Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Ekonomická informatika
ANALÝZA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO SPOLEČNOST AEGON POJIŠŤOVNA, a.s. (Bakalářská práce)
Autor: Barbora Řiháková Vedoucí práce: Ing. Vladimíra Malá Kunovice, květen 2009
Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Osvobození 699, 686 04 Kunovice, tel.: 572/549018, fax.: 572/548788, http://www.edukomplex.cz/epi, e-mail:
[email protected]
Student(ka) Barbora Řiháková Hornická 1080 696 03 Dubňany
Zadání bakalářské práce
Vážený studente, vážená studentko, jako téma Vaší bakalářské práce ve studiu oboru Ekonomická informatika Vám zadávám
Analýza informačních systémů pro společnost AEGON Pojišťovna, a.s.
Osnova:
1. Úvod 2. Charakteristika informačních technologií 3. Spolupráce samosprávy a podnikatelských subjektů 4. Teoretická část a základní poznatky 5. Obecné závěry, analýzy 6. Závěr 7. Seznam použité literatury 8. Přílohy
Bakalářská práce bude zpracována pro: Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice Tento dokument je součástí Vaší bakalářské práce. V Kunovicích S pozdravem
Oldřich Kratochvíl Honorary professor, Ing., Dr.h.c. rektor
2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Vladimíry Malé a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Kunovice, květen 2009
3
Děkuji tímto paní Ing. Vladimíře Malé, vedoucí mé bakalářské práce za velmi užitečnou metodickou pomoc, za konzultaci, informace a odborný dohled, který mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.
Kunovice, květen 2009 Barbora Řiháková 4
Obsah: Úvod ….……………………………………………………………………………….. ......7
1
Charakteristika éry informačních technologií…………….. ....................................9
1.1 Informační technologie ……………………………. ..................................................10 1.2 Formování informačního systému………………………………………………..…. 12 1.3 Vývojové etapy informačních systémů - vývoj teoretických koncepcí………… .......12 1.4 Datová základna, zdroje a ochrana dat ………… .......................................................13 1.5 Výstupní informace, typy informací………………………………….…...................15 1.6 Periodicita informačních výstupů………………………………………………… ....16 2
Teoretická část a základní poznatky…………………..……………………….…. 17
2.1 Charakteristika aktivit malého a středního podnikání……………………………... ..17 2.2 Informace a její význam ……………….. ...................................................................18 2.3 Nejčastěji používané informační zdroje ………………….. .......................................21 2.3.1
Finanční úřady …………………………………………………… ........................21
2.3.2 Živnostenské úřady ………………………….. .......................................................22 2.3.3
Obchodní rejstřík ……………………………………………………. ...................23
2.3.4
Evidence úpadců …………………………... ..........................................................25
2.3.5
Úřady práce ………….............................................................................................26
2.3.6
Ares ………… .........................................................................................................29
2.3.7
Hospodářská komora ………… ..............................................................................31
2.3.8
RPIC …………........................................................................................................32
2.3.9
Interseif ………… ...................................................................................................32
2.3.10 Kontakt servis ČR …………...................................................................................32 2.3.11 RES ………… .........................................................................................................33 2.3.12 Internet ………… ....................................................................................................33 2.4 Komerční informační systémy ………….....................................................................35
3
Spolupráce samosprávy a podnikatelských subjektů….........................................38
3.1 Informační společnost ………….................................................................................39 3.2 Plán státní informační politiky …………....................................................................40 4
Obecné závěry, analýzy…………………………………………………………….41
5
Závěr …………………………………………………………………………………. .....43
Resumé ……………………………………………………………………………….. ....45
Seznam použité literatury …………………………..………………………………. .....46
6
Úvod Moje bakalářské práce je zaměřena na konkrétní výstup analýzy informačních systémů ekonomického prostředí a firem. Zpracována je pro společnost AEGON Pojišťovna, a.s. Koncern AEGON patří mezi největší světové finanční skupiny poskytující investiční poradenství, životní pojištění a penzijní připojištění. Přední postavení koncernu zaručuje inovace produktů a atraktivní zhodnocování kapitálu. AEGON respektuje jedinečnost zemí, ve kterých působí, a proto jsou produkty a služby vždy šité na míru danému prostředí. Historické kořeny společnosti sahají až do doby před 160 lety. Tehdy v Holandsku postupně vzniklo pět významných pojišťoven, na jejichž společném základě v roce 1983 vyrostl koncern AEGON se sídlem v nizozemském Haagu. Charismatický název přitom vznikl prozaicky, z iniciál původních pěti firem. A – Algemeene Friesche (vznikla v roce 1844) E – Eerste Nedelandsche (vznikla v roce 1882) G – Groot-Noorhollandsche (vznikla v roce 1845) O – Plvej (vznikla v roce 1879) N – Nilmij (vznikla v roce 1859) Díky flexibilitě a inovativnímu přístupu se AEGON stal mezinárodním leaderem se skutečně celosvětovou působností. Klíčové trhy tvoří Holandsko, USA, Kanada a Velká Británie. Mezinárodní expanze rychle a úspěšně pokračuje i do dalších zemí jako Tchajwan, Čína, Španělsko, Německo, Hongkong, Indie, Mexiko, Itálie nebo Francie. AEGON je dnes rovněž jednou z nejvýznamnějších finančních institucí v Maďarsku a Polsku. Od roku 2003 působí AEGON i na Slovensku, kde významně ovlivnil důchodovou reformu. Celosvětově AEGON zaměstnává okolo 30 tisíc lidí. Za dobu svého působení si získal i celou řadu významných korporátních klientů. Tato společnost zahájila obchodní činnost na českém trhu v dubnu 2005 jako specialista na prodej především investičního životního pojištění. V roce 2007 startuje AEGON Penzijní fond. Přináší tak kvalitu a nadstandardní nabídku v oblastech, na které se jako světový expert na investice, pojištění a penze primárně zaměřuje. Velký důraz je kladen na kvalitu finančních produktů a transparentnost v nakládání s vloženými finančními prostředky. Inovativnost a nadstandardní kvalita poskytovaných služeb AEGON uspokojí individuální potřeby i těch nejnáročnějších klientů jak v oblasti retailového, tak i korporátního segmentu, na který se společnost specializuje. 7
Za cíl pak považuji rozbor jednotlivých informačních systémů, které se při podnikání podílejí, kladným či záporným způsobem, na ovlivňování podnikatelských aktivit, dále vymezení základních rozdílů a zhodnocení ekonomických, organizačních a personálních předností a záporů. Tato závěrečná bakalářská práce je rozdělena do pěti základních kapitol. V první kapitole se obecně zabývám teoretickými pojmy, které se týkají vymezení a charakteristiky informační technologie, vývojovým typům informačních systémů, vztahům a pojmům pro informační systémy. Druhá kapitola obsahuje nejčastěji využívané informační zdroje, se kterými společnost pracuje a setkává se v praxi. Třetí kapitola je zaměřena na spolupráci státu,
veřejnosti
a
podnikatelských
subjektů.
Obecné
poznatky
jsou
uvedeny
v následujících kapitolách včetně shrnutí a závěru. Práce vychází z dostupné odborné literatury, odborných internetových stránek, odborných ekonomických časopisů.
8
1. Charakteristika éry informačních technologií V současné době lze konstatovat, že končí éra zpracování dat (90- léta) a nastupuje doba informačních technologií. Odcházející období je dobře známo svými neduhy, ať už jde o hardwarové problémy, uživatelsky vzdálené zpracování, složitou komunikaci a podobně. Stále však tato problematika zůstává doménou příslušných odborníků, existovala na okraji zájmu řídících pracovníků. Podstatným rysem nastupující změny v informační technologii je fakt, že se stává strategickým zdrojem s významným dopadem na podnikatelský úspěch firmy. Tento zdroj musí být cílevědomě řízen, nemůže zůstávat na bedrech specialistů, ale vyžaduje trvalou významnou pozornost.
Změny v mikrostruktuře: –
nové technologie (platební karty, hypermarkety)
–
nové výrobky (PC hry, internetové kavárny)
–
nutnost pohotové informace (analýzy, dotazníky)
Změny v makrostruktuře: -
strukturální změny (mění se stroje psací v PC)
-
změna úlohy státu (regulace, kontrola)
Vysoké náklady spojené s realizací informačních technologií (snižují se náklady na mzdy, ale zvyšuje se spotřeba neustálých investic (stálé obnovy, upgrady, posilování systémů). Informační technologie je strategickým zdrojem firmy, slouží k získávání konkurenční výhody, zlepšení produktivity, výkonnosti firmy, zavedení nových způsobů výkonnosti firmy (řízení výroby SAPem), vytvoření nových oblastí podnikání, platební karty, jde o přežití podniku v konkurenčním prostředí. Informační technologie působí na ekonomiku několika způsoby. V první řadě jsou jednoduché úspory nákladů: e-maily místo pošty, elektronická dokumentace místo papírů. Důležitější je však efekt nízkých, někdy i nulových nákladů na dodatečnou jednotku produkce. Vybudování informačního systému a databáze je náročné a drahé, ale jakmile je systém funkční, je jednoduché a velmi levné vyprodukovat libovolný počet kopií.
9
Informační technologie mají proto vysoké fixní náklady, ale jejich mezní náklady jsou
Celkem 10+ Firemní síť celkem
malé podniky (10-49)
71%
63%
34%
střední podniky (50-249)
vzdálený přístup
83%
20%
36%
42%
61%
15%
12%
25%
30%
55%
14%
29%
21%
38%
62%
86%
96%
zanedbatelné.
bezdrátové technologie
velké podniky (250+) Interní web
Extranet
*podíl na celkovém počtu podniků ve sledované velikostní skupině Graf. č. 1: Podniky používající firemní počítačovou síť a související technologie, leden 2008 Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru (ICT 5-01), ČSÚ 2008. [online]. Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/3F002B2A89/$File/970208k1.doc
1.1 Informační technologie Informační technologie působí na ekonomiku. Informační systém je charakterizován jako množina dat, interpretovaných jako informace, které spolu souvisí přesně vymezeným způsobem a vytvářejí jednotnou soustavu. Z hlediska typu řízení, pro které jsou využívány existují: •
informační zdroje pro státní správu – IS státní správy
•
informační zdroje pro územní samosprávu – IS územní samosprávy
Z hlediska prostorového rozsahu působnosti existují: •
informační zdroje měst a obcí
•
informační regionální rozvoje
•
informační zdroje okresních úřadů
•
informační zdroje města Prahy
Z hlediska předmětu zájmu existují: •
informační zdroje rezortní
•
informační zdroje podniků, organizací a institucí 10
Z hlediska typu používané programové aplikace existují: -
konkrétní SW produkty jednotlivých firem
Strategický informační systém odpovídá na otázku CO? -
aplikace informačních technologií přímo napomáhají podniku k dosažení jeho podnikové strategie
Lokální počítačové sítě jsou realizované pomocí pevných linek v uzavřené lokalitě.
Vzdálené počítačové sítě se realizují pomocí telefonních linek, mikrovlnných přenosů. Dnes existuje optická kabeláž, která spojuje vzdálené sítě v jednu lokální, takže je již nelze rozlišit nebo definovat. Obecně se rozšiřuje lokální síť, která se omezuje na vlastní firmu a vzdálená síť naopak internet .
Extranet – vnější síť s přístupem do všech míst internetu
Intranet – PC síť užívaná uvnitř instituce a je odstíněna vnitřním PC zvaným Firewel tj. PC, který je branou pro styk vnějšího prostředí s vnitřní institucí (mají náročnější technologii na miniaturalizaci).
Portál – vyhledávací program
100%
71% Itálie
30%
45%
72% EU27
50%
75% Francie
40%
53%
77% Slovensko
58%
77% Rakousko
62%
77% Německo
Česko
78% Island
65%
78% Španělsko
50%
Estonsko
80% UK
60%
66%
82% Švédsko
85% Finsko
82%
86% Dánsko
Slovinsko
87%
70%
Nizozemsko
80%
Bezdrátové technologie Extranet
Irsko
Firemní síť celkem Interní web
90%
20%
*podíl na celkovém počtu podniků s 10 a více zaměstnanci v dané zemi EU
Graf č. 2: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru (ICT 5-01), CSU 2008 Zdroj: [online] Eurostat, prosinec 2008. Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/3F002B2A89/$File/970208k1.doc
11
Rumunsko
Maďarsko
Bulharsko
0%
Portugalsko
10%
1.2 Formování informačního systému Typy (druhy) úloh (aplikací): 1. povinné, obligatorní – vyplývají z legislativy (např. daňové a statistické přepočty). 2. strategického významu – mají rozhodující vliv na podnikatelské aktivity (na čem je podnikání založeno). 3. tradiční – obvykle zpracovávají oblasti personalistiky, mzdy. 4. infrastrukturální – k zálohování a obnově dat, reorganizaci databází, neslouží bezprostředně uživateli, ale především k provozu IS. 5. obnovující – obnovují, rozšiřují, inovují, zdokonalují existující aplikace, vylepšují původní systém. 6. rozvojové – řeší rozvoj nových technologií. 7. úlohy
doplňkového
charakteru
–
řeší
specifické
požadavky
zákazníků
(nezařaditelné do předchozích skupin).
1.3 Vývojové typy informačních systémů – vývoj teoretických koncepcí 1965 – Antonyho Paradigma ( zásadní přístup, nazírání ) - strategické plánování - střední úroveň řízení - operativní řízení
Stanovení cílů firmy, úrovně potřebných zdrojů, koncepce užití těchto zdrojů, proces zajištění zdrojů a jejich efektivního využívání, realizace dílčích úkolů a jejich monitoring.
1970 – Management Information Systems ( MIS ) Podpora monitorování, kontrolování a rozhodování v mezích Antonyho modelu, masové prosazování PC pro podporu řídících systémů.
1971 – Decision Support Systems ( DSS ) Systémy
na
podporu
rozhodování,
zaměřeny
na
nižší
úroveň.
Podpora
semistrukturovaných a nestrukturovaných rozhodování stále v mezích Antonyho systému, ale ovlivňuje mnoho faktorů.
12
1982 – Executive Information Systems ( EIC) Agregují data z nižších úrovní na ty vyšší, jsou to informační systémy, snaha o efektivnější využití informací ve prospěch plánování a řízení podniku.
1984 – Strategy Information Systems ( SIS ) Změna myšlení týkající se počítačů, informační technologie se stávají součástí vrcholového řízení, podnikatelské strategie, vznikají tím nové businessy.
Interorganizační Informační Systémy Dříve existovaly jasně oddělené firmy, izolované informační systémy, dnes se jedná o informačně propojené celky. Vzniká nutnost stejných softwarů a hardwarů.
Transnárodní Informační Systémy Typ interorganizačního informačního systému, přesahujícího hranice státu.
Internacionální Informační Systém Jedná se o takový, kdy pouze jedna firma přesahuje hranice státu.
Spontánní Informační Systémy Vznikají v současné době díky mobilní telekomunikaci, již nelze definovat informační systém místně, spojuje lidi všude po celém světě.
1.4 Datová základna, zdroje a ochrana dat Datová základna je jedním ze základních stavebních kamenů informačních systémů. Aplikovat lze specifikované cíle pouze v případě správného fungování datové základny. Vytvoření datové základny je časově velmi náročné. Správné fungování dat základny ovlivňují dva činitelé: •
uživatel – zabezpečuje správné fungování tím, že vkládá správná a aktuální data do základny
•
provozovatel – stanoví strukturu datové základny
13
Automatizace informačních systémů vyvolává dva důležité efekty: 1. prostřednictvím výpočetní techniky lze propojovat datové základny jednotlivých PC aplikací 2. výpočetní technika a datová základna umožňují vytvářet modely a na nich simulovat důsledky změn vybraných parametrů.
Zdroje dat Při práci se zdroji dat je velmi důležité respektovat:
Minimalizaci vstupů
Maximalizaci výstupů
Vkládání údajů
Datová základna je výhradním zdrojem informací pro zpracovávané informační výstupy, proto je nezbytná také ochrana těchto systémů. Jako
ochranu
informačního
systému
označujeme
soubor
organizovaných,
programových, technických a personálních opatření, spojené s minimalizací možných ztrát z důvodů poškození, zničení nebo zneužití IS. Ztráty: o únik dat o viry, pirátství o prostředí o lidský faktor, programové a technické vybavení Dalším důležitým a v nemalé míře využívaným zdrojem jsou masmédia – rozhlas, periodický tisk a televize. V neposlední řadě je nutné připomenout, že základním principem svobody informací je tzv. publicita, která střídá po staletí zavedený princip diskrétnosti. Zatímco od roku 1991 platilo, že se poskytne jen ta informace, na níž má žadatel konkrétně formulovaný nárok, (např. jako účastník správního řízení), po přijetí tohoto zákona – Zákon 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím platí, že se poskytne vše pouze s tou výjimkou, k níž dává oprávnění konkrétní zákonné ustanovení (například ochrana osobních údajů) [1].
14
1.5 Výstupní informace, typy informací Uživatel informačního systému se nejčastěji setkává se třemi typy výstupních informací ( informačních výstupů ): Stabilní informační výstupy z hlediska: 1. struktury, je předem dána pevná struktura 2. datových zdrojů, zpracovávají se předem určená data 3. zpracování dat pevně stanoveným algoritmem ( algoritmus, systém zpracování dat je neměnný ).
Stabilní informační systémy se mohou vnitřně odlišovat a dělíme je na: 1. Informační výstupy, tvořené uspořádaným přehledem všech dat. 2. Informační výstupy obsahující uspořádaný přehled pouze vybraných dat.
Nahodilé informační výstupy (mohou být nahodilé ze tří hledisek ): 1. z hlediska obsahu, je určeno výběrovými kritérii, ovlivnitelnými uživatelem, který může zadat výběr pouze určitých informací. 2. z hlediska struktury, uživatel si informační výstup dotvoří sám 3. z hlediska času, uživatel nezná čas na zpracovávání požadavku a na něj navazujícího výstupu.
Nahodilé informační výstupy mohou být uspokojeny dvěma způsoby: 1. Uživatel si požadavek formuluje sám. 2. Informační servis – uživatel požadavek specifikuje v písemné tvorbě, odešle jej, následně se mu vrací informační výstup.
Verbální a grafické informační výstupy: 1. Verbální jsou přesnější, umožňují prezentovat různé typy informací současně, popisovaný jev může být zachycen velmi detailně. 2. Grafické představují vyšší přehlednost, rychlou orientaci ve výsledcích[2].
15
1.6 Periodicita informačních výstupů Z hlediska časového období, kdy požadujeme informační výstupy, lze rozlišit 4 skupiny informací: -
Výstupní informace pravidelné, časté
-
Výstupní informace pravidelné, s daným intervalem
-
Výstupní informace pravidelné, s nepřetržitou frekvencí
-
Výstupní informace nepravidelné s nízkou frekvencí [3]
Obrázek č. 1: Informační systém o území hlavního města Prahy (ISU) Zdroj: [online] www.urm.cz. Dostupné na www: http://www.urm.cz/cs/souhrnne_informace
16
2. Teoretická část a základní poznatky
2.1 Charakteristika aktivit malého a středního podnikání Malé a střední podniky vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí, zvyšují dynamiku trhu, mají schopnost absorbovat podstatnou část pracovních sil uvolňovaných z velkých podniků a jsou stabilizujícím prvkem ekonomického systému. Pro jejich rozvoj jsou rozhodující podmínky, za kterých mohou rozvíjet hospodářskou činnost. Ekonomické prostředí do značné míry určuje a ovlivňuje poptávku po jejich produktech a službách a může tak usnadňovat nebo naopak omezovat jejich přístup na trhy, které jsou důležité pro jejich vznik a další růst. Ekonomický sociální přínos malých a středních podniků je charakterizován schopnostmi: •
Zmírňovat negativní důsledky strukturálních změn
•
Působit jako subdodavatelé velkých podniků
•
Vytvářet podmínky pro rozvoj a zavádění nových technologií
•
Vytvářet pracovní příležitosti za nízkých kapitálových nákladů
•
Rychleji se adaptovat na požadavky a výkyvy trhu
•
Vyplňovat okrajové oblasti trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé
•
Decentralizovat podnikatelské aktivity a napomáhat rychlejšímu rozvoji regionů, menších měst a obcí
Možnost využití potenciálu malých a středních podniků v ekonomice je do značné míry závislá na prostředí, kterým jsou obklopeny. Na malé a střední podniky negativně působí především: •
Malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky
•
Obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit
•
Horší přístup k odbornému vzdělání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb
•
Nekalá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů
•
Omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jejich vývozu
•
Slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky 17
•
Platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost
•
Vysoké administrativní zatížení
Opatření zemí s tržní ekonomikou se proto zaměřují na snižování těchto nevýhod, na vytváření vhodných legislativních a ekonomických podmínek, vedoucích k podpoře vznikajících a rozvoji již existujících malých a středních podniků. Účelem politiky malého a středního podnikání je definovat vztah státu k této části ekonomiky, roli malého a středního podnikání v ekonomice, rozsah a formy regulace spolu se státními zásahy, nezbytnými k prosazování záměrů hospodářské politiky v uvedené oblasti, včetně vymezení institucionálního rámce a způsobu jeho financování.
Dlouhodobých cílem politiky je umožnit fungování sektoru malých a středních podniků tak, aby tento sektor přispíval ke zvyšování výkonnosti národního hospodářství, jeho technologické úrovni a jeho konkurenceschopnosti, ke snižování nezaměstnanosti a k regionální, sociální a ekonomické diferenciaci jako základním předpokladům ekonomického rozvoje společnosti.
Měřítkem naplňování tohoto cíle je především umožnit fungování sektoru malých a středních podniků na výstupech ekonomiky a na zaměstnanosti, porovnání výsledků s hodnotami dosahovanými ekonomicky dlouhodobě úspěšnými státy světa a Evropy a to jak za ekonomiku země, tak za jednotlivé regiony.
2.2 Informace a její význam Význam nových informací pro podnikatele či firmu, v mém případě pro firmu AEGON Pojišťovna, a.s.: Není pochyb o tom, že určitý druh informací nebo jejich plynulý a rychlý tok, mají v proceduře řízení dnešních firem, od velkých až po nejmenší, mimořádný význam. Dnes možná ten rozhodující. Jedná se o výměnu, přijímání a zpracování toho, co nazýváme informacemi. Informace jsou tedy zbožím.
18
Firemní počítačová síť: „Údaje za leden 2008 a podniky s 10 a více zaměstnanci: − 62 % podniků má firemní počítačovou síť– u velkých podniků je to 96 %, u malých 55 %. − Vzdálený přístup do firemní počítačové sítě umožňuje 38 % podniků, tj. 60 % z těch, co mají firemní počítačovou síť. Procento středních podniků umožňujících vzdálený přístup do své firemní sítě je 2krát větší než u malých - 61 % v porovnání s 30 %. − Bezdrátové technologie (WLAN) v rámci firemní počítačové sítě používá 29 % podniků, tj. necelá polovina (47 %) z podniků majících firemní počítačovou síť. Meziročně u tohoto ukazatele došlo k 35 % nárůstu - v lednu 2007 používalo WLAN 22 % podniků. Na konci roku 2003 pak bezdrátové technologie v rámci své počítačové sítě používalo pouze 9 % podniků. − Interní web má v průměru pětina (21 %) podniků, tj. třetina z těch, co má firemní počítačovou síť - u velkých podniků to je 75 % podniků s firemní počítačovou sítí. − Extranet má 14 % podniků. Procento velkých podniků majících extranet je téměř 3krát vyšší než procento malých - 34 % v porovnání s 12 %. − Kromě využití bezdrátových technologií, které v EU27 používá v průměru o 3 procentní body méně podniků než v Česku (26 % oproti 29 %), u nás podniky mírně zaostávají v rozšíření firemní počítačové sítě a souvisejících základních technologií za průměrem EU27. Např. firemní počítačovou síť mělo v lednu 2008 v zemích EU27 v průměru 72 % firem (v ČR 62 %); interní web 29 % (v ČR 21 %) a extranet 16 % (v ČR 14 %). − Výsledný podíl podniků s firemní počítačovou sítí a jejími aplikacemi, uvedený v předchozích bodech, závisí na zastoupení malých podniků v základním souboru, neboť až na výjimky platí, že malé podniky využívají základní informační technologie méně než velké. − Obecně lze rovněž konstatovat, že podniky se sídlem v Praze používají informační technologie častěji než podniky se sídlem mimo Prahu. − Míru rozšíření informačních technologií ovlivňuje rovněž odvětví ekonomické činnosti sledovaných podniků. Není možno plně srovnávat odvětví, ve kterých je přínos informačních technologií pro činnost podniku vysoký jako například Finanční zprostředkování (OKEČ 64-67), Činnosti v oblasti výpočetní techniky (OKEČ 72)
19
nebo Spoje (OKEČ 64) s odvětvími s nižším přínosem informačních technologií pro podnik, jako jsou například Stavebnictví (OKEČ 45) či Ostatní služby (OKEČ 93). − Podíl podniků používajících free nebo open source operační software (Linux atd.) zůstal v ČR na úrovni ledna 2007, tj. na 22 % - v EU27 to bylo ve stejnou dobu pouze 14 % podniků.“1
Zkušenosti z praktického uplatňování nových, podstatných a zajímavých informací, v řadě firem dokazují, že pokud je zajištěno oddělení konstruktivní a přínosné informace, od nepodstatné, potom i firma je úspěšnější a pochopitelně roste její zisk. Je ovšem nezbytné vidět, že s růstem aktivit firem narůstá i složitost všech produktivních procesů a tedy i propustností informací a informačních kanálů.
Nejvíce používané informační zdroje
Ke zjištění a průzkumu podnikatelských aktivit jsou v současné době využívány informační zdroje, které poskytují ucelené informace o podniku, jeho ekonomické situaci, stabilitě, finančním stavu aj. Jedná se proto o využívání jak rezortních informačních zdrojů, tak informačního systému státní správy. Nejvíce se setkáváme s využitím: •
IS Finančních úřadů
•
IS Živnostenských úřadů
•
IS Obchodního rejstříku
•
IS Úřadů práce
•
IS Ares
•
IS Správy sociálního zabezpečení
•
IS Zdravotních pojišťoven
•
IS Hospodářské komory ČR
•
IS Českého statistického úřadu – RES
•
IS Katastrálních úřadů
• IS Komerčně poskytující databáze o ekonomických subjektech
1
Firemní počítačová síť a související technologie [online]. 2008. Dostupné z www:
. 20
Všechny tyto instituce podávají informace o podnikání, podnikatelských aktivitách (kladných či záporných), na základě dotazů, kritérií a parametrů, které jsou vhodně formulovány a jsou součástí daného výběru.
Pro společnost AEGON Pojišťovnu, a.s. je získávání tohoto typu informací velmi důležité pro udržení se na trhu a pro rozvoj obchodních činností. Je jedou z nejvýznamnějších finančních institucí, která se zaměřuje na prodej životního pojištění s důrazem na investiční životní pojištění. Tato společnost přihlíží ke specifikám na českém trhu, podporuje sílu lokálních obchodních poboček, jejichž úkolem je poznávat místní trhy a zákazníky tak, aby mohli vycházet vstříc jejich rostoucím a stále se měnícím potřebám.
2.3 Nejčastěji používané informační zdroje
2.3.1
Finanční úřady:
V souladu s § zákona č.531/1990 Sb. o územních finančních orgánech vykonává •
Správu daní, popřípadě dotací
•
Provádí řízení o přestupcích
Z toho vyplývá, že každá právnická i podnikající fyzická osoba má vůči Finančnímu úřadu ohlašovací povinnost, navíc podle § 33 zákona č. 337/1992 Sb., je každý poplatník, který vlastní nebo získá oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou výdělečnou činnost, povinen do
třiceti dnů podat přihlášku k registraci u místně
příslušného správce daně. Finanční úřady mají vlastní informační systém založen formou databázového systému. Skládá se z vlastní báze dat a řídících programů SŘDB – systém pro řízení DB. Základem je architektura databáze, která má tři úrovně: Interní struktura •
Vlastní fyzické počítačové paměťové vložení dat, řeší se zde problematika HW zpracování informací
•
Řízení této části DB je přímo v kompetenci SŘDBE.
Externí struktura •
Pohled na data, představuje uživatelovy potřeby a požadavky
21
•
V této struktuře je možné komunikovat na určitých úrovních DB (uživatel), tyto úkoly jsou nahrazeny uživatelskými příkazy
•
Lze definovat kroky v DB, objekty a propojení
Koncepční struktura •
Vztahuje se k popisu či grafickému modelu skutečné DB a našich požadavků.
Dá se řešit dvěma způsoby: 1. podnikový přístup – řeším úkol pro sebe, pro daný podnik 2. integrační přístup – integrují se požadavky uživatele do základního systému.
Z informací získaných tímto způsobem lze zjistit:
2.3.2
-
Místní příslušnost FÚ
-
Základní informace o registraci podnikatele u FÚ
-
Registraci k DPH
-
Daň spotřební
-
Daň z nemovitostí a jiné
Živnostenské úřady
Podnikání a podnikatele formuluje Obchodní zákoník ve svém § 2: Podnikání: Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Podnikatele podle tohoto zákona je: •
Osoba zapsaná v obchodním rejstříku
•
Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle platných předpisů
•
Fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštního předpisu.
Sídlem právnické osoby a místem podnikání fyzické osoby je adresa nebo místo podnikání, uvedeno v obchodním či živnostenském rejstříku.
22
Živnostenské podnikání upravuje živnostenský zákon. Jedná se o Zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ten udává povinnosti, ale také sankce plynoucí z jejich neplnění. Také tento informační systém, často využívaný, je založen na stejném principu jako IS Finančních úřadů. Je volně dostupný a jeho použití je bezplatné. Je možno získat informace, které souvisejí s podnikáním, podnikatelem, provozovnou, a v mém případě se společností AEGON Pojišťovnou, a.s.
Důležité pojmy a odkazy jsou: •
Živnost
•
Provozování živnosti
•
Rozdělení živností a živnostenská oprávnění
•
Odpovědný zástupce
•
Provozovny
•
Živnost ohlašovací
•
Seznam oborů volných živností
•
Živnosti koncesované
•
Základní povinnosti podnikatele
•
Živnostenský rejstřík
•
Ohlášení živnosti a jiné
2.3.3
Obchodní rejstřík
Obchodní rejstřík je veden příslušným rejstříkovým soudem (viz. § 27 odst. 4 zákona č. 531/1991 Sb. Obchodní zákoník). Ministerstvo spravedlnosti zpřístupňuje údaje obchodního rejstříku pomocí aplikovaného programového vybavení, které je majetkem Ministerstva spravedlnosti. Údaje obchodního rejstříku, pořízené na internetových stránkách MSČR, mají charakter informativní a nemají charakter úředních listin. Účelem poskytování informací je umožnit rychlé a dostupné získání informací o jednotlivých subjektech, zapsaných v obchodním rejstříku. Přístup k informacím není omezen.
Podle znění § 27 obchodního zákoníku je charakterizován obchodní rejstřík jako:
23
-
Veřejný seznam, do kterého zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon.
-
Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění proti tomu, komu bylo známo provedení zápisu v obchodním rejstříku, jsou však účinné ode dne tohoto zápisu.
-
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zákon týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, nestanoví-li zákon jinak.
-
Obchodní rejstřík je veden soudem, určeným zákonem – rejstříkový soud.
Obchodní rejstřík vede krajský soud pro podnikatele, kteří mají sídlo v obvodu tohoto krajského soudu. Nemají-li své sídlo, je příslušný soud podle místa podnikání, nemá-li podnikatel ani místo podnikání, je k vedení obchodního rejstříku příslušný soud podle místa bydliště podnikatele. Obchodní rejstřík pro zahraniční osobu ( § 21 odst. 2 obchodního zákona ) vede soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka ( § 21 odst. 3 obchodního zákona ).
V informačním registru Obchodního rejstříku vyhledáváme: o Jména firem o Jména osob o Společníky – právnických osob o Podklady pro zápis příspěvkových organizací
Obchodní rejstřík je pouze jedním z informačních registrů ministerstva spravedlnosti České republiky.
Dále sem patří:
Evidence úpadců - informace získáme interaktivním prohlížením - dálkovým výstupem v XML
Evidence znalců a tlumočníků - vyhledáváme podle oborů – jazyků - vyhledáváme podle jmen osob
Evidence státních zástupců
Přehled soudců
24
2.3.4
Evidence úpadců
Informace poskytované Ministerstvem spravedlnosti ČR v tomto registru eviduje všechny úpadce a úpadkové firmy v České Republice. Pro získání informací o hledaném subjektu je nutné ve vstupním formuláři zadat údaje, které budou více či méně přesně popisovat hledaný subjekt či skupinu subjektů. Tyto údaje lze rozlišit do dvou skupin: •
Údaje základní (alespoň jeden z nich musí být znám)
•
Údaje doplňující (jsou zpřesňující, musí doplňovat alespoň 1 základní údaj)
Pokud není zadán alespoň jeden základní údaj pro vyhledávání, neproběhne vyhledání. Mezi údaje základní patří: •
Obchodní jméno hledané společnosti
•
IČO společnosti
•
Konkursní spisová značka
•
Stav konkursu nebo vyrovnání
•
Příjmení fyzické osoby
•
Rodné číslo osoby
•
Příjmení správce konkursní podstaty nebo vyrovnávacího správce
Jako doplňující údaje chápeme: •
Obec, kde společnost sídlí
•
Identifikace soudu
•
Datum ve formě intervalu, který odpovídá danému stavu konkursního jednání
•
Akce
•
Datu ve formě intervalu, který odpovídá dané akce [4]
25
2.3.5
Úřady práce
V současných podmínkách jsou jedny z nejvýznamnějších územně nekoncentrovaných orgánů státní správy. Využívají informační systém OK práce, pro všechny úřady práce na území České republiky. Úřady práce, jako územní orgány práce dle Zákona o zaměstnanosti, vznikly na podzim roku 1990, jako orgán státní správy působící na úrovni okresů a to z toho důvodu, že jejich činnost je natolik specializovaná, že nebylo možné ji vykonávat okresními úřady ani příslušným ústředním orgánem státní správy v centru. Byly zřízeny zakládací listinou MPSV na základě zákonného opatření ČNR č. 306/1990 Sb. o zřízení úřadů práce, jako organizace s právní subjektivitou, která nepodléhá zápisu do podnikového rejstříku. Pro získání informací o aktivitě podnikatelů má nejlepší vypovídací schopnost odbor trhu práce. Odbor trhu práce se člení na: •
Oddělení analýz a prognóz – vede statistiku trhu práce, zabezpečuje komplexní monitoring zaměstnavatelů, evidenci volných míst, provádí analýzy trhu práce, navrhuje politiku zaměstnanosti v regionu, eviduje úpadce v regionu.
•
Oddělení aktivní politiky zaměstnanosti – stanovuje potřeby, vyčleňuje prostředky a organizuje komplexní agendu aktivní politiky zaměstnanosti.
Údaje o firmách jsou shromažďovány na základě monitoringu zaměstnavatelských subjektů, který zahrnuje pravidelné rozesílání dotazníků na většinu evidovaných firem s požadavkem na kontrolu základních údajů o firmě, počtu pracovníků a informací o očekávaných posunech v počtu pracovníků. Protože vyplnění dotazníků, správnost a úplnost údajů záleží zcela na dobré vůli oslovovaných subjektů, není přesnost této databáze uspokojivá. Úřady práce při ověřování a doplňování údajů o firmách spolupracují se správami sociálního zabezpečení. Základní údaje o firmách jsou evidovány a obsahují IČO, název firmy, název firemní jednotky, adresu, název části obce, PSČ, počet pracovníků. Lokalizace firmy je možná nejen přes název části obce či obec, ale i detailně pomocí adresy firmy. Základním problémem zde je, že se evidují především sídla firem a pouze okrajově jednotlivé provozovny. Pro účely monitoringu je to snad vyhovující, pro zpracování a lokalizaci jednotlivých firem, týkající se místa zaměstnání, je to však nevhodné. V územní 26
analýze pak chybí tato místa „ odběru pracovních míst“, důležitá pro analýzy zaměstnanosti v mikroregionech.
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESECH ČESKÉ REPUBLIKY k 28. únoru 2009 Míra nezaměstnanosti (%) 0 - 4.99 5 - 9.99 10 - 14.99 15 a více
DC MO
SM
LT LN
KV
JN
CL
CV SO
LB
UL
TP
TU MB
ME
CH
JC
NB
HK
KO
PA
AB PS TC
RO
BE
PZ
UO
KH PB
PJ
ST
BR
SU
CR
BN
OP
SY
HB
KT
JE
RK PY
PM DO
NA
KL
RA
OT KA OL
PI
PE
TA
ZR
PR
PV
VS
JH
PT
FM
BK
JI
NJ
TR
CB
BO
BM
VY
KM ZL UH
ZN
CK
HO BV
MPSV - VEŘ 0
100
200
300 km
Zhotoveno v odd. 143 MPSV Datum zhotovení 9.3. 2009
Obrázek č. 2: Míra nezaměstnanosti v okresech České republiky Zdroj: [online] portál.mpsv Dostupné na www: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2008.pdf C:\Documents and Settings\-\Local Settings\Temp\Dočasný adresář 1 pro stat-200902[1].zip\Mapa0209.doc
V informačním systému Úřadů práce lze na základě dotazů získat informace o počtu podaných návrhů na prohlášení konkurzu na zaměstnavatele, se sídlem v daném okrese. Dále jsou informace o podnikání a podnikatelích zjišťovány z informačních zdrojů zkoumaných při dotacích na nově zřízená pracovní místa, při podání žádosti o dotaci na mzdy pro zaměstnance v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, či čerpání prostředků na společensky účelná pracovní místa nebo zajišťování odborné praxe absolventům středních škol. Při této činnosti hraje nemalou úlohu oddělení informatiky, které odpovídá:
-
za stav výpočetní techniky
-
za provoz sítě a programového vybavení
-
za přenos dat v rámci informačního systému trhu práce a mezi úřadem práce a ostatními příslušnými orgány 27
-
zajišťuje provoz a údržbu databázového serveru, zálohování, archivaci atd.
V neposlední řadě podává i kontrolní oddělení ucelené informace o podnikatelské sféře. Toto oddělení se zabývá: -
Evidencí všech zadaných a realizovaných kontrol na úseku zaměstnanosti.
-
Zabezpečuje kontrolní činnost plynoucí ze zákonných norem a předpisů.
-
Řeší podněty ze stran zaměstnanců, pro porušování pracovní doby, platových předpisů.
-
Sleduje dodržování zákoníku práce a jiné.
Zaměstnavatelé v návrhu na prohlášení konkurzu Začíná na
Název: Datum návrhu na konkurz Od:
Konec lhůty pro uplatnění mzdových nároků
Do: Osoba:
Od: Všechny
IČ:
Okres: Hledej
Do:
Všechny okresy
Vyčisti
Obrázek č. 3: Vyhledávač na zaměstnavatele v návrhu na prohlášení konkurzu Zdroj: [online] portál.mpsv Dostupné na www: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence/zamkonkurz
Provozní řád rozlehlé datové sítě informačního systému státní sociální podpory předpokládá existenci dalších provozních řádů jednotlivých datových sítí LAN, které využívají služeb WAN IS SSP a nesmějí být v rozporu s provozním řádem. Odbor informatiky MPSV – odbor 61, je správcem WAN IS SSP. Řídí koordinaci a spolupráci s ostatními centrálními útvary informatiky resortu MPSV a s dalšími uživateli mimo resort MPSV připojenými na WAN. Je oprávněn kontrolovat dodržování a ustanovení tohoto provozního řádu, a to i bez předchozí oznamovací povinnosti správci dat. Vyhrazuje si právo dodatečných změn a doplňků tohoto řádu po konzultaci s centrálními útvary informatiky resortu MPSV, případně na jejich návrh, s platností ode dne zveřejnění. 28
Servis datové sítě Servis datové sítě vstupuje v platnost předáním příslušné sítě správci WAN a je zabezpečován dohledovým centrem sítě na MPSV. Přístup k těmto údajům je umožněn oprávněným pracovníkům na serveru WANPROXY.MPSV.CZ. Na této adrese jsou uveřejňovány všechny dokumenty týkající se sítě WAN.
Vymezení základních pojmů WAN IS MPSV je souhrn technických a programových prostředků zabezpečujících vzájemnou komunikaci mezi MPSV, magistráty statutárních měst, úřady městských částí v Praze, OkÚ a kontaktními místy SSP, ČSSZ,SSZ a ÚP na všech organizačních úrovních připojených do rozlehlé datové sítě na území ČR.
Uživatelský účet je osobní přístupový kód, skládající se z uživatelského jména a hesla, umožňující přístup službám a datům počítačové sítě.
Datoví síť vymezuje souhrn technického a programového vybavení, zřízeného za účelem zajištění datových komunikací. Technické vybavení zahrnuje jak aktivní prvky (opakovače, mosty, směšovače, přepínače), tak kabeláž.
Uživatel datové sítě je ten, kdo se přihlásí do sítě prostřednictvím uživatelského účtu k počítačové síti a využívá služby a data sítě.
Veškeré informace, týkající se podnikatelů, jsou zadávány na základě evidenčních dotazníkových formulářů do počítačové databáze a jsou dostupné. Informační systém je také napojen na registr obchodního rejstříku, pro potřeby zjišťování podrobnějších informací o podnikatelském subjektu.
2.3.6
ARES
Dalším významným krokem na cestě ke konkrétnímu získávání a nakládání s veřejnými informacemi bylo zřízení Administrativního registru ekonomických subjektů, zkráceně ARES. Na tomto informačním systému je možno využít i stávající Obchodní rejstřík, informace ČSÚ či registr plátců DPH a spotřební daně. Z jednoho místa tak můžeme najít o zadaném 29
subjektu (i fyzických osobách nezapsaných do Obchodního rejstříku) co nejvíce informací. Zajímavý je právě živnostenský rejstřík, který odkrývá také podnikání fyzických osob, které nejsou zapsány do Obchodního rejstříku a informace o nich tedy nebylo doposud žádné získat. Nyní můžeme tedy poznat, jestli podnikatelé nabízejí opravdu služby, na které mají vydané živnostenské listy. ARES je tedy zpřístupněn prostřednictvím sítě FINet a umožňuje vyhledat online každý v České Republice registrovaný subjekt a získat seznam všech jeho dalších registrací. V České Republice není jednotná soustava evidencí o primární registraci podnikatelských subjektů ani pravidel, jak tuto evidenci vést.
Hlavními evidenty jsou Obchodní rejstřík resortu Ministerstva spravedlnosti (většina podnikatelské činnosti právnických osob) a Registr živnostenského podnikání resortu Ministerstva průmyslu a obchodu (evidence fyzických osob). Pro některé druhy činností musí být právnické i fyzické osoby registrovány v obou rejstřících, ale není zajištěna automatizovaná propojenost a konzistentnost údajů v obou evidencích. Mimo to existují možnosti registrovat se k podnikatelské činnosti dalšími způsoby, jako registrace v
profesních komorách nebo ohlášením zahájení některých druhů činností
orgánům samosprávy. Další registry vede např. ČSÚ (registr ekonomických subjektů), Ministerstvo financí (registr plátců DPH, registr plátců spotřební daně), takže získat ucelený údaj bylo doposud skutečně pracné a složité. ARES je snadno ovladatelným meta-prohledávačem pěti daňových zdrojů. Ministerstvo financí ČR usiluje o zařazení systému ARES do projektu EBR – Evropského registru ekonomických subjektů. ARES je založen na principu, kdy přijme od uživatele dotaz a ve skutečných registrech vyhledá všechny dostupné informace, zpracuje je do odpovědi a vrátí uživateli. Výsledek, který ARES vrací, má charakter skupiny odkazů na konkrétní výsledky, nalezené v jednotlivých registrech. Vyhledávat v ARESu je možné u nejjednoduššího způsobu podle IČA, dále je možno hledat podle obchodního jména a dotaz je možné ještě upřesnit identifikací finančního úřadu nebo údajem o obci, kde se hledaný subjekt nalézá.
30
2.3.7
Hospodářská komora
Hlavním úkolem HKČR je podpora exportu a k tomu přizpůsobuje většinu svých služeb a produktů. Reprezentantům podnikatelské sféry v ČR je určen široce pojatý profesionální servis zaměřený na řadu oblastí nezbytných pro podnikání. Firmám je nabízena široká škála služeb, kromě již zmiňované podpory exportu je do podpora malého a středního podnikání, podpora evropské integrace, právní a legislativní služby, celní a certifikační služby, podpora v oblasti vzdělávání, informační servis, reprezentační služby. Hospodářská komora ČR je také zapojena do sítě mnoha mezinárodních obchodních databází jako je WTC, Partner Search databáze (Bus Contacts Systems).
Podpora exportu: Mezinárodní vztahy
Organizace podnikatelských misí českých firem do zahraničí, organizace kontaktních setkání zahraničních podnikatelů s jejich potencionálními partnery, zajišťování přednášek a seminářů, realizace projektů mezinárodních firemních kontaktů pro malé a střední podnikatele typu Interprise, Partnership, Partenariat, příprava návštěv podnikatelských misí na vybraných zahraničních veletrzích a výstavách v zahraničí.
Abonentní služba
Poptávky ze zahraničí prezentované tuzemským podnikatelům.
WTC
Středisko světového obchodu Praha (WTC Pratur – člen sítě WTC Association).
BC-S
Inzertní rubrika zahraničních korespondentů, správa zahraničního databázového systému,(zahrnuje Partner Search Databáze, která je zřízena a provozována Evropskou komisí v bruselu).
FITPRO
Podpora zavádění a rozvoje efektivních metod v technologii mezinárodního obchodu.
Komora SNS 31
Poskytuje informační a konzultační služby, organizuje podnikatelské okruhy teritorií SNS, vydává časopis Ekonomické zpravodajství z východních trhů.
Podpora malého a středního podnikání Poradenská zaměřené
na
činnost daně
a
ekonomicko-organizačního finance,
exportně-importní
charakteru,
konzultační
poradenství
včetně
služby procedur
v mezinárodním obchodu, informace o programových podporách.
2.3.8
RPIC
V rámci HKČR vznikla Regionální poradenská a informační centra – RPIC. Jsou to neziskové instituce, založené na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru jako nezávislá regionální sdružení právnických osob.
RPIC poskytují zvýhodněné komplexní poradenské, informační a vzdělávací služby malým a středním podnikům, které řeší podnikatelské problémy či mají zájem rozšířit rozsah své podnikatelské činnosti. V ČR působí síť 22 center RPIC, která jsou koordinována Agenturou pro rozvoj podnikání.
2.3.9
INTERSEIF
Databáze ekonomických firem, obsahující základní kontaktní údaje, ekonomické údaje a popis činností. Vstup do této databáze je bezplatný na základě vyplněného formuláře. Její aktualizace prováděna prostřednictvím celorepublikové sítě okresních hospodářských komor. Zákazník získá kontaktní a rozsáhlejší informace o potencionálních obchodních partnerech. Vyhledávání firem je možné provést prakticky podle kteréhokoli kritéria. 2.3.10 KONTAKT servis ČR Informační systém HKČR, umožňující vkládání nabídek a poptávek českých firem určených českým obchodním partnerům přes Hospodářskou komoru ČR a síť okresních hospodářských komor. 32
2.3.11 RES Základní evidenci ekonomických subjektů vede Český statistický ústav, který shromažďuje informace o firmách, podnikatelích, evidovaných u živnostenských úřadů (fyzické osoby) a u obchodních soudů (právnické osoby) ve formě tzv. Registru ekonomických subjektů – RES. RES by tedy měl představovat jeden z nejúplnějších zdrojů dat o podnikatelských aktivitách spadajících do skupiny tzv. svobodných povolání, k jejichž výkonu není třeba registrace ani povolení.
Tabulka č.1: Počty jednotek v registru ekonomických subjektů podle územního členění a vybraných právních forem Zdroj: [online] český statistický úřad Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/5A002C9F11/$File/borgs2_1208.pdf
2.3.12 Internet
Internet usnadňuje komunikaci mezi svými uživateli, jimiž je v dnešní době velké množství lidí nejrůznějších profesí a zájmů. Je velmi zajímavý pro své uživatele rozsahem 33
poskytovaných služeb i způsobem poskytování. Kromě dnes vcelku běžné elektronické služby a přenosu souborů nabízí přístup do ohromného množství informačních zdrojů. Zpřístupňuje tak využití výkonných a výpočetních prostředků všem, kteří mají potřebná přístupová práva.
Základní služby internetu: Telnet -
dokáže přeměnit jeden počítač na terminál PC vzdáleného. Na dálku se tedy dá ovládat i vlastní PC, aniž bychom u něj seděli.
FTP -
pomocí tohoto programu lze sítí přenášet soubory
E-mail -
elektronická pošta nebo dopis elektronické pošty, nejčastěji krátká textová zpráva přenesená po síti z jednoho PC na druhý.
Listserv (Lists) -
jde o službu jedné ze dvou typů zájmových konferencí na internetu. Na adrese konference se nachází seznam e-mailových adres přihlášených účastníků. Příspěvek zaslaný na adresu konference se automaticky rozešle všem účastníkům.
NEJNEWS -
druhý typ zájmových konferencí na internetu. Pro jeho služby je nutno použít vlastní software a nikoliv jen elektronickou poštu.
Gopher -
je to služba podobná systému FTP.
IRC (Internet Relay Chat, Chat) -
umožňuje vést rozhovor v reálném čase s jinými uživateli, přitahující na této službě je především její anonymita a to, že jsou si všichni v podstatě rovni.
34
WWW (World Wide Web) -
tato služba je založena na podobném principu jako Gopher s tím rozdílem, že dokáže obohatit obsah stránek o grafiku, zvuky a další prvky. Svými vlastnostmi se tak stává ideálním nástrojem pro publikování informací rozličného charakteru na internetu. Nosičem informací tu jsou www stránky psané počítačovým jazykem HTML. Tyto stránky se dají prohlížet pouze s pomocí speciálního softwaru (prohlížeče – browseru), který dokáže zpracovat informace přijímané z internetu a vhodným způsobem je zobrazit na obrazovce.
Webové stránky se dají využít mnoha způsoby – např. k tvorbě elektronických novin a zpravodajských serverů, firemních prezentací aj. [5].
Kvalita služeb poskytovaných zákazníkům v dnešním světě převážně rozhoduje o vítězství jednoho z konkurentů. Služby zákazníkům, prostřednictvím internetu staví svou pohodlností a snadností, systém těchto služeb na novou a moderní úroveň. Je velmi důležitou i u malých firem a podniků, které nejsou zrovna velkoobchody či neobchodují s výpočetní technikou. Přístup k internetu má ze zaměstnání či škol stále více lidí a neustále se zvyšuje. Také počet domácností, které jsou připojeny stále roste a tak se mezi velkými distributory mohou objevit i malé a střední podniky a firmy, nabízející na své webové stránce výrobky, služby, či firemní prezentaci [6].
Graf. č.3: Vyhledávání informací a využívání vybraných on-line služeb, 2.čtvrtletí 2008(% studentů 16+) Zdroj: Eurostat 2008. [online]. Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/4_3_vyhledavani_informaci_a_vyuzivani_vybranych_on_line_sluzeb
35
2.4 Komerční informační systémy
Jedná se o informační systémy poskytující databáze o ekonomických subjektech.
Příklady takových informačních systémů: o CD-ROM České firmy 2002, prostřednictvím něhož je dostupná databáze INTERSEIF- cca 10 000 nejvýznamnějších firem, umožňující provádět výběry dle různých kritérií a jejich vzájemnou kombinaci. Dále také obsahuje potřebné kontakty k podnikatelské činnosti (ústřední orgány ČR, soudy, finanční úřady, pozemková fondy, okresní, krajské a městské úřady, celní úřady, ministerstva, zahraniční komory, velvyslanectví ČR v zahraničí), informace o zahraničním obchodě České republiky, termínový kalendář pro podnikatele, registr právních předpisů, informace o Hospodářské komoře a jejich službách, základní principy elektronického podpisu a využití v praxi, E-Business, informace související se vstupem ČR do EU, informace o Komoře pro hospodářské styky se SNS a jejich službách, informace o okresních, krajských a regionálních hospodářských společenstvech prezentace firem. o SAP: PVT a.s. realizuje u zákazníků kompletní proměnu informačního systému s cílem efektivního využití všech informací, potřebných pro moderní řízení podniku. Firma SAP AG se svým systémem R/3 je leaderem světa informačních systémů a produkt SAP plně využívá všech možností poskytovaných tímto informačním systémem. Tento systém SAP R/3 představuje komplexní informační systém, který řeší veškeré podnikatelské aktivity a umožňuje flexibilně a komplexně reagovat na měnící se požadavky trhu. o Systém
kysal.com
obsahuje
business
scénáře,
které
pokrývají
oblasti
elektronického obchodování, zákaznických vztahů, strategického podnikového řízení, podnikové inteligence, řízení dodavatelských řetězců, lidských zdrojů, výroby, financí, virtuálních školících středisek, profesionálních služeb a další. Podpora produktu je úplná, včetně připojení na Internet, dodávky sítí, hardware a systémové integrace. o Živnostenské společenstvo vede evidenci členů společenstva, poskytuje poradenské a konzultační služby svým členům ve spojení s podnikatelskou činností, vydává vyjádření podle zvláštních předpisů. Organizuje vzdělávací činnost, spolupracuje s orgány státní správy v zapojení do informačního servisu, profesního vzdělávání a forem rekvalifikace, zabezpečuje propagaci a šíření informací o podnikatelské 36
činnosti svých členů (na základě jejich souhlasu), vykonává dohled nad odborným výkonem podnikatelské činnosti členů. Navazuje a rozvíjí styky s obchodními institucemi v zahraničí a uzavírá s nimi dohody, zřizuje orgány své působnosti, zařízení a instituce na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti, spolupracuje s podnikatelskými svazy, aj. Také informace získané z informační databáze živnostenského společenstva mají velký význam a značnou vypovídací schopnost o podniku, společnosti, podnikatelské aktivitě. o SPIN je integrovaný programový systém určený pro ekonomické, finanční a řídící činnosti v podniku. Není pouze softwarovým produktem, je také řešením informačního systému podniku či firmy v komplexní podobě. Přináší nejmodernější technologie zpracování údajů – Klient/Server (Oracle), jakož i důvěrně známe grafické uživatelské prostředí (MS Windows). Díky on-line režimu zpracování údajů uživatel získá vždy aktuální přehled o stavu firmy. SPIN je modulární systém, který mimo základních produktů zahrnuje také nadstavbové moduly určené pro manažery, obchodníky a vrcholové vedení. o DATALOCK/DOS je původní ekonomický informační systém, určený pro operační systém DOS a sítě Novell. Tento systém je veřejnosti známý a má několik tisíc instalací. V systému jsou zapracované zkušenosti a poznatky o IS firem, dále velké množství speciálních úprav a specifických požadavků. Mezi největší přednosti systému patří možnosti variabilního nastavení, úpravy dodávaných a přidávání nových výstupních sestav a další možnosti až po speciální úpravy. o VEMA je informační systém, který nabízí svým uživatelům ucelená řešení v oblasti informačních systémů pro řízení lidských zdrojů, ekonomiky a logistiky ve státních a privátních organizacích, firmách a podnicích v České i Slovenské republice. Programem PAM/V získáme informace o velkých organizacích, ale i středních a malých firmách. Zastoupeny jsou průmyslové organizace, finančnictví, státní správa, zdravotnictví, školství. Mezi uživatele systému VEMA patří: Úřad vlády ČR Praha, Československá obchodní banka Praha, MFČR Praha, VZP Praha, TOS Kuřim, Jihočeské plynárny a.s. České Budějovice, Statutární město Ostrava, Ekostavby Brno a jiné[7].
37
3.Spolupráce samosprávy, veřejnosti a podnikatelských subjektů Samostatné aktivity samosprávy, veřejnosti a podnikatelských subjektů, by měly mít na zřeteli odpovědnost ústředních orgánů státní moci, při realizaci státní informační politiky, díky dominantnímu příspěvku k realizaci vize informační společnosti. Účelem spolupráce, která by měla přesahovat pouhé vzetí na vědomí těchto samostatných aktivit, je vhodné využít přednostně obou sfér, veřejné a soukromé, pro realizaci dílčích cílů státní informační politiky. Na straně sféry veřejné to jsou její zákonné kompetence a úkoly, na straně sféry soukromé větší flexibilita, zkušenosti s tržním prostředím a s uplatňováním informací v tomto prostředí [8]. Typickou možností této spolupráce je šíření informací, které jsou k dispozici státní správě, v základním, zákonem stanoveném rozsahu též nestátními subjekty, které k nim přidávají služby a produkty přidanou hodnotou. Charakteristika prostředí pro spolupráce: •
Nezvyklost až nemožnost dosáhnout potřebné flexibility ze strany státních orgánů
•
Nejistota v odhadech důsledků ze spolupráce
•
Neexistence vhodných typů organizací, umožňující spojovat funkce a výhody obou sfér, v českém právním řádu
•
Tržní prostředí a požadavky na nestranné chování státní správy
•
Zákon o veřejných zakázkách a obchodní zákoník
Požadavky související se spoluprací: •
Předvídatelnost jednání organizací státní správy
•
Schopnost státní správy rozeznávat, vyhodnocovat a využívat příležitosti
•
Nutnost zajistit kontinuitu služeb a základních funkcí státu v poskytování informací
•
Zkvalitnění informovanosti v otázce podnikatelských aktivit [9]
Další úkoly, které lze již dnes stanovit pro lepší orientaci v podnikatelské sféře jsou zřejmé z předcházejících kapitol této práce.
38
3.1.
Informační společnost
Nezbytným základem je vybudovat a rozvíjet informační společnost a tím nastolit předpoklady pro zefektivnění státní správy a samosprávy a s tím související zkvalitnění podpory rozvoje podnikání. Je tedy nutností pro další rozvoj: •
Zajistit zákonnou úpravu základních registrů – dosáhnout právní konsolidace základních registrů po obsahové, organizační a technologické stránce.
•
Vytvořit kvalitnější základní komunikační infrastrukturu veřejné správy.
•
Na základě již zpracovávaných úkolů a systémů dokončit vývoj monitorovacího informačního systému strukturálních fondů.
•
Vytvořit registr ekonomických subjektů a zajistit poskytování navazujících služeb na potřeby veřejné správy a veřejnosti.
•
Dokončit a implementovat integrovaný systém pro podporu výkonu státní správy, katastru nemovitostí, zpřístupnit údaje katastru a harmonizovat je s dalšími základními registry.
•
Vytvořit informační systém pro zřízení informací z oblasti duševního vlastnictví.
•
Dobudovat informační systém pro zpřístupnění informací z oblasti státem podporovaného vývoje a výzkumu.
•
Vybudovat integrovaný systém informací pro hospodářskou sféru na základě všech existujících vládních agentur a institucí.
•
Zajistit zveřejnění všech fází výběrového řízení.
•
Vytvořit základní registr území identifikace cestou sjednocení existujících datových zdrojů a jeho využití pro potřeby veřejné správy a podnikatelské veřejnosti.
•
Vytvořit zákonné, normativní, organizační a technologické předpoklady pro koordinované pořizování a poskytování informací z celého území státu jak ve veřejné správě, tak i v soukromém sektoru [10].
3.2.
Plán státní informační politiky
Přijetím státní informační politiky se vláda České republiky přihlásila k budování informační společnosti. Tato vize je naplňována: o Navzájem se koordinovanými aktivitami ústředních orgánů organizovanými jako projekty, financovanými z jejich zdrojů (přímé akce), a legislativními návrhy. 39
o Podporou aktivit dalších subjektů, zejména aktivit samospráv, občanských sdružení a podnikatelských subjektů s použitím nástrojů podpor, které jsou k dispozici jednotlivým ministerstvům nebo v přímé spolupráci na jednotlivých projektech (nepřímé akce). o Samostatnými akcemi realizovanými zejména podnikatelskými subjekty.
Účelem Akčního plánu realizace státní informační politiky je prezentovat připravenost ústředních orgánů státní správy, dovést přímými i nepřímými aktivitami vizi informační společnosti až do reálných přínosů vnímaných občany a schopnost uvést do praxe principy spolupráce s dalšími subjekty, zejména samosprávou a podnikatelskou veřejností, při úsilí a dosažení cílů státní informační politiky [11].
Graf č.4: Vývoje zdrojů SPI Zdroj: [online] informační systémy veřejné správy. Dostupné na www: http://www.isvs.cz/user_data/dokumenty/MICR-eCesko-2002-akcni-plan.pdf
40
4.Obecné závěry, analýzy „Stejně jako vy víme, jakou cenu má lidský potenciál pro podnikatelskou činnost. Známe stejně jako vy hodnotu kvalifikovaného výkonného a správně motivovaného zaměstnance.“ (Motto firmy AEGON).
Na zjištěných výstupech této mé analýzy se odrážejí konkrétní ukazatele o možných partnerech a klientech společnosti – o potencionálních korporátních zákaznících. Jejich postavení
na
trhu,
konkurenceschopnost,
zastoupení
produkce
na
trhu,
míra
nezaměstnanosti, kupní síla, čistý roční zisk, finanční obrat, finanční toky, partneři, výše příjmů zaměstnanců, stabilita výroby – to všechno jsou informace, kterých společnost AEGON plně využívá a proto se maximálně zaměřuje a soustředí na jejich získávání pomocí analýzy informačních systémů. Základy investičních, pojistných i penzijních produktů AEGON stojí na flexibilitě, variabilitě a individuálním přístupu. Proto se jimi dokáže maximálně přizpůsobit potřebám všech klientů. Optimální finanční program AEGON navrhuje zákazníkům podle výsledků analýzy informačních systémů o firmách. V zájmu jak soukromého sektoru, státních orgánů, tak vlády a ministerstev, tedy zůstává, aby se situace v České republice v otázce informační politiky začala zlepšovat. K růstu ekonomiky a rozvoji českých firem je v současné době zapotřebí podpora malého a středního podnikání, výzkum a asistence firmám při vstupu na český i zahraniční trh. Mnohem významnější se však současné ekonomické situaci stává vstřícná státní správa, soudnictví a informovanost. Prosperita firem však vždy začíná u odpovědného řízení a u růstu produktivity výroby. Obě tato hlediska je možné zdokonalit v úzké spolupráci s informativními zdroji, přispívajícími k lepší orientaci na trhů výrobků, ve spolupráci se státními orgány, napomáhajícím svým prioritním postojem v oblasti řídící činnosti k získání potřebných partnerů, financí. Firmy či podniky, které se rozhodnou využít některého z blíže analyzovaných informačních zdrojů musí dokonale zvážit způsob a formu, jak se získanými informacemi naložit v rámci svých vlastních podnikatelských aktivit. Aktivní činností managementu podniku, s nově získanými informacemi, se tak může docílit výrazného snížení nákladů a to přímo úměrně intenzitě této činnosti. Odrazí se to následně na úsporách ze mzdy a času. 41
Strategickým cílem každého podniku je rozvíjet své postavení vůči konkurenci a poskytovat svým zákazníkům kvalitní služby a produkty. Patří sem i poskytování aktuálních informací o produktové nabídce a službách, které společnost
AEGON
Pojišťovna, a.s. nabízí. Je důležité získávat a ověřovat informace o zákaznících samotných, neboť důvěra tvoří klíčovou hodnotu koncernu AEGON jakož i společnosti AEGON Pojišťovny, a.s.
42
Závěr Tato práce je nástrojem, jak se k důležitým informacím a datům společnost AEGON dostává. Moje práce, alespoň v to doufám, napomůže k bližšímu průzkumu daného finančního a pojišťovacího prostředí v České republice. Ke každému lokálnímu trhu přistupuje společnost AEGON individuálně s důrazem na autonomii v řízení dceřinné společnosti lokálním managementem, který nejlépe rozumí trhu v dané zemi Bylo by velmi jednoduché uvádět, že informační systémy, které by měly napomáhat rozvíjejícímu se drobnému a střednímu podnikání, jsou nepřesné, nedostačující, málo využívané veřejností z toho titulu, že v současném stavu naší ekonomiky neexistuje stimulační fungující mechanismus, určený k snadnému shromažďování všech potřebných informací. Je tedy také v zájmu podnikatelských subjektů, aby v oblasti IT nadále napomáhaly realizujícím se aktivitám na pomoc rozvoje jednotlivých informačních systémů, ať už státních či komerčních. Forem pro tuto činnost je celá řada: podpory školám při výchově mladé generace, školení specialistů v masové propagaci informační společnosti, iniciování návrhů a schvalování zákonů, které tuto oblast posílí, upozorňování na vyskytující se nedostatky. Kvalita informačních systémů, vypovídajících o podnikání, jeho výsledcích, podpoře, aktivitách, je v současné době spíše otázkou nedostatků. Data v systémech, jednotlivých registrů, jsou mnohdy zastaralá, doplňovaná se zpožděním. Některé registry jsou málo použitelné, pro množství vyskytujících se chyb. Jiné se bohužel pro běžnou praxi nedají použít, jsou veřejnosti nedostupné. Další informační systémy se pro svou složitost staly srozumitelné pouze pro úzkou skupinu odborníků – specialistů. Proto se stále více hovoří o nutnosti zdokonalování ve všech oblastech, tedy i v podnikatelské sféře, drobném a malém podnikání, čemuž jistě přispěje státní podpora ve formě – Akčního plánu na realizaci státní informační politiky. Cílem AEGON Pojišťovny, a.s., je rozvíjet postavení mezi konkurenčními penzijními fondy a poskytovat
kvalitní produkty s vysokým standardem služeb. Svým klientům
poskytuje poradenství a servis založený na individuálním posouzení jeho potřeb a životního stylu. Klade důraz na přístup k aktuálním informacím o jejich produktové nabídce a službách.
43
Komunikační infrastruktura informačních systémů proto patří mezi stěžejní úkoly informační politiky. Zajištění služeb spolehlivé, rychlé a finančně dostupné infrastruktury pro informační systémy, je klíčovou záležitostí při poskytování potřebných informací, ze kterých čerpá podnikatelská veřejnost a také společnost AEGON Pojišťovna, a.s. Komunikační infrastruktura v České republice vzájemně propojila některé subjekty veřejné správy, což nabízí výhodnou (datovou i hlasovou) komunikaci k získání informací, které jsou vyhledávány podnikatelskými subjekty. Rozvoj společnosti nastoluje potřebu správného strategického rozhodování na základě poznání aktuální situace na trhu, působení konkurence a posouzení vlastních možností a schopností. Schopnost rychle reagovat na změněné podmínky přináší požadavek provést analýzu nad současnými i historickými firemními daty a informacemi způsobem, který mnohdy nelze předvídat. Každá nová potencionální obchodní příležitost často vyžaduje rychlé rozhodování na základě dostupnosti firemních dat velkého rozsahu. Proto je také informační systém, umožňující dostupnost potřebných informací, nezbytnou nutností pro další rozvoj aktivit AEGON Pojišťovna, a.s. Získávání aktuálních informací a dat je bezpochyby přínosem pro každou společnost, ale také zdrojem při určování a naplňování celopodnikových cílů. V prostředí dnešní tvrdé konkurence může být i malá výhoda jednou z klíčových výhod. Jsou napravována rozhodnutí z minulého období a nabízí možnost předvídat, jak se bude zákazník a tím i trh chovat. Díky těmto poznatkům jsem dospěla k názoru, že je potřeba v této práci pokračovat, neboť nové technologie a pokroky ve vědě nás ženou neustále dopředu. Trendem dnešní doby je reálná a včasná optimalizace činností společnosti. Ve své práci jsem se pokusila o podrobnější rozbor nejčastěji používaných informačních zdrojů, které přispívají k získání přehledu a aktuální informovanosti v oblasti podnikatelských aktivit v České republice.
44
ABSTRAKT Bakalářská
práce
je
zaměřena
na
výstupní
analýzu
informačních
systémů
v ekonomickém prostředí a firem. Blíže se soustředí na rozbor jednotlivých informačních systémů. Pozornost je věnována zejména možnostem k získání aktuálních a potřebných informací. Praktická část zahrnuje charakteristiku nejčastěji využívaných informačních zdrojů, se kterými může společnost AEGON Pojišťovna, a.s. pracovat. Práce také hodnotí reálný přínos pro firmu samotnou. V závěru jsou shrnuty veškeré poznatky a dále je zde doporučení pro další vývoj v této oblasti. Klíčové pojmy: analýza informačních systémů / informační technologie, ekonomické prostředí, informace, datová základna, informační zdroje, komerční informační systémy/
45
Seznam použité literatury: [1] KALUŽA, J., KALUŽOVÁ, L., MAŇASOVÁ, Š. Informatika, Ostrava 2005. 229 s. ISBN 80-248-0763-7
[2] BASL, J., BLAŽÍČEK, R. Podnikové informační systémy, Praha: Grada, 2007. 288 s. ISBN 978-80-247-2279-5
[3] TVRDÍKOVÁ, M. Aplikace moderních informačních technologií v řízení firmy, Praha: Grada 2007. 176 s. ISBN 978-80-247-2728-8
[4] DLOUHÁ, D. Psychologie práva, Brno: VŠZ, 1997. 112 s. ISBN 80-7157-125-3 [5] ŘEPA, V. Podnikové procesy - Procesní řízení a modelování, Praha: Grada, 2007. 288 s. ISBN 80-247-2252-6
[6] GÁLA, L., POUR, J., TOMAN, P. Podniková informatika - Počítačové aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi, Praha: Grada, 2006. 482 s. ISBN 80-247-1278-4
[7] UČEŇ, P. Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu zlepšení, Praha: Grada, 2006. 190 s. ISBN 978-80-247-2472-0
[8] ŠMÍDA, F. Zavádění a rozvoj procesního řízení ve firmě, Praha: Grada, 2007. 293 s. ISBN 978-80-247-1679-4
[9] REKTOŘÍK, J. Ekonomika veřejného sektoru, Brno: MU, 2005. 309 s.
ISBN
80-86119-60-2
[10] TLAPA, M., Investiční pobídky pro cizí investory, Praha: Grada Publishing, 2007. 143 s. ISBN 978-80-247-1590-2. [11] BŘEHOVSKÝ, P. Praktický úvod do TCP/IP, České Budějovice: Kopp, 1997. 347 s. ISBN 80-85828-18-9
46
Příloha č. 1
Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699, 686 04 Kunovice http://www.edukomplex.cz, [email protected]
Záznam o bakalářské práci Barbora Řiháková Autorka: Název BP
Analýza informačních systémů pro společnost AEGON Pojišťovna, a.s
Studijní obor
Ekonomická informatika
Rok obhajoby
2009
Počet stránek
48
Počet příloh
2
Vedoucí BP
Ing. Vladimíra Malá
Oponent BP
Ing. Marta Klváčková
Anotace
Výstupní analýza informačních systémů na českém trhu pro společnost AEGON Pojišťovna, a.s. a její přínos pro firmu samotnou.
Klíčová slova
analýza informačních systémů / informační technologie, ekonomické prostředí, informace, datová základna, informační zdroje, komerční informační systémy/ Knihovna EPI
Místo uložení Podpis
47
Příloha č. 2 www zdroj: http://www.produktovelisty.cz/penzijnipripojisteni/listy/prehledy/doc_download/72-velikost-penzijnich-fond.html
48
