Analýza dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím

III.

Analýza dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zpracovala pracovní skupina ve složení: doc. RNDr. Zdeněk Kukal, DrSc. (Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj), RNDr. Marek Blažka (Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj), Ing. František Hronek, CSc. (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR) a Ing. Boris Dlouhý, CSc. (Svaz průmyslu a dopravy ČR), Ing. Josef Dvornák (Úřad průmyslového vlastnictví), plk. Ing. Karel Eminger (Ministerstvo obrany), Mgr. Helena Glatzová (Český statistický úřad), RNDr. Petr Harmanec, DrSc. (Akademie věd ČR), prof. MVDr. Karel Hruška, CSc. (Grantová agentura ČR), Ing. Ludvík Jurkech (Ministerstvo životního prostředí), Mgr. Martin Mácha (Ministerstvo práce a sociálních věcí), prof. JUDr. Karel Malý, DrSc. (Česká konference rektorů), Ing. Jan Mokrý (Ministerstvo průmyslu a obchodu), Ing. Karel Mráček, CSc. (Asociace výzkumných organizací), Ing. Vít Ondrůšek (Ministerstvo financí), MUDr. Miroslav Palát (Ministerstvo zdravotnictví), prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc. (Rada vysokých škol), Ing. Ladislav Rudolf (Ministerstvo kultury).

Praha, 25. května 1999

©MŠMT a RVV

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

10. verze : pro schůzi vlády

Shrnutí

SHRNUTÍ Srovnáme-li stav výzkumu a vývoje v České republice a v zahraničí před 6 roky a nyní, zjistíme, že situace v ČR se příliš nezměnila. V zahraničí je výzkum a vývoj velmi preferovanou a stabilizovanou oblastí. Negativní změny, pokud k nim vůbec dojde, nemívají zásadní význam a v dalších letech jsou kompenzovány. V některých zemích, jako jsou např. Finsko, Irsko, Dánsko atd., je trend v oblasti výzkumu a vývoje zřetelně pozitivní. Česká republika značně zaostává v řadě ukazatelů výzkumu a vývoje za vyspělými zeměmi. Za poslední roky se rozdíl v některých ukazatelích ještě zvětšil, neboť pokračovala stagnace ve výdajích na výzkum a vývoj. Situace je nepříznivá zejména v podnikatelském sektoru, kde došlo k dalšímu snížení již tak dost nízkých hodnot. Obdobné problémy se vyskytují ve všech transformujících se zemích střední a východní Evropy. Nejrychleji proběhla transformace výzkumu a vývoje v nových spolkových zemích Německa; i tam byla spojena s velkými náklady a neproběhla bezbolestně. Zahraniční studie řadí Českou republiku do skupiny zemí s aktivním přístupem k novým podmínkám pro výzkum a vývoj. Do této skupiny je řazeno ještě Maďarsko, Polsko a Estonsko. Ostatní země se řadí do skupiny s pasivním přístupem, který je v jedné ze zahraničních studií charakterizován jako ”čekání na lepší časy”. V ČR se pomalu začínají projevovat pozitivní výsledky těch organizací a pracovníků, kteří dokáží využívat nových možností. K těmto možnostem patří především svobodná volba témat, svobodná diskuse, spolupráce se zahraničními pracovišti, získávání grantů, publikování v zahraničních časopisech i směnitelnost koruny. Informace dostupné na Internetu otevírají schopným pracovníkům přístup k dříve nepředstavitelným zdrojům poznatků v databázích výsledků, elektronických publikacích, aj. Snadná dostupnost studijních programů univerzit, výzkumných programů, informací národních i mezinárodních grantových agentur a dostupnost síťových konferencí přinášejí další nové možnosti. Souhrnně je možné konstatovat, že stagnují vstupy do výzkumu a vývoje (finanční prostředky v relaci k HDP, počty pracovníků; projevuje se nedostatek vědeckých pracovníků, zejména mladých). Jen mírně rostou výstupy a jejich kvalita (publikace, citace, vynálezy, zahraniční obchod s produkty high-tech, aj.). V celosvětovém srovnání ČR patří k padesátce bohatších a výkonnějších zemí. Nejrůznější mezinárodní instituce, orgány a fóra řadí ČR z hlediska ekonomické úrovně, konkurenceschopnosti, kredibility a dalších faktorů na 35. až 45. místo ve světě. Předkládaná analýza uvádí řadu příkladů, z kterých vyplývá, že z hlediska výzkumu a vývoje patří ČR o něco vyšší místo v pořadí.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

-2-


Shrnutí

K jednotlivým částem analýzy Analýza statistických údajů OECD o výzkumu a vývoji Standardními postupy jsou srovnávána data ze zahraničních a tuzemských zdrojů. Hodnocena jsou data o výdajích na výzkum a vývoj, jejich struktuře a o struktuře využití těchto výdajů. Při pasivním přístupu lze výdaje na výzkum a vývoj v ČR posuzovat jako odpovídající ekonomické úrovni země hodnocené hrubým domácím produktem na obyvatele; ve skutečnosti však neodpovídají ani možnostem, ani potřebám země. ČR zatím neuplatňuje strategii dynamických zemí, jakými jsou Irsko, Finsko, do jisté míry i Rakousko, z mimoevropských zemí Izrael a Jižní Korea. Tyto země zároveň s rozsáhlou restrukturalizací ekonomiky zvyšují i své výdaje na výzkum a vývoj. V ČR se postupně daří vyrovnávat rozdíly proti ostatním zemím OECD ve struktuře užití prostředků na výzkum a vývoj. Výdaje v sektoru vysokých škol rychle rostou, a tím se postupně daří vyrovnávat rozdíly mezi sektorem vysokých škol a vládním sektorem. Tyto výdaje však lze zvyšovat jen v souladu s možnostmi jejich využití. Nepříjemnou skutečností je, že klesá podíl využití celkových prostředků na výzkum a vývoj v podnikovém sektoru, což je způsobeno poklesem nestátních zdrojů. V porovnání se zeměmi EU má ČR nižší výdaje na výzkum a vývoj a úměrně tomu i nižší počty pracovníků výzkumu a vývoje. Analýza výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum a vývoj Údaje o výdajích státního rozpočtu jsou přesnější než údaje statistické a umožňují podrobnější analýzu některých aspektů financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu. Rozdíly mezi údaji finančních orgánů a orgánů pro statistiku existují všude na světě, ale v ČR jsou výrazně vyšší. Příčiny jsou jak na straně vykazujících jednotek, tak na straně zpracovatelů dat. Výdaje státního rozpočtu ČR na výzkum a vývoj, vyjádřené podílem z HDP, do roku 1995 klesaly, potom velmi pomalu stoupaly. Dosažení úrovně 0,7 % HDP, k němuž se vláda zavázala již v roce 1994, bylo neustále odkládáno. Poprvé byly konkrétní termíny stanoveny teprve usnesením vlády č. 249 z 22. března 1999, podle něhož má být této úrovně dosaženo v roce 2002. Zvýšenou pozornost analýza věnuje institucionálnímu a účelovému financování. V zemích OECD se stabilním systémem státní podpory výzkumu a vývoje má institucionální financování nezastupitelné místo především v základním výzkumu. V ČR byly objektivní a nezávislé postupy hodnocení návrhů výzkumných prací (projektů) zavedeny nejdříve u účelového financování, což vytvořilo příznivé podmínky pro jeho rychlejší rozvoj. U financování institucionálního byl základem rozpočet instituce z minulého roku, upravený indexem shodným pro řadu organizací. Proto tento způsob podpory stagnoval. Poměr účelového financování k institucionálnímu stoupal až do roku 1998. Objem účelově rozdělovaných prostředků byl vyšší než objem prostředků rozdělovaných institucionálně. Žádoucí obrat ke zvýšení institucionální finanční podpory přinášejí vládou schválená Pravidla hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací, která platí od počátku roku 1999. Ve financování obranného výzkumu se objevily nedostatky, spočívající v tom, že pro rok 1998 byly do rozpočtu na výzkum a vývoj Ministerstva obrany zahrnuty a poté z něj i hrazeny jiné výdaje, které neměly charakter výzkumu a vývoje. Nejvíce prostředků na civilní výzkum a vývoj vynakládají Akademie věd ČR, MŠMT, Grantová agentura ČR a MPO. Podíly ostatních resortů jsou menší.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

-3-


Shrnutí

Analýza státem podporovaných projektů výzkumu a vývoje (CEP) Každý řešitel projektu, který byl vybrán k poskytnutí příspěvku ze státního rozpočtu, musí prostřednictvím zadavatele (příslušného orgánu státní správy) předložit Radě vlády pro výzkum a vývoj základní informace o projektu ve formalizované elektronické podobě. Rada vlády spravuje příslušnou databázi - Centrální evidenci projektů (CEP). Databáze je rozsáhlým a cenným zdrojem informací. Byla využita k analýze vědního zaměření, počtu, velikosti a doby řešení projektů, velikosti programů, způsobů financování a některých dalších faktorů. V porovnání se zahraničím lze konstatovat, že v ČR převládají projekty menší (s menšími náklady) a s kratší průměrnou dobou řešení (nejčastěji tři roky). ČR má rovněž značně vysoký počet malých programů s nízkým počtem projektů. Nejvíce účelových prostředků je vynakládáno na technické vědy. Bibliometrická analýza výsledků výzkumu a vývoje Bibliometrická analýza byla v rámci přípravy materiálu pro vládu v ČR provedena poprvé. V oficiálních zahraničních dokumentech je běžně používána. V ČR byla bibliometrická analýza doposud spíše zpochybňována či dokonce odmítána. Diskuse v rámci přípravy tohoto materiálu by mohla přispět k uznání bibliometrie jako jednoho z významných nástrojů pro hodnocení především základního výzkumu. V produkci publikací a citací zaostává ČR za vyspělými zeměmi (např. USA, Francií, V.Británií) a především za zeměmi, které tradičně kladou důraz na kvalitu vědeckých publikací (např. Švýcarsko, Holandsko, Belgie, Dánsko a skandinávské země). Při použití odvozených ukazatelů (např. bibliometrické produktivity), které respektují nižší úroveň výdajů na výzkum a vývoj a nižší počty pracovníků výzkumu, se ČR blíží průměrné úrovni EU. ČR má většinu dalších bibliometrických ukazatelů srovnatelných s Maďarskem, Polskem, Slovinskem a s méně vyspělými zeměmi EU. Horší je situace v kvalitě publikovaných prací poměřované jejich citačním ohlasem. Citovanost prací z ČR je jen zhruba poloviční než citovanost prací publikovaných v zemích Evropské unie. Potěšující skutečností ovšem je, že tento ohlas trvale roste, a to zejména za období samostatné České republiky, jak to ilustruje graf D7a. Analýza patentů 1 jako výsledků výzkumu a vývoje Část výzkumu a vývoje musí být zaměřena na získání poznatků, které lze uplatnit v nových výrobcích, technologiích a službách. Vlastníci těchto poznatků si náskok před konkurencí zabezpečují mj. přihláškami vynálezů (patentováním). Cílem je ekonomický prospěch z dominantního postavení na trhu nebo z prodeje licence. Počet přihlášek vynálezů od subjektů sídlících na území ČR od r. 1995 stagnuje na úrovni, která je zřetelně nižší, než je průměr zemí EU. Přitom ČR výrazněji zaostává v oborech dynamicky se rozvíjejících a náročných na výzkum a vývoj a je přibližně na stejné úrovni jako Polsko a Maďarsko. ČR výrazněji zaostává za zeměmi EU i v přihlašování vynálezů v zahraničí. Příčinou mohou být: předpoklad, že o poznatky nebude mít zahraniční konkurence zájem, malá naděje na prodej licence nebo nedostatek prostředků na patentoprávní ochranu v zahraničí.

1

Přesně se jedná o analýzu přihlášek vynálezů jako součást patentoprávní ochrany výsledků výzkumu a vývoje.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

-4-


Shrnutí

Analýza výsledků projektů aplikovaného výzkumu a vývoje Evropská unie i Evropa jako celek již řadu let značně zaostává za USA a Japonskem v rychlosti a efektivnosti využití výsledků výzkumu a vývoje, a to přes srovnatelnou úroveň výzkumu a vývoje s těmito zeměmi. S cílem získat objektivní názor na situaci v ČR byla provedena analýza využití výsledků projektů výzkumu a vývoje podporovaných ze státního rozpočtu v rámci programů koordinovaných MPO, MO, MZe a MŽP. Byly získány informace o téměř 900 projektech ukončených v letech 1994 až 1997. Analyzovány byly rozdíly mezi předpokládanými a dosaženými výsledky a jejich příčiny. K velkému překvapení je výsledkem analýzy těchto podkladů neobyčejně vysoká úspěšnost (až přes 90 %), jaká není dosahována ani v USA a v Japonsku, natož v EU. V ČR je přitom kromě jiného výrazně nižší rozsah a úroveň aktivit podporujících transfer výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Příčiny tohoto paradoxu zřejmě spočívají v nízké náročnosti cílů. V zahraničí jsou cíle náročnější a riskantnější. Důvodem je i nekonkrétnosti formulace cílů a metodické nedostatky při hodnocení dosažených výsledků. Tomuto problému bude věnována pozornost při dalších pracích na přípravě národní politiky výzkumu a vývoje. Ekonomická výkonnost a výzkum a vývoj Tato část se zabývá analýzou ukazatelů, které s výzkumem a vývojem souvisí jen zprostředkovaně. Mezi výzkumem a vývojem a výsledky zahraničního obchodu, konkurenceschopností či hrubým domácím produktem je řada aktivit, jako jsou např. výstavba, management, marketing, služby distributorům a zákazníkům. Pracovníci výzkumu a vývoje a jejich organizace mohou ovlivňovat jen málo z těchto aktivit. Mohou a musí je ovlivňovat ti, kdo výzkum a vývoj financují, tedy stát, a především podniky. Je nesporné, že na počátku dobrých ekonomických výsledků, vysoké konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a prosperity je kvalitní výzkum a vývoj. Teorie dosud neobjasnila, zda je podpora výzkumu a vývoje příčinou ekonomického růstu nebo jeho důsledkem. Úspěchy dynamicky se rozvíjejících zemí (Irsko, Finsko, Izrael, aj.) prokazují, že růst podpory výzkumu a vývoje musí předcházet restrukturalizaci ekonomiky nebo ji přinejmenším doprovázet. Analýza v této části porovnává úroveň HDP České republiky a tempa jeho růstu s vybranými zeměmi OECD, včetně transformujících se zemí, které rovněž usilují o přijetí do EU. Úroveň HDP i produktivity práce v ČR jen o málo převyšují 60% průměrné úrovně členských zemí EU. Úroveň ČR je však dosud vyšší než v Maďarsku, Polsku i v dalších zemích střední a východní Evropy. Znepokojující je však ztráta dynamiky ekonomického růstu v ČR. Bilance zahraničního obchodu s produkty high-tech vykazuje relativně příznivou dynamiku, i když stále převažují dovozy nad vývozy. Závěrečná část uvádí příklady výdajů na výzkum a vývoj u velkých, světově známých podniků. Jejich výrobní programy, úroveň výrobků jsou relativně dobře známy i v ČR. Příklady přesvědčivě ukazují, že výše výdajů je v souladů s náročností výrobních oborů, se sofistikovaností produktů, s výší přidaných hodnot. Samoúčelné zvyšování výdajů na výzkum a vývoj však není zárukou prosperity, není-li doprovázeno restrukturalizací výrobních oborů.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

-5-


Shrnutí

Úvod Analýza dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím (dále jen Analýza) je podle usnesení vlády č. 811/1998 z 9. 12. 1998 důležitým podkladem pro zpracování Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky. Obdobná analýza, nazvaná ”Současný stav výzkumu a vývoje v České republice a jeho srovnání se zahraničím”, byla zpracována v roce 1996 a využita při formulaci ”Zásad vlády České republiky pro oblast výzkumu a vývoje”, přijatých v roce 1997 (usnesení vlády č. 247 z 23. 4. 1997), a ve zkrácené a aktualizované podobě také při přípravě ”Principů vědní politiky České republiky na přechodu do 21. století”, schválených vládou v roce 1998 (usnesení č. 397 z 10. 6. 1998). Analýza vychází z objektivních údajů o stavu výzkumu a vývoje v České republice a vyspělých zemích. Základem jsou grafy a tabulky 2 , doplněné komentářem, který je interpretací údajů a shrnuje hlavní příčiny rozdílů a změn. V souladu s rámcovým zadáním dle přílohy materiálu, na jehož základě vláda přijala usnesení č. 811, bylo analyzováno sedm okruhů. Z toho tři byly zaměřeny na vstupy do výzkumu a vývoje a čtyři na výstupy. Hlavní prameny pro vstupy do výzkumu a vývoje jsou většinou shodné s předchozími analýzami, zejména jde o statistiky zemí OECD, údaje státního rozpočtu ČR o výdajích na výzkum a vývoj a o analýzu projektů výzkumu a vývoje účelově podporovaných ze státního rozpočtu (CEP). V porovnání s dřívějšími analytickými pracemi však byla zásadně rozšířena analýza výstupů výzkumu a vývoje. V předcházejících pracích byly z výstupů analyzovány jen vybrané ukazatele o přihláškách vynálezů. V předkládané analýze je počet ukazatelů o vynálezectví rozšířen a vůbec poprvé jsou analyzovány bibliometrické výstupy (vědecké publikace a jejich citace), využití výsledků projektů aplikovaného výzkumu a vývoje, ukončených v letech 1994 až 1997 a souvislosti ekonomické úrovně s výzkumem a vývojem. Také postup při přípravě předkládaného materiálu byl zcela nový. Zatímco analýzu z roku 1996 připravila úzká skupina odborníků z Rady vlády pro výzkum a vývoj a z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, byla nyní pracovní skupina podstatně rozšířena o odborníky z Akademie věd ČR, vysokých škol, řady ústředních orgánů, Českého statistického úřadu, Úřadu průmyslového vlastnictví, Grantové agentury ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Asociace výzkumných organizací atd. To umožnilo výrazně rozšířit okruh analyzovaných zdrojů. Hlavní okruhy analýzy: A. Analýza statistických údajů OECD o výzkumu a vývoji B. Analýza výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum a vývoj. C. Analýza státem podporovaných projektů výzkumu a vývoje (CEP). D. Bibliometrická analýza výsledků výzkumu a vývoje. E. Analýza patentů jako výsledků výzkumu a vývoje. F. Analýza výsledků projektů aplikovaného výzkumu a vývoje. G. Ekonomická výkonnost a výzkum a vývoj. Části A, D, E, F a G jsou doplněny samostatným metodickým komentářem a vysvětlivkami.

2

V grafech a komentářích je pro ”výzkum a vývoj” použita zkratka ”VaV”.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

-6-


A. Analýza statistických údajů OECD o VaV

A. ANALÝZA STATISTICKÝCH ÚDAJŮ OECD O VaV A1. Vývoj celkových výdajů na VaV

2,73

1994 1995

2,45

1,92

1,52

1,49

1,5

0,48

0,75

0,82

0,74

1

0,76

0,98

1,25

1,19

1,23

% HDP

1,75

1,84

2,21

2,09

1,8

2

1997

2

1,94

2,25

2,02

2,26

1996 2,15

2,5

2,39

2,42

2,61

2,75

1993

2,64

3

2,83

2,88

(celkové výdaje na výzkum a vývoj v procentech HDP)

0,5 0,25

EU

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

V.Británie

Francie

Německo

Japonsko

USA

0

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: Čísla v grafu udávají podíl celkových výdajů na výzkum a vývoj na HDP v prvním a posledním roce sledovaného období. Neúplné sloupce u některých zemí jsou důsledkem chybějících údajů ve zdroji dat.

Komentář 1. Vyspělé země vydávají na VaV 2-3 % HDP, zejména v zájmu udržení konkurenceschopnosti. Méně vyspělé členské země OECD však i pod 1 %. Vůbec největší procento z HDP je na VaV poskytováno ve Švédsku (3,6 %), které v tomto výběru uvedeno není (viz A15). Souvislost celkových výdajů na VaV a HDP v makroekonomice má svou mikroekonomickou obdobu. Statisticky jsou totiž ještě výrazněji doloženy souvislosti podnikových výdajů na VaV a obratů či zisků. Podrobněji jsou výdaje podniků na VaV analyzovány v části G. Ekonomická výkonnost a VaV. 2. Pokles celkových výdajů na VaV ve Francii a ve V. Británii byl způsoben především nižší poptávkou po vývoji zbraňových systémů po skončení studené války. V případě Německa se disponibilní prostředky na VaV zpočátku snížily zejména v důsledku masivních dotací novým spolkovým zemím, nyní ale opět rostou. 3. V zemích EU na rozdíl od ČR hraje významnou roli i nepřímá podpora VaV (úlevy daňové apod.). 4. V bývalém Československu došlo po roce 1989 ke strmému poklesu výdajů na VaV (v roce 1991 byly přepočtené výdaje pro ČR 2,03 % HDP). Tento pokles v ČR pokračoval mírněji až do roku 1995, potom výdaje na VaV začaly pomalu vzrůstat. Obdobný pokles zaznamenalo Maďarsko. Ostře s tím kontrastuje vzestup finský, navíc z dost vysoké úrovně. Byl průvodním procesem promyšlené a rychlé transformace ekonomiky, která podobně jako česká a maďarská byla silně závislá na sovětském trhu. Vzestupnou tendenci vykazuje i Dánsko a Irsko, které v grafu není uvedeno (viz A15).

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

-7-



A2. Vývoj státních výdajů na VaV (státní výdaje na výzkum a vývoj v procentech HDP) 1,25 1993

0,98 0,87

0,77 0,7

0,7

0,72

0,68

1997

0,62

0,68

1996

0,25

0,41

0,4

0,25

0,24

0,37

0,5

0,44

0,52

0,53

% HDP

0,62

0,7

0,75

1995

0,88

0,97

0,96 0,84

0,88

0,83

1

0,98

1,07

1994

EU

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

V.Británie

Francie

Německo

Japonsko

USA

0

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: Průměr státních výdajů na VaV v EU je podle jiných údajů OECD (OECD in Figures 1996-98, tab. R&D II) 0,82 % HDP. V případě Rakouska jde jen o spolkové výdaje, u USA jde jen o federální výdaje a nejsou započítány investiční náklady, u Japonska nejsou započítány výdaje na společenské vědy. Neúplné sloupce u některých zemí jsou důsledkem chybějících údajů ve zdroji dat.

Komentář 1. Všeobecný pokles státní účasti na financování VaV v první polovině devadesátých let se nyní zpomaluje a u některých zemí dochází i k růstu. 2. Z uvedených zemí je ze státního rozpočtu vynakládáno na VaV méně než v ČR pouze v Řecku. U Řecka (a také v grafech neuváděného Portugalska, pro které chybí řada údajů z posledních let) jsou státní výdaje na VaV zřetelně nižší, než by odpovídalo jejich ekonomické úrovni, a tyto státy jsou za to také kritizovány. 3. V části B, která se zabývá výdaji na VaV ze státního rozpočtu ČR, jsou uvedeny údaje vyšší než v této části A. Menší rozdíly mezi údaji statistických a finančních orgánů (cca 5 - 10 %) jsou běžné i ve vyspělých zemích. V ČR je však rozdíl podstatně vyšší, téměř čtvrtina státních výdajů a obzvlášť znepokojivé je, že postupně vzrůstá. Kromě klesající kázně organizací při vyplňování statistických dotazníků se zde negativně projevují zřejmě i nedostatečné personální kapacity ČSÚ v útvarech, které se zabývají VaV.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

-8-



A3. Srovnání celkových a státních výdajů na VaV - 1997 (celkové a státních výdaje na výzkum a vývoj v procentech HDP, podíl státní/celkové výdaje) 2,98

2,75

0,7 celkové v.

2,5

státní v.

2,25

0,6

0,58

stát./celk.

0,55

2 1,75

0,42

% HDP

0,41

0,38

1,5 0,35

1,25

0,34

0,31

0,35

0,32

0,32

0,4

0,3

1 0,75

podíl státní/celkem

0,5 0,46

0,2

0,19

0,5 0,1 0,25

EU

Polsko

Maďarsko

ČR

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

V.Británie

Francie

Německo

Japonsko

0 USA

0

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: Údaje z roku 1997 jsou uvedeny pro USA, Německo, Dánsko, Rakousko, ČR a Maďarsko, u ostatních zemí jsou údaje z roku 1996, u Finska z roku 1995.

Komentář 1. ČR měla s EU srovnatelnou proporci mezi celkovými a státními výdaji na VaV (na rozdíl od Polska a Maďarska). Vykazuje podíl státního financování VaV shodný s úrovni USA. Zvyšování výdajů na VaV ze státního rozpočtu musí být doprovázeno zvyšováním výdajů z ostatních zdrojů, a to především podnikových. 2. Mezi vyspělými zeměmi je zajímavé Japonsko s nízkou státní podporou VaV, kompenzovanou výrazně vyšší výdaji v podnikovém sektoru. USA vykazují vysokou federální podporu VaV (zřejmě se v tom projevuje velmi významný VaV ve zbrojním průmyslu a v kosmonautice); ta však postupně klesá.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

-9-



A4. Výdaje na civilní VaV - 1997 (celkové výdaje a výdaje na civilní výzkum a vývoj v procentech HDP) 0,6

2,64

2,73 2,71

2,83 2,80

civilní VaV 2,09 2,06

2,02 2,02

0,3

0,29 1,19 1,10

0,29

1,52 1,52

1,65

1,5

0,4

1,84 1,70

1,94

1,97

2

0,5

obranný VaV

2,26

2,39 2,31

0,49 2,15

0,2

0,76

0,74

1

0,14

0,48 0,48 0,03

0,03

0,02

0 EU

Polsko

ČR

0

Řecko

0

Rakousko

Dánsko

V.Británie

Francie

Německo

Japonsko

0

Holandsko

0 USA

0,1

0,09

0,08

Maďarsko

0,5

Finsko

celkem a civilní VaV (% HDP)

2,5

VaV celkem

obranný VaV (% HDP)

3

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: Údaje za Japonsko, V.Británii, Holandsko a Polsko jsou z roku 1996, za Řecko z roku 1993. Pro Polsko a Maďarsko chybí ve zdroji dat údaje o civilním i obranném VaV.

Komentář 1. Rozdíl mezi celkovými výdaji a výdaji na civilní výzkum a vývoj představují výdaje na obranný výzkum a vývoj. 2. Výraznou část z celkových výdajů na VaV poskytují na obranný výzkum a vývoj jen jaderné velmoci (ze sledovaných států USA, V. Británie a Francie), kde tyto výdaje činí více než 10 % celkových výdajů na VaV. Je to dáno nejen přímými náklady na vývoj nových zbraní apod., ale i podporou oborů v základním a aplikovaném VaV, které s obranným výzkumem souvisí. 3. Ostatní země vynakládají z celkových nákladů na výzkum a vývoj méně než 5 % na obranný výzkum a vývoj. Řada zemí nemá, nebo téměř nemá, zbrojní průmysl, takže jejich VaV je prakticky jen civilní (Rakousko, Dánsko, Řecko a Finsko).

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 10 -



A5. Zdroje celkového financování VaV - 1997

53,1

38,9

7

4,3 36,6

20,2

59,8

59,5

48,5

49,3 50,2

47,3

48,5

73,4

64,6

63

70% 60%

7,5

4,5

30,3

11,3

16,2

80%

ostatní zahraniční

50%

podnikatelské státní 57,8

Polsko

30,8

38,2

54,8

46,9 35,1

41,5

33,7

Dánsko

46,2 31,8

V.Británie

18,7

10%

41,5

20%

35

30%

Maďarsko

40%

31,6

procento zdrojů z celkových výdajů

90%

7,6

8,3

7,8

4,6

100%

4,1

(vzájemné proporce zdrojů celkových výdajů na výzkum a vývoj v procentech)

EU

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Francie

Německo

Japonsko

USA

0%

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: Údaje z roku 1997 jsou neúplné (jsou uvedeny pro USA, Německo, Dánsko, Rakousko, ČR a Maďarsko), u ostatních zemí jsou údaje z roku 1996, u Finska z roku 1995 a u Řecka z roku 1993.

Komentář 1. V zemích OECD přispívá státní rozpočet v průměru necelými 40 % na celkové výdaje na VaV. Nejméně je to v Japonsku, kde je velká účast průmyslových gigantů a nízká úroveň přerozdělování HDP přes státní rozpočet. Rovněž ČR vykazuje relativně nízký podíl státního rozpočtu na celkových výdajích. 2. Ve V. Británii, Holandsku a Dánsku (a v Irsku, které však v prezentovaných grafech uvedeno není) je vysoký podíl zahraničních zdrojů, což je způsobeno výdaji amerických a japonských firem podnikajících v uvedených zemích. Vysoké zahraniční podíly v Řecku (a v grafech neuváděném Portugalsku) jsou hrazeny z rozpočtu EU. Obě země jsou však kritizovány, že příliš těží z rozpočtu EU a že by na VaV měly dávat ze svých zdrojů podstatně více. Kritizována je i nízká úroveň výdajů na VaV (a to i státních) v zemích střední a východní Evropy. 3. Podíl ostatních zdrojů (např. nadací, soukromých fondů apod.) je s výjimkou Japonska velmi nízký. Údaj 7,5 % pro ČR v citovaném zdroji dat je diskutabilní a je předmětem dalšího šetření.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 11 -



A6. Užití celkových prostředků na VaV - 1997

3

4,8 71,1

26,8

90%

62,4

41,5 68,8

62,8

52,7

55,9

62,5

64,9

61,2

32

60%

68,4

70%

souk.NPO podnik.s. 31,1

20,8

23

27,8

26,6

40,7

14,5

VŠ

9,1

20,6

Dánsko

16,8

19,5

V.Británie

28,6

17,1

Francie

35 17,4

Německo

vládní s.

15,9

17,7

15,8

14,4

9,4 14,8

8,3

Japonsko

10%

14,3

20%

14,3

30%

20,4

8,9

40%

25,1

50%

USA

procento užití celkových výdajů

80%

40,9

100%

74,4

(rozdělení celkových výdajů na výzkum a vývoj do sektorů v procentech)

EU

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

0%

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: Do vládního sektoru jsou v OECD zahrnuta pracoviště financovaná převážně ze státních rozpočtů, a to včetně veřejnoprávních organizací (s výjimkou VŠ). NPO (non-profit organisations) jsou soukromé neziskové právnické osoby. Poslední dostupná data jsou pro Rakousko a Řecko z roku 1993, pro Japonsko, V Británii, Holandsko, Polsko a EU z roku 1996.

Komentář 1. V ekonomicky nejvyspělejších zemích se spotřebovává více než 60 % celkových prostředků na VaV na pracovištích VaV v podnikatelském sektoru. Dosud to platí i pro ČR, lze však pozorovat trvalý pokles. Velmi nízké procento podnikatelského VaV v Řecku je způsobeno strukturou průmyslu, v kterém převažují obory s nízkou náročností na VaV. 2. V České republice je vysokoškolský podíl užití celkových výdajů na VaV nejnižší ze všech sledovaných zemí, v posledních letech však výrazně roste (viz A8). Jinak je zřetelný rozdíl mezi zeměmi G7 a zeměmi malými. V zemích G7 užívají vysoké školy méně než 20 %, protože hlavní vliv mají podniky reprezentované velkými koncerny, často globálně orientovanými. V malých zemích užívají vysoké školy kolem 25 % celkových výdajů. Ještě vyšší procenta má Řecko, hlavně proto, že podnikový VaV je tam nevýrazný a VaV se soustřeďuje na univerzitách. Vysoké procento užití prostředků na vysokých školách lze pozorovat i u zemí s dlouhodobou tradicí univerzitního výzkumu, jako je Rakousko. 3. V ČR využíval dříve vládní sektor (skládající se z resortních ústavů a z Akademie věd) značnou část celkových výdajů na VaV. Došlo však již k výraznému poklesu, který nadále pokračuje a tak se ČR přibližuje k úrovni Francie. V Řecku připadá na vládní sektor značná část vlivem nízké podílu podnikového VaV. 4. Výdaje státního rozpočtu jsou v ČR rozdělovány přes rozpočtové kapitoly ústředních orgánů státní správy a přes kapitoly Akademie věd ČR a Grantové agentury ČR.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 12 -



A7. Vývoj celkových výdajů na VaV ve vládním sektoru (vývoj celkových výdajů na VaV v procentech HDP, užitých ve vládním sektoru) 0,6 0,52

1993 1994

0,19

0,24

0,25

0,29

0,32

0,32

0,32

0,4

0,37

0,36 0,32

0,32

1997

0,28

0,31

0,34

0,37 0,27

0,27

1996

0,23

0,3

0,27

% HDP

0,4

1995

0,45

0,46

0,5

0,13

0,15

0,2

0,1

EU

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

V. Británie

Francie

Německo

Japonsko

USA

0

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: Neúplné sloupce u některých zemí jsou důsledkem chybějících údajů ve zdroji dat.

Komentář 1. Ve vývoji výdajů na VaV užitých ve vládním sektoru (vztažených k HDP) převažuje v EU mírný pokles (viz průměr EU). Vzhledem k tomu, že u sledovaných zemí roste HDP, jde u většiny zemí z hlediska státního financování prakticky o stagnaci. 2. V České republice došlo k výraznému snížení přísunu prostředků do VaV ve vládním sektoru od roku 1991 (0,62 % HDP) do roku 1995 až na polovinu. Toto snížení bylo způsobeno privatizací a zrušením řady resortních výzkumných ústavů (MPO nemá žádný resortní ústav VaV) a částečně i omezením výdajů AV ČR v roce 1993. 3. Z vyspělých zemí zaujímá vládní sektor významné postavení ve Francii a Finsku (s klesající tendencí). O něco nižší než ve většině zemí EU jsou výdaje na tento sektor v USA a v Japonsku. 4. Vzhledem k dostupnosti jen ojedinělých a navíc již neaktuálních údajů pro Rakousko a Řecko je obtížné komentovat situaci ve vládním sektoru VaV těchto zemí. Z předchozího grafu A6 je však zřejmé, že zatímco v případě Rakouska je nápadně nízká hodnota (0,13 % HDP v grafu A7) způsobena malým zastoupením vládního sektoru VaV mezi ostatními sektory využívajícími celkové prostředky na VaV, není tomu tak v případě Řecka. U něj je nízká hodnota (0,15 % HDP) důsledkem malých celkových výdajů na VaV (0,48 % HDP v příslušném roce).

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 13 -



A8. Vývoj celkových výdajů na vysokoškolský VaV (vývoj celkových výdajů na vysokoškolský VaV v procentech HDP) 0,7 1994 1995 1996

0,52

1997

0,46

0,45

0,39

0,42

0,41

0,38

0,39

0,37

0,42

0,39

0,44

0,42

0,4

0,4

0,38

0,17 0,11

0,2

0,21

0,22

0,3 0,195

% HDP

0,5

0,38

0,6

0,6

0,58

0,6

1993

0,04

0,1

EU

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

V. Británie

Francie

Německo

Japonsko

USA

0


Komentář 1. Výdaje na VaV na vysokých školách jsou ve sledovaném období v ČR zdaleka nejnižší a to nejen ve srovnání s tradičními zeměmi OECD, ale nižší i než v Maďarsku a Polsku. Dynamika růstu tohoto ukazatele (a výrazný nárůst v roce 1999 - viz B2,4) je však důkazem zvyšování významu VaV na vysokých školách. 2. Jednou z příčin rozdílů mezi ČR a zahraničím je skutečnost, že v ČR je VaV na vysokých školách financován v podstatě jen ze státního rozpočtu, kdežto v zahraničí se na jeho financování více podílí i podnikatelský sektor. 3. Výdaje na vysokoškolský VaV jsou ve většině zemí stabilizované. Nápadný je poslední vývoj v Japonsku, pro který chybí vysvětlení. 4. Kvůli chybějícím datům není z grafu zřejmý vývoj v Rakousku, vyznačujícím se už tradičně významným universitním výzkumem.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 14 -



A9. Vývoj celkových výdajů na VaV v podnikatelském sektoru

2,01

1993 1995

1,63

1996

0,99 0,75

0,83

1

1,15

1,19

1,29 0,99

1,05

1,1

1,26

1,26

1,38

1,44

1997

1,51

1,62

1,5

% HDP

1994

1,88

1,9

1,85

2

1,96

(vývoj celkových výdajů na VaV v podnikatelském sektoru v procentech HDP)

0,31

0,13

0,31

0,32

0,5

EU

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

V. Británie

Francie

Německo

Japonsko

USA

0


Komentář 1. Pokles celkových výdajů na VaV v podnikatelském sektoru (nesprávně též ”podnikový” sektor), vyjádřených v procentech HDP, byl ve velkých evropských zemích (Francie, V. Británie) způsoben též sníženou poptávkou po výrobcích zbrojního průmyslu po skončení studené války. V USA se tento pokles již zastavil a dochází k opět k růstu. 2. V letech 1993-1997 se zvýšily výdaje na podnikatelský VaV v menších vyspělých evropských zemích, zejména u Holandska, Dánska a Finska. Jejich účast na obranném VaV nebyla totiž významná. Svým způsobem to platí i o Německu a Japonsku. 3. Pro ČR je v průběhu 90. let charakteristickým rysem stále klesající tendence výdajů na podnikatelský VaV, resp. v posledních dvou letech stagnace těchto výdajů. Tato skutečnost vedla k tomu, že se úrovní podnikatelských výdajů na výzkum a vývoj vzdalujeme od úrovně zemí EU i dalších vyspělých ekonomik. Údaje o tomto nepříznivém vývoji potvrzují i výsledky pravidelných anketních šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR, podle nichž velké a střední firmy v ČR vynakládaly na výzkum a vývoj v letech 1996 – 1998 1 až 2 % svého ročního obratu. V zemích EU průmyslové firmy investují obvykle do výzkumu a vývoje s určitými rozdíly podle odvětví 4 až 10 % z celkového ročního obratu (viz G5). V průmyslových podnicích ČR je navíc kladen důraz na krátkodobé programy a úkoly s rychlou návratností prostředků. Výzkumy koncepčnější a dlouhodobější povahy nejsou zakládány a financovány. Tato skutečnost je způsobena řadou různých faktorů včetně prakticky nulové nepřímé podpory podnikatelského výzkumu a vývoje.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 15 -



A10. Vývoj podílu státu na financování VaV v podnikatelském sektoru (státní podpora VaV v podnikatelském sektoru jako procento z celkových výdajů na VaV) 1993

35

1994 1995 30

1996 1997 22,9

9,6 7,9 4,1

4,6

6,1

7,8 5,6

5,1

5,8 1,1

5 1,4

11,3

11,4 9,8

9,5

8,4

9

10

12,4

13,1

15

14,7

15,3

15

20

19,4

% z celkových výdajů

25

EU

Maďarsko

Polsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

V. Británie

Francie

Německo

Japonsko

USA

0


Komentář 1. První roky transformace ekonomiky v ČR (i v ČSFR v letech 1990 až 1992) se vyznačovaly rychle klesající státní účastí na financování VaV v podnikatelském sektoru. Počínaje rokem 1995 však státní podpora roste (velmi výrazně v r. 1998 a 1999, jak ukazuje graf B4). 2. Velké státy, především USA, Francie, Velká Británie (nikoliv však Japonsko) spolufinancují podnikatelský VaV výrazněji prostřednictvím armádních zakázek. Jejich úbytek po skončení studené války je také příčinou zřetelně klesajícího trendu ve státním spolufinancování podnikatelského VaV. 3. Obdobný pokles nebyl zaznamenán u Německa, kde trend výdajů na VaV nebyl ovlivněn útlumem zbrojního průmyslu. 4. Mimořádně vysoká účast státu při financování podnikatelského VaV v Polsku a v Maďarsku je zřejmě vyvolána účastí státu na restrukturalizaci průmyslu, vhodnou inovační politikou a účastí na zvyšování technologické úrovně průmyslu. V posledních letech však tato státní podpora výrazně klesá.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 16 -



A11. Vývoj počtu pracovníků VaV

1993

7,09

6,58

1994

6,03

5,94

1996

3,95

4,23

4,87

4,63

5

1995 1997

5,28

5,45

6

5,62

4

1,4

2

2,06

2,05

2,26

3

2,2

3,06

pracovníci VaV na tis. obyvatel

7

4,27

8

7,6

(počet pracovníků VaV, přepočtený na plný úvazek /FTE/, vztažený na tisíc obyvatel)

1

EU

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

V. Británie

Francie

Německo

Japonsko

0

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: Počty pracovníků VaV jsou redukovány na plnou pracovní dobu podle metodiky OECD (FTE - Full Time Equivalent). Neúplné sloupce u některých zemí jsou důsledkem chybějících údajů ve zdroji dat.

Komentář 1. Mezi počtem pracovníků VaV a celkovými výdaji na VaV je pozitivní korelace. Obzvlášť zřetelná je mezi počtem pracovníků a výdaji z podnikových zdrojů. 2. Částečný úvazek ve VaV je ve světě poměrně častý, zvláště na vysokých školách. Pokud by nebyl počet pracovníků redukován na FTE, došli bychom ke stavu zhruba dvojnásobnému. 3. V České republice se pokles absolutního počtu pracovníků ve VaV již zastavil. Bez redukce na FTE připadalo u nás v roce 1995 na 10 000 zaměstnanců (labor force v citovaném zdroji dat) 44 pracovníků VaV, v roce 1996 pak 45 pracovníků VaV.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 17 -



A12. Pracovníci VaV v jednotlivých sektorech - 1997 (zastoupení pracovníků dle FTE v jednotlivých sektorech v procentech)

28,2

31,5

53,1

49,3

52,9

48,8 61,8

56,6

16,8

vládní s. VŠ

46,8

33,4 17

28,7

34,7

46,5 27,2

30,2

Holandsko

23,9

Dánsko

29,2

24,4

V.Británie

Rakousko

25,4

Francie

21,9

Německo

20% 24,4

souk.NPO podnik.s.

19,1

8,6

18,2

12,6

16,4

6,3

21,6

40%

19,8

33,7

24,9

33,2

60%

60,7

50,7

66,1

61,7

80%

Japonsko

zastoupení pracovníků v sektorech v %

19,8

100%

EU

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

0%

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: ”Soukr.NPO” je soukromý neziskový sektor. Údaje za rok 1997 se týkají Dánska, ČR a Maďarska, u ostatních zemí jsou z roku 1996. Poslední údaje jsou pro V. Británii, Rakousko a Řecko za rok 1993, pro Německo a Finsko za rok 1995, pro USA údaje chybí.

Komentář 1. Počet pracovníků VaV v jednotlivých sektorech zhruba odpovídá množství prostředků na VaV v těchto sektorech. Počet vysokoškolských pracovníků VaV je s výjimkou Rakouska ještě o něco vyšší než by odpovídalo využívaným finančním prostředkům. Obecně se uvádí, že VaV na vysokých školách je nejlevnější, v podnikatelském sektoru je naopak nejdražší. 2. Průměr zemí EU ukazuje, že zde v podnikatelském sektoru působí více než polovina pracovníků VaV. V České republice je to necelá polovina. I když ve vyspělých zemích počty pracovníků VaV mírně klesaly, podnikatelský VaV se zde příliš neoslaboval. 3. V České republice jsou do vládního sektoru zahrnuty jak resortní výzkumné ústavy, tak Akademie věd ČR. Počet pracovníků tohoto sektoru je tedy v ČR větší než je průměr zemí EU (v roce 1996 v EU 16,8 %, v ČR 33,2 %).

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 18 -



A13. Vývoj celkových výdajů na VaV vztažených na pracovníka VaV (celkové výdaje na VaV v USD dle parit kupní síly připadající na pracovníka VaV dle FTE) 1993

110000 93466

1994 1995

60000

63937

77810

68485

80248

84113

1997

57469

70000

1996

73327

79976 65227

78696

80000

86788

84122

92866

90000 78503

24361

35273

32467

40000

35741

50000 37456

výdaje na pracovníka VaV (USD PPP/prac.)

100000

30000 20000 10000

EU

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

V.Británie

Francie

Německo

Japonsko

0


Komentář 1. Výdaje na VaV přepočtené na pracovníka jsou silně ovlivněny paritou kupní síly příslušné měny. 2. Přepočtené hodnoty výdajů VaV na pracovníka neodpovídají ani HDP země, ani výdajům na VaV, ani zastoupení jednotlivých sektorů VaV. Např. v Rakousku připadají vůbec nejvyšší náklady na 1 pracovníka VaV ze všech v grafu uvedených zemí, ačkoliv je tam mimořádně silně zastoupen vysokoškolský VaV, který je celosvětově pokládán za nejlevnější ze sektorů VaV. 3. Značnou roli hraje i výše mezd v jednotlivých zemích a do určité míry i tradice v relacích odměňování pracovníků VaV vůči ostatním profesím. 4. I přes uvedené skutečnosti lze konstatovat, že ve vyspělých zemích jsou výdaje na VaV přepočtené na pracovníka přibližně stejné. Výrazně nižší jsou v Maďarsku a Polsku; ČR se začíná blížit úrovni zemí EU.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 19 -



A14. Celkové výdaje na VaV podle výše HDP - 1997 (celkové výdaje na VaV v závislosti na HDP, obě veličiny v USD v paritě kupní síly vztažené na jednoho obyvatele) GERD/obyv. (USD PPP) 800

700

Švédsko

2,4921

y = 7E-09x R = 0,942

USA

Japonsko

600

500

Německo Francie Holandsko Dánsko Finsko Norsko Velká Británie Kanada Belgie Island Rakousko

400

300

Irsko

Itálie

200 Nový Zéland ČR +

100 Turecko

Mexiko

Španělsko +

Portugalsko Řecko

0 0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

HDP/obyv. (USD PPP)

Zdroj dat: OECD in Figures (statistics on the member countries, edition 1998). Pozn.: Celkové výdaje na výzkum a vývoj: zkratka GERD.

Komentář 1. V bohatších státech je na výzkum a vývoj poskytováno více prostředků nejen absolutně (úměrně vyššímu HDP na obyvatele), ale i relativně (větší díl z HDP na obyvatele), účelem čehož je další růst HDP. 2. Je pravidlem, že hospodářský rozvoj je předcházen technickým pokrokem, který je založen na inovacích. Téměř výhradním zdrojem inovací je vývoj využívající poznatků z výzkumu. Podpora VaV tedy vede k hospodářskému růstu a takto může být interpretován horní graf. Má-li se však stanovit směr kauzality mezi výdaji na VaV a hrubým domácím produktem opravdu exaktně, narazí se na vážné obtíže působené mimořádnou složitostí vazeb VaV s dalšími aktivitami, jako je transfer výsledků VaV do podnikatelské sféry, potřebná investiční výstavba, marketing, obchodní a servisní aktivity atd. Proto lze horní graf vykládat i obráceně - bohatší státy si mohou dovolit poskytovat na VaV více prostředků (a chudší budou profitovat z obecného pokroku, který nefinancovaly). Ekonomická teorie tedy pro výklad grafu neposkytuje jednoznačnou odpověď. 3. V mikroekonomice je situace přece jen jednoznačnější. Podnikům, které vydatněji investovaly do VaV, roste obrat i zisk (samozřejmě nikoliv automaticky, nýbrž jen při splnění celé řady podmínek, viz G5). Pro případ ČR řečeno zjednodušeně - mají-li větší výdaje na VaV vést k růstu HDP, musí být provázeny (ne-li předcházeny) důkladnou restrukturalizací podniků.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 20 -



HDP/obyv. (USD v PPP)

A.15 Statistické údaje OECD - srovnávání různých zemí Kvantitativní údaje OECD o VaV se uvádějí v relaci ke hrubému domácímu produktu (zkratka HDP, resp. GDP - Gross Domestic Product). Vývoj hrubého domácího produktu na obyvatele Rozdíly ve výši HDP připadajícího na ve stálých cenách r.1995 jednoho obyvatele v jednotlivých zemích ale 25000 znamenají podstatné rozdíly ve skutečných výdajích na VaV. Proto je pro ilustraci uveden i graf vývoje hrubého domácího 1995 20000 produktu ve stálých cenách roku 1995. 1997 Otázkami širších souvislostí a vztahů 15000 makroekonomických veličin a VaV se podrobněji zabývá část G. (Ekonomická výkonnost a výzkum a vývoj). Zdrojem dat 10000 k tomuto grafu byly statistiky OECD (na rozdíl od grafu G1, pro který byla využita 5000 data EU).

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

V.Británie

Francie

Německo

Japonsko

USA

0

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2

Z důvodu srovnatelnosti údajů pro různé země je HDP v národních měnách všech uvedených zemí (s výjimkou USA) přepočítáván na americké dolary (zkratka USD), a to s použitím parity kupní síly. Parita kupní síly (zkratka PPP z anglického Purchasing Power Parity) je standardní ekonomickou kategorií; její konkrétní hodnoty pro danou měnu se vypočítávají konsensuální metodikou, obecně v OECD akceptovanou (analyzující pro danou zemi tzv. spotřební koš). Bez použití parity kupní síly nelze korektně vzájemně srovnávat údaje jednotlivých zemí. Ve stabilních ekonomikách s nízkou inflací se parita kupní síly národních měn mění jen velmi málo. V zemích procházejících transformací a s vyšší inflací se PPP mění významněji. Oficiální dokumenty OECD uvádějí následující hodnoty PPP české koruny. Parita kupní síly (PPP) české koruny (Kč za americký dolar)

PPS

1993

1994

1995

1996

1997

1998

9,30

10,11

10,93

11,70

12,24

12,93

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2

Údaje o počtech pracovníků VaV jsou v používaných diagramech redukovány na plnou pracovní dobu (Full Time Equivalent - FTE) v souhlasu s metodikou OECD, neboť ve VaV jsou dosti běžné částečné úvazky. Zejména se to týká vysokoškolských pracovníků VaV, kde významná část úvazku bývá věnovaná pedagogické práci (problémem bývá obě aktivity rozlišit). Pro srovnání ČR s vyspělými státy bylo pro část A analýzy vybráno třináct zemí OECD (zkratka Organization for Economic Cooperation and Development). Prvních pět zemí (USA až V. Británie) patří do skupiny nejvyspělejších zemí, označovaných jako G7, další čtyři (Dánsko až Finsko) jsou s ČR zhruba srovnatelné velikostí a Řecko je s ČR zhruba srovnatelné i ekonomickou úrovní, i když se výrazně liší svou ekonomickou strukturou. Pro ekonomicky srovnatelné Portugalsko chybí data a údaje jsou velmi podobné Řecku, proto v grafech uvedeno není. Dále jsou uvedeny dvě země, které rovněž usilují o přijetí do EU (Maďarsko a Polsko). V grafech je uveden i vážený průměr členských zemí Evropské unie (EU). Do grafů A11 až A13 týkajících se personálu VaV nebyly zařazeny USA, neboť statistika OECD údaje o počtu pracovníků VaV v této zemi neuvádí.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 21 -


B. Analýza výdajů státního rozpočtu ČR na VaV

B. ANALÝZA VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR NA VaV B1. Vývoj státních výdajů na VaV (v procentech HDP a v mil. Kč v běžných cenách ročně) 0,6

12500

% HDP (MF)

9672 8732 0,511

mil. Kč

7772 0,491 0,471

6238 0,437 4551

0,4

7500

0,458

4897

5000 0,409

4378

státní výdaje (mil. Kč)

státní výdaje (% HDP)

% HDP (ČSU) 0,5

10000

0,398

0,366

2500

0,3

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Zdroj dat: Státní závěrečný účet ČR (roky 1993 – 97) a státní rozpočet ČR (roky 1998 - 99); ČSÚ Pozn.: Údaje o výši % HDP a o výdajích na VaV ze státního rozpočtu jsou z podkladů Ministerstva financí. Údaje o výdajích na VaV se liší od údajů ČSÚ, které jsou využity v předcházející části A analýzy. V tomto diagramu jsou údaje ČSÚ o výši % HDP rovněž uvedeny. Viz i komentář k diagramu A2.

Komentář 1. V běžných cenách daného roku výdaje na výzkum a vývoj v letech 1993 až 1999 rostly. Ve stálých cenách - po očištění o inflaci by však byl trend výdajů na výzkum a vývoj méně příznivý. 2. V letech 1993 až 1995, doznívalo prudké snížení státních výdajů na výzkum a vývoj z let 1990 až 1992. 3. V letech 1996 až 1997, nastala příznivá změna po přijetí prvních Zásad vlády pro oblast výzkumu a vývoje (byly přijaty v roce 1994, v průběhu přípravy rozpočtu na rok 1995 a proto se do rozpočtu na VaV pro rok 1995 ještě nepromítly). Podařilo se zastavit pokles vyjádřený v % HDP z předchozího období, který snížil v roce 1995 výdaje na výzkum a vývoj až na úroveň 0,366 % HDP. 4. Po roce 1997 se projevily ekonomické obtíže a úsporná opatření vlády, která vedla ke snížení tempa růstu státních výdajů na výzkum a vývoj 3 .

3

Vláda se svým usnesením č. 249 ze dne 22. března 1999 zavázala zvýšit státní výdaje na výzkum a vývoj v roce 2000 na 0,6 % HDP, v roce 2001 na 0,65 % HDP a v roce 2002 na 0,7 % HDP.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 22 -



B2. Vývoj účelových a institucionálních výdajů na VaV (mil. Kč v běžných cenách, podíl účelových a institucionálních výdajů) 10000

1,8

9000

1,6 účelově

1,53

instituc.

8000

1,4

účel/inst.

1,2 1 0,8 0,6

2806

2400

2497

2417

2134

3432

4000

3554

0,88

2157

4861

4218

5000

4811

1,02

3000

0,99

5281

1,03

3451

6000

2221

výdaje (mil.Kč)

1,19

poměr účel./instit. výdaje

1,22

7000

0,4

2000

0,2

1000 0

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Zdroj dat: Státní rozpočet České republiky, roky 1993 - 1999

Komentář 1. Do roku 1994 se zvyšovala institucionální část výdajů na výzkum a vývoj, od roku 1995 do roku 1998 výrazně rostla účelová část výdajů. 2. Pokles účelových výdajů v roce 1994 byl dán poklesem celkových státních výdajů na výzkum a vývoj (vyjádřených v % HDP- viz graf B1), výrazněji musely proto být v tomto období omezeny programy a projekty podporované na základě veřejné soutěže. 3. Po roce 1995 došlo ke zvýšení výdajů na výzkum a vývoj (nejen absolutně - v běžných cenách, ale i relativně ve vztahu k HDP), které se projevilo především v účelové podpoře programů a projektů. Nárůst výdajů pro výzkumné instituce byl ale nižší než inflace. 4. V roce 1998 dosáhla účelová část podpory výzkumu a vývoje z celkových státních výdajů na výzkum a vývoj svého maxima. V ČR byly objektivní a nezávislé postupy hodnocení návrhů výzkumných prací (projektů) zavedeny nejdříve u účelového financování, což vytvořilo příznivé podmínky pro jeho rychlejší rozvoj. U financování institucionálního byl základem rozpočet instituce z minulého roku upravený indexem společným pro řadu organizací a proto tento způsob podpory stagnoval. Reakcí na neodpovídající růst účelových prostředků byly legislativní změny, vládou byl schválen nový způsob rozdělování institucionálních výdajů od roku 1999 na základě pravidelného hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 23 -



B3. Vývoj státních výdajů na civilní a obranný VaV (procenta HDP, mil. Kč v běžných cenách) 0,55

1400 VaV celkem

1200

0,491

obranný VaV

800

600

0,411

0,423 0,409

0,398

0,366

0,35

0,367

400 0,362

0,394

0,4

obranné výdaje (mil.Kč)

0,465

1000

0,458

0,45 0,436

celkové a civilní výdaje (% HDP)

0,511

civilní VaV 0,5

0,333

200

0,3

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Zdroj dat: Státní rozpočet České republiky, roky 1993 - 1999

Komentář 1. Výdaje na obranný výzkum sledovaly do roku 1998 tempo růstu celkových státních výdajů na výzkum a vývoj. 2. Výrazný růst výdajů na obranný výzkum a vývoj v roce 1998 byl dán tím, že pro rok 1998 byly do rozpočtu na výzkum a vývoj Ministerstva obrany podle jeho vnitřních metodických opatření zahrnuty a poté z něj i hrazeny jiné výdaje, které neměly charakter výzkumu a vývoje (do výdajů na výzkum a vývoj byla započtena celková cena dodávek systémů a techniky, v jejímž rámci byl vývoj prováděn). Výdaje na obranný výzkum a vývoj tak v roce 1998 formálně činily 13,8 % z celkových státních výdajů na výzkum a vývoj, tzn. že byly na úrovni jaderných velmocí (USA, Francie a V. Británie). Negativním důsledkem bylo snížení výdajů na civilní výzkum a vývoj. 3. V roce 1999 se výdaje na obranný výzkum a vývoj vrátily na úroveň srovnatelnou s vyspělými zeměmi (5,8 % z celkových státních výdajů - viz A4).

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 24 -



B4. Vývoj státní podpory VaV ve vybraných resortech (jednotlivé roky - mil. Kč v běžných cenách, poměr 1998/94 ve stálých cenách roku 1994)

2806

3000

2,5

1993 1994

2410

1995 1996 1,99

2

1998 1998/94

1,68

1,57

1,5

1,32 1,19 1198 965

1 0,81 0,62

0,5 341 123

212

442

499

506

619

635

665

1000

podíl podpory 1998/94

1999

2000

1230

podpora v letech 1993 - 99 (mil. Kč)

1997

0

0 AV ČR

GA ČR

MPO (MH)

MŠMT

MZ

MZe

MŽP

Zdroj dat: Státní rozpočet České republiky, roky 1993 - 1999 Pozn.: AV ČR = Akademie věd ČR, GA ČR = Grantová agentura ČR, MPO = Ministerstvo průmyslu a obchodu, MŠMT = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, MZ = Ministerstvo zdravotnictví, MZe = Ministerstvo zemědělství, MŽP = Ministerstvo životního prostředí, (MH = bývalé Ministerstvo hospodářství, jehož působnosti ve VaV převzalo od roku 1996 MPO)

Komentář 1. Údaje pro jednotlivé roky jsou uváděny v běžných cenách daného roku. Pro srovnání je uveden i poměr výdajů v roce 1998 k výdajům v roce 1994, z něhož je patrný významný vliv inflace (tyto údaje jsou uvedeny ve stálých cenách roku 1994 dle údajů ČSÚ). 2. U MZe a MZ je výše státní podpory v běžných cenách téměř konstantní (což ve stálých cenách znamená pokles) a nyní podíly z celkové státní podpory zhruba odpovídají podpoře analogického výzkumu ve vyspělých zemích. U zbývajících resortů dochází k růstu, u některých z nich dokonce k výraznému. 3. MPO – až do roku 1995 byla výše podpory pro tento resort nedostatečná. Její růst od roku 1996 odpovídá významu tohoto resortu pro oblast výzkumu avývoje. 4. GA ČR - nárůst v letech 1993 až 1996 odpovídá významu, který byl přikládán účelovému financování výzkumu a vývoje a grantovému způsobu rozdělování prostředků. Po počátečním prudkém růstu následuje zvolnění, grantový způsob rozdělování prostředků dosahuje svého maxima. 5. AV ČR - až do roku 1995 byla výše podpory téměř konstantní, výrazný nárůst nastal od roku 1996. 6. MŠMT - růst podpory je dán jednak enormním nárůstem mezinárodních aktivit ČR a jednak je důsledkem legislativních změn v postavení a financování VŠ (viz komentář k B2).

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 25 -


C. Analýza státem podporovaných projektů VaV

C. ANALÝZA STÁTEM PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ VaV (CEP) C1. Oborové členění projektů VaV - 1998 (celkový počet projektů v oboru, celková podpora ze státního rozpočtu v mil. Kč) 1600 974

1000 1368

1400

počet projektů 806

1000

500

800 430

429

454

497

počet projektů

714

1200

600

442 548

250 343

309

72

Technické vědy

Zemědělství

Lékařství

Biologie

Vědy o zemi a živ. prostředí

Chemie

Matematika a fyzika

Společenské vědy

0

Vojenství 78

365

400

407 348

367

výše státní podpory (mil. Kč)

výše státní podpory

750

200 0

Zdroj dat: Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje ČR podporovaných ze státního rozpočtu

Komentář 1. Z celkové státní podpory VaV čerpá nejvíce obor technických věd. Je to ovlivněno i skutečností, že v průmyslu není institucionální financování VaV. Pouze u oboru technické vědy pozorujeme, že náklady jsou vyšší, než je počet projektů. Znamená to, že projekty v tomto oboru jsou nejkomplexnější i v průměru největší. 2. Pozoruhodný je velký počet projektů a v porovnání se zahraničím vysoké náklady na společenské vědy. Ve finančním vyjádření je to 9 % z celkové státní podpory VaV. Ve vyspělých zemích se tento podíl pohybuje kolem 5 %. Určitým vysvětlením je rozvoj některých, dříve zanedbávaných společenských věd po roce 1989 a situace v resortu kultury, který v letech 1991 až 1995 VaV účelově nepodporoval. 3. U lékařství je velký počet projektů s malými průměrnými náklady na jeden projekt. Nepříznivě se projevuje to, že ve zdravotnictví jsou veškeré účelové prostředky Ministerstva zdravotnictví rozdělovány interní grantovou agenturou přes velký počet projektů.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 26 -



C2. Průměrná velikost programu VaV - 1998 (počet projektů připadajících na jeden program, státní podpora programu v mil. Kč)

700

1566

600

počet projektů připadající na programu

500

500

hranice mezi granty a programy 400

400 300 300 počet projektů na program

200

výše podpory programů

100

0 granty

200

výše podpory programů ze SR (mil. Kč)

600

100

0 programy jednotlivých ministerstev

Zdroj dat: Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje ČR podporovaných ze státního rozpočtu Pozn.: Program je resortem vyhlášen ve veřejné soutěži (zároveň s cíli programu, dobou trvání atd.). Jednotliví uchazeči se hlásí s návrhy projektů, které zajistí část cílů vyhlášeného programu. V grafu jsou uvedeny počty projektů v jednotlivých programech a jejich podpora (nejde však o hodnocení konkrétních programů a proto nejsou uvedeny jejich názvy). Programy jsou v grafu seřazeny sestupně podle počtu projektů.

Komentář 1. V roce 1998 obsahoval průměrně jeden program 72 projektů a jeho státní podpora činila 67 mil. Kč. Konkrétní počty projektů u jednotlivých programů se však výrazně liší. 2. V roce 1998 bylo podporováno 62 programů a tři grantové agentury (Grantová agentura ČR, Interní grantová agentura Akademie věd ČR a Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví). V počtu projektů připadajících na jeden program (resp. agenturu) jsou na prvních třech místech uvedené grantové agentury (první tři sloupce zleva). 3. Nadpoloviční většina programů má méně než 15 projektů, třetina programů méně než 10 projektů a čtvrtina méně než 5 projektů. To ukazuje silnou roztříštěnost a nekoordinovanost programového výzkumu a vývoje v ČR, jednotlivé programy vyhlašované různými resorty řeší jen velmi specializovanou problematiku bez těsnějších mezioborových vazeb mezi organizacemi. 4. Malému počtu projektů připadajícímu na jeden program odpovídají i nízké celkové náklady programu a jejich podpora ze státního rozpočtu. S výjimkou osmi programů je státní podpora nižší než 100 mil. Kč na jeden program a u více než třetiny programů je podpora nižší než 10 mil. Kč na jeden program; často jsou větší nebo průměrné projekty zahrnovány do samostatných programů, ač by měly být součástí programů již existujících. 5. V ČR chybí velké národní programy výzkumu a vývoje, běžné ve vyspělých zemích.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 27 -



C3. Zdroje financování projektů VaV podle resortů - 1998 (zdroje financování projektů v mil. Kč) 2073

1000 962

státní zdroje

842

nestátní zdroje

AV ČR

GA ČR

MDS

MK

MO

MPO

MŠMT

MZ

56

0

46

13

89

12

89

16

66

265

250

274

416

415

500 456

zdroje (mil. Kč)

716

750

MZe

MŽP

Zdroj dat: Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje ČR podporovaných ze státního rozpočtu Pozn.: AV ČR = Akademie věd ČR, GA ČR = Grantová agentura ČR, MDS = Ministerstvo dopravy a spojů, MK = Ministerstvo kultury, MO = Ministerstvo obrany, MPO = Ministerstvo průmyslu a obchodu, MŠMT = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, MZ = Ministerstvo zdravotnictví, MZe = Ministerstvo zemědělství, MŽP = Ministerstvo životního prostředí

Komentář 1. Jediným resortem, kde je výrazně vyšší finanční účast nositelů než je státní podpora, je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vysoká účast nositelů, především z podnikatelského sektoru, je dána charakterem projektů výzkumu a vývoje a podmínkou nejméně 50 % účasti nositele na financování projektů s komerčním využitím. 2. Dalším resortem s relativně vysokou finanční účastí nositelů projektů je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které podporuje nejen projekty vysokých škol, ale jako ústřední orgán pro oblast výzkumu a vývoje odpovídá i za problematiku mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a řadu průřezových programů, od infrastruktury výzkumu a vývoje po presentaci jeho výsledků. Je otázkou, zda veškeré vykazované nestátní zdroje jsou opravdu nestátní. 3. Na státním rozpočtu jsou plně závislé projekty podporované Akademií věd ČR, Grantovou agenturou ČR a Ministerstvem dopravy a spojů. V prvních dvou případech jde sice především o základní výzkum, ale část projektů má charakter cíleného (aplikovaného) výzkumu a v budoucnu bude muset být více podporována z nestátních zdrojů. Vysoký podíl státní podpory VaV má, obdobně jako v zahraničí, Ministerstvo zdravotnictví. 4. Ze stoprocentní státní podpory projektů Ministerstva dopravy a spojů vyplývá, že jde především o projekty pro potřeby státní správy. Tento rozsah je při působnostech tohoto resortu ve vyspělých zemích neobvyklý. Rovněž u dalších resortů je příčinou velmi nízkého podílu nositelů na financování projektů výrazný rozsah výzkumu pro potřeby státní správy.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 28 -



C4. Podpora projektů VaV dotacemi a půjčkami u MPO v letech 1997 - 98 (výše dotací a půjček v mil. Kč a jejich poměr) 0,8

700

0,7

600 615

500

0,6

dotace půjčky/dotace

0,5 400 421

0,4 347

300

0,3

286

poměr půjčky/dotace

výše dotací a půjček (mil. Kč)

půjčky

200 0,2 100

0,1

0

0 1997

1998


Komentář 1. Podpora projektů nejen pomocí dotací (nenávratných finančních prostředků), ale i půjček (tj. návratných finančních prostředků) se prakticky uplatňuje výhradně v resortu Ministerstva průmyslu a obchodu. 2. Hlavním kritériem pro rozlišení formy poskytnutí prostředků mezi dotací a půjčkou je využití výsledků projektu. V případě, že výsledky jsou určeny pro jeden subjekt, je poskytována půjčka. Když výsledky může využít více subjektů, je poskytována dotace. 3. Pokles podílu půjček souvisí s tím, že v roce 1998 vzrostl počet projektů, kterým bylo možno poskytnout dotaci.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 29 -



C5. Počet projektů VaV a doba jejich řešení - 1998 (počet projektů podle roků jejich řešení, podíl z celkového počtu projektů v procentech) 3500

70,0 %

65,0

3000

60,0 počet projektů procento projektů 3072

50,0

2000

40,0

1500

30,0

1000

20,0

procento projektů

počet projektů

2500

10,8

10,0

6,6

3

4

6

7

8

9

roky

10

5

4

2

63

1

314

385

365

0

1,3 4

8,1 510

500

3

7,7

0,0

více než 10

Zdroj dat: Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje ČR podporovaných ze státního rozpočtu Pozn.: Doba řešení je dána termíny zahájení a ukončení projektu, zakotvenými ve smlouvě na podporu řešení projektu.

Komentář 1. Převládají tříleté projekty, nejen u grantových agentur, nýbrž i u programů (jejich podíl vzrostl proti roku 1995 o 15 %). 2. Projekty s dobou trvání více než sedm let budou vyhodnoceny a bude rozhodnuto o jejich případném pokračování.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 30 -



C6. Počty projektů VaV dle výše státní podpory - 1998 (počet projektů ve skupinách podle výše státní podpory v tis. Kč, vyjádřené též v procentech)

1500

30 %

počet projektů procento projektů

1250

25

24,4

1155

22,6

16,7

750

15

11,2

6,9 5,9

5

277

325

364

7,7

250

10

530

500

procento projektů

1067

20

791

počet projektů

1000

0-50

50-100

100-200

200-400

400-800

800-1600

1600-3200 3200-6400 6400-12800

1280025600

6

0

18

1,3 64

133

2,8

0

nad 25600 tis. Kč


Komentář 1. Převažují menší projekty nad projekty většími a komplexními. Převládají projekty s podporou 200 - 400 tis. Kč. Průměrná velikost projektů a jejich rozdělení do jednotlivých skupin se nezměnily od poslední analýzy v roce 1996. Výrazně se nezvýšil ani počet projektů s cenou nad l,6 mil. Kč. 2. Znepokojující je vysoký počet projektů s výší podpory do 50 až 100 tis. Kč., i když tyto projekty se mohou týkat společenských věd, kde finanční požadavky nejsou tak vysoké.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 31 -



C7. Věk hlavních řešitelů projektů VaV - 1998 (počet projektů podle věku hlavního řešitele, vyjádřeno v jednoletých a pětiletých intervalech)

počet projektů (jednoletý interval)

200

počet projektů (jednoletý interval)

900

počet projektů (pětiletý interval)

800 700 600

150

500 400

100

300

počet projektů (pětiletý interval)

1000

250

200

50

100

79

76

74

72

70

68

66

64

62

60

58

56

54

52

50

48

46

44

42

40

38

36

34

32

30

28

26

0 24

0 věk (roky)

Zdroj dat: Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje ČR podporovaných ze státního rozpočtu Pozn.: Hlavní řešitel je pracovník odpovědný nositeli projektu (organizaci) za odbornou úroveň řešení.

Komentář 1. Průměrný věk hlavního řešitele projektu v České republice je 50,9 roku. 2. Graf vykazuje v zásadě standardní věkové rozdělení s tím, že proti situaci před třemi lety výrazněji přibylo hlavních řešitelů pod čtyřicet let (výsledky však nejsou plně srovnatelné, neboť se změnila definice pojmu ”hlavní řešitel”). 3. Výrazná je odlišnost proti obdobným údajům ze zahraničí, kde prudce klesá počet řešitelů starších než je čtyřicet let. Je to zřejmě způsobeno odlišnostmi v účelovém a institucionálním financování. V zahraničí účelové financování (zejména grantové prostředky) využívají především mladší pracovníci, doposud nezařazení do oficiálních struktur výzkumných organizací vládního a podnikového sektoru.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 32 -


D. Bibliometrická analýza výsledků VaV

D. BIBLIOMETRICKÁ ANALÝZA VÝSLEDKŮ VaV D1. Relativní produkce publikací a citací za období 1994-97 (celkový počet publikací, resp. citací, připadající na 1000 obyvatel za období 1994-97) 25

6 RPP RPC

5

20

4

RPC

RPP

15 3

10 2

5

1

Portugalsko

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Slovinsko

Španělsko

Itálie

Japonsko

Irsko

Rakousko

Německo

Francie

Belgie

USA

Velká Británie

Holandsko

Kanada

Finsko

Dánsko

0 Švédsko

0

Zdroj dat: National Science Indicators on Diskette, 1981 - 1997, verse 1.2, database of summary publication and citation statistics reflecting research performance in the sciences, social sciences, and art & humanities (Institute for Scientific Information - ISI, USA) Pozn.: Relativní produkce publikací (zkratka RPP), resp. relativní produkce citací (zkratka RPC), udává počet publikací, resp. citací, připadajících na 1000 obyvatel za dané časové období.

Komentář 1. Ukazatel relativní produkce publikací umožňuje srovnávat bibliografické výstupy převážně základního výzkumu různých zemí, neboť zavádí korekci na velikost země. 2. Česká republika se podle ukazatele RPP řadí na 18. místo ve skupině 21 vybraných zemí. Je na stejné úrovni jako Řecko, o něco lepší než Polsko a Maďarsko a výrazně lepší než Portugalsko. Pozoruhodná je relativní produkce publikací Švédska, ale i Dánska a Holandska. 3. Produkce citací do jisté míry souvisí s produkcí publikací. Více publikací však není zárukou většího počtu citací. Ukazuje se, že jen asi 40 - 60% publikací bývá citováno. Nejistota v hodnotě ukazatele RPC je určována především nemožností v současné době vyloučit autocitace. 4. V pořadí podle ukazatele RPC zaujímá Česká republika ve výběru 21 zemí 19. místo. Stejně jako v případě ukazatele RPP se nachází ve skupině s ostatními asociovanými zeměmi (AEU) a ekonomicky slabšími zeměmi EU. V tomto pořadí byla ČR předstižena Maďarskem a Slovinskem, ale je před Polskem a Portugalskem. 5. Srovnání vybraných skupin zemí a ČR podle relativní produkce publikací (resp.citací): země G7 EU AEU Česká republika ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

relativní produkce publikací 3,06 2,81 0,92 1,30

- 33 -

relativní produkce citací 10,68 8,69 1,59 2,05



D2. Roční produktivita publikací a citací - 1995 (průměrný počet publikací nebo citací připadajících na jednoho výzkumníka v daném roce) 0,3

2

P/V C/V

1,8 1,6 1,4

0,2

1

C/V

P/V

1,2

0,8 0,1

0,6 0,4 0,2

Japonsko

USA

Polsko

Slovinsko

Portugalsko

Německo

Francie

ČR

Irsko

Maďarsko

Itálie

Finsko

Řecko

Rakousko

Španělsko

Velká Británie

Švédsko

Holandsko

Dánsko

Belgie

0 Kanada

0

Zdroj dat: National Science Indicators on Diskette, 1981 - 1997, verse 1.2, database of summary publication and citation statistics reflecting research performance in the sciences, social sciences, and art & humanities (Institute for Scientific Information - ISI, USA), MTI database 1998/2 OECD Pozn.:Roční produktivita publikací (P/V), resp. roční produktivita citací (C/V), udává počet publikací, resp. citací, připadajících na pracovníka VaV (FTE) v daném roce. Údaje pro Rakousko, Řecko a V.Británii jsou za rok 1993, pro Itálii a USA za rok 1994 a pro ostatní země za rok 1995.

Komentář 1. Postavení České republiky je při srovnání se zahraničím podle ukazatele roční produktivity vzhledem k nižšímu počtu pracovníků VaV lepší, než v případě použití ukazatele relativní produkce. Česká republika je lepší nejen než Polsko a Portugalsko, ale předstihuje v tomto ukazateli i takové velmoci VaV jako jsou Francie a Německo. 2. V pořadí podle roční produktivity publikací se ČR nachází s hodnotou 0,14 blízko střední hodnoty pro celý výběr 21 zemí. Avšak vedoucí země v pořadí (Kanada) vykazuje dvojnásobnou roční produktivitu publikací než má Česká republika. Výrazně nejlepší v ukazateli roční produktivity citací je V.Británie, pozoruhodné je špičkové umístění Rakouska a malých zemí Dánska a Belgie. 3. Celkově Česká republika podle ukazatele roční produktivity předstihuje Polsko, Slovinsko a Portugalsko a dosaženou úrovní se blíží Francii a Německu. 4. Srovnání vybraných skupin zemí a ČR podle ukazatelů roční produkce publikací a citací: země G7 EU AEU Česká republika

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

P/V 0,10 0,16 0,11 0,14

C/V 0,65 0,86 0,25 0,31

- 34 -



D3. Bibliometrická kvalita publikací za období 1994 - 97 (relativní citační impakt - RCI)

0,55

0,55

Slovinsko

0,59

Řecko

ČR

0,59

Polsko

0,5

0,68

0,71

0,79

0,86

0,75

0,8

0,97

1

1,05

1,1

1,13

Finsko

1,11

1,15

RCI

1

Belgie

1,19

1,21

1,23

1,26

1,25

1,43

1,5

0,25

Portugalsko

Maďarsko

Irsko

Španělsko

Japonsko

Rakousko

Itálie

Francie

Německo

Kanada

Velká Británie

Švédsko

Dánsko

Nizozemsko

USA

0

Zdroj dat: National Science Indicators on Diskette, 1981 - 1997, verse 1.2, database of summary publication and citation statistics reflecting research performance in the sciences, social sciences, and art & humanities (Institute for Scientific Information - ISI, USA) Pozn.: Citační impakt (index) vyjadřuje průměrný počet citací, připadajících na jednu publikaci. Relativní citační impakt je podíl citačního impaktu publikací dané země k citačnímu impaktu světové báze. Hodnota RCI >1 indikuje, že citovanost je pro zemi vyšší, než je ”světový průměr”, hodnota RCI <1 indikuje, že citovanost (bibliometrická kvalita) má nižší úroveň, než je úroveň světová.

Komentář 1. Česká republika spolu se Slovinskem uzavírají pořadí ve výběru 21 zemí sestavené podle klesající hodnoty ukazatele RCI. Hodnota RCI = 0,55 nalezená pro Českou republiku říká, že bibliometrická kvalita publikací produkovaných převážně základním výzkumem (bez rozdílu oborů) v zemi je na poloviční úrovni, než je světový průměr. 2. V souboru 100 zemí světa seřazených podle klesající hodnoty ukazatele RCI je Česká republika na 45 místě. Před ní je nejenom Maďarsko a Polsko, ale i Litva, Estonsko a některé tzv.rozvojové země (Indonézie - 0,63, Thajsko - 0,67, Tanzánie - 0,80, Uruguay - 0,89). 3. Vzhledem k vysoké robustnosti ukazatele RCI a vztažení k světové databázi má jeho vypovídací hodnota vysokou váhu při srovnávání zemí. 4. Srovnání vybraných skupin zemí a ČR podle bibliometrické kvality publikací za období 1994 - 1997: země G7 EU AEU Česká republika

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

relativní citační impakt 1,23 1,09 0,60 0,55

- 35 -



D4. Srovnání vědních oborů v ČR se světem za léta 1994 - 97 (podle relativního citačního impaktu oboru - RCIO za léta 1994 - 1997) vedoucí země v oboru na světě vědní obor poř. země RCIO 1 USA 1,36 astrofyzika 2 Izrael 1,34 3 Kanada 1,31 4 Chile 1,28 1 USA 1,40 biologie a 2 Švýcarsko 1,36 biochemie 3 Izrael 1,08 4 Německo 1,08 1 Švýcarsko 1,81 ekologie 2 Nizozemsko 1,31 a životní 3 Švédsko 1,31 prostředí 4 Finsko 1,28 1 USA 1,22 ekonomie 2 Izrael 1,09 a podnikání 3 Švédsko 1,03 4 Francie 0,93 1 Švýcarsko 1,89 farmakologie 2 N. Zéland 1,67 3 V. Británie 1,53 4 Švédsko 1,38 1 Švýcarsko 2,00 fyzika 2 Kolumbie 1,81 3 USA 1,56 4 Dánsko 1,51 1 Švýcarsko 1,62 chemie 2 USA 1,57 3 Dánsko 1,44 4 Izrael 1,40 1 Švýcarsko 1,39 imunologie 2 USA 1,30 3 Belgie 1,14 4 Německo 1,08 1 Švýcarsko 1,77 inženýrství 2 Dánsko 1,59 3 Švédsko 1,57 4 Španělsko 1,43 1 Island 1,63 klinická 2 USA 1,37 medicína 3 Nizozemsko 1,34 4 Kanada 1,24 1 Norsko 1,54 matematika 2 Dánsko 1,49 3 Belgie 1,45 4 V. Británie 1,43

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

vedoucí země v oboru obor v ČR v pořadí světa na světě poř. země RCIO poř. RCIO 1 USA 1,40 38 0,35 2 Hong Kong 1,30 3 Belgie 1,27 4 Švýcarsko 1,23 1 Švýcarsko 1,41 0,37 molekulární 26 0,48 2 USA 1,38 biologie 3 V. Británie 1,19 a genetika 4 Irsko 1,09 1,75 0,62 multidisciplinární 1 Německo 26 0,62 2 Švédsko 1,66 3 USA 1,47 4 Izrael 1,42 1 USA 1,27 0,10 neurovědy 28 0,58 2 Švýcarsko 1,24 3 V. Británie 1,09 4 Německo 1,05 1 USA 1,37 0,67 informatika 9 1,07 2 Švýcarsko 1,35 3 Izrael 1,34 4 Norsko 1,30 1 USA 1,19 0,72 psychologie a 33 0,25 2 N. Zéland 1,14 psychiatrie 3 Irsko 1,13 4 V. Británie 1,11 1 Keňa 1,31 0,68 sociální vědy, 38 0,37 2 USA 1,19 obecné 3 Itálie 1,04 4 Španělsko 1,02 1 Švýcarsko 1,62 0,53 vědy o 24 0,78 2 Izrael 1,42 materiálech 3 USA 1,38 4 Nizozemí 1,38 1 Švýcarsko 1,51 1,16 botanika a 49 0,54 2 V. Británie 1,40 zoologie 3 Panama 1,39 4 Nizozemí 1,38 1 Island 1,65 0,75 vědy o Zemi 30 0,53 2 USA 1,44 3 Německo 1,22 4 Dánsko 1,18 1 V. Británie 1,38 1,10 zemědělské vědy 44 0,40 2 Švédsko 1,38 3 Dánsko 1,37 4 Nizozemí 1,36

obor v ČR v pořadí světa poř. RCIO vědní obor 30 0,40 mikrobiologie

38

33

38

25

36

29

25

14

25

8

- 36 -


D. Bibliometrická analýza výsledků VaV Zdroj dat: National Science Indicators on Diskette, 1981 - 1997, verse 1.2, database of summary publication and citation statistics reflecting research performance in the sciences, social sciences, and art & humanities (Institute for Scientific Information - ISI, USA). Pozn.: Ukazatel RCIO porovnává úroveň bibliometrické kvality publikací daného oboru v zemi s úrovní světového průměru bibliometrické kvality publikací stejného oboru (bibliometrická kvalita publikací - viz D3). RCIO (relativní citační impakt oboru) je možné vypočítat jako podíl citačního impaktu oboru země a citačního impaktu stejného oboru světové databáze. Hodnota RCIO = 1 znamená, že obor v dané zemi má úroveň kvality publikací stejnou, jako je úroveň světového průměru kvality publikací stejného oboru. Pro RCIO > 1 jde o úroveň nadprůměrnou, zatímco pro RCIO < 1 jde o úroveň podprůměrnou.

Komentář 1. Vedoucí postavení v jednotlivých vědních oborech zaujímají převážně ekonomicky vyspělé země skupiny G7 a EU. Z evropských zemí je z hlediska bibliometrických ukazatelů mimořádně výtečné Švýcarsko. Světová špička všech vědních oborů vykazuje nadprůměrné hodnoty ukazatele RCIO. Např. Švýcarsko má ve fyzice dvojnásobnou úroveň kvality, než jaká odpovídá světovému průměru v oboru. Svůj podíl na tomto výsledku má nepochybně mezinárodní výzkumné centrum CERN. 2. Nejen velmoci VaV, ale i řada menších zemí zaujímá v některých oborech špičkové postavení. Např. Izrael (astrofyzika, biologie a biochemie, vědy o materiálech, počítačové vědy, ekonomie a podnikání), Island (vědy o Zemi), Irsko (molekulární biologie a genetika) nebo Hong Kong (mikrobiologie). Oborová specializace země je výsledkem působení vědní politiky státu směrem k zapojení vlastního VaV do řešení specifických problémů země. Dlouhodobější masivní podpora vybraných oborů je základním předpokladem excelence v oboru. 3. Česká republika zaujímá v pořadí světa podle ukazatele RCIO zhruba místa ve druhé třetině souboru sledovaných zemí s hodnotami ukazatele RCIO <1 s výjimkou tří oborů nadprůměrných (inženýrství, matematika a počítačová věda). 4. Pořadí vědních oborů v České republice podle ukazatele bibliometrické kvality publikací oboru a jejich srovnání se světem za období 1994 - 1997: pořadí v ČR 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

vědní obor inženýrství matematika informatika vědy o materiálech klinická medicína fyzika chemie farmakologie ekologie a životní prostředí multidisciplinární neurovědy botanika a zoologie imunologie vědy o Zemi molekulární biologie a genetika astrofyzika zemědělské vědy biologie a biochemie sociální vědy, obecné mikrobiologie psychologie a psychiatrie ekonomie a podnikání

pořadí ve světě 14 8 9 24 25 36 29 25 33 26 28 49 25 30 26 30 44 38 38 38 33 38

RCIO 1,16 1,10 1,07 0,78 0,75 0,72 0,68 0,67 0,62 0,62 0,58 0,54 0,53 0,53 0,48 0,40 0,40 0,37 0,37 0,35 0,25 0,10

5. Podle hodnoty ukazatele RCIO vykazují pouze tři obory v České republice nadprůměrnou úroveň bibliometrické kvality publikací v oboru, dalších v pořadí deset vědních oborů má slušnou úroveň (vyšší než polovina průměrné světové úrovně) a zbývající mají podprůměrnou úroveň.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 37 -



D5. Specializace hlavních vědních oblastí v ČR 1994 - 97 (podle indexu relativní specializace - IRS) pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8

skupiny vědních oblastí chemie matematika fyzika biologie inženýrství vědy o Zemi biomedicina klinická medicína

index aktivity 2,00 1,41 1,34 1,32 1,11 1,02 0,61 0,30

IRS 0,33 0,17 0,15 0,14 0,05 0,01 -0,24 -0,54

Relativní specializace osmi hlavních vědních oblastí v ČR chemie 0,40 klinická medicina

0,20

matematika

0,00 -0,20

IRS

-0,40 biomedicina

fyzika

-0,60

vědy o Zemi

sv.průměr

biologie inženýrství

Zdroj dat: National Science Indicators on Diskette, 1981 - 1997, verse 1.2, database of summary publication and citation statistics reflecting research performance in the sciences, social sciences, and art & humanities (Institute for Scientific Information - ISI, USA) Pozn.: Index relativní specializace (IRS) vychází z produkce publikací (nevypovídá nic o jejich kvalitě ) a je definován jako IRS = (IA - 1)/(IA + 1), kde IA (index aktivity) je podíl počtu publikací daného oboru v zemi na světových publikacích stejného oboru, dělený podílem všech publikací země na všech světových publikacích. IRS = 0 značí stav odpovídající světovému průměru v daném oboru, IRS >0 značí aktivitu vyšší a IRS < 0 značí aktivitu nižší než je světový průměr v daném oboru. Reprezentace vědních oborů v tomto případě jsou definovány jako skupiny původních reprezentací definovaných podle metodiky ISI.

Komentář 1. Pro přehlednost jsou výsledky uvedeny ve formě ”radarového diagramu”. Na první pohled je na diagramu patrná dominance oboru chemie a vyšší aktivity než je světový průměr v matematice, fyzice a v biologii. 2. Aktivity ve skupinách vědních oblastí (v klastrech) biomedicina a klinická medicína jsou silně pod světovým průměrem. V tomto případě jde o vědní obory, ve kterých vykazují zvýšenou aktivitu téměř všechny země EU. 3. Vědy o Zemi jsou na úrovni průměrné světové aktivity v oboru.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 38 -



D6. Periodika ČR uváděné v SCI - 1997 (uspořádaná podle relativního pořadí v příslušné skupině časopisů) pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

název časopisu European Journal of Entomology Photosynthetica Kovové materiály Collection of Czech. Chem.Com. Physiological Research Folia Biologica Folia Zoologica Folia Parazitologica Rostlinná výroba Živočišná výroba Biologia Plantarum Veterinární medicina Folia Geobotanica & Phytotaxonomia Kybernetika Ceramics - Silikáty Neoplasma Chemické Listy Acta veterinaria Brno Czechoslovak Journal of Physics General Physiology and Biophysics Folia Microbiologica Listy cukrovarnické Czechoslovak Mathematical Journal Acta Virologica

IFČ 0,858 0,941 0,208 0,550 0,807 0,522 0,364 0,716 0,214 0,194 0,393 0,213 0,361 0,149 0,098 0,385 0,159 0,132 0,212 0,259 0,312 0,038 0,078 0,454

max.IFČ 5,75 17,02 4,57 18,29 19,26 14,63 3,76 5,24 2,107 2,04 17,02 1,95 17,02 1,35 1,46 11,40 18,29 1,95 12,62 19,26 18,15 2,11 2,07 5,82

relativní pořadí 19 40 58 64 68 68 71 71 72 75 77 80 82 83 86 87 89 90 90 94 94 95 96 100

Zdroj dat: SCI Journal Citation Reports1997, Key Figures from Journal Rankings 1991 - 1997 Pozn.: Impakt faktor časopisu (IFČ) je definován jako podíl. V čitateli je počet těch článků, které v příslušném časopise vyšly v předchozích dvou letech a byly v hodnoceném roce citovány v časopisech zahrnutých do hodnocení. Ve jmenovateli je celkový počet článků, které v hodnoceném časopise vyšly v předchozích dvou letech.

Komentář 1. Z celkového počtu 2421 vydávaných periodik v České republice v roce 1998 je podle dostupných informací indexováno ISI 24 periodik (odborných vědeckých časopisů), což je 0,99%. 2. AV ČR vydává 89 odborných periodik. Z nich je indexováno ISI pouze 12, což je pouze 13,5%. 3. Časopisy jsou v tabulce řazeny podle relativního pořadí (poslední sloupec tabulky), které zaujímají v souboru ostatních časopisů daného oboru podle váhy, kterou jim uděluje ukazatel IFČ (impakt faktor časopisu) uvedený ve třetím sloupci tabulky. Ve druhém sloupci je pro srovnání uvedena maximální hodnota IFČ, kterou má vedoucí časopis oboru. Pořadí sledovaného periodika bylo přepočteno pro srovnatelnost na interval 1-100 pro všechny obory (1 je nejlepší časopis, 100 relativně nejhorší). 4. Z tohoto hlediska mají první dva časopisy dobrou evropskou úroveň, ostatní se nacházejí v pořadí na místech ve druhé polovině časopisů oboru. Vypovídací schopnost impakt faktorů časopisů vydávaných v malých zemích k hodnocení úrovně výzkumu v těchto zemích je omezená. Zařazení více než dvaceti časopisů vydávaných v ČR do souboru hodnocených časopisů je příznivou skutečností. 5. Je zajímavé, že i časopisy určené pro obec českých odborníků, které jsou vydávány v češtině s anglickým abstraktem (např. Chemické Listy), zaujímají velmi slušné postavení ve srovnání s s jinými tuzemskými časopisy, i když tyto publikují v jazycích světových.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 39 -



D7. Bibliometrické údaje - zdroje a metodika Jedním z hlavních výsledků badatelského výzkumu jsou publikace v odborných vědeckých časopisech. Je proto běžné, že se jako jedno z kriterií úspěšnosti a výkonnosti badatelského výzkumu sleduje počet publikací a jejich mezinárodní ohlas, tj. jaká je jejich citovanost. Relativně vysoká objektivnost ukazatelů publikací a citací jako kritérií úspěšnosti je u některých oborů společenských věd poněkud omezena. Tyto tzv. bibliometrické údaje pro ČR a další vybrané země jsou obsahem části D této analýzy. Jejich zdrojem je databáze National Science Indicators on Diskette 1981-1997, verse 1.2 (dále NSIOD) amerického Institute for Scientific Information (dále ISI). Jedná se o databázi publikační a citační statistiky, pomocí níž lze sledovat vědecký výkon v oblasti přírodních i společenských věd. Databáze NSIOD obsahuje počty publikací a citací z definovaného souboru vybraných mezinárodních časopisů, jejichž úroveň je tak vysoká, že obsahují dlouhodobě více než 90 procent celkového vědeckého výkonu. Jedná se výlučně o časopisy, ve kterých jsou práce otištěny až poté, co jejich obsah posoudí nezávislí odborníci (recenzenti) a které jsou na seznamu časopisů impaktovaných. Konkrétně bylo např. v roce 1997 v databázi ISI zařazeno celkem 8099 vědeckých časopisů. Klasifikace vědních oborů je v produktu NSIOD založena na principu kategorizace používané s jistými modifikacemi ISI v periodiku Current Contents (a Journal-to-Field Scheme). Jednotlivé publikace jsou rozděleny do oborů na základě reference časopisů, ve kterých jsou publikovány. Ve standardní verzi NSIOD je každý časopis přiřazen do jednoho z 23 oborů (plus obor ”multidisciplinární”). Definice vědních oborů je účelově bibliometrická a není založena striktně na definičním vymezení vědního oboru podle předmětu zkoumání. Ve standardní verzi NSIOD, ze které předkládané analýzy vycházejí, je světová produkce charakterizována vědeckým výkonem 100 nejproduktivnějších zemí. Množina těchto zemí je v našem případě reprezentací světa a hodnoty bibliometrických ukazatelů pro světovou databázi jako celek slouží za referenční. V databázi je možné sledovat údaje po ročním intervalu celkem nebo za pětileté období mezi roky 1981 a 1997 postupně, popřípadě i kumulativně za celé 17-ti leté období, a konečně posledních pět let celkem. Specifickým problémem současného využití databáze NSIOD pro Českou republiku je rozdělení Československa v roce 1993. Plnohodnotná data pro Československo končí od počátku roku 1993 a definitivně odeznívají v roce 1995, zatímco plnohodnotná data pro Českou republiku a Slovensko, jako následníky Československa jsou dostupná teprve od začátku roku 1994 (viz graf D7a). Pro tento důvod byl vybrán pro analýzu interval roků 1994 - 1997. Zpracovatelé části analýzy - bibliometrie (D) jsou si plně vědomi skutečnosti, že výsledky analýzy za období posledních čtyř let je zatíženo nejistotou danou velmi rychlou dynamikou citovanosti v čase následujícím ihned po zveřejnění publikace. Pro analytické účely bývá zpravidla vybírán časový interval s několikaletým zpožděním po zveřejnění publikace, který vykazuje již přiměřeně stabilní ukazatele. (v tomto případě však bývají potlačeny obory s rychlou citační odezvou). Vzhledem k tomu, že rozhodující ukazatele jsou vztahovány na stav světové databáze, která vykazuje stejnou časovou závislost citovanosti jako samotné země, je srovnávání zemí korektní.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 40 -



D7a Stav databáze ISI při rozdělení Československa - časová závislost ukazatele RCI (RCI - relativní citační impakt) 0,7 Česká republika

0,6

Československo 0,5

RCI

0,4 0,3 0,2 0,1

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

0

Zdroj dat: National Science Indicators on Diskette, 1981 - 1997, verse 1.2, database of summary publication and citation statistics reflecting research performance in the sciences, social sciences, and art & humanities (Institute for Scientific Information - ISI, USA)

Impaktní indexy oborů (IIO) nelze srovnávat mezi sebou přímo, v každém oboru je jiná citovanost prací. Srovnávat je lze pouze v relaci s úrovní světového průměru kvality publikací stejného oboru, tj. pomocí relativních citačních impaktů oborů (RCIO). To ilustruje i následující graf D7b.

D7b Srovnání relativních citačních impaktů (RCIO) a impaktních indexů oborů (IIO) v ČR 1,2

5

RCIO IIO

1

4 3 IIO

RCIO

0,8 0,6

2

0,4

ekonomie a podnikání

psychologie a psychiatrie

mikrobiologie

sociální vědy, obecné

biologie a biochemie

zemědělské vědy

astrofyzika

molekulární biologie a genetika

vědy o Zemi

imunologie

botanika a zoologie

neurovědy

multidisciplinární

ekologie a životní prostředí

farmakologie

chemie

fyzika

klinická medicina

věda o materiálech

0 informatika

0 matematika

1

inženýrství

0,2

Zdroj dat: National Science Indicators on Diskette, 1981 - 1997, verse 1.2, database of summary publication and citation statistics reflecting research performance in the sciences, social sciences, and art & humanities (Institute for Scientific Information - ISI, USA)

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 41 -



D8. Relativní produkce publikací v CC(LS) - 1998 (počet publikací připadajících na 100 000 obyvatel v roce 1998 v dané zemi) 65 60 55 50 45

RPP

40 35 30 25 20 15 10 5

Polsko

Portugalsko

ČR

Maďarsko

Řecko

Slovinsko

Španělsko

Itálie

Irsko

Japonsko

Německo

Francie

Rakousko

Belgie

Kanada

USA

Nizozemí

Finsko

V. Británie

Dánsko

Švédsko

0

Zdroj dat: Current Contents Life Sciences (CC-LS) 1998 Pozn.: Relativní produkce publikací (RPP) udává počet publikací připadajících na 100 000 obyvatel dané země. Vzhledem k menšímu objemu databáze oproti SCI zvoleno 100x větší měřítko, jinak je význam ukazatele stejný jako u D1.

Komentář 1. Doplňující pohled na produkci publikací poskytuje jiný produkt ISI, a to Current Contents, řada Life Sciences, zahrnující informace o publikacích uveřejněných v 1 374 časopisech, které reprezentují oblast věd o živé přírodě. V roce 1998 bylo uveřejněno 248 381 publikací z 21 sledovaných zemí. 2. Výsledky (za jednu vědní oblast) a jeden rok jsou obdobné, jako při hodnocení s použitím NSIOD (viz D1) za období 1994 - 1997. Česká republika je na 19 místě, následovaná z asociovaných zemí pouze Polskem. 3. Analogická analýza byla provedena i pro řadu Current Contents Agriculture, Biology and Environmental Sciences (CC-ABES), která zahrnuje informace o publikacích uveřejněných v 999 časopisech a v roce 1998 zde bylo zveřejněno 78 050 publikací z 21 sledovaných zemí. Zde je Česká republika na 14. místě, následovaná všemi asociovanými zeměmi.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 42 -


E. Analýza patentů jako výsledků VaV

E. ANALÝZA PATENTŮ JAKO VÝSLEDKŮ VaV E1. Přihlášky vynálezů v ČR v letech 1993 - 98 (domácí a zahraniční přihlášky vynálezů, přihlášky dle PCT určení) 10000

40 000

9000

35 000

domácí p. zahraniční p.

8000

30 000

20 000 3 652

15 000

5 000

626

585

617

627

10 000

756

1000

880

2000

2 892

2 593

3000

3 241

4000

3 761

5000

přihlášky dle PCT určení

25 000

6000

2 053

přihlášky (domácí, zahraniční)

p. dle PCT 7000

0

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

Zdroj dat: Úřad průmyslového vlastnictví Pozn.: Přihlášky vynálezů podané v členských zemích PCT, v kterých byla Česká republika přihlašovatelem označena ve smyslu Smlouvy o patentové spolupráci (PCT - Patent Cooperation Treaty) jako země, v které chce přihlašovatel získat patentovou ochranu. Na ose y je vynesen počet mezinárodních přihlášek, v kterých byla ČR uvedena jako země určená (designovaná).

Komentář 1. Prudký pokles počtu přihlášek vynálezů podaných subjekty z ČR se po r.1994 zmírnil a nyní v podstatě stagnuje. Tento vývoj je následkem několika okolností - nedostatku námětů převedených do formy přihlášky vynálezu, nezájmu podnikatelských subjektů o právní ochranu konkurenčních výhod a patrně i nedostatku finančních prostředků na získání patentů. 2. Nárůst o téměř 10% v roce 1998 je nadějný, ale nelze z něj zatím usuzovat na stabilní obrat k lepšímu. Nejvíce tuzemských přihlášek je z oboru měření a zkoušení. 3. Zahraniční přihlášky podávají subjekty ze zahraničí, usilující o získání ochrany na území ČR. Náklady jsou značné (správní poplatky, překlad přihlášky do češtiny, služby patentového zástupce) a je třeba je vynaložit předem, bez ohledu na výsledek řízení. Nejčastěji v ČR přihlašují subjekty z Německa a USA (v r.1998 1147, resp.933 přihlášek). Nejvíce přihlášek je z oboru organická chemie. 4. Mezinárodní přihlášky PCT, jejímž členem je ČR od r. 1993, umožňují za nevysoký poplatek jedním podáním přihlásit vynález ve více státech najednou. Mezinárodní rešerše a předběžný průzkum jsou vypracovány centrálně, bez národních duplicit a jejich výsledek je jakýmsi testem úspěšnosti případné národní fáze přihlášky. Ta je spojené s obdobnými požadavky jako zahraniční přihlášky, ovšem se značně menším risikem nezdaru a menšími náklady. Proto počet přihlášek cestou PCT všeobecně ve světě stoupá, v ČR od přijetí do PCT po lineární křivce.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 43 -



E2. Přihlášky užitných vzorů v ČR v letech 1993 - 98 (domácí a zahraniční přihlášky užitných vzorů) 2 000 zahraniční p. domácí p.

1 500

124 94

113 89

počet přihlášek

94

91

1 000

1 396

1 483 1 361 1 220

1 281

1 236

1997

1998

500

0 1993

1994

1995

1996

Zdroj dat: Úřad průmyslového vlastnictví Pozn.: V některých zemích je zaveden institut užitných vzorů, což je forma “nových průmyslově využitelných technických řešení, přesahujících rámec pouhé odborné dovednosti”. Ochrana užitných vzorů je založena na registračním principu. Postup je jednodušší a levnější, ale platnost ochrany je kratší. V České republice byl tento systém ochrany zaveden v roce 1992.

Komentář 1. Počet přihlášek užitných vzorů podaných domácími subjekty je cca dvakrát vyšší než počet přihlášek vynálezů. V zahraničí - v zemích, kde je ochrana užitných vzorů zavedena, bývá zpravidla počet přihlášek vynálezů výrazně vyšší. Důvody výrazně vyššího využití formy ochrany technických řešení užitným vzorem než vynálezem v ČR lze vysvětlit úrovní přihlašovaných technických řešení, zjednodušeným řízením, přinášejícím velmi rychlý zápis do rejstříku (3 - 4 měsíce oproti 4 - 5 letům u patentu) a ve finanční dostupnosti. 2. Počet přihlášek užitných vzorů po počátečním vzrůstu v podstatě stagnuje, obdobně jako u přihlášek vynálezů. Nejvíce přihlášek užitných vzorů v roce 1998 bylo z oboru doprava, balení a skladování a z oboru stavba budov. Tedy jde o obory s nepříliš vysokou náročností na VaV. Nejvíce zahraničních přihlašovatelů bylo v roce 1998 ze Slovenska.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 44 -



E3. Přihlášky vynálezů ve vybraných zemích a v ČR za léta 1993 - 96 (domácí a zahraniční přihlášky vynálezů) domácí

14

6 12 5 10 4 8 3

6

2

4

Polsko

Maďarsko

ČR

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

0 V.Británie

0 Francie

2

Německo

1

USA

domácí přihlášky vynálezů na 10 000 obyvatel

ze zahraniční

přihlášky vynálezů ze zahraničí na 1 000 obyvatel

7

Zdroj dat: WIPO Statistics; ročenka ÚPV OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 (počet obyvatel)

Komentář 1. U malých zemí je počet zahraničních přihlášek vynálezů od zahraničních subjektů podstatně vyšší než počet přihlášek tuzemských subjektů. U velkých zemí se rozdíl mezi oběma typy přihlášek snižuje. V USA se počet zahraničních přihlášek blíží počtu domácích. 2. Počet zahraničních přihlášek vlivem globalizace ekonomiky zpravidla roste rychleji než počet přihlášek tuzemských. 3. Vysokého počtu přihlášek vynálezů podaných subjekty, sídlícími v dané zemi, dosahuje USA a Německo, ale i malé země, např. Finsko a Dánsko. 4. V zemích procházejících transformací, v Polsku, Maďarsku a České republice aktivity vynálzců stagnují, respektive mírně klesají. 5. Dynamicky se rozvíjejí vynálezecké aktivity ve Finsku. Ostatně i v jiných ukazatelích technologické úrovně, jakými jsou výdaje na VaV, konkurenceschopnost, počty vědeckých publikací aj. jsou situace a trendy rozvoje ve Finsku pozoruhodné. Dynamiku růstu v počtu domácích přihlášek vykazuje i Německo a Dánsko.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 45 -



E4. Přihlášky vynálezů dle sekcí v EU a v ČR - 1996 (zastoupení sekcí v procentech z celkového počtu přihlášek vynálezů v roce 1996) 25

EU

23

ČR

18

19

22

17

8

8

10

13

10

13

15

15

16

zastoupení sekcí (%)

20

5

2

5

6

5

elektrotechnika, elektronika

fyzika, počítače

mechanika

stavebnictví

textil, papír

chemie

technika, doprava

zemědělství, lékařství

0

Zdroj dat: Statistics INFOCUS (UN) Pozn.: Sekce (skupiny odvětví) členěny dle mezinárodního patentového třídění.

Komentář 1. Česká republika měla v roce 1996 vyšší procento přihlášek než Evropská unie u vynálezů v odvětvích (sekcích): D - textil a papír; E - stavebnictví; F - mechanika. Jde o odvětví nepříliš náročná na výzkum a vývoj. Vynálezy v nich vznikají nejen jako výsledky výzkumu a vývoje. 2. Evropská unie (jako celek) měla v roce 1996 vyšší procentuální zastoupení přihlášek vynálezů v odvětvích (sekcích): A - zemědělství a lékařství; G - fyzika a počítače; H - elektrotechnika a elektronika. Jde o odvětví s vysokou náročností na výzkum a vývoj. 3. U odvětví (sekcí) : B - technika a doprava; C - chemie jsou procenta EU i ČR téměř stejná.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 46 -



E5. Aktivita vynálezců ve vybraných zemích za léta 1993 - 96 Inventiveness coefficient (resident patent applications/10 000 population)

5,2

(vynálezy na deset tisíc obyvatel v jednotlivých zemích)

4,3

4,3

1993 1994

3,8

4

3,9

4

1995

3,1

3,2

1996

2,4

2,3

2,2

2,3

2,5

2,6

2,8

3

2,2

1,6

2

0,8 0,6

0,4

0,1

0,1

0,4

0,6

1

0,7

0,9

1,1

1,2

počet vynálezů na 10 tis. obyvatel

4,3

4,7

5

Maďarsko

Polsko

ČR

EU

Řecko

Portugalsko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

Švýcarsko

V. Británie

Francie

Německo

USA

0

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: Vzhledem k neustálené české terminologii jsou termíny uváděny i v angličtině.

Komentář 1. Poměrně vysoká aktivita Švýcarska souvisí zřejmě s převažujícím soukromým (nestátním) financováním VaV a tedy s přirozeně větším tlakem na inovace a následný profit. Vliv může mít i poněkud odlišný patentový systém (průzkum se provádí pouze u některých tříd patentů, ostatní se jen registrují). 2. Vysokou aktivitu Německa v oblasti vynálezů lze považovat za již tradiční a s ohledem na velikost země (přes 80 mil. obyvatel) i značně přínosnou pro světovou úroveň techniky. Ještě více to platí pro USA. 3. Překvapující a pro ČR poučná je zde vysoká aktivita Finska. Uvolnění silných vazeb na sovětskou (ruskou) ekonomiku a vymanění se z politického vlivu mocného souseda je následováno mimořádně dynamickým rozvojem. Ten je vědomě zakládán na podpoře výzkumu a vývoje i na transferu nových technologií do výroby i služeb. Finské výrobky HI-TECH se uplatňují i na náročných trzích. 4. V ČR prudký pád v počtu PV začátkem devadesátých let vystřídala stagnace ( rok-PV: 1993 - 894, 1994 - 757, 1995 - 627, 1996 - 617, 1997 - 585). Její trvání je bezesporu negativním signálem. Obdobný vývoj probíhá v Maďarsku a Polsku.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 47 -



E6. Míra rozšiřování vynálezů do zahraničí za léta 1993 - 96 Rate of diffusion (external/resident patent applications)

40

37,68

37,99

(ukazatel míra rozšiřování vynálezů do zahraničí)

1993 1994 1995 1996 24,36

20,91

23,52

11,37

0,24

2,24

Maďarsko

ČR

EU

Řecko

Portugalsko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

Švýcarsko

V. Británie

Francie

Německo

USA

0

Polsko

2,3

4,56

8,01 0,58

3,39

2,43

3,23

5,93

5,59

6,23

6,39

8,87

11,07

12,61

11,37

9,46 5,39

10

12,41

16,67

20

5,02

RD

24,36

30

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: Míra rozšiřování vynálezů do zahraničí je definována jako poměr počtu přihlášek domácích vynálezů podaných v zahraničí k počtu přihlášek domácích vynálezů podaných doma (v tuzemsku). Vzhledem k neustálené české terminologii jsou termíny uváděny i v angličtině.

Komentář 1. S výjimkou Polska udávají všechny sledované země více přihlášek domácích vynálezů v zahraničí než doma. Z toho vyplývá, že značná část vynálezů je přihlašována k ochraně v dalších státech. V případě Holandska a Dánska jsou to desítky států. Velké země rozšiřují své vynálezy obecně méně než stejně inovačně aktivní země malé. 2. Nízká míra rozšiřování vynálezů ČR do zahraničí je především jejich nízká kvalita a kromě toho i nedostatek finančních prostředků na jejich přihlašování a udržování.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 48 -



E7. Míra ”soběstačnosti” ve vynálezech za léta 1993 - 96 Autosufficiency ratio (resident/national patent applications) (ukazatel míra soběstačnosti ve vynálezech v procentech) 60 53

1993 1994

49

50

1995 1996

35

30

1

1

2

3

3

4

3 2

3

4

4

5

7

8

9

10

9

15

14

14

16

17

20

19

20

21

AR (%)

36

40

Maďarsko

Polsko

ČR

EU

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

Švýcarsko

V. Británie

Francie

Německo

USA

0

Zdroj dat: OECD - Main Science and Technology Indicators 1998/2 Pozn.: Míra ”soběstačnosti” ve vynálezech je definována jako procentuální podíl počtu domácích přihlášek vynálezů podaných tuzemci na celkovém počtu domácích přihlášek vynálezů. Vzhledem k neustálené české terminologii jsou termíny uváděny i v angličtině.

Komentář 1. V ukazateli ”míra soběstačnosti” je nutno rozlišovat více vlivů. Kromě rozsáhlosti a diverzity ekonomiky (čím větší a diverzifikovanější, tím je ve vynálezech soběstačnější), je to také aktivita domácích vynálezců a opatrnost přihlašovatelů ze zahraničí. 2. Vyšší soběstačnost je pochopitelně vykazována při vyšší aktivitě domácích vynálezců, ale na druhé straně i při menším nebezpečí pro zahraniční subjekty, že jejich vynálezy budou zde využívány bezplatně. Pokud nebezpečí bezplatného využívání hrozí, pak cizí subjekty chrání v dané zemi své vynálezy patentováním. To je zřejmě případ Švýcarska, které má vlastních vynálezů bezesporu hodně (viz graf E 5), ale je tam patentováno i dost vynálezů cizích, takže Švýcarsko vykazuje paradoxně poměrně malou ” míru soběstačnosti”.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 49 -



E8. Vynálezy a patenty - komentář Podstatná část výzkumu a vývoje se provádí s cílem získat nové poznatky, které budou využity v nových výrobcích, technologiích a službách. Právní ochrana dosažených výsledků výzkumu a vývoje zajišťuje výlučná práva, výsadní postavení a předstih majitele takového nehmotného majetku využívat jej, poskytovat souhlas k jeho využívání nebo jej převádět na jiné subjekty. Vynález bez patentoprávní ochrany většinou nezajišťuje návratnost vynaložených prostředků, práce a času. Z hlediska hodnocení výsledků výzkumu a vývoje lze udělení patentu na vynález chápat též jako průkaz úspěšné práce výzkumníka. Patenty se totiž udělují pouze na řešení, která jsou světově nová, průmyslově využitelná a jsou výsledkem vynálezecké činnosti, tj. pro odborníka nevyplývají zřejmým způsobem ze současného stavu poznání. Počty přihlášek vynálezů se velmi často užívají ve funkci ukazatele úspěšnosti výzkumu a vývoje. Jedná se sice o ukazatel zprostředkovaný, přesto však s relativně dobrou vypovídací schopností o výstupech výzkumu a vývoje, především aplikovaného. Zmíněná omezenost vypovídací schopnosti je dána tím, že výzkum a vývoj bývá od postupů ”patentování” velmi často oddělen institucionálně, organizačně i finančně. Rovněž motivace pracovníků výzkumu a těch, kteří podávají přihlášky vynálezů, mohou být a často bývají odlišné. Kromě toho pro některé autory nových poznatků není právní ochrana zajímavá, pro jiné zase může být finančně či administrativně příliš náročná. Zveřejněné přihlášky vynálezů a popisy k uděleným patentům jsou i vysoce významným zdrojem aktuálních informací o technických řešeních problémů, o současném stavu techniky. Patentové informace jsou bohatým zdrojem námětů, který je soustavně využíván k vývoji nových produktů. V analytických materiálech o VaV se často uvádějí pro jednotlivé země, ev. integrační seskupení údaje o počtech přihlášených vynálezů subjekty sídlícími v těchto zemích, či seskupeních (residenti) a počtech přihlášek od subjektů cizích, externích. Pro větší srovnatelnost se údaje přepočítávají dle počtu obyvatel či zaměstnaných, někdy i dle počtu pracovníků VaV. Zajímavou informaci poskytují i nejrůznější odvozené ukazatele, jako např. míra rozšiřování vynálezů do zahraničí (rate of diffusion), míra soběstačnosti ve vynálezech (autosuffiency ratio) apod. Často se provádí i porovnání počtu přihlášek vynálezů v jednotlivých oborech, které se kromě jiného liší svoji náročností na výzkum a vývoj. V analytických materiálech se často vyskytují i údaje podílu přihlášek určité země u velkých patentových úřadů, jakými jsou tyto orgány v USA, Japonsku nebo Evropský patentový úřad (EPO). Pro malé země - i technologicky velmi vyspělé - však tyto údaje neposkytují relevantní informaci, zpravidla jsou velmi nízké, pod jedno procento. Patentová ochrana je založena na teritoriálním principu, příslušný úřad poskytuje udělením patentu právní ochranu jen v příslušné zemi. Pro získání ochrany v zahraničí je nutné přihlášku uplatnit přímo v určené zemi. Rozvoj mezinárodní výrobní a obchodní spolupráce si vyžádal urychlení a zjednodušení postupů přihlašování vynálezů. Smlouva o patentové spolupráci (PCT), jejímiž účastníky je stovka států, Česká republika od roku 1993, umožňuje v mezinárodní přihlášce vynálezu označit další země, pro které chce uživatel získat právní ochranu. Existují však již i regionální smlouvy, které umožňují jedním patentem zajistit ochranu vynálezů ve více zemích. Nejznámější je Evropská patentová úmluva. Podrobnosti a definice jednotlivých ukazatelů jsou uvedeny u předcházejících tabulek a diagramů. Údaje byly získány z podkladů poskytnutých Úřadem průmyslového vlastnictví a z ročenek OECD, především z Main Science and Technology Indicators -1998/2. Mezi oběma uvedenými zdroji jsou rozdíly, které vyplývají z odlišného systému získávání údajů a účelu, pro který jsou shromažďovány. Mezi zeměmi uvedenými v této části není Japonsko, protože má výrazně odlišný patentový systém a výsledky nejsou s ostatními zeměmi řádově srovnatelné. Vysoký počet patentových přihlášek podávaných v Japonsku lze, kromě bezesporu vysoké úrovně výzkumu a vývoje, vysvětlit tradičními přístupy v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. Jako přihlášky vynálezů (dnes již legislativně neopodstatněně) se stále podávají spíše drobná technická řešení. V Evropě běžné komplexní přihlášky obsahující více patentových nároků se zde vyskytují výjimečně. Významná je též snaha rozvíjet řadou drobnějších inovací původní myšlenku. Též přístup Japonského patentového úřadu je benevolentnější. Vzhledem k tomu, že veškeré zákonodárství ČR v oblasti průmyslově-právní ochrany bylo od r. 1990 nově upraveno a screening EU v r.1998 konstatoval vysokou míru připravenosti, je nutno orientovat další úsilí pro zlepšení současného stavu na zintensivnění patentových aktivit.V ČR proti zahraničí chybí důraz na vynálezecké zaměření orientovaného výzkumu a vývoje, ale i poradenský systém pro patentové zájemce především z řad malých a středních podniků. ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 50 -


F. Analýza výsledků aplikovaného VaV

F. ANALÝZA VÝSLEDKŮ PROJEKTŮ APLIKOVANÉHO VaV F1. Projekty aplikovaného VaV ukončené v letech 1994 - 97 (počty projektů a počty programů v jejichž rámci byly projekty ukončeny) Ministerstvo obrany • počet ukončených projektů • počet programů Ministerstvo průmyslu a obchodu • počet ukončených projektů • počet programů Ministerstvo zemědělství • počet ukončených projektů • počet programů Ministerstvo životního prostředí • počet ukončených projektů • počet programů CELKEM • počet ukončených projektů

1994

1995

1996

1997

Celkem

13 2

38 5

58 7

22 6

131

80 4

39 5

72 7

83 8

274

63 1

215 1

42 2

75 3

395

35 4

25 3

15 4

7 4

82

191

317

187

187

882

Zdroj dat: Podklady resortů připravené dle dohodnuté osnovy. Pozn.: ”Počet programů” - je uveden počet programů (resp. systémů podpory projektů), v jejichž rámci byly projekty ukončeny

Komentář 1. Předmětem analýzy jsou programy VaV těch resortů, jejichž podpora je zaměřena na praktické využití dosažených výsledků. MZ z vnitřních důvodů v potřebném termínu podklad nepředložilo. 2. Byly získány informace o více než osmi stech ukončených projektech VaV. Podíly jednotlivých resortů na celkovém počtu ukončených projektů v podstatě odpovídají podílům na celkovém počtu řešených projektů, resp. výdajům těchto resortů na VaV. Vývoj v čase není pro cíle analýzy relevantní. 3. Ministerstvo obrany podporuje VaV v rámci osmi programů. Nejvíce ukončených projektů je z programu 3 - Zdokonalení zdravotnického zabezpečení vojsk (42) a z programu 1 - Příprava, výstavba, zabezpečení a použití armády ČR (37). Doposud žádný projekt nebyl ukončen v programu 8 - Technologie a prostředky výzkumů. 4. Z programů a dalších podpůrných aktivit Ministerstva průmyslu a obchodu byly do analýzy zařazeny: ukončené projekty z přecházejících programů býv. Ministerstva hospodářství (47 projektů) a 8 dalších programů. Nejvíce projektů bylo ukončeno v rámci mimoprogramové podpory rozvoje vědeckotechnických informací (94), programu TECHNOS zaměřeného na řešení technologických problémů a technických inovací (50) a programu progresivních technologií pro malé a střední podniky (48). 5. Podstatnou část ukončených projektů VaV v resortu Ministerstva zemědělství tvoří projekty Interní grantové agentury (383 projektů). Dále bylo zařazeno 7 ukončených projektů z Programu podnikatelsky využitelného výzkumu a 5 ukončených projektů z Programu nepodnikatelského výzkumu. 6. Ministerstvo životního prostředí podporuje VaV v rámci osmi programů. Rozhodující část ukončených projektů VaV byla podpořena v rámci programu péče o životní prostředí.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 51 -



F2. Předpokládané využití výsledků projektů aplikovaného VaV, ukončených v letech 1994 - 97 (počet předpokládaných využití výsledků projektů) MO

MPO

MZe

MŽP

Celkem

131

274

395

82

882

Nové poznatky bez konkrétních představ o využití

0

1

27

0

28

Nové výrobky

8

99

41

0

148

Nové postupy, technologie apod.

66

108

315

37

526

Předpisy, normy

12

14

15

28

69

Organizační změny

4

1

3

2

10

Jiné způsoby využití

41

79

25

39

184

Ukončené projekty - celkem Předpokládané způsoby využití výsledků

Zdroj dat: Podklady resortů připravené dle dohodnuté osnovy. Pozn.: Jeden ukončený projekt může mít dva i více způsobů využití dosažených výsledků. Součty způsobů využití tedy mohou být vyšší než jsou počty ukončených projektů. MO - Ministerstvo obrany, MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu, MZe - Ministerstvo zemědělství, MŽP - Ministerstvo životního prostředí

Komentář 1. Z celkových údajů za sledované resorty Předpokládané způsoby využití výsledků celkem vyplývá, že výrazně převažuje využití výsledků (více než 50%) v nových Nové poznatky 1% postupech a technologiích a nových 19% Nové výrobky výrobcích. 3% 7% 2. U MO se využití výsledků koncentruje do Nové postupy, 15% skupiny postupů a technologií, technologie v návaznosti na požadavky uživatelů, Předpisy, normy z toho asi polovina do postupů ve vojenském zdravotnictví. Významná část Organizační předpokládaného využití spadá do skupiny změny 55% ”jiné způsoby využití”, a to převážně Jiné způsoby v oblasti vojenství: výcvik, vzdělávání, využití vedení operací a bojů. 3. U MPO se předpokládané využití výsledků procenta z celku koncentruje do skupiny nových technologií a výrobků, částečně i do skupiny předpisy a normy. Ve skupině jiné způsoby využití se jedná především o využití výsledků v činnosti středisek vědeckotechnických informací. 4. U MZe je těžiště předpokládaného využití v nových technologiích, postupech, resp. jejich inovacích. Vzhledem ke struktuře a počtu uživatelů v zemědělství jsou nové postupy a technologie rozšiřovány formou doporučení a metodik prostřednictvím školení a poradenství. Ve skupině jiné způsoby využití jsou především výsledky, pro jejichž využití je nezbytný další výzkum a vývoj, včetně ověřování. 5. U MŽP kromě využití v nových technologiích a postupech dosahují značného množství i jiné způsoby využití, a to převážně v rozhodovacích postupech ministerstva.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 52 -



F3. Skutečné využití výsledků projektů aplikovaného VaV, ukončených v letech 1994 - 97 (počet skutečných využití výsledků projektů) Ukončené projekty - celkem

MO

MPO

MZe

MŽP

Celkem

131

274

395

82

882

Skutečné způsoby využití výsledků Zatím nevyužito

10

11

-

0

21

Nové výrobky

7/8

87/99

41/41

0/0

135

Nové postupy, technologie apod.

64/66

108/108

310/315

33/37

515

Předpisy, normy

10/12

14/14

15/15

28/28

67

Organizační změny

4/4

0/1

3/3

2/2

9

Jiné způsoby využití

36/41

78/79

25/25

38/39

177

Zdroj dat: Podklady resortů připravené dle dohodnuté osnovy. Pozn.: Jeden ukončený projekt může mít dva i více způsobů využití dosažených výsledků. Součty způsobů využití tedy mohou být vyšší než jsou počty ukončených projektů. MO - Ministerstvo obrany, MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu, MZe - Ministerstvo zemědělství, MŽP - Ministerstvo životního prostředí

Komentář 1. Rozdíly ve skutečném a předpokládaném Skutečné způsoby využití výsledků celkem způsobu využití jsou překvapivě nízké. Největší rozdíl je ve skupině využití Nové poznatky 1% výsledků v nových výrobcích a to cca 19% Nové výrobky 10%. Nevyužity zatím zůstávají výsledky 2% 7% 21 projektů, což je méně než 3% z Nové postupy, 15% celkového počtu 882 projektů. V zahraničí technologie jsou rozdíly v předpokládaném a Předpisy, normy skutečném rozsahu využití výsledků státem podporovaného VaV výrazně vyšší. Organizační Odborné podklady z USA a Japonska změny 56% uvádějí u výzkumu zaměřeného na Jiné způsoby uplatnění výsledků v nových výrobcích, využití technologiích a službách rozdíly vyšší než 15%. EU i řada evropských států uvádějí, procenta z celku že Evropa v převádění výsledků VaV do praxe, v efektivnosti a rychlosti tohoto převodu, výrazně zaostává za USA a Japonskem. 2. U MO lze nízké rozdíly skutečných a předpokládaných využití vysvětlit charakterem obranného výzkumu, který bezprostředněji navazuje na požadavky uživatelů než je tomu u VaV civilního. 3. U MPO byly využity výsledky 263 projektů VaV z celkového počtu 274 ukončených projektů. Rozdíl je ve skupině nových výrobků. Rozdíly v ostatních skupinách jsou nevýznamné. 4. U MZe vzniká určitá metodická obtíž při zjišťování rozdílů předpokládaného a skutečného způsobu využití výsledků. Obtíž je dána vysokým počtem a značnou organizační rozptýleností potenciálních uživatelů. Do skupiny jiné způsoby využití jsou zařazeny především ukončené projekty, jejichž výsledky se rozvíjejí navazujícím výzkumem a vývojem. Tyto projekty měly do jisté míry charakter základního výzkumu. 5. Pro MŽP platí v podstatě totéž s tím, že mírný rozdíl v předpokládaném a skutečném využití je jen ve skupině nových postupů a technologií.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 53 -



F4. Příčiny rozdílů předpokládaného a skutečného využití výsledků projektů aplikovaného VaV, ukončených v letech 1994 - 97 (počet rozdílů mezi předpokládaným a skutečným využitím výsledků projektů) MO

MPO

MZe

MŽP

Celkem

131

274

395

82

882

Nedosažení předpokládaných výsledků

3

2

5

1

11

Nezájem o využití výsledků

0

11

-

0

11

Nedostatek finančních prostředků uživatele

1

2

-

1

4

Jiné způsoby řešení problémů

1

1

-

0

2

Jiné příčiny

5

1

-

3

9

Celkem

10

17

5

5

37

Ukončené projekty - celkem Příčiny rozdílů ve využití

Zdroj dat: Podklady resortů připravené dle dohodnuté osnovy. Pozn: MO - Ministerstvo obrany, MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu, MZe - Ministerstvo zemědělství, MŽP Ministerstvo životního prostředí

Komentář 1. Nejčastější uváděnou příčinou rozdílů Příčiny rozdílů ve využití celkem v předpokládaném a skutečném využití výsledků ukončených projektů je nezájem Nedosažení 24% o využití dosažených výsledků - ztráta výsledků zájmu předpokládaných uživatelů 5% z důvodů organizačních, vlastnických, Nezájem o využití restrukturalizačních a jiných. Stejně častou výsledků příčinou je nedosažení předpokládaných 11% Nedostatek 30% výsledků. Tyto příčiny se objevují jako prostředků nejčastější i v zahraničních rozborech. uživatele Kromě těchto dvou bývá v zahraničí jako Jiné způsoby velmi častá uváděna i příčina, že řešení problémů 30% konkurence našla a uplatnila jiné, efektivnější způsoby řešení než ty, které Jiné příčiny byly v řešeném projektu VaV. procenta z celku 2. MO v podrobnějším popisu příčiny nedosažení předpokládaných výsledků uvádí zrušení řešitelského pracoviště bez náhrady a odchodem některých specialistů, které se nepodařilo nahradit. 3. MPO jako jeden z důvodů uvádí nutnost prodloužení poloprovozních a provozních zkoušek z důvody změny majitele předpokládaného realizátora výsledku projektu.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 54 -



F5. Využití výsledků ukončených projektů - komentář Ve všech zemích OECD se velmi intenzivně zabývají otázkami zvýšení efektivnosti převodu výsledků VaV do nových výrobků, technologií a služeb. U VaV finančně podporovaného z veřejných zdrojů bývá velmi často organizačně, prostorově i časově oddělen řešitel od uživatele výsledků VaV. Zvláštním problémem je převod výsledků VaV do malých a středních podniků, které zpravidla nedisponují výzkumnými a vývojovými kapacitami. S podporou z veřejných zdrojů jsou realizována opatření pro zlepšení transferu výsledků VaV (subvencované poradenství, vědecké a technologické parky, inkubátory, centra excelence se zapojením uživatelů, mobilita pracovníků aj.). Evropské země a EU jako celek došly k závěru, že v transferu výsledků VaV Evropa výrazně zaostává za USA a Japonskem. Ze zahraničních materiálů vyplývá, že v USA a v Japonsku nebylo v přiměřené době - do tří let po ukončení - využito více než 15% dosažených výsledků, resp. nebyly předpokládané výsledky dosaženy. Provedené analýzy u programů EU (podrobně a opakovaně jsou analyzovány programy BRITE) např. vedly k zavedení povinných návrhů na využití dosažených výsledků. Návrhy zpracovává řešitel projektu VaV a projednává je s potenciálními uživateli. V současné době bylo v EU zahájeno rozsáhlé šetření ekonomických přínosů využitých výsledků VaV. U programu EUREKA musí hlavní řešitel projektu zpracovávat závěrečnou zprávu (FR - Final Report) s předpokládaným využitím výsledků. U projektů, u kterých se předpokládá tržní využití, musí řešitel zpracovávat další zprávy po 1, 3 a 5 letech po ukončení projektu o tržních dopadech (MIR - Market Impact Report). Výsledky analýz jsou využívány ke zlepšování postupů přípravy programů a projektů VaV, zlepšování jejich managementu a k upřesňování a koordinaci opatření na podporu transferu výsledků. V návrhu obsahu a postupu přípravy národní politiky se předpokládalo, že situace v České republice bude, když ne horší, tak srovnatelná ze situací v zemích EU. Bylo rozhodnuto, že v rámci analýzy vývoje a stavu VaV v ČR a jejich srovnání se zahraničím bude kromě jiného posouzeno využívání výsledků ukončených projektů v letech 1994 až 1997. Na jednáních analytické skupiny byla dohodnuta osnova analýzy ukončených projektů a bylo dohodnuto, že analytické podklady zpracují resorty, které ze svých rozpočtů podporují VaV, jehož výsledky mohou být využity bezprostředně v praxi (aplikovaného výzkumu a vývoje). Předmětem analýzy tedy nebyly ukončené projekty charakteru základního výzkumu řešené v Akademii věd, na vysokých školách a projekty podporované Grantovou agenturou ČR. O zpracování podkladů dle dohodnuté osnovy byly požádány: Ministerstvo obrany, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro životní prostředí. Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo, že se pokusí přípravu podkladu zajistit, i když podstatná část projektů má charakter základního výzkumu. Uvedená ministerstva podklady zpracovala dle dohodnuté osnovy. MŠMT předložilo podklad o mezinárodním programu EUREKA. V hodnoceném období byly ukončeny tři projekty s českou účastí změřené na nové technologie. MZ vzhledem k malému podílu projektů aplikovaného VaV podklad nepředložilo. Výsledky jsou překvapující. Podle nich je situace ve využívání výsledků ukončených projektů lepší nejen než v zemích EU, je dokonce lepší než v USA a Japonsku. Lepší stav v ČR je s největší pravděpodobností jen zdánlivý a neodpovídá skutečnosti. Svědčí o tom kromě jiného výrazně nižší počty přihlášek vynálezů subjektů z ČR připadajících na 10 tisíc obyvatel než jsou počty přihlášek ve vyspělých zemích. Svědčí o tom i výrazně nižší produktivita a konkurenceschopnost průmyslových podniků ČR oproti podnikům zahraničním. Příčinou překvapujících výsledků nejsou chyby ve zpracovaných podkladech. Hlavní příčina patrně bude v nepříliš konkrétním nebo nepříliš náročném stanovení cílů projektů VaV. Výsledky je proto snadné dosáhnout nebo prokázat, že byly dosaženy. Druhou příčinou patrně budou nedostatečně konkrétně formulované představy o využití výsledků a z nich vyplývající se nutnost spokojit i s částečným a nedostatečným využitím. Problémem se bude zabývat pracovní skupina pro přípravu kapitoly (části) návrhu národní politiky VaV ”Výzkum, vývoj a transfer dosažených výsledků”, a to především podskupina pro průmyslový výzkum.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 55 -


G. Ekonomická výkonnost a VaV

G. EKONOMICKÁ VÝKONNOST A VaV G1. Hrubý domácí produkt na obyvatele za léta 1993 - 96

22 899

22 057

20 847

25 000

24 688

(HDP na obyvatele v ECU podle parity kupní síly) 1993 1994 1995 1996

14 337 4 898

5 199

5 000

4 135

4 906

7 222

8 235

9 187

14 066 8 678

10 000

15 257

16 339

16 177

15 239

15 532

16 111

15 454

16 874

16 037

15 948

15 627

13 075

15 000

14 309

ECU na obyvatele

15 193

20 000

EU

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

Británie

Francie

Německo

Japonsko

USA

0

Zdroj dat: Eurostat, Second European Report S&T Indicators

Komentář 1. Ekonomická výkonnost země, vyjádřená velikostí hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele (HDP/obyvatele) a dalšími ukazateli, je nesporně ovlivňována VaV. Výzkum a vývoj však ovlivňuje tyto parametry nepřímo a zprostředkovaně. Mezi výsledky VaV a uvedenými agregáty jsou časově, finančně a organizačně náročné procesy transferu výsledků VaV, doprovázené výstavbou, marketingem, obchodem a servisem pro distributory a zákazníky atd.. Na těchto procesech se zpravidla organizace a pracovníci výzkumu již nepodílejí. Mezi VaV a ekonomickou úrovní jsou komplikované vzájemné vazby. Nicméně na základě dlouhodobých zkušeností jsou ve standardních ekonomikách v úrovni praktické politiky považovány investice do VaV za prorůstové investice a chápány jako faktor, který vede ke zvyšování produktivity práce a kapitálu. Obdobná situace je v růstových investicích do vzdělání. 2. Ekonomická výkonnost ČR, vyjádřená ukazatelem HDP/obyv., je podstatně nižší než v EU. V roce 1997 dosahovala 64% průměrné úrovně EU. Výkonnost je vyšší než v ostatních zemích usilujících o přijetí do EU. 3. Následující tabulka je převzata z materiálu Eurostat, č. 2/1999 z 10. března. Údaje prokazují tvrzení v předcházejícím bodu komentáře. Relativní úroveň HDP/obyv. v roce 1997 (procenta průměrné úrovně v EU; EU = 100%) Slovinsko ČR Maďarsko Polsko Estonsko relativní úroveň HDP/obyv (%) 68 64 49 37 37

4. Ekonomická výkonnost se v ČR zvyšuje pomaleji než v ostatních zemích usilujících o přijetí do EU. Nejrychleji se rozvíjí Polsko a Maďarsko. Prokazuje to tabulka rovněž převzatá z materiálu Eurostat 1999.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 56 -



Přírůstky HDP ve vybraných zemích usilujících o přijetí do EU za léta 1993 - 97 (v procentech proti předcházejícímu roku a běžných cenách) Země Česká republika Maďarsko Polsko Estonsko Slovinsko

1993

1994

1995

1996

1997

0,7 -0,6 3,8 -0,6 2,8

5,9 2,9 5,2 2,9 5,3

5,8 1,5 7,0 1,5 4,1

2,2 1,3 6,1 1,3 3,3

2,5 4,6 6,9 4,6 3,8

G2. Růst produktivity práce za léta 1994 - 96 (průměrný roční růst produktivity práce v letech 1994 - 96 v procentech)

2,3

2

1

0,5

1

0,8

0,9

1,6

přírůstky produktivity práce (%)

2,7

3

ČR

Japonsko

USA

Holandsko

Švédsko

Francie

Německo

0

Zdroj dat: OECD, DSTI/IND/STP/ICPP(97) Pozn.: Produktivita práce je vyjádřená velikostí hrubého domácího produktu připadajícího na jednoho pracovníka.

Komentář 1. Přírůstky produktivity práce v ČR jsou výrazně nižší než činí průměr EU, avšak vyšší než ve většině zemí ucházejících se o přijetí do EU. 2. Má-li se v ČR dynamičtěji zvyšovat růst produktivita práce a konkurenceschopnost, musí dojít k rychlé transformaci výrobních oborů a oborů pokročilých služeb na obory s vyšší přidanou hodnotou, tedy k transformaci na obory, v kterých je účelné a efektivní využívat výsledky výzkumu a vývoje.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 57 -



G3. Zahraniční obchod - vývoz výrobků a služeb v roce 1980 a 1997 (vývoz v letech 1980 a 1997, v procentech hrubého domácího produktu) 1980

84,2

90

1997 72,3

80

62,9

70

10

13,7 11,1

10,2 11,9

15,7

20

21,9 24,7

21,5

26,7

26,4 26,8

28,1

32,7 36,1

27,3 28,4

30

36,7 39,5

33,2

29,5

40

39,6

42,2 36,8

43,2 41,3

51,1 55,4

43,8

50

47,6

% HDP

60

Japonsko

USA

Itálie

Francie

Německo

Španělsko

V. Británie

Dánsko

Švýcarsko

Finsko

Norsko

Rakousko

Švédsko

Holandsko

Belgie

Irsko

0

Zdroj dat: Převzato z OECD

Komentář 1. K hodnocení úspěšnosti výzkumu a vývoje se v mnoha zahraničních analytických materiálech užívá hodnocení zahraničního obchodu v oborech a odvětvích náročných na výzkum a vývoj. Platí to především pro menší a střední země s nedostatkem surovin, které musí zakládat svůj ekonomický a sociální rozvoj na vývozu. 2. Menší a rychle se rozvíjející země (Irsko, Holandsko, Finsko aj.) vytvářejí podstatnou část svého HDP vývozem. U velkých zemí s dostatečně rozsáhlým tuzemským trhem je podíl vývozu na tvorbě HDP výrazně nižší. 3. Údaje za Českou republiku jsou k dispozici v ročenkách Českého statistického úřadu. Z mnoha důvodů jsou jen velmi obtížně srovnatelné. Z údajů v ročenkách ČSÚ lze odvodit pro ČR tyto hodnoty: podíl vývozu na HDP v roce 1980 31,6% a v roce 1997 38,9%. Zdánlivě jsou tyto hodnoty uspokojivé. Struktura vývozu však není dobrá, převažují produkty s nižší přidanou hodnotou a podíl surovin je stále ještě dost vysoký, lze však konstatovat příznivou tendenci zvyšování podílu vývozu strojů a zařízení. 4. U naprosté většiny zemí se podíl vývozu na HDP v období od roku 1980 do roku 1997 zvýšil. Souvisí to zřejmě s faktem, že objemy zahraničního obchodu v posledních dvaceti letech rostou podstatně rychleji než objemy výroby.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 58 -



G4. Zahraniční obchod - dovoz a vývoz výrobků hi-tech za léta 1993 - 95 (mil. ECU v běžných cenách, 1993, 1994, 1995) 50000

1,4

dovoz vývoz vývoz/dovoz Sloupce 1993, 1994, 1995

1 30000

0,8

0,6

20000

poměr vývoz/dovoz

dovoz a vývoz (mil. ECU)

40000

1,2

0,4

0,38

10000 0,2

Polsko

Maďarsko

ČR

Řecko

Finsko

Holandsko

Rakousko

Dánsko

V. Británie

Francie

0 Německo

0

Zdroj dat: Eurostat, Second European Report S&T Indicators

Komentář 1. Pravidelné statistické publikace OECD o ukazatelích výzkumu a vývoje ”Main Science and Technology Indicators” uvádějí bilance obchodu s licencemi a podíly vývozu a dovozu pro 4 sektory (obory), které patří do kategorie high-tech (letectví a kosmonautika, počítače a kancelářská technika, elektronika, farmacie). 2. Údaje o dovozu a vývozu produktů kategorie high-tech (v pojetí dle OECD) a o jejich podílech na celkovém vývozu a dovozu ČR publikuje ve svých pravidelných rozborech Ministerstvo průmyslu a obchodu. Následující tabulka je převzata z těchto rozborů.

G4.1 Dovoz a vývoz produktů kategorie high-tech v ČR (v procentech celkového vývozu a dovozu a v mld Kč v běžných cenách) Dovoz • v % celk. dovozu • v mld Kč Vývoz • v % celk. vývozu • v mld Kč Vývoz/dovoz

1995

1996

1997

1998

12,07 66,88

11,4 85,78

11,1 95,88

12,0 111,96

4,44 20,12 0,30

6,66 39,6 0,46

7,2 51,8 0,54

7,4 63,2 0,56

Pramen: MPO - odbor analýz 4. Podíl vývozu produktů kategorie high-tech je v ČR podstatně nižší než ve vyspělých zemích OECD, pozitivní však je, že objem v mld Kč dynamicky roste. V období 1995 až 1997 vzrost vývoz high-tech produktů na více než trojnásobek. 5. Přes určitý objemový růst z uvedených údajů však vyplývá stagnace podílu dovozu a vývozu produktů high-tech na celkovém dovozu a vývozu. Projevuje se zde i časový posun nedostatku nových řešení průmyslového VaV související s jeho výrazným útlumem v procesu transformace podnikové sféry v prvé polovině 90. let. Z produktů kategorie high-tech v roce 1998 nejvíce vzrostl vývoz výpočetní ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 59 -



techniky, letecké techniky a elektrotechnických produktů, dovoz pak letecké techniky a elektrotechnických produktů. 6. Data ČSÚ vykazují oproti analýzám MPO pro rok 1995 vyšší podíl vývozu, rozdíl však není výrazný.

G5. Výdaje výrobních podniků na VaV v roce 1997 (výdaje na VaV v procentech obratu) Sektor podnik Chemie Du Pont, USA Hoechst, Německo BASF, Německo Dow Chemical, USA Boehringer, Německo Chemie Henkel, Německo Ciba, Švýcarsko

Výdaje na VaV (% obratu) 5,8 7,7 9,5 3,9 18,4 2,3 3,9

Elektronika, elektrotechnika Siemens, Německo IBM, USA Hitachi, Japonsko Ericsson, Švédsko Motorola, USA Toshiba, Japonsko Sony, Japonsko Xerox, USA

7,6 5,5 5,9 14,5 9,2 9,4 5,2 5,8

Farmacie Roche, Švýcarsko Pfizer, USA Merck, USA Schering, Německo Genentech, USA

15,5 15,8 7,1 17,8 42,5

Služby Microsoft, USA Oracle, USA Platinum Technology, USA Novell, USA

16,9 9,8 63,6 28,1

Výdaje na VaV (% obratu) Strojírenství ASEA BB, Švýcarsko Boeing, USA Mitsubishi, Japonsko Lockheed, USA Mannesmann, Německo Strojírenství Sulzer, Švýcarsko Britisch Aerospace Sandvik, Švédsko Motorová vozidla General Motors, USA Ford Motor, USA Toyota, Japonsko Volkswagen, Něměcko Renault, Francie Fiat, Itálie MAN, Německo Volvo, Švédsko Telekomunikace Alcatel Alsthom, Francie France Telecom, Francie NTT, Japonsko Deutsche Telecom, Německo

8,5 4,2 3,8 2,8 2,6 4,0 2,6 2,9 4,9 4,1 3,7 3,9 4,3 2,8 2,7 4,7 6,8 6,8 3,7 1,8

Zdroj dat: The UK R&D Scoreboard 1998 - Company Reporting, Ministry of Trade and Industry

Komentář 1. Velice zajímavé údaje jsou obsaženy v rozborech hospodaření jednotlivých podniků. Obvykle se uvádějí výdaje na výzkum a vývoj v procentech obratu podniků. Svaz průmyslu a dopravy ČR uskutečnil v letech 1996 a 1998 rozsáhlé dotazníkové průzkumy inovačních aktivit u svých členů. Individuální údaje sice nejsou k dispozici, ale ve výsledném souhrnu se uvádí, že podstatná část podniků vydává na výzkum a vývoj necelá 2% obratu a předpokládá, že do roku 2000 zvýší výdaje na 2,2% obratu. Všeobecně se soudí, že výdaje na výzkum a vývoj podniků v ČR jsou nízké, že by měly být podstatně zvýšeny. Situace je však složitější. Ze zahraničních materiálů vyplývá, že zvyšování výdajů nemůže být samoúčelné, že mu musí předcházet rozsáhlá restrukturalizace výrobních oborů. 2. Ministerstvo obchodu a průmyslu V. Británie zveřejnilo v roce 1998 přehled údajů o výdajích na výzkum a vývoj u pěti set velkých světových firem (The UK R&D Scoreboard 1998 - Company Reporting). Z této publikace jsou vybrány údaje o výdajích na výzkum a vývoj v roce 1997 u vybraných velkých podniků v různých sektorech průmyslu a v sektoru služeb pro průmysl a veřejnost. 3. Vysoké výdaje na výzkum a vývoj mají podniky farmaceutického průmyslu a podniky zabývající se službami pro jiné podniky. Do této skupiny patří podniky produkující špičkový software pro počítače ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 60 -



4. Strojírenské podniky včetně automobilového průmyslu vydávají na výzkum a vývoj kolem 4% obratu. V odvětvích méně náročných na výzkum a vývoj se zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti dosahuje především investicemi do strojů a zařízení, změnami v organizaci práce a řízení, marketingem a rozvojem služeb pro zákazníky. 5. Významná část výrobních oborů a služeb v ČR patří mezi obory se střední a nižší náročností na výzkum a vývoj. Zvyšování výdajů na výzkum a vývoj v těchto oborech by nevedlo k žádoucím výsledkům, pokud by ji nepředcházely nebo neprovázely investice vedoucí k rychlé a významné restrukturalizaci. 6. Přitom míra investic byla v ČR po celé transformační období vysoká. Vysoké investice se však neprojevily v růstu ekonomiky, resp. produktivity. Zpráva o stavu české společnosti a další analytické materiály uvádějí, že investice směřovaly především do dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury a do finančních podniků (banky, pojišťovny, spořitelny apod.). Investice do zpracovatelského průmyslu činily jen asi jednu pětinu celkových investic. Přitom značná část těchto relativně nízkých investic byla vynaložena na výpočetní techniku, dopravní zařízení apod.

G6. ”Hi-tech” - metodický dodatek High-tech není jen módním souslovím marketingu a reklamy současnosti. Orgány OECD v druhé polovině osmdesátých let organizovaly řadu studijních prací, v kterých byla z různých hledisek posuzována náročnost různých výrobních sektorů (oborů) na výzkum a vývoj. Náročnost byla hodnocena třemi ukazateli: podíl výdajů na výzkum a vývoj na obratu výrobního oboru; podíl výdajů na výzkum a vývoj na přidané hodnotě výrobního oboru; podíl součtu výdajů na výzkum a vývoj a výdajů na nákup technologií pro zajištění konkrétní výroby na obratu oboru. Hodnocení byla provedena pro roky 1980, 1985 a 1990 a pro různé země. Na základě těchto studií byly výrobní sektory (obory) rozčleněny do čtyř skupin dle ”náročnosti” na výzkum a vývoj: 1. Obory high-tech 2. Obory medium-high-tech 3. Obory medium-low-tech 4. Obory low-tech S určitým zjednodušením platí, že obory high-tech jsou ty, v kterých se na výzkum a vývoj vynakládá více než 8% obratu, obory medium-high-tech s výdaji v rozmezí 4 - 8% obratu, atd. Jsou sestaveny podrobné přehledy, které k uvedeným čtyřem skupinám přiřazují výrobní obory dle členění ISIC (International Standard Industrial Classification) a jeho postupných revizí. Jsou zpracovány i převodníky na klasifikaci NACE (General Industrial Classification of Economic Activities in the EC). Později bylo rozdělení oborů doplněno i o rozdělení výrobků do příslušných skupin, které vychází ze standardu mezinárodní obchodní klasifikace (SITC). S přijatelným zjednodušením zahraniční materiály označují osm výrobních sektorů (oborů) za high-tech obory. Patří k nim: • Výroba a opravy letadel a umělých kosmických těles • Vědecké přístroje • Počítače a kancelářská technika • Chemické produkty • Elektronika bez oboru počítače a kancelářská technika) • Motorová vozidla • Farmaceutický průmysl • Elektrotechnika První čtyři obory patří do skupiny špičkových technologií (high-tech industries), zbývající čtyři do skupiny ”vyšších středních” technologií (medium-high-tech industries). Skupinu high-tech využívá v tomto pojetí ve svých rozborech zahraničního obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Kategorie high-tech, v členění na high-tech a medium-tech se využívají k hodnocení investic, zahraničního obchodu, produktivity práce, zaměstnanosti aj. v jednotlivých oborech. Pro země porovnávané v této části analýzy a pro ČR nejsou aktuální údaje k dispozici.

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 61 -


Obsah

OBSAH SHRNUTÍ........................................................................................................................................ 2 K jednotlivým částem analýzy .................................................................................................... 3 Úvod ............................................................................................................................................ 6 A. ANALÝZA STATISTICKÝCH ÚDAJŮ OECD O VaV .......................................................... 7 A1. Vývoj celkových výdajů na VaV ........................................................................................ 7 A2. Vývoj státních výdajů na VaV ............................................................................................ 8 A3. Srovnání celkových a státních výdajů na VaV - 1997 ........................................................ 9 A4. Výdaje na civilní VaV - 1997 ........................................................................................... 10 A5. Zdroje celkového financování VaV - 1997 ....................................................................... 11 A6. Užití celkových prostředků na VaV - 1997....................................................................... 12 A7. Vývoj celkových výdajů na VaV ve vládním sektoru....................................................... 13 A8. Vývoj celkových výdajů na vysokoškolský VaV ............................................................. 14 A9. Vývoj celkových výdajů na VaV v podnikatelském sektoru ............................................ 15 A10.

Vývoj podílu státu na financování VaV v podnikatelském sektoru.............................. 16

A11.

Vývoj počtu pracovníků VaV ....................................................................................... 17

A12.

Pracovníci VaV v jednotlivých sektorech - 1997 ......................................................... 18

A13.

Vývoj celkových výdajů na VaV vztažených na pracovníka VaV ............................... 19

A14.

Celkové výdaje na VaV podle výše HDP - 1997 .......................................................... 20

A.15

Statistické údaje OECD - srovnávání různých zemí ..................................................... 21

B. ANALÝZA VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR NA VaV ............................................. 22 B1. Vývoj státních výdajů na VaV .......................................................................................... 22 B2. Vývoj účelových a institucionálních výdajů na VaV........................................................ 23 B3. Vývoj státních výdajů na civilní a obranný VaV .............................................................. 24 B4. Vývoj státní podpory VaV ve vybraných resortech .......................................................... 25 C. ANALÝZA STÁTEM PODPOROVANÝCH PROJEKTŮ VaV (CEP)................................. 26 C1. Oborové členění projektů VaV - 1998 .............................................................................. 26 C2. Průměrná velikost programu VaV - 1998 ......................................................................... 27 C3. Zdroje financování projektů VaV podle resortů - 1998 .................................................... 28 C4. Podpora projektů VaV dotacemi a půjčkami u MPO v letech 1997 - 98.......................... 29 C5. Počet projektů VaV a doba jejich řešení - 1998................................................................ 30 C6. Počty projektů VaV dle výše státní podpory - 1998 ......................................................... 31 C7. Věk hlavních řešitelů projektů VaV - 1998 ...................................................................... 32 D. BIBLIOMETRICKÁ ANALÝZA VÝSLEDKŮ VaV ............................................................ 33 D1. Relativní produkce publikací a citací za období 1994-97................................................. 33 ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 62 -


Obsah

D2. Roční produktivita publikací a citací - 1995 ..................................................................... 34 D3. Bibliometrická kvalita publikací za období 1994 - 97 ...................................................... 35 D4. Srovnání vědních oborů v ČR se světem za léta 1994 - 97............................................... 36 D5. Specializace hlavních vědních oblastí v ČR 1994 - 97 ..................................................... 38 D6. Periodika ČR uváděné v SCI - 1997 ................................................................................. 39 D7. Bibliometrické údaje - zdroje a metodika ......................................................................... 40 D7a

Stav databáze ISI při rozdělení Československa - časová závislost ukazatele RCI...... 41

D7b

Srovnání relativních citačních impaktů (RCIO) a impaktních indexů oborů (IIO) v ČR......................................................................... 41

D8. Relativní produkce publikace a citací v CC(LS) - 1998 ................................................... 42 E. ANALÝZA PATENTŮ JAKO VÝSLEDKŮ VaV.................................................................. 43 E1. Přihlášky vynálezů v ČR v letech 1993 - 98 ..................................................................... 43 E2. Přihlášky užitných vzorů v ČR v letech 1993 - 98............................................................ 44 E3. Přihlášky vynálezů ve vybraných zemích a v ČR za léta 1993 - 96 ................................. 45 E4. Přihlášky vynálezů dle sekcí v EU a v ČR - 1996 ............................................................ 46 E5. Aktivita vynálezců ve vybraných zemích za léta 1993 - 96.............................................. 47 E6. Míra rozšiřování vynálezů do zahraničí za léta 1993 - 96 ................................................ 48 E7. Míra ”soběstačnosti” ve vynálezech za léta 1993 - 96...................................................... 49 E8. Vynálezy a patenty - komentář.......................................................................................... 50 F. ANALÝZA VÝSLEDKŮ PROJEKTŮ APLIKOVANÉHO VaV........................................... 51 F1. Projekty aplikovaného VaV ukončené v letech 1994 - 97 ................................................ 51 F2. Předpokládané využití výsledků projektů aplikovaného VaV, ukončených v letech 1994 - 97 .............................................................................................................. 52 F3. Skutečné využití výsledků projektů aplikovaného VaV, ukončených v letech 1994 - 97 .............................................................................................................. 53 F4. Příčiny rozdílů předpokládaného a skutečného využití výsledků projektů aplikovaného VaV, ukončených v letech 1994 - 97 ................................................................................ 54 F5. Využití výsledků ukončených projektů - komentář .......................................................... 55 G. EKONOMICKÁ VÝKONNOST A VaV ................................................................................ 56 G1. Hrubý domácí produkt na obyvatele za léta 1993 - 96 ..................................................... 56 G2. Růst produktivity práce za léta 1994 - 96 ......................................................................... 57 G3. Zahraniční obchod - vývoz výrobků a služeb v roce 1980 a 1997.................................... 58 G4. Zahraniční obchod - dovoz a vývoz výrobků hi-tech za léta 1993 - 95............................ 59 G5. Výdaje výrobních podniků na VaV v roce 1997............................................................... 60 G6. ”Hi-tech” - metodický dodatek ......................................................................................... 61 OBSAH ......................................................................................................................................... 62

ANAL10.DOC (25.5.1999) MB

- 63 -


Analýza dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím

Recommend Documents