Almanach 14. ročníku soutěže v recitaci pro děti z mateřské školy a žáků 1. stupně Veselá básnička VESELÁ BÁSNIČKA 2015

Almanach 14. ročníku soutěže v recitaci pro děti z mateřské školy a žáků 1. stupně Veselá básnička

VESELÁ BÁSNIČKA 2015


Obsah Školní kolo recitační soutěže Veselá básnička .................................................................... 3 Výsledky v jednotlivých kategoriích ........................................................................................ 4

Meziškolní kolo recitační soutěže Veselá básnička ............................................................. 7 Výsledky v jednotlivých kategoriích ........................................................................................ 8

Almanach básní ............................................................................................................... 11


Školní kolo recitační soutěže Veselá básnička 10. března 2015 Ve úterý 10. března praskala obřadní síň v Rožďalovicích doslova ve švech. Probíhala tu tradiční kulturní událost spojená s recitací básní nazvaná Veselá básnička. Děti z mateřské školky a žáci prvního stupně soutěžili v šesti věkových kategoriích. Letos se sešlo celkem 62 soutěžících. Vystoupení dětí byla zajímavá a poutavá, občas se projevila tréma, ale není divu. Předstoupit před tak velké publikum, přednést text a nezapomenout slova, to chce talent a odvahu. Vystoupení dětí hodnotily celkem dvě poroty, odborná a žákovská. V odborné porotě rozhodovali Mgr. Jana Červenková, Mgr. Roman Kotlář a Mgr. Markéta Drobečková. Žákovská porota pracovala ve složení Kateřina Hůlková (8. tř.), Šárka Švarcová (8. tř.) a Denisa Dušková (9. tř.). V každé kategorii byli vyhlášeni tři nejlepší recitátoři. Dále porota vybrala celkem 12 soutěžících, kteří postoupili do meziškolního kola. Mgr. Markéta Drobečková

Ceny pro vítěze byly nachystány.

Žáci netrpělivě očekávali začátek soutěže.

Odborná i žákovská porota byly připraveny vybrat ty nejlepší recitátory.

3


Výsledky v jednotlivých kategoriích Na dalších stránkách bychom rádi zveřejnili výsledky školního kola v jednotlivých kategoriích. K výsledkům jsme pochopitelně přidali i fotografie vítězů tohoto kola. Velká gratulace za to, že se své básničky naučili a nebáli se vystoupit před tak velkým publikem, ovšem patří všem, kteří se soutěže zúčastnili.

odborná porota žákovská porota

1. kategorie – mateřská škola 1. místo 2. místo Barbora Nováková Karolína Líbalová Barbora Nováková Viktorie Veselá

4

3. místo Nela Blažková Matěj Čížkovský



2. kategorie – 1. třída 1. místo 2. místo Vlastimil Kunc Štěpán Michálka Vlastimil Kunc Amálka Malá

3. místo Amálka Malá Veronika Skurková

3. kategorie – 2. třída odborná porota žákovská porota

1. místo Andrea Truhlářová Ester Kašparová

2. místo Štěpán Taneček Denisa Havlíková

3. místo Matěj Vyšata Matěj Vyšata

4. kategorie – 3. třída odborná porota žákovská porota

1. místo Katsiaryna Udanouskaja Katsiaryna Udanouskaja

5

2. místo Tereza Hojsáková

3. místo Miloslav Mráček

Tereza Hojsáková

Eliška Burdová



5. kategorie – 4. třída 1. místo 2. místo Vojtěch Vacek Adam Tříska Adam Tříska Tomáš Zvěřina


6. kategorie – 5. třída 1. místo 2. místo Michaela Blechová Kateřina Lhotáková Michaela Blechová Kateřina Lhotáková

Na závěr několik momentek ze školního kola

6

3. místo Alex Truhlář Veronika Hospodková

3. místo Dominik Remar Jakub Holec


Meziškolní kolo recitační soutěže Veselá básnička 11. března 2015 Na školní kolo Veselé básničky navazovalo druhé kolo této recitační soutěže. Ve středu 11. března zasedly v prostorách jazykové učebny opět dvě poroty, aby si vyslechly recitátory ze šesti škol. Kromě rožďalovických žáků se soutěže zúčastnily i Dymokury, Dětenice, Běchary, Křinec a Kopidlno. Žákovská porota byla složena ze zástupců Žákovského parlamentu a z žáků, kteří se přepravovali na řečnickou soutěž Young Demosthenes – předsedkyní poroty byla Denisa Dušková (9. třída), asistovala jí Kateřina Hůlková (8. třída) a Šárka Švarcová (8. třída). Odborná porota byla složena z pedagogů z Rožďalovic, Dětenic a Kopidlna. V meziškolním kole zazněly nejen klasické básničky z pera Jiřího Žáčka, Miloše Kratochvíla nebo Františka Hrubína, ale také méně známé od Jana Čarka, Jaroslava Seiferta a Václava Bláhy.

Na vítěze čekaly hodnotné ceny

Zástupci naší školy ve všech kategoriích

Žákovská porota

Odborná porota

Uvítání pana ředitele Romana Kotláře

7


Výsledky v jednotlivých kategoriích Úkolem obou porot bylo vybrat tři nejlepší recitátory z kategorií mateřská škol a 1. až 5. třída. Ve výsledkové tabulce je v závorce uvedena zkratka školy, kterou žák navštěvuje. Všem gratulujeme.


1. kategorie – mateřská škola 1. místo 2. místo Anna Aubrechtová (Dě) Denisa Iszworová (Dě) Barbora Nováková Denisa Iszworová (Rož) (Dě)

odborná porota

2. kategorie – 1. třída 1. místo 2. místo Adam Kosina (Kop) Vlastimil Kunc (Rož)

žákovská porota

Vlastimil Kunc (Rož)

Viktorie Hudcová (Bě)

8

3. místo Barbora Nováková (Rož) Anna Aubrechtová (Dě)

3. místo Tereza Iszworová (Dě) Adam Kosina (Kop)




3. kategorie – 2. třída 1. místo 2. místo Veronika Kvapilová (Dě) Marie Homérové (Dě) Marie Vítová (Kop) Tereza Nechánská (Dy)

4. kategorie – 3. třída 1. místo 2. místo Filip Fabián (Dy) Lucie Ollé (Dy) Kateřina Udanouskaja (Rož)

Barbora Červinková (Kop)

9

3. místo Marie Vítová (Kop) Jan Čuřík (Kř)

3. místo Tereza Hojsáková (Rož) Lucie Ollé (Dy)


odborná porota

5. kategorie – 4. třída 1. místo 2. místo Antonie Burčáková (Dě) Tomáš Urbánek (Dě)

žákovská porota

Tomáš Urbánek (Dě)


Adam Tříska (Rož)

6. kategorie – 5. třída 1. místo 2. místo Kristýna Kosinová (Kop) Jiří Havel (Kř) Kristýna Kosinová (Kop) Nela Nekovaříková (Kop)

3. místo Veronika Hospodková (Rož) Zdenka Rychterová (Dy)

3. místo Lukáš Petrtýl (Dě) Lukáš Petrtýl (Dě)

Na závěr Vám přinášíme několik momentek z meziškolního kola

10


Almanach básní V letošním Almanachu Vám přinášíme nejen básně, které zazněly ve školním, ale také v mimoškolním kole. Vrtulníky na výletě Jiří Žáček

Sysel Emanuel Frynta

Letí lehce jako vážky, přenesou se přes překážky. Letí spolu na výlet, sláva, nazdar, šťastný let!

Přinesli jsme domů sysla, ale on tak trochu sislá. Má ten zatracený zvyk, ze si slape na jazyk.

A co všechno vidí dole! Města, řeky, lesy, pole, Auta, vlaky, stádo krav, které bučí na pozdrav.

Strejda Béďa, jak ho slyšel, povídá mu: „Ty jši šyšel? Čopak ši to ža šyšla? Šprávný šyšel nešišlá.“

Pak se snesou na palouku, Říkají si: „Ty můj brouku!“ Když se k sobě přitulí, Vrtí přitom vrtulí.

Ospalá opička Jiří Slíva Opičáci mají práci, polévají opičku, ta však není k probuzení, zaspala i rozcvičku.

Zapomnětlivá veverka Jindřich Balík Veverka se mlsně hladí po bříšku: sedí v mechu u hromady oříšků. Jeden, dva, tři, čtyři , pět…, kdopak mně ten šestý sněd?

Nešla ani na snídani, nechce slyšet živáčka. To má z toho, že je noční televizní divačka.

Ach, má hlava děravá, oči k nebi zvedla – vždyť já jsem ten oříšek sama ráno snědla!

11


Kočičí dům Jiří Havel To jsou rány! BUM! BUM! BUM! Kočka staví velký dům. Nevíte kde? Vedle stromu. Že nevíte ani komu? Přece koťatům. BUM! A BUM! A BUM!

Rozhovor Jaroslav Seifert Kde bydlí víla? Asi v mechu, celou noc tančí bez oddechu, pak věneček si odstrojí a ustele si pod chvojí.

V prvním patře budou bílá, v druhém patře strakatá a ve třetím budou bydlet všechna černá koťata. Ve sklepě už stojí sprcha na tlapičky od bláta.

A co má k jídlu? Místo kávy do hrníčku si sbírá z trávy třpytivé rosné krůpěje a ráno si je ohřeje.

BUM! A BUM! A BUM! A už stojí dům. Nad vchodem je zlatý zvonek, a ten hlásí do všech stran: PEJSKŮM JE VSTUP ZAKÁZÁN!

A to jí stačí? Stačí asi, je živa jenom z vůně, z krásy a na svůj usměvavý ret dá lupen růže, který slét.

Zato myšky, jaký div, mohou vstoupit kdykoliv.

A viděl jsi jí? Jenom v šeru, větřík hrál jak na cinteru. Myslel jsem, někdo neznamý, a lampa ve tmě zhasla mi.

Ohryzaná básnička Jiří Žáček

A byla hezká? Jistě byla. Je hezká každá, když je víla. A druhého dne jsem tam zdvih pár kvítečků už povadlých.

Když se myši probudily, kručelo jim v bříšku, ale doma objevily jenom tuhle knížku. Že jim tuze vytrávilo ze zimního spánku, v cukuletu ohryzaly skoro celou stránku. Ach vy žrouti – já vám za to píšu z mravů pětku. Knížky jsou tu k prohlížení, knížky nejsou k snědku! 12


Zimní láska Karel Benetka

Neříkejte teleti Pavel Žiška

Hopsa ,hejsa,cinky linky, byly zimní prázdniny. Sněhulák se zamiloval do ovocné zmrzliny.

Neříkejte teleti, kolik je dvě na třetí. Neučte ho odmocniny, pro něj jsou to voloviny, stejně jako mocniny, nikdy neví co s nimi.

Sliboval jí hory doly, Rozpálil l se do běla, chtěl si ji vzít za manželku, ona ho však nechtěla.

Nač teleti vědění, násobilka, dělení. Na dělence, dělitele, tele kouká jako tele. Teleti nic neříká, algebra či matika.

Sliboval ji věčnou lásku, přemlouval jí ze všech sil, chvíli tál a chvíli plakal, až se celý rozpustil. Ona byla necitlivá, zlá a chladná jako led. Dal jsem si jí do kournoutu, za trest jsem jí celou sněd.

Kdo chce míti vzdělance, z telete – je bez šance. Pro učení nemá vlohy, Nespočítá vlastní nohy, zvládne jenom bučení a to i bez učení.

Rytířův duch Jana Ruthová

Proto, chlapci, děvčata, nechte v klidu telata. Co tele ví – to mu stačí, vzdělávejte sebe radši, s vědomostmi telete těžko někam dojdete

Půlnoc bije v hradní věži, sýček houká, chlup se ježí. Vítr skučí, kvílí duje: duch z obrazu vystupuje. Nebohý rytíř zakletý, za své činy byl prokletý. duch škobrtá po cimbuří, vzdychá, heká, potom zuří: „Nebaví mě hradem courat, raději ho měli zbourat. Přes tři sta let sem tam chodit… Kdo mě přijde vysvobodit?“ Kohout třikrát zakokrhal, měsíc na nebi se schovalVytratil se duch, zbyl po něm jen puch.

Neříkejte teleti, kolik je dvě na třetí. Z každé školy, jakékoli, tele stejně vyletí.

13


Ztracená teta Miloš Kratochvíl

Muzeum Jan Vodňanský

Nikdo tak rád necestuje jako teta Alžběta každou chvíli sbalí kufr a vyrazí do světa.

Stojí, stojí v mlze dům, Jmenuje se muzeum. Vrátného tam kvečeru Straší kostry ještěrů.

V neděli nám oznámila, že vyráží na sever, včera volá: „Stal se malér! Asi jsem si spletla směr“.

Mamut a s ním mamutě provází ho na kutě, i když jsou jen vycpaní pro pány a pro paní, Pro učené dědy.

Říkala, že místo sněhu je tam poušť a velbloudi, má strach, i když neví, kde je, Že ještě víc zabloudí.

Stojí, stojí v mlze dům, Jmenuje se muzeum. V něm je plno zvířátek, památek a vědy.

Hned nám ale vysvětlila, Proč to takhle dopadlo: „Nechala jsem doma brýle a spletla si letadlo. Až se jaro vrátí Josef Václav Sládek

Brýle leží na kredenci, rychle mi je pošlete a přibalte letní šaty, snad je někde najdete“.

Až se jaro vrátí, Ó, to bude ráj, Zelenat se bude celý širý kraj.

Našli jsme šaty i brýle, tím však končí naděje. Kam je máme tetě poslat, když sama neví, kde je?

Slunce bude hřáti, větřík teple dout, potok bude hučet, zproštěn zimních pout. Luka budou vonět, stromy budou vést, a skřivánek vzhůru do nebe se nést. Rozletí se vzhůru až v oblačnou říš, -a naše srdéčka vzlétnou ještě výš!

14


Rudovousek Josef Václav Sládek Náš kocourek, rudovousek, vyvedl nám pěkný kousek, ano, vyvedl kus! Náš kocourek, rudovousek, nesněd nám jen husy kousek, on sněd celou hus!

Kocour a pes Josef Václav Sládek

Náš kocourek, rozmrzelý sněd jen husu, nechal zel, to mu bylo mdlé, když jsme se to dozvěděli, náš kocourek, vždycky bdělý, věděl, že je zle.

Kocour krásné vousy měl, pes mu je až záviděl, v jednom domě spolu žili, od mladosti druhy byli, jenom když si kroutil knír, hleděl kocour jako výr.

Věděl, že je nebezpečí, že as husa byla něčí, a on, nezván, host. Hned pomyslil na zaječí, na cestu však mezi řečí poslední vzal kost.

Hněvně trochu, pyšně víc, „Milý bráchu, nemáš nic!“ A přec nevážíš si dosti mojí vzácné společnosti, jen s mým knírem-to se vtip, pochodil bys v světě líp.“ Přišel požár,-blaženě ležel kocour na seně, až mu oheň kůži sžehnul, pes už dávno na dvůr vběhnul. Děl, když kocoura tam stíh: „Tys měl knír- a já měl čich!“

Jiřička Jan Čarek Jednou zrána probudím se: Kdo je to na naší římse? Kdo tam sedí? – Maličká sněhobílá jiřička. Ale kde má hlavičku? Mezi křídly v peříčku. Asi spinká, asi spinká jako v háji konvalinka. Přiletěly tři jiřičky, tři jiřičky, tři sestřičky, štěbetaly, za chvíli jiřičku mou vzbudily. Odletěla – nevím kam, stále na ni vzpomínám. 15


A když vosa papírnice zavírala krám, přišly lysky pro notýsky, přišly alky pro obálky, přišel tapír, že chce papír, přišel špaček, že chce sáček, přišly mušky, chtěly tužky, přišly včelky pro pastelky, přišla kočka pro ubrousky, že si musí utřít fousky: "Máš je voso?" "Mám, ale neprodám. Táta čeká na večeři, musím zavřít krám."

Vosa papírnice Ljuba Štíplová Měla vosa papírnice papírnický krám. Přišly mušky, chtěly tužky. Přišly včelky pro pastelky. Přišla kočka pro ubrousky, že si musí utřít fousky: "Máš je voso?" "Mám. Všeho plný krám." Sotva vosa papírnice otevřela krám, přišel tapír, že chce papír, přišel špaček, že chce sáček, přišly mušky, chtěly tužky, přišly včelky pro pastelky, přišla kočka pro ubrousky, že si musí utřít fousky: "Máš je voso?" "Mám. Všeho plný krám."

Kotě a sluníčko Václav Bláha/Miloš Veselý Hrálo si koťátko na trávníčku, sahalo pacičkou po sluníčku. Sluníčko upletlo zlatý pásek, chytilo koťátko za ocásek. Dnes už tě nepustím, malý smíšku! Zlato ti nasypu do kožíšku. Že mě nepustíš? Moje tlapky, uvidíš, skrývají ostré drápky. Leklo se sluníčko, za mrak běží, koťátko výstražně kníry ježí. Chlubí se houseti: Milý brachu, sluníčko přede mnou prchá v strachu. Sotva to dořekne, darebaček, sluníčko chystá už nový háček. Koťátko za ouško pevně chytí: Už tě mám, už tě mám ve své síti. 16


Co se stalo v Kotěhůrkách Jiří V. Svoboda

Myška a makovice Jan Hostáň

Ještě jednou mžůrky, mžůrky a do hajan, Kotěhůrky!

Ve sněhové metelici našla myška makovici, pískla radostí: „Jistě, že ta makovice zrníček má na tisíce! Teď mě pohostí!“

Všechny kočky z hor i z hůrek z vesniček i měst sjedou se do Kotěhůrek zítra na svůj sjezd.

Kousla shůry, kousla zdůli, makovici zoubky půlí, vtom slyš odspodu: „Hoří, hoří, vstaňte, hoří! Někdo nám tu zvenku boří naši hospodu!“

A než sežvýká pět kůrek pejsek Turek z Kotěhůrek, začne ten kočičí sjezd; pejsek moc by tam chtěl vlézt. Ale kočky - delegátky honem ženou pejska zpátky. - Když neumíš mňoukat, co tu chceš? Jen koukat?

Muška lezla z makovice, za ní můrka, krasavice, brouček jako plyš, komár s tečkou na zadečku, za ním sedm mravenečků, všichni prosí myš:

- Haf, haf, haf, haf, haf, haf, zaštěkám vám na pozdrav. Budu u vás jako host, k svačině mi dáte kost a k obědu kotletu.

„Nebourej nám naši vilku! Chcem si pospat ještě chvilku, vždyť je venku mráz! Tak se nám tu krásně spinká! Až rozkvete fialinka, rozejdem se zas.“

- Vidíte ho, popletu! Čí, čí, čí, čí, čí, čí, čí je to sjezd?

Myška se jim klaní k zemi: „Ach, přátelé, promiňte mi, já jsem měla hlad! Nejsem žádná loupežnice! Jen račte zas do ložnice, jen račte dál spát!“

Kočičí! Pejsek Turek z Kotěhůrek není přece kočka, na psí sjezd si počká. Na psím sjezdu bude psina, a ne žádná kočičina.

17


Lenoch Leží lenoch na polštáři leží – dobře se mu daří. Leží dnes, jak ležel včera od rána až do večera.

Raději si lehnu a ani se nehnu. Co říkáte? Do školky? Že tam poznám celý svět? Áááááúúúú budu o tom přemýšlet.

Leží lenoch v peřinách, sem tam hlavu zvedne, z pohybu má lenoch strach, jen občas si sedne.

Hora Říp Jaroslav Seifert Viděl jsem hory plné ledu, však zpívat o nich nedovedu.

Jé, lenochu, ty se máš, celý den nic neděláš. Že nedělám? To je omyl, vážení, být lenochem je umění.

Jiskřily dálky nad hlavami jak bledě modré drahokamy.

Mýlíte se moji milí, jen se zkuste dívat chvíli.

Jímala závrať při pohledu, zpívat však o nich nedovedu.

Na bok převalím se sám, chléb si do úst podávám, dlouho žvýkám žvýkačku, šklebívám se na Kačku, jazyk ukazuji všem, bonbon cucám s úsměvem, poškrábu se na zádech, umím zatajit i dech, knoflík utrhnu si lehce, jenom vstávat se mi nechce.

Když ale vidím na obzoru uprostřed kraje nízkou horu, na nebi mráček běloskvoucí - přestane srdce chvíli tlouci. Oblaka letí v klasech zralých a koně dupou po maštalích. V panácích jsou už všude snopy a svatý Jiří zvedá kopí,

Chtěl jsem zalít květiny, voda je však daleko, a tak jsem v tom bez viny. Chtěl jsem krmit křečka, je však vedle v pokoji a snad tam nějak přečká.

aby je vrazil ve chřtán dračí, a motýl spěchá po bodláčí; a jako krůpěj na prstenu třpytí se drobná kvítka rmenu.

Chtěl jsem vlasy učesat, hřeben je však v koupelně to bych, jejda, musel vstát! Hlava by mě bolela, byl bych zničen docela!

Tu nemohu se vynadívat a všechno ve mně začne zpívat, zpívat i plakat. Maminko má, jak je to hezké u nás doma!

Kdo celý den pospává, na toho jde únava.

18

Almanach 14. ročníku soutěže v recitaci pro děti z mateřské školy a žáků 1. stupně Veselá básnička VESELÁ BÁSNIČKA 2015

Recommend Documents