Analýza možných způsobů vybavování podniku vozidly a stroji

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Analýza možných způsobů vybavování podniku vozidly a stroji Diplomová práce

Autor:

Bc. Petr Slunečko Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Tomáš Marek

duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 24. 4. 2013

Bc. Petr Slunečko

Poděkování:

Touto cestou bych rád poděkoval svému vedoucímu práce Ing. Tomáši Markovi za jeho vstřícný přístup, metodické pokyny, rady a připomínky, které byly pro mne velkou pomocí. Dík patří také vedení divize 4, které mi poskytlo potřebné údaje k zadanému tématu.

Anotace Tato diplomová práce popisuje moţné způsoby pořízení dlouhodobého hmotného majetku v podobě nákladních vozidel jedné konkrétní stavební společnosti. Zároveň také analyzuje moţné způsoby financování v konečném dopadu na výši základu daně a výši celkových nákladů na pořízení a provoz vybraných vozidel. Na začátku práce jsou vysvětleny teoretické pojmy podnikových financí a investic v kontextu na majetkovou a finanční strukturu společnosti. Závěrem této práce je provedení dílčích analýz a zhodnocení výsledků moţných způsobů pořízení vozidel včetně financování. Na základě těchto výsledků je vybrán a doporučen nejefektivnější způsob pořízení a financování předmětných vozidel v konkrétních podmínkách společnosti Metrostav a.s.. Klíčová slova finance, dlouhodobý hmotný majetek, zdroje financování, majetek, leasing, úvěr, investice Annotation This thesis describes the possible ways of purchasing of the long-term tangible property such as lorries in construction company Metrostav. It also analyzes the possible ways of financing and their impact on the amount of the tax base and on the amount of total costs for purchasing and operation of the vehicles. The first chapters of the thesis explain theoretical aspects of the company finance and investments in terms of property and financial structure of the company. The last chapter contains sector analyses and outcome evaluation of the possible ways of purchasing of the vehicles including financing. On the basic of the outcomes the most effective way of purchasing and financing of the vehicles is chosen and recommended in Metrostav ltd.

Key words finance, long-term tangible property, financial sources, property leasing, credit, investment

OBSAH: Úvod ........................................................................................................................................................ 7 1.

VYUŢITÍ SROVNÁVACÍCH ANALÝZ V INVESTIČNÍM ROZHODOVÁNÍ ......................... 8 1.1. 1.1.1.

Finanční rozhodování podniku ......................................................................................... 8

1.1.2.

Principy podnikových financí .......................................................................................... 8

1.1.3.

Majetková struktura podniku ...........................................................................................11

1.1.4.

Finanční struktura podniku ..............................................................................................13

1.2.

Moţnosti pořízení majetku ...................................................................................................15

1.2.1.

Investice jako aktivum společnosti ..................................................................................16

1.2.2.

Dlouhodobý majetek nezobrazený v rozvaze podniku ....................................................18

1.3.

Zdroje financování majetku ..................................................................................................18

1.3.1.

Interní dlouhodobé zdroje financování podniku ..............................................................18

1.3.2.

Externí dlouhodobé zdroje financování podniku ............................................................27

1.4.

2.

Podnikové finance.................................................................................................................. 8

Vhodné analýzy pro investiční rozhodování.........................................................................32

1.4.1.

Srovnávací analýza ..........................................................................................................33

1.4.2.

Čistá současná hodnota ...................................................................................................34

1.4.3.

Metoda diskontovaných nákladů .....................................................................................35

1.4.4.

Hodnocení na základě výše měsíčních nákladů ..............................................................36

1.4.5.

Ukazatele finanční stability a zadluţenosti .....................................................................36

1.4.6.

Určení nákladů na pořízení jednotlivých druhů kapitálu.................................................37

CHARAKTERISTIKA FIRMY METROSTAV A.S. ...................................................................40 2.1.

Základní údaje o společnosti.................................................................................................40

2.2.

Charakteristika a historie společnosti ...................................................................................42

2.3.

Organizační struktura společnosti .........................................................................................42

2.4.

Provoz dopravy a mechanizace .............................................................................................46

2.4.1.

Přehled a způsob pořízení vozového parku .....................................................................46

2.4.2.

Přehled a způsob pořízení strojového parku ....................................................................48 5

3.

4.

ANALÝZA VYBRANÝCH ZPŮSOBŮ POŘÍZENÍ VOZIDEL A STROJŮ METROSTAVU .49 3.1.

Analýza investic pomocí metody diskontovaných výdajů ....................................................50

3.2.

Analýza investice z pohledu výše měsíčních nákladů ..........................................................62

3.3.

Analýza investice z pohledu změny cash flow .....................................................................63

3.4.

Analýza investice z pohledu změny rozvahy společnosti .....................................................63

ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ZPŮSOBŮ POŘÍZENÍ MAJETKU .............................................65

Závěr ......................................................................................................................................................68 Seznam pouţité literatury .......................................................................................................................69 Literatura: ...........................................................................................................................................69 Internetové zdroje: .............................................................................................................................71 Zákonné normy: .................................................................................................................................71 Seznam tabulek ......................................................................................................................................71 Seznam obrázků .....................................................................................................................................72 Seznam příloh.........................................................................................................................................72

6

Úvod

V rámci zvoleného tématu se nejdříve zaměřím na uvedení základních teoretických pojmů a koncepcí týkajících se moţných způsobů pořízení dlouhodobého majetku a jeho vliv na rozvahu společnosti. Budu se také zabývat zdroji financování v kontextu s konečným dopadem na výši základu daně společnosti respektive na výši daně z příjmu, hospodářského výsledku a výši cash flow společnosti. Na základě těchto atributů a pomocí výsledků srovnávací analýzy následně vymezím formy pořízení včetně financování, které povaţuji za nejvhodnější a nejefektivnější k pouţití na obměnu vozového a strojového parku

firmy

Metrostav a.s.. Prvním krokem bude seznámení se stávajícím vozovým a strojovým parkem společnosti včetně způsobu pořízení a podmínek provozování. Dále zjistím, která vozidla a stroje se budou pořizovat či obměňovat a v jakém časovém horizontu se toto pořízení odehraje. Dalším krokem bude provedení výběrového řízení na dodavatele jednotlivých vozidel a strojů. Navazující částí se stane oslovení finančních společností k různým variantám financování či návrhu provozování předmětných vozidel a strojů. Součástí mé práce bude také zjištění moţností financování z vlastních zdrojů včetně vyčíslení dopadů z tohoto způsobu pořízení. Na základě získaných údajů a provedených analýz bude formulováno doporučení pro management společnosti jakým nejefektivnějším způsobem vozidla a stroje za daných podmínek pořídit a financovat . Cílem práce je popsat hlavní moţnosti pořizování strojů a vozidel pro činnost vybrané stavební firmy a návazně provést jejich dílčí analýzy a porovnání jejich výsledků, s cílem získání potřebných provozně ekonomických údajů pro investiční rozhodování v dané věci.

7

1. VYUŽITÍ SROVNÁVACÍCH ANALÝZ V INVESTIČNÍM ROZHODOVÁNÍ 1.1.

Podnikové finance

Podnikové finance jsou základní oblastí financí, které řeší vztah mezi potřebami podniku a jeho finančními zdroji. Na základě těchto skutečností probíhá v podniku neustálé finanční rozhodování s jasným cílem podnikání, a to je maximalizace zisku. Toto rozhodování se vztahuje plošně na všechny společnosti všech forem podnikání. Je samozřejmé, ţe podobné rozhodování se jiţ musí odehrát před vznikem společnosti, protoţe je velmi důleţité s jakou právní formou bude společnost

podnikat a jaké to bude mít dopady na zdanění dané

společnosti. 1.1.1. Finanční rozhodování podniku Základním cílem kaţdého soukromého podniku je maximalizace zisku a maximalizace hodnoty podniku. Je mnoho způsobů jak toho dosáhnout, ale nelze stanovit jednotná plošná pravidla, podle kterých se budou jednotlivé podniky řídit. Co platí pro jednu společnost, nemusí platit pro druhou a obráceně. Samozřejmě, ţe jsou známy základní mantinely, které je nutno dodrţovat k tomu , aby společnost efektivně hospodařila a plnila svůj základní cíl. Po ujasnění v čem chce daná společnost podnikat, je prioritní problém oblast financování podniku, který musí hned na začátku podnikání vyřešit a ba dokonce řešit ho musí stále po celou dobu podnikání. Jedná se o vztah mezi potřebami podniku a finančními zdroji podniku. Jde o hlavní otázky, co vyrábět, co vlastnit, do jakých aktiv investovat a také z čeho tyto aktiva financovat respektive jakým způsobem si opatřit finanční zdroje. Nastávají tedy rozhodovací procesy, které řeší potřebu celkové výše potřebného kapitálu, strukturu podnikového kapitálu a majetku, moţnosti investování podnikového kapitálu v dlouhodobém horizontu, ale samozřejmě také je nutno věnovat pozornost krátkodobým finančním potřebám, a to zejména velikosti a struktuře jednotlivých sloţek oběţného majetku, optimální formě krátkodobého kapitálu a také nějaké formě proti rizikům. 1.1.2. Principy podnikových financí Mezi nejdůleţitější principy podnikových financí patří princip plánování a analýza finančních údajů, vliv zdanění na finanční rozhodování, zásady zohledňování rizika, optimalizace 8

kapitálové struktury, principy časové hodnoty peněz, principy peněţních toků a také zohledňování stupně efektivnosti kapitálových trhů. Má-li podnik úspěšně procházet nástrahami trhu a maximalizovat svoji hodnotu, musí si stanovovat postupné cíle a nástroje, pomocí nichţ těchto cílů dosáhne. K snadnějšímu dosaţení vytýčených cílů slouţí neustálé plánování a provádění finančních analýz, které pomáhají odhalit finanční pozici kaţdé společnosti a také napomáhají stanovit kroky, které musí podnik k zdárnému splnění cíle udělat. Finanční analýza je nepostradatelný nástroj průzkumu dat minulého období, který slouţí jako podklad pro rozhodování o činnostech, které je nutné postoupit k zdárnému splnění a udrţení naplánovaných výsledků. Zároveň výsledkem provedené analýzy je i zpětná vazba na proběhlou skutečnost. Hodnocení se zaměřuje na hlediska časová a prostorová tzn. na srovnání s ostatními podniky a srovnává vývoj hospodaření podniku za určité období. Dalším neméně důleţitým atributem pro rozhodování v rámci podnikových financí je vliv zdanění dané společnosti. Tento vliv na zdanění se odehrává v několika rovinách. Za prvé nastává při tvorbě kapitálové struktury podniku v rámci moţnosti výběru výše nákladovosti vlastního či cizího kapitálu. Další moţností vlivu zdanění s sebou přináší personální politika společnosti, která můţe pomocí vhodných nástrojů, jako jsou např. slevy na dani, sníţit svůj daňový základ. Správné řízení rizika v rámci hospodaření společnosti resp. vykázání zisku či ztráty má také svůj podíl na výši zdanění. A konečně nesmíme zapomenout, ţe investiční rozhodování s sebou přináší celou řadu daňových důsledků ve formě daňových úspor. Na prvním místě je nutné zmínit daňové odpisy, které představují mnoho způsobů dopadů do výše daňového základu. Pouze systematickým přístupem je schopna společnost jejich efektivního vyuţití. Nezanedbatelným principem je zohledňování rizika, jenţ v sobě zahrnuje skutečnost, ţe není důleţité respektovat pouze faktor času, ale je nepostradatelné respektovat také faktor rizika, tj. moţnosti, ţe se určitý předpoklad nestane. Obecná zásada je, ţe čím vyšší předpokládaný výnos, tím vyšší je i riziko, ţe se tohoto výnosu nedosáhne. Je nutné, aby podnikoví manaţeři neustále s tímto pojmem pracovali a riziko ve svém podnikání identifikovali a kvantifikovali. Podnik musí pro financování svých potřeb zabezpečit optimální sloţení kapitálu, coţ představuje další důleţitý princip podnikových financí. Je třeba podnik řídit tak, aby nedošlo k překapitalizování či odkapitalizování tzn. udrţet si správný poměr mezi financováním dlouhodobého majetku dlouhodobým kapitálem respektive financováním krátkodobého majetku krátkodobým kapitálem. Nebo také můţeme říci, ţe optimální kapitálová struktura je 9

taková kapitálová struktura, při níţ průměrné náklady kapitálu jsou minimální a trţní hodnota firmy je maximální. Význam toku peněz je pro podnik téţ nezbytně významný, protoţe poukazuje na rozdíl od výnosů a nákladů oproti příjmům a výdajům, které mají nezastupitelnou roli v likvidnosti podniku. Podnik musí mít dostatek likvidních finančních prostředků na své kaţdodenní fungování tzn. musí být schopen hradit své závazky vůči zaměstnancům, věřitelům, státu apod.. Je tedy jasné, ţe má-li společnost zisk, nemusí to znamenat likvidnost a solventnost pro své okolí. Vše je patrné z obrázku 1.1.

Obr. 1.1 Zdroje a užití peněžních prostředků (zdroj: Finanční řízení a rozhodování podniku, str. 14) „Respektování faktoru času v podstatě znamená, ţe jedna koruna drţená dnes má větší význam, neţ stejná částka drţená zítra“.1 Jde o to, ţe to co máme v drţení nyní, můţeme uloţit v bance, investovat či si za to koupit nějaký statek nebo sluţbu. Prostě můţeme říci, ţe znalost časové hodnoty peněz je dalším důleţitým principem podnikových financí. Velmi důleţitou úlohu pro úspěšné finanční řízení a rozhodování podniku sehrává znalost charakteru kapitálového trhu a jeho efektivnosti. Podnik se musí umět pohybovat v prostředí, které je naplněno obrovským mnoţstvím informací a je na něm samotném, aby si vyfiltroval 1

ČERNOHORSKÝ, J.,TEPLÝ P.: Základy financí, Praha, Grada, 2011, s. 260

10

potřebné informace k efektivnímu zhodnocení svých finančních prostředků na kapitálovém trhu. 1.1.3. Majetková struktura podniku Rozvaha podniku zachycuje na jedné straně aktiva podniku, coţ představuje majetkovou strukturu podniku a na straně druhé pasiva respektive finanční strukturu majetku. Aktiva představují vloţený majetek, který slouţí k podnikání a má přinést v budoucnu ekonomický prospěch. Struktura majetku je patrná z obrázku 1.2.

Obr. 1.2 Struktura majetku podniku (zdroj: vlastní) 11

Člení se na pohledávky za upsaný základní kapitál, dlouhodobý majetek, oběţný majetek a ostatní (přechodná) aktiva. Dle provozního cyklu můţeme aktiva také členit na stálá a oběţná, kdy stálá si zachovávají svoji původní podobu v průběhu několika provozních cyklech, kdeţto naopak oběţná ji mění několikrát v průběhu jednoho cyklu. Jiný pohled na členění aktiv můţe být z časového hlediska, kdy rozeznáváme dlouhodobá a krátkodobá aktiva. Kritériem rozdělení je doba vyuţitelnosti příslušného majetku, tzn. do jednoho roku u krátkodobých a přes jeden rok u dlouhodobých aktiv. Pohledávky za upsaný základní kapitál představují většinou krátkodobý charakter a jedná se o splacenou jmenovitou hodnotu akcií. Dlouhodobý majetek členíme na nehmotný, hmotný a finanční. Mezi nehmotný majetek řadíme zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, goodwill a jiný dlouhodobý nehmotný majetek. Mezi hmotný majetek můţeme zařadit

pozemky, stavby, samostatné movité věci

a soubory

movitých věcí, pěstitelské celky trvalých porostů, základní stádo a taţná zvířata, jiný dlouhodobý hmotný majetek a oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Finanční majetek zahrnuje cenné papíry a podíly, vkladové listy, termínované vklady a poskytnuté dlouhodobé půjčky. Další podstatnou skupinou v majetkové struktuře podniku je oběţný majetek, který můţeme členit na zásoby, dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek, který reprezentují peníze, účty v bankách a krátkodobé cenné papíry a podíly. Náklady a příjmy příštích období řadíme pod ostatní majetek. Je velmi podstatné a důleţité zmínit, ţe struktura podnikového majetku je jedním z faktorů, který výrazně působí na sloţení kapitálu. Likvidnost je schopnost jednotlivých aktiv podniku se rychle a bez větších ztrát přeměnit na peněţní prostředky. Z hlediska likvidnosti jsou peníze nejlikvidnějším majetkem a naopak stroje a budovy nejméně likvidním.Vezmeme-li v úvahu i výši splatných závazků, coţ jsou pasiva podniku a poměříme ji s výší likvidních aktiv, hovoříme o likviditě podniku. Ta vyjadřuje míru schopnosti podniku uhradit své závazky. Vyjadřuje se pomocí poměrových ukazatelů zvaných stupně likvidity. „Likvidita podniku je předpokladem jeho finanční rovnováhy (stability)“.2 Je-li narušena finanční rovnováha podniku, tak hovoříme o platební neschopnosti, coţ představuje stav, kdy podnik není schopen platit dluhy v termínech jejich splatnosti. V konečném důsledku to můţe pro podnik znamenat bankrot a ukončení své

2

SYNEK, M. a kolektiv. Manaţerská ekonomika, Praha, Grada, 2011, s. 51

12

činnosti. Naopak značně nevýhodná je i nadbytečná likvidita, která představuje vyšší stav likvidních prostředků neţ je samotná potřeba. Obecně můţeme říci, ţe vyšší podíl aktiv s vyšším stupněm likvidity, sniţuje nebezpečí platební neschopnosti, ale současně sniţuje výnosnost podniku. Peníze v pokladně mají nulovou výnosnost, peníze na účtech mají velmi nízkou výnosnost a výnosnost zvyšují především nové stroje a technologie. Základní činností managementu podniku je proto úsilí o dosahování optimální likvidity a optimální struktury veškerého majetku, a současně i o co nejvyšší rentabilitu. Finanční zdraví podniku právem představují kritéria ukazatelů likvidity a rentability. Majetková struktura podniku závisí na několika parametrech, jednak na typu podniku a odvětvím, ve kterém podniká, ale také na finanční politice kaţdého podniku. Celkově se jedná o velice sloţitý proces finančního řízení jednotlivého podniku. 1.1.4. Finanční struktura podniku Nyní se podíváme na tutéţ věc, ale pohledem z jiného hlediska, a to z hlediska kapitálové (finanční) struktury podniku. Finanční zdroje, ze kterých je financován majetek podniku, představují finanční strukturu pasiv podniku. Struktura kapitálu je patrná z obrázku 1.3. Rozdělují se na vlastní kapitál, cizí zdroje a ostatní (přechodná) pasiva. Z časového hlediska rozeznáváme krátkodobá a dlouhodobá pasiva, přičemţ rozhodujícím kritériem je sjednaná doba splatnosti závazku. Závazky splatné do jednoho roku jsou krátkodobá pasiva a naopak nad jeden rok dlouhodobá. Další moţné členění pasiv je dle místa vzniku, a to na interní a externí. Interní finanční zdroje představují takové zdroje, které si podnik vytvoří svou vlastní podnikatelskou činností a externí zdroje naopak podnik nezíská svou činností. Do skupiny vlastního kapitálu řadíme základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, nerozdělený zisk a zisk nebo ztrátu běţného období. Mezi

cizí zdroje patří rezervy,

dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci. Ostatní pasiva jsou výdaje a výnosy příštích období. Celková výše podnikového kapitálu závisí na mnoha okolnostech, jako jsou velikost podniku, stupni mechanizace a automatizace, rychlosti obratu kapitálu a také nesmíme opomenout na organizaci odbytu. Podnik by měl mít tolik kapitálu, kolik potřebuje. Má-li kapitálu více, je jeho vyuţití nehospodárné a naopak má-li ho málo, tak to způsobuje poruchy v chodu podniku. Prostě při růstu aktiv dochází k tomu, ţe tyto aktiva nejsou kryta potřebnými finančními zdroji. „Za optimální se povaţuje takové rozloţení kapitálu, které vychází 13

z minimalizace průměrných nákladů kapitálu a které je zároveň v souladu s předpokládaným vývojem podnikového zisku a předpokládanou strukturou podnikového majetku“.3

Obr. 1.3 Struktura kapitálu podniku (zdroj: Manaţerská ekonomika, str. 58) 3

VALACH, J. a kolektiv.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, Praha, Ekopress, 2010, s. 322

14

Cenu kapitálu ovlivňuje riziko a míra zdanění. Čím je vyšší riziko, tím věřitel poţaduje vyšší cenu. Proto je krátkodobý cizí kapitál nejlevnější, dále pak dlouhodobý cizí kapitál a nejdraţší je základní akciový kapitál, protoţe akcionář podstupuje riziko vloţení kapitálu do podniku bez moţnosti zpětného stáhnutí. Naopak na druhou stranu pro podnik je akciový kapitál nejbezpečnějším zdrojem financování, protoţe ho nemusí nikdy splatit a hradit úrokové platby. Jelikoţ úroky z úvěru z emitovaných dluhopisů jsou náklady sniţující zdanitelný zisk, je míra zdanění velice důleţité kritérium ceny kapitálu. To znamená, ţe daně sniţují náklady cizího kapitálu. U dividend tomu, ale tak není. Je tedy důleţitá optimální míra zadluţení, coţ představuje poměr mezi cizím a vlastním kapitálem. Mohli bychom z daného vyvodit, ţe je pro podnik výhodnější vyšší podíl cizího kapitálu, ale pouze do určité výše, protoţe poté začnou stoupat náklady kapitálu z důvodu vyššího zadluţení firmy, tím pádem vyššího rizika a následně věřitelé poţadují vyšší úrokové sazby. „Jinými slovy pozitivní vliv daní na cenu cizího kapitálu je pohlcen vyššími poţadavky věřitelů na úroky při vyšším zadluţení, kdy stoupá riziko, aţ přichází hrozba bankrotu“.4 Obecné doporučení poměru mezi vlastním a cizím kapitálem je v relaci 20 - 80 % a naopak. Toto široké rozpětí závisí na konkrétní činnosti podnikání, dané zemi, tradici financování, dostupnosti zdrojů a také nesmíme opomenout fázi hospodářského cyklu ekonomiky.

1.2.

Možnosti pořízení majetku

Kaţdé pořizování majetku do společnosti musí bezpodmínečně vycházet z finančního plánu respektive z plánu investic, který je nedílnou součástí finančního plánování. Pořízení jakékoliv investice musí znamenat pro danou společnost zvýšení obratu či sníţení nákladů v konečném důsledku na maximalizaci zisku a maximalizaci hodnoty podniku. Způsob pořizovaní majetku, myšleno pořizování vozidel a strojů, má

zásadní vliv na rozvahu

respektive stranu aktiv kaţdé firmy. Zásadní otázkou totiţ je, zda se ve skutečnosti stanou majetkem společnosti a zobrazí se v rozvaze společnosti na straně aktiv či ne. V případě, ţe se nezobrazí, jedná se o nějaký způsob pronájmu, který společnost eviduje v podrozvahové evidenci. Dalším velmi důleţitým aspektem v investičním plánování je neustálé zohledňování likvidity společnosti. Nedílnou součástí finančního plánu je plán cash flow, který zohledňuje reálné 4

ČERNOHORSKÝ, J.,TEPLÝ P.: Základy financí, Praha, Grada, 2011, s. 266

15

příjmy a výdaje společnosti a je tedy nutné, aby byla v tomto plánu zohledněna časová řada dopadů dané investice. 1.2.1. Investice jako aktivum společnosti Investiční činnost a její financování podnikem je na rozdíl od běţné provozní činnosti specifická část finančního plánování. „Obecně se za investice podniku povaţují rozsáhlejší peněţní výdaje, u nichţ se očekává jejich přeměna na budoucí peněţní příjmy během delšího časového úseku“.5 Pořizování dlouhodobého majetku se v podniku můţe uskutečňovat různými formami, ale vzhledem k tomu, ţe se zabýváme pořízením vozidel a strojů, je prakticky moţný pouze způsob koupí. Je samozřejmé, ţe veškeré investice musí být v souladu s dlouhodobými cíli a investiční strategií. Vedle dominantních cílů, které představují zisk, trţní hodnotu firmy a potřebnou likviditu, jsou i ostatní neméně důleţité cíle jako efektivnost a stabilita podniku, podíl na trhu, uspokojování poptávky, inovace výrobního programu, zařízení a technologií. Procesu investičního plánování a rozhodování s dlouhodobým financováním můţeme obecně říkat kapitálové plánování. Kapitálové plánování musí obsahovat potřebné informace o pořizovacích výdajích souvisejících s investicí, o způsobech účtování, zdrojích financování, finanční náročnosti provozu, předpokládané ekonomické době trvání, ţivotnosti a také riziku, které se promítá do kaţdé investice. Podnik musí faktory likvidity, času a rizika promítat do finančního plánu. V dlouhodobém kapitálovém rozpočtu se

zachycuje dlouhodobá představa podniku o

jednotlivých investicích do základních sloţek dlouhodobého majetku, které představují budovy, pozemky, stroje, vozidla, zařízení či nehmotný nebo i finanční majetek. Pro podnik je velmi důleţitá správná struktura aktiv včetně správné struktury zdrojů financování. Na rozdíl tomu

krátkodobý kapitálový rozpočet má daleko detailnější charakter

o plánovaných

výdajích s dopadem na cash flow podniku. V rámci investičního rozhodování je nutné respektovat obě hlediska, jak krátkodobé, tak i dlouhodobé. Základním principem plánování podniku je vzájemná provázanost a klouzavost.

5


16

Odpisy jako nástroj peněžního vyjádření opotřebení majetku Dlouhodobý majetek se v reálu nějakým způsobem opotřebovává a má určitou ţivotnost. Pomocí odpisů můţeme peněţně vyjadřovat opotřebení dlouhodobého majetku tj. reálně sniţovat výši majetku v aktivech podniku, ale také pomocí odpisů zabezpečujeme přenos ceny dlouhodobého majetku do nákladů podniku. Celková výše odpisů dlouhodobého majetku podniku ve finančním plánu je ovlivněna především výší a strukturou hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, cenou majetku, dobou odpisování a metodou odpisování. Vyjádření co nejreálnějšího opotřebení dlouhodobého majetku mají za cíl účetní odpisy. Oproti tomu daňové odpisy jsou spíše nástrojem finanční politiky státu, ale také zásadně ovlivňují investiční aktivity podniku. „Velikost odpisu dlouhodobého majetku v průběhu jednotlivých let jeho ţivotnosti je závislá na vybrané metodě odepisování. Výběr metody odepisování je u daňových odpisů omezen daňovým zákonem, pro účetní odpisy můţe podnik volit libovolnou metodu odepisování“.6 Podnik by měl vţdy zajistit do účetnictví co nejvěrnější způsob opotřebení dlouhodobého majetku. Metody odepisování Při lineární metodě odepisování se pořizovací cena majetku odepisuje na jednotlivá léta ţivotnosti stejným podílem z dané pořizovací ceny a tedy výše odpisů je v kaţdém roce stejná. Bohuţel to ale není vţdy správný odraz fyzického opotřebení majetku. Oproti tomu při degresivním odepisování se roční odpisy během ţivotnosti dlouhodobého majetku sniţují. Podle stupně degresivity rozlišujeme odepisování stejným procentem ze zůstatkové ceny nebo odepisování dle tzv. kumulativního souhrnu čísel ze vstupní ceny. Dále se můţeme setkat s progresivní metodou odepisování dlouhodobého majetku, jenţ představuje, ţe odpisy během ţivotnosti majetku stoupají. Zde se vychází z předpokladu, ţe efektivnost majetku klesá zprvu pomalu a teprve poté s přibývajícím stářím majetku roste jeho opotřebení. Máme také moţnost odepisování dle výkonů, kde odpisová sazba se stanoví na jednotku výkonu a pak roční odpis je dán součinem odpisové sazby a výkonných jednotek za rok. Odpisy jsou zde převáděny do nákladu ne na základě časových hledisek, ale výkonových.

6

MAREK, P. a kolektiv.: Studijní průvodce financemi podniku, Praha, Ekopress, 2009, s. 408

17

1.2.2. Dlouhodobý majetek nezobrazený v rozvaze podniku „Ne všechen majetek podniku pouţívaný k jeho provozování má podobu bilančních aktiv vykazovaných v rozvaze“.7 Tyto aktiva se nazývají mimobilanční respektive podrozvahová. Příkladem takovéhoto majetku je majetek pronajatý krátkodobě nebo dlouhodobě s pomocí finančního či operativního leasingu. Takto pořízený majetek slouţí podniku k podnikání úplně stejně jako klasický majetek zobrazený v rozvaze, ale není přímo zobrazený v aktivech podniku, ale pouze v jeho podrozvahové části. Tato forma pořizování má pro podnik určité výhody či nevýhody, které mají přímý dopad do různých podnikových ukazatelů, a kterým se budu věnovat v další části práce.

1.3.

Zdroje financování majetku

„Integrální součástí rozhodování podniku o investicích je také rozhodování o financování těchto investic, tj. rozhodování o jednotlivých variantách financování obnovy či rozšíření dlouhodobého majetku“.8 Nezavazujícím pravidlem financování investic by mělo tedy být respektování zásady zlatého bilančního pravidla tzn., ţe dlouhodobý majetek je nezbytné krýt dlouhodobými zdroji, protoţe pouţíváním krátkodobých zdrojů na financování obnovy dlouhodobého majetku by se firma mohla dostávat do finančních potíţí v souvislosti se splatností krátkodobých zdrojů. Totiţ transformace dlouhodobého majetku na peněţní prostředky je delší, neţ jsou poţadované lhůty splácení krátkodobých zdrojů. Naopak pouţívání dlouhodobých zdrojů na financování krátkodobého majetku je pro podnik neefektivní, jelikoţ bývají dlouhodobé zdroje draţší neţ zdroje krátkodobé. Na základě doporučení zlatého bilančního pravidla se v další části práce budu zabývat pouze dlouhodobými zdroji financování majetku. 1.3.1. Interní dlouhodobé zdroje financování podniku „Celý proces financování podnikových investic by měl být organizován tak, aby zajistil zdůvodněnou potřebu finančních zdrojů na investice, zabezpečil příliv těchto zdrojů s co nejniţšími náklady na jejich pořízení a nevedl k narušení finančního rizika celé firmy“.9 Zdroje financování podniku jsou velice různorodé, jsou silně závislé na právní formě 7


8


9


18

podnikatelské jednotky, ale dají se členit ze dvou hledisek, a to dle svého původu a dle vlastnického vztahu. U členění dle původu zdrojů rozeznáváme interní zdroje a externí zdroje. Mezi interní zdroje řadíme nerozdělený zisk, odpisy, podnikovou banku a rezervy a naopak mezi externí zdroje patří vklady vlastníků, dotace a dary, venture capital, úvěry finančních institucí, dluhopisy, leasing, obchodní úvěry a ostatní závazky. Z pohledu členění dle vlastnictví zdrojů rozeznáváme vlastní zdroje, mezi které patří jiţ zmiňované odpisy, zisk, vklady vlastníků, venture capital a dotace a dary. Druhou skupinu tvoří cizí zdroje, které představují podnikovou banku, rezervy, úvěry finančních institucí, dluhopisy, leasing, obchodní úvěry a ostatní závazky. Dále se bude zabývat pouze některými vybranými zdroji, které vyuţiji v další části této práce. Odpisy Podnik dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek vyuţívá několik let. Nemůţe tedy být zahrnován do provozních nákladů najednou, ale postupně, dle ţivotnosti majetku. Toto postupné, systematické umořování pořizovací ceny dlouhodobého majetku do nákladů podniku po dobu jeho ţivotnosti se provádí pomocí odpisů. „Odpisy můţeme definovat jako část ceny dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která se v průběhu jeho ţivotnosti systematickým způsobem zahrnuje do provozních nákladů podniku, vynaloţených za určité období“.10 Zachycujeme je ve výsledovce. Jsou tedy vlastně nástrojem peněţního vyjádření opotřebení dlouhodobého majetku jak z hlediska fyzického, tak i morálního. Můţeme říci, ţe vlastně úlohou odpisů je také finančně zajistit do značné míry obnovu dlouhodobého majetku. O odpisech jako zdroji financování mluvíme z toho důvodu, ţe odpisy nepředstavují skutečný výdaj peněz, ale pouze účetně sniţují zisk a tím daňovou povinnost. Ještě je nutné zmínit oprávky k dlouhodobému majetku, které vyjadřují kumulovaný souhrn provedených odpisů a jsou zobrazovány v rozvaze podniku. Odpisy, na rozdíl od zisku, jsou relativně stabilním zdrojem financování z toho důvodu, ţe nejsou ovlivněny tak velkým mnoţstvím proměnlivých faktorů jako zisk, ale také, ţe je má podnik k dispozici i v těch případech, kdy nevytvořil zisk ţádný. Odpisy jako zdroj financování jsou podpořeny myšlenkou, ţe objektivně existuje časový nesoulad mezi tvorbou zdrojů pomocí odpisů a potřebami obnovy dlouhodobého majetku. Celková výše odpisů společnosti nabízí určitou výši nákladů, která nesniţuje volné peněţní prostředky, jenţ můţe společnost zpětně vyuţít na obnovu dlouhodobého majetku. V případě, 10


19

kdy společnost neobnovuje svůj majetek postupně, můţe dojít k tomu, ţe veškerý majetek je plně odepsán, a tudíţ jiţ není ţádný náklad, který nebyl výdajem. Účetní odpisy Vyjádřit co nejreálněji celkové opotřebení dlouhodobého majetku mají za cíl především účetní odpisy. Daňové odpisy jsou spíše nástrojem finanční politiky státu a silně ovlivňují investiční aktivity kaţdého podniku. Účetní odpisy se řídí zákonem o účetnictví a o jejich výši a způsobu odepisování rozhoduje samostatně podnik na základě svého sestaveného odpisového plánu. Účetní odpisy mají za úkol co nejvěrněji zohledňovat opotřebení dlouhodobého majetku dle jeho ţivotnosti. K eliminaci nepřesnosti průběhu opotřebení dlouhodobého majetku, které většinou neprobíhá lineárně, má podnik moţnost výběru z jednotlivých metod odepisování dle zákona o účetnictví. Z hlediska odepisování v zásadě rozeznáváme tři základní metody, a to časové, výkonové a komponentní odepisování. „Při uplatňování časové metody účetního odepisování dochází k účetnímu odepisování dlouhodobého majetku především v závislosti na délce jeho pouţívání“.11 Naproti tomu při pouţívání metody výkonové, dochází k účetnímu odepisování dlouhodobého majetku především na výkonech, kterých bylo pomocí konkrétního majetku skutečně dosaţeno. Metoda komponentního odpisování se vyuţívá pouze především pro stavby, byty a nebytové prostory a pro odpisování strojového a vozového parku není moţná. Z hlediska časových metod je moţné vyuţití tří základních způsobů účetního odepisování a to rovnoměrného, zrychleného nebo zpomaleného. Konkrétní způsob odepisování by měl podnik zvolit především dle kritéria co nejvěrnějšího způsobu vyjádření skutečného opotřebení majetku. Uplatňovat rovnoměrné účetní odpisy by měl podnik u takového majetku, k jehoţ opotřebování dochází rovnoměrně po celou dobu pouţívání. V kaţdém roce odpisování je odepsána a do nákladů přenesena stejná výše vstupní ceny daného majetku. VC Oro =

12

t

11

VALOUCH, P. Účetní a daňové odpisy 2012, Praha, Grada, 2012, s. 43

12


20

Oro

výše ročního rovnoměrného odpisu

VC

vstupní cena majetku

t

doba odpisování

Vyuţití zrychlených účetních odpisů lze doporučit především u takového majetku, který ztrácí hodnotu zejména v prvních letech odepisování. To znamená, ţe vţdy v následujícím roce odepisování je odepsána niţší část hodnoty majetku neţ v roce předchozím. Největší roční odpis je vykázán v prvním roce odepisování, nejniţší v posledním roce. 2. VC. (t + 1 – i) Ozr =

13

t. (t + 1)

Ozr

výše ročního zrychleného odpisu

VC


t

doba odpisování

i

rok odpisování

Naopak vyuţití zpomalených účetních odpisů je vhodné tam, kde majetek bude ztrácet hodnotu především na konci své ţivotnosti. Bude platit, ţe z hodnoty dlouhodobého majetku je v kaţdém následujícím roce odpisování odepsána vyšší částka neţ v roce předchozím. 2. VC. i Ozp =

14

t. (t + 1)

Ozp

výše ročního zpomaleného odpisu

VC


t

doba odpisování

i

rok odpisování

„Výkonovou metodu odpisování je vhodné pouţít především u takového majetku, u nějţ je míra opotřebení zcela jednoznačně závislá na míře skutečného vyuţití majetku“.15 Při 13


14


15


21

uplatnění výkonové metody jde v podstatě o výpočet odpisového koeficientu, pomocí kterého je pak v závislosti na míře vyuţití majetku odpisována jeho hodnota. VC

16

Odp. koef. = PKVDV VC


PKVDV

počet kusů výrobků deklarovaných výrobcem

Je moţné také stanovit odpisový koeficient jiným způsobem, a to třeba tak, ţe podnik v odpisovém plánu stanoví procentuální sazby ročních odpisů. Konkrétní způsob odepisování dlouhodobého majetku má na rozhodnutí samotný podnik, který by měl vyhovět podmínkám zákonu o účetnictví o co nejvěrohodnější způsob přenesení skutečného opotřebení dlouhodobého majetku do nákladů podniku, ale také si musí uvědomit, ţe výběr konkrétní metody odepisování má dopad na hospodářský výsledek podniku v jednotlivých letech. Kumulativní souhrn účetních odpisů se zobrazuje pomocí oprávek dlouhodobého majetku v rozvaze podniku na straně aktiv. Sniţují tak reálnou hodnotu dlouhodobého majetku na základě doby ţivotnosti. Na straně pasiv dochází ke sníţení zisku, protoţe účetní odpisy jsou nákladem. Daňové odpisy „Investiční rozhodnutí s sebou obvykle přináší celou řadu daňových důsledků ve formě daňových úspor“.17 V prvé řadě se jedná o daňové odpisy. Z hlediska daňových odpisů se postupuje dle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, který upravuje pouţití daňových odpisů. Smyslem rozdělení odpisů na účetní a daňové je jednak jiţ zmiňovaná povinnost podniku o co nejvěrnější zobrazení opotřebení dlouhodobého majetku s vazbou na reálné zobrazení zůstatkových cen a tudíţ i nákladů a zisku kaţdého podniku. „Na druhé straně rozdělení odpisů na daňové a účetní omezuje do určité míry účelové zkreslování nákladů a zisku podniku, brání zneuţívání odpisů ke sniţování daňového základu a umoţňuje státu prostřednictvím odpisů a daní ovlivňovat investiční aktivity podniku v různých směrech“.18 16


17


18


22

Daňové odpisy nemají za úkol zohledňování konkrétních podmínek vyuţívání dlouhodobého majetku v tom konkrétním podniku. Prostě daňové odpisy plní především úlohu jednoho z moţných nástrojů finanční politiky státu. Je třeba si také uvědomit, ţe daňové odpisy jsou v zásadě fakultativním výdajem a jsou určeny státem při stanovení daňového základu pro všechny podniky. Z toho vyplývá, ţe poplatník nemusí dlouhodobý majetek daňově odepisovat. „Uplatňování daňových odpisů jako poloţky sniţující základ daně z příjmu tedy není povinností, nýbrţ pouze právem poplatníků daně z příjmu“.19 Při odpisování hmotného majetku platí pro podnik přesně postup vymezený v zákoně o dani z příjmu (ZDP), a to v povinnosti zatřídění hmotného majetku v prvním roce odpisování do příslušné odpisové skupiny dle přílohy č.1 ZDP, tím pádem je přiřazena minimální doba odpisování, jak ukazuje tabulka 1.1.

Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

Doba odpisování 3 roky 5 let 10 let 20 let 30 let 50 let

Tab. 1.1 Odpisové skupiny (zdroj: Účetní a daňové odpisy 2012, str. 62)

Pro výpočet vlastních daňových odpisů hmotného majetku můţeme vyuţít dvou základních metod, a to rovnoměrných odpisů nebo zrychlených. Podobně jako v případě účetních odpisů, tak i v případě daňových odpisů lze majetek odepsat maximálně do výše vstupní ceny. Jednou z moţností odpisování hmotného majetku, který ZDP umoţňuje jsou rovnoměrné daňové odpisy. Při zvolení této varianty odepisování se postupuje dle § 31 ZDP. Rovnoměrné daňové odpisy se počítají ze vstupní ceny pomocí maximálních ročních odpisových sazeb stanovených v tabulkách v § 31 ZDP- viz tabulka 1.2.

19


23

Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

V prvním roce V dalších letech odpisování odpisování 20 40 11 22,25 5,5 10,5 2,15 5,15 1,4 3,4 1,02 2,02

Pro zvýšenou vstupní cenu 33,3 20 10 5,0 3,4 2,0

Tab. 1.2 Roční odpisová sazba pro rovnoměrné odpisy bez zvýšení odpisu v 1. roce (zdroj: Účetní a daňové odpisy 2012, str. 65) Ještě je moţné vyuţít rovnoměrného odepisování s navýšením odpisu v prvním roce aţ o 20% u odpisových skupin 1 - 3 a vyuţití niţších neţ maximálních ročních odpisových sazeb, ale těmito moţnostmi se nebudu v této práci zabývat z důvodu nevyuţití v dalších částech práce. VC. ROS Orodo =

20

100

Orodo

výše ročního daňového rovnoměrného odpisu

VC


ROS

roční odpisová sazba v příslušném roce odpisování

Druhou ze základních moţností, jak daňově odpisovat hmotný majetek, jsou zrychlené daňové odpisy. V případě výběru této varianty se podnik musí řídit § 32 ZDP. Ty umoţňují v prvních letech odepsat vyšší částky neţ rovnoměrné daňové odpisy. Při výpočtu zrychlených daňových odpisů se pouţívají koeficienty pro zrychlené odpisování, které vymezuje § 32 odst.1 ZDP – viz tabulka 1.3. VC Ozrd1 =

21

K1

20


21


24

Ozrd1

výše zrychleného daňového odpisu v prvním roce odpisování

VC


K1

koeficient pro zrychlené odpisování pro první rok odpisování

2. ZC Ozrdo =

22

K2 - n

Ozrdo

výše zrychleného daňového odpisu v následujících letech odpisování

ZC

zůstatková cena majetku

K2

koeficient pro zrychlené odpisování pro následující roky odpisování

n

počet let, po které jiţ byl majetek odpisován

Odpisová skupina

V prvním roce odpisování (K1)

V dalších letech odpisování (K2)

Pro zvýšenou vstupní cenu (K3)

1 2 3 4 5 6

3 5 10 20 30 50

4 6 11 21 31 51

3 5 10 20 30 50

Tab. 1.3 Roční odpisová sazba pro zrychlené odpisy (zdroj: Účetní a daňové odpisy 2012, str. 82)

Je bezpodmínečné si uvědomit, ţe výše účetních a daňových odpisů pro podnik nemusí být v daném účetním období shodná. To je totiţ stav, který je moţný, a který není v rozporu s nějakým zákonem, ale pak je nutné, aby si podnik upravil dodatečně daňový základ pro správný výpočet daně z příjmu o rozdíl účetních a daňových odpisů. Narozdíl od účetních odpisů se daňové odpisy v rozvaze nezobrazují, ale případné rozdíly proti účetním odpisům se zobrazí v příloze formuláře Přiznání k dani z příjmu právnických osob.

22


25

Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy účetní odpisy = daňové odpisy daňový základ není třeba upravit účetní odpisy > daňové odpisy

daňový základ navýšíme o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy (+ rozdíl)

účetní odpisy < daňové odpisy

daňový základ sníţíme o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy (- rozdíl)

Tab. 1.4 Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy (zdroj: Finanční management, str. 36) Zisk Dalším velmi významným zdrojem interního financování investic je nerozdělený zisk. Ten tvoří součást vlastního kapitálu podniku. Je to ta část zisku po zdanění, která není pouţita na výplatu dividend či na tvorbu fondů ze zisku. Valná hromada, jenţ schvaluje řádnou účetní závěrku, rozhoduje o rozdělení zisku. Na výši nerozděleného zisku mají rozhodující vliv zejména výše zisku běţného roku, sazba daně z příjmu, výše přídělu do rezervního fondu a jiných podnikových fondů tvořených ze zisku, výše vyplacených tantiém členům představenstva a dozorčí rady a na dividendové politice podniku. Reziduální poloţkou zůstává výsledek hospodaření minulých let. Nerozdělený zisk je někdy povaţován za nejlevnější finanční zdroj podniku. Ale tato úvaha není správná, protoţe výnosnost pouţitého nerozděleného zisku musí bít minimálně srovnatelná s tím, co by akcionáři získali, kdyby jim byl nerozdělený zisk vyplacen ve formě dividend. To znamená, ţe cena nerozděleného zisku je tedy cenou příleţitosti a je stejná jako cena akciového kapitálu. Dokonce se dá říci, ţe v případě, kdy se akcionáři vzdají výplaty dividend budou poţadovat investici s vyšší výnosností, která jim v budoucnu tento ušlý výnos vynahradí růstem zisku a především zhodnocením jejich majetku. Podnik nesmí v těchto úvahách opomíjet také výši daně z příjmu a sledovat i eventuelní moţné změny daňových sazeb, které mohou ovlivňovat konečnou výši nerozděleného zisku. Jestliţe se nerozdělený zisk pouţívá k samofinancování podnikového rozvoje, zvyšuje se vlastní kapitál a dá se hovořit o zjevném samofinancování. „Přednosti samofinancování pomocí nerozděleného zisku spočívají zejména v tom, ţe se nezvyšuje počet akcionářů či věřitelů a tím i kontrola nad činností managementu“.23 Sniţuje se finanční riziko z vyššího zadluţení a zároveň umoţňuje i financování investic s vyšším rizikem, na které by bylo 23


26

obtíţnější zajistit externí zdroje. Naopak za nevýhodu samofinancování se povaţuje malá stabilita zadrţeného zisku s ohledem na vysokou pohyblivost celkového podnikového zisku a moţná také na nebezpečí méně intenzivního tlaku na efektivnost, kdy podnik je ochoten financovat i méně efektivní investice. 1.3.2. Externí dlouhodobé zdroje financování podniku Mimo interních finančních zdrojů můţe podnik vyuţít pro financování investic celou řadu zdrojů externích. Představují zdroje získané z vnějšího okolí podniku a jsou daleko rozmanitější, protoţe souvisí s rozvojem a inovacemi na finančních trzích. Externí financování umoţňuje přesněji reagovat na potřebné změny podnikového majetku v souvislosti se změněnou situací na trhu. Úvěry finančních institucí Těţiště návratného financování podnikových investic spočívá ve střednědobých a dlouhodobých úvěrech. Střednědobé úvěry jsou splatné zpravidla ve lhůtách 1 - 5 let a za dlouhodobé jsou povaţovány ty s delší splatností neţ těch 5 let, ale v rámci pohledu na rozvahu podniku z časového hlediska počítáme mezi dlouhodobé úvěry takové, jejichţ splatnost je nad 1 rok. Dlouhodobý úvěr můţe podnik získat prakticky ve dvou podobách, a to jako bankovní úvěr poskytnutý ve formě peněz komerčními bankami, pojišťovacími společnostmi nebo penzijními fondy. Druhá podoba můţe být v rámci dodavatelského úvěru v podobě některého druhu fixního majetku. Velikou výhodou při koupi majetku na úvěr oproti koupi za hotové je to, ţe nepotřebujeme větší mnoţství finančních prostředků. Tuto výhodu ještě umocňuje fakt, ţe úroky z úvěru jsou daňově uznatelným nákladem. To samé se týká i samozřejmě odpisů. Ale podnik si musí zároveň uvědomit, ţe se zvýšením zadluţenosti nad určitou hranici však stoupá riziko pro věřitele, coţ se projeví negativně podniku zvyšováním úrokové míry za zapůjčené peníze a sniţováním výnosnosti z investice. Dlouhodobý bankovní úvěr Tento druh úvěru mohou získávat podniky od bank nebo finančních institucí nejčastěji v podobě termínované půjčky nebo hypotekárního úvěru. „Hypotekární úvěr je úvěr, který

27

můţe podnik obdrţet proti zástavě nemovitého majetku“.24 Zpravidla jde o pořízení pozemku či bytu, a proto se s ním nadále nebudeme zabývat. V rámci pořizování vozového a strojového parku je daleko perspektivnější úvěr v podobě termínované půjčky. V běţné praxi je nazýván jako investiční úvěr, protoţe je poskytován většinou na pořizování hmotného dlouhodobého majetku podniku. Specifický charakter termínovaných půjček můţeme stručně vyjádřit pomocí znaků v podobě postupného umořování během jejich dob splatností a převládajících pevných úrokových sazeb. „Pro tyto účely je třeba naplánovat k příslušné výši dluhu podle dohodnuté formy splácení a výše úroků i přímé platby v jednotlivých období a je třeba oddělit od sebe platby úrokové (promítají se do nákladů) a vlastní splátky dluhu“.25 Dá se říci, ţe rozeznáváme tři základní druhy splácení úvěru, a to anuitní platby, splácení s konstantní splátkou a individuální smlouvy. Anuitní splácení úvěru Anuitní splácení úvěru představuje to, ţe věřiteli je vţdy na konci kaţdého období poskytnuta stejná částka obsahující jak úrok, tak splátku dluhu. rd . (1 + rd )n a=D.

26

(1 + rd )n – 1

a

zaplacená částka

D

počáteční hodnota dluhu

rd

úroková sazba dluhu

n

počet let, na který byl dluh poskytnut

Splácení s konstantní splátkou Věřiteli je na konci kaţdého období zaplacena stejná splátka odpovídající poměrné části celkového dluhu na dané období včetně příslušejícího úroku k dluţné částce daného období.

24


25

SCHOLLEOVÁ, H.: Investiční controlling, Praha, Grada, 2009, s. 186

26


28

D a = rd . D +

27

n

a

zaplacená částka

D

počáteční hodnota dluhu

rd

úroková sazba dluhu

n

počet let, na který byl dluh poskytnut

Individuální smlouva Jedná se o individuální dohodu o splácení úvěru mezi věřitelem a dluţníkem. Důleţité je oddělovat úrok a skutečně splácenou částku. Dodavatelský úvěr Vedle bankovního úvěru další velmi vhodný zdroj financování podnikových investic zejména vozidel a strojů. Jedná se o úvěr, který můţe odběratel splácet postupně včetně úroků. Dodavatelé

poskytují

dlouhodobý

úvěr

buď

přímo

nebo

pomocí

refinancování

prostřednictvím bankovních úvěrů, coţ bývá častější. Jedná se o úvěry většinou s vyšší úrokovou sazbou. Leasing Jestliţe podnik potřebuje zajistit svoji výrobní činnost obnovou nebo rozšířením dlouhodobého majetku, není vţdy nutné a výhodné pořizovat tento majetek do svého vlastnictví koupí z vlastních zdrojů či na úvěr nebo třeba emisí podnikových cenných papírů. Vlastnění majetku není nezbytnou podmínkou pro jeho vyuţívání ve výrobní činnosti. Leasing (pronájem) je nástrojem vyuţívání majetku po určitou dobu, aniţ se majetek stane vlastnictvím podniku. Je tu jednoznačná hranice mezi uţíváním majetku a jeho vlastnictvím. Z právního hlediska představuje klasický leasing třístranný právní vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem, při kterém pronajímatel kupuje od dodavatele majetek a poskytuje jej za úplatu do uţívání nájemci. „Vlastníkem majetku je pronajímatel, který s nájemcem uzavírá leasingovou smlouvu na předmět leasingu“.28 Mezi hlavní výhody leasingového financování patří moţnost uţívání majetku, aniţ by podnik musel mít kapitál na 27


28


29

jednorázové vynaloţení všech peněţních prostředků na investici. Další výhodou je jeho flexibilita v podobě výše a rozloţení splátek. Samozřejmě

pozitivní na leasingovém

financování je i fakt, ţe nájemci umoţňuje zahrnovat leasingové splátky do nákladů, a tím sniţovat základ zdanění. Primární nevýhodou leasingového financování jsou jeho náklady, které bývají obvykle vyšší neţ u pořízení pomocí úvěru. Jinou nevýhodou je to, ţe po jeho ukončení přechází do vlastnictví nájemce téměř odepsaný majetek. I kdyţ je to otázkou, protoţe pro společnost to můţe naopak po jistou dobu být i určitá výhoda v rámci úspory měsíčních nákladů, které jsou prakticky nulové. Toto platí, ale pouze jen do té doby neţ začnou stoupat provozní náklady, především náklady na opravy, protoţe se jiţ jedná o investici na prahu své ţivotnosti. Z praktického hlediska rozlišujeme dva základní druhy leasingu, a to leasing finanční a operativní. Finanční leasing Jedná se obvykle o dlouhodobější pronájem, u něhoţ dochází po skončení doby pronájmu k odkupu najaté věci nájemcem. Doba pronájmu se obvykle kryje s dobou ekonomické ţivotnosti pronajímaného majetku. V rámci

finančního leasingu pronajímatel

zpravidla

smluvně přenáší na nájemce i povinnosti spojené s údrţbou, opravami, servisem, pojištěním zkrátka veškeré činnosti spojené s provozováním daného majetku. Pronajímatel obvykle neposkytuje vedle finanční sluţby ţádné další sluţby. Minimální dobu trvání finančního leasingu stanovují daňové zákony. V rámci českých daňových předpisů se místo pojmu finanční leasing setkáváme s pojmem finanční pronájem s následnou koupí najaté věci, který se daňově řídí dle zákona o dani z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) a zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.). „Základními právními normami upravujícími leasing (resp. nájem, pronájem, či výpůjčku) je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění“.29 Finanční leasing můţeme ještě dělit na přímý, nepřímý (pouţívaný pod pojmem zpětný) a leverage leasing. Při přímém finančním leasingu si nájemce určí druh majetku, který poţaduje a pronajímatel (leasingová společnost nebo výrobce) zpracuje podmínky leasingu, poté předmětný majetek koupí od výrobce a na základě leasingové smlouvy pronajme majetek nájemci. Kdeţto u nepřímého leasingu podnik koupí majetek a hned ho prodá leasingové společnosti a ta jej hned obratem pronajme zpět původnímu podniku. Výhodou tohoto typu 29

VALOUCH, P.: Leasing v praxi, Praha, Grada, 2012, s. 11

30

leasingu je, ţe nájemce obdrţí peněţní prostředky z prodeje majetku, které pak můţe někde reinvestovat. „Leverage leasing je nejobvyklejší typ finančního leasingu. Je charakteristický tím, ţe jde o třístranný vztah mezi nájemcem, pronajímatelem a věřitelem“.30 Nájemce si vybere poţadovaný druh majetku, pronajímatel ho koupí do svého vlastnictví a poté ho nájemce pouţívá a získává příjmy z jeho vyuţití a splácí leasingové splátky. Pronajímatel část majetku kryje vlastním kapitálem a na část si půjčuje od věřitele (obvykle banky). Tímto způsobem se pořizují rozsáhlejší investice. Rozhodování podniku o pořízení majetku formou leasingu závisí zejména na velikosti leasingové ceny a na leasingových splátkách. Na rozdíl od úvěru se pořízený majetek pomocí leasingu nestává vlastnictvím podniku, není zobrazen v bilanci podniku, ale splátky leasingu jsou povaţovány za náklad sniţující daňovou základnu. Na tuto skutečnost můţeme nahlíţet i tak, ţe je tím pádem zkreslována vypovídající schopnost rozvahy o výši a struktuře majetku i o výši a struktuře kapitálu. Vlastně je podhodnocen podíl dluhu na celkovém kapitálu, coţ nemá ve skutečnosti pozitivní vliv na finanční situaci podniku. Operativní leasing Charakteristika operativního (provozního) leasingu je v podobě krátkodobého pronájmu, kdy doba pronájmu je kratší neţ ekonomická ţivotnost majetku a nájemné formou splátek od jednoho nájemce zahrnuje jen určitou část pořizovací ceny. Minimální délka operativního leasingu není limitována, ale nájemce však nemá zajištěno ţádné právo na koupi najatého majetku. Po skončení doby nájmu nájemce předmětný majetek vrátí pronajímateli. U této formy leasingu hradí obvykle pronajímatel mnohé náklady spojené s provozováním jako jsou pojištění, údrţba, oprava a servis majetku. V rámci operativního leasingu rozeznáváme dva základní druhy, a to s otevřenou kalkulací nebo s uzavřenou kalkulací. Jde o to, ţe některé sluţby spojené s nájmem (jako např. pojištění, údrţba) nebo zůstatková cena respektive prodejní cena majetku mohou být na konci operativního leasingu zúčtována se skutečnými náklady a nájemci celkový rozdíl za celé období leasingu doúčtován. Při takovémto způsobu hovoříme o otevřené kalkulaci a nájemce se tak podílí na konečném zúčtování operativního leasingu a tím pádem i riziku navýšení konečných nákladů. Je to z pohledu nájemce daleko rizikovější, ale moţná i do jisté míry levnější varianta. V opačném případě, kdy nájemce má dopředu dánu fixní měsíční leasingovou splátku bez vazby na konečné vyúčtování

při

ukončení leasingu, hovoříme o uzavřené kalkulaci. Ještě je moţné sjednat operativní leasing 30


31

s pevným úrokem nebo pohyblivým tzv. floatingem, který se v průběhu leasingu můţe měnit na základě určité změny předem stanoveného parametru (např. změny úrokové sazby Pribor). Shodně jako u finančního leasingu tak i operativního leasingu je celá leasingová splátka nákladem, která sniţuje daňový základ podniku pro výpočet daně z příjmu. Zároveň se takto pořízený majetek nezobrazuje v rozvaze podniku, neboť se prakticky jedná o nájemné včetně určitých sluţeb.

1.4.

Vhodné analýzy pro investiční rozhodování

Jakákoliv investice obecně představuje odloţenou spotřebu za účelem získání budoucích uţitků. „Konkrétně v podniku představuje investice jednorázově vynaloţené zdroje (peníze), které budou přinášet peněţní příjmy během delšího budoucího období“.31 Pro posuzování efektivnosti investic a jejich výběr existuje několik metod. Liší se od sebe někdy velice zásadně, jindy se liší pouze v technických postupech. Rozeznáváme prakticky dva druhy metod a to, které respektují faktor času, coţ jsou dynamické metody a nebo nerespektují faktor času, coţ jsou statické metody. Je vţdy velmi důleţité zváţit, kdy má faktor času podstatný vliv na rozhodování o investicích. Aby rozdělení metod hodnocení investic bylo úplně kompletní, je třeba ještě zmínit specifické metody hodnocení jako jsou metody nevýnosového charakteru, reálně opční metody a simulační modely pro hodnocení investic. Základním poţadavkem na volbu metody by pokaţdé mělo být zahrnutí faktoru likvidity, faktoru času a faktoru rizika do vlastního hodnocení investice. „Vzhledem k tomu, ţe vstupní parametry metod se z velké části překrývají a numerická náročnost vyčíslení konkrétních hodnot není taková, aby nemohly být aplikovány všechny, jde spíše o otázku, jakou metodu nakonec pouţít pro výsledné doporučení k rozhodnutí nebo přímo k rozhodnutí, vypovídají-li rozdílně“.32 Jako vhodný nástroj pro kvalifikované rozhodnutí poslouţí

srovnávací analýza, která

porovná předem stanovené hodnotící kritérium. Toto kritérium můţe vystupovat buď v rámci očekávané úspory nákladů, zvýšení výroby nebo zvýšení zisku. „Kritériem jejich hodnocení proto musí být míra splnění těchto cílů. Má-li investice sníţit výrobní náklady, můţeme pouţít nákladové kritérium, má-li zvýšit zisk, pouţijeme ziskové kritérium“.33 Je ale nutné si 31


32


33


32

uvědomit, ţe nákladové kritérium nepostihuje komplexní efektivnost investice. Naproti tomu ziskové kritérium vyjadřuje efektivnost komplexněji. 1.4.1. Srovnávací analýza Základním cílem kaţdé srovnávací analýzy je srovnání určitých kvantifikovaných parametrů k určitému porovnání či rozhodnutí, které poslouţí podniku v rámci posílení konkurence schopnosti, maximalizaci zisku a tedy i k maximalizaci hodnoty podniku. V rámci investičního rozhodování platí to samé s tím, ţe je kladen veliký důraz na předinvestiční fázi, ve které je nutné se rozhodnout o formě financování, a na které jsou závislé metody hodnocení investice. Je tedy nezbytné vybrat kvantifikovatelné parametry, které přímo vstoupí do tvorby kritéria pro rozhodování. Podkladem pro rozhodování pořízení investic podniku v podobě vozového a strojového parku by měly rozhodně být parametry, které respektují faktor času, rizika a likvidity. Jedná se především o parametry, které ovlivňují tvorbu cash flow, výši nákladů a dobu ţivotnosti. Vhodné parametry pro srovnávací analýzu by tedy měly být v pořizovací ceně, ve výdajích, v cash flow, v nákladech, v pracovním kapitálu a dani z příjmů vztaţené za měsíc, rok nebo za dobu ţivotnosti investice. Je důleţité zohlednit, jak krátkodobý pohled na hospodaření podniku, tak dlouhodobé hledisko. Vyhodnocení nejefektivnějšího způsobu pořízení vozidel a strojů včetně financování lze provést pomocí metod zohledňující nákladové kritérium. „Nákladová kritéria posuzování investičních projektů hodnotí projekty podle výše investičních a provozních nákladů. Nevyjadřují komplexně celkový přínos investice a nemohou vyjádřit efektivnost u projektu jako takového (absolutní efektivnost)“.34 Jeden ze způsobů vyhodnocení je moţný pomocí metody diskontovaných nákladů, kde se porovnává výše ročních diskontovaných výdajů. Další dynamickou metodou vyhodnocování efektivnosti investic, bez které se neobejdeme je čistá současná hodnota. Tato metoda respektuje různé doby ţivotností jednotlivých investic. Opačný pohled na hodnocení investice v podobě vozového a strojového parku je pouze krátkodobý, který upřednostňuje výši měsíčních nákladů, neboť ty jsou součástí nákladové kalkulace a jsou důleţité pro porovnání konkurenceschopnosti s ostatními podniky. Aby podnik uspěl, to znamená zrealizoval zisk, musí dbát o co nejniţší fixní a variabilní náklady. Takţe srovnání ročních resp. měsíčních nákladů vozidel a strojů zohledňovaných ve výsledovce je také velice důleţitý parametr, který je třeba respektovat. Další moţný způsob 34


33

porovnání je přes finančně orientované metody, kde faktor likvidity je zastoupen investičním výdajem nebo změnou cash flow, faktor času je dán dobou ţivotnosti investice a konečně faktor rizika je dán výší poţadovaného zhodnocení vloţeného kapitálu. Jelikoţ pořízení investice má dopad do rozvahy společnosti, je také moţné srovnání pomocí rozdílových ukazatelů rozvahy podniku. Z uvedených způsobů hodnocení investic se poté vybere nejefektivnější varianta, která přispívá k plnění základních cílů podnikání kaţdého podniku. Cíle podniku se mohou v průběhu podnikání průběţně měnit a nemusí to být vţdy maximalizace zisku, který podnik preferuje, ale třeba podnik se pomocí své investice snaţí dostat na nový trh nebo upřednostňuje nějaký výrobek před jiným . 1.4.2. Čistá současná hodnota „Můţeme ji definovat jako rozdíl mezi diskontovanými peněţními příjmy z investičního projektu a kapitálovým výdajem“.35 V rámci hodnocení investic respektive hodnocení pořízení strojů a vozidel se z této metody dá vyuţít diskontování kapitálových výdajů ke stejné době, době pořízení investice pomocí odúročitele, úročitele, zásobitele, střadatele, fondovatele nebo umořovatele. Jde o zjišťování budoucí respektive současné hodnoty. Úročitel =

(1 + i)n

Odúročitel = 1 / (1 + i)n Střadatel =

(1 + i)n -1 / i

Fondovatel = i / (1 + i)n -1 Umořovatel = (1 + i)n . i / (1 + i)n – 1 Zásobitel =

(1 + i)n -1 / (1 + i)n . i

i

úroková míra

n

počet úrokových období

36

Z těchto výrazů se vypočítá současná a budoucí hodnota. PV = FVn . (1 + i)-n 35

37


36

MIKOVCOVÁ, H., SCHOLLEOVÁ, H.: Podniková ekonomika pro bakalářské studium, Plzeň, Aleš Čeněk, 2006, s. 119

34

FV = PV . (1 +i )n

38

PV

současná hodnota

FV

budoucí hodnota

i

úroková míra

n

počet úrokových období

FVn

budoucí hodnota na konci n-tého období

1.4.3. Metoda diskontovaných nákladů K hodnocení pořízení investic podniku v podobě vozidel a strojů je vhodné pouţít hodnocení dle nákladového kritéria, protoţe výnos z investice se velice těţko určuje, neboť vozový a strojový park je pouze jednou částí z kalkulace nákladů realizovaných zákazech. Samozřejmě, ţe i u této sloţky nákladů je veliký zájem podniku o co nejniţší náklady tak, aby v konečném důsledku mohl podnik zrealizovat daný projekt v daných nákladových parametrech a tím pádem zrealizoval zisk. Jedná se o metodu zaloţenou

na stejných principech jako metoda ročních průměrných

nákladů. Porovnává souhrn investičních a diskontovaných provozních nákladů jednotlivých variant pořízení investice za celou dobu její ţivotnosti. Jedná se o součet jednotlivých nákladů (výdajů) v současné hodnotě respektive přepočítává veškeré náklady na úroveň hodnoty peněz na stejný rok, ve kterém byla investice pořízena. Nesmíme zapomenout zohlednit daňové úspory. Poté se tyto náklady porovnají a upřednostní se investice s niţšími diskontovanými náklady. NPVC = IN + N1 / (1+k)1 + N2 / (1+k)2 + Nn / (1+k)n NPVC

diskontované náklady investice

IN

počáteční investiční náklad

N1 - n

provozní náklady za období 1- n

n

doba ţivotnosti

39

37


38


39

SCHOLLEOVÁ, H.: Investiční controlling, Praha, Grada, 2009, s. 121, vlastní úprava

35

1.4.4. Hodnocení na základě výše měsíčních nákladů Jelikoţ vozidla a stroje jsou výrobní prostředky, pomocí kterých podnik realizuje svoje výnosy, snaţí se o co nejefektivnější pořízení a vyuţití těchto prostředků. Základním parametrem jsou náklady, a to co nejniţší. Takţe dalším parametrem pro rozhodování je výše měsíčních nákladů výrobních prostředků, které podnik zohledňuje ve svých kalkulacích a v konečném důsledku pomáhají urychlovat práci a tím pádem sniţovat náklady. Podnik preferuje niţší náklady. 1.4.5. Ukazatele finanční stability a zadluženosti Finanční stabilitu podniku můţeme charakterizovat strukturou zdrojů financování, coţ je moţno hodnotit na základě analýzy vztahu podnikových aktiv a zdrojů jejich krytí. „Mezi nejdůleţitější ukazatele zaloţené na porovnání údajů z bilance a umoţňující hodnotit různé stránky finanční stability patří ukazatel podíl vlastního kapitálu na aktivech“.40

Vlastní kapitál

41

Podíl vlastního kapitálu na aktivech = Aktiva celkem Dalším moţným ukazatelem je majetkový koeficient respektive finanční páka.

Celková aktiva

42

Majetkový koeficient (finanční páka) = Vlastní kapitál

Dosahování optimálního poměru vlastních a cizích zdrojů financování, respektive optimální zadluţenosti, by mělo být cílem kaţdé společnosti. Krytí potřeb pouze z vlastních zdrojů by mohlo vést k finančnímu zatěţování podniku a k nedostatečně pruţné reakci na finanční potřeby podniku. Zadluţenost sama o sobě není pouze negativní charakteristikou podniku, ale někdy můţe její růst přispívat k celkové rentabilitě firmy.

40

DLUHOŠOVÁ, D. a kolektiv.: Finanční řízení a rozhodování podniku, Praha, Ekopress, 2010, s. 77

41


42


36

Cizí kapitál

43

Ukazatel celkové zadluženosti = Celková aktiva

Tento ukazatel vyjadřuje vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování společnosti, měří rozsah, v jakém podnik pouţívá k financování cizí zdroje. Ty jsou totiţ měřítkem dlouhodobého rizika podniku, ale do jisté míry je pouţití cizích zdrojů ţádoucí, protoţe vytvářejí tzv. efekt finanční páky. Ten představuje posílení celkových zdrojů a zároveň placené úroky z nich sniţují daňové zatíţení společnosti. Zároveň cizí zdroje ve struktuře kapitálu vlastně zvyšují rentabilitu vlastního kapitálu. 1.4.6. Určení nákladů na pořízení jednotlivých druhů kapitálu Jako výrobní činitelé i kapitál něco stojí, má své náklady a s nimi musíme počítat v rámci hodnocení investic. Jsou moţné dva způsoby financování, a to vlastním kapitálem nebo cizími zdroji. Náklady jednotlivých druhů kapitálu závisí na třech hlavních faktorech: na době splatnosti kapitálu, na stupni rizika, které investor podstupuje a na způsobu úhrady nákladů kapitálu podnikem. „Čím delší je předpokládaná doba splatnosti (např. úvěru), tím vyšší výnosnost investor poţaduje a tím vyšší je náklad kapitálu. Čím větší riziko investor podstupuje, tím větší poţaduje výnos ze svého vkladu a tím vyšší je náklad kapitálu“.44 Zároveň je uţitečné, jestliţe náklady kapitálu sniţují daňový základ, protoţe jsou pro podnik levnější a naopak jsou pro podnik náklady kapitálu draţší ty, které musí podnik hradit aţ ze zisku po zdanění. Náklady dluhu Jedná se o náklady kapitálu, který podnik získá formou dluhu (například formou úvěru), a které se vyjadřují v podobě úroku, který musí podnik zaplatit svým věřitelům. Nd = i .(1 - d) 45

43


44


45


37

Nd

náklady dluhu v %

i

úrok z úvěru v %

d

daňový koeficient (daňová sazba ze zisku v % /100)

Jelikoţ úrok z úvěru je nákladem, je také poloţkou sniţující zisk pro účely zdanění a nesmíme tuto skutečnost opomenout. Náklady nerozděleného zisku O nerozděleném zisku rozhodují akcionáři na valné hromadě a mohl by být také pouţit na výplatu dividend, takţe při reinvestování očekávají akcionáři určitý očekávaný výnos místo výplaty dividendy. Takţe je teoreticky správné počítat s tím, ţe i zisk, jako sloţka kapitálu není zadarmo. Náklady kapitálu nerozděleného zisku jsou téměř stejné jako náklady na získání kmenových akcií, jen s tím, ţe odpadají náklady s emisí. Nebo také se můţe vyjít z výše dividend a předpokládaného růstu ceny akcií nebo růstu dividend. Jsou ale moţné i jiné způsoby, které vycházejí z bezrizikové úrokové míry, nebo beta- koeficientu. Nn = Dk . 100 / Ck + g 46 Nn

náklady nerozděleného zisku

Ck

trţní cena kmenové akcie

Dk

roční dividenda z kmenové akcie v Kč koncem prvního roku

g

očekávané konstantní zvýšení dividendy v %

Průměrné kapitálové náklady Pouţívá-li podnik kombinovaný způsob financování, je nutné dopočítat dle jednotlivých kapitálových sloţek průměrné kapitálové náklady.

ko = Wi ki (1 - t) + Wp kp + We ke 47

46


47

SYNEK, M. a kolektiv.: Manaţerská ekonomika, Praha, Grada, 2011, s. 298

38

ko

průměrná míra kapitálových nákladů podniku (podniková diskontní míra)

ki

úroková míra pro nové úvěry před zdaněním

t

míra zdanění zisku vyjádřená desetinným číslem

kp

míra nákladů na prioritní akcie (míra prioritních dividend)

ke

míra nákladů na nerozdělný zisk a základní kapitál (ve výši míry dividend ze společných akcií)

Wi, Wp, We

váhy jednotlivých kapitálových sloţek určené procentem z celkových zdrojů (vše měřeno v trţních hodnotách)

39

2. CHARAKTERISTIKA FIRMY METROSTAV A.S. Metrostav a.s. je stavební společnost univerzálního zaměření, patřící do skupiny Metrostav, ve které jsou zastoupeny společnosti

stavebního, výrobně obchodního a developerského

zaměření. Metrostav a.s. patří k největším tuzemským stavebním společnostem, jenţ jeho vysoce profesionální rukopis je zapsán ve všech segmentech stavebního trhu a mnoha významných stavbách. Jeho aktivity jiţ dnes přesahují hranice České republiky a tak se Metrostav zařazuje po bok předních evropských společností jako respektovaná stavební společnost evropského formátu.

2.1.

Základní údaje o společnosti

Název podniku:

Metrostav a.s.

Sídlo:

Koţeluţská 2246, 180 00 Praha 8

IČO:

00014915

Právní forma:

akciová společnost

Zahájení činnosti:

31.12.1990

Obory podnikání:

Občanské stavby, bytová výstavba, průmyslová výstavba, dopravní stavby, metro, podzemní stavby, inţenýrské stavby, developerské projekty

Obchodní rejstřík:

Vedený Městským soudem v Praze oddíl B, vloţka 758

Základní ukazatele Metrostav a.s. 2010 – 2011 48 (v tis. Kč) 2011

2010

21 674 888

21 135 620

HV po zdanění

704 454

714 211

Aktiva celkem

19 250 827

19 243 078

Vlastní kapitál

6 202 444

5 640 196

790 667

790 667

Výkony

Základní kapitál 48

Metrostav. Roční zpráva 2011 [online]. Praha: c2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z WWW:
40

Cizí zdroje

12 287 568

13 088 506

Zisk na zaměstnance

227

233

Vyplacená dividenda

169 993

169 993

3 106

3 071

Prům. přep. stav zaměstnanců (osob)

Celkový pohled na finanční situaci Metrostavu a.s. je patrný z přiloţené rozvahy za rok 2012viz tabulka 2.1 . Skutečnost roku 2012 ( údaje v tis. Kč) 19 198 328,0 4 237 125,0 10 681 297 724 3 928 720 14 701 309,0 324 222 275 656 1 533 446 7 813 500 292 766 5 030 141 259 894 19 198 328,0 6 282 068,0 790 667 138 024 159 481 4 905 318 288 578 12 130 814,0 1 932 827 350 897 1 581 930 2 570 212 7 627 775 241 446 785 446

Metrostav a.s. IČO: 00014915 Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběţná aktiva Zásoby z toho: nedokončená výroba Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky z toho: poskytnuté zálohy Finanční majetek Ostatní aktiva- časové rozlišení Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného ú.o. Cizí zdroje Rezervy z toho:rezervy zákonné ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky z toho: přijaté zálohy Ostatní pasiva- časové rozlišení Tab. 2.1 Rozvaha společnosti Metrostav a.s. za rok 2012 (zdroj: Vlastní) 41

2.2.

Charakteristika a historie společnosti

Metrostav byl zaloţen v roce 1971 jako národní podnik. Jednalo se o podnik úzce specializovaný na výstavbu praţského metra. Na konci roku 1990 se právním nástupcem Metrostavu národního podniku stala akciová společnost Metrostav. Od té doby prodělal podnik proměnu od specializované firmy ke stavební společnosti univerzálního zaměření, která dosáhla toho, ţe její jméno je spojováno především s kvalitou , seriózností a stabilitou. Nyní Metrostav a.s představuje jednu z největších a nejvýznamnějších stavebních společností působící na českém stavebním trhu. Metrostav a.s. je váţeným partnerem a respektovaným konkurentem v oblasti rekonstrukce památkových objektů, průmyslové, bytové i občanské výstavby. Působí ve všech segmentech stavebnictví a svou činností pokrývá téměř polovinu trhu podzemního stavitelství, kdy jako jedna z mála firem v České republice zajišťuje vysoce specializované činnosti prováděné hornickým způsobem. Od roku 1998 je drţitelem mezinárodně platného certifikátu řízení jakost dle ISO 9001 na generální dodávku staveb. Dále vlastní certifikát Národního bezpečnostního úřadu, a tak můţe realizovat významné armádní zakázky a zakázky pro jiné bezpečnostní sloţky státu, ale i zemí NATO. Společnost je vlastníkem i certifikátu dle ČSN ISO 14001 a certifikátu EMAS vydaným Ministerstvem ţivotního prostředí. Samozřejmostí je, ţe se podnik řídí dle normy SA 8000 týkající se společenské odpovědnosti společnosti. Dále je Metrostav a.s. aktivním členem nejrůznějších profesních asociací působících v České republice, ale i v zahraničí. Metrostav a.s. jiţ posunul svou působnost i mimo hranice ČR a to především do Polska, Německa, Finska, Běloruska, Chorvatska, ale také na Slovensko a Island.49

2.3.

Organizační struktura společnosti

Společnost Metrostav a.s. uplatňuje divizní organizační strukturu. Toto uspořádání

je

rozděleno na jednotlivé divize, které pokrývají svojí působností celou Českou republiku, ale i zahraničí. Metrostav a.s. má celkem 10 divizí a rozdělení působností jednotlivých divizí je buď dle správního území nebo segmentu stavebního trhu.

49

Metrostav. Profil společnosti [online]. Praha, c2013. [cit. 2013-03-20]. Historie společnosti. Dostupné z WWW:

42

Divize 1 se zabývá zakázkami z občanské a bytové výstavby, rekonstrukcí budov, výstavbou kanalizací a inţenýrských sítí. Metrostav zastupuje v Plzeňském kraji, Severomoravském a Jihomoravském regionu. Komplexní výstavbou Městského okruhu v Praze( Blanka) je pověřena divize 2. Třetí divize je zaměřena především na realizaci staveb v segmentech občanských, průmyslových staveb a průmyslových a skladových objektů. Zároveň vyrábí a dodává veškeré ocelové konstrukce zejména mostních technologií, nádrţových systémů a střešních konstrukcí. Divize 4 zabezpečuje komplexně stavby v segmentu dopravního a mostního stavitelství a zajišťuje v rámci Metrostavu realizaci zemních prací a

veškeré

dopravy. Naproti tomu divize 5 realizuje především stavby ze segmentu podzemního stavitelství. Zabývá se také realizací staveb občanské a průmyslové výstavby včetně realizace mostních objektů. Divize 6 se zaměřuje na stavby občanské, bytové, vodohospodářské a ekologické. Pro Metrostav realizuje veškeré ţelezobetonové monolitické

konstrukce a

provozuje armovánu. Zastupuje společnost v Jihočeském kraji a kraji Vysočina. Divize 8 se zaměřuje na výstavbu metra a občanských a průmyslových staveb. Dále zastupuje společnost v Ústeckém a Libereckém kraji. Specializací divize 9 jsou pozemní stavby včetně rekonstrukcí historických a památkově chráněných objektů. Ve své působnosti

má kraj

Pardubický, Královéhradecký a Karlovarský. Divize 10 je organizační sloţkou Metrostavu v Bratislavě na Slovensku. A konečně divize 11 zajišťuje pro celou společnost nákup a pronájem hmotného investičního majetku.50 Jelikoţ Metrostav a.s. podniká v oblasti stavebnictví, tak vyuţívá projektového řízení, jenţ je pro tento segment velice vhodné, neboť se jedná o realizaci jednotlivých staveb či zakázek s omezenou dobou trvání a s jasnými přidělenými zdroji. Ačkoliv divize nemají právní subjektivitu, tak podniká kaţdá divize sama za sebe. Vedení společnosti nastaví na kaţdý rok příslušné divizi závazné parametry, které jsou průběţně během roku sledovány a hodnoceny, a poté na konci roku závěrečně vyhodnoceny s vazbou na výplatu prémiové sloţky mezd. Mezi závazné parametry patří zejména celkový obrat a zisk, ale i také odvozené parametry v produktivitě na technika či zaměstnance nebo parametr z mzdové politiky.

50

Metrostav. Divize společnosti [online]. Praha: c2013. [cit. 2013-03-20]. Profil společnosti. Organizační struktura. Dostupné z WWW: .

43

Obr. 2.1 Organizační struktura Metrostavu a.s. (zdroj: Vlastní)

44

Obr. 2.2 Organizační struktura Metrostavu a.s.- divize 4 (zdroj: Vlastní) 45

2.4.

Provoz dopravy a mechanizace

Část podniku s názvem „Provoz dopravy a mechanizace“ zajišťuje v rámci celého Metrostavu dopravní, jeřábnické a mechanizační sluţby. Organizačně je zařazen pod divizi 4. Je řízen na bázi projektového řízení. Roční obrat provozu se pohybuje kolem cca 350 mil. Kč. Poskytuje pro celý Metrostav vnitropodnikovou sluţbu na bázi trţních cen, protoţe na základě nastaveného systému projektového řízení v celé společnosti je neustále porovnáván s externími dodavateli a cenově drţen na cenové hladině konkurence. Část jeho činnosti je klasická dispečerská sluţba na zavolání v hodinových sazbách. Další část je realizace jednotlivých přeprav materiálů a výrobků pro ostatní divize. Provozuje netechnologickou i technologickou dopravu, jeřábnické práce pomocí kolových jeřábů a zajišťování prácí pomocí různé mechanizace a strojů. Provoz tvoří 19 technických pracovníků včetně vedoucího provozu, 90 řidičů a 15 strojníků. Provoz ještě navíc provozuje čerpací stanici s prodejem nafty. Z 95 % svého ročního obratu pracuje provoz pro vnitropodnikové subdodavatele a zbylých 5 % obratu si zajišťuje externě. Kromě přeprav materiálů a výrobků, coţ je hlavní náplň provozu, provoz také zajišťuje vyřizování ţádostí vjezdů do zón zákazu vjezdu nákladních automobilů a také vyřizování ţádostí o povolení přepravních tras nadrozměrných nákladů. Obecně provoz dopravy a mechanizace zajišťuje pro celou společnost plnění různých kvalifikačních předpokladů jednotlivých soutěţí a zakázek určených investory.

2.4.1. Přehled a způsob pořízení vozového parku Provoz dopravy a mechanizaci provozuje většinu vozového parku v rámci operativní leasingu. Malou část vozidel má Metrostav ve vlastnictví. Jedná se o vozidla pro technologickou dopravu (sklápěcí vozy) v počtu 21 kusů, 18 kusů vozidel netechnologické dopravy, dvou kusů vozidel upravených na přepravu PHM, kropícího vozu, 7 kusů vozidel upravených pro převoz kontejnerů, 11 kusů autojeřábů a 8 kusů malých valníků s nosností do 3,5 tuny. Souhrnný přehled vozidel je patrný z tabulky 2.3 a celkový přehled vozidel, způsob pořízení a termín ukončení operativního pronájmu je patrný z přílohy č.1.

46

Druh vozidla Technologická doprava Sklápěč S3 Mercedes Benz Actros 6x6 Sklápěč S3 Mercedes Benz Actros 8x6 Sklápěč S3 Tatra 815 8x8 Nákladní přívěs sklápěcí Nákladní přívěs sklápěcí Nákladní přívěs sklápěcí Nákladní přívěs plošinový Tahač návěsů Mercedes Benz Actros 6x4 Nákladní návěs sklápěcí Netechnologická doprava Tahač návěsů Mercedes Benz Axor 4x2 Valník Mercedes Benz Axor 6x2 Valník Mercedes Benz Atego 6x2 Valník Mercedes Benz Atego 6x2 HR Valník Mercedes Benz Atego 4x2 Valník Mercedes Benz Atego 6x4 HR Valník Mercedes Benz Atego 6x4 Mercedes Benz Actros MPI Tahač návěsů Mercedes Benz Actros 6x4 Tahač návěsů Mercedes Benz Actros 4x4 Tahač návěsů Man 4x2 Tahač návěsů Iveco 6x4 Tahač návěsů Iveco 4x2 Nákladní návěs valníkový Nákladní přívěs valníkový Nákladní přívěs valníkový Návěs Goldhofer Plachtový návěs Krone Valník Tatra 815 6x6 HR Návěs Metaco Mercedes Benz Atego 4x2 HR Mercedes Benz Atego 4x2 Mercedes Benz Atego 4x2 Speciály Kropící vůz- Mercedes Benz Atego Cisterna PHM- Mercedes Benz Atego 4x2 Cisterna PHM- Mercedes Benz Actros Mercedes Benz Atego- nosič kontejnerů 4x2 Mercedes Benz Actros- nosič kontejnerů 6x6 Plošina Tatra 815 Jeřáby AD 10 Mercedes Benz Actros AD 20 Mercedes Benz Actros AD 30 Mercedes Benz Actros AD 28 Tatra 815 AD 14 Tatra 815

Počet kusů Leasing / Majetek

Stáří

10 1 3 11 3 2 1 7 7

L L M L L M L L L

9 9 13 9 3 13 9 3 3

3 1 2 1 1 2 1 1 1 1 2 1 1 3 2 1 1 2 1 1 2 6 2

L L L L L L L L L L M M M L L M L M M L L L L

9 4 9 9 9 9 9 9 9 9 3 13 14 9 9 10 9 2 8 9 4 4 9

1 1 1 8 1 1

L L L L L M

9 4 9 4 9 23

1 5 3 2 1

L L L M M

9 9 9 9 9

Tab. 2.3 Souhrnný přehled vozidel společnosti Metrostav a.s. (zdroj: Vlastní) 47

2.4.2. Přehled a způsob pořízení strojového parku Ve správě provozu dopravy a mechanizace jsou také, které rovněˇţ jsou buď pořízeny na operativní leasing nebo jsou ve vlastnictví společnosti. Jde o kolový nakladač, 2 kusy dozerů, 2 kusy pásových rypadel, 2 kusy zeminových vibračních válců, jeden mobilní drtič na pasech a jeden mobilní třídič na kolech. Souhrnný přehled strojů je patrný z tabulky 2.4 a celkový přehled strojů, způsob pořízení a termín ukončení operativního pronájmu je patrný z přílohy č.2.

Druh stroje Nakladač kolový Caterpilar Dozer pásový do 22 t Válec vibrační 15 t Válec vibrační 20 t Pásové rypadlo do 30t Pásové rypadlo do 55t Mobilní třídič na kolech Mobilní drtič na pasech

Počet kusů Leasing / Majetek 1 2 1 1 1 1 1 1

Tab. 2.4 Souhrnný přehled strojů společnosti Metrostav a.s. (zdroj: Vlastní)

48

L L M M M M M M

Stáří 9 3 12 3 1 12 15 15

3. ANALÝZA VYBRANÝCH ZPŮSOBŮ POŘÍZENÍ VOZIDEL A STROJŮ METROSTAVU Tato práce neposuzuje a neanalyzuje způsob výběru dodavatele jednotlivých vozidel a strojů, ale vyuţívá tohoto výběru a na konkrétních vybraných vozidlech a strojích analyzuje a posuzuje efektivitu způsobu pořízení tohoto dlouhodobého majetku. Společnost Metrostav a.s. vypsala z důvodu nedostatečné zakázkové naplněnosti výrobního programu pouze výběrové řízení na částečnou obměnu vozového a strojového parku. To se tedy týká pouze 7 vozidel technologické dopravy a 6 vozidel netechnologické dopravy. Výběrové řízení bylo ve snaze o dosaţení co nejpřijatelnějších vstupních parametrů rozděleno na dvě části, a to na výběrové řízení podvozků vozidel a na výběrové řízení vlastních nástaveb a příslušenství (především hydraulických ruk). Podkladem pro zpracování jednotlivých analýz tedy bude vstupní cena sloţená z ceny podvozků a nástaveb včetně příslušenství. Přehled vybraných vozidel včetně pořizovacích cen je v tabulce 3.1. pořizovací cena

Typ vozidla

druh vozidla

Tahač návěsů MAN TGS 26.440 6x4 BLS

technologické

1 944 608

Návěs Carnehl CHKS/HH

technologické

710 000

Sklápěcí vozidlo MAN TGS 41.440 8x6

technologické

2 921 276


technologické

2 921 276


technologické

2 921 276


technologické

2 921 276


technologické

2 921 276


technologické

2 921 276

Valník MAN TGS 26.400 6x4 , délka loţné plochy 7,2 m

netechnologické

2 053 577

Valník MAN TGS 26.400 6x4 , délka loţné plochy 6,5 m s HR

netechnologické

3 024 577


netechnologické

3 530 419


netechnologické

3 024 577


netechnologické

2 451 249

Valník MAN TGM 26.290 6x2 , délka loţné plochy 7,2 m

netechnologické

1 818 249

Celkem

36 084 912

Tab. 3.1 Přehled vybraných vozidel s pořizovací cenou (zdroj: Vlastní) Předmětem práce bude analýza vybraných způsobů pořizování vozidel tj. pořízení do majetku 49

nebo formou pronájmu pomocí leasingu. V rámci pořizování vozidel do majetku se budu zabývat moţností nákupu z vlastních prostředků vytvořených ze zisku společnosti a moţností pomocí úvěru finančních institucí. Další analyzované způsoby pořízení vozidel jsou pomocí finančního a operativního leasingu. V rámci provedení porovnání způsobů pořízení bude tato analýza provedena na reprezentativním vzorku jednoho vozidla, a to technologického sklápěcího vozidla MAN TGS 41.440 8x6 v pořizovací ceně 2 921 276,00 Kč.

3.1.

Analýza investic pomocí metody diskontovaných výdajů

Analýza zahrnuje pořizovaná vozidla z pohledu diskontovaných výdajů za dobu jejich ţivotnosti. V rámci zkušeností pracovníků Metrostavu s provozováním nákladní dopravy u společnosti vycházím z myšlenky, ţe optimální ţivotnost jednotlivých vozidel je deset let. Stanovení této ţivotnosti je sloţitý úkol, neboť se jedná o závodovou dopravu a společnost realizuje různorodé zakázky, při kterých se mění průběh ujetých kilometrů jednotlivých vozidel. V rámci porovnání nákladů se budu věnovat ceně pořízení a provozním nákladům, při jejichţ stanovení vyuţiji zkušeností a historických

údajů ze sledování provozu vozového

parku minulých let. Porovnávat budu pouze ty provozní náklady, které se mohou v rámci způsobu pořízení ovlivnit, respektive je můţeme na základě způsobu pořízení stanovit. Jedná se především o náklady na servisní činnost, běţné opravy, silniční daň, havarijní a povinné pojištění. Naopak se nebudu věnovat provozním nákladům, na které nemá vybraný způsob pořízení vliv. Mezi tyto náklady patří mzdové náklady řidičů, náklady na pohonné hmoty a na mýto. Pořízení vozidel z vlastních prostředků v rámci zisku společnosti Nejprve je na základě zákona č. 586/ 1992 Sb., o dani z příjmu, třeba zatřídit hmotný majetek do odpisové skupiny. To se provádí podle přílohy č.1 tohoto zákona. Výše uvedená nákladní vozidla spadají do 2. odpisové skupiny a podle § 30 zákona se daňově odepisují 5 let. V tabulce 3.2 počítám s daňovými odpisy rovnoměrnými i zrychlenými. Dále podle § 21 tohoto zákona počítám se sazbou daně z příjmu právnických osob ve výši 19 %.

50

Abychom respektovali časově různě rozloţenou nákladovou náročnost i riziko, musíme nejdříve určit výši podnikové diskontní míry. Pro její stanovení vycházím ze vzorce, který je uveden v teoretické části této práce a jeho hodnota je 4,5 %. Náklady nerozděleného zisku Nn = 4,5 % ( vyplacená dividenda 21,50 Kč, trţní cena akcie na burze 615 Kč, navýšení dividendového výnosu předpoklad + 1%) Pro určení provozních nákladů jednotlivých let, při tomto způsobu pořízení, je nutné podat následující

informace.

Maximum

drobných

oprav

si

společnost

zajišťuje

sama

prostřednictvím střediska mechanizace. Nová vozidla mají roční záruku na celé vozidlo a 36 měsíců na hnací části motoru, z toho vyplývá, ţe po záruční době si společnost vybírá servis sama a tím má moţnost ovlivnit výši nákladů za opravy. Další výhodou je moţnost výběru pojišťovny při sjednání povinného a havarijního pojištění. Předpokládaná výše pojištění je uvedena v příloze č.3. Odhad nákladů na opravy v jednotlivých letech jsem převzal

ze

statistiky sledovaných nákladů minulých let. V tabulce 3.2. je také moţno vyčíst nejenom celkové diskontované výdaje za dobu ţivotnosti, ale i náklady sniţující daňový základ, daňovou úsporu a náklad i výdaj po zdanění. Pořízení vozidel na úvěr Další moţností pořízení vozidla do majetku společnosti je vyuţití úvěru od finanční instituce. V tomto případě počítám s těmito podmínkami: úvěr je poskytnut na plnou výši pořizovací ceny, splácí se rovnoměrnými měsíčními splátkami, úroková sazba je u varianty pětiletého úvěru 2,87 % p.a. a v případě úvěru poskytnutého na 6 let činí 2,97 % p.a.. Obě varianty jsou přílohou č. 4 této práce. Obdobně jako u pořízení ze zisku musíme nejdříve stanovit diskontní míru v podobě nákladu dluhu, tak abychom mohli respektovat náklady v čase. Náklady dluhu Nd = 2,3247 % (úroková sazba 2,87 % , daň z příjmu 19 %) – 5 let ( 60 splátek) Náklady dluhu Nd = 2,4057 % (úroková sazba 2,97 % , daň z příjmu 19 %) – 6 let ( 72 splátek) 51

V tabulce 3.3 je výpočet pro pětiletý úvěr a v tabulce 3.4 je výpočet pro šestiletý. Pro tento způsob pořízení jsem stanovil provozní náklady včetně oprav ve stejné výši jako u pořízení z vlastních prostředků. Uvaţuji také o desetiletém účetním odpisu, uvádím daňové rovnoměrné i zrychlené odpisy, počítám celkové sníţení daňového základu a také daňovou úsporu a v posledním sloupci se dostávám na diskontované výdaje – současná hodnota výdajů. Pořízení vozidel na finanční leasing Finanční leasing je forma pořízení vozidla, při které se vozidlo nestává majetkem společnosti, ale je ve vlastnictví leasingové společnosti. Leasingová společnost nabízí tyto podmínky: rovnoměrné měsíční splátky, při pětileté variantě úrok ve výši 2,87 % p.a. a v případě pronájmu na 6 let 2,97 % p.a.. Zůstatkovou prodejní cenu ve výši 1 000,00 Kč pro obě moţnosti. Nabídky finančního leasingu jsou přílohou č. 5. Jako u předchozích způsobů pořízení musíme nejdříve stanovit diskontní míru v podobě nákladu dluhu, tak abychom mohli respektovat náklady v čase. Vzhledem k tomu, ţe leasingová společnost nabízí stejné úrokové zatíţení jako je uvedeno při poskytnutém úvěru, je diskontní míra stejná. Náklady dluhu Nd = 2,3247 % (úroková sazba 2,87 % , daň z příjmu 19 %) – 5 let ( 60 splátek) Náklady dluhu Nd = 2,4057 % (úroková sazba 2,97 % , daň z příjmu 19 %) – 6 let ( 72 splátek) V tabulce 3.5 je uveden výpočet varianty pětiletého finančního leasingu a v tabulce 3.6 je výpočet pro šestiletý. Pro tento způsob pořízení jsem ponechal provozní náklady ve stejné výši jako u pořízení z vlastních prostředků, ale navýšil jsem náklady na opravy o 40 % v průběhu leasingu, neboť se opravy uskutečňují v autorizovaných servisech. Vycházím tak ze zkušeností zaměstnanců Metrostavu. Protoţe vozidlo není majetkem společnosti, nemohu počítat s účetními ani daňovými odpisy. Tak jako v předešlých moţnostech pořízení, uvádím celkové sníţení daňového základu a také 52

daňovou úsporu a v posledním sloupci se dostávám na diskontované výdaje – současná hodnota výdajů. Pořízení vozidel na operativní leasing Operativní leasing je také forma pořízení vozidla, při které se vozidlo nestává majetkem společnosti, a navíc není poskytovatelem operativního leasingu amortizováno v plné pořizovací ceně. Leasingová společnost nabízí tyto podmínky: rovnoměrné měsíční splátky, jejichţ součástí jsou náklady na silniční daň, povinné ručení a havarijní pojištění. Vzhledem k této skutečnosti jsem provozní náklady včetně oprav o tyto poloţky sníţil a zároveň jsem také navýšil náklady na opravy o 40 % z důvodu provádění oprav u autorizovaných servisů. Dále nabízí úrok ve výši 3,80 % p.a., zůstatkovou cenu ve výši 1 000 000,00 Kč při OL na 5 let a 890 000, 00 Kč v případě OL na 6 let. Příloha č.6 je nabídka společnosti LeasePlan. V tabulce 3.7. je zpracována varianta operativního leasingu na 5 let, kdy předmětné vozidlo bude vráceno zpět majiteli a společnost Metrostav bude postavena před nové rozhodnutí o pořízení majetku Totéţ platí pro tabulku 3.8, kdy jed o variantu operativního leasingu na 6 let. V tabulce 3.9. předkládám variantu s následnou koupí najaté věci za uvedenou zůstatkovou cenu. Jako u předchozích způsobů pořízení musíme nejdříve stanovit diskontní míru v podobě nákladu dluhu, tak abychom mohli respektovat náklady v čase. Náklady dluhu Nd = 3,078 % (úroková sazba 3,8 % , daň z příjmu 19 %) – 5 let ( 60 splátek) Náklady dluhu Nd = 3,078 % (úroková sazba 3,8 % , daň z příjmu 19 %) – 6 let ( 72 splátek)

Tak jako v předešlých moţnostech pořízení, uvádím celkové sníţení daňového základu a také daňovou úsporu a v posledním sloupci se dostávám na diskontované výdaje – současná hodnota výdajů.

53

Vozidlo pro technologickou dopravu- MAN TGS 41. 440 8x6

Provozní Rok náklady vč. oprav

Účetní odpis rovnom.

Daňový odpis rovnom.

zrych.

Lea Úrok Celk sing z snížení spl. úvěru daň. základu

Daň. úspora rovnom.

Náklad po zdanění

Výdaj po zdanění zrych.

Současná hodnota výdajů

zrych.

rovnom.

zrych.

1

86 916

292 128

321 340

584 255

379 044

77 569

127 523

301 475

251 521

2

111 916

292 128

649 984

934 808

404 044

144 761

198 878

259 283

205 166

-32 845

-86 962

1,0742

-30 575

-80 953

3

150 170

292 128

649 984

701 106

442 298

152 029

161 742

290 268

280 555

-1 859

-11 572

1,1134

-1 670

-10 394

4

170 170

292 128

649 984

467 404

462 298

155 829

121 139

306 468

341 159

14 341

49 031

1,1540

12 427

42 489

5

200 170

292 128

649 984

233 702

492 298

161 529

82 436

330 768

409 862

38 641

117 734

1,1960

32 308

98 438

6

216 708

292 128

0

508 836

41 175

41 175

467 661

467 661

175 533

175 533

1,2396

141 602

141 602

7

246 708

292 128

0

538 836

46 875

46 875

491 961

491 961

199 833

199 833

1,2848

155 536

155 536

8

266 708

292 128

0

558 836

50 675

50 675

508 161

508 161

216 033

216 033

1,3316

162 231

162 231

9

266 708

292 128

0

558 836

50 675

50 675

508 161

508 161

216 033

216 033

1,3802

156 526

156 526

10

306 500

292 128

0

598 628

58 235

58 235

540 393

540 393

248 265

248 265

1,4305

173 553

173 553

2 022 674

2 921 276

2 921 276

2 921 276

rovnom.

Úročitel

2 930 623 2 880 669

rovnom.

zrych.

1,0365 2 827 559 2 779 362

3 629 496 3 618 389

Tab. 3.2 Diskontované výdaje za dobu životnosti při pořízení vozidla ze zisku (zdroj: Vlastní)

54





Splátka úvěru

Úrok z úvěru

Celk snížení daň. základu

zrych.


zrych.


Výdaj po zdanění

rovnom.

zrych.

rovnom.

zrych.

Úročitel

Současná hodnota výdajů rovnom.

zrych.

1

86 916

292 128

321 340

584 255

627 003

76 228

455 271

92 052 142 006

363 219

313 266

621 867

571 913

1,0232

607 739

558 920

2

111 916

292 128

649 984

934 808

627 003

59 975

464 018 156 156 210 273

307 862

253 745

582 763

528 646

1,0470

556 584

504 899

3

150 170

292 128

649 984

701 106

627 003

43 242

485 540 160 245 169 958

325 294

315 581

616 928

607 215

1,0714

575 828

566 762

4

170 170

292 128

649 984

467 404

627 003

26 015

488 313 160 772 126 082

327 541

362 231

636 401

671 091

1,0963

580 509

612 153

5

200 170

292 128

649 984

233 702

627 003

8 281

500 578 163 103

84 009

337 476

416 569

664 071

743 164

1,1218

591 987

662 495

6

216 708

292 128

0

0

0

0

508 836

41 175

41 175

467 661

467 661

175 533

175 533

1,1478

152 925

152 925

7

246 708

292 128

0

0

0

0

538 836

46 875

46 875

491 961

491 961

199 833

199 833

1,1745

170 139

170 139

8

266 708

292 128

0

0

0

0

558 836

50 675

50 675

508 161

508 161

216 033

216 033

1,2018

179 753

179 753

9

266 708

292 128

0

0

0

0

558 836

50 675

50 675

508 161

508 161

216 033

216 033

1,2298

175 670

175 670

10

306 500

292 128

0

0

0

0

598 628

58 235

58 235

540 393

540 393

248 265

248 265

1,2584

197 293

197 293

2 921 276 2 921 276

2 921 276

3 788 427

3 781 008

2 022 674

3 135 016 213 740

Tab. 3.3 Diskontované výdaje za dobu životnosti při pořízení vozidla na úvěr 5 let (zdroj: Vlastní)

55


Provozní Ro náklady k vč. oprav



Splátka úvěru

Úrok z úvěru


zrych.


zrych.


Výdaj po zdanění

rovnom.

zrych.

rovnom.

zrych.

Současná hodnota Úročitel výdajů rovnom.

zrych.

1

86 916

292 128

321 340

584 255

531 366

80 273 459 316

92 821 142 774

366 496

316 542

525 461

475 507

1,0241

513 117

464 337

2

111 916

292 128

649 984

934 808

531 366

66 529 470 573 157 402 211 518

313 171

259 055

485 880

431 764

1,0487

463 320

411 716

3

150 170

292 128

649 984

701 106

531 366

52 367 494 665 161 979 171 692

332 686

322 973

519 557

509 843

1,0739

483 794

474 749

4

170 170

292 128

649 984

467 404

531 366

37 774 500 071 163 006 128 316

337 065

371 755

538 529

573 220

1,0998

489 681

521 224

5

200 170

292 128

649 984

233 702

531 366

22 736 515 033 165 849

86 755

349 184

428 278

565 687

644 780

1,1262

502 291

572 521

6

216 708

292 128

0

0

531 366

7 240 516 075

42 550

42 550

473 525

473 525

705 524

705 524

1,1533

611 740

611 740

7

246 708

292 128

0

0

0

0 538 836

46 875

46 875

491 961

491 961

199 833

199 833

1,1811

169 200

169 200

8

266 708

292 128

0

0

0

0 558 836

50 675

50 675

508 161

508 161

216 033

216 033

1,2095

178 619

178 619

9

266 708

292 128

0

0

0

0 558 836

50 675

50 675

508 161

508 161

216 033

216 033

1,2386

174 423

174 423

10

306 500

292 128

0

0

0

0 598 628

58 235

58 235

540 393

540 393

248 265

248 265

1,2684

195 738

195 738

2 022 674

2 921 276

2 921 276

2 921 276

3 781 922

3 774 266

3 188 195 266 919

Tab. 3.4 Diskontované výdaje za dobu životnosti při pořízení vozidla na úvěr 6 let (zdroj: Vlastní)

56





Leasing spl.

Úvěr spl.

Úrok z úvěru


Daň. úspora


Výdaj po zdanění

Úročitel


zrych.

1

92 916

0

0

0

627 003

719 919

136 785

583 135

583 135

1,0232

569 886

2

127 916

0

0

0

627 003

754 919

143 435

611 485

611 485

1,0470

584 016

3

182 170

0

0

0

627 003

809 173

153 743

655 430

655 430

1,0714

611 766

4

210 170

0

0

0

627 003

837 173

159 063

678 110

678 110

1,0963

618 555

5

252 170

0

0

0

627 003

879 173

167 043

712 130

712 130

1,1218

634 829

6

216 708

0

0

0

216 708

41 175

175 533

175 533

1,1478

152 925

7

246 708

0

0

0

246 708

46 875

199 833

199 833

1,1745

170 139

8

266 708

0

0

0

266 708

50 675

216 033

216 033

1,2018

179 753

9

266 708

0

0

0

266 708

50 675

216 033

216 033

1,2298

175 670

10

306 500

0

0

0

306 500

58 235

248 265

248 265

1,2584

197 293

0

0

0

3 135 016

3 894 832

Tab. 3.5 Diskontované výdaje za dobu životnosti při pořízení vozidla na finanční leasing 5 let (zdroj: Vlastní)

57





Leasing spl.

Úvěr spl.

Úrok z úvěru


Daň. úspora


Výdaj po zdanění

Úročitel


zrych.

1

92 916

0

0

0

531 366

624 282

118 614

505 668

505 668

1,0241

493 789

2

127 916

0

0

0

531 366

659 282

125 264

534 018

534 018

1,0487

509 223

3

182 170

0

0

0

531 366

713 536

135 572

577 964

577 964

1,0739

538 181

4

210 170

0

0

0

531 366

741 536

140 892

600 644

600 644

1,0998

546 161

5

252 170

0

0

0

531 366

783 536

148 872

634 664

634 664

1,1262

563 538

6

276 708

0

0

0

531 366

808 074

153 534

654 540

654 540

1,1533

567 533

7

246 708

0

0

0

246 708

46 875

199 833

199 833

1,1811

169 200

8

266 708

0

0

0

266 708

50 675

216 033

216 033

1,2095

178 619

9

266 708

0

0

0

266 708

50 675

216 033

216 033

1,2386

174 423

10

306 500

0

0

0

306 500

58 235

248 265

248 265

1,2684

2 228 674

0

0

0

3 188 195

195 738 3 936 404

Tab. 3.6 Diskontované výdaje za dobu životnosti při pořízení vozidla na finanční leasing 6 let (zdroj: Vlastní)

58





1

Leasing spl.

Úvěr spl.

Úrok z úvěru



Daň. úspora

Výdaj po zdanění

Úročitel


zrych.

42 996

0

0

0

533 781

576 777

109 588

467 189

467 189

1,0308

453 238

2

77 996

0

0

0

533 781

611 777

116 238

495 539

495 539

1,0625

466 386

3

133 996

0

0

0

533 781

667 777

126 878

540 899

540 899

1,0952

493 876

4

161 996

0

0

0

533 781

695 777

132 198

563 579

563 579

1,1289

499 219

5

203 996

533 781

0

0

0

737 777

140 178

597 599

597 599

1,1637

513 547

6

0

0

0

0

0

0

0

1,1995

0

7

0

0

0

0

0

0

0

1,2364

0

8

0

0

0

0

0

0

0

1,2745

0

9

0

0

0

0

0

0

0

1,3137

0

10

0

0

0

0

0

0

0

1,3541

0

0

0

0

620 980

2 668 903

2 426 266

Tab. 3.7 Diskontované výdaje za dobu životnosti při pořízení vozidla na operativní leasing 5 let (zdroj: Vlastní)

59





Leasing spl.

Úvěr spl.

Úrok z úvěru



Daň. úspora

Výdaj po zdanění

Úročitel


zrych.

1

42 996

0

0

0

485 900

528 896

100 490

428 406

428 406

1,0308

415 613

2

77 996

0

0

0

485 900

563 896

107 140

456 756

456 756

1,0625

429 885

3

133 996

0

0

0

485 900

619 896

117 780

502 116

502 116

1,0952

458 464

4

161 996

0

0

0

485 900

647 896

123 100

524 796

524 796

1,1289

464 864

5

203 996

0

0

0

485 900

689 896

131 080

558 816

558 816

1,1637

480 218

6

231 996

485 900

0

0

0

717 896

136 400

581 496

581 496

1,1995

484 786

7

0

0

0

0

0

0

0

1,2364

0

8

0

0

0

0

0

0

0

1,2745

0

9

0

0

0

0

0

0

0

1,3137

0

10

0

0

0

0

0

0

0

1,3541

0

0

0

852 976

2 915 398

0 2 733 831

Tab. 3.8 Diskontované výdaje za dobu životnosti při pořízení vozidla na operativní leasing 6 let (zdroj: Vlastní)

60


Provozní Ro náklady k vč. oprav


Daňový odpis

rovnom. 1

Celk snížení Leasing daň. spl. základu

zrych.

Daň. úspora

rovnom.


zrych.

rovnom.

zrych.

Výdaj po zdanění

rovnom.

Úročitel

zrych.

Současná hodnota výdajů rovnom.

zrych.

42 996

533 781

576 777

109 588 109 588

467 189

467 189

467 189

467 189

1,0308

453 238

453 238

2

77 996

533 781

611 777

116 238 116 238

495 539

495 539

495 539

495 539

1,0625

466 386

466 386

3

133 996

533 781

667 777

126 878 126 878

540 899

540 899

540 899

540 899

1,0952

493 876

493 876

4

161 996

533 781

695 777

132 198 132 198

563 579

563 579

563 579

563 579

1,1289

499 219

499 219

5

203 996

533 781

737 777

140 178 140 178

597 599

597 599

597 599

597 599

1,1637

513 547

513 547

6

216 708

200 000

110 000

200 000

416 708

62 075

79 175

354 633

337 533

1 154 633

1 137 533

1,0365

1 114 027

1 097 529

7

246 708

200 000

222 500

320 000

446 708

89 150 107 675

357 558

339 033

157 558

139 033

1,0742

146 671

129 426

8

266 708

200 000

222 500

240 000

466 708

92 950

96 275

373 758

370 433

173 758

170 433

1,1134

156 063

153 077

9

266 708

200 000

222 500

160 000

466 708

92 950

81 075

373 758

385 633

173 758

185 633

1,1540

150 575

160 865

10

306 500

200 000

222 500

80 000

506 500

100 510

73 435

405 990

433 065

205 990

233 065

1,1960

172 228

194 866

1 924 312

1 000 000

1 000 000

1 000 000

4 165 831

4 162 029

Tab. 3.9 Diskontované výdaje za dobu životnosti při pořízení vozidla na operativní leasing 5 let s následným odkupem (zdroj: Vlastní)

61

Forma pořízení Vlastní zdroje- zisk Úvěr 5 let Úvěr 6 let Finanční leasing 5 let Finanční leasing 6 let Operat. leasing 5 let s násl. odkupem Operativní leasing 5 let Operativní leasing 6 let

Současná hodnota výdajů rovnom. daň. zrych. daň. odpisy odpisy 3 629 496 3 618 389 3 788 427 3 781 008 3 781 922 3 774 266


3 894 832 3 936 404 4 165 831

4 162 029 2 426 266 2 733 831

Tab. 3.10 Souhrnný přehled současných hodnot výdajů (zdroj: Vlastní)

3.2.

Analýza investice z pohledu výše měsíčních nákladů

Analýza

investic z pohledu výše měsíčních nákladů je důleţitá pro stanovení kalkulace

jednotkových cen výkonů daného vozidla. Zkušenosti s provozováním vozidel u společnosti Metrostav a.s. ukázaly, ţe optimální doba pouţívání nákladních vozidel je 10 let, proto byl zvolen účetní odpis na tuto dobu rovnoměrným způsobem. Toto stanovení má zásadní vliv na výši měsíčních nákladů u dlouhodobého majetku ve vlastnictví. Samozřejmě, ţe s přibývajícím stářím vozidel se zvyšují náklady na opravy. Mezi poloţky měsíčního nákladu uvedeného v tabulce nebyla výše oprav zahrnuta, protoţe ji lze těţko stanovit a také se liší dle formy pořízení. Nabídky úvěru jsou přílohou č.4, nabídky finančního leasingu jsou k dispozici v příloze č.5 a v příloze č.6 nalezneme nabídku na operativní leasing. Součástí nabídky na operativní leasing jsou poloţky silniční daň, povinné ručení, havarijní pojištění a poplatky. U nabídek úvěrů a finančních leasingů se jedná pouze o finanční sluţbu a výši těchto poloţek si zajišťuje společnost sama, pro stanovení výše povinného a havarijního pojištění vycházím z nabídky realitní společnosti, jenţ je přílohou č.3. Položka Amortizace/ splátka Úrok Silniční daň Daně a poplatky Povinné ručení Havarijní pojištění Servis, údrţba Poplatek za sluţby Celk. měsíční náklad

Vlastní zdroje Úvěr 5 let Úvěr 6 let FL 5 let FL 6 let OL 5 let OL 6 let 24 344 24 344 24 344 52 250 44 280 32 021 28 212 3 562 3 707 6 209 6 035 1 183 1 183 1 183 1 183 1 183 1 183 1 183 55 55 55 55 55 86 79 701 701 701 701 701 795 795 2 194 2 194 2 194 2 194 2 194 3 978 3 978 1 833 1 833 1 833 1 833 1 833 1 833 1 833 200 200 30 310 33 873 34 018 58 217 50 247 46 315 42 325

Tab. 3.11 Přehled měsíčních nákladů při různých formách pořízení (zdroj: Vlastní) 62

3.3.

Analýza investice z pohledu změny cash flow

V rámci této analýzy se porovnávají měsíční výdaje při všech formách pořízení. Tento krátkodobý pohled je velmi důleţitý pro společnost, neboť ukazuje výdaje, se kterými je nutno počítat a společnost si na ně musí mít příslušné finanční prostředky.

Forma pořízení Vlastní zdroje - zisk Úvěr 5 let Úvěr 6 let Finanční leasing 5 let Finanční leasing 6 let Operativní leasing 5 let Operativní leasing 6 let

Počáteční výdaj 2 921 276 0 0 0 0 0 0

Měsíční výdaj 5 966 58 216 50 246 58 217 50 247 46 315 42 325

Tab. 3.12 Přehled měsíčních výdajů při různých formách pořízení (zdroj: Vlastní)

3.4.

Analýza investice z pohledu změny rozvahy společnosti

Při této analýze vycházím z údajů rozvahy roku 2012 uvedených v tabulce 2.1. a z okamţiku pořízení daných vozidel.

Rok 2012

Pořízení Vl. zdroje

0,3272

0,3272

0,3266

0,3272

0,3272

Majetkový koeficient

3,0561

3,0561

3,0618

3,0561

3,0561

Ukazatel celkové zadluţenosti

0,6319

0,6319

0,6326

0,6319

0,6319

Ukazatele stability a zadluženosti Podíl vlastního kapitálu na aktivech

Pořízení- PořízeníÚvěr Fin. leasing

PořízeníOper. leasing

Tab. 3.13 Finanční analýza ukazatelů stability a zadluženosti (zdroj: Vlastní) Z pohledu změny rozvahy společnosti vycházím z hodnoty všech 13 nově pořízených vozidel. Při pořízení majetku ze zisku se v rozvaze společnosti zvýší dlouhodobý hmotný majetek o 36 084 912,00 Kč a zároveň se sníţí aktiva o tuto částku na úrovni finančního majetku. Z výše uvedené tabulky je patrné, ţe dopad této změny do ukazatelů stability a zadluţenosti není ţádný. Změna rozvahy u poskytnutí úvěru se projeví takto: o 36 mil Kč se také zvýší dlouhodobý 63

majetek a v pasivech dojde ke zvýšení cizích zdrojů na úrovni dlouhodobých závazků. Z výše uvedené tabulky je vidět, ţe dopad této změny do ukazatelů stability a zadluţenosti je velmi nepatrný. Při pořízení dlouhodobého majetku formou finančního nebo operativního leasingu nedochází k zařazení majetku do vlastnictví, proto se okamţik pořízení vozidel v rozvaze neprojeví a tudíţ jsou ukazatele stability a zadluţenosti shodné jako v roce 2012. Ke změnám bude docházet postupně při úhradě splátek jako sníţení finančního majetku respektive sníţení hospodářského výsledku a to také bude mít zanedbatelný vliv na ukazatele stability a zadluţenosti.

64

4. ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ZPŮSOBŮ POŘÍZENÍ MAJETKU Investiční hledisko Analýza

investic

pomocí

metody

diskontovaných

výdajů

představuje

analýzu

z

dlouhodobého hlediska respektive z hlediska ţivotnosti investice. Ţivotnost nákladních vozidel je v tomto případě 10 let a je stanovena na základě dlouhodobých zkušeností pracovníků provozu dopravy a mechanizace v rámci provozování vozového parku společnosti Metrostav a.s.. Pomocí srovnávací analýzy jsem porovnal několik variant pořízení majetku, které představují tyto způsoby: pořízení vozidel z vlastních prostředků v rámci zisku společnosti, pořízení na úvěr v délce 5 a 6 let, pořízení pomocí finančního leasingu na 5 a 6 let, pořízení pomocí operativního leasingu na 5 a 6 let a na operativní leasing 5 let s následným odkupem. V rámci pořízení vozidel do majetku společnosti jsem ještě porovnával výdaje při rovnoměrných a zrychlených daňových odpisech. Celkové výdaje představují součet výdajů na pořízení investice a provozních výdajů. Provozní výdaje v jednotlivých letech stoupají, neboť přibývají výdaje za opravy. Výhodou u pořízení vozidel, která si můţe společnost zařadit do majetku je to, ţe po uplynutí záruční doby nemusí tyto vozidla opravovat v autorizovaných servisech. Přináší to úsporu na opravách ve výši cca 40 % oproti pořízení vozidel na leasing, kdy musí společnost opravovat v autorizovaných servisech po celou dobu leasingu. Výše procenta vychází ze statistiky nákladů na opravy vozidel Metrostavu a.s. Další výhodou pořízení vozidel z vlastních prostředků, na úvěr a pomocí finančního leasingu, na úrovni provozních nákladů, je moţnost vyuţití slev na povinné a havarijní pojištění v rámci ostatního pojištění společnosti u jedné pojišťovny. Pro celkové diskontované výdaje je zásadní to, jaký je průběh výdajů a daňových úspor pořízené investice v jednotlivých letech. Z výsledků souhrnné tabulky 3.10 je patrné, ţe celková současná hodnota výdajů je niţší při zrychleném daňovém odepisování neţ při rovnoměrném odepisování. Zároveň nám výsledná tabulka ukazuje, ţe nejniţší diskontované náklady jsou u pořízení vozidla z vlastních prostředků, a to ve výši 3 618 389,00 Kč na celou dobu ţivotnosti a jsou o 11 107, 00 Kč niţší neţ při rovnoměrném odepisování. V případě pořízení vozidel na operativní leasing na dobu 5 a 6 let jsou náklady ve výši 2 426 266,00 Kč a 2 733 831,00 Kč tj. téměř o 1 mil Kč niţší neţ u pořízení do majetku. Je to dáno tím, ţe toto pořízení není na celou dobu ţivotnosti, ale 65

pouze na dobu 5 nebo 6 let. Poté je opět společnost postavena před rozhodnutí jakým způsobem si má vozidla pořídit. Jako nejdraţší způsob pořízení vychází varianta operativního leasingu na 5 let s následným odkupem najaté věci. U této varianty však ještě musíme splnit podmínku dle zákona o dani z příjmu nutnou pro uznání splátek operativního leasingu jako daňově uznatelných poloţek a to, ţe kupní cena, za kterou majetek pronajímatel prodává nájemci, nesmí být niţší neţ zůstatková cena, kterou by majetek měl při rovnoměrném odpisování dle daňového zákona. Analýza investice z pohledu výše měsíčních nákladů je analýza z krátkodobého hlediska a je důleţitá pro určení kalkulace jednotkových cen výkonů vozidla. Měsíční náklady vozidla jsou vţdy součástí kalkulací jednotlivých prací v rámci přímých nákladů a je tedy potřebné , aby tyto náklady byly co nejniţší, neboť cílem kaţdé společnosti je maximalizace zisku. Z tabulky 3.11 je patrné, ţe nejniţší měsíční náklady jsou při pořízení vozidla do majetku z vlastních prostředků, a to ve výši 30 310,00 Kč. Největší část této měsíční částky tvoří účetní odpis. Takţe vlastně nastavení ţivotnosti investice ovlivňuje výši odpisu a tedy i výši měsíčního nákladu. Zároveň u tohoto způsobu pořízení si společnost musí uvědomit, ţe vlastní kapitál něco stojí, i kdyţ se nepromítá do měsíčních nákladů. Jde o to, ţe akcionáři se vzdají výplaty dividend z části zisku, za který pořídí nové investice, od kterých pak očekávají vyšší zhodnocení a vyšší zisk. Pak následuje pořízení na úvěr 5 a 6 let, který je nákladově o 3 563,00 Kč respektive 3 708,00 Kč měsíčně vyšší neţ u pořízení z vlastních zdrojů. Nejdraţší varianta pořízení vychází pomocí finančního leasingu na dobu 5 let, a to ve výši 58 217,00 Kč. U úvěru je nákladem odpis a úrok, u finančního a operativního leasingu je nákladem měsíční splátka, protoţe daná investice není majetkem společnosti Metrostav a.s., ale leasingové společnosti, která danou investici odepisuje. Z analýzy investice z pohledu změny cash flow, která je také zaměřena na krátkodobé hledisko, je vyhodnocena jako nejvýhodnější varianta pořízení z vlastních prostředků. Jde o měsíční výdaje ve výši 5 966,00 Kč, které představují pouze provozní náklady. Na druhou stranu musíme konstatovat, ţe tato forma pořízení má vysoký počáteční výdaj za pořízení celé investice, a tudíţ není vhodná pro společnosti s nedostatkem volných finančních prostředků . Druhý nejniţší měsíční výdaj je u formy pořízení vozidla pomocí operativního leasingu na dobu 6 let, ve výši 42 325,00 Kč. Nejdraţší variantou měsíčních výdajů je pořízení vozidel 66

pomocí úvěru a finančního leasingu na dobu 5 let ve výši 58 216,00 Kč respektive 58 217,00 Kč. Všechny ostatní způsoby pořízení mimo pořízení z vlastních prostředků nemají ţádný počáteční výdaj. Tato analýza poskytuje společnosti přehled o měsíčních výdajích, to znamená o měsíčních platbách, které musí společnost pokrýt. Výsledky analýzy investice z pohledu změny rozvahy společnosti ukazují, ţe při nákupu 13 nových vozidel, je při všech formách pořízení, dopad do ukazatelů stability a zadluţenosti buď zanedbatelný nebo ţádný. Z toho pohledu mají všechny formy pořízení srovnatelný dopad do ukazatelů stability a zadluţenosti. Provozní hledisko Při řešení efektivnosti investic má nesporný význam i pohled provozní, který není v rámci půdorysu této práce ve všech výše uvedených analýzách plně zohledněn. Při pořízení vozidel do majetku si veškerou správu nad vozidly bere na sebe sama společnost. Je to časově náročná činnost, ale v případě kdy nedochází k navýšení počtu zaměstnanců společnosti, kteří tuto činnost zajišťují, to je méně nákladnější způsob neţ při pořízení vozidel na operativní leasing. V tomto případě to zajišťuje leasingová společnost, ale za úhradu. Pokud ovšem není moţno úměrně k tomu sníţit náklady na péči o stroje a dopravní prostředky zajišťovanou vlastními sílami, jde vlastně o výdaje navíc. Operativní leasing je jistě zajímavá sluţba, která nájemci šetří čas, ale je zohledněna v leasingové splátce. Další rozdíl mezi pořízením do majetku a na operativní leasing je v tom, ţe u pořízení na operativní leasing jsou kalkulované předpokládané nájezdové kilometry za rok, z nichţ vychází zůstatková cena vozidla po ukončení pronájmu. Při rozdílných ročních nájezdech, coţ zakázková činnost Metrostavu představuje, leasingová společnost upravuje počet ujetých kilometrů dle skutečnosti, tudíž to má dopad na zůstatkovou cenu a v konečném důsledku na změnu splátky. To v případě pořízení do majetku společnost vůbec nemusí řešit. Měsíční náklady zůstávají stejné. Nakonec je nutné zmínit, ţe při pořízení vozidel do majetku jsou pozáruční době nižší náklady na opravy, jelikoţ společnost si vzhledem ke své velikosti a vybavení můţe drobné opravy zařídit sama a větší opravy si nemusí zajišťovat vţdy v autorizovaných servisech. To v případě operativního leasingu při garanci zůstatkové ceny není moţné, protoţe opravy musí být prováděny v autorizovaných servisech.

67

Závěr V této práci jsem nejprve vysvětlil jakým způsobem se odehrává finanční rozhodování a z jakých základních principů podnikové finance vycházejí. Zároveň jsem objasnil majetkovou a kapitálovou strukturu společnosti, postup při pořizování investic, způsoby pořizování investic a také moţné zdroje financování těchto investic. Představil jsem přednosti či nevýhody jednotlivých způsobů pořízení dlouhodobého majetku včetně dopadu do rozvahy společnosti. Poté jsem vymezil vhodné způsoby pořízení nákladních vozidel pro stavební společnost Metrostav a.s.. Po seznámení se se stávajícím vozovým a strojovým parkem společnosti jsem zjistil, ţe u velké části vozového parku bude skončen pronájem vozidel formou operativního leasingu. Management divize však rozhodl na základě neúplného zajištění potřebného výrobního programu pouze o obměně 13 kusů vozidel technologické a netechnologické dopravy během tohoto roku. Pak jsem vyuţil výsledků výběrového řízení na dodavatele vozidel, a tak jsem získal pořizovací ceny jednotlivých vozidel. Na základě moţných způsobů pořizování vozidel a s přihlédnutím na konkrétní poţadavky a moţnosti společnosti Metrostav a.s jsem vybral pořízení formou vlastních prostředků v rámci zisku, získání úvěru, financování pomocí finančního a operativního leasingu. Následně byly osloveny finanční společnosti k předloţení nabídek financování předmětných vozidel. Pro provedení analýz jsem si stanovil čtyři kritéria hodnocení způsobů pořízení vozidel, kterými jsou analýza pomocí diskontovaných výdajů, analýza z pohledu výše měsíčních nákladů, analýza z pohledu cash flow a analýza z pohledu změny rozvahy společnosti. Hodnocení jsem provedl na reprezentativním vzorku jednoho vozidla. Z výsledků provedených analýz vychází jako nejefektivnější způsob pořízení vozidel do majetku společnosti financování z vlastních zdrojů se zrychleným daňovým odpisem. Je to sice nejvýhodnější moţnost, ale nese s sebou podmínku, ţe společnost danými finančními prostředky disponuje. Rozvaha společnosti Metrostav a.s.za rok 2012 vypovídá o dobré finanční situaci, kterou nákup investic zásadně nezmění podle mnou provedené analýzy z pohledu změny rozvahy společnosti. Toto je subjektivní názor na způsob pořízení, který vychází pouze z pohledu hospodaření a potřeb jedné divize a nemusí být totoţný s názorem vedení společnosti. Z výše uvedeného konstatuji, ţe stanovené cíle mé práce byly splněny a ze získaných ekonomických údajů jsem učinil návrh na způsob pořízení a financování vozidel. 68

Seznam použité literatury Literatura: 1.

ČERONOHORSKÝ, J., TEPLÝ, P. Základy financí. První vydání., Praha: Grada Publishing, 2011. 304 s., ISBN 978-80-247-3669-3.

2.

DLUHOŠOVÁ, D. a kolektiv. Manažerská ekonomika. 5. aktualizované a doplněné vydání., Praha: Grada Publishing, 2011. 480 s., ISBN 978-80-247-3494-1.

3.

FOTR, J., SOUČEK, I. Finanční řízení a rozhodování podniku. Třetí rozšířené vydání., Praha: Ekopress, 2010. 225 s., ISBN 978-80-86929-68-2.

4.

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku.Vydání I., Praha: Ekopress, 2009. 318 s., ISBN 978-80-86929-26-2.

5.

KALOUDA, F. Základy podnikových financí. Brno: Václav Klemm- Vydavatelství a nakladatelství, 2008. 135 s., ISBN 978-80-904083-0-2.

6.

MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů. Praktické příklady. První vydání., Praha: Grada Publishing, 2006. 80 s., ISBN 80-247-1557-0.

7.

MAREK, P. a kolektiv. Studijní průvodce financemi podniku. druhé aktualizované vydání., Praha: Ekopress, 2009. 634 s., ISBN 978-80-86929-49-1.

8.

MIKOVCOVÁ, H. Controlling v praxi. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 183 s., ISBN 978-80-7380-049-9.

9.

MIKOVCOVÁ, H., SCHOLLEOVÁ, H. Praktikum. Podniková ekonomika pro bakalářské studium. 1. vydání., Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 231 s., ISBN 80-86898-78-4.

10.

MIKOVCOVÁ, H., SCHOLLEOVÁ, H. Praktikum. Podniková ekonomika pro magisterské studium. 1. vydání., Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 205 s., ISBN 80-86898-91-1.

11.

NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P. Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy. 69

1. vydání., Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 205 s., ISBN 8086898-91-1. 12.

PETŘÍK, T. Ekonomické a finanční řízení firmy. Manažerské účetnictví v praxi. 2. výrazně rozšířené a aktualizované vydání. , Praha : Grada Publishing, 2009. 736 s., ISBN 978-80-247-3024-0.

13.

RŮČKOVÁ, P., ROUBÍČKOVÁ, M. Finanční management. První vydání., Praha: Grada Publishing, 2012. 296 s., ISBN 978-80-247-4047-8.

14.

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. První vydání., Brno: Computer Press, 2009. 154 s., ISBN 978-80-251-1830-6.

15.

SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. První vydání., Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s., ISBN 97880-247-2952-7.

16.

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání., Praha: C.H. Beck, 2006. 473 s., ISBN 80-7179-892-4.

17.

SYNEK, M. a kolektiv. Manažerská ekonomika. 5. aktualizované a doplněné vydání., Praha: Grada Publishing, 2011. 480 s., ISBN 978-80-247-3494-1.

18.

VALACH, J. a kolektiv. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Třetí přepracované a rozšířené vydání., Praha: Ekopress, 2010. 513 s., ISBN 978-80-8692971-2.

19.

VALOUCH, P. Leasing v praxi. 5. aktualizované vydání., Praha: Grada Publishing, 2012. 120 s., ISBN 978-80-247-4081-2.

20.

VALOUCH, P. Účetní a daňové odpisy 2012.

Sedmé vydání., Praha: Grada

Publishing, 2012. 144 s., ISBN 978-80-247-4114-7. 21.

VYCHOPEŇ, J. Finanční leasing z účetního a daňového pohledu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 160 s., ISBN 978-80-7357-590-8.

70

Internetové zdroje: 1.

Metrostav. Profil společnosti [online]. Praha: c2013. [cit. 2013-03-20]. Historie společnosti. Dostupné z WWW: .

2.

Metrostav. Divize společnosti [online]. Praha: c2013. [cit. 2013-03-20]. Profil společnosti.Organizační struktura. Dostupné z WWW: .

3.

Metrostav. Roční zpráva 2011 [online]. Praha: c2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z WWW: .

Zákonné normy: 1.

Zákon č. 563/1993 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů

2.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění pozdějších předpisů

3.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů

4.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

5.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů

Seznam tabulek Tab. 1.1: Odpisové skupiny Tab. 1.2: Roční odpisová sazba pro rovnoměrné odpisy bez zvýšení odpisu v 1. roce Tab. 1.3: Roční odpisová sazba pro zrychlené odpisy Tab. 1.4: Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy Tab. 2.1: Rozvaha společnosti Metrostav a.s. za rok 2012 Tab. 2.3: Souhrnný přehled vozidel společnosti Metrostav a.s. Tab. 2.4: Souhrnný přehled strojů společnosti Metrostav a.s. Tab. 3.1: Přehled vybraných vozidel s pořizovací cenou 71

Tab. 3.2: Diskontované výdaje za dobu ţivotnosti při pořízení vozidla ze zisku Tab. 3.3: Diskontované výdaje za dobu ţivotnosti při pořízení vozidla na úvěr 5 let Tab. 3.4: Diskontované výdaje za dobu ţivotnosti při pořízení vozidla na úvěr 6 let Tab. 3.5: Diskontované výdaje za dobu ţivotnosti při pořízení vozidla na finanční leasing 5 let Tab. 3.6: Diskontované výdaje za dobu ţivotnosti při pořízení vozidla na finanční leasing 6 let Tab. 3.7: Diskontované výdaje za dobu ţivotnosti při pořízení vozidla na operativní leasing 5 let Tab. 3.8: Diskontované výdaje za dobu ţivotnosti při pořízení vozidla na operativní leasing 6 let Tab. 3.9: Diskontované výdaje za dobu ţivotnosti při pořízení vozidla na operativní leasing 5 let s následným odkupem Tab. 3.10: Souhrnný přehled současných hodnot výdajů Tab. 3.11: Přehled měsíčních nákladů při různých formách pořízení Tab. 3.12: Přehled měsíčních výdajů při různých formách pořízení Tab. 3.13: Finanční analýza ukazatelů stability a zadluţenosti

Seznam obrázků Obr. 1.1: Zdroje a uţití peněţních prostředků Obr. 1.2: Struktura majetku podniku Obr. 1.3: Struktura kapitálu podniku Obr. 2.1: Organizační struktura Metrostavu a.s. Obr. 2.2: Organizační struktura Metrostavu a.s.- divize 4

Seznam příloh Příloha č.1: Celkový přehled vozidel společnosti Metrostav a.s. Příloha č.2: Celkový přehled strojů společnosti Metrostav a.s. Příloha č.3: Nabídka pojištění vozidel společnosti Metrostav a.s. Příloha č.4: Nabídka úvěru na 5 a 6 let od společnosti SG Příloha č.5: Nabídka finančního leasingu na 5 a 6 let od společnosti SG Příloha č.6: Nabídka operativního leasingu na 5 a 6 let od společnosti LeasePlan 72

Příloha č.1 Poř. č.

Leasing/ datum datum Stáří Majetek předání ukončení

vozidlo

měsíční splátka 2013

Stávající vozidla 1.

Mercedes Benz ACTROS 4141 K - sklápěcí 8x6

L

9

1.6.10

1.6.13

34 391,69 Kč

2.

Mercedes Benz ACTROS 3336 AK - sklápěcí Mercedes Benz ACTROS 3336 AK - sklápěcí

L L

9 9

1.6.10 1.6.10

1.6.13 1.6.13

30 730,03 Kč 32 715,91 Kč

3. 4.

Mercedes Benz ACTROS 3336 AK - sklápěcí

L

9

1.6.10

1.6.13

32 398,82 Kč

5.


L

9

1.6.10

1.6.13

30 728,99 Kč

6.


L

9

1.6.10

1.6.13

32 397,78 Kč

7.


L

9

1.7.10

1.7.13

31 473,20 Kč

8.


L

9

1.7.10

1.7.13

30 766,35 Kč

9.


L

9

1.8.10

1.8.13

30 363,61 Kč

10.


L

9

1.8.10

1.8.13

30 362,99 Kč 30 713,92 Kč

11.


L

9

1.9.10

1.9.13

12.

Nákladní přívěs sklápěčkový PANAV TS 3 18

L

3

18.11.10

17.11.16

9 291,66 Kč

13.


L

3

18.11.10

17.11.16

9 291,66 Kč

14.


L

3

18.11.10

17.11.16

9 291,66 Kč

15.


L

9

29.7.04

28.7.16

7 820,20 Kč

16.


L

9

29.7.04

28.7.16

7 820,20 Kč

17.


L

9

29.7.04

28.7.16

7 820,20 Kč

18.


L

9

22.6.04

21.6.16

7 762,71 Kč

19.


L

9

22.6.04

21.6.16

7 762,71 Kč

20.


L

9

22.6.04

21.6.16

7 762,71 Kč

21.


L

9

22.6.04

21.6.16

9 134,66 Kč

22.


L

9

22.6.04

21.6.16

8 271,29 Kč

23.


L

9

29.7.04

28.7.16

7 820,20 Kč

24.


L

9

29.7.04

28.7.16

7 820,20 Kč

25.


L

9

29.7.04

28.7.16

7 820,20 Kč

26.

Nákladní přívěs plošinový Goldhofer Mercedes-Benz ACTROS 2644 LS 6x4 návěsů Mercedes-Benz ACTROS 2644 LS 6x4 návěsů Mercedes-Benz ACTROS 2644 LS 6x4 návěsů Mercedes-Benz ACTROS 2644 LS 6x4 návěsů Mercedes-Benz ACTROS 2644 LS 6x4 návěsů Mercedes-Benz ACTROS 2644 LS 6x4 návěsů Mercedes-Benz ACTROS 2644 LS 6x4 návěsů

L

9

17.9.04

16.9.16

10 529,55 Kč

L

3

27.8.10

27.8.16

34 685,98 Kč

L

3

27.8.10

27.8.16

34 683,99 Kč

L

3

27.8.10

27.8.16

34 683,74 Kč

L

3

27.8.10

27.8.16

34 684,74 Kč

L

3

27.8.10

27.8.16

34 685,98 Kč

L

3

27.8.10

27.8.16

34 683,99 Kč

27. 28. 29. 30. 31. 32. 33.

- tahač - tahač - tahač - tahač - tahač - tahač - tahač L

3

27.8.10

27.8.16

34 683,74 Kč

34.

Nákladní návěs sklápěčkový CARNEHL CHKS/HH

L

3

27.8.10

27.8.16

11 616,45 Kč

35.


L

3

27.8.10

27.8.16

11 616,45 Kč

36.


L

3

27.8.10

27.8.16

11 616,45 Kč

37.


L

3

27.8.10

27.8.16

11 616,45 Kč

38.


L

3

27.8.10

27.8.16

11 616,45 Kč

39.


L

3

27.8.10

27.8.16

11 616,45 Kč

40.


L

3

27.8.10

27.8.16

11 616,45 Kč

41.

Tatra 815-2 8x8 velkoobjemová

M

13

15.12.00

1

3 553,00 Kč

42.


M

13

29.11.00

3 553,00 Kč

43.


M

13

15.12.00

3 553,00 Kč

44.

Nákladní přívěs sklápěcí BSS PS

M

45.

Nákladní přívěs sklápěcí BSS PS

M

2 036,00 Kč 2 036,00 Kč

Celkem nájemné

811 901,41 Kč


Mercedes-Benz Axor 2536 L 6x2 4500mm

L

4

13.3.09

13.3.15

50 109,63 Kč

2.

Mercedes Benz AXOR 1840 LS - tahač návěsů

L

9

1.6.10

1.6.13

11 275,31 Kč

3.

Mercedes Benz AXOR 1840 LS - tahač návěsů Mercedes Benz ATEGO 1823 4x2 - valník 950.50 HR

L

9

1.6.10

1.6.13

11 275,31 Kč

L

9

30.6.10

30.6.13

17 020,88 Kč

5.

Mercedes Benz ACTROS MPII 3341 A

L

9

30.6.10

30.6.13

20 020,97 Kč

6.

Mercedes Benz ACTROS 1841 LS - tahač návěsů

L

9

30.6.10

3.6.13

13 105,70 Kč

7.

Mercedes Benz 2528 L 6x2 valník

L

9

1.7.10

1.7.13

15 152,40 Kč

8.

Mercedes Benz ATEGO 2628 6x4 950.64 valník

L

9

1.8.10

1.8.13

13 909,84 Kč

9.

Mercedes Benz ATEGO 2628 6x4 950.64 valník HR

L

9

1.8.10

1.8.13

18 442,99 Kč

10.

Mercedes Benz ATEGO 2628 6x4 950.64 valník HR Mercedes Benz ATEGO 2528 L 6X2 - valník 950.60 HR

L

9

1.8.10

1.8.13

19 675,29 Kč

L

9

1.8.10

1.8.13

17 885,34 Kč

L

9

1.8.10

1.8.13

15 526,41 Kč

13.

Mercedes Benz ATEGO 2528 L 6X2 - valník 950.60 Mercedes Benz ACTROS 3354 S 934.16 - tahač návěsů

L

9

1.12.10

1.12.13

23 951,62 Kč

14.

Nákladní návěs valníkový PANAV NV 35

L

9

26.5.04

25.5.16

9 193,01 Kč

15.


L

9

26.5.04

25.5.16

9 193,01 Kč

16.


L

9

26.5.04

25.5.16

9 193,01 Kč

17.

Nákladní přívěs valníkový PANAV PV 18

L

9

29.7.04

28.7.16

6 415,49 Kč

18.


L

9

29.7.04

28.7.16

6 415,49 Kč

19.

Goldhofer STZ - VL 4 - 45/80

L

9

17.12.04

16.12.16

49 606,99 Kč

20.


L

9

29.7.04

28.7.16

7 504,29 Kč

21.

Nákladní návěs valníkový METACO SS 338

L

9

26.11.04

25.11.16

10 417,76 Kč

22.

Tatra 815 6x6 HR

M

8

1.1.05

2 484,00 Kč

23.

Man TGA 4x2

M

3

4.5.10

31 183,00 Kč

24.

Iveco 440E 6x4

M

13

1.1.00

4 128,00 Kč

25.

Iveco 440E 4x2

M

14

23.3.99

4 128,00 Kč

26.

Přívěs valníkový Panav 18

M

1 559,00 Kč

27.

Goldhofer STZ - VL 2

M

3 032,00 Kč

28.

Návěs METACO SD 338

M

29.

Plachtový návěs Krone

M

2

27.12.11

30.

Plachtový návěs Krone

M

2

27.12.11

10 198,00 Kč

31.

Tahač Man TGS 4x 2

M

2

27.12.11

27 698,00 Kč

4.

11. 12.

2 313,00 Kč 10 198,00 Kč

Celkem nájemné

452 211,74 Kč


Mercedes-Benz Atego 1016 S 4x2 cisterna PHM

L

4

9.4.09

9.4.15

40 485,02 Kč

2.

Mercedes Benz ATEGO 1828 A - STOKOTA 12 Mercedes Benz ATEGO 1823 K - kropicí vůz 952.50

L

9

1.9.10

1.5.13

24 550,29 Kč

L

9

1.12.10

1.12.13

3.

Celkem nájemné

6 926,03 Kč 71 961,34 Kč


Mercedes Benz ACTROS 3332 AK - autojeřáb AD20

L

9

19.7.04

18.7.16

45 812,23 Kč

2.


L

9

19.7.04

18.7.16

44 820,28 Kč

3. 4.


L

9

19.7.04

18.7.16

45 545,21 Kč

Mercedes Benz ACTROS 3332 AK - autojeřábAD20

L

9

17.8.04

16.8.16

45 201,24 Kč

5.

Mercedes Benz ATEGO 1325 AF - autojeřáb AD10

L

9

17.8.04

16.8.16

31 097,72 Kč

6.


L

9

17.8.04

16.8.16

45 201,24 Kč

7.


L

9

15.11.04

14.11.16

49 913,00 Kč

8.


L

9

15.11.04

14.11.16

49 710,43 Kč

2

9.

Mercedes Benz ACTROS 3332 AK - autojeřábAD30

L

9

15.11.04

10.

TATRA 815 AD 28

M

9

17.12.04

5 114,00 Kč

11.

TATRA 815 AD 28

M

25

1.6.88

5 876,00 Kč

14.11.16

Celkem nájemné

49 710,43 Kč

418 001,78 Kč

Stávající vozidla 1. 2. 3.

Mercedes-Benz Atego 916KK S 4x2 nosič kontejnerů Mercedes-Benz Atego 916KK S 4x2 nosič kontejnerů Mercedes-Benz Atego 812 4x2 nosič kontejnerů dvojk.

L

4

26.1.09

25.1.15

18 516,06 Kč

L

4

16.2.09

15.2.15

20 181,84 Kč

L

9

1.12.10

1.9.13

5 966,61 Kč

4.

Mercedes-Benz Atego 1222 S 4x2 4160 mm

L

4

16.2.09

15.2.15

21 563,19 Kč

5.

Přívěs Svan CHTP 10MV

L

4

19.2.09

19.2.15

7 852,60 Kč

6.

Mercedes ACTROS 2044 AS 4x4 tahač návěsů

L

9

1.9.10

1.9.13

14 851,14 Kč

7.

PANAV NV 35 s HR návěs valníkový

L

9

17.8.04

16.8.16

20 699,00 Kč

8.

Tatra 815 autojeřáb AD14

M

9

17.12.04

9.

T 815 plošina

M

23

1.9.90

688,00 Kč 2 138,00 Kč

Celkem nájemné

112 456,44 Kč


Mercedes-Benz Atego 916KK S 4x2 nosič kontejnerů

2.

Mercedes Benz 3336 A 6x6 nosič kontejner Mercedes-Benz Atego 916KK S 4x2 nosič kontejnerů Mercedes-Benz Atego 916KK S 4x2 nosič kontejnerů Mercedes-Benz Atego 916KK S 4x2 nosič kontejnerů Mercedes-Benz Atego 916KK S 4x2 nosič kontejnerů Mercedes-Benz Atego 916KK S 4x2 nosič kontejnerů

3. 4. 5. 6. 7.

L

4

26.1.09

25.1.15

18 516,06 Kč

L

9

1.7.10

1.7.13

29 117,93 Kč

L

4

26.1.09

25.1.15

18 516,06 Kč

L

4

9.2.09

8.2.15

18 774,22 Kč

L

4

9.2.09

8.2.15

18 786,53 Kč

L

4

16.2.09

15.2.15

18 819,69 Kč

L

4

16.2.09

15.2.15

Celkem nájemné

18 797,30 Kč 141 327,79 Kč


Mercedes-Benz Atego 916 KK 4x2 valník s HR

L

4

9.2.09

8.2.15

22 483,10 Kč

2.

Mercedes-Benz Atego 813S 4x2 valník 6,2 m

L

4

9.2.09

8.2.15

18 125,06 Kč

3.


L

4

9.2.09

8.2.15

18 114,04 Kč

4.

Mercedes-Benz Atego 916 KK 4x2 valník s HR

L

4

9.2.09

8.2.15

22 383,10 Kč

5.


L

4

9.2.09

8.2.15

18 125,06 Kč

6.


L

4

16.2.09

15.2.15

18 159,35 Kč

7.


L

4

16.2.09

15.2.15

18 159,35 Kč

8.

Mercedes-Benz Atego 816 L 4x2 valník LKV

L

4

16.2.09

15.2.15

23 207,27 Kč

Celkem nájemné

158 756,33 Kč

Celkem nájemné

1 714 405 Kč

3

Příloha č.2 Poř. č.

Stroj

Leasing/ datum datum měsíční Stáří Majetek předání ukončení splátka 2013

1.

Caterpillar 950G II - nakladač kolový

L

9

1.9.04

1.9.13

23 498,38 Kč

2.

Pásový dozer CAT D6N + niv.

L

3

23.3.10

23.3.13

77 600,00 Kč

3.

Pásový dozer CAT D6T + niv.

L

3

17.3.10

17.3.13

92 300,00 Kč

4.

Tahačový válec vybrační Ammann ASC 200

M

3

23.12.10

5.

Vibrační válec VV 1500 D

M

12

1.6.01

6.

Rypadlo pásové Komatsu PC 290

M

1

13.12.12

7.

Rypadlo pásové LIEBHERR R954

M

12

1.6.01

8.

Mobilní třídič na kolech NORDBERG SW 351

M

15

9.

Mobilní třídič na pasech čelist. NORDBERG L T105

M

15

celkem

16 483,00 Kč 300,00 Kč 69 333,00 Kč 300,00 Kč 180,00 Kč 180,00 Kč

280 174 Kč

1

Příloha č.3 Výběrové řízení na pojištění nových vozidel společnosti METROSTAV

Počet Rok kusů Druh a značka vozidla výroby Hmotnost Tahač návěsů pro stavební technologickou dopravu MAN TGS 26.440 6X4 BLS 2013 8600 1 Sklápěcích vozidel MAN TGS 41.440 8X6 2013 11360 5 Sklápěcích vozidel MAN TGS 41.440 8X7 2013 11360 Sklápěcích vozidel MAN TGS 41.440 8X8 2013 11360 Sklápěcích vozidel MAN TGS 41.440 8X9 2013 11360 Sklápěcích vozidel MAN TGS 41.440 8X10 2013 11360 Tahač návěsů pro stavební dopravu MAN TGS 18.440 4X4 s hydraulikou 2013 8020 1 Vozidlo valník MAN TGS 26.400 6X4, délka ložné plochy min. 7,2m 2013 9230 1 Vozidlo valník MAN TGS 26.400 6X4, délka ložné plochy min. 6,5m s HR 2013 9255 1 Vozidlo valník MAN TGS 26.360 6X6, délka ložné plochy min. 6,8m s HR 2013 10295 1 Vozidlo valník MAN TGS 26.320 6X4, min délka ložné plochy 6,5m s HR 2013 9255 1 Vozidlo valník MAN TGM 26.290 6X2 BB, min. délka ložné plochy 7,2m 2013 6905 2 Vozidlo valník MAN TGM 26.290 6X2 BB, min. délka ložné plochy 7,2m 2013 6905 Vozidlo valník MAN TGS 26.320 6X2, délka ložné plochy 6,4m s HR 2013 8100 1 NÁVĚS CARNEHL CHKS/HH 2013 6750 1

Pojistná částka 1 944 608 2 921 176 2 921 176 2 921 176 2 921 176 2 921 176 1 831 475 2 053 577 3 024 577 3 530 419 3 024 557 1 818 249 1 818 249 2 451 249 710 000

1

Česká pojišťovna a.s. HAV Pojištění spoluúčast skel s POV 10%/min limitem 100/100mil. 10tis. Kč 20tis. Kč 43 368 Kč 12 759 Kč 12 759 Kč 12 759 Kč 12 759 Kč 12 759 Kč 43 368 Kč 12 759 Kč 12 759 Kč 12 759 Kč 12 759 Kč 12 759 Kč 12 759 Kč 12 759 Kč 7 055 Kč 246 899 Kč

31 566 Kč 5 000 Kč 45 981 Kč 5 000 Kč 45 981 Kč 5 000 Kč 45 981 Kč 5 000 Kč 45 981 Kč 5 000 Kč 45 981 Kč 5 000 Kč 29 729 Kč 5 000 Kč 32 325 Kč 5 000 Kč 47 608 Kč 5 000 Kč 55 571 Kč 5 000 Kč 47 608 Kč 5 000 Kč 28 620 Kč 5 000 Kč 28 620 Kč 5 000 Kč 38 584 Kč 5 000 Kč 11 469 Kč NE 581 605 Kč 70 000 Kč 981 593 Kč

Česká podnikatelská pojišťovna a.s. Připojištění HAV Pojištění Připojištění pracovní spoluúčast skel s praconí činnosti POV 10%/min. limitem činnosti stroje 100/100mil. 10tis. Kč 20tis. Kč stroje 4 509 Kč 6 569 Kč 6 569 Kč 6 569 Kč 6 569 Kč 6 569 Kč 4 247 Kč 4 618 Kč 6 801 Kč 7 939 Kč 6 801 Kč 4 089 Kč 4 089 Kč 5 512 Kč 1 639 Kč 83 089 Kč

45 000 Kč 8 415 Kč 8 415 Kč 8 415 Kč 8 415 Kč 8 415 Kč 45 000 Kč 8 415 Kč 8 415 Kč 8 415 Kč 8 415 Kč 8 415 Kč 8 415 Kč 8 415 Kč 4 703 Kč 195 683 Kč

17 458 Kč 3 255 Kč 23 078 Kč 3 255 Kč 23 078 Kč 3 255 Kč 23 078 Kč 3 255 Kč 23 078 Kč 3 255 Kč 23 078 Kč 3 255 Kč 16 442 Kč 3 255 Kč 16 224 Kč 3 255 Kč 23 895 Kč 3 255 Kč 27 891 Kč 3 255 Kč 23 895 Kč 3 255 Kč 14 364 Kč 3 255 Kč 14 364 Kč 3 255 Kč 19 365 Kč 3 255 Kč 4 334 Kč NE 293 623 Kč 45 570 Kč 534 876 Kč

v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV v ceně HAV

Příloha č. 4

Adresát nabídky

Odesílatel nabídky Petr ŠKUTA

Metrostav a.s.

SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o.

Koželužská 2246 180 00 Praha 8

Antala Staška 2027/79 140 00 Praha 4 Tel: +420 225 988 521 Fax: +420 225 988 582 GSM: +420 724 234 951 E-mail: [email protected]

NEZÁVAZNÁ NABÍDKA ÚVĚRU (Nabídka č. 0000740413 ke dni 04.04.2013) Předmět financování 1 MAN TGS 41.440 8x6 BB včetně nástavby

Dodavatel MAN Truck & Bus Czech Republic s.r.o.

Cena předmětu je stanovena orientačně dle podkladů dodavatele.

1

2

Měna:

CZK

CZK

Financování:

fixní

fixní

Jistina celkem:

2 921 276,00

2 921 276,00

Úrok celkem:

213 740,20

266 918,56

Pojištění celkem:

0,00

0,00 72

Počet splátek:

60

Trvání sml. (měsíce):

60

72

Perioda splácení:

měsíční

měsíční

Vlastní zdroje v %:

0,00%

0,00%

Vlastní zdroje:

0,00

0,00

Splátka:

52 250,27

44 280,48

Splátka v %:

1,7886%

1,5158%

Poplatek:

1 000,00

1 000,00

Referenční sazba p.a.:

0,8700%

0,9700%

Splátky neobsahují náklady na případné předfinancování. Hodnoty jsou bez DPH není-li uvedeno jinak. 1. splátka je splatná nejpozději do data převzetí. Zdroj aktuální výše referenční sazby je http://www.patria.cz/

Tato nabídka je platná do: 11.04.2013

1

Cena bez DPH 2 921 276,00 CZK

R. výr. 2013

Stav nový

Odp. sk. 2

INFORMATIVNÍ SPLÁTKOVÝ KALENDÁŘ K NABÍDCE ÚVĚRU Č. 0000740413 / 1 Poř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53

Datum splatnosti

Výše jistiny

Výše úroku

Splátka úvěru

Měna

15.04.2013 15.04.2013 15.05.2013 15.06.2013 15.07.2013 15.08.2013 15.09.2013 15.10.2013 15.11.2013 15.12.2013 15.01.2014 15.02.2014 15.03.2014 15.04.2014 15.05.2014 15.06.2014 15.07.2014 15.08.2014 15.09.2014 15.10.2014 15.11.2014 15.12.2014 15.01.2015 15.02.2015 15.03.2015 15.04.2015 15.05.2015 15.06.2015 15.07.2015 15.08.2015 15.09.2015 15.10.2015 15.11.2015 15.12.2015 15.01.2016 15.02.2016 15.03.2016 15.04.2016 15.05.2016 15.06.2016 15.07.2016 15.08.2016 15.09.2016 15.10.2016 15.11.2016 15.12.2016 15.01.2017 15.02.2017 15.03.2017 15.04.2017 15.05.2017 15.06.2017 15.07.2017

0,00 52 250,27 45 288,64 45 398,53 45 508,69 45 619,11 45 729,81 45 840,77 45 952,00 46 063,50 46 175,27 46 287,32 46 399,63 46 512,22 46 625,08 46 738,22 46 851,63 46 965,31 47 079,27 47 193,51 47 308,02 47 422,81 47 537,88 47 653,23 47 768,86 47 884,77 48 000,96 48 117,44 48 234,19 48 351,23 48 468,56 48 586,17 48 704,06 48 822,24 48 940,70 49 059,46 49 178,50 49 297,83 49 417,45 49 537,36 49 657,56 49 778,06 49 898,84 50 019,92 50 141,29 50 262,96 50 384,92 50 507,18 50 629,73 50 752,59 50 875,74 50 999,18 51 122,93

0,00 0,00 6 961,63 6 851,74 6 741,58 6 631,16 6 520,46 6 409,50 6 298,27 6 186,77 6 075,00 5 962,95 5 850,64 5 738,05 5 625,19 5 512,05 5 398,64 5 284,96 5 171,00 5 056,76 4 942,25 4 827,46 4 712,39 4 597,04 4 481,41 4 365,50 4 249,31 4 132,83 4 016,08 3 899,04 3 781,71 3 664,10 3 546,21 3 428,03 3 309,57 3 190,81 3 071,77 2 952,44 2 832,82 2 712,91 2 592,71 2 472,21 2 351,43 2 230,35 2 108,98 1 987,31 1 865,35 1 743,09 1 620,54 1 497,68 1 374,53 1 251,09 1 127,34

0,00 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27

CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK

2

Poř. 54 55 56 57 58 59 60 61

Datum splatnosti

Výše jistiny

Výše úroku

Splátka úvěru

Měna

15.08.2017 15.09.2017 15.10.2017 15.11.2017 15.12.2017 15.01.2018 15.02.2018 15.03.2018

51 246,98 51 371,33 51 495,98 51 620,94 51 746,19 51 871,76 51 997,62 52 123,80

1 003,29 878,94 754,29 629,33 504,08 378,51 252,65 126,47

52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27 52 250,27

CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK

2 921 276,00

213 740,20

3 135 016,20

3

INFORMATIVNI SPLATKOVY KALENDA K NABIDCE UVERU .. 0000740413 1 2

Por. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53

Datum splatnosti

V9e jistiny

V9e üroku

Splátka üvëru

Mëna

15.04.2013 15.04.2013 15.05.2013 15.06.2013 15.07.2013 15.08.2013 15.09.2013 15.10.2013 15.11.2013 15.12.2013 15.01.2014 15.02.2014 15.03.2014 15.04.2014 15.05.2014 15.06.2014 15.07.2014 15.08.2014 15.09.2014 15.10.2014 15.11.2014 15.12.2014 15.01.2015 15.02.2015 15.03.2015 15.04.2015 15.05.2015 15.06.2015 15.07.2015 15.08.2015 15.09.2015 15.10.2015 15.11.2015 15.12.2015 15.01.2016 15.02.2016 15.03.2016 15.04.2016 15.05.2016 15.06.2016 15.07.2016 15.08.2016 15.09.2016 15.10.2016 15.11.2016 15.12.2016 15.01.2017 15.02.2017 15.03.2017 15.04.2017 15.05.2017 15.06.2017 15.07.2017

0,00 44 280,48 37 076,17 37 169,02 37 262,09 37 355,40 37 448,94 37 542,72 37 636,73 37 730,97 37 825,46 37 920,18 38 015,13 38 110,33 38 205,76 38 301,43 38 397,34 38 493,49 38 589,88 38 686,52 38 783,39 38 880,51 38 977,87 39 075,48 39 173,33 39 271,42 39 369,76 39 468,35 39 567,18 39 666,26 39 765,59 39 865,16 39 964,99 40 065,07 40 165,40 40 265,97 40 366,80 40 467,89 40 569,22 40 670,81 40 772,66 40 874,76 40 977,11 41 079,72 41 182,59 41 285,72 41 389,10 41 492,74 41 596,64 41 700,81 41 805,23 41 909,92 42 014,86

0,00 0,00 7 204,31 7 111,46 7 018,39 6 925,08 6 831,54 6 737,76 6 643,75 6 549,51 6 455,02 6 360,30 6 265,35 6 170,15 6 074,72 5 979,05 5 883,14 5 786,99 5 690,60 5 593,96 5 497,09 5 399,97 5 302,61 5 205,00 5 107,15 5 009,06 4 910,72 4 812,13 4 713,30 4 614,22 4 514,89 4 415,32 4 315,49 4 215,41 4 115,08 4 014,51 3 913,68 3 812,59 3 711,26 3 609,67 3 507,82 3 405,72 3 303,37 3 200,76 3 097,89 2 994,76 2 891,38 2 787,74 2 683,84 2 579,67 2 475,25 2 370,56 2 265,62

0,00 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48

CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK

4

Por. 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73

Datum splatnosti

V9e jistiny

V9e üroku

Splátka üvëru

Mëna

15.08.2017 15.09.2017 15.10.2017 15.11.2017 15.12.2017 15.01.2018 15.02.2018 15.03.2018 15.04.2018 15.05.2018 15.06.2018 15.07.2018 15.08.2018 15.09.2018 15.10.2018 15.11.2018 15.12.2018 15.01.2019 15.02.2019 15.03.2019

42 120,07 42 225,55 42 331,28 42 437,28 42 543,55 42 650,09 42 756,89 42 863,95 42 971,29 43 078,89 43 186,77 43 294,91 43 403,33 43 512,01 43 620,97 43 730,21 43 839,71 43 949,49 44 059,54 44 169,87

2 160,41 2 054,93 1 949,20 1 843,20 1 736,93 1 630,39 1 523,59 1 416,53 1 309,19 1 201,59 1 093,71 985,57 877,15 768,47 659,51 550,27 440,77 330,99 220,94 110,61

44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48 44 280,48

CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK CZK

2 921 276,00

266 918,56

3 188 194,56

5

Příloha č. 5

Adresát nabídky

Odesílatel nabídky Petr ŠKUTA

Metrostav a.s.

SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o.


Antala Staška 2027/79 140 00 Praha 4 Tel: +420 225 988 521 Fax: +420 225 988 582 GSM: +420 724 234 951 E-mail: [email protected]

NEZÁVAZNÁ NABÍDKA FINANČNÍHO LEASINGU S OPCÍ (Nabídka č. 0000750413 ke dni 04.04.2013) Předmět financování 1 MAN TGS 41.440 8x6 BB včetně nástavby

Dodavatel MAN Truck & Bus Czech Republic s.r.o.

Cena předmětu je stanovena orientačně dle podkladů dodavatele.

1

2

Měna:

CZK

CZK

Pořizovací cena:

2 921 276,00

2 921 276,00

Financování:

fixní

fixní

Počet splátek:

60

72

Trvání sml. (měsíce):

60

72

Perioda splácení:

měsíční

měsíční

Mimořádná spl. v %:

0,00%

0,00%

Mimořádná spl.:

0,00

0,00

Zůstatková prod. cena:

1 000,00

1 000,00

Splátka:

52 250,27

44 280,48

Splátka v %:

1,7886%

1,5158%

Poplatek:

1 000,00

1 000,00

Referenční sazba p.a.:

0,8700%

0,9700%

Splátky neobsahují náklady na případné předfinancování. Hodnoty jsou bez DPH není-li uvedeno jinak. 1. splátka je splatná nejpozději do data převzetí. Zdroj aktuální výše referenční sazby je http://www.patria.cz/

Tato nabídka je platná do: 11.04.2013

1

Cena bez DPH 2 921 276,00 CZK

R. výr. 2013

Stav nový

Odp. sk. 2

     

Truck Leasing METROSTAV a.s. Divize 4


MAN TGS 41.440 8x6 BB

Tel.: +420 222829210-211 Fax: +420 222829393 IČO: 63671069 (viz KOS Praha, oddíl C, vložka 37940) http://www.leaseplan.cz

Číslo kalkulace:

371236

Č.klienta/č.kontraktu :

10830 8

Model:

9005 027

Standardní výbava

Celkem

Karoserie:

podvozek s kabi

Převodovka:

0

Kategorie:

N3

265/318 Emise CO2:

0.00

Odeč. DPH

2 921 276.00

2 921 276.00

2 921 276.00

Pojistná částka:

2 921 276.00 k 70 000 3.80 % m

Km/měsíc: Úrokový základ:

k 5 833 m 1 960 638.00

Specifikace služby

Úrok

Počet měsíců: Zůstatková cena: Cena za měsíc 32 021.27

Amortizace Fixed

5.4897

6 208.69 1 183.00

Silniční daň Daně a poplatky

registrační, za rádio

Povinné ručení

100/100 mil Kč

85.83

Havarijní pojištění

10% / 10.000 Kč, účetní hodnota

Pojištění sedadel

200/400 tis Kč

Údržba

přefakturace

794.95 3 977.57 10.40 0.00 200.00

Poplatek (služby)

44 481.71

Celkové náklady 2 1

0

Investice bez DPH

Kalkulovaná investice

DPH

4 / 51

2

2 921 276.00

Km/rok: Úrok:

RABOM

Počet dveří:

Sleva %

2 921 276.00

Základní cena

11/04/2013

Datum kalkulace:

kW/HP:

Cena bez DPH

Příloha č. 6

Bucharova 1423/6 158 00 Praha 5

21 %

9 341.20

Všechny ceny jsou uvedeny v Kč. Tato nabídka je založena na aktuálních cenách, nákladech, úrocích a tarifech. V případě změny některého z těchto faktorů si LeasePlan vyhrazuje právo změny odpovídajících částek.

1

60 1 000 000

     

Truck Leasing METROSTAV a.s. Divize 4


Bucharova 1423/6 158 00 Praha 5 Tel.: +420 222829210-211 Fax: +420 222829393 IČO: 63671069 (viz KOS Praha, oddíl C, vložka 37940) http://www.leaseplan.cz

Datum kalkulace:

3/04/2013

Číslo kalkulace:

371236

Č.klienta/č.kontraktu :

10830 8

Model:

9005027

Počet dveří:

MAN TGS 41.440 8x6 BB

Cena bez DPH

Standardní výbava

Celkem

Karoserie:

Převodovka: kW/HP:

0

265/318

Sleva %

2 921 276.00

Základní cena

2

0.00

N3 0

Odeč.DPH

2 921 276.00

2 921 276.00

Pojistná částka:

2 921 276.00 k 60 000 3.80 % m

Km/měsíc: Úrokový základ:

k 5 000 m 1 905 638.00

Specifikace služby

28 212.17

72 890 000

5.6424

6 034.52

Fixed

Úrok

Počet měsíců: Zůstatková cena: Cena za měsíc

Amortizace

1 183.00

Silniční daň Daně a poplatky

registrační, za rádio

Povinné ručení

100/100 mil Kč

Havarijní pojištění

10% / 10.000 Kč, účetní hodnota

Pojištění sedadel

200/400 tis Kč

Údržba

79.03

přefakturace

794.95 3 977.57 10.40 0.00 200.00

Poplatek (služby)

40 491.64

Celkové náklady 21

podvozek s kabi

2 921 276.00

Kalkulovaná investice

DPH

Emise CO2:

2 / 51

Investice bez DPH

2 921 276.00

Km/rok: Úrok:

Kategorie:

RABOM

%

8 503.30

Všechny ceny jsou uvedeny v Kč. Tato nabídka je založena na aktuálních cenách, nákladech, úrocích a tarifech. V případě změny některého z těchto faktorů si LeasePlan vyhrazuje právo změny odpovídajících částek.

2 1

/

Analýza možných způsobů vybavování podniku vozidly a stroji

Recommend Documents