Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Analýza systému nakládání s odpadem ve městě Šlapanice Diplomová práce
Vedoucí práce: Bc. Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D.
Vypracoval: Bc. Michal Petrucha
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza systému nakládání s odpadem ve městě Šlapanice vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu práce Bc. Ing. Zdeňkovi Konrádovi, Ph.D., za odborné vedení a cenné připomínky při zpracovávání mé diplomové práce. Také děkuji všem, kteří mně při zpracovávání diplomové práce věnovali svůj čas a poskytli značné množství informací, zvláště ochotným zaměstnancům městského úřadu Šlapanice a panu Vladimíru Junovi.
ABSTRAKT Práce je zaměřena na systém nakládání s odpady ve městě Šlapanice. V práci je popsána právní úprava odpadového hospodářství v České republice, charakteristika komunálního odpadu, jeho sběr, přeprava a způsoby zpracování. Na tyto části navazuje charakteristika zájmové oblasti. Dále jsou popsány hlavní rysy odpadového hospodářství města, identifikovány vznikající druhy odpadů, jeho množství, složení a způsoby jeho sběru. K vyhodnocení zjištěných skutečností je použita SWOT analýza. Jako další prostředek pro generování podnětů pro zlepšení bylo provedeno ověření souladu provozu sběrného střediska odpadů s příslušnými právními předpisy a provozním řádem. V práci doporučuji aktualizovat plán odpadového hospodářství, zvýšit množství sběrných míst a shromažďovacích prostředků na separované složky KO. Pro sběrné středisko odpadů pak doporučuji zahájit vedení provozního deníku a identifikovat osoby při odběru stanovených druhů odpadů. Klíčová slova: komunální odpad, analýza, Šlapanice, odpadové hospodářství, separovaný sběr
ABSTRACT The thesis is focused on waste management system in the Šlapanice. The thesis acquaints with legal regulations of waste management in the Czech republic, characteristic of municipal waste, waste collection, shipments of waste and methods of waste processing. The next part of this thesis describes region of interest and the main features of town waste management. In this part are also identified generated waste, quantity and methods of waste collection. For evaluation findings is used SWOT analysis. The further means for generating recommendations for improvements were used evaluation operation of collection yard waste with legislation. In the thesis, it is recommended to update the waste management plan, increase the amount of collection point and increase quantity of funds for separate components of municipial waste. For collecting yard waste, it is recommanded to implement operational log and identify the person from whom it is taken defined waste types. Keywords: municipial waste, analysis, Šlapanice, waste management, separate collection
OBSAH 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 9
2
CÍL PRÁCE ........................................................................................................... 11
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ...................................................................................... 12 3.1 3.1.1
Související právní požadavky ....................................................................... 12 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů [4] ............................................................................. 12 3.1.2
Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, ve znění pozdějších
předpisů [7] .............................................................................................................. 15 3.1.3
Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění
pozdějších předpisů [8]............................................................................................ 17 3.1.4
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých dalších předpisů,
ve znění pozdějších předpisů ................................................................................... 17 3.1.5 3.2
4
Plány odpadového hospodářství ............................................................... 18 Charakteristika komunálního odpadu a jeho vlastnosti ........................... 19
3.2.1
Sběr komunálního odpadu ........................................................................ 21
3.2.2
Shromažďovací prostředky komunálního odpadu .................................... 22
3.2.3
Přeprava komunálního odpadu ................................................................. 25
3.2.4
Technologie zpracování odpadu ............................................................... 27
3.2.5
Systémy nakládání s komunálními odpady .............................................. 30
3.3
Informační zdroje odpadového hospodářství České republiky ................ 31
3.4
Nakládání s odpady na úrovni České republiky ........................................ 32
MATERIÁL A METODIKA................................................................................ 34 4.1
Sběr dat .......................................................................................................... 34
4.2
SWOT analýza............................................................................................... 35
4.3
Ověření souladu provozu sběrného střediska odpadů s požadavky
právních předpisů a provozním řádem ................................................................... 37 5
VÝSLEDKY ........................................................................................................... 38
5.1
Město Šlapanice ............................................................................................. 38
5.1.1
Geografické údaje .................................................................................... 39
5.1.2
Urbanistická charakteristika území .......................................................... 40
5.1.3
Demografické údaje ................................................................................. 40
5.2 5.2.1
Odpadové hospodářství města Šlapanice .................................................... 41 Vyhlášky města Šlapanice upravující nakládání s odpady na území města
Šlapanice a místní části Bedřichovice ..................................................................... 44 5.2.2
Produkce odpadů ve městě ....................................................................... 46
5.2.3
Sběr a svoz odpadů ................................................................................... 51
5.2.4
Charakteristika svozových společností ..................................................... 52
5.2.5
Separovaný sběr skla, papíru a plastu ....................................................... 53
5.2.6
Další odděleně sbírané druhy odpadů ....................................................... 58
5.2.7
Sběrné středisko odpadů ........................................................................... 59
5.2.8
Ekonomika systému .................................................................................. 60
5.3
Realizace SWOT analýzy ............................................................................. 64
5.3.1
Identifikace silných a slabých stránek ...................................................... 64
5.3.2
Hodnocení silných stránek a slabých stránek ........................................... 65
5.3.3
Identifikace příležitostí a hrozeb............................................................... 65
5.3.4
Hodnocení příležitostí a hrozeb ................................................................ 66
5.3.5
Matice SWOT ........................................................................................... 67
5.4
Provedení ověření souladu provozu sběrného střediska odpadů s
požadavky právních předpisů a provozním řádem ............................................... 69 5.4.1 5.5
Výsledky ověření (zjištění z auditu) ......................................................... 70 Doporučení pro zlepšení systému nakládání s odpadem ve městě
Šlapanice .................................................................................................................... 71 5.5.1 6
Doporučení pro sběrné středisko odpadů.................................................. 74
DISKUZE ............................................................................................................... 77
7
ZÁVĚR ................................................................................................................... 80
PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................... 83 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 90 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 92 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 93 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 94
1 ÚVOD Člověk v podstatě od počátku své existence určitým způsobem ovlivňuje životní prostředí, ale nikdy ne v takové míře jako během posledních několika desítek let. Tato skutečnost souvisí s technickým rozvojem, vědeckým poznáním, rostoucí populací a také se zvyšujícími se potřebami. Velký vliv na environment je v dnešní konzumní společnosti dán především odebíráním surovin (ropa, dřevo,…) a následným vnášením různorodých, mnohdy nepřirozených látek zpět do životního prostředí. Tento vliv na životní prostředí ovlivňuje kvantita a kvalita těchto materiálových toků. Čím větší množství a cizorodější látky a materiály se do životního prostředí vnášejí, tím lze předpokládat negativnější dopady. Protože roste uvědomění si odpovědnosti společnosti za tuto skutečnost, je dnes pojem odpad, jakožto surovina vnášená do životního prostředí, často používaným pojmem. Jelikož množství produkovaného odpadu ve výrobní i spotřební sféře má rostoucí tendenci, je důležité k této problematice přistupovat zodpovědně a se snahou co nejméně zatěžovat životní prostředí. Právě ekonomicky, sociálně a environmentálně přijatelné nakládání s odpady, respektive odpadové hospodářství je v mnoha zemích intenzivně probíraným tématem. [1] V současné době je za nejlepší způsob nakládání s odpady považováno předcházení vzniku odpadu. Nejlépe tak je, pokud žádný odpad nevzniká. Za druhý nejlepší způsob nakládání je považována příprava k opětovnému použití, pak recyklace a jiné, například energetické využití odpadů. Za nejhorší způsob nakládání s odpady je považováno skládkování, jelikož se jedná pouze o přenesení problému do budoucna. I přes tuto skutečnost se většina vzniklého odpadu v České republice skládkuje. I když je v hierarchii způsobů nakládání s odpady na prvním místě předcházení vzniku odpadu, nelze pochopitelně zcela zabránit jeho vzniku. Proto je třeba využívat i další způsoby nakládání s odpady, se snahou omezovat skládkování. [1, 2] Na území obce je nejcharakterističtějším vznikajícím odpadem komunální odpad. Dle zákona o odpadech je tento odpad tvořen odpadem vznikajícím z činnosti fyzických osob na území obce, vyjma právnických a fyzických osob, oprávněných k podnikání. Jednoduše řečeno jsou to například právě ty věci, který každý z nás ve své domácnosti vhazuje do odpadkového koše, ze kterého jsou poté přesypávány do shromažďovacího prostředku určeného pro komunální odpad. Další nakládání s tímto odpadem již zajišťuje obec v souladu s požadavky právních předpisů. Ve skutečnosti je samozřejmě 9
situace složitější. Dle Katalogu odpadu patří do skupiny komunální odpady několik dalších podskupin a druhů odpadu a na území obce nevznikají pouze komunální odpady. S tímto zohledněním se poté liší i způsob s jejich nakládáním. [1, 2] Nakládání s odpady na území obce představuje komplexní a rozsáhlý systém, který je ošetřen právními předpisy a měl by zohledňovat několik aspektů. Právě analýza takového systému, zaměřená na nakládání s komunálním odpadem ve městě Šlapanice, je předmětem této diplomové práce.
10
2 CÍL PRÁCE –
Identifikovat a charakterizovat základní legislativní a normativní pojmy ve vztahu
k řešené problematice a odpadovému hospodářství ČR –
Specifikovat druh a složení odpadu, který vzniká ve Šlapanicích v návaznosti na
geografické a urbanistické území –
Provést vhodnou metodou analýzu systému nakládání s komunálním odpadem ve
městě Šlapanice –
Vhodnou metodou vyhodnotit zjištěné skutečnosti
–
Na základě zjištěných skutečností vytvořit návrhy pro zlepšení systému nakládání
s odpady ve městě Šlapanice
11
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Související právní požadavky
3.1
Nakládání s odpady podléhá požadavkům právních předpisů, jejichž tvorba je dynamickým procesem. Legislativa odpadového hospodářství v ČR sahá do roku 1991, kdy vznikl první zákon o odpadech č. 238/1991 Sb. Do této doby nebylo nakládání s odpady nijak konkrétně řešeno. Zákon stanovoval zpracování Programů odpadového hospodářství, které již v následně přijatém zákoně č. 125/1997 Sb. zaneseny nejsou. Změnu přináší zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, který stanovuje zpracování plánů odpadového hospodářství (POH) na úrovni ČR, kraje a původců odpadů. Změnu tohoto zákona provádí zákon č.154/2010 Sb., změna zákona o odpadech. Tato, tzv. euronovela zákona o odpadech upravuje povinnosti, technické záležitosti a definice podle požadavků evropských směrnic. Ústředním orgánem státní správy pro odpadové hospodářství je Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které bylo zřízeno k 1. lednu 1990. V oblasti komunálních odpadů (KO) je státní správa vykonávána zejména prostřednictvím samostatné působnosti obcí. [1, 3]
3.1.1
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů [4] V současnosti (2012) platný zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) s jeho prováděcími předpisy, je stěžejním právním předpisem při nakládání s odpady. Zákon upravuje práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství (OH) a působnost orgánů veřejné správy v OH. Dále pravidla pro nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku při dodržování ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání. Z působnosti zákona jsou vyjmuty zejména radioaktivní odpady, odpady drahých kovů, odpady plastických trhavin, odpadní vody a další položky uvedené v § 2 tohoto zákona. S ohledem na předmět této diplomové práce je třeba charakterizovat některé pojmy, vycházející ze zákona o odpadech.
12
Odpadové hospodářství (OH) – činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy a kontrola těchto činností, Odpad – je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů, uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu Komunální odpad (KO) – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání Odpad podobný komunálnímu odpadu – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů Nebezpečný odpad (NO) – odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu Nakládání s odpady – shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů Shromažďování odpadů – krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady Původce odpadů – právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu Oprávněná osoba – každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů ^12) Zákon v § 9a stanovuje hierarchii způsobů nakládání s odpady. Tato hierarchie musí být v rámci odpadového hospodářství dodržována. Od této hierarchie je možno se odchýlit, pouze pokud se prokáže, že je to vhodné. Pořadí způsobů nakládání s odpady: 1. předcházení vzniku odpadů 2. příprava k opětovnému použití, 3. recyklace 13
4. jiné, například energetické využití odpadů 5. odstranění odpadů Obec může prostřednictvím obecně závazné vyhlášky stanovit systém nakládání s KO i s jejich biologicky rozložitelnou složkou a se stavebním odpadem vznikajícím na jejím katastrálním území. Dále může obec ve své samostatné působnosti stanovit systém komunitního kompostování. Povinností obce je určit místa k odkládání KO, vyprodukovaného fyzickými osobami a místa, k odkládání jeho nebezpečných složek. Jak je výše uvedeno, obec je původcem odpadu od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném – vztahují se na ni povinnosti uvedené v § 16. Povinnosti původců odpadů. Jejich povinností je: zařazovat odpady dle druhů a kategorií, jak je uvedeno v § 5, § 6 zákona o odpadech pokud odpady nemůže sám využít nebo odstranit, musí jej převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12, odstavce 3, zákona o odpadech ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů odpady shromažďovat dle jednotlivých druhů a kategorií odpady zabezpečit před znehodnocením, odcizením, únikem vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, dále ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech a prováděcím předpisem. Evidence se musí archivovat po dobu stanovenou v zákoně o odpadech a prováděcím předpisu. umožňovat kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů, zařízení a předkládat informace o nakládání s odpady zpracovat a plnit POH vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí platit poplatky za ukládání odpadů na skládky dle zákona o odpadech Obec je za nakládání s odpady odpovědná do doby jejich využití nebo odstranění, jestliže toto zajišťuje sama jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12, odstavce 3, zákona o odpadech. Do působnosti zákona nepatří určení minimální vzdálenosti, určené 14
k umístění shromažďovacích prostředků na KO od sídel. Tato záležitost je ponechána na obci ve své samostatné působnosti. [5] Co se týče platby za KO, obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou jeden ze tří možných způsobů. Tyto způsoby platby mezi sebou nelze kombinovat. Dvě z těchto plateb vychází ze zákona o odpadech a třetí ze zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. První způsob je stanoven v § 17, odstavci 5, zákona o odpadech, kde je stanoveno, že obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování KO od fyzických osob na základě smlouvy. Ze zákona o odpadech vychází pouze povinnost, aby tato smlouva byla uzavřena písemně a aby obsahovala výši úhrady. Ostatní náležitosti se řídí občanským či obchodním zákoníkem. Další způsob platby stanovuje § 17a. Zde je uvedeno, že obec může prostřednictvím obecně závazné vyhlášky stanovit poplatek za KO. Pro tyto účely je v odstavci 2, použit termín poplatník a plátce. Pro poplatníka platí, že je to každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká KO a pro plátce, že je to vlastník nemovitosti, kde vzniká KO. Výše poplatku je stanovena podle předpokládaných nákladů, které vyplývají z režimu nakládání s KO. Správu poplatku vykonává obec. Posledním způsobem platby za KO je Místní poplatek za provoz systému, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování KO, upravený zákonem o místních poplatcích. Tento způsob platby je v ČR nejrozšířenější a jako jediný ze tří způsobů plateb má stanovenou hranici poplatku maximálně 500,- za osobu za kalendářní rok (v roce 2012). Tato částka je dvousložková. První část tvoří 250,- za osobu a kalendářní rok a druhá část tvoří maximálně 250,- a je stanovena na základě skutečných nákladů obce na sběr a svoz netříděného KO předcházejícího roku za osobu. Osobou je rozuměna fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt či fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Jaký způsob platby obec zvolí je v její samostatné působnosti. [5, 6]
3.1.2
Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, ve znění pozdějších předpisů [7]
Vyhláška č. 381/2001 Sb., (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Katalog odpadů“) tvoří jeden ze základních prováděcích předpisů k zákonu o odpadech. Katalog odpadů je stanoven přílohou č. 1, Seznam nebezpečných odpadů přílohou č. 2. Aby byly splněny povinnosti původců odpadů, dle § 16, zákona o odpadech, musí se odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a § 6, zákona 15
o odpadech. Právě postupy pro toto zařazení jsou obsaženy v § 2 a § 3 Katalogu odpadů. Odpad se zařazuje pod šestimístná katalogová čísla. Šestimístné katalogové číslo je tvořeno prvním dvojčíslím, označujícím skupinu odpadů, druhým dvojčíslím označujícím podskupinu a třetím dvojčíslím, které označuje druh odpadu. Komunální odpady se zařazují do skupiny 20, stejně jako odpady, které mají složení podobné komunálním odpadům a vznikají při nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. Obalový odpad, který je odděleně sbíraný nebo vytříděný z komunálního odpadu se dle vyhlášky přednostně zařazuje do podskupiny 15 01. Původce, produkující odpad podobný komunálnímu odpadu, má dle zákona o odpadech možnost zapojit se do systému nakládání s komunálním odpadem, zavedeného obcí. V případě, že tak na základě písemné smlouvy s obcí učiní, je povinen odpad třídit a zařazovat dle Katalogu odpadů v souladu se systémem, který obec zavedla. V případě, že tak neučiní, je povinen z odpadu vytřídit využitelné a nebezpečné složky. Zbylá směs kategorie ostatní odpad se zařadí pod katalogové číslo 20 03 01 Směsný komunální odpad. Postup pro zařazení odpadu dle kategorií je stanoven v § 3. Rozeznáváme odpad ostatní a nebezpečný, přičemž nebezpečný odpad (NO), je v Katalogu odpadů označen symbolem hvězdičky “*“. Pro účely evidence se NO označuje písmenem “N“. Ostatní odpad se označuje písmenem “O“. V Katalogu odpadů také existují tzv. zrcadlové položky, což znamená, že jsou jednomu druhu odpadu přiřazena dvě čísla odpadu, přičemž jedno z nich je označeno jako NO a druhé jako ostatní odpad. Zařazení odpadu poté vychází z § 6 zákona o odpadech. A to tak, že se odpad zařazuje do kategorie nebezpečný, pokud je smíšen nebo znečištěn některou ze složek uvedených v příloze č.5 zákona o odpadech (pouze ty chemické látky a prvky, které jsou nebezpečné dle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), nebo pokud je smíšen nebo znečištěn některým z odpadů, které jsou uvedeny v Seznamu nebezpečných odpadů. Pro účely zařazení odpadu do kategorie NO, musí složky uvedené v příloze č. 5 zákona o odpadech způsobovat jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2, zákona o odpadech. Dále má také původce povinnost zařadit odpad do kategorie nebezpečný, pokud má jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2, zákona o odpadech. Odpady, které byly zařazeny do kategorie NO v souladu s § 6 16
zákona o odpadech a v Katalogu odpadů se nenachází číslo označené symbolem “*“ se označují v evidenci “O/N“.
3.1.3
Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění
pozdějších předpisů [8] Za důležitý lze v souvislosti s předmětem práce uvést například § 5 Shromažďování odpadů. Paragraf mimo jiné stanovuje povinnost, aby shromažďovací prostředky odpadů byly odlišeny od jiných prostředků, které se nepoužívají pro nakládání s odpady a od prostředků pro jiné druhy odpadů. Dále musí zajistit ochranu před povětrnostními vlivy, musí být zabezpečena ochrana proti prašnosti, před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením, smícháním s jinými druhy odpadů nebo únikem ohrožujícím zdraví lidí nebo ŽP. Prostředky pro shromažďování odpadů musí umožňovat obsluze bezpečnost při obsluze, čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění. Shromažďovací prostředky pro KO dále musí plnit ustanovení příslušných technických norem, čímž se tímto stejně jako právní předpisy stávají závazné. V § 21 vyhlášky, je upraven způsob vedení průběžné evidence odpadů, § 22 upravuje ohlašování evidence odpadů. Hlášení o roční produkci a nakládání s odpady provádí původci odpadů a oprávněné osoby za uplynulý kalendářní rok dle přílohy č. 20 vyhlášky. Stejně tak obce, které zasílají hlášení o roční produkci KO a jim podobných odpadů z nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, které se zapojily do systému nakládání s odpadem stanoveným obcí. Obce s rozšířenou působností kontrolují správnost obdržených hlášení od původců odpadů a oprávněných osob a po doplnění chybějících údajů je zasílají na příslušné orgány veřejné správy elektronickou formou. Obce s rozšířenou působností také vedou evidenci jimi vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí vydaných podle zákona o odpadech.
3.1.4
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých dalších předpisů, ve
znění pozdějších předpisů Tento zákon společně se zákonem o odpadech podstatně vymezuje odpadové hospodářství v ČR. Stejně tak, jak vznikají odpady, jen těžko se lze v dnešní společnosti vyhnout vzniku obalů. V dnešní době může být vhodným obalem pouze takový, který splňuje zásady ochrany životního prostředí. Zjevně proto je také účelem zákona chránit
17
ŽP předcházením vzniku odpadů z obalů. Zákon v § 1 stanovuje například povinnosti a práva při nakládání s obaly a uvádění obalu a balených výrobků na trh nebo do oběhu. V § 16 zákon definuje pojem Autorizovaná obalová společnost (AOS), jako právnickou osobu, založenou jako akciovou společnost, které bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci podle § 17. Rozhodnutí o autorizaci vydává po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem zemědělství, MŽP. V roce 1997 byla v ČR založena AOS EKO-KOM, a.s., provozující systém, který zajišťuje třídění, recyklaci a využití odpadu z obalů. Obec vstupuje do systému uzavřením Smlouvy o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů. [9, 10]
3.1.5
Plány odpadového hospodářství
Povinnost zpracovávat POH stanovuje zákon o odpadech a zpracovává je MŽP, kraje a původci odpadů. POH ČR se zpracovává nejméně na období 10 let a tvoří podklad pro zpracování POH krajů. POH ČR se dělí na čtyři základní části – úvodní část, vyhodnocení stavu OH ČR, závazná část a směrná část. Závazná část je vyhlašována vládou prostřednictvím nařízení. Závazná část POH ČR je také závazným podkladem pro rozhodovací činnosti správních úřadů, krajů a obcí, co se týče odpadového hospodářství.
Také
kraj
zpracovává
POH
na
dobu
nejméně
10
let
a obsahuje závaznou a směrnou část. POH původce odpadů je zpracováván v případě, že původce odpadů ročně produkuje více než 10 · 103 kg NO nebo více než 1 000 · 103 kg ostatního odpadu a to na dobu nejméně 5 let. Dále musí být v souladu se závaznou částí POH kraje a tvoří závazný podklad pro jeho činnost. Obce tvořící dobrovolný svazek obcí, mohou na základě písemné dohody vytvořit společný POH původce odpadů. [4, 12] Závazná část POH ČR, obsahující zejména cíle podporující zvyšování materiálového využívání odpadů a snižování negativních dopadů odpadů na lidské zdraví a environment, je stanovena v nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky. Nařízení vytváří rámec pro podporu technologií s nižším dopadem na životní prostředí. Platnost závazné části POH z roku 2003 je stanovena na období 2003 – 2013. [11] Konkrétní cíle a cílové hodnoty pro snížení množství ukládaných, BRKO na skládky jsou stanoveny tak, aby hmotnostní množství těchto odpadů bylo v roce 2013 maximálně 50 %, v roce 2020 maximálně 35 % z celkového množství těchto odpadů 18
vzniklých v roce 1995. Pro rok 2012 byly stanoveny následující cíle. V oblasti využívání odpadů byl stanoven cíl zvýšit využívání všech vznikajících odpadů na 55 % do roku 2012 ve srovnání s rokem 2000. U odpadních olejů mělo být dosaženo využití 50 % hmotnostních, z množství olejů uvedených na trh za rok, do roku 2012. Do roku 2012 měl být také zajištěn sběr a materiálové využití olověných akumulátorů, v 95 % hmotnostního množství z jejich celkového množství uvedeného na trh. Dalším cílem také bylo stanoveno využívání vznikajících stavebních a demoličních odpadů v míře 75 % hmotnostních do roku 2012. U autovraků je například stanoven cíl, aby od roku 2015 bylo opětovně používáno a využíváno autovraků přijatých za kalendářní rok, v množství 95 % hmotnostních. Z uvedeného, je zřejmé, že mnoho cílů již prošlo svým cílovým rokem. Pro některé z uvedených cílů je dle aktuálního POH dále čas pro přijímání opatření, zabezpečujících dosažení cílových hodnot. [11]
3.2
Charakteristika komunálního odpadu a jeho vlastnosti
V předchozích kapitolách byl KO popsán z hlediska právních náležitostí. Tato kapitola se zabývá některými dalšími pojmy, jeho složením, fyzikálními, chemickými a dalšími vlastnostmi. V oblasti OH se ve vztahu ke KO dále často setkáváme s pojmy domovní odpad, kuchyňský odpad, biologicky rozložitelný odpad a s dalšími pojmy, které jsou zde popsány. Domovní odpad (DO) – je zahrnut v pojmu komunální odpad. Jedná se o běžný odpad z denní spotřeby domácností a je majoritní složkou KO. Pro účely zdokonalení systému nakládání s KO nebo pro jeho novou projekci, jsou potřebné údaje o množství a skladbě KO s ohledem na typ zástavby. Získávání těchto údajů je časově a finančně náročné a proto jsou tyto analýzy prováděny jen v některých oblastech a se zaměřením na DO. Pro zjišťování množství a skladby DO se rozlišují tyto typy zástaveb: 1. sídlištní zástavba velkých měst 2. sídlištní zástavba menších měst 3. smíšená zástavba měst 4. venkovská zástavba Jednotlivé typy zástaveb se od sebe liší množstvím obyvatel a zdrojem tepla. Sídlištní zástavba velkých měst je charakterizována více než 80 000 obyvateli a centrálním zdrojem tepla. Druhý případ 20 000 – 80 000 obyvateli a centrálním 19
zdrojem tepla, třetí případ je charakterizován bytovými i rodinnými domy s centrálním i lokálním vytápěním. Venkovská zástavba je pak charakterizována rodinnými domy s lokálním vytápěním. Obrázek č. 1, uvádí skladbu DO v závislosti na typu zástavby. C1, C2, S, V reprezentuje body 1,2,3,4 uvedené na předchozí straně. [13, 2]
Obr. 1 Skladba domovního odpadu, Kotovicová J., Božek F., Filip J., 2003
Kuchyňský odpad – odpad z domácností tvořený organickými zbytky. Biologicky rozložitelný odpad (BRO) – tento pojem je dán vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o jakýkoliv anaerobně či aerobně rozložitelný odpad. Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) – jedná se o odpady, které jsou schopny aerobního nebo anaerobního rozkladu. Jedná se například o odpady z údržby sadů, parků či travnatých hřišť, pokud jsou ve správě nebo vlastnictví měst. Dále se také jedná o odpady ze zahrad, jenž jsou ve vlastnictví fyzických osob nebo o odděleně sebrané BRO z kuchyní, atd. Odpad ze zeleně – za tento odpad se považuje odpad rostlinného původu. Například větve stromů, listí, tráva z údržby parků a uliční zeleně. Objemný odpad – je takový komunální domovní odpad, který kvůli svým rozměrům nemůže být odložen do běžných shromažďovacích prostředků do velikosti 1,1 m3. Může se jednat například o koberce či nábytek. Zbytkový komunální odpad – odpad, jenž zůstane po odděleném sběru. Jedna z nejzákladnějších charakteristik KO je jeho měrná produkce, která udává celkové 20
vyprodukované množství odpadu za časovou jednotku. Množství je udáváno v hmotnostních nebo objemových jednotkách. Nejčastěji se uvádí roční produkce v tunách. [13] Další důležité fyzikálně-chemické vlastnosti KO jsou: [2, 14, 15] Vlhkost odpadu – stanovuje se v % hmotnosti, porovnáním hmotností vzorku před a po vysušení při 105 °C. Objemová hmotnost – je charakterizována v kg/m3 nebo v t/m3. Spalné teplo – je teplo, které se uvolní úplným spálením vzorku v kalorimetrické nádobě v prostředí stlačeného kyslíku při teplotě 25 °C vztažené na jednotku hmotnosti, přičemž dojde k ochlazení spalin na původní teplotu a voda zůstane v kapalném stavu. Spalné teplo se udává v MJ/kg. Výhřevnost – je spalné teplo menší o výparné teplo vody. Voda po spálení zůstává v plynném stavu. Výhřevnost odpadu se udává v MJ/kg. Obsah spalitelných látek – stanovuje se z úbytku jednotky hmotnosti sušiny odpadu spálením za daných podmínek. Vyjadřuje se v % hmotnosti. Obsah C, N a dalších prvků – vyjadřuje se obsah uhlíku, dusíku a jejich poměr. Dále pak některé vybrané prvky, zejména toxické. Velký vliv na anaerobní i aerobní procesy má obsah toxických prvků. Pro spalovací procesy pak zejména vlhkost, spalné teplo a obsah spalitelných látek. Proto jsou tyto vlastnosti odpadu důležité z hlediska možností dalšího nakládání s odpadem. [2, 14, 15]
3.2.1
Sběr komunálního odpadu
Dostupnost sběrného místa je jedním z aspektů jak charakterizovat systém sběru a separace KO. Rozlišuje se způsob sběru odvozný a donáškový. U odvozného způsobu sběru je donášková vzdálenost 30 – 50 m. Shromažďovací prostředky na KO jsou umístěny na shromažďovacím místě, v blízkosti domů či stavebních objektů. Nutností je separování DO v domácnosti. Tento způsob je v ČR převažující pro odvoz směsného DO. Do odvozného způsobu lze také zařadit pytlový způsob, který je charakteristický používáním plastových pytlů k ukládání starého papíru a plastů. Dále pak balíkový, při kterém je občany svazován starý papír do balíku a poté odkládán ke stanovištím shromažďovacích prostředků KO. V tomto případě se ale jedná pouze o doplněk. [2, 16] 21
Při donáškovém způsobu sběru občan překonává vzdálenost ke sběrnému místu 100 a více metrů. Sběrná místa, obsahující více nádob na separovaný odpad, se budují na veřejných prostranstvích, např. blízko obchodních domů, škol, apod. Dle počtu nádob zabírají plochu 25 až 40 m2. Do donáškového způsobu lze ještě zařadit sběrné středisko odpadů a shromažďování některých druhů odpadů na příslušných místech (obchody, sběrny). Sběrné středisko odpadů je zařízení, které slouží jako doplněk systému separovaného sběru KO. Slouží k odkládání objemného odpadu, nebezpečných složek DO a dalších určených druhů odpadů. Buduje se tak, aby ho dle typu zástavby využívalo 2 000 – 12 000 obyvatel, přičemž dojezdová vzdálenost by neměla být vyšší než 5 – 10 km. Vhodnost daného způsobu sběru, velikosti a počty shromažďovacích prostředků závisí na velikosti obce, počtu obyvatel a dalších místních konkrétních podmínkách. [2, 16]
3.2.2
Shromažďovací prostředky komunálního odpadu
V současnosti existuje velké množství druhů shromažďovacích prostředků pro KO. Jejich použití je ovlivněno místními podmínkami, hospodárností odvozu, způsobem shromažďování a sběru. Shromažďovací prostředky pro KO se dělí z hlediska použitého materiálu na kovové, plastové, sklolaminátové a jutové. Kovové nádoby jsou vyráběny z plechů o tloušťce až 1,25 nebo 1,5 mm, plastové z vysokomolekulárního nízkotlakého polyetylenu. Plastové nádoby jsou dále stabilizovány proti UV záření. Výroba těchto shromažďovacích prostředků podléhá příslušným technickým normám. Na obr. č. 2, je zobrazen plastový „kontejner“ o objemu 1,1 m3 a na obrázku č. 3, je zobrazena kovová, žárově zinkovaná „popelnice“, o objemu 0,11 m3. [15, 16]
22
Obr. 2 Plastový shromažďovací prostředek o
Obr. 3 Kovový shromažďovací prostředek o
3
objemu 1,1 m ,
objemu 0,11 m3, http://www.popelnice-
http://www.sako.cz/popelnice/foto/1100.jpg
kontejner.cz/popelnice-kovova-kulata-110l-d150.html
Dle způsobu nakládání s jejich obsahem se dělí na nádoby přesypné, výměnné a skladovací. U nádob přesypných dochází při svozu k vysypání obsahu do svozového prostředku. Nádoby výměnné jsou vyměněny za prázdné. Skladovací nádoby slouží pro bezpečné uložení odpadů. Podle velikosti se nádoby dělí na malé, střední a velké. Objemy jsou v závislosti na způsobu nakládání s jejich obsahem následující [2, 15]: Nádoby přesypné
Nádoby výměnné
– malé (0,07 – 0,36 m3)
– malé (do 1,1 m3)
– střední (1,1 – 1,5 m3)
– střední (1,1 – 5,0 m3)
– velké (1,5 – 5 m3)
– velké (5 – 20 m3)
Pro nádoby na separovaný sběr je zažito obvyklé barevné členění. Pro papír a lepenku modrá barva, pro čiré sklo bílá, pro barevné sklo zelená, pro plasty žlutá, pro bioodpad hnědá, pro elektrozařízení červená a pro nápojové kartony oranžová. Obrázek č. 4, znázorňuje konkrétní odpady, které lze do příslušného shromažďovacího prostředku umístit – zde bez rozlišení bílého a barevného skla. Obrázek č. 5, pak znázorňuje shromažďovací prostředek na elektrozařízení a obrázek č. 6, pro BRO. [2, 16]
23
Obr. 4 Separovaný sběr, http://www.roztoky.cz/userfiles/file/prilohy/KamSvasimOdpadem.JPG, upraveno
Obr. 5 Shromažďovací prostředek pro
Obr. 6 Shromažďovací prostředek pro
elektrozařízení,
biologicky rozložitelný odpad,
http://www.hw.cz/files/story/7097/90701.jpg
http://www.iprostejov.cz/obrazky/bionadoba.jpg
Z konstrukčního hlediska jsou shromažďovací prostředky na separovaný odpad řešeny také jako sklolaminátové sběrné nádoby o objemech 0,3 – 4,0 m3. Specifickým konstrukčním řešením je zabudování sběrných nádob pod zem. Toto řešení je používáno z důvodů estetických ale i praktických. Příkladem jsou nevyhovující prostory nebo nevhodné parkování automobilů. Odpad v tomto případě propadává odpadkovým košem, umístěným na povrchu do shromažďovacího prostředku, s kterým je spojen. [15, 16] 24
Důležité je též stanovení množství shrom. prostředků. Přestože pro stanovení jejich počtu, ovlivňovaného například frekvencí svozu a dalšími faktory, bylo vypracováno několik metod, v praxi jsou nejčastěji používány metody jednoduché, rozlišující potřebu na bytový sektor a pro ostatní uživatele. [16]
3.2.3
Přeprava komunálního odpadu
Přeprava KO se dělí podle přepravní vzdálenosti, použitého dopravního prostředku a podle kontinuity na odvoz pravidelný a nepravidelný. Pravidelným odvozem je odvážen zejména DO, odpad podobný komunálnímu a některé další odpady, jako jsou například odpady z těžební činnosti, či kaly. Nepravidelný odvoz se týká odpadů, které se vyskytují jen občas. Obvykle se jedná o odpady, vznikající v souvislosti se stavební činností, či jiné velkorozměrné nebo objemné odpady. Dle dopravního prostředku se přeprava dělí na dopravu automobily, dopravu lodní, železniční a také na přepravu použitím potrubních systémů. Tyto se dělí na systémy pneumatické a hydraulické, kdy k dopravě odpadu je využíván vzduch nebo voda. Nejčastějším způsobem přepravy odpadu je doprava automobily, proto je v této části pro další potřebu více popsána. Automobily pro dopravu KO se dělí na tři skupiny [15, 16]: 1. Svozové odpadkové automobily 2. Nosiče přepravníků 3. Přepravní odpadkové automobily Svozové odpadkové automobily jsou koncipovány jako upravený podvozek nákladního automobilu s nástavbou. Nástavba je složena z nádrže na odpad, stlačovacího zařízení a vyklápěče nádob, který je konstruován a přizpůsoben pro normalizované sběrné nádoby. Nádrže na odpad se liší zejména objemem, který se pohybuje u nádrží s malým objemem okolo 5 – 8 m3, u nádrží s velkým objemem okolo 10 – 20 m3, či více. Tyto automobily by měly být voleny dle dopravních podmínek, druhu a plošného soustředění odpadu. Proto jsou automobily s malými objemy nádrží vhodné do částí měst s úzkými ulicemi, či s jinými podmínkami, které zhoršují manipulaci se sběrnými nádobami. Stlačovací zařízení je určeno k hutnění odpadu tak, aby se co nejvíce využívala nosnost automobilu. Rozlišuje se stlačování lineární a rotační. V prvním případě mají vozidla nádrže s obdélníkovým průřezem. Nástavba je v přední části tvořena posuvnou deskou a v zadní uzavíratelným víkem s vyklápěcím 25
a stlačovacím zařízením. U rotačního stlačování se používají válcové nádrže, které se otáčí kolem své osy. Pomocí lopatek, jež se nachází v zadní části, dochází k nabírání a zatlačování odpadu dál do nádrže. Zde se odpad dál posouvá dvouchodou šroubovicí. V zadní části se také nachází víko a vyklápěcí zařízení. Tyto dva druhy automobilů se od sebe mimo konstrukčních odlišností, liší také ve výkonnostních parametrech. Příkladem je poměr stlačení odpadu. U rotačního stlačování odpadu dochází ke stlačování odpadu v poměru 2 – 2,5 : 1, u lineárního až 5 : 1. [2, 15, 16] Nosiče přepravníků představují automobily, sloužící k přepravě, nakládání a vyklápění různých druhů shromažďovacích prostředků či nástaveb. Odvoz odpadu je prováděn výměnným způsobem nebo přesypáním odpadu do shromažďovacího prostředku připevněného na podvozek automobilu. Takto je odvážen zejména separovaný odpad ze sběrných nádob tvaru zvonu, přičemž vyprazdňování takových nádob může být řešeno dvěma způsoby. A to buď otevřením spodního víka ze středu nádoby, nebo z boků nádoby. Tímto dochází k menšímu zatěžování okolí prachem a hlukem. Odvoz výměnným způsobem pak probíhá zejména při svozu velkoobjemového odpadu, stavebních odpadů či BRO. [15, 16] Poslední skupinou jsou přepravní odpadkové automobily. Většinou se jedná o tahače s přívěsem nebo návěsem a jsou využívány pro dálkovou přepravu odpadů. Tyto automobily mohou být používány hlavně v případě, ve kterém se jedná o koncepční nakládání s KO a jeho složkami, ať již na úrovni regionů, krajů nebo i ČR. [15] Podle přepravní vzdálenosti lze přepravu rozdělit na jednofázovou, dvoufázovou a vícefázovou. V případě jednofázové přepravy se využívá jednoho dopravního prostředku a předpokládá se ekonomická vzdálenost dopravy do vzdálenosti 50 až 80 km. Tato přeprava má v ČR větší zastoupení. Dvoufázová přeprava zahrnuje dovoz odpadu z místa shromažďování na překladiště odpadů a po případné úpravě odvoz na místo konečného způsobu nakládání s odpadem. Prakticky se může jednat například o odvoz jednotlivých složek separovaného sběru na dotřiďovací linky, kde se tyto složky dotřídí, či upraví a následně odváží na další zpracování. U vícefázové přepravy se počítá ještě s dalšími překládkami odpadu. [15, 16]
26
3.2.4
Technologie zpracování odpadu
Způsoby využití a odstranění odpadů je možno rozdělit na recyklaci, skládkování, tepelné způsoby, biologické způsoby a fyzikálně-chemické způsoby. [1] Podkapitola popisuje technologie nejčastěji používané pro nakládání s KO v ČR a to skládkování, spalování, recyklaci a kompostování. Skládkování odpadů Skládkování má v ČR největší zastoupení. Skládka je technické zařízení, které slouží k odstraňování odpadů, jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo do země. Jedná se o nejméně žádoucí způsob. Aby skládka minimalizovala vlivy na ovzduší a aby negativně neovlivňovala podzemní a povrchovou vodu a horninové prostředí po celou dobu její životnosti, ale i po jejím uzavření, musí plnit tří základní podmínky. Těmi je umístění skládky s přesně definovanými podmínkami, těsnění skládky, jež je prováděno s ohledem na druh odpadů a odplynění skládky, prováděné též dle druhu přijímaných odpadů. Skládky se podle technického zabezpečení dělí na tři skupiny a to na skupinu S-inertní odpad (S-IO), skupinu S-ostatní odpad (S-OO), která má další podskupiny S-OO1, S-OO3 a na skupinu S-nebezpečný odpad (S-NO). Stupeň zajištění skládky poté podmiňuje druh odpadů, který lze na skládku uložit. Jelikož na skládkách S-OO a S-NO vznikají v průběhu skládkování výluhové vody a skládkový plyn, musí být vybaveny zařízením pro jejich nakládání a čerpání. Výluhové vody vznikají jednak biologicko-chemickými procesy probíhajícími ve skládce a dále k nim patří zachycená srážková voda. Skládkový plyn vzniká anaerobním rozkladem organické hmoty. Jeho složení se mění s ohledem na stáří skládky a na rychlosti jeho čerpání. Jeho majoritními složkami jsou CH4 a CO2. Má-li skládka a krycí vrstva zeminy konečný tvar, dochází poté k rekultivaci, a to technické a biologické. [1, 2, 17] Spalování odpadů Spalování odpadů je dnes neoddělitelnou součástí OH. S ohledem na ekonomické důvody, by měly mít přednost před spalováním technologie omezování vzniku odpadů, regenerace nebo jejich využívání, avšak spalování by mělo předcházet ukládání odpadů na skládky. Za spalování odpadů lze označit chemický rozklad odpadní látky působením teploty, či spolupůsobením teploty a kyslíku v prostředí s obsahem kyslíku. Odpad je z hlediska spalování považován za méněhodnotné palivo. Pro spalování je 27
odpad charakterizován obsahem hořlaviny, která se dělí na prchavou a neprchavou, obsahem vlhkosti, jež je obsažena jako krystalicky vázaná voda nebo voda povrchová a obsahem minerálních látek. Při spalování probíhá řada procesů. Jsou jimi zejména vysoušení, probíhající při teplotách 40 °C – 150 °C, dále za vyšších teplot, vznik těkavých hořlavých látek, jejich vznícení a hoření. Produktem spalování odpadů jsou spaliny a u tuhých, někdy i kapalných odpadů dále tuhé zbytky – popel (škvára, struska) a popílek. Mezi hlavní výhody spalování odpadu patří redukce původního objemu odpadu, možnost využití tepla a také je to jediná možnost zpracování některých druhů odpadů (odpady z chemického průmyslu nebo ze zdravotnických zařízení). Mezi nevýhody pak patří zejména vysoké investiční náklady na výstavbu a provoz. Spalování KO vzhledem ke své heterogenitě není jednoduchou záležitostí. KO je složen z různých složek o různě velikosti. Příkladem je i konkrétněji DO, hlavní složka KO, kdy se jeho složení mění v závislosti na ročním období a typu zástavby. Zařízení umožňující řízené termické zpracování odpadů se nazývá spalovna. V ČR jsou tři spalovny komunálního odpadu – v Liberci, Praze a Brně. [1, 14] Recyklace odpadů Recyklací odpadu se rozumí znovuuvedení do cyklu, využití odpadu jako druhotné suroviny ve výrobním procesu. Ze systémového pojetí ji lze definovat jako materiálové, či energetické využívání výrobních, zpracovatelských či spotřebních odpadů, látek a energií v původní nebo pozměněné formě, bez ohledu na místo a čas vzniku odpadů a jejich použití. [1] Recyklaci lze rozdělit na interní a externí, přičemž za interní recyklaci se považuje vrácení zpět do procesu, ve kterém odpad vzniká. Pokud se odpady uplatňují v jiném odvětví, výrobním procesu či podniku, pak se jedná o recyklaci externí. Recyklace poskytuje oproti jiným způsobům zpracování odpadu řadu výhod. Na straně vstupů zmenšuje potřebu prvotních surovin a na straně výstupů snižuje zátěž ŽP odpady z výrobních a spotřebních procesů. Často dochází k dalším kladným vlivům, jako je snížení množství emisí, množství znečištěných vod, atd. Dosahuje se také pozitivních ekonomických efektů. Například zpracování kovu ze šrotu je čtyřikrát až desetkrát méně investičně náročné než zpracování primárních surovin. Potřeba elektrické energie při využívání druhotných surovin na výrobu srovnatelných produktů jako ze surovin primárních, klesá. Ovšem i tento způsob zpracování odpadů má své omezení. Recyklační technologie jsou investičně nákladné, což často 28
v podnikové praxi sehrává významnou roli. Investiční nákladnost souvisí nejen s pořízením technologie, ale i s dalšími provozními náklady. Pro účelnou recyklaci je také zapotřebí, aby fungovalo shromažďování, separace a skladování odpadů v dostatečných množstvích a aby nebyl finální produkt ovlivňován některými komponenty odpadu.
Toto
jsou
technické
a
materiálové
omezení.
Dalším
technologickým omezením je také nedostatečné množství poznatků ohledně možností zpracování odpadů a technologií, jež by toto umožňovali. I přes výše uvedené pozitivní environmentální efekty recyklace, jsou zpracovatelské postupy zdrojem emisí, jsou náročné na energii a na dodatečné přírodní zdroje. Je tedy potřeba zvážit jejich negativní působení na životní prostředí, které nesmí být větší než dopady způsobené výrobou primární suroviny a odstranění odpadu. [1, 2]
Kompostování Kompostování se řadí mezi biologické způsoby zpracování BRO. Do BRO se řadí několik druhů odpadů, jež se vyskytují v několika skupinách Katalogu odpadů, včetně BRKO. Vzhledem k tomu, že ukládání odpadů na skládku způsobuje negativní vlivy na ŽP, je kompostování z tohoto hlediska podporovaným způsobem zpracování odpadů. Kompostování je aerobní technologie využití BRO, jež se provádí za účelem získání stabilizovaného produktu s obsahem humusových látek. Při kompostování dochází k transformaci organických látek prostřednictvím mikroorganizmů a bezobratlých živočichů. Jedná se v podstatě o napodobení a zintenzivnění přeměn organických látek v přírodě. Výsledkem je zmenšení hmotnosti a objemu kompostovaného BRO, snížení množství semen plevelů, patogenních mikroorganismů či dalších škůdců a tvorba kompostu. Kompostování se liší způsoby a technikami jeho provádění. Lze ho rozdělit na tzv. otevřené kompostování, do kterého se řadí například polní kompostování a na uzavřené kompostování, kam patří boxy, reaktory a tunely. Dnes se využívá řada způsobů kompostování, jež jsou určovány druhem kompostovaného materiálu, místem kompostování a druhem mikroorganismů zabezpečujících proces kompostování. [1, 17, 18] Proces kompostování ovlivňuje řada faktorů. Jedním ze základních je správná surovinová zakládka, při které nejvýznamnější roli hraje poměr uhlíku a dusíku. Tento poměr by se měl u čerstvě založeného kompostu pohybovat mezi 20 – 40 : 1. Dalším významným faktorem při zakládce je vlhkost, která by se měla pohybovat v rozmezí 29
50 – 60 %. Nutností je také kontrola fyzikálních, chemických a mikrobiologických vlastností, dostatečná doba kompostování, monitorování průběhu a vhodná úprava vstupních
surovin.
Proces
kompostování
probíhá
z hlediska
biologických
a biochemických přeměn, ve třech na sebe navazujících fázích. Jedná se o fázi rozkladu, fázi přeměny a fázi syntézy. První fáze je provázena zvyšováním teploty až na 50 – 65 °C s dobou trvání dva až tři týdny. V další fázi dochází k poklesu teploty na 40 – 45 °C. Při této fázi dochází ke změně složení mikroorganismů a jsou zde zahrnuty procesy přeměny a částečného rozkladu hůře rozložitelných látek. Ve třetí fázi dochází k využívání meziproduktů rozkladu z druhé fáze, k syntéze humusových látek. Doba trvání a průběh jednotlivých fází je také závislý na mnoha faktorech, například na složení vstupních surovin. Za zmínku též stojí, že první kompostárna byla na území ČR zřízena v roce 1912, čímž u nás získává kompostování téměř nejstarší tradici v Evropě. [1, 17, 18]
3.2.5
Systémy nakládání s komunálními odpady
Na způsoby a stanovení priorit při nakládání s KO mají zásadní vliv mezinárodní úmluvy a zákony, které se mnohdy opírají o současný stav vědeckého poznání. Vzhledem ke skutečnosti, že se v DO nachází 18 % – 30 % hmotnosti odpadu z obalů a že vyseparovaný odpad z obalů lze až z 80 % zhodnotit, je pozornost zaměřena na separaci obalů. Systém nakládání s KO zahrnuje jeho sběr, shromažďování, třídění, svoz, úpravu a využití či odstranění. Snahou je, aby separace odpadu z obalů bylo z finančního hlediska kryto výrobci obalů, dovozci obalů a prodejci. Rozlišuje se Zálohový systém, Paralelní systém a Integrovaný systém nakládání s KO. Pro paralelní systém je charakteristický oddělený sběr KO a obalového odpadu, přičemž sběr KO je povinností obce a sběr odpadu z obalů je povinností výrobců a prodejců obalů. Příkladem zavedení tohoto systému nakládání s KO, na základě zákona, je SRN v roce 1990. Povinnosti vycházející z tohoto zákona, jenž se týkají zpětného odběru odpadu z obalů a jeho zhodnocení, mohou plnit samostatně podnikatelské subjekty nebo tyto povinnosti mohou předat společnosti, která byla za tímto účelem založena. Nevýhodou tohoto systému je zdvojení investic, zejména při budování systému a obtížné stanovení poplatků. V případě Integrovaného systému nakládání s KO se provádí sběr KO a odpadu z obalu společně. Rozhodující je materiálové složení odpadu, netřídí se tedy dle původu. I v tomto případě je zakládána společnost, která přebírá povinnosti 30
zpětného odběru a recyklace daných množství konkrétních druhů odpadů z obalů od výrobců, dovozců, distributorů a prodejců obalů. Splňují-li integrované systémy dané požadavky příslušných předpisů EU, mohou stejně jako paralelní systém používat značku „Zelený bod“, která mimo jiné potvrzuje, že za obaly byl uhrazen finanční příspěvek organizaci, zajišťující zpětný odběr a využití obalového odpadu. Nositelem práv na území České republiky je AOS EKO-KOM, a.s. Výhodou tohoto systému jsou nižší investice a provozní náklady. Další možností je využití Zálohového systému. Tento systém, vzhledem k finanční motivaci, vede k velké míře využití. Nevýhodou je ekonomická a organizační náročnost, ale také nutnost velké účasti obyvatel. Pro příklad lze uvést, že jako nejstarší je uváděn švédský zálohový systém a mimo u nás nejzvyklejší způsob zálohování skleněných obalů jsou v různých zemích zálohovány také hliníkové obaly („plechovky“), či PET lahve. Jednotlivé systémy nakládání s KO se vyvíjejí v závislosti na legislativním vývoji, na nových poznatcích, ale také se od sebe odlišuji v jednotlivých zemích. [2, 9]
3.3
Informační zdroje odpadového hospodářství České republiky
I když je legislativa jedním ze základních nástrojů ochrany ŽP, může v některých případech způsobovat obtížnost porovnávání produkce a nakládání s odpady v jednotlivých letech. Příkladem může být rok 2006, kdy značně poklesla celková produkce odpadů, což bylo způsobeno vyjmutím některých druhů odpadu z režimu odpadů. Další obdobou je snížení produkce NO mezi lety 2001 a 2002, která je způsobena přijetím Katalogu odpadů dle Evropské unie. Do roku 2001 včetně, tak nelze jednoznačně porovnat produkci NO, vzhledem k rozdílu, jaké druhy byly v daných letech požadovány za nebezpečné. I určení množství vyprodukovaných odpadů může být problematické. V ČR se lze setkat se dvěma významnými zdroji dat. Jednak s Informačním systémem odpadového hospodářství (ISOH), který shromažďuje data na základě evidence vycházející ze zákona, anebo s Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Údaje z těchto dvou zdrojů se mohou lišit. Příčinou je rozdílná metodika zpracování dat a v případě ČSÚ i jiné vymezení KO. Data v ISOH jsou získávána z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady, čímž takto prostřednictvím Informačního systému plnění ohlašovacích povinností plní všichni, kteří jsou ze zákona povinni, ohlašovací povinnost. Data jsou poté využívána i ČSÚ, Českou Inspekcí životního prostředí (ČIŽP), MŽP, krajskými úřady a Státním fondem životního prostředí. ČSÚ data sbírá 31
vlastním šetřením pomocí výkazu ODP 5-01, jež se opírá o data z průběžné evidence odpadů. ČSÚ každý rok oslovuje jiný okruh respondentů, přičemž počet není tak vysoký jako u ohlašovatelů Ročního hlášení o odpadech. Tento výkaz se v některých ohledech vyplňuje jinak než Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady a také v jiném rozsahu, čímž vzhledem k této skutečnosti a ke zdvojenému získávání dat dochází ke zvýšené administrativní zátěži podniků. [1, 19] V ČR bylo dle ISOH v roce 2011 vyprodukováno přibližně 4 585 · 106 kg KO, přičemž SKO představoval z tohoto množství 3 015 · 106 kg. [20]
Nakládání s odpady na úrovni České republiky
3.4
Tab. č. 1, poukazuje na množství vyprodukovaného KO v jednotlivých letech dle ISOH. Zřejmý je nárůst množství vyprodukovaného SKO v letech 2005 až 2009. Tab. 1 Produkce KO v letech 2003 – 2010
Rok 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003
Komunální odpady celkem [106 kg]
Směsný komunální odpad [106 kg]
4 685 4 795 4 602 4 392 3 979 4 436 4 655 4 389
3 091 3 236 2 954 2 812 2 758 2 742 2 853 2 795
zdroj:http://isoh.cenia.cz/groupisoh/index.php?row_cnt=15&rok=2008&ezuj=&pzuj=&eorp=&porp=& eokres=&pokres=&ekraj=&pkraj=&kodp=200301&nakl=A00&ktg=
Dle ČSÚ bylo v roce 2011 nejčastějším způsobem nakládání s KO skládkování, a to se zastoupením 65 %, dále spalování – 18 %, recyklace – 15% a kompostování – 2 %. Na obrázku č. 7, jsou uvedeny způsoby nakládání s KO v letech 2006 – 2011. [21]
32
Graf 8 Vývoj nakládání s komunálním odpadem Trend in municipal waste treatment 100% 90% 80%
Kompostování /Composting
70% 60%
Recyklace / Recycling
50% 40%
Spalování / Incineration
30% 20% Skládkování / Landfilling
10% 0% 2006
2007
2008
2009
2010
2011
Obr. 7 Vývoj nakládání s KO v letech 2006 – 2011, http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/tab/93002BFFF1, upraveno
Na základě tohoto obrázku, lze tvrdit, že množství skládkovaného KO se v uvedených letech postupně snižuje, což lze označit za příznivý vývoj. [21]
33
4 MATERIÁL A METODIKA Práce se zabývá analýzou systému nakládání s odpadem. Analýzu lze popsat jako součást vědecké metody, při které dochází k rozkladu nějakého celku na jednotlivé komponenty. Postupuje od celku k jednotlivým částem. [22] Systém nakládání s odpadem můžeme v souladu se zákonem popsat jako sběr, přepravu, shromažďování a další nakládání s odpadem a činnosti, které jsou vzájemně provázané a tvoří tak celek. [4] Proto, aby mohl být popsán systém nakládání s odpadem a jeho součásti na území města Šlapanice, je zapotřebí shromáždit značné množství dat a informací.
4.1
Sběr dat
Za účelem získání potřebných informací a dat, bylo před započetím zpracovávání této diplomové práce osloveno detašované pracoviště Městského úřadu Šlapanice, nacházející se v Brně. Konkrétně Odbor Životního prostředí. Komunikace probíhala s vedoucím odboru a s referentkou odpadového hospodářství a ochrany ovzduší, a to osobně i prostřednictvím e-mailu. Dále byl telefonicky osloven vedoucí skládky a sběrného střediska odpadů (SSO) společnosti SATESO s.r.o., jejíž sídlo se nachází ve Šlapanicích, na ulici Dlouhá 36. Následně probíhala komunikace e-mailem a osobními schůzkami, na kterých byly získávány důležité informace, které byly postupně zapracovány do diplomové práce. Základem první schůzky byly předem písemně připravené otázky. Odpovědi byly písemně zaznamenány. Seznam otázek se nachází v příloze č. 1. Při další schůzce, při které byla ověřována shoda provozu SSO s provozním řádem a s požadavky zákona o odpadech, vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady a Katalogu odpadů, byly informace získávány prostřednictvím rozhovoru a pozorování. Z výše uvedených zdrojů bylo také získáno hlášení o produkci a nakládání s odpady za období let 2002 – 2011, dotazníky o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr za roky 2009 – 2011, které obec zasílá společnosti EKO-KOM, a.s. a některé údaje o finanční stránce systému nakládání s odpady. Mnoho relevantních informací bylo získáno prostudováním internetových stránek města, ze kterých byly čerpány informace o městě a jeho organizaci. Konkrétně pak lze zmínit nastudování obecně závazných vyhlášek, vydaných zastupitelstvem města 34
Šlapanice, kterými je vyhláška 3, z roku 2004, vyhláška č. 2, z roku 2009 a vyhláška č. 3, z roku 2012. Velké množství souvisejících informací bylo též získáno prostudováním městských médií. Jedním z nich je Šlapanický zpravodaj, v jehož vydáních se nachází několik článků o odpadovém hospodářství města, které jsou taktéž dostupné v elektronické podobě prostřednictvím internetových stránek města. Dále z těchto stránek byly čerpány informace z územního plánu města a z tiskových zpráv. Z internetových stránek společnosti SATESO s.r.o., byly získány základní informace o společnosti,
provozované
skládce
a
o
provozu
SSO.
Další
informace
o provozu SSO byly získány z provozního řádu sběrného střediska odpadů, který jsem měl při zpracovávání k dispozici. Tyto informace pak byly využity v kapitole o sběrném středisku odpadů a při ověření souladu provozu SSO s právními požadavky. Zejména v kapitole Demografické údaje, byla využita data poskytovaná v elektronické podobě ČSÚ. Další informace byly získány z portálu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, či z informačního systému ARES. Některé informace byly získávány pozorováním, jehož výsledky, také ve fotografické podobě mají dokumentovat a doplňovat některé kapitoly.
4.2
SWOT analýza
SWOT analýza je velmi často používaným analytickým nástrojem, využívajícím výsledky předchozích analýz a je řazena mezi základní metody strategické analýzy. Jednotlivá písmena názvu představují zkratky anglických slov Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats. V tomto smyslu tedy silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Silné a slabé stránky jsou charakteristikou vnitřní situace podniku, příležitosti a hrozby vnější situace. Analýza identifikuje a rozboruje silné a slabé stránky (vnitřní prostředí) podniku, hrozby a příležitosti vnějšího okolí na základě kterých jsou vytvářeny strategické cíle, podnikové strategie či vize. Pro provedení analýzy je nutné vymezení vnějšího a vnitřního prostředí. Proto je důležité vědomí toho, že faktory vnějšího prostředí jsou skutečnosti či oblasti, které nemůže podnik přímo sám ovlivnit. Při analyzování faktorů silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb je též důležité, že nesmíme zařazovat jeden faktor současně pod silné a slabé stránky, potažmo pod příležitosti či hrozby, ale faktor musíme dál rozdělit a patřičně zařadit. Poté, co jsou identifikovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby se přistupuje k sestavení
35
matice SWOT, do níž se zaznamenají jednotlivé faktory. Následně se generují jednotlivé strategie. Matice SWOT je znázorněna tabulkou č. 2. [23, 24]
Tab. 2 Matice SWOT
Vnitřní prostředí Vnější prostředí PŘÍLEŽITOSTI: 1. 2. 3. HROZBY: 1. 2. 3.
SILNÉ STRÁNKY: 1. 2. 3.
SLABÉ STRÁNKY: 1. 2. 3.
Strategie SO
Strategie WO
Strategie ST
Strategie WT
zdroj: Chládková H., Pošvář Z., 2009
Celkem mohou být vzájemným kombinováním faktorů vnitřní a vnější situace generovány čtyři typy strategií. Strategie SO mají využít silných stránek k získání výhod z příležitostí vnějšího prostředí. Pomocí strategií ST mají být využity silné stránky k odstranění hrozeb vnějšího prostředí. Prostřednictvím strategií WO mají být odstraňovány slabé stránky využíváním příležitostí a konečně pomocí strategií WT má docházet k minimalizaci slabých stránek podniku a vyhýbání se hrozbám vnějšího prostředí. Podnik by se měl zaměřit na SO a WT strategie. Analýza nemá pevný metodologický rámec, vždy by měl být postup upraven dle potřeb organizace nebo účelu analýzy. [23, 24] V této práci jsou při provádění SWOT analýzy respektována některá doporučení uvedená v [24]. V práci je stanoven účel SWOT analýzy, oblast jejího provedení, jsou identifikovány faktory vnitřního a vnějšího prostředí. Tyto faktory jsou hodnoceny a následně jsou vyloučeny nejméně významné faktory. U silných a slabých stránek je hodnocení provedeno pomocí porovnávací tabulky. V této tabulce jsou všechny jednotlivé faktory vzájemně po dvojicích porovnány a významnější z porovnávané dvojice je zaznamenán. Poté je sečten počet všech zaznamenaných faktorů ve všech řádcích a sloupcích a tak je stanoven jejich počet, respektive významnost. U příležitostí jsou kritérii přitažlivost a pravděpodobnost. U hrozeb jsou kritérii závažnost dopadu a také pravděpodobnost. Každé kritérium jednotlivé příležitosti nebo hrozby je obodováno body v rozmezí 1 – 5 a součin bodů těchto dvou obodovaných 36
kritérií představuje celkový výsledek daného faktoru. Nejvýznamnější jsou ty s největším počtem bodů. Dále následuje sestavení matice SWOT a generování jednotlivých strategií. [23, 24]
4.3
Ověření souladu provozu sběrného střediska odpadů
s požadavky právních předpisů a provozním řádem V rámci zpracovávání diplomové práce, je také provedeno ověření souladu provozu SSO ve městě Šlapanice, jako specifické součásti systému nakládání s odpady, s požadavky zákona o odpadech, vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady a s požadavky Katalogu odpadů a provozního řádu zařízení. Provedení metodicky vychází z normy ČSN EN ISO 19011. Norma je určena pro široké spektrum uživatelů a poskytuje návod pro řízení programu auditů, provádění auditů, pro odbornou způsobilost a hodnocení auditorů. [25] Provedení tohoto ověření a hodnocení není striktně dle všech postupů uvedených v normě. V práci jsou od doporučení normy odlišné zejména postupy při komunikaci a skutečnost, že zjištění z auditu jsou prezentována jako součást kapitoly, nikoliv tedy v závěrečné zprávě. Jelikož je tato činnost pojata jako nezávislá, je dokumentována, byla předem naplánována, byly získávány důkazy z auditu a ty jsou v práci hodnoceny, je v práci používán termín audit. V části práce zabývající se tímto ověřením a hodnocením je stanoven cíl, rozsah a kritéria auditu, identifikace subjektu a zjištění z auditu. Provedení tohoto auditu bylo předem sjednáno s vedoucím skládky odpadů a SSO. Dále byl dohodnut průběh a poskytnutí potřebných dokumentů, zejména provozního řádu. Následně probíhala příprava na audit, nastudování provozního řádu a tvorba pracovních listů. Pracovní listy jsou uvedeny v příloze č. 3. V den auditu byly v administrativní budově prozkoumány další dokumenty a následně byla ověřena shoda s požadavky právních předpisů v prostorách samotného SSO. V průběhu auditu byly pořizovány záznamy a fotografie. Následně byla zpracována část zjištění z auditu. Jedním z cílů práce je také vytvořit návrhy pro zlepšení systému nakládání s odpady. Toto ověření shody provozu zařízení s požadavky právních předpisů tak bude použito jako nástroj pro generování takových návrhů a to konkrétně pro provoz SSO, jako součásti systému nakládání s odpady.
37
5 VÝSLEDKY 5.1
Město Šlapanice
S osídlením v oblasti dnešního města Šlapanice, jehož název pochází ze staročeského výrazu, se počítá již ve starší době kamenné. Po 2. světové válce, kdy se město začalo opět rozvíjet, lze uvést jako významná data rok 1954, kdy po zřízení elektrického vedení pro trolejbusy, bylo zavedeno trolejbusové spojení s městem Brnem. Dále období let 1964 – 1996, ve kterém probíhala plynofikace města, rok 1965, kdy město získalo status města a rok 1972, ve kterém bylo rozhodnuto o zřízení vodovodu. [26] Ze současnosti pak lze v souvislosti s ŽP uvést období let 2005 – 2008, ve kterém probíhala výstavba oddílné kanalizace. Nyní jsou Šlapanice pověřeným městem, vykonávající pověřenou působnost pro 40 obcí. Seznam těchto obcí a další náležející dokumenty, jako jsou například územní plány, jsou zveřejněny na internetových stránkách
http://www.mesto.slapanice.cz/.
Součástí
města
jsou
dnes
i Bedřichovice, dříve samostatná vesnice. Dopravní obslužnost města je zabezpečena vlaky Českých drah, trolejbusy a autobusy Městské hromadné dopravy Brno a autobusy dalších společností v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Jako památky města lze uvést například Sokolovnu, která v oblasti kulturního a sportovního vyžití obyvatel tvoří významný prvek či kostel Nanebevzetí Panny Marie, který tvoří nejvýznamnější stavební památku města. Nedaleko města se nachází Žuráň, která byla Napoleonovým velitelským stanovištěm. Nepříliš vzdálené je též místo, kde se odehrála slavná Bitva u Slavkova. [27] Město je obklopeno několika přírodními památkami, jejichž předmětem ochrany jsou fragmenty teplomilných společenstev. Jedno z těchto míst, s názvem Andělka a Čertovka, se nachází severně od Šlapanic. Tato památka byla společně s dalšími lokalitami zařazena do soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000. [28] Život ve městě je též spjat s několika významnými osobnostmi. Například své dětství zde strávila Libuše Šafránková, známá herečka. [29] Městský úřad se nachází přibližně ve středu města na Masarykově náměstí, přičemž v Brně je detašované pracoviště městského úřadu Šlapanice, které je určeno pro obyvatele, kteří spadají do správního obvodu Šlapanic, ale jsou z jiných obcí. [30]
38
Město má svá média, mezi která patří Infokanál Šlapanice a Šlapanický zpravodaj, který vychází od roku 1934. Nyní vychází po dvou měsících. Jeho jednotlivá čísla jsou přístupná na stránkách města, na výše uvedené adrese. Zpravodaj informuje obyvatele o skutečnostech města z několika oblastí, mezi které patří i odpadové hospodářství. V některých číslech se lze například dozvědět, jakým způsobem mají obyvatelé správně třídit, co se s odpadem dále děje nebo jak se vyvíjí produkce odpadů v jednotlivých letech a jaké jsou na systém nakládání s odpady vynaloženy finanční částky. Město má také svůj rozhlas. [31]
5.1.1
Geografické údaje
Šlapanice se nacházejí v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-venkov, jihovýchodně od města Brna. Nedaleko od Šlapanic se nachází mezinárodní letiště Brno-Tuřany a dálnice D1. Šlapanice mají katastrální výměru 2236 ha a rozkládají se v nadmořské výšce 220 – 260 m.n.m. Městem protéká vodní tok Říčka, který pramení nedaleko obce Bukovinka, přičemž délka jeho toku je necelých 40 km. Nejbližšími obcemi jsou Ponětovice, Jiříkovice a Podolí. Východně od města se nachází Slavkov u Brna, vzdálený vzdušnou čarou přibližně 10 km. Nejbližší vodní nádrž, vzdálená vzdušnou čarou asi 1 km, se jmenuje Ponětovický rybník. Šlapanice se nachází na zeměpisných souřadnicích 49° 10´ 8´´ s.š., 16° 43´ 38´´ v.d. [32, 33]
Obr. 8 Katastrální území města Šlapanice, http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=693
39
Na obrázku č. 8, je s využitím geoprohlížeče Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního zobrazeno město Šlapanice. Růžové ohraničení města znázorňuje jeho katastrální území. Z obrázku je patrno, že do jeho katastrálního území zasahuje část výše zmíněného letiště. Nejbližší okolí města lze charakterizovat polními a travnatými plochami. Šlapanice se nacházejí v okrese, jehož převládající podnebí je teplejší a průměrná roční letní teplota je 14,8 °C a zimní 2,1 °C, přičemž průměrný roční úhrn srážek v okrese je 491 mm. [33, 34]
5.1.2
Urbanistická charakteristika území
Z hlediska bydlení, lze na základě územního plánu říci, že na území města převažuje bydlení v rodinných domech. Toto platí také pro místní část Bedřichovice. Od Bedřichovic, směrem ke Šlapanicím, se nachází dle územního plánu plochy přírodní. Ve skutečnosti se zde nachází lesní porost. Tímto směrem (severně od Šlapanic) se také nachází zahrádkářská osada (z hlediska územního plánu bydlení v rodinných domech). Ve Šlapnicích se také bydlí v bytových domech, tato část zástavby se nachází převážně na západě a jihozápadě od středu města. Střed města je pak charakteristický územím smíšeným obytným. Bydlení kombinované bez určení převažujícího charakteru domů se pak nachází jihozápadně od středu města. Na jihu města se nachází území pro výrobu zemědělskou a lesnickou, na severu města pro výrobu průmyslovou a skladování. Tato charakteristika vychází z územního plánu, který je dostupný na internetových stránkách města. [35]
5.1.3
Demografické údaje
Následující tabulka č. 3, zobrazuje jak počet obyvatel celkem, tak počet mužů a žen v jednotlivých letech a průměrný věk mužů, žen a průměrný věk celkem. Tabulka vznikla syntézou dat z jednotlivých materiálů dostupných na internetových stránkách ČSÚ. Hodnoty jsou uváděny vždy k 1.1. daného roku. Z tabulky je patrný nárůst obyvatel od roku 2004 do roku 2010. K 1.1. roku 2011, byl počet obyvatel nižší než v roce předchozím a ani v roce 2012 nebyla k 1.1. překročena hranice sedmi tisíc obyvatel. Dále je z tabulky patrno, že ve městě v letech 2004 – 2012 žije více žen, než mužů. Průměrný věk obyvatel se dle ČSÚ v rozmezí let 2004 – 2012 pohybuje mezi 41
40
a 41,7 lety. Průměrný věk žen v jednotlivých letech je k danému roku vyšší než průměrný věk mužů. [36] Tab. 3 Počet obyvatel města Šlapanice v letech 2004 – 2012
Rok
2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004
Počet obyvatel celkem 6989 6985 6993 6836 6758 6618 6438 6422 6339
Počet obyvatel muži
Počet obyvatel ženy
3409 3408 3412 3329 3277 3202 3106 3093 3032
3580 3577 3581 3507 3481 3416 3332 3329 3307
Průměrný věk obyvatel v letech, celkem 41,7 41,2 41 41,1 41 41 41,1 41 41
Průměrný věk obyvatel v letech, muži 40,5 40,1 39,9 39,9 39,7 39,6 39,9 39,9 39,7
Průměrný věk obyvatel v letech, ženy 42,8 42,4 42,2 42,2 42,2 42,3 42,2 42,1 42,1
zdroj: https://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1301-12-r_2012
5.2
Odpadové hospodářství města Šlapanice
Důležitou skutečností z hlediska OH města, je činnost společnosti SATESO, s.r.o. (dále jen „Sateso“), která vznikla v roce 1995. Tato společnost je ve 100% vlastnictvím města Šlapanice a zajišťuje technickou údržbu města, do které spadá zejména zimní údržba komunikací, čištění komunikací a údržba zeleně. Na území města Šlapanice také provozuje sběrné středisko odpadů a skládku skupiny S-NO. Mimo provozování SSO a skládky odpadů dále nabízí poradenství v oblasti OH, pronájem techniky či prodej nebo dovoz písku, štěrku nebo recyklátu. [37] Společnost je dle zákona o odpadech oprávněnou osobou a dle vyhlášky 3/2004, vydanou zastupitelstvem města Šlapanice, provozní společností. Sateso, tedy na základě smlouvy s městem, zajišťuje služby v rámci OH města, jako je například sběr a shromažďování odpadu, ale i činnosti spojené s využitím či odstraněním odpadu. Tyto činnosti jsou na základě smlouvy zajišťovány dalšími společnostmi, kterými jsou například .A.S.A. nebo SITA CZ. Sateso také zajišťuje agendu OH. [37, 38]
41
Základní identifikační údaje společnosti [39] Sídlo společnosti:
Dlouhá 1157/36, Šlapanice
Obchodní firma:
SATESO, s.r.o.
IČO:
60746718
Právní forma:
Společnost s ručením omezeným
Jednatel:
doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc.
Předmět podnikání dle ARES [39] 1) podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady 2) výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 3) silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny 4) zednictví 5) silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny Skládka, kterou společnost provozuje, je skupiny S-NO a nachází se na severovýchodě města, při ulici Zemědělská. Je na ni možno odstraňovat odpady kategorie ostatní a nebezpečné. Dle zákona o odpadech, se jedná o způsob odstraňování odpadu pod kódem D1 (ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu). Skládka je provozována na základě integrovaného povolení, dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů. Na skládce dále probíhá pomocí mobilní drtící a třídící jednotky recyklace stavebních odpadů. Odpad je zpracováván po nakumulování ekonomicky dostatečného množství odpadu 3krát až 4krát ročně a poté se vzniklý recyklát používá při provozu skládky nebo se nabízí k prodeji. Dále zde probíhá recyklace škváry a slévárenských písků. Celkový prostor skládky, určený k odstranění odpadu, je 57 000 m3. Předpokládaný rok ukončení je rok 2018. V souvislosti s provozem skládky se v roce 2012 objevily stížnosti na zápach. Na tyto podněty vedení města ve spolupráci se společností SATESO a odborem životního prostředí reagovalo několika opatřeními tak, aby byli obyvatelé před těmito vlivy chráněni. Z vyjádření vedoucího skládky a SSO, dále vyplývá, že situace není příznivá 42
z hlediska nízkého množství zákazníků, což zřejmě může souviset se situací ve stavebnictví. Provozní doba skládky je každý všední den od 7.30 – 15.00 h. [37, 40, 41, 42] Město mělo pro období let 2005 – 2010 zpracován POH, dokument důležitý pro plánování v oblasti OH. V současné době tedy již neaktuální dokument. Jak vyplynulo z vyjádření referentky odpadového hospodářství a ochrany ovzduší Městského úřadu Šlapanice, na detašovaném pracovišti v Brně, v prosinci 2012, nový POH by se měl pravděpodobně zpracovávat. Na tomto pracovišti se nacházela pouze nekompletní kopie. POH se měl nacházet na Odboru investic a správy majetku Městského úřadu Šlapanice a ve společnosti SATESO, s.r.o. Z vyjádření vedoucího skládky a SSO je zřejmé, že ve společnosti Sateso uložen není. [42, 43] Šlapanice jsou od roku 2003 zapojeny do „systému EKO-KOM“. EKO-KOM, a.s. je AOS, zajišťující povinnosti vyplývající ze zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů. Tyto povinnosti zajišťuje prostřednictvím oprávněných osob a systémů tříděného sběru v obcích. Obec, která je zapojena do tohoto systému, vede evidenci o množství zpětně odebraného a využitého odpadu z obalů a na základě ní AOS finančně přispívá na systém sběru, separaci a využití odpadu z obalů. Tato skutečnost by měla být motivací pro obce k co největšímu podílu těchto vyseparovaných složek. Obec, která je do tohoto systému zapojena uzavírá s AOS „Smlouvu o zajištění zpětného odběru a recyklaci odpadu z obalů“. [44] Město v roce 2011 obdrželo od AOS Osvědčení o úspoře emisí. Osvědčení uvádí, že úspora, které město dosáhlo, představuje 168,147 · 103 kg emisí CO2 ekv. a úsporu 4 141 691 MJ energie. [45] Z nedávné současnosti lze z oblasti ŽP města zmínit vybudování zařízení na předčištění průsakových vod na skládce odpadů, jehož cílem má být možnost, po požadovaném snížení znečištění, vypouštění předčištěné průsakové vody v omezené a kontrolované míře do veřejné kanalizace. Provoz přijde za rok na přibližně 500 000 Kč. [45]
43
5.2.1
Vyhlášky města Šlapanice upravující nakládání s odpady na území města
Šlapanice a místní části Bedřichovice Město vydalo v roce 2004 v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích a zákonem o odpadech, obecně závaznou vyhlášku, a to Vyhlášku 3 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území Města Šlapanice a místní části Bedřichovice (dále jen „vyhláška 3/2004“). Vyhláška 3/2004 stanovuje systém shromažďování odpadu a další činnosti, které vyplývají z názvu vyhlášky. Základní pojmy vyhlášky vychází ze zákona o odpadech, nicméně pro další části práce je vhodné zmínit se o některých dalších specifických pojmech, vycházejících z [38]: Zbytkový odpad je ve vyhlášce definován jako: složka komunálního odpadu, který zbývá po vyseparování využitelných složek, nebezpečných složek a objemného odpadu. Objemný odpad jako: komunální odpad, který se svými rozměry nebo charakterem nedá zařadit mezi odpad zbytkový. Provozní společnost je dle vyhlášky: oprávněná osoba, se kterou město uzavřelo smlouvu o řízení a provozování systému na území města, včetně výkonu činností spojených s využitím nebo odstraněním komunálního odpadu. Svozovou společností se pak rozumí: oprávněná osoba, se kterou provozní společnost ve spolupráci s městem uzavřela smluvní vztah o výkonu dílčích činností v rámci systému. Provozní společnost může být současně i svozovou společností. Sběrnou nádobou je myšlena typizovaná nádoba určená k odložení složek odpadu, kde jsou složky přechodně uloženy do doby svozu. Sběrnou nádobou je rovněž sběrný pytel nebo velkoobjemový kontejner. Okolím sběrných nádob je myšlena: plocha vymezená vzdáleností 2 metry všemi směry. Stálým stanovištěm je myšlen: prostor pro trvalé umístění sběrných nádob, oddělený od veřejného prostranství (pokud to dispoziční možnosti nemovitosti dovolují) tak, aby byly sběrné nádoby přístupné fyzickým osobám užívajícím nemovitost, pro které jsou sběrné nádoby určeny. Svozové stanoviště je pak: místo určené k dočasnému umístění sběrných nádob tak, aby byly volně a bezpečně přístupné pro svoz jejich obsahu. Vzdálenost od krajnice
44
vozovky k místu přistavení nádoby je max. 5 m. Tímto místem může být i stálé stanoviště. Sběrné místo je stanoveno jako: stanoviště sběrných nádob na veřejně přístupném místě, které slouží pro odkládání složek komunálního odpadu. Ve vyhlášce je dále uvedena posloupnost využívání nebo odstraňování KO a způsob separace KO, jenž je rozdělen na využitelné složky, nebezpečné složky, zbytkový odpad a objemný odpad. V článku 4, jsou také uvedeny způsoby nakládání s odpady z čištění komunikace, s odpady z údržby veřejné zeleně a s odpady z veřejných pohřebišť. Ve vyhlášce je dále stanoveno, že obyvatel má povinnost odkládat nebezpečné složky KO ve SSO, léků se zbavovat odevzdáním v lékárnách, objemný odpad odkládat do velkoobjemových kontejnerů (VOK), využitelné složky KO odkládat odděleně do sběrných nádob k tomu určených a stejně tak zbytkový odpad odkládat pouze do sběrných nádob, které slouží k tomuto účelu. Dále není mimo jiné dovoleno odkládat odpady mimo nádoby, sběrné nádoby přeplňovat a do nádob pro využitelné složky odpadů nesmí být odkládány jiné druhy odpadů, než pro které jsou tyto sběrné nádoby určeny. Vyhláška stanovuje místa pro odkládání nebo odevzdávání KO. Dále stanovuje náležitosti nakládání se stavebním odpadem a sankce. Přičemž fyzické osobě porušující povinnosti této vyhlášky, může být uložena pokuta až do výše 30 000 Kč. Právnické osobě či fyzické osobě oprávněné k podnikání, která nemá zajištěno nakládání s odpadem v souladu se zákonem o odpadech nebo bez smlouvy s městem využívá systém nakládání s odpady zavedený obcí může být uložena pokuta do výše 300 000 Kč. [38] Platbu za KO mělo město od roku 2009 zavedenou formou místního poplatku, prostřednictvím obecně závazné vyhlášky Města Šlapanice č. 2/2009, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, vydané dne 11.3.2009. Jak je uvedeno ve vyhlášce, sazba poplatku činila pro poplatníka 500 Kč. Tato vyhláška byla zrušena vyhláškou č. 3/2012, kterou se zrušuje obecně závazná vyhláška č. 2/2009. Účinnost této vyhlášky nabyla 1. ledna 2013. Z rozhovoru s vedoucím skládky a SSO vyplývá, že od 1. ledna 2013 obyvatelé neprovádí platbu za KO samostatně, ale finanční částka na stejný účel je zahrnuta v domovní dani, která byla zvýšena. Zda je tento krok pro
45
obyvatele výhodnější či nevýhodnější, pak vychází ze skutečností, kterými jsou zejména velikost a počet obyvatel domu. [42, 46, 47]
5.2.2
Produkce odpadů ve městě
Následující informace vychází z Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2011, poskytnuté na Odboru životního prostředí. Je zřejmé, že výčet není vyčerpávající – produkce různých druhů odpadů v různých letech je do určité míry variabilní. V jednotlivých letech dochází k produkci dalších druhů odpadů či naopak některé odpady produkovány nejsou. Nicméně pro orientaci je vhodné, jednotlivé druhy odpadů vyprodukované v roce 2011 charakterizovat dle Katalogu odpadů. Zde je zřejmé, že v roce 2011 byly do podskupiny 15 01 zařazeny pouze dva druhy odpadů. Toto zařazování zejména vyseparovaných složek KO (do podskupiny 15 01 nebo 20 01), jak je uvedeno v jiných kapitolách práce, může v některých případech způsobovat nepřesnosti ve statistických analýzách. Následuje seznam vyprodukovaných odpadů za rok 2011 [48]: Skupina Katalogu odpadů 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené Podskupina Katalogu odpadů 15 01 Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) Druh, název dle Katalogu odpadů, kategorie 15 01 05 Kompozitní obaly, O 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné, N Skupina Katalogu odpadů 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené Podskupina Katalogu odpadů 16 01 Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (včetně stavebních strojů) a odpady z demontáže těchto vozidel a z jejich údržby Druh, název dle Katalogu odpadů, kategorie 16 01 03 Pneumatiky, O 16 01 19 Plasty, O Skupina Katalogu odpadů 46
17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst Podskupina Katalogu odpadů 17 01 Beton, cihly, tašky a keramika Druh, název dle Katalogu odpadů, kategorie 17 01 01 Beton, O Podskupina Katalogu odpadů 17 05 Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina Druh, název dle Katalogu odpadů, kategorie 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03, O Skupina Katalogu odpadů 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru Podskupina Katalogu odpadů 20 01 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01) Druh, název dle Katalogu odpadů, kategorie 20 01 01 Papír a lepenka, O 20 01 02 Sklo, O 20 01 26 Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25, N 20 01 27 Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky, N 20 01 39 Plasty, O 20 01 40 Kovy, O Podskupina Katalogu odpadů 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) Druh, název dle Katalogu odpadů, kategorie 20 02 03 Jiný biologicky nerozložitelný odpad, O Podskupina Katalogu odpadů 20 03 Ostatní komunální odpady Druh, název dle Katalogu odpadů, kategorie 20 03 01 Směsný komunální odpad, O 20 03 03 Uliční smetky, O 20 03 07 Objemný odpad, O 47
Zjistit rozdíly mezi produkcí, či složením odpadů v jednotlivých částech města, nebo v závislosti na typu zástavby, například v zástavbě bytových domů, rodinných domů či v chatové oblasti, není z žádných dostupných údajů možné. Ani zahrádkářská oblast, na jejíchž pozemcích hospodaří zejména obyvatelé města Šlapanice, nemá žádná svá specifika v oblasti nakládání s odpady. [42] Díky tomu, že je SKO vyprodukovaný právnickými nebo fyzickými osobami oprávněnými k podnikání zapojenými do systému svážen jinou svozovou společností, je tedy alespoň možné evidovat SKO vyprodukovaný pouze obyvateli. Obrázek č. 9, znázorňuje produkci KO (skupina 20, dle Katalogu odpadů), ve Šlapanicích, v období let 2002 – 2011 a dále samostatně SKO (druh 20 03 01, dle Katalogu odpadů). Přičemž v roce 2011 byly ve skupině 20 vykazovány výše uvedené druhy odpadů. V tomto obrázku je do uvedených hodnot též započítán SKO, vyprodukovaný právnickými a fyzickými osobami, oprávněnými k podnikání, zapojenými do systému nakládání s odpadem zavedeného městem.
3 000 2 500 2 000 1 500
1 453,0450 1 104,1810 2 052,5250 1 690,2800 2 132,9568 1 801,6800 2 389,4710 1 942,0580 2 497,2863 1 854,0853 2 314,9730 1 727,9930 2 433,2265 1 555,1658 2 525,1224 1 794,5401 2 663,2669 1 798,6937 2 490,7264 1 796,9134
Množství [103 kg]
Produkce KO a SKO v letech 2002 - 2011, ve městě Šlapanice
1 000 500
Komunální odpad (skupina 20) Směsný komunální odpad (200301)
0
Období Obr. 9 Produkce KO a SKO v letech 2002 – 2011, ve městě Šlapanice, Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2002 – 2011, za město Šlapanice
48
Z obrázku č. 9 a tabulky č. 3, uvedené v kapitole Demografické údaje, je zřejmé, že zvyšování produkce od roku 2002 do roku 2005 může korespondovat se zvyšováním počtu obyvatel města, naopak v letech 2009 – 2011 se produkce SKO drží v podobných hodnotách.
Tyto
hodnoty
mohou
být
dále
ovlivňovány
množstvím
SKO,
vyprodukovaného právnickými a fyzickými oprávněnými k podnikání, či množstvím jednotlivých vyseparovaných složek KO. Z obrázku je také patrné zastoupení SKO (včetně SKO od práv. a fyz. osob oprávněných k podnikání) v KO v jednotlivých letech. Procentuální zastoupení SKO v KO je v roce 2011 72,14 %, v roce 2010 67,54 % a v roce 71,08 %. Následující obrázek č. 10, znázorňuje vyprodukované množství KO (skupiny 20), na jednoho obyvatele a dále vyprodukované množství SKO pouze obyvateli ve městě Šlapanice, na jednoho obyvatele v období let 2007 – 2011.
Produkce KO a SKO v letech 2007 - 2011, na jednoho obyvatele za rok, ve městě Šlapanice
2008
356,58 245,10
2007
380,85 242,23
300
2009 2010 Období
2011
369,39 231,95
400
360,05 217,41
500
349,80 241,41
Hmotnost [kg]
600
200 100
Produkce KO na jednoho obyvatele za daný rok Produkce SKO na jednoho obyvatele za daný rok
0
Obr. 10 Produkce KO a SKO v letech 2007 – 2011, na jednoho obyvatele za rok, ve městě Šlapanice, Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2007 – 2011, za město Šlapanice
V roce 2011 bylo vykázáno menší množství zejména objemného odpadu a uličních smetků, čímž je dáno nižší vyprodukované množství KO na jednoho obyvatele. V roce 2010 bylo dle společnosti EKO-KOM, v obcích zapojených do tohoto systému vyprodukováno v průměru 221,50 kg SKO na jednoho obyvatele a rok. Hodnota 242,23 kg, v roce 2010, na jednoho obyvatele a rok je nadprůměrná. [48, 49]
49
Na obrázku č. 11 a č. 12, je znázorněno zastoupení množstevně významných vyprodukovaných druhů odpadů v letech 2010 a 2011. Hodnoty jsou uváděny v Mg (103 kg). Je patrné, že po SKO tvoří v obou letech největší množství vyprodukovaného druhu odpadu objemný odpad. V roce 2010 je objemný odpad následován druhem odpadu 17 05 04, tedy Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03, poté následují uliční smetky a beton. V roce 2011 byla situace odlišná. Jelikož celková produkce všech odpadů byla nižší než v roce 2010, ale množství KO se nezměnilo tak dramaticky, představují KO větší podíl ze všech vyprodukovaných odpadů v roce 2011. Ve srovnání s rokem 2010 významně poklesla produkce druhu odpadu Zemina a kamení neuvedené pod katalogovým číslem 17 05 03, dále se snížila produkce objemného odpadu, betonu a uličních smetků. Tyto skutečnosti mohou souviset s neperiodickými událostmi. Může se jednat například o různé demoliční práce nebo například o pořízení nového vozidla pro komunální služby, apod. Dále je pak vhodné zmínit některé další odpady, jež jsou v obrázcích zařazeny v ostatních druzích odpadů. Těmito druhy odpadu jsou například kompozitní obaly (15 01 05), kterých bylo v roce 2010 jako samostatného druhu odpadu vyprodukováno 0,18 · 103 kg, v roce 2011 pak 0,27 · 103 kg. Pneumatik bylo v roce 2010 vyprodukováno přibližně 4,00 · 103 kg, v roce 2011 4,85 · 103 kg. [48] Z uvedeného vyplývá, že produkce různých druhů odpadů a množství odpadu je variabilní a může souviset s nenadálými, neperiodickými vlivy. Tato skutečnost se může projevovat také ve skupině 20, čímž může být predikce produkce KO obtížná.
Obr. 11 Zastoupení jednotlivých druhů odpadů za rok 2010, Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2010, za město Šlapanice
50
Obr. 12 Zastoupení jednotlivých druhů odpadů za rok 2011, Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2011, za město Šlapanice
Následující tabulka č. 4 znázorňuje produkci NO ve městě za roky 2008 – 2011. Hodnoty jsou uváděny v 103 kg. Nejčastěji vznikajícím nebezpečným odpadem, který byl vykazován v každém roce v převládajícím množství ve skupině 20, je druh odpadu 20 01 27 Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice, obsahující nebezpečné látky. V roce 2011 je patrný pokles produkce NO ve skupině 20, oproti předcházejícím rokům. Tab. 4 Produkce NO ve městě Šlapanice, v letech 2008 – 2011
Rok 2008 2009 2010 2011 3 Celkem všech odpadů [10 kg] 3455,7085 2533,4404 3051,0609 2582,8474 3 Z toho KO odpadů (skupina 20) [10 kg] 2433,2265 2525,1224 2663,2669 2490,7264 NO ze skupiny 20 [103 kg] 13,3313 6,5680 7,7600 4,5920 3 NO mimo skupinu 20 [10 kg] 0,0600 0,2200 0,3900 0,1370 zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2008 – 2011, za město Šlapanice
5.2.3
Sběr a svoz odpadů
Na území města Šlapanice probíhá sběr SKO odvozným způsobem. Shromažďovací prostředky na tento druh odpadu jsou umístěny před nemovitostmi. A to jak u bytových domů (obr. č. 14), kde se donášková vzdálenost pohybuje v několika málo desítkách metrů, tak u rodinných domů (obr. č. 13), kde jsou sběrné nádoby umístěny přímo před nemovitostí. Pro shromažďování SKO je používáno více druhů sběrných nádob. Z hlediska materiálu se jedná převážně o plastové a kovové sběrné nádoby. V závislosti 51
na typu zástavby, jsou pak používány u rodinných domů hlavně sběrné nádoby o objemu 0,11 m3, u bytové zástavby pak také s objemem 1,1 m3. Do donáškového způsobu sběru lze zařadit sběr plastu, skla a papíru. Sběrné nádoby na tyto složky KO jsou umístěny na určených sběrných místech. Do donáškového způsobu sběru dále patří odevzdávání
NO
(například
barvy,
laky,
zahradnická
chemie
a
další)
a objemného odpadu ve SSO či dalších komodit, které nesmí být odkládány do nádob na SKO. Mimo SSO pak mají obyvatelé možnost odkládat léky, u nichž je překročena expirační doba, v lékárnách, či využívat zpětného odběru některých výrobků. Mezi ně patří například oleje (splňující požadavky zákona o odpadech), výbojky a zářivky, pneumatiky a elektrozařízení pocházející z domácností. Svoz SKO vyprodukovaného obyvateli probíhá 1 x týdně, ve čtvrtek. Odpad podobný komunálnímu odpadu vyprodukovaný právnickými
osobami
nebo
fyzickými
osobami
oprávněnými
k podnikání probíhá 1 x týdně, každé pondělí. Svoz papíru a plastu probíhá 1 x týdně, skla 1 x za dva týdny. [42, 50]
Obr. 13 Svoz SKO v zástavbě rodinných
Obr. 14 Svoz SKO v zástavbě bytových domů
domů
5.2.4
Charakteristika svozových společností
Před rokem 2005 byla nejvýznamnější svozovou společností společnost SITA CZ a.s. (dále jen „Sita“). Od roku 2005 je nejvýznamnější společnost .A.S.A. spol. s.r.o. (dále jen „Asa“). Ta nyní provádí svoz SKO vyprodukovaného obyvateli a dále svoz separovaných složek KO. Společnost Sita provádí svoz SKO vyprodukovaného 52
právnickými a fyzickými osobami oprávněnými k podnikání. Svozové společnosti tyto služby vykonávají na základě smluvního vztahu, který je uzavřen na dobu neurčitou s provozní společností, respektive s městem. [42] Společnost Sita vstoupila na český trh v roce 2000. Dnes patří k nejvýznamnějším společnostem působícím na českém trhu v oblasti OH. Mezi její nabízené služby patří například sběr a svoz KO jak pro obce, tak pro živnostníky, odvoz průmyslových odpadů, svoz a odstraňování vedlejších živočišných produktů, sanační práce, zavádění systému environmentálního managementu dle EN ISO 14001, zavádění managementu kvality dle EN ISO 9001 a OHSAS 18001. Společnost také realizuje výstavby a provoz zařízení pro nakládání s odpady. Mezi taková zařízení patří spalovny NO, jichž Sita na území ČR provozuje pět, přičemž ve všech dohromady lze za rok zpracovat maximálně 42 000 · 103 kg odpadu. Dále provozuje skládky odpadu a kompostárny. Působnost společnosti lze nalézt na celém území ČR. Společnost zaměstnává 1 100 zaměstnanců. [51, 52] Společnost Asa působí v ČR déle než Sita, a to od roku 1992. Patří k největším firmám v oblasti OH. V této oblasti nabízí rozsáhlý sortiment služeb pro obce, živnostníky a podniky. V ČR své služby poskytuje přibližně 1,2 milionu obyvatelům. Mezi služby nabízené obcím patří například separace odpadů, údržba komunikací, čištění komunikací, svoz BRO a jeho následné využití či komplexní řešení nakládání s odpady. Pro průmyslové podniky nabízí hlavně separaci, sběr, přepravu a zpracování odpadů. Mezi další služby, které společnost Asa provozuje, patří také nedávno nově zřízená služba sběru použitého textilu, nebo svoz odpadů pocházejících z jídelen a restaurací. Dále také společnost nabízí úklid administrativních a průmyslových ploch, provádí sanaci starých ekologických zátěží, projektuje, provozuje a staví skládky, kompostárny a další zařízení. V roce 2011 měl podnik 1 632 zaměstnanců. [53]
5.2.5
Separovaný sběr skla, papíru a plastu
Obyvatelé města mají povinnost separovat odpad a odkládat jej v souladu s vyhláškou 3/2004, vydanou městem. Shromažďovací prostředky na separovaný sběr nejsou ve vlastnictví města. Z jednotlivých dotazníků za roky 2009 – 2011 o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, který obec zasílá společnosti EKO-KOM, je zřejmé navyšování počtu sběrných nádob. Z počtů uvedených v dotazníku za rok 2009, kde je uvedeno u papíru celkem 12, u plastu 53
směsného 19 a u skla 13 sběrných nádob a z počtů uvedených v dotazníku za rok 2011, ve kterém je uvedeno u papíru celkem 17, u plastu směsného 20 a u skla 14 sběrných nádob, vyplývá navýšení počtu u papíru o 5, u plastu směsného o 1 a u skla o 1 sběrnou nádobu. V roce 2012 dochází opět k navýšení počtu sběrných nádob a také k navýšení počtu sběrných míst. K odkládání plastu, skla a papíru jsou ve městě určena sběrná místa, jejichž seznam je uveden na obrázku č. 15. Seznam je aktuální k měsíci září roku 2012. Z obrázku je patrno, že ne všechna sběrná místa obsahují sběrné nádoby na všechny tři zmíněné druhy odpadů. Z hlediska objemu jsou na území města, včetně SSO, používány zejména sběrné nádoby o těchto objemech: papír 1,1 m3 a 7 m3 (SSO), plast 1,1 m3, sklo směsné 1,1 m3 a kov 9 m3 (SSO). Z informací vyplývajících z rozhovoru vedoucího skládky a SSO vyplývá, že obyvatelé mají ochotu odpad třídit, nicméně existuje zde problém s umisťováním sběrných nádob. Obyvatelé si nepřejí, aby se sběrné nádoby umisťovaly v těsné blízkosti jejich nemovitostí. Důvodem je hluk, který vzniká při odkládání využitelných složek KO, a to zejména při odkládání skla. Proto musí být při volbě sběrných míst zohledněn tento problém. Všeobecně známá je také skutečnost, že nepříznivým faktorem pro separovaný sběr využitelných složek KO z hlediska obyvatel, je donášková vzdálenost. V tomto případě je tedy vhodné, ale mnohdy obtížné najít kompromis pro volbu sběrného místa z hlediska donáškové vzdálenosti. Dalším problémem je také čistota jednotlivých separovaných složek, která dle vyjádření není příliš valná. Naopak zvyšování počtu sběrných nádob přispívá k řešení problému s přeplňováním. [42, 50]
54
Obr. 15 Seznam sběrných míst, (pozn. čísla ve sloupcích plast, sklo, papír, znamenají počty jednotlivých shromažďovacích prostředků), http://mesto.slapanice.cz/progres/lib/files.php?id=1592
Obrázek č. 16 prezentuje množství vyseparovaného papíru, plastu a skla. Jeho množství a čistota se také odvíjí na environmentálního vzdělání a postoje obyvatel, respektive jejich ochotě třídit. Z obrázku je patrné, že v těchto třech letech se snižuje, množství vyseparovaného plastu. V roce 2011 také došlo ve srovnání s rokem 2010 k poklesu vyprodukovaného papíru a lepenky. Naopak se zvýšila produkce skla. Nicméně z výkladu vedoucího skládky a SSO vyplývá, že z dlouhodobějšího hlediska produkce skla spíše klesá. [42, 48]
55
64,8982 31,6942 45,2986
67,6494 32,8236 42,4502
80 70 60 50 40 30 20 10 0
66,845 35,3492 56,5901
Hmotnost [103 kg]
Množství vyseparovaného papíru, plastu a skla
Papír alepenka (20 01 01) Plast (20 01 39) Sklo (20 01 02)
2009
2010
2011
Období Obr. 16 Množství vyseparovaného papíru, plastu a skla, Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2009 – 2011, za město Šlapanice
Tab. č. 5 poukazuje na skutečnost, že celkové množství vyseparovaného papíru, plastu a skla (druhy odpadů 20 01 01, 20 01 39, 20 01 02), v období let 2009 – 2011 klesá, respektive stagnuje. Tab. 5 Celková produkce vyseparovaného papíru, plastu a skla ve městě Šlapanice
Rok 2011 2010 2009
Papír a lepenka Plast Sklo ∑ všech složek [103 kg] [103 kg] [103 kg] [103 kg] (20 01 01) (20 01 39) (20 01 02) 64,8982 31,6942 45,2986 141,8910 67,6494 32,8236 42,4502 142,9232 66,8450 35,3492 56,5901 158,7843
zdroj: hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Tabulka č. 6 znázorňuje výtěžnost separovaného papíru, skla a plastu, tedy množství jednotlivých druhů odpadů vyseparovaných v přepočtu jedním obyvatelem za daný rok. Poslední sloupec znázorňuje celkové množství vyseparovaného papíru, skla a plastu na jednoho obyvatele a rok. Stagnace v letech 2010 a 2011 a pokles oproti roku 2009, lze vzhledem ke skutečnosti, že produkce SKO na jednoho obyvatele a rok roste, označit za nepříznivý vývoj.
56
Tab. 6 Množství vyseparovaného papíru, plastu a skla, na jednoho obyvatele za rok, v letech 2009 – 2011, ve městě Šlapanice
Rok 2011 2010 2009
Papír a lepenka Plast (20 01 39) Sklo (20 01 02) ∑ všech složek (20 01 01) [kg] [kg] [kg] [kg] 9,2911 4,5375 6,4851 20,3137 9,6739 4,6938 6,0704 20,4380 9,7784 5,1714 8,2785 23,2277
zdroj: hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Dle [54] průměrný obyvatel ČR vytřídil v roce 2010 36,6 kg papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. V tabulce zde sice nejsou uvedeny a započítány nápojové kartony, ale vzhledem k nízkému vyprodukovanému množství (rok 2009 250 kg, rok 2010 180 kg, rok 2011 270 kg) a téměř sedmi tisíci obyvateli by k celkovému množství na jednoho obyvatele a rok, přispěly zanedbatelně (desítky gramů). Hodnoty uvedené v tabulce č. 6 jsou tedy podprůměrné. [48] Jako další charakteristiku lze uvést dostupnost veřejné sítě, což je termín používaný v systému odměn od společnosti EKO-KOM. Ta se hodnotí podle dvou podmínek. Jednou z nich je průměrné sběrné místo, které se hodnotí jako maximální limit počtu obyvatel na jedno sběrné místo a druhou je plnění minimálního limitu pro instalovaný objem průměrného sběrného místa. Průměrné sběrné místo je součet všech instalovaných sběrných nádob na papír, sklo a plast, přičemž každé takové místo obsahuje průměrně tři nádoby. Počet obyvatel za daný rok je poté dělen množstvím průměrných sběrných míst. Za rok 2012 se tato hodnota pro město Šlapanice pohybovala okolo 466, avšak první podmínkou pro čerpání bonusu za dostupnost veřejné sítě byla pro rok 2012 hodnota < 190 obyvatel na jedno průměrné sběrné místo. Pro druhou podmínku bylo stanoveno množství > 0,018 m3 na jednoho obyvatele. Město Šlapanice pro rok 2012 vykazovalo hodnotu 0,0071 m3 na jednoho obyvatele. Naopak při sběru papíru a plastů dosahuje město při třídění vhodné efektivity sběru. [42, 55] Že problém přeplňování shromažďovacích prostředků, i vzhledem ke zvyšujícímu se počtu sběrných míst a sběrných nádob, není 100% vyřešen vyplývá z ústního sdělení vedoucího skládky a SSO. Ilustrativně na tuto skutečnost poukazuje například obr. č. 17 a obr. č. 18.
57
Obr. 17 Přeplněné shromažďovací prostředky 1
Obr. 18 Přeplněné shromažďovací prostředky 2
Obrázky byly pořízeny na křižovatce při ulici Čechova a Lidická, v únoru 2013. Je ale vhodné zmínit, že se jednalo o dobu před svozem. Pouze z těchto dvou obrázků a z této situace nelze dělat všeobecné závěry.
5.2.6
Další odděleně sbírané druhy odpadů
Zde jsou popsány další odpady, které je možné ve městě vytřídit ze SKO, například odevzdáním ve SSO. Jsou mezi ně zařazeny nápojové kartony, objemný odpad, kovy a pneumatiky. Jedná se samozřejmě pouze o množství, které vykazuje obec, jakožto původce odpadů. Tab. 7 Produkce dalších odděleně sbíraných složek v letech 2009 – 2011, ve městě Šlapanice
Rok 2009 2010 2011
Objemný odpad Kovy Pneumatiky Kompozitní obaly (200307) (200140) (160103) (150105) [103 kg] [103 kg] [103 kg] [103 kg] 447,7000 45,9300 7,5880 0,2500 446,3300 29,9400 4,0040 0,1800 385,0800 22,8500 4,8540 0,2700
zdroj: hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Z tabulky je patrné, že kompozitní obaly vznikají v malém množství. V období výše zmíněných let se hodnoty pohybují v rozmezí 180 až 270 kg. Další podstatný jev je pokles produkce kovů. Ten je na základě rozhovoru s vedoucím skládky a SSO možno přisoudit té skutečnosti, že občané raději využijí výkupnu druhotných surovin a do SSO odevzdávají pouze menší kovové předměty, které se již příliš nevyplatí do výkupny odevzdat. [42]
58
5.2.7
Sběrné středisko odpadů
SSO ve Šlapanicích se nachází na ulici Dlouhá 1157/36. Provozovatelem je společnost Sateso. Provozní doba je v úterý a čtvrtek od 14:30 do 18:00 hodin. V sobotu pak od 9:00 do 12:00 hodin. Ve SSO je možné odkládat některé druhy odpadů ze skupin 02, 13, 15, 16, 17, 20. Podrobně jsou odebírané odpady uvedeny v příloze č. 2. [37] SSO donáškovým způsobem sběru, slouží obyvatelům k odkládání zejména nebezpečných složek KO a objemného odpadu. Obyvatelé Šlapanic a Bedřichovic mohou odpad odkládat zdarma. Právnické osoby nebo fyzické osoby, oprávněné k podnikání, mohou odpad odkládat pouze na základě dohody nebo smlouvy. Podmínky odložení odpadu se v tomto případě specifikují předem. Dále mohou ve SSO odložit odpad původci, kterými jsou okolní obce a mají s provozovatelem uzavřenou smlouvu a dále zde mohou odpad odložit původci odpadů – právnické a fyzické osoby, oprávněné k podnikání, kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu a pokud mají uzavřenou smlouvu s obcí na využívání systému nakládání s KO, zavedeného obcí. SSO je také místem zpětného odběru elektrozařízení. [37, 56] Ze stavebního hlediska SSO sousedí se dvěma budovami (obr. č. 19). Jedna z nich je provozní budova společnosti Sateso (obr. č. 19, nahoře), ve které se nachází hygienické zázemí. V samotném provozním prostoru SSO se pak nachází další objekt, tvořící zázemí pro obsluhu. Povrch SSO je betonový, vyspádovaný s uprostřed se nacházející kanalizační vpustí. Prostor je ze strany vjezdu ohraničen zdí s kovovými vraty. V zadní části pak kovovým pletivem. Ve SSO se nachází několik typů shromažďovacích prostředků, odpovídajících daným druhům sbíraných odpadů. Jedná se zejména o VOK o objemu 5 m3, v počtu čtyř kusů, sloužící pro objemný odpad, papír a lepenku, kovy a papírové a lepenkové obaly. VOK určený pro kovy je znázorněn na obrázku č. 20. VOK, o objemu 7 m3, slouží pro objemný odpad, a to spalitelný a nespalitelný. Plasty a sklo jsou shromažďovány v nádobách o objemu 1,1 m3. NO jsou umisťovány do uzamykatelných nádob. Na volné ploše jsou umisťovány pneumatiky, kompozitní obaly a elektrozařízení v režimu zpětného odběru. Odpady ze SSO odváží na základě smlouvy společnost Asa. Odvoz elektrozařízení zajišťují společnosti v rámci kolektivních systémů. Dle provozního řádu je možno v zařízení shromažďovat maximálně 30 · 103 kg odpadů.
Lze říci, že dojezdová vzdálenost do SSO ani ze
vzdálenější místní části Bedřichovice nepřesahuje 4 km. Město Šlapanice již delší dobu z několika důvodů uvažuje o vybudování nového SSO. Mezi hlavní důvody patří 59
především nedostačující plocha současného SSO. Tato pak zapříčiňuje zhoršenou manipulaci se shromažďovacími prostředky odpadu a také může omezovat separaci dalších druhů odpadů či komodit. Při manipulaci se shromažďovacími prostředky také dochází ke ztíženým dopravním podmínkám v blízkosti SSO. Další nevýhodou současného umístění SSO, vzhledem k blízkosti domů, je také hluková situace při manipulaci a zacházení s odpady a shromažďovacími prostředky. Tuto problematiku ilustruje obr. č. 19, na kterém je shodou okolností zachycen nákladní automobil ve SSO. Další fotografie SSO, lze nalézt v příloze č. 4. Nové SSO bude zřejmě umístěno při ulici Zemědělská. Ani v případě přesunu SSO se dojezdová vzdálenost ze vzdálenější místní části Bedřichovice, nezvýší nad přibližně 4 km. [37, 42, 56]
Obr. 19 Sběrné středisko odpadů, pohled shora,
Obr. 20 VOK na kovy
http://www.mapy.cz/#x=16.731108&y=49.163863 &z=19&l=15
5.2.8
Ekonomika systému
Jedním z velice důležitých aspektů systému nakládání s odpady v obci je jeho ekonomická stránka. Snahou je často v praxi plnit požadavky právních předpisů za co nejnižší množství vynaložených finančních prostředků. Ekonomiku systému nakládání s KO ovlivňují především náklady na nakládání se SKO, provoz SSO, separovaný sběr a dále příjmy, kterými jsou především poplatky od občanů obce, či dalších původců zapojených do systému nakládání s odpady zavedeného obcí, příspěvky od AOS, zisk z prodeje druhotných surovin a platby od kolektivních systémů. Do celkových nákladů na OH obce lze pak zařadit ještě několik položek. Těmi jsou například náklady na administrativu OH, na odstraňování černých skládek či úklid veřejných prostranství. V této podkapitole není brána v úvahu skládka, jejímž provozovatelem je společnost 60
Sateso. Podkapitola má za cíl nastínit ekonomický aspekt nakládání zejména se SKO a separovanými složkami. Pro důkladné zhodnocení by bylo vhodné zohlednit i další údaje, kterými jsou například platby za jednotlivé služby v rámci OH města apod., nicméně tato skutečnost by v práci vyžadovala větší prostor. Níže uvedená data vycházejí z Dotazníku o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením tříděný sběr a z dalších informací poskytnutých vedoucím skládky a SSO. Obrázek č. 21 zobrazuje náklady města na separovaný sběr, provoz SSO, nakládání se SKO za období let 2009 – 2011 a obrázek č. 22 příjmy města z poplatků od občanů (včetně poplatků od rekreantů), původců odpadů zapojených do systému, z prodeje druhotných surovin, plateb od kolektivních systémů (za zpětný odběr elektrozařízení) a z příspěvků od AOS EKO-KOM. [50]
Náklady města v rámci OH
Finanční částka v Kč
7 000 000
6 000 000
420 233 Kč
5 000 000
422 748 Kč 1 321 248 Kč
4 000 000
1 319 068 Kč
1 077 181 Kč
Tříděný sběr
4 549 923 Kč
3 000 000 2 000 000
400 500 Kč
SSO 4 592 100 Kč
3 729 454 Kč
Směsný komunální odpad
1 000 000 0 2009
2010
2011
Období let Obr. 21 Náklady města v rámci OH, Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
61
Příjmy města v rámci OH 4 500 000 Finanční částka v Kč
4 000 000 3 500 000 3 000 000
38 290 Kč 258 896 Kč 34 444 Kč 343 746 Kč 30 430 Kč 261 421 Kč 295 128 Kč 343 750 Kč 303 611 Kč
Prodej druhotných surovin + platby od kol. systémů Příspěvek od EKO-KOM
2 500 000 2 000 000 1 500 000 3 088 445 Kč
3 551 039 Kč
Platby za SKO od PO 3 118 000 Kč
1 000 000
Poplatek za SKO + rekr. objekt
500 000 0 2009
2010 Období
2011
Obr. 22 Příjmy města v rámci OH, Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice, [42]
Tab. č. 8 z hodnot uvedených na obrázcích č. 21 a č. 22, poukazuje na rozdíl mezi náklady a příjmy. Z tabulky je zřejmé, že příjmy obce, nepokryjí náklady na nakládání se SKO, separovaný sběr a provoz SSO a dále, že množství finančních prostředků, které obec doplácí z rozpočtu na nakládání se SKO, separovaný odpad a provoz SSO se v uvedených letech zvyšuje. Tab. 8 Rozdíl mezi vybranými náklady a příjmy v rámci OH města Šlapanice
Rok Příjmy [Kč] Náklady [Kč] Rozdíl [Kč]
2009
2010 3 721 628 5 471 270 1 749 643
2011 4 191 971 6 291 404 2 099 434
3 753 601 6 069 781 2 316 181
zdroj: Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice, [42]
62
Tabulka č. 9, uvádí částku v procentech, která je z celkových nákladů obce na OH, vynakládaná na separovaný sběr a SKO. Tab. 9 Poměrné náklady na separovaný sběr ve městě Šlapanice
Rok Celkové náklady na OH [Kč] z toho množství vynaložené na SKO [%] z toho množství vynaložené na separovaný sběr [%]
2009 2010 2011 5 651 270 6 591 198 6 464 681 65,99 69,03 71,03 7,48
6,38
6,20
zdroj: Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Dle společnosti EKO-KOM se v roce 2011 pohybovaly celkové náklady obce na jednoho obyvatele za rok okolo 912 Kč. Pro město Šlapanice tato částka vychází na hodnotu přibližně 926 Kč, tedy mírně nadprůměrná hodnota. Náklady vynaložené na separovaný sběr tvořily v roce 2011 průměrně 15,9 % z celkových nákladů. Hodnota 6,20 % je oproti této hodnotě podprůměrná. [57] Je ale potřeba brát v potaz různá místní specifika. Tabulka č. 10 pak udává rozdíl mezi náklady na separovaný sběr a příspěvky od společnosti EKO-KOM. Tab. 10 Rozdíl mezi náklady na separovaný sběr a příspěvky od společnosti EKO-KOM
Rok Příspěvky [Kč] Náklady [Kč] Rozdíl [Kč]
2009
2010
2011
295 128 422 748 127 621
258 896 420 233 161 338
261 421 400 500 139 080
zdroj: Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice, [42]
Dle AOS EKO-KOM se náklady na separovaný sběr ročně zvyšují. [49, 57] Z tabulky č. 10 není tento trend zřejmý. Bude-li situace naznačená v předchozích částích setrvávat i nadále, pravděpodobně nelze předpokládat zvýšení výtěžnosti separovaného sběru či dalších podobných charakteristik v oblasti separovaného sběru. Dále je z tabulky patrna částka, kterou město doplácí na separovaný sběr.
63
Realizace SWOT analýzy
5.3
Účelem analýzy je z identifikovaných silných a slabých stránek vnitřní situace a z příležitostí a hrozeb vnější situace sestavit SWOT matici a na základě ní generovat jednotlivé strategie, z nichž budou poté formulovány konkrétní doporučení pro zlepšení systému nakládání s odpady ve městě Šlapanice. Oblast provedení zahrnuje systém nakládání s odpady ve městě, tedy včetně společnosti Sateso a města Šlapanice. Vstupem analýzy je obsah jednotlivých kapitol práce a skutečnosti v nich uvedené.
5.3.1
Identifikace silných a slabých stránek
Ve vnitřní situaci byly identifikovány silné a slabé stránky uvedené v tabulce. Každé z nich náleží jednotlivé označení, které je používáno i v dalších částech. Tab. 11 Vnitřní situace
VNITŘNÍ SITUACE Označení Silné s. S1 S2 S3 S4 S5 S6
Silná stránka Periodické informování obyvatel z oblasti OH města prostřednictvím městských médií Odpovědná odezva na stížnosti obyvatel související s OH a ŽP Zkušenosti a kvalifikace zaměstnanců provozní společnosti Zapojení systému OH do kolektivních systémů Identifikace a odstraňování tzv. „černých skládek“
Označení slabé s.
Slabá stránka
W1
V současnosti není zaveden systém sběru BRO
W2
Neaktuální POH
W3
Nízká poměrná částka vynaložená na separovaný sběr v letech 2009 – 2011
W4
Nízké množství sběrných míst
W5
Systém OH vhodně zakotven v právních předpisech města
W6
64
V současnosti nevyhovující podmínky provozu SSO Zvyšující se dotování nakládání se SKO, separovaným sběrem a SSO z rozpočtu města
5.3.2
Hodnocení silných stránek a slabých stránek
Silné stránky Tab. 12 Hodnocení silných stránek
Hodnocení silných stránek S1
S2
S1 S2 S3 S4 S5 S6
S3 S2
S4
S5
S3 S3
S4 S4 S3
Počet bodů celkem
S6 S5 S2 S3 S4
S6 S6 S6 S6 S6
0 2 4 3 1 5
Jako nejvýznamnější zde byla zvolena silná stránka S6, tedy „Systém vhodně zakotven v právních předpisech města“. Následuje S3 (Zkušenosti a kvalifikace zaměstnanců provozní společnosti), S4 (Zapojení systému OH do kolektivních systémů) a S2 (Odpovědná odezva na stížnosti obyvatel související s OH a ŽP). Slabé stránky Tab. 13 Hodnocení slabých stránek
Hodnocení slabých stránek W1 W1 W2 W3 W4 W5 W6
W2
W3 W2
W4 W3 W2
W5 W4 W2 W4
Počet bodů celkem
W6 W1 W2 W3 W4
W6 W6 W6 W6 W6
1 4 2 3 0 5
Obdobně byly hodnoceny slabé stránky. Zde byla jako nejvýznamnější určena Slabá stránka W6 „Zvyšující se dotování nakládání se SKO, separovaným sběrem a SSO z rozpočtu města“. Následují slabé stránky W2, W4 a W3.
5.3.3
Identifikace příležitostí a hrozeb
Příležitosti a hrozby vnějšího prostředí jsou uvedeny v následující tabulce, každá z nich má opět své označení, používané v následujících částech.
65
Tab. 14 Vnější situace
VNĚJŠÍ SITUACE Označení příležitosti
Příležitost
Označení hrozby
Hrozba
O1
Fungující gymnázium, základní školy a kluby, (env. osvěta)
T1
Přírůstek obyvatel
O2
Navázání spolupráce
T2
O3
Právní předpisy umožňující zvýšit poplatek za SKO
T3
O4
Odměny od kolektivních systémů
T4
O5
Získání dotací
T5
O6
Ochota obyvatel třídit
T6
Využívání systému nakládání s odpady, zavedeného obcí neoprávněnými osobami Zpřísňování legislativních požadavků Neochota obyvatel k umisťování sběrných nádob k vlastním nemovitostem Zdražování služeb v OH Nedostatečné využívání budoucího nového SSO Zvyšující se produkce SKO na obyvatele a rok (roky 2008 – 2011) Stagnující množství vyseparovaných využitelných složek KO v letech 2009 – 2011 (papír, plast, sklo) Nadprůměrná produkce SKO na obyvatele a rok
T7
T8
T9
5.3.4
Hodnocení příležitostí a hrozeb
Hodnocení příležitostí Tab. 15 Hodnocení příležitostí
Hodnocení příležitostí Označení příležitosti O1 O2 O3 O4
Příležitost
Přitažlivost
Fungující gymnázium, základní školy a kluby, (env. osvěta) Navázání spolupráce Právní předpisy umožňující zvýšit poplatek za SKO Odměny od kolektivních systémů
Pravděpodobnost
Významnost příležitosti
2
4
8
4
3
12
4
4
16
3
4
12
O5
Získání dotací
3
5
15
O6
Ochota obyvatel třídit
3
3
9
66
Jako nejvýznamnější příležitosti byly vyhodnoceny příležitosti O3 (Právní předpisy umožňující zvýšit poplatek za SKO), O5 (Získání dotací), O4 (Odměny od kolektivních systémů) a O2 (Navázání spolupráce). Hodnocení hrozeb Tab. 16 Hodnocení hrozeb
Hodnocení hrozeb Označení Hrozba hrozby T1 Přírůstek obyvatel Využívání systému nakládání T2 s odpady, zavedeného obcí neoprávněnými osobami Zpřísňování legislativních T3 požadavků Neochota obyvatel k umisťování T4 sběrných nádob k vlastním nemovitostem T5 Zdražování služeb v OH T6 T7
T8
T9
Závažnost Významnost Pravděpodobnost dopadu hrozby 2 2 4
Nedostatečné využívání budoucího nového SSO Zvyšující se produkce SKO na obyvatele a rok (roky 2008 – 2011) Stagnující množství vyseparovaných využitelných složek KO v letech 2009 – 2011 (papír, plast, sklo) Nadprůměrná produkce SKO na obyvatele a rok
1
2
2
3
3
9
2
4
8
3
2
6
2
2
4
3
5
15
3
4
12
2
5
10
Jako nejvýznamnější hrozby byly vybrány hrozby T7 (Zvyšující se produkce SKO na obyvatele a rok (roky 2008 – 2011)), T8 (Stagnující množství vyseparovaných využitelných složek KO v letech 2009 – 2011 (papír, plast, sklo)), T9 (Nadprůměrná produkce SKO na obyvatele a rok) a T3 (Zpřísňování legislativních požadavků).
5.3.5
Matice SWOT
Pro sestavení matice SWOT byly z předchozí identifikace a hodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb vybrány nejvýznamnější faktory ovlivňující
67
vnitřní a vnější prostředí. Z těchto jsou v matici generovány příslušné strategie SO, WO, ST a WT. Tab. 17 Výsledná matice SWOT
Vnitřní prostředí
Vnější prostředí PŘÍLEŽITOSTI: O3 Právní předpisy umožňující zvýšit poplatek za SKO O5 Získání dotací O2 Navázání spolupráce O4 Odměny od kolektivních systémů
HROZBY: T7 Zvyšující se produkce SKO na obyvatele a rok (roky 2008 – 2011) T8 Stagnující množství vytříděných využitelných složek KO v letech 2009 – 2011 (papír, plast, sklo) T9 Nadprůměrná produkce SKO na obyvatele a rok T3 Zpřísňování legislativních požadavků
SILNÉ STRÁNKY: S6 Systém OH vhodně zakotven v právních předpisech města S3 Zkušenosti a kvalifikace zaměstnanců provozní společnosti S4 Zapojení systému OH do kolektivních systémů S2 Odpovědná odezva na stížnosti obyvatel související s OH a ŽP Strategie SO S3;O2 – Poskytování vlastních zkušeností při navazování a udržování spolupráce s dalšími subjekty S4;O4 – Svým zapojením do kolektivních systémů maximalizovat odměny od kolektivních systémů (např. plněním podmínek pro čerpání bonusů od EKO-KOMU) S3; O5 – Využít zkušeností a zvýšit snahu o získání dotací
SLABÉ STRÁNKY: W6 Zvyšující se dotování nakládání se SKO, separovaným sběrem a SSO z rozpočtu města W2 Neaktuální POH W4 Nízké množství sběrných míst W3 Nízká poměrná částka vynaložená na tříděný sběr v letech 2009 – 2011 Strategie WO O3; W6 – Využít možnosti zvýšit poplatek za SKO, ke snížení dotování nakládání se SKO, tříděným sběrem a SSO O5; W6 – Při navázání spolupráce využívat zkušeností jiných subjektů za účelem snížení dotování nakládání se SKO, separovaným sběrem, SSO O4; W6 – Čerpat odměny od EKO-KOMu za účelem snížení dotování nakládání se SKO, separovaným sběrem, SSO W4; O4 – Zvýšit množství sběrných míst za účelem získání dalších odměn od EKO-KOMu (i podpora množství vytříděných složek KO)
Strategie ST S6; T3 – Rychle reagovat na zpřísňování leg. podmínek, případnou úpravou vlastních vyhlášek, upravujících systém nakládání s KO S3; T7; T8; T8 – Využít vlastních zkušeností a kvalifikace ke snížení hrozby T7, T8, T9 S4; T8 – Využít členství v kolektivních systémech a snažit se zvýšit množství vyseparovaného odpadu
Strategie WT W2; T7; T8; T9 – Vytvořit aktuální POH, který bude poskytovat rámec opatření ke snížení hrozeb T7, T8, T9 W3; W4; T8 – Zvýšit finanční prostředky a počet sběrných míst na separovaný sběr za účelem zvýšení množství vyseparovaného odpadu
68
5.4
Provedení ověření souladu provozu sběrného střediska odpadů s
požadavky právních předpisů a provozním řádem Identifikace subjektu: Společnost SATESO, s.r.o. Sběrné středisko odpadů Dlouhá 1157/36 IČO: 60746718 Podrobnější informace jsou obsaženy v kapitole o SSO. Přítomná osoba: vedoucí skládky a SSO p. Vladimír Jun, e-mail:
[email protected] Datum a místo konání Datum provedení auditu: 6.3.2013 Místo konání: Sběrné středisko odpadů ve městě Šlapanice Cíl auditu: Cílem je posoudit právní soulad se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a vyhláškou č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, vše v aktuálním znění a soulad provozu SSO s provozním řádem zařízení. Dále na základě zjištění z auditu stanovit doporučení pro zlepšení.
Rozsah auditu: V den auditu byla přezkoumána dokumentace v administrativní budově společnosti SATESO, s.r.o. a dále proběhlo shromažďování informací v provozních prostorách SSO. Přezkoumaná dokumentace souvisela s těmito činnostmi: zařazování odpadu dle Katalogu odpadů, vedení evidence, hlášení o produkci a nakládání s odpady, hodnocení nebezpečných
vlastností
odpadu,
dodržování
povinností
oprávněné
osoby,
identifikování osob při sběru stanovených druhů odpadů, dodržování povinností při přepravě NO. V provozních prostorách byl proveden audit shody při těchto činnostech: provozování zařízení v souladu s provozním řádem zařízení, dodržování požadavků kladených na místa shromažďování, shromažďovací prostředky a dále bylo ověřeno plnění povinností souvisejících s provozem SSO, jako je například zveřejňování přijímaných druhů odpadů a podmínky jejich sběru. 69
Kritéria auditu: Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, ve znění pozdějších předpisů Provozní řád zařízení
5.4.1
Výsledky ověření (zjištění z auditu)
PROVĚŘOVANÁ ČINNOST: dodržování povinností oprávněné osoby, vedení provozního deníku Při předkládání provozního řádu, zařízení ke schválení, musí být jeho součástí i návrh na vedení provozního deníku, jehož náležitosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. V provozním řádu zařízení je stanoveno, že provozní deník je veden a že obsahuje patřičné náležitosti a dále, že je archivován po dobu pěti let. [4, 8, 56] NESHODA Provozní deník není veden, což neodpovídá skutečnosti uvedené v provozním řádu zařízení. PROVĚŘOVANÁ ČINNOST: identifikace osob při sběru stanovených druhů odpadů V zařízení dochází ke sběru odpadu katalogového čísla 20 01 40. Provozovatel je dle § 18, odstavce 3, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, povinen při odebírání tohoto druhu odpadu identifikovat osoby, odebírané odpady a o těchto skutečnostech vést evidenci. Bez ověření těchto údajů, nesmí provozovatel odpad odebrat. [4, 7] NESHODA Při odebírání odpadu 20 01 40 nedochází k identifikaci osob a o těchto skutečnostech není vedena evidence. PROVĚŘOVANÁ ČINNOST: provozování zařízení v souladu se schváleným provozním řádem Provozovatel je dle § 18, odstavce 1, písmene e), zákona o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, povinen provozovat zařízení v souladu s jeho schváleným 70
provozním řádem. V provozním řádu zařízení je uvedeno, že je k dispozici havarijní ucpávka kanalizační vpusti a že jsou jednou týdně odpadovým hospodářem provedené kontroly zapsány v provozním deníku. [4, 56] NESHODA V zařízení se v den auditu nenacházela havarijní ucpávka kanalizační vpusti a prováděné kontroly nejsou zaznamenávány do provozního deníku. PROVĚŘOVANÁ
ČINNOST:
dodržování
požadavků
kladených
na
místa
shromažďování odpadu Ve SSO dochází ke sběru několika druhů NO. Oprávněná osoba, která nakládá s NO je dle § 13, odstavce 3, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, povinna zpracovat Identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání s NO vybavit ILNO. [4] NESHODA Identifikační list se nenacházel v den auditu přímo na místě nakládání s NO. Audit, uskutečněný dne 6.3.2013, proběhl za přítomnosti p. Vladimíra Juna, dle předem stanovených cílů a rozsahu auditu. Zjištěné skutečnosti byly zaznamenány do pracovních listů (příloha č. 3) a dále byly pořízeny fotografie (příloha č. 4). Cíle auditu byly splněny.
5.5
Doporučení pro zlepšení systému nakládání s odpadem ve městě
Šlapanice Následující doporučení vycházejí z výsledků SWOT analýzy, tedy z generovaných strategií uvedených v matici SWOT, které jsou zde konkrétněji popsané. Jak z analýzy vyplývá, ve městě Šlapanice se v systému nakládání s odpady nachází prostor pro zlepšení v některých oblastech, zejména v oblasti separace využitelných složek KO. Jedním ze základních plánovacích dokumentů v oblasti OH jsou POH. Proto vzhledem k této skutečnosti a dále k tomu, že město plní podmínky uvedené v § 44, zákona o odpadech, doporučuji zpracovat aktuální POH města. Tento plán musí být dle zákonných povinností v souladu se závaznou částí POH kraje, musí být zpracován na období nejméně pěti let a změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž 71
základě byl tento POH zpracován. Náležitosti POH původce jsou stanoveny vyhláškou o podrobnostech nakládání s odpady. Mimo obecných náležitostí plán obsahuje vyhodnocení
současného nakládání
s odpady s požadavky právních předpisů,
vyhodnocení souladu s POH kraje a dále cíle a opatření, která budou provedena ke splnění těchto cílů a způsob organizačního zabezpečení řízení OH původce. [8] Vzhledem ke strategii WT matice SWOT, kombinaci W2; T7; T8; T9 doporučuji nastavit konkrétní cíle, cílové hodnoty a způsoby dosažení těchto cílů a cílových hodnot a to zejména pro zvýšování množství vyseparovaných využitelných složek KO. Dále opatření pro snižování produkce SKO na obyvatele a rok, ve snaze se přibližovat k průměrné produkci SKO na obyvatele a rok v ČR. Je zřejmé, že tyto záležitosti spolu mohou více či méně souviset. Konkrétní opatření a cíle by měly být samozřejmě nastavovány v souladu s požadavky právních předpisů, ale také by tato opatření měla být stanovena reálně v oblasti skutečných finančních a materiálních možností města. V POH by bylo také vhodné počítat s případným zavdáděním systému sběru BRO, pro který by též měli být stanoveny cíle, cílové hodnoty, čas a opatření pro jejich dosažení. Všechny tyto cíle a opatření by se měly vyhodnocovat a na základě tohoto vyhodnocování by poté měly být přijímány další kroky směřující ke stanoveným cílům. POH původce je pak závazným dokumentem pro činnost původce odpadů. Nicméně, jak je uvedeno napříkald v [58], rok 2013, může přinést peripetie v legislativě OH souvisejících i s POH. Tuto skutečnost je vhodné zohlednit. Jako jeden z podkladů při tvorbě aktuálního POH by mohla být použita i tato práce. Strategie WT (kombinace W3; W4; T8), WO (W4; O4), SO (S4; O4) může zároveň přispět k dosažení některých výše zmíněných cílů. Konkrétně se jedná o zvýšení množství sběrných míst a shromažďovacích prostředků ve městě. I přesto, že množství shromažďovacích prostředků odpadu se v posledních letech zvýšilo a téměř vyřešilo problém s častým přeplňováním, doporučuji množství ještě navýšit. Z jednotlivých druhů odpadů pak doporučuji z počátku zvýšit množství sběrných nádob spíše na papír, lepenku a plast, jelikož množství vyseparovaného skla z dlouhodobého hlediska spíše klesá. Ilustrativně je situace zřetelná i z obrázků č. 17 a č. 18. Důvodem pro zvýšení množství sběrných míst a sběrných nádob, je jednak občasné přeplňování na určitých místech a také poměr počtu obyvatel na průměrné sběrné místo. Průměrné sběrné místo je pojem, užívaný v systému odměn od společnosti EKO-KOM. Stanovuje se jako součet všech sběrných nádob na separovaný sběr, přičemž v jednom místě jsou 72
průměrně 3 sběrné nádoby. Počet obyvatel ve městě se pak tímto číslem vydělí. Z informací poskytnutých vedoucím skládky a SSO dle tohoto ukazatele město nedosahuje optimálních hodnot. V roce 2012 bylo jednou z podmínek pro čerpání tohoto bonusu, aby na takové průměrné sběrné místo připadalo méně než 190 obyvatel. Ve městě Šlapanice připadá (rok 2012) na jedno sběrné místo přibližně 466 obyvatel. Je samozřejmé, že navýšením počtu sběrných nádob v následujícím období se toto číslo snižuje. Doporučuji v tomto trendu pokračovat a co nejvíce se přiblížit k hodnotě 190 obyvatel na jedno průměrné sběrné místo. Tento krok bude zajisté vyžadovat vynaložení finančních prostředků, nicméně může se tak přispívat ke zvyšování množství vyseparovaných využitelných složek KO. Za dosažení hranice 190 obyvatel na jedno sběrné místo nebo jiné hodnoty aktuální pro dané období a společně se splněním druhé podmínky pro čerpání tohoto bonusu, a sice dosažení minimálního limitu pro instalovaný objem průměrného sběrného místa, může být čerpán bonus v podobě finančního příspěvku od AOS EKO-KOM. [42, 55] Dále doporučuji, aby město nadále nejen provádělo environmentální osvětu, ale aby také získávalo od obyvatel zpětnou vazbu, která může být podnětem pro některé změny. Environmentální výchova a osvěta může stejně jako množství a dostupnost shromažďovacích prostředků či sběrných míst ovlivňovat množství vyseparovaných využitelných složek KO. Za vhodné nástroje environmentální osvěty obyvatel v oblasti nakládání s využitelnými složkami KO lze ve městě považovat Infokanál Šlapanice, Šlapanický zpravodaj, městský rozhlas, ale také školy. Mezi základní informace, které jsou obyvateli požadovány, patří informace o tom, jak správně třídit, kde se nachází nejbližší sběrná místa, sběrné nádoby, jaký je harmonogram svozu a jakým způsobem se dále s daným druhem odpadu nakládá. Tyto informace je dále možno sdělovat v papírové podobě („letáky“) nebo na různých besedách. Významný je vliv multiplikátorů, tedy osob, kteří působí na další skupiny osob. Těmito jsou například učitelé nebo vedoucí různých klubů, zaměřených na rozvoj aktivit mláděže. [59] Dle [60], lidé kteří třídí, tuto činnost považují za správnou a ekologickou, naopak lidé, kteří netřídí, to považují za zbytečné, vzhledem k domění, že separovaný odpad stejně končí na jednom místě. Důležitá je tak motivace takovéto části obyvatel a součásti informační kampaně, by tak měl být apel na jejich důležitost v oblasti ochrany ŽP.
73
Stejně tak považuji za velmi významnou environmentální osvětu i v případě zavádění systému sběru BRO. V tomto případě je vhodné informovat obyvatele před zahájením fungování tohoto systému. Při realizaci sytému sběru BRO i provádění environmentální osvěty je vhodné zvážit spolupráci s dalšími subjekty, ať již s městy, vysokými školami nebo firmami zaměřenými na tuto problematiku.
5.5.1
Doporučení pro sběrné středisko odpadů
Vzhledem k tomu, že je ve městě plánována realizace nového, většího SSO, lze předpokládat, že nevýhody současného SSO se tímto vyřeší. Jedná se především o nedostatečnou plochu současného SSO, která zapříčiňuje problematickou manipulaci se shromažďovacími prostředky a v době odvozu i problematickou dopravní situaci. Vzhledem k předpokládané budoucí poloze, lze s ohledem na stížnosti obyvatel očekávat zlepšení hlukové situace. [42] Výhodou stávajícího SSO se tak může jevit jeho současné umístění, které je mezi obyvateli již zažité. Vzhledem k této skutečnosti a při případném rozšiřování množství odebíraných druhů odpadů doporučuji o těchto skutečnostech vhodným způsobem včasně připravit informování obyvatel, které se může realizovat prostřednictvím Šlapanického zpravodaje, či například informačním štítem na stávajícím SSO, apod. Další doporučení vyplývají z provedeného auditu ve SSO. Z jeho zjištění vyplývá, že neshody uvedené v kapitole č. 5.4, přímo neohrožují ŽP a také že z tohoto hlediska nejsou závažné. Nicméně následná doporučení mohou být zohledněna při zahájení provozu nového SSO ve Šlapanicích. Mezi tato doporučení patří zahájit vedení provozního deníku, identifikovat osoby při odebírání odpadu druhu 20 01 40, vybavit SSO havarijní ucpávkou kanalizační vpusti, zaznamenávat provedené kontroly SSO odpadovým hospodářem a vybavit místa nakládání s NO ILNO. Jak vyplývá z vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, měl by být určen způsob vedení provozního deníku a stanovena zodpovědnost za jeho vedení. Provozní deník by měl ve svých záznamech obsahovat informace charakteristické pro provoz zařízení, tj. zejména údaje o školení, jména obsluhy, údaje o provedení pravidelné kontroly zařízení odpadovým hospodářem a záznamy o zvláštních událostech s případným možným vlivem na životní prostředí, případně další náležitosti. Dále by měly být při odebírání druhu odpadu 20 01 40 identifikovány osoby, od nichž hodlá provozovatel tento druh odpadu odebrat. Při identifikaci 74
právnické osoby má být zjištěn její název, sídlo, IČO a dále má být identifikována fyzická osoba, jednající jejím jménem. Při identifikaci fyzických osob má být zjištěno jméno a příjmení fyzické osoby, datum narození, adresa trvalého bydliště a číslo občanského průkazu. Při nakládání s těmito údaji je provozovatel povinen postupovat podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dále v souladu s požadavky právních předpisů doporučuji vést o odebírání tohoto druhu odpadu evidenci a archivovat ji po dobu 5 let a u každého odebrání uvádět datum a hodinu odebrání. Pro zabránění úniku závadných látek do kanalizace prostřednictvím kanalizační vpusti při případné nehodě, doporučuji v souladu s ustanovením v provozním řádu SSO, vybavit jej zmíněnou ucpávkou kanalizační vpusti. Určitě je při pořizování ucpávky důležité zvážit vhodnost konkrétního typu. Pro příklad lze přesto zmínit magnetické kanalizační ucpávky, vyrobené z izotropní magnetické fólie. Taková ucpávka může mít rozměry i 100 x 100 cm. Díky magnetickým vlastnostem dobře přilne na ocelolitinové povrchy. Taková ucpávka je zobrazena na obrázku č. 23. Dostupné jsou i těsnící kanalizační ucpávky z bentonitové plastické směsi. Jejich výhoda spočívá v dobré tvarovatelnosti, čímž je možné je použít i na nerovném povrchu. Taková ucpávka je zobrazena na obrázku č. 24. Ceny těchto ucpávek se pohybují přibližně v rozmezí 1 000 – 3 500 Kč. [61, 62]
Obr. 23 Magnetická ucpávka kanalizační vpusti,
Obr. 24 Těsnící kanalizační ucpávka
upraveno, http://static.wc-
z bentonitové směsi, upraveno,
vmbal.upgates.com/_cache/6/9/691e6b9d192a2b
http://www.happyend.cz/userfiles/catalog/items/i
ad0b083d96be95ea72.gif)
mages/102/large/utesneni-kanalu-v-zime-ii.jpg)
75
Dále doporučuji, aby se ILNO nacházely přímo na místě nakládání s NO. Tyto listy nemusí být umístěny přímo na shromažďovacím prostředku NO, ale nejlépe například připevněné na stěně, u které je umístěna nádoba.
76
6 DISKUZE Cílem této kapitoly je zejména provést sebekritické hodnocení použitých metod, postupů a výsledků. Tato část také obsahuje vlastní názory. V diplomové práci je analyzován systém nakládání s odpady ve městě Šlapanice, které mají přibližně sedm tisíc obyvatel. V práci jsou jako stěžejní zdroje využívány především dotazníky, které město vyplňuje a zasílá společnosti EKO-KOM, hlášení o produkci a nakládání s odpady za jednotlivé roky, ústně sdělené informace, Šlapanický zpravodaj a další média města Šlapanice a informace ČSÚ. Velká část zjištění a premis je založena na grafickém či tabulkovém zpracování těchto dat. Takto jsou v práci zpracovány zejména údaje o produkci KO, SKO na jednoho obyvatele a rok, separovaných odpadů apod. Tyto informace vycházejí, jak je již zmíněno, z hlášení o produkci a nakládání s odpady a tak je vhodné uvažovat o možnosti určitého zkreslení výstupních informací, jež může být zapříčiněno například dvojím způsobem zařazováním některých druhů odpadů. Například dle [63] je okolo 70 % vyseparovaných odpadů z obcí evidováno do podskupiny 20 01 a okolo 30 % do podskupiny 15 01. Tuto skutečnost je třeba zohlednit u některých obrázků v práci, jako je například obr. 9, a to zejména v časově vzdálenějším období. Pro zjištění přesnějšího vývoje, by pak bylo třeba znát tehdejší situaci a okolnosti zařazování těchto druhů odpadů. Naopak výstupy v části práce, která se zabývá separovaným sběrem lze vhledem k poměrně jednoznačné situaci, vyplývající z dostupných hlášení o produkci a nakládání s odpady a porovnáním s dalšími zdroji považovat za jednoznačnější. Vzhledem k tomu, že SKO od obyvatel je svážen jinou svozovou společností než SKO od právnických a fyzických osob zapojených do systému nakládání s odpady, zavedeného městem a v hlášení o produkci a nakládání s odpady má svoji vlastní položku, lze počítat pouze se SKO vyprodukovaným obyvateli města. Proto hodnoty produkce SKO na obyvatele a rok považuji za vypovídající. Na druhou stranu může zajisté docházet k tomu, že systém zavedený městem mohou využívat i právnické či fyzické osoby, které s městem nemají uzavřenou smlouvu. To může způsobovat větší produkci SKO vyprodukovaného obyvateli, než jaká je ve skutečnosti. Otázkou však je, v jaké míře k této činnosti dochází a zda by vůbec měla nějaký význam. V části věnované ekonomickým hlediskům jsou nastíněny pouze základní položky, poukazující v obecné rovině na náklady za SKO, separovaný sběr, poměrné náklady vynaložené na separovaný sběr a příjmy v OH města. Jako zajímavé by se zajisté dále 77
mohlo jevit uvedení konkrétních plateb za jednotlivé služby v OH v dalších závislostech a dále například hledání nějakého variantního eventuálně ekonomicky výhodnějšího řešení. Nicméně takováto charakteristika by vyžadovala v práci větší prostor. Při realizaci SWOT analýzy, respektive před jejím započetím se používají některé další specifické metody, jako je například PESTLE analýza. Tato v práci použitá není, ale vzhledem k charakteru této práce považuji za dostatečné a vhodné použít jako vstupů do SWOT analýzy výsledky analýzy systému nakládání s odpadem ve městě Šlapanice, čili veškerých uvedených skutečností v předcházejících kapitolách. Na druhou stranu analýza SWOT by byla objektivnější, kdyby byla provedena přímo určenou skupinou pracovníků, kteří jsou v systému OH určitým způsobem přímo zainteresováni. V práci je jako prvek objektivnosti použito hodnocení jednotlivých faktorů podle stanovených kritérií. Při provádění auditu v rámci ověření souladu provozu SSO ve městě Šlapanice, bylo dbáno na objektivnost, což je jeden z principů auditování. Toto tvrzení podporují pracovní listy (příloha č. 3) s fotografiemi jako důkazy z auditu, jež jsou součástí přílohy č. 4. Zajímavé výstupy z auditu by mohlo přinést provedení auditu skládky, která se nachází na území města Šlapanice a jejímž provozovatelem je též společnost Sateso. Avšak tato skládka se přímo netýká všech obyvatel města z hlediska systému OH města (možnost odkládat v SSO nebezpečné složky KO, velkoobjemový odpad apod.). Doporučení uvedená v práci, vyplývají z provedené SWOT analýzy a auditu. Jedná se zejména o vytvoření POH města Šlapanice, navýšení množství shromažďovacích prostředků a sběrných míst na separovaný odpad a zvýšení množství vynaložených finančních prostředků na separovaný sběr. Z hlediska provozu SSO jsou uvedena doporučení, jako je identifikování osob, od kterých je odebírán odpad 20 01 40, vedení provozního deníku a pořízení havarijní ucpávky kanalizační vpusti. Doporučení mohou působit jako příliš jednoduchá či obecná, ale cílem práce nebylo provést optimalizaci rozmístění a počtu sběrných nádob na separovaný sběr nebo návrh na vytvoření POH města Šlapanice či podrobné finanční analýzy. Doporučení uvedená v práci jsou podpořena skutečnostmi v jednotlivých kapitolách a jsou vytvořena na základě výsledků analýzy SWOT. Vhodné je také zamyslet se nad motivací provozní společnosti, respektive města v oblasti OH. Skutečností je, že na OH město doplácí z jiných částí svého rozpočtu. 78
Stejně tak tomu je i u separovaného sběru, jelikož náklady na separovaný sběr převyšují příjmy. Zřejmě jedinou skutečnou motivací tak zůstává plnění požadavků právních předpisů. Situace není jednoduchá ani z opačného hlediska. Reakce obyvatel na zvyšující se poplatky je většinou negativní. Přitom lze očekávat, že mnoho obyvatel by mohlo vzhledem k současným diskuzím ohledně jednotlivých technologií OH (spalovny, skládky) tvrdit, že situace v této oblasti je mizerná. Avšak každý z nás může přispívat ke zlepšení této situace. Například už jen svým postojem k separovanému sběru. Otázkou zůstává, kdy a zda vůbec budou obyvatelé jednotlivých měst a obcí více shovívavější vůči zvyšujícím se poplatkům za komunální odpad. Snad až je bude odpad přímo omezovat v jejich každodenní činnosti. Mnoho lidí se zřejmě domnívá, že nakládání s odpady nevyžaduje příliš velkou pozornost a neuvědomuje si velkou finanční náročnost jednotlivých měst a obcí. Opak je však pravdou. Tím netvrdím, že zvyšování poplatků je jedinou a správnou cestou. Snažím se poukázat pouze na skutečnost, že ačkoliv se mnoho obyvatel domnívá, že dřívější maximální částka 500 Kč na jednoho obyvatele a rok, je dostatečně vysoká na pokrytí nákladů OH dané obce či města, opak je pravdou. Mnohdy je tak prvním řešením jak bilanci vyrovnat, zvýšení této částky.
79
7 ZÁVĚR Základním právním předpisem upravujícím nakládání s odpady, je v ČR zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění předpisů. I přestože se již delší dobu mluví o novém zákoně, jehož cílem by mělo být také zjednodušení oproti stávající právní úpravě, je pravděpodobné, že se nové úpravy brzy nedočkáme. [63, 64] Zákon o odpadech a jeho prováděcí předpisy, jsou tak v současnosti hlavními právními předpisy, kterými se obce řídí při vytváření systému nakládání s odpady na jejich území. Zákon definuje základní pojmy, povinnosti, ale také hierarchii nakládání s odpady. V této hierarchii je za nejlepší způsob nakládání s odpady považováno předcházení jejich vzniku a naopak za nejhorší odstranění odpadů, do kterého se řadí skládkování. Avšak právě skládkování je způsob nakládání s KO, který v ČR převažuje. V roce 2011 bylo skládkováno 65 % KO, spalováno bylo 18 % a recyklováno 15 %. Zbylá 2 % připadají na kompostování. Za pozitivní lze označit postupné snižování skládkovaného KO od roku 2008. [4, 21] Právní předpisy ale také mohou být jednou z příčin nejistoty při některých činnostech. Takovou činností je například vedení evidence, kdy může docházet ke dvojnému zařazování některých druhů odpadů do podskupiny 15 01 či 20 01. Dále se může jevit jako problematický určitý rozdíl v definici KO v zákoně o odpadech a rozsahu skupiny 20, uvedeném v Katalogu odpadů. [63] Další skutečností je, že v ČR existují dva významné informační zdroje, poskytující data z oblasti OH. Jedním je ČSÚ a druhým ISOH, přičemž některé hodnoty, které by měly být přibližně podobné, se značně liší. Toto je pak způsobeno rozdílnou metodikou vyhodnocování, ve které se ale odráží právní předpisy a již zmíněná problematika. [19] Při nakládání s KO lze rozlišovat více systémů. Těmito jsou paralelní, integrovaný a zálohový. Pozornost je v tomto případě zaměřena na separovaný sběr. I přestože paralelní systém je důslednější, jsou u nás požadavky týkající se separovaného sběru plněny prostřednictvím integrovaného systému nakládání s KO. [2] Teoretická část práce dále popisuje vlastnosti, technologie zpracování, přepravu a shromažďovací prostředky KO. V praktické části práce je provedena analýza systému nakládání s odpady, SWOT analýza a ověření souladu provozu SSO s požadavky právních předpisů. Informace byly získávány obsahovou studií materiálů dostupných na internetových stránkách města, z ústních rozhovorů a elektronických komunikací, hlášení o produkci a nakládání 80
s odpady a dotazníků vyplňovaných obcí, určených pro společnost EKO-KOM. Informace poté byly zpracovány graficky a do tabulek a dále byly porovnávány s dalšími informačními zdroji. Tyto skutečnosti byly následně použity jako vstup pro analýzu SWOT. V případě ověření a hodnocení souladu SSO s požadavky právních předpisů, byly podklady dále získávány pozorováním a fotografováním. Součástí bylo také získávání odpovědí na předem připravené otázky související s kritérii auditu, které byly zpracovány do pracovních listů. Při analýze SWOT byly identifikovány silné a slabé stránky vnitřního prostředí, příležitosti a hrozby vnějšího prostředí. Tyto faktory byly hodnoceny tak, aby byly eliminovány nejméně významné. Z nejvýznamnějších faktorů vnějšího a vnitřního prostředí byly následně generovány alternativní strategie, na základě kterých byly poté formulovány konkrétní doporučení. Město Šlapanice, s téměř sedmi tisíci obyvateli vyprodukovalo v roce 2011 2 490,7264 · 103 kg KO a celkem 1796,9134 · 103 kg SKO. [48] Dle [4] činila průměrná produkce SKO v ČR v roce 2011 na jednoho obyvatele a rok 217,4 kg. Budeme-li brát v úvahu pouze SKO vyprodukovaný obyvateli města Šlapanice, připadá na jednoho obyvatele a rok v roce 2011 245,10 kg SKO. Za rok 2010 tato hodnota činí 242,23 kg, za rok 2009 pak 231,95 kg. V roce 2011 bylo v přepočtu na jednoho obyvatele a rok vyseparováno celkem 20,32 kg papíru, plastu a skla. [48] Dle [49], bylo v obcích od 4 001 – 10 000 obyvatel vyseparováno na jednoho obyvatele a rok v průměru 33,30 kg papíru, plastu, skla a nápojových kartonů (dle [54] v ČR, v roce 2010 36,6 kg plastu, papíru, skla a nápojových kartonů). Ve městě Šlapanice bylo v roce 2011 vyseparováno 270 kg nápojových kartonů. Na jednoho obyvatele by tak připadaly navíc řádově pouze desítky gramů. Z uvedeného je zřejmé, že ve městě Šlapanice je v uvedených letech ve srovnání s ČR nižší výtěžnost separovaných složek KO na jednoho obyvatele a rok a vyšší produkce SKO na jednoho obyvatele a rok. Důležitou skutečností je též fakt, že město vlastní společnost Sateso, která provozuje SSO, skládku odpadů, zajišťuje některé komunální služby a společně s městem poté zajišťuje některé služby v oblasti OH, například uzavírá smlouvy se svozovými společnostmi. V práci doporučuji, aby byl vytvořen aktuální POH města Šlapanice, který by byl plánovacím dokumentem v oblasti OH města. Měl by poskytovat jak časový, realizační 81
tak i organizační rámec pro plnění stanovených cílů a cílových hodnot. Další doporučení v práci jsou navrhovány jako některé tyto cíle. Mezi ně patří navýšení počtu sběrných míst a shromažďovacích prostředků na separovaný sběr. Důvodem je nízká výtěžnost separovaných složek (papíru, skla, plastu) na obyvatele a rok a stagnující či u některých složek klesající vyseparované množství. Za tímto účelem také doporučuji navýšit množství vynaložených finančních prostředků na separovaný sběr. Z důvodu navýšení množství vyseparovaných složek KO, plánované výstavby nového sběrného dvora a potenciálního zavedení systému sběru BRO také doporučuji, aby město nadále provádělo environmentální osvětu, či aby za tímto účelem nebo za účelem zavádění systému sběru BRO navázalo spolupráci s dalšími subjekty, které se touto problematikou zabývají. Ověření souladu provozu SSO s požadavky právních předpisů bylo prováděno na základě předem sjednané návštěvy SSO a dle principů normy ČSN EN ISO 19011. Před provedením auditu byly sestaveny pracovní listy s otázkami. V průběhu auditu pak byly získávány odpovědi na tyto otázky. Dále byly zaznamenávány důkazy z auditu v podobě fotografií, či záznamů včetně jména přítomné osoby, odpovídající na konkrétní otázku. Kritériem auditu byl zákon o odpadech, vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, Katalog odpadů a provozní řád zařízení. Jako doporučení pro stávající, ale i nově zbudované SSO navrhuji vést provozní deník, identifikovat osoby, od kterých se odebírá odpad 20 01 40 a o této skutečnosti vést evidenci a dále pořídit havarijní ucpávku kanalizační vpustě. Město má obyvatele, kteří jsou ochotni separovat využitelné složky KO, odpovědné vedení, avšak přesto se v některých oblastech OH města nachází prostor pro zlepšení.
82
PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]
KURAŠ M., DIRNER V., SLIVKA V., BŘEZINA M., 2008: Odpadové hospodářství. Vodní zdroje Ekomonitor spol. s.r.o., Chrudim, 143 s. ISBN 978-80-86832-34-0
[2]
FILIP J., BOŽEK F., KOTOVICOVÁ J., 2010: Komunální odpad a skládkování. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 128 s. ISBN 80-7157-712-X
[3]
FILDÁN Z., 2010: Euronovela podrobně: změny zákona o odpadech. Odpady.,20 (9): 22-23
[4]
Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ze dne 15. Května 2001, ve znění pozdějších předpisů. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page =0&fulltext=&nr=185~2F2001&part=&nme=&rpp=15#seznam
[5]
BŘEŇ J., 2011: Otázky kolem místních poplatků za odpady. Databáze online
[cit. 2012-06-12].
Dostupné
na:
http://odpady.ihned.cz/c1-
49343590-otazky-kolem-mistnich-poplatku-za-odpady [6]
Zákon č.565/1990 Sb., o místních poplatcích ze dne 13. prosince 1990, ve znění pozdějších předpisů. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=38937&nr=565~2F1990 ~20Sb.&ft=pdf
[7]
Vyhláška č.381/2001 Sb., Katalog odpadů, ze dne 17. října 2001, ve znění pozdějších předpisů. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=51786&nr=381~2F2001~20 Sb.&ft=pdf
[8]
Vyhláška č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ze dne 17. října 2001, ve znění pozdějších předpisů. Databáze online [cit. 2012-0612]. Dostupné na: portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=51788&nr=383~2F2001~20 Sb.&ft=pdf
[9]
EKO-KOM, a.s.,2011: O společnosti a systému EKO-KOM. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.ekokom.cz/cz/ostatni/o-spolecnosti/system-eko-kom/osystemu 83
[10]
Zákon č.477/2001 Sb., zákon o obalech, ze dne 4. prosince 2001, ve znění pozdějších předpisů. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=51955&nr=477 ~2F2001~20Sb.&ft=pdf
[11]
Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o plánu odpadového hospodářství ČR, ze dne 4.června 2003, v aktuálním znění. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=55703&nr= 197~2F2003~20Sb.&ft=pdf
[12]
MŽP, 2012: Plán odpadového hospodářství ČR. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.mzp.cz/cz/plan_odpadoveho_ hospodarstvi_cr
[13]
Komunální odpad, výzkumný projekt SP/2f1/132/08: Vymezení pojmů souvisejících s odpadovým hospodářstvím v obcích. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.komunalniodpad.eu/index.php?str=pojmy
[14]
FILIP J., 2003: Odpadové hospodářství II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 78 s. ISBN 80-7157-682-4
[15]
FILIP J. a kol., 2009: Odpadové hospodářství. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 118 s. ISBN 80-7157-608-5
[16]
VOŠTOVÁ V., ALTMAN V., FRIES J., JEŘÁBEK K. 2009: Logistika odpadového hospodářství. České vysoké učení etnické v Praze, Praha, 349 s. ISBN 978-80-01-04 426-1
[17]
Vyhláška č.294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, ze dne 11. července 2005, ve znění pozdějších předpisů. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=60288&nr=294~2F2005~20 Sb.&ft=pdf
[18]
TESAŘOVÁ M., FILIP Z., SZOSTKOVÁ M., MARSCHECK G., 2010: Biologické zpracování odpadu. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 129 s. ISBN 978-80-7375-420-4
[19]
GRUSMAN P., 2011: Proč nestačí pouze jedn zdroj dat?. Databáze online [cit. 2012-06-12] Dostupné na: http://odpady.ihned.cz/c1-53647500-procnestaci-pouze-jeden-zdroj-dat 84
[20]
MŽP, 2012: Informační systém odpadového hospodářství. (ISOH) Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/fin.php
[21]
ČSÚ: Produkce, využití a odstranění odpadů. Databáze online [cit. 201206-12]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/tab/93002BFFED
[22]
SEDLÁČKOVÁ H., 2000: Strategická analýza. C.H. Beck, Praha, 101 s. ISBN 80-7179-422-8
[23]
POŠVÁŘ Z., CHLÁDKOVÁ H., 2009: Management. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, ISBN 978-80-7375-347-4
[24]
GRASSEOVÁ M., DUBEC R., ŘEHÁK D., 2012: Analýza podniku v rukou manažera. BizBooks, Brno, ISBN 978-80-265-0032-2
[25]
ČSN EN ISO 19011. Směrnice pro auditování systémů managementu. Praha: Český normalizační institut, 2011.
[26]
Internetové stránky města Šlapanice: Historie. Databáze online [cit. 201206-12]. Dostupné na: http://mesto.slapanice.cz/20-stoleti-1945-1989/
[27]
Internetové stránky města Šlapanice: Památky. Databáze online [cit. 201206-12]. Dostupné na: http://mesto.slapanice.cz/pamatky/
[28]
Internetové stránky města Šlapanice: Příroda. Databáze online [cit. 201206-12]. Dostupné na: http://mesto.slapanice.cz/priroda/
[29]
Internetové stránky města Šlapanice: Významné osobnosti. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://mesto.slapanice.cz/vyznamne-osobnosti/
[30]
Internetové stránky města Šlapanice: Městský úřad. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://mesto.slapanice.cz/mestsky-urad/
[31]
Internetové stránky města Šlapanice: městská média. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://mesto.slapanice.cz/mestska-media/
[32]
Internetové stránky veřejné správy: Šlapanice. Databáze online [cit. 201206-12]. Dostupné na: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-16279.htm
[33]
Internetové stránky českého úřadu zeměměřičského a katastrálního: k.ú.: 762792 – Šlapanice u Brna. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=30&MENUID=
85
10436&AKCE=META:SESTAVA:MDR002_XSLT:WEBCUZK_ID:762 792 [34]
Internetové stránky českého statistického úřadu: Charakteristika okresu Brno-venkov. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: https://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu _brno_venkov
[35]
Internetové stránky města Šlapanice, územní plán města Šlapanice, 2012: Hlavní výkres urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny, 1:5000. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: mesto.slapanice.cz/progres/lib/files.php?id=1717
[36]
ČSÚ: Počet obyvatel v obcích. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1301-12r_2012
[37]
Internetové stránky společnosti Sateso: O nás. Databáze online [cit. 201206-12]. Dostupné na: http://www.sateso.cz/
[38]
Internetové stránky města Šlapanice: Vyhláška č.3/2004. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://mesto.slapanice.cz/progres/lib/ files.php?id=611
[39]
Internetové stránky Administrativního registru ekonomických subjektů (ARES): ARES Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ares/darv_or.cgi?ico=60746718&jazyk=cz&xml=1
[40]
Internetové stránky MŽP: Integrované povolení, Sateso, s.r.o. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: www.mzp.cz/www/ippc.nsf/0/AB8833A2112F7B4CC1256E2E00349891/ $FILE/SATESO-%20povolen%C3%AD1.doc
[41]
Internetové stránky města Šlapanice: Šlapanický zpravodaj. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://mesto.slapanice.cz/progres/lib/files.php?id=1725
[42]
Vedoucí skládky a sběrného střediska odpadů Vladimír Jun, e-mail:
[email protected]
86
[43]
Referentka odpadového hospodářství a ochrany ovzduší, Městský úřad Šlapanice, Opuštěná 2, Brno, Ing. Iva Balajková, e-mail:
[email protected]
[44]
Internetové stránky společnosti EKO-KOM, a.s.: Průvodce systémem sdruženého plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.ekokom.cz/uploads/attachments/Klienti/pruvodce_systemem_ EKOKOM.pdf
[45]
Internetové stránky města Šlapanice: Šlapanický zpravodaj. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://mesto.slapanice.cz/progres/lib/files.php?id=1524
[46]
Internetové stránky města Šlapanice: Vyhláška č.2/2009. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: mesto.slapanice.cz/progres/lib/files.php?id=1804
[47]
Internetové stránky města Šlapanice: Vyhláška č.3/2012. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: mesto.slapanice.cz/progres/lib/files.php?id=1626
[48]
Hlášení o produkci a nkládání s odpady dle vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za roky 2002 – 2011, poskytnuté v elektronické podobě referentkou odpadového hospodářství a ochrany ovzduší Městského úřadu Šlapanice, Opuštěná 2, Brno
[49]
Internetové stránky společnosti EKO-KOM: Sborník 2011. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: www.ekokom.cz/uploads/attachments/Obecne/sborniky/Sbornik_odpady_ a_obce_2011.pdf
[50]
Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, za roky 2009 – 2011, vyplňované a zasílané obcí společnosti EKO-KOM, a.s., poskytnuté v papírové podobě
[51]
Internetové stránky společnosti SITA: Sita v ČR a SR. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.sita.cz/page/1985.sita-v-cr-asr/
87
[52]
Internetové stránky společnosti SITA: Služby Sita. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.sita.cz/page/1671.sluzby-sitacz/
[53]
Internetové stránky společnosti .A.S.A.: Služby – Individuální řešení pro všechny kategorie odpadů. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.asa-group.com/cs/Ceska-republika/Sluzby.asa
[54]
Deník veřejné správy: Třídění a recyklace odpadů v obcích opět roste. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6489377
[55]
Internetové stránky spoleřnsoti EKO-KOM: Odměny a bonusy obcí. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.ekokom.cz/cz/obce-a-mesta/odmeny-obci/odmeny-a-bonusy
[56]
Provozní řád sběrného střediska odpadů společnosti SATESO, s.r.o., poskytnutý vedoucím skládky a sběrného střediska odpadů společnosti SATESO, s.r.o., v elektronické podobě.
[57]
Internetové stránky společnosti EKO-KOM: Sbornik odpady a obce 2012. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: www.ekokom.cz/uploads/attachments/Obecne/sborniky/Sbornik_odpady_ a_obce_2012.pdf
[58]
ŠŤASTNÁ J., 2012: V legislativě odpadového hospodářství se chystají změny.
Databáze
online
[cit. 2012-06-12].
Dostupné
na:
http://odpady.ihned.cz/c1-57774190-v-legislative-odpadovehohospodarstvi-se-chystaji-zmeny [59]
Internetové stránky společnsoti EKO-KOM, a.s.,2012: Jak informovat veřejnost. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.ekokom.cz/cz/obce-a-mesta/uzitecne-informace-obce/jakinformovat-verejnost
[60]
Internetové stránky enwiweb, 2011: Pravidelně třídí odpad 68 procent Čechů. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://enviweb.ihned.cz/clanek/94809/stem-mark-pravidelne-tridi-odpad68-procent-cechu
88
[61]
Internetové stránky internetov0ho obchodu X-FLAME, a.s.,2012: Havarijní ucp8vky Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.x-flame.cz/www3/obchod/index.php?id=501031&k=371
[62]
Internetové stránky internetového happyend, a.s.,2012: Havarijní prostředky. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.happyend.cz/cz/tesnici-kanalizacni-ucpavka/pn-17-2ra/102.html
[63]
MŽP, 2012: Rozšířené teze odpadového hospodářství v ČR. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/rozvoj_odpadoveho_hospodarstvi/$ FILE/MZP_OODP-Rozsirene_teze_FINAL-101026.pdf
[64]
Internetové stránky EnwiWeb: 8 roků chystaný zákon o odpadech nebude. Databáze online [cit. 2012-06-12]. Dostupné na: http://www.enviweb.cz/clanek/odpady/94615/8-roku-chystany-zakon-oodpadech-nebude
89
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Skladba domovního odpadu ………………………………………………....... 20 Kotovicová J., Božek F., Filip J., 2003
Obr. 2 Plastový shromažďovací prostředek o objemu 1,1 m3 ………………………... 23 http://www.sako.cz/popelnice/foto/1100.jpg
Obr. 3 Kovový shromažďovací prostředek o objemu 0,11 m3 ……………………….. 23 http://www.popelnice-kontejner.cz/popelnice-kovova-kulata-110l-d-150.html
Obr. 4 Separovaný sběr ...……………………………………………………………... 24 http://www.roztoky.cz/userfiles/file/prilohy/KamSvasimOdpadem.JPG, upraveno
Obr. 5 Shromažďovací prostředek pro elektrozařízení, .……………………………… 24 http://www.hw.cz/files/story/7097/90701.jpg
Obr. 6 Shromažďovací prostředek pro biologicky rozložitelný odpad ………………. 24 http://www.iprostejov.cz/obrazky/bionadoba.jpg Obr. 7 Vývoj nakládání s KO v letech 2006 – 2011 ...………………………………... 33 http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/tab/93002BFFF1, upraveno
Obr. 8 Katastrální území města Šlapanice ..…………………………………………... 39 http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=693
Obr. 9 Produkce KO a SKO v letech 2002 – 2011, ve městě Šlapanice ……………... 48 Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2002 – 2011, za město Šlapanice
Obr. 10 Produkce KO a SKO v letech 2007 – 2011, na jednoho obyvatele za rok, ve městě Šlapanice ..……………………………………………………………………… 49 Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2002 – 2011, za město Šlapanice
Obr. 11 Zastoupení jednotlivých druhů odpadů za rok 2010 .………………………… 50 Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2010, za město Šlapanice
Obr. 12 Zastoupení jednotlivých druhů odpadů za rok 2011 .……………………....... 51 Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2011, za město Šlapanice
Obr. 13 Svoz SKO v zástavbě rodinných domů .……………………………………... 52 Obr. 14 Svoz SKO v zástavbě bytových domů ..……………………………………... 52 Obr. 15 Seznam sběrných míst, (pozn. čísla ve sloupcích plast, sklo, papír, znamenají počty jednotlivých shromažďovacích prostředků) .…………………………………… 55 http://mesto.slapanice.cz/progres/lib/files.php?id=1592
Obr. 16 Množství vyseparovaného papíru, plastu a skla ……………………………... 56 Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2009 – 2011, za město Šlapanice
Obr. 17 Přeplňené shromažďovací prostředky 1 ……………………………………... 58 Obr. 18 Přeplněné shromažďovací prostředky 2 ……………………………………... 58 90
Obr. 19 Sběrné středisko odpadů, pohled shora, ……………………………………... 60 http://www.mapy.cz/#x=16.731108&y=49.163863&z=19&l=15
Obr. 20 VOK na kovy ….……………………………………………………………... 60 Obr. 21 Náklady města v rámci OH …...……………………………………………… 61 Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Obr. 22 Příjmy města v rámci OH ..…………………………………………………… 62 Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Obr. 23 Magnetická ucpávka kanalizační vpusti, upraveno, ..………………………... 75 http://static.wcvmbal.upgates.com/_cache/6/9/691e6b9d192a2bad0b083d96be95ea72.gif
Obr. 24 Těsnící kanalizační ucpávka z bentonitové směsi, upraveno ………………… 75 http://www.happyend.cz/userfiles/catalog/items/images/102/large/utesneni-kanalu-v-zime-ii.jpg
91
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Produkce KO v letech 2003 – 2010 …….……………………………………... 32 http://isoh.cenia.cz/groupisoh/index.php?row_cnt=15&rok=2008&ezuj=&pzuj=&eorp=&porp=&eokre s=&pokres=&ekraj=&pkraj=&kodp=200301&nakl=A00&ktg=
Tab. 2 Matice SWOT .……………………………………………………………….... 36 Chládková H., Pošvář Z., 2009
Tab. 3 Počet obyvatel města Šlapanice v letech 2004 – 2012 ………………………… 41 https://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1301-12-r_2012
Tab. 4 Produkce NO ve městě Šlapanice, v letech 2008 – 2011 ……………………… 51 Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2008 – 2011, za město Šlapanice
Tab. 5 Celková produkce vyseparovaného papíru, plastu a skla ve městě Šlapanice … 56 Hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Tab. 6 Množství vyseparovaného papíru, plastu a skla, na jednoho obyvatele za rok, v letech 2009 – 2011, ve městě Šlapanice ……..……………………………………… 57 Hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Tab. 7 Produkce dalších odděleně sbíraných složek v letech 2009 – 2011, ve městě Šlapanice ….…………………………………………………………………………... 58 Hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Tab. 8 Rozdíl mezi vybranými náklady a příjmy v rámci OH města Šlapanice ……… 62 Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Tab. 9 Poměrné náklady na separovaný sběr ve městě Šlapanice ..…………………... 63 Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Tab. 10 Rozdíl mezi náklady na separovaný sběr a příspěvky od společnosti EKOKOM, [42] …...…………...………………………………………………………….... 63 Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, za roky 2009 – 2011, za město Šlapanice
Tab. 11 Vnitřní situace ……………………………………………………………....... 64 Tab. 12 Hodnocení silných stránek ….……………………………………………....... 65 Tab. 13 Hodnocení slabých stránek …………………………………………………… 65 Tab. 14 Vnější situace .………………………………………………………………... 66 Tab. 15 Hodnocení příležitostí ………………………………………………………... 66 Tab. 16 Hodnocení hrozeb ..……………………………………………………………67 Tab. 17 Výsledná matice SWOT ……………………………………………………… 68 92
SEZNAM ZKRATEK
AOS – autorizovaná obalová společnost ARES – administrativní registr ekonomických subjektů ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad BRO – biologicky rozložitelný odpad BRKO – biologicky rozložitelný komunální odpad DO – domovní odpad IČO – identifikační číslo organizace ILNO – identifikační list nebezpečného odpadu ISOH – informační systém odpadového hospodářství KO – komunální odpad MŽP – ministerstvo životního prostředí NO – Nebezpečný odpad OH – odpadové hospodářství PESTLE analýza – nástroj strategické analýzy, zkratka slov anglických znamenající jednotlivé vlivy, a to: politické, ekonomické, sociální, technologické, legislativní, ekonomické, PET – polyethylentereftalát, jedná se o plast, z kterého jsou vyráběny plastové lahve POH – plán odpadového hospodářství SKO – směsný komunální odpad SSO – sběrné středisko odpadů SWOT analýza – nástroj strategické analýzy zkratka anglických slov: strengths, weaknesses, opportunities, threats VOK – velkoobjemový kontejner ŽP – Životní prostředí
93
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Seznam otázek, Společnost SATESO, s.r.o. Příloha 2 Odpady odebírané ve SSO, ve Šlapanicích Příloha 3 Pracovní listy – Ověření souladu provozu SSO s požadavky právních předpisů Příloha 4 Příloha k pracovním listům
94
PŘÍLOHY
PŘÍLOHA 1 SEZNAM OTÁZEK, SPOLEČNOST SATESO, S.R.O. 1) Jaký je vztah mezi společností Sateso a městem? 2) Jakým způsobem funguje agenda OH města? 3) Jaké systémy sběru odpadů fungují na katastrálním území města Šlapanice? 4) Jaké jsou přibližné donáškové a odvozné vzdálenosti? 5) Jaké druhy shromažďovacích prostředků jsou používány pro jednotlivé druhy odpadu v závislosti na typu zástavby? 6) Registrujete rozdíl mezi produkcí a svozem odpadu, dle jednotlivých typů zástavby (například Šlapanice vs. chatová oblast)? 7) Jakým způsobem funguje sběr a svoz v chatové oblasti mezi Šlapanicemi a místní částí Bedřichovice? Je zvlášť evidováno množství vyprodukovaného odpadu? Jaké jsou zde používané shromažďovací prostředky? 8) Jakým způsobem se v chatové oblasti nakládá s biologicky rozložitelným odpadem? Je tato činnost upravena vyhláškou města Šlapanice? 9) Jaké odpady se třídí ve městě Šlapanice? 10) Od kdy jsou Šlapanice zapojeny do systému EKO-KOM? 11) Jakým způsobem probíhá separovaný sběr? 12) Je problém se separovaným, z hlediska jeho čistoty? 13) Uvažuje město o zavedení separovaného sběru dalších druhů odpadů či komodit? 14) S jakými svozovými společnostmi má město v současnosti uzavřenou smlouvu? 15) Co konkrétně zajišťuje každá firma, kterou si najímá město Šlapanice v současnosti? A jak tomu bylo v minulosti? 16) Jaký je harmonogram svozu? 17) Plánuje město zvýšit či snížit výši platby za komunální odpad? 18) Má město aktuální plán odpadového hospodářství? 19) Jak hodnotíte provoz skládky? Jaké jsou její problémy? Perspektivy? 20) Jak hodnotíte provoz sběrného střediska odpadů? Jaké jsou jeho problémy? Perspektivy? 21) Jakým způsobem probíhá osvěta obyvatel a jak je přijímána? 22) Jaké jsou stížnosti obyvatel ohledně systému nakládání s odpadem, ve městě Šlapanice? 23) Co vnímáte jako pozitiva na hospodaření s odpady ve Šlapanicích?
24) Co vnímáte jako negativa na hospodaření s odpady ve Šlapanicích? 25) Nachází se, nebo nacházely se na katastrálním území města Šlapanice černé skládky? 26) Jsou prováděny obchůzky, některou ze zainteresovaných osob v rámci životního prostředí či odpadového hospodářství města, za účelem zjištění černých skládek, přeplněných shromažďovacích prostředků, či obecně stavu životního prostředí ve městě?
PŘÍLOHA 2 ODPADY ODEBÍRANÉ VE SSO, VE ŠLAPANICÍCH Zdroj: Příloha provozního řádu zařízení skupiny A, Sběrné středisko odpadů, Dlouhá 1157/36, Šlapanice, upraveno
katalogové kategorie
název odpadu
kód
číslo
odpadu
nakládání
02 01 03
O
Odpad rostlinných pletiv
BN3
13 02 06
N
Syntetické motorové, převodové a mazací oleje
BN3
13 07 01
N
Topný olej a motorová nafta
BN3
13 07 02
N
Motorový benzín
BN3
15 01 01
O
Papírové a lepenkové obaly
BN3
15 01 02
O
Plastové obaly
BN3
15 01 03
O
Dřevěné obaly
BN3
15 01 04
O
Kovové obaly
BN3
15 01 05
O
Kompozitní obaly
BN3
15 01 06
O
Směsné obaly
BN3
15 01 07
O
Skleněné obaly
BN3
15 01 09
O
Textilní obaly
BN3
15 01 10
N
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
BN3
Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně 15 02 02
N
olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné
BN3
nebezpečnými látkami 16 01 03
O
Pneumatiky
BN3
16 01 07
N
Olejové filtry
BN3
16 01 08
N
Součástky obsahující rtuť
BN3
16 01 11
N
Brzdové destičky obsahující azbest
BN3
16 01 12
O
Brzdové destičky neuvedené pod číslem 16 01 11
BN3
16 01 13
N
Brzdové kapaliny
BN3
16 01 14
N
Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky
BN3
16 01 15
O
16 01 16
O
Nádrže na zkapalněný plyn
BN3
16 01 19
O
Plasty
BN3
16 05 06
N
17 02 02
O
Sklo
BN3
17 02 03
O
Plasty
BN3
17 03 02
O
Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01
BN3
17 06 04
O
20 01 01
O
Papír a lepenka
BN3
20 01 02
O
Sklo
BN3
20 01 11
O
Textilní materiály
BN3
20 01 13
N
Rozpouštědla
BN3
20 01 14
N
Kyseliny
BN3
20 01 15
N
Zásady
BN3
20 01 17
N
Fotochemikálie
BN3
20 01 19
N
Pesticidy
BN3
20 01 21
N
Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
BN3
20 01 23
N
20 01 26
N
Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25
BN3
20 01 27
N
Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice
BN3
Nemrznoucí kapaliny neuvedené pod číslem 16 01 14
Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03
Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky
BN3
BN3
BN3
BN3
obsahující nebezpečné látky 20 01 29
N
Detergenty obsahující nebezpečné látky
BN3
Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 20 01 33
N
01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné
BN3
baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 20 01 34
O
Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33
BN3
Vyřazené elektrické a elektronické zařízení 20 01 35
N
obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly
BN3
20 01 21 a 20 01 23 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení 20 01 36
O
neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01
BN3
35 20 01 37
N
Dřevo obsahující nebezpečné látky
BN3
20 01 38
O
Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37
BN3
20 01 39
O
Plasty
BN3
20 01 40
O
Kovy
BN3
20 02 01
O
Biologicky rozložitelný odpad
BN3
20 02 03
O
Jiný biologicky nerozložitelný odpad
BN3
20 03 02
O
Odpad z tržišť
BN3
20 03 03
O
Uliční smetky
BN3
20 0 307
O
Objemný odpad
BN3
PŘÍLOHA 3 PRACOVNÍ LISTY – OVĚŘENÍ SOULADU PROVOZU SSO S POŽADAVKY PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A PROVOZNÍM ŘÁDEM
PŘÍLOHA 4 PŘÍLOHA K PRACOVNÍM LISTŮM
