Council and GFMS Ltd; Gold Demand Trends; World Gold Council and GFMS Ltd; London 2010 Barry Cooper, Brian Quast, Cosmos Chiu; Been Making A List And Checking It Twice; Toronto 2009
Internetové odkazy www.zlato-online.cz www.zlataky.cz www.silverinstitute.org www.silverandgold.biz www.seekingalpha.com www.reserveasset.gold.org www.p-numismatika.cz www.nicholsongold.com
55
www.lydianmint.com www.lbma.org.uk www.hedge-fond.cz www.gold.org www.fullermoney.com www.etfsecurities.com www.emax.cz www.economicexpert.com www.colosseum.cz https://research.stlouisfed.org http://www.gfms.co.uk/ http://en.wikipedia.org http://data.bls.gov http://cs.wikipedia.org http://www.bullionvault.com http://cibcwm.com/wm http://www.invest.gold.org
56
Seznam grafů Graf č. 1 Vývoj ceny GETF v porovnání s vývojem ceny zlata ..................................... 20 Graf č. 2 Rozloţení nabídky zlata za období 2003-2008 ............................................... 22 Graf č. 3 Vývoj recyklace zlata v tunách........................................................................ 24 Graf č. 4 Největší producenti zlata za rok 2009 ............................................................. 26 Graf č. 5 Světová těţební produkce ................................................................................ 26 Graf č. 6 Zlato v centrálních bankách............................................................................. 28 Graf č. 7 Vývoj poptávky z průmyslu v období 2000-2009 ........................................... 32 Graf č. 8 Vývoj poptávky ze šperkařství v období 2000-2009 ....................................... 33 Graf č. 9 Vývoj investiční poptávky v období 2000-2009 ............................................. 35 Graf č. 10 Příliv kapitálu do Číny za období 1996-2010................................................ 37 Graf č. 11 Vývoj výše úrokové sazby v USA za období 1990-2010.............................. 39 Graf č.12 Vývoj měnového agregátu M2 v USA za období 1990-2010 ........................ 40 Graf č. 13 Vývoj spotové ceny zlata Londýn, technická analýza................................... 42 Graf č. 14 Vývoj ceny zlata na burze COMEX + indikátor RSI - týdenní graf ............. 43 Graf č. 15 Vývoj ceny platiny za období 2005 - 2010, spotová cena Londýn ............... 47 Graf č. 16 Vývoj ceny zlata v období 1995-2010 .......................................................... 49 Graf č. 17 Vývoj ceny stříbra v období 1995-2010 ........................................................ 49 Graf č. 18 Vývoj ceny zlata oproti ceně dolarového indexu .......................................... 50 Graf č. 19 Vývoj úrokové sazby v USA za období 1995 - 2010 .................................... 52
57
Seznam obrázků Obrázek č. 1 Vídeňský Filharmonik, 1 oz zlatá investiční mince .................................. 17 Obrázek č. 2 Investiční zlatý svitek 1000 g Münze Österreich ...................................... 17 Obrázek č. 3 Tzv. Lýdijský lev....................................................................................... 61 Obrázek 4 Dukát (florén) Jana Lucemburského ............................................................. 64
58
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Ukázka kotace ceny zlata a stříbra............................................................. 16 Tabulka č. 2 Přehled majetku fondu k 11.3.2010 ........................................................... 21 Tabulka č. 3 Nevýznamnější těţební společnosti v roce 2009 ....................................... 27 Tabulka č. 4 Státy s největším podílem zlata ve svých rezervách .................................. 29 Tabulka č. 5 Rozloţení poptávky po zlatě ...................................................................... 30 Tabulka č. 6 Vývoj poptávky v období 2000-2009 ........................................................ 31 Tabulka č. 7 Průměrná poptávka po zlatě ze šperkařství za období 2004-2008 (uvedeno v tunách) ......................................................................................................................... 34 Tabulka č. 8 Růst HDP a předpokládaný vývoj HDP pro vybrané regiony ................... 36 Tabulka č. 9 Vývoj nezaměstnanosti v USA za období 1995-2010 ............................... 51
59
Příloha 1 Historie zlata Afrika kolébka zlata Nejstarší doklady o pouţití zlata zasahují aţ do období 6 tisíc let před naším letopočtem, a to na území Přední Asie a následně období 5-4 tisíce let před naším letopočtem do starověkého Egypta. Během této doby se zlato pouţívalo nejprve jako kultovní předmět a poté i jako platidlo. Důleţitou lokalitou, kde se v Egyptě těţilo zlato, bylo území mezi Nilem a Rudým mořem. Zde se nacházelo údajně 36 starověkých dolů 47. Nejvýznamnější nálezy zlata však pocházejí z období Nové říše (1580 – 1090 př. n. l.). Jiţ v této době Egypt se zlatem čile obchodoval. Zejména s oblastmi z Přední Asie. Nejednalo se jen o obchod se zlatem. Často právě zlato bylo důvodem pro dobyvačné výpravy. Následně si faraoni na podrobených územích kaţdoročně vynucovali vyplácení tributu48 ve zlatě. Nejvýznamnějším důkazem staroegyptské zručnosti a dovednosti co se týká práce se zlatem se stalo objevení Tutanchamonovy hrobky (5. listopadu 1922). Dalšími pozoruhodnými místy v dějinách zlata se staly království Núbie a Kúš (období 800 let př. n. l.). Zde zlatnictví dosáhlo velmi vysoké úrovně. Ve středověku se stala zlatonosnou oblastí západní a jiţní Afrika, kde byly a stále jsou bohaté naleziště zlata.
47
Jan Struţ, Bohumil J. Studýnka. Zlato – Příběh neobyčejného kovu, První vydání Praha 2005, ISBN 80-247-0902-3, Grada Publishing, a. s. 48 Tribut – latinsky „tributum“ – placení daně jiným panovníkům
60
Zlato na Blízkém východě Pro nejstarší státy Blízkého východu bylo Obrázek č. 3 Tzv. Lýdijský lev
právě zlato jedním z důvodů pro expanzi či údrţbu obchodních tras. Jelikoţ se zde zlato takřka nevyskytovalo, bylo hromadění tohoto vzácného kovu spíše otázkou obchodu neţ vojenských výpadů. Nejstarší nálezy pocházejí z období 4. tis. let př. n. l. na Sumerském královském pohřebišti v Uru (tehdejší území Mezopotámie). Jiţ v této době Sumerové povaţovali
zlato
za jedinečné
platidlo
a přepočítávali ceny takřka všeho na zlato, stříbro či
obilí.
Avšak
na příklad
v Babylónii
Zdroj: www.lydianmint.com
(24.
století
př.
n.
l.)
byla jako
platidla pouţívána jen měď a stříbro, jelikoţ zlato bylo příliš vzácné. Rozvoj zlatnictví však nebyl jen na území Mezopotámie. Například v někdejší Persii (půda současného Íránu) se dovednost práce se zlatem vyvíjela po celá tisíciletí. Dalšími významnými oblastmi zpracování a těţby zlata byla v období 22. století př. n. l. území „Chachchu“, jihovýchodní část Malé Asie a „Meluchchu“, oblast na východ od Perského zálivu. V roce 560 před naším letopočtem se objevují jedny z prvních raţených mincí známé jako Electrum49 (denominovaná jako 1/3 statéru50), které pocházejí z Lýdie, království Malé Asie. Počátky zlata ve starověkém Římě I kdyţ v Evropě nebylo příliš nalezišť zlata, stejně si však tento „boţský“ kov podmanil zejména obyvatele středomoří. I kdyţ první zmínky z Evropy o zpracovávaném zlatu pocházejí zřejmě z 5. tisíciletí př. n. l. z nekropole v bulharské Varně. O významný rozvoj v oblasti zlata se zaslouţili Římané. Ti dováţeli zlato ze svých provincií na územích Hispánie (dnešní Španělsko), Gálie (dnešní Francie), Dácie (dnešní Rumunsko) a z britského Walesu (zde se těţí zlato do
49
Materiál, ze kterého se následně razila mince (The Lydian Lion) váţící 4,7 gramů, původně sloţená z 55% zlata a 43% stříbra, 2%mědi. www.lydianmint.com 50 Stater, mince, uţívaná v období od 8stol. př. n. l. do 50 let.n.l. v Řecku a Lýdii
61
dnes). Jen samotný Egypt a Núbie dodaly v průběhu pěti staletí římské říši přes 80 tun zlata. První mincovna v Římě vznikla v roce 289 př. n. l., kde se razily nejprve mince ze stříbra a mědi a aţ v roce 217 př. n. l. Římané vydávají první zlatou raţenou minci, které se říkalo aureus51, běţným platidlem se však stala aţ za vlády císaře Augusta v roce 31 př. n. l. Následně v průběhu vlády císaře Trajána (53-117 n. l.) se stal Řím centrem vlády a bohatství zejména díky drahým kovům, které nabyli Římané při svých vojenských výpravách. Ne nadarmo se období vlády císařů Trajána, Hardiána a Marka Aurelia nazývalo „zlatým stoletím“. Sice se Řím mohl honosit jiţ v té době obrovskými „Zlatými paláci“ či obrovským amfiteátrem jménem Coloseum, ale co se týká nošení zlata na veřejnosti, to zde v této době nebylo vhodné! Dokonce ani pohřbívání nebylo moţné spolu se zlatými předměty52. Osobité šperkařství se v Římě rozvinulo aţ v 1. století př. n. l., kdy přestal být uplatňován zákaz nošení šperků na veřejnosti. Zlato však nebylo jen prostředkem směny či válečnou kořistí. Římané si také díky zlatu mohli vykupovat mír, zejména v období, kdy byli okupovány germánskými kmeny, v období roku 408 n. l. Za dalších deset let se objevili Hunové, kteří se na dlouhé období stali hlavními protivníky Říma. I zde si musel Řím vykoupit mír zlatem. Tato „daň z míru“ byla v období 406-453 zvýšena aţ na úroveň 700 liber, neboli 55 tis. zlatých solidů53. Toto období římské vlády by se dalo shrnout do jedné věty, tedy, ţe vláda a moc rostla i upadala podle toho, jak se dařilo dobývat cizí území a získávat nové zdroje zlata. Tento stav byl samozřejmě dlouhodobě neúnosný. V okamţiku, kdy Římu došlo zlato, najednou nebylo moţné čím platit, případně čím si vykoupit mír a tato situace značně přispěla k následnému rozpadu tohoto impéria po nájezdu Vandalů v roce 455 n. l.
51
Z latinského názvu pro zlato.Tato mince váţila 8,18 gramů zlata. Jim Rogers, Ţhavé komodity – Zlato – mystika proti realitě; první vydání Praha 2008, Grada Publishing a. s., ISBN 978-80-247-2342-6 52 Zákon dvanácti desek z pol. 5 století př. n. l. 53 Zlaté mince pouţívané Římany (4-10 století našeho letopočtu), http://www.economicexpert.com/a/Solidus:coin.htm
62
Minojská civilizace, Kelti, Etruskové Nejstarším a taktéţ nevýznamnějším centrem, v případě egejské kultury, se stal ostrov Kréta (3. tis. př. n. l.). V této době došlo k zaloţení tzv. Mínojské civilizace. Staří Kréťané si potrpěli na krásné věci a rafinované šperky, většinou ze zlata. V samotném Řecku se šperkařství začíná rozvíjet aţ při rozmachu mykénské kultury (16 – 12 stol. př. n. l.). Centry zlatnického umění se v této době staly města Tíryns, Pylos a Théby. V případě řeckých městských států došlo k významnému rozvoji po sjednocení měnového systému, nejznámější reformu provedl athénský státník Solón v roce 494 př. n. l, kdy zavedl stříbrnou minci, která se stala po zavedení dominantním platidlem v Řecku i v přilehlých oblastech. Jednalo se o jednotky raţené (drachna a její zlomky), ale i o jednotky váhové (mina, talent). Taktéţ Keltové (přelom 4. a 5. století př. n. l.), kteří se v Evropě usídlili na území Bavorska, Švýcarska, Česka, jiţ znali všechny tehdy známé techniky zpracování zlata. Bojové výpady do Itálie a Řecka a následná expanze keltské moci si vyţádaly na našem území pouţívání peněz. Tento rozvoj se potvrdil 2. století př. n. l., jednalo se většinou o zlaté mince54. Etruskové se usídlili v první třetině 1. tisíciletí před naším letopočtem na Apeninském poloostrově. Tento národ patřil mezi mimořádné umělce a zlatníky, coţ dokazují šperky z té doby propracované do nejmenších detailů. Raný a vrcholný středověk v Evropě Touha po zlatě v období středověku byla neuvěřitelná. Hlavně díky zlatu si člověk mohl přivlastnit legitimitu moci. Tento drahý kov však v tomto období patřil mezi značně nedostatkové zboţí, např. kdyţ franský panovník Karel Veliký (747-814 n. l.) zavedl
54
Dokladem pokroku mincovnictví na území České republiky se stal Podmokelský (nalezen 1771) a Strádonický poklad (nalezen 1877)
63
nový typ denárů, musel na ně
Obrázek 4 Dukát (florén) Jana Lucemburského
pouţít stříbro. Aţ v roce 1282 se v Benátkách začal razit zlatý dukát letech
av
následujících
začal
platit
500 jako
nejpouţívanější mince Evropy. Ve
stejném
období
vznikla v italské Florencii mince Zdroj: http://p-numismatika.cz/index.php 1 zvaná florén. Následně během vlády Jana Lucemburského 1325 se tato měna stala podkladem pro oficiálně první raţbu českého mince zvaná florén
55
. Následně během vlády jeho syna, Karla IV, se tato
měna začala nazývat jako český dukát (resp. český zlatý). Jedny z prvních dukátů u nás byly raţeny v Kremnické mincovně jiţ ve 14. století56. První polovina druhého tisíciletí byla v Evropě poměrně bohatá na výskyt nových nalezišť, především v Čechách, Durynsku, Sasku, Slezsku a Karpatech. Stále však poptávka vysoce převyšovala nabídku a zlata bylo velký nedostatek. S postupem doby během vrcholného středověku se zlato začalo velmi hojně hromadit v pokladnicích katedrál a klášterů, z důvodů snahy ohromit obyčejné věřící a sblíţit je s církví. Z této doby byl zachován jeden z nejhezčích zlatých relikviářů, který je povaţován za špičkové dílo románského umění, tzv. Relikviář sv. Maura. Relikviář byl objeven 5. listopadu 1985 v Bečově nad Teplou a zde je i vystaven. Období renesance a prvních cest do Ameriky V 15. století patřila mezi centra zlatnického umění především Florencie, Řím a Benátky. Toto období bylo specifické pro svou volnost, jak v oblasti duchovna, tak i v oblasti vědy a umění. S tím byla také spjata chuť po poznávání nových území např. cesty Portugalců do Indie či Španělů do Ameriky (1492 n. l.). Záhy se ukázalo, ţe jde o zemi s velkým nerostným bohatstvím. Na území dnešního Mexika se dříve rozkládala říše 55
Mince raţená od roku 1325(nejprve jako florén) králem Janem Lucemburským tato mince vydrţela aţ do roku 1547. Hmotnost mince 3,49 gramů 56 Zdroj: http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola10
64
Aztéků, o kterých bylo známo, ţe vlastnili velké mnoţství zlata. Tento národ přisuzoval zlato bohům, a proto si jej tak váţil (pouţívání zlata se rozšířilo v této říši aţ v období mezi 10. aţ 16 stoletím, avšak nejstarší doklad o pouţití zlata sahá aţ do říše Inků 1900 l. př. n. l. na území dnešního Peru)57. Španělé při své honbě za zlatem dobyli i říši Mayů na poloostrově Yucatán. Největší odměnou pro španělské dobyvatele bylo zlato v oblasti legendárního Eldoráda (název vznikl ze slov el hombre dorado „neboli člověk pokrytý zlatem“) na území dnešní Kolumbie. Z této země bylo v období mezi 1503 aţ 1660 vyvezeno do Španělska přes 185 tun zlata. Zlatá horečka v Kalifornii a na Aljašce Klíčovou postavou v období tzv. „kalifornské zlaté horečky“ se stal Augustus Sutter (1803-1880). Sutter postavil v údolí řeky Sacramento pilu na vodní pohon. 24. ledna 1848 (v období dešťů), se zde začala v písku objevovat první zrnka zlata. Díky této skutečnosti se počet obyvatel v San Franciscu během dvou let zvýšil z 500 na 25 000. Zlato dokonce stálo částečně v pozadí kariéry známého podnikatele Levi Strause, který se v roce 1853 dostal do San Franciska a nabídl zlatokopům kalhoty z velmi odolného materiálu, který se hodil nejen tehdejším zlatokopům. Během sedmi let „zlaté horečky“ se v Kalifornii vytěţilo zlato v hodnotě více jak 350 milionů dolarů a nakonec vidina rychlého zbohatnutí přilákala do Kalifornie přes čtvrt milionu lidí ze všech koutů světa. Zprávy o zlatě se začaly objevovat i na Aljašce a to jiţ v roce 1848 díky inţenýrovi Dorošinovi, který informoval carskou vládu o moţnosti dolování zlata v oblasti okolo Cookova zálivu. Car těmto zprávám nevěnoval příliš velkou pozornost a raději prodal Aljašku v roce 1867 USA. Aţ v roce 1880 se zlato našlo na ostrově Douglas a začalo se zde těţit ve velkém. Následně bylo v roce 1896 objeveno zlato na řece Yukon.58. Horečka na Aljašce přinesla asi 78 tun zlata. Mezi další pozoruhodné oblasti v těţbě zlata se přidaly během 19. století např. Nevadská
poušť,
kde
byla nalezena téměř
200
kilometrů
dlouhá
zlatonosná
ţíla pojmenovaná v roce 1849 jako Mother Lode (Mateřská ţíla). V roce 1859 57
Jan Struţ, Bohumil J. Studýnka. Zlato – Příběh neobyčejného kovu, První vydání Praha 2005, ISBN 80-247-0902-3, Grada Publishing, a. s 58 Velmi poutavě toto cestování na Klondike popisuje známý spisovatel Jack London
65
byla nalezena ţíla s abnormální
koncentrací
zlata a stříbra.
Tato
ţíla byla pojmenována po jednom ze svých objevitelů Comstock Lode. V období od roku 1801 aţ do roku 1900 se na území USA (včetně Aljašky) vytěţilo více jak 3589 tun zlata. Zlato v Austrálii a Jiţní Africe Ústřední postavou, která stála při objevení zlata v Austrálii, byl Edward Hammond Hargraves. Byl to zlatokop, který se vrátil z Kalifornie zpět domů a v roce 1850 nalezl zlato nedaleko od Bathurstu v New South Walesu. O něco později se také zlato nachází v sousední Victorii. Díky zlaté horečce se od roku 1850 do roku 1852, zvýšil počet obyvatel z pouhých 400 tisíc téměř na 800 tisíc. V roce 1869 byl v Autrálii, v oblasti Victoria Goldfields, nalezen jeden z nejznámějších a největších „zlatých valounů“, a to o váze 70 kg. Během jednoho století tedy mezi 1801 aţ 1900 bylo v Austrálii vytěţeno 3006 tun zlata a téměř z 80% šlo toto zlato na londýnský trh Jihoafrická horečka začala roku 1886 ve městě Langlaagte. Těţba zde však nebyla nijak jednoduchá, jelikoţ zlato bylo ukryto v tvrdé hornině a na těţbu bylo vyţadováno profesionálního personálu a výkonného strojního zařízení. Těţba vyţadovala nejprve dostatečnou investici. Toho vyuţili tamní majitelé diamantových polí a rychle ovládli situaci. Osadníci, kteří putovali za zlatem, se v roce 1886 usadili na místě, které slibovalo dlouhodobější potenciál v těţbě a díky tomu zde vzniklo město Johannesburg. Toto město jiţ v roce 1897 mělo přes 100 tisíc obyvatel. V roce 1887 se doktorům Robertu a Williamu Forrestovi a chemikovi Johnu Mac Arthurovi podařilo objevit metodu odloučení zlata z rudy za pomocí kyanidu. Tento objev znamenal převrat v těţbě a obrovské navýšení a zefektivnění těţby a díky tomu se podíl Jiţní Afriky na světové těţbě zvýšil z původních 0,8% v roce 1887 na 15% v roce 1899.
66
Příloha 2 Historie stříbra Historie stříbra se začala vyvíjet jako první v Antálii (dnešní část Turecka), tyto zdroje stříbra byly vyuţívány zejména pro obchod do Malé Asie či případně do Řecka na Krétu. První období, kdy se začal zvyšovat počet objevených nalezišť a objevovaly se také nové moţnosti v oblasti těţby, bylo v 3000-2500 let před naším letopočtem za doby Minojské civilizace a později i Mykénské. Tato civilizace se významně podílela na rozvoji těţby stříbra na Řeckých ostrovech a v Řecku samotném (1600-1100 př. Kr.). Po úpadku Minojské civilizace (1600 př. n. l.) a poklesu vlivu Mikénské kultury (období okolo 1200 př. n. l.) se do popředí v těţbě dostalo řecké město Laurium, poblíţ Athén. Tato oblast měla díky své poloze unikátní přístup pro obchodování a export kovu se snadno rozšířil do severní části Afriky a v té době (8 století př. n. l.) zejména do burţoazního Řecka. Těţba v Lauriu byla vysoce produktivní, odhaduje se, ţe během vrcholu těţby (600-300 př. n. l.) bylo ročně vytěţeno přes 1milion troyských uncí59. Tyto doly patřily mezi největší ve své době po více neţ 1000 let (do 1. Století našeho letopočtu). Po Punských válkách (264 – 146 př.n.l.) začalo hrát podstatnou roly v těţbě stříbra Španělsko, pod nadvládou Kartága60, a to bezmála na dalších 1000 let. Právě obyvatelé Kartága, povaţovaní za odborníky v těţbě stříbra, byly za nadvlády Říma rozmístněny po různých místech Evropy, aby dostatečně zabezpečovaly těţbu a tím kryly stále rostoucí poptávku po tomto kovu, jakoţ to nástroj pro směnu při obchodním styku římského impéria s Řeckem či s oblastí tzv. Malé Asie. Po Invazi Maurů do Španělska se těţba a výzkum stříbra rozšířila do centrální Evropy, kde se později nachází několik nalezišť stříbra zejm. v oblasti okolo Chemnitz, Remmelsburg nebo oblast Saska v dnešním Německu (období 750-1200 našeho století).
59
Zdroj: http://www.silverinstitute.org/old_world_silver.php
60
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kart%C3%A1go
67
Nová éra pro stříbro Nové období, které přišlo, lze nazývat jako přelomové a to díky zlepšení způsobu těţby, které přišlo po období objevení Nového světa roku 1492. Tento způsob těţby, který byl přivezen do Evropy, umoţňoval těţit drahé kovy daleko efektivněji a to pomocí rtuti, která na sebe je schopna navázat zlaté a stříbrné částice a separovat je od zbytku rudy. Jedna z prvních významných oblastí v „Novém světě“ se nacházela v Bolívii ve městě Potosi. V této oblasti bohaté na stříbro bylo vytěţeno, během období 1500-1800, přes miliardu troyských uncí stříbra61. Přibliţně ve stejné období vytěţili Španělé v Mexiku přes 1,5 miliardy uncí stříbra. Další velmi významná oblast pro těţbu bylo Peru (v období mezi roky 1600-1800). Z této oblasti se produkovalo ročně přes 3 miliony uncí stříbra a to zejména oblast zvaná Cerro de Passo. V období mezi roky 1500 aţ 1800 patřily Bolívie, Peru a Mexiko mezi největší producenty na světě a jejich těţba čítala dohromady přes 85% světové produkce, která v Evropě nacházela uplatnění zejména v Německu, Maďarsku a Rusku. Těţba se koncem 18 století pohybovala průměrně okolo 9 milionů troyských uncí stříbra ročně62. Po roce 1850 vzrostla produkce hlavně v Severní Americe a to v období, kdy byla objevena loţiska v Nevadě zejména v nově objevené oblasti zvané Comstock Lode. Těţba v tomto období dosahovala maxima v roce 1870, kdy bylo těţeno mezi 4080 miliony uncí stříbra ročně. Stříbro v 19. a 20. Století Období mezi lety 1876 a 1920 bylo plné technologických inovací v těţbě stříbra a objevování nových oblastí pro těţbu. Produkce v poslední čtvrtiny 19. století byla enormní a dokonce předešlý průměr v těţbě za posledních 75 let byl zvýšen na čtyřnásobek, tedy přes 120 milionu uncí stříbra za rok. Značný podíl na zvýšení produkce měla nově objevené oblasti ve státech Nevada, Colorado a Utah. 61
62
Zdroj: http://www.silverinstitute.org/rise_of_north_america.php Zdroj: http://www.silverinstitute.org/rise_of_north_america.php
68
Objevením nových nalezišť v Austrálii, Evropě, Kanadě, Africe a dalších zemích, značně přispělo ke zvýšení těţby, v období 1900 – 1920, o dalších 50%. Těţba se jiţ v této době pohybovala na průměrné světové nabídce okolo 190 milionech uncí stříbra. V průběhu 20. Století dochází ke značnému zefektivnění těţby a začíná se velmi hlasitě poukazovat v těţbě na šetrnost k ţivotnímu prostředí v těţbě. Dochází taktéţ rozvoji hlubinné těţby a nalézá se šetrný způsob jak oddělit např. zinek od drahých kovů.
69
Příloha 3 Seznam největších oficiálních držitelů zlata
Zdroj: World Gold Council
70
Příloha 4 Nabídka a poptávka zlata
Zdroj: GFMS, Ltd., World Gold Council
71
Příloha 5 Standarty burzovně obchodovaného futures kontraktu zlata Kontrakt Kontrakt
Zlato
Kontrakt - anglicky
Gold
Sektor
Kovy
Burza
New York Mercantile Exchange
Měna
USD
Specifikace Velikost kontraktu
100 uncí
Hodnota kontraktu
114290.0 USD
Kotace
USD/unce
Ukázka kotace
1 142,9 USD/unce
Hodnota bodu
100.0 USD
Tick
0.1 USD/unce
Hodnota ticku
10.0 USD
Obchodní hodiny Náš čas
0:00-23:15
Místní čas (dle sídla burzy) 18:00-17:15 Popis kontraktu
Popis
Dodává se 100 trojských uncí. Zlato musí být o ryzosti ne menší neţ 0.995 a je ve formě jednoho prutu nebo ve třech jednokilových prutech. Kaţdý prut nese sériové číslo a identifikační punc burzou schváleného a v seznamu vedeného zpracovatele.
Expirace - aktivní kontrakt
72
Aktivní měsíc
JUN 10 (M0)
První obchodní den
29. 6. 2005
Počet dnů do expirace
66
First notice
28. 5. 2010
Poslední obchodní den
28. 6. 2010
Expirace – souhrnné Měsíce
GJMQVZ
FEB 10 (G0)
FN: 29.1.10 LT: 24.2.10
APR 10 (J0)
FN: 31.3.10 LT: 28.4.10
JUN 10 (M0)
FN: 28.5.10 LT: 28.6.10
AUG 10 (Q0)
FN: 30.7.10 LT: 27.8.10
OCT 10 (V0)
FN: 30.9.10 LT: 27.10.10
DEC 10 (Z0)
FN: 30.11.10 LT: 29.12.10
FN: First Notice – jedná se o první den, kdy můţe vypořádací centrum vybrat drţitele dlouhých pozic k odběru komodity. Všechny dlouhé pozice (futures kontrakt nakoupen, „long“) musí být před tímto datem uzavřeny, jinak hrozí riziko odběru.
LT: Last Trade – jedná se o poslední den, kdy ještě probíhají obchody s daným měsícem dodání. Všechny pozice (dlouhé i krátké) musí být nejpozději během Last Trade uzavřeny. V tento den jsou u řady kontraktů zkrácené obchodní hodiny.
73
