Almanach. 4.ročníku soutěže v recitaci pro žáky 1.stupně základní školy. Sestavila Mgr. Nina Dyčenková Grafickou úpravu navrhl Mgr

Veselá básnička

A lmanach 4.ročníku soutěže v recitaci pro žáky 1.stupně základní školy

Sestavila Mgr. Nina Dyčenková Grafickou úpravu navrhl Mgr. Roman Kotlář Rožďalovice 16.března 2005

Obsah 1. Úvod ………………………………………………………………………………………….. 2. Školní kolo – komise a celkové výsledky ……………………………………………………. 3. Školní kolo – kategorie 1.třídy ……………………………………………………………….. 4. Školní kolo – kategorie 2.třídy ……………………………………………………………….. 5. Školní kolo – kategorie 3.třídy ……………………………………………………………….. 6. Školní kolo – kategorie 4.třídy ……………………………………………………………….. 7. Školní kolo – kategorie 5.třídy ……………………………………………………………….. 8. Meziškolní kolo – komise a celkové výsledky ………………………………………………. 9. Meziškolní kolo – kategorie 1.třídy …………………………………………………………... 10. Meziškolní kolo – kategorie 2.třídy …………………………………………………………... 11. Meziškolní kolo – kategorie 3.třídy …………………………………………………………... 12. Meziškolní kolo – kategorie 4.třídy …………………………………………………………... 13. Meziškolní kolo – kategorie 5.třídy …………………………………………………………... 14. Fotogalerie zúčastněných ……………………………………………………………………...

strana 2

Strana 3 4-5 6-7 7-8 8-10 10-12 12-13 14-16 17-18 18-19 20-22 22-23 24-27 28-29

„Každá

báseň chce být lahví s poselstvím, vhozenou do oceánu času i lidí. Nezáleží na tom, kolik jich tam vhodíme, stačí, aby byla vylovena jedna a poselství v ní uložené rozradostnilo třeba jen jediné srdce.“ F. Halas.

strana 3

Školní kolo recitační soutěže Veselá básnička 23. února 2005

Členové komise – Václava Vinecká Petra Simůnková Eva Kubálková ( žákyně 7.třídy) Klára Vebersíková (žákyně 9.třídy) Petr Škoda (žák 7.třídy)

strana 4

Kategorie 1. třídy: 1.místo 2.místo 3.místo -

neuděleno Senohrábek Michal Sokol Milan Krupka Milan


neuděleno Antošová Anna Nováková Monika

Kategorie 3. třídy: 1.místo 2.místo 3.místo

Gušlbauerová Veronika Procházková Lucie Benešová Barbora Stránský David


Meluzín Zdeněk Berková Dominika Burdová Nikola Švarcová Veronika


neuděleno Fadrhoncová Markéta Veselý Marek Antošová Lucie

strana 5

Kategorie 1.třídy 2.místo - Senohrábek Michal

Kategorie 1.třídy 3.místo - Sokol Milan

Miluše Vítečková Meluzína

Miloš Kratochvíl Padání

Vlezla si k nám do komína jedna malá meluzína, to je vám ale pořádek. Teď si tam dáma klidně zpívá a nechce se jí nazpátek. V komíně to hučí, kvílí, bydlí tam už pěknou chvíli. My ji ale vyženem, tak už honem, vyleť ven!

Koukám se, jak padá sníh, tiše, ladně, jemně……….. Ale já když upadnu, tak se chvěje země. Sníh asi pád nebolí, což je pro mě k zlosti, protože já po pádu cítím všechny kosti. Co se týká padání, mám přednost jen jednu: sníh po pádu nevstane, ale já se zvednu.

strana 6

Kategorie 1.třídy 3.místo – Krupka Milan

Kategorie 2.třídy 2.místo – Antošová Anna

Miloš Kratochvíl Až já budu velký

Waldemar Toman Vosa

Až já budu velký, budu chytat lelky jako můj strýc Jiří, co už chytil čtyři.

Malá vosa chodí bosa, nemá chudák na boty. Vlastně má jen jednu botu, stěžuje si na drahotu, od minulé soboty.

Na kanape lehnu, tělem ani nehnu, aby se mě lelek ani trochu nelek.

Dočetla se totiž v tisku, že nějaký doktor z Písku prostudoval knížek stohy, změřil vosám všechny nohy, a pak vydal zvěst: „Vosa má noh šest!“ Vosa pláče do pekáče: „Neviděl tu bídu svět !“ Nehleděla na drahotu, šetřila si na tu botu, teď jich musí koupit pět.

strana 7

Kategorie 2.třídy 3.místo – Nováková Monika

Kategorie 3.třídy 1.místo – Gušlbauerová Veronika

Waldemar Toman Lžíce

Miloš Kratochvíl Křivda

Jedna tuze malá lžíce má to domů pěkný kus. Vykřičet si může plíce, neslyšel ji autobus.

Při každé hodině psaní učitelka zabouří: „Mě z tebe snad něco ranní! Líp škrábou i kocouři!“

Tedy řidič, račte chápat. Marně na něj huláká. A tak dostala ten nápad, že si stopne žabáka.

A pak při hodině čtení: „Co je tohle za přednes? Rozumět ti skoro není – štěkáš mi tu jako pes!“

„Lžíce přece není štika,“ žabák na ni kuňk. Spadla lžička do rybníka, udělala žbluňk.

Ty křivdy jí neprominu. Že je vedle s názorem, pozná, až jí na hodinu pošlu Micku s Azorem.

strana 8

Kategorie 3.třídy 2.místo – Procházková Lucie

Kategorie 3.třídy 2.místo – Benešová Barbora

Gianni Rodari Tečka

Miloš Kratochvíl Není nad čepici

Byla jednou jedna tečka, malá, tučná, důležitá: „Se mnou se vše uzavírátečka - a je konec světa!“

Nechci chodit do školy, hloupost vůbec nebolí, ale dost často se stává, že z učení bolí hlava!

Slova začla nahlas bručet: „Kdo to slyšel, konec světa?! Tečkou, co svět světem stojí, končívala vždy jen věta.“

Když do ní cpeš vědomosti, prasknou ti lebeční kosti, a jak se ti zvětší kštice, nevejdeš se do čepice.

Knížka plná slov už měla plné zuby téhle hádky. Zavřela se, a svět kráčel dál svou cestou mezi řádky.

Nenuťte mě do vzdělání! Čepice mnohem líp chrání, když mrzne a padá sníh, než nějaká moudrost z knih.

strana 9

Kategorie 3.třídy 3.místo – Stránský David

Kategorie 4.třídy 1.místo – Meluzín Zdeněk

Miloš Kratochvíl Hrdina


Musím zlobit, i když nechci, a učit se nebudu, potřebuju dostat lekci, pár tvrdých ran osudu.


Takhle je to v každém filmu: ten, kterého zmlátí, každému, kdo ublíží mu, v konci všechno vrátí.


„Neplač, mami, šetři slzy, nerozmáčej lino, možná pro mne bude brzy brečet celé kino.“


strana 10

Kategorie 4.třídy 2.místo – Berkyová Dominika

Kategorie 4.třídy 3.místo – Švarcová Veronika

Miloš Kratochvíl Domluva

Agníja Bartová Ivánek se chlubí

Sestra Lída není hloupá, ale často lajdačí. „Holka, uč se aspoň trošku, jenom talent nestačí. Mohla bys být nejchytřejší v celé naší třídě!“ Takhle paní učitelka domlouvala Lídě.

Chlubí se náš Ivánek. Nikdo netuší to, jak si umí Ivánek vytahovat triko. Slabikář znám nazpaměť do poslední tečky! Nevím, co je známka 5, Já mám samé 111.

Na tohleto nabádání Lída skromně pronesla: „To ne, paní učitelko. To vy byste nesnesla.“

Dej si pozor, Ivane, triko se ti vytáhne. Mlč a uč se trochu, vždyť máš 33, hochu!

strana 11

Kategorie 4.třídy 3.místo – Burdová Nikola

Kategorie 5.třídy 2.místo – Fadrhoncová Markéta


S. Michalkov Azor


Ve světnici uzamčené zlobilo se malé štěně: To tak! Hlídat celý dům proti zlodějům. Říkali mu Azor. Mělo dávat pozor, ale samo bez dozoru, nemělo se na pozoru.


Azor, pejsek chundelatý rozškubal všem pannám šaty, kohoutkovi vytrh peří, poškrábal rám nových dveří. Kanárka zahnal za roletu, pod šatník černou kočku Bětu, vlez do pantoflí prastrýce a shodil koflík z police. Ve džbánu hledal ochranu, v uhláku lovil myšku a pak si směle do postele zalez jak do pelíšku. Světnice byla samé uhlí. Dlouho jsme psa i postel drhli. Zanic na světě malé štěně nenechte doma uzamčené. strana 12

Kategorie 5.třídy 3.místo – Veselý Marek

Kategorie 5.třídy 3.místo – Antošová Lucie

Jiří Žáček Báchorka o nosu

Zdeněk Kriebel Ptám se, ptám se, pampeliško

Haló, děti, všechny sem! - Utíkal pán za nosem, běžel rovně, do zatáček, ztrácel klobouk, vlál mu fráček. Honil nos už dlouhou chvíli, mával síťkou na motýly. Už si myslel, že nos chytí, přišije ho pevnou nití mezi oči, jak se sluší… Nos to ovšem dobře tuší, proto běží, nemešká - Tak se honí dodneška.

Už si vrabci koupou bříško, už se káča točí, kde jsi byla, pampeliško, od čeho máš oči? Od slunce, od zlata! Jak jsem se tam zahleděla, hned jsme byla zlatá celá jako housata. Pampelišky, povězte mi, podruhé se ptám: Čím otvírá slunko zemi, kudy pouští jaro k nám? Žežulky si povídají, že jsou vrátka v jednom háji, ke vrátkům je zlatý klíč. Petr-petr-petrkíč.

strana 13

Meziškolní kolo recitační soutěže Veselá básnička 16. března 2005 Účastníci: Masarykova ZŠ Dymokury ZŠ Libáň ZŠ Loučeň ZŠ G.A.Lindnera Rožďalovice

Členové poroty: Václava Vinecká (ZŠ Rožďalovice) Eva Chárová (ZŠ Dymokury) Luděk Krpata ( ZŠ Loučeň) Monika Hálová (ZŠ Libáň) strana 14

Mgr. Jana Hladíková při přípravě dárků pro účastníky soutěže.

Mgr. Roman Kotlář – ředitel pořádající školy při přivítání soutěžících a jejich pedagogického doprovodu.

Záběr do publika při posledních chvilkách napětí před zahájením soutěže. strana 15

Kategorie 1. třídy: 1.místo Tomáš Oktábec - ZŠ Dymokury 2.místo Libor Pletka - ZŠ Rožďalovice 3.místo Michal Senohrábek - ZŠ Rožďalovice

Kategorie 2. třídy: 1.místo Lucie Čakrdová - ZŠ Libáň 2.místo Monika Nováková - ZŠ Rožďalovice 3.místo Kristýna Grofová - ZŠ Loučeň

Kategorie 3. třídy: 1.místo Štěpánka Kopřivová - ZŠ Loučeň 2.místo Jiří Šimůnek - ZŠ Dymokury Veronika Gušlbauerová - ZŠ Rožďalovice 3.místo Vít Stránský - ZŠ Libáň David Stránský - ZŠ Rožďalovice

Kategorie 4. třídy: 1.místo Alena Renčová - ZŠ Loučeň 2.místo Šárka Havířová - ZŠ Libáň 3.místo Nikola Burdová - ZŠ Rožďalovice

Kategorie 5. třídy: 1.místo Karolína Klárová - ZŠ Libáň 2.místo Nikola Ryklová - ZŠ Libáň Hana Pávová - ZŠ Libáň 3.místo Jakub Štěpán - ZŠ Loučeň

strana 16

Kategorie 1.třídy 1.místo Tomáš Oktábec (ZŠ Dymokury)

Kategorie 1.třída 2.místo Libor Pletka (ZŠ Rožďalovice)

Čertík

Miloš Kratochvíl Prvňáček

V začouzené světnici jednou takhle večer narodil se čertici kluk, co pořad brečel.

Já nejsem taška s nožičkama ani hlas školní lavice, to jenom ještě nejsem vidět ve třídě přes učebnice.

Šťastná máma dítě hladí, něco jí však stále vadí. Divně hošík naříká, nechce dudlík od mlíka.

Až se naučím o písmenkách, kolik má které zatáček, tak všem napíšu, že jsem školák, i když teprve prvňáček

Natřepala peřinku, zastrčila ocásek, prozradím vám novinku: „Tajně mlsal klobásek.“

strana 17

Kategorie 1.třídy 3.místo Michal Senohrábek (ZŠ Rožďalovice)

Kategorie 2. třídy 1.místo Lucie Čakrdová (ZŠ Libáň)

Miluše Vítečková Meluzína

Malá zlatá rybka

Vlezla si k nám do komína jedna malá meluzína, to je vám ale pořádek. Teď si tam dáma klidně zpívá a nechce se jí nazpátek. V komíně to hučí, kvílí, bydlí tam už pěknou chvíli. My ji ale vyženem, tak už honem, vyleť ven.

Včera ráno na Berounce, kousek pod Třebání, chytil rybář zlatou rybku, co plní tři přání. „Ženo,“ jásal, „teď se splní naše touha věčná!“ „Zlatá je,“ rybářka vzdychla, „je však podměrečná.“ To vím taky,“ křikl rybář, „přestaň dělat zmatky! Jen ať se ta čudla snaží. Nepustím ji zpátky.“ A hned nutil rybku: „Dej mi jachtu, auto, vilu!“ Malá rybka má však v kouzlech poloviční sílu. Tak měl rybář půlku vily, která brzy spadla, místo jachty vratký kajak s jednou půlkou pádla, auto bez kol, bez motoru… Rybář vzteky šílí. Kdepak, štěstí podvodníka trvá jenom chvíli! strana 18

Kategorie 2.třídy 2.místo Monika Nováková (ZŠ Rožďalovice)

Kategorie 2.třídy 3.místo Kristýna Grofová (ZŠ Loučeň)

Waldemar Toman Lžíce

Jak se koupe vosa

Jedna tuze malá lžíce má to domů pěkný kus. Vykřičet si může plíce, neslyšel ji autobus.

Povídala vosa vose u hlemýždí lávky: „Vykoupu se v ranní rose, i když nemám plavky.“

Tedy řidič, račte chápat. Marně na něj huláká. A tak dostala ten nápad, že si stopne žabáka.

Hned se prudce vznesla k šípku a z pružného stonku udělala smělou šipku do modrého zvonku.

„Lžíce přece není štika,“ žabák na ni kuňk. Spadla lžička do rybníka, udělala žbluňk.

Ten pak bručel do večera: „Čert vem hloupou vosu! Vždyť mi zase, jako včera, vycákala rosu…“

strana 19

Kategorie 3.třídy 2.místo Jiří Šimůnek (ZŠ Dymokury)

Kategorie 3.třídy 1.místo Štěpánka Kopřivová (ZŠ Loučeň)

Vítězslav Nezval Pohádka Byl jeden král, byl starý, už netěšil ho svět. Netěšily ho dary. Ten král rád jedl med. Tak rád ho jedl z misky a strkal do něj nos, měl medu plné pysky a trůn měl plný vos. Když jedl med – trůn zářil když nejedl - trůn zhas. Ten král se šťastně tvářil a tak mu plynul čas.

Hokejista

Na jeho sladkém nose jenž svítil jako báň se zalíbilo vose i usedla si naň.

už se chystá. Obléká si bílé tričko, přes to tričko žluté tričko, přes to žluté modrý dres, už i do trenýrek vlez, připíná si první chránič, potom ještě druhý chránič, třetí, čtvrtý, také pátý, už je celý kulovatý, všude na něm vrže kůže, sotvaže se ohnout může, za velkého funění natáh boty s bruslemi, co jsou ostré jako nůž, potom jen ta přilba už, rukavice, hůl, a jede… Jak to jede na tom ledě? Bác, a leží. Bác, a zase. Leží v celé té své kráse. Je to s Mirkem, je to bledé. Má dres. Bruslit nedovede.

Ten král hrál na mandoru. Ach co jej napadlo důvěřovati tvoru, který má žihadlo. Když jednou setmělo se a začal padat sníh, král omluvil se vose a třikrát mocně kých. Ta vosa byla podlá, Ten nevděčný tvor zhrd! Ta vosa krále bodla. A král měl z toho smrt!

strana 20

Kategorie 3.třídy 2.místo Veronika Gušlbauerová (ZŠ Rožďalovice)

Kategorie 3.třídy 3.místo Vít Stránský (ZŠ Libáň)

Miloš Kratochvíl Křivda

Miloš Kratochvíl Co lidi vidí

Při každé hodině psaní učitelka zabouří: „Mě z tebe snad něco ranní! Líp škrábou i kocouři!“

Taky znáte ty děsné věty, když přijdou na návštěvu tety? „Jé, ten váš chlapec, na mou duši, to je fešák! Tomu to sluší!“ „Gratuluji, to máte prince! Nos po otci, smích po mamince…“ A tlusté tety do těch řečí dojetím hýkají a brečí.

A pak při hodině čtení: „Co je tohle za přednes? Rozumět ti skoro není – štěkáš mi tu jako pes!“

Když přestane to divadlo, najdu nejbližší zrcadlo a pátrám,co mi tak moc sluší. Pořad mám své odstálé uši, nos mám bachratý jako houba, jak se mi do něj trefil Kouba… Úsměv? Co se jim na něm líbí, když mi přední dva zuby chybí? Tak mám pocit, že spousta lidí buď lže, nebo špatně vidí.

Ty křivdy jí neprominu. Že je vedle s názorem, pozná, až jí na hodinu pošlu Micku s Azorem.

strana 21

Kategorie 3.třídy 3.místo David Stránský (ZŠ Rožd’alovice)

Kategorie 4.třídy 1.místo Alena Renčová (ZŠ Loučeň)


Vlasta Švejdová Naše štěně


Naše štěně jednou denně chodí hrozně zamyšleně. Starostí víc než dost. Kam si zahrabalo kost?


Naše štěně dvakrát denně tajně zkouší stojku v seně. Úspěchy však nemá žádné, vždycky jako hruška spadne.


Naše štěně stokrát denně dělá všechno obráceně. Proto děti žádný strach, když štěká fah fah fah!

strana 22

Kategorie 4.třídy 2.místo Šárka Havířová (ZŠ Libáň)

Kategorie 4.třídy 3.místo Nikola Burdová (ZŠ Rožd’alovice)

Jan Skácel Uspávanka s Popelčiným oříškem


Aby se ti dnes spalo lehce, povím ti něco o Popelce. Popíšu přesně její šaty, modré jako nebe bez záplaty.


Ty šaty našla zcela malá, když hrášek doma přebírala. Na misce ležel ořech bílý a v oříšku tom šaty byly.


Vyšité hebce stehem z křížků, aby se vešly do oříšku! Lehounké jako ráno jíní jsou vám ty šaty Popelčiny. Z babího léta, samé vlání, a mají zlaté krumplování. Jak vločka sněhu, nitka k nitce, dají se zahrát na flétničce. Jakmile vítr listí zvíří, odlétnou jako bílé chmýří. A Popelka zas opět znova, na staré místo šaty schová. Oříšek dál tu krásu skrývá dětem se o ní v noci snívá. strana 23

Kategorie 5.třídy 1.místo Karolína Klárová (ZŠ Libáň)

Jiří Žáček Hrnečku, vař!

Stalo se jednou v Dolní Hůrceanebo jinde? Kdo ví, snad… V chatrči za vsí u hřbitova bydlela s dcerou chudá vdova, a měly bídu, měly hlad.

Už je té kaše po kolena, už je té kaše do pasu. Jakpak jen byla tamta slova? Marně si láme hlavu vdova a stojí v němém úžasu.

Jednou šla dcera na jahody; v lese ji potkal stařeček. Dala mu najíst. On jí za to daroval - kdepak, žádné zlatokouzelný hrnek, hrneček.

Už se ta kaše valí dveřmi, už pod ní chatrč zmizela. Kaše se valí do vsi dolů, zmizelo pod ní stádo volů, je vidět jen věž kostela.

I když je prázdný, poruč směle: Hrnečku, vař! - a navaří. Stačí jen vyřknout zaklínadlo, tak aby slovo k slovu padlo, a pak se kouzlo podaří.

Už je té kaše celý kopec, už se ten kopec valí vpřed. Hrneček vaří celý žhavý. Jestli ho nikdo nezastaví, zavalí kaše celý svět!

Nechceš-li přijít do neštěstí, musíš znát ještě tohleto: Dřív nežli k jídlu zvedneš lžíci, odvolej kouzlo! Stačí říci: Hrnečku, dost! - a bude to.

Dcera se vrací večer domů. Co vidí? Nic než pohromu! Namísto cesty, vsi a sadu všude je kaše, vpředu, vzadu… A matka volá ze stromu:

Vzala si hrnek a šla domů a matce řekla zvesela: I kdyby to byl dárek z pekla, zažene hlad! A honem řekla: Hrnečku, vař! A viděla:

Když ráno vyšla dcera na trh, matka se plácla do čela: Dřív než se vrátí, umřu hlady! Však nejsem trdlo - vím si rady: Hrnečku, vař! A viděla:

Jémine, to je nadělení! Co dělat, svatá dobroto? A dcera vyřkla zaklínadlo, tak aby slovo k slovu padlo: Hrnečku,dost! A bylo to.

Hrneček se dal do vaření, byl hotov než bys řekl pět. A pak si obě za stůl sedly a jedly, jedly, jedly, jedly, a kaše byla jako med.

Už je té kaše plný hrnek, už teče dolů ze stolu. Hrneček vaří celý žhavý. Jestli ho nikdo nezastaví, zavalí dům i stodolu!

Jen hora kaše tady zbyla a dole pod ní ves i sad. Sedláci kleli: U sta hromů! A kdo šel tudy zrovna domů, musel se kaší prohryzat.

strana 24

Kategorie 5.třídy 2.místo Nikola Ryklová (ZŠ Libáň)

„ Ahoj pány, slečnové - a teď jsem to splet! Chci říct slečny, pánové, zde pohádkový svět.“ „Tak ještě jednou moji milí: Pěkně vítám v pohádce, nabízím vám podívanou, při ní plno legrace…“

Jaroslav Kerles Mlsný čert Byl jednou jeden čertí kluk a ten měl mlsný jazýček, uhlí už mu nevonělo, tak lízal knoty u svíček.

Kdyby to tak věděla jeho čertí maminka… Jak to s klukem dopadlo, Kašpárek nám vycinká.

Jednou zašel k pekárně, že ochutná v peci saze a uviděl zvenku oknem pytle s moukou na podlaze

Mouka v tomhle pytli byla z čaromocné rostliny, psaly o tom na dvou stranách i pekelné noviny.

Čertík tiše vlezl dovnitř, jeden pytel rozvázal, a začal se moukou cpát, až ji všechnu spořádal.

Zahřmělo a zablesklo se, až myším ztvrdly vousky a čert měl rázem místo kopyt, dvě makové housky. Nakonec však – podržte se, prskly v peci uhlíky, a čertovi vyrostly místo rohů – rohlíky!

strana 25

Kategorie 5.třídy 2.místo Hana Pávová (ZŠ Libáň)

Na hrady Lidé mají nejrůznější nápady. Třeba my jsme zatížení na hrady. Rabštejn, Bumštejn, Trosky nebo Křivoklát - všude na nás budou dlouho vzpomínat!

Na Rabštejně jsme zkoumali záhadu, jak se žije v hladomorně o hladu. Vlezli jsme tam, zamkli zámek u mříže, jenže vznikly nečekané potíže:

Řečičky pro turistické výpravy dávno známe, tohle už nás nebaví. Tajné chodby, mučírny a sklepení, to naše rodina nejvíc ocení!

Když jsme měli hladu dost a chtěli pryč, zjistilo se, že strýc hlady snědl klíč! Křičeli jsme, nikdo nás neslyšel, kastelán jel na dva týdny do Pyšel.

Na tajemném starém hradě Černá pec, jsme natáhli brášku Honzu na skřipec. Byl mrňous, tak jsme mu cukli páteří, teď se, čahoun, sotva vejde do dveří.

Mnozí asi po dvou týdnech o hladu by už nikdy nevkročili do hradu ale já, když viděl naši vychytralost, navrhl jsem: „Teď je čas jít na hrad Kost!

V mučírnách se dá zažít dost legrací. Na Bumštejně měli kolo lámací a bratranec Jarda z Horní Metuje pořád nechtěl věřit, že to funguje.

Kost, jak známo, ani Žižka nedobyl, tam zkusíme, komu zbylo nejvíc sil.“ A hned jsem se vsadil s tetou Alicí, kdo vydrží větší ránu sudlicí.

Vpletli jsme ho tam a Jarda Panýrek je teď pružný jako guma z trenýrek! Díky kolu a našemu pokusu se stal slavným hadím mužem cirkusu.

strana 26

Kategorie 5.třídy 3.místo Jakub Štěpán (ZŠ Loučeň)

Jaroslav Seifert Les Kamení města šlapu rád, tvrdé už se mi nezdá. Každého jinam vede snad na nebi jeho hvězda.

Po mechu bych se procházel a v zimě krmil laně; i pro psa už jsem jméno mělvšak zapomněl jsem na ně.

Lesníkem také chtěl jsem být, počítat kubíky dřeva, les křížem krážem prochodit a čekat na tetřeva.

Veverky, bílé pod bříšky, jež hnízdí mezi ptáky, mám podnes rád. A oříšky, ty míval jsem rád taky.

Srnečky hlídat na louce a měřit smrky, duby, mít sojčí pero v klobouce a znak s kančími zuby.

Dýchal bych vůni pryskyřic, i houby voněly by. Řekněte, co je v světě víc než najít pěkné hřiby!

strana 27

ZŠ Libáň

ZŠ Dymokury strana 28

ZŠ Loučeň

ZŠ Rožďalovice strana 29

Almanach. 4.ročníku soutěže v recitaci pro žáky 1.stupně základní školy. Sestavila Mgr. Nina Dyčenková Grafickou úpravu navrhl Mgr

Recommend Documents