ISSUE 3
‘A path to social integration’ Konsorcium projektu ALMA-DC se potkalo ve dnech od 9. do 12. listopadu 2011 na třetím mezinárodním setkání v Drážďanech v Německu.
ALMA-DC 3. medzinárodné stretnutie
Součástí programu bylo shrnutí již vykonaných aktivit, následovaly prezentace vývoje jednotlivých klíčových aktivit, které představili lídři daných KA. Konsorcium diskutovalo o aktivitách, které je nutno v nejbližší době započít, aby bylo možno dále rozvíjet produkty projektu ALMA-DC. Partneři prezentovali své zkušenosti s workshopy, které ve svých zemích realizovali s cílovými skupinami – migrantkami a ženami z etnických minorit. Zmiňován byl obsah, použitá vyučovací metodologie, postup lektorů, přístup účastníků a celkové shrnutí s ohledem na: 1. Interaktivní ALMA-DC kurz pro ženy migrantky/ženy z etnických menšin; 2. Model kulturní rovnosti ve vzdělávání dospělých (CEM-AE) pro učitele/ lektory multikulturních skupin. Na práci navázal workshop, kdy byli partneři rozděleni do dvou týmů a jejich cílem bylo diskutovat prvky, které byly zjištěny na workshopech s cílovou skupinou v jednotlivých zemích. Snahou bylo identifikovat, které z těchto prvků by bylo možné využít k vytvoření dvou klíčových produktů projektu. Následovala diskuse zaměřená na strukturu Interaktivního kurzu pro cílové skupiny a také prezentace výsledků workshopu obou týmů. Setkání bylo partnery hodnoceno jako úspěšné.
Momenty z workshopu v Drážďanech 1
2
510658-LLP-1-2010-1-GR-GRUNDTVIG-GMP Adult Learning For Marginalised andVzdělávání znevýhodněných dospělých osob žijících na okraji společnosti Průzkum trhu MEZINÁRODNÍ REPORT Autoři:
Národní analýza. Řecko Národní analýza. Česká republika
Národní analýza. Německo Národní analýza. Španělsko
Národní analýza. Itálie
Národní analýza. Slovensko
Národní analýza. Rumunsko Zpráva vypracována společností INVESLAN, Španělsko 1. PŘEHLED Tento dokument obsahuje výsledky průzkumu, který realizovalo konsorcium projektu ALMA-DC. Průzkum zjišťoval, jaké mají podniky a ženy migrantek / žen z etnických minorit vzdělávací potřeby na trhu práce. Průzkum byl realizován podle společných metodologických zásad (v dokumentu “Methodological Dossier” naleznete jejich plné znění), které byly dohodnuty partnery projektu ALMA-DC a které obsahují následující témata: Společný rámec analýzy; Pokyny pro analýzu dat; Doporučení k vypracování reportu; Pracovní plán; Nástroje ke sběru dat: dotazník pro malé a střední podniky a dotazník pro ženy migrantky / ženy z etnických skupin. Metodologie byla vytvořena dle plánu uvedeného v žádosti projektu, která byla schválená Evropskou komisí.
3 V období od února do dubna 2011 realizovali partneři projektu ALMA-DC práci v terénu; kontaktovali jak firmy, tak cílovou skupinu projektu, posílali a/či zajišťovali vyplnění dotazníků, přičemž používali různých způsobu komunikace, např. telefonní hovor, e-mail, osobní pohovor. Celkem se průzkumu zúčastnilo 210 společností a 350 zástupkyň cílové skupiny. Po sběru vyplněných dotazníků partneři získaná data analyzovali a vytvořili Národní reporty, které obsahovali hlavní výsledky získané od cílových skupin průzkumu (firmy a ženy). Dále pak zpracovali „národní závěr“ o potřebách firem a žen ve spojitosti s trhem práce. Úplná verze národních reportů (v angličtině a každém národním jazyce partnerů) je dostupná na webových stránkách projektu.
Využití dat získaných v průzkumu Průzkum byl zacílen na zjištění potřeb podniků, které mají s ohledem na trh práce, a také na překážky a nedostatky žen, dovednosti a kvalifikaci, které ženy postrádají k tomu, aby mohly být zaměstnány. Výsledky a závěry pomůžou vymezit „Interaktivní kurz pro ženy migrantky / ženy z etnických skupin“ (jeden z hlavních výstupů projektu ALMA-DC). Vezmeme-li v úvahu to, že on-line kurz bude upraven dle národních potřeb cílové skupiny projektu (ženy migrantky / ženy z etnických menšin), analýza se zaměřila na národní přístup a závěry budou využity při zdokonalování jak online kurzu, tak metodologického přístupu určeného pro vzdělavatele, kteří se zúčastní „Modelu kulturní rovnosti“ – Pedagogické zásady pro učitele / lektory žen migrantek a žen z etnických minorit. Z tohoto důvodu konsorcium pojalo průzkum v rámci projektu ALMA-DC tak, že existuje sedm národních reportů obsahující vždy několik národních závěrů. Navíc, se konsorcium shodlo na tom, že by bylo zajímavé vytvořit pár „mezinárodních“ závěrů, které by rozšířily projektové výsledky a poskytly přehled o potřebách žen migrantek a žen z etnických menšin ve vztahu k trhu práce Evropské unie. Posledním důvodem pro vytvoření mezinárodní části bylo podílet se na diskusi o sociální inkluzi těchto obyvatel, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením, v Evropě. Závěrem by mělo být také zmíněno, že výsledky získané z národních reportů budou spolu s informacemi získanými od cílových skupin použity k vypracování on-line Interaktivního kurzu.
Limity zjištěné při průzkumu Průzkum zmiňuje několik bariér, které by před přečtením tohoto reportu měly být brány v potaz. Tyto limity nemění výsledky získané na národní úrovni. Ty jsou považovány za primární zdroj informací k posuzování studijních cílů. Čtenář je však před přečtením následujícího musí brát v úvahu. Jazyk dotazníku Dotazník byl vytvořen v anglickém jazyce a každý partner jej přeložil do svého rodného jazyka. Někdy, z kulturních příčin v každé zemi, byl dotazník upraven dle situace v dané zemi. Čtenář toto musí brát v potaz. Použití kvantitativních technik Kvantitativní techniky jsou nejlepším nástrojem pro sběr dat z širší skupiny respondentů, za předpokladu, že tyto data mají vysvětlit nějaký stav týkající se specifického problému. Na druhou stranu, kvantitativní techniky nabízí racionální informace. K získání reprezentativního přístupu na evropské úrovni je třeba globálně počítat s tím, že je v průzkumu dostatečný počet účastníků. Národní data byla v každé zemi získaná od 80 osob (30 firem + 50 žen), tudíž závěry reflektují názory cca. 560 osob. Čtenář musí brát v úvahu počet zúčastněných v průzkumu.
Národní přístup při realizaci průzkumu Reporty byly vytvořeny na základě národního přístupu. Následně byly rozvinuty závěry z výsledků národních reportů, které reflektují specifickou situaci týkající se žen migrantek či žen z etnických minorit v každé z partnerských zemí. Čtenář musí vzít v potaz zdroje z národní úrovně
4 4.1. Závěry z národních reportů Tato část obsahuje hlavní závěry získané z národních reportů.
4.1.1. Potřeby středních a malých podniků ve vztahu k trhu práce Vyhlídky pracovních příležitostí V příštích letech budou nové pracovní příležitosti vytvořeny hlavně v oblasti produkce. Další oblasti jako Marketing a Management budou pro rozvoj firem v dalších letech také klíčové. Nejméně 3letá profesní zkušenost a specifické zaškolení budou pro zaměstnání v produkčním sektoru nezbytné. Navíc firmy uvádějí, že u svých potencionálních zaměstnanců posuzují také další dovednosti: Komunikaci, Schopnost řešit problémy a práci v kolektivu. Co se týče zkušeností a vědomostí, které jsou pro trh práce potřebné, firmy považují za nejvíce podstatné následující: Certifikáty a kvalifikace; Znalost o trhu práce; Profesní zkušenost; IT dovednosti; Jazykové dovednosti. Na druhou stranu, proměnné, kterým je přiřazována nízká důležitost či nedůležitost, jsou tyto: Pohlaví; Věk. Školení Firmy pro své zaměstnance organizují různá školení a nejčastěji pro tyto účely využívají externích školících zařízení (veřejné či soukromé firmy poskytující školení, odbory, vzdělávací instituce, atd.). Nejvíce používanou metodologií je tváří v tvář, tedy realizace prezenčních aktivit. Nicméně, některé firmy již začaly ke školení svých zaměstnanců využívat také kombinované a on-line formy. Účast na školeních závisí na pohlaví zaměstnanců. Muži se těchto aktivit účastní častěji než ženy. Podíl žen migrantek / žen z etnických minorit na participaci je ještě nižší. Nábor žen migrantek a žen z etnických minorit Většina společností, které se zúčastnily průzkumu, tvrdí, že při náboru do školení nerozlišují mezi ženou migrantkou či rodilou mluvčí. Pokud mají potřebnou pracovní zkušenosti a splňují požadavky stanovené na danou pracovní pozici, mají k získání práce stejné možnosti. Nicméně, zástupci malých a středních podniků si jsou vědomi toho, že existují určité bariéry bránící integraci cílové skupiny projektu na trh práce, jako je např. nedostatek kvalifikace a socio-kulturních dovedností (obzvláště v případě Romek). I přesto, že společnosti nabízejí stejné příležitosti naší cílové skupině, musíme zdůraznit, že nepatrné procento firem účastnících se průzkumu přijalo v posledním roce ženu migrantku či ženu z etnických menšin.
4.1.2. Vzdělávací potřeby žen ve vztahu k trhu práce V současnosti v důsledku globální krize, která ohrozila jisté skupiny více než ostatní (obzvláště ty, kterým potencionálně hrozí vyloučení), zůstala většina migrantek a Romek nezaměstnaná. I přesto, že jejich profesní zkušenost je delší než 3 roky, tato skupina je obvykle zaměstnána na nejistých pozicích (spojených se sektorem služeb), které byly negativními ekonomickými trendy ovlivněny. Hlavní příčinou může být nedostatek technických či specifických školení. To proto, že většina účastníků navštěvovala základní a střední školy bez určitého či technického zaměření na výkon určité profese. Kompetence: Komunikace a IT dovednosti Při analýze jsme posuzovali dvě klíčové kompetence mající spojitost s pracovní (a sociální) integrací žen: Komunikační a IT dovednosti. Nejprve musíme zdůraznit, že v některých partnerských zemích nejsou komunikační dovednosti (mluvení, čtení, psaní) překážkou, protože analyzovaná cílová skupina má velice dobré znalosti úředního jazyka. Toto je případ České republiky, Slovenska a Rumunska (kteří se zaměřují na ženy Romky) a Španělska (jehož cílová skupina jsou ženy z Latinské Ameriky pocházející ze španělsko-mluvících zemí). Nedostatek komunikačních kompetencí, je však překážka bránící vstupu na trh práce. Ženy, které tyto kompetence postrádají, nemají při hledání vhodného zaměstnání stejné možnosti. Navíc tato mezera určuje také přístup k pracovním příležitostem, stejně jako k národnímu systému, který reguluje trh práce. Pokud je žena, která žije delší dobu v cílové zemi, schopna komunikovat lépe než „mladší“ rezidenti, nebudou problémy s četbou a psaním v oficiálním jazyce přetrvávat.
5 Ačkoliv jazyk není pro ženy Romky základní překážkou, někdy se stává, že nedostatek znalostí úředních jazyků má za následek to, že tyto ženy nejsou schopny číst či psát spisovně; v podstatě jsou negramotné. To znamená, že hovoří danou řečí, ale potřebují podporu při překonání svého analfabetického statusu, který představuje vážnou bariéru snižující jejich zaměstnatelnost. Co se týče IT dovedností, ačkoliv většina účastnic ví, co osobní počítač je, počet žen, které toto zařízení někdy použilo tak vysoký není. Musíme vzít také v úvahu fakt, že používání mobilních zařízení je sice velice rozšířené, avšak cílová skupina jej považuje pouze za prostředek komunikace, a ne jako nástroj, který by mohl být využit i jinak. V této záležitosti lze však vypozorovat veliké rozdíly mezi zeměmi. V některých zemích je použití těchto zařízení rozšířeno a ženy jsou v této oblasti znalé. Naopak v jiných zemích je znalost těchto zařízení v porovnání s předchozí skupinou základní. Toto zjištění může byýt vysvětleno třemi důvody: Použití IT zařízení v pracovním procesu zvyšuje znalost v této oblasti a následné využívání těchto zařízení; Úroveň vzdělání žen; Jazykové kompetence zem. Navzdory této situaci, ženy z cílové skupiny nemají problém s používáním webových aplikací: Internet, chaty, Skype, atd. Využití je zřejmé obzvláště v oblasti komunikace s příbuznými, kteří zůstali v zemi původu migrantky. Tedy, ačkoliv obecně nenavštěvují vzdělávací IT kurzy, všechny účastnice dotazníkového šetření mají alespoň minimální znalost (získanou z různých zdrojů: práce, denní potřeba, studium od svých dětí) a všechny se shodují, že IT dovednosti jsou klíčovými kompetencemi pro integraci na trh práce. Školení I přes to, že zaměstnavatele hovoří o rovných příležitostech pro pracovníky – rodilé mluvčí a pracovníky – cizince a/či etnické minority, účast naší cílové skupiny ve vzdělávacích aktivitách je nižší, než účast pracovníků – rodilých mluvčích. Z analýzy vyplývají možné příčiny: Nedostatek komunikačních dovedností (pouze v některých případech); Neznalost míst, kde je možno vzdělávací aktivity hledat; Nedostatek základní kvalifikace, která by přístup ke speciálnímu školení umožnila; Pracovní smlouvy kratšího charakteru; V určitých případech právní důvody (některé migrantky nepobývají v zemi legálně).
Respondenti si jsou vědomi toho, že odborné vzdělávání je nezbytným nástrojem k tomu, aby si zlepšili své dovednosti a usnadnili si tak přístup na trh práce. Proto by si rádi rozšířili obzory v oblastech jako: IT; Jazyky; Administrativa; Specifické školení v oblastech, ve kterých pracují či by v budoucnu mohli získat pracovní příležitost. Z výše uvedeného je zřejmé, že si cílová skupina uvědomuje význam a potenciál odborného vzdělávání a že by jej ráda využila ke zlepšení svých dovedností a zvýšilo si tak svou zaměstnatelnost. Příležitosti na trhu práce Za velice důležité a důležité dovednosti a kompetence ženy považují: Znalost trhu práce Profesní zkušenost Jazyky IT dovednost Na druhou stranu však existují takové aspekty, které dle žen nehrají na trhu práce žádnou roli: věk a pohlaví. Musíme podotknout, že ačkoliv všechny země prezentují podobné výsledky, osobnost každého respondenta může být kontroverzní záležitostí, protože to, co je v některých zemích považováno za nerelevantní může být v jiných zemích považováno za důležité. Všeobecně platí, že znalost o trhu práce (jak na něj vstoupit, kde zjistit více informací, právní záležitosti, atd.) je u většiny účastníků nedostatečná. Jak jsme již zdůraznili v minulé sekci, existuje přímý vztah mezi znalostí jazyka a znalostí různých mechanismů, které umožňují přístup na trh práce. To znamená, že ženy s nízkou znalostí úředního jazyka země, kde pobývají, preferují zjišťovaní informací o trhu práce u svých příbuzných a přátel. Zatímco ženy s dobrou jazykovou vybaveností upřednostňují při hledání pracovních příležitostí kontakt s pracovními agenturami či poradci.
6 Co se týče bariér, které se na trhu práce vyskytují, existuje u cílové skupiny stejný pohled na věc; přičemž některé z nich jsou pro cílovou skupinu více relevantní: Nedostatek kvalifikace; Nedostatek IT dovedností; Nedostatek znalostí jazyka; Nedostatečná podpora ze strany úřadu práce. Účast ve společnosti Vezmeme-li v úvahu fakt, že respondentky pocházejí z různých kulturních zázemí (různé regiony, jiná společnost, jiné politické prostředí, atd.), není snadné aplikovat společný postup, který by nám pomohl definovat obecný závěr platný pro respondenty ze všech partnerských zemí. Nicméně, v této oblasti i v tom, jak například tráví svůj volný čas, si můžeme všimnout jistých podobností. Obvykle se ženy potkávají s dalšími migranty (pocházejícími ze stejné země) či s jejich přáteli a příbuznými. Předpokládáme, že kultura a tradice jsou pro ně důležité, a tak se je snaží udržovat i v zemi, kde nyní žijí. Na druhou stranu, vyhýbání se kontaktu s většinovou společností a nedostatek jazykových dovedností může pro tyto ženy způsobit závažný problém (např. pokud mají zdravotní problémy a musí navštívit lékaře, či řešit právní záležitosti, atd).
4.2. Závěry podstatné pro projekt ALMA-DC Jak jsme již komentovali v několika odstavcích výše, analýza má dva cíle: Identifikovat potřeby a zájem na trhu práce – z pohledu jak firem, tak žen migrantek / žen z etnických minorit Vyčlenit určitá témata, která by mohla podpořit specifikaci on-line kurzu. Na základě společných závěrů bychom rádi definovali několik doporučení, které by pro určení kurzu mohly být použity. 1. Kurz ALMA- DC by měl řešit hlavní bariéry, které ženám brání v integraci na trhu práce: - Znalost trhu práce; - Kvalifikace a vzdělání; - IT dovednosti; - Jazykové dovednosti 2. Nedostatečná znalost jazyka by měla být strategickou oblastí zájmu, protože je hlavní překážkou, která brání v přístupu na trhu práce. Proto by měl kurz účastníkům poskytnout zajímavé informace o možnostech studia úředního jazyka země, ve které pobývají. 3. Zvláštní pozornost by měla být věnována rozvoji IT dovedností, kdy by účastník získal nějaká doporučení a základní informace o běžných a často využívaných IT zařízeních. 4. Aby ženy překonaly nedostatečné kompetence na pracovišti, kurz by je měl motivovat, aby ve věci vzdělávání dospělých myslely pozitivně, což by jim mohlo pomoci posílit: - Komunikační dovednosti - Práci ve skupinách - Řešení problémů 5. Je důležité vzít také v úvahu multikulturní zázemí cílové skupiny a problémy, které mají při integraci do většinové společnosti. Kurz by měl proto obsahovat určité pokyny ke zvládání různorodosti v zemích pobytu. 6. Ačkoliv to mezi závěry zpětné vazby není zmíněno, nakonec bylo by vhodné určitými prostředky posílit postavení žen ve společnosti, jejich osobní status a přístup na trh práce. ______________________________________________________________________________________________
Mezinárodní report stejně jako národní reporty jsou dostupné na webových stránkách projektu: www.alma-dc.eu
