Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012)
Analýza stávající sociální situace z pohledu Odboru sociálního a zdravotního MěÚ Rokycany a Úřadu práce Rokycany (pracovní verze, text neprošel jazykovou korekturou)
Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň
Plzeň 2012
strana 1/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012) Obsah Úvod 3 1 Cíle analýzy............................................................................................................................ 3 2 Sběr a zpracování dat ........................................................................................................... 3 3 Vyhodnocení stávající sociální situace................................................................................. 4 3.1 Popis cílové skupiny............................................................................................................. 4 3.2 Popis služeb pro cílové skupiny ........................................................................................... 4 3.3 Největší problémy cílových skupin...................................................................................... 6 3.4 Spolupráce s poskytovateli a institucemi, propagace sociálních služeb .............................. 7 3.5 Nedostatky stávajícího systému sociálních služeb, chybějící služby................................... 8 4 Shrnutí.................................................................................................................................. 12 4.1 Nejčastější problémy uživatelů .......................................................................................... 12 4.2 Nedostatky stávajícího systému sociálních služeb............................................................. 12 4.3 Chybějící služby................................................................................................................. 13
strana 2/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012)
Úvod Tento dokument byl zpracován pro účely zmapování stávající sociální situace v rámci 2. etapy projektu komunitního plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Rokycany (dále jen SO ORP Rokycany). Projekt komunitního plánování sociálních služeb je realizován pro SO ORP Rokycany, který vznikl po reorganizaci státní správy v roce 2003, 1 a zaměřuje se na problematiku sociální integrace. Záměrem projektu je zefektivnění procesu plánování rozvoje sociálních služeb. Zpracovatelem projektu je občanské sdružení Centrum pro komunitní práci západní Čechy (dále jen CpKp). V rámci 2. etapy projektu je zvláštní pozornost věnována kvalitativní analýze sociálních služeb. V předkládaném dokumentu je představen pohled Odboru sociálního a zdravotního MěÚ Rokycany a Úřadu práce Rokycany na stávající systém sociálních služeb. Analýza je další oporou procesu komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku a doplňuje informace získané ze socio-demografické analýzy, analýzy zdrojů systému sociálních služeb, analýzy poskytovatelů sociálních služeb a analýzy potřeb uživatelů sociálních služeb.
1 Cíle analýzy Cílem analýzy je identifikovat největší problémy seniorů, osob se zdravotním postižením, dětí, mládeže a rodin s dětmi a ostatních skupin osob ohrožených sociálním vyloučením z pohledu pracovníků Odboru sociálního a zdravotního MěÚ Rokycany a Úřadu práce Rokycany a nedostatky a možnosti stávajícího systému sociálních služeb.. Záměrem je popsat stávající systém fungování sociálních služeb, jeho nedostatky a možnosti zlepšení.
2 Sběr a zpracování dat Sběr dat pro analýzu stávajícího systému sociálních služeb probíhal prostřednictvím individuálních a skupinových rozhovorů se zaměstnanci Odboru sociálního a zdravotního MěÚ Rokycany a Úřadu práce Rokycany. Celkem byly provedeny 3 skupinové rozhovory a 1 individuální. 1
V případě Rokycanska se území správního obvodu shoduje s územím okresu, což je však výjimečné. V rámci
této studie bude použito označení Rokycansko jako správní obvod. V některých případech při uvádění statistických údajů může být použit i termín okres.
strana 3/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012) Rozhovory byly nestrukturované (s předem připravenými tematickými okruhy) a probíhaly od července do září. Rozhovory byly se souhlasem informantů zaznamenávány audiotechnikou. Přepisy rozhovorů byly následně zpracovány metodou tematické analýzy. Části rozhovorů, které byly použity ve výstupech, byly předloženy k autorizaci.
3 Vyhodnocení stávající sociální situace 3.1 Popis cílové skupiny Kurátor pro mládež uvádí, že cílovou skupinou jsou rodiny a zejména děti. Jedná se o ty děti, které mají určité problémy ve škole, v rodině, se zákonem. Například pokud dítě chodí za školu, určitým způsobem to signalizuje, že v rodině není něco v pořádku. Podle slov kurátora pro mládež se právě na tyto případy zaměřují nejvíce. Kurátor vstupuje do rodiny, aby se zamezilo tomu, že by dítě páchalo trestnou činnost. Ročně se jedná většinou o 70 až 80 dětí, které spáchají trestnou nebo přestupkovou činnost. Druhou početnou skupinu tvoří rodiče, kteří využívají sociální poradenství. Ve většině případů se jedná o matky samoživitelky. Například se řeší případy, kdy matka si nerozumí s dcerou, nebo se jedná o konflikty, kdy děti neuznávají nevlastního otec jako autoritu. Další častou skupinu tvoří lidé, kteří mají určitou závislost na drogách. V Rokycanech se však nejedná o příliš početnou skupinu. Podle odhadů je v Rokycanech asi 30 dětí, které užívají návykové látky. Předpokládá se, že těch, kteří experimentují, může být až kolem 100. Od roku 2007 se výrazně změnila struktura klientů úseku hmotné nouze. Dříve to byli převážně nepřizpůsobiví občané, nyní se v důsledku ekonomické krize jedna čím dál více o střední vrstvy.
3.2 Popis služeb pro cílové skupiny Co se týká služeb pro seniory v Rokycanech, podle slov vedoucí sociálního a zdravotního odboru lze určitě pozitivně hodnotit činnost klubu důchodců. Další službou pro seniory je dům s pečovatelskou službou, kterou město, jako svoji organizační složku provozuje jak v terénu, tak v domě s pečovatelskou službou (dále jen DPS). Zastupitelstvo
strana 4/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012) města schválilo dne 17. 9. 2012 pod č. usnesení 3466 nová Pravidla pro přidělování bytů v DPS, opatření orgánů města č. 3/2012. Podle těchto pravidel přijímá žádosti o byt v DPS sociální a zdravotní odbor, který radě města předkládá návrhy na přidělení bytu v DPS podle míry soběstačnosti žadatele a jeho závislosti na pomoci druhé osoby. Přednost mají žadatelé, kteří pobírají příspěvek na péči nebo jsou již uživateli pečovatelské služby. Cílem nového opatření města je maximální využití pečovatelské služby obyvateli DPS. Co se týká zajištění služeb pro seniory v malých obcích, podle vedoucí sociálního a zdravotního odboru je lokalita Rokycanska pokryta pečovatelskou službou. O situaci na Radnicku a Zbirožsku nemá vedoucí sociálního a zdravotního odboru přesné informace. Pro starosty menších obcí je mnohem jednodušší a finančně méně náročnější zajistit někoho přímo z obce, kdo bude zajišťovat obědy, než podepisovat smlouvu s registrovaným poskytovatelem. Podle vedoucí sociálního a zdravotního odboru je problém služeb pro seniory v tom, že je potřeba identifikovat hranici, kdy je senior ještě soběstačný a kdy již potřebuje intenzivnější péči. Pokud je například senior relativně soběstačný, stačí mu 3 x týdně dovoz teplého oběda a v podstatě jiné služby nepotřebuje. Potom ale nastane situace, kdy již zajištění pouze obědů nestačí. V tomto momentě nastává problém, protože současné nastavení služeb nerespektuje přechod seniora z fáze soběstačnosti do fáze, kdy se bez pomoci druhé osoby neobejde. Příkladem je domácí ošetřovatelská péče, která je striktně omezená a jezdí pouze, když je člověk propuštěn z nemocnice na doporučení lékaře, a to pouze 3 týdny. V současné době lze podle vedoucí sociálního a zdravotního odboru hodnotit pozitivně snížení počtu dětí v ústavní výchově. V současné době je umístěno přibližně 19 dětí, což je oproti minulým letům, kdy bylo v ústavech kolem 30 dětí, výrazné snížení. Další změnou je podle vedoucí sociálního a zdravotního odboru to, že se čím dál více škol sdružuje - z ekonomických důvodů – do útvarů zajišťujících mateřské a základní vzdělávání. Na Rokycansku tento postup zvolilo 5 škol. Co se týká pokrytí služeb pro rodiny s dětmi, vedoucí sociálního a zdravotního odboru se domnívá, že je dostatečné - na Rokycansku působí dva subjekty na podporu rodiny. Na Rokycansku působí také dvě mateřská centra, ale o jejich činnosti nemá sociální odbor a pravděpodobně ani veřejnost dostatečné informace. Co se týká služeb pro zdravotně postižené, vedoucí sociálního a zdravotní odboru se domnívá, že kapacita 10 míst v sociálně terapeutických dílnách a denním stacionáři je dostatečná.
strana 5/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012) V otázce služeb pro pečující osoby služby zajišťuje Oblastní charita Rokycany, která nabízí různé programy. O osvětovou činnost se velmi dobře starají i jiné organizace, např. Svaz diabetiků, Svaz neslyšících a nedoslýchavých, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, Svaz zdravotně postižených, Onkoklub, Klub korálky a Klub pro celiaky. Zázemí těmto organizacím poskytuje Centrum pro zdravotně postižené. V otázce etnických menšin podle vedoucí sociálního a zdravotního odboru vznikají občas problémy s tím, že určitá agentura přiveze cizince, kterým slíbí práci, ale nakonec ji nezajistí všem. Tento problém většinou řeší vedení města, policie, nebo městská policie ve spolupráci se státní policií.
3.3 Největší problémy cílových skupin Podle vedoucí sociálního a zdravotního odboru není stávající systém sociální péče a zejména dávek ideální. Určité skupiny uživatelů na tento systém doplácí nejvíce. Jedná se především o matky samoživitelky a seniory. Nejtěžší postavení mají pravděpodobně matky samoživitelky. V případě, že otec dítěte neplní vyživovací povinnost a matka samoživitelka nedosáhne na dávky v hmotné nouzi, ale získá pouze přídavky na dítě, dostává se do velmi nepříznivé finanční situace. Podle kurátora pro dospělé a zaměstnance OSPODu je stále největším problémem uživatelů finanční nouze a ztráta bydlení. V nejbližší budoucnosti je potřeba se připravit na to, že počet klientů s těmito problémy bude narůstat. Především narůst počtu občanů bez přístřeší znamená mnohem kritičtější problém, než oblast služeb pro seniory, byť jejich potřeby v současné době nejsou ideálně naplněny. Proto se tázaní domnívají, že primárně by mělo být naplánováno sociální zabezpečení pro občany, kteří ztratí bydlení. Podle kurátora pro mládež představuje jeden z nejčastějších problémů hrozba ztráty zaměstnání a s tím související finanční nouze, a to u všech cílových skupin. Co se týká sociálně vyloučených lokalit, kurátor pro mládež uvádí, že v současné době neřeší žádné výrazné problémy. To by se ale mohlo změnit v případě, že romští občané ztratí práci v důsledku propouštění, budou se opět tvořit vyloučené lokality. Podle názoru kurátora pro mládež je důležité si uvědomit, že pokud tito lidé mají práci, nemusí řešit existenční problémy a snižuje se tak pravděpodobnost vzniku vyloučené lokality. Navíc pokud okolí vidí, že romští občané pracují, eliminují se konflikty, což rovněž přispívá k tomu, že nevznikají vyloučené lokality. Kurátor pro mládež rovněž poukazuje na to, že se často mylně někteří lidé
strana 6/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012) domnívají, že vyplácení hmotné nouze je finančně výhodnější než pracovat, což neodpovídá skutečnosti. Minimální mzda je mnohem vyšší, než hmotná nouze. Dalším problémem je koordinace práce a péče o rodinu. Pokud má například rodič týden ranní, týden odpolední a potom týden noční, často se stává, že péče o děti se komplikuje. V těchto případech je rodič ve stresu, což může vést k výchovným problémům v rodině.
3.4 Spolupráce s poskytovateli a institucemi, propagace sociálních služeb V otázce spolupráce se školami nelze dle kurátora pro mládež jednoznačně vyhodnotit situaci, protože na Rokycansku existují školy, se kterými je velmi dobrá spolupráce, a naopak potom i ty, kde spolupráce vůbec nefunguje. Primární snahou je docílit toho, aby výchovní poradci na školách informovali kurátory pro mládež o problémech v čas. Některé školy však problémy přehlíží či se s nimi vypořádávají vlastním způsobem, nekontaktují kurátora pro mládež a potom se situace řeší až v momentě, kdy případ dítěte řeší policie. Potom již kurátor pro mládež vykonává pouze funkci kontrolního orgánu, kdy monitoruje, zda vše probíhá podle zákona. Podle slov kurátora pro mládež na druhou stranu velmi dobře funguje spolupráce s největší školou v Rokycanech, která má přibližně 850 žáků a snaží se problémy řešit okamžitě. Podle názoru kurátora pro mládež obecně lze říci, že větší školy mají více peněz a tedy si mohou dovolit platit speciální pedagogy, kteří pravidelně monitorují problematické situace, zatímco menší školy se potýkají s finančními problémy a tedy často ani nemají speciální pedagogy a od toho se potom odvíjí to, že nejsou schopni rychle jednat v případě problémových dětí. Dalším důvodem je, že menší školy se bojí, že by si mohly zhoršit pověst v případě, že by upozornily na problémové případy dětí. Kurátor pro mládež dále uvádí, že výborně funguje spolupráce s mediací. Příkladem je projekt „Právo pro život“, který připravila Diakonie (konkrétně Archa pro rodinu) a který představuje jedno z výchovných opatření (tří měsíční program), jenž může nařídit soud. Podle vedoucí sociálního a zdravotního odboru funguje spolupráce mezi ústavní výchovou, domy na půl cesty a sociálním a zdravotním odborem. Podle OSPODu propagace neziskových organizací již delší dobu funguje a je dobře, že organizace si již uvědomují, že se musí propagovat, jestli chtějí fungovat a získat peníze, aby mohli svoji činnost provozovat. Informanti uvádí, že se snaží informovat o organizacích,
strana 7/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012) aby lidé vyhledávali jejich služby. Pracovník OSPODu hodnotí tento systém doporučování jako funkční. Podle úřadu práce je na velmi slušné úrovni spolupráce s městským úřadem a Diakonií. Velmi dobrá spolupráce probíhala také s organizací Ledovec. Organizace však ukončila svoji činnost. Co se týká spolupráce s firmami, podle úřadu práce je minimální, protože zájem ze strany společností není. Úřad práce nemá dobrou pozici na to, aby mohl nějak aktivně rozvíjet spolupráci. Podle slov úřadu práce to musí to být někdo, kdo stojí mimo – například hospodářská komora.
3.5 Nedostatky stávajícího systému sociálních služeb, chybějící služby Z pohledu úřadu práce má sociální práce výrazné deficity. Problémy narůstají a hrozí, že se budou dále prohlubovat. Především se jedná o to, že se řeší nezaměstnanost, až když dosáhne kritické hranice. Neexistuje adekvátní preventivní program, který by dokázal eliminovat počty nezaměstnaných. V současné době zde chybí organizace, která by systematicky řešila problém nezaměstnanosti, a to jak ve spolupráci s úřady práce, tak s firmami a dalšími organizacemi. Stávající systém je neprovázaný, což vede k tomu, že řada lidí musí řešit existenční problémy, kterým by se dalo efektivní spoluprácí v rámci sociálního systému předejít. Co se týká komunitního plánování, podle úřadu práce by mělo být zaměřeno na konkrétní aktivity dlouhodobějšího charakteru. V současné době podle úřad práce totiž výsledky komunitního plánování nejsou moc vidět, ačkoliv pracovní potenciál zde určitý je. Podle kurátora pro mládež jsou všeobecně nedostatečně zajištěné preventivní programy (například prevence na školách, prevence kriminality). Především u preventivních programů pro školy jsou problémem finance. Existuje totiž nabídka preventivních programů ze strany neziskových organizací. Náklady je ale vždy potřeba alespoň částečně hradit ze strany školy, což se ukazuje jako problém. Jeden z návrhů, jak vyřešit tento problém na školách, směřoval k informování prostřednictvím nástěnek. To by mohlo vyřešit řadu případů, kdy dítě nemá z nějakého důvodu důvěru k výchovnému poradci, a mohlo by se tak prostřednictvím informací na nástěnce dostat k jiným kontaktům. Co se týká eliminace propouštění ze zaměstnání a následné finanční tísně rodin, kurátor pro mládež i vedoucí sociálního a zdravotního odboru se domnívají, že není příliš možností, jak ovlivnit situaci. Zaměstnavatelé se nezajímají o sociální ani osobní problémy
strana 8/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012) zaměstnanců, proto možné jednání s hospodářskou komorou, nebo se subjektem, který sdružuje firmy a podnikatele, vnímají jako naprosto zbytečné. Podle vedoucí sociálního a zdravotního odboru je problematická reforma týkající se příspěvků na bydlení, který by nyní měl být omezen pěti lety. To se dotkne, jak matek samoživitelek, tak všech seniorů. U seniorů je pouze výjimka, že pokud je oběma manželům nad 75 let, příspěvek na bydlení se vyplácí po pěti letech dál. Dalším nedostatkem stávajícího systému služeb je dle slov vedoucí sociálního a zdravotního odboru nedostatečná kapacita nocleháren pro bezdomovce, která je v současné době v Rokycanech uzpůsobená pro 6 až 8 osob. Tato služba by potřebovala navýšit nejen finanční dotaci, ale také získat nové prostory. Situaci ještě více komplikuje to, že v poslední době byla zaznamenána zvýšená míra migrace osob bez přístřeší. Sociální a zdravotní odbor to nyní řeší tak, že posílá migranty bez přístřeší zpět na úřady v místě jejich trvalého bydliště. Často se stává, že se tito lidé obrací na faru, nebo alespoň využijí programu potravinové pomoci, který řídí ředitelka oblastní charity. Podle zaměstnance OSPODu je rovněž největším problémem stávajícího systému sociálních služeb nízká kapacita poskytovaných služeb pro rodiny s dětmi. Účastník rozhovoru uvádí, že je velký problém uspokojit všechny žadatele o službu, o kterou mají zájem, a to především z kapacitních důvodů. Kdyby kapacity zařízení byly větší, tak lze lidem vyhovět v jejich potřebách. Většinou se naráží na to, že volno je pouze daleko, kam lidé nechtějí, protože se nechtějí vzdálit ze svého prostředí. Dalším problémem stávajícího systému je dle zaměstnance OSPODu a kurátora pro dospělé jeho nepřehlednost. Například v registru poskytovatelů je specifikace cílové skupiny nejednotná. V podstatě záleží na dané organizaci, jak si to nastaví. S tím souvisí i nejednotnost měřících nástrojů kapacity a naplněnosti služeb, kdy někteří poskytovatelé registrují počet návštěv, jiní evidují počet klientů. Dále zaměstnanci sociálního a zdravotního odboru upozorňují na problém s přijímáním seniorů do domovů pro seniory. Stávající pravidla pro přijímání seniorů do penzionu nejsou spravedlivá, a i když proběhly určité koncepční změny, v praxi to úplně nefunguje. Úsek hmotné nouze byl do 31. 12. 2011 pod městským úřadem, poté přešel pod Úřad práce, kde byl zařazen mezi dávky. V době, kdy byl úsek pod městským úřadem, měl méně klientů a mohl se více věnovat žadatelům o příspěvek. V současné době, kdy spadá úsek hmotné nouze pod Úřad práce, je mnohem více klientů, což vede k tomu, že již nelze ke
strana 9/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012) klientům přistupovat individuálně. Stávající systém je podle úseku hmotné nouze bohužel nastavený tak, že nerespektuje tíživou situaci klientů a nutí zaměstnance jednat šablonově a obsloužit co nejvíce klientů. Podle zaměstnankyně úseku hmotné nouze tento neosobní systém jednání s klienty může mít negativní dopad na celou společnost. Podle zaměstnance úseku hmotné nouze je největší problém v tom, že jsou podporováni soukromí podnikatelé, kteří provozují ubytovny, jež jsou velmi finančně nevýhodné pro klienty, místo toho aby se podporovalo sociální bydlení v bytech, Podle názoru zaměstnanců úseku hmotné nouze by mělo být prioritou pracovat s klienty a ne jen rozhodnout o vyplacení či nevyplacení dávky. Zaměstnanci úseku upozorňují na to, že systém by měl zajistit to, že se klient nebude stydět za to, že žádá dávku v hmotné nouzi. Je potřeba si uvědomit, že klienti, kteří přijdou podat žádost, se nachází v tíživé životní situaci a často jsou ve stresu, proto nelze uplatňovat unifikovaný přístup, jak jej současný systém vyžaduje. Dalším problémem je, že stávající systém naprosto nerespektuje to, že řada klientů je negramotných a že v těchto případech nelze postupovat podle byrokratických standardů. Kriticky hodnotí zaměstnanci úseku hmotné nouze také zavedení sociálních karet, které jsou podle jejich názoru velmi špatným krokem. Nejenom, že zavedení tohoto systému bude velmi finančně nákladné, navíc jej kritizují jak uživatelé, kterých se to týká, tak poskytovatelé a zaměstnanci státních institucí. Celkově se jedná o zcela neefektivní řešení sociálního zabezpečení. V souvislosti s testováním funkčnosti sociálních karet, zaměstnanci úseku hmotné nouze vybrali 40 lidí, kteří pobírají dávky a neměli exekuci, a zkušebně jim vydali kartu. Tito klienti však většinou mají svůj účet, takže si kartu ani neaktivovali. Dalším problém stávajícího systému je podle zaměstnanců hmotné nouze to, že nejsou podporovány sociální byty. Upřednostňují se spíše ubytovny, které jsou předražené a navíc klienty neučí zodpovědnosti, protože energie a voda je v ceně plateb. Podle zaměstnanců úseku hmotné nouze je tento přístup chybný a neefektivní. Neméně důležitým problémem je nedostatečná informovanost občanů v oblasti dávek. Řada klientů vůbec netuší, na co mají nárok a zbytečně se tak ochuzují o dávky, které by mohli dostat. Nedostatečná informovanost podle zaměstnanců úseku hmotné nouze vyplývá z toho, že stávající systém sociálního zabezpečení je komplikovaný. Chyba je především v nepřehlednosti systému a ne v klientech samotných. Pro ilustraci zaměstnanci úseku hmotné nouze uvádí příklad nepřehledného názvosloví, kdy existuje příspěvek na
strana 10/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012) živobytí, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení. Zorientovat se v rozdílech mezi těmito příspěvky je velmi složité, jak poukazují samotní zaměstnanci. Podle vedoucí sociálního a zdravotního odboru v Rokycanech chybí denní stacionář. Často se na odbor obrací senioři s tím, že chtějí být co nejdéle doma a neradi by do domu s pečovatelskou službou. V případě, že členové rodiny chodí do práce, byl by řešením denní stacionář, který by zajistil péči přes den, a odpoledne či večer by se mohla starat rodina. Podle slov vedoucí sociálního a zdravotního odboru by se tento typ služby využil, protože senioři o něj ve zvýšené míře projevují zájem. Dalším problémem je, že nejsou sociální byty, které navíc nejsou legislativně upraveny. Rodiny s nízkými příjmy nemají možnost získat sociální bydlení a jediná možnost, která jim zbývá, jsou ubytovny, které navíc často přijímají pouze jednotlivce. Pokud má rodina štěstí a získá místo v ubytovně, platí velmi vysoké poplatky oproti sociálním bytům. V Rokycanech v současné době funguje v rámci charity krizové zařízení pro ženy, kde jsou dva pokoje. Tento prostor je ale stále obsazený. Kromě toho sociální a zdravotní odbor spolupracuje se sv. Zdislavou v Plzni. To však také neřeší problém, protože do Plzně bývá většinou velmi dlouhá čekací lhůta. Vedoucí sociálního a zdravotního odboru shrnuje, že je celkově nevyřešená bytová podpora rodinám s nízkými příjmy. Možnosti pomoci jsou minimální, a pokud jsou, tak je nedostatečná kapacita. Podle úřadu práce na Rokycansku chybí především poradenské centrum, kam by občan mohl bez přípravy a anonymně přijít a sdělit svůj problém a získat kontakty, kam se dál obrátit. Úřad práce plní spíše funkci sankčního orgánu a rovněž také nemá kapacitu na to, aby mohl poskytnout rozhovor poradenského typu. Další chybějící službou jsou podle úřadu práce chráněné dílny (podporované zaměstnání). V Rokycanech je dříve provozoval Ledovec a podle slov úřadu práce měla tato služba úspěch. Bohužel se ale jedná pouze o výjimky, což by bylo potřeba změnit. Město má dotační systém, v rámci kterého poskytuje dotace sportovním klubům, poskytovatelům sociálních služeb, kulturním organizacím. Přidělování dotací místním sportovním a kulturním organizacím i poskytovatelům sociálních služeb je ošetřeno Opatřením orgánů města č. 2/2010 o poskytování dotací ve znění dodatku č. 1 schváleného zastupitelstvem města dne 7. 11. 2011 č. usnesení 3267. Problém vidí vedoucí sociálního a zdravotního odboru ve finanční pomoci těm sociálním službám, které mají sídlo např. v Plzni nebo v Praze a jejich služby jsou určeny pro celý Plzeňský kraj nebo i pro celou Českou republiku. Žádosti o finanční podporu těchto poskytovatelů sociálních služeb nebývají kladně
strana 11/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012) vyřizovány, především s ohledem na schválený rozpočet města. Příkladem může být např. Středisko rané péče Plzeň nebo Raná péče Diakonie Stodůlky, které se svými žádostmi neuspěly.
4 Shrnutí 4.1 Nejčastější problémy uživatelů
nepříznivá finanční situace matek samoživitelek v případě, že otec dítěte neplní vyživovací povinnost a matka nedosáhne na dávky v hmotné nouzi, ale získá pouze přídavky na dítě
finanční nouze a ztráta bydlení - počet klientů s těmito problémy bude narůstat, zejm. počet občanů bez přístřeší
hrozba ztráty zaměstnání a s tím související finanční nouze u všech cílových skupin
koordinace práce a péče o rodinu
4.2 Nedostatky stávajícího systému sociálních služeb
nezaměstnanost se řeší, až když dosáhne kritické hranice, neexistuje adekvátní preventivní program, který by dokázal eliminovat počty nezaměstnaných
nedostatečně zajištěné preventivní programy (například prevence na školách, prevence kriminality)
reforma týkající se příspěvků na bydlení, který by měl být nyní omezen pěti lety
nedostatečná kapacita nocleháren pro bezdomovce
nízká kapacita poskytovaných služeb pro rodiny s dětmi
nepřehlednost stávajícího systému – nejednotnost specifikace cílové skupiny a měřících nástrojů kapacity a naplněnosti služeb
pravidla pro přijímání seniorů do domovů pro seniory nejsou spravedlivá
nemožnost přistupovat ke klientům úseku hmotné nouze individuálně
„podpora“ soukromých podnikatelů provozujících ubytovny na úkor podpory sociálního bydlení
neexistence podpory sociálních bytů
celkově nevyřešená bytová podpora rodinám s nízkými příjmy
zavedení sociálních karet
strana 12/13
Druhá etapa komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku (2012)
nedostatečná informovanost občanů v oblasti dávek
poskytování dotací na sociální služby poskytovatelům se sídlem mimo rokycanský region a s celokrajnou či celonárodní působností
4.3 Chybějící služby
denní stacionář
sociální byty
poradenské centrum (pro získání kontaktů)
chráněné dílny (podporované zaměstnání)
strana 13/13
