Analýza prioritních zemí Vietnam

Analýza prioritních zemí – Vietnam 02/2013 Česká agentura na podporu obchodu 

Analýza trhů a trendů – příloha k mapě oborových příležitostí

ANALÝZA PRIORITNÍCH ZEMÍ – VIETNAM 02/2013

Obsah Analýza prioritních zemí – Vietnam..................................................................................................................................................................................................................................... 1 1.

Ekonomická situace .................................................................................................................................................................................................................................................... 3 Zvýšení produktivity práce a kapitálu ............................................................................................................................................................................................................................. 4 Zvýšení efektivity veřejných investic ............................................................................................................................................................................................................................... 5 Stabilizace finančního sektoru ........................................................................................................................................................................................................................................ 5

2.

Základní ekonomické a statistické údaje..................................................................................................................................................................................................................... 6 Udržitelnost ekonomiky .................................................................................................................................................................................................................................................. 6 Podíly sektorů na HDP .................................................................................................................................................................................................................................................... 8 Průmysl a stavebnictví .................................................................................................................................................................................................................................................... 8 Zemědělství .................................................................................................................................................................................................................................................................... 8 Služby ............................................................................................................................................................................................................................................................................. 8

3.

Zahraniční obchod .................................................................................................................................................................................................................................................... 10 Vývoj zahraničního obchodu ČR s Vietnamem............................................................................................................................................................................................................... 10 Struktura vietnamského dovozu ................................................................................................................................................................................................................................... 12 Srovnání české a vietnamské specializace ..................................................................................................................................................................................................................... 14

4.

Trendové ukazatele českého exportu ....................................................................................................................................................................................................................... 16 Nové potenciální možnosti............................................................................................................................................................................................................................................ 16 Budoucí příležitosti ....................................................................................................................................................................................................................................................... 17 Úspěšné české komodity na vietnamském trhu............................................................................................................................................................................................................. 21

5.

Perspektivní obory na vietnamském trhu ................................................................................................................................................................................................................. 25 Environmentální technologie ........................................................................................................................................................................................................................................ 30


Energetika .................................................................................................................................................................................................................................................................... 31 Strojírenství a důlní technologie ................................................................................................................................................................................................................................... 36 Zdravotnická technika .................................................................................................................................................................................................................................................. 38 6.

KONTAKTY CENTRUM INFORMAČNÍCH SLUŽEB, CZECHTRADE: ................................................................................................................................................................................. 41


1. Ekonomická situace Charakteristika trhu Silná a rychle rostoucí ekonomika, pomalu překonávající krizi

Zapojení do globálních ekonomických struktur (WTO)

Pokračující reformy zajišťující stabilní ekonomický růst – nutnost udržet míru inflace pod kontrolou

Nutnost zapojení a podpory soukromého sektoru

Politická a fiskální stabilita

Rostoucí a mladá populace a růst životní úrovně obyvatel, zajišťující velkou a poměrně kvalifikovanou pracovní sílu

Nutná stabilizace bankovního sektoru

Váhavá privatizace státních podniků

Ekonomika tažená exportem

Fitch B+

Rating S&P BB-

Moody’s B2

Ratingy agentur reflektují minulý strmý vývoj ekonomiky i fakt, že Vietnam již překonal svou nejhorší krizi a nachází se ve stabilní etapě. Hodnocení vychází z předpokladu ekonomické stability a růstu HDP 5.5%, nižší inflace a stabilní měny.

Vietnam prošel obdobím restrukturalizace a raketového vzestupu, kdy se zaměřil především na proměnu z ekonomiky závislé na zemědělství v ekonomiku taženou produktivnějšími sektory jako je průmysl a služby. Razantnost této změny je patrná z faktu, že podíl zemědělství na HDP během posledních patnácti let klesl o polovinu, ze 40 na 20 %. Tento proces, typický pro rozvíjející se ekonomiky, je v případě Vietnamu podpořen rozrůstající se mladou, poměrně kvalifikovanou a vzdělanou populací. Rozvoj ekonomiky byl proto v minulé dekádě závislý na prudce zvýšené produktivitě v průmyslu, službách (s meziročním růstem 8 %) i zemědělství, které se stalo efektivnějším, to vše v souvislosti se vzrůstající domácí poptávkou. Tyto hybatelé růstu se již vyčerpali a Vietnam musí opět nastavit systém reforem tak, aby byl schopen dalšího udržitelného růstu, aby se vyrovnal s globálními problémy v podobě hospodářské krize, vedoucími například ke klesajícím přímým zahraničním investicím, stejně jako s vnitřními, tedy nekontrolovaným růstem inflace, oslabením domácí spotřeby a investic v důsledku restriktivních opatření ze strany vlády, korupčních afér, nepostupujících reforem státem vlastněných společností až po růst neodbytných pohledávek bank.

Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade, Dittrichova 21, 128 01 Praha 2, tel.: 800 133 331, e-mail: [email protected], www.czechtrade.cz Copyright © CzechTrade, 2013

3


Zvýšení produktivity práce a kapitálu Odhaduje se, že pokud by Vietnam nepokračoval v reformách a nezvýšil produktivitu práce i investic, HDP by se vyvíjelo v intencích 4,5 – 5 %, což kontrastuje s průměrem 7,3 % v letech 1990–2010 stejně jako s vlastním cílem 7–8% růstem HDP v roce 2020. Pracovní síla, která byla jedním z faktorů táhnoucím ekonomiku v posledních letech, bude v příštích letech stárnout, zároveň s tím se bude ztenčovat podíl obyvatelstva v produktivním věku - to jsou nové faktory, na které ekonomika není připravená. Spolu se zmenšujícím se trhem práce bude tedy nutné zvýšit její produktivitu alespoň na 6,4 % ročně, oproti stávajícím v průměru 4,1 %. I v souladu s vietnamským socio-ekonomickým plánem je třeba pracovat na zvyšování vzdělanosti a kvalifikovanosti vietnamského obyvatelstva, které by tak mohlo splňovat nové nároky rostoucí a měnící se ekonomiky směrem od zemědělství (v současnosti zaměstnává cca 70 % obyvatel) k sofistikovaným oborům, jako jsou informační a high-tech technologie, ve kterých se Vietnam chce stát lídrem na světovém trhu. Obrázek 1: Věková struktura obyvatelstva


4


Stejně jako u Číny nebo Jižní Korey, bude nutné udržovat poměrně vysokou míru investic, která má ve Vietnamu už teď vzestupnou tendenci. Problém tedy není s nedostatkem, ale alokací finančních zdrojů. V tomto případě se jedná o neefektivní podporu ztrátových státních podniků. Do budoucna je tedy nutné podniky privatizovat, nebo zvýšit jejich produktivitu, především v klíčových oborech, jako je doprava, skladování a telekomunikace, kde státní podniky ovládají přibližně 60 % trhu. Následkem zhoršujících se hospodářských výsledků dojde v tomto roce zřejmě k privatizaci prvních velkých státních podniků, mezi něž vláda zařadila např. aerolinky Vietnam Airlines, druhou největší vietnamskou banku BIDV, největšího producenta oceli Vietnam Steel a distributora benzínu Petrolimex. Přestože prohlášení vlády o privatizaci státních podniků co nejrychleji vypadají přesvědčivě, privatizační proces bude s největší pravděpodobností nadále čelit tuhému odporu vedení státních podniků propojeného s politickou elitou a státní správou a privatizace tak bude postupovat jen velmi pozvolna.

Zvýšení efektivity veřejných investic Neefektivita veřejných investic se projevuje například v nárůstu industriálních parků, jejichž počet dalece převyšuje poptávku a jejich funkčnost je diskutabilní vzhledem k tomu, že nejsou napojeny na dostatečnou infrastrukturu (to bude vyžadovat investici 40 mld. USD, přičemž kapacita je naplněná v průměru jen z 60 %). Podobně je na tom i projekt systému přístavů v Ho Či Minově městě a další. Důvodem je fragmentace projektů, kdy chybí jednotná koncepce, a lokální projekty na sebe nenavazují. Pro budoucí udržitelný rozvoj ekonomiky je nutné pokračovat v investicích, ale tak, aby se tyto i vracely. Bude třeba posílit vlastnická práva k půdě a nastavit zde tržní prostředí, definovat kompetence centrální vlády a lokálních, mezi lokálními vládami nastavit systém spolupráce a to vše zaštítit odpovídajícím regulatorním prostředím. V rámci prioritizace projektů se otevírá možnost spolupráce se soukromými investory na bázi public-private projektů, a touto cestou se již Vietnam váhavě vydává. Příkladem je například stavba dálnice mezi Ho Či Minovým městem a letoviskem Phan Thiet, v současnosti se jedná celkem o 5 schválených programů.

Stabilizace finančního sektoru Vietnam se nachází v období snížené dynamiky růstu, kdy se růst HDP neodvíjí podle plánu a vláda musela řešit vysokou inflaci. Z toho důvodu bylo v roce 2011 centrální bankou omezeno poskytování úvěrů, snížila se tak i domácí poptávka i míra investic, což spolu s globální ekonomickou krizí vedlo k nestabilitě v sektoru, ta má za následek pokles přímých zahraničních investic. Nejisté makroekonomické prostředí mající na bankovní sektor vliv se projevilo i při hodnocení země zahraničními ratingovými agenturami, např. S&P. Hospodářský propad nakonec vedl centrální banku k uvolnění úvěrových limitů u vybraných bank, objevily se však problémy s rostoucím počtem nedobytných pohledávek, stejně jako korupční aféry. Vietnamská vláda ve spolupráci se Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem by měli do 1. poloviny roku 2013 připravit systém doporučení pro ozdravení bankovního systému.


5


2. Základní ekonomické a statistické údaje Obrázek 2: Vývoj základních ekonomických ukazatelů

800

25,0% HDP per capita (v USD)

700

23,1%

HDP per capita - růst inflace (spotřebitelské ceny)

20,0%

míra nezaměstnanosti

600

18,7%

500

15,0%

400

10,0%

300 200 100 0

5,8%

3,8%

6,1%

7,8% 6,5%

8,3% 7,2%

7,4%

8,9%

8,3% 7,3%

7,0%

7,1% 5,7%

5,2% 4,2%

4,8%

5,0%

3,2%

2,1%

2,3%

2,1%

2,4%

2,0%

2,2%

2,4%

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2,9%

2,9%

2009

2010

2,2% 0,0% 2011

Udržitelnost ekonomiky Hlavním tématem je v současné chvíli udržitelnost domácí ekonomiky, která se nevyvíjela podle stanovených plánů, a bude třeba se vyrovnat se strukturálními změnami, aby bylo dosaženo plánu až 8% růstu HDP v roce 2020. Průměrný růst HDP byl v období 1990–2010 7 %, průměrná mzda se zvýšila až 5x, a rostl počet investic, i přímých zahraničních investic. Růst vietnamského HDP v roce 2011 se však zpomalil na 5,9 %. Hlavní příčinou zpomalení růstu HDP byla oslabená domácí spotřeba a investice (v důsledku restriktivních opatření vlády) a pomalý růst světové ekonomiky. V posledním kvartále minulého roku se objevily první známky opětovného oživení vietnamské ekonomiky. Tempo růstu HDP zrychlilo v posledních třech měsících roku 2011 na 6,1%.


6


Vzhledem k nutnosti pokračovat ve stabilizaci stále ještě dosti rozkolísané ekonomiky, stanovila vietnamské vláda růstový cíl na rok 2012 pouze ve výši 6–6,5%. Je ovšem otázkou, zda plánované cíle budou naplněny, protože růst HDP za 1. pololetí 2012 činil pouze 4,4 % (růst v 1. Q. 2012 o 4 %, ve 2. Q. O 4,7 %). Obrázek 3: Vývoj HDP včetně příspěvků tří hlavních složek

12,0% čistý export

investice

spotřeba

růst HDP

10,0%

8,0%

3,7%

3,1%

3,1%

2,8% 6,0%

2,4%

3,1%

2,5%

2,8% 2,3% 2,3%

4,0%

5,1%

5,3%

5,6%

6,0%

5,9%

6,2%

0,0%

5,1%

4,7%

2,0%

3,9%

-0,5%

-0,7%

-0,6%

-0,5%

-0,6% -1,6%

-1,3%

-1,0%

4,4%

-0,7% -1,3%

-2,0% 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


2011

7


Podíly sektorů na HDP Průmysl a stavebnictví Ve Vietnamu už poslední dekádu pozorujeme změnu ekonomiky závislé na zemědělství na ekonomiku s víceméně vyrovnaným podílem služeb a průmyslu na HDP. V roce 2011 průmyslový sektor spolu se stavebnictvím vyprodukoval 40 % HDP s tempem růstu průmyslové výroby 6,8 %. Na tomto úspěchu se podílí již tradiční odvětví textilní a oděvní výroby, jež jsou též hlavním exportním artiklem. Stále důležitějším segmentem se stává v posledních letech i obuvnický průmysl, Vietnam se tak stal 4. světovým největším výrobcem. Spolu se strukturálními změnami v ekonomice a zefektivnění zemědělských odvětví získává na důležitosti i potravinářský průmysl, a to především v oblasti mražených mořských produktů, ovoce a zeleniny. Do budoucna bude stále významnější složkou i chemický a petrochemický průmysl, Vietnam je již teď schopen ze svých zásob pokrýt 30 % domácí poptávky po ropě a v plánu jsou další dvě rafinerie. Nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím ve Vietnamu je průmysl informačních technologií. Průměrné roční přírůstky IT průmyslu v letech 2000–2011 činily 20–25 %. Tempo růstu IT průmyslu bylo ve Vietnamu vždy 2–3x rychlejší než tempo růstu HDP. Naopak stavebnictví se v minulém roce potýkalo se značnými problémy, v souvislosti s omezením poskytování úvěrů i omezením investic obecně, se dostala do problémů řada developerských projektů a v návaznosti na tuto situaci praskla i bublina na realitním trhu, kdy ceny nemovitostí doznaly značného poklesu. Z dlouhodobého hlediska se však dá předpokládat stabilní růst v tomto sektoru, ať už jako odpověď na zvyšující se potřebu po bytové výstavbě následkem urbanizačního procesu anebo kvůli celkové nutnosti vybudovat chybějící infrastrukturu v městech, venkovských oblastech a průmyslových zónách.

Zemědělství Podíl zemědělství na HDP sice klesá, nicméně to i tak zaměstnává přibližně 70 % práceschopného obyvatelstva a díky tomu, že jeho produktivita stoupá, je sektorem se stabilním růstem a exportem v hodnotě 2,17 mld. USD v lednu 2013. V roce 2011 vzrostl celkový hrubý domácí produkt ve vietnamském zemědělském sektoru o 5,2 %. Z toho nejrychleji rostlo rybářství (o 6,1 %), následované lesnictvím (5,7 %) a zemědělstvím (4,8 %). Velmi rychle se v posledních letech rozvíjí chov ryb a mořských živočichů. Celková produkce tohoto sektoru dosáhla v minulém roce 5,4 tun a vývoz ryb a mořských produktů se vyšplhal na 6,1 mld. USD. Vietnam je dnes čtvrtým největším světovým vývozcem ryb a ryby spolu s rybolovnými produkty tvoří 4 % vietnamského HDP

Služby Služby se podílí na struktuře HDP 38 %, přičemž je očekáván stabilní růst v tomto sektoru – obzvláště v oblastech bankovnictví, finančnictví, pojišťovnictví, informačních technologií a maloobchodního prodeje. Díky novému Zákonu o zahraničních investicích, který umožnil vstup zahraničního kapitálu i do některých „citlivých“ oblastí, jako pojišťovnictví, telekomunikací a cestovního ruchu, se sektor služeb stává z hlediska zahraničních investic jedním z nejatraktivnějších.


8


Obrázek 4: Vývoj HDP včetně příspěvků jednotlivých sektorů ekonomiky

10,0% služby

průmysl

zemědělství

růst HDP

9,0%

8,0%

7,0%

3,4%

3,3%

3,4%

3,1%

6,0% 2,9%

3,0% 2,8% 2,5%

5,0%

2,4% 2,2%

4,0%

3,0%

2,6%

2,8%

3,1%

3,4%

3,4%

3,6% 2,9%

2,6%

2,5%

2,2%

2,0%

1,0%

0,0%

1,5%

1,5%

1,6%

1,7%

1,5%

1,5%

1,1%

0,9%

1,1%

0,9%

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


9


3. Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu ČR s Vietnamem S rostoucí výkonem vietnamské ekonomiky a s pomalým rozvolňováním státem regulovaného trhu roste i celkový objem vietnamského vývozu a dovozu. Vietnam má dlouhodobě zápornou obchodní bilanci, která se v poslední dekádě ještě navyšovala. V období 2003–2010 vzrostl vietnamský import trojnásobně, vietnamský export zaznamenal růst obdobný. Český vývoz na vietnamský trh zareagoval na možnosti zvyšujícího se objemu vietnamského importu se zpožděním, které ale bylo vykompenzováno prudkým nárůstem v letech 2008–2010. Obrázek 5: Vývoj vietnamského importu a exportu ve srovnání s českým dovozem do Vietnamu

70 Český vývoz

70

60

Import Export

60

Objem v mld. USD

50 50 40 40 30 30 20 20 10

10

0

Objem českého vývozu do Vietnamu v mil. USD

80

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Comtrade (http://comtrade.un.org/) Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade, Dittrichova 21, 128 01 Praha 2, tel.: 800 133 331, e-mail: [email protected], www.czechtrade.cz Copyright © CzechTrade, 2013

10


Vývoj českého exportu v posledních třech letech byl poznamenán značnými sezónními výkyvy. V roce 2010 byl vrchol na přelomu zimy a jara, rok 2011 byl ze všech nejvyrovnanější s výjimkou prosincové hodnoty a v roce 2012 se českým exportérům nejvíce dařilo v letních měsících. V souhrnu po roce 2010 nastal propad v roce 2011 (ze 48 miliónů eur na 32 miliónů eur). V roce 2012 registrujeme ale opět oživení českého vývozu, hodnota za 11 měsíců roku se vyšplhala na 56 miliónů eur. Obrázek 6: Měsíční vývoj českého exportu do Vietnamu v letech 2010–2012 (v miliónech eur)

12

2010

10

2011

2012

8

6

4

2

0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Zdroj: Eurostat (http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/)


11


Struktura vietnamského dovozu Struktura vietnamského dovozu je dlouhodobě prakticky neměnná. Nejvýrazněji se na dovozu podílí strojírenské výrobky, tržní výrobky (kategorie vietnamského statistického úřadu, českým ekvivalentem by bylo spotřební zboží) a produkty chemického průmyslu. Českému vývozu na vietnamský trh dominuje Strojírenství, dále pak Slévárenství a hutnictví (včetně kovárenství), Textilní a oděvní průmysl (včetně obuvi) a Elektronika a elektrotechnika. Perspektivním oborem, který nabývá na síle, je z českého pohledu Jemná mechanika, optika.

Obrázek7: Struktura vietnamského dovozu 2002–2010

100,0% 90,0% 80,0%

9%

8%

9%

8%

10%

4% 5%

4% 5%

5% 5%

4% 5%

5% 5%

11%

11%

12%

15%

70,0% 60,0%

15%

14%

15%

14%

8% 4% 5% 14%

15%

13%

14%

9% 5% 6% 15%

6% 5% 7%

7%

11%

10%

15%

15%

13%

5%

90 80

7% 70 60 50

50,0% 40,0%

27%

26%

28%

28%

27% 27%

25%

25%

26%

40 30

30,0%

20

20,0% 29%

31%

2002

2003

10,0%

27%

25%

24%

2004

2005

2006

28%

28%

31%

2007

2008

2009

29%

0,0%

10 0

2010

Stroje a zařízení

Tržní výrobky (tříděné dle materiálu)*

Chemický průmysl

Minerální paliva

Jídlo, potraviny a živá zvířata

Surové materiály (vyjma paliv)

Ostatní

Dovoz celkem

Zdroj: General Statistics Office of Vietnam (http://www.gso.gov.vn/) Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade, Dittrichova 21, 128 01 Praha 2, tel.: 800 133 331, e-mail: [email protected], www.czechtrade.cz Copyright © CzechTrade, 2013

12


Tabulka 1: Vývoj objemu českého vývozu do Vietnamu dle oborů (2003–2010, v USD)

Obor Strojírenství Slévárenství a hutnictví Elektronika a elektrotechnika Textilní a oděvní průmysl Ostatní Chemický průmysl Potraviny a živá zvířata Jemná mechanika, optika Sklářství a bižuterie Dřevozpracující průmysl Doprava Stavebnictví Těžební průmysl

2003 4 906 460 849 330 2 047 014 866 096 849 144 1 016 545 3 086 857 109 635 243 001 120 489 426 592 152 662 0

2004 3 776 590 958 581 2 601 479 1 209 827 1 588 934 1 404 832 1 626 534 669 367 271 396 61 849 567 809 135 892 0

Objem českého vývozu v USD 2005 2006 2007 2008 4 576 564 8 043 820 10 092 831 8 114 223 3 438 766 666 918 3 565 998 1 174 123 1 419 699 3 598 799 2 243 850 1 789 015 935 637 520 361 854 683 2 041 816 378 473 499 137 340 750 543 717 2 352 285 1 388 802 1 389 710 1 083 357 1 429 367 2 776 787 1 887 497 2 694 863 440 572 3 145 185 293 486 338 545 374 607 251 533 360 291 119 202 81 442 74 098 138 607 22 491 374 622 253 679 529 253 318 874 95 890 125 578 60 020 74 053 480 477 412 2 697

2009 6 960 847 5 219 126 4 732 617 2 790 833 640 901 4 318 162 2 380 079 1 135 092 381 820 171 819 3 870 450 42 468 14 130

2010 34 638 307 6 763 085 4 521 894 3 942 342 3 584 248 3 470 260 2 929 364 2 290 915 356 349 290 027 113 505 107 423 0

Zdroj: Comtrade (http://comtrade.un.org/)


13


Srovnání české a vietnamské specializace Českou a vietnamskou ekonomiku lze srovnávat i z pohledu specializace (exportní síly) na odvětví. Pro ekonomiku je nejvýhodnější, pokud se počet položek, na které se specializuje, rozloží do co nejširšího portfolia. Další výhodou je, pokud je specializace na jednotlivé položky rozložena pokud možno co nejvíce rovnoměrně. V případě, že nejsilnější položky v rámci specializace ekonomiky zaujímají příliš vysoký podíl na celkové specializaci, hrozí, že při oslabení těchto položek výrazně oslabí i celá ekonomika. V tomto ohledu vychází ze srovnání lépe česká ekonomika, která se specializuje na více než 400 položek, zatímco vietnamská ekonomika se specializuje na cca 350 položek (z 1246 možných). V případě rozložení podílů jednotlivých položek je interpretace situace již poněkud složitější. České položky s nejvyšší specializací mají vyšší podíl na celkové specializaci než vietnamské, obecně je ale i průběh české specializace rovnoměrnější. 10 položek s nejvyšší specializací v obou zemích zaujímá přibližně stejný podíl specializace (necelých 50 %, tedy poměrně vysoké číslo). Exportní síla Vietnamu tkví především v Potravinách, Nerostném bohatství a Textilním a oděvním průmyslu. Česká republika spoléhá na Automobilový průmysl, Strojírenství a Elektroniku a elektrotechniku. Výrazná specializace České republiky na Automobilový průmysl může ale v budoucnu oslabit, stačí, aby některý z výrobců osobních vozů usoudil, že vyrábět v ČR se mu již nevyplácí. Obrázek 8: Srovnání české a vietnamské specializace

Podíl na kumulativní komparativní výhodě

100,0% 90,0%

80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0%

30,0% 20,0%

Vietnam

ČR

10,0% 0,0% 1

51

101

151

201

251

301

351

401

Počet položek Zdroj: Comtrade (http://comtrade.un.org/) Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade, Dittrichova 21, 128 01 Praha 2, tel.: 800 133 331, e-mail: [email protected], www.czechtrade.cz Copyright © CzechTrade, 2013

14


Tabulka 2: Deset položek s nejvyšší specializací ve Vietnamu

Tabulka 3: Deset položek s nejvyšší specializací v ČR

Vietnam - nejvyšší specializace HS4 kód Položka % celkem % 2709 Oleje minerální a z nerostů živičných surové 9,0% 9,0% 1006 Rýže 6,1% 15,1% 7113 Šperky klenoty části z kovů drahých plátované 5,1% 20,2% 6403 Obuv se svrškem z usně 4,6% 24,8% 9403 Nábytek ostatní části součásti 4,0% 28,8% 4001 Kaučuk přírodní balata guataperča guajal apod 3,6% 32,4% 0901 Káva i pražená, dekofeinovaná, slupky, náhražky 3,5% 35,8% 0304 Filé a jiné rybí maso, čerstvé, chlazené nebo 3,4% zmrazené39,3% 6204 Kostýmy šaty sukně kalhoty ap dámské dívčí 3,0% 42,2% 0306 Korýši živí, čerství, vaření, chlazení nebo zmrazení 2,9% atd,45,2%

Česká republika - nejvyšší specializace HS4 kód Položka % celkem % 8703 Auta os. aj. vozidla motorová pro přepravu osob 21,0% 21,0% 8708 Části, součásti vozidel motor., osob. aj. traktorů 5,4% 26,4% 8528 Monitory,projektory bez TV;přijímače televizní 4,9% 31,3% 8471 Stroje automat. zprac. dat. jednotky, snímače4,8% ap 36,1% 4011 Pneumatiky nové z pryže 2,2% 38,3% 8415 Stroje, přístroje klimatizační 2,0% 40,3% 9401 Sedadla, ne lékařská apod., i proměnitelná v1,9% lůžka 42,2% 8512 Přístroje elektr. osvětlovací aj., stěrače ap 1,7% 43,9% 9503 Tříkolky,kolob.; kočárky pro panenky; panenky;hračky 1,5% 45,5% ost;modely;puz 2701 Uhlí černé, brikety, bulety, apod. z uhlí černého 1,5% 47,0% Zdroj: Comtrade (http://comtrade.un.org/)

Tabulka 2: Deset položek nejvíce nespecializovaných ve Vietnamu

Vietnam - top 10 nespecializovaných HS4 kód Položka % celkem % 2710 Oleje minerální a z ner živičných ne surové 8,0% 8,0% Z pohledu českého exportéra je zajímavá i informace, na které položky se Vietnam nejvíce nespecializuje, tudíž je vysoká pravděpodobnost, že je bude muset na vlastní trh dovážet. I 7208 Výr z železa oceli nad 600 mm válc za tepla 3,6% 11,6% v tomto směru vychází pro Českou republiku jako zajímavý trh, obory, které vyšly jako 2304 Pokrutiny odpad po extrahování sojového oleje 2,0% 13,6% exportně slabé, jsou z oblasti Chemického průmyslu, Slévárenství a hutnictví a Elektroniky a 3004 Léky odměřené ne krev antisera ap vata aj 1,8% 15,4% elektrotechniky. Ve všech těchto oborech mají čeští vývozci co nabídnout. 3901 Polymery ethyleny v primárních formách 1,8% 17,2% 7207 Polotovary ze železa oceli nelegované 1,7% 18,9% 8542 Obvody integrované elektronické 1,7% 20,6% 7108 Zlato surové i ve formě polotovarů prachu 1,5% 22,1% 7204 Odpad šrot železný ocelový odpad přetavený1,4% 23,5% 8517 Přístroje telefonní,ost,přístroje pro vysílání,příjem 1,4% hlasu,dat 25,0% jn


15


4. Trendové ukazatele českého exportu Vietnamská ekonomika patří k dynamicky se rozvíjejícím ekonomikám světa, a to i přes mírné zpomalení růstu v posledních letech. Spolu s tradicí česko-vietnamských vztahů a možností dalších investic je tato destinace zdrojem potenciálních příležitostí i pro české exportéry. Pomocí analytických nástrojů a databáze společnosti Comtrade se rozkrýváme příležitosti na vietnamském trhu pro české exportéry. Nové potenciální možnosti Analýza nových možností uplatnění se na zahraničním trhu vyhledává odvětví, kde se podíl na celkovém dovozu nejvíce zvyšoval (ukazatel MG), kde trh s danou komoditou ještě není koncentrován (to znamená, že trh zásobují exportéři z relativně vysokého počtu zemí a žádná země nevyniká příliš výrazným podílem na celkovém dovozu – ukazatel HHI je nižší než 1800) a Vietnam v těchto odvětvích vykazuje komparativní nevýhodu. Další podmínkou je, že Česká republika na daný trh dlouhodobě nevyváží. Obrázek 9: Možnosti nového uplatnění se na vietnamském trhu pro české vývozce

Průměrný růst podílu položky na trhu (MG)

160,0% 140,0% 8804

120,0%

8527 100,0%

3825 8530

80,0%

5404 6303

60,0% 96 515 555

40,0%

6203 2302

20,0% 0

300

600

900

1 200

1 500

1 800

Míra koncentrace trhu (HHI) Zdroj: Comtrade (http://comtrade.un.org/)


16


Na základě analýzy možností nového uplatnění se na vietnamském trhu pro české vývozce, byl identifikován jako klíčový obor Elektronika a elektrotechnika, kde se nejzajímavěji projevuje položka s řídicími systémy pro dopravu (položka č. 8530 grafu). Vysvětlení ke grafu Graf zachycuje 3 proměnné 

Objem vietnamského dovozu položky je znázorněn obsahem kruhu



Průměrný růst dané položky na vietnamském trhu je vyznačen na svislé ose



Míra koncentrace trhu (ukazatel, z kterého lze vyčíst, je-li na vietnamském trhu jeden či více dominantních exportérů – hodnoty vyšší než 1800 – či zda je trh diverzifikován, v rámci položky na něm působí větší množství exportérů s nižším podílem na trhu a možnost prosazení se je tak vyšší) – je znázorněna na vodorovné ose

Identifikované položky:        

8804 8527 3825 8530 5404 6303 6203 2302

Padáky i rotující části příslušenství Přístroje přijímací pro rozhlasové vysílání, se záznamovým zařízením Odpadní produkty chemického průmyslu, komunální odpad, splaškový kal Přístroje elektrické pro řízení dopravy Nitě z jednoho syntetického vlákna, > 67 decitex, průřez < 1 mm Záclony, závěsy, rolety, draperie záclonové aj. Obleky saka, kalhoty, komplety apod., pánské, chlapecké Otruby výrobky mlýnské vedlejší aj zbytky

Budoucí příležitosti Na základě analýzy dat z celosvětové databáze Comtrade bylo ve Vietnamu z českého pohledu identifikováno 5 nejvýznamnějších oblastí, kde na základě trendu z let minulých je vysoká pravděpodobnost pro české exportéry uchytit se na místním trhu. Jedná se zejména o: • • • • •

Elektronika a elektrotechnika Chemický průmysl Slévárenství a hutnictví Strojírenství Jemná mechanika, optika


17


Analýza vychází z dat o českém vývozu na vietnamský trh v letech 2006–2010. V tomto pětiletém období jsou sledovány veškeré vývozní komodity ČR a na základě změn v objemu vývozu pak vypočítány trendové ukazatele (BMG). Vysoká hodnota tohoto ukazatele znamená výrazný nárůst českého vývozu na vietnamský trh v období 2006–2010 a tudíž signalizuje možnost dalšího vzestupu českého exportu i v letech budoucích. Hodnoty objemu českého vývozu na vietnamský trh jsou ve všech tabulkách uvedeny v USD. Tabulka 3: Budoucí příležitosti českých vývozců na vietnamském trhu – Elektronika a elektrotechnika

Kód HS4 8516 8537 8538 8511 8536 8501

Český Český vývoz 09 vývoz 10 Ohřívače vody, žehličky, přístroje pro vytápění apod. 213,4% 18,0% 20 067 29 574 Rozvaděče, panely rozvodné, stoly aj. ovládací 203,5% 31,3% 81 076 117 678 Části přístrojů k ochraně apod. obvodů, rozvaděčů185,4% aj. 18,5% 97 687 123 778 Zařízení zapalovací, spouštěcí el., pro motory 138,6% 20,3% 426 043 183 248 Zařízení el.,k ochraně,spínání el. obvodů, <1000V; konekt. 80,3% pro 19,7% opt. vlákna 1 104 096 944 149 Motory elektrické generátory 62,0% 12,5% 621 181 519 875 Položka

BMG

MG

HHI 2 305 703 4 023 2 312 2 251 1 924


Mezi odvětví, která jsou z pohledu českého vývozu na vietnamský trh perspektivní, patří Elektronika a elektrotechnika. Zajímavými oblastmi jsou v tomto směru Rozvaděče a zařízení k elektrické ochraně a Motory elektrické a zapalovací zařízení. Kromě položky 8537 (Rozvaděče, panely rozvodné aj., ovládací) je pro výraznější se prosazení na trhu nepříznivá hodnota míry koncentrace trhu (HHI). Z hlediska celkového objemu českého vývozu se jako nejzajímavější položkou jeví Zařízení elektrické, k ochraně, ke spínání elektrických obvodů <1000 V, nejvyšší růstový potenciál pak zaznamenaly Ohřívače vody, žehličky, přístroje pro vytápění apod. Tabulka 4: Budoucí příležitosti českých vývozců na vietnamském trhu – Strojírenství

Kód HS4 8479 8414 8422 8481 8421 8484 8409 8483

Položka

BMG

Stroje mechanické s vlastní individuální funkcí jn.342,1% Čerpadla, vývěvy, vzduchové kompresory apod. 157,2% Myčky, stroje k čištění, plnění apod., lahví aj. 129,8% Kohouty, ventily aj. pro potrubí, kotle, vany aj. 104,0% Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění 89,0% Těsnění kovoplastická, soubory, sestavy těsnění 65,8% Části, součásti pro motory pístové 63,9% Hřídele aj., převody, kola ozubená apod. 51,3%

MG 13,4% 19,4% 10,7% 9,6% 20,9% 13,7% 22,7% 13,8%

Český Český vývoz 09 vývoz 10 10 900 613 389 192 216 511 357 22 902 112 179 179 557 365 520 37 868 105 354 2 583 4 872 462 191 155 259 545 121 287 940

HHI 1 405 1 124 1 029 1 003 877 857 3 132 1 455



18


Dalším českým silným odvětvím je Strojírenství. V tomto odvětví se nejvíce prosazovaly komodity z oblasti Přístroje k filtrování a čištění, portfolio potenciálně úspěšných komodit je však širší. Nejzajímavější položkou v odvětví jsou Stroje mechanické s vlastní individuální funkcí a Čerpadla, vývěvy, vzduchové kompresory apod. Kromě zajímavého objemu českého vývozu je relativně nízký i index HHI a tudíž i vyšší možnost se na vietnamském trhu prosadit. Obecně lze říci, že položky v odvětví strojírenství zaznamenaly i celkový nárůst dovozu na vietnamský trh, který zároveň vykazuje vysokou diverzifikaci. Tabulka 5: Budoucí příležitosti českých vývozců na vietnamském trhu – Slévárenství a hutnictví

Kód HS4 7310 8208 7318 8207 8301

Položka

BMG

Cisterny, sudy, kádě apod. ze železa, z oceli, do 300 335,9% l Nože, destičky břitové, pro stroje, zařízení 108,5% Šrouby, vruty, matice, podložky aj. ze železa, z oceli 71,1% Nástroje vyměnitelné, pro nářadí, stroje obráběcí 60,7% Zámky i visací, závěry, klíče, z kovů obecných 56,6%

MG 8,6% 11,7% 13,5% 4,5% 11,5%

Český Český vývoz 09 vývoz 10 79 946 196 772 35 851 51 007 66 665 29 502 135 789 74 293 4 032 61 844

HHI 2 878 2 186 1 330 2 100 2 242


Dalším významným odvětvím, kde mají čeští vývozci šanci uplatnit se na vietnamském trhu, je Slévárenství a hutnictví. V rámci tohoto odvětví mají nejvyšší potenciál k úspěšnému uchycení se na vietnamském trhu Nástroje, nářadí a zámky. Přesto, nejvyšší růstový potenciál lze vysledovat u položky Cisterny, sudy, kádě apod., ze železa, z oceli do 300l. Tato položka vykazuje i nejvyšší objem českého vývozu v roce 2010. Obecně je ale u výrobků v tomto odvětví těžší se prosadit na koncentrovaný trh. Tabulka 6: Budoucí příležitosti českých vývozců na vietnamském trhu – Chemický průmysl

Kód HS4 4009 4010 3917 3923 3926

Položka

BMG

Trouby, hadice aj. z kaučuku vulkanického ne tvrdého 356,1% Pásy dopravníkové, řemeny hnací, z kaučuku vulkanického 169,2% Trouby, trubky, hadice, příslušenství z plastů 74,1% Výrobky přepravy, balení zboží, zátky apod., z plastů 61,1% Výrobky ostatní z plastů aj. materiálů 53,8%

MG 20,4% 16,8% 19,5% 6,8% 17,6%


HHI 1 367 1 457 2 560 1 634 2 446


Odvětví, které lze z pohledu českého vývozu do Vietnamu označit jako perspektivní, je Chemický průmysl. V tomto odvětví se k potenciálně úspěšným produktům řadily zejména Výrobky z kaučuku a Výrobky z plastů. Nejvyššího průměrného růstu českého vývozu dosáhla položka Trouby, hadice aj. z kaučuku vulkanického, ne tvrdého – tato položka zaznamenala nejvyšší růst i ve srovnání s ostatními odvětvími. Tento údaj je podpořen i relativně příznivou hodnotou HHI (nízký počet exportujících zemí na trh v rámci této komodity). Nejvyšší objem vývozu pak můžeme sledovat u položky Trouby, trubky, hadice, příslušenství z plastů.


19


Tabulka 7: : Budoucí příležitosti českých vývozců na vietnamském trhu – Jemná mechanika, optika

Kód HS4 9026 9030 9031 9025 9018

Položka

BMG

Přístroje měření kontroly průtoku tlaku aj 291,2% Osciloskopy aj příst měření el veličin záření 180,6% Stroje přístroje nástroje měřící kontrolní jn 161,3% Hydrometry ap teploměry tlakoměry žároměry aj151,3% Nástroje lékařské chirurgické zubolékařské aj 89,0%

MG 26,9% 10,0% 16,3% 13,2% 16,0%


HHI 763 1 205 1 321 1 047 1 079

Zdroj: Comtrade (http://comtrade.un.org/

Do budoucna velmi zajímavým odvětvím může být Jemná mechanika, optika. Výrobky, které zahrnuje, mají většinou příznivý růstový potenciál, a to jak z pohledu růstu českého vývozu, tak i z pohledu růstu vietnamského importu. Další výhodou je, že trh s těmito produkty ještě není zdaleka tak koncentrován jako u ostatních u dalších perspektivních odvětví. Jedná se i o výrobky často s výrazným inovačním potenciálem, takže i v tomto směru lze nadále získávat výhodu oproti konkurenci. Nejvýraznější příležitostí v tomto směru jsou Přístroje na měření a kontrolu průtoku a tlaku aj. U této položky zajímavě roste objem českého vývozu, zároveň je nízká konkurence na trhu a dovoz položky na vietnamský trh roste. Je možné se domnívat, že růst této položky podporuje výstavba vodních elektráren ve Vietnamu. Další zajímavou položkou jsou Nástroje lékařské, chirurgické, zubolékařské aj. Souvisí to s výraznými investicemi do zdravotnictví a jeho modernizaci ve Vietnamu.

Vysvětlení ukazatelů v tabulkách I

BMG – (Bilateral Market Growth) – Průměrný růst podílu českého vývozu dané položky na importu do sledované země, za roky 2006–2010 (pokud je hodnota BMG například 300 %, pak podíl českého vývozu na vietnamský trh v komoditě, kterou sledujeme, vzrostl v průměru o 300 %). MG – (Market Growth) – Průměrný růst celkového podílu dané položky na vietnamském trhu, za roky 2006–2010 (pokud je hodnota 25 %, podíl importované položky na vietnamský trh v průměru vzrostl o 25 %).


20


Úspěšné české komodity na vietnamském trhu Na základě analýzy trendů lze vysledovat i úspěšné případy komodit, které svůj potenciál na vietnamském trhu dokázali zužitkovat. Z pohledu českého exportu rozdělujeme komodity do tří skupin, kterým věnujeme pozornost: 

 

Skupina A – Nové možnosti – tato skupina představuje komodity, kde jsou splněny tyto podmínky o Zvyšuje se podíl dovozu dané komodity na sledovaný trh o Čeští vývozci na sledovaný trh zatím komoditu nevyváží o Česká republika se na danou komoditu specializuje, Vietnam se naopak nespecializuje o Ohled je brán i na ukazatel míry koncentrace trhu, doporučuje se, aby hodnota byla nižší než 1800 Skupina B – Budoucí příležitosti – pro tuto skupinu platí tyto podmínky o Zvyšuje se podíl českého vývozu dané komodity na sledovaný trh (BMG kladné a vysoké) o Celkový český podíl na trhu s komoditou je nízký (BMR nízké) Skupina C – Etablované položky – pro zařazení mezi tyto komodity je nutné splnit tuto podmínku o Vysoký podíl českého vývozu na daný trh (BMR vysoké)

Pokud nalezneme tyto položky ve dvou časových obdobích (v našem případě 2005-2007 a 2008-2010), sledujeme, zda se některé položky neposunuly o úroveň „výše“ – tedy směr z A do B a z B do C. V případě Vietnamu byly ve sledovaných časových údobích identifikovány 3 položky ve směru AB. Z potenciální nové možnosti se budoucí příležitostí staly Demižóny, láhve, baňky, lékovky, víčka aj., ze skla, Tkaniny z příze, z hedvábí syntetického a Dřevo surové i odzrněné, bez dřevní běli, mízy. Objem českého vývozu je v případě Dřeva surové i odzrněného zatím velmi nízký, u ostatních 2 položek jsou již hodnoty příznivější. Tabulky doplňují i grafy vývoje českého vývozu zmíněných položek v čase. Zde si lze všimnout, že položka Tkaniny z příze, z hedvábí syntetického není „čistým“ směrem z A do B – v roce 2005 ji Česká republika do Vietnamu vyvážela. Ve směru z B do C nebyl na vietnamském trhu zaznamenán posun žádné české vývozní komodity.


21


Obrázek 10: Schematické znázornění vyhledávání úspěšných českých komodit na zahraničních trzích

B - budoucí příležitosti

C - etablované položky

A - nové možnosti

Tabulka 8: Směr AB – úspěšné podchycené nové možnosti uplatnění se

A - Nové možnosti uplatnění na vietnamském trhu v letech 2005-2007 Kód Položka BMG MG MR HS4 7010 Demižóny, láhve, baňky, lékovky, víčka aj., ze– skla 28,7% 0,0% 5407 Tkaniny z příze, z hedvábí syntetického – 14,6% 0,5% 4403 Dřevo surové i odkorněné, bez dřevní běli, mízy – 16,7% 0,5% B - Příležitosti na vietnamském trhu v letech 2008-2010 Kód Položka BMG MG MR HS4 7010 Demižóny, láhve, baňky, lékovky, víčka332,6% aj., ze skla 2,7% 0,0% 5407 Tkaniny z příze, z hedvábí syntetického214,6% 5,9% 0,5% 4403 Dřevo surové i odkorněné, bez dřevní běli, 46,0% mízy -13,9% 0,4% Zdroj: Comtrade (http://comtrade.un.org/)

Bimport 2006 – – –

Bimport 2007 0 646 0 0 0 0

0,1% 0,0% 0,0%

Bimport Bimport 2006 2007 51 483 45 015 19 985 76 873 1 316 6 574

BMR

BMR


22


Vysvětlení ukazatelů v tabulkách II

BMR – (Bilateral Market Rate) – Průměrný podíl českého vývozu dané položky na importu do sledované země, za roky 2006–2010 (pokud je hodnota BMR například 5 %, český podíl vývozu na vietnamský trh v komoditě, kterou sledujeme, činil v průměru o 5 %). MR – (Market Rate) – Průměrný celkový podíl dané položky na vietnamském trhu, za roky 2006– 2010 (pokud je hodnota 0,3 %, celkový podíl importované položky na vietnamském trhu činil v průměru 0,3 %).


23


Obrázek 11: Vývoj českého dovozu na vietnamský trh položky 4403 – Dřevo surové i odzrněné, bez dřevní běli, mízy

Obrázek 12: Vývoj českého dovozu na vietnamský trh položky 7010 – Demižóny, láhve, baňky, lékovky aj. ze skla

7000

60000

6000

50000

5000

40000

4000

30000

3000

20000

2000

10000

1000 0

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2005 2006 2007 2008 2009 2010 Obrázek 13: Vývoj českého dovozu na vietnamský trh položky 5407 – Tkaniny z příze, z hedvábí syntetického

100000 80000 60000 40000 20000

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010



24


5. Perspektivní obory na vietnamském trhu KLÍČOVÁ ODVĚTVÍ SEKTOR / příležitost

ZHODNOCENÍ TRHU  perspektivní trh, jehož rozvoj je v současnosti závislý na ODA fondech

ENVIRONMENTÁLNÍ TECHNOLOGIE Vysoká 

perspektivní trh, vietnamská spotřeba roste nutnost větší diversifikace zdrojů a modernizace sítě rozšíření distribuční sítě snížení ekologické zátěže, inovace

 ENERGETIKA Střední

 

PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ 



odhadované meziroční tempo růstu v roce 2014 v segmentu úpravy vody a dodávek až 732,5 mil. USD a tempem růstu 8,2 %

předpokládaný růst spotřeby domácností i průmyslu (v horizontu 10 let je potenciál až 10 násobného růstu mezd) plán uvažuje v letech 2009-2015 nárůst instalované kapacity o 40 000 MV, o další 52 000 MV v letech 2016-2020





OBNOVITELNÉ ZDROJE Nízká až střední

potřeba implementace zákonů, které by umožňovali rozvoj získávání energie z nefosilních zdrojů  na trhu nejsou zásadní komerční aktivity v oblasti získávání energie z biomasy, solární energie, větrné aj.  vzhledem k omezení hydroelektráren je zde velký potenciál dalšího růstu

 

Green Growth strategy ukládá snížení emise skleníkových plynů o 8–10% do roku 2020 do roku 2020 se však má 9x znásobit zásobení elektřinou a 3x znásobit produkci elektřiny z uhelných zdrojů  růst spotřeby energie odhadován na 9–11 % ročně


25




DŮLNÍ TECHNOLOGIE Střední až vysoká

STROJÍRENSTVÍ Vysoká

zvyšující se poptávka: export rud a materiálů v prvních dvou měsících roku 2012 činil 102 tisíc tun v hodnotě 24,8 mil. USD, což je o 34 % více než ve stejném období předešlého roku  nedostatečná infrastruktura, technologické nedostatky, nepostačující kvalifikovaná síla pro výzkum a management  Stroje a zařízení tvoří 40 % vietnamského dovozu z ČR  Vietnam se specializuje na lowtech stroje  příležitosti leží v oblasti strojů pro stavebnictví a v důlních technologiích 

POTRAVINÁŘSSTVÍ, TECHNOLOGIE A POTRAVINY Střední

dodávky technologií: zařízení na výrobu cukrovarnických strojů, výrobní technologie pro pivovary  rostoucí trh s potravinami, především mléčné výrobky



omezování povrchové těžby, rozvoj podzemních dolů  zvyšování mechanizace  investice do technologické infrastruktury: přepravní systémy pro zrychlení výroby apod.  technologický vývoj: R&D, clean coal technologie, zefektivnění výroby, geologické průzkumy apod.  otevřené zahraničním investicím

 Vietnam směřuje směrem k sofistikovanějším oborům a technologiím v oblasti ICT  snaha přilákat zahraniční investice v high-tech sektoru, omezení v oblasti sektorů náročných na energii a pracovní sílu

  

stoupající spotřeba masa, prodej masných produktů by měl do roku 2015 stoupat ročně o7% mléčné produkty: v roce 2010 hodnota 476,6 mil. USD, předpokl. růst 7 % ročně v letech 2011–2015 spotřeba alkoholu by měla stoupnout asi o 6,5 % ročně v letech 2011–2013 přičemž 98% spotřeby činí pivo


26




DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Střední

ZDRAVOTNICKÁ TECHNIKA Střední až vysoká

Vietnamská vláda plánuje (a jsou nutné) investice ve všech oblastech dopravy – především silniční a železniční, rozvoj hromadné dopravy (výstavba metra v Ho Či Minově Městě, nový přístav v zátoce Cai Lan, nové letiště v Ho Či Minově Městě, zkvalitňování stávajících silnic, výstavba nových aj.)  investice v sektoru jsou velké, nicméně špatně alokované  plánované investice do r. 2020 do výše 200 mld. USD  urbanizace, rozšiřující se střední třída, potřeba zajištění zdravotní péče ve venkovských oblastech  stárnoucí populace  stoupající počet civilizačních chorob (kardiovaskulární choroby a respirační onemocnění)

 otevřené pro PPP spolupráci efektivnější investování projektů na výstavbu infrastruktury





 plánované daňové úlevy pro nová zařízení vládní plán do roku 2020 zvýšit počet lůžek, specialistů


27




nízké státní investice v sektoru  nedostatečná kapacita zdravotnických zařízení (2,58 postelí na 1000 obyvatel v r. 2008)  většina zdravotnických zařízení ve státních rukou  výdaje na zdravotní péči v toce 2011 7,63 mld. USD  výdaje na zdravotnická zařízení v roce 2011 733 mil. USD



předpokládaný růst investic do sektoru až na 8,4 % HDP v roce 2014



 předpokládaný růst 20 % v odvětví poměrně velký trh s generiky, silné postavení má i tradiční medicína  nedostatečné regulatorní prostředí a slabá ochrana IPR



FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL

poměrně nízká spotřeba, vysoký potenciál  závislé na importu  možnost 100% zahraničního vlastnictví  výdaje na farmaceutika v roce 2011 2,4 mld. USD


28




INFORMAČNÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Vysoká

Vietnam má v plánu stát se lídrem na trhu, v oblasti softwaru, internetové infrastruktury, i v oblasti lidských zdrojů  průmyslové zóny ve velkých centrech: Ho Či Minovo Město, Hanoi, Da Nang  Příjmy z IT oblasti byly v roce 2010 7,6 mld. USD, z telekomunikací 9,4 mld. USD  rozvíjející se trh, příležitosti přístupem joint-venture  oblast telekomunikací saturována





e-commerce a e-payment  vzdělávání stále významnější podíl sektoru na HDP


29


Environmentální technologie Vietnam čelí kombinaci environmentálních problémů, které souvisí s prudkým rozvojem ekonomiky a průmyslu, rapidní urbanizací, populačnímu nárůstem, celkovou industrializací i nedostatečným dodržováním zákonů o ochraně životního prostředí. Vietnam má silně poddimenzovanou infrastrukturu ve všech oblastech tohoto segmentu – infrastruktura vodovodů a kanalizací, navazující úpravny vod a čistírny odpadních vod, problematika znečištění vod a znehodnocení solí, nakládání s odpady (tuhými, toxickými, zdravotními, problematika agrochemického znečištění apod.)-a proto se tyto obory staly i prioritami Ministerstva plánování a investic. Vzhledem k směřování Vietnamu směrem k udržitelnosti ekonomiky a budoucímu rozvoji, se dá předpokládat, že právě v tomto segmentu leží příležitosti i pro české firmy. Rozvoj ochrany životního prostředí je i jedním z pilířů Socio-ekonomického rozvojového plánu stanoveného vládou na období 2011–2020.

100 % nově vzniklých podniků a výrobních jednotek bude vybaveno technologiemi pro snížení znečištění ovzduší a vod Všechny průmyslové zóny a zóny zpracovávající produkty pro vývoz budou mít centrální systém čištění odpadních vod Rekultivace oblastí postižených průmyslovou výrobou

      

Rozvoj environmentálních technologií do roku 2020 80% stávajících podniků a výrobních jednotek bude splňovat standardy pro ochranu životního prostředí

Standardy pro nakládání s tuhými odpady, toxickými odpady a odpady ze zdravotnických jednotek, jejichž plnění bude 95, respektive 85 a 100%.

Příležitosti modernizace stávajících výrobních jednotek, které používají zastaralé a málo efektivní technologie zvyšování kapacity současných čistíren odpadních vod budování nových čistíren odpadních vod pro územní samosprávné celky a státem vlastněné podniky dodávky filtračních a měřících zařízení, kontrolních systémů, motorů, ventilů, dezinfekcí implementace managementu infrastruktura pro urbanizované oblasti – PPP projekty rozvoj prioritních oborů v intencích zvýšené ochrany životního prostředí – např. ochrana mořských vod a snížení dopadu rybolovu Překážky

 

Nedostatečné regulatorní prostředí Snížené státní investice vlivem nepříznivé ekonomické situace


30


Jednoznačným lídrem v oblasti environmentálních technologií je oblast vodovodní infrastruktury a nakládání s odpadními vodami, s předpokládaným růstem tržeb v roce 2014 až do výše 732,5 mil. USD a tempem růstu 8,2 %. Vzhledem k vážnosti problému se investice v tomto sektoru stávají velmi zásadními. V současnosti je rozvoj infrastruktury z většiny závislý na ODA fondech (Official Development Assistance – přispěvatelem je Světová banka, Asijská rozvojová banka, Japonsko, Finsko, Dánsko aj.), jejichž objem se bude v budoucnu snižovat a z toho důvodu vláda silně podporuje investice soukromého sektoru. Sektor vyžaduje investice ve všech segmentech: Oblasti rozvoje vietnamské infrastruktury SLUŽBY

ZDROJE

ZAŘÍZENÍ

          

analytické, konzultační a inženýrské služby obsluha vodohospodářských zařízení management nakládání s tuhým a toxickým odpadem sanace a rekultivace půdy vodohospodářská zařízení recyklace zdrojů ochrana životního prostředí a využití obnovitelných zdrojů informační systémy systémy redukující znečištění ovzduší waste management zařízení pro čištění odpadních vod a chemie pro ošetření vod

Vybudování infrastruktury je nutné nejen ve městech (90 % odpadních vod je svedeno přímo do řek a jezer bez jakéhokoliv ošetření), ale je nutné především ve výrobních jednotkách a industriálních parcích (znečištění je způsobené jednak slabým vynucováním dodržování zákonů stejně jako neškoleným personálem, nedostatečným monitoringem a nízkou penalizací).

Energetika Energetika je pro rychle se rozvíjející se Vietnam klíčovým odvětvím. Obdobně jako Čína, tak i Vietnam se snaží zajistit svoji energetickou soběstačnost, tak, aby neutlumil rozvoj průmyslu a zároveň uspokojil rostoucí spotřebu domácností. Výhodou pro Vietnam je, že se v zemi nachází poměrně značné nerostné bohatství. Zásoby ropy, uhlí a zemního plynu v minulých letech pokrývaly energetickou náročnost vietnamské ekonomiky. Od roku 1990 byl Vietnam čistým energetickým exportérem (především díky intenzivní těžbě uhlí a ropy). V současnosti již vietnamská produkce ropy nepokrývá rostoucí spotřebu, stejně tak je to s produkcí zemního plynu. Kromě soběstačnosti klade vietnamská vláda důraz na zefektivnění výroby a přenosu energií, zároveň se snaží co nejvíce snížit zatížení životního prostředí. To se promítá i do energetického mixu. Vietnam se snažil využít přírodních podmínek k výrobě elektrické energie pokud možno z nefosilních zdrojů. V pobřežních oblastech a na přilehlých ostrovech využívá povětrnostních podmínek k výrobě elektrické energie větrnými elektrárnami, pro část obyvatelstva (zejména venkovského) je hlavním zdrojem energie z biomasy a bioplynu. Z nefosilních paliv Vietnam využívá nejvíce elektřinu z vodních elektráren (v roce 2010 to bylo 10 %). Nadpoloviční zastoupení v energetickém mixu mají fosilní zdroje (uhlí, ropa a zemní plyn). Poslední dobou přichází útlum v rozvoji staveb vodních elektráren, Vietnam je totiž často stavěl i na hranicích národních parků či přímo v národních parcích. V obdobích sucha pak zadržovaná voda v přehradních nádržích ohrožovala úrodu rýže (nedostatek závlahy). Zpětně pak investice do


31


energie z nefosilních zdrojů byly hodnoceny jako finančně náročnější (nízká efektivita zejména při spalování biomasy, ale i v případě větrné, solární a vodní energie). Vietnamská vláda na rostoucí požadavky země na spotřebu elektrické energie reagovala projektem výstavby jaderné elektrárny. Jaderná energetika by v energetickém mixu Vietnamu měla být zastoupena v roce 2020, kdy budou spuštěny 2 reaktory, oba v provincii Ninh Thuan (oba s výkonem 1000 MW). Jeden v Phuoc Dinh (postaví ruské firmy Atomstrojexport a Rosatom, mezivládní smlouva podepsána v říjnu 2010). Druhý ve Vinh Hai, který postaví japonská konsorcia firem sdružená v JAPC a v JINED. Mezivládní smlouva s Japonskem byla podepsána taktéž v říjnu roku 2010. V roce 2020 by měl být podíl jaderné energie na energetickém mixu 1,5 %, v roce 2030, kdy by měly být obě elektrárny kompletně v provozu (všech 8 reaktorů), je plánovaný podíl jaderné energie 8 %. V dlouhodobém výhledu by vietnamská vláda chtěla zvýšit podíl jádra na energetickém mixu na 20-25 % v roce 2050. Energie získávaná prostřednictvím turbín instalovaných na přehradních nádržích je v současnosti v útlumu. Jak již bylo uvedeno, často byly přehradní nádrže stavěny v ochranných pásmech národních parků, což je proti plánům Vietnamu využívat takové zdroje energie, které co nejméně zatěžují životní prostředí. Potenciál vodní energetiky má ale Vietnam obrovský, takže v dlouhodobém výhledu nelze předpokládat, že bude veškeré vodní elektrárny postavené v chráněných územích rušit, ani že zcela zablokuje výstavbu dalších vodních elektráren. To je šance pro český vývoz – Česká republika nepatřila mezi exportéry v tomto odvětví, to se změnilo v roce 2009, kdy vyvezla do Vietnamu Turbíny, kola vodní, do 1000kW (841011) v hodnotě 279 837 USD. V roce 2010 to byly naopak Části, součásti turbín, kol vodních, včetně regulátorů (841090) v hodnotě 119 891 USD. Objemem obchodu se tak zařadila na 9. místo v pořadí, kterému dominuje Čína (v pětiletém průměru saturuje 72 % trhu). Proti všeobecnému předpokladu ale není tento trh sycen pouze asijskými dovozci (pomineme-li dominanci Číny), obchody lze uzavřít i z Evropy. Vietnam se snaží řešit vysoký podíl energie z biomasy v energetickém mixu (v roce 2010 to představovalo 36 %). Biomasa je využívána zejména v rurálních oblastech, často jako poslední možnost jak získat elektrickou energii. Způsob zpracování odpadu z rýžových polí, dřeva a další biomasy může být v mnoha případech zastaralý a málo efektivní. I zde je nutná modernizace a inovace. Navíc vietnamská vláda plánuje elektrifikovat a připojit k síti i zbývající nepřipojené oblasti (2,4 % obyvatelstva – tedy přibližně 2,1 miliónu lidí). Ropa a olej jsou ve Vietnamu nejdůležitějším zdrojem energie (odhad zásoby v prokázaných nalezištích je 0,6 miliardy barelů). Až do roku 2009 neměl Vietnam rafinérii na zpracování surové ropy a veškeré ropné produkty musel dovážet. Pro období 2010-2020 přijal Vietnam takzvanou strategii zeleného růstu (Green Growth Strategy), jejím záměrem je snížení produkce skleníkových plynů o 8-10 % oproti úrovni v roce 2010. Je otázkou, nakolik bude tato strategie úspěšná, vzhledem k tomu, že energetická koncepce jde spíše opačným směrem – to znamená, že energie vyrobená tepelnými elektrárnami svůj podíl v energetickém mixu stále navyšuje. Využívá tak bohatých zásob uhlí, roční produkce se pohybuje kolem 45 miliónů tun, spotřeba je zhruba poloviční. Roční produkce plynu je 7,7 miliard m3, produkce ropy pak 318 tisíc barelů denně. Většina podniků obchodujících s energiemi je ve státních rukou (například výrobce elektřiny a distributor EVN), postupně ale bude docházet k pomalému rozvolňování a vstupu dalších soukromých společností na pole energetiky.


32


Obrázek 14: Spotřeba energie ve Vietnamu v roce 2010, dle typu

vodní energie 9%

uhlí 20%

biomasa 36%

zemní plyn 11%

ropa 24%

Zdroj: U. S. Energy Information Administration (http://www.eia.gov)


33


Pole uplatnění

Možnosti uplatnění

Jaderná energetika

Výstavba nových elektráren

Vodní elektrárny

Zpracování biomasy

Zpracování ropy

Přenosová síť

Inovace pro „čistší“ energii

Konkrétní příležitosti

Rizika

Předpokládaná úspěšnost

Střednědobě prakticky žádná-potřeba JE k pokrytí vlastní spotřeby

Nízká – je pravděpodobné, že ruské a japonské firmy si subdodávky pohlídají

Údržba a oprava stávajících elektráren

Možné subdodávky pro ruská a japonská konsorcia Dodávky turbín a jejich součástí, případně výstavba kompletních elektráren Dodávky součástí turbín, oprava a modernizace již stávajících

Utlumená výstavba nových elektráren

Zefektivnění výroby, zavedení nových technologií

Potřeba výstavby a údržby rafinérií Rozšíření a dokončení distribuční sítě Snížení přenosových ztrát

Možné subdodávky a opravy

Nízká

Nízká (jedna rafinérie již vybudována byla, další jsou v plánu)

Výstavba distribuční sítě

Nízká

Nízká

Nízká

Nízká

Nízká

Nízká až střední

Utlumená výstavba nových elektráren

Snižování ekologické zátěže

Modernizace distribuční sítě Technologie k odsiřování tepelných elektráren, denitrifikaci spalin, fluidní spalování apod.

Střední, vzhledem k útlumu výstavby VE Nízká - VE rušeny nebudou, údržba a modernizace bude nutná Dlouhodobě vyšší střednědobá rizika relativně nízká vzhledem k podílu na energetickém mixu

Nízká až střední-výrazně na poli dodávek dominuje Čína, nicméně i tak se lze na trhu prosadit

Nízká až střední – opět dominují asijští dodavatelé, prosadit se však není nemožné


34


Tabulka 9: Analýza konkurence na vietnamském trhu s položkou 8401 (vodní turbíny)

Objem dovozu ze země (v USD) 2008 2009 2010 China 112 109 440 180 823 009 97 883 808 India 1 721 826 891 598 7 918 908 Spain 217 649 18 051 2 035 264 France 2 474 578 1 472 208 1 985 555 Switzerland 2 511 031 3 258 429 838 768 Netherlands 4 608 761 1 307 559 632 600 Austria 241 184 701 550 294 854 Germany 2 599 751 887 688 231 514 Czech Republic 0 279387 119891 Indonesia 346 958 0 94 230 Ukraine 12 763 0 34 796 United Kingdom 67 389 157 454 32 154 Korea 175 005 1 762 14 832 USA 97 139 1 311 432 12 109 Finland 21 045 98 244 11 939 Russia 22 761 403 1 538 324 896 Míra koncentrace trhu 5 216 Země

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

BMG 14,0% 145,0% 9,5% -38,1% -9,5% 128,2% -61,0% – – – 25,8% -70,1% -10,7% -23,1% -95,9%

BMR 72,2% 1,1% 0,2% 1,9% 1,1% 0,5% 0,2% 0,8% – 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5%



35


Strojírenství a důlní technologie Strojírenský sektor ve Vietnamu je v počínající fázi, kdy vzhledem k rostoucí ekonomice a zvyšující se poptávce, není schopen uspokojit potřeby z vlastních zdrojů a je až z 90 % závislý na importu strojů a zařízení. V současnosti je ve Vietnamu asi 3100 strojírenských podniků, z nichž 450 je vlastněno státem, kdy polovina je specializována na výrobu a montáž, zbývající polovina se zabývá opravou a servisem strojů. Vietnam se v současnosti specializuje na výrobu strojů spíše low-end kategorie, která není dostatečná, například v oblasti zemědělských strojů se Vietnam specializuje pouze na výrobu strojů na čištění a třídění semen. V rámci nastartování a udržitelnosti ekonomiky je rozvoj strojírenského sektoru pro Vietnamskou vládu klíčový a to především kvalitní produkce zemědělských strojů, stavebních strojů, strojů pro výrobu lodí, elektrického a elektrotechnického zařízení, strojů pro automobilový průmysl a dopravní infrastrukturu obecně. Plánem je do roku 2020 změnit strukturu ekonomiky směrem k vyšší produktivitě, menší náročnosti na pracovní sílu a výrobě produktů s vysokou přidanou hodnotou s podporou rozvoje technologicky náročných průmyslových odvětví. Vzhledem k pokračující implementaci strategie, která vedla k rozvoji lodního průmyslu a vzhledem k dalšímu předpokládanému rozvoji vietnamské ekonomiky se dá předpokládat, že příležitosti budou ležet především v oblasti stavebních strojů a důlních technologií. Stavebnictví je oblastí, která se stabilně rozvíjí i přes nedávné zpomalení ekonomiky a je taženo jednak masivními státními investicemi do rozvoje infrastruktury, ale také pokračující urbanizací, která do roku 2020 vzroste na 45,2 % ze současných 27 %. Předpokládá se proto, že hodnota stavebnického sektoru do roku 2014 vzroste na 14 mld. USD. Do roku 2020 bude totiž třeba vybudovat až 364 milionů m2 obytné plochy, bude třeba dobudovat městskou infrastrukturu tak, aby odpovídala růstu obyvatel – na období 2009–2016 bylo naplánováno 60 projektů na rozvoj městské infrastruktury v hodnotě 12 mld. USD, tyto projekty zahrnují investice v silniční dopravě, železniční, letecké i lodní dopravě. Nicméně již na dalších dekádu jsou naplánovány projekty v hodnotě až 160 mld. USD. Vzhledem k rozsáhlosti projektů vláda podporuje public private partnerships a část je financována oficiální rozvojovou pomocí z Evropy, Japonska a ADB (Asian Development Bank). Pro Vietnam a země ASEANu obecně však platí, že jejich největším obchodním parterem je Japonsko, v současné době na stále větším významu nabývá Čína, která v tomto směru v roce 2011 Japonsko předstihla a stala se 3. největším partnerem. Další perspektivní oblastí jsou důlní technologie. Podle statistik bylo v prvních dvou měsících roku 2012 exportováno 102,3 tun rudy a minerálů v hodnotě 24,8 mil. USD, což je o 34 % více, než ve stejném období minulého roku. Vzhledem k potřebě uspokojit narůstající poptávku v zahraničí i stoupající vietnamskou energetickou spotřebu, bude v budoucnosti třeba velkých investic v oblasti vyhledávání nových nalezišť a otevírání hlubinných dolů, modernizaci a zvyšování produktivity ve stávajících provozech. V důlním průmyslu je v současnosti činných asi 1400 firem, přičemž 1200 patří do kategorie malých a středních podniků zaměřeních na těžení a zpracovávání materiálů pro stavebnictví. Oblast těžení uhlí a rud je v rukou státních podniků, především Vinacomin (Vietnam Coal and Minerals Industries Corporation). Tento sektor je proto pro zahraniční podniky zajímavý především možností dodávat stroje pro čím dál tím náročnější a sofistikovanější těžbu – Vietnam například plánuje zvýšit produkci černého uhlí pomocí hlubinné těžby do 300 metrů, podíl těchto dolů by měl do roku 2015 stoupnout o 60 %, respektive o 75 % v roce 2020 a 80 % v roce 2025. Za účelem zvýšení produkce Vinacomin plánuje do roku 2025 investovat do otevření 19 nových dolů s celkovou kapacitou 31 mil. tun ročně.


36


Rozšíření těžby minerálů



Vrtné soupravy pro ražbu a odstřely

 

Technologie pro dobývání a transportaci materiálů

Technologie pro stabilizaci důlních děl:



PŘÍLEŽITOSTI V OBLASTI POVRCHOVÝCH DOLŮ nové technologie – hydraulické dobývání v kombinaci s rypadly s přesunem hmot pomocí sacího bagru pokročilé technologie vrtných souprav a vrtného zařízení pro vrtání na povrchu a těžkých rýpadel, účelem je minimalizace odstřelů a znečištění životního prostředí Nové technologie pro zvýšení efektivity těžby – rychlá identifikace horninových bloků a následné systémy, nová hydraulická a rotační zařízení pro nárazové vrtání apod.

 

komplexní náhrada potřeby manuální práce technologiemi, náhrada současných kolejových vozidel automobily s odpovídající nosností, vhodnými do daného prostředí náhrada současných rýpadel kolovými rypadly s hydraulickými lopatami, flexibilní rozsah a dostatečná citlivost dopravní a manipulační technologie pro přesun hmot, jejich úpravu apod.

 

monitoring, injektáže apod. postupy a procesy zvyšující stabilitu stěn a nenarušující jejich vlastnosti

Zdroje

  

Doprava



Úprava a její řízení Technické zabezpečení

  

PŘÍLEŽITOSTI V OBLASTI HLUBINNÝCH DOLŮ Razicí kombajny a vrtací vozy a nakladače pro ražení s trhací prací výztuže sofistikované postupy: optimalizace využití výkonu, automatizace diagnostiky dobývacích strojů, robotizace vrtacích strojů, synchronizace vrtacích strojů a ramen, optimalizace činnosti, automatizace mechanismů v porubech Zajištění a optimalizace a automatizace dopravy: doprava do zásobníků-doprava na patře-svislá doprava na povrch-doprava do zásobníků surového materiálu-doprava do úpravny-úpravní linky-doprava k cílovým klientům zapojení IT řešení automatizace a modernizace úpravy a jejího řízení: odkamenění, síta (těžkokapaliné rozdružovače, sazečky, flotace) systémy a celková automatizace řízení: zásobování elektrickou energií, výroba stlačeného vzduchu, vodní hospodářství, degazace, větrání, zásobování technickým materiálem, tepelné hospodářství,


37


Tabulka 12: TOP 10 vývozních položek z ČR na vietnamský trh v roce 2010

Kód HS4 8474 8430 8411 8479 8414 8425 8429 8445 8481 8419

Objem českého vývozu v USD 2006 2007 2008 2009 2010 Stroje k třídění, prosévání apod. zemin, kamenů 0 aj. 324 398 0 280 710 22 607 564 Stroje ostatní srovnávací apod., pluhy, frézy sněžné 0 1 629 705 4 598 126 0 4 450 780 Proudové motory, turbovrtulové pohony1a165 ostatní plynové 0 turbíny 7 601 2 635 1 244 780 Stroje mechanické s vlastní indiv funkcí jn. 1 502 7 100 7 521 10 900 613 389 Čerpadla, vývěvy vzduchové, kompresory 45 540 apod. 30 053 8 666 192 216 511 357 Kladkostroje, zařízení zdvihací, výtahy, rumpály 29 522 apod. 0 0 286 238 498 120 Buldozery, srovnávače, rypadla, apod., s25pohonem 284 0 0 229 974 496 176 Stroje pro přípravu vláken, spřádání aj. 4 935 přízí113 4 436 314 431 061 25 579 487 408 Kohouty, ventily aj. pro potrubí, kotle, vany 56 486 aj. 43 061 97 843 179 557 365 520 Stroje ke zpracování materialů změnou 29 teplot 679 511 221 23 945 132 931 313 331 Položka


Zdravotnická technika Vietnamský trh je z hlediska zdravotnictví a sektoru zdravotnické techniky potažmo farmaceutik neobyčejně perspektivní. Hybatele zvyšující se poptávky jsou demografické, téměř 88 milionová populace, která čelí jak vlně procesu stárnutí, tak pokračující urbanizaci, což spolu s postupující industrializací a rostoucí střední třídou vede ke zvyšující se spotřebě v oblasti zdravotnictví. Tento trend je podpořen i od roku 2009 povinným zdravotním pojištěním, v současnosti využívajícím 65 % populace, kdy se plné pokrytí očekává mezi lety 2014–2015. Zdravotnická infrastruktura ve Vietnamu je v současnosti silně poddimenzovaná, je zde přibližně 13 400 nemocnic (1000 státních), nicméně ty kapacitně nepostačují, jsou v nevyhovujícím stavu a jejich vybavení je z 30 % starší 20 let, přičemž 40 % vybavení slouží již 10–20 let v lepším případě, v horším případě chybí (např. přes 70 % nemocnic nemá CT scanner). Výsledkem je, že nemocnice nejsou schopny uspokojit poptávku (především narůstající počet obyvatel z odlehlých provincií, kteří cestují za zdravotní péčí do měst), ale nejsou schopny poskytnout odpovídající služby ani movité vrstvě obyvatel – přes 30 tisíc Vietnamců ročně cestuje za zdravotní péčí do zahraničí, kde utratí více než 1 mld. USD. Jenom v Ho Či Minově Městě budou do roku 2015 nutné investice do sektoru ve výši 750 mil. USD a bude třeba zvýšit dostupnost zdravotní péče o 5 500 lůžek a na počet 15 doktorů na 10 000 obyvatel (ze současných 8,8). S obecnými nedostatky ve zdravotnictví samozřejmě souvisí i nedostatek kvalifikované pracovní síly. Nicméně vietnamská vláda si je těchto problémů vědomá a řeší je i ve strategickém plánu do roku 2020. Výdaje na zdravotnictví se proto zvyšují a tento trend bude rapidně stoupat, proto se hledají a podporují všechny možné formy spolupráce, ať se jedná o zahraniční pomoc (jako jsou v současnosti fungující ODA Fondy), nebo podporu přímých zahraničních investic a importu zdravotnického zařízení (uvolnění distribuce zahraničních produktů v roce 2008). Právě public private partnerships jsou odhadovány jako nejefektivnější forma spolupráce, jedná se o trend postupující napříč asijskými zeměmi, jako je Vietnam, Indonésie anebo Malajsie.


38


Dle prohlášení vlády by mělo být mezi lety 2009–2013 investováno 2,5 mld. USD do výstavby a rekonstrukcí specializovaných nemocničních zařízení v centrech, ale i v odlehlých horských oblastech. Toto bylo potvrzeno i novým rozpočtem pro zdravotnický sektor v roce 2013 ve výši 3,9 mld. USD, který je určen především ke snížení převisu pacientů stavbou nových zdravotnických zařízení. Dynamičtěji se rozvíjí zdravotnický sektor v soukromých rukou, který má obecně lepší pověst a odhaduje se, že v roce 2011 61,7 % výdajů na zdravotní péči putovalo právě do soukromého sektoru. Vzrůstající poptávku po zdravotnickém vybavení není Vietnam ze své produkce uspokojit ani v malé míře, v současnosti je ze zahraničí dováženo přibližně 87 % zařízení, přičemž Vietnam vyrábí jen méně sofistikované vybavení, jako jsou např. nemocniční postele. Hlavními exportéry zdravotnického zařízení do Vietnamu je Singapur, Japonsko, Německo a Čína, které dohromady zajišťují asi 50 % dovozů. Společně s důležitostí jakou zdravotnický sektor získává, se dá předpokládat, že se Vietnam shodně s obecnou politikou zaměří na vývoj a produkci i více sofistikovaných zdravotnických zařízení. Vývoj trhu se zdravotnickým zařízením je velmi dynamický a je odhadován na 634 mil. USD s růstem až 18,7 % ročně do roku 2017, kdy by trh mohl mít hodnotu až 1,5 mld. USD.

Dostupná a kvalitní preventivní péče Systém zdravotnických zařízení poskytující zdravotní péči jak v centrech, tak ve venkovských provinciích, s důrazem na zkvalitnění tradiční medicíny a zajištění pohotovostí – vybudování 10 nových státních nemocnic (3,850 lůžek) do roku 2015. Mezi lety 2016–2020 vybudování dalších 15 zařízení. Zefektivnění využívání prostředků poskytnutých mezinárodní pomocí

Zdravotnický sektor do roku 2020 25 nemocničních lůžek na 10 tisíc obyvatel v roce 2020 Rozvoj produkce zdravotnických zařízení: EKG, ultrazvuky a další elektrotechnická diagnostická zařízení, zubní a rehabilitační zařízení, high-tech zdravotnické vybavení

8 lékařů a 2 lékárníci na 10 tisíc obyvatel v roce 2020 zajištění vzdělávání

Růst vietnamského zdravotnictví se projevuje i v růstu českého vývozu v oblasti zdravotnické techniky. V rámci tohoto oboru bylo identifikováno 7 velmi zajímavých potenciálních budoucích příležitostí, ve většině z nich rostl i vietnamský dovoz položky a trh byl zcela bez exportního hegemona. Jako velmi zajímavé položky lze uvést zejména Nástroje lékařské, chirurgické, zubolékařské apod., Pomůcky, přístroje ortopedické pro nedoslýchavé a Léky odměřené, ne krev, antiséra apod., vata aj. Mezi zdravotnickou technikou lze nalézt již i komodity, které se na vietnamském trhu uchytily, či je vysoká pravděpodobnost, že se uchytí. K těmto komoditám patří Sklo pro účely zdravotnické, farmaceutické, laboratorní a Pasty modelovací dětské zubolékařské.


39


Tabulka 13: České příležitosti na vietnamském zdravotnickém trhu Kód HS4 9025 9018 8421 9021 3006 2941 3004

Položka

BMG

Hydrometry ap teploměry tlakoměry žároměry 151,3%aj Nástroje lékařské chirurgické zubolékařské89,0% aj Odstředivky přístroje k filtrování čištění 89,0% Pomůcky příst ortopedické pro nedoslýchavé 36,7% aj Zboží farmaceutické jiné 23,8% Antibiotika 12,8% Léky odměřené ne krev antisera ap vata aj11,5%

MG 13,2% 16,0% 20,9% 25,9% 8,1% 5,4% 17,5%

Vietnamský dovoz 2009 2010 11 535 123 14 161 687 254 530 570 270 004 566 157 240 276 223 566 799 47 957 374 57 469 011 21 289 812 23 767 007 125 495 795 136 809 476 949 352 208 1 042 884 112

Český vývoz 2009 2010 19 446 37 205 391 652 263 542 37 868 105 354 149 677 381 355 17 160 14 330 34 065 22 973 223 773 120 383

HHI 1 047 1 079 877 957 390 2 688 755


    



Příležitosti Budování kompletní nové zdravotní infrastruktury, jak státní, tak rozvoj soukromých klinik a jiných specializovaných zdravotnických zařízení Možnost spolupráce formou joint ventures a nebo PPP projektů. Modernizace stávajících zdravotnických zařízení Vybavení pro zajištění pohotovosti a první pomoci Zajištění zdravotní péče v odlehlých provinciích a horských oblastech – možnost rozvoje telemedicíny. Telemedicína a e-health obecně je příležitostí už jen díky počtu mobilních telefonů Zdravotnická zařízení: High-tech značkové vybavení, zobrazovací diagnostická zařízení (rentgen, CT scannery, barevné diagnostické ultrazvuky, magnetická rezonance…), vybavení pro operační sály, sterilizační vybavení, kontrolní přístroje, zařízení pro pohotovost. Překážky Konkurenční prostředí – většina dovozů pochází ze Singapuru, Japonska, Německa a Číny


40


6. KONTAKTY CENTRUM INFORMAČNÍCH SLUŽEB, CZECHTRADE: Václav Hofman – analytik, [email protected] Dita Fabíková – konzultant, [email protected] Zuzana Synková – vedoucí oddělení CIS, [email protected] Olga Pacáková – exportní příležitosti, [email protected]


41

Analýza prioritních zemí Vietnam

Recommend Documents