Analýza a koncepce nakládání s odpady v obci Kokory

Analýza a koncepce nakládání s odpady v obci Kokory Účel koncepce nakládání s odpady: Účelem koncepce odpadového hospodářství obce Kokory je v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje, s cíli Plánu odpadového hospodářství ČR (dále jen POH ČR) a POH Olomouckého kraje (dále jen POH OK):

−

zjistit slabé a silné stránky nakládání s odpady navrhnout cíle a opatření pro snížení množství odpadů a jejich nebezpečných vlastností, vyhodnotit plnění cílů závazné části POH Olomouckého kraje

−

navrhnout ekonomickou optimalizaci nakládání s odpady v obci

− −

www.mzp.cz

www.sfzp.cz

Působnost koncepce nakládání s odpady Koncepce nakládání s odpady je platná na území obce Kokory, která je dána administrativní hranicí danou katastrálním územím obce Kokory. Údaje o obci Kokory: (k 26.3. 2011, údaje ze Sčítání lidí, domů a bytů) Počet obyvatel: 1151 Obydlené domy: 308 Obydlené byty: 336 Katastrální plocha: 671 ha Obec s rozšířenou působností: Přerov Identifikační údaje obce: Obec Kokory Kokory 57 751 05 Kokory IČO: 00301388 Statutární zástupce: Hana Zittová, starostka Tel.: 581 746 253 e-mail: [email protected] www.obeckokory.cz Zpracovatel koncepce: Hnutí DUHA Olomouc Dolní nám. 38 772 00 Olomouc IČO: 44936354 Statutární zástupce: Mgr. Hana Kovaříková Zpracovatel: Mgr. Renata Placková Tel.: 585 228 584 e-mail: [email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc

Obsah Úvod Účel koncepce nakládání s odpady Působnost koncepce nakládání s odpady I. Analytická část Geografická, demografická, hospodářská, ekologická a územní charakteristika: Nakládání s odpady, současný stav Vyhodnocení stávajícího způsobu nakládání s odpady s požadavky stanovenými zákonem a prováděcími předpisy Vyhodnocení souladu odpadového hospodářství s relevantními částmi závazné části Plánu odpadového hospodářství ČR: II. Návrhová část Cíle koncepce OH obce Kokory

I. Analytická část Geografická, demografická, hospodářská, ekologická a územní charakteristika Kokory leží v okrese Přerov na východním okraji Hornomoravského úvalu. Obcí protéká říčka Olešnice (pravostranný přítok Morávky) a na severu ji obtéká Nelešovický potok. Obec je poprvé připomínána r. 1279. V obci nalezneme velké množství zajímavých kulturních a církevních památek. Nejstarší je pozdně románský (r. 1809 přestavěn) kostel Nanebevzetí Panny Marie s krytým schodištěm. Nad obcí je barokní kaple sv. Františka Xaverského z roku 1724. Novogotický klášter dominikánek z r. 1900 slouží jako sociální ústav. Ze světských památek za zmínku stojí pivovar sloužící k původnímu účelu až do roku 1901. Nyní jsou budovy využívány jako sklady. Nad obcí se vypíná vrch Hradisko sloužící k procházkám a rekreaci. Okolní pozemky jsou z velké části zemědělsky využívány, tradiční je zde pěstování chmele (ZD Kokory je jedním z největších pěstitelů chmele na Moravě). Vrch Hradisko a okolí říčky Olešnice jsou porostlé lesem, který pokračuje k obci Žeravice. Z tabulky 1 je vidět, že v posledních letech počet obyvatel kolísá, ale stále se pohybuje 1100 – 1200 obyvateli. Podle posledního Sčítání lidu, je v Kokorách 533 ekonomicky aktivních obyvatel.

Rok

Počet obyvatel

2005 1092 2006 1129 2007 1175 2008 1265 2009 1192 2010 1175 2011 1151 Tab. 1 Vývoj počtu obyvatel Obyvatelstvo podle věku (k 26.3. 2011): do 14 let: 153 15 – 64 let: 800 nad 65 let: 198 V Kokorách podnikají následující subjekty: Potraviny Enapo, Jednota Obchodní dům, trafika Ing.Hana Vinklárková Textilní zboží, obuv Eva Vašicová Kosmetika Lída Škobrtalová Autobazar Dopita Autoopravna Zdeněk Černý Zemědělské družstvo Kokory Zednické práce Oldřich Sládeček, Kokory 369 Klempířství - Habáň Levior s.r.o Stolařská dílna Marcela Nezvalová - Specializovaný maloobchod s krmivy, Kokory 192 Metrum s.r.o. V obci denně ordinuje obvodní a dětský lékař, zubař a gynekolog. Základní školu ve školním roce 2011/2012 navštěvovalo 125 žáků v devíti třídách. Do mateřské školy chodí 52 dětí.

Nakládání s odpady – současný stav V Kokorách se třídí plasty, nápojové kartony a sklo barevné a bílé do barevných kontejnerů rozmístěných v obci. Papír a lepenku je možné odvážet na dvůr školy, kde se skladuje a posléze předává k recyklaci do sběrny v Přerově (svoz dle potřeby). Pro bioodpad jsou v obci nové speciální kontejnery a jsou sváženy dvakrát týdně nebo dle potřeby. Pro nevytříděný zbytek má každá domácnost vlastní nádobu, kterou odváží popelářský vůz jednou za 14 dní. Svoz provádí firma van Gansenwinkel. Odpady se vozí do Přerova na skládku, vytříděné na dotřiďovací linku. Kovový šrot sbírá pravidelně sbor dobrovolných hasičů. Kontejnery na drobný elektroodpad a baterie jsou umístěny v budově ZŠ a OÚ. Dvakrát ročně, vždy v dubnu a říjnu, probíhá svoz nebezpečného a objemného odpadu. Zajišťuje jej firma van Gansewinkel do speciálních přistavených kontejnerů. Stavební odpad (suť) řeší obyvatelé individuálně, dle potřeby. V obci není stálé sběrné místo pro shromažďování odpadů. Způsob nakládání s odpady je stanoven obecně závaznou vyhláškou obce Kokory č. 2/2007 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Kokory. Místní poplatek za odvoz odpadů je stanoven obecně závaznou vyhláškou obce Kokory č. 2/2007 ve výši 350 Kč.

Produkce odpadů v letech 2008-2011 (v tunách) 600

500

400

Plastové obaly Skleněné obaly Papír a lepenka Bioodpad SKO Objemný odpad Celkem

300

200

100

0

2008

2009

2010

Graf 1 Produkce odpadů v letech 2008–2011

2011

Druh odpadu

2008

2009

2010

2011

Plastové obaly

2,7

3,4

4

3,9

Skleněné obaly

7,4

11

9,3

9,1

Papír a lepenka

4,74

6,7

9,27

8,6

SKO

161

270,6

401,2

311,2

Objemný odpad

1,4

9,84

6,4

7,5

Bioodpad

----

----

----

22,3

Kokory - celkem

177,24

301,55

430,17

362,6

Olomoucký kraj 471,03 458,04 457,59 ---Tab. 1 Produkce směsného a tříděného odpadu v Kokorách (v tunách za rok) Z grafu je patrných několik věcí. V průběhu posledních let stále stoupá jak produkce směsného komunálního odpadu v popelnicích, tak produkce odpadu jako takového. V roce 2010 výrazně vzrostlo množství odpadů (a to i v Olomouckém kraji, jak je patrné z následujícího grafu č. 2)). Tento skokový nárůst se výrazně snížil v loňském roce, nicméně vzestupný trend je stále zřejmý. Směsný odpad tvoří naprostou většinu produkce odpadů – kolem 90%; s vytříděným BRKO v roce 2011 pak 85%. Zatímco množství odpadu celkově roste, množství tříděných odpadů nenarůstá. Výjimkou je pouze nově zavedené třídění bioodpadu v obci. Zůstává otázkou, jestli by tento rozložitelný odpad skončil v popelnicích, kdyby nebyl zvlášť tříděn. Často se stává, že lidé po zavedení odděleného sběru přestanou dávat bioodpad na kompost a začnou jej odkládat do kontejnerů. Což s sebou přináší pouze zvýšené množství produkovaného odpadu, nikoliv úsporu.

Produkce odpadů na obyvatele (v kg) 500 450 400 350

Plastové obaly

300

Skleněné obaly

250

Papír a lepenka

200

SKO Objemný odpad

150

Kokory_celkem

100

KO Ol.kraj

50 0 2008

2009

Graf 2 Produkce odpadů na obyvatele

2010

2011

V dalším grafu je srovnána produkce tříděných a směsných odpadů v Kokorách s produkcí komunálního odpadu (tříděného i netříděného) v Olomouckém kraji (v době přípravy koncepce nebyly k dispozici údaje za rok 2011 pro Olomoucký kraj). Graf ukazuje průběžné sbližování hodnot – zatímco v kraji produkce odpadů mírně klesá, v Kokorách naopak množství odpadů na obyvatele stále vzrůstá (se skokovým zvýšením a následným poklesem v letech 2010 a 2011). Produkce komunálních odpadů v obci Kokory Katalogové číslo odpadu

Název druhu odpadu

Kategorie Produkce t/rok odpadu 2008

2009

2010

2011

15 01 02

Plasty

O

3,41

4,09

4,67

4,52

15 01 07

Sklo

O

9,3

12,89

10,9

11,38

15 01 01

Papír a lepenka

O

6

8,01

10,8

9,9

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

O

-

-

-

25,67

15 01 10

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

0,21

0,43

0,79

0,69

16 01 03

Pneumatiky

O

1,75

0,08

-

0,04

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

203,76

322,58

471,4

358,18

20 03 07

Objemný odpad

O

1,78

11,73

7,54

8,6

Materiálové využití odpadů V množství materiálově Kokory rovněž mírně zaostávají za průměrem Olomouckého kraje, jakkoliv i kraji se dále využívá jen velmi malá část produkovaného odpadu. Až do roku 2011 nepřesáhlo materiálové využití 10% z celkového množství a za zlepšením výsledku stojí hlavně evidovaný sběr bioodpadu. Údaje za rok 2011 pro Olomoucký kraj nebyly v době zpracování koncepce k dispozici.

Materiálové využití odpadů v Kokorách a v Olomouckém kraji (v %) 100 90 80

Využito (tříděný odpad, BRKO)

70

Nevyužito (SKO, objemný odpad)

60

Využito – Ol. Kraj Nevyužito – Ol. Kraj

50 40 30 20 10 0 2008

2009

2010

2011

Graf 3 Materiálové využití odpadů v Kokorách a v Olomouckém kraji

Hlavní složky odpadu v popelnicích, rozbor Kokory květen 2011 5% 2%

6% 10%

2%

Sklo Papír Bioodpad Kovy Stavební odpad SKO Neb.odpad

75%

Graf 4 Hlavní složky odpadu v popelnicích, rozbor Kokory květen 2011 Rozbor odpadů ukázal, že hmotnostně v popelnicích dominuje biologicky rozložitelný odpad (téměř 75%) a stavební suť (přes 10%). Tříditelných složek bylo výrazně méně, jejich separace v obci zřejmě funguje. Ve vzorku bylo pouze 6,31% nevytříditelného odpadu (použité hygienické potřeby, popel z uhlí apod.). Z toho je zřejmé, že v nakládání a separaci odpadů jsou ještě velké rezervy. Problémem je stavební také odpad, kdy chybí informovanost mezi občany a je ukládán do popelnic.

Ekonomické údaje za rok 2011 Náklady

Tříděný sběr odpadů - celkem

41 985 Kč

- Tříděný sběr plastů

33 924 Kč

- Tříděný sběr skla

8 061 Kč

Nebezpečné odpady – mobilní sběr

36 664

Směsný komunální odpad

402 680 Kč

Odpady z údržby obecní zeleně

20 599 Kč

Náklady celkem

544 913 Kč

Příjmy

Poplatek za svoz odpadů od občanů a z rekreačních objektů

440 184 Kč

Poplatek od ostatních původců

22 150 Kč

Příjmy od Eko-komu

40 054 Kč

Příjmy celkem

502 388 Kč

Přehled ukazuje, že systém nakládání s odpady je nutné dotovat z prostředků obce a že za tříděné odpady obec dostává poměrně malou částku, např. ve srovnání s obcí Olšany u Prostějova (cca 1600 obyvatel, dlouhodobě pytlový sběr papíru a plastů), kde příjem od Eko-komu dosahuje ročně 224 000 Kč.

Vyhodnocení stávajícího způsobu nakládání s odpady s požadavky stanovenými zákonem a prováděcími předpisy Legislativní rámec pro nakládání s odpady je dán zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a následujícími prováděcími předpisy: -Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů, -Vyhláška MŽP č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů, -Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, -Vyhláška MŽP č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB, -Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění pozdějších předpisů, -Vyhláška MŽP a MZdr č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě porovnání způsobu nakládání s odpady s požadavky zákona a prováděcích předpisů lze konstatovat, že s odpady je nakládáno v souladu s legislativou.

Vyhodnocení souladu odpadového hospodářství s relevantními částmi závazné části Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje POH Olomouckého kraje Oblast OH Stanovené cíle a opatření Opatření k Snižování měrné produkce odpadů omezování nezávisle na úrovni ekonomického množství odpadů růstu. a jejich Maximální využívání odpadů jako nebezpečných náhrady vlastností primárních přírodních zdrojů. Minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání. Využívání odpadů Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Podporování rozvoje trhu s recyklovanými výrobky

Ukládání odpadů na skládky

Snižování množství biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) ukládaných na skládky

Dosažení využívání 50% (75%) hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31.12.2005 (2012) Snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných na skládku o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování Snižování podílu BRKO ukládaných na skládky tak, aby tento podíl činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% hmotnostních, výhledově v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového BRKO vzniklého v roce 1995. Zvyšování množství materiálově využívaných druhů odpadů tvořících BRKO vytříděných z komunálního odpadu

Nelze vyhodnotit

Částečně

Ne

Cíl je velmi obecný, nelze jej kvantifikovat. Všechna opatření směřující k předcházení vzniku, třídění a využití odpadů směřují k plnění tohoto cíle. V roce 2011 byla míra materiálového využití 14 % (včetně BRKO) Obec nemá zpracován plán či závazné dokumenty podporující využívání recyklovaných materiálů Suť lze vyvézt a zpracovat jen na základě objednání firmy, nejsou v tomto směru podnikány žádné kroky

Ne

Množství skládkovaných odpadů každoročně vzrůstá, podíl využívaných odpadů spíše stagnuje

Částečně

Obec v roce 2011 začala odděleně sbírat BRKO do kontejnerů. V roce 2010 však tvořil bioodpad 75 % odpadů v popelnicích.

Částečně

Obec v roce 2011 začala odděleně sbírat BRKO do kontejnerů. V roce 2010 však tvořil bioodpad 75 % odpadů v popelnicích.

Obec spolupracuje na plnění dalších cílů – např. zlepšení třídění vyřazených elektrických zařízení sběrem těchto zařízení na ZŠ (projekt Recyklohraní) a díky umístění boxů na elektroniku a baterie na obecním úřadě. Z vyhodnocení souladu odpadového hospodářství obce s Plánem odpadového hospodářství Olomouckého kraje vyplývá, že odpadové hospodářství obce není doposud plně v souladu s POH kraje a ČR.

Opatření pro prevenci vzniku odpadů Produkce odpadů v obci vytrvale stoupá. Je nutné začít s konkrétními aktivitami vedoucími ke snížení množství směsných komunálních odpadů.

1. Využívání odpadů Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 V letech 2008 – 2010 nepřekročila míra materiálového využití odpadů 10 %; v roce 2011 dosáhla 14% díky zavedení odděleného sběru bioodpadu. Přínos odděleného sběru BRKO na snížení produkce směsného odpadu by měl být ověřen dalším rozborem odpadu z popelnic. Prakticky všechen tříděný odpad je dále využit materiálově, je tedy nutné zlepšit kvalitu a podíl vytříděného odpadu. Z pohledu hmotnosti jsou klíčové dvě složky: stavební odpad a BRKO, které dohromady tvoří 85% směsného odpadu. Podporování rozvoje trhu s recyklovanými výrobky: Pro fungování ekologicky šetrných postupů v nakládání s odpady je nezbytné, aby pro výrobky z recyklovaných materiálů byl také dostatečný odbyt. Obec tomu může napomoci zavedením principů tzv. zeleného úřadování jak v provozu obecního úřadu, tak v rámci veřejných zakázek a nákupů. Dosažení využívání 50% (75%) hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 2005 (2012) V současné době je poplatek za uložení tuny odpadu na skládku 1124 Kč. V Nových Dvorech (Holici) funguje recyklační závod na zpracování stavebních odpadů. Stavební odpady je možné zde ukládat za poplatek od 160 Kč za tunu (čistý beton, separovaná zemina) po nejvýše 420 Kč za tunu (asfaltové směsi, neseparovaná cihla). Při rozboru odpadů tvořil stavební odpad 10 % hmotnosti obsahu popelnic. Stavební odpad je jednou z hlavních složek, která si při zlepšování odpadového hospodářství zaslouží pozornost a je mu věnován prostor v návrhové části studie.

2. Ukládání odpadů na skládky Snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných na skládku o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování V Olomouckém kraji je pouze zanedbatelné množství odpadu využíváno energeticky nebo spalováno, prakticky veškerý směsný odpad je tedy skládkován. Z evidence opadů poskytnutých obcí a grafů 1 a 2 je patrné, že prudce narůstá celkové množství produkovaného odpadu, podíl využitého však jen mírně překračuje 10 %. Je tedy nutné se zaměřit na prevenci vzniku odpadů a lepší třídění Snižování množství BRKO ukládaných na skládky: Cíl POH: Snižování podílu BRKO ukládaných na skládky tak, aby tento podíl činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% hmotnostních, výhledově v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového BRKO vzniklého v roce 1995.

Pro stanovení výchozí základny v roce 1995 navrhuje metodický pokyn vydaný MŽP ČR hodnotu 148 kg na obyvatele. Z toho vyplývá, že pro rok 2010 by mělo být množství BRKO ukládaného na skládky nejvýše 111 kg na obyvatele a rok (75% z výchozí hodnoty 148 kg/obyvatele a rok). Při rozboru odpadů v roce 2011 tvořil bioodpad 75 % hmotnosti. Vzhledem k tomu, že rozbor byl prováděn na jaře a množství BRKO v popelnicích během roku kolísá, lze předpokládat, že se v průměru pohybuje kolem 50% hmotnosti odpadů v popelnicích. Průměrně jde tedy o 163 kg na obyvatele a rok. Tato hodnota (střízlivý odhad), převyšuje požadovanou hodnotu o pro rok 2010 o 52 kg; pro rok 2013 pak o 89 kg (na tento rok je doporučená hodnota 74 kg na obyvatele a rok) . Pro Kokory se nabízí několik možností, jak tento stav a nepříznivý trend změnit. V obci jsou nyní rozmístěny kontejnery na bioodpad od svozové firmy. To může být jedním z kroků, které sice nesnižují celkovou produkci odpadu (spíše ji naopak mohou zvýšit – v důsledku toho, že odpad dříve končící na domácím kompostu je nově evidován a zpracováván svozovou firmou jako BRKO), ale mohou podíl bioodpadů ve směsném odpadu snížit. Dalšími kroky může být (v pořadí dle realizovatelnosti): •

Podpora domácího a komunitního kompostování

•

Vybudování obecní kompostárny

•

Vybudování bioplynové stanice

Všechny tyto varianty mají podporu v POH a mohou výrazně zlepšit nakládání s BRKO v obci. Nejvhodnější bude kombinace podpory domácího kompostování s vybudováním další kapacity na zpracování odpadu, která umožní rovněž zpracování odpadu z kuchyní a jídelen. Bioplynová stanice by mohla vzniknout pro potřeby celého mikroregionu, což je vhodné i z hlediska ekonomické návratnosti, a nemusí být nutně situována přímo v Kokorách. Při uvažování nad řešením BRKO musí však první krok směřovat k podpoře domácího či místního (komunitního) kompostování: „V rámci Plánů odpadového hospodářství obcí doporučujeme z úrovně kraje aktivně podporovat dostupnými prostředky domácí a komunitní kompostování.“ POH OK doporučuje zpracování pilotního projektu „výstavby jedné nebo více bioplynových stanic využívající jednak kvalitní zemědělské odpady a produkty a jejich spolusplyňování společně se separovaně sbíranými BRKO z údržby zeleně“. Konkrétně POH OK doporučuje v rámci opatření 3.3.f: „Napomáhat dostupnými prostředky zemědělským podnikům, které řeší problematiku odpadového hospodářství moderními postupy s perspektivou zvýšení podílu využití odpadů. Přednostně využívat možnost aplikace jako hnojiva tam, kde to složení odpadu umožňuje. Koordinovat realizaci zařízení na výrobu bioplynu s jeho následným využitím pro výrobu elektrické energie.“

Návrhová část koncepce Cíl 1. Prevence vzniku odpadů a opakované použití V Kokorách má největší hmotnostní podíl na směsném odpadu stavební odpad (10,3 %) a BRKO (téměř 75 %). Preventivní opatření by se měla zaměřit na předcházení vzniku bioodpadu (domácí a komunitní kompostování), třídění bioodpadu (na úrovni obce) a správné nakládání se stavebním odpadem. K tomuto cíli směřuje několik opatření navržených níže; mnohá z nich mají pozitivní vliv rovněž na zvýšení materiálového využití odpadů. Prevence vzniku odpadů má oporu i v krajském a národním POH, protože jedním ze tří základních strategických cílů je snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu. Jako dlouhodobý strategický cíl lze stanovit produkci směsných komunálních odpadů a inertního odpadu blížící se nule – všechny odpady by měly být tříděny a materiálově využity. Střednědobý strategický cíl je snížení produkce komunálních odpadů do roku 2022 na 170 kg na obyvatele za rok (produkce v roce 2010 byla 362 kg; průměr za Olomoucký kraj pak 457 kg v roce 2009). Pozn: Této produkce dlouhodobě dosahuje např. obec Dubicko na Zábřežsku. Opatření 1.1 Změna systému platby za množství odpadu V současnosti je výše poplatku za odpad stanovena paušálně na hlavu a nemotivuje občany ke snižování produkce směsných odpadů ani neoceňuje snahu některých občanů o předcházení vzniku odpadů. Proto navrhujeme změnit poplatek z místního poplatku odvozeného z počtu osob v domácnosti na poplatek za skutečně produkované množství směsných odpadů, což lze provést poměrně snadno změnou obecně závazné vyhlášky o nakládání s odpady v obci. Tento systém se velmi osvědčil v Hustopečích nad Bečvou, kde si pro každý svoz odpadů občané zakoupí žeton, který připevní na popelnici. V průběhu roku si nakoupí jen tolik žetonů, kolik svozů skutečně potřebují. Systém doplňuje základní, velmi nízký poplatek za odpady, z kterého jsou hrazeny náklady na svoz tříděného odpadu apod. Občané jsou tak skutečně vytřídit maximální množství odpadu, protože zpoplatněný je pouze netříditelný zbytek. Obec nemá problémy s černými skládkami, občané k odpadům přistupují skutečně zodpovědně. Změnu poplatku pro občany by měla doprovázet změna nastavení smlouvy o odvozu odpadů. Nyní obec platí jeden svoz, bez ohledu na množství sváženého odpadu, což je pro Kokory nevýhodné – pokud vyprodukují méně odpadu, tak se to neprojeví na poplatku za svoz. Opatření 1.2 Podpora domácího kompostování V obci výrazně převažuje zástavba rodinných domů, kde je možné a vhodné na zahradě kompostovat prakticky veškerý bioodpad z domácností. Podle dotazníkového průzkumu by pronájem kompostéru za symbolickou cenu uvítalo 23 % dotázaných a další podporu s kompostováním (zapůjčení štěpkovače, informace apod.) by uvítalo 35% respondentů.

Jako motivace může posloužit nabídka kompostérů pro občany za zvýhodněnou cenu nebo k pronájmu za symbolickou částku. Distribuci kompostérů je potřeba doplnit informační kampaní – rozdáváním brožur s kompostéry, články v obecním zpravodaji, případně provozem „kompostovací poradny“. Kompostéry je vhodné zapůjčovat proti smlouvě o pronájmu, kde se uživatel zavazuje po dobu několika let používat kompostér skutečně pro kompostování. Během této doby je možné toto využívání kontrolovat ze strany obce a teprve po jejím uplynutí se kompostér stává majetkem občanů. Na opatření tohoto typu lze v současné době získat prostředky např. z Operačního programu životní prostředí. Motivaci k využití nabídky posílí i např. sleva z poplatků za odpady pro jejich uživatele. Finanční bilance opatření Náklady: Zakoupení kompostérů, distribuce, letáky 50 ks kompostérů, plastové kompostéry (700l) 2500 Kč, plastová kompostovací sila (900 l) 1200 Kč, případně je možné nechat vyrobit kompostéry dřevěné od místního truhláře; část ceny mohou uhradit občané 50 letáků o kompostování á 5 Kč – 500 Kč Distribuce: Občané si sami vyzvednou a odvezou na zahradu, případně lze rozvézt na dvoukoláku. Přínosy: Významné snížení podílu bioodpadu ve směsném komunálním odpadu. Ve směsném odpadu se vyskytuje až 60% biologicky rozložitelného odpadu, z nějž cca polovinu tvoří snadno kompostovatelný zahradní a kuchyňský odpad. Při využití kompostéru tedy klesne produkce směsného odpadu cca o 30 % na domácnost. Při průměrné produkci odpadů 362 kg na obyvatele vyprodukuje čtyřčlenná domácnost ročně 1448 kg směsného odpadu, z nějž je cca třetina (482 kg) kompostovatelná a bude využita přes kompostér. Při ceně 1 124 Kč za uložení tuny směsného odpadu to pro obec to znamená odhadem úsporu 541 Kč ročně za každou kompostující domácnost. Domácí kompostování podpoří i doplňkové služby – možnost odložit větve, přebytečnou trávu či listí, jež se do malého domácího kompostu nehodí, na obecní kompostoviště (opatření1.3). Možností je též zakoupení obecního štěpkovače, který bude občanům za úplatu půjčován pro štěpkování větví. Opatření 1.3 Založení obecního sběrného místa a kompostoviště Pro obec velikosti Kokor je vhodné mít vlastní místo určení k nakládání s odpadem. Nyní částečně tuto funkci zajišťuje školní dvůr sloužící k dočasnému ukládání tříděného papíru. Nicméně by bylo vhodné zajistit prostor zejména pro separaci bioodpadu – jak z údržby zeleně v obci, tak ze zahrad obyvatel, případně dalších druhů odpadů. V případě, že je na místě shromažďován a kompostován zahradní odpad vzniklý na katastru obce a vzniklý kompost je využíván pouze v rámci obce, nestává se tento odpadem ve smyslu zákona o odpadech (185/2001 Sb.). Podrobné podmínky provozu a orientační náklady na zřízení a provoz jsou uvedeny v samostatném projektovém námětu.

Opatření 1.4 Osvětové akce, konkrétní pobídky občanům Předcházení vzniku odpadů je z velké části závislé na jednání jednotlivých občanů, kteří musí vědět, jak na to a být k tomu motivováni. Vzhledem k tomu, že environmentální důvody jsou motivační pouze pro malou část občanů, je důležité zavést další způsoby motivace. Propagace moderních pratelných látkových plen Během dvou let „přebalovacího období“ dítěte vznikne asi jedna tuna odpadu v podobě použitých plen. Toto množství se může radikálně snížit, pokud jsou používány pratelné plenky. Na trhu je v současnosti k dostání nepřeberné množství plenek a jejich používání je velmi snadné. Více např. na www.ekodite.cz Osvětové akce, informování veřejnosti Při školních nebo veřejných akcích propagovat (např. formou infostánku) ekologické způsoby nakládání s odpady a prevenci vzniku. Stánek mohou zajišťovat i děti ze ZŠ v rámci kroužků nebo projektové výuky. Do místního zpravodaje a na webové stránky obce umístit stálou rubriku týkající se odpadů. Pro místní občany je možné vydat speciální „odpadový kalendář“, který popíše způsoby nakládání s odpady a bude obsahovat termín svozu různých druhů odpadů (výhodné zejm. při pytlovém sběru – kalendář pravidelně vydává a do schránek distribuuje obec Mořice na Prostějovsku). Motivační systém Pro většinu občanů jako motivace působí zejména sleva nebo úspora peněz. K tomu velmi dobře slouží pytlový sběr spojený s motivačním systémem – za vytříděný odpad (odevzdaný pytel) je poskytnuta přiměřená sleva. Alternativou je změna místního poplatku za odpad na poplatek za množství vyprodukovaného odpadu – tedy např. žetonový systém, kdy je zpoplatněn každý jednotlivý svoz popelnice zvlášť. Cíl 2. Třídění a materiálové využití odpadů Stejně jako u předchozího cíle i zde koncepce navazuje na Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje. Ten stanovuje jako cíl materiálové využití komunálních odpadů na 55% v roce 2012. V roce 2010 bylo v Kokorách materiálově využito (vytříděno) pouze necelých 10 % z celkové produkce odpadu. Dlouhodobý strategický cíl obce Kokory je dosáhnout 75% materiálového využití produkovaného komunálního odpadu. Střednědobým cílem je dosáhnout 50 % materiálového využití v roce 2020 (v roce 2012 bylo materiálově využito 14 % odpadů). Opatření 2.1 Doplnění sběrných míst v obci a zavedení sběru textilu a tenkostěnného hliníku V obci jsou rozmístěny kontejnery na třídění plastů, skla a nápojových kartonů. Podle dotazníkového průzkumu by občané ocenili doplnění kontejnerových hnízd o kontejnery na papír, který je zatím sbírán na dvoře školy. Občané projevili zájem i o třídění dalších komodit – textil, plechovky apod. Navrhujeme tedy doplnit kontejnerová hnízda o kontejnery na papír při zachování možnosti odkládat papír na dvoře školy, případně na novém sběrném místě. Tím bude

umožněno třídění odpadu jak občanům, kterým nevyhovuje sběr výhradně ve škole a zároveň mohou občané větší množství papíru a lepenky odložit mimo kontejnery, které by se jinak rychle plnily. V obci by bylo vhodné rovněž umístit stálý speciální kontejner na sběr textilu, případně tento sběr opakovat několikrát ročně nárazově (např. ve spolupráci s Charitou Olomouc). Kontejnery poskytuje a jejich svoz zajišťuje např. firma Revenge (Revenge, a. s., Dřevařská 1418, 608 01 Boskovice; Aleš Peka, tel.: 516 411 765, email: [email protected] ). V obci je možné zavést sběr tenkostěnného hliníku, který vykupuje, sváží a dále zpracovává firma Eko-metal Recycling z Rýmařova. Podrobnosti jsou uvedeny v námětu na rozšíření sběru surovin v rámci školy (zaslaný též obci). Totéž platí pro sběr použitých jedlých olejů. Tento námět je přílohou předkládané koncepce. Opatření 2.2 Zavedení pytlového svozu odpadů Pro zvýšení výtěžnosti, zlepšení čistoty surovin i pohodlí občanů navrhujeme zavedení pytlového svozu odpadů, který doplní kontejnerová stání. Tento systém se velmi osvědčil např. v Letohradě, kde byla poskytnuta domácnostem třídícím do pytlů sleva z poplatku za svoz odpadů. V Mořicích (okres Prostějov, 500 obyvatel) zavedli v roce 2011 pytlový sběr odpadů podle doporučení Hnutí DUHA a občané i vedení obce je spokojeno, dlouhodobě v pytlích odpad sváží např. Obec Olšany u Prostějova. V Mořicích je nyní je připravován motivační systém slev pro domácnosti, které odpad třídí do pytlů. Podrobný návrh zavedení pytlového sběru a orientační propočet nákladů je v samostatném projektovém námětu. Opatření 2.3 Separace a recyklace stavebních odpadů Dle rozboru odpadů tvoří nezanedbatelné množství (kolem 10 % hmotnosti odpadů v popelnicích) stavební suť a podobné odpady. POH Olomouckého kraje požaduje do roku 2012 využití 75 % všech vznikajících stavebních odpadů. Tyto odpady jsou velmi těžké a obec platí za jejich uložení na skládku 1 124 Kč za tunu. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodné zajistit občanům možnost tento odpad odkládat na vyhrazeném místě (případně za mírný poplatek). Jejich odvoz a recyklaci může zajistit některá ze specializovaných firem. Nejbližší je v Olomouci-Holici, jde o firmu Resta (www.resta.cz). Za příjem netříděných stavebních odpadů požaduje 260 – 420 Kč, odvoz (v kontejneru 5 m 3) je v ceně 22 Kč/km a 400 Kč za hodinu manipulace (bez DPH). Stanoviště aut je v Majetíně, recyklační linka v Holici (Nových Dvorech). Cena za odvoz se tedy bude pohybovat kolem 1000 Kč (doprava + manipulace) + poplatek za převzetí odpadu podle druhu. Část ceny mohou hradit občané využívající tuto službu. Obci se to stále vyplatí ve srovnání s poplatky za uložení stavebního odpadu v popelnicích na skládku. Navíc to přispívá k plnění POH kraje, který požaduje využití 75 % vznikajícího stavebního odpadu do konce roku 2012. Cíl 3. Osvěta v ekologickém nakládání s odpady Úspěšnost zavedení a fungování navržených opatření závisí z velké části na pozitivním přijetí ze strany obyvatel a přijetí spoluodpovědnosti za stav životního prostředí a nakládání s odpady. Proto je nezbytné, aby všem zaváděným opatření předcházelo důkladné informování občanů. Řadu informací a návyků mohou získat již děti v mateřské či základní škole a se vzděláváním je nutné začít již tam. Opatření 3.1 Osvěta školních dětí Všechny děti na ZŠ absolvují alespoň jeden ekologický výukový program (projektový den apod.) věnovaný odpadům, jejich třídění a správnému nakládání s nimi.

Opatření 3.2 Osvěta dospělých Na webových stránkách obce vznikne samostatná sekce věnovaná nakládání s odpady. Sekce bude obsahovat podrobné informace o třídění v obci (kam, kdy a jaký odpad lze odkládat), případně další informace o ekonomické stránce věci (za tříděný odpad má obec zisk, za netříděný naopak výrazně platí) a environmentálních aspektech (uspořená energie, skládky, spalovny, ubývající suroviny, které mohou nahradit recyklované materiály apod.) V místním zpravodaji a na vývěsce obce se pravidelně objevují články věnované třídění odpadu – např. třídící seriál seznamující s recyklací různých komodit. Při ročním vyhodnocení vytříděných odpadů a celkové bilance budou ve zpravodaji zveřejněny základní informace. Ekonomické aspekty navržených změn budou podrobně popsány v samostatných projektových námětech – zavedení pytlového sběru odpadů a vytvoření stálého sběrného místa v obci.

Vydalo Hnutí DUHA Olomouc Renata Placková Červenec 2012

A: Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc T: 585 228 584 F: 585 228 584 E: [email protected]

www.hnutiduha.cz/olomouc www.hnutiduha.cz/obce

Vypracování koncepce nakládání s odpady podpořil v rámci projektu Realizace progresivních odpadových koncepcí v pilotních obcích. Státní fond životního prostředí ČR.