20 YEARS
MCA ATELIER: MIROSLAV CIKÁN, PAVLA MELKOVÁ Revitalizace Bastionu u Božích muk) Praha Revitalisation of the Crucifix Bastion) Prague #jANA TICHÁ
� MCA ATELIERI
FILIP ŠLAPAL
Pojem »revitalizace« v souvislosti s krajinnými a přírodními celky znamená obnovení funkce ekosystémů, obnovení jejich životaschopnosti. V architektuře je to vlastně podobné. In connection with landscaped and natural environments, the idea of »revitalisation« means a renewal of the functioning of ecosystems, a renewal of their survivability. And in architecture it is not too different.
�
ns
An Ethics of Materiality Cikán, Mel ková •113
(
evitalizace není jen rekon strukce. Revitalizace zname ná něco mnohem hlubšího a podstatnějšího, než prosté znovuvybudování stavby. Je to návrat do života, obnovení - nebo pro měna - životních funkcí, která umož ňuje plnohodnotné začlenění stavby a místa do současného i budoucího svě ta. Architekti Pavla Melková a Miroslav Cikán charakterizují cíle své práce jako »odhalování skrytého potenciálu no vého života a nové funkce historických struktur a jeho ztělesnění novým archi tektonickým zásahem ... hledání způso bů recyklace stávající stavební struktury jako podmínky trvale udržitelného roz voje měst a krajiny«. Důraz na života schopnost architektury v jejich podání dalece přesahuje běžné technické a provozní chápání tohoto pojmu: je pro ně etickým a existenciálním obsahem architektury, který se projevuje estetic ky. K souvislosti »etického« a »estetic kého« se ještě vrátíme později, pro tuto chvíli stačí říci, že důležitým aspektem sjednocení těchto domnělých protikla dů je jednota stavby a místa. Bastion xxxi je součástí někdejšího vojenského opevnění Nového Města pražského, nachází se v místě švu mezi středověkými hradbami ze 14. století a barokní fortifikací z přelomu 17. a 18. století, při jejímž budování vznikl. Smyslem opevnění bylo posílit obra nyschopnost jižního okraje tehdejšího města s výhodnou konfigurací terénu v místech, k_de příkrý svah směřuje do hlubokého m.lselského údolí a oddě luje Nové Město dostatečnou vzdá leností od druhé pražské akropole Vyšehradu. Komplikovaná terénní situ ace byla zřejmě také jedním z důvodů, proč se v této části města hradby do chovaly poměrně dlouho poté, co pře staly sloužit vojenským účelům a staly se prostým zeleným pásem, nazna čujícím někdejší hranici uvnitř rychle se rozvíjejícího města 19. a 20. století. Pro absenci výstavby v těchto mís tech ovšem existuje i starší precedens: už v době císaře Karla IV. ve 14. století byla jižní část Nového Města pone chána téměř volná, řídce zastavěná se zahradami a sady, jako - dnes bychom chtěli říci - územní rezerva.Tato re zerva však byla naplněná symbolickým
R
významem a duchovním potenciálem: nacházelo se tu několik klášterů a pře devším kostel Panny Marie na Karlově, osmiboká stavba, jejíž d�spozice je alu zí na pohřební kostel Karla Velikého v Cáchách, panovníka, k jehož odka zu se Karel IV. jako císař římský hlásil. Dodnes je tato část Nového Města, nyní obydlená vědeckými'ústavy, uni verzitními budovami a medicínskými institucemi, místem zvláštního klidu, vážnosti a usebrání. Pro náhodné ko lemjdoucí, kterých ovšem není mno ho, nabízí nenápadně a úplně samo zřejmě možnost zpomalení, zklidnění a regenerace. Tento potenciál místa si zřejmě radní městské části, kde bastion leží, dobře uvědomovali, když v roce 2007 vypsali soutěž na jeho revita lizaci. Vítězný návrh Pavly Melkové a Miroslava Cikána z ateliéru MCA byl pak následující dva roky postupně roz pracován a v letech 2010-2011 realizo ván. Především bylo třeba vyčistit úze mí od náletové zeleně, zbytků divo kých skládek a staveb, které tu v prů běhu 19. a 20. století vznikaly a zanika ly. Neprostupné, stále ještě hradbami obehnané místo bylo jakousi cézurou, kusem periferie zapomenutým upro střed městské zástavby. Ale také mís tem s mimořádným potenciálem právě díky své poloze na jednom z nejvyšších bodů vnitřního města, s panorama tickým výhledem na všechny důležité pražské dominanty: Vyšehrad, Petřín i Pražský Hrad. Cílem projektu bylo vytvoření ve řejného prostoru se zázemím kavárny, místa pro pobyt, setkání, či odpoči nek uprostřed města. Architekti zvolili strategii odkrývání místa: snížili terén na pravděpodobnou úroveň původních hradebních ochozů a vytvořili na skal natém ostrohu venkovní terasu o dvou úrovních. Do zářezu na jejich přechodu vložili novostavbu kavárny, vymezenou dvěma horizontálními deskami, úrov ní podlahy na spodní terase a stropem, který je v rovině s horní terasou. Uvnitř kavárny, či lépe řečeno za ní směrem do svahu ]e malé vnitřní atrium, uzavřená zahrada, hartus conclusus, osazená je diným stromem. Místo pro soustředě ní, které architekti nazývají »negativní věž«: připomínají tak paměť místa a 1 Sketch of the floor pian 2 Sketch of the section
114
•
PIRANESI31/12
3 Situace
3 Site pian
4 Příčný řez
4 Cross sections
5 Přízemí
5 Ground floor pian
6 Podělný řez
6 Longitudinal Section
Cikán, Mel ková •115
7, 8 Crucifix Bastion before revitalisation
116 • PIRANESI31/12
hlásí se ke skutečnosti, že věž tu kdysi opravdu stávala, i když její přesnou po lohu dnes neznáme. Dalším gestem ča soprostorové kontinuity je osazení a vy svěcení sochy, symbolizující Boží mu ka, do výklenku při vstupu do prostoru Bastionu v místě někdejší kaple. Plocha teras připomíná velký ven kovní obývací pokoj s koberci z kame ne, trávy a štěrku, s lavicemi z korte nové oceli, obrácenými k vyhlídce jako sedačky v kině nebo nenápadně přista venými ke zdi pro ty, kteří hledají klid a bezpečí. Minimalisticky omezená škála výrazových prostředků posiluje jejich působivost: různá zrnitost kame ne, odstíny šedé a černé, rezavá ocel, beton a sklo kavárny, živá zelená tráva. Ale také světlo, které je v exponované poloze teras, orientovaných na jihozá pad, pokaždé jiné. Proudění a vlhkost vzduchu, venkovní teplota, slunce, déšť a sníh: to všechno dotváří architekturu a stává se její součástí natolik, nakolik je architektura pevnou součástí místa. Pojmy »etické« a »estetické« bý vají často chápány a vykládány jako protichůdné: smyslem estetického je
vnímání bez hodnocení, ryzí prožitek, s uměleckým dílem« píše Ignasi de zatímco etické označuje způj>ob exisSola-Morales ve své stati o Miesovi tence lidí ve světě, je otázkou hodnot.l van der Rohe a minimalismu. Na jiném místě téhož textu hovoří o vztaTo pro mnohé představuje nepřekonahu, »který se ustavuje mezi materialitelný protiklad jen proto, že estetické tou architektonického objektu a jejím chápou nikoli esenciálně, ale již jako interpretaci vnímaného coby reprezen- přijetím jako spirituálního významu«.2 .,.... tace skutečnosti, nikoli jako skuteč� Jinými slovy popisuje tento moment nost samu. Problém vztahu estetického přijetí Peter Zumthor: »Během vjemu tuším skutečnou podstatu věcí, jejich vnímání a signifikace nelze uspokojínejobecnější vlastnosti, o kterých se vě vyložit bez uznání materiality jako teď domnívám, že leží mimo všechzvláštní kategorie, nepřevoditelné na ny kategorie lidského myšlení.«3 Po abstraktní pojmy. Pak můžeme chápat stejné cestě směrem k estetice, která estetickou stránku jakékoli skutečnosnavrací prožitku vážnost, jdou i architi v její materialitě jako významotvortekti Bastionu xxxr na Novém Městě nou a smysluplnou. »Materiál a jeho trvalost podporují a produkují jak pov Praze. f:l čitky, které získáváme prostřednictvím našich smyslů, tak afekty, které nejsou pouze subjektivní ani nemohou být považovány čistě za reakce, vznikající na straně jedince, konfrontovaného 2 Ignasi de Sola-Morales, Mies van der Rohe a '·
· ....
minimalismus, česky in: týž, Diference.Topografie
ČKA, Praha 1999, s. 25.
1 Polaritu obou pojmů rozpracovává např. Karsten
současné architektury.
Harries ve své knize Etic�iHunkce architektury, Arbor
Originální vydání Mies van der Rohe and Minimalism,
vitae, Praha 2011, orig, vydáníThe Ethical Function
in: Detlef Mertins (ed.),The Presence of Mies,
of Architecture, Cambridge, Mass.- London 1998.
Princeton Architectural Press, New York 1994.
V populárnější rovině viz např. téma 7. bienále
3 Peter Zumthor: Má krása tvar? in: týž, Promýšlet
architektury v Benátkách v roce 2000: Less Aesthetics,
architekturu, Archa, Zlín 2009, s. 68. Původní německé
More Ethics.
vydání Architektur denken, Birkhauser, Base! 2006.
Revitalizace Bastionu u Božích muk
Praha, C:eská republika Revitalisation of the Crucifix Bastion
Prague, Czech Republic ARCHITEKTI DESIGN ARCHITECTS
MCA atelier: Miroslav Cikán, Pavla Melková SPOLUPRÁCE ASSISTANTS
Peter Buš, Pavel Košťálek MISTO LOCATION
Praha 2, Nové Město- Karlov INVESTOR INVESTOR
Městská část Praha 2 District government of Prague 2 HLAVN[ DODAVATELt (HIEF (ONTRACTORS
Swietelsky, Konstruktiva Branko NÁKLADY (OSTS
35 milionů CZK 35 million CZK ZASTV�NÁ PLOCHA BUILT-UP AREA
1870 m2 PROJEKT PRO)ECT
2007-2010 REALIZACE (OMPLETION
2010-2011
j Cikán, Mel ková •117
of periphery forgotten among the ur of the city, the walls were retained rel evitalisation is not merely ban fabric. Yet it is also a site with ex atively long after they ceased to have reconstruction. Revitalisa ceptional potential precisely thanks tion means something much military justification and became part to its position at one of the highest of a simple >>greenbelt« indicating the deeper and more essential points of the inner city, with a pano long-surpassed boundary of the rapid than the simple re-creation ly growing city in the 19th and 2oth cen ramic view of all the important Pragu� of a building. It is a return to life, a re landmarks: Vyšehrad, Petřín Hill anď newal - or a change - of the vítal func turies. At the same time, an even older Prague Castle. precedent exists for the absence of tions that allow a fully valid integra The goal of the project was the construction in this vicinity: even un tion of building and place in the eur creation of a public area with the fa der the reign of Emperor Charles IV in rent and the future world. Architects cilities of a café: a place for stopping, the 14th century, the southern section Pavla Melková and Miroslav Cikán meeting, or resting within the city.The of his NewTown was left almost free, characterise the goal of their work architects selected the strategy of »un with sparse buildings among gardens as the »revelation of hidden poten covering the place«: they lowered the and orchards like -in today's termi tials of new life and new fun�ions in ground to the likely level of the origi nology- reserve land. Yet this reserve historie structures, and their embodi nal fortification galleries, and created was at the same time charged with ment through a new architectonic in on the rocky outcrop an outdoor ter symbolic importance and spiritual po tervention ... the search for methods race on two levels. Inside the break be tential: playing host to several monas of recycling e:xtant built structures as tween the two levels, they inserted the teries and above all the Church of the the conditions for the sustainable de new addition of the café, determined Virgin Mary of Karlov, whose octago velopment of cities and landscapes«. by two horizontal slabs: the level of the nal form and layout is an allusion to The stress on the viability of architec floor and lower,terr:ace; andthe ceil the burial church of Charlemagne in ture in their understanding reaches ing, on the š'a'me level 'as the upper ter Aachen- the ruler to whose legacy far beyond the common technical and race. Inside the café, or more precisely Charles IV adhered in his position as operational view of this concept: for Holy Roman Emperor. Even today, this behind it in the direction of the slope, them, it is an ethical and existential is a small internal atrium, an enclosed section of the NewTown, now inhab content within architecture, manifest garden, hortus conclusus, �it� a s�:q,gl,�....,., ed through aesthetics. We will return ited by scientific institutions, univer , tree planted in it. A place for concen sity buildings and medical facilities, is to the link between the »ethical« and tration, which the architects termed a place of special peace, seriousness, the »aesthetic« later; for this moment a »negative tower<<: recalling the and reflection. For the chance passer suffice it to say that the important as memory of the site and bringing to pect of the unification of these two ap by, 9f which there are not many to be light the fact that a tower once regin with, it offers an unassuming and parent opposites is the unity of build completely self-evident chance to slow ally did stand here, even though its ing and place. precise location is no longer known. down, to calm oneself, to regenerate. Bastion XXXI is part of the old Another gesture of continuity through Clearly, the district council of milítary fortification of Prague's New time and space is the installation and Prague 2, where the bastion lies, was Town, occupying a location in the consecration of a statue depicting the well aware of the potential of the site seam between the medieval walls of Crucifixion - »GoďsTorture« [Boží when in 2007 they opened the compe 14th century date and the Baroque muka], inside the niche at the entrance tition for its revitalisation.The win ramparts from the turn of the 1ih and to the space of the Bastion on the site ning design by Pavla Melková and 18th century, the time of its own crea of the vanished chapel. Miroslav Cikán from the atelier MCA tion.The purpose behind the fortifica was gradually elaborated over the ne:xt The surface of the terraces evokes tions was to strengthen the defensibil a large outdoor living room, with car two years, and in 2010-2011 com ity of the southern edge of th
R
118 • Pl RAN ESI 31!12
Tato práce byla podpořena grantem
ČVUT č.
SGS12/201/0HKl/3T/15.This work was supported by the Grant Agency of the CzechTechnical University in Prague, grant No. SGS12/201/0HKl/3T/l5. This work was supported by the Grant Agency of the CzechTechnical University in Prague, grant No. SGS12/201/0HKl/3T/15.
granulations of stone, shades of grey and black, rusted steel, the concrete and glass of the café, the living green of the grass. Yet as well the light too, which in this exposed position of ter races facing south-west is always dif ferent. Winds and air humidity, exte rior temperature, sun, rain and snow: all of them shape the architecture and become part of it to the same extent that the architecture is a fixed constant of the place. Concepts of »ethical« and »aes thetic« are often understood and in terpreted as opposing: the sense of the aesthetic is perceived without evalua tion, a pure experience, while the ethi cal indicates the mode of existence for humans in the world, a question of values.l For many, this represents an ir reconcilable opposition simply because the aesthetic is understood not as es sential, but already as an interpretation of what is perceived, as a representa tion of reality and not reality itself. The problem of the relationship of aes thetic perception and significance can not be satisfactorily resolved without a recognition of materiality as a special category, one that cannot be translated into abstract concepts. Only then can we see the aesthetic side of any fact in its materiality as meaningful and sen� sible. »Material and its persistence pro� duce both the feelings that we acquire through our senses, as well as the ef fects that are not merely subjective«, to quote Ignasi de Sola-Morales in his article on Mies van der Rohe and mini malism. At another point in the text, he speaks about the relationship »that is established between the materiality of the architectonic object and its appre hension as a spiritual significance«.2 A different formulation of this moment is offered byPeter Zumthor: »During the impression, I sense the actual es sence of the thing, its most common qualities, about which I now have the sense that they lie outside of all cat egories of human thought.«3 It is along the same path, in the direction of an aesthetics that returns to this experi ence of seriousness, that the architects travel in Bastion xxxr in the NewTown ofPrague. � 1The polarity of these two concepts is analysed, e.g. by Karsten Harries in The Ethical Function oJArchitecture, Cambridge, Mass.- London 1998. On a more popular
Ieve], see e.g. the theme of the seventh Biennale of Architecture in Venice in 2000: Less Aesthetics, More Ethics. 2 Ignasi de Sola-Morales, >>Mies van der Rohe and
Minimalism<<, in: Detlef Mertins (ed.),The Presence of Mies, Princeton Architectural Press, New York 1994. 3 Peter Zumthor: op. cit., Má krása tvar? in: Promýšlet architekturu, Archa, Zlín 2009, p. 68. Original German edition: Architektur denken, Birkhauser, Base] 2006.
Cikán, Mel ková • 119
