AKVAKULTURA KRMENÍ A VÝŽIVA RYB SPECIFIKA KRMENÍ A VÝŽIVY RYB POTRAVA A KRMIVA ROZDÍLY DLE ZPŮSOBU CHOVU POTRAVA A KRMIVA POTRAVA A KRMIVA

AKVAKULTURA

SPECIFIKA KRMENÍ A VÝŽIVY RYB

KRMENÍ A VÝŽIVA RYB

Výrazné rozdíly v kvantitě i kvalitě předkládaných krmiv v závislosti na intenzitě chovu a požadované produkci Poikilotermní organismus – nižší spotřeba energie (neprodukují tolik tělesného tepla) a relativně vyšší spotřeba proteinů.

Miloslav Petrtýl [email protected]

Výrazný vliv faktorů vnějšího prostředí – teplota, kyslík, …

11-13

http://kzr.agrobiologie.cz/

ROZDÍLY DLE ZPŮSOBU CHOVU

POTRAVA A KRMIVA

• Produkce v rybničních podmínkách – – – –

Stavební živiny

Nádrže přírodního charakteru s výskytem přirozené potravy Převážně extenzivní až polointenzivní chov Kapr + doplňkové rybí druhy Bez přikrmování či jen přikrmování

Organické (dusíkaté látky) Minerální (voda, minerální látky)

Energetické živiny Glycidy Tuky Nadbytkové bílkoviny

• Produkce v podmínkách speciálních zařízení – Nádrže různého typu, zpravidla bez významného výskytu přirozené potravy, často s řízeným prostředím. – Klecové systémy, žlaby, bazény – Převážně intenzivní chov – Lososovité ryby, produkce násady, okrasné ryby, atp. – Zajištění celkové spotřeby potravy (krmiva) - krmení 11-13


Biologicky účinné látky Stopové prvky Vitamíny Enzymy Hormony 3

11-13


POTRAVA A KRMIVA

POTRAVA A KRMIVA – – – – –

Estery glycerolu s mastným kyselinami. Hlavní energetická složka potravy. 2-3x více energie než cukry, bílkoviny. Hlavně u karnivorních ryb (lososovité) jsou nenahraditelné V živočišném těle je tuk deponován v buněčném prostoru, jako součást protoplazmy. Je druhově specifický, je tvořen zejména lecitinem, glyceridy, mastnými kyselinami a cholesterolem. Tuk zásobní je tvořený glyceridy vyšších mastných kyselin. – Složení rybího tuku je typické svou olejovitou strukturou, která je dána vysokým podílem nenasycených mastných kyselin s dlouhým uhlíkovým řetězce. Zastoupení těchto FA v tuku ryb je životně nezbytné, neboť mají nízký bod tání a proto jsou v tekutém stavu i při nízkých teplotách. Na úrovni buněčných membrán zajišťují jejich funkčnost i při teplotách blížících se 0°C. – Vyšší obsah tuku v krmivu ovlivňuje příznivě růst a konverzi živin, ale zvyšuje podíl vnitřnostního tuku (snižuje výtěžnost) a tučnost svaloviny.

– Bílkoviny (aminokyseliny ne/esenciální) – BHB – Biologická Hodnota Bílkovin (kolik gramů bílkovin se získá vstřebáním 100g krmiva) – Amidy – NL nebílkovinné povahy (amidy, glykosidy, meziprodukty bílkovin)

Glycidy = Sacharidy = Cukry

11-13

4

Tuky

Dusíkaté látky

– – – – –

2

Fotosyntézou zelených rostlin Mono – di - poly Energetická funkce V potravě je lépe využitelný živočišný škrob - Glykogen Ve formě tělního tuku přechází do rezerv (ryby jsou poikilotermní org.) http://kzr.agrobiologie.cz/

5

11-13


6

1

POTRAVA A KRMIVA

POTRAVA A KRMIVA

Vitaminy

Energetická hodnota:

– Organické neenergetické živiny. – Řízení životních funkcí. – Značně nestabilní, nutnost ošetření a stabilizace v krmivu.

Bílkoviny: 4 kcal (17 kJ/gram) Tuky: 9 kcal (38 kJ/gram)

Minerální látky Cukry: 4 kcal (17 kJ/gram)

Makroelementy – Ca, P, Mg, Na, K, S, Cl Mikroelementy – Fe, Cu, Mn, Zn, Co, Se, F, I, Mo

1 kcal = 4,12 kJ

11-13


7

11-13

POTRAVA A KRMIVA


• Ryby obecně kratší trávicí systém než savci. • Býložravé ryby mají delší střevo než masožravé, neboť musí trávit složitější látky (celulóza, atp.). • Rychlost trávení – dle kvality potravy. – Maso z ryb 5-6 hod. – Orgány z vyšších hospodářských zvířat 6-7 hod. – Krmná směs granulovaná 12-24 hod.

• Podle rychlosti trávení jednotlivých krmiv určujeme velikost a frekvenci krmné dávky. 9

11-13

TRÁVICÍ SYSTÉM RYB

10

• • • • • • • • •

ústní otvor (rima oris) ústní dutina (cavum oris) – většinou polykání celé potravy hltan (pharynx) – požerákové zuby kaprovitých ryb jícen (oesophagus) žaludek (ventriculus) x bez žaludku (kyselé x zásadité prostředí) střevo (intestinum) u některých dravých ryb – pylorické přívěšky anální otvor (anus) přídatné žlázy: játra, slinivka x hepatopankreas specifika: absence slinných žláz, nepravý jazyk, zuby pouze k uchopení kořisti, požerákové „zuby“, žaberní tyčinky – filtrace planktonní potravy • žaludek: Acipenseridae, Salmonidae, Percidae, Gadidae, Esocidae

Masožravec – kratší střevo + pylorycké přívěšky

Kapr obecný



• Rozdílné způsoby příjmu potravy vyžadují rozdílné techniky předkládání krmiv. • Rozdíly v trávicí soustavě – rozdílné nároky na potravu. Všežravec – delší střevo

8


• Rostlinná glycidová krmiva – obilniny, odpady z mlýnů. • Rostlinná bílkovinná krmiva – pokrutiny, extrahované šroty, luštěniny (poměrně drahé). • Rostlinná krmiva živá – fytoplankton • Živočišná krmiva – rybí moučky, masokostní moučky. • Živočišná krmiva živá – zooplankton • Krmné směsi – složení a velikost pelet či granulí podle druhu, věku, pohlaví. • Léčebné látky - medikamenty

11-13


Pstruh duhový

Foto: web2.mendelu.cz/af_224_rybari 11-13


11

2


TRÁVICÍ SYSTÉM RYB • slinivka břišní – endokrinní tkáň (INZULÍN), exokrinní tkáň – pankreatická šťáva (enzymy TRYPSIN, CHYMOTRYPSIN, AMYLÁZA, LIPÁZA) je vylučována do střeva žlučovodem

• žaludek – má ve sliznici hlenové buňky – produkují mukopolysacharidy a hlen. V žaludku působí HCl, pH se mění s příjmem potravy, při hladovění blízko neutrálního pH (po příjmu 2,2-2,5). HCl aktivuje pepsinogen na PEPSIN – trávení proteinů. • střevo – pH neutrální, enzymy pankreatického původu (TRYPSIN, CHYMOTRYPSIN – P, LIPÁZA – T, AMYLÁZA – BNLV), u některých čeledí pylorické přívěsky (Salmonidae, Percidae) • játra – Salmonidae, Percidae atd., samostatný orgán, produkce žluče, úprava pH střeva, emulgace tuků, detoxikační fce. (žábry)

• ryby obecně hůře tráví cukry (škrob), vlákninu nejsou schopny trávit (chybí enzymy či celulolitické bakterie) • další enzymy – CHITINÁZA, LAMINARINÁZA

Rozdíly ve složení trávicího traktu Masožravec

Býložravec

žaludek

+

-

pepsin, HCl

+

-

střevo

krátké, rovné

dlouhé, kličky

játra, slinivka

hepatopankreas

enzymy

+ pepsin

+ maltáza

cukry

horší trávení

lepší trávení

vláknina

do 2% v KS

do 7-8% v KS

ROZDĚLENÍ KRMNÉ DÁVKY Záchovná krmná dávka

Přežije, ale neporoste. Přebytek potravy se projeví somatickým růstem

11-13


FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PŘÍJEM POTRAVY

POTRAVNÍ PREFERENCE

VÝVOJOVÝ STUPEŇ

11-13

– Teplota vody (trávicí enzymy, úroveň metabolismu) • Pstruh výkrm 2°C = 0,5kg/100kr ryb x 20°C = 1kg/100kg ryb

– – – – – –

• Extenzivní - přirozená potrava • Polointenzivní - přikrmování (do 50%) • Intenzivní - krmení (50-100%) • Býložravé • Všežravé • Dravé

Množství kyslíku (nedostatek – snížení metabolismu - dušení) pH (amoniakální otrava při nízkém pH) Délka světelného dne (potravní aktivita) Početnost a hustota obsádky Technika přikrmování, forma krmiva (obilí, šrot) Četnost a pravidelnost předkládání potravy Bude tedy značný rozdíl mezi tropickým pásmem s vyrovnanými teplotami a rovnodenností ve srovnání se změnami v rámci ročních období v našich podmínkách.

• Váčkový plůdek • Násada (fingerlings) • Dospělé ryby (na výkrm x chovné=broodstock)


16

VNĚJŠÍ FAKTORY

Složení, množství a forma předkládaného krmiva odpovídá stupni intenzifikace chovu, potravním nárokům daného druhu a konkrétního vývojového stadia.

ÚROVEŇ CHOVU

Produkční krmná dávka

17

11-13


18

3

PŘIKRMOVÁNÍ & KRMENÍ

HODNOTA A VYUŽITELNOST KRMIVA Krmný koeficient

PŘIKRMOVÁNÍ • Pokud mají ryby více než 50% živin z přirozené potravy. • Např. běžné české rybníkářství – extenzivní chov kapra.

1. Absolutní krmný koeficient (konverze krmiva) – množství krmiva (kg) spotřebovaného na produkci 1kg přírůstku z přikrmování.

KRMENÍ • Pokud mají ryby méně než 50% živin z přirozené potravy. • Např. intenzivní chovy lososovitých ryb na farmách.

2. Relativní krmný koeficient – množství krmiva spotřebovaného na produkci 1kg celkového přírůstku. OTAZNÍKY KOLEM TRVALÉ UDRŽITELNOSTI Obecný problém s produkcí dravých druhů – na produkci 1kg kvalitní svaloviny (tuňák, losos, candát, …) potřebujete několik kg kvalitního krmiva živočišného původu.

11-13


19

11-13

INTENZITA CHOVU

• Ekonomicky nejvýhodnější je využít na tvorbu přírůstků co největší podíl přirozené potravy. • Přikrmování např. kapra vychází ze zásady, že podíl přirozené potravy činí alespoň 50%.

• Polointenzivní chov vyžaduje přikrmování.

• Přirozená potrava pokryje potřebu kvalitních bílkovin (obsahují esenciální aminokyseliny Arginin, Histidin, Leucin, …)

• V intenzivních chovech je nutné dodávat dostatek kvalitního krmiva pro pokrytí celkové požadované spotřeby a z toho plynoucí produkce.


20

EXTENZIVNÍ x POLO-INTENZIVNÍ

• Při extenzivním chovu pokryje nutriční potřeby ryb výskyt přirozené potravy.

11-13


• Přikrmuje se především obilovinami (glycidové krmivo, relativně levné suroviny)

21

11-13


PRODUKCE ŽIVÉ POTRAVY

22

TYPY POTRAVY A KRMIV

• Pro produkci ranných vývojových stádií a pro planktonofágní druhy ryb je nejvhodnější formou krmivo v přirozené podobě:

• Přirozená potrava: – Rostlinná - Fytoplankton – řasy, vodní makrofyta – Živočišná – Zooplankton, bezobratlí, ryby

– Fytoplankton - řasy – Zooplankton – nálevníci, vířníci, perloočky, buchanky, žábronožka (artemia)

• Krmiva: • Komerčně se produkují v uzavřených systémech s kontrolovanými podmínkami – dodávaní kyslíku, oxidu uhličitého, minerálních látek, světelný režim, teplota, atp.

– Živočišného původu (moučky, pelety, …) – Rostlinného původu (obilniny, úsušky, …) – Krmné směsi (KS)

• Hlavně pro potřeby mořské akvakultury

• Doplňky stravy – Vitamíny – Medikamenty

11-13


23

11-13


24

4

UKÁZKA PRODUKČNÍCH SYSTÉMŮ

UKÁZKA PRODUKČNÍCH SYSTÉMŮ

• Algae – řasy • Vlastní produkce v rámci farmy

11-13


• Rotifera – vířníci • „výroba“ přirozené potravy

25

11-13

ÚPRAVA KRMIV

• Při výrobě směsí případně granulátů, pelet, …je důležité, aby došlo k co nejlepšímu promíchání všech ingrediencí v celém obsahu – tím je docíleno vyrovnaného složení a zastoupení všech látek v každé jednotlivé peletě, granuli.

• Mačkání • Namáčení • Granulování (obdukování) Obecně jde o úpravy surovin za účelem zlepšení konverze živin a tím snížení spotřeby krmiv a nákladů. http://kzr.agrobiologie.cz/

27

• Novější výrobní postupy zahrnují proces tzv. „MIKRONIZACE“, což je namletí vstupních surovin na velmi jemné částice, což ve výsledku zlepší promíchání všech ingrediencí a zvýší vstřebávání (stravitelnost) krmiva.

11-13

KRMNÉ SMĚSI


Směsi obsahují: masokostní moučku, krmné kvasnice, extrahované šroty, pšeničné otruby, obilní klíčky, kukuřici, pšenici, úsušky vitaminózní.

• DOPLŇKOVÉ KS x KOMPLETNÍ KS • GLYCIDOVÉ KS x BÍLKOVINNÉ KS

KRMENÍ PRO KOI (25 litrů, 1750,-) Složení: obiloviny, vedlejší výrobky rostlinného původu, ryby a vedlejší výrobky z ryb, bílkovinné extrakty rostlinného původu, kvasnice, zelenina, měkkýši a korýši, oleje a tuky, minerální látky, řasy.

• Nahrazují přirozenou potravu, ta obsahuje v půrměru 46% NL. – KP 1 – minimálně 30-40 % NL (stáří 1-3 měsíce) – KP 2 – minimálně 25 % NL (pro kategorie K1, K2, Kv)

Jakostní znaky: proteiny 32%, vlhkost 8%, popeloviny 8%, tuky 4%, vláknina 2%, vitamín A 30070 m.j./ kg, vitamín D3 1870 m.j./ kg, vitamín E (alfatokoferol) 200 mg / kg, L-ascorbyl-2polyphosphat 550 mg / kg.

• Podíl bílkovin (NL) by měl odpovídat stupni výskytu přirozené potravy v různých částech vegetačního období. http://kzr.agrobiologie.cz/

28

PŘÍKLADY RECEPTUR - KOI

• Komerčně připravovaná krmiva kombinující různé složky potravy v optimálním poměru s ohledem na druh/pohlaví/věk/…

11-13

26

ÚPRAVA KRMIV

• Šrotování – pozor na ztráty rozplaváním

11-13


29

11-13


30

5

PŘÍKLADY RECEPTUR - AKVARIJNÍ

PŘÍKLADY RECEPTUR - LOSOSOVITÉ

KRMENÍ POTĚRU AKVARIJNÍCH RYB (250ml/110,-) Složení: Rybí moučka, obiloviny, rostlinné proteinové koncentráty, sušené kvasnice, korýši, řasy, olej a tuky, lecitin, antioxidanty a barviva.

Složení: Rybí moučka, obiloviny, rybí tuk, pšeničný lepek, hrachový protein, soja, vitamíny, minerály.

Jakostní znaky: 47 % bílkovina, 9 % tuk, 8 % vlhkost, 1,5 % vláknina, 5,5 % popel, 25000 U.I. / kg vitamín A, 1500 U.I. / kg vitamín D3, 100 mg / kg vitamín E, 100 mg / kg vitamín C.

Tržní ryba – výkrm (50g – 1kg): pelety 3 – 6,5 mm; 1,6kg/100kg ryb 47 % bílkovina, 9 % tuk, 1,5 % vláknina, 5,5 % popel

Plůdek a násada (0,2 – 1,5g): pelety 0,4 – 2mm; 4,5kg/100kg ryb/den 63 % bílkovina, 9 % tuk, 1,5 % vláknina, 5,5 % popel

Generační ryba (1 – 3kg): pelety 8 mm; 0,8kg/100kg ryb 48 % bílkovina, 15 % tuk, 1,3 % vláknina, 9,5 % popel Pro pstruha je vhodné plovoucí krmivo – lepší kontrola spotřeby

11-13


31

11-13


TRŽNÍ NABÍDKA KRMIV

SPOTŘEBA KRMIV

S ohledem na specifické nároky na složení potravy pro jednotlivé chované druhy se v intenzivní akvakultuře vyplatí používat krmiva šitá na míru jednotlivým druhům.

• Orientační příklad u Kapra – 1 kus/vegetační období: – K0-1 – K1-2 – K2-3

Např. firma BIOMAR – dodává celosvětově optimalizovaná krmiva pro více než 25 sladkovodních i mořských druhů ryb chovaných v akvakultuře.


0,1 kg 0,2-1 kg 1,8-2 kg

Polo-intenzivní rybník – do 3t/ha/rok Intenzivní rybník – do 6t/ha/rok

termín „SMART FEED“ označuje plnohodnotné krmivo, které kromě výživových složek obsahuje i premix vitamínů a minerálů pro podporu dobrého zdravotního stavu ryb, čímž optimalizuje a maximalizuje přežitelnost i přírůstky. 11-13

32

33

11-13

TECHNIKA KRMENÍ – EXTENZIVNÍ ČR


34

TECHNIKA KRMENÍ – OBECNÉ PRINCIPY

• Hnojení rybníků – podpora rozvoje planktonu, pak stačí přikrmovat levné obiloviny.

• Krmné místo tak, abych mohl kontrolovat spotřebu. • Větší rybník = více krmných míst.

• Zásobní sila u břehu

• Na stejná místa – ryby si zvyknou.

• Zavážení krmiva lodí – manuální distribuce po nádrži.

• Pouze množství, které ryby stíhají konzumovat.

• Automatická krmítka

• V našich podmínkách většinou do t vody 10 °C

• …

• Dle nároků druhů – hladina, vodní sloupec, dno

11-13


35

11-13


36

6

AUTOMATICKÉ DÁVKOVAČE

ROBOTICKÉ KRMNÉ ZAŘÍZENÍ ARVOTEC

Solární krmítka s elektromotorem.

Mobilita umožňuje obsloužit všechny nádrže v systému

http://www.youtube.com/watch?v=X2--qwpytD4 11-13


37

INTENZIVNÍ – AUTOMATICKÉ

11-13


38

AUTOMATICKÉ – INTENZIVNÍ AKVAKULTURA

PNEUMATICKÉ DÁVKOVAČE Zařízení míchá a dávkuje všechny formy krmiva pro ryby od práškových startérů pro embrya ryb až po krmné granule ve výkrmu vážních ryb. Krmivo je dopravováno z centrální míchárny pneumaticky na neomezený počet krmných míst, až do vzdálenosti 800 m.

11-13


39

11-13


LOSOSOVITÉ RYBY

LOSOSOVITÉ RYBY

• Pstruh duhový, Pstruh mořský, Losos, …

Extenzivní – Bez krmení, nebo do množství 0,1-0,2 t/ha.

• Vyšší potřeba živin živočišného původu. • Složky krmných směsí: rybí moučka, maskostní moučka, drůbeží moučka, drůbčží tuk, sušené mléko, sojová mouka, krmná mouka, vitaminózní úsušky, krmný vápenec,…

Polointenzivní

• Pd 1 KKS pro odchov ročků

Intenzivní

– Příležitostně 3-5x týdně – 0,3-1 t/ha

– Speciální bazénové chovy, několikrát denně – 35-100 t/ha – Nutná kontrola parametrů vody (t, O2, pH)

– minimálně 44% NL, KK 1,6-1,8

• Pd 2 KKS pro výkrm tržních ryb – Minimálně 42% NL, KK 1,6-1,9

11-13


40

• Teplota - spodní hranice příjmu potravy 1-2 °C (opt. 12-20) • O2 by neměl klesnout pod 7 mg/l. 41

11-13


42

7

NÁVNADY A NÁSTRAHY

Norma potřeby živin:

• Specifickým segmentem je prodej návnad a nástrah pro účely rekreačního rybolovu. • Desítky typů výrobků se stovkami příchutí, vůní, barev, … Rostlinné Pečivo Těstoviny Obilniny a jiné plodiny

Živočišné Hmyz, červi, žížaly Maso a masné výrobky Ryby Sýry 11-13

Těsta Boilie Živočišné Ptačí zoby, uhlohydrátové Mléčné, protejnové Speciální mixy

Pelety a granule Extrudy Dipy, esence http://kzr.agrobiologie.cz/

43

11-13

POLOINTENZIVNÍ CHOV – KAPR OBECNÝ


I ryby lze krmit „z ruky“ – KOI  45

11-13

PROUDOMILNÉ KAPROVITÉ RYBY



46

EXTENZIVNÍ – LOSOSOVITÉ RYBY

Potravní chování lososovitých ryb v tekoucí vodě.

Teritoriální chování proudomilných ryb 11-13

44

KRMENÍ RYB

http://www.youtube.com/watch?v=ZzyeC-IQBG8 11-13


47

11-13


48

8

INTENZIVNÍ – TILAPIA

INTENZIVNÍ – JESETER

Krmení tilapií v akvakultuře. http://www.youtube.com/watch?v=-eB8OXIkX6s 11-13


Krmení jeseterů – ryby dna http://www.youtube.com/watch?v=qUe5yyESznE 49

11-13


50

INTENZIVNÍ – SUMCOVITÉ RYBY

Sumec - Clarias batrichus – je mu to jedno  http://www.youtube.com/watch?v=EGlIS-8QBgo 11-13


51

9

AKVAKULTURA KRMENÍ A VÝŽIVA RYB SPECIFIKA KRMENÍ A VÝŽIVY RYB POTRAVA A KRMIVA ROZDÍLY DLE ZPŮSOBU CHOVU POTRAVA A KRMIVA POTRAVA A KRMIVA

Recommend Documents