UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Analýza sportovní přípravy běžce na 400m Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
PaedDr. Jitka Vindušková, CSc.
Pavel Jiráň
Praha, březen 2011
1
Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil.
V Praze, dne
…………………………… podpis studenta 2
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své závěrečné práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto závěrečnou použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.
Jméno a příjmení:
Fakulta / katedra:
Datum vypůjčení:
Podpis:
___________________________________________________________________________
Poděkování Děkuji vedoucí závěrečné práce PaedDr. Jitce Vinduškové, CSc. Za rady a náměty, které mi velmi pomohly k tvorbě této práci, také bych chtěl poděkovat mému trenérovi Robertu Černému, za poskytnutí tréninkových deníků. 3
Abstrakt
Název práce: Analýza sportovní přípravy běžce na 400m
Cíl práce: Posoudit vývoj výkonnosti a zhodnotit tříletou přípravu atleta v běhu na 400m
Metoda práce: K tvorbě bakalářské práce byla použita metoda pozorovací, deduktivní a deskriptivní.
Výsledky práce: Průběh sportovní činnosti a vývoj výkonnosti bežce na 400m v jednotlivých věkových kategorii, grafické a tabulkové zpracování, analýza sportovní přípravy a vývoj výkonnosti v období tří po sobě jdoucích let působení ve středisku vrcholového sportu.
Kličová slova: Výkonnost, sportovní trénink, atletika,běh na 400m, sprinter, cyklus
4
Abstract
Title: Training analysis for the 400m runner
Objektives: To describe and evaluate the evolution of the athlete performace and to analyze trainings in the three – years period.
Methods of work: Methods used in the thesia observation, deduction and description.
Results: Characteristics of 400m runners activity for each age – category separately, processed tables and graphs of results, preparation period analysis and evaluation of the performace during the three years membership of Center of Sports Ministry of Internal affairs.
Keywords: performace, sports training, athletics, 400m run, sprinter, cycle
5
Obsah: 1. Úvod..................................................................................................................8 2. Teoretické východiska.....................................................................................9 2.1. Charakteristika sportovního tréninku.............................................................9 2.2. Charakteristika běhu na 400m......................................................................10 2.3. Charakter výkonu z hlediska fyziologického...............................................10 2.4. Trénink běhu na 400m v etapě vrcholového tréninku..................................12 2.5. Složky sportovní přípravy.............................................................................12 2.5.1. Kondiční příprava......................................................................................12 2.5.2. Rozvoj pohyblivosti...................................................................................14 2.5.3.Technickápříprava.......................................................................................14 2.5.4.Taktická příprava.........................................................................................15 2.5.6. Psychická příprava.....................................................................................16 2.6. Dlouhodobá periodizace tréninku.................................................................16 2.6.1. Mezocyklus................................................................................................16 2.6.2. Mikrocyklus...............................................................................................16 2.6.3.Tréninková jednotka....................................................................................17 2.7. Charakteristika jednotlivých období ročního tréninkového cyklu................18 2.8. Plánování, evidence a kontrola tréninku.......................................................19 3. Cíle a úkoly práce...........................................................................................21 4. Výsledková část..............................................................................................23 4.1. Charakteristika sportovní činnosti................................................................23 4.2. Přehled reprezentačních startů 2004-2010....................................................27 4.3. Přehled 10 nejlepších časů............................................................................28 4.4. Vývoj výkonnosti v období 2008-2010........................................................28 4.5. Shrnutí vývoje výkonnosti............................................................................32 4.6.Výsledky na mistrovských soutěží v období 2008-2010...............................34 4.6. Profil sportovce.............................................................................................35 4.7. Analýza sportovní přípravy 2008 – 2010......................................................35 4.7.1. Roční tréninkový cykus (podzim) 2007-2008............................................35 4.7.2. Roční tréninkový cykus 2008-2009...........................................................44 4.7.3. Roční tréninkový cykus 2009-2010...........................................................52 5. Diskuse............................................................................................................61 6
6. Závěr …...........................................................................................................62 7. Použitá literatura............................................................................................64 8. Přílohy..............................................................................................................65
7
1.Úvod Atletika je od počátku olympijský sport a kvůli svému širokému použití ji nazýváme královnou sportu. Atletika je sport, který se provozuje po celém světě. Svůj základ si bere z přirozeného pohybu lidského a díky široké škále disciplín si může každý najít tu svojí. V atletice se kromě fyzického rozvoje buduje charakter člověka a v neposlední řadě je tvůrcem sociálních vztahů.
Běh na 400m je stejně starý jako atletika sama. Od počátku olympijských her se běhalo na vzdálenost dvou stádii, což odpovídalo dnešním 400m. Běh na 400m vyžaduje dlouhodobou speciální přípravu a velkou dávku volního úsilí a také jistou míru taktických schopností. Běh na 400m je také součástí desetiboje a svou variantu má i v běhu na 400m překážek.
Toto téma jsme zvolili z toho důvodu, že já sám se této disciplíně věnuji již deset let. Trénink na 400m zaplňuje velkou část mého života a prakticky ostatní aspekty mého života mám poskládané kolem přípravy na tuto trať. V této práci bychom chtěli rozebrat postupný vývoj výkonnosti běžce na 400m. Dále také analyzovat charakter přípravy a rozdíly v přípravě jednotlivých cyklů a v neposlední řadě přiblížit metody rozvoje jednotlivých složek tréninku. Pro detailnější analýzu jsme vybrali tříleté období studenta FTVS a zároveň člena reprezentačního družstva.
8
2. Teoretické východiska 2.1. Charakteristika sportovního tréninku Sportovní trénink je proces ovlivňování výkonnosti sportovce zaměřený na dosažení maximálního sportovního výkonu v daném sportu. Sportovní trénink je komlexní proces, kde navzájem působí tři složky - morfologicky funkční adaptace, proces motorického učení a psychosociální interakce (Choutka a Dovalil 2002).
proces morfologicko - funkční adaptace Během tréninkového procesu dochází ke zvyšování sportovní výkonnosti. Tato skutečnost nastává vlivem narušení homeostázy v těle sportovce působením nejrůznějších stresorů. Pomoci adaptace na daný stresor posouváme tělo sportovce k vyšším výkonům. (dle Dovalil 2002) Homeostáza je udržování důležitých životních pochodů a vnitřního prostředí v určitých hranicích. Podle Dovalila (2002) homeostáza podléhá působení podnětů, které ji mohou vychýlit a narušit. Při větším vychýlení dochází k porušení rovnovážného stavu a nastává stres, který aktivuje organismus. Stres se projevuje vzestupem dýchání, srdeční a oběhové činnosti, zvýšením adrenalinu v krvi, zesíleným transportem energetických zdrojů, zvýšením svalového napětí. Stres je vyvolán stresorem, kterým mohou být klimatické vlivy, chemické vlivy, bolest či strach. V našem prostředí sportovního tréninku roli stresoru plní stoupající zátěž. Při opakovaném zvládnutí stresu dochází ke změnám, reakce na daný podnět slábne a postupně nastává stav přizpůsobení – adaptace. Motorického učení Osvojování, zdokonalování a stabilizace dovedností je v tréninku zásadní. Proto lze trénink chápat jako proces motorického učení. Jeho cílem je vytvářet, zpevňovat a stabilizovat konkrétní struktury řídicích a regulačních mechanismů pohybového jednání sportovce. Teoretickým základem motorického učení jsou poznatky o nervovém řízení a regulaci pohybu. Nervová soustava přijímá, zpracovává, uchovává informace z vnějšího prostředí a podle potřeby je nasměruje k provedení příslušné pohybové činnosti. (Choutka, 2002) psychosociální interakce Podle Dovalila, Choutky a Svobody (2002) má chování sportovce jak individuální, tak společenskou dimenzi, proto se o tréninku hovoří také jako o procesu 9
psychosociální interakce, tj. formování psychiky člověka a jeho chování v síti společenských vztahů. Sportovní situaci řeší jedinec právě projevem určitých vlastností osobnosti. Současně má psychika vliv na průběh a výsledky sportovní činnosti. 2.2. Charakteristika běhu na 400m Atletická disciplína 400m byla již od počátku součástí olympijských her, ve starověku byla známa jako diaulos, běh na dvě stádia (192,5m). Prvním vítězem novodobých olympijských her v Athénách byl Američan Thomas Burke časem 54,2s. Běh na 400 m je velmi specifická činnost, jedná se o sprinterskou disciplínu rychlostně – vytrvalostního charakteru s požadavky na vysokou úroveň svalové relaxace, svalovou pružnost a rozsah kloubní pohyblivosti ( Dostál 1985). Běh na 400m patří mezi sprinterské disciplíny avšak z energetického hlediska zcela odlišná od běhu na 100 a 200 m z důvodu nedostatečného krytí z ATP a CP. Do energetického krytí se musí zapojit i anaerobní glykolýza z důvodu délky a intenzity výkonu. To dělá z běhu na 400 m velmi náročnou disciplínu, nejen z hlediska energetiky, ale i psychiky.Běžci na 400m patří svým somatotypem k typickým ektomezomorfům a podle Dostála (1985) je optimální štíhlá postava, výška pro muže minimálně 180cm pro ženy nasd 170cm. Co se týče věku, tak pro dosažení nejlepšího výkonu uvádí Antonov pro muže věk 23let respektive 22let pro ženy.
2.3.
Charakter výkonu z hlediska fyziologického
Fyziologické specifikum v energetickém krytí v běhu na 400m je skutečnost, že podstatná část výkonu je kryta anaerobně. Podle Dostála (1985) je to až 90%. Podle Pendergasta (1990) dělíme zdroje ATP na alaktátový anaerobní systém, laktátový anaerobní systém, aerobní energetický systém a ATP systém. ATP systém ATP je uložen ve svalech ve velmi malém množství, které sportovci vystačí asi na dobu 1 sekundy. To odpovídá například výběhu ze startovních bloků. Vyčerpané ATP se automaticky průběžně doplňuje resyntézou, kde je využíváno převážně cukrů a tuků.
10
Alaktátový anaerobní systém Alaktátový anaerobní systém nazýváme také ATP – CP systém a je to způsob získávání energie z fosfátů při štěpení ATP. Při štěpení se současně aktivují reakce, které zajišťují resyntézu ATP ze svalových rezerv kreatinfosfátu (CP). Tento systém pracuje bez přístupu kyslíku a zároveň se netvoří kyselina mléčná. Kreatinfosfát se rozkládá na kreatin a fosforečnany a uvolněná energie umožní fosforylaci ADP, tedy vznik ATP. Energie z tohoto systému je větší, než z aerobního, či laktátového anaerobního systému. Její zásoba vystačí dle Dovalila (1989) na dobu 10 – 20s práce v maximálním úsilí. Proto tento systém sám o sobě nedokáže pokrýt spotřebu energie při běhu na 400m, kdy se doba trvání výkonu pohybuje od 43s a výše. Laktátový anaerobní systém Po vyčerpání CP z ATP – CP systému nastupuje energetický systém typický pro zvládnutí běhu na 400m, a to laktátový anaerobní systém. Energie se zde získává štěpením svalového glykogenu bez přítomnosti kyslíku. Konečným produktem této reakce vzniká kyselina mléčná (laktát). Anaerobní spalování glykogenu umožňuje fosforylaci ADP a vytváří se ATP. Tento systém je velmi rychlý, ale jeho nevýhodou je hromadění laktátu v pracujících svalech. Laktát je nežádoucí zplodina, která omezuje činnost svalstva, jeho negativní následky se projevují při motorickém řízení, při psychofyziologických funkcích i při doplňování energetických zdrojů. Odbourání nahromaděného laktátu trvá v rozmezí 30 – 60 minut. Trénink na 400m velmi často probíhá v laktátovém anaerobním režimu s cílem zvýšení tolerance k míře laktátu a také
udržení
maximální možné práce svalů za přítomnosti stoupajícího laktátu. Aerobní energetický systém Zdrojem energie podle Dovalila (1989) je svalový glykogen, triglyceridy kosterního svalstva, glukóza obsažená v krvi a volné mastné kyseliny z tukové tkáně. Při běhu na 400m krytí tímto systémem připadá na necelých 10%. Oxidace glykogenu, tudíž tvorba ATP může trvat tak dlouho, dokud není vyčerpán všechen zdroj glykogenu, proto tento systém může fungovat velmi dlouho. Tento systém ze všech uvedených je nejméně výkonný. Nastupuje v posledních fázích běhu na 400m, kdy je výrazně snížena rychlost běhu vlivem vysoké míry laktátu ve svalech. Po doběhu tratě pomáhá tento systém k odbourávání kyseliny mléčné.
11
2.4. Trénink běhu na 400m v etapě vrcholového tréninku Etapa vrcholné atletické přípravy se skládá ze tří subetap. - A: subetapa speciálního čtvrtkařského zdokonalování: jedná se o věkové období 19-20 let.Úkol této subetapy je rozvoj speciálních čtvrtkařských předpokladů a dovedností. -B: Subetapa vrcholné speciální čtvrtkařské připravenosti. Věk čvtrtkaře se pohybuje v rozmezí 21-22 let. Tato subetapa je zaměřena na dosažení vysokého stupně rozvoje speciálních pohybových schopností a dovedností.Čtvrtkař však jěště není na svém výkonnostním maximu. - C: Věk- 23 a vice let. Subetapa vrcholné speciální čtvrtkařské výkonnosti. V tomto období je dosaženo vrcholné speciální výkonnosti, která se blíží evropské, případně světové úrovni.Hranice mezi jednostlivými etapami dlouhodobé přípravy není přesně vymezena.Přecházení z jedné etapy do druhé je individuální.Stále pamatujeme na individuální tempo vývoje a rozvoje jedince, které je u každého jiné. Musíme také rozlišit rozdíl mezi kalendářním a biologickým věkem. 2.5. Složky sportovní přípravy Sportovní příprava se skládají ze čtyř složek - kondiční, technická, taktická a psychologická. Všechny tyto složky se navzájem prolínají a absence rozvoje jakékoliv z nich by nikdy nevedla k maximálnímu možnému výkonu. Každá z nich má svou teoretickou i praktickou povahu a můžeme je zaměřit jak všeobecně tak speciálně. 2.5.1. Kondiční příprava Podle Dostála (1973) rozlišujeme v přípravě běžce na 400m všeobecnou a kondiční přípravu. Jako speciální složku kondice pro běh na 400m zdůrazňujeme rozvoj speciální síly a speciální vytrvalosti a dále značnou zásobu rychlosti a vytrvalosti. Maximální rychlost Úroveň rychlosti je důležitým faktorem výkonnosti na 400 metrů. Je důležité rozvíjet rychlost na kratších úsecích (Moravec 1984) , které jsou běhány vyšší rychlostí, než je průměrná rychlost běhu na 400 metrů. Tréninkové prostředky pro rozvoj rychlosti běhu musí být u čtvrtkařů zaměřené na rozvoj maximální rychlosti, akceleraci, speciální sprinterské vytrvalosti a frekvenci běžeckého kroku. Ve všech případech klademe důraz na uvolněnost pohybu.
12
Speciální vytrvalost Speciální vytrvalost se projevuje ve schopnosti běžce vyrovnat se s fyzickou zátěží v typických cvičeních své specializace Dostál (1973). Suchomelová (1995) dokonce tvrdí, že speciální vytrvalost je rozhodující pohybovou schopností pro dosažení nejlepšího výkonu na trati 400m. Nejvhodnějšími prostředky pro rozvoj speciální vytrvalosti čtvrtkaře jsou úseky kratší než 400 metrů. Množství naběhaných úseků je vyšší, čím je úsek kratší. Důležitá je délka intervalů mezi úseky. Všeobecně se přestávky prodlužují s délkou a rychlostí úseku. Nejčastěji se intervaly vyplňují chůzí, či meziklusem. Na úsecích kratších než 400 metrů se běhá zejména submaximální až maximální intenzitou s důrazem na svalové uvolnění Dostál (1973) . Delší úseky než 400 metrů jsou běhány střední intenzitou. Do tréninku jsou také zařazeny úseky 200m pro odhad optimálního závodního tempa. Speciální síla Podle Moravce (1984) speciální svalovou sílu řadíme k silové vytrvalosti, kterou chápeme jako schopnost udržet úsilí ve fázi běžeckého kroku v průběhu celé tratě, zvláště pak v cílové rovince. Silovou vytrvalost lze dobře rozvíjet výběhy do kopce, které napomáhají rozvoji funkční kapacity srdečně-cévního i dýchacího systému. Dalšími příklady můžou být hluboké dřepy do 50ti sekund se zátěží nebo třeba běžecká odrazová cvičení až do 200 metrů. Dalším velmi dobrým způsobem rozvoje speciální síly je běh se závažím, z několika variant jako nejefektivnější vidíme běh se zatěžkávací vestou a běh s připevněnou vlečkou za pas o hmotnosti do 9kg ( Kratochvílová 1987). Obecná vytrvalost Prostředkem je čistě aerobní běh v rovnovážném stavu po dobu 15-30 min. Zdokonaluje celkově aerobní systém. Například 15 min stejnoměrného běhu nebo 30 min „fartlek“. V našem případě tréninku v závodním období je důležitá role spíše regenerační, a proto nedoporučujeme aplikovat tento trénink častěji než jednou týdně z důvodu zhoršení maximální rychlosti. Moravec (1984) rozlišuje tři stupně rozvoje obecné vytrvalosti, a to opět podle tepů srdečního svalu na zatížení velmi nízké intenzity 20-24 tepů za 10s, dále zatížení nízké intenzity 24-26 tepů za 10s a zatížení střední intenzity 26-28 tepů za 10s. Tempová vytrvalost Aerobní trénink zvyšuje schopnost organismu využívat kyslík a urychluje zotavení. Kyslík je také důležitý pro fosfátové zdroje. Běh je tempově nižší a zdokonaluje cit pro rytmus, důraz je na kvantitu, nikoli kvalitu. Trvání odpočinkových intervalů je zpravidla 2-3 minuty chůze. Příklady: 8x200 m; 6x300 m s mezichůzí, či lehkým klusem stejné délky. Moravec (1984) 13
doporučuje pracovat v intenzitách srdeční frekvence 20-28 tepů za 10s. 2.5.2. Rozvoj pohyblivosti Trénink pohyblivosti spočívá v navození stereotypu, který vede k udržení nebo zvětšení kloubního rozsahu. Mezi hlavní metody se řadí kombinace uvolňovacích, protahovacích a posilovacích cvičení. Obecně jsou platné jisté zásady pro rozvoj kloubní pohyblivosti ( Skopová, Zítko 2008)
Zásady pro rozvoje flexibility dle Skopové a Zítky (2008) -
Důležitým faktorem je důkladné rozcvičení a prohřátí těla.
-
Je vhodné kombinovat více metod.
-
Protahování svalů provádíme v uvolnění.
-
Při zaujímání krajních poloh využíváme řízeného pohybu.
-
Protahování provádíme zvolna s pocitem mírného napětí.
-
Soustředíme se na protahovanou oblast.
-
Využíváme hlubší dýchání s prodlouženou výdechovou fází.
-
Začínáme cvičit tou stranou těla, která je méně flexibilní.
-
Necvičíme dlouho, ale častěji.
2.5.3. Technická příprava Technika je součástí tréninku v průběhu celé sportovní kariéry. Technická příprava je v tréninku čtvrtkaře podstatnou složkou. Má za úkol optimálně zvládnout techniku švihového a šlapavého způsobu běhu. Za předpokladu respektování individuálních zvláštností jedince.Podle Dostála považujeme za nejdůležitější úkol zvládnutí svalové relaxace při běhu. Jedná se o velmi rychlé střídání svalového napětí a uvolnění. Dokonalý nácvik této techniky dovoluje běžci na 400m držet optimální tempo v závěru trati, kdy se značně zhoršují koordinační schopnosti vlivem laktátového zakyselení. Nemalý význam zvládnutí svalové relaxace při běhu má i prevence svalového zranění. Při
14
nezvládnutí správné techniky běhu může docházet k disbalancím ve svalovém aparátu. Pro zdokonalování techniky běhu dle Dostála (1973) jsou speciální běžecká cvičení, terénní běh, středně dlouhé úseky a stupňované rovinky. Pro zdokonalení setrvačného běhu a svalové relaxace jsou vhodné rozkládané úseky, setrvačné úseky, delší doběhy po úsecích rychlého běhu. Hlavním úkolem je klást důraz na uvolněnost běhu i ve vysokých rychlostech.
2.5.4. Taktická příprava Zaměříme-li se na taktickou přípravu vzhledem k závodům, musíme si uvědomit, že je velký rozdíl ve zvládnutí běhu na 400m v letním a zimním závodním období. Taktická příprava v letním období se prakticky omezuje na optimální rozložení tempa, zatímco v halovém závodě se musíme zaměřit i na výkonnostní úroveň soupeřů. Nejdůležitější část taktického zvládnutí první poloviny tratě je seběh všech závodníků do vnitřní dráhy. Zde je důležité, aby si závodník dostatečně uvědomil svou aktuální rychlost a nebyl zpomalen svými soupeři a snažil se držet velkově vyrovnané tempo. Obecně můžeme říct, že rozdíly mezi první a druhou polovinou trati v halové sezóně jsou větší, než je tomu tak v sezóně letní. Pro stanovení optimálního tempa byly Dostálem a Trousilem (1973) upraveny tabulky průměrných mezičasů pro závody běhů na 400m - první dva stometrové úseky se běhají rychleji než je aritmetický průměr časů na 100m v běhu na 400m. - nejrychlejší mezičas by měl být na 2. úseku, poté na 1. úseku, 3.úsek by měl být shodný s aritmetickým průměrem všech úseků a nejpomalejší úsek je závěrečných 100m, kdy je čas přibližně o 10% pomalejší než je aritmetický průměr. - hodnota optimálního rozdílu mezi první a druhou polovinou trati se pohybuje od 1s po 3.4s, záleží na typu čtvrtkaře.
15
2.5.5. Psychická příprava Tato složka sportovního tréninku je zaměřena na formování osobnosti sportovce a vytváření předpokladů pro dosažení maximálního výkonu. Pokud je sportovec ve špatném psychickém stavu vlivem nenadálých událostí, nepředvede výkon, na který má skutečně natrénováno. Dobrá psychická příprava však dokáže v pravou chvíli odprostit závodníka od psychicky rušivých elementů, závodník je tudíž připraven pouze na výkon. Jedinec se adaptuje a reguluje psychické funkce podle měnících se podmínek tréninků a soutěží. Rozlišují se dva typy psychické přípravy. Dlouhodobá příprava je součástí každé tréninkové jednotky a má všeobecné zaměření. Podle Dostála (1973) mezi hlavní vlastnosti, které se budují během
dlouhodobé
přípravy,
patří
cílevědomost,
smělost,
houževnatost,
sebekázeň,
sebeovládání, rozhodnost a samostatnost. Krátkodobá příprava je směřována k připravení formy na důležitý závod. Na psychické přípravě se podílí trenér, psycholog, členové tréninkové skupiny a široké okolí. Podle Hoška (2009) k rozvoji psychické přípravy dále využijeme prostředků jako jsou individuální trénink, modelovaný trénink, autogenní trénink, ideomotorický trénink (nejlépe v době volna před závodem), slovní působení, vytváření relaxačních nebo stimulujících situací. 2.6. Dlouhodobá periodizace tréninku
2.6. 1. Mezocyklus Roční tréninkový cyklus jako makrocyklus formuluje svými požadavky pro jednotlivá období dlouhodobé záměry tréninkového procesu. Tyto úkoly jsou rozloženy do kratších úseků tzv. mezocyklů, jejichž délka se pohybuje v řádech týdnů. Vnějším znakem mezocyklů je opakující se sled mikrocyklů. Obsah a struktura těchto mezocyklů závisí na daném rozvržení ročního cyklu, např. počet vrcholů, dosažených změn trénovanosti, zotavení atd. Mezocykly můžeme dělit na předzávodní, závodní a zotavný. 2.6.2. Mikrocyklus Tento krátkodobý cyklus je z tréninkového pohledu nejzásadnější. Mikrocykly vycházejí ze zaměření celého mezocyklu, svým obsahem vyhovují operativním požadavkům aktuálních tréninkových potřeb. Obsahuje tréninkové jednotky několika dní, obvykle jeden týden, ale v některých případech (např. na soustředění) může trvat až 10 dní. Můžeme je tvořit i kratší, např. v závodním období, pokud závodník absolvuje dva a více závodů v jednom týdnu. Záznam o
16
mikrocyklu obsahuje počet tréninkových jednotek, sumární velikost zatížení a místo mikrocyklu v cyklu vyššího řádu (mezocyklus). Mikrocykly dělíme dle Dovalila (2002) na úvodní (příprava k náročnější tréninkové činnosti), rozvíjející (stimulace trénovanosti), stabilizační (udržení dosažených změn), kontrolní (hodnocení aktuálního stavu), vylaďovací (ladění sportovní formy), soutěžní (demonstrace výkonu a udrření sportovní normy), zotavní (regenerace a zotavení). 2.6.3. Tréninková jednotka Tréninková jednotka je hlavní organizační formou tréninku. V tréninkové jednotce se realizují úkoly vycházející z koncepce tréninku, která je ztvárněna v cyklech různé délky (mikrocyklech). Tréninková jednotka se skládá z úvodní, hlavní a závěrečné části. Rychtecký a Fialová ( 2004) říkají, že úvodní část má výrazně intencionální charakter. Důležitá je organizační složka TJ, dle Dovalila (2008) se jedná o formu homadnou, skupinovou a individuální. Hlavním cílem úvodní části je uvést sportovce po tělesné i psychické stránce do tréninkové jednotky a vytvořit předpoklady pro splnění cílů TJ. Úvodní část TJ je vyplněna cvičením pro zahřátí, nejčastěji souvislým během. Po potřebném prohřátí organismu následuje rozvoj pohyblivosti. Obsah úvodní části dle Skopové a Zítky ( 2008) - cvičení pro zahřátí - pomalé protahovací cvičení - mobilizační cvičení - dynamické rozcvičení Hlavní část je základem TJ a zejména na ní záleží, jakých výsledků bude dosaženo.V začátku hlavní části TJ doporučujeme zařadit nácvik nových pohybových dovedností. Po úvodním vysvětlení, ukázce a upozornění na kritická místa cvičení následuje nácvik. V začátku hlavní části TJ doporučujeme zařadit pohybové činnosti s rychlostně silovými nároky, které vyžadují metabolické krytí v neoxidativní alaktátové zóně. Uplatnění posilovacích a rychlostních cvičení vrcholí asi v polovině hlavní části TJ. Do této části můžeme zařadit i cvičení na rozvoj síly. Na závěr dle Skopové (2005) TJ je vhodné zařazovat kompenzační cvičení, které předchází vzniku mikrotraumat a svalových disbalancí. Je vhodné se zaměřit na kompenzační cvičení odstraňující projevy celkové únavy hybného ústrojí sportovce. Doporučuje se využít strečinkové sestavy cviků s delší výdrží v maximálních polohách než v úvodní částí 15 - 20 s . Fyziologický 17
účinek takové aktivity je převážně tlumivý. Cílem této části TJ je celkové uklidnění organismu po absolvované zátěži, ale i protažení svalů posturálních, které mají tendenci ke zkracování, a zároveň posílení svalů fázických, jež mají tendenci k ochabování. 2.7. Charakteristika jednotlivých období ročního tréninkového cyklu Roční tréninkový cyklus je základní jednotkou dlouhodobě organizované sportovní činnosti. Jeho stavba směřuje k tomu, aby maximální sportovní výkonnost nastala v době důležitých závodů (Dovalil 1987). Obecně dělíme roční cyklus na 4 období: přípravné, předzávodní, závodní a přechodné. Důležité je určit si tedy vrchol ročního cyklu. Přípravné období Přípravné období tvoří základ budoucího tréninku. Zde se zvyšuje trénovanost. Dovalil (1987) tvrdí, že nedostatečný trénink v přípravném období se může negativně odrazit do výkonu v závodním období. Rozvíjíme aerobní vytrvalost a občas zapojíme trénink na rozvoj rychlosti. Zpočátku má trénink analytický charakter, tzn. ovlivnění faktorů sportovního výkonu odděleně. Tomu odpovídá široký výběr tréninkových cvičení zajišťujících všestrannost jako základ speciálního tréninku, ale i jako kompenzační cvičení. S postupem doby nastupuje syntetický charakter přípravného období, tzn. propojení jednotlivých komponentů výkonu v celek, např. psychická odolnost během déle trvajícího vytrvalostního cvičení atd. (Dovalil 1987) Předzávodní období Předzávodní období se vyznačuje laděním sportovní formy. Tím se rozumí podávat výkon odpovídající dosaženým kondičním schopnostem. Uplatňujeme tyto metody - snížení objemu zatížení, ale udržení vysoké intenzity, důraz na kvalitu tréninku, dostatečná regenerace, zdůraznění dlouhodobé psychologické přípravy, využívání přípravných startů jako tréninkového prostředku. Postupně zkvalitňujeme rychlost souvislého běhu avšak podstatně více se věnujeme intervalovým metodám. Již zde zařazujeme tréninky v anaerobní zóně (Dovalil 1987). Závodní období Do závodního období se soustřeďují soutěže. Jeho cíle jsou hlavně sjednotit předchozí přípravu a prokázat nejvyšší výkonnost. Největší pozornost věnujeme rozvoji maximální rychlosti, dále rozvíjíme speciální tempo a tempovou rychlost s dlouhým intervalem odpočinku (Moravec a kol. 1984). Obecným úkolem tréninku v závodním období je vytváření podmínek pro udržení a 18
opakované vyladění sportovní formy. Načasování závodní formy je v podstatě snadnější, než její udržení po delší dobu. Tréninková činnost se přizpůsobuje kalendáři soutěží a upravuje se podle jejich potřeb (Dovalil 1987). Obecně lze říci, že v závodním období se snižuje objem a zvyšuje intenzita. Kondiční příprava je speciální. Psychologická příprava má důležité postavení, je krátkodobá a probíhá bezprostředně před konkrétním závodem. Závodní období se skládá z počtu mikrocyklů: regenerační, vylaďovací, kontrolní, soutěžní, případně rozvíjející. Tyto mikrocykly kombinujeme podle potřeby vůči plánovaným startům a vrcholu daného období. Přechodné období Přechodné období má za úkol odstranění únavy nebo vyléčení drobných zranění z předešlého náročného závodního období. Podstatně se snižuje zatížení a využívá se nespecifických cvičení. Hlavním úkolem je tedy odpočinek nejen fyzický, ale i psychický. Není však žádoucí úplné přerušení aktivity kvůli následujícímu přípravnému období a začínání „úplně od nuly“. Moravec a kol. (1984) zmiňuje psychického uvolnění a zdůrazňuje provozovat hlavně aktivní odpočinek. 2.8. Plánování, evidence a kontrola tréninku Podle Moravce a kol. (1984) je plánování, evidence tréninku a výběr kontrolních testů základ tvorby tréninkového plánu, který obsahuje hlavní cíle přípravy, stanovení ukazatelů tréninkového a závodního zatížení, kalendáře soutěží, organizačního, zdravotního a materiálového zajištění. Dovalil (1987) stejně tak jako Svoboda a Choutková (2009) dělí období dle délky na tři druhy tréninkových plánů – perspektivní, čtyřletý plán olympijský a roční operativní plán. Perspektivní tréninkový plán zahrnuje přípravu závodníka v průběhu celé jeho sportovní kariéry. Součástí perspektivního plánu je čtyřletý plán olympijský a roční operativní plán, který je přizpůsobený konkrétnímu vrcholu v daném roce. Evidence tréninku Dle Dovalila (1987) a také Choutkové a Svobody(2009) slouží evidence k uchování nezbytných informací o tréninku. O tom, zda během určité doby trénování dojde či nedojde k požadovaným změnám stavu trénovanosti a výkonnosti. Zásadním požadavkem se stává kvantitativní popis zatížení. Celý tréninkový proces objektivizuje a umožňuje používat při jeho vyhodnocení statistických postupů. Evidence se provádí pomocí vybraných ukazatelů - obsah, objem a intenzita tréninkového a závodního zatížení. 19
Velmi důležitý záznam by měl být subjektivní pocit každého sportovce. Trenér může porovnávat subjektivní pocit s kvantitativním záznamem a operativně upravovat následující TJ. Ukazatele stavu trénovanosti Chceme-li se přesvědčit o správnosti plánovaného tréninkového zatížení a jeho vlivu na motorické schopnosti čtvrtkaře, používáme kontrolní měření.(Dovalil, 1973) Informace z kontrolního měření umožňují srovnávat vývoj výkonnosti v jednotlivých etapách sportovního tréninku. Testování se doporučuje provádět ve standardních podmínkách po krátkodobém stejném tréninkovém zaměření. Výsledky vybraných testů mají co nejpřirozeněji odrážet momentální stav rozvoje dané motorické schopnosti. Příklady jednotlivých testů dle Moravce a kol. (1984) - speciální vytrvalosti: 3×300m i=15´ nebo 2×350m i=15´ - rychlostní vytrvalosti 150m max - maximální rychlosti 2×60m i=6´ nebo 30m letmo - tempové vytrvalosti 6×500m na určitý průměr i=6´nebo 3×1000m i=6´
20
3. Cíle a úkoly práce Cílem této práce je posoudit vývoj výkonnosti běžce na 400m, zhodnotit sportovní trénink v průběhu tří let působení v centru vrcholového sportu MV a zároveň studia na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Dále najít příčinu stagnace výkonnosti.
Pracovní hypotézy Úroveň výkonnosti je limitována především objemem, intenzitou a charakterem zatěžování. Předpokládáme, že při zvyšujícím se zatížení bude mít sportovní výkon a sportovní výkonnost vzrůstající charakter. Domníváme se, že rozhodujícími faktory v tréninkovém procesu v běhu na 400m jsou tréninky speciální vytrvalosti a maximální rychlosti.
Úkoly práce 1. Zpracovat průběh sportovní činnosti od kategorie starších žáků po kategorii seniorskou 2. Zpracovat vývoj výkonnosti od roku 2001 do roku 2010 3. Analyzovat roční tréninkové cykly v letech 2008-2010 4.Pokusit se zdůvodnit postupný výkonnosni růst od roku 2001 do roku 2009 a následný pokles výkonnosti v roce 2010 na trati 400m.
Rozsah platnosti Tato práce pojednává o autoanalýze vlastní tréninkové činosti. Rozbor pomůže pochopit jakými aspekty byl trénink a výkonnostní vývoj ovlivněn. Domnívám se, že zjištěné ukazatelé budou k prospěchu sportovcům balancujícím na hraně studia, vrcholového sportu a běžného zaměstnání. Dále analyzovaný sportovní trénink mne samotnému nejen ve vlastní atletické kariéře, ale také v mém budoucím povolání, a to v roli trenéra.
21
Výzkumné otázky 1. Z jakého důvodu došlo ke stagnaci výkonnosti v běhu na 400m a naopak zlepšení na trati 200m v roce 2010? 2. Do jaké míry ovlivnilo členství v centru sportu MV rozvoj výkonnosti v letech 2008-2010? Metodika práce Bakalářskou práci jsem zameřil na případovou studii tříletého období běžce na 400m v letech 2008 až 2010. Práce je zaměřena na detailní vývoj jediné osoby a obsahuje jak stručný popis minulosti, tak detailní analýzu vybraného období tří let.
sběr dat Pro sběr dat bylo využito soukomého deníku, který popisuje vývoj výkonnosti a osobní vhled k dané době v období 2001 až 2010. Dále podrobné záznamy tréninků od osobního trenéra z let 2008-2010 a také informace z atletických ročenek.
analýza dat Vybraná data byla zpracována do tabulek a grafů. Deskriptivní metodou byly analyzovány vybrané tréninkové metody.
vyhodnocení dat Ze zpracovaných grafů, tabulek a tréninkových záznamů jsme dedukcí vyvodili důvody stagnace výkonnosti.
22
4. Výsledková část
4.1. Charakteristika sportovní činnosti Žákovský věk do 15let Pavel Jiráň se s pravidelným sportem setkává v sedmi letech, kdy hraje tenis dvakrát týdně. Tenis hraje necelé dva roky a další sportovní aktivitu, myslíme tím členství v nějákém klubu, vyvíjí až v roce 1998, kdy se stává členem AC Kablo Kladno. Třikrát týdně navštěvuje atletický stadion a trénuje všeobecně, více méně to, co ho zrovna baví. V roce 1999 začíná svou přípravu směřovat k běhu přes překážky, neboť jeho maximální rychost je horší, než mají jeho vrstevníci. Již v létě se účatní svého prvního mistrovství republiky, kde se účastní závodu na 200m překážek a v čase 30,38s obsazuje deváté místo. V zimě 2000 se Pavel Jiráň naplno věnuje překážkám a v hale na HMČR získává bronzovou medaili v závodě na 60m překážek. V letní přípravě si při tréninku přivodí zranění paty a v důsledku tohoto zranění na MČR nepostupuje do finále.
Dorostenci do 17 let V roce 2001 začalo Pavla Jiráně trápit zranění třísla z překážkového běhu, a tak se začíná specializovat na běh na 400m. První zkušenost získává v hale při přeborech Středních Čech a dosahuje času 57,99s. V letní sezóně začína trénovat 5× týdně a začíná pociťovat náročnost této trati. Sezónu 2001 zakončí časem 52,48s. V roce 2002 získává na HMČR svou 1. medili - bronzovou s časem 51,21s. V létě začíná závodit za B-tým mužů v druhé lize. První závod zvládne za 50,99s, ale zároveň se zraní a úpon kolena naruší trénink po dobu 3 týdnů. Na MČR zůstává bez medaile na 5. místě za 51,23s. Bolest neodchází ani po delším volnu. Jiráň zvažuje ukončení běžecké kariéry a až do září má úplný klid. Před semifinále MČR družstev ho trenér Vávra přemlouvá, zda by nepomohl alespoň družstvu a po dalších dvou měsících nic nedělání běží 52,69s. Týden na to ve finále běží Jiráň 51,88s a nic ho nebolí. Získává znovu chuť do trénování.
23
Junioři do 19 let V roce 2003 získává na HMČR bronzovou medaili za 51,33s na 166m dráze na Strahově. V březnu na horách dostává zápal plic a začíná trénovat až v květnu. Týden před MČR na 2.lize běží osobní rekord 50,30s. Na MČR nepostupuje do finále za 50,95s. Rok zakončuje v řijnu časem 50,06s. V roce 2004 Pavel Jiráň uvažuje nad použitím potravinových doplňků a konzultuje to s trenérkou atletiky Sportovního gymnázia v Kladně. Během tréninku používá jednoduchý iontovýnápoj, po tréninku sacharidový nápoj a před těžkým tréninkem tekuté BCAA a kreatin monohydrát5g. Během týdne zvládá 6 tréninkových jednotek. V hale na MČR běží v rozběhu 50,37 s, ale ve finále se dostane do několika kolizí a do cíle se dostává na posledním místě za čas horší než 56 sekund. Letní sezóna začíná prvním závodem na 400m za 50,31s, ale opět dochází ke zranění úponu na koleni. Následuje 14 dni rehabilitace a svým následujícím závodem se dostává na 49,01s. Tento rok poprvé závodí za extraligu mužů a postupně se dostává na 48,89s. Pavel je nominován na mezistátní utkání, kde je pro nezvyký příval deště zrušena vetšina disciplín včetně běhu na 400m. Pavel proto běží z tréninkových důvodů mimo soutěž 800m. Týden na to na MČR končí na 4. místě ve finále za 48,51s. Průměr jeho a ostatních medalistů je blízko limitu pro štafetu na mistrovství světa, chybí 4 setiny. Tři z dané čtveřice se pokusí umazat průměru na MČR dospělých, bohužel neúspěšně.
Muži do 22let V hale 2005 dosahuje Jiráň času 48,88s a postupuje do finále, kde dosahuje na 5. místo.V letní sezóně začíná stagnace výkonnosti, důsledek této situace vede k ukončení spolupráce s trenérem Vávrou. Poslední a nejlepší čas zvládá za 48,18s. V létě 2005 přestupuje k trenérovi Martinu Kamenskému, který na Kladně trénuje hlavně běžce na střední tratě. Změna tréninku se projevila mimo jiné i snížením váhy a zlepšením obecné a tempové vytrvalosti. Pod trenérem Kamenským dosáhl v roce 2006 na čas 47,67s. K rozdílným tréninkovým metodám přispěla také skutečnost, že do skupiny přišel Jan Mazanec (osobní rekord 46,40s). Na MČR do 22 let získává Jiráň stříbrnou medaili. Na mezistátním utkání do 22let Jiráň běží
24
vloženou štafetu. Na prvním úseku mu dva trenéři nezávisle na sobě změří 1. úsek za 46,9s, následně se ale zraní a již se do stejné formy nedostane další dva roky. V roce 2006 začíná pracovat na částečný úvazek jako učitel anglického jazyka a tělesné výchovy na základní škole. Také začíná studium na FTVS UK jako student kombinovaného studia. V roce 2007 dosahuje v hale na čas 48,21s a všímá si ho trenér Robert Černý. Pavel dostává nabídku na tréninkový výcvik na Kanárských ostrovech s Petrem Klofáčem a Markem Hrubým pod vedením právě R.Černého. Tréninky jsou zaměřeny spíše na rychlost a speciální vytrvalost. Po návratu dokončí přípravu opět v Kladně. Těsně přes prvním závodem se ozývá staré zranění kolene a Jiráň dostává berle a dlouhou ortézu na 14 dní. První závody tráví na tribuně. Po dalších čtrnácti dnech od sundání ortézy běží na extralize čas 47,64s a to stačí na průměr reprezentační štafety (ve složení Klofáč, Hrubý, Jareš, Jiráň) na Mistrovství Evropy do 22 let, kde po vyhraném rozběhu obsadili těsně čtvrté místo. V období 2006-2007 značně ustálil svou výkonnost, 48 sekundovou hranici neprolomil jen 3× z 13 startů na trati 400m. Od podzimu 2007 se stal Pavel Jiráň smluvním sportovcem Centra vrcholového sporu resortu Ministerstva vnitra a stal se členem tréninkové skupiny Roberta Černého, který je především trenér běžců na 400m a vícebojařů a u kterého trénuje až do dnes. Zde jeho výkonnost postupně stoupá. Na podzim roku 2007 se natrvalo stěhuje do Centra Ministersva vnitra.
Muži V roce 2008 zaběhl Jiráň čas 47,21s, ale v tomto roce jeho výkonnost značně kolísala. Časy se pohybovaly od 47,21 až po 49,55, ikdyž sezóna nebyla narušena žádným zraněním. Jiráň však potvrzuje svojí stoupající výkonnost a jelikož má velkou šanci účastit se velké soutěže v roce 2009, stává se instruktorem sportu a profesionálním atletem. Tato skutečnost však do poslední chvíle nebyla jistá, proto nastupuje zároveň jako bankovní úředník na poloviční úvazek v Praze. V roce 2009 během halové sezóny trénoval minimálně z důvodu blokovaných zádových svalů. První svůj závod absolvuje v rozběhu na HMČR, kde sice postoupí do finále časem 48,98s, ale na start nenastoupí.. Přípravu na létní sezónu značně ovlivnil zapouzdřený zánět okostic, kdy Jiráň sice odběhá většinu tréninků, ale s velkým vypětím sil a s pomocí analgetik. Nicméně v průběhu začátku hlavní sezóny bolest odešla a Pavel Jiráň byl poprvé nominován časem 47,47s na Superligu 25
Evropských zemí do Portugalska, kde běžel opět štafetu (složení Klofáč, Szetei, Jiráň a Gotz). Na začátku července trénuje 14 dní bez trenéra jen s tréninkovým plánem. Úseky si neměřil, ale běhal je jen na “pocit“. Jiráň zaznámenává stoupání výkonnosti, které korunuje 2.9. svým nejlepším časem 46,61s v Pardubicích, kde druhému v pořadí nadělil skoro 3 sekundy. Příprava na halovou sezónu 2010 se nesla v duchu formy pozdního léta 2009. Pavel Jiráň si v hale vyrovnává tréninkové časy z otevřeného stadionu a až do prosince vše probíhalo na 100%. Na začátku roku uklouzl na neoznačené mokré podlaze a zvrtává si kotník. Týden poté si vlivem jiného nášlapu natáhne stehení sval a skoro po 14-ti dnech klidu a lehkých rovinek si Jiráň zaběhne svůj osobní rekord v hale 47,36s, což nakonec stačilo na průměr do štafety na halové mistrovství světa ve složení Vojtík, Jareš, Jiráň a Prorok. Štafeta obsadila 7. místo (1. dráha v rozběhu). Halová sezona byla dosti vyrovnaná co se výkonnosti týče, 6 časů se pohybovalo v rozmezí 47,36-47,81s. Na HMČR se Jiráň stává vícemistrem republiky. Příprava na letní sezónu 2010 byla poznamenána bolestí kolene z vnější strany na levé noze.Pravděpodobně šlo o přetížení způsobené klopenými zatáčkami v halové sezóně. Trénovat se se zraněním dalo, bohužel s citelnými bolestmi. V jarní připravě Jiráň střídavě vynechává řadu tréninků a paradoxně trénink rychlosti nědělal takové problémy jako trénink vytrvalosti a úseky v submaximálním tempu. Po návratu ze soustředění v italských Alpách bolest na pár týdnů ustává. Pavel Jiráň překvapivě i přes značná tréninková manka dosahuje hned na prvních závodech času 47,18s. O pár týdnů později se stává akademickým mistrem republiky časem 47,10s a nominuje se na Evropský pohár do štafety. Bolest kolene začíná opět sílit a v důsledku kritérií v centru vrcholového sportu začíná běhat pod vlivem analgetik. Na MČR v Třinci ještě v rozběhu dosahuje na čas 47,39s, ale ve finále v 8.dráze již bolest nejde vydržet a obsazuje 6. místo za čas 48,15s. Po MČR předčasně končí sezónu a následuje série lékařských vyšetření u sportovních specialistů, včetně SONO i CTM vyšetření s negativní diagnózou. Dvakrát týdně po dobu jednoho měsíce Pavel dochází na cvičení k fyzioterapeutům, kde cvičí a rehabilituje. Na začátku podzimní přípravy 2010 již nejsou patrné známky po bolesti.
26
4.2. Přehled reprezentačních startů 2004-2010 2004-MÚ Česko-Slovensko-Madarsko, Szombáthely (400m, 4x400m) 2006-MÚ Česko-Francie-Španělsko-Maďarsko, Plzeň (4x400m) 2007-ME do 22 let Debrecén (4x400m, 4.místo) 2009-ME Liera, Superliga (4x400m, 9.místo) 2010-HMS Doha, (4x400m, 7.místo) ME Budapešť, 1.liga (4x400m, 3.místo)
tabulka č.1: Nejlepší dosažené výkony 2001-2010 hala, dráha kategorie dorost
roky
junioři M do 22let
muži
hala 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
57,99 51,21 51,33 50,37 48,88 49,87 48,21 47,86 48,86 47,36
dráha 52,48 50,99 50,06 48,51 48,18 47,67 47,61 47,21 46,61 47,1
4.3. Přehled 10 nejlepších časů
V této kapitole přiblížíme 10 nejlepších výkonů Pavla Jiráně. Tato statistika není tak obvyklá, ale dává nám však představu o vyrovnanosti či nevyrovnanosti výkonnosti a je daleko objektivnější, než kdybychom popsali jen jeden nejlepší čas. Z tabulky je patrné, že 10 nejlepších výkonů Jiráň dosáhl v letech 2008 až 2010. Tyto tři roky trénoval pod Robertem Černým. V roce 2008 zaběhl dva časy, které se vešly do nejlepší desítky v tabulce. Jednalo se o velmi nevyrovnaný rok. Tyto dva časy odděluje značné časové období,které je vyplněno časy okolo 48sekund. v tomto roce Jiráň zaběhl i dva časy přes hranici 49 sekund. Rok 2009 byl velmi úspěšný a relativně vyrovnaný. Hned polovina času z nejlepších deseti se nachází v tomto roce, a to v období od 5.7. do 2.9. Prakticky se jednalo o všechny čtvrtky, které v 27
tom období běžel, mimo dvou časů. V tomto období Jiráň dosahuje nejlepšího času své kariéry, a to času 46,61s. Rok 2010 byl ovlivněn tréninkovými výpadky ze zdravotních důvodů, přesto se tři časy vešly do nejlepších deseti. Jednalo se o období od 22.5. do 9.6. V této době se Jiráň cítil relativně dobře a necítil bolest kolene, které ho trápilo celou přípravu. Absence bolesti se projevila uvolněnějším běžeckým projevem. Průměr deseti nejlepších časů je 47,116s, což Jiráně momentálně staví na 21. místo historických tabulek ČR průměrů 10-ti časů. Čas 46,61s je momentálně také na 21. místě českých historických tabulek. tabulka č.2 : 10 nejlepších výkonů čas 46,61 47,05 47,1 47,15 47,18 47,21 47,23 47,24 47,31 47,33 Průmer: 47,14s
datum 2.9.2009 8.8.2009 9.6.2010 29.8.2009 22.5.2010 31.5.2008 22.7.2009 5.7.2009 6.6.2010 6.9.2008
místo Pardubice Tábor Praha Jablonec Ostrava Ostrava Novo Město Kladno Praha Třebíč
4.4. Vývoj výkonnosti v období 2008-2010
Tato kapitola obsahuje tabulky, kde je uveden datum a výčet všech běhů na 400m v letech 2008 až 2010. Dále pro představu vyrovnanosti či nevyrovnanosti výkonnosti obsahují tabulky průměry jednotlivých čtvrtek v daném roce. Pro srovnání vývoje výkonnosti jsme zde spracovali soubor čtvrtek let 2006 a 2007 z otevřených stadionů. V roce 2010 Jiráň předvedl značné zlepšení na trati 200m, i když na své hlavní trati 400m poprvé od roku 2001 stagnuje. Proto zde zaznamenáváme postupné zlepšování i na trati 200m. V letech 2008-2010 se Jiráň připavoval v Centru sportu Ministersva vnitra jako poloprofesionál. Pro zajímavost jsem spočítali průměry dvou posledních let, kdy Jiráň trénoval na kladenském stadionu pod trenérem Kamenským. 28
tabulka č.3-5 :Trénink pod vedením p. Černého 2008 hala
400m 47,86 48,86 48,31 48,19 48,34 48,6 6x48,36
dráha
19.1. 29.1. 2.2. 16.2. 23.2. 24.2.
400m 48,98 48,86 2xprům48,92
dráha
21.2. 26.2.
20.5. 31.5. 7.6. 12.6. 28.6. 4.7. 5.7. 16.7. 9.8. 19.8. 6.9.
400m 47,97 47,21 47,54 47,71 47,71 48,67 48,19 49,21 49,55 48,03 47,33 11x48,101
24.5. 31.5. 6.6. 8.6. 27.6. 28.6. 5.7. 22.7. 8.8. 18.8. 24.8. 29.8. 2.9. 26.9.
400m 47,65 48,36 47,7 47,47 47,92 48,11 47,24 47,23 47,05 47,38 47,71 47,15 46,61 47,71 14x47,52
tabulka č.4 2009 hala
tabulka č.5 2010 hala 16.1. 2.2. 7.2. 16.2. 27.2. 28.2.
400m 47,36 47,42 47,46 47,85 47,81 47,48
dráha 22.5. 3.6. 6.6. 9.6. 26.6. 17.7. 18.7.
6xprům47,563
29
400m 47,18 47,42 47,31 47,1 48,35 47,39 48,15 7xprům47,557
dráha 22.5. 25.5. 6.6. 3.7.
200m 21,53 21,3 21,32 21,1
tabulka č.6-7: Trénink pod vedením p. Kamenského 2007
47,64 48,26 47,61 47,64 47,63 48,14 prům47,82
2006
47,97 47,89 47,74 47,67 47,75 48,2 47,85 prům47,867
Graf č1-5: Grafické zpracování výkonostního vývoje 2008-2010 Graf č.1
Graf č.2 hala 2008 400m
dráha 2008 400m
49
50
48,5
49 Sloupec C
47,5
48 časy
časy
48
Sloupec E
47 46
47 19.1. 29.1.
2.2.
16.2.
23.2.
31.5. 12.6. 4.7. 16.7. 19.8. 20.5. 7.6. 28.6. 5.7. 9.8. 6.9.
24.2.
datum
datum
Graf č.3
Graf č.4 hala 2009 400m
dráha 2009
49
49
48,95
48 Sloupec C
48,85
časy
časy
48,9
48,8
47 Sloupec E
46 45 31.5. 8.6. 28.6. 22.7. 18.8. 29.8. 26.9. 24.5. 6.6. 27.6. 5.7. 8.8. 24.8. 2.9.
48,75 21.2.
26.2.
datum
datum
Graf č.5
Graf č.6 hala 2010 400m
dráha 2010 400m
48
48,5
47,8
48 47,5 Sloupec C
47,4
čas
časy
47,6
47,2
46,5
47 16.1.
47
2.2.
7.2.
46
16.2. 27.2. 28.2.
22.5. 3.6. 6.6. 9.6. 26.6. 17.7. 18.7. datum
datum
30
Sloupec E
4.5. Shrnutí vývoje výkonnosti
V dorosteneckém věku Jiráň poprvé pociťuje náročnost tréninku na 400m, první rok se skokovitě zlepšuje až na 52,48s. Druhý rok se zlepšuje na 50,99s V juniorském věku byl Jiráň relativně zdráv, kromě zápalu plíc v jarní všeobecné a speciální přípravě v roce 2003. Tento věk do značné míry vyžaduje speciální přípravu na 400m, takže zaměření trenéra Vávry na vrhy a hody nebylo dostatečné. I přesto Jiráň dosahuje času 48,51s což na juniorský věk nebylo špatné. Vzhledem k tomu, že na Kladně nebyl žádný trenér se zaměřením na 400m, Jiráň zamířil v roce 2005 alespoň do skupiny běžců na střední tratě. Tato změna přinesla zlepšení pod hranici 48s a velmi vyrovnanou výkonnost. V letech 2008-2010 Jiráň přestupuje k trenérovi Robertovi Černému. Jiráň dosahuje hned při prvním halovém závodě na čas pod 48s. V letní sezóně pak na čas 47,21s. Rok 2008 byl však značně nevyrovnaný, příčinou bylo postupné navykání na nové tréninkové metody. V roce 2009 je patrný výkonnostní pokles avšak v letní sezóně (hlavně v jejím závěru) Jiráň dosahuje na pět časů, které se vešli mezi deset nejlepších v jeho životě. V roce 2009 běžel Jiráň 46,61s, což ho v té době řadilo na 20.místo českých historických tabulek. Příprava na halu v roce 2010 byla nejlepší příprava Jiráně vůbec. V halové sezóně Jiráň nastupuje stoprocentně připraven jak po stránce kondiční a psychické, tak i po stránce taktické. Jiráň se dostává na Halové mistrovství světa se štafetou. Letní sezóna 2010, jak jsme na začátku diskuse zmiňovali, byla první, kdy si Jiráň nedává osobní rekord na 400m. Podle halové sozóny byl očekáván výkon kolem 46,20s, avšak zranění kolene umožňovalo trénink jen částečně, proto nejlepší dosažený čas byl 47,10s. Na druhé straně je vidět pozvolný růst výkonnosti na trati 200m až k času 21,10s. V analyzovaných letech se tedy Jiráň zlepšil na trati 100m – 10,80s, 200m – 21,10s, a 400m46,61s. Ve sportovní přípravě došlo celkové k nárůstu jak objemu, tak i intenzity a zlepšila se regenerace a materiální zabezpečení. Členství v centru sportu MV vedlo ke zvyšování motivovanosti k k profesionálnímu tréninku.
31
Aspekty ovlivňující vývoj výkonnosti V letech 2001- 2005 Jiráň trénuje jednofázové, jeden týdenní mikrocyklus obsahuje maximálně šest TJ. Režim dne je následující: dopolední část věnuje studiu- základní škola, gymnázium, roční jazyková škola. Odpoledne následuje zhruba dvou hodinový trénink. Ve volných dnech Jiráň jezdí na kole, nebo chodí plavat, tato činnost je v této době prakticky jediná regenerace. Případné zranění Jiráň řeší klidem, výživu do roku 2004 nebere žádnou. Od roku 2004 do přípravy zahrnuje systematickou výživu- před sílou a rychlosti bere kreatin monohydrát, před každým tréninkem aminokyseliny BCAA, během tréninku doplňuje tekutiny iontovým nápojem a po tréninku používá sacharidový koktejl. Od roku 2006 začíná Jiráň studovat FTVS UK kombinovaně, to vyžaduje účast na tří kurzech v délce jednoho týdne během dvou semestrů, a následně 2 terénní kurzy v přírodě, zároveň nastupuje na základní školu , kde učí TV a AJ. Trénink probíhá opět v odpoledních hodinách. Do výživy je zařazen proteinový nápoj po posilování a karnitit před obecnou a tempovou vytrvalostí. Regenerace je řešena jednou týdně celkovou masáží a jednou týdně 30min ve whirpool vaně. Tato regenerace nikdy nebyla před tréninkem síly nebo rychlosti. V listopadu 2007se Jiráň stěhuje do Centra sportu ministerstva vnitra v Praze, každý den ráno dojíždí do Kladna a stále učí, odpoledne se vrací do Prahy na trénink. Ve večerních hodinách Jiráň po každém težší tréninku navštěvuje regenerační zónu, kde má na výběr: whirpool vanu, saunu, malý bazének, dále dvakrát týdně navštěvuje fyzioterapeuta a maséra. Dovýživy je zahrnut glutamin, který Jiráň bere před spaním. Od roku 2008 do roku 2010 má se Jiráň stává placeným instruktorem v Centra sportu ministerstva vnitra, končí jako učitel a nastupuje na poloviční úvazek v bance, trénink probíhá zhruba od 10:30 do 13:00 od 14:00 do 18:00 Jiráň pracuje v bance, každé úterý má v práci volno a má dvoufázový trénink, v týdnu absolvuje 7 až 8 TJ. Ve volných chvílích se Jiráň věnuje studiu na FTVS. Případná zranění jsou řešena aktivním odpočinkem, cvičení s lančem, medicimbalem, či posilováním. Dále kompenzačním posilováním a návštěvou rehabilitačního centra- magnety, ultrazvuk, elektroléčba. Členství v Centru sportu ministerstva vnitra Jiráňovi přineslo potřebnou nikoliv však maximální, finanční, materiální zázemí, profesionálního trenéra a tým rehabilitačních pracovníků. Opačná strana mince je tlak na výkon, který nutí závodníka závodit i když není připraven či zcela zdráv.
32
4.6. Výsledky na mistrovských soutěží v období 2008-2010
Starty pro Jiráně na republikových šampionátech nejsou vůbec úspěšné, a to jak z hlediska umístění, tak z hlediska předvedených výkonů. Až na výjimku v roce 2010, kdy získal stříbrnou medaili v zimní sezóně, nedokázal získat žádný další cenný kov. Přitom na extraligových kolech, kde se pravidelně setkává kompletní česká špička této trati, obvykle získává umístění do třetího místa. Co se týče výkonů, tak na žádném republikovém šampionátě nepředvedl nejlepší výkon sezóny, což by mělo být cílem celé přípravy. Zhlédneme-li tabulku časů zaběhlých v datých letech, tak výkony na MČR patří spíše k těm podprůměrným. Poněkud úspěšněji se Jiráňovi vedlo na Mistrovství republiky družstev, které se koná pravidelně v závěru sezóny. Hledáme-li důvod špatné výkonnosti na MČR, nacházíme několik aspektů. Hlavním důvodem v letních sezónách byla chybně volená taktika v rozbězích, kdy kvůli volněji běženým rozběhům Jiráň získává v letech 2008-2010 1.či 8. dráhu, což je značná nevýhoda. Dalším aspektem mohla být dlouhá a náročná závodní činnost v sezóně, kdy Jiráň závodí i několikrát v týdnu. V roce 2009 a 2010 se Jiráň účastní Evropského poháru a ten se vždy konná těsně před MČR. Atmosféra a možnost zaběhnout limit na velkou soutěž s reprezentačním kvartetem, může závodníka namotivovat k výkonům, které si vezmou jak fyzické tak i psychické síly, které pak mohou chybět. Častou záležitostí je, že závodníci, např. juniorských kategorií, předvádějí na svém MČR vynikající osobní výkony, ale týden poté závodí na MČR dospělých bez náboje a energie, tudíž dosahují podprůměrných výkonů. Tabulka č. 8: Výsledky na mistrovských soutěží v období 2008-2010 rok 2008
2009
2010
závod datum MČR v hale 23. - 24.2. MČR na dráze 4. 5.7. finále extraligy 6.9.
čas v rozběhu 48,34 48,62
čas ve finále 48,6 48,19 47,33
pořadí 4. místo 7. místo 2. místo
MČR v hale MČR na dráze finále extraligy
21. - 22.2. 27. - 28.6. 29.8.
48,98 47,92
DNS 48,11 47,15
4. místo 2. místo
MČR v hale MČR na dráze
27. - 28.2. 17. - 18.7.
47,81 47,39
47,48 48,15
2. místo 6.místo
33
nejlepší čas roku 47,86 47,21
48,86 46,61
47,36 47,1
4.7. Profil sportovce Pavel Jiráň, narozen 11.8. 1985, zahájil svou atletickou kariéru na záčátku roku 1998 v barvách AC Kablo Kladno. Trénoval pod vedením Josefa Vávry, který trénuje především vrhačské disciplíny. Do roku 2001 se věnoval všeobecné přípravě a hlavně běhu přes překážky. Od roku 2001 se plně specializuje na běh na 400m. V roce 2009 je vyměněn do Pražského Olympu za diskaře Libora Malinu a zde nadále trénuje jako instruktor vrcholového sportu Ministerstva vnitra ČR pod trenérem Robertem Černým. Od roku 2004 je členem reprezentace ČR v atletice.
4.8. Analýza sportovní přípravy 2008 - 2010 Jak jsme již z předchozích kapitol zjistili, nejúspěšnější období v kariérě Pavla Jiráně, jako běžce na 400m, byly léta 2008-2010. Z této doby je zaznamenáno 10 nejlepších výkonů a v této době se Jiráň pravidelně účástní mezinárodních závodů. Z této doby jsou zachovány nejpodrobnější záznamy z tréninkové činnosti. Trenér Robert Černý periodizoval roční přípravu do 12. cyklů, kde se každý cyklus skládá ze čtyř týdenních mikrocyklů. Před každou roční přípravou byl nastaven výkonnostní cíl, který se shodoval s výkonnostním cílem k udržení se ve Středisku sportu MV. K výkonnostnímu cíli je také přidělen cíl zúčastnit se některé z mezinárodních akcí typu Olympijské hry, Mistrovství světa, Mistrovství Evropy a Mistrovství Evropy družstev. V následujících podkapitolách projdeme detailně tři roky příprav pod vedením R. Černého. Budeme periodizovat přípravu do cyklů, kde uvedeme nejzásadnější momenty. Vždy z každého období vybereme na ukázku jeden týdenní mikrocyklus.
4.8.1. Roční tréninkový cykus (podzim) 2007 - 2008 Pavel Jiráň přichází do nové tréninkové skupiny a stává se smluvním sportovcem MV. V té době má osobní rekord 47,61s a jako výkonnostní cíl dostává čas 46,90s plus podmínku účasti na Evropském poháru družstev v portugalské Liéře. S trenérem se domlouvají na dvě závodní období – zima a léto 2008. V tomto roce v dopoledních hodinách vyučuje na ZŠ v Kladně a na odpolední tréninky dojíždí do Prahy, zároveň nastupuje na vysokou školu FTVS UK na kombinované studium.
34
Přípravné období I. Zimní všeobecné 1-2. cyklus 1. cyklus 15.10.-11.11. 2007 První týdenní mikrocykus je zvolen v režimu obecné vytrvalosti, každý den fártlek 40min nebo 1hod. fotbal. Hlavním znakem tohoto období je navázání kontaktů se členy nové tréninové skupiny. Od 22.. do 22.10. se skupina odebírá na výcvikový tábor na Churáňov v nadmořské výšce 1000m. Soustředění je ovlivněno značnou nadílkou sněhu, proto je trénink nadále veden k obecné vytrvalosti formou dlouhých 10km výběhů. V druhé polovině cyklu je přidán trénink hlavně tempové vytrvalosti, jedná se hlavné o úseky 500m a 1km v počtech 8 respektive 5 s intervalem 4min. Dále rozvoj síly formou statických cvičení a speciální síly, výběhy kopců do 200m. Neděle je vyplněna neoganizovanou činností. Pondělí
dopoldne: 10km klus odpoledne: 10km klus
Úterý
Dopoledne: volno odpoledne: klus 4km, 4×(90m×2 i=20s´) i=2´3´4´ kopec statické posilování 2×40s´
Středa
Dopoledne: Obecná posilovna 4×(10×10) stanovišť, odrazy 4×30skok, klus 1km odpoledne: klus2,5km, 5×1180m i=4´, klus 2,5km
Čtvrtek
Dopoledne: klus 2km, 3×7×170m i=3´, 500m klus odpoledne: klus 8km
Pátek
Dopoledne: 2km klus, 8×500m i=3´, výklus 1km odpoledne: 8km klus
Sobota
Dopoledne: obecná posilovna 4×10×12 stanovišť odpoledne: 2km klus, 5×60m i=1:30´, 5×80m i=2´, 5×100m i= 3´klus 2km
Neděle
volno
Shrnutí: V tomto cyklu postupně narůstal objem zatížení, mikrocykly se navzájem příliš nelišili, součástí cyklu bylo soustřenění, trénink proto byl náročnejši proto následoval další mikrocyklus 35
volnější. 2. cyklus 12.11.- 9.12. 2007 Druhý cyklus je zahájen prvním rychlostním tréninkem, akcelerace formou startů z poloh, nabíhané úseky do 60m s cílem dosáhnutí maximální možné rychosti. Dále speciální odrazové cvičení označené jako odrazy I. míněno tím odrazy přes patu. Do tréninků se zapojují také koordinační cvičení na překážkách a lehký rozvoj speciální vytrvalosti. Pro Jiráně je značná část cvičení úplně nová, některá koordinační cvičení mu dělají problémy. Co se týče tréninků vytrvalosti, obecná vytrvalost je postupně nahrazována vytrvalostí tempovou. Najíždí posupně ustálený režim a to v tomto pořadí: Po – rychlost, rozvoj koordinačních schopností Út - síla, tempová vytrvalost nad 400m St - speciální vytrvalost Čt - tempová vytrvalost nad 1km Pa - rychost, síla So - obecná vytrvalost Ne – volno Shrnutí: Nadále se zvyšuje objemová příprava v aerobním režimu, poslední mikocyklus je volnějí, zapojují se rychlostní prvky. Přípravné období II. Zimní speciální 3-4. cyklus 3. cyklus 10.12. 2007-6.1. 2008 V tomto cyklu se již celá příprava odehrává v prostorách atletické haly s 200m oválem vyjímaje dlouhých výběhů obecné vytrvalosti. V této časti přípravy se uskuteční prví test, jedná se o trénink speciální vytrvalosti zaměřený na laktátové testy. Test z 14.12. obsahovat tři běhy ideální provedení znělo 1. 300m – 40s, 2. 300m –38s, 3. 300m – max. Interval činil 4min. Skutečné naměřené hodnoty činily 39,80s - 38,20s a poslední 37,31s. Klidový laktát 1,3mol. A nasledné hodnoty po doběhu 8,7 – 12,3 – 15,6mol za 2min po doběhu poslední 18,7. Trénink byl za přítomnosti zdravotního pracovníka. 36
Co se týče skladby tréninku, nadále se zrychlují časy úseku a zvedájí váhy v posilovně. Před Vánoncemi je zařazen nácvik výběhů z bloků do zatáčky. 4.cyklus 7.1. - 3.2. 2008 Na začátku tohoto období trápí Jiráně bolest pravého třísla, což na týden zamzuje trénink maximální rychlosti. Na konci týdne na přeborech Středních čech vyhrává 200m za 22,04s ovšem výběh z bloků a prvních 100m bylo spíše příprava na prvních 200m ve čtyřstovce vlivem bolavého třísla. Z tréninků prakticky vymyzel trénink obecné vytrvalosti, naopak je zde více rychlosti, speciální vytrvalosti a odpočinku. 19.1. v Lucebursku Jiráň beží 47,86s a následný týden zahajuje kurz na FTVS kde díky rozvrhu prakticky na celý den nemůže pořádně trénovat, ve volných časech alespoň improvizuje na stadionu FTVS UK. Tento moment značně zhoršuje fyzický stav Jiráně. Na konci soustředění FTVS, 29.1. běží ve Vídní přsně o vteřinu horší čas tomu prvému. Nasleduje prakticky volno až do 8.2. kdy na mítinku v Praze běží 48,31s 12min po doběhu naměřen laktát 22,2 mol. Pondělí
Dopoledne: 1km klus, 4×30m starty z poloh, nízký start 5×30m 7,5kg zátěž, 30m max, 2×60m rozloženě(20m), 80m max, překážková abc, 3×30m+30m skipink vzad+vpřed odpoledne:1km klus, obecná síla: přemístění 65kg 5×, 70kg 3×, 80kg 2×, 90kg, 95kg, dřepy 60kg 10×, 70kg 7×, 80kg 90kg 2×2, 70kg 10×, zadní strna stehen, břiho, záda, lýtka
Úterý
1km klus, 3×(300m i=3´-200m i=3´-150m) i=6´ (44s-28s-19s) 1km
Středa
1km klus, 3× kruhový trénink 10stanovišť, 1km klus
Čtvrtek
1km klus, 2×(600m i=3´-500m i=3´-400m) i=6 (1:55s-1:30s-1:10s) 1km
Pátek
TEST 1km klus, 3×300m i=4´ průměr 38,43s 1km klus
Sobota
10km klus
Neděle
volno
Shrnutí: V tomto mikrocyklu je patrný částečný pokles objemového zatížení, s výhledem na páteční test, test speciální vytrvalosti byl těžší než se na první pohled zdál. Je patrné, že Jiráň nemá uplně zažitý trénink u nového trenéra. 37
Závodní období I. Zimní závodní 5. cyklus 5.cyklus 4.2.-2.3. 2008 Jiráň svou závodní činnost zahájil již v předchozím cyklu, avšak trénink dosahoval stále vysokého zatížení. V 5. cyklu se parakticky ztratila tempová vytrvalost, nahrazují ji lehké rovinky s meziklusem a tento trénink se prakticky přizpůsobil k odpočinku a lepšímu uvolnění, dále se zde nachází prostor pro sebekontrolu techniky běhu. V tomto cyklu Jiráň závodí ve Vídní , týden před HMČR, dosahuje času 48,19s s mezičasy 22,83s a 25,36s koeficient 2,53 je na halový závod slušný, ze závodu měl dobrý pocit. V týdnu HMČR 3dny před závody následuje kontrolní test : RR, SBC, 3R VS 30m, 60m, 80m, max 150m rozloženě po 50m 16,73s 200m rozloženě po 50m 23,63s 250m rozloženě po 100-100-50m (rychle-volně-rychle) 29,78 Tento trénink již naznačuje pokles výkonnosti a potvrzuje trend posledních TJ. Na HMČR dosahu je času 48,34s ( druhých 100m za 10,81s) a ve finále 48,60s obsazuje 4. místo. Poslední týden v cyklu léčí bolavý úpon kolene. Pondělí
1km klus 3×( 10m+20skipink+30m), 3×60m se zátěží 5kg, 4×200m i=5´6´ (26,2s-24,2s) 1km klus
Úterý
1km klus, 3× kruhový trénink 10stanovišť, 2×500m i=4´ (1:28-1:26s) 1km klus
Středa
1km klus, 30m max, 60m (20+40) 2×200m i=14´(23,6s 23,0s) 1km klus
Čtvrtek
volno
Pátek
1km klus, 60m 150m volně, 1km klus
Sobota
Závod 400m – 48,19s
Neděle
volno
Shrnutí: Tento mikocyklus je směřován k sobotním závodům a tudíš ladění formy, jednalo se o
38
poslední test před HMČR.
Přípravné období III. Jarní všeobecné-speciální 6. cyklus 6. cyklus 3.3.-30.3. 2008 V šestém cyklu prvních 14 dní trénink probíhá v režimu převážně obecné a tempové vytrvalosti ( úseky 500-1000m), síla je rozvíjena kruhovým tréninkem, speciální síla úseky do kopce do 150m spojitě. Druhá polovina cyklu probíhá na výcvikovém táboře na Kanárských ostrovech ve středisku Maspalomas. Zde Jiráň trénuje bez trenéra jen se svým tréninkovým kolegou. Do přípravy je zapojena značná dávka tréninků speciální vytrvalosti a speciální síly a síly obecné. Tempová vytrvalost je zde řešena „minutovými úseky“ o dvou a třech minutách na pláži, kde se musela najít doba těsně po odlivu, aby písek byl zpevněný. Příprava probíhá velmi dobře, bez zranění a v celém rozsahu tréninkového plánu. Pondělí
1km klus, 2×4×200m i=3´6´ průměr 27,1s kruhový trénink 2x10 stanovišť, 1km klus
Úterý
1km, klus 7×500m i=4´(1:28-1:24) 1km
Středa
3km klus, 12×200m kopce, i= mezichůze
Čtvrtek
1km klus, 6×1000m (3:30) i=4´,1km klus
Pátek
1km klus, 3×30m max, 3×50m+30m max, 6×60m se zátěží 7,5kg, 2×50-ti skok 1km klus
Sobota
10km klus
Neděle
volno
Shrnutí: Ve vybraném cyklu značně stoupá objem na úkor intenzity. Vytváří se základ pro náročnější mikrocyklus, který se odehrává na soustředění na Kanárských ostrovech.
39
Přípravné období IV. Jarní speciální 7-8. cyklus 7.cyklus 31.3.-27.4. 2008 První týden po příjezdu z VT je spíše volnější vyplněn obecnou vytrvalostí, poprvé v této přípravě probíhá rozvoj rychlosti a to rozvoj akcelerace formou polohových startů do 30m, dále koordinační cvičení na překážkách. Od 7.4. do 19.4. probíhá příprava na VT ve střední Itálii ve městě San Benedetto, cílem tohoto VT byl rozvoj maximální rychlosti a speciálního tempa, tempová vytrvalost je řešena zkracovanými úseky od 800m-500m. Speciálním prvkem tohoto tréninku je posledních 100m v 500m úseku běžet s maximálním úsilím, vnáší to prvky speciální vytrvalosti do tréninku tempového typu. Konec 7.cyklu je opět zaměřen na odpočinek po náročné části přípravy, lehká tempová vytrvalost s rozvojem obecné síly. 8.cyklus Tento cyklus byl narušen v druhén týdnu kurzem FTVS vodní turistiky na řece Oři, kurz probíhal za stáleho deště a nízkých teplot. V době kurzu Jiráň každý den zvládá alespoň hodinový klus a delší protažení. Síla je řešena jen kompenzačním cvičením s vlastním tělem. Následující týden Jiráň pociťuje celkovou svalovou stuhlost, zřejmě v důsledku dlouhého sezení v trupu lodi na kurzu FTVS. 18.5. Jiráň běží přípravný závod na 300m za 34,47s po dvou dnech prvních 400m v letní sezóně za 47,94s.-závod za spíše podzimního počasí. Trénink v tomto cyklu byl velmi náročný z psychického pohledu. Tréninkové časy neodpovídaly časům na začátku cyklu před kurzem FTVS. Pondělí
1km klus, 2×(40+20m max) 5×4 amortizační přeskoky překážek, 5×40-ti skok, 2×3×150m i=3´6´ (19,0-18,5s) 1km klus
Úterý
1km klus, nízký start 2×20m, 4×30m, rozloženě 80m (20), 100m (20), 120m (20) i=4´ posilování, přemístění 65kg×5, 80kg×2, 90kg, 100kg, 105kg trhy 50kg×5, 60kg×3×3, výpony 130kg×2×30, posilování břicha, zad a svaly nohou.
40
1km klus Středa
1km klus, 5×400m i=6´ (60-62s)
Čtvrtek
1km klus, nízký start 30m, 2×40m, 2×50m max+50m volně, 2×200m (23s) i=12´ 1km klus
Pátek
volno
Sobota
Cesta na závod do Německa, 15 min klus, protažení
Neděle
Závod- 300m 34,47s
Shrnutí: Vyladůjící cyklus k před prvním závodem na 400m (47,94s), který následoval 3dny po závodě na 300m. V cyklu je patrný ústup objemu, stoupá zapojení rychlostní složky tréninku, hlavně rychlost akcelerační.
Závodní období II. Letní závodní 9-12. cyklus 9.cyklus V tomto cyklu se ustály následující systém z důvodů termínů závodu, které se konají v sobotu: Po- koordinační cvičení, rozvoj obecné síly Út- speciální vytrvalost St- maximální rychlost, speciální vytrvalost Čt- volno Pa- předzávodní rozcvičení, úsek v nadzávdním tempu 400m So- závod Ne- Volno Na prvním kole extraligy v Ostravě dosahuje Jiráň osobního rekordu 47,21s. Následný týden na kurzu FTVS absolvuje pravidelné ranní plavání, gymnastiku a další hry a sporty, ve volných chvílích trénuje. Na konci kurzu běží 47,54s. 12.5. se účastní předprogramu Zlaté tretry, kde byl mimořádně vložen nominační závod pro Evropský pohár. Závod byl domluven narychlo, proto příprava nebyla zcela optimální, Jiráň dosahuje jen na 4.místo časem 47,71s a na EP se nekvalifikuje.
41
10.cyklus 1.polovina tohoto cyklu byla obdobá tomu devátému. Konalo se zde 3. kolo ligy a MČR na dráze. Na lize obsazuje 3.místo časem 47,71s mezičas na 300m- 33,7s jednalo se o typické špatné rozložení tempa, posledních 100m-14s. Na MČR Jiáň dosahuje na čas 48,19s a následující další měsíc nastává krize, další dvě závodní čtvrtky se nedostává pod 49s a a dosahuje časů horších než v juniorské kategorii. 11.cyklus Tento cyklus začíná Jiráň jen obecnou vytrvalostí, celý týden se nedostane ani do posilovny ani na dráhu. Druhý týden již začína trénink v režimu závodního cyklu, na konci jde kontrolní test za přítomnosti zdravotního pracovníka, měří se míra zakyselení, obsah této TJ ve výběru týdenního mikrocyklu. Závěr z tohotu testu byl pozitivní, krize byla zažehnána. 12.cyklus 18.8.-14.9. 2008 Začátek tohoto cyklu se shoduje se začátkem kurzu FTVS ve vodním kanále v pražské tróji. Kurz probíhá pouze do 15:00h, proto zde byl prostor pro standartní trénink, vyjímaje tréninků síly. Posilovní se odehrávalo každy den s lodí na kurzu. 19.8. beží Jiráň čas 48,03s což se již blížilo průměrům času zaběhnutých před MČR. Po kurzu FTVS Jiráň dostává jako více než polovina účastníků tohoto kurzu nějaký druh střevní bakterie, týden leží v horečkách v posteli. 1.9. začíná znovu trénovat, na konci tohoto týdne Jiráň obsazuje 2. místo na MČR družstev časem 47,33s. Pondělí
1km klus, nízký start 3×60m se zátěží 5kg, 2×(20m max+40m), 2×60m max, posilování, přemístění 65kg×5, 80kg×2, 90kg, 100kg, 105kg trhy 50kg×4×4, výpony 130kg×2×30, posilování břicha, zad a svaly nohou 1km klus
Úterý
1km klus, 4×500m i= 5´5´7´ (1:24, 1:24, 1:19, 1,13) 1km klus
Středa
1km klus, 40m max, nízký start 30m, 3×50m, 250m(29s) i=12´ 150m max, 1km klus
Čtvrtek
volno
42
Pátek
600m klus, 2×60m max, 150m 17s, 600m klus
Sobota
Závod 200m- 21,76s, 400m 47,33s, 4×400m, 4×100m
Neděle
8km klus
Shrnutí: Vyladující cyklus na poslední závod v sezóně, nízká inteznita i objem, v závodě zaběhnut 2. nejlepší čas na 400m a osobní na 200m. Vyladění formy se zdařilo.
4.8.2. Roční tréninkový cykus 2008-2009
Do tohoto tréninkového makrocyklu Jiráň vstupuje s osobním rekordem 47,21s. I přes nesplněné limity dostává Jiráň placené místo jako instruktor sportu na dobu do 30.6.2009 s možností prodloužení po splnění nových limitů. Limity činily, zaběhnout čtvrtku za 46,50s a účast na Superlize evropy družstev opět konané v Portugalské Lieře. Makrocyklus opět zvolen dvouvrchlový. Jednou týdně vetšinou v úterý trénuje dvoufázově. Přípravné období I. Zimní všeobecné 1-2. cyklus 1.cyklus 6.10.-2.11.2008 V tomto cyklu je první týden vyplněn jen kruhovým posilováním a obecnou vytrvalostí 10-12 km. Od 15.10 do 26.10 Jiráň odjíždí na VT na Churáňov na Šumavě. Posilování je zde provozováno statickým cvičením, kruhovým tréninkem, rozvoj speciální síly kopci do 200m. Rozvoj vytralosti useky do 500m s intervalem do 3min. Úseky do 1000m s intervalem 4min. Do konce cyklu postupně přibývá úseků, časy a intervaly zůstávají.
2.cyklus 3.11.-30.11. 2008 Celý tento cyklus probíhá následovně: Po-speciální vytrvalost do 250m 43
Út-1.f. obecná síla, speciální síla, 2.f tempová vytrvalost St-speciální vytrvalost Čt-tempová vytrvalost 10km Pa-rychlost, síla So-speciální síla- výběhy kopců do 150m Ne-volno V závěru cyklu kontrolní test z 28.11. 4x3min na běhátku sklon 9% počáteční rych. 10km/h, každý další o 2km/h rychleji změřené hodnoty v klidu TF 56/min, LA 0,85moll/l, TK 120/80 1. úsek: 163/min 4,02 200/50 2. úsek: 173/min 7,54 215/40 3. úsek: 190/min 13,6 205/60 4. úsek: 201/min 23,2 180/90 (po 2:20 ukončil test-nevolnost) Pondělí
12km klus
Úterý
1km klus, 6×30m starty z poloh, 10×10-ti skok, koordinační cvičení na překážkách 10×10, 6×150m i=4´ (19s) 3×kruhový trénink o 12-ti stanovištích, 1km klus
Středa
1km klus, (500m i=3´ 300m i=2´ 200m)×4 (1:30, 47s, 18s) 1km klus
Čtvrtek
10km klus
Pátek
1km klus, 3×50+30max, 5×60m se závažím 5kg, přemístění 70kg×5, 80kg×3×4, výstupy 50kg×7, 60kg×5, 50kg×7, trhy 50kg 2×5, 55kg 2×4, posílování břicha, zad, lýtka, svaly přední a zadní strany stehna, 1km klus
Sobota
12km klus
Neděle
volno
Shrnutí: Tento cyklus je zaměřen hlavně na objemovou připravu, v této době Jiráň tráví 8h denně na školení a trénuje v odpoledních hodinách, objem je značně řešen obecnou vytrvalostí vzhledem k celkové náročnosti celého dne (školení, trénink, dlouhé cestování, časné vstávání) 44
Přípravné období II. Zimní speciální 3-4. cyklus 3.cyklus 1.12.-28.12. Tento cyklus probíhal bez problému do 10.12. kdy Jiráně začínají bolet záda, z prvu bolest které není kladen větší význam se postupně rozrostla v bolest, která v některých případech omezovala běžnou chůzi. 16.12. absolvuje poslední trénik cyklu, test 500m , 300m, 200m viz. Tabulka. Zbytek cyklu provádí jen kompenzační cvičení na zablokavané záda. Pondělí
Dopoledne: 4×3×200m i= 3´5´ (průměr 27,85s) 2km klus přemístění 5×70kg, 5×80kg, 2×3×90kg, trhy 4×4×50kg, výstupy 3×10×30kg, benč 3×10×60kg, posilování břich, zád, zadní a přední strana stehen, 2km klus
Úterý
1km klus, 500m, 300m, 200m i=20´ (1:10, 34,40, 22,8)
Středa
6km klus
Čtvrtek
volno
Pátek
Kompenzační cvičení na bolavá záda 30min
Sobota
Klus 6km
Neděle
Kompenzační cvičení na bolavá záda 45min
Shrnutí: Vybrany mikrocyklus je cyklus, kde zranění zad nedovolilo další trénink, v úterý ještě Jiráň absolvuje test speciální vytrvalosti, zbytek cyklu je vyplněn jen obecnou vytrvalostí a kompenzční cvičením. 4.cyklus 29.12.-25.1.2009 Do 12.1. Jiráň netrénuje, zdravotní stav s blokací zad trénink neumožňuje. Třetí týden začíná s obecnou a tempovou vytvalosti mírné intenzity. Čtvrtý týden již necítí bolest zad a do tréninku zapojuje trénink speciální vytrvalosti s úseky do 200m. Na závěr běží testových 250m za 28,55s a 2x 100m za 11s což po dlouhé absenci dáva naději na určitý vysledek v halové sezóně.
45
Závodní období I. Zimní závodní 5. cyklus 5.cyklus 26.1.-22.2. 2009 Smůla v přípravě opět pokračuje, od 28.1.do 7.2. opět netrénuje, na ubytovnu v centru sportu se dostává střevní chřipka a drtivá většina ubytovaných onemocní. Standartní trénink Jiráň zahajuje až 9.2. s cílem stát se alespoň členem oddílové štafety na HMČR. V tréninku se Jiráň zaměřuje výhradně na trénink rychlosti, kde je vždy přidán úsek 250m na max a trénink odrazových schopností. Čtyři dny před HMČR jde Jiráň kontrolní test na 250m za 27,9s poprvé v životě se dostává v tréninku pod 28s. Na HMČR nakonec po čase 48,98s postupuje do finále, v němž již nenastupuje, aby pomohl oddílovému kvartetu ke zlaté medaily ve štafetě 4x400m. Pondělí
1km klus, kooedinační cvičení na překážkách , 2×50m běžecké odrazy, přemístění , 5×80kg, 5×90kg, 1×100kg, trhy 4×4×60kg, podřepy 3×10×100kg, benč 4×10×60kg, posilování břich, zád, zadní a přední strana stehen, 2km klus
Úterý
1km klus, 3×30m, 2×80m (40m max+40m) 150m lehce, 250m max 27,9s 1km klus
Středa
1km klus, 2×(200m,150m, 120m i=3) i=6 (27s,19s,15s) 1km klus
Čtvrtek
volno
Pátek
1km klus, 3×30m max, 150m volně 17,5s 1km klus
Sobota
Závod HMČR 48,98s k=3,3
Neděle
4×400m HMČR 1.místo
Shrnutí: Po nedokončeném speciálním mezocyklu, scházela značná dávka tréninku speciální vytrvalosti, nicméně bylo rozhodnuto účasnit se HMČR proto je vybraný mikrocyklus vylaďovací. Mikocyklus obsahoval test na 250m, který dopadl nad očekávání, pokud bereme v úvahu nedokončenou přípravu.
46
Přípravné období III. Jarní všeobecné 6. cyklus 6.cyklus 23.2.- 22.3. 2009 Závodní období prakticky skončilo republikovým šampionátem. 26.2. se v O2 aréně konal mezinárodní mítink, kde Jiráň dostává nabídku vodiče v běhu na 800m na prvních 400m, původní plán, útok na světový rekord a rozbíhat 400m pod hranici 50s nakonec padá a Jiráň má za úkol čtvrku rovnoměrným tempem za 51s. Hodinu před 800m Jiráň běží 400m v závodě za 48,86s. Jako vodič Jiráň plní plán a 400m rozbíhá za 50,81s tempo je rovnoměrné. Vysledný čas se stává nejlepším světovým halovým časem roku 2009. Do konce týdne následuje volno, druhý týden má Jiráň kurz FTVS brusleni, ve volném čase jen kluše, třetí týden tempová vytrvalost a na závěr se Jiráň zůčastní kurzu FTVS Lyžování, zde trénuje prakticky jen v rámci rozvrhu na běžeckých lyží.
Pondělí
Dopoledne: 2km klus, starty z poloh 6×30m, 4×60m (20m+30m skipink+10m) 4×150m i=3 (19s), 3×kruhový trénink o 10 stanovištích večer: 6km klus
Úterý
Dopoledne: 4×3×200m i= 3´5´ (průměr 27,85s) 2km klus přemístění 5×70kg, 5×80kg, 2×3×90kg, trhy 4×4×50kg, výstupy 3×10×30kg, benč 3×10×60kg, posilování břich, zád, zadní a přední strana stehen, 2km klus
Středa
2km klus, 3×500m i=3´(1:28) 3×500m i=4´(1:24) 2×500m (400+100m max) i=12´(70+13,2s) i=mezi sériemi 6´ 2km klus
Čtvrtek
12km klus
Pátek
2km klus, 6×1000m i=4´ (3:25)
Sobota
2km klus, kopce 4×150m, 4×200m, 4×150m i=mezichůze, 2km klus
Neděle
volno
Shrnutí: Typicky trénink všeobecné přípravy, tvoří se objemový základ. Trénink se skládá hlavně z obecné a tempové vytrvalosti. Jiráň je zdraví.
47
Přípravné období IV. Jarní speciální 7-8. cyklus 7.cyklus 23.3.-19.4. 2009 Tento cyklus byl do značné části ovlivněn zapouzdřeným zánětem v okostici holení kosti. Přesná diagnóza byla ale zjištěna téměř až po konci tohoto zranění. Jiráň proto ténuje nadále, ovšem velkou část tréninků nedokončí. První týden se s okosticí nedá trénovat. Od 30.3. postupně začíná zatěžovat, Trénink síly nedělá žádný problém, avšak trénink speciální vytrvalosti nedokončil žádný a tempové vytrvalosti jen s velkým přemáháním. 9.4.-19.4. odjíždí na VT do Italského Benedetta, Zde bohužel problémy pokračují. Jediným pozitivem tohoto cyklu byly osobní rekordy v ukazatelých obecné síly. 8.cyklus 20.4.-17.5. 2009 Po návratu z VT je havní cíl léčba bolavé okostice, po rentgenovém vyšetření s negativním výsledkem, nastupuje elektroléčba a velmi bolestivé roztírání zánětu fyziotapeutem S. Táborem. Během 1.čtrnácti dnů má Jiráň volný režim, pokud to jde absolvujem alespoň lehký trénink temové vytrvalosti. Do 2. poloviny cyklu se podařilo bolest okostice zažehnat. Vlivem velkých tréninkových deficitů, hlavně v oblasti speciální vytrvalosti však Jiráň prakticky není připraven k závodu na trať 400m. 7.4. Jiráň nastupuje k závodu na 300m, do závodu nastupuje většina z nejlepších českým čtvrtkařů, Jiráň dobíhá na posledním místě. Pondělí
1km klus, koordinační cvičení na překážkách, 5×50-ti skok, starty z poloh 6×30m, 5×60m (40+20m max) 6×120m i=2´(14,4s) 1km klus
Úterý
Dopoledne:1km klus, obecná síla: přemístění 70kg 5×, 80kg 5×, 90kg 2×, 100kg, 105kg, 70kg 5×, dřepy 70kg 10×, 80kg7×, 90kg 2×5, 100kg 5×, zadní strana stehen, břiho, záda, lýtka 3×200m lehce i= mezichůze odpoledne:1km, 4×(250m-200m i=3´) i=6´ 34-32s, 27-26s 1km klus
Středa
1km klus, 5×500m i=6 (1:22-1:19,7) 1km klus
Čtvrtek
8km klus 48
Pátek
Dopoledne:1km klus, obecná síla: přemístění 70kg 5×, 80kg 5×, 90kg 2×, 100kg 5×, 70kg 5×, dřepy 70kg 10×, 80kg7×, 90kg 2×5, 100kg 5×, zadní strana stehen, břiho, záda, lýtka odpoledne: 1km klus, 2×800m, 2×600m, 2×400m i=4´ (2:35-1:50-65s) 1km klus
Sobota
1km klus, 2×3×300m i=6´10´ průměr 40s, 1km klus 10km klus
Neděle
volno
Shrnutí: Tento cyklus následuje po delší pauze, kterou zapříčinilo zranění. Trénink nicméně na delší volno nebral ohled a Jiráň se prakticky rovnou zapojil do probíhající přípravy. Paradoxně na tréninkových ukazatelích nebyla pauza znát.
Závodní období II. Letní závodní 9-12. cyklus 9.cyklus 18.5.-14.6. 2009 Po dlouhé době je Jiráň zcela zdráv a může se naplno pustit do dohánění tréninkového manka. Trénink musí být z části přizpůsoben závodnímu období a zároveň suplovat chybějící trénink v jarní přípravě. Tento zdánlivě těžký problém řeší trenér Černý hlavně rozvojem maximální rychlost, tréninkém setrvačného běhu rozloženými useky, koordinačním cvičením a odrazovým cvičením. Na stranu druhou chybí zcela obecná i tempová vytrvalost.Výhodou také byl i termín extraligových kol, kdy prvé dva vycházely na neděli, to dávalo většího prostoru během týdne k trénování. Během tohoto cyklu se Jiráň časem z Odložilova mítinku -47,47s nominuje na Superligu EP do štafety a dělá si osobní rekord na 200m- 21,43s.
10.cyklus 15.6.-12.7. 2009 Obsah prvé poloviny cyklu byl start na EP, kde Jiráňovi byl změřen letmí usek za 46,85s a o týden později MČR kde ve finále časem 48,11s končí na 4.místě. Druhá polovina byla zakončena přiblížením se k osobnímu rekordu na 47,24s. Poslední týden má Jiráň tréninkový klid. Z limitů, 49
které získal na Středisku MV plní prví čast- učast na EP. Díky tomu je prodloužená smlouva a zbytek roku se může soustředit na atakování limitu 46,50s pro udržení se ve středisku na další rok.
11.cyklus 13.7.-9.8. 2009 Tento cyklus měl v přípravě Jiráně několik zlomů. Prvních čtrnáct dní si trenér Černý bere dovolenou Jiráň dostává tréninkový plán. Jiráň vše běhá „na pocit“ bez měření úseku, jen intervaly dodržuje. V tomto období je dostatek prostoru na značný důraz na techniku běhu, Jiráň zkouší různé variant běhu- přetahovaný krok, frekvenční, běh jen z kotníků a vysokých kolen, kdy těsně před zemí udeří chodidlem do podložky výrazněji než byl zvyklý. Subjetivně cíti menší časový úsek v oporové části běhu. Poslední z variant se zdá nejefektivnější a zkouší vše běhat „novým stylem“. 17.7. se konná pohřeb Jana Mazance, bývalého sparing-partnera Jiráně a jednoho z jeho nejlepších přátel. Mazanec se stal obětí dopravní nehody a tato událost dosti ovlivnila psychiku Jiráně. 22.7. ve Slovinském Novom Meste vyhráva za 47,23s. Druhou polovinu cyklu se Jiráň v tréninku zaměřuje hlavně na odrazové schopnosti a dohání manko v tempové vytrvalosti, 8.8. cylus vrcholí osobním rekordem 47,05s.
12.cyklus 10.8.-6.9. 2009 Hlavní znaky 12. cyklu je vznačná závodní vytíženost, v každém týdnu Jiráň absolvuje dva závody, mezi nimi jen kluše, nebo rozvíjí rychlostní schopnosti, posilování je v celém cyklu jen jedno. 29.8. na finále extraligy obsazuje v nepříjemných klimaticých podminkách 2. místo časem 47,15s na trati 200m s nedovolenou podporou větru 21,16s. Tento závod vytvořil značnou superkompenzaci k výkonu 2.9. v Pardubicích a to 46,61s. Ve třech volných dnech mezi těmito závody jen kluše a rovinkuje. Po Pardubickém mítinku má Jiráň již volno a netrénuje, 26.9. se konná memoriál Jana Mazance, zde Jiráň vyhráva za 47,71s. Pondělí
1km, 3×60m (10m+30m frekvence+20m), 4×60m se zátěží 7,5kg, nízký start do zatáčky 3×50m max+100m volně obecné posilování přemístění 70kg ×5, 80kg 3×4, podřep 100kg 3×10, posilování zadní přední strany stehen, břicho, záda 1km klus 50
Úterý
1km klus, 30m max, 50m max, 80m max (8,48s), 150m (50m max+100m) 17,0s i=6´, 2×200m i=15´(22,1s-21,9s) 1km klus
Středa
2km klus, 3×400m i=4´( 64s), 2×200m i=3´(27s) 1km klus
Čtvrtek
volno
Pátek
1km klus 2×60m max, 150m (16,8s) 20×amortizační přeskoky překážek
Sobota
Závod 400m – 47,05s (200m 22,00) k=3,05
Neděle
volno
Shrnutí: Vybraná mikrocyklus je zakončen osobním rekordem na 400m, jednalo se lehčí cyklus, nicméně se na tento závod nijak neladila forma, mikrocyklus zaměřen na rozvoj rychlosti.
4.8.3. Roční tréninkový cykus 2009 - 2010 Na následující období 2009-2010 Jiráň po osobním rekordu 46,61s dostává nová kritéria a to čas 46,20s dále účast na Mistrovství evropy družstev v Budapešti a účast na Mistrovství Evropy v Barcelóně. Přípravné období I. Zimní všeobecné 1-2. cyklus 1.cyklus 19.10.-8.11. 2009 Jiráň začína přípravu o týden později než obvykle, předchozí závodní období bylo dlouhé a náročné. První týden je vyplněn jen obecnou vytrvalostí. 24.10.-1.11. Jiráň odjíždí na VT na Šumavský Zadov. Na soustředění trénuje dvoufázově, systém je následující: Po: 1f.-speciální síla, výběhy do 200m - 2f.-statické posilování, obecná vytrvalost Út: 1f.-tempová vytrvalost, 1000m - 2f.-obecná vytrvalost, klus 10km St: 1f.-speciální síla, výběhy do 80m - 2f.-volno Čt: 1f.-tempová vytrvalost, do 500m - 2f.obecná síla Pa:1f.speciální vytrvalost, do 300m - 2f. Obecná vytrvalost, klsu 10km So: 1f. Túra 21km - 2f. volno Ne: speciální síla, výběhy do 200m Závěr cyklu probíhá mírnější intenzitou jako kompenzace k naročnému VT, obecná vytrvalost, 51
lehké posilování, první trénink rozvoje rychlosti. 2.cyklus 9.11.-6.12. 2009 Druhý cyklus je zaměřen z velké časti na rozvoj tempové a speciální vytrvalosti, každý týdenní mikrocyklus obsahuje až 8TJ. Celý cyklus probíhá bez problému, závěr zakončen čtyřdenním lyžováním, nácvik na zápočty FTVS. Pondělí
2km klus, koordinační cvičení na překážkách, 4×( 250-200m i=3´) i=6 ´ průměr 34,49s-26,87s 2km klus
Úterý
Dopoledne: 1km klus, 8×10-ti skok, přemístění 65kg×5,70kg×5, 80kg×3×4, benč, 60kg×10, 70×3×5, dřep 70kg×6, 80kg×3×4, posílování břicha, zad, lýtka, svaly přední a zadní strany stehna, 1km klus odpoledne: 2km klus, 4×(500m-300m-200m i=3´2´) i=5´ 1:30-1:24, 48-46s, 28,8-27,6s 2km klus
Středa
3km klus, kopce: 3×4×200m i=3´5´ , 3km klus
Čtvrtek
2km klus, TEST 5×1000m i=4´ (3:28, 3:16, 3:12, 3:08, 2:58) 2km klus
Pátek
2km klus, 3×30m max, 5×60m (10+40 frekvence+10m) i=4´, 6×50m se zátěží 7,5kg, 10×10-ti skok, 3×120m i=3´(14,5s), 1km klus
Sobota
10km klus
Neděle
volno
Shrnutí: Cyklus uzavírá dosavadní objemovou přípravu. Byl zde absolvován test tempové vytrvalosti, test dopadl úspěšně, úkol zaběhnout poslední kilometr pod 3min. Jiráň je zcela zdráv. Přípravní období II. Zimní speciální 3-4. cyklus 3.cyklus 7.12.-3.1. 2009 Tento cyklus by se dál nazvat cyklem testů, obsahoval jak test rychlostní, tempové vytrvalosti, maximální síly i speciální vytrvalosti. Až na ukazatel maximální síly si Jiráň dělá ve všech testech osobní rekordy. Do konce roku probíhá vše na 100%. Poslední den cyklu 3.1. si Jiráň zvrtává kotník! Nejdůležitější test cyklu z 22.12. obsahoval 4 úseky, jednalo se o test výkonosti speciální vytrvalosti. 52
100m-volně 12,5s, 500m-1:11s, 300m-33,94s, 200m-21,92s interval 20min LA po 15min 19,9 moll/l
4.cyklus 4.1.-31.2. 2010 Začátek čtvrtého cyklu byl poznamenán zvrtnutím kotníku, tři dny Jiráň jen posiluje a rehabilituje. Po zahojení kotníku Jiráň běží test na dvě 250m, během prvé si natahuje stehení sval a následuje týden klidu, Jiráň jen běhá lehké rovinky. Po dlouhém zvažování Jiráň odjíždí na dlouho domluvené závody v Lucembursku, 16.1. zde běži svůj i rekord mítinku 47,36s. Druhých čtrnáct dní probíhá již bez problému se zaměřením na rozvoj rychlosti a seciální vytrvalosti. 23.2. následuje test 60m na rozběhání, 2x350m max 40,41s 41,53s, interval 25min. Tento test byl velmi náročný, subjektivně Jiráň tento test shledává nejtěžím co kdy absolvoval. Pondělí
2km klus, 5×(10+20m skipink+30m), starty z poloh 6×30m, koordinační cvičení na překážkách, 5×150m i=4´ (18,5s) 1km klus
Úterý
Dopoledne: 1km klus, 8×10-ti skok, přemístění 70kg×5, 80kg×3×4, benč, 60kg×10, 70×3×5, trhy 50kg×5, 60×4×4 posílování břicha, zad,lýtka, svaly přední a zadní strany stehna, 1km klus odpoledne: 2km klus, 500m,800m,500m800m,500m i=4´ (1:28s-3:37) 2km klus
Středa
1km klus, 2×60m (6,65-6,37s), 500m, 2×300m, 2×200m i=6´8´8´8´ (1:18, 39s, 39,6s, 24,3s, 23,6s) 1km klus
Čtvrtek
1km klus, 6× (200+100m meziklus+100m) i=3
Pátek
volno
Sobota
1km klus, 2×30m, 2×100m (40m max+60m) i=6´10,57-10,64s, 120m, 200m i=3´22,8s 3×120m i=3´ 1km klus
Neděle
volno
Shrnutí: Vybraný mikrocyklus uzavírá zimní speciální období klesá objem i intenzita, mikrocyklus odpočinkový. Kladně hodnotíme trénink rozložených 100m úseků zaběhnutých na úrovni 10,60s. 53
Závodní období I. Zimní závodní 5.-6. cyklus 5.cyklus 1.2.-28.2. 2010 V tomto závodním cyklu, klesá značně intenzita tréninku, Jiráň potvrzuje vyrovnanou výkonost, v prvním týdnu běží dva závody 47,42s a 47,46s . Následný týden 9.2. běží závod na 60m a 200m dosahuje časů 6,97s respektive 21,42s, tímto závodem se stává držitelem nejlepších českých časů na 200m i 400m v sezóně 2010. Týden před HMČR Jiráň prodělá teplotu a lehčí virózu, zaznamená mírné zhoršení výkonosti, na závodech ve Vídni běží 47,85s a zbytek týdne má volno. Před HMČR je Jiráň svým časem členem štafety pro HMS, místo však nemá jisté, na 4 místa je minimálně 8 závodníků, kteří mají dostatečnou výkonost k tomu, aby mohli na HMS také. Rozběh běží Jiráň naplno 47,81s do finále postupuje nejlepším časem, ve finále dosahuje na 2. místo časem 47,48s a upevňuje si místo v reprezentační štafetě.
6.cyklus 1.3.-28.3. 2010 Začátek 6.cyklu je ve znamení sehrávání a sbíhání štafetových předávek. Také probíhala příprava na brzké ranní vstávání, start rozběhu byl na programu v 8:00 ráno středoevropského času. Proto také sbíhání štafet probíhalo v tyto ranní hodiny. Bohužel vlivem dlouhé sezóny a značnách závodních startů, Jiráň pociťuje únavu a výkonost značně klesá. 6.3. jde test 150m-300m-250m dosahuje časů 17,07s-36,39s-28,73s- posledních 250m bylo běženo naplno. 10.3. Jiráň odlétá na HMS, druhý den po příletu jde jen rozcvičení a 2x200m za 26s interval 5min den před startem běží 150m za 16,07s. 11.3. Jiráň vstává v 5:30 střdoevropského času, po rozcvičení již 40min před startem nemá možnost ani lehké rovinky. Tato situace v call room také značně ovlivnila výkon ve štafetě. Štafeta losem dostává první dráhu. Po značné ztrátě na prvém úseku štafeta přichází o možnosti postupu, celkově obsazuje 7.místo 0,17s od postupu do finále. Druhý den po návratu z HMS Jiráň odjíždí na hory na zápočty FTVS. 54
Poslední týden cyklu Jiráň rozvíji tempovou vytrvalost a speciální sílu, prakticky zde nastává absence regenerační pauzy a rovnou začíná jarní přípravu. Pondělí
1km klus, 3×100m volně, 600m klus
Úterý
Závod Vídeň: 47,42s (22,26s-25,16s) k=2,9
Středa
1km klus, přemístění 70kg×5, 80kg×2×5, podřepy 100kg 4×10, trhy 50kg 4×5, , posílování břicha, zad, lýtka, svaly přední a zadní strany stehna, 3×( 200m+100m meziklus+100m) i=2´
Čtvrtek
1km klus, 30m , 60m lehce, 80m max (vběhlo dítě do dráhy), 80m max (8,44s) 2×100m i=7´(40m max+60m) 10,93s-10,78s 200m (50-50-50-50m rozloženě) 22,33s 1km klus
Pátek
volno
Sobota
1km klus, nízký start 3×40m do zatáčky, 150m-16,85s lehce, 5×4 amortizační přeskoky překážek, 600m klus
Neděle
Závod Praha: 47,46s (21,78s-25,68s) k=3,9
Shrnutí: Tento mikrocyklus je zaměřován ke dvěma závodům. Jednalo se o pokus o limit na HMS, proto je celkový cyklus vyplněn jen tréninkem síly a rychlosti, doplněn předzávodním rozcvičením. Pokus o vyladění formy se nepovedl, jediné pozitivum vidíme ve vyrovnanosti obou výkonů.
Přípravné období III. Jarní všeobecné 7. cyklus 7.cyklus 29.3.-25.4. 2010 Přípravné období III. je značně ovlivněno bolestí úponu na vnější části kolene. Bolest Jiráňovi zamezuje uvolnění v běžeckém projevu. V průběhu každého tréninku bolest postupně odchází, při dalším opět začíná. Paradoxně koleno bolí více při volnějším běhání než při rozvoji maximální rychlosti. Celý cyklus běží v režimu: Po: speciální vytrvalost Út: obecná, speciální síla
55
St: speciální vytrvalost Čt: obecná vytrvalost Pa: rozvoj rychlosti So: tempová vytrvalost Ne: obecná vytrvalost Od 13.4. Jiráň odjíždí na VT do Italských Alp, bydlí a trénuje obecnou vytrvalost v nadmořské výšce 2000m, rozvoj speciální vytrvalosti a rychlosti ve výšce 1500m. Trénink tempové vytrvalosti ve vysoké nadmořské výšce dělá Jiráňovi značné problémi, naopak speciální vytrvalost a rychlost je pocitově i časově výborné. Pondělí
2km klus, 3×3×400m i=3´5´(71-69s) 2×80m se zátěží 5kg, 2km klus
Úterý
Dopoledne: 1km klus, přemístění 70kg×5, 80kg×3×4, výstupy 50kg×7, 60kg×5, 50kg×7, trhy 50kg 2×5, 55kg 2×4, posílování břicha, zad, lýtka, svaly přední a zadní strany stehna, 1km klus odpoledne: 2km klus, kopce: 5×150m, 4×200m, 3×150m i=3´6´ 2km klus
Středa
1km klus, 5×(300m, 200m) i=3´5´ průměry 44,02s-27,29s 1km klus
Čtvrtek
2km klus, 5×500m i=3´-5´(1:28-1:23), 1×500m (400+100m max) 72+12,6s 2km klus
Pátek
1km klus, 3×(10m+30m skipink+20m), 3×80m(50+30m max) i=3´ amortizační přeskoky přes překážky 8×5, 3×150m i=4´(18,2s) 3×100m i=2´ (11,8s), 1km klus
Sobota
8km klus
Neděle
volno
Shrnutí: Celý cyklus je veden ve stejném duchu tohoto mikrocyklu, každý další mikrocyklus obsahuje stejné úseky, ale rychlejšího tempa. Trénink je značně ovlivněn bolesti kolene.
56
Přípravné období IV. Jarní speciální 8. cyklus 8.cyklus 26.4.-23.5. 2010 První týden přípravy se stále odehrával v Italském Melágu. Jiráň se nadále trápí bolesti kolene, trénink je spíše soubojem s bolestí než s časem. Poslední trénink na VT následuje test speciální vytrvalosti: 30m-60m lehce, 100m-250m-250m- vše na max. Dosažené časy 10,40s 27,25s 27,99s interval 8 ´a 22´. Tento trénink byl úplný opak celé dosavadní jarní přípravy, Jiráňovi dával částečnou naději do následného závodního období. Do konce tohoto období bolest kolene pakticky není a Jiráň může trénovat bez problému. Ve výkonosti je patrný určitý pokles. První závody jsou naplánovány na 14.4. na start 300m, zde však Jiráň předčasně startuje a je diskvalifikován, běží jen v rámci tréninku mimo pořadí sám za 34,7s. Cyklus končí časem 47,18s na 3.kole extraligy. Pondělí
12km klus
Úterý
Dopoledne:2km klus, 6×(10m+30m frekvence+20m), 5×20-ti skok 3×kruhový trénink o 12 stanovištích, 2km klus Odpoledne: 1km klus, 5×3 rovinky spojitě
Středa
Dopoledne: 2km klus, 2×4×40m prudké kopce i=2´6´ 1km klus odpoledne: 1km klus, 3×250m i=6´ (33-31s), 3×150m i=6´(17,4-17,0s) 3×100m i=2´ (11,1-11,0s) 2km klus
Čtvrtek
1km klus, 7×( 200m+100m meziklus+100m) i=3´ 1km klus
Pátek
1km klus, 30m max, 60m max, 100m max i=6´ (10,40s) 2×250m i=22´ (27,25s-27,99s) 1km klus
Sobota
volno
Neděle
8km klus
Shrnutí: Tento mikrocyklus se nachází ve druhé polovině vysokohorského soustředění. Jiráně stále bolí koleno, nicméně na závěr předvede osobní rekord na 250m. Zatížení bylo celkově nižší, z důvodu umístění tréninků v poloze 1600-2000m nad mořem.
57
Závodní období II. Letní závodní 9-10. cyklus 9.cyklus 24.5-20.6. 2010 V 9.cyklu Jiráň testuje rycholstí schopnosti na závodech 25.5. na trati 100m a 200m a obě trati zvládá v osobních rekordech. Výkonost postupně stoupá, od 3.6. absolvuje tři závody na trati 400m během jednoho týdne, každá čtvrtka je rychlejší a tou poslední se Jiráň nominuje na Evropský pohár a zároveň časem 47,10s vyhrává Akademické MČR. Po náročném závodním mikrocyklu následuje volnější příprava před EP, bohužel se opět vrací bolest úponu kolene. Na EP běží svůj úsek za 47,1s což je dáleko za očekávání.
10.cyklus 21.6.-18.7. 2010 Tento cyklus se bohužel stal posledním v roce 2010, příčina bylo nelepšící se zranění kolene, které postupně zamezilo zcela trénink. Po návratu z EP Jiráň odlétá na mítink do Sofie, kde se pokouší o limit na ME, bohužel vlivem špatného rozložení tempa dobíhá za čas 48,35s závod se konal v 22:00h. Druhý mikrocyklus je zaměřen na rychlost s výhledem na závod 200m na 3.kole extraligy, přestože se necíti příliš dobře, vyhrává závod na 200m v novém osobním rekordu 21,10s (100m-10,42s). Poslední mikrocyklus Jiráň zvažuje konec sezóny a začátek léčení zraněného kolene. Plnění limitu pro zachování místa v centru sportu, nutí Jiráně k odjíždu na MČR do Třince, poslednímu závodu před uzávěrkou nominace. V rozběhu dosahuje na čas 47,39s a na 3.místo, Jiráň postupuje do finále až časem a ve finále nastupuje v 8.dráze. Zcela demotivovaný všemi okolnostmi kolem stále přicházejícím a odcházejícím zranění vzdává boj o limit a v chladném počasí a dešti dobíhá na 6.místě za 48,15s. Pondělí
1km klus, 3×60m (10m+20m frekvence+30m), 4×60m se zátěží 5kg, koordinační cvičení na překážkách, běžecké odrazy 6×20-ti skok síla: přemístění 70kg×5, 80kg×2, 90kg,100kg, podřep 120kg 2×10 1km klus
Úterý
Závod: 100m-10,92s-rozběh, 100m-10,80s- finále 200m-21,30s
Středa
1km klus, 3×200m i=3´(28s), 2×500m (400+100m max) i=8 58
´(64+13,2s), 2×200m i=3´ (28s)mezi sétiemi 6´ Čtvrtek
1km klus, přemístění 70kg×5, 80kg×2, 90kg,100kg, podřep 120kg 2×10, benč 60kg×10, 70kg×5, 80kg×2, 90kg,95kg trhy 50kg 2×5, 60kg 3×4 výstup na bednu 50kg×7, 60kg×4, 50kg×7 posilování zad a břicha, svaly stehenní. 1km klus
Pátek
1km klus, 3×60m (10m+20m frekvence+30m), nízký start 2×30m, 2×50m se zátěží 5kg, 80m (50+30m max), 120m 12,8s - 100m 10,8s i=6´ 1km klus
Sobota
1km klus, 3×300m i=5´6´(39s-38s), 2×200m i=7´(24s, 23s), 1km klus
Neděle
volno
Shrnutí: Tento mikrocyklus je prakticky celý zaměřený na rozvoj rychlosti, je zde patrný velký nárůst intenzity a minimální objemový trénink. V týdnu se Jiráň zúčastní sprinterského mítinku, kde si vytváří osobní rekordy na 100 i 200m a potvrzuje nárůst maximální rychlosti. Tento mikrocyklus je jeden z mála, kdy Jiráně nebolí koleno.
59
5. Diskuse Úkol naší bakalářské práce bylo zhodnotit tříletou přípravu běžce na 400m a najít příčinu stagnace v roce 2010, což bylo od roku 2001 poprvé, co Jiráň nezlepšil svůj osobní rekord. Jiráň ze začátku přípravy na tuto trať absolvoval do značné míry všeobecnou přípravu, což umožnilo postupný výkonnostní růst, stále však bylo dostatek rezerv v přípravě. Tuto skutečnost uvádí i Choutková (1988) jako důležitý předpoklad k dálšímu vývoji výkonnosti. Kaplan (2002) klade důraz na rozlišování kalendářního a biologického věku, myslím že i tento aspekt ve vývoji sportovní kariéry byl dodržen. Sportovní trénink v období let 2008 a 2010 byl veden Robertem Černým. Robert Černý se problematikou běhu na 400m jako vrcholový trenér zabívá od 80. let 20. století. V těchto letech vzniká kolektivní práce vedená R. Moravcem (1984), která měla za úkol sjednotit celkový náhled na trénink běhu na 400m. Po nastudování, jak této práce, tak získaného materiálu R. Černého, musím jako svěřenec pana Černého konstatovat, že celkové vedení tréninku R. Černým je shodné se zásadami práce P. Moravce a kol. Pokud bereme za za vrchol sportovní přípravy svěřence, účast na soutěži typu mistrovství světa. Můžeme tedy říci, že i po téměř třiceti letech je koncepce P. Moravce a kolektivu aplikovaná v našem případě R. Černým, stále platnou. Trenér Černý s Moravcem se shoduje v metodách rozvoje kondičních schopností, tak následných testovacích ukazatelích (občas s individuálními úpravami ) tak v evidenci tréninkových záznamů. Hlavní část našeho zkoumaného období se nachází v období vrcholné speciální čtvrtkařské přípravy ( Kaplan, 2002) v této kategorii by závodník měl dosáhnout na výkon evropské či světové třídy. Myslím tedy, že účast na několika Evropských pohárech a na Mistrovství světa je dostatečný důkaz dosažení vrcholné speciální výkonnosti. Časté zranění v oblasti kolené klademe na vrub disbalancím a následným přetěžováním svalové soustavy svalů zadní strany nohy. Nebylo zde dodrženo zásad pohybového rozvoje jak říká Skopová, Zítko (2008) a také Dovalil ( 2008)“ adekvátní úroveň pohyblivosti přispívá k prevenci zranění, nebo-li snížená pohyblivost zvyšuje riziko zranění“. Pokud se zamyslíme nad negativním dopadem členství v Centu vrcholového sportu MV(CSMV) na vývoj výkonnosti, napadá nás, že každý člen této organizace má své cílé na následující další rok, proto zde pro značnou část členu odpada jakýkoliv dlouhodobí perspektivní plán ( Dovalil, Svoboda, Choutková 2009) musíme se tedy zaměřit pouze na roční- realizační plán. Tato situace také značně brání dlouhodobému kvalitnímu vývoji výkonnosti. Hlavním pozitivum v členství v CSMV spatřujeme v možnosti vynikajcí regenerace, Dovalil (2009) tvrdí, že není možné podávat vrcholné výkony bez dostatečné regenerace. 60
6. Závěr V úvodu naší bakalářské práce jsme se zaměřili na teoretickou část, a to na charakteristiku a složky sportovního tréninku. Dále jsme se zaměřili na rozbor energetického krytí, které je specifické u disciplíny 400m. Nedílnou součástí přípravy je struktura periodizace tréninkového cyklu. Snažili jsme se přiblížit výběr a využití tréninkových prvků v jednotlivých ročních cyklech. V této práci jsme si kladli za úkol analyzovat tříletý cyklus běžce na 400m a důvod stagnace výkonnosti v posledním roce výzkumu. Díky podrobným záznamům od trenéra Roberta Černého se nám povedlo detailně analizovat vybrané tříleté období, které nám pomohlo najít v podrobných záznamech pravděpodobné příčinny jak výkonnostního vývoje tak také stagnace. Jako hlavní příčina stagnace nám z výzkumu vyplynulo zranění v průběhu jarní přípravy 2010. Zranění zabraňovalo mimo dostatečného rozvoje kondice také nedostatky v technické přípravě, a to nácvik svalové relaxace ve švihovém běhu v závodním tempu a tudíž nezvládnutí ekonomizace běhu. Po podrobném náhledu do tréninkových záznamů a s porovnáním odborné literatury ( rozvoj pohyblivosti) nám jako důvod zranění vyplynula pravděpodobná disbalance z náročné halové sezóny, kde se většina úseků běhala do zatáčky vždy stejným směrem a zároveň neprobíhalo dostatečné kompenzační cvičení. Dalším zkoumaným faktorem bylo zlepšení v roce 2010 na trati 200m i přes to, že výkonnost na trati 400m stagnovala. Důvod byl opět zapříčiněný zraněním a následným nedostatkem rozvoje tempové vytrvalosti a nedostatečným nácvikem ekonomizace pohybu. Paradoxně rozvoj maximální rychlosti nědělal větší problém, z rozboru zkoumaného materiálu je patrné, že rozvoj síly a maximální rychlosti proběhl v celém rozsahu tréninkového plánu proto mohlo nastat zlepšení na 200m (meziročně o 33setin). Poslední úkol výzkumu bylo objasnění, do jaké míry ovlivnilo členství v centru vrcholového sportu zlepšení výkonnosti v letech 2008-2010.Středisko Jiráňovi poskytovalo materiální, finanční a rehabilitační podporu, což vytvářelo dobré podmínky pro trénink. Naproti tomu Jiráň musel plnit výkonnostní limity na každý rok (zadané střediskem), což způsobovalo, že musel závodit, i když nebyl dostatečně připraven po kondičních či zdravotních stránkách. V roce 2009 však nutnost závodit (i dvakrát týdně až do zářijových termínů) přinesla svá ovoce, v podobě výkonu 46,61s. V roce 2010 Jiráň opět nucen závodit i přes zranění, ale již se nezlepšuje. Pokud by tedy Jiráň nebyl nucen plnit zadané limity centrem MV a v klidu vyléčil svá zranění, mohl by koncem roku atakovat svůj osobní rekord. Záměrem této práce bylo přiblížení různých faktorů, které ovlivňují výkonnost při běhu na 400m. 61
V cestě za nejlepším výkonem nesmíme opomenout jakoukoliv složku sportovního výkonu, absence jedné z nich se nedá plnohodnotně nahradit přidáním v jiné složce. Vedle důrazu na speciální tréninkové prvky v běhu na 400m, by se měl klást důraz na rozvoj kompenzačního cvičení. Podle mého názoru bylo k této práci použito dostatečné množství jak odborné literatury, tak také záznamů tréninkových cyklů a v neposlední řadě vlastních zkušeností ( více než 10let běhám 400m) proto si myslím, že na položené úkoly a cíle se nám podařilo uspokojivě odpvědět.
62
Použitá literatura DOVALIL, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2009. HART,C. 400m training. Jornadas tecnicas E.N.E. Extremadura 99, 1999 CHOUTKA, M., DOVALIL, J. Sportovní trénink. .Praha: Olympia 1991. CHOUTKA, M., DOVALIL, J. Základy sportovního tréninku. Praha 1982. KNĚŽECKY, K. Technika lehkoatletických disciplín. Praha: SPN, 1974. KOVAŘÍČEK, V., KREJČOVÁ, E., KREJČÍ,V. Diplomové a závěrečné práce. Ostrava: 1994. MILLEROVÁ, V.,HLÍNA, J., KAPLAN, A., KORBL,V. Běhy na krátké tratě. Praha: Olympia, 2002. MILLEROVÁ, V. Základy atletického tréninku. Praha: UK Karolinum 1994. MILLEROVÁ, V. Trénink krátkého hladkého a překážkového sprintu. In VINDUKOVÁ, J. (editor) a kol. Abeceda atletického trenéra. Praha: Olympia, 2003. s 117-130s MORAVEC, P. a kol. Atletika – běh na 400m. Praha: Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy, 1984 NOVOTNÝ,P. Trénink dlouhých hladkých a překážkových sprintů. In VINDUŠKOVÁ, J. (editor) a kol. Abeceda atletického trenéra. Praha: Olympia, 2003. s. 131-143 PENDERGAST, K.Energy Systems and the 400m Race. Mod.Athl. Coach, 1990 RYCHTECKÝ, A., FIALOVÁ,. Didaktika školní tělesné výchovy. 3. dotisk. Praha: Karolinum, 2004. SKOPOVÁ,M., ZÍTKO, M., Základy gymnastiky 2. Praha: Karolínum 2008 VACULA, J., DOSTÁL, E., VOMÁČKA, V. Abeceda atletického tréninku. Praha, Olympia, 1983. VINDUŠKOVA, J. ( editor) aj. Abeceda atletického trenéra. Praha: Olympia 2003
63
8. Přílohy tabulka č.1: Nejlepší dosažené výkony 2001-2010 hala, dráha kategorie dorost
roky
hala 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
junioři M do 22let
muži
57,99 51,21 51,33 50,37 48,88 49,87 48,21 47,86 48,86 47,36
dráha 52,48 50,99 50,06 48,51 48,18 47,67 47,61 47,21 46,61 47,1
tabulka č.2 : 10 nejlepších výkonů čas 46,61 47,05 47,1 47,15 47,18 47,21 47,23 47,24 47,31 47,33 Průmer: 47,14s
datum 2.9.2009 8.8.2009 9.6.2010 29.8.2009 22.5.2010 31.5.2008 22.7.2009 5.7.2009 6.6.2010 6.9.2008
místo Pardubice Tábor Praha Jablonec Ostrava Ostrava Novo Město Kladno Praha Třebíč
tabulka č.3-5 :Trénink pod vedením p. Černého 2008 hala 19.1. 29.1. 2.2. 16.2. 23.2. 24.2.
400m 47,86 48,86 48,31 48,19 48,34 48,6 6x48,36
64
dráha 20.5. 31.5. 7.6. 12.6. 28.6. 4.7. 5.7. 16.7. 9.8. 19.8. 6.9.
400m 47,97 47,21 47,54 47,71 47,71 48,67 48,19 49,21 49,55 48,03 47,33 11x48,101
2009 hala 21.2. 26.2.
2010 hala
400m 47,36 47,42 47,46 47,85 47,81 47,48
16.1. 2.2. 7.2. 16.2. 27.2. 28.2.
400m 48,98 48,86 2xprům48,92
dráha
dráha 22.5. 3.6. 6.6. 9.6. 26.6. 17.7. 18.7.
6xprům47,563
400m 47,65 48,36 47,7 47,47 47,92 48,11 47,24 47,23 47,05 47,38 47,71 47,15 46,61 47,71 14x47,52
24.5. 31.5. 6.6. 8.6. 27.6. 28.6. 5.7. 22.7. 8.8. 18.8. 24.8. 29.8. 2.9. 26.9.
400m 47,18 47,42 47,31 47,1 48,35 47,39 48,15 7xprům47,557
dráha 22.5. 25.5. 6.6. 3.7.
200m
tabulka č.6-7: Trénink pod vedením p. Kamenského 2007
47,64 48,26 47,61 47,64 47,63 48,14 prům47,82
2006
65
47,97 47,89 47,74 47,67 47,75 48,2 47,85 prům47,867
21,53 21,3 21,32 21,1
Graf č. 1-6: Grafické zpracování výkonostního vývoje 2008-2010 Graf č.1
Graf. č. 2 hala 2008 400m
dráha 2008 400m
49
50
48,5
49
časy
Sloupec C
časy
48
48 47,5
Sloupec E
47 46 31.5. 12.6. 4.7. 16.7. 19.8. 20.5. 7.6. 28.6. 5.7. 9.8. 6.9.
47 19.1. 29.1.
2.2.
16.2.
23.2.
24.2.
datum
datum
Graf č.3
Graf č.4 dráha 2009
hala 2009 400m
49
49
48
časy
48,9 Sloupec C
48,85
časy
48,95
47 Sloupec E
46 45
48,8
31.5. 8.6. 28.6. 22.7. 18.8. 29.8. 26.9. 24.5. 6.6. 27.6. 5.7. 8.8. 24.8. 2.9.
48,75 21.2.
datum
26.2. datum
graf č.5
graf č.6 dráha 2010 400m
hala 2010 400m
48
48,5
47,8
48 47,5 Sloupec C
47,4
čas
časy
47,6
47,2
46,5
47 16.1.
47
46 2.2.
7.2.
16.2. 27.2. 28.2.
22.5. 3.6. 6.6. 9.6. 26.6. 17.7. 18.7. datum
datum
Tabulka č. 8: Výsledky na mistrovských soutěží v období 2008-2010
66
Sloupec E
rok 2008
2009
2010
závod datum MČR v hale 23. - 24.2. MČR na dráze 4. 5.7. finále extraligy 6.9.
čas v rozběhu 48,34 48,62
čas ve finále 48,6 48,19 47,33
pořadí 4. místo 7. místo 2. místo
MČR v hale MČR na dráze finále extraligy
21. - 22.2. 27. - 28.6. 29.8.
48,98 47,92
DNS 48,11 47,15
4. místo 2. místo
MČR v hale MČR na dráze
27. - 28.2. 17. - 18.7.
47,81 47,39
47,48 48,15
2. místo 6.místo
67
nejlepší čas roku 47,86 47,21
48,86 46,61
47,36 47,1
