Americká imigrační politika vůči mexickým přistěhovalcům na počátku 21. století

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Mezinárodní vztahy

Americká imigrační politika vůči mexickým přistěhovalcům na počátku 21. století Bakalářská práce

Ivana Týčová

Vedoucí práce: Mgr. Martin Hrabálek UČO:

146851

Obor:

Mediální a komunikační studia – Mezinárodní vztahy

Bakalářské prezenční studium Imatrikulační ročník: 2005 Brno, 2008

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně za použití uvedených zdrojů.

Zároveň bych chtěla poděkovat Mgr. Martinu Hrabálkovi za ochotu a trpělivé vedení bakalářské práce.

2

OSNOVA

1. ÚVOD .................................................................................................................................... 5 2. HISTORICKÝ POHLED NA PŘISTĚHOVALECTVÍ DO USA ........................................ 7 2.1 Proměny objemu a složení imigrace do USA .................................................................. 7 2.2 Imigrační zákon a jeho novely ......................................................................................... 9 2.3 Mexická imigrace ve 20. století ..................................................................................... 11 3. SPECIFIKA MEXICKÉ IMIGRACE .................................................................................. 14 3.1. Šest faktorů mexické imigrace podle Samuela P. Hungtingtona .................................. 14 3.2. Základní předpoklady mexické imigrace podle Jeffreyho Davidowa ........................... 17 4. MEXICKÁ IMIGRACE DO USA V SOUČASNOSTI ...................................................... 19 4.1 Legální a ilegální imigrace do USA ............................................................................... 19 4.2 Orgány a způsoby dodržování imigračního zákona ....................................................... 22 4.3 Americko-mexické vyjednávání a navrhované zákony.................................................. 23 5. PROBLEMATIKA HRANICE V POSLEDNÍCH LETECH .............................................. 27 5.1. Důsledky přijetí soustředěné pohraniční strategie......................................................... 27 5.2 Secure Border Initiative a The Secure Fence Act .......................................................... 28 5.3. Postoj americké veřejnosti k imigraci ........................................................................... 30 6. ZÁVĚR................................................................................................................................. 33 7. POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................... 35 7.1 Knihy .............................................................................................................................. 35 7.1 Články v časopisech ....................................................................................................... 35 7.3 Články na internetu ........................................................................................................ 37 8. PŘÍLOHY............................................................................................................................. 40 Příloha č.1............................................................................................................................. 40 obrázek č. 1: Velikost populace nenarozené v USA a její procentuální vyjádření vzhledem k celkové americké populaci mezi lety 1850 to 2006...................................... 40 obrázek č. 2: Národnostní složení cizinců v USA v roce 1970, 1980, 1990 a 2000 ........ 41 obrázek č. 3: Procentuální vyjádření mexických imigrantů z celkové populace jednotlivých států v USA v roce 2000 ............................................................................. 43 Příloha č.2............................................................................................................................. 44 obrázek č. 1: Procentuální vyjádření jednotlivých národností imigrantů v USA v roce 2006 .................................................................................................................................. 44

3

obrázek č. 2: Mexičané jako procentuální vyjádření celkové cizinecké populace jednotlivých amerických států v roce 2006 ...................................................................... 45 Příloha č. 3............................................................................................................................ 46 Mexické státy, ze kterých nejčastěji Mexičané, sídlící ve Spojených státech amerických, v roce 2003 pocházeli. ...................................................................................................... 46 Příloha č. 4............................................................................................................................ 47 obrázek č. 1: Mapa 21 sektorů americké pohraniční hlídky (Border Patrol) ................... 47 obrázek č. 2: Zatčení pohraniční hlídkou dle sektorů v roce 2005 ................................. 47 obrázek č. 3 : Počet zadržených imigrantů v roce 2003 a 2005 ....................................... 48

4

1. ÚVOD

Nekončící vlna mexických přistěhovalců přicházejících do Spojených států amerických se stala především v posledních letech velmi kontroverzním tématem, které slouží k emotivním výrokům nejvyšších politických elit na obou stranách. Téma mexického přistěhovalectví do USA je také často zvoleno hlavním při kandidatuře na vysoké posty v politice jak v Mexiku, tak v USA, čehož můžeme být svědky i tento rok při volbě prezidenta Spojených států amerických, kdy každý z kandidátů má ve svém volebním programu zařazen i bod, který se týká snížení imigrace, a to převážně té mexické. Samotné přistěhovalectví však není politikům a občanům USA trnem v oku, nevraživost vůči Mexičanům způsobuje především neklesající příval imigrantů z této země, kteří hranici překračují ilegálně, a jejichž velké počty v USA jsou zátěží pro americké zdravotnictví a sociální systém. Ročně statisíce lidí, kteří se s vidinou většího výdělku snaží překonat hranici na čím dál více nebezpečnějších místech, s tím spojená stále větší úmrtnost při těchto pokusech, nic nekonající mexická vláda a navíc poslední dobou stále více zdůrazňovaný strach z ohrožení národní bezpečnosti. To vše vedlo v USA k politické i veřejné debatě, která nabírala v posledních letech na obrátkách. Političtí představitelé se již několik let snaží předložit komplexní návrh nového imigračního zákona, který by nahradil ten stávající, který, i když s několika novelizacemi, platí již více než padesát let. Kromě toho došlo k přeměně celé struktury orgánů zabývajících se imigrací, navýšení počtu členů pohraniční hlídky a k celkovému navyšování výdajů na vymáhání dodržování imigračního zákona. I přes zřetelný negativní dopad na školství, neexistenci zdravotního pojištění u ilegálních přistěhovalců a jejich vysokou porodnost, někteří akademičtí činitelé hodnotí mexickou imigraci do USA v některých ohledech pozitivně.1 Opačného názoru je například Samuel Huntington, který ve své knize Kam kráčíš, Ameriko přichází pro někoho s téměř „katastrofickými“ vizemi, ve kterých předpokládá, že kvůli masivní imigraci do USA dojde k zániku americké identity a tak i k zániku „Ameriky“ samotné.

Cílem této práce je krátce nastínit historický vývoj mexické imigrace do Spojených států amerických; dále analyzovat současnou mexickou imigrační vlnu a americkou imigrační politiku na přelomu a počátku 21. století. V poslední kapitole bude text zaměřen na důsledky dosavadní imigrační politiky, nejnovější americký imigrační zákon, kterým byla odsouhlasena 1

Imigrace je často akademiky považována za potencionální řešení stárnutí populace v rozvinutých zemích. blíže Jonsson, S.H.; Rendall, M.S.: The Fertility Contribution of Mexican Immigration to the United States, Demography, 2004

5

stavba zdi na mexicko-americké hranici, aby došlo ke snížení mexické ilegální imigrace, a postoj americké veřejnosti k imigraci do země. Na závěr budou načrtnuty možná řešení, díky kterým by mohlo v budoucnosti dojít ke snížení ilegální imigrace do USA. Při psaní práce bude použita empiricko-analytická metoda. První hypotéza této práce, kterou se budu ve své práci snažit potvrdit či vyvrátit, je: Na počátku 21. století pokračovala zpřísňující opatření americké imigrační politiky vůči mexickým přistěhovalcům, která měla za cíl redukovat rostoucí ilegální imigraci do USA. Druhá hypotéza zní: I přes zvýšený důraz na dodržování imigračního zákona současná mexická přistěhovalecká vlna nejevila známky poklesu. Možným omezením této práce je jistě nedostatek relevantní literatury, jelikož jde o současnou situaci, česká literatura na toto téma dosud téměř neexistuje. Kvůli možné zaujatosti některých amerických publikací je velmi obtížné detekovat, který zdroj lze použít. Snahou této práce je tedy vytvoření hodnotově neutrálního textu s pomocí přístupných relevantních zdrojů, než detailní popis problematiky ze všech dostupných pramenů.

6

2. HISTORICKÝ POHLED NA PŘISTĚHOVALECTVÍ DO USA 2.1 Proměny objemu a složení imigrace do USA Snahy Spojených států amerických regulovat a nějakým způsobem ovládat imigraci do svého území lze datovat až do padesátých let 19. století. Tehdy v přistěhovalectví do USA nehráli prim lidé hispánského původu jako dnes, ale svoji cestu přes oceán za novým životem podnikali převážně Evropané, kteří si zde chtěli splnit svůj „americký sen“. První průzkum v roce 1850 ukazuje, že již tehdy bylo v zemi 2,2 milionu cizinců, což bylo téměř 10% veškerých obyvatel. Imigrace, ať evropská či hispánská, byla hlavním zdrojem populačního růstu a kulturních změn po většinu americké historie. Každých deset let se v USA provádí pravidelné sčítání lidu, díky kterému je možné tyto trendy pozorovat. Na počátku 20. století (v roce 1910) tvořili cizinci, tedy osoby, které se narodily v jiné zemi, 14,7% populace. Během následujících let toto číslo významně pokleslo nejen kvůli ekonomické krizi, ale také díky zavedení imigračních kvót na každou národnost, k čemuž došlo během dvacátých let. Ještě v roce 1970 tvořili cizinci v USA pouze 4,7 % veškerého obyvatelstva. Ovšem s koncem 70. let, kdy došlo k rozmachu ilegálního přistěhovalectví, nabrala imigrační vlna opět na své síle a v roce 2000 byl již podíl obyvatelstva narozeného v cizině 11,1% (31 milionu) a počet legálních imigrantů dosáhl až na 850 tisíc za rok2 (viz příloha č. 1). Dle odhadů US Census Bureau3 počet lidí žijících v USA, kteří se narodili v jiné zemi, stoupl během 90. let více než o 50%, což ostře kontrastuje s 9% růstem obyvatel narozených v USA. Nejen tyto tendence byly podkladem ke stále hlasitějšímu volání po přijetí nových restrikcí pro vstup do země. K dramatické změně v objemu a složení imigrace do USA došlo mezi 60. a 80. lety 20. století. Počet lidí, kteří v této době přišli do USA za prací či lepším životem, prudce stoupl. Díky těmto trendům vzrostla pozornost jak politických činitelů na obou stranách hranice, tak i americké veřejnosti. Pozornost však byla kladena spíše na to, kolik zemi ilegální imigrace stojí, než na to, co jí přináší. Vzrůstající negativní vidění ilegální imigrace pocházelo hned z několika zdrojů. Jedním z nejsilnějších byl však fakt, že rostoucí počet Hispánců a Asiatů mezi ilegálními přistěhovalci učinil imigraci viditelnější než dříve, kdy do USA přicházeli Evropané, kteří nebyli na první pohled od Američanů odlišitelní. Zrušení kvót pro počet lidí přicházejících z jedné země, přijetí zákona, který udělal pro politické uprchlíky, hlavně z Kuby a Indočíny, mnohem jednoduší vstoupit do země a zjevný 2

Hill, K.; Wong, R. : US Migration: Views from Both Sides of the Border, Population and Development Review, 2005, s.1, 3 US Census Bureau slouží jako hlavní zdroj veškerých dat o americkém lidu a ekonomii. Úřad má také na starosti sčítání lidu, které se provádí každých deset let. více na http://www.census.gov/

7

růst ilegální imigrace do USA4, fenomén, který se vynořil po celém světě, a to migrace za prací z rozvojových do rozvinutých států, tak lze charakterizovat 60. léta. Pomalu se také začalo měnit rozložení imigrantů, když do země začaly proudit stále větší počty Hispánců. V padesátých letech ještě Evropané reprezentovali více než polovinu všech přistěhovalců, zatímco v roce 1970 tvořili už jen 15% legálních vstupů. Zájem o ilegální imigraci začal stoupat v 70. letech a do 80. let ještě neexistovaly žádná čísla ohledně počtu ilegálních imigrantů v zemi. Frustrace ze změn v legální imigraci byla vyjadřována v opozici k ilegální a odrážela se v předsudcích, které byly prezentovány v pracích speciálních komisí zřízených za účelem vytvoření imigračních reforem. Ilegální imigrace z Mexika začala být viděna jako rozhodující problém opět na konci 70. let, existovalo však velmi málo dat ohledně velikosti či počtu, které byly vyvozovány na základě statistik zatčení sestavovaných Imigrační a naturalizační službou (Immigration and Naturalization Service).5 Dnešní všeobecně přijaté odhady počtů ilegálních imigrantů se pohybují mezi dvěma až čtyřmi miliony v roce 1980 a třemi až šesti miliony v roce 1986.6 Čísla, s kterými se tehdy operovalo, byla však o mnoho větší, když se předpokládalo, že se v zemi pohybuje mezi osmi až dvanácti miliony ilegálních pracovníků, jejichž většina pocházela z Mexika.7 Přijetím zpřísňujících opatření na hranicích na konci 80. let došlo k další změně ve složení ilegální imigrace. Nová opatření s sebou přinesla strach z nebezpečné cesty a z nezískání zaměstnání v USA, což odradilo především ženy a starší, chudé a méně vzdělané osoby, které měly nedostatek komunikačních schopností a financí nutných k překročení hranic a k pozdějšímu hledání práce. Imigrační vlna však stále neklesala a v roce 1996 se počet imigrantů, kteří získali legální status, vyšplhal na 916 tisíc, což znamenalo vzestup o 27% oproti předcházejícímu roku. „Pokud by se z analýzy vyloučili cizinci, kteří získali povolení k trvalému pobytu díky imigračnímu zákonu z roku 1986, tak 4

Ilegální imigrantem je každý člověk, který buď vstoupí do země neoprávněně (bez příslušného povolení), nebo lidé, kteří jsou dočasně vpuštěni do země a kteří zůstanou i po vypršení platnosti víz či jiného povolení. Délka pobytu ilegálních imigrantů je různá, někteří přijíždějí jen na krátký čas, jiní na celý život. více na Organisation for Economic Co-operation and Development: Trends in Interntaional Migration: Continuous Reporting System on Migration: Annual Report/OECD, Paříž, 1998, s.181-182 5 Počáteční čísla ohledně počtu ilegálních imigrantů v zemi, která byla odhadována z počtu ilegálních překročení hranice do USA, byla příliš vysoká, jelikož současné výzkumy odkryly, že tehdy došlo k selhání, když se nebral v úvahu fakt, že mnoho imigrantů vstupuje do země několikrát dokonce i během jednoho roku, a tak každé překročení hranice ještě samo o sobě neindikuje nového imigranta v zemi. více na http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?id=329 Druhý způsob, jakým se v USA udával počet ilegálních imigrantů, byl založen na rozdílu mezi odhadovanou populací veškerých imigrantů (díky sčítání lidu, nebo pomocí jiných průzkumů) a mezi počtem legálních imigrantů. Problémem tohoto postupu ovšem bylo, že ilegální populace mohla být značně podhodnocena, tím že se stanovil menší počet celkové populace imigrantů. viz Hill, K.; Wong, R. : US Migration: Views from Both Sides of the Border, 2005, s.2, 6 Bratsberg, B.: Legal versus Illegal U.S. Immigration and Souce Coungry Charachteristics, Southern Economic Journal, 1995 7 Bean, F. D.; Telles, E.E.; Lowel, B.L. : Undocumented Migration to the United States: Perception and Evidence, Population and Development Review, 1987, s. 672-675

8

toto číslo je největší od roku 1914.“8 Průměrný imigrant byl tehdy mladý, mužského pohlaví, svobodný a s podprůměrným platem. Tato charakteristika platí až dodnes. 2.2 Imigrační zákon a jeho novely Základním imigračním zákonem je Immigration and Nationality Act z roku 19529 (the INA), který platí dodnes. Před tímto zákonem existovala řada imigračních zákonů na úrovni jednotlivých států, ale žádný z nich nebyl vytvořen centrálně pro celou zemi. Zákon poprvé shromáždil a kodifikoval mnoho existujících zákonných ustanovení a reorganizoval strukturu imigračního zákona. Jeho základním principem stále zůstávaly národnostní kvóty, které byly stanoveny již imigračním zákonem z roku 1924. Tyto kvóty byly zaměřeny hlavně proti asijským imigrantům, když oproti 149,5 tisíc Evropanů mohly do země ročně přijít pouze necelé tři tisíce Asiatů. Zákon byl během své více než padesátileté platnosti několikrát novelizován ale neustále je základní složkou stávajícího imigračního zákona.10 První velkou změnou v imigračním zákoně byla novela Immigration and Nationality Act Amendments nebo také Immigration and Naturalization Act z roku 196511, kdy došlo k odstranění imigračních kvót založených na národnostním původu. Místo toho byly jako hlavní faktory k posouzení, zda by měl být žadatel vpuštěn do země, stanoveny schopnosti a předpokládané povolání, které by v zemi mohl vykonávat. Rasa, náboženství, barva pleti a původ od této chvíle přestaly být faktory rozhodující o vhodnosti uchazeče.

12

Díky tomuto

zákonu došlo k velkému vzestupu legální imigrace do USA. V roce 1970 byla legální imigrace dvojnásobně vyšší (490 tisíc osob za rok) než v padesátých letech. Jen o osm let později dosáhla již 600 tisíc legálních vstupů za rok. Další novelizací prošel imigrační zákon v roce 1986, když byl podepsán Immigration and Reform Control Act (IRCA). K přijetí tohoto zákona vedlo vědomí o nutnosti kontroly a zabránění ilegální imigraci, která dosahovala na počátku 80. let svého vrcholu.13 Tento zákon byl namířen především vůči ilegálním přistěhovalcům z Mexika a z Asie, kteří už tehdy tvořili více než polovinu všech lidí, kteří vstoupili do země nezákonně, a jeho hlavním cílem bylo tuto imigraci omezit, když ne ji úplně zarazit. Finální verze zákona obsahovala tři hlavní 8

Organisation for Economic Co-operation and Development: Trends in Interntaional Migration: Continuous Reporting System on Migration: Annual Report/OECD, Paříž, 1998, s. 179 9 Předloha zákona The McCarran-Walter bill se stala veřejným zákonem číslo 82-414 v roce 1952 více na http://www.uscis.gov/propub/ProPubVAP.jsp?dockey=cb90c19a50729fb47fb0686648558dbe 10 viz http://www.uscis.gov/portal/site/uscis/menuitem.eb1d4c2a3e5b9ac89243c6a7543f6d1a/?vgnextoid=f3829 c7755cb9010VgnVCM10000045f3d6a1RCRD&vgnextchannel=f3829c7755cb9010VgnVCM10000045f3d6a1R CRD 11 Zákon je také znám jako Hart-Cellar Act a vešel v platnost v červenci roku 1968. Hlavním důvodem přijetí zákona bylo Hnutí za občanská práva, které se snažilo zbavit USA rasové a etnické diskriminace. 12 blíže http://www.historicaldocuments.com/ImmigrationActof1965.htm 13 Přijetí IRCA předcházelo rozšíření názoru ve veřejných kruzích, že USA ztratili kontrolu nad svými hranicemi. Proto mělo přijetí zákona vysokou podporu nejen v politických řadách, ale i u veřejnosti.

9

ustanovení: sankce pro zaměstnavatele, kteří by zaměstnávali ilegální imigranty; celoplošná legalizace ilegálních imigrantů14 a zpřísnění kontrol na hranici a zvýšení koncentrace pohraniční hlídky mezi USA a Mexikem15. IRCA je hodnocen vesměs pozitivně, jelikož objem imigrační vlny pokles o 47%. Na druhé straně kritici zdůrazňovali, že při tvorbě zákona nebyly zohledněny destinační a personální faktory imigrace.16 Zřetelným důsledkem zákona je fakt, že byl jedním z hlavních přispěvovatelů k vyhnání lidí snažících se překročit hranici do mnohem nebezpečnějších míst. Díky IRCA klesl počet imigrantů bez dokumentů mezi lety 1987 – 1990, avšak od roku 1990 počty ilegálních imigrantů opět začaly stoupat až do cifer, kterých nedosahovaly před přijetím zákona.17 Udělení amnestie pro více než dva miliony Mexičanů s sebou přineslo velký zlom v mexické imigraci do USA. Díky naturalizaci takového počtu Mexičanů si zaměstnanci zvykli zaměstnávat lidi mexického původu a Mexičané žijící v USA byli stále více integrováni do americké společnosti. Tato změna ve vnímání hispánských pracovníků opět podnítila novou imigraci do USA. Imigračním zákonem z roku 1990 (Immigration Act of 1990) byly zvýšeny limity na legální imigraci do USA, přepracovány a zrevidovány důvody, které mohou směřovat k vyloučení a deportaci přistěhovalce ze země, ustanoven dočasný ochranný status pro cizince z určitých zemí a přijato mnoho dalších opatření spojených s vízy a získáním občanství.18 Posledními důležitými novelami imigračního zákona přijatými ve 20. století byly The Illegal Immigration Reform and Immigration Responsibility Act z roku 1996 (IIRIRA)19 a Personal Responsibility and Work Opportunity Reconciliaton Act, které byly přijaty již za administrativy Billa Clintona a obsahovaly dvě hlavní reformní opatření. První vycházelo ze snahy kontrolovat ilegální imigraci a přinášelo s sebou zvýšení počtu agentů pohraniční hlídky o tisíc nových můžu každý rok na dalších pět let. Druhé opatření přinášelo limitování 14

Celoplošná amnestie znamenala získání povolení k trvalému pobytu pro zhruba 2,8 milionu lidí bez dokumentů v zemi, z toho více než z 75% šlo o lidi mexického původu. Legálního statusu tak mohli dosáhnout ilegální imigranti, kteří buď v zemi sídlili nepřetržitě od roku 1982 nebo ilegální přistěhovalci, kteří mohli prokázat, že v nedávné době byli zaměstnáni v USA v zemědělství. blíže Bratsberg, B.: Legal versus Illegal U.S. Immigration and Souce Coungry Charachteristics, Southern Economic Journal, 1995 15 Americká veřejnost tehdy zastávala překvapivě jednotný názor, že imigrace do země nemůže být zemí ovládaná, dokud USA nezajistí svoji hranici před ilegálními imigranty. Avšak i když s sebou IRCA přinesl sankce na americké zaměstnavatele a došlo k zdvojnásobení lidí hlídajících jižní hranici, nepodařilo se nikdy mít hranici úplně pod kontrolou. více Hanson, G.H.; Spilimbergo, A.: Illegal Immigration, Border Enforcement and Relative Wages: Evidence from Apprehensions at the U.S.-Mexico Border, The American Economic Review, 1999 16 jako osobní faktory nebyly zohledněny: vnímání zvýšení potíží při překročení hranice a nalezení práce v USA, stále častější zprávy mexických periodik o imigrantech, kteří zemřeli rukou převaděčů nebo sami v poušti a další 17 Jones, R.C.: Immigration Reform and Migrant Flows: Compositional and Spatial Changes in Mexican Migration after the Immigration Reform Act of 1986, Annals of the Association of American Geographers, 1995, s. 716-724 18 více na http://www.uscis.gov/portal/site/uscis/menuitem.5af9bb95919f35e66f614176543f6d1a/?vgnext oid= 84ff95c4f635f010VgnVCM1000000ecd190aRCRD&vgnextchannel=b328194d3e88d010VgnVCM10000048f3d 6a1RCRD 19 další informace na http://www.americanlaw.com/1996law.html

10

kvalifikačních podmínek pro cizince při federálních programech tak, aby redukovalo přitažlivost těchto programů pro přistěhovalce.20 Na počátku 90. let Clintonova administrativa přijala pro americkou pohraniční hlídku (Border Patrol) novou iniciativu „soustředěného dohledu nad hranicemi“ (concentrated border enforcement). Prezident Bill Clinton, který již tehdy cítil velký příval imigrantů jako možnost ohrožení jeho znovuzvolení do funkce, věřil, že symbolické předvedení moci a síly na hranici zneutralizuje republikánské kritiky, kteří se stále více s nelibostí vyjadřovali ohledně laxních pohraničních kontrol. Clintonova iniciativa však s sebou spíše než roztroušení mnoha nových pracovníků a technologií po celé délce hranice přinášela nápad na soustředění kontrolních mechanismů do nejvíce frekventovaných míst přechodů ilegálních imigrantů. Prezidentova strategie počítala se získáním tisíců dodatečných agentů pohraniční hlídky, vysokointenzivních fázových světel na hranici, postavením deseti stop vysokého ocelového drátu na vybraných 76 mílích jihozápadní hranice, neustále nasazení mobilních infračervených dalekohledů s nočním viděním, se zapuštěním do země mnoha nových detektorů pohybu na hranici a vytvořením nového počítačového systému IDENT, v kterém by byl každý zadržený imigrant vyfotografován a k jeho profilu by byly přidány jeho otisky prstů, biografická data a údaje o místě a času zadržení.21 Vybrané byly čtyři relativně krátké úseky, které využívalo 70-80% mexických přistěhovalců.22 Nová strategie zamýšlela zvýšit fyzickou obtížnost, finanční náklady a psychický risk ilegálního vstupu do země a předpokládala, že tyto faktory samy odradí potenciální imigranty před pokusem o překročení hranic.23 „Zvýšení kontrolních opatření na hranicích opravdu učinilo ilegální vstup do USA pro Mexičany náročnější a nebezpečnější. Nikde však neexistuje přesvědčivý důkaz o tom, že by zredukovalo velký příval mexických přistěhovalců bez dokumentů.“24 2.3 Mexická imigrace ve 20. století Imigrace do USA je v Mexiku velmi důležitým tématem. Zaprvé kvůli tomu, že je důvodem k napětí v mexicko-amerických vztazích a zadruhé peníze posílané do Mexika od lidí, kteří ve Spojených státech amerických pracují, jsou důležitým příspěvkem do mexické ekonomiky.25 Již na počátku 20. let žilo v USA téměř milion osob mexického původu.26 20

blíže Storrs, K.L: Mexico-United States Dialogue on Migration and Border Issues, 2001-2005, CRS Report for Congress, 2005 21 Cornelius, W.A.: Death at the Border: Efficacy and Unintended Consequences of US Immigration Control Policy, Population and Development Review, 2001 22 Čtyři vybrané úseky obsahovali území San Diega, El Pasa, centrální Arizony a jižního Texasu 23 Tato strategie byla také označována jako prevence skrze odstrašení (prevention through detterence) 24 Cornelius, W.: Evaluating Enhanced US Border Enforcement, Migration Policy Institute, 2004 http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=223 25 Peníze přicházející z USA jsou druhým největším zdrojem zahraniční výměny (foreign exchange) hned po ropě.

11

Deprese v roce 1930 s sebou přináší neočekávaný příkrý pokles imigrace. Tento pokles však netrval ani do první světové války a na počátku 40. let začala mexická imigrace opět stoupat. V srpnu 1942 byl ve Spojených státech amerických zaveden Bracero program, který mexickým přistěhovalcům nabízel dočasné pracovní kontrakty. Tento program, vyjednaný americkou a mexickou vládou, měl pomoci americkému zemědělství vyrovnat se s válečnými ztrátami.27 Tisíce chudých Mexičanů opustily tehdy svoje pozemky v Mexiku, aby mohli na severu pracovat v USA jako „braceros“.28 Během dvaadvaceti let, kdy program fungoval, přišly do USA více než čtyři miliony mexických pracovníků. Díky tomuto programu došlo k podstatné změně mnoha pohraničních měst, například Ciudad Juaréz, Chihuahua a Texas se staly historickými městy pro najímání zemědělských pracovníků. Po vypršení kontraktu se museli Mexičané opět navrátit zpět do své země. Většina z nich však již nebyla schopná v Mexiku žít, a tak se vraceli, nejčastěji ilegálně, do USA, kde nadále pracovali v zemědělství.29 „Zemědělští pracovníci, kteří od druhé světové války přicházeli do USA, někteří legálně jako braceros a jiní ilegálně, se stali historickým precedentem pro pozdější ilegální imigranty.“30 Vzestup takto vzniklé ilegální imigrace začal být na počátku 50. let viděn jako velký problém. Proto americká vláda rozjela operaci „Wetback“,31 během které bylo více než milion Mexičanů bez dokumentů pohraniční hlídkou zadrženo a deportováno zpátky do Mexika. Společně s nimi bylo zpět do Mexika vyhoštěno také několik Mexičanů, kteří již dosáhli amerického občanství.32 Během pěti let po tomto zákroku se snížil počet zadržených Mexičanů na hranici o 95% na méně než 50 tisíc v roce 1959. Dalším spojením amerického kapitálu a mexické pracovní síly byly takzvané „maquilladoras“, což jsou výrobní podniky postavené v Mexiku, které využívaly levné mexické pracovní síly.33 Byly vlastněné převážně majiteli z USA a měly speciální privilegia od mexické vlády, jelikož vytvářely pracovní místa pro nezaměstnané Mexičany. První maquilladoras byly postaveny v Mexiku již v roce 1965 a jen o patnáct let později zaměstnávaly již více než 400 tisíc Mexičanů. Dramatické zvýšení počtu maquilladoras, které 26

Skop, E.; Gratton, B.; Guttman, M.P.: La Frontera and Beyond: Geography and Demography in Mexican American History, The Professional Geographer, 2006, s.79 27 Pracovní smlouvy s braceros byly zastřešeny asociací „Farm Bureau“. Kontrakty byly v angličtině a braceros je většinou podepisovali aniž by jim rozuměli. I přes enormní přínos americkému zemědělství byli braceros týráni a utlačováni extremistickými skupinami a častými terči rasistických útoků. 28 bracero = nádeník 29 více na http://www.farmworkers.org/bracerop.html 30 Espenshade, T.J.: Unauthorized Immigration to the United States, Annual Review of Sociology, 1995, s.198, 31 wetback = mexický sezónní dělník 32 Espenshade, T.J.: Unauthorized Immigration to the United States, Annual Review of Sociology, 1995, s.198, 33 Zvláštní postavení maquilladoras vycházelo z Border Industrialization Program z roku 1965, do Mexika byly bez cla dováženy součástky, které byly v maquilladoras smontovány do finálního produktu a poté z Mexika vyváženy.

12

zaměstnávaly převážně mladé ženy, bylo dalším podnětem pro mladé a svobodné muže k imigraci do USA.34 V 70. a na počátku 80. let došlo k velkému nárůstu ilegální imigrace do USA z Mexika, který byl podnícen také masivním poklesem životního standartu hlavně venkovské chudiny, který byl důsledkem obecné liberalizace obchodu a devalvací pesa v 80.letech. Přijetí imigračního zákona v roce 1986 a s ním spojené zpřísnění kontrol na jižní americké hranici narušilo tradiční cirkulaci mnoha imigrantů tím, že se zvýšila rizika a náklady na překročení hranice, a tak také došlo k redukci jejich návratů do Mexika. Většina imigrantů tedy odcházela do Mexika za prací natrvalo. S tím je také spojený zřetelný trend snižování věku imigrantů, pro obě pohlaví byl průměrný věk odchodu do USA 18-19 let.35 V 90. letech USA akceptovala mexický návrh na zónu volného obchodu, z části, aby nastartovala ekonomický a pracovní růst v Mexiku a tím aby se omezila imigrace. Severoamerická dohoda o volném obchodu36, která vešla v platnost v roce 1994, zapříčinila vzrůst zahraničních investic, vytvořila nová pracovní místa v Mexiku a také napomohla přesunu pracujících sil z dříve vládou podporovaných sektorů, jako například zemědělství.37 Avšak NAFTA nenaplnila očekávání jak amerických, tak mexických představitelů. Očekávalo se, že díky ní dojde k omezení emigrace z Mexika tím, že se vytvoří nová pracovní místa v Mexiku. Narozdíl od toho spíše urychlila a vystupňovala mexickou imigraci do USA v posledním desetiletí 20.století, kdy se čísla nových přicházejících Mexičanů přehoupla přes 700 tisíc za rok. Více než 80% z těchto nově příchozích pobývalo v zemi nezákonně. 38

34

Jones, R.C.: Immigration Reform and Migrant Flows: Compositional and Spatial Changes in Mexican Migration after the Immigration Reform Act of 1986, Annals of the Association of American Geographers 1995, s. 716-724 35 Hill, K.; Wong, R. : US Migration: Views from Both Sides of the Border, Population and Development Reviwe, 2005, s.1, 36 North American Free Trade Agreement (NAFTA) 37 Escobar, A.; Hailbronner, K.; Martin, P.; Meza, L.: Migration and Development: Mexico and Turkey, International Migration Review, 2006 38 tamtéž

13

3. SPECIFIKA MEXICKÉ IMIGRACE 3.1. Šest faktorů mexické imigrace podle Samuela P. Hungtingtona Ještě v polovině dvacátého století byly Spojené státy americké multietnickou a multikulturní zemí s dominantní anglosaskou protestantskou kulturou. Během dalších padesáti let však došlo k vývoji, v jehož důsledku se Spojené státy americké mohou změnit v kulturně rozdvojenou anglo-hispánskou společnost se dvěma národními jazyky.39 Jak už bylo dříve prokázáno, velkou většinu hispánských přistěhovalců tvoří mexičtí imigranti, a proto budou v této kapitole nastíněny základní specifika mexické imigrace, jejichž pochopení je velmi důležité k pochopení celé mexické imigrační vlny. Samuel Huntington40 přichází s názorem, že současná přistěhovalecká vlna z Mexika nemá v americké historii obdobu a tvrdí, že zkušenosti, které Amerika dosud nasbírala z předcházejících přistěhovaleckých vln, v pochopení dynamiky a důsledků té současné mexické vlny nepomohou, protože se problematika imigrace z Mexika liší od většiny vln současného přistěhovalectví z jiných částí světa. Tuto takřka jedinečnost mexické imigrační vlny ukazuje autor na kombinaci šesti faktorů. Prvním z nich je blízkost. Lidé, kteří chtěli dříve imigrovat do USA museli absolvovat dlouhou plavbu přes oceán, která byla velmi náročná jak fyzicky, tak finančně. Narozdíl od nich stačí obyvatelům Mexika překročit jednoduchou hraniční čáru či pohraniční řeku Rio Grande. Mexicko-americká hranice, která měří téměř dva tisíce mil, je pro celý svět unikátní tím, že žádná jiná vyspělá země nemá kontinentální hranici se zemí třetího světa, natož dva tisíce mil dlouhou. Dalším z faktorů je početnost současné mexické přistěhovalecké vlny. Jako příčiny velkého objemu mexických imigrantů jsou viděny hlavně demografická, ekonomická a politická lákadla americké země. Avšak také možnost jednoduše putovat mezi Mexikem a USA a přitom udržovat kontakt s rodinou a přáteli ve své vlasti je jistě také jednou z příčin, proč tolik Mexičanů překračuje americkou hranici. V 90. letech tvořili přistěhovalci z Mexika, kteří byli v USA legálně, 25 % všech imigrantů v Americe a v roce 2000 je to již 7,84 milionu lidí, což je 26,7% všech obyvatel narozených v zahraničí. K těmto číslům se ještě musí připočíst ilegální vstupy, ke kterým dochází téměř výhradně z mexické strany. Díky objemu hispánské imigrace a velké porodnosti Hispánců existují odhady, že do roku 2040 budou Hispánci tvořit 25% americké populace.

39

viz Huntington, Samuel P.: Kam kráčíš, Ameriko? : krize americké identity], Praha, Rybka Publishers, 2005, s.226 40 blíže Huntington, Samuel P.: Kam kráčíš, Ameriko? : krize americké identity, Praha, Rybka Publishers, 2005

14

Třetím příznakem mexické imigrace je ilegalita. Po roce 1965 započalo masové ilegální přistěhovalectví. V šedesátých letech bylo na mexicko-americké hranici zadrženo 1,6 milionu migrantů, v osmdesátých letech to bylo již 11,9 milionu a v 90.letech 12,9 milionu lidí, snažící se překročit hranici rozdělující Mexiko a USA.41 Dalším alarmujícím faktem je, že zhruba dvě třetiny mexických přistěhovalců, kteří se od roku 1975 usadili v USA, překročily hranice ilegálně. Přijetí imigračního zákona v roce 1986 předcházel předpoklad, že díky němu dojde ke snížení mexické imigrace. Téměř 3 miliony ilegálních přistěhovalců, z nichž 75% byli lidé mexického původu, dostalo amnestii a stali se legálními občany Spojených států amerických. I přes další omezení přistěhovalectví, hlavně skrze uvalení sankcí na zaměstnavatele a zpřísnění kontrol na hranicích, nebylo vytouženého snížení ilegální migrace dosaženo. Naopak v 90. letech začala vlna opět nabírat na objemu. Podle odhadů veškerého ilegálního přistěhovalectví byly v roce 1995 v Americe čtyři miliony imigrantů bez platných dokumentů, v roce 1998 to bylo již 6 milionu a v roce 2003 se počet vyšplhal až na 8 milionů. Velmi důležitým, v pořadí již čtvrtým, faktorem je regionální koncentrace. Hlavním rozdílem mezi hispánskými a ostatními přistěhovalci je, že se hispánští imigranti soustřeďují pouze v několika lokalitách.42 Nedochází tedy k regionálnímu rozptýlení a k asimilaci nových příchozích. Například v roce 2000, kdy proběhlo poslední sčítání lidí, byly téměř dvě třetiny přistěhovalců mexického původu lokalizovány na západě země. Polovina všech mexických přistěhovalců sídlí v Kalifornii.43 Dalším zvláštním znakem mexické imigrace je trvalý charakter přistěhovalecké vlny. Ta už několik let nejeví nejmenší známky poklesu. Odborníci pracují s předpoklady, že imigrantská vlna z Mexika by mohla v dlouhodobé perspektivě zaniknout pouze za předpokladu, že by Mexiko dosáhlo ekonomické úrovně USA. Trvalý velký objem přistěhovalectví má tři hlavní důsledky. Přistěhovalectví podporuje další přistěhovalectví. Lidé, kteří již hranici překročili, napomáhají dále svým přátelům a příbuzným, aby se také do země dostali. Dalším problémem je fakt, že čím déle vlna trvá, tím politicky je obtížnější ji zastavit. Přistěhovalecké komunity postupně získávají své politické vůdce a zástupce, kteří začínají klást požadavky ve prospěch komunity. Poslední a možná nejdůležitější fakt je, že trvale vysoký příliv zpomaluje či dokonce zabraňuje asimilaci nových příchozích. Mexičané

41

Huntington, Samuel P.: Kam kráčíš, Ameriko? : krize americké identity, Praha, Rybka Publishers, 2005, s. 226 Pokud jde o mexické imigranty, ti se převážně soustřeďují v oblastech Jižní Kalifornie. 43 Například v roce 2000 Hispánci tvořili 46,5% obyvatelstva v Los Angeles, 64% z nich bylo mexického původu. Na druhé straně bělochů nehispánského původu bylo jen 27,9%. Podle odhadů budou v roce 2010 Hispánci, hlavně díky vysoké porodnosti, tvořit 60% obyvatel Los Angeles. více Huntington (2005) s. 232 42

15

přicházející do USA, se začleňují mezi jiné Hispánce již v USA žijící, a tím odpadá nutnost naučení se anglického jazyka či snahy o zapadnutí mezi žijící „bílé“ obyvatele. Posledním faktorem, na kterém Samuel Huntington ukazuje specifika mexické imigrace je historická přítomnost Mexičanů na územích do kterých imigrují. Sám Huntington k tomu říká: „Přistěhovalectví z Mexika má charakter demografické reconquisty teritorií násilně zabraných Američany ve třicátých a čtyřicátých letech devatenáctého století44 a projevuje se mexikanizací těchto teritorií obdobným způsobem, jakým došlo předtím ke kubanizaci jižní Floridy."45 Bouřlivé reakce však nevyvolalo Huntingtonovo specifikování šesti faktorů mexické imigrace, ale jeho burcování veřejnosti kvůli blížícímu se zániku amerických hodnot a tak i Spojených států amerických samotných. Jak říká ve své knize: „Žádné společenství není nesmrtelné. Jak řekl Rousseau: „Jak může nějaký stát doufat ve věčné trvání, když zanikly Sparta a Řím?“ I ta nejúspěšnější společenství čelí v jistém okamžiku svého vývoje hrozbě vnitřní dezintegrace a úpadku, jakož i vpádu vitálnějších a nelítostnějších „barbarských nájezdníků“. Spojené státy nakonec čeká stejný osud jako Spartu, Řím a všechny ostatní civilizace.“46 Amitai Etzioni však imigraci do USA nevidí jako tak strašlivou hrozbu jako Samuel Huntington. Na adresu jeho knihy Etzioni uvádí: „Kam kráčís, Ameriko? je jedna z mála knih, které se tváří jako učené práce odborníků společenských věd, ale ve skutečnosti se snaží posílit a pomoci legitimizovat nějaký z předsudků...Takovéto knihy jsou zvláště populární, protože dávají licenci k vyjadřování se o předsudcích, o kterých se lidé dosud báli mluvit, díky tvrzení, že jsou založeny na studiích či dokonce vědě.“ Podle Etzioniho, jsou Huntingtonovy práce často vystavěny na takzvané „teorii strachu“. Jeho kniha tak typicky určí hrozící nebezpečí, jako je mexická imigrace nebo islámská civilizace, a pak vyobrazí nutnost silné národní jednoty a k mobilizaci americké veřejnosti v tvorbě opatření proti imigraci.47 Podobný postoj zastávají i Citrin a Sides ve svém textu Immigration and the Imagined Community in Europe and the United States, kde navíc dodávají, že Huntingtonův strach z toho, že velký příliv imigrantů z Mexika ohrožuje americkou kulturní identitu a výsostní postavení anglického jazyka v USA je neopodstatněný. Jeho tvrzení vyvracejí dostupnými důkazy, které ukazují, že třetí generace hispánských imigrantů mluví už jen jedním jazykem a

44

Nárok na americké teritorium si Mexičané dělají převážně v celém Texasu, Novém Mexiku, Arizoně, Kalifornii, Nevadě a Utahu. Tyto země patřily k Mexiku až do texaské války za nezávislost v roce 1835-1836 a americko-mexické války z let 1846-1848, kdy USA připojily téměř polovinu mexického území. více Huntington (2005) s.226 45 tamtéž 46 Huntington, Samuel P.: Kam kráčíš, Ameriko? : krize americké identity , Praha, Rybka Publishers, 2005, s. 23 47 Etzioni, A.: The Real Threat: An Essay on Samuel Huntington, Contemporary Sociology, 2005, str. 477

16

to angličtinou, považují se za americké občany a jejich patriotické cítění je stejné jako ostatních nehispánských amerických bělochů.48 3.2. Základní předpoklady mexické imigrace podle Jeffreyho Davidowa Jeffrey Davidow49 ve svém článku Immigration, the United States and Mexico přichází se čtyřmi základními předpoklady, které se musí brát v úvahu, pokud se hovoří o mexické ilegální imigraci do Spojených států amerických. Prvním z nich je tvrzení, že příliv imigrantů z Mexika bude pokračovat v tak velkých číslech dokud mexická ekonomika nebude schopná vytvořit dostatek pracovních míst a stoupne životní standart alespoň pro vetší procento obyvatel. Nejoptimističtější předpovědi do budoucnosti tak předpokládají, že příliv Mexičanů bude pokračovat pro další generaci. Druhý fakt, který se musí brát v úvahu, je, že i nadále bude důležitá atraktivita USA jako společnosti, v které jsou platy za práci na mnohem vyšší úrovni než v Mexiku. Navíc dalším lákadlem jistě zůstane přitažlivost amerického způsobu života, který nabízí mnohem větší ekonomickou zajištěnost, větší personální možnosti a pevný právní řád. Davidow také tvrdí, že je velmi nepravděpodobné, že by americká vláda, nejen kvůli veřejnosti, ale i kvůli ekonomickým a politickým zájmům, dlouho udržela neúprosná až téměř tyranská opatření, jako jsou národní identifikační karty pro všechny obyvatele, užití vojenské síly na hranicích či stoprocentní kontrola veškerého dovezeného nákladu do USA, které by byly nutné k ohlídání hranic a tím ke snížení mexické imigrace. Posledním velmi důležitým aspektem je podle Davidowa fakt, že mexická vláda nemůže a ani nechce použít sílu, aby svým občanům zabránila v opouštění země.50 „Mexický prezident Fox dokonce nazval imigranty hrdiny a prohlásil, že finanční částky, které posílají zpátky do země jsou životně důležité pro mexický ekonomický vývoj.“51 Vzhledem k těmto bodům je velmi nepravděpodobné, že by byla problematika mexické imigrace do Spojených států amerických vyřešena v blízkém či střednědobém časovém horizontu. Debata o imigraci je v Americe v posledních letech stále více kontroverznější a bouřlivá, tím pádem i méně jasná. Diplomatům z Ameriky a Mexika se daří řešit mnoho bilaterálních problémů, avšak ten nejdůležitější, a to mexická imigrace do USA, je problém, který se stále nedaří vyřešit i díky tomu, že velmi lehko podléhá ideologiím a lidé

48

Citrin, J.; Sides, J.: Immigration and the Imagined Community in Europe and the United States, Political Studies, 2008, s.35 49 Jeffrey Davidow zastával v letech 1998-2002 funkci amerického velvyslance v Mexiku, nyní je presidentem Institute of Americas v La Jolla v Kalifornii. Za svůj život strávil 34 let na ministerstvu zahraničí v USA (http://mexidata.info/id350.html) 50 Davidow, J.: Immigration, the United States and Mexico, (http://mexidata.info/id350.html 51 Escobar, A.; Hailbronner, K.; Martin, P.; Meza, L.: Migration and Development: Mexico and Turkey, International Migration Review, 2006 , s.708

17

na nejvyšších místech obou států se pouštějí do emocionálních výpovědí, které bilaterální vztahy jen zhoršují. K neřešitelnosti situace také přispívají odlišné pohledy na imigraci v obou zemích. Existuje fundamentální rozdíl, jak se většina Mexičanů a Američanů na problematiku ilegální imigrace do USA dívá. Pro většinu Američanů záleží, kdo se dostane na sever přes hranici, na zákonech, je to otázka práva a zákonů. Podle obyvatel USA tu jsou regulace, legislativa, kritéria, čekací periody a byrokracie, které musí být respektovány, což znamená, že někteří Mexičané přijít mohou, většina však nemůže. Na druhé straně většina Mexičanů má na to jiný pohled. Jít na Sever za prací je přijatá a již téměř tradiční část života a lokální kultury, v některých případech trvá již několik generací. V Americe je jednoznačná potřeba mexických imigrantů. Kdyby nebyla, jak by jinak našli zaměstnání? Mexičané proto z vlastní perspektivy cítí jakési „právo“ do Ameriky vstoupit a pracovat tam.52

52

viz Davidow, J.: Immigration, the United States and Mexico, (http://mexidata.info/id350.html)

18

4. MEXICKÁ IMIGRACE DO USA V SOUČASNOSTI 4.1 Legální a ilegální imigrace do USA Podle průzkumu US Census Bureau v roce 2006 bylo v USA 12,5% obyvatel, téměř 37,5 milionu, kteří se narodili v jiné zemi. Z toho jen Mexičané tvoří 30,7% těchto imigrantů a reprezentují tak zdaleka největší skupinu přistěhovalců v USA.53 (viz příloha č. 2) Dominance přistěhovalců z Mexika a asijských zemí na počátku 21. století ostře kontrastuje s přistěhovaleckou vlnou z roku 1960, kdy přistěhovalci pocházeli převážně z Evropy.54 Narozdíl od roku 2006 tehdy žádná jiná země nezaujala více než 15% veškerých cizinců v USA, z čehož lze vidět, že obavy americké vlády z mexické imigrace jsou více než oprávněné.55 V roce 2006 dostalo povolení k trvalému pobytu 1,27 milionu cizinců (z toho 13% Mexičanů), což ukazuje nárůst o 12,5% oproti předchozímu roku a 50% nárůst oproti roku 2000, kdy povolení k trvalému pobytu dostalo pouze 841 tisíc cizinců.56 Je téměř neuvěřitelné, že stát Kalifornie sám o sobě vykazuje více imigrantů s trvalým pobytem, než jakýkoliv jiný národ na světe, tedy samozřejmě kromě USA.57 Mexické národní populační radě (The Mexican National Population Council nebo také Consejo Nacional de Población, CONAPO) se podařilo vystopovat původ imigrantů přicházejících z Mexika do USA. Například v roce 2003 1/3 mexických přistěhovalců pocházela ze tří mexických států: Jalisco, Michoacán a Guanajuato. Nepodařilo se však odhalit nějaké zvláštní důvody, kromě těch tradičních jako touha po větším výdělku a lákadlo USA jako země, kde si každý může prožít svůj „americký sen“, proč odchází lidé nejvíce zrovna z těchto tří, ve středu země položených, zemí. (příloha č. 3) Příchozí z Mexika se převážně koncentrují na západě a jihozápadě Spojených států amerických. Tradičními destinacemi mexických imigrantů jsou především Kalifornie, Texas, New York a Florida. S počátkem 21. století však dochází k roztroušení mexických přistěhovalců i do jiných částí země, k čemuž dosud nedocházelo. Ti tak míří do nových oblastí, například do Georgie, Severní Karolíny, Tennessee a Arkansasu.58 Toto rozptýlení zapříčinilo, že dnes má již třináct amerických států sto tisíc či více obyvatel, kteří jsou

53

ostatní země dle původu = Filipínci, 4,4%, Čína (bez Taiwanu) 4,1%, Indie 4% 13% Italové, 10,2% Němci a 9,8% Kanaďané 55 Terrazas, A.; Batalova, J.; Fan, V.: Frequently Requested Statistics on Immigrants in the United States, Migration Policy Institute, 2007, http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=649#1 56 Department of Homeland Security: Yearbook of Immigration Statistic 2006, http://www.dhs.gov/xlibrary/assets/statistics/yearbook/2006/OIS_2006_Yearbook.pdf 57 Massey, D.S: Worlds in motion: understanding international migration at the end of millennium, Clarendon Press, Oxford, 2005, s. 62 58 Například v Arizoně během 90. let stoupla imigrace o 250%. 54

19

mexického původu. Například v Novém Mexiku tvoří Mexičané 73% všech cizinců, v Arizoně 65,5% a v Texasu 62,5%, což ostře kontrastuje například s Havají, kde mexičtí přistěhovalci tvoří pouze 1,4% lidí nenarozených v USA.59 Pokud by však šlo čistě o největší počty Mexičanů, bezpochyby vede Kalifornie, v které se usadilo přes čtyři miliony Mexičanů, poté Texas s 2,4 miliony a nakonec Illinois s 665 tisíc Mexičanů.60 Ilegální imigrace zůstává i v současnosti závažným problémem. Počty imigrantů žijících v zemi bez dokumentů na počátku 21. století neklesaly a ani do nejbližší budoucnosti nejeví známky poklesu. Hlavní znepokojení ohledně ilegální imigrace vždy vycházelo z faktu, že ilegální imigrace způsobuje snižování platů, jelikož lidé bez dokumentů jsou ochotni pracovat za nižší platy než legální imigranti či Američané. Navíc velké počty dětí

61

hispánského původu přihlášených ve školách zvyšují výdaje na školství a narušují vzdělávací programy.62 V poslední době, hlavně po teroristických útocích, je k těmto obavám přidán také strach z ohrožení národní bezpečnosti, jelikož země není u ilegálních imigrantů schopná monitorovat, kdo v zemi pobývá. Na druhé straně jiní pozorovatelé přiznávají, že ilegální imigranti vykonávají většinou práci, kterou nikdo dělat nechce, a proto jsou velmi důležití pro dobrý chod americké ekonomiky. Tyto rozdílné představy pochází částečně z rozdílných průzkumů o tom, kolik ilegálních imigrantů do Spojených států amerických přichází, jak dlouho v zemi zůstávají nezákonně, kolik dětí mají a o tom, jaká je jejich úroveň ekonomických nevýhod.63 Ilegální migrační populace vzrostla díky pokračujícím velkým počtům nově přicházejících imigrantů znatelně během 90.let a na počátku 21.století. V roce 1990 žilo v USA 3,5 milionu ilegálních imigrantů, v roce 2000 to bylo již 8,5 milionu, což indikuje průměrný roční růst během 90. let o 0,5 milionu. Na počátku nového století rapidní tempo vzrůstu pokračovalo i přes malý růst pracovních příležitostí a zpřísnění zabezpečení na mexicko-americké hranici.64 Je důležité si uvědomit, že tato čísla představují takzvanou „čistou“ (net) imigraci do USA. Ročně do USA vkročí více než 700 – 850 tisíc imigrantů bez dokumentů (z toho více než 50% jde o lidi mexického původu), tato čísla jsou však 59

Terrazas, A.; Batalova, J.; Fan, V.: Frequently Requested Statistics on Immigrants in the United States, Migration Policy Institute, 2007, http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=649#1 60 Wallace, P.W.; Gutiérrez, V.F.; Castañeda, X.: Demographic Profile of Mexican Immigrants in the United States, Center for Health Policy Research, 2005, http://www.healthpolicy.ucla.edu/pubs/files/2005cmhi_demo_profile.pdf 61 V roce 2000 připadlo na každou ženu původem z Mexika 3,3 dítěte, z čehož téměř polovina těchto žen byla mladších 25 let. více Jonsson, S.H.; Rendall, M.S.: The Fertility Contribution of Mexican Immigration to the United States, Demography, 2004 62 Průměrná mexická rodina žijící v USA má 4,5 členů. více na http://www.healthpolicy.ucla.edu/pubs/files/2005cmhi_demo_profile.pdf 63 van Hook, J.; Bean, F.D.; Passel, J.: Unauthorized Migrants Living in the United States: A Mid-Decade Portrait, Migration Policy Institute, 2005, http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?id=329 64 tamtéž

20

kompenzována dvěma až třemi sty tisíci lidí, kteří tentýž rok USA opustí, umřou či získají legální status.65 Na počátku roku 2006 bylo v USA 11,6 milionu cizinců66, kteří v zemi pobývali ilegálně, což je téměř 40% všech lidí narozených mimo území USA. Dle odhadů toto číslo během roku 2006 stouplo o dalších 515 tisíc. Téměř 57% těchto ilegálních imigrantů, 6,6 milionu, tvoří lidé pocházející z Mexika. Žádná jiná národnostní skupina nedosahuje zdaleka takových čísel, za Mexikem následují lidé z El Salvadoru a z Guatemaly, každý po 4%.67 Ačkoliv většina mexických imigrantů přichází do USA se záměrem natrvalo se zde usadit, existuje také početná skupina mexických přistěhovalců, kteří se vracejí domů do Mexika. Není proto vůbec překvapující, že jen velmi málo mexických imigrantů žijících v USA bez dokumentů je staršího věku nebo žijí v zemi více než deset let. Polovina mexických imigrantů je mladších 33 let. Například v roce 2000 pouze 7% Mexičanů pobývajících v USA ilegálně bylo starších padesáti let a jen 22% jich přišlo do země před rokem 1990. Pro další početnou skupinu přistěhovalců z Mexika není imigrace do USA jednorázovou záležitostí, naopak je pro ně typické, že několikrát za svůj život překročí hranice do a ze Spojených států amerických. I kvůli tomu došlo během posledních dvaceti let několikrát ke zpřísnění kontrol na hranicích.68 Více než tři čtvrtiny mexických přistěhovalců ve Spojených státech amerických pracují. Mexičané našli zaměstnání především v průmyslové výrobě, v dopravě, v přepravě materiálu, stavebnictví a službách. Samozřejmě, jak už vyplývá z minulosti a z tehdejšího Bracero programu, mexičtí imigranti jsou zásadní částí americké pracovní síly v zemědělství69, jelikož 77% amerických farmářů je mexického původu.70 Není překvapující, že platy ilegálních imigrantů jsou mnohem nižší než platy Američanů či dokonce než platy přistěhovalců s dokumenty. Téměř 38% rodin, které bydlí v USA nezákonně, žijí v chudobě.71 Dalším problémem je mexická neschopnost asimilace s americkým obyvatelstvem. Téměř 1/5 65

Ilegální přistěhovalci mohou získat legální status několika způsoby, například když o to požádájí a zaručí se za ně nějaký blízký příbuzný nebo zaměstnavatel, kteří jsou americkými občany nebo pobývají v zemi legálně nebo když je uznán jako utečenec nebo azylant, k čemuž však dochází jen velmi málo za speciálních podmínek. 66 Z toho 4,5 -6 milionu vstoupilo do země legálně s inspekcí a ilegálními se stali po vypršení jejich povolení k pobytu a 6-7 milionu překročilo americkou hranici nezákonně. 67 Terrazas, A.; Batalova, J.; Fan, V.: Frequently Requested Statistics on Immigrants in the United States, Migration Policy Institute, http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=649#1, 2005 68 Nejdříve přijetím imigračního zákona v roce 1986, později po teroristických útocích v září 2001 a v neposlední řadě v roce 2007, kdy započala další výstavba plotu na mexicko-americké hranici. 69 Jde však především o legální imigranty. Například v roce 2000 pouze 4,2 % ilegálních imigrantů z Mexika pracovalo v zemědělství. 70 Wallace, P.W.; Gutiérrez, V.F.; Castañeda, X.: Demographic Profile of Mexican Immigrants in the United States, Center for Health Policy Researc, 2005, http://www.healthpolicy.ucla.edu/pubs/files/2005cmhi_demo_profile.pdf 71 Americká města, která leží u mexicko-americké hranice, se v žebříčcích ohledně nezaměstnanosti a chudoby již tradičně pohybují na nejvyšších příčkách. více Mora, M.T; Dávila, A.: Mexican Immigrant Self-Employment Along the U.S.-Mexico Border: An Analysis of 2000 Census Data, Social Science Quarterly, 2006

21

lidí žijících v USA doma mluví jiným jazykem než anglicky. Například v Kalifornii, která tvoří více než čtvrtinu obyvatelstva celé země, je to více než 43% obyvatel. Hispánci mají velký dopad i na další aspekty americké společnosti. Jejich velké počty podnítili zvyšující se oblibu latinskoamerického jídla, hudby, rozšíření španělského jazyka, který je nyní druhým nejpoužívanějším jazykem v USA, větší sledovanost španělských médií, či větší výskyt španělských reklam v USA.72 Podle předpokladů US Census Bureau se americká populace do roku 2100 zdvojnásobí na 571 milionů obyvatel. Zdrojem tohoto velkého růstu budou především nekončící velké počty imigrace do země, především z hispánských zemí, plus vysoká porodnost těchto imigrantů. Dalším předpokladem je, že v roce 2059 budou nehispánští běloši tvořit již méně než 50% celkové americké populace.73 4.2 Orgány a způsoby dodržování imigračního zákona Dodržování imigračního zákona mají na starosti dva orgány: Customs and Border Protection (CBP) a Immigration and Customs Enforcement (ICE). Tyto orgány neamerické obyvatele zaměřují, zatýkají, zadržují a vylučují ze země, kdykoliv dochází z jejich strany k porušování imigračního zákona, stejně tak kdykoliv dochází k nezákonnému překročení hranic nebo pokud imigrant s oprávněním k pobytu svůj legální status ztratí. Novelizace imigračního zákona díky The Illegal Innformation Reform and Responsibility Act z roku 1996 s sebou přinesla dramatickou změnu dřívějšího vynucování dodržování imigračního zákona, kdy oběma orgánům dodala mnohem více pravomocí na vymáhání imigračního zákona.74 Dalším orgánem zodpovědným za hlídání hranic je pohraniční hlídka (Border Patrol), která je zodpovědná za dohled nad osm tisíc mil dlouhou americkou hranicí mezi oficiálními místy vstupu do země, hraničními přechody, kde imigrační úředníci regulují vstup do země. Cílem pohraniční hlídky je, aby svojí přítomností v těchto místech zabránila jedincům, kriminálníkům nebo ilegálním přistěhovalcům, aby vstoupili do země. Výdaje na pohraniční hlídky stouply od roku 1986 do roku 2002 o 519%, z 268 milionu na 1,6 miliardy amerických

72

více Saenz, R.: Latinos and Changing Face of America, http://www.prb.org/Articles/2004/LatinosandtheChangingFaceofAmerica.aspx 73 Federální americká vláda považuje hispánský původ a rasu za samostatnou a odlišnou od ostatních. V průzkumech a sčítání lidu byly Hispáncům kladeny zvláštní otázky, například zda jsou španělského, hispánského nebo latinskoamerického původu. Od sčítání lidu v roce 2000 je Hispáncům pokládána otázka, za jakou rasu se sami považují, jelikož US Census Bureau předpokládá, že v současnosti Hispánci mohou být jakékoliv rasy. blíže na http://www.census.gov/Press-Release/www/releases/archives/population/006808.html 74 Konet, D.; Batalova, J. : Spotlight on Immigration Enfrocement in the United States, Migration Policy Institute, 2007, http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=590

22

dolarů za rok.75 Na dodržování imigračního zákona dohlíží také inspektoři na hraničních přechodech a vyšetřovatelé, kteří se zabývají ilegálními imigranty na celé ploše vnitřního území USA. K navýšení došlo také v celkovém rozpočtu na vynucování dodržování imigračního zákona, když prezident George W. Bush v únoru 2007 požadoval 13 miliard na fiskální rok 2008, což byl vzrůst o 3 miliardy oproti předchozímu roku.76 K zatčení přistěhovalce dochází kdykoliv je shledáno, že došlo k porušení imigračního zákona. Například roce 2005 představitelé Department of Homeland Security zadrželi více než 1 milion lidí, což je o 22% více než v roce 2002.

77

Z tohoto počtu všech zatčení v roce

2005 měla na starosti 92% pohraniční hlídka (viz příloha 4), kdy v 85% případů chytili imigranta mexického původu. 4.3 Americko-mexické vyjednávání a navrhované zákony V roce 2000 si občané obou zemí, Mexika i Spojených států amerických, zvolili do svého čela nové prezidenty. V Mexiku se úřadu ujal Vicente Fox, který volby vyhrál i díky svému hlavnímu předvolebnímu slibu, že dojedná dohodu s americkými představiteli ohledně imigrační otázky, která by milionům mexických imigrantů poskytla legální status s možností práce v USA a dalším Mexičanům, kteří by měli zájem emigrovat do USA, zajistí legální přístup na americký pracovní trh.78 Ve Spojených státech amerických do prezidentského křesla usedl George W. Bush, jehož zvolení s sebou přineslo očekávání na změnu v imigrační scéně. Už v únoru 2001 došlo k prvnímu setkání mezi oběma představiteli na ranči mexického prezidenta Foxe v Guanajuatu, kde se oba nejvyšší představitelé zemí shodli na tom, že je v imigrační otázce třeba něco udělat a že proto v nejbližší době započnou na toto téma bilaterální jednání. Mexičtí představitelé přednesli na setkání pět hlavních témat, o kterých by chtěli diskutovat: legalizace ilegálních cizinců v USA, rozšíření dočasného pracovního programu, změna americké vízové politiky tak, aby Mexičané, kteří jsou oprávněni k trvalému pobytu, mohli dostat zelenou kartu rychleji, založení fondů pro ekonomický rozvoj Mexika, který by poskytl alternativu pro emigraci z Mexika a kooperace na bezpečnostních opatření na hranici. Amerika tyto témata přijala za diskutovatelné, ale hned odmítla, že by udělila celoplošnou

75

Terrazas, A.; Batalova, J.; Fan, V.: Frequently Requested Statistics on Immigrants in the United States, Migration Policy Institute, 2007, http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=649#1 76 tamtéž 77 Je důležité pochopit, že počet zatčení se nerovná počtu zatčených imigrantů, jelikož počet zatčení je číslem jednotlivých událostí a nebere v ohled, že někteří lidé mohou být zatčení vícekrát. 78 Papademetriou, B.D.G.: The Mexico Factor in US Immigration Reform, Migration Policy Institute, 2004, http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?ID=210

23

amnestii ilegálním přistěhovalcům sídlícím v USA, jako to již udělala v roce 1986,79 jelikož místo aby toto opatření vedlo ke snížení imigrace do USA, spíše ji to podnítilo, poněvadž nové příchozí bylo schopné vítat v USA více sídlících Mexičanů. Jednání během jara 2001 nedosáhla výrazného pokroku a naděje, která v Mexiku vyvstala počátkem roku 2001, byla definitivně zahubena 11. zářím 2001, odkdy se americká pozornost obrátila na Blízký Východ. Ještě tentýž rok byl přijat nový protiteroristický zákon USA-Patriot Act, který vyzbrojuje orgány na prosazování zákona novými nástroji na odhalení a zabránění terorismu.80 Zpřísnění protiteroristických opatření tak ještě více zkomplikovalo život ilegálním imigrantům, jak těm co do země teprve vstoupit chtěli, ale i těm, kteří už v zemi pobývali. Dalšímu postupu v jednání nenapomohl ani nesouhlasný postoj Mexika k útoku na Irák v roce 2003.81 Komise sestavená po teroristických útocích však svoji práci přijetím USA-Patriot Act neskončila. Na popud její finální zprávy z července 2004 došlo k dalším

zpřísňujícím

opatřením

na

hranicích

a

ke

standardizaci

mezinárodních

identifikačních dokumentů jako řidičských průkazů, rodných listů a jiných. Navíc v dubnu 2005 americká administrativa ohlásila, že američtí občané budou od roku 2008 potřebovat pas, aby se mohli vrátit ze států, které s USA sousedí. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Rice k tomu dodala: „Je třeba přijmout každé opatření, které zabrání vstoupit do země lidem, kteří chtějí přijít s cílem nám ublížit.“82 V mezidobí, i když nedocházelo k intenzivním bilaterálním jednáním, vznikla některá partnerství, která jasně signalizovala, že je imigrační problematika pro obě země stále důležitým tématem. Ještě před teroristickými útoky byla však na začátku září 2001 založena organizace Partnerstvím k prosperitě (Partnership for Prosperity), sdružení mexických a amerických vládních a obchodních vedoucích činitelů, jehož cílem bylo podporovat ekonomický rozvoj Mexika. Tato podpora měla probíhat zvláště v místech, z kterých do USA přichází nejvíce imigrantů. Jen o rok později bylo oznámeno Pohraniční partnerství (Border Partnership), které obě země založily s cílem zvýšit bezpečnost na hranicích díky používání 79

Amnestií, která byla součástí imigračního zákona z roku 1986, získaly více než 3 miliony ilegálních imigrantů povolení k pobytu. 80 USA-Patriot Act nebo také Uniting and Strengthening America by Providing Appropriate Tools Requiered to Intercept and Obstruct Terrorism Act z roku 2001. Návrh zákona byl kongresem přijat díky široké podpoře obou největších stran téměř všemi hlasy (v senátu 98 pro 1 proti, v parlamentu 357 pro a 66 proti). Zákon s sebou přinášel například tyto pozměnění: došlo ke zvýšení pravomoci vyšetřovatelů, které byly dosud používány pouze pokud šlo o vyšetřování organizovaného zločinu a drogového dealerství, zákon byl také doplněn o nové technologické a teroristické hrozby, se kterými původní verze nepočítala a v neposlední řadě došlo k tvrdému zpřísnění potrestání osob, které spáchají nějaký teroristický čin. více na http://www.lifeandliberty.gov/highlights.htm 81 Prezident Fox několik dní před zahájením útoku na Irák v televizním proslovu prohlásil, že by Irák měl být odzbrojen nenásilným způsobem a skrze multilaterální jednání, avšak také zdůraznil, že i pokud Spojené státy americké na Irák zaútočí, nenaruší to jejich blízké bilaterální vztahy. 82 Cohen, R: Migration and its enemies: global capital, migrant labour, and the nation state, Ashgate, 2006, s.199-200

24

nových technologií a zlepšení infrastruktury v pohraničních oblastech.83 Posledním společným sdružením se stalo trilaterální Partnerství pro bezpečnost a prosperitu v Severní Americe (Security and Prosperity Partnership of Norh America), které bylo započato v březnu roku 2005 na summitu v Texasu. Snahou tohoto společenství bylo dosáhnout spolupráce a harmonizace kanadské, americké a mexické imigrační, pohraniční a bezpečnostní politiky.84 K otevření další debaty došlo opět až na počátku roku 200485, avšak bilaterální jednání byla vedena téměř jen ohledně nastolení bezpečnosti na hranicích a ve vnitrozemí. Se změnou přišel až americký prezident Bush, kdy v americkém kongresu předložil návrh na rozšířený dočasný pracovní program.86 Tento návrh americký prezident také otevřeně předložil v listopadu roku 2004 na konferenci APEC v Chile.87 Jeho návrh počítal s možností, že pokud by zaměstnavatel nenašel odpovídající pracovní sílu v USA, mohl by zaměstnat někoho z ciziny nebo ilegálního přistěhovalce již v zemi žijícího. Tento pracovník by tak obdržel dočasný legální status na tři roky, který by sice mohl být prodloužen, ale v určitém bodě by skončil a dotyčný by se musel vrátit do země. Nezmenšující se objem ilegální imigrace a také neschopnost imigračního systému adekvátně se vypořádat s přítokem ilegálních imigrantů opět rozproudily debatu o potřebě komplexní imigrační reformy. Během let 2000-2007 prošlo kongresem několik legislativních návrhů. Jejich společným vodítkem byla snaha na znovu obnovení cirkulace mexických imigrantů, která byla díky zpřísnění kontrol na hranicích v 90. letech přerušena. Některé byly odmítnuty, jiné byly odloženy jako nevyřešené. Mezi vůdčí návrhy patří jistě Secure America and Orderly Immigration Act88 z roku 2005 a návrh Comprehensive Enforcement and Immigration Reform Act z roku 2006.89 Obě předlohy, i když každá v jiné míře, rozpracovávají tříúrovňový přístup (three-leeged stool) zavedený již v Immigration Reform

83

Součástí této spolupráce byly také plán na kooperaci bezpečnosti na hranici a memorandum na humánní repatriaci mexických občanů do jejich domovských měst. 84 Storrs, K.L: Mexico-United States Dialogue on Migration and Border Issues, 2001-2005, CRS Report for Congress, 2005, 85 K obnovení bilaterálních jednání velmi napomohlo v květnu 2003 objevení 19 mrtvých lidí, včetně žen a dětí, původem z Mexika a Střední Ameriky kteří zemřeli udušením poté, co byli s jinými 50-100 lidmi nacpáni lidskými pašeráky do uzavřeného přívěsu nákladního auta. Tato událost byla nejenom v médiích označována za nejhorší tragédii zaznamenanou v USA. více Storrs, K.L: Mexico-United States Dialogue on Migration and Border Issues, 2001-2005, CRS Report for Congress, 2005 86 Avšak nedošlo ani k žádnému serióznímu projednávání tohoto tématu. 87 Davidow, J.: Immigration, the United States and Mexico, (http://mexidata.info/id350.html) 88 Secure America and Orderly Immigration Act (S.1033/H.R. 2330), podporovaný jak představiteli z republikánské strany, tak demokraty v obou komorách. Návrh zákona byl předložený senátorem Johnem McCainem (R-AZ) a senátorem Tedem Kennedym (D-IL) a zároveň konkurenčně poslanci Jimem Kolbem (RAZ) a Jeffem Flakem (R-AZ) a Luisem Gutierrezem (D-IL) více http://www.visalaw.com/05may4/3may405.html 89 Comprehensive Enforcement and Immigration Reform Act (S. 1438) podporovaný senátory Johnem Cornyn (R-TX) a Jonem Kylem (R-AZ). více http://www.visalaw.com/041606summary.pdf

25

and Control Act v roce 1986.90 Návrh na reformu imigračního zákona tak musí řešit současně: jak se vyrovnat se současnými imigranty na území USA, jak co nejvíce zamezit do budoucnosti ilegální imigraci a musí také poskytovat adekvátní zákonné způsoby pro cizince, po kterých bude poptávka na americkém pracovním trhu. Tato třetí část by však měla hlavně obsahovat dostatek stimulů pro přistěhovalce, aby se po určitém čase vrátili domů, do své země odkud přišli. Splněním těchto tří pilířů v novém reformním imigračním zákoně je jediný způsob, jak může USA dosáhnout svých sociálních a ekonomických priorit.91 Imigrační legislativa byla také zasazena do dalších dokumentů a návrhů zákona. Například REAL ID Act, který prošel v roce 2005 jako součást návrhu zákona na dodatečné zvýšení pohotovostního rozpočtu na obranu (Emergency supplemental defense appropriation bill), obsahuje opatření zamezující ilegálním imigrantům získat celostátně akceptovatelný řidičský průkaz a opatření na zjednodušení repatriace cizinců nařízených k deportaci.92 Během posledních několika let došlo také k významným organizačním změnám ve struktuře státních orgánů, které dohlížejí na úřady a úkoly spojené s imigrací v US. Nejpodstatnější změna přišla jako následek Homeland Security Act podepsaný presidentem Bushem v listopadu 2002. Podle tohoto zákona, většina politických a implementačních úřadů předchozí Imigrační a naturalizační služby (Immgration and Naturalization Service, INS), který byl zrušen v březnu 2003, skončila v jednom ze tří odborů nově vytvořeného Ministerstva pro národní bezpečnost (Department of Homeland Security, DHS). V současné době vytváření imigrační politiky není prací jednoho orgánu nebo úřadu, ale je koordinovanou prácí několika rozličných federálních orgánů ve vykonávání jejich imigračních úkolů.93 V posledních letech se také objevily některé politické iniciativy zabývající se otázkou imigrace. Například Iniciativa za bezpečné hranice (The Secure Border Initiative) předvedena Ministerstvem národní bezpečnosti v listopadu 2005 a později přijata jako zákon Department of Homeland Security Appropriatons Act nebo zákon povolující stavbu plotu na značném území americko-mexické hranice The Secure Fence Act z října 2006, kterému se bude práce podrobněji věnovat v další kapitole. 90

blíže Turner, E; Rosenblum, M.R.: Solving the Unathorized Migrant Problem: Proposed Legislation in the US, Migration Policy Institute, 2005, http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?ID=333 91 Pokud jde o první problematiku, ilegální přistěhovalci byly po zářijových atentátech v USA viděni jako potenciální úkryt pro teroristy. V roce 2004 však v zemi bylo téměř 10 milionů lidí bez dokumentů. Pokud by se s nimi chtěli američtí představitelé vypořádat, jejich nalezení a deportace by si vyžádala desítky miliard dolarů a trvala by jistě několik desetiletí. Při tomto procesu by také jistě utrpěla image Spojených států amerických s ohledem na problematiku dodržování lidských a jiných práv. Navíc by museli agenti pohraniční hlídky přijít na způsob, jak zabránit dalším ilegálním imigrantům vstoupit do země. Což bylo tehdy nesplnitelné. více Papademetriou, B.D.G.: The Mexico Factor in US Immigration Reform, Migration Policy Institute, 2004, http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?ID=210 92 více na http://www.govtrack.us/congress/bill.xpd?bill=h109-1268 93 in Davy, M.; Meyers, D.; Batalova, J: Who does what in US Immigration, Migration Policy Institute, 2005, http://www.migrationinformation.org/USfocus/display.cfm?id=362

26

5. PROBLEMATIKA HRANICE V POSLEDNÍCH LETECH 5.1. Důsledky přijetí soustředěné pohraniční strategie Od roku 1993 je v americké imigrační politice kladen velký důraz na zpřísňování kontrol a zvyšování počtu agentů pohraniční hlídky na americko-mexické hranici.94 V roce 2005 z 11 tisíc agentů pohraniční hlídky 89% pracovalo podél mexicko-americké hranice, narozdíl od pouhých 980 členů pohraniční hlídky na dvakrát delší americko-kanadské hranici. Navíc do konce roku 2008 má být pohraniční hlídka navýšena o dalších 6 tisíc agentů. Od poloviny 90. let

do roku 2002 kongres více než ztrojnásobil výdaje na pohraniční

problematiku, když se rozpočet na rok 2002 vyšplhal již na 5,5 miliardy dolarů, i přesto že bylo více než očividné, že budování technologicky vyspělého a personálně silně obsazeného pohraničního systému selhalo ve svém cíli, a to zredukování velkého počtu Mexičanů snažících se nezákonně vstoupit do země. Od roku 2001 byl sice pozorován klesající trend ve statistikách ohledně zatčení Mexičanů na hranici, avšak tento pokles byl spíše důsledkem z obavy z nových opatření přijatých po teroristických atentátech. Druhá možnost, jak si tento pokles vysvětlit je, že profesionálním převaděčům trvalo několik let, než dokázali najít způsob, jak pohraniční kontroly obelstít, a tak počátkem 21. století klesl počet zatčených, ne však počet imigrantů. Dle některých nezávislých průzkumů celková populace ilegálních imigrantů žijících v USA rostla masivně po celé období soustředěné pohraniční strategie.95 Jednoznačnými výsledky zpřísnění kontrol na hranici byl nárůst počtu profesionálních pašeráků lidí96 a strmý vzrůst úmrtí při pokusu o nezákonné překročení hranice. Jen mezi lety 1994 a 2004 zemřelo na mexicko-americké hranici 2640 lidí, což je desetkrát více než počet mrtvých na Berlínské zdi za celou dobu její osmadvacetileté existence.97 Od roku 2000 připadá alespoň jeden mrtvý na den, a to oficiální čísla udávají jen počet mrtvých, kteří jsou nalezeni, mnoho dalších těl zůstává ležet někde v horách či poušti, aniž by byly kdy nalezeny. 94

Po celou dobu 90. let i na počátku nového století byl očividný trend upřednostňování výdajů na problematiku hranice než na imigrační kontroly na pracovištích na území USA. Například v roce 2001 bylo na imigrační kontroly zaměstnavatelů nasazeno pouze 124 agentů, což ostře kontrastuje s 9,5 tisíc agentů pohraniční hlídky v tomtéž roce. Imigrantům tak stačilo bezpečně překročit hranici a pak se již nemuseli obávat o to, že by nenašli práci. Navíc zaměstnavatelé mohli být pokutování pouze za vědomé najímaní pracovníků bez dokumentů, z čehož je jednoduše omluvil fakt, že antidiskriminační zákon zakazuje ptát se uchazeče o zaměstnáni na jeho imigrační status. Cornelius, W.: Evaluating Enhanced US Border Enforcement, Migration Policy Institute, 2004 http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=223 95 tamtéž 96 Imigrační politika USA učinila lidské převaděče pro bezpečné překročení hranice nepostradatelnými. Takzvaní „kojoti“ bezpečně provedou přistěhovalce nebezpečným úsekem hranice, zabezpečí jim falešné dokumenty a nakonec je odvezou do vnitrozemí, kde na ně čekají jejich příbuzní nebo zaměstnavatelé. Od přijetí soustředěné pohraniční strategie se průměrný poplatek za převod nejméně ztrojnásobil. V roce 2004 si lidští pašeráci účtovali více než 2000 dolarů na hlavu. Tyto peníze většinou přicházeli od členů rodiny, kteří již v USA žili a pracovali. 97 Cornelius, W.: Evaluating Enhanced US Border Enforcement, Migration Policy Institute, 2004 http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=223

27

V roce 2005 se počet mrtvých na hranici rekordně vyšplhal až na 473 osob, což znamenalo 43% nárůst oproti předchozímu roku, z toho více než polovina byla nalezena v arizonském sektoru, který se stal v poslední době nejvyhledávanějším kojoty a imigranty. Většina těchto smrtí však nepochází ze střetů pohraniční hlídky s imigranty na hranici, ale z takzvaných enviromentálních příčin, jako jsou umrznutí v horách San Diega County, dehydratace či infarkt na pouštích Kalifornie a Arizony nebo udušení v nákladních přívěsech při převozu ilegálních imigrantů od hranic do vnitrozemí. V poslední době také stoupl počet utopených v kanálech jak v Kalifornii, tak v Arizoně.98 Rekordní počty však nepadaly jen při počítání úmrtí, ale i při zachraňování lidí z nebezpečných míst, kdy pohraniční hlídka v roce 2005 zachránila před smrtí neuvěřitelných 2570 lidí pokoušejících se nezákonně překročit hranici. Zpřísnění kontrol vycházející z Clintonovy pohraniční strategie také zastavilo tradiční cirkulaci mexických imigrantů a způsobilo tak, že většina přistěhovalců bez dokumentů zůstávala v zemi natrvalo. Tento trend zapříčinil další imigraci Mexičanů do USA, kdy za svými příbuznými přicházeli další lidé z rodiny. Tato strategie, která učinila překročení hranice mnohem nebezpečnější a nákladnější, tak efektivně uzamkla ilegální imigranty uvnitř amerického území, než aby je držela vně svého teritoria, jak měla původně v úmyslu.99 Tyto negativní dopady americké pohraniční strategie, které s sebou rozhodně nepřinesly pokles nelegální imigrace do USA, zapříčinily vznik takzvaných civilních hlídek na jihozápadní hranici země. Dobrovolné skupiny civilní stráže v dnešní době operují již ve všech čtyřech jihozápadních státech a jejich snahou je zabránit nezákonnému překračování hranice z mexické strany. V případě, že se jim někoho takového podaří zadržet, dopraví ho k nejbližšímu agentovi pohraniční hlídky, který imigranta zatkne. 5.2 Secure Border Initiative a The Secure Fence Act Součástí soustředěné pohraniční strategie byly čtyři operace: Operace Hold the Line, která byla spuštěna v roce 1993 a pokrývala 20 mil hranice v El Pasu, Operace Gatekeeper v sektoru San Diega, které byla zahájena rok poté, Operace Safeguard, jejímž cílem bylo zlepšit kontroly na 300 mil dlouhé hranici v Arizoně, a která byla sice spuštěna již v roce 1994, ale do roku 1999 se jí nedostalo potřebných finančních prostředků a Operace Rio Grande, která byla zahájena v roce 1997 aby chránila jižní území Texasu. Součástí těchto operací byla i stavba plotu na vybraných, hlavně obydlených, územích. V polovině roku 2006

98

Cornelius, W.: Evaluating Enhanced US Border Enforcement, Migration Policy Institute, 2004 http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=223 99 tamtéž

28

bylo postaveno již téměř 75 mil plotu na americko-mexické hranici, převážně v Kalifornii a Texasu.100 Jelikož tato opatření však nepřinesla kýžený výsledek, a to snížení ilegální imigrace do USA, byl kongresem v říjnu 2005 přijat nový zákon Department of Homeland Security Appropriatons Act, jehož součástí bylo přijetí nové pohraniční strategie Iniciativa za bezpečné hranice (Secure Border Initiative, SBI). Tento komplexní plán, který byl vytvořen ministerstvem pro národní bezpečnost s cílem zabezpečit americké hranice a zredukovat příliv ilegální imigrace, nepřinesl kromě svého posledního bodu nic nového. Jeho součástí bylo pět skupin opatření: další personální zvyšování agentů pohraniční hlídky a vyšší zabezpečení přechodů na hranici; rozšíření pravomocí ministerstva pro národní bezpečnost tak aby byla provždy ukončena praktika zachycení a propuštění (catch and release), kdy jsou lidé, pobývající v zemi nezákonně, zatčeni a poté opět na území USA propuštěni s tím, že mají počkat na projednání svého případu;101 komplexní a systematické vylepšování technologie využívané na hranici; zvýšené investice do vybudování lepší infrastruktury na hranici a nově značné zvýšení dohledu na dodržování imigračního zákona na vnitřním území USA, převážně na pracovištích.102 Z přijetí SBI také vyplynulo podepsání dalšího imigračního zákona, a to The Secure Fence Act, k čemuž došlo jen o rok později, 26. října 2006. Tento zákon je podle prezidenta Bushe pro budoucnost Spojených států amerických esenciální. Sám se při jeho podpisu vyjádřil: „Tento zákon nám pomůže chránit americký lid a učiní naše hranice bezpečnější. Je to důležitý krok k imigrační reformě.“103 The Secure Fence Act uzákoňuje stavbu dalších stovek mil plotu na jižní americké hranici, zvýšení kontrolních stanovišť, počtu agentů pohraniční hlídky,104 plus dodatečné vyspělé technologie a osvětlení na nejfrekventovanějších místech tak, aby to vše pomohlo zabránit přílivu ilegálních imigrantů do země.105 Podle přijatého zákona se však ochranné bariéry podél hranice budou velmi lišit v tom, z čeho budou postaveny a jaká bude obtížnost jejich zdolání. Plot na hranici lze rozdělit do dvou úrovní: primární bariéry, které jsou překonatelné a jsou tvořeny nejčastěji plotem 100

MPI staff : The US-Mexico Border, Migration Policy Institute, http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?ID=407 101 Vláda přislíbila zvýšení lůžek v zadržovacích zařízeních o tisíce, aby nemuseli být zatčení ilegální imigranti propuštěni kvůli nedostatku místa. 102 Department of Homeland Security: Fact Sheet: Secure Border Initiative http://www.dhs.gov/xnews/releases/press_release_0794.shtm 103 Office of the Press Secretary: Fact Sheet: The Secure Fence Act of 2006, http://www.whitehouse.gov/news/releases/2006/10/20061026-1.html 104 Na konci roku 2008 by měla pohraniční hlídka USA disponovat 12 tisíci agenty, což znamená dvojnásobek od počtu, kdy prezident Bush nastoupil do úřadu. K tomu novému počtu se však musí přiřadit ještě tisíce dalších členů národní gardy (National Guard), kteří jsou pohraniční hlídce v případu potřeby k dispozici. 105 Office of the Press Secretary: Fact Sheet: The Secure Fence Act of 2006, http://www.whitehouse.gov/news/releases/2006/10/20061026-1.html

29

tvořeným z ohradníku pro dobytek, železničních kolejnic, tyčí, ocelových plechů nebo rozdrcených aut. Sekundární bariéry, které jsou stavěny převážně v městských oblastech jsou naopak kvalifikovány jako „nezdolatelné“. Tento typ plotu je vystavěn převážně z betonových a kovových bariér a navíc je doplněn osvětlením, které prudce ozařuje hranici od soumraku do úsvitu. V nejméně osídlených oblastech či poušti však nejsou bariéry žádné, a proto lidští převaděči svoji živnost přesunuli do těchto míst.106 5.3. Postoj americké veřejnosti k imigraci Spojené státy americké byly po dlouhou dobu vůdčím státem v přijímání a integraci přistěhovalců do země. Nyní však veřejný názor na dopad imigrace na americkou zemi rozděluje zemi na dva tábory. Na jedné straně jsou ti, kteří vidí imigraci jako nemoc napadající jejich zemi a kteří jsou nevraživí nejenom k ilegální imigraci, ale vůbec a priori ke všem aspektům imigrace jako takové. Na druhé straně jsou Američani, kteří jsou přesvědčeni o tom, že přínos a zisky z přistěhovalectví daleko převažují náklady, které kvůli tomu musí USA vydat a kteří si myslí, že imigrace je bytostně důležitá pokud chce USA prosadit své národní zájmy a do budoucnosti bude její role ještě větší.107 Za přínosy imigrace američtí občané považují to, že díky ní je země více konkurenceschopnější a produktivnější. Imigrace v jejich vidění rozšiřuje pracovní trh a doplňuje prázdná pracovní místa. Američané jsou si vědomi, že v 90. letech více než polovina růstu pracovních míst vzešla z poptávky po imigrantech a že tento trend má nadále pokračovat a je evidentní napříč celým spektrem profesí. Japonsko a Evropa, které se musí vypořádat se stárnoucí populací, a jsou tak díky narůstajícím výdajům do sociálního systému a s klesajícím procentem pracující populace méně konkurenceschopní, jsou přesným opakem Spojených států amerických, které na svém pracovním trhu ročně vítají statisíce nových mladých příchozích. Američtí občané jsou si vědomi toho, že bez imigrace by si USA nemohly udržet růst a prosperitu, na kterou si za ta léta již zvykli. Imigrace tak zůstává a zůstane pohonnou silou dynamiky americké společnosti. Její dopady jsou viditelné na každodenním životě. Jídlo, které se v USA prodává, kostely, které jsou zde stavěny nebo třeba sporty jako fotbal, které se zde stále více prosazují. I přes všechny tyto přínosy jsou však lidé, kteří zastávají názor, že přistěhovalectví, nebo alespoň současné vysoké počty příchozích, zemi škodí a stát by měl zasáhnout. Tento negativní postoj vyplývá hlavně z nekončícího přílivu ilegálních imigrantů, kteří tvoří více než třetinu všech cizinců v zemi. Spojené státy americké se sice považují za národ imigrantů, 106

více na http://www.usborderpatrol.com/Border_Patrol1301.htm Meissner, D.; Meyers, D.W.; Papademetriou, D.G.; Fix, M.: Immigration and America´s Future: A new Chapter, Migration Policy Institute, http://www.migrationpolicy.org/task_force/new_chapter_summary.pdf 107

30

avšak také za národ zákona (nation of law), a

proto

je

pro

ně

ilegální

imigrace

neakceptovatelná. Navíc vytváří nejistotu ohledně bezpečnosti nejenom na americko-mexické hranici, přináší vysoké ekonomické výdaje a vytváří rušivé sociální a kulturní tendence, které pak zapříčiňují pokles v americké podpoře pro téma imigrace jako takové. Nejmocnější jsou při vytváření veřejného mínění na imigraci média. Obrázky skupinek Kubánců či Haiťanů dopadených na moři či záběry mexických imigrantů pašovaných v přívěsech přes jihozápadní americkou hranici jistě nevytváří v myslích amerických občanů nejlepší mínění o imigraci. Jiným případem je obrázek neformálně oblečené bělošky ve středním věku stojící na dvorku vedle grilu s masem, zatímco houf tmavých obličejů zírá přes jejich plot, která se ptá: „Musí to být Západ proti ostatním?“ (Must it be the West against the Rest). Tento obrázek vyšel v prosinci roku 1994 v Atlantic Monthly a snažil se poukázat na dva hlavní argumenty proti imigraci, které byly v médiích neustále omílány ve všech možných formách a to, že nekontrolovatelný růst populace a politické nestability Jihu zdolá USA a že Spojené státy americké ztrácí kontrolu nad svými hranicemi a mají stále méně schopnosti kontrolovat imigraci.108 Překážkou k vytvoření si vlastního názoru je i fakt, že čísla imigrantů bez dokumentů vstupujících do země jsou nepozorovatelná a nejsou proto přesně známá. Navíc žádné sčítání lidu či federálně sponzorovaný průzkum se neptá svých respondentů na jejich legální či ilegální status. Tyto faktory tak mají často za následek, že se veřejné mínění na povahu a důsledky ilegální imigrace často podstatně liší od toho, co ukazují výzkumy vědců a jiných odborníků.109 Kvůli vysokému počtu a jejich nezákonnému statutu jsou mexičtí přistěhovalci zdrojem současného vzrůstu nacionalismu v zemi. Takzvaní mexičtí Američané, naturalizovaní přistěhovalci z Mexika či děti mexických přistěhovalců, vykazují jisté známky asimilace a „pravými“ Američany jsou posuzováni dle jejich vzdělání, výše platu a jejich pracovního statusu. Podle úspěšnosti asimilace se tak posuzuje závažnost přívalu mexický imigrantů. Výzkumy na základě rozhovorů s mexickými Američany ukázaly, že mexičtí Američané nevěří, že by měla imigrace čistě jen pozitivní nebo negativní vliv. Na jedné straně ukazují další mexické imigranty jako původ problémů sociálního a ekonomického systému, které vedou americké občany k tomu, aby viděli tak početnou imigraci do země za škodlivou. Mexičtí Američané se tak bojí, že vzrůstající nacionalismus v zemi by mohl vést k degradaci statusu pro všechny lidi mexického původu, tedy i pro ně samotné. Na druhé straně tu však je

108

Zolberg, A.R, Benda, P.M.: Global mirgrants, global refugees: problems and solutions, Berghahn Books, New York, 2001, s. 123 109 Espenshade, T.J.: Unauthorized Immigration to the United States, Annual Review of Sociology, 1995,

31

dlouhověká ideologie multikulturalismu země a s ní doprovázené hodnoty odlišnosti, které v amerických občanech vzbouzejí více přívětivější pohled na přistěhovalectví do země.110 Podle průzkumu Pew Hispanic Center v roce 2006 si 41% amerických občanů myslí, že imigranti jejich zemi posilují. Oproti tomu 52% dotázaných si myslí, že imigranti jsou pro USA spíše břemenem. Vzestup ve vnímání problematiky imigrace do země v posledních letech prokázal další průzkum Pew Hispanic Center, ve kterém v listopadu 2005 pouze 2% dotázaných označilo imigraci za největší problém současné politiky USA, avšak jen o šest měsíců později to bylo již 10% respondentů. Pro porovnání ve stejném průzkumu jako největší problém současné politiky USA určilo válku v Iráku pouze o 8% více dotázaných než těch, co vybrali imigraci do země.111 V jiném průzkumu NY Times/CBS vyšlo najevo, že ilegální imigraci považuje za vážný problém téměř 90% amerických občanů a 35% Američanů si myslí, že by měli být přistěhovalci bez dokumentů deportováni zpátky do svých domovských zemí. Ve stejném průzkumu také 58% respondentů přiznalo, že nesouhlasí se způsobem, jakým prezident Bush imigrační problematiku řeší.112

110

Jimenéz, T.R.: Weighing the Costs and Benefits of Mexican Immigration: The Mexican America Perspective, Social Science Quarterly, Vol 88, číslo 3, 2007 111 Pew Hispanic Center: The State of American Public Opinion on Immigration in Spring 2006: A Review of Major Surveys, http://pewhispanic.org/files/factsheets/18.pdf 112 tamtéž

32

6. ZÁVĚR

V současnosti představuje imigrace, a zvláště ta ilegální, velkou výzvu pro americké politické vedení. Jak bylo ukázáno v textu, opatření, která dosud americká vláda s cílem zabránit nezákonnému vstupu do země přijala, nenaplnila očekávání. Co více, dokonce některá z nich sama podnítila další imigraci do země, učinila pokus o překročení hranice životu nebezpečným a napomohla rozvoji pašování drog a lidí přes svoji jižní hranici. Po nastoupení George W. Bushe do prezidentského úřadu zaujala americká vláda tvrdý postoj proti ilegálním imigrantům. Přijetí protiteroristického zákona, Iniciativy za bezpečné hranice a zákona na dodatečnou výstavbu plotu na hranici potvrzuje první hypotézu, že na počátku 21. století pokračovala zpřísňující opatření americké imigrační politiky vůči mexickým přistěhovalcům, která měla za cíl redukovat rostoucí ilegální imigraci do USA. Avšak zpřísňující opatření na hranicích sama o sobě nebyla dostatečným odstrašujícím prostředkem pro mexickém imigranty, kteří tak i nadále vstupovali do země bez platných dokumentů ve stejném počtu jako v první polovině 90. let. Americká vláda totiž silně podcenila situaci tím, že téměř všechny prostředky vkládala do zabezpečení hranic a téměř neprováděla kontroly zaměstnavatelů uvnitř svého území. Poptávka po mexických ilegálních pracovnících zůstala tedy stále vysoká a Mexičané, pokud se jim podařilo překonat hranici, ať sami či s pomocí lidských převaděčů, se nemuseli obávat, že by práci v USA nesehnali, a to jim doteď slouží jako dostatečný impulz k tomu, aby riskovali svůj život při pokusu o překročení americko-mexické hranice. V současnosti do země přichází ročně stále kolem 350 – 400 tisíc nových mexických imigrantů bez platných dokumentů, čímž můžeme potvrdit druhou hypotézu, že i přes zvýšený důraz na dodržování imigračního zákona současná mexická přistěhovalecká vlna nejevila známky poklesu. Americká vláda na svůj neúspěch reagovala opětovným přitvrzením kontroly hranic a vyhlášením výstavby stovek mil nového plotu na americko-mexické hranici. Vzhledem k tomu, že velká část plotu, která již stojí, je překonatelná, a má tomu tak být i pokud jde o novou výstavbu, zdá se toto gesto spíše manifestativní. Řešení této situace nabízí nejenom američtí vědci ve dvou krocích. K naplnění jednoho z nich, a to zvýšení imigračních kontrol na vnitřním území USA a zabezpečení identifikačních dokumentů před jejich falšováním, bylo nakročeno již přijetím zákona s novou strategií SBI, který tento požadavek splňoval. Druhým krokem k tomu, aby byla naplněna poptávka po zahraniční síle na americkém pracovním trhu, je vytvoření dočasného pracovního programu, který by imigrantům zajistil legální status na určitou dobu. Výhodou tohoto přístupu by bylo zajisté také to, že místo milionů ilegálních imigrantů, o kterých americká

33

vláda nemá téměř žádné informace, by v zemi pobývali cizinci s dočasným pracovním povolením, kteří by platili daně a američtí občané by se nemuseli obávat o svoji bezpečnost, jelikož by americká vláda měla detailní přehled o tom, kdo vstupuje do země. Jak už bylo ale v textu naznačeno, nutností dobrého fungování dočasných pracovních programů je vytvoření stimulů, díky kterým by se cizinci po vypršení jejich povolení k pobytu vraceli zpět do svých zemí. I takovýto program by však úplně nezabránil ilegální imigraci, jen by mohl pomoci k jejímu výraznému poklesu. Problémem zůstává, co udělat s již dvanácti miliony ilegálních imigrantů v zemi. Americký prezident otevřeně prohlásil, že o další celoplošné „amnestii“, kdy by ilegální imigranti splňující určité podmínky obdrželi legální status stejně jako v roce 1986, nemůže být ani řeč, avšak dal také najevo, že se lidé nemusí obávat ani nějaké masové deportace. Řešením této situace by tak mělo být vytvoření způsobu, jak by si lidé bez platných dokumentů v zemi mohli získat legální status, například po doložení znalosti anglického jazyka, svého zaměstnání a toho, že řádně platí daně. Ať už přijme americká vláda jakákoliv opatření, která pomohou omezit ilegální imigraci do země, je jasné, že výsledek nelze očekávat ihned. Lidé z Mexika do USA vstupují ilegálně již více než třicet let, takže představa, že by je američtí představitelé jednoho dne prostě přesvědčili o tom, aby do země nezákonně nevstupovali, je nepravděpodobná. Řešení této situace je uskutečnitelné ve střednědobém či dlouhodobém časovém horizontu a velmi mu napomůže, pokud americká vláda přijde na způsob, jak hispánské přistěhovalce co nejefektivněji asimilovat a učinit z nich americké občany. K tomu bude také třeba, aby si nehispánští běloši v USA zvykli na to, že jednou s největší pravděpodobností přijde čas, kdy budou v zemi menšinou. Záleží jenom na nich, zda dokážou své americké hodnoty prezentovat tak, aby je Hispánci sami dobrovolně přijali, nebo zda dojde k radikální změně amerických hodnot, jak hrozí Samuel Huntington. Je však jasné, že to nebude lehký boj, jelikož rozdílů mezi těmito dvěma národy je opravdu mnoho, v první řadě jazyk, ale také celková mentalita, náboženství a mnoho dalších faktorů ovlivňujících jejich každodenní život, ve kterých vyrůstali lidé na obou stranách již od narození, a bude velmi těžké je přesvědčit o tom, aby svoje návyky a přesvědčení změnili.

34

7. POUŽITÁ LITERATURA 7.1 Knihy Cohen, R: Migration and its enemies: global capital, migrant labour, and the nation state, Ashgate, Aldershot, 2006

Department of Homeland Security: Yearbook of Immigration Statistic 2006, online kniha (http://www.dhs.gov/xlibrary/assets/statistics/yearbook/2006/OIS_2006_Yearbook.pdf)

Huntington, S. P.: Kam kráčíš, Ameriko? : krize americké identity, Praha, Rybka Publishers, 2005

Massey, D.S.: Words in motion: understanding international migration at the end of millennium, Clarendon Press, Oxford; New York, 2005

Organisation for Economic Co-operation and Development: Trends in International Migration: Continuous Reporting System on Migration: Annual Report/OECD, Paříž, 1998

Storrs, K.L: Mexico-United States Dialogue on Migration and Border Issues, 2001-2005, CRS

Report

for

Congress,

The

Library

of

Congress,

2005,

online

kniha

(http://www.fas.org/sgp/crs/row/RL32735.pdf)

Zolberg, A.R. - Benda, P.M.: Global migrants, global refugees: problems and solutions, Berghahn Books, New Yoork, 2001 7.1 Články v časopisech Bean, F.D - Telles, E.E. - Lowell, B.L.: Undocumented Migration to the United States: Perception and Evidence, Population and Development Review, Vol. 13, č. 4 (prosinec 1987) online text (http://www.jstor.org/view/00987921/di962006/96p0511e/0)

Bratsberg, B.: Legal versus Illegal U.S. Immigration and Source Coungry Characteristics, Southern Economic Journal, Vol 61, č. 3, 1995, online text (http://www.jstor.org/view/00384038/ap030239/03a00110/0)

35

Citrin, J. - Sides, J.: Immigration and the Imagined Community in Europe and the United States,

Political

Studies,

Vol.

56,

2008,

online

text

(http://www.blackwell-

synergy.com/doi/full/10.1111/j.1467-9248.2007.00716.x?prevSearch=allfield%3A%28Samu el+Huntington%29)

Cornelius, W.A.: Death at the Border: Efficacy and Unintended Consequences of US Immigration Control Policy, Population and Development Review, Vol 27, č.4, 2001 online tex (http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1728-4457.2001.00661.x?prevSear ch=allfield%3A%28death+at+the+border%29)

Escobar, A. - Hailbronner, K. - Martin,P. - Meza, L.: Migration and Development: Mexico and Turkey, International Migration Review, Vol. 40, č. 3, 2006, online text (http://www.blackwell-synergy.com/doi/full/10.1111/j.1747-7379.2006.00038.x?prev Search= allfield%3A%28mexico+and+turkey%29)

Espenshade, T.J.: Unauthorized Immigration to the United States, Annual Review of Sociology, Vol. 21, 1995, online text, (http://www.jstor.org/view/03600572/di974067/97p0104f/0)

Etzioni, A.: Review: The Real Threat: An Essay on Samuel Huntington, Contemporary Sociology,

Vol

34,

č.

5,

2005,

online

text

(http://www.jstor.org/sici?sici=0094-

3061%28200509%2934%3A5%3C477%3ATRTAEO%3E2.0.CO%3B2-1)

Hanson, G.H. - Spilimbergo, A.: Illegal Immigration, Border Enforcement, and Relative Wages: Evidence from Apprehensions at the U.S.-Mexico Border, The American Economic Review, Vol. 89, číslo 5, 1999, online text (http://www.jstor.org/view/00028282/ap000007/00a00170/0) Hill, K. - Wong, R. : US Migration: Views from Both Sides of the Border, Population and Development

Review,

Vol.

31,

No.

1.

(březen

2005),

online

text

(http://www.jstor.org/view/00987921/ap060015/06a00020/0) Jimenéz, T.R.: Weighing the Costs and Benefits of Mexican Immigration: The Mexican American Perspective, Social Science Quarterly, Vol. 88, č.3, 2007, online text (http://www.blackwell-synergy.com/doi/full/10.1111/j.1540-6237.2007.00474.x?prevSearch =allfield%3A%28Weighing+the+costs+and+benefits+of+Mexican+Immigration%29) 36

Jones, R.C.: Immigration Reform and Migrant Flows: Compositional and Spatial Changes in Mexican Migration after the Immigration Reform Act of 1986, Annals of the Association of American Geographers, Vol. 85(4), prosinec 1995, online text (http://www.blackwellsynergy.com/doi/ref/10.1111/j.14678306.1995.tb01822.x?prevSearch=allfield%3A%28Immi gration+ Reform+and+Migrants+Flows%29)

Jonsson, S.H. – Rendall, M.S.: The Fertility Contribution of Mexican Immigration to the United States, Demography, Vol 41, 2004, online text, (http://www.jstor.org/view/00703370/ap050003/05a00080/0) Mora, M.T. - Dávila, A.: Mexican Immigrant Self-Employment Along the U.S.-Mexico Border: An Analysis of 2000 Census Dat, Social Science Quarterly, Vol. 87, č.1, březen 2006, online

text

(http://www.blackwell-synergy.com/doi/full/10.1111/j.0038-4941.2006.00370

.x?prevSearch=allfield%3A%28mexican+immigrant+Self%29) Skop, E. - Gratton, B. - Guttman, M.P.: La Frontera and Beyond: Geography and Demography in Mexican American History, The Professional Geographer, Vol. 58 (1), 2006, online

text

(http://www.blackwell-synergy.com/doi/full/10.1111/j.1467-

9272.2006.00514.x?prevSearch=allfield%3A%28la+frontera%29) 7.3 Články na internetu Cornelius W.: Evaluating Enhanced US Border Enforcement, Migration Policy Institute, 2004, online text (http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=223) Davidow, J.: Immigration, the United States and Mexico, (http://mexidata.info/id350.htm) Davy, M. - Meyers, D. - Batalova, J: Who does what in US Immigration, Migration Policy Institute, 2005, (http://www.migrationinformation.org/USfocus/display.cfm?id=362) Department

of

Homeland

Security:

Fact

Sheet:

Secure

Border

Initiative

(http://www.dhs.gov/xnews/releases/press_release_0794.shtm)

Department of Justice Website – The USA Patriot Act, online text (http://www.lifeandliberty.gov/highlights.htm)

Farmworkers Website – The Bracero Program, online text, 37

(http://www.farmworkers.org/bracerop.html)

Konet, D. - Batalova, J. : Spotlight on Immigration Enfrocement in the United States, Migration Policy Institute, 2007 (http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=590)

Historical Documents in United States History – The Immigration and Naturalization Act of 1965, online text (http://www.historicaldocuments.com/ImmigrationActof1965.htm) Meissner, D. - Meyers, D.W. - Papademetriou, D.G. - Fix, M.: Immigration and America´s Future:

A

new

Chapter,

Migration

Policy

Institute,

2006,

online

text

(http://www.migrationpolicy.org/task_force/new_chapter_summary.pdf) MPI staff: The US-Mexico Border, Migration Policy Institute, 2006, online text (http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?ID=407) Papademetriou, B.D.G.: The Mexico Factor in US Immigration Reform, Migration Policy Institute,

2004,

online

text

(http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?ID=210) Pew Hispanic Center: The State of American Public Opinion on Immigration in Spring 2006: A Review of Major Surveys, online text (http://pewhispanic.org/files/factsheets/18.pdf)

Saenz, R.: Latinos and Changing Face of America, Population Reference Bureau, online text (http://www.prb.org/Articles/2004/LatinosandtheChangingFaceofAmerica.aspx) Terrazas, A. - Batalova, J. - Fan, V.: Frequently Requested Statistics on Immigrants in the United

States,

Migration

Policy

Institute,

2007,

online

text

of

2006,

(http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=649#1) The

White

House:

Fact

Sheet:

The

Secure

Fence

Act

(http://www.whitehouse.gov/news/releases/2006/10/20061026-1.html) Turner, E. - Rosenblum, M.R.: Solving the Unathorized Migrant Problem : Proposed Legislation

in

the

US,

Migration

Policy

Institute,

2005

online

text

(http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?ID=333)

38

US

Border

Patrol:

Southern

Barrier,

online

text

(http://www.usborderpatrol.com/Border_Patrol1301.htm)

U.S. Census Bureau – Nation´s Population One-Third Minority, 2006, online text (http://www.census.gov/Press-Release/www/releases/archives/population/006808.html)

U.S. Citizenship and Immigration Services – Immigration and Nationality Act, online text (http://www.uscis.gov/portal/site/uscis/menuitem.eb1d4c2a3e5b9ac89243c6a7543f6d1a/?vgn extoid=f3829c7755cb9010VgnVCM10000045f3d6a1RCRD&vgnextchannel=f3829c7755cb9 010VgnVCM10000045f3d6a1RCRD)

van Hook, J. - Bean, F.D. - Passel, J.: Unauthorized Migrants Living in the United States: A Mid-Decade

Portrait,

Migration

Policy

Institute

,

2005,

online

text

http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?id=329

Wallace, P.W. - Gutiérrez, V.F. - Castañeda, X.: Demographic Profile of Mexican Immigrants in the United States, UCLA Center for Health Policy Research, 2005, online text (http://www.healthpolicy.ucla.edu/pubs/files/2005cmhi_demo_profile.pdf)

39

8. PŘÍLOHY Příloha č.1 obrázek č. 1: Velikost populace nenarozené v USA a její procentuální vyjádření vzhledem k celkové americké populaci mezi lety 1850 až 2006 Legenda: Graf znázorňuje kolik procent celkové populace tvořili lidé nenarození v USA (tmavě modrá) a kolik jich bylo (v milionech, světle modrá) mezi lety 1850-2006

Velikost populace nenarozené v USA a její procentuální vyjádření vzhledem k celkové americké populaci mezi lety 1850 až 2006

Zdroj: Migration Policy Institute. 2007

40

obrázek č. 2: Národnostní složení cizinců v USA v roce 1970, 1980, 1990 a 2000

Legenda: Proměny národnostního složení cizinců v USA v roce 1970, 1980, 1990 a 2000

41

Ten Source Countries with the Largest Populations in the United States as Percentages of the Total Foreign-Born Population: 2000

Zdroj: Migration Policy Institute, 2007

42

obrázek č. 3: Procentuální vyjádření mexických imigrantů z celkové populace jednotlivých států v USA v roce 2000

Zdroj: Migration Policy Institute

43

Příloha č.2 obrázek č. 1: Procentuální vyjádření jednotlivých národností imigrantů v USA v roce 2006

Procentuální vyjádření jednotlivých národností imigrantů v USA v roce 2006

Zdroj: Migration Policy Institute, 2007

44

obrázek č. 2: Mexičané jako procentuální vyjádření celkové cizinecké populace jednotlivých amerických států v roce 2006

Zdroj: Migration Policy Institute.

45

Příloha č. 3 Mexické státy, ze kterých nejčastěji Mexičané, sídlící ve Spojených státech amerických, v roce 2003 pocházeli.

Zdroj: Migration Policy Institute

46

Příloha č. 4 obrázek č. 1: Mapa 21 sektorů americké pohraniční hlídky (Border Patrol) Mapa 21 sektorů americké pohraniční hlídky (Border Patrol)

Zdroj: US Customs and Border Protection, Performance and Annuals Report, FY 2004. Mapa připravena Migration Policy Institute

obrázek č. 2: Zatčení pohraniční hlídkou dle sektorů v roce 2005 Zatčení pohraniční hlídkou dle sektorů v roce 2005

Zdroj: US Department of Homeland Security, Yearbook of Immigration Statistics, Enforcement, 2005.

47

obrázek č. 3 : Počet zadržených imigrantů v roce 2003 a 2005 Počet zadržených imigrantů v roce 2003 a 2005

2003

2005

Celkové číslo zadržení

231,500

237,667

Průměrné číslo zadržení na 1 den

21,133

19,619

Procento zadržení dle národnosti na nejméně 24 hodin Mexiko

22%

24%

Honduras

7%

9%

Guatemala

6%

8%

El Salvador

7%

8%

Kuba

8%

5%

Čínská lidová republika

5%

4%

Brazílie

3%

3%

Dominikánská republika

3%

3%

Haiti

4%

3%

Jamaika

3%

3%

Zdroj: US Department of Homeland Security, Yearbook of Immigration Statistics, 2003 and 2005.

48