Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Analýza postavení VZP v systému zdravotní péče v ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autorka práce:
Ing. Vladimír Konečný
Věra Gonsorčíková
Brno 2008
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Vladimíru Konečnému a Ing. Robertu Plagovi za odborné rady a cenné připomínky, které mi během zpracování této práce poskytli.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza postavení VZP v systému zdravotní péče v ČR“ vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškeré použité zdroje.
Ve Znojmě dne 25. 4. 2008
…………………………
Abstrakt GONSORČÍKOVÁ, V. Analýza postavení VZP v systému zdravotní péče v ČR. Bakalářská práce. Brno, 2008.
Bakalářská práce se zabývá postavením VZP v systému zdravotní péče v ČR. Je zde popsán vývoj systému zdravotního pojištění v ČR až po současnost. Dále jsou zde vymezeny nejdůležitější informace o všech zdravotních pojišťovnách a popsán vývoj jejich průměrného počtu klientů. Pomocí SWOT analýzy je popsáno vnitřní a vnější prostředí a na jejím základě jsou navrhnuty strategie pro VZP. Závěrem jsou stanovena doporučení pro její efektivnější činnost.
Klíčová slova: zdravotní pojištění, Všeobecná zdravotní pojišťovna, zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, vnitřní a vnější prostředí.
Abstract GONSORČÍKOVÁ, V. Analysis of role of the General Health Insurance Company in the Czech health care system. Bachelor thesis. Brno, 2008.
This bachelor thesis deals with analysis of role of the General Health Insurance Company in the Czech health care system. There is described process of health insurance system until now. Then there are defined the most important information about every health insurance company and is described process of their average number of clients. There is described internal and external factors with the use of SWOT analysis and there are designed the strategies for the General Health Insurance Company on its principle. The last part formulates the recommendation for its more effective working.
Key words: health insurance, the General Health Insurance Company, employee’s health insurance companies, internal and external factors.
OBSAH 1
ÚVOD....................................................................................................................... 8
2
CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 10
3
METODIKA ........................................................................................................... 11
4
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 12 4.1
ZÁKLADNÍ POJMY ............................................................................................ 12 4.1.1
Veřejné zdravotní pojištění, zdravotní systém........................................ 12
4.1.2
Pojištěnec a plátci pojistného.................................................................. 12
4.1.3
Poskytovatelé zdravotní péče.................................................................. 13
4.1.4
Zdravotní pojišťovna .............................................................................. 13
4.1.5
Pojistné na zdravotní pojištění a vyměřovací základ.............................. 14 CHARAKTERISTIKA SYSTÉMU ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČR ..................................... 14
4.2 4.2.1
Historický vývoj zdravotnictví ............................................................... 14
4.2.2
Dnešní podoba zdravotního systému ...................................................... 16
4.2.3
Rozdělení zdravotní péče........................................................................ 17
4.2.4
Úloha státu ve zdravotním systému ........................................................ 17
4.2.5
Rozdělení poskytovatelů zdravotní péče ................................................ 18
4.2.6
Financování zdravotní péče .................................................................... 19
4.3
SHRNUTÍ .......................................................................................................... 20 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 21
5
ANALÝZA POSTAVENÍ VZP ČR........................................................................ 21
5.1 5.1.1
Všeobecná zdravotní pojišťovna............................................................. 21
5.1.2
Zaměstnanecké pojišťovny ..................................................................... 23
5.1.3
Souhrnný přehled klientů VZP a zaměstnaneckých pojišťoven ............. 31
5.1.4
Povinnosti zdravotních pojišťoven ......................................................... 32
5.1.5
Hospodaření zdravotních pojišťoven...................................................... 33
5.1.6
Přerozdělování pojistného....................................................................... 36
5.2
HLAVNÍ CÍLE VZP............................................................................................ 37
5.3
SEGMENTACE TRHU ......................................................................................... 37
5.4
SWOT ANALÝZA VZP..................................................................................... 38 5.4.1
Vnitřní prostředí...................................................................................... 38
5.4.2
Vnější prostředí....................................................................................... 41
5.5
STRATEGIE VZP .............................................................................................. 43
5.6
DOPORUČENÍ
PRO VZP ČR ............................................................................. 45
6
DISKUZE ............................................................................................................... 47
7
ZÁVĚR ................................................................................................................... 49
8
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................................ 50
9
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ......................................................................... 52
10
PŘÍLOHY ............................................................................................................... 53
1 ÚVOD Zdravotní politika je nedílnou součástí sociální politiky sociálních států, a proto je považována za výraz zájmu států na zdravotním stavu obyvatelstva. Lze ji definovat jako cílevědomou činnost státu zaměřenou na ochranu, podporu a obnovu zdraví obyvatelstva. Péče o zdraví je v posledních letech spojena s rostoucími náklady na zdravotnictví. Příčiny je nutno hledat nejen ve zvyšování úrovně zdravotní péče a demografickém vývoji, ale i v systému financování zdravotnictví. Při posilování kriteriální funkce trhu se zesiluje tlak na zdravotní výdaje, ať už jsou financovány ze státního rozpočtu nebo z ostatních veřejných fondů či soukromých zdrojů1.
Součástí zdravotní politiky je zdravotní péče, která zahrnuje prevenci a léčení chorob, které jsou zabezpečovány výlučně zdravotnickým systémem. V České republice je zaveden model veřejného pojištění, který je založen na principu solidarity a dělení rizika. Subjekty, které v tomto systému provádí zdravotní pojištění a hradí náklady na zdravotní péči, které vynaložily na jejich pojištěnce zdravotnická zařízení, se nazývají zdravotní pojišťovny.
Největší zdravotní pojišťovnou v České republice, se svými více než 6,5 miliony klienty, je Všeobecná zdravotní pojišťovna, proto je pozornost veřejnosti zaměřena především na ni, ať už v dobrém či špatném smyslu. Mezi ostatními zdravotními pojišťovnami zaujímá tato pojišťovna zvláštní postavení, neboť je zřízena podle jiného zákona, má některé odlišné povinnosti a na rozdíl od zaměstnaneckých pojišťoven nemůže nikdy zaniknout.
Krajním řešením financování VZP bylo 10. 11. 2005 uvalení nucené správy na VZP, kterou zavedl bývalý ministr zdravotnictví MUDr. David Rath. Důvodem bylo neplnění zákonných povinností, především velký nárůst jejího dluhu. Nastala situace, kdy docházelo ke zpožďování jejich plateb poskytovatelům zdravotní péče. V případě nucené správy musel všechna rozhodnutí vedení VZP schválit správce. Završením 1
KREBS, V. a kol. Sociální politika, 4. vydání Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 504
-8-
všeho byla rezignace ředitelky VZP ČR, která se pod tlakem ministra zdravotnictví a premiéra vzdala své funkce.
Nucená správa skončila 2. 5. 2006, nepřinesla však kýžený výsledek. Potvrdilo se jen to, že vysoký dluh VZP ČR je především v důsledku pojištění velkého počtu důchodců, kteří čerpají více zdravotní péče. Nově zvolený ředitel MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA si dal proto za cíl znovu obnovit sebedůvěru pojišťovny, zlepšit platební morálku poskytovatelům zdravotní péče, dále aby byla méně úřadem, ale spíše klientskou a přátelskou institucí. Stát v této oblasti vyšel vstříc tím, že navýšil platbu za státní pojištěnce, a tím se zvýšily příjmy zdravotních pojišťoven. Díky tomuto kroku a také změnou v přerozdělování pojistného došlo k snížení závazků po lhůtách splatnosti, které se snížily téměř o 6 miliard. V březnu roku 2007 byly už tyto závazky nulové a v současnosti VZP ČR vykazuje přebytek přibližně 11 miliard.
Od 1. 1. 2008 zdravotnictví provází hned několik zásadních změn, neboť vchází v platnost reforma zdravotnictví, která zavádí například platby za recepty, ošetření a pobyt v nemocnici. Do budoucna se však předpokládají i další kroky – privatizace nemocnic a také zdravotních pojišťoven. Jaký možný dopad bude mít tato reforma na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, bude také předmětem této práce.
-9-
2 CÍL PRÁCE Tato práce se zabývá postavením Všeobecné zdravotní pojišťovny v systému zdravotní péče v ČR, jejíž cílem je prostřednictvím komparace struktury a počtu klientů, výsledků hospodaření všech zdravotních pojišťoven v České republice, následnou SWOT analýzou Všeobecné zdravotní pojišťovny a jejím vyhodnocení stanovit pro VZP doporučení pro její efektivnější činnost a získání nových klientů.
- 10 -
3 METODIKA Tato práce bude rozdělena na část teoretickou a praktickou.
V teoretické části budou objasněny základní pojmy z oblasti zdravotního pojištění, tj. co znamená veřejné zdravotní pojištění, kdo je pojištěnec a plátce pojistného, kdo je poskytovatelem zdravotní péče, co je zdravotní pojišťovna a mnoho dalších pojmů.
V dalších kapitolách bude popsán vývoj zdravotního systému před rokem 1990 až po současnost, rozdělena zdravotní péče podle různých kritérií a vysvětlena úloha státu v tomto systému. Poté budou popsány různé typy poskytovatelů zdravotní péče a určeny způsoby jejího financování.
V praktické části budou nejdříve popsána důležitá fakta o Všeobecné zdravotní pojišťovně a ostatních zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách a srovnán vývoj průměrného počtu jejich klientů. V další kapitole budou určeny odlišné povinnosti zdravotních pojišťoven a provedena analýza a komparace jejich hospodaření, které je ovlivňováno ve značné míře přerozdělováním pojistného, jehož vývoj a princip zde bude také popsán.
Dílčím cílem další kapitoly bude segmentace trhu a určení cílové skupiny, na kterou by se měla Všeobecná zdravotní pojišťovna zaměřit. Prostřednictvím SWOT analýzy a matice SWOT budou dále vytvořeny strategie, které by VZP v rámci své činnosti mohla využít.
Závěr práce bude věnován stanovení doporučení pro její efektivnější činnost a získání většího podílu na trhu.
- 11 -
4 TEORETICKÁ ČÁST 4.1 Základní pojmy 4.1.1
Veřejné zdravotní pojištění, zdravotní systém
Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění tzn. je povinné pro všechny osoby, které podle § 2 zákona č. 48/1997 Sb. jsou jeho účastníky, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci. Účastníky zdravotního pojištění jsou všechny osoby s trvalým pobytem na území České republiky. Mezi pojištěnce dále patří i osoby, které trvalý pobyt na území ČR nemají, pokud jsou zde zaměstnány a toto zaměstnání vykonávají pro zaměstnavatele, který má na území ČR sídlo, a toto zaměstnání mají sjednáno podle českých právních předpisů. Pokud jsou z některé země EU, patří do veřejného zdravotního pojištění dle Nařízení Rady (EEC)1408/71 od 1. 5. 2004 i jejich rodinní příslušníci (manžel, manželka, nezaopatřené děti), kteří nemají žádný příjem (nevykonávají výdělečnou činnost, nepobírají důchod ani dávky v nezaměstnanosti).
Zdravotní systém lze definovat jako organizační celek uspořádaných vztahů mezi veřejností, poskytovateli zdravotní péče, financujícími subjekty a orgány reprezentující vládní politiku, v jehož rámci se uskutečňuje zdravotní péče2.
4.1.2
Pojištěnec a plátci pojistného
Osoba účastná zdravotního pojištění v ČR, pojištěnec, má řadu práv a povinností. Mezi základní práva patří nárok na úhradu zdravotní péče. Mezi základní povinnosti pojištěnce pak patří povinnost hradit pojistné. Této povinnosti jsou někteří pojištěnci zproštěni a povinnost platit pojistné za tyto osoby ze zákona přechází na stát. Jako plátci pojistného na zdravotní pojištění tedy vystupují:
2
KREBS, V. a kol. Sociální politika, 4. vydání Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 504
- 12 -
•
Stát (okruh osob, za které stát platí pojistné, stanoví § 7 zákona č. 48/1997 Sb.).
•
Zaměstnavatelé, kteří platí pojistné za své zaměstnance.
•
Osoby samostatně výdělečně činné.
•
Osoby bez zdanitelných příjmů (jde o pojištěnce s trvalým pobytem na území ČR, kteří nejsou ani zaměstnanci, ani osobami samostatně výdělečně činnými, ani za ně stát není plátcem pojistného).3
4.1.3
Poskytovatelé zdravotní péče
Poskytovatelé zdravotní péče jsou zdravotní pracovníci – ošetřující lékaři, kteří uzavírají s VZP ČR a ostatními zdravotními pojišťovnami zvláštní smlouvy. Pojišťovny tyto smlouvy uzavírají v případě, že jsou zdravotní pracovníci způsobilí k výkonu zdravotnického povolání.
Ošetřujícím lékařem se rozumí praktičtí lékaři, zubní a ženští lékaři, lékaři poskytující ambulantní péče, lékaři v zařízení ústavní péče.
4.1.4
Zdravotní pojišťovna
Zdravotní pojišťovna provádí zdravotní pojištění a je povinna uhradit zdravotnickým subjektům, které poskytly zdravotní péči pojištěncům, tuto péči. Zdravotní pojištění provádějí tyto zdravotní pojišťovny: •
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky.
•
Resortní, oborové, podnikové a další pojišťovny.
3
TRNKOVÁ, L. Zdravotní pojištění v roce 2000 1. vydání Praha: Nakladatelství PROPAGOEDUCA®, 1999, s. 8
- 13 -
Zdravotní pojišťovny podléhají kontrole státních orgánů České republiky. Na kontrole zdravotních pojišťoven se podílejí též pojištěnci. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně poskytnout jedenkrát ročně údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců.4
4.1.5
Pojistné na zdravotní pojištění a vyměřovací základ
Pojistné na zdravotní pojištění je částka, kterou je povinen zaplatit plátce pojistného v době splatnosti. Z vyměřovacího základu činí pojistné 13,5 %.
Vyměřovací základ je vymezen jako příjmy, z nichž se stanoví výše pojistného na zdravotní pojištění.
4.2 Charakteristika systému zdravotní péče v ČR
4.2.1
Historický vývoj zdravotnictví
Do roku 1990 existovaly ústavy národního zdraví, kde se soustřeďovaly
zařízení
poskytující zdravotnické služby. Každý obyvatel byl přidělen k určitému obvodnímu lékaři, nemocnici nebo poliklinice a zdravotní péče byla financována z všeobecných daní prostřednictvím státního rozpočtu. Pro model československého zdravotnictví do roku 1990 bylo charakteristické: •
Formální bezplatný přístup občanů ke službám.
•
Omezená možnost volby lékaře.
•
Direktivní řízení státem.
4
VOŘÍŠEK, V., BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., ČERVINKA, T., PŘIB, J., VLASÁK, F. Lexikon sociální zabezpečení zdravotní pojištění 1. vydání Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch – Sagit, 2002, s. 473
- 14 -
•
Centrální plánování a financování zdravotnických služeb.
•
Jednotná soustava zdravotnických zařízení (Ústavů národního zdraví) na jednotlivých územněsprávních stupních.
V roce 1990 tehdejší vláda přijala dokument, který obsahoval 12 základních principů pro výstavbu nového zdravotnictví. Hlavními cíle byly: •
Demokratizace, humanizace a zvýšení kvality poskytované péče.
•
Nalézt potřebné finanční zdroje a způsoby jejich efektivního využití.
•
Odstranění pauperizace (ochuzování) zdravotnických pracovníků a pozvednutí jejich odborné a společenské prestiže.
Hlavní cesty, jak těchto cílů dosáhnout, byly v té době spatřovány v privatizaci zdravotnických zařízení, zavedení pojišťovacího systému a provázání výkonů poskytovatelů s jejich příjmem. Nejvýznamnější změny ve zdravotním systému byly mezi lety 1992-1994. Byly zrušeny krajské, okresní a městské ústavy národního zdraví a místo nich vzniklo 20 tisíc samostatných zdravotnických subjektů.
Zákonem č. 550/1991 Sb. bylo zřízeno všeobecné veřejné zdravotní pojištění a postupem času vzniklo 27 zdravotních pojišťoven. Od roku 1993 začal být systém financován především z pojistného na zdravotní pojištění. Dále byla uskutečňována privatizace, především služeb, které jsou poskytovány praktickými lékaři, dále lázeňské péče a částečně malých lůžkových zařízení. Větší nemocnice privatizovány nebyly. Významným aspektem byl růst objemu poskytované zdravotní péče, zvýšila se vybavenost zařízení technikou a také vzrostlo množství poskytovaných služeb. V roce 1993 však došlo k velkému nárůstu výdajů, který souvisel s přechodem na model veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní péče je od té doby financována zdravotními pojišťovnami z vybraného pojistného a z veřejných rozpočtů.5
5
REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2.vyd. Praha 4: Ekopress, s.r.o., 2007. 312 s.
- 15 -
4.2.2
Dnešní podoba zdravotního systému
Žádná rozvinutá země není spokojena se svým zdravotním systémem a všechny hledají způsoby, jak jejich fungování vylepšit. Skutečnou příčinou potíží není stárnutí populace, rozvoj technologií a růst očekávání pacientů, ale narušení přirozeného vztahu mezi pacienty a zdravotníky. Systém zdravotního pojištění v ČR vychází z evropských tradic, kdy zdravotní péče je poskytována na základě povinného zdravotního pojištění. V České republice se nachází státní i nestátní zdravotnická zařízení a téměř všechna mají se zdravotními pojišťovnami uzavřené smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, na základě kterých poskytují zdravotní péči pojištěným pacientům. Je zde uplatňován princip celospolečenské solidarity a sdílení rizika všemi občany. To znamená, že nelze z tohoto systému vyloučit skupiny lidí s vysokými příjmy nebo naopak skupiny s nejnižšími příjmy.
Zdravotní systém má také své informační centrum, které slouží ke kontrole čerpání peněžních prostředků zdravotního pojištění zdravotnickými zařízeními. Toto centrum spravuje Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Při určitém zjednodušení můžeme říci, že ve zdravotnictví každé vyspělé země jsou přítomny 3 subjekty: pacienti, poskytovatelé zdravotní péče a financující subjekty. Toto rozdělení vyplynulo z historického vývoje, neboť do 19. století existoval přímý vztah mezi pacientem a lékařem. To znamenalo, že lékař žádal platbu za ošetření přímo od pacienta. Poté však do tohoto vztahu vstoupily subjekty, které přebraly zodpovědnost za financování zdravotní péče. Přímý vstup vlády do systému je důsledkem problémů, se kterými se moderní společnost potýká.
Tabulka 1: Vývoj počtu zdravotních pojišťoven v letech 1992 - 2008
Rok Počet
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
15
19
26
27
24
14
11
10
Zdroj: vlastní výpočty autorky práce.
- 16 -
20002007 9
2008 10
4.2.3
Rozdělení zdravotní péče
Zdravotní péči můžeme dělit podle různých kritérií: •
Podle místa poskytování – ústavní a ambulantní (viz kapitola 4.2.5).
•
Podle výše financování – péče plně hrazená a částečně hrazená ze zdravotního pojištění. Částečně hrazená péče znamená, že výkon je finančně náročnější než standardní péče. V tomto případě se na financování podílí příslušná zdravotní pojišťovna a pojištěnec, který doplatí částku, která je nad limit.
•
Standardní a nadstandardní péče. Standardní péče je taková péče, která je obvyklá, relativně ustálená a odborníky uznávaná. Nadstandardní péče je péče, kdy se pacientovi na jeho přání poskytují výhody a služby, které nejsou z hlediska aktuálního zdravotního stavu nezbytné.
•
Potřebná a garantovaná péče. Potřebná péče obsahuje jakékoliv vyšetřovací postupy, které splňují kritéria včasnosti, rychlosti, optimality, prevence vedlejších účinků a komplikací a dosažení co nejlepšího dostupného výsledku. Péče garantovaná je část potřebné péče, která je považována za tak vážnou, že se stává předmětem plné nebo částečné úhrady ze zdravotního pojištění. Je tedy hrazena v rámci povinného všeobecného zdravotního pojištění s případnou spoluúčastí pacienta.
4.2.4
Úloha státu ve zdravotním systému
Systém zdravotní péče je financován mimo jiné ze státního rozpočtu formou veřejného zdravotního pojištění. Povinnost účasti na tomto systému formou pravidelných plateb mají jak všichni občané České republiky, tak cizinci s trvalým pobytem na území ČR
- 17 -
anebo zaměstnanci firem se sídlem v ČR.6 Zdraví populace je chápáno jako zdroj společenského růstu země, a proto je právo na zdraví a zdravotní péči garantováno státem. Jeho úlohou je především: •
Regulace cen zdravotnických služeb.
•
Garance kvality zdravotní péče prostřednictvím vzdělávacího systému lékařů a zdravotnického personálu.
•
Kontrola zdravotnických zařízení.
•
Přispívání platbami ze státního rozpočtu atd.
4.2.5
Rozdělení poskytovatelů zdravotní péče
Zdravotní péče je poskytována ve zdravotnických zařízeních, která lze členit podle různých kritérií na: •
Ústavní a ambulantní – dle formy poskytované péče. Ambulantní se dále dělí na primární – praktičtí lékaři, sekundární – poskytovatelé specializované péče, terciární – superspecializovaná péče a zařízení, která provádějí činnost v oblasti ochrany a podpory zdraví. Tyto zařízení pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují vliv práce na člověka a vykonávají preventivní lékařské prohlídky. Ústavní zařízení jsou péče v nemocnicích a v odborných léčebných ústavech, tj. v lůžkových zařízeních, proto se tato zařízení někdy nazývají lůžková.
•
Smluvní a nesmluvní – dle způsobu jejich proplácení. Smluvní zdravotnická zařízení mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou – jsou financována z prostředků zdravotního pojištění. Nesmluvní zařízení tuto smlouvu uzavřenou nemají, proto jejich činnost není
6
Systém zdravotní péče [on-line] Dokument ve formátu HTML [cit. 2008-04-10]. Dostupné na http://www.czech.cz/cz/ceska-republika/zdravi/system-zdravotni-pece/
- 18 -
hrazena z veřejných zdrojů, mimo případy neodkladné péče mohou účtovat pacientům smluvní ceny i za výkony jinak hrazené ze zdravotního pojištění. •
Státní a nestátní – dle vlastnictví. Nestátní se dále dělí na zařízení spravovaná městským nebo obecním úřadem a na zařízení privátní – spravovaná fyzickou osobou, církví nebo právnickou osobou. Mezi státní zařízení, která tvoří zvláštní skupinu, patří zařízení hygienické služby, která vykonávají státní zájem, proto jsou většinou financována ze státního rozpočtu. Hygienické stanice regionální jsou právnickými osobami, která jsou řízeny Ministerstvem zdravotnictví ČR. Okresní hygienické stanice mají nižší postavení a jsou řízeny okresními úřady.
4.2.6
Financování zdravotní péče
Financování zdravotnických výstupů může být realizováno různými způsoby: •
Platba za výkon – je oceněna přímo nebo formou bodů. Využívá se u praktických lékařů, specialistů a v ambulantní péči, kdy jde o platbu za jednotlivý výkon ošetření, léčení apod. Seznam výkonů je zároveň ceníkem, který je akceptovatelný do 2000 položek. Česká republika tuto hranici však překračuje téměř dvojnásobně.
•
Platba za diagnózu – soubor služeb poskytnutých pacientovi. Využívá se především pro nemocniční péči.
•
Platba za ošetřovací den – náklady na jednoho pacienta za jeden den. Do nákladů za započítají jak přímé náklady (např. spotřebovaný materiál, mzdy pracovníků atd.) tak i nepřímé (poštovné, odpisy budov, provozní a správní režie atd.), dále pak podané léky pří ústavní péči na 1 ošetřovací den.
- 19 -
•
Účelové paušály – roční platba lékařům v ambulanci nebo nemocnici na provoz, zařízení, kapitálové výdaje atd. Paušál je odstupňován podle specializace lékaře, v nemocnici dle počtu lůžek a kategorie nemocnice.
•
Bonifikace – odměna za dosáhnutí určitého předem stanoveného cíle.
•
Kapitační platba – platba za registrovaného pacienta ve zdravotnickém zařízení za danou dobu, bez ohledu na to, zda a jak je léčen. Kapitace je odstupňována dle věku, území nebo pohlaví pacienta.
•
Rozpočet – dopředu sjednaná platba za veškeré služby poskytované zdravotnickým zařízením za 1 rok. Využívá se zejména pro platby nemocnicím.
4.3 Shrnutí V teoretické části byly vysvětleny základní pojmy, které budou dále použity. Jedná se o tyto pojmy: veřejné zdravotní pojištění, zdravotní systém, pojištěnec a plátce pojistného, poskytovatelé zdravotní péče, zdravotní pojišťovna, pojistné na zdravotní pojištění a vyměřovací základ. Dále zde byl popsán vývoj zdravotního systému až po současnost a určena úloha státu v tomto systému, která spočívám v tom, že je garantem kvality zdravotní péče, kontroluje zdravotnická zařízení, reguluje ceny zdravotnických služeb, ale také přispívá svými platbami ze státního rozpočtu. Další kapitola se zaměřila na rozdělení poskytovatelů zdravotní péče dle formy (ústavní a ambulantní), dle způsobu proplácení (smluvní a nesmluvní) a dle vlastnictví (státní a nestátní). Závěr byl věnován způsobům financování zdravotní péče, které se dělí na platbu za výkon, kdy je zdravotnický výstup oceněn přímo nebo formou bodů, platbu za diagnózu, která je oceněna za soubor služeb poskytnutých pacientovi, platbu za ošetřovací den, kterou tvoří náklady na 1 pacienta za 1 den, účelové paušály, což jsou roční platby lékařům na provoz zařízení, kapitálové výdaje apod., bonifikace, která je odměnou za dosáhnutí určitého cíle, kapitační platba, což je platba za registrovaného pacienta ve zdravotnickém zařízení bez ohledu, zda byl léčen, a rozpočet, což je dopředu sjednaná platba za služby zdravotnických zařízení za 1 rok.
- 20 -
5 PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Analýza postavení VZP ČR 5.1.1
Všeobecná zdravotní pojišťovna
Všeobecná zdravotní pojišťovna má více než 6,5 milionů klientů, tj. 65 %, čímž se stává největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Je zřízena podle zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Tato pojišťovna má mezi ostatními zdravotními pojišťovnami zvláštní postavení – je zřízena jiným zákonem, má některé odlišné povinnosti a na rozdíl od ostatních pojišťoven nemůže zaniknout. Ke své propagaci využívá slogan „Máme Vám co nabídnout“, vydává svůj vlastní časopis „Svět pojištěnce“, který vychází jednou za čtvrt roku, dále pak má propagační letáky, objevuje se v médiích a poskytuje informace na svých internetových stránkách.
STRUKTURA Struktura Všeobecné zdravotní pojišťovny je tvořena Ústředím, které řídí činnost poboček a územních pracovišť a sídlí v Praze, dále pak krajskými pobočkami a územními pracovišti. V čele pojišťovny je ředitel, který je volen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu na období 4 let. V čele každé pobočky je taktéž ředitel, který je podřízený řediteli Ústředí. Nejnižším stupněm v rámci organizační struktury jsou územní pracoviště, která byla vytvořena namísto okresních pojišťoven, a v jejichž čele stojí pracovník pověřený vedením.
ORGÁNY Orgány zdravotní pojišťovny jsou Dozorčí rada a Správní rada. Platí, že člen Dozorčí rady nemůže být zároveň členem Správní rady a naopak. Členové obou orgánů jsou volení na období 4 let a je možné vykonávat tuto funkci nejvýše 2 po sobě následující funkční období.
Hlavní úkoly Správní rady jsou především schvalování všech rozhodujících věcí týkající se činnosti VZP. Rozhodnutí jsou schválena při souhlasu nadpoloviční většiny
- 21 -
všech členů Správní rady. Nejvyšším kontrolním
orgánem je Dozorčí rada, která
dohlíží na dodržování vnitřních a právních předpisů a především na celkové hospodaření pojišťovny. Rozhodnutí Dozorčí rady jsou přijata hlasováním v případě souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.
VÝVOJ PRŮMĚRNÉHO POČTU KLIENTŮ
V následujícím grafu můžeme vidět vývoj počtů klientů od roku 1992.
Počet klientů
Graf 1: Vývoj průměrného počtu klientů VZP 1992-2007 (v mil.) 12 10 8 6 4 2 0
Počet klientů
92
93
94
95
96
97
98
99
0
1
2
3
4
5
6
7
Rok
Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny, vlastní výpočty autorky práce.
Z uvedeného grafu je patrné, že v roce 1992, kdy začaly pomale vznikat zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, měla VZP téměř 10 mil. klientů. Pak ovšem v důsledku konkurence došlo k velkému poklesu téměř o 3 mil. V roce 1996 však došlo k výraznému růstu o 1,5 mil. Od tohoto roku dochází každý rok k mírnému poklesu zhruba o 100 000 klientů. V současné době má VZP přibližně 6,5 mil. pojištěnců. Z toho počet státních pojištěnců je přibližně 3,8 mil., nad 60 let pak 1,5 mil. Největší skupinou pojištěnců je u mužů skupina 25 až 29 let, u žen 55 až 59. Zajímavá je ovšem také skutečnost, že VZP má největší podíl klientů nad 60 let a to přibližně 70 % (viz příloha č. 1).
- 22 -
5.1.2
Zaměstnanecké pojišťovny
Zaměstnanecké pojišťovny jsou zřízeny podle zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.
Resortní zdravotní pojišťovna provádí všeobecné zdravotní pojištění pro zaměstnance všech organizací založených nebo zřízených jedním ministerstvem České republiky. Oborová zdravotní pojišťovna provádí všeobecné zdravotní pojištění pro zaměstnance 1 oboru. Podniková zaměstnanecká pojišťovna je pro zaměstnance jednoho nebo více podniků. Další zaměstnanecká pojišťovna je pojišťovna s meziresortní a mezioborovou působností.7
PODMÍNKY VZNIKU Tyto pojišťovny vznikají na základě žádosti, kdy o jejich vzniku rozhodne Ministerstvo zdravotnictví ČR po vyjádření Ministerstva financí ČR. Jejich žádost musí mimo jiné obsahovat závazek, že do 1 roku od založení musí mít min. 50 000 pojištěnců. Ještě před podáním žádosti musí povinně složit kauci ve výši 50 000 000 Kč. Za den vzniku je považován den zápisu do Obchodního rejstříku. Zápis je povinný na rozdíl od Všeobecné zdravotní pojišťovny.
ORGÁNY Orgány zaměstnaneckých pojišťoven
jsou Správní rada, Dozorčí rada a ředitel.
Statutárním orgánem zaměstnaneckých pojišťoven je ředitel, který je jmenován Správní radou na dobu 4 let. Správní rada schvaluje rozhodnutí týkající se činnosti zaměstnaneckých pojišťoven. Pro schválení některých rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní rady, u ostatních rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Nejvyšším kontrolním orgánem je Dozorčí rada, kdy rozhodnutí je přijato při souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.
7
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, § 2.
- 23 -
V současné době existuje 9 zdravotních zaměstnaneckých pojišťoven, které konkurují VZP ČR8:
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR
Tato pojišťovna je 2. největší zdravotní pojišťovnou v ČR. V současné době má zhruba 1 067 000 klientů, což je 10,01 %. Orientuje se především na příslušníky policie, hasiče, zaměstnance státní správy, fakultních nemocnic a na soudce. V roce 2007 využívala slogan „Již 15 let jsme s Vámi“, využívá inzerce v médiích, internetových stránkách (od roku 2008 má nový design), mediálních diskusí k reformě, vydává informační letáky, informační občasník INFORMATORIUM a katalog slev a výhod.
V následujícím grafu je znázorněn vývoj průměrného počtu klientů od roku 1992.
Graf 2: Vývoj průměrného počtu klientů ZP MV ČR 1992-2007 (v tis.) 1 200 Počet klientů
1 000 800 600
Počet klientů
400 200 0 92
93
94
95
96
97
98
99
0
1
2
3
4
5
6
7
Rok
Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny, www.zpmvcr.cz, vlastní výpočty autorky práce.
Z uvedeného grafu je patrné, že počet klientů pojištěných u ZP MV ČR má vzrůstající tendenci. Jejich počet v roce 2007 dosáhl 1 067 000 a předpokládá se, že jejich počet se bude i nadále zvyšovat. Počet státních pojištěnců se pohybuje zhruba kolem 520 000,
8
V Rakousku v oblasti zdravotnictví neexistuje konkurence, je zde 25 pojišťovacích fondů, ale lidé si nemohou vybrat, u kterého chtějí být pojištěni, neboť je jim přidělen podle profese a místa bydliště.
- 24 -
nad 60 let pak kolem 125 000. Největší skupiny pojištěnců, mužů i žen, spadají do věkové struktury 30 až 35 let.
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Působí na českém trhu 16 let, má asi 660 000 pojištěnců, tj. 6,18 %. Jako jediná zdravotní pojišťovna má zavedený „kreditní program“, který zvýhodňuje především pojištěnce, kteří méně čerpají zdravotní péči. Používá slogan „Zdravé partnerství“, vydává časopis BONUS Info, vydává letáčky a využila i billboardy v souvislosti s reformou. Jako ostatní zdravotní pojišťovny má i tato své vlastní internetové stránky.
Vývoj průměrného počtu klientů Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví je znázorněn v následujícím grafu.
Počet klientů
Graf 3: Vývoj průměrného počtu klientů Oborové ZP ZBPaS 1993-2007 (v tis.) 700 600 500 400 300 200 100 0
Počet klientů
93
94
95
96
97
98
99
0
1
2
3
4
5
6
7
Rok
Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny.
Vývoj počtu klientů pojištěných u Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví má rostoucí tendenci a v roce 2007 tento počet činí přibližně 660 000. Z toho státních pojištěnců je přibližně 356 400, nad 60 let pak 143 220. Největší skupiny pojištěnců tvoří u mužů skupina 0 až 5 let, u žen pak 30 až 35 let (viz příloha č. 2).
- 25 -
Vojenská zdravotní pojišťovna Tato pojišťovna působí na českém trhu již 16 let a je na 3. místě v počtu pojištěnců. Je ní u pojištěno přibližně 566 000 obyvatel, což je 5,15 %. Jejími klienty jsou především vojáci z povolání, jejich rodiny a příbuzní. Tato pojišťovna je známá pod sloganem „Vaše zdraví nás stále zajímá“, v předchozích letech využívala vlastní časopis „Zpravodaj“ (v současné době nevychází). Letáky má pouze na dětské ozdravné pobyty v zahraničí, mediální propagace využívá velmi zřídka a novinky inzeruje na internetových stránkách.
V grafu můžeme vidět vývoj průměrného počtu klientů Vojenské zdravotní pojišťovny od roku 1993.
Počet klientů
Graf 4: Vývoj průměrného počtu klientů Vojenské ZP 1993-2007 (v tis.) 700 600 500 400 300 200 100 0
Počet klientů
93
94
95
96
97
98
99
0
1
2
3
4
5
6
7
Rok
Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny, vlastní výpočty autorky práce
Z grafu je patrné, že počet klientů rostl do roku 2004, poté došlo k poklesu zhruba o 40 000 pojištěnců. Důvodem bylo především zrušení základní vojenské služby. Nyní se počet klientů pohybuje zhruba kolem 566 000, z toho státních pojištěnců je 286 130 a nad 60 let 33 394.
Revírní bratrská pokladna Působí od roku 1993 především v Moravskoslezském kraji a je to jedna z nejmenších zdravotních pojišťoven, která má asi 356 000 pojištěnců, tj. 3,23 %. Využívá hlavně
- 26 -
svůj program 90, jehož hlavním cílem je dodržování preventivních prohlídek. Dlouhodobě používá slogan „Vždy něco navíc“, využívá letáčky, regionální inzerci a spolupracuje s týdeníkem Sondy.
V následujícím grafu můžeme vidět vývoj průměrného počtu klientů od roku 1993.
Počet klientů
Graf 5: Vývoj průměrného počtu klientů Revírní BP 1993-2007 (v tis.) 400 350 300 250 200 150 100 50 0
Počet klientů
93
94
95
96
97
98
99
0
1
2
3
4
5
6
7
Rok
Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny, vlastní výpočty autorky práce.
Počet pojištěnců u Revírní bratrské pokladny má mírně vzrůstající tendenci a v roce 2007 tento počet činí více než 363 000. Z toho 211 291 klientů je státních, nad 60 let pak přibližně 35 000. Nejpočetnější skupina u mužů i u žen je od 15 do 20 let.
Zdravotní pojišťovna METAL – ALIANCE Působí na trhu od roku 1993 a se svými 353 000 klienty (3,21 %) patří mezi menší zdravotní pojišťovny. Její klientela je především z Olomouckého a Středočeského kraje. Cílové skupiny jsou zde maminky a děti, dárci kostní dřeně, krve a ti, kteří se zajímají o zdravý životní styl.. Tato pojišťovna vydává vlastní časopis „Samé dobré zprávy“, letáčky, katalogy slev a další.
V následujícím
grafu
je
znázorněn
vývoj
METAL-ALLIANCE od roku 1997.
- 27 -
průměrného
počtu
klientů
ZP
Graf 6: Vývoj průměrného počtu klientů ZP METAL-ALIANCE 1997-2007 (v tis.) 400
Počet klientů
350 300 250 Počet klientů
200 150 100 50 0 93
94
95
96
97
98
99
0
1
2
3
4
5
6
7
Rok
Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny.
Vývoj počtu klientů mezi lety 1998 až 2007 má taktéž rostoucí tendenci. Počet klientů v roce 2007 dosáhl 353 000. Z toho počet státem hrazených pojištěnců činí přibližně 185 000, nad 60 let pak 38 000. Největší skupiny pojištěnců tvoří u mužů i u žen skupina od 25 do 30 let.
Hutnická zaměstnanecká pojišťovna
Hutnická zaměstnanecká pojišťovna působí na našem trhu od roku 1992 především v Moravskoslezském kraji, neboť je orientována na hutnicko-strojírenské podniky, a proto má vysoký počet klientů pracujících v podnicích těžkého průmyslu. Dlouhodobě nabízí svým klientům skupiny programů s názvem PLUS. Tato pojišťovna používá slogan „Plus pro zdraví“, inzeruje v regionálním tisku, vydává informační letáčky. Počet pojištěnců činí zhruba 352 000, což je 3,2 %. Celkový vývoj od roku 1993 můžeme vidět v následujícím grafu.
Počet klientů
Graf 7: Vývoj průměrného počtu klientů Hutnické ZP 1993-2007 (v tis.) 400 350 300 250 200 150 100 50 0
Počet klient
93
94
95
96
97
98
99
0
1
2
3
Rok
Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny, vlastní výpočty autorky práce.
- 28 -
4
5
6
7
Vývoj průměrného počtu klientů u Hutnické zaměstnanecké pojišťovny měl rostoucí trend do roku 1995, pak začalo docházet k pozvolnému poklesu způsobeného přecházením klientů k jiným pojišťovnám. Od roku 2000 však dochází opět k mírnému rostoucímu trendu. V současnosti je zde pojištěno téměř 352 000 klientů, z toho za přibližně 197 000 je plátcem stát, klientů nad 60 let je přibližně 52 800. Největší skupiny pojištěnců zde tvoří u mužů i u žen skupina od 30 do 35 let.
Česká národní zdravotní pojišťovna Působí na trhu od roku 1994 a patří mezi nejmenší zdravotní pojišťovny se svými 313 000 klienty, tj. 2,92 %. Jako jediná se však dlouhodobě orientuje i na starší pojištěnce
např.
cestovní
kanceláře
s lékařským
dohledem.
Používá
slogan
„Záleží nám na Vás“, vydává svůj vlastní časopis, letáčky a poskytuje informace na internetových stránkách.
Vývoj průměrného počtu klientů od roku 1994 můžeme vidět v následujícím grafu.
Graf 8: Vývoj průměrného počtu klientů České národní ZP 1994-2007 (v tis.) 350 Počet klientů
300 250 200
Počet klientů
150 100 50 0 94
95
96
97
98
99
0
1
2
3
4
5
6
7
Rok
Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny, vlastní výpočty autorky práce.
Vývoj průměrného počtu klientů u České národní zdravotní pojišťovny má rostoucí trend, který je v posledních letech mírný. Celkový počet klientů je přibližně 313 000, z toho státem hrazených 180 000, nad 60 let přibližně 40 000. Nejpočetnější skupina pojištěnců je u mužů 50 až 55 let, u žen 30 až 35 let.
- 29 -
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
Tato pojišťovna byla založena v roce 1992 a je nejmenší zdravotní pojišťovnou. Počet klientů činí asi 132 000, tj. 1,1 %. Tradičně je spojená, jak už z názvu vyplývá, s podnikem Škoda Mladá Boleslav, kde je také nejvíc jejich klientů. Nemá žádný zavedený slogan, propaguje na letácích, v regionální inzerci a internetových stránkách.
Vývoj průměrného počtu klientů od roku 1993 můžeme vidět v následujícím grafu.
Počet klientů
Graf 9: Vývoj průměrného počtu klientů ZP Škoda 1993-2007 (v tis.) 140 120 100 80 60 40 20 0
Počet klientů
93
94
95
96
97
98
99
0
1
2
3
4
5
6
7
Rok
Zdroj: Výroční zprávy pojišťovny.
Vývoj průměrného počtu klientů u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda je mírný, ale rostoucí. Celkový počet klientů je nyní přibližně 132 000, z toho státem hrazení 68 000 a nad 60 let 22 500. Nejpočetnější skupina u mužů i u žen je od 25 do 30 let.
Zdravotní pojišťovna AGEL
Od 1. dubna 2008 začíná fungovat nová zdravotní pojišťovna AGEL, která se bude od ostatních zdravotních pojišťoven odlišovat v tom, že bude schopna přímo a bez dalšího zprostředkovatele zajistit svým pojištěncům komplexní a vysoce kvalitní zdravotní péči. Holding Agel již úspěšně provozuje nemocnice na severní a střední Moravě, a proto bude své služby nabízet hlavně v těchto regionech.
- 30 -
5.1.3
Souhrnný přehled klientů VZP a zaměstnaneckých pojišťoven
V předcházejících kapitolách byly pomocí grafů znázorněny vývoje průměrného počtu klientů všech zdravotních pojišťoven v České republice. Následující tabulka přináší jejich souhrnný přehled.
Tabulka 2: Přehled průměr. počtu klientů ZP 1992-2007 a stát. pojištěnců (v tis.) ZP
1993
1996
1999
2002
2005
2007
Stát. p.
9356
7900
7626
6956
6617
6500
3800
ZPMV ČR
168
510
747
917
1011
1050
520
Vojenská
142
470
520
575
569
566
286
OZPZBPaS
65
235
255
430
625
660
356
Rev. BP
60
211
248
303
350
364
211
ZP M-A
6
178
209
279
319
353
185
Hutnická
183
290
266
323
339
363
197
ČNZP
_
100
210
261
309
313
180
87
105
119
127
128
68
VZP
ZP Škoda
42
Zdroj: Výroční zprávy pojišťoven, vlastní výpočty autorky práce.
Z tabulky je jasně patrné, že největší průměrný počet klientů má Všeobecná zdravotní pojišťovna, která i přes každoroční mírný pokles má na trhu
stále dominantní
postavení. Ze zaměstnaneckých pojišťoven jí nejvíce konkuruje Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR Vzhledem k tomu, že Všeobecní zdravotní pojišťovna musí pojistit každého občana, její existence je nenahraditelná. Zaměstnanecké pojišťovny se především orientují na ziskové klienty tj. občany v produktivním věku, kteří odvádějí největší částky zdravotního pojištění, i když čerpají zdravotní péči nejméně. Z toho je zřejmé, že nejméně zajímaví klienti tj. pojištěnci, za které odvádí zdravotní pojištění stát, připadnou především Všeobecné zdravotní pojišťovně, což je vidět v tabulce.
- 31 -
V následující grafu jsou uvedeny tržní podíly všech zdravotních pojišťoven, které jsou procentickým vyjádřením tabulky předcházející.
Graf 10: Tržní podíly ZP za rok 2007
Zdroj: Výroční zprávy pojišťoven
Z grafu je zřejmé, že 65 % trhu patří VZP, o zbývajících 35 % se dělí zaměstnanecké pojišťovny. Největší podíl ze zaměstnaneckých pojišťoven má Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, nejmenší pak Zdravotní pojišťovna Škoda.
5.1.4
Povinnosti zdravotních pojišťoven
Každá zdravotní pojišťovna je povinna předkládat Ministerstvu zdravotnictví ČR pojistný plán, výroční zprávu a účetní závěrku. Plán příjmů obsahuje plánované příjmy i plánované výdaje. Všechny tyto dokumenty jsou schvalovány vládou, u VZP navíc i Parlamentem ČR. Dále jsou povinny dle zákona vytvářet fondy z veřejných prostředků.
- 32 -
Jedná se o tyto fondy: •
Základní fond dle zákona č. 48/1997 Sb. na úhradu zdravotní péče.
•
Provozní fond na provozní výdaje spojené s jejich činností.
•
Rezervní fond na tvorbu rezerv pro případ nepříznivého hospodaření.
•
Fond investičního majetku a jeho reprodukce sloužícího na investice do dlouhodobého majetku.
•
Volitelný fond – mohou tvořit zaměstnanecké pojišťovny pro úhradu preventivní zdravotní péče, preventivních programů nad rámec preventivní péče podle zvláštního zákona.
Jednou z nejdůležitějších povinností zdravotních pojišťoven je uhradit zdravotnickým zařízením zdravotní péči, kterou poskytly pojištěným pacientům. Tato povinnost vyplývá na základě uzavřené smlouvy mezi zdravotnickým zařízením a příslušnou pojišťovnou. Každý pojištěný občan vlastní průkaz pojištěnce, který je povinna vydat příslušná pojišťovna bezplatně. Při předložení tohoto průkazu je potom pacientu poskytnuta zdravotní péče.
Další povinností, která se týká pouze Všeobecné zdravotní pojišťovny, je povinnost zřídit zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění, který slouží k financování zdravotní péče prostřednictvím přerozdělování pojistného – viz kapitola 5.1.6.
5.1.5
Hospodaření zdravotních pojišťoven
Každá pojišťovna hospodaří s majetkem svým a majetkem jím svěřeným. Tento majetek nesmí být předmětem konkursu ani vyrovnání.9
Příjmy zdravotních pojišťoven plynou především z plateb zdravotního pojištění pojištěnců, zaměstnavatelů a státu a jejich příjmem jsou také vybrané poplatky a penále.
9
Zákon č. 551/1992 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, § 3
- 33 -
Penále je stanoveno při nezaplacení pojistného včas a ve správné výši. Dle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění je výše penále od 1. 1. 2008 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den. Dále mají pojišťovny ostatní příjmy např. dary, vlastní příjmy v podobě fondů – viz kapitola 5.1.4.
Výdaje zdravotních pojišťoven plynou především z plateb na úhradu zdravotní péče zdravotnickým zařízením a na neodkladnou péči v zahraničí. Specifikem v této oblasti je, že v případě, že Všeobecná zdravotní pojišťovna vyčerpá všechny své peněžní prostředky i prostřednictvím fondů, je ztráta uhrazena ze státního rozpočtu. To znamená, že nemůže nikdy zbankrotovat. Zaměstnanecké pojišťovny tuto záruku nemají, proto u nich není přípustný deficit.
Graf 11: Vývoj hospodaření VZP ČR (v mld. Kč)
mld. Kč
150 100
Příjmy
50
Výdaje
0 2003
2004
2005
2006
2007
Rok
Zdroj: www.vzp.cz, výroční zprávy ZP, vlastní výpočty autorky práce.
Z grafu je patrné, že hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny bylo do roku 2005 deficitní, docházelo ke zpožďování plateb zdravotnickým zařízením, a proto na ni byla vyhlášena nucená správa, která trvala 7 měsíců. Nepřinesla však požadovaný výsledek v důsledku pojištění velkého počtu důchodců. Díky navýšení plateb státu za státní pojištěnce, změně v přerozdělování pojistného a také za přispění nového ředitele VZP ČR MUDr. Pavla Horáka, CSc., MBA je hospodaření od roku 2006 ziskové. Predikce na rok 2008 je taková, že příjmy budou 139,9 mld. a výdaje 124,3 mld. Především zde budou promítnuty dopady reformy 2008, která zavedla regulační poplatky ve zdravotnictví.
- 34 -
Graf 12:Vývoj hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven (v mld. Kč) 80 70 mld. Kč
60 50
Přijmy
40
Výdaje
30 20 10 0 2003
2004
2005
2006
2007
Rok
Zdroj: www.mfcr.cz
Hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven nemůže být, na rozdíl od Všeobecné zdravotní pojišťovny, deficitní. Proto z grafu můžeme vidět, že ve všech sledovaných letech příjmy mírně převyšují výdaje. Za rok 2007 činí dohromady přebytek u všech osmi zaměstnaneckých pojišťoven 16 miliard. U VZP ČR činil 11 miliard. Pro srovnání VZP se zaměstnaneckými pojišťovnami je vývoj hospodaření uveden v následující tabulce.
Tabulka 3: Souhrnný přehled vývoje hospodaření ZP 2003 – 2007 (v mld. Kč) Rok 2003 2004 2005 2006 2007
VZP Příjmy 101,800 106,392 114,649 123,900 135,800
ZZP Výdaje 101,900 106,390 114,744 118,400 124,300
Příjmy 46,070 50,661 54,232 58,743 75,021
Výdaje 45,870 50,421 53,674 56,104 59,021
Zdroj: www.mfcr.cz, vlastní výpočty autorky práce.
Získané informace opět potvrzují dominantní podíl VZP, kdy příjmy jsou dvojnásobné než všechny zaměstnanecké pojišťovny dohromady. Na straně výdajů je však vidět, že VZP v porovnání k příjmům má výdaje obrovské. Je to způsobeno složením klientů, kdy VZP má většinu pojištěnců, za které je plátcem stát, a kteří čerpají zdravotní péči nejvíce.
- 35 -
5.1.6
Přerozdělování pojistného
Jednou z hlavních povinností Všeobecné zdravotní pojišťovny, jak již bylo uvedeno v kapitole 5.1.4, je povinnost vytvořit a spravovat zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění, který slouží k financování zdravotní péče na základě přerozdělování pojistného.
Princip Veškeré zdravotní pojišťovny vybírají od svých pojištěnců pojistné. Toto pojistné je potom odvedeno na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění a následně se přerozdělí mezi zdravotní pojišťovny dle daných kritérií.
Vývoj Výše odváděného pojistného na zvláštní účet se postupem času vyvíjela. V roce 1993 pojišťovny odváděly 50 % pojistného, které podléhalo přerozdělování, ale stát odváděl za státní pojištěnce celou platbu pojistného. Kritériem přerozdělování byl počet a věk státních pojištěnců, kde hlavním cílem bylo vyrovnat rozdílný počet státních pojištěnců mezi zdravotními pojišťovnami. Výše odváděného pojistného se postupem času zvýšila na 60 %, která platila až do roku 2004. Pojistné se pak přerozdělilo mezi zdravotní pojišťovny podle počtu státních pojištěnců, přičemž na pojištěnce do 60 let připadal 1 podíl a na pojištěnce nad 60 let nejprve 2 a později 3 podíly. Nedostatkem tohoto mechanismu byl fakt, že se nezohledňovali ostatní pojištěnci, bylo velmi zhruba zohledňováno zdravotní riziko a navíc byli pojištěnci rozdělováni pouze do 2 skupin – do 60 let a nad 60 let. Tento systém byl nevýhodný pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která má nejvíce vysoce nákladových pojištěnců. Proto se postupně vyvinul mechanismus, který platí od roku 2005, 100% přerozdělování pojistného. Kritériem je počet všech pojištěnců, nikoliv jen státních, podle nákladovosti dle věku a pohlaví, kdy existuje 36 nákladových indexů (věkových skupin) v intervalu pěti let, zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Dalším kritériem je pak počet nákladných pojištěnců.
- 36 -
Shrnutí Všeobecná zdravotní pojišťovna spravuje zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění, na který se odvádí vybrané pojistné od všech zdravotních pojišťoven. V minulosti se odvádělo nejdříve 50 %, 60 % a postupně se vyvinul systém 100% přerozdělování, kdy se na zvláštní účet odvede veškeré vybrané pojistné a přerozdělí se dle daných kritérií. Kritériem je počet všech pojištěnců, kteří jsou dále rozděleni dle nákladovosti pomocí nákladových indexů dle věku a pohlaví. Tento krok je velice významný pro VZP, která má velké procento vysoce nákladových pojištěnců, a umožňuje ji tak společně s navýšením plateb za státní pojištěnce zvýšit celkové příjmy. Tento systém přerozdělování je však nevýhodný pro ostatní zdravotní pojišťovny, které mají spíše výdělečně činné klienty.
5.2 Hlavní cíle VZP Hlavní cíle VZP jsou: •
Být přátelskou institucí, která vychází vstříc přáním a požadavkům klientů.
•
Získat další pojištěnce.
•
Plnit včas závazky vůči zdravotnickým zařízením.
•
Znovu získat dobré jméno, které bylo poškozeno problémy z přelomu roku 2005 a 2006.
5.3 Segmentace trhu Největší skupinou, která je pojištěna u Všeobecné zdravotní pojišťovny jsou důchodci nad 60 let. Tato skupina je značně problémová, protože platbu pojistného za ně uskutečňuje stát. Tyto platby jsou i přes nedávné navýšení stále nízké. Důchodci však ze všech pojištěnců čerpají nejvíce zdravotní péče. Aby tento nepříznivý stav byl
- 37 -
vyrovnán, je třeba mít dostatek pojištěnců, kteří jsou v produktivním věku a jsou výdělečně činní. Proto bude pozornost zaměřena především na ně.
5.4 SWOT analýza VZP SWOT analýza je založena na analýze vnitřního prostředí - silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek) a vnějšího prostředí - příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats), které tvoří východiska k plánování strategií a reakcí organizace pro změny vnějšího prostředí.
5.4.1
Vnitřní prostředí
SILNÉ STRÁNKY •
Největší a nejstabilnější zdravotní pojišťovna v České republice.
•
Nejširší síť smluvních zdravotnických zařízení.
•
Působení na trhu již 15 let.
•
Člen Asociace mezinárodních neziskových zdravotních a nemocenských pojišťoven.
•
Výhody členství v Klubu pevného zdraví – bonusy a slevy v obchodech a zařízeních v celé České republice, které jsou zasílány členům v podobě katalogu.
•
Finanční poukázky na lázeňsko-rehabilitační program pro držitele zlaté medaile prof. Janského ve výši 1000 Kč, pro dárce kostní dřeně 2000 Kč.
•
Příspěvky na odvykání kouření 1000 Kč, u těhotných žen až 2000 Kč, proti obezitě až 500 Kč. Odvykací a odtučňovací kúry probíhají ve speciálních zařízeních.
•
Příspěvky pro děti 6 – 17 let na ozdravné pobyty u moře – „Mořský koník“.
- 38 -
•
Příspěvky ve výši až 1000 Kč na fixní rovnátka.
•
Příspěvky dětem do 3 let a maminkám až 1000 Kč na cvičení a plavání.
•
Příspěvek ve výši až 500 Kč na očkování proti infekčním nemocem - proti chřipce,
klíšťové
encefalitidě,
meningokokové
meningitidě,
hepatitidě,
příušnicím, streptokokové pneumonii či karcinomu děložního hrdla. Podmínkou však je, že klient musí být pojištěn u VZP min. 3 roky. •
Příspěvek na úhradu tuzemských ozdravných pobytů pro onkologicky nemocné děti do 15 let až 5000 Kč.
•
Příspěvek dětem na sportovní přilby a chrániče až 500 Kč.
•
Bezplatné měření krevního tlaku, hladiny cholesterolu, cukru a tuku v krvi.
•
Pilotní program elektronické komunikace s lékárnami.
•
Kvalitní internetové stránky.
•
Všeobecná zdravotní pojišťovna jako jediná dostává informace o stavu evidovaných uchazečů o zaměstnání od úřadů práce. Dále komunikuje s finančními a exekutorskými úřady a matrikou.
•
Aktivity VZP – hrazené zdravotní aktivity pro pojištěnce.
Mezi silné stránky, jak bylo již výše uvedeno, patří především skutečnost, že VZP je největší a zároveň nejstabilnější zdravotní pojišťovnou v České republice, která má velmi hustou síť smluvních zdravotnických zařízení, což umožňuje klientům navštívit lékaře opravdu téměř kdekoliv v České republice.
Další silnou stránkou je v současné době velmi široká škála finančních příspěvků, které mají pomoci zkvalitnit zdraví klientů, ale rovněž chránit životní prostředí (to se týká především příspěvků na odvykání kouření). VZP také 1x měsíčně zdarma měří krevní tlak, hladinu cholesterolu, cukru a tuku v krvi, čímž dává možnost svým klientům včas rozpoznat závažné nemoci a pozdější komplikace.
Silnou stránkou je i nový pilotní program elektronické komunikace VZP s lékárnami, který je spuštěn od 1. února 2008. Kvůli chybným receptům dochází k problémům mezi lékárnami a zdravotními pojišťovnami, neboť pojišťovny
- 39 -
nemohou platit za recept, který je vystaven na neexistujícího pojištěnce nebo na pojištěnce bez zdravotního pojištění. Tento informační kanál umožní lékárnám okamžitě zjistit, zda a u jaké pojišťovny mají klienti platné zdravotní pojištění.
V neposlední řadě VZP nabízí svým pojištěncům hrazené zdravotní aktivity. Každá pobočka má aktivity jiné, patří sem např. “Plaveme s VZP“, “Bruslení s VZP zdarma“ atd. Tyto aktivity mají upevnit zdraví a zvýšit kondici pojištěnců.
SLABÉ STRÁNKY •
Interní komunikační kanály nefungují vždy zcela optimálně a správně.
•
Velké procento státních pojištěnců.
•
Podstatnou částí jsou také problémové skupiny lidí tzv. neplatiči pojistného (bezdomovci, lidé bez zaměstnání, kteří nejsou přihlášeni na úřadu práce).
•
Chyby v informačním systému.
•
Málo programů a příspěvků pro osoby, které čerpají minimální zdravotní péči.
Koncem minulého roku proběhl ve VZP ČR průzkum interní komunikace, který byl uskutečněn elektronicky formou dotazníku na internetu. Do průzkumu se zapojili všichni zaměstnanci. Zjistilo se, že komunikační kanály existují, ale ne vždy fungují zcela optimálně nebo správně. Příkladem jsou porady, které se nekonají na všech úrovních organizace. Ne vždy také umožňují přenos všech potřebných informací z porad konaných na vyšších úrovních. Zaměstnanci by dále uvítali více informací o směřování a vizi VZP ČR, konkrétních cílech vedení a plánovaných změnách. Upozorňuje se také na to, že necítí dostatečně zpětnou vazbu ke své práci ze strany nadřízených a postrádají určitý systém hodnocení. Nově zřízený Odbor interní komunikace však již připravuje opatření na odstranění stávajících nedostatků.
- 40 -
Dalším problémem VZP je velké procento státních pojištěnců a problémových skupin lidí tzv. neplatičů pojistného, kteří jsou pro tvorbu zisku pro pojišťovnu “nezajímaví”. Tuto slabou stránku je možné řešit pouze získáním nových mladých pracujících klientů.
Dále je problém v informačním systému, který je však způsoben matrikou. Ta odesílá oznámení o úmrtí Všeobecné zdravotní pojišťovně pozdě a VZP pak odesílá korespondenci nežijícím klientům. Jediným řešením je upozornit na tento problém matriku a žádat včasné odesílání. Slabou stránkou, která způsobuje nedostatek mladých pracujících lidí, je také nedostatek programů a příspěvků pro tuto skupinu lidí.
5.4.2
Vnější prostředí
PŘÍLEŽITOSTI •
Změna v přerozdělování pojistného – 100% přerozdělování zajistí vyšší příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovně.
•
Navýšení plateb za státní pojištěnce.
•
Podmínky vstupu na trh pro zaměstnanecké pojišťovny stanovené zákonem.
•
Malý počet poboček u zaměstnaneckých pojišťoven, které většinou působí jen v daném regionu, a následná nižší hustota sítě smluvních zdravotnických zařízení mimo oblasti působení dané pojišťovny.
Jednou z pozitivním změn, které byly zavedeny, je 100% přerozdělování pojistného a navýšení plateb za státní pojištěnce. Tato změna alespoň částečně zvýší příjmy VZP. Příležitostí je také obtížný vstup zaměstnaneckých pojišťoven na trh zdravotní péče. Musí mít povolení Ministerstva financí ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR. Dále musí složit povinnou kauci a akceptovat závazek o určitém počtu klientů. Příležitostí pro VZP je také skutečnost, že zaměstnanecké pojišťovny mají malý počet poboček, tudíž jejich klienti mají jen omezený výběr zdravotnického zařízení.
- 41 -
HROZBY •
Pružnější reakce malých zdravotních pojišťoven na poptávku.
•
Zvyšování průměrného věku obyvatelstva.
•
Vzrůstající nároky klientů na poskytování služeb.
•
Rostoucí náklady na poskytování zdravotní péče.
•
Zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví.10
•
Přeměna zdravotních pojišťoven na akciové společnosti.
Hrozbou pro VZP je pružnější reakce zaměstnaneckých pojišťoven na poptávku. Vzhledem k tomu, že jsou menší, lépe se jim na poptávku reaguje a následně pak nabízejí pro klienty zajímavější služby.
Další hrozbou je také zvyšování průměrného věku, jehož následkem je růst počtu důchodců, kteří budou pojištěni u VZP. Trendem současné doby jsou také vzrůstající nároky klientů, kteří požadují kvalitní poskytování služeb, a tím pádem logicky rostou náklady na poskytování zdravotní péče.
Od 1. ledna 2008 vznikla nová hrozba pro zdravotní pojišťovny, a to zavedení regulačních poplatků. V případě překročení částky 5000 Kč vyplatí příslušná zdravotní pojišťovna částku, která je nad tento limit. Příjem z regulačních poplatků však mají zdravotnická zařízení. Další změnou, která se očekává, je přeměna zdravotních pojišťoven na akciové společnosti. VZP by se tak stala státní akciovou společností a tyto akcie by zůstaly navždy státní. Tento krok má ovšem jednu velkou hrozbu – vytunelování.
10
V rakouském zdravotním systému, který je Světovou zdravotnickou organizací hodnocen jako 1 z nejlepších na světě, si každý pojištěnec musí koupit tzv. e-card, která stojí 10 EUR na rok, a pojištěnec pak už u lékaře žádné další poplatky neplatí.
- 42 -
5.5 Strategie VZP Na základě vzájemného porovnání příležitostí a hrozeb vnějšího prostředí a silných a slabých stránek vnitřního prostředí vyplývají v matici 4 možné skupiny strategií pro reagování VZP na změny: •
Strategie SO – využití silných stránek a příležitostí (maxi-maxi).
•
Strategie ST – využití silných stránek a omezení hrozeb (maxi-mini).
•
Strategie WO – minimalizace slabých stránek a využití příležitostí (mini-maxi).
•
Strategie WT – minimalizace slabých stránek a hrozeb (mini-mini).
Při volbě strategií by mělo být prioritní realizovat strategie SO a WT, na které by měly být soustřeďovány podnikové zdroje.
Tabulka 4: Matice SWOT Vnitřní prostředí Vnější prostředí
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Maxi-maxi
Mini-maxi
Hrozby
Maxi-mini
Mini-mini
Zdroj: Z. Pošvář, J. Erbes: Management I.
Při tvorbě strategií budou vybrány nejdůležitější složky vnitřního a vnějšího prostředí:
MAXI-MAXI
Silná stránka: největší a nejstabilnější zdravotní pojišťovna v České republice. Příležitost: malý počet poboček u zaměstnaneckých pojišťoven.
- 43 -
Strategie: zvýšení propagace VZP po celé České republice. To znamená, že by měla více propagovat v televizi, rádiích, na billboardech, kde by vyzdvihla své výhody oproti zaměstnaneckým pojišťovnám, které spočívají například v tom, že zaměstnanecké pojišťovny mají uzavřené smlouvy se zdravotnickými zařízeními mimo oblast jejich působení. Dále by cílem propagace mělo být zaměření především na občany v produktivním věku tj. mladé lidi, kteří jsou výdělečně činní a kteří čerpají zdravotní péči nejméně. Přilákání této skupiny klientů by zvýšilo celkové příjmy, ale na druhé straně snížilo výdaje VZP.
MINI-MAXI
Slabá stránka: velké procento státních pojištěnců. Příležitost: navýšení plateb za státní pojištěnce.
Strategie: Díky navýšení plateb státu za státní pojištěnce se zvýšily příjmy VZP. Získané prostředky by mohla využít na zlepšení interiéru pojišťoven, který působí chladným dojmem. Stačí pouze jen pár drobných změn, které nejsou příliš nákladné, např.květiny, lepší osvětlení, klimatizace.
MAXI-MINI
Silná stránka: bezplatné měření krevního tlaku, hladiny cholesterolu, cukru a tuku. Hrozba: zvyšování průměrného věku obyvatelstva.
Strategie: Rizikovým skupinám, tzn. klientům nad 50 let, by měla VZP zasílat domů informativní letáčky o této bezplatné službě, neboť je stále velmi málo využívaná. Včasné odhalení problémů pomůže snížit pozdější náklady na zdravotní péči.
- 44 -
MINI-MINI
Slabá stránka: Málo programů a příspěvků pro osoby, které čerpají minimální zdravotní péči. Hrozba: Vzrůstající nároky klientů na poskytování služeb.
Strategie: Pojistné hrazené za
zaměstnavatele, zaměstnance a osoby samostatně
výdělečně činné představuje pro pojišťovny největší zdroj příjmů. Náklady na zdravotní péči jsou však pro tuto skupinu minimální. Toho využívají zaměstnanecké pojišťovny a sestavují speciální programy právě pro tyto občany. VZP by se proto měla zaměřit na tuto skupinu osob a nabízet jim programy. Např. lidé, kteří za posledních 5 let navštěvovali lékaře pouze z důvodů preventivních prohlídek, by měli nárok na finanční příspěvek na ozdravnou zimní či letní rekreaci.
5.6 Doporučení pro VZP ČR Všeobecná zdravotní pojišťovna, jak vyplynulo z analýzy, má na trhu zdravotní péče velmi významnou roli. Je pro české občany jistotou, neboť je, bez ohledu na věk a sociální postavení, vždy pojistí. Zaměstnanecké pojišťovny musí za každých okolností vykazovat zisk, proto si své klienty vybírají. Je proto nezbytné, aby se VZP zaměřila na pracující mladé občany spočívající v následujících doporučení: •
Roční příspěvek ve výši 500 Kč na sportovní aktivity např. bazény, posilovny, squash, aerobic.
•
Jednorázový příspěvek na zimní či letní rekreaci ve výši 500 Kč.
•
Roční příspěvek ve výši 300 Kč na masáže, solária a solné jeskyně.
•
Roční příspěvek ve výši 200 Kč na kulturu – divadla, kina apod.
•
Následná propagace těchto výhod v televizi, rádiích a na letácích.
- 45 -
Velmi důležitou věcí, jak již vyplynulo z předcházející analýzy, je interní komunikace ve VZP, která je nezbytná pro obchodní úspěch každého podniku. Dobře fungující interní komunikace je založena na oboustranné komunikaci, zpětné vazbě a zavádění zjištěných poznatků do praxe. To je však ve VZP stále problém. Řešením by mohla být následující opatření: •
Zavedení přímé komunikace s ředitelem a vedením formou pravidelných setkání, neboť jen tak se zaměstnanci dozví více informací o směřování a vizi VZP ČR, konkrétních cílech vedení a plánovaných změnách.
•
Rozšíření a úprava centrálního intranetu, který by měl obsahovat aktualizované a přehledné informace pro denní potřebu zaměstnanců.
•
Školení vedoucích pracovníků v oblasti interní komunikace a komunikačních dovedností.
•
Informační manuál s pravidly interní komunikace a podnikové kultury pro všechny zaměstnance.
- 46 -
6 DISKUZE Bakalářská práce se zabývala postavením Všeobecné zdravotní pojišťovny mezi ostatními zdravotními pojišťovnami. Na základě zpracovaných informací bylo zjištěno, že i přes problémy z přelomu roku 2005 a 2006, má VZP, co se týče průměrného počtu klientů, podíl na trhu zdravotní péče 65 %, což představuje přes 6,5 mil. klientů. Z toho však 3,8 mil. tvoří státní pojištěnci, mezi nimi i vysoce nákladoví důchodci, jejichž průměrný počet se pohybuje kolem 1,5 mil. O zbylých 35 % se dělí zaměstnanecké pojišťovny, z nichž největší podíl má Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, jejíž průměrný počet klientů je přibližně 1,05 mil., což představuje 10,01 %. Počet státních pojištěnců se zde pohybuje kolem 520 tis., z toho důchodců je 125 tis. Je zřejmé, že nejméně zajímaví pojištěnci tj. pojištěnci, za které platí pojištění stát, většinou připadnou Všeobecné zdravotní pojišťovně, neboť zaměstnanecké pojišťovny o ně nemají zájem.
O dominantnosti VZP hovoří i zjištěné příjmy, které dosáhly v roce 2007 výše 135,8 mld., příjmy ostatních zdravotních pojišťoven byly celkem 75 mld. Když se však podíváme na stranu výdajů, zjistíme, že zde byl v posledních letech problém, neboť mírně převyšovaly příjmy. Vzhledem k tomu, že je VZP zřízena speciálním zákonem, který nedovoluje, aby v takovémto případě zanikla, pokračovala ve své činnosti dál. Zjistilo se však, že problém je ve vysokém počtu státních pojištěnců, proto od roku 2005 došlo ke změně v přerozdělování pojistného a zvýšení plateb za státní pojištěnce, což pomohlo k tomu, že v současnosti je VZP zisková. V roce 2007 dosáhla zisku 11 miliard, u ostatních zaměstnaneckých pojišťoven byl celkový zisk 16 miliard
Prostřednictvím SWOT analýzy bylo dále zjištěno, že hrozbou pro VZP jsou zaměstnanecké pojišťovny, které dokáží pružněji reagovat na poptávku a vytvářejí tak zajímavější programy pro skupinu mladých výdělečně činných občanů, kteří čerpají zdravotní péči minimálně. VZP má těchto pojištěnců nedostatek, proto je velmi důležité se do budoucna zaměřit právě na tuto skupinu.
- 47 -
Takové problémy však lze řešit jen v případě, že je v podniku výborná interní komunikace, a ta, jak bylo zjištěno, je pro VZP slabou stránku. Zaměstnanci postrádají informace o cílech, strategiích a plánovaných změnách, chybí jim motivace a tím je jejich práce zkreslována, proto je velmi důležité se na tuto slabou stránku zaměřit.
Veškeré plány však do budoucna může ohrozit chystají se přeměna zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, VZP by byla státní, ostatní zdravotní pojišťovny soukromou akciovou společností. Tento krok má zamezit plýtvání prostředků ve zdravotnictví. Pojišťovny by měly mít větší odpovědnost za zajištění zdravotní péče a její dostupnost. Je však pravděpodobné, že privatizací zdravotních pojišťoven by mohlo dojít ke zdražení lékařské péče, neboť posláním akciových společností je především vytvoření co největšího zisku. Dále lze konstatovat, že pouze zdravý člověk bude pro pojišťovny zajímavý. To znamená, že pokud budeme často nemocní, staneme se pro pojišťovnu proděleční a bude se nás chtít zbavit.
- 48 -
7 ZÁVĚR Cílem této práce bylo zjistit postavení VZP v systému zdravotní péče v ČR a stanovení doporučení pro její efektivnější činnost a získání nových klientů.
V teoretické části byly vysvětleny základní pojmy, které byly dále použity. Pro pochopení a srovnání byl dále popsán historický vývoj českého zdravotního systému až po současnost, který se stal pro zdravotní pojišťovny velmi významný, neboť do 19. století existoval přímý vztah mezi pacientem a lékařem a platilo se za poskytnutou službu přímo jemu. Významnou částí zde bylo vysvětlení způsobů financování zdravotní péče, prostřednictvím kterých platí zdravotní pojišťovny zdravotnickým zařízením za poskytovanou zdravotní péči, která byla poskytnuta jejich klientům.
V praktické části na základě srovnání průměrného počtu klientů bylo zjištěno, že VZP má sice na trhu poskytování zdravotní péče dominantní postavení, ale struktura pojištěnců není příznivá, neboť na celkovém počtu klientů nad 60 let má přibližně 70% podíl, což se dále promítlo také do jejího hospodaření. Proto byla cílovým segmentem VZP zvolena skupina mladých výdělečně činných lidí, kteří čerpají zdravotní péči nejméně, ale pro VZP jsou největším zdrojem příjmů z vybraného zdravotního pojištění. Proto byla stanovena doporučení směřující k této skupině spočívající v zavedení příspěvků na sportovní aktivity, zimní či letní rekreaci, masáže, solária a solné jeskyně, kulturu, zimní či letní rekreaci a jejich následné propagaci. Další doporučení směřovalo ke zlepšení interní komunikace spočívající v zavedení přímé komunikace s ředitelem, posílení centrálního intranetu, školení vedoucích pracovníků v oblasti interní komunikace a komunikačních dovedností a vydání informačního manuálu s pravidly interní komunikace a podnikové kultury pro ostatní zaměstnance.
Závěrem lze říci, že Všeobecné zdravotní pojišťovně, ale i českému zdravotnictví, chybí k dokonalosti ještě hodně, ale prostřednictvím správných kroků a rozhodnutí může v budoucnu dosáhnout velmi dobré úrovně a kvality. Vývoj nezáleží ale jen na vládě, ale také na nás, na občanech.
- 49 -
8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 1. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vydání Praha 3: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1 2. ŠMÍD, J., ŽENÍŠKOVÁ, M. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. 4.vydání Olomouc: ANAG Olomouc, 1999. 152 s. ISBN 80-7263-002-4. 3. TRNKOVÁ,
L.
Zdravotní
pojištění
v roce
2000.
1.vydání
Praha:
PRAGOEDUCA®, 1999. 104 s. ISBN 80-85856-77-8. 4. VOŘÍŠEK, V., BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., ČERVINKA, T., PŘIB, J., VLASÁK, F. Lexikon sociální zabezpečení, zdravotní pojištění. 1.vydání Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch – Sagit, 2002, 560 s. ISBN 80-7208-266-3. 5. REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2.vydání Praha 4: Ekopress, s.r.o., 2007. 312 s. ISBN 978-80-86929-29-3. 6. POŠVÁŘ, Z., ERBES J. Management I. 2. vydání Brno:MZLU v Brně, 2004.156 s. ISBN 80-7157-633-6.
7. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. 8. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění. 9. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, v platném znění. 10. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, v platném znění. 11. Výroční zprávy Všeobecné zdravotní pojišťovny . 12. Výroční zprávy zaměstnaneckých pojišťoven.
13. Obecné informace Všeobecné zdravotní pojišťovny [on-line]. Dokument ve formátu HTML [cit 2008-04-25]. Dostupné na http://www.vzp.cz.
- 50 -
14. Obecné informace Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR [on-line]. Dokument
ve
formátu
HTML
[cit
2008-04-25].
Dostupné
na
http://www.zpmvcr.cz. 15. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven [on-line]. Dokument ve formátu PDF [cit 2008-04-25]. Dostupné na http://www.mfcr.cz. 16. Ekonomické informace ve zdravotnictví [on-line]. Dokument ve formátu PDF [cit 2008-04-25]. Dostupné na http://www.uzis.cz.
- 51 -
9 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1: Vývoj počtu zdravotních pojišťoven v letech 1992 - 2008 .......................... 16 Tabulka 2: Přehled průměr. počtu klientů ZP 1992-2007 a stát. pojištěnců (v tis.) ....... 31 Tabulka 3: Souhrnný přehled vývoje hospodaření ZP 2003 – 2007 (v mld. Kč) ........... 35 Tabulka 4: Matice SWOT............................................................................................... 43
Graf 1: Vývoj průměrného počtu klientů VZP 1992-2007 (v mil.)................................ 22 Graf 2: Vývoj průměrného počtu klientů ZP MV ČR 1992-2007 (v tis.) ..................... 24 Graf 3: Vývoj průměrného počtu klientů Oborové ZP ZBPaS 1993-2007 (v tis.)........ 25 Graf 4: Vývoj průměrného počtu klientů Vojenské ZP 1993-2007 (v tis.) .................... 26 Graf 5: Vývoj průměrného počtu klientů Revírní BP 1993-2007 (v tis.). ...................... 27 Graf 6: Vývoj průměrného počtu klientů ZP METAL-ALIANCE 1997-2007 (v tis.)... 28 Graf 7: Vývoj průměrného počtu klientů Hutnické ZP 1993-2007 (v tis.)..................... 28 Graf 8: Vývoj průměrného počtu klientů České národní ZP 1994-2007 (v tis.) ............ 29 Graf 9: Vývoj průměrného počtu klientů ZP Škoda 1993-2007 (v tis.) ......................... 30 Graf 10: Tržní podíly ZP za rok 2007............................................................................. 32 Graf 11: Vývoj hospodaření VZP ČR (v mld. Kč) ......................................................... 34 Graf 12:Vývoj hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven (v mld. Kč) ......................... 35
- 52 -
10 PŘÍLOHY 1. Struktura průměrného počtu pojištěnců VZP ČR za rok 2006 2. Struktura průměrného počtu pojištěnců Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců pojišťoven, bank a stavebnictví za rok 2006
- 53 -
