Analýza hospodaření Psychocentra - manželské a rodinné poradny Kraje Vysočina, přísp. organizace

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza hospodaření Psychocentra - manželské a rodinné poradny Kraje Vysočina, přísp. organizace bakalářská práce

Autor: Kamila Pokorná Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na finanční analýzu příspěvkové organizace. Teoretická část se zabývá neziskovým sektorem, u kterého je vysvětlena definice neziskového sektoru, formy neziskových organizací a příčiny vzniku a význam neziskových organizací. Praktická část je zaměřena na analýzu hospodaření Psychocentra – manželské a rodinné poradny Kraje Vysočina. Zahrnuje rozbor a porovnání hospodaření příspěvkové organizace v průběhu pěti let (účetní období 2007 – 2011). Cílem je provést analýzu hospodaření a posouzení vývoje zdrojů financování v Psychocentru – manželské a rodinné poradně Kraje Vysočina, popsat hlavní činnosti a služby poskytované

příspěvkovou

organizací

se

zaměřením

na systém

řízení

a motivaci pracovníků v organizaci.

Klíčová slova Finanční analýza, SWOT analýza, výnosy, náklady, příspěvková organizace

Annotation The bachelor thesis is focused on financial analysis of the contributory organization. The theoretical part deals with the voluntary sector, where is explained the definition of non-profit sector, forms of non-profit organizations and causes and significance of nonprofit organizations. The practical part is focused on the analysis the economy of “Psychocentrum”, which is marriage and family consulting centre for the region “Vysočina”. It includes analysis and comparison of a contributory organization within five years (the period from 2007 to 2011). The aim is to analyze economic development and assessment of financial resources of "Psychocentrum" and to describe the main activities and services provided by the funding organization with focus on system management and motivation of employees within the organization.

Key words Financial analysis, SWOT analysis, revenues, costs, allowance organization

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

...................................................... Podpis

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., za vedení při zpracovávání bakalářské práce, za odbornou pomoc, čas který mi věnovala a trpělivost, kterou se mnou měla. Samozřejmě bych také chtěla poděkovat vedení Psychocentra – manželské a rodinné poradny Kraje Vysočina, za vstřícnost při shromažďování podkladů. Současně děkuji svým přátelům a rodině za podporu a trpělivost při vytváření bakalářské práce.

Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 8 1 Veřejné finance .......................................................................................................................... 9 1.1 Veřejná vláda a veřejná správa ......................................................................................... 10 1.2 Veřejný sektor ve smíšené ekonomice ............................................................................. 11 1.3 Statky a jejich třídění ......................................................................................................... 13 1.4 Veřejné finance a jejich funkce ......................................................................................... 14 1.5 Veřejná volba .................................................................................................................... 15 1.6 Rozpočtová soustava......................................................................................................... 16 1.7 Rozpočtová pravidla a zásady, rozpočtová skladba .......................................................... 17 2 Státní rozpočet......................................................................................................................... 19 2.1 Příjmy státního rozpočtu ................................................................................................... 19 2.2 Výdaje státního rozpočtu .................................................................................................. 20 3 Organizace neziskového sektoru............................................................................................. 21 3.1 Členění národního hospodářství podle způsobu financování ........................................... 21 3.2 Členění národního hospodářství podle Pestoffa............................................................... 22 3.3 Rozdělení a charakteristika neziskových organizací.......................................................... 23 3.4 Opodstatnění existence neziskových organizací ............................................................... 24 3.5 Neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních složek a příspěvkových org. .... 26 4 Psychocentrum – MRP Kraje Vysočina, p. o. .......................................................................... 28 4.1 Poslání, vize a cíle organizace ........................................................................................... 29 4.2 Specifikace cílových skupin pro odborné sociální poradenství ......................................... 30 4.3 Specifikace cílových skupin pro SPOD a NRP .................................................................... 31 4.4 Krizová pomoc - služby Intervenčního centra ................................................................... 32 4.5 Specifikace cílových skupin pro Intervenční centrum ....................................................... 32 4.6 Věcné plnění hlavního úkolu ............................................................................................. 33 4.7 Hodnocení spokojenosti klientů se službou MRP ............................................................. 35 4.8 Členění Psychocentra ........................................................................................................ 37 4.9 Zdroje financování............................................................................................................. 38 5 Hospodaření organizace.......................................................................................................... 45 5.1 Plnění závazných ukazatelů fin. vztahů k rozpočtu krajského úřadu pro rok 2011 .......... 45 5.2 Komentář k čerpání dotace MPSV v roce 2011 ................................................................. 47

6

5.3 Fondové hospodaření organizace ..................................................................................... 47 5.4 Kontrola hospodaření organizace ..................................................................................... 50 5.5 Analýza hospodaření 2007 – 2011 .................................................................................... 52 6 SWOT analýza .......................................................................................................................... 64 7 Závěr ........................................................................................................................................ 67 Literatura .................................................................................................................................... 70 Seznam obrázků: ................................................................................................................. 71 Seznam tabulek: .................................................................................................................. 71 Seznam grafů:...................................................................................................................... 72 Seznam příloh:..................................................................................................................... 72 Seznam zkratek: .................................................................................................................. 72

7

Úvod Cílem mé bakalářské práce je analýza hospodaření a posouzení vývoje zdrojů financování v Psychocentru – manželské a rodinné poradně Kraje Vysočina, příspěvkové organizaci, charakteristika hlavní činnosti a služeb poskytovaných příspěvkovou organizací se zaměřením na systém řízení a motivaci pracovníků v organizaci. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž první tři jsou součástí teoretické části, ve které

jsou

vysvětleny veřejné

finance,

státní

rozpočet

a zejména organizace

neziskového sektoru, mezi které Psychocentrum patří. Kapitola čtyři přibližuje poslání, vize a cíle organizace, specifikuje cílové skupiny jednotlivých služeb a hodnotí spokojenost klientů s poskytovanou službou. Je objasněna strategie

dosažení

cílů,

jejich

kontrola

a hodnocení.

Dále

členění

Psychocentra, které tvoří šest služeb. V Jihlavě je kromě služby poskytující sociální poradenství i Intervenční centrum, které zajišťuje pomoc osobám ohroženým domácím násilím a služba Náhradní rodinné péče. Další pobočky jsou ve Žďáře nad Sázavou, Třebíči, Pelhřimově a Havlíčkově Brodě. V závěru kapitoly jsou popsány zdroje financování

s důrazem

na Intervenční

centrum,

které

je

financováno

z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a dotace od MPSV a Kraje Vysočina, jsou zde uvedeny podmínky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. V páté kapitole se zaměřuji na hospodaření organizace, zejména na plnění závazných ukazatelů k rozpočtu Krajského úřadu pro rok 2011, čerpání dotace MPSV, fondové hospodaření a kontrolu hospodaření organizace v roce 2011. Jako poslední je analýza hospodaření organizace v horizontu pěti let, vývoj nákladů na jednotlivé služby za posledních pět let, vývoj nákladů na zaměstnance a na konzultaci během tří let a vývoj zdrojů financování od roku 2009 až 2011. Šestou část tvoří SWOT analýza s vyhodnocením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb s doporučeními, vyplývající z dané strategie. V závěru jsou vyhodnoceny zjištěné poznatky, týkající se nákladů a zdrojů financování, následují doporučení, která mohou být přínosem pro budoucí vývoj organizace. 8

1 Veřejné finance „Ucelená teorie veřejných financí se začíná koncipovat v 19. století, k jejímu hlubšímu propracování dochází postupně během celého 20. století. Důvody pro rozpracování teorie

veřejných

financí

je

nutné

hledat

v hodnocení

fungování

hospodářského mechanismu a měnícím se postavení a úkolech státu ve společnosti a v ekonomice během posledních 130 let. Odjakživa lidé hledali, i když někdy podvědomě, systém alokace zdrojů, který by byl pro ně co nejvíce efektivní a umožnil jim dosahovat s existujícími zdroji maximální užitek.

Mezi základní

otázky

každé

lidské

společnosti patřila otázka alokace

a rozdělování dostupných zdrojů (v čase se měnících). Zatímco v primitivních společenstvích při řešení této otázky rozhodovaly zvyky a tradice (a v některých částech světa ještě rozhodují), v ostatních společenstvích, zejména v novověku, se problémem alokace a rozdělování řešil a řeší prostřednictvím dvou základních ekonomických systémů: tržním systémem, příkazovým systémem. Historie zatím prokázala, že tržní systém je to nejlepší, co existuje pro efektivní alokaci a rozhodování. Pro tržní systém je charakteristické, že o alokaci zdrojů se rozhoduje na trhu, rozhoduje vztah poptávky a nabídky. “ (Peková, 2008, str. 15) Tržní systém je z pohledu alokace zdrojů nejlepší, ale za určitých okolností i tržní systém selhává a dochází k neefektivní alokaci zdrojů. Aby byly ekonomické ztráty co nejmenší, snažil se zasahovat stát, zejména pak ve 20. století, aby ovlivnil příčiny a zmírnil důsledky tržního selhání, hovoříme o tzv. státních zásazích. O cílech, druzích a intenzitě státních zásahů, stejně tak o nástrojích, které stát používá, se v demokratické společnosti rozhoduje veřejnou volbou. Intenzita státních zásahů byla a je předmětem diskuzí, poněvadž státní zásahy mnohdy vedou také k neefektivní alokaci dostupných zdrojů. (Peková, 2008)

9

1.1 Veřejná vláda a veřejná správa „Z hlediska ekonomické a právní teorie v demokratických zemích je vláda vrcholný orgán výkonné moci, do které náleží i veřejná správa v širším pojetí, v ekonomické teorii se často používá termín veřejná

vláda v obecném slova smyslu, teorie

fiskálního federalismu pak obecně pracuje s pojmem veřejná vláda na jednotlivých úrovních – vertikální a i horizontální. Úkolem veřejné vlády je politické vedení veřejné správy a organizování jejich činností. V ČR se tradičně pojem vláda používá pro ústřední vládu a pro nižší úrovně termín územní samospráva (nejde jen o jiný termín, ale vyjádření nezávislosti územní samosprávy jako nestátního subjektu na státu). “ (Peková, 2008, str. 29) Rozhodující pravomoci mají v demokratických zemích se zastupitelskou demokracií volené orgány, do kterých jsou voleni zástupci různých politických stran, případně nezávislí zástupci. Každá vládní úroveň, hospodaří podle svého rozpočtu. Veřejný rozpočet je proto důležitým nástrojem k zabezpečování úkolů každé vládní úrovně. Čím složitější je vnitřní

státoprávní

uspořádání,

tím

více

je

veřejných

rozpočtů

i dalších

mimorozpočtových fondů, stejně tak je členitější rozpočtová soustava. (Peková, 2008)

Veřejná správa zahrnuje: souhrn činností a úkolů zajišťovaných na jednotlivých vládních úrovních ve veřejném zájmu, souhrn institucí vykonávajících tuto činnost přímo, či zprostředkovaně.

Veřejná správa je jedním ze subjektů politiky, její rozhodovací pravomoci a odpovědnost jsou vymezeny zákonem.

10

Státní správa zahrnuje orgány: se všeobecnou působností, se specializovanou působností, ostatní správní úřady na decentralizované úrovni, místní, případně regionální správy.

Územní samospráva je chápána jako forma veřejné vlády a veřejné správy. Je to veřejnoprávní korporace, která spravuje určité území na základě zákonem stanovené působnosti a ekonomických podmínek. Posilování územní samosprávy je ve vyspělých zemích

součástí

procesu

prohlubování

demokracie

a uznání

možnosti

a schopnosti územní samosprávy zajišťovat některé úkoly efektivněji než stát. Současně jde o proces decentralizace a dekoncentrace, kdy první výraz znamená delegování části pravomocí a výkonu administrativy na územní samosprávu a druhý přiblížení státní správy k občanům. (Peková, 2008)

1.2 Veřejný sektor ve smíšené ekonomice Smíšená ekonomika je hospodářský systém, ve kterém na ekonomický proces působí jak zařízení

soukromá,

tak zařízení

veřejná.

Ekonomické

aktivity

probíhají

v rámci různých vlastnických poměrů (soukromé, státní, komunální, družstevní aj.). Smíšený charakter mohou mít také jednotlivé podniky v případě, kdy jsou částečně ve vlastnictví státu či obcí a částečně ve vlastnictví soukromém. Nedostatečné poskytování veřejných statků má negativní vliv na fungování celé ekonomiky, tedy i na soukromý sektor, může vést ke špatnému fungování dílčích trhů. Nabídka veřejných statků musí být efektivní, což znamená nabídku za co nejnižší náklady. S poskytováním veřejných statků stále více souvisí korupce a dále nutnost zajistit jejich financování. (Izák, 2005)

Veřejný sektor tvoří ve smíšené ekonomice významnou část národního hospodářství. 11

Úkolem veřejného sektoru je: zajištění veřejných statků efektivní alokací finančních prostředků, vytváření podmínek pro fungování soukromého sektoru. Veřejný sektor zastává funkci ekonomickou, sociální a politickou. Používá se také členění na funkci alokační, redistribuční a stabilizační. Činnost veřejného sektoru ovlivňuje veřejná politika, určuje funkce veřejného sektoru, úkoly, priority a nástroje dosažení daných cílů, např. standardy, normy apod. Stejně tak ovlivňuje rozsah veřejného sektoru, finanční zdroje a využívání finančních nástrojů. (Peková, 2008) Stát se snaží ovlivňovat výrobu i spotřebu a předcházet tak tržnímu selhání. Nejčastěji uváděnými příčinami tržního selhání jsou: monopolní síla, externality, veřejné statky, neúplné informace. Pojem monopolní síla zahrnuje veškeré situace, ve kterých mohou ekonomické subjekty uplatnit určitou monopolní sílu při určování ceny. Externality vznikají, pokud výroba nebo spotřeba produkuje prospěch nebo náklady, které dopadají na subjekt, který se těchto aktivit neúčastní. Mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě a jsou dvojího druhu – záporné a kladné. Další příčinou bývá výskyt veřejných statků, jsou to výrobky nebo služby, pro které jsou typické dvě důležité vlastnosti – nerivalitní spotřeba, kdy nezáleží na množství spotřebitelů, všichni dostávají produkt ve stejné kvalitě – nevyloučitelnost, kdy nelze některého spotřebitele vyloučit ze spotřeby. A poslední příčinou jsou asymetrické informace, při nichž jedna strana trhu ví víc než druhá, nastává zpravidla na trzích statků a na trhu práce, opačná situace je typická pro trhy pojištění a úvěru. Asymetrická informace vzniká v důsledku utajené činnosti nebo utajené informace a vede ke dvěma dílčím problémům, nazývaným morální hazard a nepříznivý výběr. (Macáková, 2010)

12

1.3 Statky a jejich třídění Rozdělení statků podle původu: volné statky – vyskytují se ve velkém množství, proto je není nutné mezi uživatele rozdělovat, ekonomické statky – vznikají jako produkt činností člověka, označují se jako výrobky.

Ekonomické statky je možné rozdělit podle: spotřeby na - spotřební statky, kapitálové statky, vzájemného vztahu na - substituty, komplementy, institucionálního hlediska – čisté tržní statky (cena je sjednána na trhu bez zásahu státu), čisté netržní statky (cena administrativně stanovena), polotržní statky (uživatelská cena, poplatek), místa a způsobu rozhodování o statcích a jejich financování – soukromé, veřejné, geografického hlediska – národní statky, regionální, lokální, ekonomického hlediska – čisté soukromé statky (jejich spotřeba je dělitelná mezi jednotlivce), čisté kolektivní statky (jejich spotřeba i kvalita je nedělitelná, nelze vyloučit jednotlivce ze spotřeby, jde o kolektivní statky s automatickou spotřebou),

smíšené

kolektivní

statky

(jejich

spotřeba je

dělitelná

mezi jednotlivce, lze stanovit uživatelský poplatek za jednotku spotřeby statku, je možné vyloučit jednotlivce ze spotřeby, nechce-li hradit uživatelský poplatek). Spotřeba smíšených kolektivních statků může být fakultativní, kdy se jednotlivec sám rozhoduje, zda daný veřejný statek bude využívat, či nikoliv, nebo přikázaná státem, v tom případě je spotřeba uživateli nařízena zákonem. (Peková, 2008) 13

Veřejný sektor zajišťuje statky, u kterých dochází k selhání trhu. Jsou to takové statky, které jsou užitečné celé společnosti, motivem jejich zabezpečování není zisk. O produkci a spotřebě veřejných statků je rozhodováno veřejnou volbou, neboť tržní mechanismus selhává. Na financování veřejných statků se využívají finanční prostředky soustředěné ve veřejných rozpočtech. Některé druhy veřejných statků spotřebovávají pouze určité věkové nebo sociální skupiny obyvatel, lze tedy říci, že produkce veřejných statků zvýhodňuje určité skupiny obyvatel, s tím souvisí problém rozdělování.

1.4 Veřejné finance a jejich funkce Veřejné finance jsou vztahy tvorby, rozdělení a užití peněžních fond, přičemž pro tyto vztahy je typické primární využití principů: nenávratnosti, neekvivalentnosti, nedobrovolnosti.

Funkce veřejných financí: alokační, redistribuční, stabilizační. Alokační funkce spočívá v zajištění efektivní alokace finančních prostředků, které stát nebo územní samospráva, vybere v rámci veřejných financí. Redistribuční funkce má za úkol přerozdělování příjmů a statků s cílem dosáhnout stavu, který společnost považuje za spravedlivý, dosažení větší rovnosti mezi jednotlivci. Redistribuční funkce je zajišťována: nepřímo, prostřednictvím progresivních daní,

14

vyšším zdaněním některého zboží, zejména luxusní či zbytné zboží, přímo, realizací adresných sociálních peněžních transferů. Stabilizační funkce veřejných financí používá příjmové i výdajové stránky jako prostředek k dosažení cenové stability, zaměstnanosti, ekonomickému růstu, pozitivní platební bilance.

1.5 Veřejná volba „Veřejnou volbou se rozhoduje o státních alokačních netržních činnostech ve smíšené ekonomice

a o jejich

financování,

stejně

tak o alokačních

činnostech

územní

samosprávy na všech jejích stupních, a tím i o proporcích mezi soukromou a veřejnou produkcí a spotřebou. Rozhoduje o rozsahu veřejného sektoru, jaké veřejné statky a pro koho bude zajišťovat státní, regionální či lokální veřejný sektor. Rozhoduje se však i o zabezpečení

veřejných

statků

formou

veřejné

zakázky

či dalšími formami partnerství veřejného a soukromého sektoru. Veřejnou volbou se rozhoduje i o míře přerozdělování a o volbě nástrojů přerozdělování, do jaké míry se má stát angažovat v rozdělovacích vztazích ve společnosti. “ (Peková, 2008, str. 74) Veřejná volba nabízí tyto postupy: většinové pravidlo – s návrhem musí souhlasit nadpoloviční (prostá) většina, jednohlasná shoda – všichni zúčastnění musí souhlasit s navrhovaným řešením. V případě

většinového pravidla hrozí

nebezpečí

schválení

neefektivních

nebo i nespravedlivých návrhů, kdy většina získává výhody na úkor menšiny. V případě jednohlasné shody je nebezpečí časových průtahů, kdy jedinec může vetovat určité řešení a těžit ze svého nesouhlasu. Rozhodnutí, o nichž se hlasuje, mohou být: paretoefektivní (směřující k dosažení lepšího stavu alokace), přerozdělovací, škodlivá. Hlasovací paradox je jedním z vážných problémů veřejné volby, někdy je označován jako Condorcetův paradox. V případě, že se rozhoduje mezi třemi a více návrhy může dojít k netranzitivnosti. Pokud žádný z projednávaných návrhů nemůže získat jednoznačně většinu, dochází k hlasovacímu paradoxu. (Hamerníková, Kubátová, 2004)

15

„K. Arrow ve své práci Social Choise anad Individual Values (1951) formoval tzv. teorém (větu) nemožnosti. Arrowův teorém nemožnosti dokazuje, že neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která nezávisí na pořadí jednání, zaručuje efektivnost a respektuje individuální preference. “ (Hamerníková, Kubátová, 2004, str. 108) Hlasovací paradox se vyskytuje pouze tehdy, hlasuje-li se o více než dvou návrzích a pouze tehdy, má-li někdo z voličů dvouvrcholovou preferenci. Nedostatky většinového pravidla je možné odstranit použitím některého z alternativních postupů, mezi něž patří: pluralitní hlasování - volič dělí rozhodnutí podle jednotlivé varianty body od nejmenšího = nejlepší do největší. Vítězí varianta s nejnižším celkovým počtem bodů, hlasování podle počtu získaných bodů – volič má daný počet bodů, který může libovolně rozdělit mezi jednotlivé varianty, vítězí varianta s celkovým nejvyšším počtem bodů. (Hamerníková, Kubátová, 2004) S veřejným rozhodováním je spojena i odborná veřejná kontrola, včetně kontroly finanční a účetního auditu, výkonnostního auditu a občanská kontrola, která představuje důležitou zpětnou vazbu. (Peková, 2008)

1.6 Rozpočtová soustava Rozpočtová soustava je soustava veřejných rozpočtů, patří do ní: nadnárodní rozpočet, státní rozpočet, rozpočty na úrovních krajů a obcí, rozpočty veřejnoprávních podniků a veřejnoprávních neziskových organizací, mimorozpočtové peněžní fondy.

16

Lze na ni nahlížet z různých hledisek: soustava peněžních fondů, soustava rozpočtových vztahů uvnitř rozpočtové soustavy, soustava orgánů a institucí. Plní funkci alokační, redistribuční a stabilizační. Veřejný rozpočet je peněžním fondem, bilancí, finančním plánem, nástrojem řízení a politiky. Rozpočet může být vyrovnaný, když se příjmy rovnají výdajům, přebytkový, v případě že příjmy jsou vyšší než výdaje a schodkový, když je tomu naopak. V tom případě

se

musí

jako účetní

bilance

vyrovnat

z finančních

rezerv,

návratnými finančními prostředky apod. Deficit běžného rozpočtu by měl být výjimečný, např. v důsledku živelné katastrofy, pokud tomu tak není, je nutné přehodnotit hospodaření, zejména – únosnost výše veřejných výdajů, výši mandatorních výdajů a účinnost fiskální funkce daní.

1.7 Rozpočtová pravidla a zásady, rozpočtová skladba Rozpočtová pravidla – řeší hospodaření s rozpočtovými prostředky a vazby uvnitř rozpočtové soustavy – pravidla hospodaření s prostředky státního rozpočtu, sankce za porušení rozpočtové kázně, možné rozpočtové přesuny. (Nečadová, 2009) Rozpočtové zásady – nejčastěji se uplatňují tyto zásady -

každoroční sestavování

a schvalování rozpočtu, reálnosti a pravdivosti, úplnosti a jednotnosti, dlouhodobé vyrovnanosti, publicity, účelovost, efektivnosti a hospodárnosti. Rozpočtová skladba – třídění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů: 1. Kapitolní třídění povinné pouze u SR, vyjadřuje odpovědnost správců kapitol. 2. Druhové třídění základní třídění, které umožňuje odlišit třídy, podseskupení položek, seskupení položek a jednotlivé položky. 17

3. Odvětvové třídění zemědělství a lesnictví, průmysl a ostatní odvětví národního hospodářství, služby pro obyvatelstvo, sociální věci a politika zaměstnanosti, bezpečnost státu a právní ochrana, všeobecná veřejná správa a služby. (Nečadová, 2009)

18

2 Státní rozpočet Je nejvýznamnějším veřejným rozpočtem, protože shromažďuje největší část příjmů rozpočtové

soustavy

a podílí

se

největší

měrou

na přerozdělování

hrubého domácího produktu přes rozpočtovou soustavu, a to prostřednictvím daní. Je nejvýznamnějším

nástrojem

redistribuce

a stabilizační

politiky

státu,

plní

funkci alokační, redistribuční a stabilizační. (Peková, 2008) Státní rozpočet je: centralizovaný peněžní fond, bilance státu, finančním plánem, významným nástrojem rozpočtové politiky.

2.1 Příjmy státního rozpočtu PŘÍJMY NENÁVRATNÉ 1. Běžné příjmy – každoročně se opakující Daňové  nepřímé – spotřební daně, DPH, cla,  přímé – daň z příjmu FO a PO, daň z nemovitosti, silniční daň, dědická daň, daň z převodu nemovitostí, darovací daně. Nedaňové  příjmy z pronájmu majetku, poplatky za popelnice, psi, za lázeňské a rekreační ubytování, příjmy ve formě poplatků za služby, příjmy z přijatých úroků. 2. Kapitálové příjmy příjmy z prodeje nemovitostí, z finančního investování, z prodeje CP.

19

PŘÍJMY NÁVRATNÉ 1. Dlouhodobé a krátkodobé úvěry, prostředky z emise CP, emise dluhopisů a půjčky od mezinárodních organizací. 2. Dluhopisy: krátkodobé – státní pokladniční poukázky, na krytí krátkodobého deficitu, dlouhodobé – obligace, se splatností delší jak jeden rok. Kritéria pro třídění příjmů - fiskální nebo parafiskální, státní nebo municipální, povinné nebo fakultativní,

daňové

nebo nedaňové,

běžné

nebo kapitálové,

návratné

nebo nenávratné. (Nečadová, 2009)

2.2 Výdaje státního rozpočtu VÝDAJE NENÁVRATNÉ 1. Běžné výdaje – každoročně se opakující transfery – sociální zabezpečení, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, všeobecné zdravotní pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, vládní výdaje – nákupy zboží a služeb. 2. Kapitálové výdaje – investice Mezi nenávratné výdaje patří dotace ze státního rozpočtu poskytované do rozpočtů územní samosprávy a jiným subjektům a mají charakter běžných dotací a kapitálových dotací. VÝDAJE NÁVRATNÉ Běžné a kapitálové půjčky, které jsou většinou poskytovány bezúročně.

20

3 Organizace neziskového sektoru Národním hospodářstvím můžeme nazvat hospodářství určitého území (územní koncept) nebo společenského celku (občanský koncept) či politické jednotky (národní koncept).

3.1 Členění národního hospodářství podle způsobu financování Z hlediska principu hospodaření lze členit národní hospodářství na tyto sektory: Ziskový

(tržní)

sektor

–

je

financovaný

z prostředků

získaných

subjekty

ziskového sektoru, jejichž cílem je dosažení zisku. Neziskový

(netržní)

sektor –

prostředky pro svou

činnost

získává cestou

přerozdělovacích procesů a cílem je dosažení nikoliv zisku, ale užitku. Neziskový veřejný sektor – je financovaný z veřejných financí, podléhá veřejné správě a kontrole, rozhoduje se v něm veřejnou volbou a cílem je poskytování veřejné služby. Neziskový soukromý sektor – je financován ze soukromých financí s případným příspěvkem z veřejných financí a cílem je přímý užitek. Sektor domácností – podílí se na formování občanské společnosti, zasahuje sem i soukromý neziskový sektor (spolky).

Financování nestátních neziskových organizací má ve většině případů vícezdrojový charakter. Zdroje financování jejich činnosti můžeme rozdělit do následujících základních skupin:  veřejné zdroje (dotace, veřejné zakázky, smlouvy o poskytování služeb, na základě zákona, apod.); dary (individuální, firemní); vlastní příjmy (vlastní hospodářská činnost, členské příspěvky, příjmy z loterií a her apod.).

21

3.2 Členění národního hospodářství podle Pestoffa Tento švédský ekonom používá pro znázornění rozdělení národního hospodářství plochu trojúhelníku, do kterého jsou postupně zakreslovány bloky, které tvoří výše uvedené sektory. V první fázi je oddělen veřejný a soukromý sektor, ve druhé ziskový a neziskový sektor a ve třetí formální (dle legislativy) a neformální sektor. Konečnou fázi vidíme na obrázku, kde jsou ještě hraniční a smíšené organizace.

Obrázek 1 Konečná fáze členění národního hospodářství dle Pestoffa Zdroj REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. I. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2001. ISBN 80-86119-41-6

Smíšené organizace – mají privátní charakter, ale z určité části jsou financovány z veřejných financí, příkladem je soukromá střední škola. Hraniční organizace – dostávají zákonem vymezené příspěvky z veřejných financí, způsob rozdělování zisku je stanoven zákonem, patří mezi ně penzijní fondy nebo státní podniky. (Rektořík, 2001)

22

3.3 Rozdělení a charakteristika neziskových organizací 1. Neziskové organizace působící ve veřejném sektoru  OSS, ÚSC, příspěvkové organizace, charitativní organizace,  podílejí se na výkonu veřejné správy, jsou financovány z veřejných financí, řízeny a spravovány veřejnou správou, rozhodování je prováděno na základě veřejné volby a podléhají veřejné kontrole, jejich cílem je poskytování veřejné služby. 2. Neziskové organizace působící v soukromém neziskovém sektoru  působí mimo státní správu a představují významný prvek občanské společnosti,  faktorem, jenž opodstatňuje jejich vznik, je svoboda sdružování, jsou financovány ze soukromých financí, přičemž není vyloučen příspěvek ze státního rozpočtu, cílem je poskytování přímého užitku. Rozdělení organizací ve veřejném sektoru:  sektor ziskový, soukromý a tržní (první sektor),  sektor neziskový, veřejný (druhý sektor),  sektor neziskový soukromý, nevládní (třetí sektor),  sektor neziskový (domácnosti). Ideální situaci tvoří první, druhý a třetí sektor, v případě že se vzájemně doplňují, vyvažují, pak mají kladný vliv na národní hospodářství. Nevládní nezisková organizace – je organizace zabývající se obecně prospěšnou činností,

není

zřizovaná

státem

a je

na státu

nezávislá.

V ČR

to jsou

nejčastěji ekologické organizace, lidsko-právní a organizace starající se o potřebné. (Nečadová, 2009)

23

3.4 Opodstatnění existence neziskových organizací Neziskové organizace, působící ve veřejném neziskovém sektoru zabezpečují zejména realizaci výkonu veřejné správy, kdežto neziskové organizace působící v soukromém neziskovém sektoru stojí převážně mimo dosah veřejné správy. Opodstatnění těch prvních je dáno jejich posláním, opodstatnění těch druhých vychází z principu sebeřízení společnosti, jde o podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti. To je hlavní důvod, proč se občané sdružují do různých neziskových soukromých organizací a svoboda sdružování se tak stává jednou ze základních svobod demokratického státu. (Rektořík, 2001) Opodstatnění svobody sdružování:  vyrovnávací závaží principu demokracie,  forma účasti na moci,  podpora většiny ostatních svobod,  faktor společenských novot,  faktor výchovy občanů,  prostředek obrany a podpory.

Brzdy svobody sdružování:  konkurence vůči vládnoucí moci,  riziko zneužití demokratické svobody,  obava státní moci o majetek,  riziko zkostnatění činnosti organizace,  triumf zájmů jednotlivců nad zájmy obecnými. (Nečadová, 2009)

24

1. Teorie vládních a tržních selhání Někdy nazývána také teorií veřejných statků. Zabývá se poskytováním veřejných statků, které nelze zajistit prostřednictvím cenového mechanismu, který je trhu vlastní. Jelikož se vláda snaží uspokojit potřeby většiny, mohou potřeby některé z menšin zůstat neuspokojeny, v tom případě se spotřebitelé obracejí na neziskové organizace, které jim mohou zmíněné potřeby uspokojit. (Rektořík, 2001)

2. Teorie informační asymetrie V situaci kdy spotřebitelé postrádají dostatek informací k dokonalému posouzení kvality statků či služeb, které nakupují, snaží se najít takovou nabídku, která skýtá záruky čestného jednání. Tou je často nabídka neziskových organizací, a to vzhledem k tomu, že jejich hlavním cílem není maximalizace zisku. Neziskový sektor tak nabízí alternativu jak ziskovému, tak i často nepružnému státnímu sektoru. (Rektořík, 2001)

3. Teorie státu blahobytu Podstatou

tohoto přístupu

je

teorie,

že

neziskové

organizace

patří

historii

a dominantním se stane zdokonalování a růst tržních vztahů na straně jedné a posilování odpovědnosti státu na straně druhé. Neziskové organizace pouze doplňují komplex uspokojování potřeb trhem a státem. (Rektořík, 2001)

4. Teorie vzájemné závislosti Neziskové organizace často reagují na potřeby lidí rychleji než stát. Těmto organizacím se daří získat veřejnou podporu či alespoň zájem veřejnosti o dané problémy, čehož mohou využít státní instituce.

25

Neziskový sektor je však omezen a může dojít k selhání neziskových organizací: Filantropická nedostatečnost – nedostatek zdrojů pro rozšíření aktivit, Filantropický paternalismus – tendence některých neziskových organizací míjet se svým posláním, Filantropický amatérismus – nedostatek odborně kvalifikovaných pracovníků, Filantropický partikularismus – ani neziskové organizace nejsou schopny pokrýt v dostatečné míře a kvalitě všechny potřeby. (Rektořík, 2001)

3.5 Neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních složek a příspěvkových org. 1. Organizační složka státu, krajů a obcí Stát, kraj nebo obec může založit organizační složku k zabezpečení veřejně-prospěšné činnosti. Organizační složka nemá právní subjektivitu, tím však není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele, není účetní jednotkou, její pracovníci jsou zaměstnanci zřizovatele. Finanční prostředky poskytuje zřizovatel formou provozní zálohy. OS má oprávnění disponovat

jen

s takovými finančními prostředky,

které

souvisí

s její

běžnou

a pravidelnou činností.

2. Příspěvková organizace státu nebo územních samosprávných celků Je právnickou osobou zřízenou některým z ústředních orgánů státní správy, kraje nebo obce pro zpravidla neziskové činnosti, jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou

právní

subjektivitu.

Příspěvková

organizace

hospodaří

s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu zřizovatele.

26

Dále hospodaří s prostředky svých fondů, kterými jsou: rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb, s peněžními dary

od

fyzických

nebo právnických

osob.

Zřizovatel

poskytuje

příspěvek na provoz v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. V případě, že příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, je oprávněna jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. (Rektořík, 2001) Forma příspěvkové organizace je v České republice velmi častá, příspěvkové organizace hojně vykonávají činnost zejména škol a školských zařízení, dále muzeí nebo nemocnic.

27

4 Psychocentrum – MRP Kraje Vysočina, p. o. Následující kapitola vychází z interních materiálů Psychocentra. Pracoviště Jihlava zahájilo svoji činnost v září roku 1982, a to jako Předmanželská a manželská poradna. Od 1. ledna 1992 získalo právní subjektivitu a přejmenovalo se na Psychocentrum Jihlava - manželská a rodinná poradna. Od ledna 2004 se stalo organizačním, ekonomickým a metodickým centrem krajského zařízení sociálních služeb Psychocentrum - manželská a rodinná poradna kraje Vysočina, p. o. Od 1. ledna 2007 bylo v rámci Psychocentra zřízeno Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím. Organizace vznikla 1. 1. 2004 sloučením Psychocentra Jihlava – manželské a rodinné poradny, Rodinné poradny ve Žďáře nad Sázavou a Manželské a rodinné poradny v Třebíči. Služby v Havlíčkově Brodě a Pelhřimově zabezpečují interní pracovníci organizace.

Obrázek 2 Budova Psychocentra, logo (Zdroj – www.psychocentrum.cz)

Poskytované služby  Individuální poradenství  Párové, (před) manželské poradenství a terapie  Rodinné poradenství a terapie 28

 (Po) rozvodové poradenství a terapie  Sociálně právní poradenství a socioterapie  Skupinová terapie  Psychoterapie  Nácvik relaxačních technik a hypnoterapie Systém sociálních služeb je v České republice upraven zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), a vyhláškou MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách a sociálně právní ochrana dětí dle zákona č. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění.

4.1 Poslání, vize a cíle organizace Poslání Psychocentrum - manželská a rodinná poradna Kraje Vysočina, je odborné, sociální, psychologické pracoviště, které formou sjednaných návštěv v organizaci - tzv. konzultací - poskytuje podporu lidem, kteří se ocitli v osobní, vztahové, rodinné, sociální

nebo životní

krizi

a nemohou

svoji situaci zvládnout

vlastními silami.

Manželští a rodinní poradci a sociální pracovníci klientům pomáhají odstraňovat příčiny, které vedly k narušení jejich rodinných, manželských, partnerských či mezilidských vztahů i vztahu k sobě samému, hledají s nimi východiska a řešení jejich

problému.

Terénní

a ambulantní

formou

poskytuje

služby

Intervenčního centra osobám ohroženým domácím násilím. Vize „Poskytovat podporu lidem při řešení jejich problémů“

29

4.2 Specifikace cílových skupin pro odborné sociální poradenství 1. Rodiny s dítětem/dětmi: a) Klientem je rodina v celé mezigenerační šíři, jejíž členové se ocitli v tíživé sociální situaci vlivem vnějších či vnitřních okolností a nezvládnutých mezilidských vztahů (párová, rodinná problematika v plné šíři). b) Klientem je rodina s dětmi, jejichž psychosomatický vývoj je ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nejsou schopni bez vnější pomoci překonat nebo existují další rizika ohrožení vývoje dítěte/dětí (rodinná, sociální problematika v plné šíři). 2. Osoby v krizi: Klientem je jednotlivec, popř. partneři se sníženou schopností řešit svou nepříznivou sociální situaci vlastními prostředky bez vnější podpory a pomoci (osobní, párová problematika v plné šíři). 3. Děti a mládež ve věku od 11 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy: Klientem jsou děti a mládež, jejichž vývoj je ohrožen působením sociálně problematického prostředí a jsou tak vystaveni zvýšenému riziku sociální maladaptace (osobní, rodinná problematika). 4. Osoby ohrožené domácím násilím: Jde o osoby vystavené psychickému či fyzickému násilí v rámci své rodiny nebo obydlí (individuální, párová, rodinná, sociální problematika). Odborné sociální poradenství je poskytováno v následné péči. Věkové omezení cílové skupiny: Psychocentrum - manželská a rodinná poradna Kraje Vysočina poskytuje služby manželského a rodinného poradenství a terapie klientům od 11 let věku.

30

Specifikace věkové kategorie klientů: Starší děti (11 - 15 let) - klientem se stává starší dítě, které samo vyhledá službu. Organizace si vyhrazuje právo informovat o této skutečnosti zákonného zástupce dítěte, popř. OSPOD příslušné obce, a to v případě, je-li toto nezbytně nutné. Dorost (16 - 18 let) - klientem se stává dospívající mládež, která sama vyhledá službu. Organizace

si vyhrazuje

právo informovat

o této skutečnosti zákonného zástupce

dospívající mládeže, popř. OSPOD příslušné obce, a to v případě, je-li toto nezbytně nutné. Mladší dospělí (19 - 26 let) - klientem se stávají mladí dospělí lidé, kteří spadají do výše uvedených cílových skupin. Dospělí (27 - 64 let) - klientem se stávají dospělí lidé, kteří spadají do výše uvedených cílových skupin. Mladší senioři (65 - 80 let) - klientem se stávají mladší senioři, kteří spadají do výše uvedených cílových skupin. Starší senioři (nad 80 let) - klientem se stávají mladí starší senioři, kteří spadají do výše uvedených cílových skupin.

4.3 Specifikace cílových skupin pro SPOD a NRP 1. Klientem je rodina s dítětem/dětmi, jejichž psychosomatický vývoj je ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nejsou schopni bez vnější pomoci překonat a existují další rizika ohrožení vývoje dítěte/dětí. Dle metodiky KÚ Kraje Vysočina jde o rodiny, jimž může být uložena povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení - zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění s účinností od 1. 6. 2006. § 12, odst. 1, písm. a, b (rodinná, sociální problematika v plné šíři). 2. Klientem jsou děti a mládež, jejichž vývoj je ohrožen působením sociálně problematického prostředí a jsou tak vystaveni zvýšenému riziku sociální maladaptace. Jedná se o řešení situace dětí žijících v konfliktních vztazích mezi rodiči, popř. vychovateli,

jimž

může

být

uložena povinnost

využít

pomoc 31

odborného poradenského zařízení - novelizace zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí s účinností od 1. 6. 2006. § 12, odst. 1, písm. a, b (rodinná, sociální problematika v plné šíři). 3. Žadatelé o náhradní rodinnou péči: Klientem jsou osoby, které požádaly o osvojení dítěte nebo o pěstounskou péči.

4.4 Krizová pomoc - služby Intervenčního centra je poskytována dle § 60 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění a dle zákona č. 29/2007 Sb. a) Sociálně terapeutické činnosti - krizová intervence a další socioterapeutické činnosti,

jejichž

poskytování

vede

k překonání

krizového stavu

a zahájení

následného terapeutického procesu. b) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: - pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, - pomoc při vyřizování běžných záležitostí.

4.5 Specifikace cílových skupin pro Intervenční centrum Ohroženými osobami mohou být: -

osoby

ohrožené

násilným

chováním

osoby

vykázané

na základě

vydání

policejního záznamu o vykázání, - osoby ohrožené domácím násilím, které požádaly o pomoc intervenční centrum, - osoby ohrožené domácím násilím, které intervenční centrum kontaktuje bezprostředně poté, co se o ohrožení osoby násilným chováním dozví, - osoby hledající informace o domácím násilí,

32

- osoby ohrožené nebezpečným pronásledováním ze strany bývalého partnera, případně blízkých osob, které s osobou ohroženou dříve sdílely společnou domácnost, případně byly v intimním vztahu. 1. Cílovou skupinou služby intervenčního centra jsou osoby ohrožené násilným chováním ze strany osob blízkých nebo osob žijících s nimi ve společném obydlí, které se nachází zejména na území kraje Vysočina a jsou starší 18 let. Na základě změny registrace došlo k 15. 4. 2010 k rozšíření cílové skupiny uživatelů a to tak, že do cílové skupiny uživatelů spadají osoby již od 16-ti let. 2. Do cílové skupiny též spadají osoby blízké a příbuzné osob ohrožených v případě, že: a) doprovázejí osobu ohroženou, která si přeje jejich přítomnost při osobní konzultaci a konzultant nazná, že účast této osoby bude pro osobní konzultaci přínosná, b) jsou nebo byly v minulosti ohroženy domácím násilím a tento fakt má negativní dopad na kvalitu jejich života. 3. v rámci preventivního působení Intervenčního centra do cílové skupiny spadají i studenti sekundárního a terciárního stupně školství.

4.6 Věcné plnění hlavního úkolu Hlavní cíle pro odborné sociální poradenství poskytované formou manželského, rodinného poradenství a terapie: Posílení psychického stavu jednotlivce, integrita osobnosti. Stabilizace

manželského

a partnerského života nebo vyrovnávání

se

se

situací

z psychologického a sociálně právního hlediska v případě rozchodu. Posílení a stabilizace rodinných vztahů, pomoc při řešení rodinných problémů v celé mezigenerační šíři. Pomoc a intervence při řešení sociálních problémů jednotlivce, páru, rodiny či jiného společenství, a to v kontextu širší sociální situace.

33

Konkrétní cíle pro SPOD a NRP Posílení a stabilizace rodinných vztahů, pomoc při řešení rodinných problémů v celé mezigenerační šíři se zaměřením na ochranu dítěte. Pomoc a intervence při řešení sociálních problémů jednotlivce, páru, rodiny či jiného společenství, a to v kontextu širší sociální situace. Posuzování žadatelů o NRP. Preventivní a následné vedení žadatelů o NRP. Stanovených cílů zařízení dosahuje prostřednictvím komplexu služeb: Základní sociální poradenství Obsahem základního sociálního poradenství je informování o poskytované, navazující službě,

o běžně

dostupných

zdrojích

pomoci

a o možnosti spolupráce

s blízkými osobami. Služba je poskytována osobním, telefonickým či elektronickým kontaktem formou informací v elektronické, v tištěné podobě (www.psychocentrum.cz, informační brožura, Základní informace pro zájemce o službu dostupné v čekárnách pracovišť). Odborné sociální poradenství a) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím - psychologické a sociální vedení, poradenská činnost, vedení terapeutických a tréninkových skupin, spolupráce s návaznými institucemi. b) Sociálně terapeutické činnosti - psychologické (manželské a rodinné) poradenství, psychoterapie a psychoterapeutické vedení včetně pomocných psychoterapeutických technik, sociální poradenství a socioterapie, techniky mediace, psychologická diagnostická činnost formou psychologického vyšetření. c) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí (sociálně právní a psychologické intervence), 34

2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím (psychologické a sociální vedení, podpůrná krizové intervence, techniky mediace, tréninky specifických dovedností - osvětová, edukativní, přednášková činnost, spolupráce s návaznými institucemi).

4.7 Hodnocení spokojenosti klientů se službou MRP Mechanismus vyhodnocení je následující – vyhodnocení se provádí z počtu uzavřených záznamových archů dle kódů 1- pozitivně , 2- částečně , 3- negativně (týká se shody výsledků poskytování služby s dosažením cíle klienta). Z celkového počtu uzavřených případů s kódy 1-3 se následně vypočítá % uzavřených případů s kódy 1,2,3. Výchozím indikátorem úspěšnosti poskytování služby je 50% shoda výsledků poskytování služby s dosažením cíle klienta. Výsledné zhodnocení je každoročně uváděno ve Výroční zprávě. Dílčí cíle jsou vyhodnocovány rovněž k 31. 12. a rovněž jsou součástí výroční zprávy za příslušný rok. Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.

Tabulka 1 Hodnocení spokojenosti klientů (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) Hodnocení spokojenosti pozitivně vyřešené částečně vyřešené nevyřešené přerušena spolupráce předáno jiné instituci

2007

2008

2009

2010

2011

321

543

353

369

327

98

239

135

123

163

9

40

14

8

4

84

198

86

78

102

64

97

65

60

60

nehodnoceno /proběhl pouze vstup nebo byla poskytnuta jednorázová informace/ nedoporučeno- unilaterální osvojení, změny příjmení

89

149

23

55

40

2

0

1

0

3

doporučeno-unilaterální osvojení, změny příjmení CELKEM

29

32

5

36

36

696

1298

682

729

735

35

600 400 200 0

2007

2011 2009

2008

2007

2009 2010 2011

Graf 1 Hodnocení spokojenosti klientů (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní)

Psychocentrum – manželská a rodinná poradna Kraje Vysočina, p. o. zájemce a klienty informuje o možnosti vyjádřit spokojenost či nespokojenost prostřednictvím Informací pro zájemce o službu. Klienti mají v čekárně Psychocentra k dispozici Knihu přání a stížností, kde mohou napsat svá vyjádření a poté je vhodit do schránky. Pracovníci pravidelně podněty od klientů vyhodnocují. Poskytovatel zapojuje do hodnocení poskytované sociální služby také zaměstnance a další zainteresované fyzické a právnické osoby. Všichni pracovníci Psychocentra – manželské a rodinné poradny Kraje Vysočina, p. o. mají

možnost

vyjádřit

svojí

spokojenost

nebo nespokojenost

prostřednictvím

anonymního dotazníku. Anonymní dotazník je každoročně vyhodnocován. Poskytovatel využívá stížností na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociální služby. Případné

stížnosti na kvalitu

nebo způsob

poskytování

sociální

služby

jsou

Psychocentrem – manželskou a rodinnou poradnou kraje Vysočina, p. o. vnímány kladně, protože mohou vést ke zvyšování kvality poskytování sociální služby.

36

4.8 Členění Psychocentra 1) Psychocentrum se podle charakteru pracovních činností vnitřně člení na následující organizační útvary a pracoviště: 1.

ředitel

2.

oddělení ekonomicko-provozní

3.

oddělení náhradní rodinné péče

4.

jednotlivá

pracoviště

odborného sociálního poradenství

a sociálně-právní

ochrany dětí, a to: •

pracoviště Jihlava

•

pracoviště Třebíč

•

pracoviště Žďár nad Sázavou

•

pracoviště Pelhřimov

•

pracoviště Havlíčkův Brod

5.

pracoviště Intervenční centrum

2) Psychocentrum je vnitřně strukturováno na 6 pracovišť: Pět pracovišť poskytuje odborné sociální poradenství a vykonává sociálně-právní ochranu dětí.

V čele

pracovišť

Žďár nad Sázavou

a Třebíč

stojí

vedoucí

těchto pracovišť, kteří jsou odpovědní za plnění úkolů svěřených příslušnému pracovišti. Funkci vedoucího pracoviště Jihlava vykonává ředitel Psychocentra. Služby na pracovišti Havlíčkův Brod a Pelhřimov jsou zajištěny činností odborného pracovníka Psychocentra, a to v minimálně nezbytném rozsahu. Funkci vedoucího těchto dvou pracovišť zajišťuje ředitel Psychocentra. Jedno pracoviště poskytuje krizovou pomoc osobám ohroženým domácím násilím, a to pracoviště Intervenční centrum, sídlí v Jihlavě s působností pro celý kraj Vysočina

37

a detašovaným pracovištěm v Havlíčkově Brodě. V čele pracoviště stojí vedoucí pracoviště Intervenční centrum. Organizačně, metodicky a ekonomicky je Psychocentrum řízeno z pracoviště Jihlava. 3) V přímé řídící působnosti ředitele Psychocentra jsou následující oddělení: a)

oddělení ekonomicko-provozní,

b)

oddělení náhradní rodinné péče.

4.9 Zdroje financování Intervenční centrum je jako jediná služba financováno z OP LZZ 2007-2013

„Globálním

cílem

OP

LZZ

pro období

2007-2013

je

zvýšit

zaměstnanost

a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. Celková

alokace

na OP

LZZ

pro období

2007-2013

činí

2,1 mld.

€.

Míra spolufinancování OP LZZ z ESF dosáhne 85 %, zbývajících 15 % bude hrazeno ze státního rozpočtu ČR. Prostředky bude možné čerpat do konce roku 2015. Horizontální

témata (jdou

napříč

všemi operačními programy

a měla by

být

respektována všemi žadateli): rovné příležitosti udržitelný rozvoj Prioritní osy OP LZZ OP LZZ obsahuje 5 věcných prioritních os rozdělujících program na tematické logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy aktivit mohou být podpořeny a cílové skupiny, pro které je podpora určena. Prioritní osa 1 – Adaptabilita 38

Prioritní osa 2 – Aktivní politiky trhu práce Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti Prioritní osa 4 – Veřejná správa a veřejné služby Prioritní osa 5 – Mezinárodní spolupráce “ (www.esfcr.cz, http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz ,cit. 2012-03-18) Ostatních pět služeb je financováno ze dvou zdrojů a to - MPSV a Kraj Vysočina „Dotace ze státního rozpočtu (kapitoly MPSV) se poskytuje k financování běžných výdajů, které souvisejí s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým

plánem

rozvoje

sociálních

služeb

kraje,

tj.

bude

podporováno poskytování sociálních služeb, které jsou součástí střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb krajů (výjimku tvoří sociální služby s celostátní působností). Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje na financování základních druhů a forem sociálních

služeb

v rozsahu

stanoveném

základními činnostmi při poskytování

sociálních služeb pro příslušný druh sociální služby, jejichž výčet a charakteristiky jsou uvedeny v části třetí, hlavě I, díle 2 až 4 zákona o sociálních službách. Program podpory a – podpora poskytování sociálních služeb, které mají místní či regionální

charakter,

poskytovaných

uživatelům

s místními či regionálními potřebami (podpora podle

§

101

služeb

v souladu

zákona o sociálních

službách). Všeobecné podmínky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu 1. Na dotaci ze státního rozpočtu není právní nárok. Dotace jsou poskytovány na základě § 14 zákona o rozpočtových pravidlech. 2. O dotaci může požádat a dotaci lze poskytnout pouze poskytovateli sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách). Žádost nelze podat a dotaci nelze poskytnout v případě, že organizace nemá oprávnění k poskytování

sociálních

služeb

(registraci)

a/nebo není

zapsána

v registru

poskytovatelů sociálních služeb. 39

3. Podmínkou poskytnutí dotace je sídlo žadatele na území České republiky a realizace jím poskytovaných sociálních služeb na území České republiky. Uvedené subjekty musí vykonávat činnost v oblasti poskytování sociálních služeb určenou osobám, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci (viz okruh oprávněných osob podle § 4 zákona o sociálních službách). 4. Dotaci lze poskytnout jen těm poskytovatelům sociálních služeb, kteří nemají závazky po lhůtě splatnosti vůči orgánům státní správy, samosprávy a zdravotním pojišťovnám. Tato skutečnost

musí

být

poskytovatelem

sociální

služby

deklarována formou

čestného prohlášení při podání žádosti (viz část VI, bod 6 písmeno c) této metodiky, tj. toto čestné prohlášení je součástí elektronické žádosti o dotaci). 5. Dotace je poskytována bezhotovostně na účet žadatele zřízený u peněžního ústavu. 6. Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí

dotace

ze

státního rozpočtu.

Žádost

musí

být

zpracována

a podána prostřednictvím internetové aplikace OKslužby – poskytovatel. 7. Dotace ze státního rozpočtu se poskytovateli sociální služby poskytuje jen na úhradu nezbytně nutných nákladů provozované sociální služby. 8. Poskytovatel sociální služby nesmí z poskytnuté dotace ze státního rozpočtu poskytovat finanční prostředky jiným právnickým nebo fyzickým osobám, pokud se nejedná o úhradu spojenou s realizací činností, na které byly prostředky uvolněny. 9. Poskytovatel sociální služby smí prostředky dotace ze státního rozpočtu použít pouze na úhradu nákladů na poskytování základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu

stanoveném

základními činnostmi při poskytování

sociálních

služeb

pro příslušný druh sociální služby podle zákona o sociálních službách. v případě domovů pro osoby se zdravotním postižením (§ 48 zákona o sociálních službách) lze prostředky dotace použít i na osobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé

služby

poskytované

nezaopatřeným

dětem

podle

§

48

odst.

3

zákona o sociálních službách. 10. Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách). 40

11. Z poskytnuté dotace lze hradit (tzv. uznatelné náklady/výdaje): a) osobní náklady – včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance, a dalších osobních nákladů, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět. Jedná se o náklady na zaměstnance zajišťující činnost zařízení sociální služby či poskytování sociální služby (např. vedoucí pracovníci, administrativní – např. sekretářka, účetní, a provozní pracovníci – např. kuchaři, pradleny, uklízeči atd.) a náklady na zaměstnance, kteří vykonávají odbornou činnost v sociálních službách podle §115 písm. a), b, d, e) zákona o sociálních službách, přičemž tyto výdaje musí odpovídat nominálním mzdám, event. platům a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem a nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném místě a čase. Předchozí odstavce platí obdobně v případě pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. b) provozní náklady, které jsou nezbytné pro poskytování sociální služby v rozsahu stanoveném podle bodu 9 a které jsou identifikovatelné, účetně evidované, ověřitelné, podložené originálními dokumenty a uvedené v rozpočtu schválené žádosti a jejich výše nepřesahuje obvyklou výši v daném místě a čase: ba) nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku s dobou použitelnosti více než 1 rok,

o kterém

účetní

jednotka rozhodla,

že

jej

nebude

účtovat

na účtech

dlouhodobého majetku (účtová třída 0) do povinné stanovené částky 40 000,- Kč, bb) nákup drobného dlouhodobého nehmotného majetku s dobou použitelnosti více než 1 rok, o kterém účetní jednotka rozhodla, že jej nebude účtovat na účtech dlouhodobého majetku (účtová třída 0) do povinné stanovené částky 60.000,- Kč, bc) spotřebované nákupy (spotřeba materiálu – kancelářské potřeby, pohonné hmoty, potraviny v souvislosti se zajištěním základní činnosti – poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, čisticí prostředky apod.), bd) služby: - energie, - telefony, internet, poštovné, ostatní spoje, 41

- nájemné, - právní a ekonomické služby, - opravy a udržování, - školení a kurzy v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách zaměřené na obnovení, upevnění a doplnění kvalifikace a v oblasti vzdělávání vedoucích pracovníků podle zákona o sociálních službách, - cestovní náhrady v souvislosti s poskytováním sociální služby, případně v souvislosti s účastí zaměstnanců poskytovatele sociální služby na školeních a kurzech podle předchozího bodu (výdaje na pracovní cesty zahrnují jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné

a nutné

vedlejší

výdaje

zaměstnanců

poskytovatele

sociální

služby

za předpokladu, že náhrady vyplacené zaměstnancům jsou stanoveny v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), - ostatní služby pokud souvisejí s poskytováním základních činností sociální služby. ve znění pozdějších předpisů. 12. Z poskytnuté dotace poskytovatel sociální služby nesmí hradit tyto náklady (tzv. neuznatelné náklady): a) nesouvisející s poskytováním základních činností, b) na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

(dlouhodobým

hmotným

majetkem

se

rozumí

majetek,

jehož

doba použitelnosti je delší než jeden rok a vstupní cena vyšší než 40.000,-Kč; dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a vstupní cena vyšší než 60.000,-Kč), c) odpisy majetku a ostatní náklady spadající pod účtovou skupinu číslo 55, d) na reprezentaci, e) na činnost funkcionářů (např. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, cestovní náhrady apod.), 42

f) ostatní sociální pojištění a ostatní sociální náklady na zaměstnance, ke kterým nejsou zaměstnavatelé povinni podle zvláštních právních předpisů (příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím a pracovním výročím, příspěvky na rekreaci apod.), g) členské poplatky/příspěvky v institucích/asociacích a jiné náklady spadající pod účtovou skupinu číslo 58, h) finanční leasing, i) tvorbu kapitálového jmění (zisku), j) zahraniční pracovní cesty, k) výzkum a vývoj, l) provedení účetního auditu – mimo případů, kdy je audit povinně vyžadován, m) daně a poplatky – účtová skupina 53 – daň silniční, daň z nemovitostí, ostatní daně a poplatky (tj. daň darovací, daň dědická, daň z převodu nemovitostí, správní poplatky, poplatky za znečištění ovzduší, poplatky za televizi a rozhlas apod.), n) DPH, o jejíž vrácení je možné podle příslušného právního předpisu žádat, o) smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpisy nedobytných pohledávek, úroky, kursové ztráty, dary, manka a škody, bankovní poplatky, jiné ostatní náklady spadající pod účtovou skupinu 54, p) na školení a kurzy, které nejsou zaměřeny na oblast dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách zaměřené na obnovení, upevnění a doplnění

kvalifikace

a na oblast

vzdělávání

vedoucích

pracovníků

dle

zákona o sociálních službách, a na pořádání workshopů, teambuildingů, výjezdních zasedání apod., q) nespecifikované náklady (tj. výdaje, které nelze účetně doložit). 13. Z poskytnuté dotace nelze hradit náklady na zdravotní péči poskytovanou podle § 36 zákona o sociálních službách. Tato péče je hrazena podle § 17a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 43

14. Poskytnutou dotaci lze použít od 1. 1. do 31. 12. roku, na který je dotace poskytnuta, neurčí-li rozhodnutí o poskytnutí dotace jinak. 15. Financování sociálních služeb je vícezdrojové. Při stanovení výše dotace se zohledňuje úhrada ze strany uživatelů sociální služby (pozn. v případě sociálních služeb poskytovaných za úhradu od uživatelů sociální služby podle zákona o sociálních službách) a výše finančních transferů poskytovaných z rozpočtů samospráv a dalších zdrojů.“(www.mpsv.cz/http://www.mpsv.cz/files/clanky/9373/Metodika_291210.pdf, cit.2012-03-14)

44

5 Hospodaření organizace Následující kapitola vychází z interních materiálů Psychocentra.

5.1 Plnění závazných ukazatelů finančních vztahů k rozpočtu krajského úřadu pro rok 2011 Usnesením Zastupitelstva kraje Vysočina č. 0513/07/2010/ZK ze dne 14. 12. 2010, č. 0247/03/2011/ ZK ze dne 10. 5. 2011 a usnesením Rady Kraje Vysočina č. 0699/15/2011/RK ze dne 26. 4. 2011, usnesením Rady Kraje Vysočina č. 1964/39/2011RK ze dne 29. 11. 2011 byly organizaci schváleny závazné ukazatele finančního vztahu k rozpočtu kraje na rok 2011 ve výši: 1. Provozní dotace

2 184 tis. Kč

2. Odvod z investičního fondu

268 tis. Kč

3. Usměrňování platů dle § 5, odst. 1, písm. a) nař. vl. č. 447/2000 Sb. – absolutní limit

5 337 tis. Kč

Stanovené závazné ukazatele finančního vztahu k rozpočtu kraje byly v roce 2011 dodrženy.

Dne

29.

12.

byla uzavřena Smlouva o zajištění

2009

sociální

služby

Intervenčního centra z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, která se vztahuje na období 2010 – 2013 v celkové částce 8. 389,40 tis. Kč, v roce 2011 činila částka na provoz

IC

2.104,00

tis.

Kč

(hrazena byla dotací

zřizovatele

672 – 2.104,00 tis. Kč).

Rozhodnutím

MPSV č.

k žádosti evidenční

1

byla poskytnuta neinvestiční

číslo A0119/2011

na program:

dotace

na rok 2011

Podpora sociálních

služeb

s regionální působností – Kraj Vysočina – účelové určení: poskytování sociálních služeb – celková výše poskytnuté dotace: 5 064 tis. Kč, z toho: 45

Tabulka 2 Dotace MPSV dle služeb (Zdroj: Psychocentrum, upracování vlastní) Ev.č. služby

Název sociální služby

Druh služby

4794871 6901958 8122597

Intervenční centra Psychocentrum MRP Jihlava Psychocentrum MRP Žďár n/S Psychocentrum MRP Třebíč Psychocentrum MRP Pelhřimov Psychocentrum MRP Havl.Brod

krizová pomoc sociální poradenství sociální poradenství

Poskytnutá dotace v Kč 0 2 079 000 1 625 000

sociální poradenství sociální poradenství

1 255 000 50 000

sociální poradenství

55 000

4252841 8639934 4339432

Tabulka 3 Plán a čerpání dotací (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) Roční plán 2011 (výnosy)

Čerpání k 31.12.2011 (náklady)

Výsledek

MPSV dotace soc. poradenství

5 064 tis.

5 064 tis.

0 tis.

OP LZZ krizová pomoc IC

2 104 tis.

2 104 tis.

0 tis.

Dotace zřizovatele Celkem

2 184 tis.

1 986 tis.

198 tis.

9 352 tis.

9 154 tis.

198 tis.

Výsledek hospodaření k 31. 12. 2011 = 197 650,28 Kč

Tabulka 4 Dotace z rozpočtu ministerstva (v Kč) (Zdroj: Psychocentrum) Účet č. 672

Částka v Kč 5 064 000

Účel

Poskytovatel

MPSV Neinvestiční dotace 2011 – ÚZ 13305 - 4794871 IC Jihlava

672

2 184 000

672

2 104 111

0

- 6901958 soc. poradenství Jihlava

2 079 000

- 8122597 soc. poradenství Žďár n/S

1 625 000

- 4252841 soc. poradenství Třebíč

1 255 000

- 8639934 soc. poradenství Pelhřimov

50 000

- 4339432 soc. poradenství Havl. Brod

55 000

KÚ soc. poradenství JI, ZR, TR, PE, HB Operační program LZZ individuální projekt IC

46

Čerpání nákladů na platy k 31. 12. 2011 Stanovený absolutní limit prostředků na platy ve výši 5 337 tis.: Tabulka 5 Čerpání nákladů na platy (Zdroj: Psychocentrum)

Soc.služba

4794871 IC 6901958 JI 8122597 ZR 4252841 TR 8639934 PE 4339432HB CELKEM

Plán Kč v tis. Dotace MPSV 1392,33 1012,00 834,15 34,50 37,00 3309,98

Zřizovatel Celkem 1317,00 607,67 0,00 9,85 50,50 42,00 2027,02

1317,00 2000,00 1012,00 844,00 85,00 79,00 5337,00

Čerpání Kč v tis. Dot. Zřizovatel MPSV 1233,50 1392,33 600,07 1012,00 15,75 834,15 0,00 34,50 49,94 37,00 44,26 3309,98 1943,52

Celkem 1233,50 1992,40 1027,75 834,15 84,44 81,26 5253,50

tj. úspora proti plánu 83,50 tis. Kč – ovlivněna nenaplněním plánu pracovníků Intervenčního centra. Plánovaný celkový přepočtený počet zaměstnanců na rok 2011 16,5 byl ve skutečnosti naplněn na 16,3 zaměstnance – průměrná mzda 26 858 Kč.

5.2 Komentář k čerpání dotace MPSV v roce 2011 U všech poskytovaných sociálních služeb „Sociální poradenství“ byla dotace v celkové výši 5 064 tis. Kč čerpaná v plné výši a v členění schváleném MPSV. Dotace MPSV byla čerpána v souladu s provedenými úpravami schválenými MPSV – akceptovaná optimalizace 28. 11. 2011, 22. 12. 2011. Hospodaření Psychocentra – MRP Kraje Vysočina, příspěvkové organizace probíhalo v roce 2011 v souladu s ukazateli stanovenými zřizovatelem, v rámci dotace přidělené MPSV na rok 2011 na poskytování sociálních služeb (A0119/2011), dotace poskytnuté zřizovatelem a provozních prostředků z OP LZZ na individuální projekt Intervenčního centra se snahou o maximálně úsporné vynakládání přidělených prostředků.

5.3 Fondové hospodaření organizace Organizace tvoří a hospodaří s fondy:

47

411 – Fond odměn V roce 2011 byl fond odměn tvořen počátečním zůstatkem ve výši 27,50 tis. Kč. V roce 2011 nebyl proveden příděl do fondu a nebyl použit – zůstatek = 27,50 tis. Kč. 414 – Fond rezervní Počáteční zůstatek fondu rezervního k 1. 1. 2011 byl 0,30 tis. Kč. V roce 2011 nebyl proveden příděl do fondu a nebyl použit – zůstatek fondu k 31. 12. 2011 je 0,30 tis. Kč. 416 – Fond investiční Počáteční stav k 1. 1. 2011

146,44 tis. Kč

Tvorba v roce 2011 – odpisy

183,13 tis. Kč

Čerpání v roce 2011 – odvod odpisů v plánované výši do rozpočtu zřizovatele Mimořádný odvod

62,00 tis. Kč 206,00 tis. Kč

Zůstatek k 31. 12. 2011

61,57 tis. Kč

412 – Fond kulturních a sociálních potřeb Počáteční stav k 1. 1. 2011

68,58 tis. Kč

Tvorba – příděl 1 % z vyplac. mezd 2011

52,54 tis. Kč

Čerpání – stravenky

79,48 tis. Kč

- dary – životní a prac. jubilea Zůstatek FKSP k 31. 12. 2011

Hospodaření

s fondy

probíhá

4,27 tis. Kč 37,37 tis. Kč

v organizaci

v souladu

s platnými

Směrnicemi

Psychocentra – MRP Kraje Vysočina, vydanými v návaznosti na platné právní předpisy.

48

Hospodářská (doplňková) činnost V souladu se Zřizovací listinou – čl. IV. neprovozovala organizace v roce 2011 hospodářskou činnost. Roční účetní závěrka Účetní závěrka za rok 2011 byla zpracována v souladu s pokyny k řádné účetní závěrce k 31. 12. 2011 vydanými dne 10. 1. 2012 a právními předpisy: - zákonem č. 304/2008 Sb. byl novelizován zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví s účinností od 1. 1. 2010 za účelem vytvoření účetnictví státu; - vyhláška č. 433/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (tzv. technická vyhláška); - vyhláška č. 436/2011 Sb., a vyhláška č. 403/2011 Sb., kterými se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro některé vybrané účetní jednotky; - vyhláška č. 403/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti; - České účetní standardy č. 701 – 707 platné pro rok 2011, které byly vydány ve Finančním zpravodaji č. 9/2011. Vedení majetkové evidence a inventarizace majetku, závazků a pohledávek Majetková evidence je vedena v organizaci v souladu s vnitřní Směrnicí pro vedení majetku a k provádění inventarizace majetku a závazků Psychocentra – MRP Kraje Vysočina ve znění pozdějších dodatků, platnou od 1. 1. 2004. Řádná

inventarizace

v organizaci provedena

majetku, s vyčíslením

cenin, stavu

zásob, k 31.

pohledávek 12.

2011

a závazků v rozsahu,

byla jak je 49

uloženo zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Nebyly zjištěny inventarizační rozdíly.

5.4 Kontrola hospodaření organizace Psychocentrum – MRP Kraje Vysočina přijalo Pravidla rady kraje Vysočina k zavedení systému finanční kontroly u příspěvkových organizací zřízených Krajem Vysočina v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších změn a doplňků a s vyhláškou

v souladu

č.

Pravidla byla projednána na jednání

416/2004 Rady

Kraje

Sb.,

v platném

Vysočina dne

8.

znění. 4.

2003

a schválena usnesením 327/12/2003/RK. Na základě těchto pravidel byl vypracován a zaveden Vnitřní kontrolní systém Psychocentra – MRP Kraje Vysočina. Systém funguje od zřízení příspěvkové organizace dne 1. 1. 2004. Lze jej považovat za přiměřený a účinný pro fungování hospodárného, efektivního a účelného výkonu veřejné správy. Výsledky prováděných kontrol nevykazovaly žádné závady. Dodatkem č. 2 Zřizovací listiny schváleným usnesením Zastupitelstva Kraje Vysočina č. 0414/06/2005/ZK dne 20. 9. 2005 s účinností od 1. 10. 2005 není organizace povinna zřídit útvar interního auditu v rámci svého vnitřního kontrolního systému. Zřizovatel nahrazuje funkci interního auditu výkonem veřejnoprávní kontroly. V souladu s Rozhodnutím o poskytnutí neinvestiční dotace na rok 2010, čl. III. bod 22 byl proveden v organizaci 20. 7. 2010 audit. Zpráva auditora o ověření účetní závěrky k 31.

12.

2010

a o způsobu

účtování

a použití

dotace

MPSV ČR

byla zaslána jako povinná příloha k vyúčtování dotace. V jednom vyhotovení je založena

u účetních

dokladů

organizace

za rok 2010.

20.

10.

2011

bylo provedeno auditorem dílčí ověření účetnictví a finančního hospodaření za období 1. 1. – 30. 9. 2011 ke způsobu účtování a použití dotace MPSV ČR poskytnuté na rok 2011.

50

Dne 3. 10. 2011 byla provedena pověřenými pracovníky KÚ Kraje Vysočina, sociálního odboru, oddělení sociálních služeb kontrola činnosti a čerpání finančních prostředků z OP LZZ - pracoviště Intervenční centrum – zápis z kontroly. Ve dnech 28. – 29. 11. 2011 byla provedena veřejnosprávní kontrola zřizovatelem – Krajským úřadem Kraje Vysočina, odborem sociálních věcí – protokol o výsledku kontroly č. 72/2011. k odstranění nedostatků (formálního charakteru, neovlivňujících finanční hospodaření organizace) bylo uloženo přijmout k 31. 1. 2012 opatření. Dne 5. 12. 2011 byla zahájena Finančním úřadem Jihlava kontrola čerpání dotací na sociální služby poskytovaných z MPSV za roky 2007 - 2010. Kontrola nebyla k 31. 12. 2011 ukončena – protokol o výsledku kontroly bude vystaven po skončení kontroly v roce 2012.

Dne 14. 2. 2011 byla provedena v organizaci na úseku

personálním a zpracování mezd externí kontrola pojistného VZP Jihlava za období 1. 6. 2008 – 20. 1. 2011. Dle závěrečného protokolu č. j. 109/11 ze dne 3. 2. 2011 nebyly

zjištěny

přeplatky

ani nedoplatky

pojistného ani jiné

závady.

Nebyla uložena opatření k nápravě.

51

5.5 Analýza hospodaření 2007 – 2011 Finanční analýza v sobě zahrnuje spoustu metod, díky nimž jsme schopni poměřit získané údaje a navzájem je mezi sebou porovnat. Na základě finanční analýzy můžeme zhodnotit minulost, současnost finančního hospodaření podniku a také jsme schopni předpokládat budoucnost. Horizontální analýza Analýza trendů porovnává jednotlivé položky účetních výkazů za danou dobu v časové linii. Porovnávání se provádí horizontálně po řádcích rozvahy prostřednictvím absolutních a procentních změn jednotlivých položek vzhledem k předem stanovenému roku. Pro přehlednost je možné uvádět řetězové a bazické indexy, kdy řetězový index nám srovnává údaje sledovaného roku s rokem předcházejícím u dané výkazové položky, kdežto bazický index srovnává údaje sledovaného roku k roku základnímu. Hledáme odpověď na dvě základní otázky: O kolik jednotek se změnila příslušná položka v čase? – (absolutní změna) O kolik % se změnila příslušná položka v čase? – (procentní změna) Díky takto sestavené analýze jsou patrné nejzávažnější změny jednotlivých položek výkazů a jejich hlavní příčiny. Dále lze zjistit dlouhodobé trendy jednotlivých položek a posoudit

jejich

dosavadní

vývoj

a vývoj

do

blízké

budoucnosti.

(Jiříček, Morávková, 2008) Procentní rozbor – vertikální analýza V této metodě převádíme položky výkazů v absolutních hodnotách na jejich relativní procentní vyjádření, kdy jednotlivé položky znázorňují procentuální podíly základny, která má hodnotu 100 %. Nevýhodou tohoto rozboru je, že pouze konstatuje změny, ale neukazuje na jejich příčiny. (Grünwald, Holečková 1997) Odpovídá na otázky: Z jakých položek se skládá daná skupina? Jaký je podíl položky ve skupině? 52

Tabulka 6 Hospodaření MRP v tis. Kč (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní)

Finanční plán v tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

Hlavní

Hlavní

Hlavní

Hlavní

Hlavní

činnost

činnost

činnost

činnost

činnost

Tržby za vlastní výrobky /úč. 601/

0

0

0

0

0

Tržby z prodeje služeb /úč. 602/

0

0

0

1 418

0

Tržby za prodané zboží /úč. 604/

0

0

0

0

0

Aktivace /sesk.úč. 62/

0

0

0

0

0

23

70

8

408

0

Ostatní výnosy /sesk.úč. 64/ z toho: zúčtování fondů /úč.648/

13

0

0

408

0

Tržby z prodeje majetku /sesk.úč.65/

0

0

0

0

0

z toho: tržby z prodeje dlouhod. majetku /úč. 651/

0

0

0

0

0

Provozní dotace /úč. 691/

6 819

7 472

7 960

7 164

9 352

- příspěvek na provoz z KrÚ

1 107

1 355

1 348

1 355

2 184

- dotace z MPSV

5 712

6 117

6 612

5 064

5 064

0

0

0

745

2104

6 842

7 542

7 968

8 990

9 352

Spotřeba materiálu /úč. 501/

238

590

491

399

233

z toho: nákup drobného dlouhod. hm. majetku

118

392

294

179

25

Spotřeba energie /úč. 502/

208

165

245

284

239

- Operační program LZZ Výnosy celkem

Spotřeba ostat. nesklad. dodávek /úč. 503/

0

0

0

0

0

70

95

102

130

138

1 264

847

847

867

817

540

85

38

70

56

724

762

809

797

757

4 936

5 593

5 831

7 084

7 476

3 620

4 056

4 299

5 218

5 524

3 489

3 933

4 158

4 931

5 254

131

123

141

287

270

1 316

1 537

1 532

1 866

1 952

Daně a poplatky /sesk.úč. 53/

0

1

0

0

2

Ostatní náklady /sesk.úč. 54/

39

49

48

58

57

Odpisy, prodaný majetek /sesk.úč. 55/

84

102

126

168

183

z toho: odpisy dlouhodobého majetku /úč. 551/

84

102

126

168

183

0

0

0

0

0

6 839

7 442

7 690

8 990

9 154

575

535

527

573

583

3

100

278

0

198

293

283

285

314

335

Cestovné 512 Služby /sesk.úč. 51/ z toho: opravy a udržování /úč. 511/

ostatní služby /úč. 518/ Osobní náklady /sesk.úč. 52/ z toho: mzdové náklady /úč. 521/

v tom: platy zaměstnanců ostatní osobní náklady sociální pojištění /úč. 524-528/

Daň z příjmů /sesk.úč. 59/ Náklady celkem celkové náklady na 1 zaměstnance Hospodářský výsledek mzdové náklady na 1 zaměstnance

53

V tabulce jsou hodnoty výnosů a nákladů za roky 2007 – 2011, je zde vidět jak se měnily například náklady na DDHM, kdy se zejména v roce 2007 a 2008 vybavovaly nové prostory Intervenčního centra. U výnosů bylo v roce 2009 a 2010 Intervenční centrum financováno z EU OP LZZ, kdy část byla poskytnuta formou nakupovaných služeb a část jako dotace od zřizovatele. V roce 2010 byla z Krajského úřadu převedena služba Náhradní

rodinné

péče

a z toho důvodu

bylo nutné

zapojení

rezervního fondu na pokrytí vyšších provozních nákladů.

Tabulka 7 Vertikální analýza (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní)

Vertikální analýza Finanční plán v tis. Kč Tržby z prodeje služeb /úč. 602/

2007

%

2008

%

2009

%

2010

%

2011

%

0

0

0

0

0

0

1 418

15

0

0

23

0,33

70

1

8

0

408

5

0

0

Provozní dotace /úč. 691/

6 819

99,67

7 472

99

7 960

100

7 164

80

9 352

100

- příspěvek na provoz z KrÚ

1 107

16

1 355

18

1 348

17

1 355

15

2 184

23

- dotace z MPSV

5 712

83

6 117

81

6 612

83

5 064

56

5 064

54

0

0

0

0

0

0

745

8

2 104

22

6 842

100

7 542

100

7 968

100

8 990

100

9 352

100

Spotřeba materiálu /úč. 501/

238

3

590

8

491

6

399

4

233

3

Spotřeba energie /úč. 502/

208

3

165

2

245

3

284

3

239

3

70

1

95

1

102

1

130

1

138

2

1 264

18

847

11

847

11

867

10

826

9

540

8

85

1

38

0

70

1

56

1

724

11

762

10

809

11

797

9

770

8

4 936

72

5 593

75

5 831

76

7 084

79

7 476

82

3 620

53

4 056

55

4 299

56

5 218

58

5 524

60

3 489

51

3 933

53

4 158

54

4 931

55

5 254

57

131

2

123

2

141

2

287

3

270

3

1 316

19

1 537

21

1 532

20

1 866

21

1 952

21

Daně a poplatky /sesk.úč. 53/

0

0

1

0

0

0

0

0

2

0

Ostatní náklady /sesk.úč. 54/

39

1

49

1

48

1

58

1

57

1

Odpisy, prodaný majetek /sesk.úč. 55/

84

1

102

1

126

2

168

2

183

2

6 839

100

7 442

100

7 690

100

8 990

100

9 154

100

Ostatní výnosy /sesk.úč. 64/

- OP LZZ Výnosy celkem

Cestovné 512 Služby /sesk.úč. 51/ z toho: opravy a udržování /úč. 511/

ostatní služby /úč. 518/ Osobní náklady /sesk.úč. 52/ z toho: mzdové náklady /úč. 521/

v tom: platy zaměstnanců ostatní osobní náklady sociální pojištění /úč. 524-528/

Náklady celkem Hospodářský výsledek

3

100

278

0

198

54

Dotace MPSV byla v roce 2007 83 %, podobně tomu bylo i v letech 2008 a 2009, v roce

2010

došlo ke

změně

financování

Intervenčního centra,

které

bylo zařazeno do Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, tím se dotace MPSV snížila zhruba o 2 miliony korun, tyto finanční prostředky jsou poukazovány z EU na účet MPSV, dále na účet Kraje Vysočina a poté organizaci na základě čtvrtletně

vystavených

soupisek reálně

uskutečněných

výdajů.

V roce

2011

zůstala dotace MPSV na stejné výši roku 2010, což znamená, že nebyly zohledněny zvyšující se náklady na provoz organizace a tyto byly poskytnuty zřizovatelem. Velkou část vyšších nákladů tvořila nově převedená služba Náhradní rodinné péče, kterou do té doby zajišťoval Kraj Vysočina. Větší část nákladů na provoz této služby se bude pravděpodobně

přesouvat

na Kraj

Vysočina

a záleží

pouze

na zřizovateli,

zda i do budoucna zachová rozsah a kvalitu poskytovaných služeb. V nákladech Psychocentra jsou největší položkou osobní náklady, které zahrnují mzdy, náhrady za dočasnou pracovní neschopnost, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, tvorbu FKSP a příspěvek na stravenky, tyto náklady v průběhu let vzrostly o 10 % a v současné době tvoří více než 80 % z celkových nákladů. Tyto náklady nelze příliš ovlivnit, jsou dány platovým zařazením jednotlivých zaměstnanců. Pokud by organizace musela snižovat osobní náklady, znamenalo by to propouštění nebo přijímání méně kvalifikovaných

zaměstnanců.

Z 90%

jsou

zaměstnanci tvořeni vysokoškolsky

vzdělanými psychology, zbytek tvoří sociální pracovnice, ekonomky a asistentka. Další významnou položku tvoří náklady na energie, činí 3 %. Dodavatele energií vybírá zřizovatel

ve

výběrových

řízeních,

kde

se

snaží

získat

co nejnižší

cenu,

proto tyto náklady organizace nemůže příliš ovlivnit, i když se snaží o maximálně hospodárný provoz. Spotřeba materiálu se podílí na nákladech v rozmezí 3 až 8 %, nejvyšší výdaje byly v roce 2008, kdy došlo k vybudování prostor pro Intervenční centrum a tyto prostory byly vybaveny nábytkem a počítačovou technikou. Nájemné je hrazeno ve Žďáře nad Sázavou

a zvyšuje

se

pouze

o inflaci.

Náklady

na cestovné

tvoří

stabilně

jedno procento celkových nákladů. Nemalou položkou jsou odpisy, činí 2 %. Mezi ostatní náklady patří náklady na telekomunikační služby, školení, pojištění, opravy a další služby. Stejně jako u dodavatelů energií i dodavatelé komunikačních 55

služeb jsou vybráni ve výběrovém řízení a organizace nemá možnost ovlivnit výši cen poskytovaných služeb. U ostatních nákladů je kladen důraz na maximální efektivitu a hospodárnost vynakládaných prostředků. Jako jediná možnost výraznější úspory se jeví změna poskytování služeb a to tak, že by jednotlivé služby zajišťovali externí psychologové na základě smlouvy, formou nakupovaných služeb. Tento model byl v minulých letech používán u služby Havlíčkův Brod, ale nebylo možné zajistit dostatečnou kvalitu poskytované služby tak, jak je požadovaná ve standardech kvality, proto od toho organizace ustoupila. Tabulka 8 Horizontální analýza (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní)

Horizontální analýza Finanční plán v tis. Kč Tržby z prodeje služeb /úč. 602/ Ostatní výnosy /sesk.úč. 64/ Provozní dotace /úč. 691/ - příspěvek na provoz z KrÚ - dotace z MPSV - OPLZZ

2007 2008 změna 2008 2009 změna 2009 2010 změna 2010 2011 změna 0

0

0

0

0

0

23

70

204

70

8

-89

Spotřeba materiálu /úč. 501/ Spotřeba energie /úč. 502/ Cestovné 512 Služby /sesk.úč. 51/ z toho: opravy a udržování /úč. 511/

ostatní služby /úč. 518/ Osobní náklady /sesk.úč. 52/

8

408

0 1 418 5 000

408

0

-100

0

-100

6 819 7 472

10 7 472 7 960

7 7 960 7 164

-10 7 164 9 352

31

1 107 1 355

22 1 355 1 348

-1 1 348 1 355

1 1 355 2 184

61

5 712 6 117

7 6 117 6 612

8 6 612 5 064

-23 5 064 5 064

0

0

0

0

Výnosy celkem

0 1 418

0

6 842 7 542

0

0

10 7 542 7 968

0

745

6 7 968 8 990

0

745 2 104

182

13 8 990 9 352

4

238

590

148

590

491

-17

491

399

-19

399

233

-42

208

165

-21

165

245

48

245

284

16

284

239

-16

70

95

36

95

102

7

102

130

27

130

138

6

1 264

847

-33

847

847

0

847

867

2

867

826

-5

540

85

-84

85

38

-55

38

70

84

70

56

-20

724

762

5

762

809

6

809

797

-1

797

770

-3

4 936 5 593

13 5 593 5 831

4 5 831 7 084

21 7 084 7 476

6

z toho: mzdové náklady /úč. 521/

3 620 4 056

12 4 056 4 299

6 4 299 5 218

21 5 218 5 524

6

v tom: platy zaměstnanců

3 489 3 933

13 3 933 4 158

6 4 158 4 931

19 4 931 5 254

7

ostatní osobní náklady sociální pojištění /úč. 524-528/

Daně a poplatky /sesk.úč. 53/ Ostatní náklady /sesk.úč. 54/ Odpisy, prodaný maj. /sesk.úč. 55/

Náklady celkem Hospodářský výsledek

131

123

1 316 1 537

-6

123

141

17 1 537 1 532

15

141

287

0 1 532 1 866

104

287

270

-6

22 1 866 1 952

5

0

1

0

1

0

-100

0

0

0

0

2

0

39

49

26

49

48

-2

48

58

21

58

57

-2

84

102

21

102

126

24

126

168

33

168

183

9

17 8 990 9 154

2

6 839 7 442 3

100

9 7 442 7 690 3 233

100

278

3 7 690 8 990 178

278

0

-100

0

198

0

56

Horizontální analýza nám ukazuje velké změny u výnosů, zejména v tržbách roku 2010 a 2011, tyto byly zapříčiněny změnou v metodice účtování dotace pro Intervenční centrum, kdy se změnil zdroj financování z MPSV na evropské strukturální fondy, od roku 2010 jsou již tyto výnosy sledovány ve zvláštní kolonce OP LZZ. Do řádku ostatní výnosy patří výnosy z pronájmu garáže, které již v roce 2010 nefigurují, garáž je užívána pro podnikový automobil, dále je výrazná změna v roce 2010, došlo k zapojení rezervního fondu při přesunu nové služby Náhradní rodinné péče a nutnosti navýšení provozních nákladů. Celkově výnosy vykazují mírný nárůst, snižuje se podíl financování MPSV a zvyšuje podíl zřizovatele a OP LZZ. Spotřeba materiálu byla nejvyšší v roce 2008, kdy se budovalo Intervenční centrum a došlo k dovybavení poradny, v dalších letech je patrný pokles. Spotřeba energií má kolísavý průběh, její spotřebu může organizace ovlivnit jen sporadicky, cena je stanovena při výběrových řízeních na dodavatele, které zajišťuje Kraj Vysočina. U služeb došlo k poklesu v roce 2008 a od té doby se drží na stabilní výši. Za zmínku stojí opravy, které kromě roku 2010, kdy došlo k opravě fasády organizace, vykazují klesající trend. Cestovné se drží na stálé výši a změny nejsou markantní. Podobně je to u osobních nákladů, pouze v roce 2010 došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců v souvislosti s novou službou Náhradní rodinné péče. Mezi ostatní náklady patří hlavně pojištění majetku a zde došlo k nárůstu v souvislosti s novou fasádou a tím i zhodnocení majetku, proto byly navýšeny částky hrazené za toto pojištění. S tím ostatně souvisí i odpisy, které vykazují nárůst ze stejného důvodu. Celkově mají náklady mírný nárůst, větší je pouze v roce 2010, kdy došlo k přesunu služby NRP a opravě fasády poradny. Hospodářský výsledek byl vždy kladný, nejvyšší v roce 2009, v roce 2010 bylo hospodaření vyrovnané a HV nula. Tabulka 9 Koeficient samofinancování (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) Rok Výnosy v tis. Kč Náklady v tis. Kč Koeficient samofinancování

2007 6 842 6 839 1

2008 7 542 7 442 1,013

2009 7 968 7 690 1,036

2010 8 990 8 990 1

2011 9 352 9 154 1,022

Koeficient samofinancování je po sledované období kladný.

57

Výdaje a náklady v letech 2007 - 2011 10000 9000 8000 Kč v tisících

7000 6000 5000

Výnosy

4000

Náklady

3000 2000 1000 0 2007

2008

2009

2010

2011

Graf 2Výdaje a náklady 2007-2011 (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní)

V grafu je vývoj nákladů a výnosů za roky 2007 až 2011, je patrné, že dochází k jejich nárůstu a to zejména rozšiřováním poskytovaných služeb, v roce 2008 to bylo Intervenční centrum a v roce 2010 služba Náhradní rodinné péče. K výrazným rozdílům mezi výnosy a náklady nedochází a organizace hospodaří vyrovnaně.

Tabulka 10 Náklady na jednotlivé služby (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) Náklady na službu v Kč Jihlava Jihlava Náhradní rodinná péče Žďár nad Sázavou Třebíč Intervenční centrum Pelhřimov Havlíčkův Brod CELKEM

2007

2008

2009

2010

2011

3 448 075

2 767 977

2 511 992

2 949 324

3 068 245

0

0

0

408 000

623 000

1 605 079

1 658 386

1 691 288

1 778 952

1 746 295

121 4407

1 306 226

1 305 264

1 423 652

1 362 524

569 730

1 545 319

1 963 489

2 162 431

2 104 111

0

58 236

112 149

141 874

119 830

0

104 000

104 000

124 198

130 456

6 839 298

7442152

7 690 191

8 990 441

9 156 472

58

3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 2007

1000000

2008

500000

2009

0

2010 2011

Graf 3 Náklady jednotlivých služeb 2007 – 2011 (Zdroj: Psychocentrum, zprac. vlastní)

Graf zobrazuje vývoj nákladů jednotlivých služeb v průběhu pěti let, nejvýraznější nárůst je u služby Intervenční centrum, kdy v roce 2007 tato služba vznikla a dále se rozvíjela. V případě Jihlavy je nejvyšší dotace v roce 2007, ale to je dáno tím, že nebyla vyčleněna služba v Pelhřimově a Havl. Brodě a pro Jihlavu byla schválena vyšší dotace, ze které tyto služby byly hrazeny. Výrazný je i nárůst u nové služby NRP, která byla přesunuta z Krajského úřadu v roce 2010, a v dalším roce byly navýšeny úvazky zaměstnanců. Tabulka 11 Náklady na zaměstnance (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) Nákl.na 1 zaměst.v Kč Jihlava Jihlava Náhradní rodinná péče Žďár nad Sázavou Třebíč Intervenční centrum Pelhřimov Havlíčkův Brod

Počet Počet zam.2009 nákl.1 zam. zam.2010

4,90

nákl.1 zam.

Počet zam.2011 nákl.1 zam.

512 651

4,45

662 769

4,80

639 218

0,00

0

1,00

408 000

1,50

415 333

3,00

563 763

3,00

592 984

3,00

582 098

2,70

483 431

2,57

553 950

2,80

486 616

3,75

523 597

4,26

507 613

3,75

561 096

0,25

448 596

0,25

567 496

0,25

479 320

0,00

0

0,17

730 576

0,20

652 280

59

800000 700000 600000

Jihlava

500000

Jihlava Náhradní rodinná péče Žďár nad Sázavou

400000

Třebíč

300000

Intervenční centrum Pelhřimov

200000

Havlíčkův Brod

100000 0

Graf 4 Náklady na 1 zaměstnance (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní)

Náklady na zaměstnance v přepočtu k úvazkům nevykazují nijak extrémní rozdíly, což je dáno zařazením do platových tabulek, podle dosaženého stupně vzdělání a délky praxe.

Služba v Havl. Brodě byla v roce 2009 zajištěna formou nákupu služby

u soukromého psychologa PhDr. Sojky, v roce 2010 tuto službu zajišťuje psycholog z poradny Jihlava, který dojíždí na jeden den do poradny v Havl. Brodě. Tabulka 12 Náklady na konzultaci (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) Nákl.na 1 konzultaci v Kč Jihlava Žďár nad Sázavou Třebíč Intervenční centrum Pelhřimov Havlíčkův Brod

Počty konz.2009

nákl./1 konz.

Počty konz.2010

nákl./1 konz.

Počty nákl./1 konz.2011 konz.

2 420

1 038

2 291

1 287

2 905

1 056

2 514

673

2 310

770

2 469

707

1 746

748

1 262

1 128

1 392

979

767

2 560

983

2 200

1 025

2 053

220

510

250

567

267

449

166

627

96

1 294

167

781

60

3000

2500 Jihlava

2000

Žďár nad Sázavou Třebíč

1500

Intervenční centrum Pelhřimov

1000

Havlíčkův Brod

500 0 2009

2010

2011

Graf 5 Náklady na konzultaci (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní)

Náklady na konzultace se různí podle náročnosti dané konzultace, proto jsou nejvyšší u Intervenčního centra, kde jedna konzultace trvá i pět hodin a jsou s ní spojené další náklady, např. právní poradenství. V Jihlavě je výše konzultace ovlivněna celkově vyššími náklady, protože některé náklady nejsou rozpočtovány na jednotlivé služby z důvodu přílišné pracnosti a malé vykazovací hodnoty, jsou to např. bankovní poplatky, náklady na týmové supervize a řada dalších.

Tabulka 13 Zdroje financování (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) 2009

Zdroje financování v Kč Jihlava Jihlava Náhradní rodinná péče Žďár nad Sázavou Třebíč Intervenční centrum Pelhřimov Havlíčkův Brod

MPSV

2010 KRAJ

MPSV

2011 KRAJ

MPSV

KRAJ

1879 000

894 959

2 079 000

1 279 324

2 079 000

1 809 895

0

0

0

0

0

623 000

1 525 000

166 288

1 625 000

153 952

1 625 000

121 295

1 155 000

150 264

1 255 000

168 652

1 255 000

107 524

1 948 000

15 489

0

2 162 541

0

2 104 111

50 000

72 000

50 000

91 874

50 000

69 830

55 000

49 000

55 000

69 198

55 000

75 456

61

Zdroje financování 7000000 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0

Havlíčkův Brod Pelhřimov Intervenční centrum Třebíč Žďár nad Sázavou MPSV KRAJ MPSV KRAJ MPSV KRAJ 2009 2010 2011

Jihlava Náhradní rodinná péče Jihlava

Graf 6 Zdroje financování 2009 – 2011 (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní)

Z grafu je velice dobře vidět jak se mění zdroje financování, v roce 2009 tvořila dotace MPSV 83 %, v roce 2010 už jen 56 %, což bylo zapříčiněno změnou financování Intervenčního centra, které bylo financováno z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, v roce 2011 je to 51 % a opět Intervenční centrum financováno z OP LZZ. Na rok 2012 je již schválena dotace MPSV nižší o 20 %, tento trend bude zřejmě pokračovat a břímě financování se bude přesouvat na Kraj Vysočina. OP LZZ bude končit v březnu roku 2013, a další financování Intervenčního centra je v jednání mezi Krajem Vysočina a MPSV. Patrný je také nárůst u NRP, která byla přesunuta nově od zřizovatele a je jím plně financována.

Jihlava 3000000 2000000 1000000 0 MPSV KRAJ MPSV KRAJ 2009 2010

MPSV

KRAJ

2011

Jihlava

Graf 7 Zdroje financování – Jihlava (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní)

62

Tento graf znázorňuje vývoj financování pouze poradny v Jihlavě, i zde je patrný nárůst finančních prostředků, který je dokrýván z prostředků Kraje Vysočina. Dotace z MPSV je v roce 2010 a 2011 naprosto stejná, pro rok 2012 je schválena již o 20 % nižší a zvyšuje se podíl dotace zřizovatele.

63

6 SWOT analýza Analýza silných stránek společnosti: K analýze jsou použity váhy ve škále 0,1 – 0,9 a body 1 – 3, vážené skóre = váha x body. Tabulka 14 Analýza silných stránek (Zdroj: vlastní) Váha

Body

Hodnota

Faktor 1

2

3

Tradice firmy

0.1

x

0.1

Rozsah poskytovaných služeb

0.3

x

0.9

Kvalifikovaný personál

0.2

x

0.6

Management

0.2

Umístění poradny

0.2

x

0.4 x

1.0

0.6 2.6

Jako nejdůležitější silné stránky jsem zařadila rozsah poskytovaných služeb, umístění poradny a vysoce kvalifikovaný personál. Analýza slabých stránek společnosti: Tabulka 15 Analýza slabých stránek (Zdroj: vlastní) Váha

Body

Hodnota

Faktor 1 Nárůst byrokracie

0.4

Finanční zdroje

0.2

Organizační struktura

0.2 1,0

2

3

x

0.4 x

x

0.6 0.2 1.4

Zásadní slabou stránkou je nejisté financování v budoucnosti Psychocentra a méně podstatný je nárůst byrokracie a složitá organizační struktura. 64

Analýza příležitostí: Tabulka 16 Analýza příležitostí (Zdroj: vlastní) Váha

Body

Hodnota

Faktor 1 Blízkost centra

0.3

Ekonomická krize

0.3

Rozšiřování náhradní rodinné péče

0.2

Blízkost Občanského centra

0.2

2

3 x

0.9

x

0.6

x

0.2 x

0.4

1.0

2.1

Blízkost centra jsem označila největší vahou, protože se klienti snadno orientují a dostávají do poradny, významnou příležitostí by mohlo být také rozšiřování náhradní rodinné péče, ale to v současné době naráží na nedostatek finančních i personálních zdrojů. Analýza ohrožení: Tabulka 17 Analýza ohrožení (Zdroj: vlastní) Váha

Body

Hodnota

Faktor 1 Omezování finančních zdrojů

0.5

Nedostatek kvalif. zam. v případě MD

0.2

Horší možnost parkování

0.3

2

3

x

0.5 x

x

1.0

0.4 0.3 1.2

V této tabulce má nejvyšší váhu nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v případě odchodu stávajících zaměstnanců, např. na mateřskou dovolenou, neboť je velice těžké získat dostatečně kvalifikovaného zaměstnance na dobu určitou, jako další je tlak na omezování finančních zdrojů a nepříliš dobrá možnost parkování v blízkosti poradny. 65

Tabulka 18 SWOT analýza (Zdroj: vlastní)

Interní analýza SWOT-

Silné stránky

Slabé stránky

2,6

1,2

analýza

E x t e

S-O-Strategie: Příležitosti Vývoj nových metod, které jsou 2,1

vhodné

pro rozvoj

silných

stránek firmy.

r

W-O-Strategie: Odstranění

slabin

pro vznik nových příležitostí.

n í

a n

Hrozby

Použití

a l

1,2

W-T-Strategie:

S-T-Strategie: silných

stránek pro zamezení hrozeb.

ý

Vývoj strategií, díky nimž je možné

omezit

hrozby,

ohrožující naše slabé stránky.

z a

Ve SWOT analýze vychází S-O strategie, která nabádá organizaci k využití svých silných stránek a nabízených příležitostí. Mezi silné stránky patří jméno organizace, které už je známé, rozsah poskytovaných služeb, vysoce kvalifikovaný personál a management.

Do příležitostí jsem zařadila ekonomickou krizi, která ovlivňuje

i mezilidské vztahy a stále více lidí potřebuje se svojí situací pomoc od nezávislé osoby, dále rozšiřování služby Náhradní rodinné péče, blízkost Občanského centra, které je schopné poradit lidem s problémy týkající se majetku, poskytnout právní služby a tím vhodně doplnit služby poskytované Psychocentrem.

66

7 Závěr Cílem práce bylo provést analýzu hospodaření a posouzení vývoje zdrojů financování v Psychocentru – manželské a rodinné poradně Kraje Vysočina, popsat hlavní činnosti a služby poskytované příspěvkovou organizací se zaměřením na systém řízení a motivaci pracovníků v organizaci. Psychocentrum – manželská a rodinná poradna Kraje Vysočina je příspěvková organizace, patří tedy mezi neziskové organizace působící ve veřejném sektoru, je financována z veřejných financí, řízena a spravována veřejnou správou, rozhodování je prováděno na základě veřejné volby, podléhá veřejné kontrole a jejím cílem je poskytování veřejné služby. Vznikla na základě rozhodnutí Kraje Vysočina ze dne 16. prosince

2003,

schváleného usnesením

Zastupitelstva Kraje

Vysočina č.

361/07/2003/ZK a rozsah poskytovaných služeb je dán zřizovací listinou, ke které bylo vydáno devět číslovaných dodatků. Účetní jednotka se řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Hospodaří podle finančního plánu, schváleného zřizovatelem, který zahrnuje výnosy, náklady, tvorbu hospodářského výsledku

a finanční

vztah

k rozpočtu

zřizovatele. Je oprávněna hospodařit s finančními prostředky svých fondů, kterými jsou – rezervní fond, investiční fond, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb. V organizaci je prováděn dílčí a konečný audit hospodaření. Protokol, ověření účetnictví a finančního hospodaření zasílá organizace do 31. srpna každého roku zřizovateli a MPSV. Finanční účetnictví a operativní evidence majetku je zpracovávána v informačním systému Gordic. K vedení účetnictví je v organizaci vytvořen soubor ekonomických směrnic. K inventarizaci majetku a závazků organizace sestavuje plán inventur, zřizuje inventarizační komisi a vypracovává inventarizační zprávu. Psychocentrum je financováno ze třech různých zdrojů, podstatnou část tvoří dotace MPSV, ze které je financována služba v Jihlavě, Žďáru nad Sázavou, Třebíči, Pelhřimově a Havlíčkově Brodě. Organizace zpracovává finanční vypořádání dotace nejpozději k 31. prosinci daného roku, včetně zahrnutí souvisejících nákladů na předem 67

určeném formuláři, ke kterému přikládá komentář a současně převádí na účet kraje případnou vratku dotace. Intervenční centrum je financováno z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, formou průtokové dotace přes krajský úřad. Služba Náhradní rodinné péče je poskytována v Jihlavě a její financování zajišťuje Kraj Vysočina. Z analýzy hospodaření je zřejmé, že výsledky hospodaření jsou kladné, pouze v roce 2010 byla nula a náklady víceméně kopírují výnosy. Ve výnosech došlo k přesunu donátora z MPSV na Kraj Vysočina a evropské strukturální fondy. Výnosy se zvýšily zejména v roce 2010 vznikem služby Náhradní rodinné péče a v roce 2011, kdy za nárůstem stojí hlavně Intervenční centrum a další rozšiřování NRP. Většinu nákladů tvoří osobní náklady, činí přes 80 %, zbytek tvoří spotřeba materiálu, energií a služeb. Koeficient samofinancování je po sledované období kladný. Organizace by měla zvážit možnosti jiných zdrojů financování, jako jsou různé granty, dary, dotace a příspěvky a to nejen od svého zřizovatele, ale i od městských a obecních úřadů, právnických i fyzických osob. Nabízí se ještě varianta spolufinancování služby klienty, ale je sporné, jaký by byl důsledek takového rozhodnutí, protože služeb Psychocentra využívají lidé všech příjmových skupin a pro nízkopříjmové by se služba mohla stát nedostupnou. Ze SWOT analýzy vychází S-O strategie, což znamená, že organizace musí využít své silné stránky a využít nabízené příležitosti. Silnou stránkou organizace je zejména její dobré jméno, služby poskytuje již 30 let a klienti je s důvěrou využívají. Dále jsou to vysoce

kvalifikovaní

zaměstnanci

a schopný

management.

Mezi

příležitosti paradoxně patří současná ekonomická krize, která stále více ovlivňuje mezilidské vztahy a lidé čím dál častěji vyhledávají pomoc psychologa. Odborní pracovníci Psychocentra – manželské a rodinné poradny kraje Vysočina, p. o. dbají na stálou, vysokou kvalitu poskytovaných sociálních služeb dodržováním Standardů kvality sociálních služeb a zvyšováním své kvalifikace prostřednictvím dalšího vzdělávání. K jejich motivaci přispívá vzdělávací plán, který je každoročně sestavován

jednotlivými pracovníky,

navrhují

v něm

školení,

kterých

by se

chtěli zúčastnit, ředitelka organizace jej buď schválí, nebo navrhne úpravy. Jednou 68

do roka je

pak vzdělávací

plán

vyhodnocen,

současně

zaměstnanci vyplňují

sebehodnotící dotazník a poté je ředitelkou provedeno hodnocení pracovníka. Poskytovatel průběžně kontroluje a hodnotí, zda je způsob poskytování sociální služby v souladu s definovaným posláním, cíli a zásadami sociální služby a osobními cíli jednotlivých klientů. Ředitelka pravidelně kontroluje a hodnotí, zda jsou naplňovány a dodržovány Standardy kvality sociálních služeb. Psychocentrum

poskytuje

služby

podobného rozsahu

jako jediná

organizace

v Kraji Vysočina, v dlouhodobém plánu je jejich rozšíření a posílení, ale vše je závislé na dostatku finančních prostředků. Bohužel, vývoj v poslední době spíše naznačuje opačný trend, který může vést k omezování služeb, nebo jejich úplné likvidaci, jak se již v některých krajích i děje. Myslím, že cíle, které byly stanoveny pro mou bakalářskou práci, se mi podařilo naplnit a organizace může závěry vyplývající z této práce použít k dalšímu rozvoji.

69

Literatura GRÜNWALD, Rolf; HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. Praha: Vysoká škole ekonomická v Praze, 1997. 197 s. ISBN 80-7079-257-4.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Květa KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. II. vydání. Praha: EUROLEX BOHEMIA s.r.o., 2004. ISBN 80-86432-88-2. IZÁK, Vratislav. Fiskální politika. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-2450976-8. JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. Jihlava: VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6.

MACÁKOVÁ, Libuše a kolektiv. Mikroekonomie: základní kurz. 11. vydání. Slaný: MELANDRIUM, 2010. ISBN 978-80-86175-70-6. NEČADOVÁ,Věra. Veřejná správa, VŠP Jihlava, 2009, ISBN 978-80-87035-19-1. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 580. ISBN 978-80-7357-358-4. REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. I. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2001. ISBN 80-86119-41-6. Citace – internetové zdroje: 1. Krajský úřad Kraje Vysočina [online]. 2002-2008 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://extranet.kr-vysocina.cz/rejstrik-organizaci/detail/77 2.

MPSV.CZ:

Finanční

prostředky

pro rok 2011.

MINISTERSTVO PRÁCE

A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Http://www.mpsv.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9373/Metodika_291210.pdf 3. OP lidské zdroje a zaměstnanost [online]. 2008 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz 4.

Psychocentrum.cz

[online].

2010

[cit.

2012-03-05].

Dostupné

z:

http://www.psychocentrum.cz/ Další zdroje: Interní podklady Psychocentra – Manželské a rodinné poradny Kraje Vysočina, p. o. 70

Seznam obrázků: Obrázek 1 Konečná fáze členění národního hospodářství dle Pestoffa .......................... 22 Obrázek 2 Budova Psychocentra, logo (Zdroj – www.psychocentrum.cz) .................... 28

Seznam tabulek: Tabulka 1 Hodnocení spokojenosti klientů (Zdroj: Psychocentrum, zprac. vlastní) ...... 35 Tabulka 2 Dotace MPSV dle služeb (Zdroj: Psychocentrum, upracování vlastní) ........ 46 Tabulka 3 Plán a čerpání dotací (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) ............... 46 Tabulka 4 Dotace z rozpočtu ministerstva (v Kč) (Zdroj: Psychocentrum) ................... 46 Tabulka 5 Čerpání nákladů na platy (Zdroj: Psychocentrum) ........................................ 47 Tabulka 6 Hospodaření MRP v tis. Kč (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) .... 53 Tabulka 7 Vertikální analýza (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) ................... 54 Tabulka 8 Horizontální analýza (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) ............... 56 Tabulka 9 Koeficient samofinancování (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní).... 57 Tabulka 10 Náklady na jednotlivé služby (Zdroj: Psychocentrum, zprac. vlastní) ........ 58 Tabulka 11 Náklady na zaměstnance (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) ....... 59 Tabulka 12 Náklady na konzultaci (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) ........... 60 Tabulka 13 Zdroje financování (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) ................ 61 Tabulka 14 Analýza silných stránek (Zdroj: vlastní)...................................................... 64 Tabulka 15 Analýza slabých stránek (Zdroj: vlastní) ..................................................... 64 Tabulka 16 Analýza příležitostí (Zdroj: vlastní)............................................................. 65 Tabulka 17 Analýza ohrožení (Zdroj: vlastní) ................................................................ 65 Tabulka 18 SWOT analýza (Zdroj: vlastní) ................................................................... 66 71

Seznam grafů: Graf 1 Hodnocení spokojenosti klientů (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) .... 36 Graf 2Výdaje a náklady 2007-2011 (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) ......... 58 Graf 3 Náklady jednotlivých služeb 2007 – 2011 (Zdroj: Psychocentrum, zp. vlastní). 59 Graf 4 Náklady na 1 zaměstnance (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) ............ 60 Graf 5 Náklady na konzultaci (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní)................... 61 Graf 6 Zdroje financování 2009 – 2011 (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) ... 62 Graf 7 Zdroje financování – Jihlava (Zdroj: Psychocentrum, zpracování vlastní) ......... 62

Seznam příloh: Příloha č. 1 Organizační schéma Psychocentra Příloha č. 2 Souhrnné údaje z Krajského úřadu Příloha č. 3 Skutečné příjmy a výdaje FKSP za rok 2011

Seznam zkratek: ESF – Evropské strukturální fondy EU – Evropská unie KÚ – Krajský úřad MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MRP – Manželská a rodinná poradna NRP – Náhradní rodinná péče OP LZZ – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OSPOD – orgán sociálně-právní ochrany dětí SPOD – sociálně-právní ochrana dětí 72

Příloha č. 1 Organizační schéma Psychocentra – manželské a rodinné poradny Kraje Vysočina, příspěvkové organizace

Oddělení ekonomicko-provozní

Oddělení

Manž. a rod.poradci psychologové

náhradní rodinné péče Pracoviště

Úsek odborného sociálního poradenství

JIHLAVA Sociální pracovníci

Ředitel/ zástupce ředitele Úsek sociálně-právní ochrany dětí

Sociální pracovníci

INTERVENČNÍ

Úsek krizové pomoci Jiní odborní pracovníci v sociálních službách – psycholog, právník

CENTRUM Vedoucí pracoviště Úsek sociálně-právní ochrany dětí

ŘEDITEL

Manž. a rod. poradci psychologové

Pracoviště

Úsek odborného sociálního poradenství

ŽĎAR NAD SÁZAVOU Sociální pracovníci

Vedoucí pracoviště Úsek sociálně-právní ochrany dětí

Manž. a rod. poradcipsychologové

Pracoviště

Úsek odborného sociálního poradenství

TŘEBÍČ Sociální pracovníci

Vedoucí pracovišě Úsek sociálně-právní ochrany dětí

Pracoviště PELHŘIMOV

Úsek odborného sociálního poradenství

Manželský a rod. poradce psycholog

Úsek odborného sociálního poradenství

Manželský a rodinný poradce - psycholog

Pracoviště HAVLÍČKUV BROD

73

Příloha č. 2 Souhrnné údaje z Krajského úřadu Adresa:

Pod Příkopem 4, 58601, Jihlava

IČO:

71197435

Datum vzniku:

12/16/2003

OKEČ:

853200 Ostatní sociální péče

Velikostní kategorie:

10 - 19 zaměstnanců

Údaje z rozvahy tis.Kč

2004

2005

2006

2007

2008

2009

A. STÁLÁ AKTIVA

505

1 047

968

2 444

5 369

6 094

B. OBĚŽNÁ AKTIVA

492

704

767

470

1 018

948

AKTIVA CELKEM

997

1 752

1 735

2 914

6 388

7 042

C. VLASTNÍ ZDROJE KRYTÍ

565

1 208

1 229

2 809

5 932

7 023

Fond odměn /911/

4

8

8

8

28

Fond rezervní /914/

14

33

47

50

130

STÁLÝCH a OBĚŽNÝCH AKTIV CELKEM

Fond reprodukce majetku /916/

30

89

159

234

327

430

D. CIZÍ ZDROJE

432

544

506

105

456

18

Krátkodobé závazky celkem

432

517

484

PASIVA CELKEM

997

1 752

1 735

419 2 914

6 388

7 042

74

Údaje z výkazu zisku a ztrát Struktura nákladů (tis.Kč)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

50 spotřebované nákupy

355

410

415

446

755

736

51 služby

897

828

794

1 334

942

949

52 osobní náklady

3 365

3 752

4 148

4 936

5 593

5 830

53 daně a poplatky

1

54 ostatní náklady 55

odpisy,

prodaný

10

17

31

39

49

48

majetek, 30

63

79

84

102

126

rezervy a opravné položky Náklady celkem

4 657

5 069

5 466

6 839

7 442

7 690

Struktura výnosů (tis.Kč)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

64 ostatní výnosy

26

16

19

23

70

8

69 provozní dotace

4 649

5 077

5 462

6 819

7 472

7 960

Výnosy celkem

4 675

5 093

5 480

6 842

7 542

7 968

Struktura hospodářského výsledku (hlavní 2004 2005 2006 2007 2008 2009 x hospodářská činnost, tis.Kč) Hlavní činnost

18

23

14

3

100

278

Hospodářský výsledek celkem

18

23

14

3

100

278

75

Další

vybrané

ekonomické

údaje 2004

2005

2006

2007

2008

2009

přepočtený počet zam.

10

10

10

12

13

15

prům. mzda celkem

19 675 21 703 24 349 25 285 24 453 23 741

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Nákladovost (Kč nákladů na 1 kč 0.996

0.995

0.997

1.000

0.987

0.965

výnosů): Hlavní činnost Přij.dot.celkem na dl.majetek z

145.000 249.900

rozp.ÚSC (z AÚ k účtu 348) (tis.Kč)

76

Příloha č. 3 Skutečné příjmy a výdaje FKSP za rok 2011

Psychocentrum– manželská a rodinná poradna Kraje Vysočina, příspěvková organizace Pod Příkopem 934/4, 586 01 Jihlava IČ 71197435

Skutečné plnění příjmů a výdajů FKSP za rok 2011

Skutečné příjmy rok 2011 Počáteční stav FKSP k 1. 1. 2011 Příděl do FKSP rok 2011 (skut.platy5253,5tis.x1%) Celkem příjmy FKSP rok 2011 – použitelný objem

Plán 2011

Skutečnost 2011

68 580,50 53 370,00 121 950,50

68 580,50 52 535,00 121 115,50

Skutečné čerpání FKSP rok 2011 1) Zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji 2) Půjčky na bytové účely 3) Příspěvek na stravování 4) Rekreace a zájezdy 5) Kultura a tělovýchova – kultura - tělovýchova Vitamíny, očkování, masáže 6) Sociální výpomoci a půjčky 7) Dary – pracovní a životní výročí - životní - pracovní Celkem výdaje rok 2011

0,00 0,00 87 500,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3 000,00 2 500,00 93 000,00

0,00 0,00 79 475,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1 772,00 2 500,00 83 747,00

Zůstatek FKSP k 31. 12. 2011

28 950,50

37 368,50

Zůstatek účtu FKSP – VOLKSBANK CZ: 37 164,90 Zúčtování poplatků z účtu FKSP 12/11 (377/0230) + 203,60 Zúčtování příjmů z účtu FKSP 12/11 (379/30) 0,00 --------------------------------------------------------------------------------Zůstatek prostředků FKSP k 31.12.2011 37 368,50

77