ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ OKRESU BENEŠOV Červen 2014

Analýza neprošla jazykovou korekturou

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV – se zaměřením na potřeby osob se zdravotním postižením v produktivním věku

Autor: Mgr. Petra Dobiášová Datum: Červen 2014

1


OBSAH 1

2

3

4

5

6

7

8

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŠETŘENÍ ..................................................................................... 3 1.1

Kontext a cíle realizovaného šetření ........................................................................... 3

1.2

Metodika šetření a průběh sběru informací ............................................................... 3

1.3

Struktura vzorku .......................................................................................................... 4

POTŘEBY V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SLUŽEB NÁVAZNÝCH .................................... 5 2.1

Formy pomoci, podpory a péče, které osoby se zdravotním postižením využívají .... 5

2.2

Nedostupné formy pomoci, podpory a péče .............................................................. 5

POTŘEBY V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI .............................................................................. 6 3.1

Popis současného stavu ............................................................................................... 6

3.2

Doporučení .................................................................................................................. 7

POTŘEBY V OBLASTI BYDLENÍ............................................................................................. 8 4.1


4.2

Doporučení .................................................................................................................. 8

POTŘEBY V OBLASTI TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU ................................................................. 9 5.1


5.2

Doporučení .................................................................................................................. 9

PROBLEMATIKA BEZBARIÉROVOSTI ................................................................................. 10 6.1

Popis současného stavu ............................................................................................. 10

6.2

Doporučení ................................................................................................................ 10

INFORMOVANOST ............................................................................................................ 10 7.1

Popis současného stavu ............................................................................................. 10

7.2

Doporučení ................................................................................................................ 10

ZÁVĚRY ............................................................................................................................. 11

2


1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŠETŘENÍ

1.1 Kontext a cíle realizovaného šetření Výzkum potřeb občanů ve vazbě k řešení nepříznivých životních situací je navržen jako jeden z podkladů pro nový Komunitní plán sociálních služeb okresu Benešov, který navazuje na provázanost sociálních služeb ORP Benešov, ORP Vlašim a ORP Votice. Plánování sociálních služeb pro občany Benešovska vychází z předpokladu, že mají-li být sociální služby pro občany efektivní, je zapotřebí vycházet ze samotné potřebnosti existujících služeb a případně identifikovat služby nové, které pro občany území nejsou dostupné, ale jejich potřebnost je danou skupinou obyvatel pociťována. Naše šetření se zaměřilo na zjišťování potřeb cílové skupiny definované těmito kritérii: - osoby se zdravotním postižením; - obyvatelé měst Benešov, Vlašim a Votice; - osoby ve věku 18-65 let. Závěrečná zpráva popisuje potřeby, které byly v průběhu šetření identifikovány. Dále jsou v textu navržena doporučení, která vycházejí ze zjištěných skutečností a jsou vztažena ke sledované cílové skupině. Tato doporučení jsou určena především k další diskusi v rámci pracovních skupin. V rámci diskuse nad jednotlivými opatřeními je třeba také vycházet ze skutečnosti, že osoby se zdravotním postižením tvoří velmi rozdílnou skupinu a jednotlivá opatření jejich podpory by měla být vždy koncipována na základě individuálních potřeb.

1.2 Metodika šetření a průběh sběru informací Pro účely našeho šetření jsme použili výzkumnou metodu individuálních hloubkových rozhovorů. Tato metoda patří mezi nejzákladnější metody kvalitativního sociologického výzkumu. Šetření se celkem zúčastnilo 11 osob se zdravotním postižením. Individuální rozhovory byly realizovány v dubnu 2014.

3


1.3 Struktura vzorku Tabulka č. 1: Specifikace vzorku respondentů – osoby se zdravotním postižením ORP

Pohlaví Věk

Informace o respondentu

1. 2. 3. 4.

Benešov Benešov Benešov Votice

Žena Žena Muž Muž

28 20 32 37

5. 6. 7.

Votice Votice Vlašim

Žena Žena Muž

51 44 39

8. 9. 10. 11.

Vlašim Vlašim Vlašim Vlašim

Muž Žena Žena Žena

38 54 33 33

Maniodepresivní porucha, v domácnosti s rodiči. Mentální postižení, v domácnosti s rodiči. Imobilní, v domácnosti s rodiči. Onemocnění centrálního nervového systému, vlastní domácnost. Imobilní, v domácnosti s manželem. Zrakové onemocnění, v domácnosti s rodiči. Omezená schopnost pohybu, v domácnosti s manželkou a dětmi. Imobilní, v domácnosti s matkou. Osteoporóza, v domácnosti s manželem. Roztroušená skleróza, v domácnosti s 2 nezletilými dětmi. Amputovaná končetina, v domácnosti s nezletilou dcerou.

4


2 POTŘEBY V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SLUŽEB NÁVAZNÝCH Popsané potřeby a zkušenosti s formami pomoci, péče a podpory vychází z informací, které jsme získali od oslovených respondentů v průběhu našeho šetření.

2.1 Formy pomoci, podpory a péče, které osoby se zdravotním postižením využívají Pokud situace dovolí, snaží se osoby se zdravotním postižením zůstat co nejdéle na pomoci cizí osoby nezávislí. „Zatím se snažím vše, co potřebuji, zvládnout sama.“ (Vlašim) „Každodenní péči zvládám sám, bez pomoci.“ (Votice) Pokud pomoc potřebují, obrací se v prvé řadě na svou rodinu a přátele. „Hodně zvládnu sama, případně mi pomáhá maminka.“ (Benešov) „Pomáhat potřebuji především s doprovody na cestách, pomáhají rodiče či kamarádi.“ (Benešov) „Co nezastanu sám, zastane manželka.“ (Vlašim) „Maminka se stará o celou domácnost, pomáhá mi s hygienou, pokud je třeba, doprovází mne k lékaři.“ (Vlašim) „Přestože žiji sama, maminka mne denně navštěvuje.“ (Vlašim) „Maminka mne doprovází k lékaři, pomáhá i při hygieně.“ (Vlašim) „Nevyužívám doposud žádnou službu, pouze pomáhá rodina.“ (Vlašim) Někteří účastníci našeho šetření měli zkušenosti se sociálními službami, a to konkrétně se službou osobní asistence a pečovatelskou službou. Potřebu osobní asistence deklarovali především mladší účastníci, tato služba jim pomáhá v oblasti podpory v začlenění se do běžného života majoritní populace. „Potřebuji pomoc při hledání zaměstnání a asistenci, aby mne pak nevyhodili.“ (Benešov) „Hodně mi pomáhají rodiče, jsem na nich závislá, proto bych časem raději chtěla využívat služby osobního asistenta, abych všude nemusela chodit s mamkou.“ (Benešov) Pečovatelskou službu naopak využívali „starší“ účastníci šetření. „V obslužnosti mi pomáhá manžel a pečovatelská služba. Přivezou oběd, nákup, pomůžou s úklidem.“ (Votice, 51 let)

2.2 Nedostupné formy pomoci, podpory a péče V rámci našeho šetření respondenti nevyjádřili potřebu sociální služby, která by v současné době na sledovaném území byla nedostupná. Nedostupnost služeb byla zmíněna pouze v souvislosti s jejich finanční náročností. „Osobní asistence, kterou bych potřeboval, je moc drahá, ale zatím mi pomáhá rodina, tak to jde.“ (Benešov)

5


Respondenti však postrádali služby návazné, a to především rehabilitační služby. „V rámci rehabilitace jsou dlouhé intervaly, chybí pravidelnost.“ (Vlašim) „Pomohlo by mi pravidelnější rehabilitační cvičení.“ (Vlašim)

3 POTŘEBY V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI 3.1 Popis současného stavu Pokud to lidem zdravotní stav dovolí, deklarují zájem zapojit se do pracovního procesu. „Do práce chodím a jsem za to vděčný, přestože jsem z práce vždy unavený a volný čas tak prospím.“ (Vlašim) Někteří by rádi pracovali doma, jiní by naopak preferovali práci mimo domácí prostředí. Někteří by se rádi uplatnili na otevřeném trhu práce, jiní naopak pouze v rámci chráněných pracovních míst. Vždy záleží na daných schopnostech jedince. „Ideální by pro mne byla práce doma, tak, abych si ji mohl naplánovat dle momentálního zdravotního stavu.“ (Benešov) „Mohla bych pracovat v chráněné dílně, do jiné práce jít nemohu. Tady v Benešově tuto možnost nemám.“ (Benešov) „Jsem schopna pracovat jen doma, ale práci hledám už tři roky a nedaří se mi to.“ (Vlašim) „Pracovat mohu pouze doma.“ (Vlašim) „Měla by se podporovat především chráněná pracovní místa.“ (Votice) „Úřad práce by měl klást větší důraz na individuální akční plán klienta.“ (Votice) Pro osoby se zdravotním postižením neznamená zařazení se do pracovního procesu1 pouze seberealizaci v pracovní oblasti a zvýšení příjmu, ale také navázání sociálních kontaktů a potírá tak jejich vyloučení z majoritní společnosti. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v jakékoliv formě slouží jako prevence osamění a sociální izolace, prostřednictvím zaměstnání mají lidé šanci se také aktivně zapojit do života naší společnosti. „Měla by se podporovat chráněná pracovní místa, i kvůli sociálním kontaktům. (Vlašim) Placené zaměstnání je pak i významným prvkem pro budování sebeúcty, sebevědomí. Pro osoby se zdravotním postižením však není lehké se na pracovním trhu uplatnit. „Zaměstnavatelé neberou ohled na mé zdravotní postižení, není lehké se uplatnit.“ (Benešov) „Práci hledám už tři roky a nedaří se mi to.“ (Vlašim) Tito lidé jsou velmi ohroženi nezaměstnaností2 a tedy nečinností a izolovaností od běžného života. 1

Může se jednat o uplatnění na otevřeném pracovním trhu, v chráněném zaměstnávání, případně v sociálně rehabilitačních dílnách. 2 Počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením je dvakrát až třikrát vyšší než v běžné populaci. (Zdroj: „Employment of disabled people in eEurope in 202“)

6


K hlavním důvodům nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením v regionu patří předsudky zaměstnavatelů, neinformovanost o podmínkách a možnostech zaměstnávání osob se zdravotním postižením a nedostatek chráněných pracovních míst. „Zaměstnavatelé nechtějí zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, přestože na ně mají úlevy, protože oni nikdy nemají výkon jako zdraví lidé.“ (Vlašim) „Na Vlašimsku není žádná nabídka práce pro osoby se zdravotním postižením, na Benešovsku obecně chybí i chráněné dílny.“ (Vlašim) Pokud se našim respondentům podařilo na pracovním trhu uplatit, tento fakt připisovali „štěstí“ či „náhodě“. Vždy však deklarovali vlastní aktivitu, nespoléhali se na pomoc ze strany úřadu práce či dalších zprostředkovatelů. „To, že mám práci, byla to spíše náhoda, dlouho jsem práci hledal, zaměstnavatele jsem sám oslovoval.“ (Vlašim) „Rok jsem hledal zaměstnání, pak jsem se o možnosti dozvěděl od přátel, zaměstnavatele jsem oslovil sám.“ (Votice) „Oslovoval jsem sám, případně mi pomáhala manželka. Nakonec jsem náhodou práci získal.“ (Vlašim) Ve většině případů však respondenti toto „štěstí“ neměli. „Sám jsem hledal na internetu, ale pro vozíčkáře tady práce není.“ (Vlašim) V oblasti zaměstnanosti mohou osoby se zdravotním postižením využít služby obecně prospěšné společnosti Rytmus Benešov, o.p.s. Tato organizace podporuje lidi se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním v aktivním zapojení do společnosti a seberealizaci, zejména při vzdělávání a pracovním uplatnění v běžném prostředí. „Do práce chodím jen díky organizaci Rytmus o.p.s. Benešov.“ (Benešov) „Pomohl mi Rytmus o.p.s. Benešov.“ (Votice) ÚP může v rámci svých kompetencí finančně podpořit prostřednictvím dotací vznik chráněných pracovních míst. „Po úraze jsem si za podpory dotace vybudoval chráněnou dílnu, brousím nože.“ (Vlašim) Pokud byli naši respondenti schopni či ochotni za prací dojíždět, deklarovali, že vzdálenost do cca 20 kilometrů, případně 20 minut, by pro ně nebyla zásadní překážka.

3.2 Doporučení -

Zajištění dostupnosti motivačních programů pro osoby se zdravotním postižením. Podpora programů, jejichž cílem je pomoc lidem se zdravotním postižením nejen se získáním zaměstnání, ale i s jeho následným udržením (pracovní rehabilitace). Podpora chráněných míst a sociálně terapeutických dílen. Zvýšení informovanosti lokálních zaměstnavatelů o výhodách, které zaměstnávání osob se zdravotním postižením přináší (finanční možnosti, poradenství apod.).

7


-

Zvýšení informovanosti osob se zdravotním postižením o možnostech uplatnění se na trhu práce. Zvyšování úrovně společenské odpovědnosti zaměstnavatelů.

4 POTŘEBY V OBLASTI BYDLENÍ 4.1 Popis současného stavu Pro osoby se zdravotním postižením je v prvé řadě důležité, aby bydlení bylo přizpůsobené jejich individuálním potřebám. V tomto směru je zásadní, aby byli lidé informováni o možnostech úpravy bytů a o možné finanční podpoře ze strany státu. „Mám bezbariérový byt, který je přizpůsoben současnému stavu. Zatím mi to, jak je upraven, vyhovuje.“ (Vlašim) „Bydlení jsme díky příspěvku z úřadu práce kompletně předělali.“ (Vlašim) Někteří lidé však díky svým sníženým kompetencím samostatné bydlení, i v případě že je plně uzpůsobené jejich zdravotnímu handicapu, nezvládají. Ne vždy se také chtějí, případně mohou, spolehnout na pomoc své rodiny. Dostupnost podpory prostřednictvím sociální služby chráněné bydlení či podpora samostatného bydlení je pro ně nezbytná. „Žiji s rodiči, ale přála bych se osamostatnit. Ráda bych žila v chráněném bydlení.“ (Benešov) „Chráněné bydlení využívám, protože chci žít samostatně.“ (Votice) Osoby se zdravotním postižením se v současné době také velmi často potýkají s finančními problémy. V některých případech se stává, že jejich finanční možnosti neodpovídají potřebným nákladům na samostatné bydlení. „Moc by mi pomohlo, kdybych měla vlastní bydlení a nebyla závislá na pomoci bratra. Ale nemám peníze. Bydlím s dětmi u bratra.“ (Vlašim) Jejich potřebám by pak vyhovovalo dostupné „sociální bydlení“, tedy finančně dostupné malometrážní a bezbariérové byty. „V budoucnu bych chtěl mít možnost bydlení, kde bych mohl žít i se svou partnerkou. Bydlení, které bychom finančně zvládli.“ (Votice)

4.2 Doporučení -

Zajištění dostatečné nabídky malometrážních a bezbariérových bytů. Zajištění dostupnosti tzv. „sociálního bydlení“. Zajištění dostatečné nabídky chráněného bydlení pro osoby se zdravotním postižením.

8


5 POTŘEBY V OBLASTI TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU 5.1 Popis současného stavu Respondenti v rámci našeho šetření deklarovali potřebu aktivního trávení volného času a to především ve společnosti dalších lidí. „Snažím se být v kontaktu s lidmi.“ (Votice) „Rád sportuji.“ (Votice) Většinu svého volného času věnují individuálním pasivním aktivitám v domácím prostředí. „Čas trávím na internetu, především na facebooku.“ (Vlašim) Dále pak chodí na procházky, velmi často opět sami. „Co dělám? Je to internet, chodím sám na procházky, sleduji fotbal.“ (Vlašim) „Věnuji se domácím pracím, četbě, angličtině, chodím na procházky.“ (Votice) „Záleží na počasí, chodím ven nebo si čtu, hodně jsem na internetu.“ (Votice) Pokud lidé nechodí do práce, sociální kontakty jim zajišťují především rodinní příslušníci, poté, co se vrátí ze zaměstnání či ze školy. „Jsem stále s maminkou, chodím s ní ven, plavat, vaříme spolu, navštěvujeme její kamarádky.“ (Benešov) „Jsem s rodinou, s dětmi.“ (Vlašim) Někteří obyvatelé Benešova a okolí využívají také služby organizace Rytmus Benešov, o.p.s. „Pracuji na zahradě, jezdím do Rytmusu, koukám na internet.“ (Benešov) Spektrum volnočasových aktivit určených pro osoby se zdravotním postižením je v regionu omezené. Tito lidé však chtějí sportovat, bavit se, navštěvovat kulturní akce tak jako ostatní. Aktivity však musí být přizpůsobené jejich handicapu. „V Benešově nejsou žádné možnosti aktivního vyžití určené vozíčkářům.“ (Vlašim) „Chybí aktivity pro vozíčkáře.“ (Vlašim) „Nemám tady, kde bych potkával své vrstevníky.“ (Vlašim) Volnočasové aktivity by také měly odpovídat finančním možnostem, které osoby se zdravotním postižením mají. „Nic moc nepodnikám, nikam nejezdím, protože nemám peníze.“ (Benešov) „S tím, jak trávím čas, nejsem spokojená, nic moc nemůžu, mám málo peněz.“ (Benešov)

5.2 Doporučení -

Podporovat a rozšiřovat volnočasové aktivity uzpůsobené osobám se zdravotním postižením. Podporovat místní komunity.

9


6 PROBLEMATIKA BEZBARIÉROVOSTI 6.1 Popis současného stavu Lidem s omezenou mobilitou a vozíčkářům mnohdy komplikují každodenní život různé bariéry. „Chybí spousta bezbariérových přístupů, nejhorší je, že třeba i k lékařům.“ (Votice)

6.2 Doporučení -

Zvyšování úrovně bezbariérovosti.

7 INFORMOVANOST 7.1 Popis současného stavu Oslovení respondenti měli informace pouze o službách, které využívali, se kterými měli zkušenosti. V jiných případech mnohdy nedokázali popsat, jaké další služby by jim mohly pomoci. „Základní povědomí o službách mám, ale blíže jsem se o tuto problematiku zatím nezajímala.“ (Vlašim) „Informací asi mnoho nemám, ale zatím mi to takto vyhovuje, nezajímala jsem se o více možností, nejsou potřeba.“ (Vlašim) „Dosud nebyla potřeba se blíže zajímat.“ (Vlašim) „O sociální služby jsem se doposud nezajímal.“ (Vlašim) Potvrdilo se nám opět především to, že pokud lidé informace nepotřebují, nesnaží se je získat, a to platí i pro osoby se zdravotním postižením. Ve většině případů však tito lidé časem zajisté pomoc, podporu či péči budou potřebovat a o možnostech v území by tedy měli být informováni. Z tohoto je třeba zajistit dostatek informací tam, kde tyto informace budou zjišťovat – tedy u lékařů, na úřadě práce a sociálních odborech. „Zeptala bych se lékaře nebo na úřadě.“ (Votice) Obecně platí, že úroveň počítačové gramotnosti osob se zdravotním postižením je vyšší ve srovnání s ostatními cílovými skupinami, pro které se plánují sociální služby. Osoby se zdravotním postižením tak mnohem častěji hledají informace na internetu. „Hledal bych na internetu.“ (Vlašim)

7.2 Doporučení -

Zajistit dostupnost informací o možnostech pomoci, péče či podpory.

10


-

-

Zajištění efektivní distribuce katalogu sociálních služeb a jeho pravidelná aktualizace. Zajištění dostupných a aktuálních informací na webovém portálu. Pravidelné předávání informací o sociálních službách a službách návazných odborníkům, kteří v rámci svého povolání jsou s osobami se zdravotním postižením v každodenním kontaktu (např. lékaři). Podpora komunitního plánování sociálních služeb.

8 ZÁVĚRY Z námi zjištěných potřeb osob se zdravotním postižením ve věku od 18 do 65 let vyplývá, že pokud je to možné, tito lidé potřebují podporu především v rámci začleněné do běžného života majoritní populace. Deklarují potřebu podpory v uplatnění na trhu práce, potřebu dostupnosti uzpůsobených volnočasových aktivit, potřebu přizpůsobeného bydlení v rámci běžného bytového fondu, případně potřebu bydlení za podpory sociálních služeb. Pokud to tedy není nezbytně nutné, tito lidé chtějí být na pomoci sociálních služeb nezávislí. Přesto však je třeba pro tuto cílovou skupinu zajistit dostupnost sociálních služeb: -

Osobní asistence.

-

Podporované zaměstnávání.

-

Podporované a chráněné bydlení.

11

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV

Recommend Documents