Alimentární nákazy
MUDr. Silvie Mayerhoferová HS hl. m. Prahy
Alimentární nákazy µ vzestupný trend - příčiny µ změny společnosti – migrace populace µ mezinárodní pohyb potravin – pěstitelské, chovatelské změny při získávání potravin µ rozšíření distribuce potravin µ zavlečení různých patogenních agens do nových zeměpisných oblastí µ turisté, uprchlíci a imigranti exponovaní neznámým rizikům z potravin v průběhu jejich pobytu v zahraničí µ změny v populacích mikroorganizmů vývoj nových patogenů, nové virulentní kmeny známých patogenů, vývoj rezistence na ATB, změna schopnosti etiolog. agens přežívat v nepříznivých podmínkách prostředí µ změny lidského faktoru (stárnutí populace, malnutrice, HIV infekce – nárůst vysoce vnímavých jedinců, imunosuprimovaných osob…) µ změny životního stylu
Přehled nemocnosti u vybraných alimentárních nákaz µ Bacilární úplavice µ křivka nemocnosti 3 - 4 leté cykly 2 vrcholy µ µ µ µ µ µ µ µ µ µ µ µ
1963 (325 př. /100000 obyv.) 1983 (210 př./100 000 obyv.) od roku 1986 prudký pokles nemocnosti 1995 (17 př./100 000 obyv. = 1172 př.) 1996 (7 př./100 000 obyv. = 802 př.) 1997 (6 př./100 000 obyv. = 614 př.) 1998 (5 př./100 000 obyv. = 511př.) 1999 (5 př./100 000 obyv. = 519 př.) 2000 (5,4 př./100 000 obyv.= 522 př.) 2001 (3,4 př./100 000 obyv.= 344 př.) 2002 (2,8 př./100 000 obyv.= 286 př.) 2003 (3,8 př./100 000 obyv.= 381 př.)
Přehled nemocnosti u vybraných alimentárních nákaz µ Salmonelózy µ západní Evropa, Velká Británie a USA - pandemie už od r. 1985 µ v roce 1989 explozivní nárůst salmonelóz v ČR - 34 435 př. µ µ µ µ µ µ µ µ
1995 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
– 54600 př. (398 př./100 000 obyv.) (493,7 př./100 000 obyv.) (449,1 př./100 000 obyv.) (391,3 př./100 000 obyv.) (319,4 př./100 000 obyv. = 31 941 př.) (271,4 př./100 000 obyv. = 27 142 př.) (262,8 př./100 000 obyv. = 26 280 př.)
µ úmrtnost a smrtnost: počet zemřelých činí 20 - 25 ročně µ nejvyšší specifická nemocnost je u dětí do 1 roku života
Přehled nemocnosti u vybraných alimentárních nákaz µ Břišní tyfus µ v roce 1945 - rozsáhlá epidemie - 16 385 nemocných, klesající trend µ od roku 1988 - 1994 roční incidence cca 5 př. (1990 onemocnění 21 osob - konzumace salátu připravovaného ev. bacilonosičem) µ v roce 1997 - 5 př. (většinou importovaná onemocnění - Indie, Čína, Thajsko, Nepál) µ v roce 1998 – 2003 - 4 př.
Přehled nemocnosti u vybraných alimentárních nákaz µ Kampylobakterióza µ od roku 1993 sledování incidence dg. A04.5, vzestup nemocnosti, lab. diagnostika µ µ µ µ µ µ µ µ µ µ µ
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
(21,7 př./100 000 obyv. = 2150 př.) (21,9 př./100 000 obyv. = 2200 př.) (29,3 př./100 000 obyv. = 3130 př.) (36,5 př./100 000 obyv. = 3645 př.) (35,5 př./100 000 obyv. = – 3550 př.) (53,7 př./100 000 obyv. = - 5441 př.) (95,6 př./100 000 obyv. = – 9843 př.) (164,7 př./100 000 obyv. = – 16466 př.) (211,4 př./100 000 obyv. = - 21141 př.) (232,0 př./100 000 obyv. = - 23 206 př.) (200,6 př./100 000 obyv. = 20 063 př.)
Minimální infekční dávka u střevních infekcí (experiment na dobrovolnicích)
µ pro nejrůznější serovary netyfoidních salmonel a různé kmeny E.coli je dávka 105 ( 10 9) µ yersinioza – 109 µ různé shigelly - 10 mikrobních buněk µ vibrio cholere O1 a O139 - 104 µ kmeny non-O1 mají infekciozitu nižší – 106 µ Campylobakter jejuni - 500 mikrobních buněk (103 – 105 ) µ Cryptosporidium parvum – 10 oocyst µ Entamoeba - 1 cysta µ tularémie - kontaminované maso zůstává infekční ve zmraženém stavu -15oC - déle než 3 roky
Alimentární nákazy Vehikulem také ovoce, zelenina a ořechy: µ µ µ µ µ µ µ µ µ µ
čekankové výhonky maliny rajčata hlávkový a ledový salát ananasový meloun nepasterizovaný jablečný mošt špenát mandle burské oříšky koření
µ µ µ µ µ µ µ
Spektrum původců přenesených touto cestou Salmonely E.coli včetně O157:H7 Cryptosporidium Shigelly (často) VHA - není výjimkou Cyclospora
Alimentární nákazy Nové problémy µ Listerióza - alimentární epidemie (Anglie) po konzumaci salátu z kukuřice a tuňáka (onemocnělo 1566 žáků) u horečnatých onemocněních GIT uvažovat i o této dg. µ Botulismus (alimentární) - k otravě dochází i konzumací nekonzervovaných potravin a ve veřejných stravovacích zařízeních (tepelně nedostatečně opracované jídlo) zjištěné cesty přenosu: zelenina s vyšším pH (fazole, pepř, mrkev, kukuřice), kontaminované koření, nakládaná cibule, česnek v oleji, komerčně vyráběná sýrová omáčka, konzumace nedostatečně vykuchaných ryb, jogurtu, měkkých sýrů, nakládaných ořechů µ E.coli O157:H - kuriózní epidemie v rozmezí 4 týdnů u návštěvníků rekreačního zařízení s vlastním bazénem (zdroj = 1. případ onemocnění vylučování původce ještě po 9d.) 2. neznámý zdroj µ Enterobacter sakazaki - závažné onemocnění u kojenců (sepse,meningitidy, nekrotizující enterokolitidy), sporadické př., malé epidemie , vehikulum – sušené mléko, přenos z dítěte na dítě a z prostředí - nebyl zaznamenán
Virové alimentární infekce µ převážně hromadné výskyty µ původci v potravinách jsou mimořádně stabilní, i po zchlazení nebo zmrazení potravin, elektronová mikroskopie je dostatečný průkaz µ 1972 – kalicivirus (Norwalk, Sapporo–like virus) - i.d. 12-72 hod. tzv. nemoc zimní zvracení častý hromadný výskyt – DD, léčebny, nemocnice, školy… k nákaze stačí 10 – 100 virionů klinika - zvracení, průjem, horečka, bolesti břicha, nauzea, bolest končetin, bolest hlavy, příznaky přetrvávají až dva týdny, postižení vylučují stolicí nebo zvratky >109 částic v 1 g, přenos také inhalací kapének zvratků nebo stolice µ 1973 – rotavirus, onemocnění převážně dětí - i.d. 1 - 3 dny třídenní zvracení, provázené ve 2. - 6.dnu nemoci vodnatými stolicemi s příměsí hlenu nakažlivost cca 8 dnů vrchol onemocnění v zimních měsících µ 1975 – astrovirus - i.d. 3-4 dny nejčastěji onemocní děti ve věku do 1,5 roku lehčí průběh, průjem,subfebrilie, zvracení, bolesti břicha
Rámcový seznam epidemiologicky rizikových potravin µ Epidemiologicky rizikovými potravinami jsou potraviny určené k přímé spotřebě § 1 a 2 Vyhlášky MZ č. 296/1997 Sb. zejména: výrobky které neprošly tepelnou úpravou: 1. 2.
3. 4. 5.
masné výrobky (např. uzené studeným kouřem, čajovky, tatarské bifteky) ryby a ostatní vodní živočichové a výrobky z nich (zchlazené ústřice, Suschi, krevety, sušené ryby, marinované ryby) - nebo mají charakter lahůdkářského výrobku (nepravý losos,rybí salát nebo salát z vodních živočichů mléko a mléčné výrobky (včetně kozího a ovčího) přírodní nezrající nebo tvarohové sýry,pomazánky, pribináčky, budapešťské pomazánky výrobky určené pro kojeneckou a dětskou výživu balené vody - kojenecké a stolní vody,přírodní minerální vody a balené pitné vody
Rámcový seznam epidemiologicky rizikových potravin 6. zmrzliny neprůmyslově vyráběné nebo vyráběné průmyslově z tepelně neošetřených surovin (tzn. i z prášku) 7. chlazené a zmrazené ovoce a zelenina , výrobky z nich (jahody, ovocné a zeleninové saláty, protlaky, dřeně) 8. cukrářské výrobky zejména s náplněmi, polevami, rosoly, čerstvým ovocem, poháry, dezerty apod. 9. výrobky z luštěnin, vč. sójových sójové nápoje, zakysané sójové výrobky, Tofu.. 10. naklíčená semena, naklíčené obiloviny, naklíčené olejniny 11. výrobky studené kuchyně - lahůdkářské výrobky, majonézy, dresinky, studené omáčky (nevyrobené průmyslově, saláty, obložené chlebíčky, bagety, chleby, výrobky v aspiku, pomazánky, krémy, …
Alimentární nákazy µ Protiepidemická opatření - preventivní µ opatření zoohygienická µ hygienické zabezpečení a ochrana pitné vody pro veřejné stravování µ bezpečná likvidace lidských výkalů, zejména tam kde není kanalizace vůbec nebo je ve špatném stavu µ důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě (vyhláška 137/2004 o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných) µ § 38 vyhl.137/2004 dodržování technologie výroby - především tepelného opracování, transportu, skladování a distribuce potravin stanovení kritických bodů µ § 20 zákona č. 258/200 Sb. a § 4 vyhlášky 440/2000 Sb. …povinnost pracovníků v potravinářství podrobit se v případě vzniku průjmového onemocnění u nich nebo v jejich rodinách lékařské prohlídce µ § 19 zákona č. 258/2000 Sb. nezaměstnávat osoby v potravinářství bez platného potravinářského průkazu µ zajišťovat pravidelnou dezinsekci a deratizaci
Alimentární nákazy µ Protiepidemická opatření - represivní µ hlášení onemocnění µ izolace postiženého (hospitalizaci vyžadují pouze těžší případy) µ aktivní vyhledávání všech kontaktů, u kterých se provede bkt. vyšetření stolice, popř. moče, žluče µ lékařský dohled kontaktů ( ne činnosti epid. závažné) po dobu: 3 dnů u salmonelózy 5 dnů u bacilární úplavice 7 dnů u kampylobakteriózy 8 dnů u EHEC 8 dnů u paratyfu 21 dnů u břišního tyfu 50 dnů virová hepatitida typu A
Alimentární nákazy SALMONELÓZY
µ
osoby , které pracují v epidemiologicky významných profesích
(zejména potravinářství) :
- po onemocnění- vylučování salmonel, musí být
vyloučeny z této epidemiologicky rizikové práce do 3 negativních výsledků mikrobiologického vyšetření stolice - tyto podmínky platí i tehdy, jestliže v rodině potravináře onemocní jiný člen (potravinář je kontakt) - pokud vylučování salmonel přetrvává, dočasné vyloučení z výkonu své profese - nesmí potravinář vykonávat práci, při které přichází do přímého styku s potravinami
µ
osoby, které nepracují v epidemiologicky významných profesích - bkt. vyšetření stolice - 1 odběr : u nemocných v epid. souvislosti s nemocným se salmonelózou osoby, které konzumovaly předpokládané vehikulum
Alimentární nákazy µ KAMPYLOBAKTERIÓZA opatření analogická jako u salmonelózy – „osoby vykonávající epid. závažnou činnost „
µ SHIGELÓZA
opatření analogická jako u salmonelózy – „osoby vykonávající epid. závažnou činnost „
Infekce vyvolané Escherichia coli EHEC = enterohemoragické E. coli, sérotyp O157:H7 aktivní vyhledávání kontaktů u EHEC , infikovaní nesmějí vykonávat epidemiologicky významné činnosti do 3 negat. výsledků bkt. vyšetření stolice
Alimentární nákazy PŘEDŠKOLNÍ ZAŘÍZENÍ SALMONELÓZA µ děti z rodin, kde se vyskytlo onemocnění salmonelózou, mohou do zařízení docházet pokud jsou v dobrém klin.stavu a nemají průjem µ dítě po přestálém onemocnění salmonelózou je možno přijmout do zařízení po souhlasu ošetřujícího lékaře µ při zjištěném vylučování salmonely může být dítě přijato do zařízení, pokud nejeví známky onemocnění – OOVZ dá souhlas písemně (zápisem) µ po dobu lékařského dohledu se do zařízení děti mohou přijímat
Alimentární nákazy PŘEDŠKOLNÍ ZAŘÍZENÍ SHIGELÓZA µ po dobu lékařského dohledu se do zařízení děti nepřijímají µ děti z rodin, kde se vyskytlo onemocnění bacilární úplavicí, mohou do školních a předškolních zařízení docházet až po uplynutí 5 dnů od posledního styku s nemocným, bkt. vyš. stolice musí být negativní µ dítě po přestálém onemocnění je možno přijmout do zařízení po souhlasu ošetřujícího lékaře, který je vydá, je-li bkt. vyšetření stolice po ukončení izolace negativní
Alimentární nákazy Břišní tyfus a paratyfus
§53/258 zákona o ochraně veřejného zdraví
závěrečné mikrobiologické vyšetření pacientů po břišním tyfu a paratyfech před propuštěním z ústavního léčení spočívá
µ ¾
¾
v trojnásobném kultivačním vyšetření stolice a moče opakuje se v dvoudenních intervalech první odběr provede nejdříve za 5 dní po ukončení léčení ATB před třetím odběrem se podá síran horečnatý nebo síran sodný (MgSO4 nebo Na2SO4 - jedna polévková lžíce 8-12 hodin před odběrem) v kultivačním vyšetření žluče odebrané duodenální sondou provede se zpravidla po ukončení odběrů stolice a moče ¾ odebírá se žluč před a po reflexu na MgSO4 nebo Na2SO4 ¾
Alimentární nákazy Břišní tyfus a paratyfus
§53/258 zákona o ochraně veřejného zdraví
µ u každého rekonvalescenta po břišním tyfu a paratyfech se provede ¾ vyšetření stolice a moče po předchozím podání MgSO4 nebo Na2SO4 ve 3.t., 5.t., 7.t. a ve 3.m., 6.m., 9.m., 12.m. po propuštění z ústavního léčení ¾ tyto odběry provádí příslušný lékař, kde je nemocný registrován ¾ ve dvanáctém měsíci se vyšetřuje také žluč před reflexem a po reflexu na MgSO4 nebo Na2SO4 ¾ toto vyšetření popřípadě i jiná vyšetření specificky zaměřená na průkaz bacilonosičství břišního tyfu a paratyfů se provádí na infekčním oddělení příslušného zdravotnické zařízení
Alimentární nákazy Břišní tyfus – protiepidemická opatření - pokračování rekonvalescenti
µ jsou-li všechna prováděná vyšetření negativní - vyřadí se vyšetřovaná osoba z evidence rekonvalescentů - provádí krajský hygienik µ v případě, že se v průběhu roku po propuštění z ústavního léčení zjistí vylučování původce infekčního onemocnění břišním tyfem nebo paratyfů stolicí, močí nebo žlučí, jde o rekonvalescenta s pozitivním nálezem µ jsou-li u rekonvalescenta izolováni původci infekčního onemocnění břišním tyfem nebo paratyfů i po uplynutí jednoho roku po propuštění z ústavní izolace, přeřadí se takový rekonvalescent do evidence bacilonosičů
Alimentární nákazy Břišní tyfus bacilonosič
µ Osoba, vedená v evidenci bacilonosičů a rekonvalescentů s pozitivním nálezem, může být z evidence vyřazena za těchto podmínek: ¾ od prvního negativního nálezu uplynul jeden rok, v průběhu tohoto roku byla provedena čtyři vyšetření stolice a moče v tříměsíčních lhůtách ¾
bylo provedeno závěrečné trojí vyšetření stolice a moče po refluxu MgSO4 nebo Na2SO4 a žluče před a po refluxu MgSO4 nebo Na2SO4 v případě nemožnosti zavést duodenální sondu se při vyřazování z evidence postupuje individuálně) všechna tato vyšetření musí být negativní
Podrobně viz vyhláška 91/1984 a Metodické opatření 14/1985 (i když jejich platnost je zrušena )
Alimentární nákazy Břišní tyfus
Opatření v ohnisku ( včasnost hlášení dg. ošetřujícím lékařem!!!): 1. zvýšený zdravotnický dozor v ohnisku nákazy – 21 dnů u osob v kontaktu s nemocným pokud vykonávají činnosti epid. závažné: na počátku a na konci ZZD 3x v jednodenních intervalech vyšetření stolice (MgSO4 …) + moč + klinické vyšetření včetně termometrie 2. Opatření u ostatních kontaktů –lékařský dohled – 21 dnů : klinické vyšetření (včetně termometrie) na začátku a na konci daného období + bkt. vyšetření stolice (moče)
Alimentární nákazy Virová hepatitida typu A – protiepid. opatření Meto dické opatření 7 / 2000 Prevence virových hepatitid
µ osoby v kontaktu s VHA , vykonávající činnosti epid. závažné ZZD na dobu 50 dnů od posledního kontaktu s nemocným – vyšetření protilátek anti – HAV IgG ( event. v týdenních intervalech vyšetřování IgM protilátek, dynamika JT) µ důležitá včasnost hlášení dg. VHA ošetřujícími lékaři!!! µ osoby do 16 let věku - omezení pouze při akcích, kde je vyšší riziko přenosu nákazy µ děti z rodin kde se vyskytlo onemocnění VHA mohou do zařízení docházet µ po dobu LD se do zařízení přijímají všechny děti, s výjimkou dětí oslabených Virová hepatitida typu E – protiepid. opatření Metodické opatření 7 / 2000 Prevence virových hepatitid (původce patří mezi Caliciviry, i.d.2-9 týdnů průměr 6 týdnů)
Alimentární nákazy µV
rámci protiepid. opatření u všech alimentárních
nákaz – zejména virových je důležité provést : ohnisková, průběžná a konečná dezinfekce všech kontaminovaných předmětů, osobního a ložního prádla okolních ploch WC zařízení a pod.
ALIMENTÁRNÍ INTOXIKACE µ Epidemiologická charakteristika alimentárních intoxikací je odlišná od alimentárních infekcí: onemocnění není přenosné z člověka na člověka onemocnění probíhá vždy bez teploty průběh je dramatický, rychlý - ale většinou benigní a příznaky rychle ustupují ¾ krátká inkubační doba 1- 8 hod. ¾ ¾ ¾
µ Do skupiny alimentárních intoxikací v ČR nejčastěji se vyskytujících patří: ¾ ¾ ¾
stafylokoková enterotoxikóza infekce vyvolané Clostridium perfringens typu A infekce vyvolané Bacillus cereus
Bacillus cereus - intoxikace při koncentraci 107g potraviny
µ povolený výskyt této bakterie je legislativně upraven vyhl. 137/2004 mikrobiologické požadavky na pokrmy µ nejčastěji potraviny obsahující škrob (rýže, těstoviny) µ sušené byliny, koření, masové výrobky (paštiky), polévky…. µ tepelně opracované mléko (sušené mléko – cukrářské výrobky) !!!
Protiepidemická opatření alimentární intoxikace µA. Preventivní µ školení
potravinářů a zdravotní výchova veřejnosti v zásadách hygienické přípravy, transportu a skladování potravin; µ omezit ruční zpracovávání potravin na minimum µ uchovávat potraviny buď při teplotě nad 60oC nebo v lednici při 4oC µ pokrmy připravovat těsně před konzumací µ hotové pokrmy po uvaření rychle zchladit, uložit v lednici a před požitím řádně přohřát (např. B. cereus je přítomen v některých poživatinách v kncentraci 102) µ kontroly osob manipulujících s potravinami, dočasné vyloučení nosičů µ dočasné vyloučení potravinářů s kožními hnisavými ložisky a jejich léčba
Protiepidemická opatření alimentární intoxikace B. Represivní
µ Hlášení ( včasnost hlášení!!!) µ izolace doma - dle klin. průběhu
event.
hospitalizace µ odběr vzorků podezřelých potravin, odběr zvratků a stolice postižených osob µ zajistit osoby, které konzumovaly tutéž potravinu přibližně ve stejném čase µ u stafylokokové enterotoxikózy vyšetřit také osoby, které se podílely na přípravě inkriminované potraviny (vyhledávat nosiče, kožní hnisavé léze apod.) µ úklid a dezinfekce potravinářského zařízení
REPETITORIUM ŠETŘENÍ ALIMENTÁRNÍCH NÁKAZ µ signalizace onemocnění či podezření ošetřujícímu lékaři (vedení podniku, ředitel školy…) „včasnost“ µ po ohlášení určit garanta (epidemiolog) a pracovní tým - koordinace činnosti epidemiologů a pracovníků odd. hygieny výživy µ okamžitě zahájit šetření – bez ohledu na pracovní dobu a zajištění laboratoří
µ Zaměstnanci stravovacího zařízení ¾ ¾
¾ ¾
seznam, zdravotní průkazy, brigádníci, sousedská výpomoc!!! odběr biologického materiálu - §88 odst. 3) písm. a zákona č. 258/2000 Sb, anamnéza vč. stravovacího režimu, rodinné a ostatní kontakty zásady osobní hygieny - §50 vyhl. 137/2004 zákaz potravinářské činnosti do obdržení negativních výsledků laboratorních vyšetření (nelze vyrábět ani prodávat) v případě zdrav. potíží, průjmové onemocnění v rodině…
µ U strávníků – exponované osoby ¾
anamnéza vč. stravovacího režimu (hodina, datum prvních příznaků), klinický obraz, PN, hospitalizace, kontakty, ošetřující lékaři
REPETITORIUM ŠETŘENÍ ALIMENTÁRNÍCH NÁKAZ µ V potravinářském provozu µ v případě včasného zásahu a zjištění zbytků „inkriminovaných výrobků“, surovin odebrat vzorky na mikrobiologické vyšetření - §39 vyhl. 137/2004. µ kontrola skladovaných potravin – způsob, spotřební lhůty, původ a časový harmonogram dodávek µ analýza jídelníčku za inkriminované období (48 hodin před manifestací onemocnění). Zaměřit se na deklarované pokrmy ev. změny, vytypovat rizikové a společné pokrmy, výrobky, záměnu surovin µ dodržení technologických postupů – čas, teploty µ časový snímek – přípravy, výroby, výdeje, expedice µ rozvozní plán (odběrová místa), vyšetření personálu, záchyt výrobků µ kontrola dodržování zásad provozní hygieny - §49 vyhl. 137/2004 µ nařízení dezinfekce (prostředek, koncentrace, expozice, oplach pitnou vodou) µ uložení nápravných opatření v případě zjištění
REPETITORIUM ŠETŘENÍ ALIMENTÁRNÍCH NÁKAZ
µ protokol o kontrolním zjištění - popsat zjištěné závady, hlavně z aspektu hromadného onemocnění; stavebně-technického rázu jako doplněk stavu zařízení (udělení blokové pokuty dle zákona č. 200/1990 Sb., částka 35 – Zákon České národní rady o přestupcích. µ označení kontrolované osoby – za kontrolovanou osobu se považuje subjekt, který je nositelem právní povinnosti. Označení kontrolované osoby tomu musí odpovídat. µ protokol o kontrolním zjištění má obsahovat zjištěný protiprávní stav s uvedením ustanovení právního předpisu, která byla porušena. Nestačí uvést, zda povinnost byla či nebyla splněna; µ protiprávní stav je charakterizován v zákoně a prováděcím předpisu. Je třeba zjistit všechny znaky, charakterizující protiprávní stav ve smyslu zákona; µ obnovení potravi nářské činnosti (koordinovaně EPI a HV) µ
µ
po kontrole splnění opatření (možno doplnit stěry z pracovního prostředí, nádobí – na ověření účinnosti dezinfekce) při negativním bkt. vyšetření pracovníků
Deset zlatých pravidel k zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin (WHO Ženeva) c d e f g h i
j k l
výběr zdravotně nezávadných potravin zabezpečit dokonalé provaření a propečení potravin – min.70oC ve všech částech zpracovávané potraviny zkonzumovat stravu bezodkladně po uvaření uchovávat potraviny buď v teplém stavu nad 60oC nebo v chladu při teplotě nižší než 10oC důkladné ohřívání potravin – prohřát opět při teplotě 70oC před opětovnou konzumací zabránit zkřížené kontaminaci syrových a uvařených potravin omývat si opakovaně ruce před začátkem přípravy potravin a po jakémkoli přerušení, zvláště po použití WC. Hnisavé afekce na rukou musí být vždy kryty. Ruce mohou být kontaminovány i po doteku domácích zvířat čistota kuchyňského zařízení ochrana potravin před hmyzem, hlodavci a jinými zvířaty výhradní použití pitné vody k přípravě potravin
Užitečné www stránky µ řadu aktualizovaných materiálů o jednotlivých střevních infekcích lze najít na serveru britského www.ifst.org Institute of Food Safety and Technology µ další užitečné materiály o nákazách přenášených vodou a potravinami www.cdc.gov/mmwr Infections and Other Diseases Food-related Diseases Emerging Inf. Diseases Journal µ www.medscape.com µ http://scholar.google.com NOVINKA!!!, odborné rešerše µ www.szu.cz µ www.agronavigator.cz µ www.cuni.cz µ www.jib.cz
Informační a poradenské služby jednotná informační brána lze volit zdroje např. PubMed, Medline,…)
Děkuji za pozornost !
