Albánština. Příručka albánštiny pro příslušníky AČR v mírových misích

Albánština Příručka albánštiny pro příslušníky AČR v mírových misích

Albánština

Potřebu vydat příručku albánštiny si vyžádalo působení příslusníků AČR mezi aládnským etnikem v rámci mírových misí na Balkáně. Pro splnění jejich poslání vytvářet podmínky pro mírové soužití a poskytovat humanitární zdravotní pomoc - je nezbytné také schopnost komunikovat s místním obyvatelstvem. K překonání jazykové bariery za situace, kdy není možné dorozumět se v angličtině, by měla českým vojákům alespoň částečně napomoci tato příručka. Tomu je podřízeno i její pojetí, které se soustřeďuje na základní slovní zásobu a stručnou vojenskou a zdravotní terminologii. Slovníčkovy základ dále rozšiřuje českoalbánská konverzace s obecnou, zdravotní a vojenskou tematikou. Příručku uzavírá stručný nástin gramatiky albánského jazyka. Slovníček si i při omezeném rozsahu klade za cíl postihnout co nejvíce slov a frazeologických spojení k základnímu dorozumění mezi Čechy a Albánci.

2

Albanstina KFOR-a.doc

Albánština

Úvodem Albánština má samostatné postavení v rodině indoevropských jazyků. Hovoří jí více než tři a půl milionu Albánců v samotné Albánii a dále pak téměř dva miliony v jugoslávské oblasti Kosovo. Albánštinu je možné slyšet i na území Černé Hory, Makedonie a Řecka, kde žije poměrně značný počet Albánců. Albánské národnostní menšiny však můžeme nalézt i na území jižní Itálie a Sicílie, v USA, Německu a jiných státech západní Evropy. Původ albánštiny není bezpečně znám. Albánci jsou však pravděpodobně potomci Ilyrů, kmene, který byl jedním z původních obyvatel Balkánu. Název "Albánie", pod kterým je tato země známa v evropských jazycích, se původně vztahoval na jizní část země zvanou "Arbania" (z ilyrského "olba" - sídliště; osada). Domácímu názvu "Shqipëri" odpovídá podle jednotlivých etymologii země orlu nebo země skal. Jižní (toskicky) a severní (gegsky) jsou hlavními dialekty albánštiny. Současná spisovná albánština, ustáIená až v druhé polovině našeho století, vychází především z tzv. jižního dialektu, který byl v minulosti podporován a vymáhán tehdejším režimem. V této souvislosti je nutné podotknout, že kosovští Albánci, ač užívali severního dialektu, se v roce 1968 podřídili a přijali spisovnou albánštinu, respektive jižní dialekt. Hlavním znakem jižního nářečí je tzv. rotacismus, což je změna intervokalní souhlásky ( tj. souhlásky mezi dvěma samohláskami), v albánštině typická změna n v r. Naproti tomu je v severním nářečí typická absence písmene ë. .............. Příklady rotacismu a jiných rozdílností severního a jižního dialektu: pasunie pasurie bohatství mbretnia mbretëria království emen emër jméno njof njoh znát Těžiště albánského jazyka tvoří sloveso a jeho bohatý systém slovesných častí a způsobů (zvláštnosti je především admirativ), který umožňuje rozsáhlý počet tvarů jednotlivého slovesa. V albánštině je také častý výskyt přechodniků a příčestí, které jsou však považovány za zvláštní druhy způsobu. Albánský jazyk nemá infinitiv. Slovesa ve slovníčcích jsou tudíž uváděna v I. osobě sg. přítomného času, způsobu oznamovacího. Ve slovníčku jsou podstatná jména uvedena v určitém i neurčitém tvaru, s označením rodu a uvedením množného čísla opět v určitém i neurčitém tvaru. Přídavná jména, která tvoří množná čísla nepravidelně, jsou rozepsána. Třídění českých ekvivalentů je rozděleno na základě významových odlišností číslováním výrazně významové rozdíly, středníkem - méně výrazné významové odlišnosti; čárkou - podobné nebo synonymní výrazy. U některých sloves je uveden jejich tvar v aoristu a participiu. Seznam použitých zkratek: m. mužský rod f. ženský rod abl. ablativ, šestý pád

sg. singular, číslo jednotné pI. plural, číslo množné vulg. vulgární výraz

3


Albánština

Alfabeti Abeceda

ALFABETI I GHUHËS SHQIPE ALBÁNSKÁ ABECEDA Transkriptimi fonetik Përshembulli Fonetický přepis Příklad

A a B b C c Ç ç D d Dh dh E e Ë ë F f g g Gj gj H h I i J j Kk L l Ll ll M m N n O o P p Q q R r Rr rr Ss Sh sh T t Th th U u Vv X x Xh xh Y y Z z Zh zh

(a) (b) (ts) české „c“ (tf) české „č“ (d) (δ) (e)(ε) ($)(:) 1 (f) (g) (g‘)(d‘) české „ď“ 2 (h) (i) (j) (k) (l‘) měkké l např. slovenské (l) české l (m) (n) (o) (p) (k‘) 3 (r‘) (rr) (s) (š) (t) (Ө) (u) (v) (dz) (dž) (y)(u:)(ű) (z) (ž)

abeceda hoblík Cecilka, cín čára, česnek dobrý, dost they, there Eva, etapa around, further fajn guma dítě, ďábel hotel list, Ir já, jas kost, kolo Topoľčany les, král moře, můj noc, nový olovo park, pošta tělo, tíseň rýma [ríma], ráno rrýma [rrýma] světlo, sestra škola, šíp to, tabule thick, thank ulice věc, vesnice Prievidza džin űbung, Műller zuby, zápas žiletka

Příklady výslovnosti (uvedeny jsou příklady hlásek, které jsou pro českého uživatele atypické): Ç ç - çerek (čerek) čtvrt, reçel (rečel) džem Gj gj - gjë (ď:) věc, Gjirokastër (ďirokastr) možné i (džirokastr) Ďirokastra Ë ë - katër (ka tr) čtyři, ëmbëllsira (:mb:lsira) 1

Písmeno ë se podobá zvuku, který následuje po vyslovení například p, b, g (ráz, přídech). Písmeno gj se v některých oblastech vyslovuje jako dž. 3 ?měkké č, ruské ť 2

4


Albánština

Nj nj - njeri (njeri) člověk, një (nj:) jeden Q q - qen (těn/tjen) pes, e kuq (e kuť/kutj) červená Sh sh - kush (kuš) kdo, shjruaj! (škruaj) piš! X x - xixë (dzidz:) jiskra, xing (dzink) zinek Xh xh - xhep (džep) kapsa, xhin (džin) gin (džin) Zh zh - zhvillim (žvillim) rozvoj, zhivë (živ:) rtuť Ll - měkké l Ll ll - české l Rr - měkké r Rr rr - české r (místy s přídechem!)

5


Albánština

Stručný albánsko-český slovníček Fjalorth shqip-çekisht A a, apo acar,-e adres/ë,-a aeroplan,-i pl. -ë-t aeroport,-i pl. -e-t afat,-i afatshkurtër afër afrohem afshoj aftësi,-a agim,-i ai m. ajo f. ajror ,-e akoma aksident,-i pl. -e-t aku/ll,-i pl. -j-t akullor/e,-ja aleanc/ë,-a alkool,-i pl. -e-t allçi,-a ambalazh,-i pl. -et ambasad/ë,-a amerikan,-e andej an/ë,-a, pl. -e-t anëtar ,-i anglez,-e anglisht anij/e,-a, pl. -e-t anijetar,-i ankes/ë,-a ankth,-i pl. -e-t antishtetëtor ,-e aparat,-i pl. -e-t apo aprovoj aq

nebo, či mrazivý, chladný, ledový adresa letadlo letiště lhůta, čas krátkodobý blízko; asi, kolem přibližovat se, přiblížit se zapáchat; vonět schopnost svítání on, ten, ono ona, ta to, tato vzduchový, vzdušný ještě nehoda, havarie led zrnrzlina aliance alkohol, líh sádra obal, balení ambasáda americký tak strana člen anglický anglicky Ioď, plavidlo námořník stížnost úzkost protistátní přístroj nebo, či schvalit, souhlasit, potvrdit tak, tolik, takhle, takto;

6


Albánština

ar,-i arab,-e ardhës,-i ardhj/e,-a ardhm/e,-ja ardhsh/ëm,-me, i/e argano,-ja argjend,-i argjendar ,-i ark/ë,-a arkivol,-i arm/ë,-a armik,-e armi/k,-u, pl. -qe-t arsim,-i arsye,-ja arrati,-a arratisur ,-i arrestim,-i arr/ë,-a arrij arritj/e,-a as asaj asgjë askund askurrë askush asnjë aspak ashpër i/e asht,-i pl. eshtra-t ashtu at/ë,-i pl. erër-it ata m. pl. atdhe,-u atdhetar ,-i atëherë atillë i/e ato f. pl. aty athët i/e autoambulanc/ë,a autovinç,-i pl. -a-t aviator ,-i pl. -ë-t

ještě zlato arabský přistěhovalec příchod; vstup budoucnost budoucí, příští zvedák stříbro zlatník, šperkař pokladna rakev zbraň nepřátelský nepřítel vzdělání rozum; důvod únik, útěk utečenec, běženec zatčení, zadržení ořech přijít, přijet, dorazit příjezd, příchod ani její, jí nic nikde nikdy nikdo nic vůbec drsný, hrubý kost tak, takže, takhle otec oni vlast vlastenec pak, tehdy, tenkrát takový, tento ony tu, tam kyselý sanita naviják pilot, letec

7


Albánština

azot,-i

dusík

B baba,-i pl. -llarë-t bagazh,-i pl. -e-t bagëti,-a bak/ër ,-ri balanc/ë, -a

otec, táta zavazadlo dobytek měď rovnovaha

baIt/ë-a, pl. -ëra-t ball/ë,-i pl. -e-t banan/e, -ia bandazh,-i pl. -e-t banoj banuar,-i/e banj/ë, -a bar,-i bar,-i pi. -ëra-t bardhë i/e bar/k,-u, pl. -qe-t bashkëbisedim,-i bashkëkohës,-e bashkëpunim,-i bashkëshort,-i pl. -ë-t bashkëshort/e,-ja bashki,-a bashku, së bashkë batanij/e,-a begatsh/ëm,-me, i/e benzin/ë,-a beqar,-e berber ,-i pl. -e-t bes/ë,-a besoj bëhem më bëhet bë/j,-ra,-re bërtham/ë, -a biçikletë,-a bidon-i pl. -ë-t bie prura, prurë bie rashë, rënë

špína, nečistota čelo banán bandáž, obvaz bydlet obyvatelné, obydlené koupelna bar tráva bílý břicho rozhovor, dialog současný spolupráce manžeI manželka obecní úřad, radnice; spolek společně, spolu deka, pokrývka bohatý benzin svobodný, neženatý holič víra, věmost, slib, přísaha věřit stát se, stávat se; konat se zdá se dělat, činit, učinit, provést, konat jádro jízdní kolo kanystr -1 přinést, snést, nést -2 padat; vycházet; pustit, 8


Albánština

bij/ë,-a, pl. -a-t bilet/ë,-a bim/ë,-a bind bir-i pl. bij-të birrem birr/ë,-a bish/ë,-a blej blet/ë,-a blu boj/ë,-a bombardoj bordel-i pI. -e-t bor/ë,-a borxh-i pI. -e-t bot/ë,-a botërisht botim,-i breg-u, pl. brigje-t brenda bretkos/ë,-a brez,-i brinj/ë,-a brishtë i/e bujqësi-a buk/ë,-a pI. -ë-t bukur i/e bukuri-a bunker-i pI. -ë-t bur/g-u, pI. -gje-t burim-i pI. -e-t burr/ë,-i pI. -a-t butë i/e buz/ë,-a buzeqeshj/e,-a byrek-u, pI. -ë-t byth/ë,-a, pI. -ë-t C ca caktoj cigan-i pI. -e-t cigar/e,-ja cilësi-a cili, cila pl. të cilët, të cilat; i cili, e cila

upustit dcera lístek, vstupenka rostlina přesvědčit syn ztratit se pivo bestie koupit včela tmavěmodrá barva bombardovat nevěstinec sníh dluh svět veřejně vydání, uveřejnění břeh uvnitř žába pás; rod žebro křehký zemědělství chléb krásný krása bunkr; skladiště vězení pramen muž, chlap měkký, jemný ret úsměv piroh zadek (vulg.) některé určit cikán cigareta jakost jaký, který, čí; jaká, která, čí

9


Albánština

cilido, cilado cop/ë,-a cuc/ë,-a

každý, každá kus, část; chvíle dívka

Ç ç çad/ër,-ra çaj,-i çakmak-u, pl. -ët çant/ë,-a çarçaf-i m. pl. -ë-t çarmatos çast-i m. pl. -e-t çati-a, f. çdo çdoherë çek,-e çek,-u pl. -ë-t çekan-i pl. -ë-t Çeki-a çekish çelës-i pl. çelësa-t çerek-u çështj/e,-a çfarë çjerr çka? çlirim,-i çmim,-i çoj çrregullim,-i

co, jaký, který, kdo deštník čaj zapalovač taška prostěradlo odzbrojit okamžik, chvíle střecha každý, každá, každé každou chvíli český Čech kladivo Česká republika český klíč čtvrt otázka, problém co, cože; jaký roztrhnout, rozsápat co? osvobození cena poslat, přinést, vyzvednout nepořádek; porucha

D daj/ë,-a dakord dal dalj/e,-a dalloj dardh/ë,-a dasm/ë,-a dashuri,-a dashuroj dat/ë,-a pl. -a-t datëlindj/e,-a deg/ë,-a dehur i/e del/e,-ja, pI. dhen-

strýc, matčin bratr souhlas, platí odejít; opustit; vyjít východ; odjezd; vyjití, exodus rozeznat hruška svatba láska milovat datum narozeniny větev; oddíl, oddělení; obor opilý ovce 10


Albánština

të dembel,-e denduri,-a dentar,-e der/ë,-a, pl. dyer-t deri derr ,-i pl. -a-t det,-i pl. -e-t detyr/ë,-a detyrim,-i dëgjoj dëm,-i pl. -e-t dënim,-i dënoj dërras/ë,-a dëshiroj dëshmi,-a di, -ta, -tur digjem, dogja, djegur dikursh/ëm,-me, i/e dim/ër ,-ri, pl. -ra-t disa dit/ë,-a djal/ë,-i pi. djemtë dja/ll,-i pl. -j-të djath/ë,-i pl. -ëra-t djathtas dje djeg djers/ë,-a dobët i/e dogan/ë,-a dolIap,-i pl. -ë-t domat/e,-ja domosdosh/ëm,me, i/e dor/ë,-a, pi. duar-t drejt drejt/ë,-a drejtoj drek/ë,-a dritar/e,-ja drit/ë,-a drith/ë,-a, pl. -ërat

líný, lenivý hustota zubní dveře až, do, až do prase moře úkol; povinnost závazek, povinnost poslouchat škoda, ztráta potrestání, trest potrestat, odsoudit prkno toužit, přát si, chtít svědectví vědět hořet, pálit dřívější zima (roční období) několik, někteří, některá, některé; něco den chlapec, hoch ďábel sýr napravo, vpravo včera zapálit pot slabý clo skříň rajče trvalý ruka rovně, přímo právo, nárok řídit, vést oběd okno světlo obilí, zrno

11


Albánština

dru,-ri, pl.- nj-të dua -do, desha, dashur duhan,-i duhem

dřevo, dříví chtít; milovat

dush,-i pl. -e-t dy dylbi,-a dyqan,-i pl. -e-t dyqind dyshek,-u, pl. -ë-t dyshim,-i dyzet

tabák vzájemně se potřebovat, chtít muset, musit, být třeba (potřeba) přiléhavý, vhodný, patřičný, náležitý vypadat, vyhlížet jako; zdat se jako co, jevit se sprcha dva dalekohled obchod dvě stě matrace pochyba čtyřicet

Dh dhe = e dhe,-u, pl. -ra-t dhemb dhembj/e,-a dhemb,-i pi. -ë-t dhembetar,-i dhi,-a, pl. dhi-të dhitem dhjetë dhjetor,-i dhom/ë,-a dhun/ë,-a dhurat/ë,-a

a, i (spojka) půda, země bolet bolest, boleni zub zubař, zubní lékař koza kálet (vulg.) deset prosinec pokoj, místnost násilí dárek

duhet duhur i/e dukem

E e pl. të (vyzë e mira) (pjesët e trupit)

ec/i,-ën, -a, -ur

1. spojovací člen (dobré děvče) 2. predlozkova vazba (části těla) 3. krátká forma 3 os. jč. osobního zájmena ve 4. pádě 4. a, i - spojka jít, jet, chodit

12


Albánština

edhe egër i/e elektrik,-u em/ër ,-ri, pl.-ra-t ende en/ë,-a, pl. -ë-t enjt/e,-ja er/ë,-a erresir/ë,-a esht/ër ,-ra, pl. ra-t etj/e,-a eth/e,-ja, pl. -e-t Ë ëmbëI i/e ënd/ërr,-rra ëndërroj është F faj,-i pl. -e-t fal falas falem falj/e,-a familj/e,-a faq/e,-ja fare fat,-i pl. -e-t fatur/ë,-a fe,-ja fëmij/ë,-a, pi. -ë-t fik,-u, pl. -q-të fillim,-i filloj fis,-i pl. -e-t fitoj fitor/e,-ja fjal/ë,-a fjalor,-i flam/ur,-i pl. -uj-t, urë-t flas fola, folur fle fjeta, fjetur fletor/e,-ja

také, taky, též divoký proud, elektrika jméno ještě; už nádoba čtvrtek vzduch; vítr; vůně nebo zápach tma viz asht,-i kost; kostra ???? žízeň horečka sladký sen snít; přemítat, představovat si 3. osoba jč. (sg). slovesa být vina prominout, omluvit se zdarma děkovat omluva rodina tvář, líce; stránka naprosto všechen, zcela osud účet, faktura víra dítě fík začátek začít kmen, klan, rod získat; vyhrát, zvítězit vítězství slovo slovník vlajka, prapor mluvit spát sešit 13


Albánština

fli,-ja flokë,-t m. pl. floktar,-i fluturoj forc/ë,-a fqinj,-i pl. -ë-t francez,-e fren,-i freskët i/e frigorifer,- i pl. -ë-t frik/ë,-a frut/ë,-a fryj frym/ë,-a fshat,-i pI. -ra-t fsheh fshij ftes/ë,-a ftohtë i/e fund,-i fuqi,-a furrtar,-i fush/ë,-a fytyr/ë,-a G gabim,-i gatuaj gaz,-i gazetar,-i pI. -ë-t gazet/ë,-a gënjej gënjesht/ër,-ra gërmim,-i gërmoj gërshër/ë,-a gëzim,-i gisht,-i pI. -a-t, ërinj-të godas goditj/e,-a gomar,-i pI. -ë-t got/ë,-a Greqi,-a gri grindj/e,-a grop/ë,-a grua,-ja, pl. gra-të

oběť vlasy kadeřník letět síla, moc soused francouzský brzda čerstvý lednice strach ovoce foukat, vanout dech vesnice skrýt, skrývat uklízet pozvání chladný konec síla, moc pekař pole; rovina obličej, tvář chyba vařit plyn novinář noviny Ihát lež, klam vykopávání, výkop kopat, yykopávat nůžky radost prst udeřit, uhodit úder osel sklenice Řecko šedý, šedivý hádka díra, jáma žena

14


Albánština

grumbu/ll,-i pl. -j-t grusht,-i pl. -e-t gryk/ë,-a gur,-i pl. -ë-t gusht,-i guximtar,-e Gj gjak,-u, pl. -ra-t gjakrrjedhj/e,-a gjalp/ë,-i gjallë i/e gjarp/ër,-ri, pl. -ërinj-të gjashtë gjashtëdhjetë gjashtëmbëdhjetë gjatë gjatësi,-a gjej - ta, -tur gjelbër i/e gjell/ë,-a gjendj/e,-a gjenocid,-i gjerë i/e gjerman,-e gjë,-ja, pl. -ra-t gjilpër/ë,-a gjith/ë,-a gjitbashtu gjiz/ë,-a gjoks,-i pl. -e-t gju,-ri, pl. -një-t gjuh/ë,-a gjum/ë,-a gjyq,-i pl. -e-t gjysmë gjysb,-i gjysh/e,-ja H ha hakmarrj/e,-a hall/ë, -a f. pl. -a-t hap hap,-i bapet = bapur har/k-u m. pl. -qe harroj

hromada pěst hrdlo, krk kámen srpen statečný krev krvácení máslo živý had šest šedesát šestnáct dlouho; během délka najít, nalézt zelený jídlo stav genocida široký německý věc, předmět jehla všechno, vše také, taky tvaroh prsa koleno jazyk, řeč spánek soud půl děda babička jíst pomsta teta otevřít krok otevřený oblouk zapomenout 15


Albánština

hedh hekur,-i hekurdh/ë,-a helmim,-i m. heq her/ë,-a; nje herë herët hën/ë, -a f. hën/ë, -a f. pl. -a-t hotel,-i m. pl. -e-t huaj huaj (i/e) huaj,-i m. pl. -të hund/ë,-a f. pI. -ë-t hunderoj hyj hyrj/e,-a f. pl. -e-t

hodit železo železnice otrava sundat; táhnout krát, jednou brzy měsíc pondělí hotel půjčit cizí cizinec nos mluvit nosem; huhňat vejít vstup; vchod

I iki im m. ime f. infeksion,-i infermier/e,-ja interesant,-e injeksion,-i ish ishu/ll,-lli m. pI. -jt

odejít můj, má, moje infekce zdravotní sestra zajímavý injekce bývalý; exostrov

J jam janar,-i jap jastëk,-u m. pl. -ët jashtë jep jet/ë,-a f. jetim,-i m. pl. -ë-t jetoj jo jonë ju jug,-u Jugosllavi,-a f.

jsem; být leden dát polštář ven viz. jap život sirotek žít ne naše vy jih Jugoslávie

K má 3.os. jč. slovesa mít ka kaçavid/ë,-a f. pi. - šroubovák 16


Albánština

a-t kaf/e,-ja kaf/e,-ja kafsh/ë,-a f. pl. -ët kala,-ja f. pl. -a-t kal/ë,-i m. pl. kuajtë kaloj kaltër (i/e) kaluar (i/e) kam kamerier,-i m. pi. -ë-t kamion,-i m. pI. ë-t kamp,-i m. pI. -e-t kap kapsllëk,-u karot/ë,-a kartolin/ë,-a f. pI. -a-t karrig/e,-ia f. pI. -e-t karroc/ë,-a f. pI. -a-t kastravec,-i m. kat,-i m. pl-e-t katër katërqind katolik,-u m. pI. ë-t keq(i),-e(e) këmbas = më këmbë këmb/ë,-a f. pI. -ët kemish/ë,-a kënaqur (i/e) keng/ë,-a f. pl. -ë-t këpuc/ë,-a f. pl. ë-t kërcej kërkes/ë,-a pI. -a-t kërkoj këpurdh/ë,-a f. pI. -a-t këto këtu

káva kavárna zvíře hrad kůň jít; minout modrý minulý, uplynulý mít; vlastnit číšník kamion kemp, tábor chytit zácpa mrkev pohlednice židle vůz okurka poschodí čtyři čtyřista katolík špatný, zlý pěšky noha košile spokojený píseň bota skákat žádost shánět houby tyto tady, tu 17


Albánština

kilogram,-i m. pl.ë-t kilomet/ër,-ri m.pl. -ra-t kirurgji,-a f. kish/ë,-a f. pl. -a-t kod/ër,-ra f. pl. ra-t kofsh/ë,-a koh/ë,-a f. kok/ë,-a f. koll/ë,-a f. kollitem kombësi,-a konjak,-u m. konserv/ë,-a kontrolloj kopsht,-i m. pl. -et korrik,-u kos,-i m. kos/ë,-a f. kosovar,-e Kosovar,-i m. pl. -e-t Kosov/ë,-a kosh,-i m. pl. -a-t krah,-u m. pl. -ë-t kreh kreh/er,-ri m. krenar,-e krevat,-i m. pl. -e-t krijoj krip/ë,-a f. kryeqytet,-i kryesisht kryesor,-e kthehem kthim,-i ku kudo kufi,-ri m. pl. -j-të kujdes,-i m. pl. -et kujdes! kujt (i/e) kujtes/ë,-a f. kujtohem kundër

kilogram kilometr chirurgie kostel kopec stehno čas, doba hlava kašel kašlat národnost koňak konzerva kontrolovat zahrada červenec kefir kosa kosovský; Kosovan, kosovský Albánec Kosovo koš paže česat hřeben pyšný, hrdý postel tvořit sůI hlavní město hlavně hlavní vrátit se návrat kde; kam všude hranice péče pozor! čí, koho paměť; vzpomínka pamatovat si proti 18


Albánština

kuptim,-i m. pl. -et kuptoj kuq,-e (i/e) kur kurse kurv/ë,-a kurrë kushëri,-ri m. pl. -nj-të kuti,-a f. kuzhin/ë,-a ky L lahem laj lajm,-i m. pl. -e-t lajmërim,-i laps,-i m. larg largësi,-a largohem lart lartë (i/e) lavapjatë,-a f. pl. -a-t lehtë (i/e) lek,-u m. pl. -ë-t alb. let/ër,-ra f. leukoplast,-i lexoj lëkur/ë,-a f. pl. -a-t lëng,-u m. pl. -lëngje-t lëvizj/e,-a lib/ër,-ri pi. -ra-t lidh limon,-i m. lind lindj/e,-a f. pl. -e-t lindur (i/e) liqen,-i m. pl. -e-t lirë (i/e) liri,-a list/ë,-a f. pl. -a-t litar,-i m. pl. -e-tlit/ër, m. pl. -ra-t

smysl; význam rozumět červený kdy; když zatímco prostitutka nikdy bratranec krabice kuchyň ten, tento, to, toto mýt se; koupat se mýt; prát zpráva oznámení tužka daleko vzdálenost vzdálit se nahoře, nahoru vysoký umývadlo lehký měna dopis; papír náplast číst kůže šťáva, džus pohyb kniha utáhnout; zavázat; spojit citron narodit se narození narozený jezero svobodný svoboda seznam provaz, lano litr 19


Albánština

lodhur (i/e) loj/ë,-a lopat/ë,-a lop/ë,-a lot,-i m. luaj luft/ë,-a f. pl. -ëra-t luftoj lug/ë,-a lul/e,-ja f. pl. -e-t lum/ë,-i pl. -enj-t lumtur (i/e)

unavený hra lopata kráva slza hrát válka bojovat lžíce květina řeka šťastný

Ll lloj,-i m. pl. -e-t llul/ë,-a

druh dýmka

M mac/e,-ja f. pl. -e-t madh(i),-e (e) pl. të mëdhenj m. të mëdha f. madhësi,-a maj,-i m. maj/ë,-a f. pl. -a-t majtas makin/ë,-a f. pl. a-t mal,-i m. pI. -e-t malor,-e mama,-ja Maqedoni,-a maqedonisht marr marrëndhënite,-a marrëveshjte,-a f. pI. -e-t martës/ë,-a f. martuar (i/e) mas/ë,-a f. pI. -a-t mbaroj mbarsem mbetem mbetj/e,-a f. mbi mbiem/ër,-ri mbrëmj/e,-a mbrojtj/e,-a mbush

kočka velký velikost květen vrchol, špička vlevo auto hora horský máma Makedonie makedonský vzít; brát vztah; poměr dohoda manželství ženatý; vdaná míra končit otěhotnět zbýt zbytek nad jméno večer obrana plnit 20


Albánština

mbyll me megjithatë mendoj mesdit/ë,-a f. mëlçi,-a f. mëngjes,-i mënyr/ë,-a mërkur/ë,-a mërzi,-a mësoj mësues,-i m. mësues/e,-ja f. mi(e), mia(e) mi,-u pl.-nj-t midis mieIl,-i mijë mik,-u m. pi. miqtë min/ë,-a f. pi. -a-t minut/ë,-a miqësi,-a mirë mirupafshim mis/ër,-ri mish,-i m. mjaft mjaftoj mjeguIl,-a mjek,-u mobili/e,-a f. moIl/ë,-a mos

moshatar,-i m. mot/ër -ra muaj,-i m. mund mundësi,-a mundur i/e mungoj mur,-i m. murator,-i mushkëri,-a muzik/ë,-a myk,-u m. pI.

zavřít s, se ačkoli, přesto myslet poledne játra ráno způsob středa nuda učit učitel učitelka mé; moje; moji myš mezi; v; uprostřed mouka tisíc přítel mina minuta přátelství dobře na shledanou kukuřice maso dost stačit mlha lékař nábytek jablko (tvoří zápor u sloves v rozkazovacím způsobu, optativu, volitivu a přechodníku) vrstevník sestra měsíc smět, moci možnost možny chybět zeď zedník plíce hudba plíseň 21


Albánština

-myqe-t N naft/ë,-a f. nat/ë,-a f. pI. netët natyr/ë,-a ndal ndez ndërtes/ë,-a ndërtoj ndërrim,-i ndërroj ndihm/ë,-a ndihmoj ndodhem ndriçoj ndrysh/ëm i/e ndryshoj neser nevoj/ë,-a në nën nën/ë,-a nënshkrim,-i nëntor,-i nga ngadalë ngrihem ngushtë ngjyr/ë,-a notoj num/ër,-ri nxehtë nxjerr

nafta noc příiroda zastavit zapálit budova stavět změna změnit pomoc pomáhat nacházet svítit jiný změnit zítra potřeba v; do; na; o pod matka podpis listopad z; ze; od pomalu zvednout úzký barva plavat číslo horký, teplý vytáhnout, vyndat

Nj njerëzi,-a njeri,-u një njembëdhjetë njëmijë njëqind njoh

lidé člověk jeden jedenáct tisíc sto znát, seznámit se

O ofroj orar,-i

nabízet rozvrh 22


Albánština

or/ë,-a oreks,-i oriz,-i ose oxhak,-u P pa paguaj pak pallto,-ja pambuk,-u pamj/e,-a para para,-ja pas pasaport/ë,-a pasdite = pasdreke pasqyr/ë,-a pastaj ,-a pastle dembesh pastër i/e pastiçeri-a pastroj pastrues/e,-ja pasur i/e patatle,-ja, pl. -e-t pavarësi-a pavarur i/e pazar-i pl. -e-t pec/e,-ja pelen/ë,-a pem/ë,-a, pl. -ë-t perëndi-a m. perëndim-i perime-t pesë pesëdhjetë pesëmbëdhjetë pesëqind pesh/ë,-a pesh/k-u, pl. -q-it peshqir-i pl. -e-t pëlqej pëllëmb/ë,-a, pl. -e-t për

hodina chuť rýže nebo komín bez platit málo, trochu kabát bavlna výhled, pohled vpředu, před peníze za; po, poté cestovní pas odpoledne zrcadlo potom, pak pasta zubní pasta čistý cukrárna čistit uklízečka bohatý brambora nezávislost nezávislý trh hadr, obvaz; vložka plena strom; ovoce bůh západ zelenina pět padesát patnáct pět set váha, hmotnost ryba ručník líbit se dlaň pro 23


Albánština

përballë përdorim -i përgatis përgatitj/e përgjigjem, përgjigj/e,-ja pergjithsh/em,me, i/e përhersh/ëm,-me i/e përkrahj/e,-a përkthyes,-i përmbajtj/e,-a përpara pëparës/e,-ja përpjekj/e,-a përqind përrall/ë,-a përse përsëri përsëris përshëndetj/e,-a perveç pi pi duhan pij/e,-a pijsh/ëm,-me, i/e pik/ë,-a pikerisht pirun-i pl. -ë-t pjat/ë,-a pjes/ë,-a pjesëmarrj/e,-a pjeshk/ë,-a, pl. -ët plaçkitj/e,-a plagos plagosj/e plak,-ë,f. pl. pleq. plaka plak-u,pl.pleq-të plastik,-e plotë i/e plumb-i pl. -a-t po polici-a pomp/ë,-a popu/ll-i pi. -j-t por

naproti použití připravit příprava, zhotovení odpovídat odpověď obecný stálý, trvalý podpora překladatel, tlumočník obsah před zástěra námaha, snaha, úsilí procento pohádka proč opět opakovat pozdrav mimo, kromě pít kouřit nápoj pitný bod, kapka přesně vidlička talíř část, díl účast broskev drancování zranit zranění stařena stařec z plastu, plastový plný, úplný olovo ano policie čerpadlo národ ale 24


Albánština

port-i pl. -e-t port/ë,-a portoka/ll-i pl. -j-të post/ë-a poshtë pothuajse prandaj pranë (Abl.) pranoj pranver/ë,-a prapa prapa (abl.) prej premt/e,-ja premtoj pre/s,-va,-rë -1(?) pr/es,-ita,-itur presion,-i prill,-i prind-i pl. -ër-it prish prishur i/e pritj/e,-a pronar,-i pron/e,-a propozoj provim,-i provoj pse = perse pshurr = shurroj pul/e,-a puls-i pull/e,-a pun/ë,-a punëtor,-i punoj purth/e,-a pus-i pl. -e-t pushim,-i pushkatoj pushk/ë,-a pushtet,-i puth pyes pyetj/e,-a py/Il-i pl. -je-t

přístav brána pomeranč pošta dole téměř, skoro proto při, u, vedle přijmout jaro vzadu, dozadu za od, z pátek slibovat řezat, sekat čekat tlak duben rodič rozbít, porušit, poškodit zničený, zkažený přijetí majitel, vlastník majetek, vlastnictví navrhovat, nabízet zkouška zkusit proč pomocit kuře tep dopisní známka práce pracovník, dělník pracovat pnijem studna přestávka, dovolená zastřelit puška moc líbat ptát se otázka les

Q

25


Albánština

qa/j.-va,-rë qart qart/ë i/e qebap-i pl. -e-t qejf-i pl. -e-t qelb,-i qep/ë,-a qershi-a qesh qetësi-a qetësoj qeveri-a qendroj qi,-va,-rë qie/ll-i pl. -j-t qilim,-i qind qiri-u, qiri-ri, pl. -nj-te qitj/e,-a qorr-e quhem qull,-i qumësht,-i qysh qytet-i pl. -e-t R radar-i pl. -ë-t radio-ja radh/ë,-a, pl. -ë-t raft-i pl. -e-t rajon-i pl. -e-t raki-a re-ja re-ja reçel-i pl. -e-t refugjat-i pl. -ë-t revist/ë,-a rezervuar-i pl. -ë-t rezultat-i pl. -e-t rëndë i/e rëndësi-a rëndësish/ëm,-me i/e rëni/e,-a rër/ë,-a ri, i,f e re, pl. rinj, f. reja

plakat jasně jasný kebab, šašlik radost, chuť, nálada hnis cibule třešeň smát se klid, ticho uklidnit, upokojit, utišit vlada zůstat souložit (vulg.) nebe koberec sto svíčka střelba slepý jmenovat se kaše mléko jakto?, jak město radar rádio, rozhlas řada police okres, oblast rakije nové, novota mrak, oblak džem uprchlík časopis nádrž výsledek těžký význam, důležitost důležitý, významný klesání, pokles, pád písek nový, mladý

26


Albánština

riparim,-i riparoj roj/ë,-a rojtar,-i ruaj,-ta,-tur Rr rralë rralë i/e rregull,-i rreth (abl.) rrezi/k-u, pl. -qe-t rreziksh/ëm,-mi, i/e rrënoj/e,-a rrënj/e,-a rri, ndenja, ndenjur rrob/ë,-a rrog/ë,-a rroj,-ta,-tur rrojtor/e,-ja rrotull (abl.) rruf/ë,-a

oprava opravovat hlídka, stráž strážce, hlídač chránit, opatrovat zřídka vzácný, řídký pořádek okolo, kolem nebezpečí nebezpečný zřícenina, ruina kořen sedět, stát, zůstat šaty mzda žít holičství, kadeřnictví okolo, kolem rýma

S s' = nuk sa sa kohë sallam,-i p3. -e-t send,-i pl. -e-t sepse serb,-i pl.-ë-t Serbi-a si sot sttacion,-i sulm-i pl. -e-t sulmoj sup-i pl. -e-t superfuqi-a sy-ri, pl. sy-të syze-t

ne kolik Jak dlouho? salám předmět protože Srb Srbsko jako dnes nádraží, zastávka útok útočit rameno velmoc oko brýle

Sh shaka-ja shami-a sharr/ë,-a shator/e,-ja

vtip šátek, kapesník pila stan 27


Albánština

sheku/Il-i pl. -j-t shembu/ll-i pl. -j-t shenjtor,-i sheqer,-i shes shëndet,-i shënim,-i shërbej shëtitj/e,-a shikoj shish/e,-ja shitës,-i shitj/e,-a shkëmb-i pl. -injtë shkoIl/ë,-a shkrepës/e,-ja shkrimtar ,-i shkruaj shkurt shkurt,-i shkurt/ër i/e, f pl. -ra shofer-i pi. -ë-t shoh pashë, parë shok-u, pl. -ë-t shoqëri-a shpatull-a, pl. -a-t shpejt shpejtësi-a shpesh shpeshtë i/e shpin/ë,-a shpjegoj shpres/ë,-a shpresoj shqip shqip/e,-ja Shqipëri-a shqiptar,-e shqiptar,-i shqiptar/e,-ja shtatë shtatëmbëdhjetë shtator,-i shtatzënë shtet-i pl. -e-t shtëpi-a

století příklad svatým (podstatné jméno) cukr prodávat zdraví poznámka sloužit, obsluhovat procházka dívat se, pozorovat láhev prodavač prodej skála škola zápalka spisovatel psát krátce únor krátký řidič vidět kamarád společnost rameno rychle rychlost často častý záda vysvětlit naděje doufat albánský albánština Albánie albánský Albánec Albánka sedm sedmnáct září těhotná stát dům

28


Albánština

shtr/at-i pi. -ét-ërit (é?) shtun/ë,-a shumë shurr/ë,-a T takim,-i takoj taks/ë-a tani tank-u tarrac/ë,-a tash/ëm,-me, i/e tavan,-i pl. -e-t tavolin/ë,-a te = tek teat/ër,-ri telefonoj televizion,-i temperatur/ë,-a tenxher/e,-ja tepëer tetë tetëdhjetë tetëmbëdhjetë tetor,-i tez/e,-ja tërheq tërheqj/e.-a ti tingu/ll,-i pl. -j-t tjetër, pl. të tjerë tmerrsh/ëm,-më, i/e tok/ë,-a top,-i pl. -a-t torturoj tradhtí,-a (í?) trashëgim,-i tregoj trembëdhjetë tren,-i pl. -a-t treqind tridhjetë trokas tru-ri

postel sobota mnoho, hodně moč

setkaní setkat se poplatek nyní, teď tank terasa nynější, současný strop stolek u, k divadlo telefonovat televize teplota hrnec velmi, příliš osm osmdesát osmnáct říjen teta, sestra matky táhnout, odtáhnout, stáhnout přitažlivost ty zvuk, hláska jiný, další strašný, hrozný půda, země míč; dělo mučit, trýrznit zrada dědictví, odkaz ukázat třináct vlak tři sta třicet klepat mozek 29


Albánština

trup,-i pl. -a-t trup/ë,-a tryez/ë,-a tym,-i pl. -ra-t Th tha/j,-va,-rë thatësi,-a theIlë i/e th/em,-ashë,-ënë themb/ër,-ra, pl. -ra-t th/ërras,-irra.-irrur thik/ë,-a thjeshtë i/e U udh/ë,-a, pl. -e-t udhëkryq,-i pl. -e-t udhëtoj uj/ë,-i pl. -ëra-t ujësjelIës,-i uj/k-u, pl. -q-it ulem ulët i/e urdh/ër ,-ri, pl. -rat urdheroj ur/ë,-a, pl. -a-turi,-a uritur i/e urrej ushqim,-i ushtar,-i ushtarak,-e ushtri,-a ushtrim,-i uzin/ë,-a V vaj,-i vajz/ë,-a vap/ë,-a varem varfër i/e var-i pl. -e-t varroj vazhdoj vdekj/e,-a

tělo vojenský oddíl stůl kouř, dým re sušit sucho hluboký říci pata volat nůž jednoduchý cesta křižovatka cestovat voda vodovodní potrubí vlk sednout si; sestupovat nízký rozkaz rozkazovat most hlad hladový nenávidět potrava, potraviny voják vojenský armáda, vojsko cvičení továrna olej dívka, dcera horko pověsit chudý hrob pohřbít pokračovat smrt 30


Albánština

vd/es,-iqa,-ekur ve-ja, pl. -të = vezë veçantë i/e vend,-i pl. -e-t vendbanim,-i vep/ër,-ra, pl. -ra-t veprim,-i veproj verbër i/e verdhë i/e ver/ë,-a ver/ë,-a veri,-u vesh vesh,-i pl. -të vetë vetëm vetëmbrojtj/e,-a vetëti0/ë,-a vetëvrasj/e,-a vetur/ë,-a vez/ë,-a vë vura, vënë vëll/a,-i pi. -ezër-it vëmendj/e,-a vërtet vërtet/ë,-a vështirë i/e vij, erdha, ardhur viktim/ë,-a vil/ë,-a vinç-i pl. -a-t vini re! vit,-i pl. vjet-ët, vite-t vizit/ë,-a vizitoj vjeç,-e vjedh vjedhës,-i vjel voIla, vjellë vjellj/e vjesht/ë,-a vjetër i/e vjetor,-e vogël i/e, m. pl. të vegjël, f. pl. vogla

zemřít vejce zvláštní místo bydliště činnost, dílo skutek, činnost působit, jednat slepý žlutý léto víno sever oblékat ucho sám jenom sebeobrana blesk sebevražda auto vejce umístit bratr pozomost opravdu pravda těžk7, obtížný přijít oběť vila jeřáb, zvedák pozor! rok návstěva navštívit starý krást zloděj zvracet zvracení podzim starý roční malý

31


Albánština

vonohem votoj vrapoj vrarë i/e vra/s,-va,-rë vrasës,-i vul/ë,-a, pl. -a-t vullnetar,-i

opozdit se hlasovat běžet mrtvý usmrtit, zabít, zabraždit vrah razítko dobrovolník

X xeh/e,-ja xingon/ë,-a xix/ë,-a

důl propast jiskra

Xh xham,-i xhami,-a xhaxha,-i xhep,-i pl. -a-t

sklo mešita strýc, bratr otce kapsa

Y y/II,-i pi. -je-t yndyr/ë,-a ynë yt

hvězda tuk náš tvůj

Z zakon,-i pl. -e-t zarf,-i pl. -e-t zbrazët i/e zbr/es,-ita,-itur zbritj/e,-a zbulim,-i zem/ër,-ra zemëroj zero,-ja zë, zura, zënë zë-ri, pl. -ra-t zgjedhj/e,-a zgjuar i/e zi, i,f e zezë, pl. të zinj,f. zeza zjarr-i pl. -e-t zjarrfikës-i zo/g-u, pl. -gj-të zonj/ë,-a zot-i pi. -a-t zot-i pl. -ër-it zyrtar-i

zvyk obálka prázdný vystupovat pokles, sestup objev, nález; průzkum srdce rozzlobit nula uchopit hIas volba šikovný, chytrý černý oheň hasič pták paní bůh pan úředník 32


Albánština

Zh zhdukem zhdukj/e,-a zhurm/ë,-a zhvesh zhvilim-i

zmizet odstranění, zmizení hluk svléci, svlékat vývoj

33


Albánština

Česko-albánský vojenský slovníček VOJENSKÁ TERMINOLOGIE Fjalorth ushtarak çekisht-shqip TERMINOLOGJI USHTARAK

34


Albánština

A akt agrese akt dobré vůle akt nasili americký voják anglický voják antena armádní sbor automat (zbraň) automatická pistole automatická puška B balistická řízená střela středního dosahu balistická střela středního dosahu baterie (vojenská jednotka) bezpečnostní opatření bezpečnostní riziko bezzákluzová protitanková zbraň bezzákluzový kanon bitevní loď bitevní vrtulník bodák boj boj v osadě boj zblízka bojová operace bojová činnost bojova pohotovost bojová pruzkumná hlídka bojová technika bojové jednotky bojové vozidlo bojový rozkaz branec branná povinnost

akt agresiv, akt agresor akt i dëshirës së mirë akt dhunë ushtar amerikan ushtar anglez antena grup ushtarak automatik pistolet automatike pushki automatike

qitje e drejtuar balistike e distancës mesatare qitje balistike e distancës mesatare bateri (trup ushtarake) masa sigurimi rrezik sigurimi armë kundërtanke top i lehtë kundërtank anije luftarake helikopter luftarak bajonet luftë luftë nëfshat luftim i afërt operacion luftarak aktivitet luftarak gadishmëri luftarake patrullë luftarake e kontrollit të terenit teknike luftarake trupa luftarake mjet udhëtues luftarak urdhër luftarak rekrut, ushtar i ri detyrë mbrojtesë

35


Albánština

brigáda brigáda rychlého nasazení budíček C-Č cíl civilní ochrana cvičiště četa čtyřhlavňový kanon D delostrelec denní rozkaz dešifrování dezertér diplomatický sbor diverzní jednotka divize dobrovolník dočasná obrana dopravní letoun dopravní vrtulník dostrel, dosah dozorčí druhy vojsk a služeb družstvo (nejmenší vojenská jednotka) dustojník rozvědky dustojník zdravotnické služby dustojník zpravodajského oddělení E elektronický průzkum

brigata brigata e ndërhyrjes së shpejtë orë me zile objektiv mbrojtja civile vendi i ushtrimit, i stërvitjes vendi çeta top me katër gryka

artilier, topçi urdhër ditor deshifrim dezertor trup diplomatik njësi speciale që kryen veprime diversive në rradhët e armikut divizion vullnetar mbrojtja e përkohshme aeroplan transporti helikopter transporti largesi e qitjes (me pushkë, top) mbikqyrës llojet e ushtrisë dhe shërbimeve skuadër

oficer i zbulimit oficer i shërbimit mjekësor oficer i shërbimit informativ

kontroll elektronik i terenit

36


Albánština

energický důstojnik

oficer energjik

F finanční sankce fronta

sanksione financiare front

G generální konzulát generální štáb granát granátomet granáty, miny

konsullata e përgjithëshme shtabi i përgjithshëm granat granathedhës granatat, minat

H havárie helikoptéra heslo hlaveň hlídka hranice hraniční spor

defekt, havari helikopter parrullë tytë pushke patrullë kufi mosmarrëveshje kufitare

Ch Charta OSN chemická puma chemická zbraň chemický granát chirurg

Karta e OKB (Organizata e Kombeve të Bashkuara) bombë kimike arme kimike granat kimike kirurg

I ideologický boj informace, udaje, dokument interoperabilita

luftë ideologjike informacion, të dhëna, dokument interoperabilitet

J jaderné zbraně jadený úder jednotka jednotky NATO K kanadský voják kanon (delo) kasárna

armë bërthamore sulm bërthamor njësi, trupa njësit e NATO-së, trupat e NATO-së ushtar kanadez top kazerma 37


Albánština

Kodex mezinárodního práva kodifikace mezinárodního práva (kolov/) průzkumné obrněné vozidlo Komise pro lidská práva kompatibilita konflikt, střetnutí kontrarozvědná služba kontrola na místě kontrola, prověrka, pozorovatel kontrolní místo konvenční zbraně konvoj kruhová obrana kulomet L lehké letadlo lehký kulomet lékař lékařská prohlídka letecky poplach letiště letka letoun M mandát mírových sil OSN manévry, cvičení mapa maskování mechanizovaná brigáda mechanizovaná divize mina ministerstvo obrany

Kodi i të drejtës ndërkombëtare kodifikimi i të drejtës ndërkombëtare automjet (me rrota) i blinduar për kontroll tereni Komisioni për të drejtat e njeriut kompatibilitet konflikt, përplasje shërbimi i kundërzbulimit kontrolli në vend kontroll, verifikim, vëzhgues vendi i kontrollit arme konvecionale autokolon, konvoj mbrojta rrethore mitraloz aeroplan i lehtë mitraloz i lehtë mjek kontrolli mjekësor alarm ajror aeroport skalion aeroplan mandati i forcave tëpaqes të OKB-së ushtrim, stërvitje harta maskimi brigata e mekanizuar divizion i mekanizuar mina ministria e mbrojtjes

38


Albánština

ministr obrany minohledačka minomet mírová jednání, mírová smlouva (dohoda) Mírové jednotky OSN mírové operace motocykl munice muniční sklad N náboj do pěchotní zbraně náčelník náčelník průzkumného oddělení náčelník štábu nadřízený nákladní automobil narušení hranic nasazení, zasazení (do boje) následky války neporušitelnost hranic nepřítel, protivník nestrannost nouzová přistávací plocha nouzový most

O obchvat obklíčení obojživelný transportér obrana obrněná brigáda obrněné průzkumné vozidlo obrněný

ministër i mbrojtjes minakërkuese minahedhës bisedimet e paqes, marrëveshja e paqes njësitë, trupat e paqes të OKB-së operacioni i paqes motoçikletë municion depo municioni fishekë për armë këmbsorie shef shef i seksionit të kontrollit të terenit shef i shtabit epror automobil transporti shkeje kufiri vendosje, hedhje (në luftë) pasojat e luftës pashkelshmëri e kufijëve armik, kundërshtar paanëshmëri, neutralitet sipërfaqja e uljes së detyruar (në rast rreziku) urë e domosdoshëme (në rast rreziku ose pamundësie tjetër) me rrethue rrethim transportjer amfib mbrojtja brigata e blinduar automjet i blinduar per kontrollin e terenit transportjer i blinduar

39


Albánština

transportér obvaziště odloucena jednotka odsun odvetná opatření ohnisko války ochrana ochranná maska operace pro nastolení míru operace pro vynucení míru orientační bod osádka, posádka ostřelování ošetřovatelka otevřený terén oveření, kontrola, prověrka ozbrojené síly ozbrojený konflikt P padák palebný prostředek palebný útok pancéřovka parašutista pásové vozidlo periskop pilot pluk podpurna jednotka pohyb vojsk polní nosítka polní zdravotní služba ponton posádka pozemní cíl pozemní vojsko (armáda) pozorovací stanoviště pozorovatelna

dhoma e mjekimit njësi e veçuar. (e shkëputur) shtyrje, largim masat kundërpërgjigjëse zjarri i luftës mbrojtja maska mbrojtëse operacion për vendosjen e paqes operacion për detyrimin e paqes pikë orientuese ekipazh bombardim, shtirje me armë infermiere teren i hapur verifikim, kontroll forcat e armatosura konflikt i armatosur parashut mjete gjuajtëse (zjarri) sulm zjarri granatë kumdërtanke parshutist automjet me zinxhira periskop pilot regjiment njësi ndihmëse, trupa ndihmëse lëvizje e ushtrisë vig, tezgë mjekesore shërbimi mjekësor i terenit urë vetlëvizëse në ujë ekipazh objektiv tereni ushtria këmbësore qendër vrojtuese kulla e vrojtimit 40


Albánština

prodloužení mandátu prostor bojové činnosti prostor obrany prostor soustředění prostředky průzkumu prostředky spojení protiletadlová obrana protipěchotní mina protiútok prozatímní dohoda průzkum průzkum bojem průzkumník předsunuté velitelské stanoviště přesun přilba přímá palba příprava, výcvik, výchova příslušník vojenské policie puška, pistole R-Ř Rada bezpečnosti radiolokátor raketa raněný revolver rota rozvědčík rozvědka, průzkum ruční granát ruční zbraně rukojmí řidič

zgjatje e mandatit, shtyrje e mandatit teritori i aktivitetit luftarak teritori i mbrojtjes teritori i përqëndrimit mjete kontrolli mjetet e lidhjes mbrojtja kundërajrore mina kundër këmbësorisë kundërsulm marrëveshje e përkohëshme kontroll, studium kontroll, studium i objekteve luftarake studjues, kontrollues tereni qendër komanduese e çvendosur çvendosje, shtyrje helmetë qitje direkte përgatitje, stërvitje, edukim pjesëtar i policisë ushtarake pushka, pistolet Këshilli i sigurimit radiollokator raketa i plagosur revolver skuadër zbulues zbulimi, studimi, kontrolli i terenit granat dore armë dore peng, rob shofer

41


Albánština

S-Š samohybná houfnice sanita sektor palby služební hodnost spojař spojenci spojenecké síly rychlé rakce spojenecké závazky spojovací rota sporné území starší důstojník zdravotní služby stráž strážný svoboda pohybu systém kolektivní bezpečnosti špionážní činnost štáb, velení T tábor taktika tank tankista teroristická činnost tlumočník trvalý mír U umístění pozorovatelů OSN upevnění míru uprchlík, utečenec účastnická země útok, ofenzíva územní požadavky S válčiště

top vetlëvizës me zinxhira si tank markinë sanitare sektori i qitjes, zjarrit gradat e shërbimit ushtatrak (?ushtarak) ndërlindhës aleatët forcat aleate të reagimi të shpejtë detirime aleate toga ndërlidhëse teritor i diskutueshëm oficer i vjetër i shërbimit mjekësor roje ruajtës, mbrojtës liria e lëvizjes sistemi i sigurimit kolektiv aktivitet spiunazhi shtab, komanda kamp taktika tank tankist aktivitet terrorist përkthyes paqe e përherëshme vendosja e vëzhguesve të KOB-së forcimi i paqes nefugjat, i arratisur vend pjesëmarës sulm, ofenziv kërkesa teritoriale

vend i luftës

42


Albánština

válečný zajatec válečný zločinec válkou zpustošená země velení velitel velitelské stanoviště vlastní vojska voják vojenská doktrína vojenská policie vojenská základna vojenská zdravotní služba vojenské cvičení vjenskéletectvo vjenskýduchovní vojenský výcvik vrchní velitel vrtnln9k výcvik jednotlivce výsadek výzbroj vzájemná důvěra Z zajatecký tábor základní výcvik zákop záloha zasazení pozemních sil zásobování municí zásobování vojsk zběh zbraň zdravotník zpravodajská služba zranění zteč, útok ztráty na životech zvláštní jednotky ženijní vojsko živý cíl

peng lufte, rob lufte kriminel lufte tokë e shkatërruar nga lufta komanda komandant qendra komanduese ushtria e jonë ushtarak, ushtar doktrina ushtarake policia ushtarake baza ushtarake shërbimi mjekësor ushtarak stërvitje ushtarake aviacioni ushtarak prift ushtarak stërvitje ushtarake komandant i përgjithshëm helikopter stërvitja e një personi hedhje me parashut armatimi besim dypalësh kampi i pengjeve të luftës stërvitja bazë transhe rezerve vendosja e forcave këmbësore furnizimi me municion furnizimi i ushtrisë dezertor armë punonjës mjekësor shërbimi informativ plagosje mësymje, sulm humbje në jetë (njerëzish) njësi speciale ushtri xhenjere objektiv i gjallë

43


Albánština

Obecná a vojenská konverzace Bashkëbisedim i përgjithshëm dhe ushtarak

44


Albánština

SPOLEČENSKÝ STYK Dobré ráno! Dobrý den! Dobrý večer! Dobrou noc Nazdar! Ahoj! Na shledanou! Vítejte! Jak se máte? Prosím... Děkuji! Promiňte! Kdo je to? To je pan (paní, slečna)... To jsou pánové ... Těší mě, že vás poznávám. Odkud jste? Já jsem z České republiky. Děkuji vám za pomoc. Není zač. Okamžik prosím Dovolíte? Ano. Ne. Bohužel to není možné. Souhlasím.

Mirëmëngjes! Mirëdita! Mirëmrama! Natën e mirë! Tungjatjeta! Mirupafshim! Mirë se vini! Si jeni? Ju lutem... Faleminderit! Më falni! Kush është ky(m), kjo(f)? Ky është zoti... Kjo është (zonja, zonjuha...) (?) Këta janë zotërinjtë ... Gëzohem se ju njihem! Nga jeni ju? Unë jam nga Çekija. Faleminderit për ndihmën e tuaj. S’ka gjë. Ju lutem, një moment (një minutë). A më lejoni? Po. Jo. Fatkeqësisht, kjo nuk është mundur. Aprovoj. Dakord.

45


Albánština

DOROZUMÍVÁNÍ Mluvíte česky (anglicky, německy, italsky, francouzsky)? Rozumíte mi? Rozumíš mi? Ano, rozumím. Ne, nerozumím. Mluvte prosím pomaleji. Jak se řekne tohle? Co to znamená? Opakujte prosím.

Dini çekisht (anglisht, gjermanisht, italisht, frëngjisht)? A më kuptoni? A më kuptoj? Po, kuptoj. Nuk kuptoj. S’kuptoj. Ju lutem flisni më ngadalë. Si i thohë kjo? Ç’do të thotë kjo? Ju lutem përsëritni kjo.

OSOBNÍ ÚDAJE, RODINA, POVOLÁNÍ Kdo jste? Jsem ... Jak se jmenujete? Jmenuji se ... Kolik je vám let? Je mi třicet let. Máte osobní doklady (pas, průkaz totožnosti)? jméno příjmení datum a místo narození státní příslušnost národnost vzdělání povolání náboženství manžel manželka manželé muž žena dítě syn dcera bratr sestra otec matka dědeček babička strýc teta příbuzný (-á) přítel přítelkyně

Kush jeni? Unë jam ... Si quheni? Unë quhem ... Sa vjeç(e) jeni? Unë jam trithjetë vjeç (m.), vjeçe (f.). A keni dokumentat (pasaportën, letërnjoftimin)? em/ër,-ri mbiem/ër,-ri data e lindjës dhe vendlindje shtetësi,-a kombësi,-a arsim,-i profesion,-i feja bashkëshort,-i bashkëshort/e,-ja bashkëshortë,-t burr/ë,-i grua,-ja fëmij/ë,-a djal/ë,-i vajz/ë,-a vëlla,-i mot/ër,-ra baba,-i nën/ë,-a gjysh,-i gjysh/e,-ja daj/ë,-a, xhaxha,-i tezj/e,-a, hall/ë,-a faretis,-i (faretisni,-a) shok,-u, mik,-u shoq/e,-ja

46


Albánština

známý (-á) dělník zemědělec úředník kuchař truhlář překladatel tlumočník učitel student lékař zdravotní sestra zubař voják zedník opravář prodavač uklízečka

njohur (e njohura) punëtor,-i bujk,-u zyrtar,-i kuzhinier,-i mobilier,-i përkthyes,-i përkthyesm,-i mësues,-i student,-i mjek,-u infermier/e,-ja dentist,-i ushtar,-i murator,-i riparues,-i shitës,-i pastrues/e,-ja

Jídlo, pití, potraviny Dobrou chuť! Na zdraví! snídaně oběd večeře lžíce vidlička nůž talíř sklenice konzerva popelník sůl pepř chléb pečivo vejce máslo sádlo olej sýr jogurt mléko káva čaj kakao pivo víno džus

Ju bëftë mirë! Gëzuar! mëngjës,-i drek/ë,-a dark/ë,-a lug/ë,-a pirun,-i thikë,-a pjat/ë,-a got/ë,-a konserv/ë,-a taketuk/e,-ja krip/ë,-a piper,-i buk/ë,-a buk/ë,-a vez/ë,-a gjalp/ë,-i dhjam/ë,-i vaj,-i djath/ë,-i kos,-i gumësht,-i kaf/e,-ja çaj,-i kakao,-ja birr/ë,-a ver/ë,-a lëng,-u 47


Albánština

maso vepřové hovězí telecí skopové drůbež slepice kuře husa kachna králík ryba salám párky zelenina

mish,-i derri lope; kau viçi dashi pule pul/ë,-a pul/ë,-a pat/ë,-a ros/ë,-a lepur i butë pjeshk/ë,-a salam,-i salsiç/e,-ja marmelat/ë,-a

DOPLŇUJÍCÍ VŠEOBECNÉ FRÁZE Co je tohle? Proč je to tady? Čí je to? Co si přejete? Mohu vám pomoci? Kde je ambasáda? Jak se dostanu do středu města? Jak se dostanu na letiště? Kde si mohu zatelefonovat? Můžete mi to ukázat Kam jdete? Kdy se vrátíte? Jak je to daleko? Potřebujete něco? Kouříte?

Çfarë është kjo? Përse është kjo këtu? E kujt është kjo? Çfarë dëshironi? Mundem t’ju ndihmoj juve? Ku është ambasada? Si shohet për qytetit? Si shohet për në aeroport? Ku mund të flas me telefon? Mundeni të ma tregoni mua atë? Ku po shkoni? Kur do të ktheheni? Sa larg është? Keni nevojë për diçka? Apini duhani?

Přání Dobrou chuť! Na zdraví! Přeji vám hodně úspěchů. Přeji vám příjemnou zábavu. Blahopřeji vám. Všechno nejlepší k narozeninám! Šťastnou cestu! Šťastný Nový rok! Brzké uzdravení! Hodně štěstí!

Ju bëftë mirë! Gëzuar! Ju uroj juve shumë suksese. Ju uroj juve argëtim të këndshëm. Ju uroj juve. Gjishtë të mirat për ditëlindjen! Rrugë të mbarë! Gëzuar vitin e ri! Shërim të shpejtë! Shumë fat!

Žádost o pomoc, varování před nebezpečím Pomoc! Měl jsem nehodu.

Ndihmë! Kisha aksident.

48


Albánština

Jsem zraněný. Potřebuji lékařskou pomoc. Můžete zavolat policii? Potřebuji tlumočníka. Pozor! Pozor, nebezpečí života! Nouzový východ. Hoří!

Jam i plagosur. Kam nevojë për ndihmë njekësore. Mundeni të thërrisni policinë? Kam nevojë për përkthyes. Kujdes! Kujdes, rrezik jetë! Dalje në rast rreziku. Zjarr!, Digjet!

Údaje o čase a počasí Kdy? teď (potom) dříve (později) dnes, včera, zítra denně, ráno, v poledne večer, v noci letos, loni, příští rok rok, měsíc, týden, den hodina, minuta, sekunda Kolik je prosím hodin? Je jedna hodina. Je poledne, půlnoc. V kolik hodin tam musíte být? Asi ve dvanáct hodin. Kdy to začíná (končí)? Přesně v pět hodin. Kolikátého je dnes? Dnes je 1. srpna. Zůstaneme tu do 31. prosince. Vrátíme se 15. července. Kdy jste se narodil? Narodil jsem se 20. září 1951. Jaká je předpověď počasí? Jak bude zítra? Kolik je stupňů? Dnes je krásně. Bude bouřka. Je 30 stupňů Celsia. Je horko (zima). Prší. Fouká silný vítr.

Kur? tani (pastaj) më parë (më vonë) sot, dje, nesër çdo ditë (për ditë), mëngjes, mesditë mrëmje, natën sivjet, vjet, vitin e ardhshëm viti, muaj, java, dita ora, minuta, sekonda Ju lutem, sa është ora? Ora është një. Është mesditë, mesnatë. Në cilën orë duhet të jemi atje? Rreth orës dymbëdhjetë. Kur do të fillojë (do të mbarojë)? Fiks në orën pesë. I sati është sot? Sot është 1. gusht. Ne do të qëndrojmë këtu deri në31. dhjetor. Do të hthehemi me 15. qershot. Kur keni lindur? Jam lindur me 20. shtator 1951. Si është parashikimi i motit? Si do të jetë nesër? Sa gradë është? Sot është bukur. Do të ke të shtrëngatë. Është 30 gradë Celsius. Është nxehtë (frohtë). Bie shi. Fryn erë e fortë.

Dny - Dita pondělí úterý středa čtvrtek pátek

hërë martë merkurë enjtë premtë

49


Albánština

sobota neděle

shtunë diel

Měsíce - Muajit leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

janari shkurti marsi prilli maji qershori korriku gushti shtatori tetori nëntori dhjetori

jaro léto podzim zima

pranvera vera vjeshta dimri

Barvy - Ngjyrë červená modrá tmavomodrá zelená tmavozelená žlutá bílá černá šedá hnědá

e kuqe e kaltër blu e gjelbër e jeshilë e verdhë e bardhë e zezë gri ngjyrë kafe

Číslovky jeden dva tři čtyři pět šest sedm osm devět deset jedenáct dvanáct třináct

një dy tri (m), tre (f) katër pesë ghjashtë shtatë tetë nëntë dhjetë njëmbëdhjetë dymbëdhjetë trembëdhjetë 50


Albánština

čtrnáct patnáct šestnáct sedmnáct osmnáct devatenáct dvacet dvacet jedna dvacet dva třicet čtyřicet padesát šedesát sedmdesát devadesát sto dvě stě pět set tisíc padesát tisíc milion

katermbëdhjetë pesëmbëdhjetë gjashtëmbëdhjetë shtatëmbëdhjetë tetëmbëdhjetë nëntëmbëdhjetë njëzet njëzet e një njëzet e dy tredhjetë dyzet pesëhjetë gjashtëdhjetë shtatëdhjetë nëntëdhjetë qind dyqind pesëqind mijë pesëdhjetë mijë milion

ZDRAVÍ A NEMOC Pacientův zdravotní stav Jak se dnes cítíte? Necítím se moc dobře. Cítím se dobře. Nic mi není. Co je vám? Co se vám stalo? Není vám dobře? Nevypadáte dobře. Jste zraněn? Jste trochu bledý. Bolí mě hlava. Bolí mě břicho. Bolí mě v krku. Bolí mě zub. Bolí mě v zádech. Bolí mě u srdce. Bolí mě žlučník. Mám potíže s ... Mám bolavou nohu. Mám rýmu. Je mi mdlo. Točí se mi hlava. Mám průstřel. Jsem zraněn. Mám střepinu v ... Cítím velké křeče.

Gjëndja shëndetësore e pacientit Si ndiheni sot? Nuk ndihem mirë. Ndihem shumë mirë Nuk kam asgjë. Ç’farë keni ju? Ç’farë ju ndodhi? Nuk jeni mirë? Nuk dukeni mirë. Jeni i plagosur? Jeni pak i zbehtë. Më dhëmb koka. Më dhëmb barku. Më dhëmb gryka. Më dhëmb dhëmbi. Më dhëmb shpina (kurrizi. Më dhëmb zemra. Më dhëmb tëmbelthi. Kam vështirësi me ... Mëdhëmb këmba. Kam rrufë. Më vjen të fikët. Më merren mend. Më kanë shtir (qëlluar). Jam i plagosur. Kam copë (granate ose diçka tjetër) në... Ndiej ngërç të madh. 51


Albánština

Chce se mi zvracet. Bolí mne pod levou lopatkou. Bodla mě vosa. Mám zvýšenou teplotu. Odřel jsem se. Upadl jsem. Vymkl jsem si kotník (nohu, ruku, prst, rameno). Zlomil jsem si nohu. Uhodil jsem se do nohy. Otekla mi noha Mám puchýř na ruce (noze, patě). Popálil jsem si ruku. Spadlo mi něco do oka. Spálil jsem se na slunci. Špatně spím. Nemohu usnout. Nemám chuť k jídlu. Mám průjem. Nemohu se nadechnout. Upadl jsem a zranil jsem se. Upadl jsem na kousek skla. Hrozně krvácím.

Më vjen për të vjell. Më dhemb poshtë shpatullës së majtë. Më pickojë grenxa. Kam temperaturë të lartë. Jam prerë (u preva). Jam rrëzuar (u rrëzova). Kam nxjerr kavilen (këmbën, dorën, gishtin, shpatullën). Kam thyer këmbët. Kam goditur këmbët. Më është enjtur këmba. Kam puçërra në duar (këmbë, thembër). Kam djegur dorën. Diçka më ka rënë në sy. Jak djgur në diell. Fle keq. Nuk mund të fle. Nuk kam oreks për ushqim. Kam purthë (kam diare). Nuk mund të marrë frrymë thellë. U rrëzova dhe jam plagosur. U rrëzova mbi një copë qelqi. Më rrjedh shumë gjak.

Lidské tělo hlava oko nos ucho ústa krk rameno podpaží paže hrudník nadloktí loket předloktí ruka prsty břicho pas kyčel zadek noha stehno koleno lýtko kotník

Trupi i njeriut koka syri hunda vesht goja gryka (qafa) supi sqetulla krahu kraharor krahu bryli parakrahu dora gishtat barku beli dhjamthi prapanice, bytha këmba kofsha gjuri pulpa syri e këmbës, kërciri 52


Albánština

pata kloub palec (na noze) prst (u nohy) palec (na ruce) vlasy čelo obočí nosní dírka vousy ret brada líce

thembra gjimtyrë gishti i madh i këmbës gishti i këmbës gishti i madh i dorës flokë balli vetulla brima e hundës mjekra (tek burrat) buza mjekra (nofulla) faqe

U lékaře Zavolejte lékaře. Zavolejte mi, prosím, lékaře. Kdy ordinuje lékař? Musím se objednat?

Te mjeku Thërrisni mjekun. Ju lutem më thërrisni mjekun. Kur ordinon (shërben) njeku? Duhet të reghistrohem (të njoftojë) më parë? Mundet të më regjistroni për nesër në mëngjes? Zonja ifermiere, mundem të shkojë menjëherë? Ndihem shumë keq. Mirëdita, ziti, ç’farë mund të bëjë për ju?

Můžete mě objednat na zítra ráno? Sestro, mohl bych jít hned? Cítím se velmi špatně. Dobrý den, pane, co pro vás mohu udělat? Co vás trápí? Nemyslím, že je to něco vážného. Pouze ... Máte teplotu? Změřil jste si teplotu? Ne. Tady máte teploměr. Samozřejmě, máte teplotu. Kde vás bolí? Bolí to pořád? Máte nějaké potíže? Jak dlouho vás to trápí? Už přes týden. Kašlete? Spíte dobře? Cítíte únavu? Potíte se? Otevřete ústa. Vyplázněte jazyk. Svlékněte se. Položte se na lehátko. Otočte se na břicho. Nedýchejte.

Ç’farë ju mundon? Nuk mëndoj se është diçka serioze. Vetëm ... Keni temperaturë? E keni matur temperaturën? Jo. Këtu e keni termometrin. Sigurisht, keni temperaturë. Ku ju dhëmb? Ju dhëmb vazhdimisht? Keni ndonjë shqetësim tjetër? Sa kohë ju mundon kjo? Më shumë se një javë. kolliteni? A flini mirë? A ndjeni lodhje? A djersiteni? Hapeni (çeleni) gojën. Nxirreni gjuhën. Çvishuni. Shtrihuni në krevat. Kthehëni në bark. Mos merrni frymë. 53


Albánština

Zhluboka se nadechněte. Musíte na sebe dávat pozor. Máte chřipku - zápal plic - angínu. Musíte ležet deset dnů. Musíte držet přísnou dietu. Musíte několik dnů ležet a brát léky, které vám předepíši. Předepíši vám tablety. Jak mám brát ty léky? Budete je brát třikrát denně. Budete je brát čtyřikrát denně pravidelně po šesti hodinách. Hodně pijte. Dávejte si teplé obklady. Za týden přijďte na kontrolu. Nic si z toho nedělejte, brzy budete v pořádku. Děkuji, pane doktore.

Merrni frymë thellë. Duhet të keni kujdes për veten. Keni grip - bronkopneumoni (të ftohtë) - angina (bajamet). Duhet të qëndroni shtrirë dhjetë ditë. Duhet të mbani diet të rreptë. Duhet të shtriheni disa ditë dhe të merrni barnat që po ju shkruaj. Po ju shkruaj tableta. Si do të marë këto barna? Do të merni tri herë në ditë. Do të merni katër herë në ditë rregullisht çdo gjashtë orë. Pini shumë. Vendosni kompresa të nxehta. Pas një jave ejani për kontroll. Mos u shqetësoni shpejt do të jeni në rregull. Faleminderit, zoti doktor.

Dotazy na zdraví Co je vaší ženě? Nebylo jí včera dobře. Ráno jí nebylo dobře. Zvracela, určitě snědla něco, co ji nesedlo. Byla v nemocnici s ... - Byla operována na slepé střevo. Jak dlouho je nemocná? - Asi ...týdnů/dní. - Kdy onemocněla? Onemocněla minulý týden/měsíc. Jak se cítí po své nemoci? - Právě ji pustili z nemocnice. - Pořád je velmi slabá. - Víte, nesmí se moc přemáhat. - Drží přísnou dietu. - Bolí ji hlava. - Cítí se vyčerpaná.

Pyjetje Për shëndetin Ç’farë ka gruaja tuaj? Dje nuk ishte mirë. Në mëngjes nuk ishte mirë. Ka vjell, sigurisht ka ngrënë diçka që e ka dëmtuar. Ishte në spital me ... - Ishte e operuar nga zorra qorre. Prej sa kohësh është e sëmurë? - Afërsisht ... javë/ditë. - Kur u sëmur? U ëmur javën e kaluar/muajin. Si ndihet pas sëmundjes së saj? - Sa e lëshuan nga spitali. Vazhdon të jetë akoma e dobët. E dini, nuk duhet të mundohet shumë, Mban diet të rreptë. Djersitet shumë. Ndihet e lodhur.

U zubaře Bolí mě zub. Bolí mne už dva dny. Bolí mne zadní stolička vlevo.

Te dentisti Më dhëmd dhëmbi. Më dhëmd prej dy ditësh. Më dhëmb dhëmballa e fundit në krahun e majtë. Uluni në kolltuk. Hapeni gojën. Kam frikë se ky dhëmb nuk mund të

Posaďte se do křesla. Otevřete ústa. Obávám se, že ten zub už nejde

54


Albánština

opravit. Zub je třeba vytrhnout. Dáme vám injekci. Nebojte se, nebude to bolet. Potřebujete zuby zaplombovat. Sladkosti škodí vašim zubům. Vypláchněte si ústa. Dvě hodiny nic nejezte. ústa jazyk čelist, dáseň ret stolička zub, zuby

rregulohet. Dhëmbin është e nevojëshme ta heqim. Do t’ju bëjmë injeksion. Mos kini frikë, nuk do t’ju dhëmbi. Keni nevojë të mbushni dhëmbët. Ëmbëlsirat i dëmtojnë dhëmbët tuaj. Shpëlajeni gojën. Dy orë asgjë mos hani. goja gjuha nofulla, mishi i dhëmbëve buza dhëmballë dhëmbi, dhëmbët

U očního lékaře Tak co vás trápí? Už asi tři dny mě bolí hlava. Myslím, že mám slabé brýle. Myslím, že nemám dost silné brýle. Můžu se podívat na vaše brýle? Kdy jste je dostal? Nosíte ještě nějaké jiné brýle? Nosíte tyto brýle každý den? Musím vám nejdřív vyšetřit oči. Ano, tyto brýle jsou pro vás příliš slabé. Levé oko je trochu slabší. Potřebujete silnější brýle. obočí oční víčko řasy zřítelnice rohovka

mjeku i syve Ç’farë ju mundon? Afërsisht tri ditë më dhëmb koka. Mendoj, se kam syze të dobëta. Mendoj, se nuk i kam syzet të dobëta. Mundem të shikojë syzet tuaja? Kur i keni marë? Mbani syze të tjera? I mbani këto syze çdo ditë? Duhet më parë t’ju mjekoj sytë juve. Po, këto syze janë për ju mjaftë të dobëta. Syri i majtë është pak i dobët. Keni nevojë për syze më të forta. vetulla kapaku i syrit qerpikët bebe i syrit këndi i syrit (korne)

První pomoc Znáte zásady první pomoci?

Ndihma e parë I njihni rregullat themelore të ndihmës së parë? Është dikush nga ju mjek? Ka dikush këtu kutin e ndihmës mjekësore? Ky njeri është i plagosur. Është pa ndjenja. Rrjedh gjak. Shumë dobët merr frymë. Ka plagë në kokë. Mbase ka plagë të brendëshme. Ka puls të çrregullt (ai, ajo). Nuk po e ndjiej pilsin (e tij, e saj). Duket se ka thyerr Këmbën.

Je někdo z vás lékař? Má tu někdo příruční lékárničku? Ten člověk je zraněný. Je v bezvědomí. Krvácí. Velice slabě dýchá. Má zranění na hlavě. Asi má vnitřní zranění. Má nepravidelný tep (on, ona). Nemohu nahmatat tep (jeho, její). Vypadá to na zlomenou nohu.

55


Albánština

Nehýbejte se. Dávali jste mu/jí umělé dýchání? Dějte mu něco pod hlavu. Dáme mu obvaz a dlahy. Dejte ho do stabilizované polohy. Nehýbejte s ním. Přineste nosítka. Zavolejte rychle sanitku. Vypadá to na infarkt. Měl jste už někdy potíže se srdcem? Prodělal jste v poslední době nějakou vážnější nemoc? - Ano, měl jsem zápal plic. Trpíte nějakou chronickou nemocí? - Ano, mám cukrovku. Jste očkován proti tetanu? Musíte jít na operaci. Musíte jít na rentgen. Dostanete sádru. Tu ránu musíme sešít. Nebude to bolet, místně to umrtvíme. Musíte zůstat několik dnů v nemocnici. Půjdete na interní oddělení. - chirurgické - nosní - krční - ušní - zubní - izolační Kdy jsou návštěvní hodiny? Můžete přijít kdykoliv. V lékárně Kde prodáváte léky na recept? - bez receptu. Prosil bych něco proti bolestem. Dejte mi ... - něco na nespavost. - něco na bolení zubů. - něco na menstruační bolesti. - kapky do nosu. - oční kapky. - roztok na čištění. - široký obvaz. - leukoplast. - dámské vložky.

Nuk lëviz. I dhamë ati/asaj frymëmarrje artificiale? I vendosni diçka poshtë kokës. Vendosini dërrasë dhe fasho. Vendoseni në sipërfaqe të stabilizuar. Mos lëvizni me atë. Sileni barelën. Thërrisni shpejt autoambulancën. Duket si infarkt. Keni patur ndonjëherë shqetësime nga zemra? Keni patur kohën e fundi ndonjë sëmundje serioze? Po kam patur bronkopneumoni (të ftohtë). Vuani nga ndonjë sëmundje kronike? Po, kam sëmundjen e sheqerit. Jeni vaksinuar kundër tetanozit? Duhet të shkoni në operacion. Duhet të shkoni në rentgen. Do t’ju vendosim allçi (gips). Atë plagë duhet ta qepim. Nuk do t´ju dhëmbi, do të bëjmë mpirje lokale. Duhet të qëndroni disa ditë në spital. Do të shkoni në repatin e përgjithshëm. - kirurgjik - hundës - grykës - veshtëve - dhëmbëve - izilimit, karantinës Kur është orari i vizitave? Mund të vini kur të doni. Në farmaci Ku i shisni barnat me recetë? - pa recetë. Do ju lutesha diçka kundër dhimbjeve. Më jepni mua ... - diçka për pagjumësinë. - diçka për dhimbjen e dhëmbëve. - diçka për dhimbjen menstruale. - pika për në hundë. - pika për në sy. - solucion për pastrimin. - fasho, garza të gherë. - leukoplast. - peceta grash. 56


Albánština

- tampony. - vatu. - jednou destilovanou vodu. - heřmánkový čaj. - lípový čaj. - mátový čaj. - ovocný čaj. - něco na pocení. Jak mám léky užívat? - Berte tři tablety denně na lačný žaludek. - Berte dvě tablety třikrát denně před jídlem. - Polkněte je celé. - Cucejte je. Tato vodička (mast, čípky) je na vnitřní použití. Pět kapek na cukr po jídle. Deset kapek na lžíci s vodou.

- tampone. - pambuk. - një ujë të destiluar. - çaj kamomili. - çaj blini. - çaj mëndre. - çaj frutash. - diçka për të djersitur. Si do ti përdor barnat? - Merni dy tableta tri herë në ditë, kur ta keni stomakun bosh. (???) - Merni tri tableta në ditë përpara ushqimit. - Gëlltiteni të gjithë. - Thitheni atë. Ky solucion (pomadë, kapsula) është vetëm për përdorim të brendshëm. Pesë pika në sheqer pas ushqimit. Dhjetë pika në një lugë me ujë.

Choroby a nemoci angína cukrovka dětská obrna chřipka chudokrevnost ischias kýla ledvinové kaménky leukémie mrtvice nespavost otrava krve otřes mozku plané neštovice pohlavní nemoci potrat prostata průjem příušnice rakovina spála spalničky srdeční mrtvice srdeční záchvat tuberkulóza tyfus úžeh vřed vyrážka

Sëmundjet dhe sëmundjet infektive angina (tonsile) sëmundja e sheqerit, diabet paraliza fëminore gripi (flama) anemi ishemi dhjamthi gurët e veshkave leuçemi paralizë pagjumësi helmim i gjakut hemoragji cerebrale lijë sëmundje gjenitale abort prostat diare, purthë shytat kancer skarlat fruthi goditje (atak) në zemër krizë zemre tuberkuloz tifo pika e diellit (damllaja) ulçër rjebull 57


Albánština

zápal mozkových blan zánět dýchacích cest zánět středního ucha zápal plic zápal slepého střeva záškrt zhoubný nádor zlomenina žloutenka žlučníkový záchvat žlučníkové kaménky

VOJENSKÁ KONVERZACE

infeksion i pipës së trurit infeksion i rrugëve të frymëmarrjes infeksion i veshit bronkopneumoni (të ftohtë) infeksion i zorrës qorre difteri tumor thyerrje verdhëza krizë në tëmbth gurët e tëmbthit

BASHKËBISEDIM USHTARAK

NĚKTERÉ POVELY

DISA URDHËRA

K palbě! Zaujmout bojové postavení! Bojový poplach! K palbě připraven! Palbu přerušit! Pohov! Na povel: Pal! Pozor! Palbu zastavit! Salvou pal! Pal! Jednotlivě pálit! K palbě připravit! Palte! Zastavit, stát! Stůj! Ruce vzhůru! připravit k útoku! Do zbraně! Stůj, nebo střelím!

Në zjarr! Merni pozicion luftarak! Alarm luftarak! Përgatitu për zjarr! Zjarr ndalo! Qetësohu! Me urdhër Zjarr! Kujdes! Zjarr ndalo! Me breshëri, zjarr! Zjarr! Shtini një e nga një, zjarr! Për zjarr, përgatitu! Zjarr! Bdal! Duart lart! Përgatitu për sulm! Nën armë! Ndal, ose shtiva!

VOJENSKÉ HODNOSTI

GRADAT USHTARAKE

vojín svobodník desátník četař rotný podporučík poručík nadporučík kapitán major podplukovník

ushtar vullnetar rreshter tetar komandant kompanie nëntoger toger kapiten i parë kapiten major nënkolonel

58


Albánština

plukovník generálmajor generálporučík generálplukovník armádní generál

kolonel gjeneralmajor gjeneraltoger gjeneralkolonel gjeneral armate

DALŠÍ FRÁZE Z VOJENSKÉHO ŽIVOTA

FRAZË TË TJERA NGA JETA USHTARAKE

Jak dlouho už sloužíte v armádě? Z vojenské služby mě propustili v roce ... Kdy odešel do zálohy? Byl povýšen do hodnosti ... Je ve službě.

Prej sa kohësh shërbeni në armatë: Nga shërbimi ushtarak më liruan në vitin ... Kur ke shkuar në rezervë? U ngrit në gradën ... Është në shërbim.

Útok a obrana

Sulmi dhe mbrojtja

Útok byl zahájen ... Naším úkolem bylo ... Nepřítel kladl odpor. Nepřítel se dal na ústup. Nepřítel provedl protiútok na naše postavení. Podařilo se nám uniknout z nepřátelského obklíčení. Jednotky zaujaly obranné postavení. Rozhodli se bránit území za každou cenu. Posílili kritické prostory? Maskovali jsme naše postavení. Došlo k nějaké změně v postavení?

Sulmi filloi ... Detyra jonë ishte ... Armiku bëri rezistencë. Armiku filloj të largohet. Armiku bëri kundërsulm në pozicionet tona. Arritëm të dalim nga rrethimi i armikut.

Byli odříznuti od zásobování. Bojovali jsme o přežití. V intenzivním boji odrazili mnoho útoků.

Trupat morën pozicionet mbrojtëse. Vendosën të mbrojnë territorim me cilindo çmim. Përforcuan pozicionet kritike? Maskuam pozicionet tona. Është bërë ndonjë ndryshim në pozicione? Ishin të ndërprerë nga furnizimi. Luftuam për të mbijetuar. Në luftimet intenzive shmangëm shumë sulme.

Výsadkové jednotky

Trupat parashutiste

Zmocnili se nepřátelského letiště nenadálým přepadem. Byli vysazeni, aby provedli útok do týlu nepřítele. Výsadkáři jsou cvičeni, aby splnili požadavky vedení moderního boje.

Pushtuan aeroportin armik me sulm të papritur. U hodhën që të kryenjë sulm në shpinën e armikut. Parashutistët janë stërvitur që të plotësojnë kërkesat për të bërë luftë moderne.

59


Albánština

Stručná gramatika albánského jazyka Gramatika e shkurtër e gjuhës shqipe

60


Albánština

PŘÍZVUK V albánštině neexistují jasná pravidla o přízvu Nejčastější variantou je však výskyt přízvuku na předposlední slabice slova.

PODSTATNÁ JMÉNA V albanstine se téměř nevyskytuje střední rod, proto je většina podstatných jmen rodu ženského a mužského. Podstatná jména mají dva tvary; určitý a neurčitý, přičemž u mužského rodu je určitý tvar nejčastěji tvořen příponami -i, -u, -ri. U ženského rodu jsou to přípony -a, -ja, přičemž často dochází ke změně zakončení: např. rrugë → rruga. Tvary množného čísla podstatných jmen jsou poměrně rozmanité a pro jednodušší porozumění je vytvořen následující přehled. Záklaním tvarem jsou u mužského rodu v neurčitém tvaru přítomny -ë, -e. Např. sg. m. (mn.č.) punëtor → pl. punëtorë (dělník), sg.m. gur → pl. gurë (kámen) nebo sg.m. mal → male (hora). U ostatních podstatných jmen rodu mužského může dojít k následujícím změnám (jsou vybrány pouze nejčastější varianty). Např. -ra, sg.m. fshat → pl. fshtatra (vesnice); -rë, sg.m. dru → pl. drurë (dřevo); -nj, sg.m. ari → pl. arinj (medvěd). V některých případech dochází ve vlastním kmeni k určitým změnám (viz 1) a v jiných případech je množné číslo zcela nepravidelné (viz 2). 1. Např. sg. m. mik → pl. miq (přítel); sg. m. breg - pl. brigje (břeh). 2. Např. sg. m. djalë → pl. djem (chlapec, syn); sg. m. vëlla - pl. vellezër (bratr). Množné číslo mužského rodu určitého tvaru se tvoří přidáním přípony -t, která následuje za neurčitým tvarem množného čísla podstatného jména rodu mužského (viz níže 1). Obdobné je tvoření určitého tvaru množného čísla v ženském rodě (viz 2). V jiném případě po příponách pl. m. neurčitého tvaru jako -ër, -ues, -as, atd. je přidána přípona -it (viz 3). 1. Např. pl. m. burra → burrat (muž). 2. Např. pl. f. pemë → pemët (strom, ovoce). 3. Např. pl. m. mësues → mësuesit (učitel). Množné číslo podstatných jmen rodu ženského neurčitého tvaru se tvoří buď nulovou příponou, což znamená, že tvar jednotného a množného čísla je stejný u všech jmen zakončených jinak než na -ë (viz 1), anebo se tvoří příponou -a pro jména zakončená na -ë (viz 2). 1. Např. pl. f. lule → lule (květina). 2. Např. pl. f. → dhomë ( dhoma (místnost, pokoj). 3. Např. sg. f. -.grua → pi. gra (žena); sg. f. natë → pl. net (noc). I u podstatných jmen v neurčitém tvaru a množném čísle ženského rodu existuje několik nepravidelných jmen ( viz nahoře 3).

61


Albánština

Skloňování podstatných jmen. V albánštině existuje šest pádů, přičemž se prakticky používají pouze čtyři. Následující přehled představuje nejzákladnější způsoby skloňování, přičemž existuje mnoho dalších variant, které zde ale nebudou uváděny. I. mužský rod -vzor: mal (hora) i lartë, e lartë (vysoký, vysoká) č. jednotné č. množné tvar neurčitý tvar určitý tvar neurčitý tvar určitý 1. mal mali i lartë male malet e lartë 2.+3. mali malit të lartë maleve maleve të lartë 4. mal malin e lartë male malet e lartë 6. mali malit të lartë malesh maleve të lartë II. mužský rod - vzor: krah (noha) č. jednotné tvar neurčitý tvar určitý 1. krah krahu 2.+3. krahu krahut 4. krah krahun 6. krahu krahut

č. množné tvar neurčitý tvar určitý krahë krahët krahëve krahëve krahë krahët krahush krahëve

III. ženský rod -vzor: fushë (rovina, nížina, pole) i vogël, e vogla (malý, malá) č. jednotné č. množné tvar neurčitý tvar určitý tvar neurčitý tvar určitý 1. fushë fusha e vogël fusha fushat e vogla 2.+3. fushe fushës së vogël fushave fushave të vogla 4. fushë fushën e vogël fusha fushat e vogla 6. fushe fushës së vogël fushash fushave të vogla IV. ženský rod -vzor: liri (svoboda) č. jednotné tvar neurčitý tvar určitý 1. liri liria 2.+3. lirie lirisë 4. liri lirinë 6. lirie lirisë

č. množné tvar neurčitý tvar určitý liri liritë lirive lirive liri liritë lirish lirive

ČLEN Při spojování dvou podstatných jmen nebo podstatného jména a přídavného jména se v albánštině vyskytuje tzv. spojovací člen. Spojovací člen ma dva základní tvary: tvar i pro mužský rod a tvar e pro rod ženský. Spojovací člen se klade za podstatné jméno, k němuž se vztahuje. V albánštině existují dvě varianty skloňování tohoto spojovacího členu, jehož nejčastějším tvarem je tvar të. Vyskytují se celkem čtyři druhy tvarů, a to i, e, së a te.

PŘÍDAVNÁ JMÉNA Přídavná jména se s podstatnými jmény shodují v rodě a čísle a jsou ve větě obvykle za podstatným jménem. Většina přídavných jmen se pojí se spojovacím členem (viz výše -skloňování vysoká hora). Množné číslo některých přídavných jmen se tvoří nepravidelně (viz výše - skloňování malé pole). Některá přídavná jména spojovací člen nemají: např. blu -tmavě-modrý.

62


Albánština

ZÁJMENA Následující tabulka znázorňuje skloňování osobních zájmen, včetně jejich krátkých tvarů, které jsou uvedeny vždy za dlouhými tvary. U osobních zájmen existují ještě zhuštěné tvary v případech, kdy se spojí krátká zájmena, přičemž je jedno ve třetím pádu, zdvojující předmět představovaným podstatným jménem. Tyto tvary jsou uvedeny za tabulkou osobních zájmen. Zájmena osobní č. jednotné m. pád osoba I osoba II os. III m. os. III f. 1. unë - já ti - ty ai - on ajo ona 2. i atij i asaj 3. mua, ty, të atij, i asaj, i më 4. mua, ty, të atë, e atë, e më 6. meje teje atij asaj Krátké tvary zájmen më + e = ma të + e = ta i + e = ia ju + e = jua Zájmena ukazovací pád č. jednotné m. 1. ky tento 2.+3. këtij 4. këtë 6. këtij

č. množné osoba I osoba II os. III m. os. III f. ne - my ju - vy ata - oni ato - ony neve, na ne, na

juve, ju

i atyre atyre, u

i atyre atyre, u

ju, ju

ata, i

ato, i

mesh

jush

atyre

atyre

u + e = ua i + i = ia ju + i = jua u + i = ua

č. jednotné f. kjo tato kësaj këtë kësaj

č. množné m. këta tito këtyre këta këtyre

č. množné f. këto tyto këtyre këto këtyre

Mezi zájmena tázací patří: cili - jaký, co kdo; ç, çfarë - co; kush - kdo; sa - kolik. Mezi zájmena vztažná patří: i cili, e cila -který, která a zájmeno që. Zájmena přivlastňovací číslo rod 1. pád 4. pád sg.m. im tim sg.f. ime time pl.m. e mi e mi pl.f. e mia e mia

2.+3.+6. tim sime të mi të mia

sg.m. sg.f. pl.m. pl.f.

tonë sonë tanë tona

ynë jonë tanë tona

tonë tonë tanë tona

← můj tvůj →

← náš váš →

63

1. pád yt jote e tu e tua

4. pád tënd tënde e tu e tua

2.+3.+6. tënd sate të tu të tua

juaj juaj tuaj tuaja

tuaj juaj tuaj tuaja

tuaj suaj tuaj tuaja


Albánština


i tij e tij e tij e tij(a)

e tij e tij e tij e tij(a)

të tij të tij të tij të tij(a)

i saj e saj e saj e saj(a)

← jeho její →


i tyre e tyre e tyre e tyre

e tyre e tyre e tyre e tyre

të tyre të tyre të tyre të tyre

i vet ← jejich e vet e vet svůj → e veta

e saj e saj e saj e saj(a)

të saj së saj të saj të saj(a)

e vet e vet e vet e veta

të vet së vet të vet të veta

SLOVESA Albánština má velmi bohatý systém slovesných tvarů, tj. časů a způsobů. Pro zjednodušení budou uvedeny nejpoužívanejší tvary určitých slovesných kategorií. Albánština rozlišuje šest způsobů, osm časů a dva rody. Časování Způsob oznanovací, čas přítomný slovesa: jam - být, kam - mít, punoj - pracovat, jap -dát jsem mám pracuji jam kam punoj jsi máš pracuješ je ke punon je má pracuje është ka punon jsme máme jemi kemi punojmë pracujeme jste máte pracujete jeni keni punoni jsou mají janë kanë punojnë pracují

jap jep jep japim jepni japin

Způsob oznamovací, čas minulý - aorist qeshë pata punova qe pate punove byl měl qe pati punoi qemë patëm punuam qetë patët punuat qenë patën punuan

dhashë dhe dha dhamë dhatë dhanë

pracoval

Způsob oznamovací, čas budoucí a čas souminulý - imperfektum být mít pracovat dát být mít pracovat do të jem do të kem * punoj * jap isha kisha punoja do të jesh do të kesh * punosh * japësh ishe kishe punoje do të jetë do të ketë * punojë * japë ishte kishte punonte do të jemi do të kemi * punojmë * japim ishim kishim punonim do të jeni do të keni * punojni * jepni ishit kishit punonit do të jenë do të kenë * punojnë * japin ishin kishin punonin

dám dáš dá dáme dáte dají

dal

dát jepja jepje jepte jepnim jepnit jepnin

*dote

64


Albánština

ZÁPOR Zápor se u sloves tvoří částicí s', nuk nebo mos. Tyto částice stojí vždy před slovesem, přičemž částice s' a nuk se používají pro způsob oznamovací, konjunktiv a admirativ. PŘEDLOŽKY Předložky se v albánštině pojí s 1., 4. a 6. pádem. Příklady: Předložky s 1. pádem: nga tek Předložky se 4. pádem: mbi

- z, od, odkud, na, k - k,u - na, nad, o

me

- s, se

në

- v, na

nën

- pod

pa

- bez

per

- pro, k čemu, o něčem, aby, časově - za

nëpër

- přes, skrz

Předložky s 6. pádem: afër

- blízko, vedle

brënda

- uvnitř, v

gjate

- podél, časově - během

kundër

- proti

midis

- mezi, uprostřed

prapa

- vzadu, za

pas

- po, za

prej

- z, od

përpara

- před, dříve

përveç

- kromě, mimo

rreth

- kolem, okolo

as...as

- ani...ani

derisa

- dokud, do té doby než ose

- nebo

dhe

- a, i

po

- jestli

e

- a, i

prandaj

- protože

edhe

- a, též

për të

- aby

kurse

- zatímco

sado që

- ač, ačkoli

SPOJKY Vybrané spojky:

65

në qoftë se - jestli


Albánština

meqenëse - ježto, ačkoliv

sepse

- protože

ndërkohë -zároveň

sikur

- jako by

DOSLOV V české republice doposud neexistuje veřejně publikovaný albánsko-český slovník. Proto nebylo nikterak snadné připravit verzi, kterou vám předkládáme. Překladu příručky pro resort obrany se ujala překladatelská skupina ve složení Hana Bečková, Alena Poddaná, Adriatik Shino a David Jón (vedoucí). Ti na základě obsahového projektu zadavatele zpracovali za necelý měsíc všechny překlady do albánštiny, vypracovali albánsko-český slovníček základní slovní zásoby, transkripci albánské abecedy do češtiny a stručnou gramatiku albánského jazyka. Jim také právem náleží poděkování za to, že alespoň částečně vyplnili prázdný prostor a přispěli tak ke zlepšení vzájemné komunikace mezi Čechy a Albánci. Při tvorbě příručky bylo využito následujících pramenů: - Fjalor i shqipës së sotme Akademia e Shkencave e RPS të Shqipëeisë, Instituti i gjuhësisë dhe i letërsisë. - Albanish-deutches und deuch-albanishes Taschenwörtenbuch Armin Herzer, Helmut Buske Verlag, Hamburg 1991. - Fjalor shqip-anglisht Ilo Duro, Ramazan Hysa, Shtëpia botuese - 8 Nëntori, Tiranë 1988.

66


Albánština

OBSAH Albánština................................................................................................................................... 1 Úvodem ...................................................................................................................................... 3 DOROZUMÍVÁNÍ .................................................................................................................. 46 OSOBNÍ ÚDAJE, RODINA, POVOLÁNÍ ............................................................................. 46 Jídlo, pití, potraviny ................................................................................................................. 47 DOPLŇUJÍCÍ VŠEOBECNÉ FRÁZE..................................................................................... 48 Přání ......................................................................................................................................... 48 Žádost o pomoc, varování před nebezpečím............................................................................ 48 Údaje o čase a počasí ............................................................................................................... 49 Dny - Dita................................................................................................................................. 49 Měsíce - Muajit ........................................................................................................................ 50 Barvy - Ngjyrë.......................................................................................................................... 50 Číslovky ................................................................................................................................... 50 ZDRAVÍ A NEMOC ............................................................................................................... 51 VOJENSKÁ KONVERZACE BASHKËBISEDIM USHTARAK...................................... 58 NĚKTERÉ POVELY........................................................................................................... 58 DISA URDHËRA ................................................................................................................ 58 VOJENSKÉ HODNOSTI .................................................................................................... 58 GRADAT USHTARAKE .................................................................................................... 58 DALŠÍ FRÁZE Z VOJENSKÉHO ŽIVOTA ...................................................................... 59 FRAZË TË TJERA NGA JETA USHTARAKE ................................................................. 59 Útok a obrana ....................................................................................................................... 59 Sulmi dhe mbrojtja ............................................................................................................... 59 Výsadkové jednotky............................................................................................................. 59 Trupat parashutiste ............................................................................................................... 59 Stručná gramatika albánského jazyka ..................................................................................... 60 Gramatika e shkurtër e gjuhës shqipe ...................................................................................... 60 PŘÍZVUK......................................................................................................................... 61 PODSTATNÁ JMÉNA.................................................................................................... 61 ČLEN ............................................................................................................................... 62 PŘÍDAVNÁ JMÉNA....................................................................................................... 62 ZÁJMENA ....................................................................................................................... 63 SLOVESA........................................................................................................................ 64 ZÁPOR............................................................................................................................. 65 SPOJKY ........................................................................................................................... 65 DOSLOV.................................................................................................................................. 66 -------------------Vydalo Ministerstvo obrany ČR - AVIS, nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6-Dejvice, v Redakci účelové tvorby. Šéfredaktor pplk. Gustav Xaver. Připravili: Jaroslav Roušar a Jarmila Xaverová ve spolupráci s překladatelským týmem vedeným Davidem Jónem. Grafická úprava Jindřich Studnička. Dáno do tisku 18. srpna 1999. Tisk: INPRESS, České Budějovice.

Å

67


Albánština. Příručka albánštiny pro příslušníky AČR v mírových misích

Recommend Documents