ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ OKRESU BENEŠOV Červen 2014

Analýza neprošla jazykovou korekturou

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV – se zaměřením na potřeby seniorů a osob se zdravotním postižením žijících ve venkovských lokalitách

Autor: Mgr. Petra Dobiášová Datum: Červen 2014

1


OBSAH 1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŠETŘENÍ ..................................................................................... 3 1.1

Kontext a cíle realizovaného šetření ........................................................................... 3

1.2

Metodika šetření a průběh sběru informací ............................................................... 3

1.3

Struktura vzorku .......................................................................................................... 4

2 KONKRÉTNÍ FORMY POMOCI/PODPORY, KTERÉ SENIOŘI A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM VYUŽÍVAJÍ .............................................................................................................. 6 2.1

Podpora a pomoc, kterou využívají rodiny s dětmi se zdravotním postižením .......... 6

2.2 Podpora a pomoc, kterou využívají osoby se zdravotním postižením (respondenti mladší 65 let) .......................................................................................................................... 7 2.3

Podpora a pomoc, kterou využívají senioři (respondenti starší 65 let) ...................... 7

2.4

Využívání pomoci - Shrnutí .......................................................................................... 8

3 ANALÝZA POTŘEB SENIORŮ A OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (OBYVATELŮ VENKOVSKÝCH LOKALIT) ............................................................................................................ 9 3.1 Potřeby deklarované seniory a osobami se zdravotním postižením žijícími ve venkovských lokalitách okresu Benešov ................................................................................ 9 3.2

Specifické potřeby osob se zdravotním postižením .................................................. 14

3.3

Problematika obce Sázava ......................................................................................... 15

4

PROBLEMATIKA FINANCÍ .................................................................................................. 17

5

VNÍMANÁ SPECIFIKA VENKOVSKÝCH LOKALIT ................................................................. 18

6

INFORMOVANOST ............................................................................................................ 19

7

ANALÝZA POTŘEB PEČUJÍCÍCH RODIN .............................................................................. 20

8

ZÁVĚRY ............................................................................................................................. 21

2


1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŠETŘENÍ

1.1 Kontext a cíle realizovaného šetření Výzkum potřeb občanů ve vazbě k řešení nepříznivých sociálních životních situací je navržen jako jeden z podkladů pro nový Komunitní plán sociálních služeb okresu Benešov, který vychází z provázanosti sociálních služeb poskytovaných na území ORP Benešov, ORP Vlašim a ORP Votice. Plánování sociálních služeb pro občany Benešovska vychází z předpokladu, že mají-li být sociální služby pro občany efektivní, je zapotřebí vycházet ze samotné potřebnosti existujících služeb a případně identifikovat služby nové, které pro občany území nejsou dostupné, ale jejich potřebnost je danou skupinou obyvatel pociťována. Naše šetření se zaměřilo na zjišťování potřeb cílových skupin: - osoby se zdravotním postižením a senioři (obyvatelé venkovských lokalit); - osoby pečující (obyvatelé venkovských lokalit). Závěrečná zpráva popisuje problémové oblasti, které byly v průběhu šetření identifikovány. Tyto oblasti jsme rozpracovali do jednotlivých bodů na základě informací, které jsme během šetření získali. Uvedená zjištění jsou určena především k další diskusi v rámci pracovních skupin, nejedná se o všeobecně platné závěry.

1.2 Metodika šetření a průběh sběru informací Pro účely našeho šetření jsme použili výzkumnou metodu individuálních hloubkových rozhovorů, která patří mezi nejzákladnější metody kvalitativního sociologického výzkumu. Šetření se celkem zúčastnilo 28 seniorů a osob se zdravotním postižením a 16 pečujících. Individuální rozhovory byly realizovány v dubnu 2014.

3


1.3 Struktura vzorku Tabulka č. 1: Specifikace vzorku respondentů – osoby se zdravotním postižením, senioři ORP

Pohlaví Věk

Informace o respondentu

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Benešov Benešov Benešov Benešov Benešov Benešov Benešov Benešov Benešov Benešov Votice Votice Votice Votice Votice Votice Votice Vlašim Vlašim Vlašim Vlašim

Muž Muž Žena Muž Žena Žena Žena Žena Žena Žena Muž Muž Muž Muž Žena Muž Muž Muž Žena Žena Muž

42 58 68 69 72 78 79 81 85 92 29 30 46 77 84 85 86 33 35 46 57

22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

Vlašim Vlašim Vlašim Vlašim Vlašim Vlašim Vlašim

Muž Žena Žena Žena Žena Žena Žena

61 69 70 81 82 85 85

Částečně imobilní. Nesoběstačný. Nesoběstačná. Vysoký krevní tlak. Částečné ochrnutí po mozkové příhodě. Onemocnění pohybového aparátu. Imobilní. Onemocnění pohybového aparátu. Duševní onemocnění. Částečně imobilní, cukrovka. Epilepsie. Chráněné bydlení. Kombinované postižení. Chráněné bydlení. Roztroušená skleróza. Těžká demence. Cukrovka, šedý zákal. Onemocnění pohybového aparátu. Onemocnění pohybového aparátu, cukrovka. Sluchové postižení. Onemocnění pohybového aparátu. Imobilní. Onemocnění pohybového aparátu, oční onemocnění, psychické problémy, epilepsie. Imobilní. Imobilní. Cukrovka. Onemocnění pohybového aparátu, cukrovka. Onemocnění pohybového aparátu. Onemocnění pohybového aparátu, psychické problémy. Onemocnění spojená s věkem.

4


Tabulka č. 2: Specifikace vzorku respondentů – osoby pečující

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. .8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

ORP

Pohlaví Věk Délka péče

Informace o osobě závislé

Benešov Benešov Benešov Benešov Benešov Benešov Benešov Votice Votice Votice Votice Vlašim Vlašim Vlašim Vlašim Vlašim

Žena Muž Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena Žena

Syn, 12 let, kombinované postižení. Syn, 17 let, autista. Syn, 18 let, dětská mozková obrna. Dcera, 18 let, Downův syndrom. Syn, 22 let, epileptik. Dcera, 24 let, mentální postižení. Tchýně, 76 let, zdravotní problémy. Syn, 6 let, autista. Dcera, 8 let, ADHD, vývojová dysfázie. Syn, 17 let, akutní leukémie. Dcera, 21let, mentální retardace. Syn, 1 rok, dětská mozková obrna. Syn, 2 roky, dětská mozková obrna. Syn, 16 let, dětská mozková obrna. Dcera, 40let, Downův syndrom. Dcera, 54 let, schizofrenie.

49 44 50 47 47 48 32 32 34 46 48 33 30 40 75 76

12 17 17 18 22 24 5 6 5 2 21 1 2 16 40 34

5


2 KONKRÉTNÍ FORMY POMOCI/PODPORY, KTERÉ SENIOŘI A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM VYUŽÍVAJÍ Popis využívání jednotlivých možností pomoci, péče a podpory vychází z informací, které jsme získali v průběhu našeho šetření od oslovených seniorů, osob se zdravotním postižením a osob pečujících.

2.1 Podpora a pomoc, kterou využívají rodiny s dětmi se zdravotním postižením O děti se zdravotním postižením zpravidla pečují rodiče, dospělí sourozenci či jiní rodinní příslušníci. Ve většině případů však převážná část péče zůstává na matkách. Pokud děti navštěvují základní speciální školy, rodina ve většině případů žádnou pomoc ve formě sociálních či návazných služeb nevyhledává. „Veškerou péči zajišťuje rodina, především matka.“ (Pečující, ORP Vlašim) „Syn potřebuje pomoc se všemi úkony a potřebuje asistenci při pohybu na vozíku. To vše zajišťuji já.“ (Pečující, ORP Benešov) „Je toho strašně moc, co dělám, jsem strašně unavená. Ráno pomáhám s hygienou, připravuji jídlo, se synem se učím nebo s ním jedu do školy. Občas mi pomáhá táta syna, případně můj přítel.“ (Pečující, ORP Votice) Teprve po ukončení školní docházky rodiče deklarují potřebu pomoci ve formě služeb, přesto však, pokud dítě zůstává v domácnosti rodičů, leží těžiště péče ve většině případů opět na matce. „Když bude syn chodit do školy, bude to ok, ale co dál s ním? Pokud se bude zlepšovat, bude moci do chráněného bydlení…Pokud ne, budu se starat já.“ (Pečující, ORP Votice) „Syn potřebuje 24hodinový dohled, syn není schopen být sám, vše zajišťuji jen sama.“ (Pečující, ORP Benešov) „Nevím, kam syna umístím po ukončení základní školy. Asi už budeme něco potřebovat.“ (Pečující, ORP Benešov) Oslovené rodiny v prvních letech dítěte využívaly služby rané péče, respondenti jmenovali například službu Diakonie ČCE, střediska v Praze 5 - Stodůlkách a Středisko rané péče při Oblastní charitě Kutná Hora. V době šetření však pouze 3 z námi oslovených rodin využívaly sociální služby. Ve všech případech se jednalo o sociální službu denní stacionář, konkrétně o denní stacionář pro děti a mládež s mentálním a kombinovaným postižením Petrklíč Oblastní charity Havlíčkův Brod a denní stacionář Centra sociálních služeb Tloskov. Někteří rodiče se svými dětmi dochází do OS Pramen. Toto sdružení nabízí dětem se speciálními potřebami odpolední zájmové kroužky, hippoterapii, pro celé rodiny víkendová setkání, pobyty na horách i letní prázdninové pobyty, pro rodiče odborné

6


semináře apod. V rámci akcí tohoto sdružení se setkávají rodiče a sourozenci dětí se speciálními potřebami, sdílí své problémy, předávají si informace a zkušenosti.

2.2 Podpora a pomoc, kterou využívají osoby se zdravotním postižením (respondenti mladší 65 let) Pokud situace dovolí, snaží se lidé se zdravotním postižením zůstat co nejdéle soběstační a na pomoci cizí osoby nezávislí. Pokud pomoc potřebují, obrací se nejprve na své rodinné příslušníky a přátele. „Manžel mi pomáhá při všech činnostech.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) „Pokud nemůže manžel, pomohou sousedé.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) „Občas mi pomůže obecní úřad, pan místostarosta mě odveze k lékaři.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) Někteří respondenti také využívali pomoc dostupných sociálních služeb, především služeb pečovatelských. Na území Benešovska tyto služby poskytuje Pečovatelská služba okresu Benešov, Farní charita Vlašim a o Farní charita Starý Knín. V Červeném Újezdě u Votic mohou osoby se zdravotním postižením využít sociální služby chráněné bydlení a osobní asistence Občanského sdružení VILLA VALLILA . Tato organizace svým klientům nabízí také pracovní programy a volnočasové aktivity. V oblasti zaměstnanosti osoby se zdravotním postižením využívají služby obecně prospěšné společnosti Rytmus Benešov. Tato organizace podporuje lidi se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním v aktivním zapojení do společnosti a seberealizaci, zejména při vzdělávání a pracovním uplatnění v běžném prostředí.

2.3 Podpora a pomoc, kterou využívají senioři (respondenti starší 65 let) Obecně můžeme konstatovat, že tak, jako v celé České republice, se i na Benešovsku péče o nesoběstačné členy rodiny (tedy seniory a osoby se zdravotním postižením) opírá o tradiční pojetí, které předpokládá, že za zajištění potřeb těchto osob je primárně zodpovědná rodina. „O službách nevím a jsou tady? Na to mám děti.“ (Senior, ORP Benešov) Rodinná péče se přizpůsobuje potřebám osoby závislé, možnostem pečujících a v neposlední řadě také finanční situaci zúčastněných. „O pomoci jsem slyšela, ale to se musí platit, tak mi pomáhá dcera.“ (Senior, ORP Benešov) „Oběd mi ohřeje zeť. Musí přijít kvůli tomu z práce.“ (Senior, ORP Votice) V rámci našeho šetření jsme se setkávali i se situacemi, kdy s péčí pomáhali také sousedé či známí.

7


„Občas mi vypomůže soused, třeba s nádobím.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „V zimě, když potřebuji pomoc s uhlím, pomůže soused.“ (Senior, ORP Votice) „Pomáhá nám soused, třeba s opravami v domě.“ (Pečující Senior, ORP Vlašim) V rámci sociálních služeb senioři z Benešovska využívají Pečovatelskou službu okresu Benešov, pečovatelskou službu Farní charity Vlašim, Farní charity Starý Knín a v neposlední řadě také společnost RUAH o.p.s., která v domácím prostředí poskytuje nejen sociální služby, ale i služby zdravotní. Z úkonů pečovatelské služby senioři využívají především donášku obědů, pomoc s osobní hygienou, pomoc s péčí o domácnost a donášku nákupu či léků. „V domácnosti jsem samostatná. Závislá jsem na pečovatelce, přináší mi oběd, vozí mne k lékaři a na nákupy.“ (Senior, ORP Vlašim) „Nákupy a obědy si nechávám dovážet.“ (Senior, ORP Votice) „Syn jezdí jen o víkendu, kdyby nebylo pečovatelek, nevím, co bych jedl a jak bych si v zimě topil.“ (Senior, ORP Votice) V rámci šetření jsme také oslovili jednu obyvatelku domu s pečovatelskou službou v Neveklově. „Bydlím v domě s pečovatelskou službou, přestěhovala jsem se sem, jelikož jsem na tom zdravotně už byla špatně.“ (Senior, ORP Votice)

2.4 Využívání pomoci - Shrnutí Naši respondenti ve většině případů kombinovali výše uvedené druhy pomoci – tedy pomoc ze strany rodiny, pomoc známých a sousedů a pomoc prostřednictvím sociálních služeb. „Když něco potřebuji, domluvím se s pečovatelkou nebo se snachou.“ (Senior, ORP Votice) „Jídlo donesou pečovatelky, uklidí a uvaří mi neteř.“ (Senior, ORP Vlašim) „Pomáhá mi rodina a nejbližší sousedé.“ (Senior, ORP Vlašim)

8


3 ANALÝZA POTŘEB SENIORŮ A OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (OBYVATELŮ VENKOVSKÝCH LOKALIT) V rámci následujícího popisu potřeb jsme se opírali o postřehy zástupců seniorů, osob se zdravotním postižením, případně osob pečujících. Toto shrnutí je určeno k další diskusi, nejedná se o obecné závěry.

3.1 Potřeby deklarované seniory a osobami se zdravotním postižením žijícími ve venkovských lokalitách okresu Benešov 3.1.1. POTŘEBA ZAJIŠTĚNÍ DOSTUPNOSTI A VEČERNÍCH HODINÁCH PRO CELÉ ÚZEMÍ

PEČOVATELSKÉ

SLUŽBY

V ODPOLEDNÍCH

Lidé chtějí zůstat v domácím prostředí co nejdéle, pokud jim podporu nezabezpečuje rodina či blízcí přátelé, jsou zcela odkázáni na pomoc terénních sociálních či návazných služeb. Lidé potřebují pomoc se zajištěním stravy, s péčí o domácnost, s osobní hygienou či s donáškou nákupů. V současné době je pečovatelská služba pro většinu obyvatel území dostupná ve všední dny od 7 hodin do 15,30 hodin, pouze v Benešově, Vlašimi a Týnci nad Sázavou služby poskytuje službu Pečovatelská služba okresu Benešov dle potřeb uživatelů do 18.00 hodin. Senioři a osoby se zdravotním postižením vyjádřili požadavek zabezpečení pečovatelské služby po celý týden, a to i ve večerních hodinách. „Pečovatelská služby by měla mít delší provozní dobu. Odpoledne služba nefunguje a já jsem na pomoci závislý odpoledne i večer.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Nemám v sobotu a v neděli obědy, tato služba funguje jen v pracovních dnech.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Pečovatelská služba by měla být dostupná, kdykoliv ji lidé potřebují, tedy třeba i v noci.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) Zajištění stravy v některých případech není nutné řešit prostřednictvím sociální služby. V některých obcích se obědy dováží ze školských zařízení, případně z jiných místních restaurací a jídelen. Tyto služby jsou seniory a lidmi s handicapem také využívány a měly by být podporovány. „Je velmi škoda, že zrušili donášku jídla z mateřské školy.“ (Senior, ORP Votice) 3.1.2. POTŘEBA POBYTOVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Přestože lidé chtějí žít a stárnout doma, uvědomují si, že v případě, kdy se jejich soběstačnost sníží natolik, že to již nebude možné ani za podpory rodiny, sousedů, známých či sociálních terénních služeb, je třeba zvážit možnost umístění do domova

9


pro seniory, domova pro osoby se zdravotním postižením či do domova se zvláštním režimem. „Podala jsem si žádost do DPS ve Vlašimi, chci ještě být doma, ale do budoucna to nebudu zvládat, především s topením.“ (Senior, ORP Vlašim) „Pro toho, kdo nemá rodinu, nebo je jen ležící, je třeba mít něco jako domov pro seniory.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Pečovatelská služba ta již nefunguje pro ty, kteří zapomínají nebo pro ty, co jsou již nepohybliví.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) Je však velmi důležité, aby i v tomto momentě mohli lidé zůstat co nejblíže své rodině, přátelům a známým. „Pro osoby nesamostatné je potřeba, aby tady byly domovy důchodců.“ (Senior, ORP Vlašim) „Kdyby tady přímo v obci byl domov pro staré lidi, to by se mi líbilo.“ (Senior, ORP Benešov)

3.1.3. POTŘEBA ZAJIŠTĚNÍ NÁVAZNÝCH SLUŽEB V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ Nejen sociální služby, ale také služby návazné jako je například rehabilitace, zdravotní cvičení či pedikúra pomáhají lidem s postižením a nemocným lidem setrvávat v domácím prostředí. Ne vždy je však pro osoby s handicapem možné tyto služby využívat ambulantně. V současné době však nejsou na území dostupné jakékoliv terénní návazné služby. „Rehabilitace nedojíždí do domácnosti.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) „Například pedikérka nechodí domů.“ (Senior, RP Benešov) V této souvislosti lidé zmiňovali důležitost terénní domácí zdravotní péče, která je klientům v území poskytována. „Není nutné k lékaři, péče se zajistí doma, je to uklidňující.“ (Pečující, ORP Vlašim) Především osamělí senioři by také ocenili službu, která by jim pomohla s údržbou bytů, domů a zahrad. Komerční služby si často vzhledem k jejich finanční náročnosti nemohou dovolit. Přesto však finančně přijatelná pomoc s údržbou bytu a domu může pomoci prodloužit období, kdy jsou lidé schopni setrvávat ve svém domácím prostředí, a potencionálně tak v území snižuje potřebnost pobytových sociálních služeb. „Nemám přímé příbuzné. Nevládnu umýt okna či pomoc na zahradě Ale z důchodu si to nemohu dovolit draze platit.“ (Senior, ORP Benešov)

3.1.4. POTŘEBA V OBLASTI PORADENSTVÍ Někteří senioři a osoby se zdravotním postižením se velmi těžko orientují v úředních záležitostech, poštou jim chodí různé smlouvy, písemné informace od dodavatelů energií, informace z bank, nabídky různých dealerů. „Potřebuji pomoc s vyplněním tiskopisů, potřebuji se poradit.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim)

10


Velmi často se v těchto záležitostech spoléhají na své děti. „Vše za mne vyřizuje rodina.“ (Senior, ORP Vlašim) Pokud lidé děti nemají, případně jejich děti žijí daleko a rodiče navštěvují nepravidelně, nemají nikoho, na koho by se mohli obrátit. Někteří se proto spoléhají na pomoc svých pečovatelek. „Pečovatelská služba není jen o té pomoci, ale měla by se dělat srdcem. Měla by pomoci lidem žít, poradit jim, pokud si neví rady.“ (Senior, ORP Votice) 3.1.5. POTŘEBA ZAJIŠTĚNÍ DOSTUPNÉHO BYDLENÍ VE FORMĚ MALOMETRÁŽNÍCH A BEZBARIÉROVÝCH BYTŮ Osoby se zdravotním postižením i senioři se v současné době často potýkají s finančními problémy, stává se, že jejich finanční možnosti neodpovídají potřebným nákladům na samostatné bydlení. Tito lidé jsou v otázkách bydlení často závislí na svých rodinách. „Moc by mi pomohlo, kdybych měla vlastní bydlení a nebyla závislá na pomoci bratra.“ (Osoba se zdravotním postižení, ORP Vlašim) Někteří si nemohou dovolit platit komerční nájemné, často se proto stávají klienty pobytových sociálních služeb. V některých případech by stačilo a dokonce by pro ně bylo vhodnější finančně dostupné „sociální bydlení“ (malometrážní a bezbariérové byty), které člověka nevyčleňuje z normálního, běžného života. „V budoucnu bych chtěl mít možnost bydlení, kde bych mohl žít i se svou partnerkou. Jen se bojím, abychom ho zaplatili.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Až si najdu partnerku, s kterou budu chtít žít, už nebudu moci bydlet tady v chráněném bydlení.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) 3.1.5. POTŘEBA ZAJIŠTĚNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ Jelikož jsme se v rámci této analýzy potřeb zaměřili na potřeby obyvatel venkovských lokalit, problematika zajištění dopravní oblasti patřila mezi důležitá témata rozhovorů. Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou byla vzhledem k potřebám našich respondentů hodnocena jako nedostatečná. Je třeba si uvědomit, že obyvatelé menších obcí musí denně dojíždět na běžné nákupy, k lékaři, za službami a často jsou zcela odkázáni na veřejnou dopravu, která jim však ne vždy vyhovuje – autobusy nejsou nízkopodlažní, cena je vysoká a časové intervaly mezi jednotlivými spoji nevyhovující. „Tady se v obchodě ani nesežene vše z toho základního a o víkendu tady nejezdí autobus.“ (Senior, ORP Votice) „Z vesnice se hůře dostávám k lékaři.“ (Senior, ORP Votice) „Nemáme auto, se synem se nedostaneme do stacionáře, nemůžu jít ani do práce.“ (Pečující, ORP Vlašim)

11


„Zrušili autobusovou linku, kterou jsme používali k dopravě do denního stacionáře. Dcera tak v současné době nikam nejezdí a nemá tedy možnost být mezi vrstevníky.“ (Pečující, ORP Votice) Klienti ambulantních sociálních služeb by ocenili, pokud by dopravu zajistil poskytovatel služby. „Kdyby si pro syna přijeli ze stacionáře přímo domů, to by pomohlo.“ (Pečující, ORP Vlašim) „Pomohlo by svážení klientů denního stacionáře.“ (Pečující, ORP Votice) V některých případech by senioři a osoby se zdravotním postižením rádi využili „taxi“, které by bylo uzpůsobené jejich potřebám, a cena za tuto dopravu by byla nižší, než je cena dostupné komerční taxislužby. „Nemůžu jít na vlak ani na autobus. Zastávka je daleko, nedojdu tam. Potřebuji dovézt k lékaři nebo třeba i na hřbitov.“ (Senior, ORP Benešov) „Pomohlo by mi, kdyby syna občas někdo odvezl do školy.“ (Pečující, ORP Votice)

3.1.6. POTŘEBA AKTIVNÍHO ZPŮSOU ŽIVOTA, POTŘEBA DOSTUPNÝCH VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Podpora seniorů a osob se zdravotním handicapem, tak, aby mohli žít aktivní život a nebyli ohroženi sociální izolací a osaměním, spočívá v podpoře jejich začlenění do majoritní společnosti, v odstraňování fyzických bariér v obcích, v zajištění potřebných kompenzačních pomůcek a zajištění pomoci ve formě doprovodů (například prostřednictvím práce dobrovolníků či sociální služby osobní asistence). V některých případech je také potřeba pomoci těmto lidem odstranit bariéry psychické. V rámci našeho šetření jsme si ověřili, že přestože je spektrum možností volnočasových činností seniorů a osob se zdravotním postižením omezené, tito lidé deklarují zájem o jakékoliv aktivity, které by jim přinesly potěšení. Pokud to lidem zdravotní stav dovolí, chtějí sportovat, bavit se, navštěvovat kulturní akce. Je třeba si uvědomit, že se mnohdy jedná o mladé lidi, kteří by chtěli svůj život prožít tak, jako jejich vrstevníci. „Miluji sportování.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) Občanské sdružení VILLA VALLILA nabízí svým klientům pracovní programy a volnočasové aktivity. „Líbí se mi i to osamostatňování. Pravidelně pracovat, sportovat, hrát divadlo. Při tom všem mi pomáhají asistenti.“ (Osoba se zdravotním postižením, klient VILLA VANILLA, o.s., ORP Votice) Oslovení respondenti by uvítali, kdyby se v regionu pro osoby se zdravotním postižením a seniory nabízelo více možností, než je tomu doposud. „Není tady žádná možnost setkávání starých lidí, třeba i sportovní aktivity, kam bych se nestyděl jít.“ (Senior, ORP Benešov) „Líbilo by se mi setkání pro staré – kafe a dort, něco jako představení dětí s pohoštěním, abych mohla přijít na jiné myšlenky.“ (Senior, ORP Benešov)

12


„Chtěl bych mít více příležitostí poznávat nové lidi. Třeba na odpolední diskotéce, kdyby byla.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Líbilo by se nám, kdyby tady někde bylo volnočasové centrum pro mladé lidi ve věku naší dcery, aby mohla někam jezdit sama. Jezdí tak do Prahy a to potřebuje doprovod, někdo musí s ní.“ (Pečující, ORP Benešov) „Chybí nám aktivity s jinými zdravotně postiženými dětmi, výlety, výjezdy.“ (Pečující, ORP Benešov) S tímto tématem souvisí také problematika bezbariérovosti měst a obcí. Lidem s omezenou mobilitou a vozíčkářům fyzické překážky mnohdy komplikují každodenní život tak, že někteří z nich se jen díky těmto překážkám stávají závislými na další osobě. „Ocenila bych nájezdy a sjezdy pro vozíčkáře, abych mohla s dcerou na náměstí, na návštěvu ke známým, vyjít na ulici, abych mohla normálně k doktorce do ordinace.“ (Senior, ORP Benešov) „Je mi líto lidí s holemi. Nikam se tady nedostanou.“ (Senior, ORP Benešov) Dále je třeba lidem zajistit potřebné kompenzační pomůcky, které jim pomáhají. „Mám opotřebovaný vozík, hrozí jeho rozlomení, zatím jsem příspěvek na nový nezískala. S tímto se na ulici bojím.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) „Jsem odkázaný na sluchadla, bez nich sám nic nevyřídím. Nevyhovuje mi, že jejich servis, výměnu apod. si mohu zajistit pouze v Praze.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) Přesto se někteří bez pomoci další osoby neobejdou. „Moc bych si přála, aby se mnou někdo chodil na vycházku.“ (Senior, ORP Benešov) „Moc rád bych třeba na fotbal, někam mezi lidi. Sám nemohu.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice)

3.1.7. POTŘEBA SOCIÁLNÍCH KONTATŮ Potřeba kontaktu s dalšími lidmi přímo navazuje na předchozí kapitolu. Každý člověk si chce zachovat společenské kontakty, někam patřit. „Dojdu jen na zahradu, sedím na pumpě a čekám, kdo půjde okolo.“ (Senior, ORP Benešov) „Bydlím sama ve velkém domě a je mi smutno. Manžel zemřel, příbuzní jezdí sporadicky. Chybí mi společnost lidí.“ (Senior, ORP Benešov) V této souvislosti je třeba zmínit význam pracovníků v sociálních službách, jelikož právě jejich návštěvy v rámci úkonů sociální péče klienti nevnímají pouze ve formě pomoci, ale vnímají je případně jako další a mnohdy dokonce jedinou možnou formu svého kontaktu s okolním světem. „Pečovatelky jsou milé, povídám si s nimi.“ (Senior, ORP Vlašim)

13


V rámci prevence sociální izolace a pocitům osamění by pro některé naše respondenty bylo vhodné využívat službu denního stacionáře. „Chybí mi společnost starých lidí, kam by mě mohli odvézt třeba na dopoledne, prostě nějaký klub, kde bych byla, když je dcera v práci.“ (Senior, ORP Benešov)

3.2 Specifické potřeby osob se zdravotním postižením 3.2.1. POTŘEBA ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY OSOBNÍ ASISTENCE Potřebu sociální služby osobní asistence deklarovali především osoby se zdravotním postižením v produktivním věku. Osobní asistence pomáhá klientovi na místě a v čase, který si on sám vybere, v jeho začlenění běžného života. „Především asistence mi usnadňuje život.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Neumím číst, psát, počítat, potřebuji pomoc asistenta.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Asistent mi pomáhá při cestě k lékaři, k psychologovi, nedokážu zopakovat to, co mi lékař řekne.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Pomohla by nám služba osobního asistenta, asistenta s autem.“ (Pečující, ORP Benešov) Osobní asistenti klientům často suplují přátele z majoritní populace. „Své problémy řeším s asistenty.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) 3.2.2. POTŘEBA DOSTUPNOSTI SOCIÁLNÍ SLUŽBY CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ Některá zdravotní postižení neumožňují lidem díky jejich sníženým kompetencím bydlení bez podpory rodiny či sociálních služeb. V tomto případě je důležitá pomoc prostřednictvím sociální služby chráněné bydlení (případně podpora samostatného bydlení). „Chráněné bydlení využívám, protože chci žít samostatně.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Nechci být závislá na rodičích, ráda bych žila samostatně, ale to bych úplně nezvládla.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Benešov)

3.2.3. POTŘEBA UPLATNĚNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA PRACOVNÍM TRHU Zařazení se do pracovního procesu je pro osoby se zdravotním postižením důležité pro jejich plnohodnotný a aktivní život. Uplatnění se na trhu práce je důležité nejen z důvodu zlepšení ekonomické situace, ale také z důvodu navázaní nových sociálních vazeb a tedy i jako prevence sociální izolace a sociálního vyloučení. „Dcera bude potřebovat práci v chráněné dílně, aby to zvládla. Aby byla mezi lidmi, aby nezapomínala to, co se ve škole naučila.“ (Pečující, ORP Benešov) Mezi osobami se zdravotním postižením však převažují osoby dlouhodobě nezaměstnaní.

14


V Benešově působí organizace Rytmus Benešov, o.p.s. Tato organizace zajišťuje sociální službu sociální rehabilitace (podporované zaměstnávání), pracovní rehabilitaci, vzdělávací aktivity a poradenskou činnost v oblasti zaměstnávání lidí se znevýhodněním. ÚP může v rámci svých kompetencí finančně podpořit prostřednictvím dotací vznik chráněných pracovních míst. „Po úraze jsem si za podpory dotace vybudoval chráněnou dílnu, brousím nože.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim)

3.3 Problematika obce Sázava Tato kapitola obsahuje informace, které jsme získali v průběhu 8 individuálních hloubkových rozhovorů se seniory žijícími v Sázavě. Přestože cílem našeho šetření nebylo detailně popsat potřeby obyvatel obce Sázava, považujeme za podnětné zmínit několik postřehů, které se v průběhu rozhovorů objevily a vztahovaly se přímo k životu v tomto městě. Obec Sázava leží na území ORP Benešov. Součástí Sázavy jsou městské části a osady Bělokozly, Černé Budy, Čeřenice, Dojetřice a Sázava. Správní obvod obce s pověřeným Městským úřadem Sázava je vymezen územím obcí Chocerady, Choratice, Ostředek, Sázava, Vodslivy a Xaverov.

3.3.1. ZAZNAMENANÉ POTŘEBY SÁZAVSKÝCH SENIORŮ 3.3.1.1. Zajištění kvalitních a dostupných terénních sociálních služeb V rámci našeho šetření se objevilo několik výtek ke kvalitě a dostupnosti terénních sociálních služeb. „Mám zkušenosti se špatnou komunikací s pracovníky RUAH o.p.s. Především se s nimi hodně špatně domlouvá čas.“ (Senior, Sázava) „Časové možnosti pečovatelky jsou omezené, má mnoho lidí a málo času. V Sázavě je málo pečovatelek na počet obyvatel.“ (Senior, Sázava) 3.3.1.2. Výstavba domu s pečovatelskou službou Byty v domu s pečovatelskou službou by dle seniorů vyřešily především problémy osamělých osob. Důležité je, aby tyto byty byly k dispozici přímo v Sázavě. „Kdyby tady byl domov pro staré lidi, kde by to bylo hezké.“ (Senior, Sázava) 3.3.1.3. Dostupnost pomoci s údržbou domů a zahrad V obci žije nezanedbatelný počet osamělých seniorů v rodinných domech, údržbu a péči o dům, domácnost a zahradu již velmi často nezvládají. Z tohoto důvodu by tito lidé ocenili finančně dostupnou pomoc cizí osoby. V některých případech také lidem chybí ověřené informace o osobách nabízejících tyto služby, je třeba si uvědomit, že se senioři často bojí oslovit neznámou firmu či řemeslníka.

15


„Nemám přímé příbuzné. Nevládnu umýt okna či cokoliv udělat na zahradě. Ale z důchodu si nemohu dovolit zaplatit nějakou firmu.“ (Senior, Sázava) „Nemohu si zaplatit úpravy domu a zahradníka.“ (Senior, Sázava) „Občas je třeba opravit televizi, rádio, nevím, na koho se tady obrátit.“ (Senior, Sázava) 3.3.1.4. Zvýšení úrovně bezbariérovosti Byly zmiňovány konkrétní lékařské ordinace. „Když byla žena nemocná, byla na vozíku, nemohl jsem ji zavést ani k lékařce, lékařka má schody.“ (Senior, Sázava) „K lékařce musím po schodech, trvá mi to dlouho a mám z toho vždy vysoký krevní tlak.“ (Senior, Sázava) „Naposledy jsem byla u lékaře před dvěma roky. A to mne tam museli nést dva chlapi, když jsem tam byla. Museli mne nést po schodech. A to už opakovat nechci.“ (Senior, Sázava) Seniorům dále také činí problémy některé chodníky, nájezdy a jiné bariéry. „Je mi líto lidí s holemi. Nikam se tady nedostanou.“ (Senior, Sázava) „Ocenila bych nájezdy a sjezdy pro vozíčkáře, abych mohla vycházet ven.“ (Senior, Sázava) 3.3.1.5. Zajištění finančně dostupné dopravy Obchody, lékař či pošta se nachází ve středu obce Sázava. Senioři z okrajových částí města však pěšky do centra nedojdou. I v pokročilém věku jsou tak často nuceni řídit osobní automobil nebo jsou odkázáni na pomoc sousedů a rodinných příslušníků, případně mohou využít pomoc pečovatelské služby. „Nemůžu jít na vlak ani na autobus. Vozit k lékaři a na hřbitov potřebuji.“ (Senior, Sázava) 3.3.1.6. Podpora spolkového života a sociálních kontaktů Pokud jsou senioři aktivní, mají zájem se stýkat, povídat si a účastnit se spolkového a klubového života, ocenili by tak podporu svých zájmových aktivit ze strany obce. „Není tady žádná možnost setkávání starších lidí, třeba i sportovní aktivity, kam bych se nestyděl jít.“ (Senior, Sázava) „Líbilo by se mi, kdyby se tady pořádala setkání pro seniory. Abychom přišli na jiné myšlenky.“ (Senior, Sázava) „Ráda bych se dostala do společnosti vrstevníků. Abych si mohla s někým popovídat.“ (Senior, Sázava) „Líbilo by se mi, kdyby nás někdo někdy někam zavezl, třeba na výlet.“ (Senior, Sázava) Potřeba kontaktu s dalšími lidmi přímo navazuje na předchozí odstavec. „Bydlím sama ve velkém domě a je mi smutno. Manžel zemřel, příbuzní jezdí sporadicky. Chybí mi společnost lidí, nejlépe dětí.“ (Senior, Sázava) V Sázavě také žijí i lidé imobilní, kteří celé dny tráví sami ve velmi omezeném prostoru svého bytu, domu či v jejich blízkosti. I tito lidé mají potřebu stýkat se s dalšími lidmi. „Dojdu jen na zahradu, sedím na pumpě a čekám, kdo půjde okolo.“ (Senior, Sázava) „Moc bych si přála, aby se mnou někdo chodil na vycházku. Jsem na vozíku, sama nikam nemohu.“ (Senior, Sázava)

16


Pokud osamělé seniory pravidelně nenavštěvují např. pečovatelky, bojí se, že pokud se dostanou do problému, nikdo se o jejich situaci nedozví. „Jedna paní tady zemřela opuštěná, nikdo za ní nechodil.“ (Senior, Sázava) Potřebu sociálních kontaktů může také zajistit sociální služba denního stacionáře. „Chybí tady něco jako denní centrum pro seniory.“ (Senior, Sázava) 3.3.1.7. Lavičky podél cest Senioři využívají vycházkové trasy, které mají v obci a jejím okolí k dispozici. Ocenili by, kdyby při těchto procházkách měli možnost odpočinku. „Ve městě a v okolí je málo laviček.“ (Senior, Sázava) 3.3.1.8. Informovanost Ne vždy měli účastníci naší diskuse dostatečné povědomí o sociálních službách, službách návazných, případně o formách pomoci, podpory či péče ze strany státu, obce či poskytovatelů služeb. „Nemáme tady dostatek informací.“ (Senior, Sázava)

4 PROBLEMATIKA FINANCÍ V současné době se stále více osob či rodin potýká s finančními problémy, tyto problémy se také dotýkají seniorů a osob se zdravotním postižením. „Nemám žádné problémy, jen ty finanční.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Mám málo peněz, léky jsou drahé, tak jsem si spočítal, že mohu za stravu vydat 25 Kč na den.“ (Senior, ORP Votice) Na finanční situaci člověka tak také přímo závisí využívání sociálních služeb či jiné formě pomoci. „Není možné využívat zpoplatněné služby, jak by bylo potřeba.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) „Nemohu si dopřát odebírání obědů, větší rozsah péče, častější koupání.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Finanční situace mě omezuje, nemohu si zaplatit vše, co bych potřeboval.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) Někteří lidé tak nemají auta, nemají finance na benzín, na jízdné. I z tohoto důvodu nemohou například některé služby využívat. „Na lupenku bych potřeboval pobyt u moře, ale to je drahé, jezdil jsem do Prahy na léčení, ale to je drahé, nemám na cestu.“ (Senior, ORP Benešov) „Ráda bych dala syna do denního stacionáře, nemám auto, proto tuto službu nevyužíváme.“(Pečující, ORP Vlašim) Ačkoliv naši respondenti byli ve většině případů příjemci příspěvku na péči, jeho výše však často neodpovídala nákladům na potřebnou péči. „Příspěvek máme, platíme za něj služby, nestačí to však.“(Pečující, ORP Vlašim)

17


Někteří lidé dokonce prostřednictvím příspěvku na péči hradí své základní potřeby, jako je strava, léky a poplatky za bydlení. „Mám nízký důchod a tak příspěvek na péči využívám i na jiné účely.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) Pro osoby, které žijí samy, je mnohdy velice těžké uhradit nálady na provoz domácnosti. „Bojím se, že když zdraží bydlení, tak nezaplatím nájem. Když žila manželka, měli jsme dva důchody, to se dalo zvládnout.“ (Senior, ORP Benešov) Důležité je, aby lidé, kterým to zdravotní stav dovolí, našli uplatnění na trhu práce. „S financemi problém nemám, pracuji.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim)

5 VNÍMANÁ SPECIFIKA VENKOVSKÝCH LOKALIT Účastníci šetření život na vesnici hodnotili jako klidnější oproti životu ve městě. „Na vesnici se žije lépe, je větší klid.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) „Na vesnici máme klid, hlavně je výhoda ta velká zahrada.“ (Pečující, ORP Vlašim) Přesto však považovali život na vsi z mnoha ohledů těžší než život ve městě. V rámci většiny rozhovorů respondenti zmiňovali různé komplikace, které s sebou život v menší obci přináší. „Není zde mnoho bezbariérových míst, horší dopravní obslužnost, méně služeb, ale lepší prostředí.“ (Pečující, ORP Vlašim) Z pohledu našich respondentů mají život na vesnici těžký především ti, kteří žijí osamoceně. „Na vesnici se žije příjemně, poklidně, ale jen, když je rodina, která s péčí pomůže.“ (Pečující, ORP Vlašim) „Lidem se na vesnici žije hůře. Zejména z důvodu dostupnosti služeb, lékařů, hlavně v případě, když člověk zůstane sám.“ (Senior, ORP Vlašim) Z vesnice jsou lidé nuceni za službami dojíždět. „Dostupnost služeb na vesnici je minimální, spíše žádná….“ (Pečující, ORP Vlašim) Handicapovaní obyvatelé menších obcí si stěžují v prvé řadě na nedostatečnou obslužnost regionu veřejnou dopravou. Především v porovnání s minulými roky se situace zhoršila, a to díky úbytku autobusových spojů. „Lidé na vesnici mají problém s dopravou. Některé dny se nikam nedostaneme.“ (Pečující, ORP Votice) „Problém je na vesnici s odvozem k lékařům.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) „Lidé na vesnici jsou závislí na dojíždění a více na pomoci ostatních sousedů.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) Dostupnost péče je tedy hodnocena na vesnici s porovnání s městem hůře. „Lidé ve městě mají lepší přístup ke zdravotní péči.“(Senior, ORP Votice) „Ve městě jsou dostupné služby“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) „Ve městě je vyšší dostupnost služeb.“ (Senior, ORP Vlašim)

18


Lidé mají také pocit, že lidé ve městech jsou více informováni o možnostech pomoci a péče. „Problémem je celková nedostupnost služeb, neinformovanost lidí, kteří bydlí na vesnici.“(Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice) Dle zkušeností respondentů je také úroveň bezbariérovosti vyšší ve městech než v menších obcích. „Ve městě jsou lepší podmínky, zejména v bezbariérovosti.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Votice)

6 INFORMOVANOST Oslovení respondenti měli informace pouze o službách, které využívali. V jiných případech mnohdy nedokázali popsat, jaké další služby by jim mohly pomoci, případně nevěděli, kde informace o možnostech pomoci získat. „Informace nemám, ani nevím, kde bych je získala.“ (Senior, ORP Benešov) „Já vůbec nevím, kde bych cokoliv zjišťovala.“ (Senior, ORP Benešov) Pokud lidé doposud nezjišťovali, jaké služby mohou osobám se zdravotním handicapem usnadnit život, zmiňovali, že v případě potřeby by se zeptali své rodiny, známých, lékařů či by zašli na obecní úřady. „Informace nemám, ale získala bych je od dcery“ (Senior, ORP Benešov) „Zeptala bych se sousedky, doktorky nebo bych se stavila na výboru.“ (Senior, ORP Benešov) Klienti sociálních služeb často uváděli, že jim informace o službách předali rodinní příslušníci. Ti jim velmi často také tuto péči zajistili. „Pečovatelky mi nosí obědy, tu službu mi zajistila rodina.“ (Senior, ORP Vlašim) Pokud již lidé jakoukoliv sociální službu využívají, další informace jim zprostředkovávají pracovníci v sociálních službách. „Důležité rady dostávám na rehabilitaci a v rané péči.“ (Pečující, ORP Vlašim) Lidé, především senioři, také získávají informace z denního tisku. „Nejvíce informací čerpáme z tisku, noviny jsou nám nejdostupnější.“ (Senior, ORP Vlašim) Pro pečující osoby a osoby se zdravotním postižením je důležitá dostupnost informací na internetu. „Co potřebuji, si najdu na internetu.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) V rámci šetření jsme zaznamenali výtky k míře a kvalitě informování ze strany úřadů. „Potřebovali bychom větší podporu za strany úřadů, více informací.“ (Osoba se zdravotním postižením, ORP Vlašim) Respondenti si uvědomují, že v prvé řadě je důležitý především jejich zájem informace získat. „Sami se musíme ptát, ale informace se v současné době dají získat.“ (Pečující, ORP Vlašim) Ocenili by však, kdyby bylo možné informace získat „na jednom místě“ v „kompletní podobě“. „Byl by vhodný jeden zdroj, který by sjednocoval existující roztříštěné informace.“ (Pečující, ORP Vlašim)

19


7 ANALÝZA POTŘEB PEČUJÍCÍCH RODIN Rodiče postižených dětí v prvé řadě intenzivně přemýšlí nad budoucností, z které mají strach. Pokládají si několik zásadních otázek, které se jim „v hlavě“ promítají každý den. - Co bude po ukončení školní docházky? - Kde bude bydlet? - Jak bude trávit svůj čas? - Najde si práci? „Mám strach z budoucnosti. Co bude syn dělat, kde bude bydlet, kdo se o něho postará?“ (Pečující, ORP Benešov) Čím jsou rodiče starší, tím více se o budoucnost svých dětí obávají. Především přemýšlí, kdo se o dítě postará, až oni nebudou moci. „Mám onkologické problémy, sama se o sebe nebudu moci postarat. Co bude s dcerou, až zemřu? Kdo ji bude dělat opatrovníka?“ (Pečující Senior, ORP Vlašim) „Obávám se, kdo se o syna postará, až budeme s manželem staří.“ (Pečující, ORP Vlašim) Konkrétní potřeby jednotlivých rodin jsou pak rozdílné, vždy záleží na věku, diagnóze a zdravotních perspektivách dítěte. Podporu potřebují rodiny, do které se narodí dítě se zdravotním handicapem, hned od prvních chvil života dítěte. Ne vždy se jim však pomoc/podpora a péče dostává. „Nejhorší to bylo po porodu syna a v jeho útlém dětství, teď už jsme najeli na režim a zvládáme….“ (Pečující, ORP Vlašim) „Co potřebuji, nyní již najdu, ale na začátku je potřeba, aby mámu někdo podpořil.“ (Pečující, ORP Benešov) Důležité je zajištění dostupných odlehčovacích služeb, terénních i pobytových. Díky těmto službám pak pečující mohou lépe zvládnout jejich náročnou situaci. „Pomohla by nám dobrovolná asistence, možnosti hlídání, družina.“ (Pečující, ORP Votice) „Chybí nám denní stacionář, který by byl tady v blízkosti.“ (Pečující, ORP Vlašim) „Potřebovali bychom službu, která by přišla za babičkou, když chceme odjet. Službu, která by přišla za ní.“ (Pečující o seniora, ORP Benešov) „Do budoucna budeme potřebovat péči přes den, kdy babička nebude moc být doma sama.“ (Pečující o seniora, ORP Benešov) „V současné době řešíme naplnění dopoledne, ideální by byl stacionář.“ (Pečující, ORP Benešov) „Potřebovali bychom něco, kam by děti mohly chodit po škole.“ (Pečující, ORP Benešov) Pečující osoby se mnohdy o své blízké starají v průběhu celého dne. Nesmíme tak zapomínat, že syndromem vyhoření jsou pečující osoby ohroženy stejnou měrou jako ostatní pomáhající profese v sociálních službách. „Musím to zvládat, ale péče o syna je vyčerpávající.“ (Pečující, ORP Benešov) Ženy nemají čas na své partnery, mnohdy je pak tato situace příčinou rozpadu manželství.

20


„Zvládám to, jen bych někdy ocenila více času pro sebe nebo pro sebe a partnera.“ (Pečující, ORP Vlašim) V rámci našeho šetření respondenti zmiňovali důležitost psychické podpory ze strany své rodiny, přátel a známých, v některých případech i potřebu zajištění odborné pomoci. „Pomáhá mi podpora přátel, sdílení zkušeností.“ (Pečující, ORP Votice) „Chybí mi možnost popovídat si o problémech s odborníky, vědět, že nejsem doma se svými problémy sama.“ (Pečující, ORP Votice) „Chceme se setkávat v blízkém Benešově.“ (Pečující, ORP Benešov) „Potřebuji kontakt s ostatními rodiči stejně postižených dětí.“ (Pečující, ORP Benešov) Osoby pečující řeší také problematiku zaměstnání. Pokud však o blízkou osobu pečují 24 hodin denně, do běžného pracovního procesu se nemají šanci zapojit. „Nevím, kde hledat zaměstnání, které by bylo možné podřídit péči o dcerku.“ (Pečující, ORP Votice) „Ráda bych pracovala, ale zatím nevím, jak to udělat. Ve školce může být odpoledne, ale až bude ve škole, nebude moci do družiny, nebude mít na odpoledne asistenta.“ (Pečující, ORP Votice) Pečující rodiče také deklarovali potřebu služeb návazných. „Důležité je zajištění kvalitní rehabilitace, rané péče a hipoterapie..“ (Pečující, ORP Vlašim)

8 ZÁVĚRY Závěrečná zpráva popisuje problémové oblasti, které byly v průběhu šetření identifikovány. Dále jsou zde navržena doporučení, která vycházejí ze zjištěných skutečností a jsou vztažena ke sledovaným cílovým skupinám. Tato doporučení jsou určena především k další diskusi v rámci pracovních skupin.

OBLAST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB -

Podpora stávajících pečovatelských služeb, služeb osobní asistence a odlehčovacích služeb. Zajištění dostupnosti terénních sociálních služeb v rámci celého území. Zajištění dostupnosti pečovatelské služby ve večerních hodinách a o víkendech. Zajištění pobytové odlehčovací služby pro osoby se zdravotním postižením, kde o ně bude postaráno po té, co se rodina nebude moci již starat. Podpora sociální aktivizace seniorů a osob se zdravotním postižením. Podpora služeb, které částečně slouží jako prevence sociálního osamění a izolace. Zajištění dostupnosti sociální služby chráněné bydlení a podpora samostatného bydlení.

21


OBLAST SLUŽEB NÁVAZNÝCH -

Monitoring potřeb osob osamělých v oblasti poradenství. Podpora inkluse osob se zdravotním postižením do majoritní společnosti. Zajištění dopravy pro klienty ambulantních sociálních služeb. Zajištění dopravy k lékaři. Zajištění pomoci v péči o dům a zahradu.

OBLAST BYDLENÍ -

-

Pravidelný monitoring bytové situace osamělých seniorů a osob se zdravotním postižením (ve spolupráci s pečovatelskou službou, lékaři apod.). Pravidelný monitoring životních podmínek seniorů a osob se zdravotním postižením. Zajištění nabídky alternativních forem bydlení v případě nepříznivé bytové situace seniorů a osob se zdravotním postižením pomocí zajištění dostatečné nabídky malometrážních a bezbariérových bytů. Zajištění nabídky chráněného bydlení pro osoby se zdravotním postižením.

OBLAST BEZBARIÉROVOSTI -

Zvyšování úrovně bezbariérovosti. Zajištění dostupnosti kompenzačních pomůcek.

INFORMOVANOST -

-

Zajistit dostupnost informací o možnostech pomoci, péče či podpory, které by lidé získali v momentě, kdy je potřebují. Zajištění efektivní distribuce katalogu sociálních služeb a jeho pravidelná aktualizace. Pravidelné předávání informací o sociálních službách a službách návazných odborníkům, kteří v rámci svého povolání jsou s osobami se zdravotním postižením v každodenním kontaktu (např. lékaři). Zajištění informovanosti pečujících o způsobech péče. Zajištění dostupnosti informací o půjčovně kompenzačních pomůcek. Podpora a zajištění setkávání pečujících o osoby se zdravotním postižením (výměna zkušeností, zachování sociálních kontaktů). Podpora komunitního plánování sociálních služeb.

PODPORA SPOLKOVÉHO ŽIVOTA, PREVENCE SOCIÁLNÍ IZOLACE A OSAMĚNÍ -

Podpora stávající seniorských aktivit. Rozšiřování nabídky volnočasových aktivit cílených na skupinu seniorů. Zajištění dostatečné informovanosti seniorů. Podpora aktivit cílených na seniory se zdravotním omezením. Podpora aktivit cílených na osoby se zdravotním postižením. Podpora akcí cílených na osamělé seniory a osoby se zdravotním postižením. Rozvoj aktivit seniorských klubů a spolků, jejichž cílem je prevence osamělosti a sociální izolovanosti seniorů (pozvánky k účasti formou osobních pozvánek, akce typu „přiveďte

22


-

svého souseda/sousedku“, kontakt s členy klubů a zájmových spolků, kteří se již ze zdravotních důvodů pravidelných akcí nemohou účastnit apod.) Návštěvy osamělých seniorů a osob se zdravotním postižením v domácnostech. Podpora místních komunit.

PODPORA PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM -

Podpora osob se zdravotním postižením v uplatnění se na pracovním trhu. Zvýšení informovanosti místních zaměstnavatelů o možnostech zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zvýšení jejich motivace.

23

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV

Recommend Documents