AKTUÁLNÍ SITUACE V ZAVÁDĚNÍ BIM, ZKUŠENOSTI Z ČESKÉ PRAXE 5 Veselka Jakub. VYUŽITÍ BIM PRO FACILITY MANAGEMENT 7 Hampl Milan

OBSAH AKTUÁLNÍ SITUACE V ZAVÁDĚNÍ BIM, ZKUŠENOSTI Z ČESKÉ PRAXE

5

Veselka Jakub

VYUŽITÍ BIM PRO FACILITY MANAGEMENT

7

Hampl Milan

KONCEPCE BUDOV S TÉMĚŘ NULOVOU SPOTŘEBOU A ZKUŠENOSTI Z PROVOZU TĚCHTO BUDOV

8

Urban Miroslav, Kabele Karel, Veverková Zuzana

SMART REGION KONCEPT NOVÝ LÍSKOVEC

12

Hirš Jiří, Hrůza Vojtěch, Tůmová Eliška

NÁVRH VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ KUCHYNÍ, ZÁKLADNÍ VÝPOČET

17

Schwarzer Jan

HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA KVALITU PROSTŘEDÍ STRAVOVACÍCH PROSTOR

20

Mathauserová Zuzana

NOVÁ EVROPSKÁ NORMA prEN 16282 – ZAŘÍZENÍ A SYSTÉMY PRO VĚTRÁNÍ VELKOKUCHYNÍ

21

Kott Tomáš

NOVÉ PROBLÉMY PŘI NAVRHOVÁNÍ VĚTRÁNÍ KUCHYNÍ – ZKUŠENOSTI PROJEKTANTA

23

Petlach Jiří

DISTRIBUCE VZDUCHU V KUCHYNÍCH TEXTILNÍMI VÝÚSTKAMI

26

Příhoda Zdeněk

ÚČINNÉ ODVĚTRÁVÁNÍ KUCHYNÍ INDUKČNÍMI DIGESTOŘEMI Mencl Václav, Kratochvíl Pavel, Hojer Ondřej

FIREMNÍ INZERCE

Název publikace Autor Vydal Rok vydání Druh vazby ISBN

VII. sympozium Integrované navrhování a hodnocení budov 2016 kolektiv Společnost pro techniku prostředí, Novotného lávka 5, Praha 1 2016, 1. vydání brožovaná 978-80-02-02677-8

28

VII. sympozium Integrované navrhování a hodnocení budov Praha, Autoklub ČR, 18. a 19. října 2016 OS 06 INHOB STP

AKTUÁLNÍ SITUACE V ZAVÁDĚNÍ BIM, ZKUŠENOSTI Z ČESKÉ PRAXE Jakub Veselka, FSv ČVUT v Praze, cadconsulting spol s r.o., [email protected]

Anotace Smyslem prezentace je seznámit účastníky s aktuální situací na trhu ohledně stavu BIM mezi projektanty techniky prostředí staveb. Přednáška bude obsahovat také informace o aktuálním stavu knihovních prvků a možnostech, které se nabízejí při přechodu na BIM proces. Nebudou chybět ani tipy a triky pro co nejhladší přechod na BIM.

Současná situace na trhu V současnosti se BIM pomalu stává běžnou součástí takřka všech profesí techniky prostředí staveb. Vývoj byl podobný, jako u architektury, takže prvním vnímaným benefitem bylo 3D zobrazení. Z čehož plyne, že jako první lidé, kteří se o BIM v těchto profesích začali zajímat, byli lidé nucení řešit složitou prostorovou koordinaci, tzn. projektanti VZT, následováni kolegy z oborů RTCH a ZTI. Teprve nyní se do popředí zájmu kromě prostorové orientace dostává také samotná podstata, tj. informační hodnota celého modelu. Modely se začínají plnit nejen 3D elementy, ale hlavně daty o nich. Jako poslední se tedy na průzkum BIM vydávají lidé elektrotechnických profesí. SWOT Na následujících řádcích jsou formou SWOT analýzy (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) vypíchnuty nejdůležitější body týkající se současné situace BIM obecně i současné situaci v ČR. S:  Přesnost projektu (méně chyb, konzistentní výstupy, jednotné výkazy).  Integrace informací do digitálního modelu, tím pádem větší užitečnost projektu. Pokud budu mít model plný informací, můžu data využívat také během stavby a v rámci provozní části budovy (bude zmíněno v dalším bloku).  Srozumitelnost, jednoznačnost, a rychlost zapracování změn, eliminace duplicity, také vizuálnější a srozumitelnější i pro laiky.  Jednodušší komunikace mezi všemi účastníky stavebního procesu.  Komplexnější informace (tvarová i atributová).  Možnost analytické práce s informacemi díky jejich centralizaci.  Komplexnost změn, kdy změna je řešena vždy se všemi návaznostmi (není řešena pouze změna v půdoryse, ale i změna v navazujících konstrukcích, což vede k bezpečnému návrhu. W:  Nutná implementace (peníze, lidi, procesy).  Pokud se lidé naučí BIM a nevyhovuje jim firemní prostředí, snadno se uplatní jinde.  Vyšší časové nároky na počáteční vstup při tvorbě základního modelu.  Velká očekávání vlivem marketingu zejména prodejců softwaru. Často je očekáváná 100% kompatibilita mezi platformami, která ale není a formát IFC také není všespásný.  Nutnost naučit se přemýšlet a uvažovat ve 3D není jednoduché. BIM klade nároky jak na prostorovou představivost, tak na analytické myšlení.  Změny a jejich rychlost – kvůli komplexnímu řešení změn trvá déle.  Současné nástroje - žádný z dostupných není plnohodnotný BIM, protože BIM není o tvorbě modelu, ale o celém procesu. BIM by se mělo rovnat PLM ve strojírenství, ale zatím řešíme jen část designu. O:  Konkurenční výhoda (po firmách i lidech, které umí BIM, je poptávka, která bude dále růst).  Marketing, PR („BIM Ready“).  BIM model je otevřenější externí spolupráci a týmové spolupráci jako takové.  BIM vede k postupné automatizaci stavebnictví.  Vyšší efektivita s ohledem na bezpečnější rozpočtování a plánování.  Zefektivnění komunikace, pokud BIM language bude dobře definován (nyní velké množství nářečí).  Sociální aspekt, v praxi je řada projektantů, které díky BIM začalo projektování opět bavit. Také se stává, že jsou nuceni více spolupracovat lidé mladší (a často tedy technologicky zdatnější) s těmi staršími, zkušenými a dochází zde tak k cennému předávání zkušeností. 5

T:    

 

Technologie předběhla legislativu. Investice se může vrátit v delším časovém horizontu (nebo vůbec, pokud během implementace dojde odhodlání). Nejednota elementů, značné rozdíly v knihovnách, nekonzistentnost informací v nich obsažených. Očekáván ekvivalent grafických výstupů jako ve 2D. Příkladem jsou např rozvinuté řezy u ZTI. Ne vše co se dělalo ve 2D je potřeba. Zvyklosti a myšlení ve 2D, kdy se pomocí BIMu snaží firma dosáhnout stejných výstupů, jako byla zvyklá ve 2D, může projekt zbytečně prodražit anebo lidi odradit. Vyžadována disciplína osob pracujících na jednom projektu, aneb tak jak se snadno zapracují změny do všech souvisejících částí, tak lze snadno rozmnožit i chyby, pokud tým není dostatečně sehraný. Lidi a jejich obecně malá chuť ke změnám.

Knihovní prvky, jak to s nimi je? Součástí prezentace bude také shrnutí současné situace ohledně knihovních prvků, jenž tvoří nezbytnou část každého modelu. V zásadě jsou 3 možnosti:  Vlastní (čas, zkušenosti)  Volně stažitelné (zdarma, pokaždé jiný systém - “android”)  Dodané (není zadarmo, technická podpora - “iOS”)

Důvody zavedení BIM Nejčastější případy přechodu na BIM jsou v podstatě dva:  Vyžadováno (investorem, případně stavebním projektantem, nebo architektem)  Firma chce sama (koordinace ve 3D, data, výkazy)

Jak se k BIM postavit (tipy pro firmy, na co se připravit)    

Razantní změna, nutná koordinace v rámci celé firmy napříč hiearchií Klíčové je zvolit platformu (Autodesk, Graphisoft, Bentley a další) Nutné analyzovat interní procesy a dle potřeby je upravit Na výběr máte 2 možnosti: o Po svém (co od toho čekat, jak se připravit) o S externí pomocí (co od toho čekat, jak se na připravit) Obě strategie mají své kladné a záporné stránky. Pokud se rozhodnete projít si implementačním procesem sami, zpočátku je to levnější, nicméně kromě toho, že se musí zodpovědní pracovníci naučit teorii, software, vytvořit knihovnu prvků a také mít vůli, chuť a schopnosti naučit to ostatní. Často se tedy ve výsledku může stát, že kvůli neustálému předělávání vyjde implementace stejně, ne-li dráž.

Jak může BIM usnadnit práci? V této části budou následovat příklady z praxe, kde si ukážeme, jak reálně může BIM pomoci ve vaší společnosti. Ukázky budou z oborů VZT, RTCH, ZTI i elektra a budou se týkat:  Modelování  Kontroly kolizí  Výkazů

Závěr  

Nemá smysl čekat (několik tipů na závěr) Připravte se, že to bude drahé, dlouhé “neustálá změna je součást procesu”

Zdroje Dostupné BIM softwary Online přednáška Anotace přednášky

buildingsmart-tech.org/implementation/implementations slid.es/jakubveselka/inhob16/live#/ goo.gl/DYTxAY

6


VYUŽIZÍ BIM PRO FACILITY MANAGEMENT Ing. Milan Hampl, IKA Group., [email protected]

Anotace Vždy, když hovořím před plénem, jehož převážnou část tvoří projektanti (návrháři, designéři, architekti …), neopomenu zdůraznit životní cyklus stavby. Každý z účastníků stavebního procesu považuje tu svou část za základní, nejdůležitější, nejtěžší a špatně ohodnocenou. Jenom málokomu je dán takový rozhled, že vyhlédne z té své „ulity“ a je ochoten přiznat výše zmíněné vlastnosti i navazujícím či sousedním profesím. Ať již sedíme v jakékoliv části stavební „výrobní linky“, chtě nechtě uznáme, že hlavním cílem každé stavby je plnit potřebu, s níž byla připravována, navrhována a realizována. Tuto potřebu stavba plní až ve fázi užívání, tedy ve fázi, za niž jsou zodpovědní Facility manažeři a jejich technické a programové prostředky. Vybraní a zkušení facility manažeři jsou zaměstnanci a zástupci investora se zkušeností z provozu a se zásobou svých znalostí a pracovních postupů. Moderní navrhování a realizace (zhotovení) staveb, zejména však implementace metodiky BIM, dávají prostor pro uplatnění této profese v týmech architektů, návrhářů i na stavbě tak, aby formulovali zásady FM, zejména tzv. maintenaceability, dlouhodobého, udržitelného a šetrného provozu. Teprve ve fázi užívání lze ověřit a porovnat, jak se povedly splnit cíle investora kladené na týmy návrhářů a zhotovitelů. V případě správně implementované a realizované BIM metodiky jsou tvůrci návrhu a zejména pak zhotovitelé, vedle svých běžných úloh, také zodpovědní za vytváření a správu a údržbu datového modelu stavby. Protože to doposud nepatřilo mezi běžné starosti této profese a bude třeba k tomu nalézt zdroje ve stavebním podniku tak, aby tyto vícepráce byly kompenzovány využíváním BIM modelu při řízení procesu stavění. Mnoho úspěšných příkladů z ciziny i z ČR ukazuje, že to jde. Model naplněný těmito daty by měl tvořit dokumentaci skutečného zhotovení, ověřenou v procesu commissioningu a předanou uživateli ve fázi hands-over. Obě posledně zmíněné fáze jsou zatím v ČR mizivě používané, ale dle zahraničních zkušeností určitě začnou mít své místo i zde, nejprve asi u investic zahraničních investorů. Při přednášce bude prezentován 3D Navigátor CAFM systému Archibus, který umožňuje dat v modelu využívat nejen pro základní zjišťování dat o členění stavby, ale také např. pro nastavení pravidelné údržby technologických zařízení.

7


KONCEPCE BUDOV S TÉMĚŘ NULOVOU SPOTŘEBOU A ZKUŠENOSTI Z PROVOZU TĚCHTO BUDOV Miroslav Urban, Karel Kabele, Zuzana Veverková Katedra technických zařízení budov, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze, [email protected]

Anotace Příspěvek prezentuje koncept vyhodnocení monitoringu provozních parametrů budovy a parametrů vnitřního prostředí. Příspěvek přibližuje postup a přístup k hodnocení vnitřního prostředí v budovách, které splňují současné legislativní standardy ve smyslu požadavků pro budovy s téměř nulovou spotřebou (nZEB). V současnosti je detailní monitoring a sběr dat realizován v objektu administrativního charakteru a v objektu rodinného domu.

Úvod Budova je vzájemně provázaný organismus, kde jakákoliv změna parametrů ovlivňující energetickou náročnost má dopad na kvalitu vnitřního prostředí. Nevyhnutelným důsledkem plnění požadavků na energetickou náročnost je jejich zohlednění při návrhu budovy a jejich technických systémů, což při opominutí souvislostí s dalšími funkcemi budovy vede často k provozním problémům budov s nízkou potřebou energie. Tyto problémy se projevují neočekávanými reakcemi budovy za provozu - přehřívání v zimním období, potíže s regulací hydronických systémů, hlučnost zařízení, špatná kvalita a distribuce vzduchu, vznik plísní, syndrom nemocných budov a další. Tyto potíže se projevují nejčastěji stížnostmi uživatelů na nespokojenost s kvalitou prostředí. Naměřené parametry vnitřního prostředí jsou vyhodnocovány na základě normy ČSN EN 15251. Tato norma umožňuje stanovit a definovat hlavní parametry vnitřního prostředí, které mají vliv na energetickou náročnost budovy a slouží jako vstupní informace pro výpočet energetické náročnosti budovy a pro dlouhodobé hodnocení vnitřního prostředí. Tato norma též určuje parametry pro sledování (kontrolu) a zobrazování (měření) vnitřního prostředí ve stávajících budovách, které doporučuje směrnice o energetické náročnosti budov. Norma zavádí 4 kategorie kritérií vnitřního prostředí, z nichž první 3 odpovídají kategoriím A, B a C dle ČSN EN ISO 7730. Tab.1 - Kategorie vnitřního prostředí podle ČSN EN 15251 KATEGORIE POPIS vhodného použití kategorií Vysoká úroveň očekávání; prostory s velmi citlivými osobami s křehkým zdravím, se zvláštními I požadavky (nemocní, velmi malé děti, starší osoby, postižení…) II Běžná úroveň očekávání - pro nové budovy a rekonstrukce III Přijatelné, střední úroveň očekávání - pro stávající budovy IV

Hodnoty mimo kritéria pro výše uvedené kategorie – přípustné pouze pro omezenou část roku

Klasifikace vnitřního prostředí budovy dle ČSN EN 15251 může být založena na návrhu, výpočtech, měření nebo dotazování. Použití návrhových kritérií neumožňuje klasifikaci budovy v průběhu určité periody (pracovní doba, část roku-zimní provoz/letní provoz, celý rok apod.), která je často velmi důležitá, vzhledem k proměnnosti jednotlivých parametrů vnitřního prostředí v průběhu hodnocené periody. Tato klasifikace umožňuje nejen podrobnější popis kvality vnitřního prostředí, ale též podrobnější hodnocení celkové energetické náročnosti budovy. Pro klasifikaci vnitřního prostředí, resp. klasifikaci tepelného prostředí, kvality vnitřního vzduchu a relativní vlhkosti, v průběhu určité periody je vhodné použít počítačovou simulaci a dlouhodobé měření. Způsob prezentace výsledků je patrný z obr.1. Subjektivní dotazování uživatelů lze pro účely hodnocení kvality vnitřního prostředí v průběhu jisté periody použít také, avšak není možné na jejich základě provést klasifikaci vnitřního prostředí (rozdělením do jednotlivých kategorií I-IV) ani hodnocení energetické náročnosti budovy.

8

Obr. 1 - Příklad klasifikace tepelného prostředí a kvality vnitřního vzduchu/větrání v průběhu pracovní doby od 7 do 17 hodin. Rozdělení v různých kategoriích je váženo podlahovou plochou

Rodinný dům Jedná se o jednopodlažní dřevostavbu stále obývanou jednou rodinou. V objektu jsou sledovány spotřeby energie a parametry vnitřního prostředí v rozsahu (teplota vzduchu, relativní vlhkost, CO2 a VOC v obytných místnostech). Validní data jsou k dispozici od 1.7. 2016.

Obr. 2 - Rodinný dům RD Rýmařov – sběr dat parametrů vnitřního prostředí z jednotlivých místností K vyhodnocení vnitřního prostředí této budovy, která je zástupcem budovy s téměř nulovou spotřebou energie slouží data ukládaná v 15 min. intervalech. Pokud se využije postup podle ČSN EN 15251, potom lze pro jednotlivé místnosti vyjádřit dílčí třídy kvality vnitřního prostředí. Pro celou budovu jsou pak třídy stanovy váhovým průměrem podle podlahové plochy jednotlivých místností. Na obrázcích je příklad vyhodnocení, které bude zpracováno pro všechny měřené parametry.

Obr.3 - Zatřídění teploty vzduchu v obývacím pokoji pro srpen 2016 po jednotlivých časových úsecích (interval 2 hodiny)

Obr.4 - Zatřídění teploty vzduchu v obývacím pokoji pro srpen 2016.

9

Administrativní objekt Fenix Další měření bylo osazeno do administrativní budovy Fenix trade s.r.o. v Jeseníku. Budova využívá ke svému provozu pouze elektřinu ze sítě a elektřinu z hybridního fotovoltaického systému, který bude umožňovat efektivní provoz budovy, ale také možné vyrovnávání distribuční sítě. Budova má splňovat nejen legislativní požadavky ve smyslu požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou, ale současně naplňovat technický smysl tohoto termínu. Účelem specifického technického řešení budovy je ověřit spolupráci hybridního fotovoltaického systému a distribuční chytré sítě tak, aby byla prokázána výhodnost tohoto řešení pro provozovatele energetické soustavy i pro uživatele. Otevření budovy se uskutečnilo 15.6.2016, sběr dat začal od 1.8. 2016. Naměřená data jsou v současnosti využívána pro optimalizaci nastavení provozních parametrů budovy. V budově budou snímány parametry vnitřního prostředí a provozní energetické náročnosti budovy, viz obr. 4. Vyhodnocení měřených parametrů vnitřního prostředí a provozních parametrů energetické náročnosti budovy v rámci různých provozních stavů, viz výše. Současně budou provoz budovy a parametry vnitřního prostředí sledovány ve vazbě na vnitřní prostředí, bude sledováno chování objektu v rámci:  letních a zimních teplotních extrémů (vždy po souvislou dobu týdenního extrému),  letních a zimních extrémů z pohledu intenzity ozáření (nemusí se shodovat s teplotním extrémem),  přechodného období (typický provoz budovy). V režimu nuceného autonomního režimu bude vyhodnocován stav nejnižší spotřeby energie ve vazbě na dodržení požadovaného vnitřního prostředí. Tento stav bude vyvolán v denním kroku v závislosti na klimatických podmínkách pro:  letní a zimní teplotní extrém (vazba na provoz vytápění, resp. chlazení a VZT systému),  běžný provozní stav v přechodném období.

Obr. 5 - Zatřídění teploty vzduchu kanceláře po hodinách v pracovních dnech v srpnu 2016

Obr. 6 - Zatřídění teploty vzduchu v kanceláři v pracovní době a pro celou dobu v srpnu 2016

Shrnutí Na základě výše prezentovaného přístupu bude probíhat vyhodnocení všech měřených parametrů vnitřního prostředí (teplota vzduchu, relativní vlhkost, CO2 a VOC v obytných místnostech a kancelářích). Současně tato vyhodnocována dat budou konfrontována s měřenými parametry provozní energetické náročnosti budovy (provozní stavy a spotřeba energie technických systémů). 10

Zdroje -

ČSN EN 15251 - Vstupní parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické náročnosti budov s ohledem na kvalitu vnitřního vzduchu, ČSN EN ISO 7730 - Ergonomie tepelného prostředí - Analytické stanovení a interpretace tepelného komfortu pomocí výpočtu ukazatelů PMV a PPD a kritéria místního tepelného komfortu Kabele, K.; Veverková, Z.; Dvořáková, P. KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV In: Zborník prednášok z 25. vedeckej konferencie Vnútorná klíma budov 2014. 2014. ISBN 978-80-89216-67-3.

Poděkování Tento příspěvek vznikl za podpory MŠMT v rámci programu NPU I č. LO1605 – Univerzitní centrum energeticky efektivních budov – Fáze udržitelnosti a programem Competence Centres programme of the Technology Agency of the Czech Republic, projekt No. TE02000077 "Smart Regions - Buildings and Settlements Information Modelling, Technology and Infrastructure for Sustainable Development"

11


SMART REGION KONCEPT NOVÝ LÍSKOVEC Jiří Hirš, Ústav technických zařízení budov, FAST VUT v Brně, [email protected] Vojtěch Hrůza, Ústav technických zařízení budov, FAST VUT v Brně, [email protected] Eliška Tůmová, Ústav technických zařízení budov, FAST VUT v Brně, [email protected]

Anotace Tento příspěvek si klade za cíl seznámit odbornou veřejnost s připravovanými, ale i výhledovými opatřeními, aplikacemi nových technologií a řešeními, které si kladou za cíl v souladu s požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie snížit energetickou náročnost provozu objektů pro bydlení a veřejnost, zvýšit celkovou energetickou účinnost, větší využití obnovitelných zdrojů nebo udržitelné hospodaření s dešťovými a odpadními vodami. V úvodu jsou prezentovány základní informace o lokalitě a obecný přehled aktuálním stavu budov ve vlastnictví městské části. Dále je prezentovaný základní přehled o monitorování spotřeby tepla pro vytápění a ohřev TV objektů a také informace o monitorování vnitřního prostředí ve vybraných objektech. Následují připravované projekty v různých fázích, od studií proveditelnosti až po projektovou dokumentaci. Jako první je prezentován modelový případ pasivního větrání a chlazení skrze schodišťové jádro na vybraném objektu Oblá 2, který se prověřuje pomocí CFD simulací. Paralelně se na stejném objektu provádí simulace energetické náročnosti tradičnějšího, nuceného větrání jednotlivých bytů s automatickou regulací na základě monitorování hladiny koncentrace CO2. Dále je uveden přehled plánovaných projektů a opatření včetně nového objektu komunitního centra, řešení mobility v klidu, hospodaření s dešťovou vodou, využití obnovitelných zdrojů apod. V závěru jsou pak prezentovány projekty, které se plánují realizovat výhledově. V úplném závěru jsou pak představeny dílčí výsledky simulací energetického chování budovy školy.

Základní informace o lokalitě        

Městská část Brno 2 Rozloha: 1,66 km Počet obyvatel: 11 500 Celkem 4 636 bytů 16 obecních bytových domů s 32 vchody 950 bytů, 3 mateřské školky 2 základní školy, 2 základní umělecké školy Pilotní lokalita – TAČR Centra kompetence – Smart Regions

Bytové domy ve vlastnictví obce     

16 obecních bytových domů (zakroužkované) Většina objektů zateplena, nové okenní výplně (2001-2011) Spotřeba tepla na vytápění a ohřev TV monitorován u většiny objektů po dobu posledních 15 let Většina objektů napojena na dálkový rozvod tepla (CZT) Úspora po zateplení činí až 70% ročně

12

Měrná roční spotřeba tepla [kWh/m2] 60,0

48,2 43,7 42,7

33,3

40,0

32,8

31,7

38,0 34,3 33,2

31,3

32,3

42,9 30,1

34,2 36,3

30,9

34,3

32,3

20,0 0,0 ÚT

TV

ÚT

2013

ÚT

2014 PDS Oblá 5 7

Tab. 1

TV

PDS Oblá 9 11 13

TV 2015

PDS Oblá 15 17 19

Měrná roční spotřeba tepla pro 3 základní typy objektů za poslední 3 roky z naměřených dat

Monitoring vnitřního prostředí    

Od roku 2014 je monitorováno vnitřní prostředí ve 3 vybraných bytech v rámci 3 bytových domů a ve vybraných kancelářích v budově úřadu městské části Monitorována hladina koncentrace CO2, vnitřní teplota a relativní vlhkost vzduchu Z měření je zřejmé, že v bytech dochází k výraznému a pravidelnému překračování limitních hladin koncentrace CO2, místy až k hodnotám 3500 ppm, především v zimním období a nočních hodinách K překračování hodnot dochází i přes zaškolení uživatelů o správném režimu větrání

Modelový případ – větrání bytového domu    

Pilotní objekt- bytový dům Oblá 2 Monitorováno vnitřní klima ve vybraném bytě Prověřování možnosti přirozeného pasivního provětrávání/chlazení schodišťovou šachtou – CFD simulace - ANSYS Dynamické simulace energetické náročnosti provozování nuceného větrání s automatickou regulací na základě monitoringu hladiny koncentrace CO2 – DesignBuilder (Energy+)

Obr. 1 - Ilustrační schéma pasivního větrání [1]

Komunitní centrum        

Přestavba bývalé výměníkové stanice na komunitní centrum Budova s téměř nulovou spotřebou energie Využití dešťové vody- splachování toalet, zálivka zeleně Možné využití šedých vod ke splachování toalet Zelená střecha, zelená fasáda, vzorové zateplení objektu Využití obnovitelných zdrojů-fotovoltaika, TČ země/voda + geotermální vrty SMART metering – smart elektroměr, vodoměr a případně plynoměr Nabíjecí stanice pro elektromobily

Pasivní a aktivní řešení chlazení bytových domů a budovy radnice      

Dynamické simulace s cílem zhodnotit provozní náklady možných řešení – DesignBuilder (Energy+) Srovnání pasivních a aktivních stínících prvků (venkovní žaluzie) Noční provětrávání/chlazení – pasivní/aktivní řešení Tepelné čerpadlo + geotermální vrty v režimu vytápění a chlazení (úprava systému předávací stanice CZT pro napojení dalšího zdroje tepla – TČ + geotermální vrty Využití poznatků z modelového řešení na objektu Oblá 2 v simulacích Vyhodnocení a zvolení referenčního řešení, které by bylo možno aplikovat na jednotlivé bytové domy 13

Řešení větrání a osvětlení ve školách a školkách  

Projektová dokumentace nuceného větrání a úsporného osvětlení pro ZŠ Svážná již zpracována Další objekty škol a školek budou následovat po zrevidování a zkušenostech ze ZŠ Svážná

Řešení dopravy v klidu 

Nedostatek parkovacích stání – plánované doplnění počtu parkovacích stání  Projekt nadzemního parkovacího domu – 200-300 stání  Výhledově: o Aplikace inteligentního online systému informování řidičů o volných parkovacích stáních o Dobíjecí stanice pro elektromobilitu + integrace do online systému parkování o Fotovoltaika na střeše parkovacího domu a případně i dobíjecích stanic elektromobilů Obr. 2 – Ilustrační obrázek dobíjecí stanice s FV [2]

Využití obnovitelných zdrojů     

Cílem je decentralizace zdrojů tepla/energie a maximální využití obnovitelných zdrojů energie Využití tepelných čerpadel v kombinaci s hlubinnými geotermálními vrty v režimu chlazení a vytápění Využití fotovoltaiky formou pronájmu vhodných ploch (např. střecha školy) třetím stranám, které by systém provozovaly Využití fotovoltaiky na střeše parkovacího objektu a dobíjecích stanic – především využití k dobíjení Osazení malých vodních turbín na rozvody pitné vody, vodojemy, případně kanalizace, v místech k tomu vhodných – pokrytí části energetických výdajů pro provoz těchto rozvodů

Hospodaření s dešťovou vodou    

Akumulace dešťové vody ze střech a následné využití ke splachování toalet či zálivce zeleně Zvažuje se nové městské jezírko/rybníček – možnost akumulace Z důvodu nedostatečných kapacit kanalizační sítě – vybudování systému retenčních nádrží Realizace zelených střech, kde to je možné – akumulace dešťové vody, zvlhčování okolí odparem – boj proti efektu tzv. tepelných ostrovů

Zmírnění efektu tepelných ostrovů    

Zelené střechy – akumulace dešťové vody, zvlhčování okolí odparem, částečná reflexe slunečního záření Vodní prvky v ulicích – fontánky, jezírka a jiné malé vodní plochy Skrápění komunikací vodou – například využití dešťové vody Osazení více zeleně v ulicích, zálivka zeleně apod.

Koncept chytrého bydlení        

Inteligentní online systém monitorování a regulace v uživatelsky přístupném rozhraní Přístup k systému přes mobilní zařízení nebo PC Online odečty ze smart měřičů v „reálném čase“ Online odečty teploty vnitřního vzduchu, hladiny CO2, nebo třeba relativní vlhkosti Uživatel bude mít možnost sledovat aktuální spotřebu a vnitřní klima a zároveň na dálku řídit systémy TZB – větrání, chlazení, vytápění, osvětlení apod. Uživatelé by tak měli mít mnohem lepší přehled o tom, jak jejich chování ovlivňuje provozní náklady – větší povědomí o energetické úspoře a v konečném důsledku energeticky šetrnější provoz domácnosti Jedná se o výhledový projekt v blízké budoucnosti, možnosti pilotních projektů Zavádění částí systémů (např. smart měřiče) s umožněním modulového rozšiřování funkcionality v budoucnu

14

Studie – simulace energetického chování panelového obytného domu Koniklecova 4, Brno – Nový Lískovec Popis lokality: Objekt byl realizován v jižním svahu na okraji městské zástavby. Lokalita je řazena do kategorie s intenzivními větry, poloha budovy v krajině je nechráněná, lokalita s výpočtovou teplotou –12°C, úroveň podlahy druhého podlaží (první obytné) je 327,750 m.n.m. Výška objektu nad terénem (od terénu po horní hranu atiky) je cca 41 m. V okolí objektu jsou budovy stejné výšky, ze severní strany je objekt chráněn svahem. V blízkosti fasád objektu nejsou vzrostlé stromy.

Popis objektu Obytná panelová budova postavená v konstrukční soustavě B 70 R/K a realizovaná na konci osmdesátých let. Objekt má příčný nosný systém s moduly 3,6 a 4,8 m, konstrukční výška je 2,80 m a světlá výška 2,63 m. Dům má jeden hlavní a jeden vedlejší vstup, je třináctipodlažní nepodsklepený s dvanácti obytnými typickými podlažími a jedním vstupním podlažím, které slouží jako zázemí. Středem každého podlaží prochází centrální chodba, ze které je zpřístupněno všech pět bytových jednotek. Skladba bytů je ve všech podlažích stejná, čtyři krajní byty jsou 3+1 jeden vnitřní 2+1. Počet bytových jednotek: 60 2 Užitná plocha celkem: 4 040m

Objekt prošel revitalizací obálky budovy, kdy měrná spotřeba tepla na jednotku plochy eA=39,0 kWh.m A dle třídění v čase provedení revitalizace, mimořádně úsporná. Tepelné ztráty objektu nyní činí prostupem 59 502W, infiltrací 61 387W. Celkem 120 889W. Spotřeba tepelné energie za otopné období Er = 157 582 kWh.

-2

Potřeba energií Teplotní oblast: venkovní výpočtová teplota -12°C, průměrná vnitřní teplota 20°C průměrná venkovní teplota za otopné období 4°C, počet otopných dnů 232 po úpravě rozvodů Potřeba tepla z CZT pro vytápění 814GJ a přípravu TV 572GJ, celkem 1386 GJ = 385000 kWh spotřeba elektrické energie na osvětlení domu, výtah a byty 397 GJ = 110278 kWh (osvětlení domu: 2102 kWh, výtah a ostatní dům: 6915 kWh, tj. 9017 kWh)

15

Pro zónu 3 (dle slovenské klasifikace pro bytové domy), tak aby bylo možné je nazývat nZEB je třeba 2 minimalizovat spotřebu energií na 32kW/m y Vybrané body navrhovaných úprav: Tepelné čerpadlo pro ohřev TV průměrný výkon navrhovaného tepelného čerpadla (sestavy tepelných čerpadel) pro dny s průměrnou denní teplotou nad -15°C = 18 kW čerpadlo vzduch/voda, provoz bivalentní ve špičkách bude ohřev zajišťován stávajícím zdrojem tepla Výsledek: potřeba tepla na přípravu TV = 35 GJ Fotovoltaické panely pro minimalizaci spotřeby elektrické energie ze sítě 2 Pro pokrytí potřeby el. energie domu ca 320 m fotovoltaických panelů. Využití celé střechy a části fasády pro umístění fotovolataických panelů. Výsledek: Snížení potřeby el. energie až o 80% Výměna zářivek za LED osvětlení Výměna oken 2 2 2 s dvojitým zasklením s U=1,2 W/m K na celkové ploše 896 m za okna s trojitým zasklením U=0,8 W/m K Výsledek: snížení tepelné ztráty prostupem z 34 945 W na 22 938 W snížení tepelných ztrát prostupem o 20%, celkově snížení tepelných ztrát o 10%. I po realizaci výše navrhovaných úprav je třeba realizovat další opatření tak, aby se spotřeba energií na plochu 2 2 snížila z 86kWh/m na 32kWh/m

Zdroje [1] [2]

[3] [4] [5]

Kersten Harries. PASSIVE COOLING OPTIMIZED WITH NATURAL VENTILATION. Kersten Harries. [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné z: http://kerstenharries.com/archives/314 Solar-powered charging stations to keep your EV commutes completely zero emission. Ecofriend.com. [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné z: http://www.ecofriend.com/10-solar-powered-chargingstations-ev-commutes-completely-green.html Energetický audit-Koniklecová 4, Brno; Stavoprojekta spol. s r.o., 2003 BUSO Tiziana. nZEB definitions in Europe. Rehva Journal 2/2014. http://www.rehva.eu/publicationsand-resources/hvac-journal/2014/022014/nzeb-definitions-in-europe/ https://mapy.cz/

Poděkování Příspěvek byl vytvořen v rámci řešení projektu č. LO1408 "AdMaS UP - Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie" podporovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci účelové podpory programu „Národní program udržitelnosti I" a s finanční podporou TA ČR projektu Centrum kompetence TE02000077: Inteligentní Regiony - Informační modelování budov a sídel, technologie a infrastruktura pro udržitelný rozvoj.

16


NÁVRH VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ KUCHYNÍ, ZÁKLADNÍ VÝPOČET Jan Schwarzer , SaS Energy s.r.o., [email protected]

Anotace Vzhledem k charakteru provozu je vnitřní prostor kuchyní ve značném rozsahu zatěžován teplem (konvekční a sálavá složka) a vlhkostí. Vzduch je zároveň znečišťován pachy, částicemi mastnoty a plynnými zplodinami. Větrání kuchyní je proto charakteristické vysokými průtoky odváděného a přiváděného vzduchu. Obvykle se může jednat o 20 až 40 násobné výměny vzduchu.

Určení průtoku vzduchu Pro kuchyňské provozy jsou typické vysoké produkce tepelné a vlhkostní zátěže. Vysoké průtoky vzduchu jsou dány požadavkem na jejich účinný odvod při dodržení hygienických požadavků, jako je například teplota a rychlost vzduchu ve větraném prostoru. Potřebný průtok pro odvedení tepelné zátěže je dán vztahem: VA 

QZ  A  c A  P

(1)

kde QZ (kW) je tepelná zátěž a θP (K) je rozdíl vnitřní teploty a teploty vzduchu přiváděného – pracovní rozdíl teplot. Ze vztahu je patrné, že při konstantní zátěži Q Z se zvyšujícím se rozdílem pracovní teploty θP potřebný průtok klesá. V projekční praxi se průtoky vzduchu obvykle určují s ohledem na odvod tepelné zátěže. Při přípravě jídel a během mytí nádobí se však ve značném množství uvolňuje do prostoru i vodní pára. Je proto vhodné provést alespoň kontrolu vlhkosti vnitřního prostředí dle vztahu: x 

MW MW  MA VA  A

(2)

kde MW (kg/s) je produkce vlhkosti a x (g/kgA) je změna měrné vlhkosti přiváděného vzduchu. Na základě znalosti stavu přiváděného vzduchu a změny měrné vlhkosti x lze s pomocí h-x diagramu určit relativní vlhkost vnitřního prostředí i . Ze vztahů (1) a (2) je patrné, že pro výpočet a kontrolu průtoku vzduchu je klíčové určení tepelné a vlhkostní zátěže. Příkon každého kuchyňského zařízení je uveden na štítku. Při výpočtu tepelné zátěže však nelze příkony všech zařízení jednoduše sečíst. Do výpočtu je třeba zahrnout faktor současnosti provozu jednotlivých spotřebičů a skutečnost, že do prostoru se uvolňuje energie ve formě citelného (konvektivní a sálavá složka) a vázaného tepla. Výpočet je navíc komplikovaný tím, že ve výpočtu je třeba zohlednit i indukci (přisávání) okolního vzduchu v konvektivním proudu nad místem vaření. Pro určení průtoku větracího vzduchu tak nelze použít obecný vztah (1), ale doporučuje se využít směrnici VDI 2052 "Raumlufttechnische Anlagen für Küchen". Výpočet je založen na určení objemového průtoku konvektivního proudu V KONV nad místem vaření se zohledněním poruch konvektivního proudu. VKONV =k  QS,K1/3   z+1,7  dh 

5/3

r

(3) 17

4/3

1,3

QS,K (W) je konvekcí přenášený podíl citelného tepla, k = 18 m /W h je empiricky stanovený koeficient, z (m) - výška spodní hrany odsávacího zákrytu nad zdrojem tepla, d h (m) - hydraulický rozměr, r (-) - redukční faktor. Hydraulický rozměr je dán vztahem:

dh =

2ab a+b

(4)

kde b, a (m) je šířka a délka zdroje tepla (kuchyňského spotřebiče). Průtok odsávaného vzduchu jedním odsávacím zákrytem je dán vztahem: VODS =VKONV  a

(5)

kde a (-) je přirážkový faktor, který zohledňuje narušení konvektivního proudu. Směrné hodnoty přirážkového faktoru závisí na charakteru distribuce přiváděného vzduchu. Veškeré další parametry výpočtu jsou uvedeny ve směrnici VDI 2052.

Obrázek 1 Konvektivní proud nad místem vaření

Hlavní zásady Při návrhu potrubních rozvodů je třeba zohlednit stav odsávaného vzduchu (mastnota, vlhkost, atd.). Potrubní rozvody musí být provedeny tak, aby bylo zamezeno usazování nečistot a stékání kondenzátu, musí být čistitelné. Materiál vzduchovodů by měl odolávat louhům, tukům a kyselinám. Horizontální potrubí musí být spádováno, spoje by měly být těsné (aby vzduchovody mohly být čištěny tekutými prostředky), je třeba minimalizovat počet ohybů. Osazení revizních vík by mělo být samozřejmostí. Kvůli zamezení tvorby kondenzátu potrubní rozvody musí být opatřeny izolací. Rychlost odsávaného vzduchu na čele odsávacího zákrytu by se měla pohybovat w ~ 0,2 m/s.

Chlazení kuchyní Kuchyňský provoz je zařazen, v souladu s nařízením vlády 361/2007 Sb. (změna ze dne 29. února 2012), kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, do třídy práce IIb. Pro tuto třídu práce je maximální výsledná teplota kulového teploměru tgmax ≤ 32 (°C). Vzhledem k venkovním teplotám lze dovozovat, že chlazení kuchyňských provozů je nutné.

18

Zdroje -

Nařízení komise (EU) č. 1253/2014 ze dne 7. července 2014, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES Nařízení komise (EU) č. 327/2011 ze dne 30. března 2011, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES. Drkal F., Lain M., Schwarzer J., Zmrhal V. Klimatizace a průmyslová vzduchotechnika. Evropský sociální fond Praha & EU : 86 – 91, 2009 Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov Nařízení vlády 361/2007 Sb., vč. změn, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ČSN EN ISO 13790 Richtlinie VDI 2052 "Raumlufttechnische Anlagen für Küchen"

19


HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA KVALITU PROSTŘEDÍ STRAVOVACÍCH PROSTOR Zuzana Mathauserová, Státní zdravotní ústav, [email protected]

Anotace V příspěvku jsou shrnuty hygienické požadavky na jednotlivé parametry vnitřního prostředí stravovacích zařízení podle platné legislativy a zkušenosti s jejich dodržováním v praxi.

Úvod V oblasti stravování existuje velké množství předpisů - základní požadavky pro provoz stravovacích zařízení vycházejí z platných právních předpisů a zásad správné výrobní praxe (postupy zaměřené na zajišťování celkové jakosti výrobků), jejíž součástí je správná hygienická praxe (postupy zaměřené na zabezpečení zdravotní nezávadnosti výrobků). Součástí pravidel správné výrobní a hygienické praxe je systém kritických bodů (HACCP – Hazard Analysis and Critical Control Points) i požadavky na zdraví, osobní hygienu a proškolení zaměstnanců, ale nikde v těchto předpisech nejsou řešeny hygienické požadavky na prostředí stravovacích zařízení.

Požadavky na kvalitu prostředí stravovacích zařízení Základem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a k němu prováděcí vyhlášky. Protože se ale jedná o pracoviště, je třeba respektovat zákoník práce, tj. zákon č. 262/2006Sb. a č. 309/2006 Sb. a také stavební zákon č. 183/2006 Sb. ve znění č. 350/2012 Sb. Základní hygienické požadavky, tj. požadavky na jednotlivé fyzikální, chemické i biologické faktory vnitřního prostředí stanovila vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných ve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/2004 Sb. Zatím co v kmenové vyhlášce č. 137/2004 Sb. byly v paragrafech 3 až 9 jednoznačně stanoveny požadavky na mikroklima, větrání, osvětlení, prostorové požadavky apod., novelizace pod č. 602/2006 Sb. tyto požadavky bez náhrady zrušila. Z čeho se tedy nyní dá vycházet? Je třeba rozdělit stravovací zařízení na dvě části – na pracoviště a na pobytové prostory pro klienty a vycházet z předpisů určených pro tyto dva typy prostředí.

Pracoviště Tady platí nařízení vlády č. 367/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 93/2012 Sb. a č. 9/2013 Sb., kde jsou pro zaměstnance řešeny požadavky na mikroklima, větrání, osvětlení, limity některých chemických látek apod.

Pobytové prostory Pro ty platí hygienický předpis vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Ale ani tato vyhláška nepomůže, protože zde nejsou uvedeny žádné požadavky na větrání. Jedinou možností je použití vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Zde je uveden 3 základní požadavek na větrání – dávka venkovního vzduchu 25 m /h na osobu a je to jediný předpis, který řeší koncentraci oxidu uhličitého ve vnitřním prostředí budov, jako limitní hodnota je uvedena koncentrace 1500 ppm CO2. Hlukové požadavky jsou uvedeny v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. K dispozici jsou i požadavky norem, ale zde se jedná jen o doporučení, nikoli vymahatelné právně závazné požadavky. Protože základem kvalitního prostředí je větrání prostoru stravovacích zařízení, je pro návrh vzduchotechnických systémů pro kuchyně a související provozní prostory většinou používána německá VDI 2052 a netrpělivě je očekáváno vydání evropské normy, zatím je k dispozici jako prEN 16282. Do doporučení patří i povinnost čištění vzduchotechnických zařízení - není nikde uvedena (je požadována pouze pro objekty školských a předškolních zařízení). K dispozici je norma ČSN EN 15780 Větrání budov – Vzduchovody – Čistota vzduchotechnických zařízení.

20


NOVÁ EVROPSKÁ NORMA EN 16282 – ZAŘÍZENÍ A SYSTÉMY PRO VĚTRÁNÍ VELKOKUCHYNÍ Tomáš Kott, ATREA s. r. o., [email protected]

Anotace Nová evropská norma pro (velko)kuchyně, výdeje jídel, mytí nádobí a skladovací prostory. Jedná se o ucelený dokument, který popisuje dimenzování systému, stanovuje tepelnou a vlhkostní pohodu v místnostech a definuje technické parametry vzduchotechnických zařízení. Oproti směrnici VDI 2052, ze které z velké části norma pochází, definuje požadavky na automatické hasící systémy a likvidaci zápachu z vaření.

Norma je ve fázi připomínkování a tvorby finální podoby. Je rozdělena do těchto oblastí:

Optimální tepelná pohoda:

prEN 16282 -1 Obecné požadavky včetně metodiky výpočtu -2 Digestoře, konstrukce a bezpečnostní požadavky -3 Větrací stropy, konstrukce a bezpečnostní požadavky -4 Přívodní a odvodní vyústky, konstrukce a bezpečnostní požadavky -5 Potrubí, konstrukce a dimenzování -6 Odlučovače tuku, konstrukce a bezpečnostní požadavky -7 Instalace a použití samohasících systémů -8 Zařízení pro likvidaci zápachu z vaření, požadavky a zkoušky funkčnosti -9 Metody kontroly výkonu odsávání a účinnosti filtrace

Teplota vzduchu v místnostech

Rychlost proudění vzduchu v místnostech

-

-

-

teplota vzduchu v kuchyních a mycích prostorech musí být minimálně 18°C a neměla by překročit v rámci provozních možností 26°C. Výjimkou z toho mohou být krátkodobá sezónní překročení teploty pro pomocné provozy, například přípravny, sklady nebo výdeje nejsou definovány

-

mezní hodnoty rychlosti proudění vzduchu v oblasti tepelné pohody jsou závislé na teplotě vzduchu místností, stupni turbulence proudění, stupni aktivity a na tepelném odporu oděvu případné vyšší rychlosti jsou povolené v závislosti na prostorové teplotě:

Tepelná pohoda -

-

větrací systém musí udržovat kvalitu vzduchu v optimální oblasti, uvedené v následujícím obrázku teplota a vlhkost vzduchu se měří ve výšce 1,1 m nad podlahou, ve vzdálenosti 0,5 m od spotřebiče

21

Metodika výpočtu množství vzduchu

Termický stoupavý proud Vth

Rozměry digestoří - přesahy

Celoplošné odsávání – přesahy

1/ 3

m  Vth  k    Q S ,K    j  1  

 ( z  1,7d hydr )5 / 3  r

faktor současnosti

Celkové množství odsávaného vzduchu

Hlukové parametry -

-

faktor současnosti 0,6 až 1,0 podle velikosti a produkce (počet porcí) redukční polohový faktor: umístění volně – faktor 1,00 umístění u stěny – faktor 0,63 přirážkový faktor podle druhu rovnoměrnosti přívodu 1,05 až 1,25

Množství vzduchu pro pomocné místnosti

-

-

hladina akustického tlaku v prostoru varny nesmí překročit 60 dB (A), měřeno v pobytové oblasti osob ve výdeji jídel nesmí překročit hodnotu akustického tlaku 50 dB (A), v prostoru mytí nádobí může být tato hodnota překročena o 5 dB

Větrání velkokuchyní a Ecodesign větracích jednotek -

jednotky pro kuchyně nespadají pod nařízení 1253/2014 za předpokladu, že objem vzduchu spočítaný podle produkce škodlivin dosahuje nejméně 90% jmenovitého výkonu jednotky

Zdroje -

Pracovní verze evropské normy prEN 16282 Interní směrný podklad návrhů VZT systému pro velkokuchyně ATREA

22


NOVÉ PROBLÉMY PŘI NAVRHOVÁNÍ VĚTRÁNÍ KUCHYNÍ – ZKUŠENOSTI PROJEKTANTA PROBLÉMY PŘI NÁVRHU VĚTRÁNÍ MINUTKOVÝCH KUCHYNÍ Ing. Jiří Petlach, Petlach TZB s. r. o., [email protected]

Anotace Příspěvek se zabývá návrhem kuchyňských digestoří minutkových kuchyní, historií vybavení kuchyní a nejčastějšími problémy při návrhu větrání kuchyní.

Větrání kuchyní dříve a dnes (srovnání vybavení kuchyní technologickým vybavením v České republice – Československu) - spíše vaření a pečení, minimum smažení  varné kotle, sporáky, pánve pro vaření a smažení, žádné grily, fritézy, konvektomaty apod. - odvod pachů a hlavně páry - způsob prostorového větrání velkokuchyní

Používání akumulačních zákrytů pro místní zachycení produktů vaření Analýza vznikajících škodlivin -

teploty vznikajících škodlivin způsob přípravy pokrmů (grilování, pečení, smažení) časový snímek přípravy jídel směřování času do přípravy jídel zvyšování energetických potřeb technologií přípravy jídel

Nejčastější problémy navrhování způsobu větrání kuchyní -

Provoz kuchyně neurčuje projektant větrání kuchyní, ale šéfkuchař Čím je kuchyň zaměřená na minutkovou kuchyni, tím je nutno snížit koeficient současnosti používání kuchyní obr.č. 1: Typické schéma rozmístění kuchyňských spotřebičů pod odsávacím zákrytem Při návrhu minutkových kuchyní je nutno počítat s nutností akumulace škodlivin odsávaného zákrytu obr.č. 2 Pro návrh zákrytu není vždy dominantní odsávací účinek odsávací ploch, ale vertikální rychlost proudění teplého vzduchu z přípravy jídel (čím větší je teplota přípravy jídel, tím větší rychlost stoupání teplého vzduchu z varné plochy, tím větší indukce okolního vzduchu

23

Analýza proudění vzduchu odsávacím zákrytem -

Analýza odsávacího efektu (rychlostního pole) odsávacím zákrytem U odsavačů tuku největší efekt u čela zákrytu minimum obr.č. 3 a 4 Vliv okolních odsávacích ploch v zákrytu, pokud nejsou využívány Nutnost úpravy odsávacích digestoří  zvětšení akumulačního prostoru  používání indukčních digestoří

Závěr -

-

U moderních minutkových kuchyní není možno používat standardních odsávacích digestoří dle obvyklých výpočtů a dle stanovení průtoku na základě tepla a vlhkosti  nutno provést důkladnou analýzu možných úniků škodlivin (připálené bílkoviny) Doporučuje se výrazné předimenzování odsávaného výkonu digestoří s možností snižování průtoku na základě provozu kuchyní

Zdroje -

Ing. Jiří Petlach


DISTRIBUCE VZDUCHU V KUCHYNÍCH TEXTILNÍMI VYÚSTKAMI Zdeněk Příhoda , Příhoda s.r.o., [email protected]

Anotace Textilní vyústky z polyesteru splňují všechny předpoklady pro úspěšné použití v kuchyních. Jsou snadno a dokonale čistitelné praním v pračce. Poskytují plošné rozptylování vzduchu nízkou rychlostí bez průvanů i při nejvyšších výměnách vzduchu. Tvarovou variabilností umožňují včlenění do složitých interiérů kuchyní. Jsou výrazně levnější než jiné distribuční elementy.

1/ Hygienické výhody textilních vyústek a)

Použitý materiál je 100 % polyester (umělá tkanina, plast)

2ab) Volba distribuce vzduchu – dosahy proudů

b) Možnost antibakteriální úpravy tkaniny c)

o

Dokonalé čištění praním na 40 C (snadná demontáž i montáž, váha 220 g/m2, lze i 80 g/m2)

d) Možnost přidání dezinfekčních prostředků do pračky Požadavky Hygienické stanice: Stěny, stropy, podhledy, i případná závěsná zařízení musí být konstruovány a provedeny tak, aby nedocházelo ke kondenzaci par, k nadměrnému usazování prachu, k růstu plísní, opadávání omítky, odlučování částic, a musí být dobře čistitelné. Konstrukce větracího systému musí umožnit jeho přiměřené čištění a údržbu. Ochranné kryty musí být snadno snímatelné a čistitelné.

2/ Návrh a výroba na míru

2ac) Volba distribuce vzduchu – obraz proudění

2aa) Volba distribuce vzduchu – mikroperforace, perforace, trysky a jejich kombinace

2ad) Volba distribuce vzduchu – odklon proudu Mikroperforace – starost výrobce Perforace – usměrňovací kapsy

26

2ba) Výběr průřezu a rozměrů - vyplývá z průtoku, použité jednotky a prostorových možností

2cb) Vhodný způsob instalace – 2, 4, 6, 7, 8 – animace 2cc) Vhodný způsob instalace – 2, 4, 6, 7, 8 - animace

3/ Porovnání nákladů

2bb) Příklad řešení – půdorys hotelové kuchyně

Hlavní zásada porovnání: Neporovnávat s cenou za Spiro potrubí, ale s kompletní dodávkou (potrubí + vyústky + montáž + doprava) Cena vyústek pro příklad hotelové kuchyně je 17.400,- Kč. (při průtoku 9.400 m3/h a délce rozvodu 22 m)

2ca) Vhodný způsob instalace – 2, 4, 6, 7, 8

4/ Rizika použití textilních vyústek v kuchyních aneb co se může stát, i když neuděláte chybu -

Indukční (vnější) špinění – nutné vysávání a praní Plíseň – hrozí, pokud je zařízení vlhké a mimo provoz Zapálení – asijská kuchyně, flambování – důsledně pod zákryty! Setkání s hygienikem hluchým k logickým argumentům

Kuchyně jsou pro Příhoda s.r.o. nejčastější zakázkou v Česku. Naprostá většina uživatelů je spokojená s provozem, zejména oceňují bezprůvanový přívod vzduchu.

Zdroje -

PŘÍHODA s.r.o., Technické podklady, 2016 27


ÚČINNÉ ODVĚTRÁVÁNÍ KUCHYNÍ INDUKČNÍMI DIGESTOŘEMI Ing. Václav Mencl Ing. Pavel Kratochvíl Ing. Ondřej Hojer, Ph.D. INDUCTair, s.r.o., [email protected]

Anotace Indukční digestoře za roky používání prokázaly velmi vysokou efektivitu a významné úspory v nákladech na elektrickou energii i teplo. Problémem však často může být nevhodný návrh i špatná instalace. Příspěvek se zaměřuje na poznatky z praxe, popisuje hlavní nedostatky, které mohou vzniknout, i v závěru ukazuje příklad analýzy prosté návratnosti správně navržené indukční digestoře. Celková návratnost se u středně velké kuchyně pohybuje do jednoho roku.

Účinné odvětrávání kuchyní indukčními digestořemi Účinné větrání kuchyní musí respektovat základní podmínky pro dosažení vysoké účinnosti a maximální hospodárnosti. Mezi tyto podmínky mimo jiné patří:  obraz proudění v prostoru odsávacího zákrytu neovlivňuje poloha odsávacích prvků;  odsávací prvky mohou nasát vzduch pouze z bezprostřední blízkosti;  zvýšením obsahu škodlivin v odváděném vzduchovém proudu se zvýší účinnost odsávání.

Popis funkce indukčního zákrytu Do zákrytu vestavěný jednostranně sací a dvoustranně výtlačný radiální ventilátor nasaje z okolí zákrytu malé množství vzduchu (2 až 3 % vzduchu odváděného). Tento vzduch je vyfukován jako primární vzduch v místech teplých stoupavých proudů malými nastavitelnými, aretovatelnými dýzami nasměrovanými na příslušné odsávací prvky. Ztráta rychlosti přívodního vzduchového proudu je doprovázena značnou indukcí teplých stoupavých proudů a vznikem celkového proudu se zvýšeným obsahem škodlivin. Je vhodné, aby maximální indukce stoupavých proudů bylo dosaženo v pásmech se zvýšenou teplotou vzduchového proudu. Fáze 1 - Primární vstřikové, na odsávací prvky nasměrované vzduchové proudy z trysek indukují teplé proudy stoupající od varného zařízení a vytvoří teplé celkové proudy primárního a indukovaného vzduchu.

Obr. 1a) standard

Obr. 1b) indukční

Princip odsávacího zákrytu s induktivními proudy (obr. 1b) je v ovlivnění obrazu proudění v prostoru zákrytu. Dýzami je vysokou rychlostí přiváděno malé množství cirkulačního vzduchu. Díky vysoké rychlosti a ejekčnímu účinku tento vzduch vytváří (indukuje) významný proud vzduchu - odtud indukční digestoře. Znečištěný vzduch je prouděním strháván a směřován k odsávacímu prvku. Tímto způsobem se dosahuje zvýšení efektivnosti odsávání, zvýšení obsahu škodlivin v odváděném vzduchu a současně i snížení potřeby elektrického proudu a potřeby tepla pro větrací systém.

Fáze 2 - Kinetická energie primárních proudů dopraví tyto celkové proudy k odsávacím prvkům. Fáze 3 - Celkové proudy jsou bezezbytku odsáty odsávacími prvky. Dosažení optimálního provozního stavu předpokládá, že „hltnost“ odsávacích prvků nebude přivedeným celkovým teplým proudem překročena. To je úkolem tzv. „harmonizace indukčního systému“. Projektem dané vzduchové dávky jsou v realitě mnohdy odlišné, a proto teprve harmonizací indukčního systému se skutečným množstvím odváděného vzduchu se docílí správné funkce indukčních digestoří. Z akumulačního prostoru zákrytu jsou tak odvedeny tukové částice a aromatické aerosoly, které by se u odsávacího zákrytu bez podpory induktivním vzduchem do oblasti účinnosti 28

odsávacích prvků nedostaly a vrátily by se do větraného prostoru. Tímto způsobem je ve větší míře zabráněno usedání tukových částic, které je patrné u běžných zákrytů i v poměrně velké vzdálenosti od varného zařízení a také pronikání pachů do odbytového prostoru a to i u plynových – tedy přetlakově větraných kuchyní. Velmi specifickým problémem jsou restaurační zařízení, kde se jídla připravují v otevřeném prostoru a za přítomnosti hostů (častý příklad luxusních hotelů s ostrůvkovými kuchyněmi). V takovýchto případech je i mnohem větší podíl smažených a grilovaných pokrmů – od svíčkové ke steakům, což má významný vliv na produkci znečištěného vzduchu. Zde je větrání velkým problémem vyžadujícím dokonalé řešení. Zde se jeví velmi vhodné využít indukční větrací zákryty.

vzduchu v okrajových zónách s přiváděným vzduchem, tj. se vzduchem, který je upraven na kvalitu vhodnou pro pobyt osob. Za druhé, což je možná důležitější, snižuje množství čerstvého vzduchu, které se přivede do místa určení. Tomuto mísení v malých nebo tvarově složitých kuchyních zabránit nelze. Například směrnice VDI 2052:1997 tuto skutečnost zohledňuje příslušnými koeficienty, kterými se upraví velikost větrací dávky v závislosti na způsobu přívodu vzduchu. Nicméně, vhodnou koncepcí větracího systému, hlavně vhodným umístěním přívodních prvků je možné zabránit tomu, aby byl odváděn upravený vzduch přímo z vyústek, „ještě než se v kuchyni ohřeje“. Pokud k tomuto jevu přece jen dojde a nejbližší nasávací prvky jsou z části nebo dokonce zcela vytíženy přívodním vzduchem, sníží se úměrně schopnost odsávacího systému odvádět teplý vzduchový proud se škodlivinami v potřebném objemu.

Poznatky z praxe

Vysoká efektivnost = vysoká úspornost

Ani kvalitní indukční zákryty se správně navrženou větrací dávkou nemusí dobře fungovat, pokud se již od samotného návrhu nedbá na několik základních faktorů:

Podle výzkumů, prováděných před několika lety ve Švýcarsku i v Německu větrací zařízení v různých druzích kuchyňských provozů spotřebuje téměř čtvrtinu (23,2 %) celkové spotřeby el. energie a je druhý největší "spotřebitel" po tepelné úpravě jídel. Vysoký podíl spotřeby energie větracím zařízením naznačuje, že volbou vhodného větrání se zvýšenou efektivitou odsávání může být dosaženo značných úspor provozních nákladů a to jak v zimě, kdy je hlavní spotřeba energie na ohřívání přiváděného větracího vzduchu, tak i v letním období u klimatizovaných kuchyní.

1) Nedostatečné přesahy nad varným zařízením Bohužel se stává, že projektant vzduchotechniky podlehne tlaku investora a kvůli úspoře několika tis. Kč zmenší navržené zákryty hluboko pod přípustnou mez. Montážní firma pak zákryty objedná podle soupisu zařízení a již nezjišťuje, jsouli navrženy správně. 2) Jiné nežádoucí proudy vzduchu Méně často vznikající nesprávným rozmístěním přívodních prvků náhradního vzduchu, častěji vinou obsluhy, která nechává otevřené dveře, v letním období i okna, do sousedních prostor. Pohyb vzduchu pak zanáší škodliviny od varného zařízení daleko mimo zákryty. Tento jev také často pozorujeme u zákrytů nad kuchyňskými přístroji umístěnými přímo v odbytových prostorách. Zvláště zde je mu zabránit velmi nesnadné, ne-li nemožné. Pro kuchyňské přístroje tzv. „ostrovních kuchyní“, kde je nutné zachytit maximální množství tukových částic a aromatických plynů doporučujeme zvýšit větrací dávku minimálně o 30 % a použít veškeré dostupné prostředky ke stabilizaci stoupavých teplých proudů. 3) Mísení stoupavého teplého proudu vzduchu s přiváděným čerstvým vzduchem Tento jev způsobuje problémy hned ze dvou důvodů. Za prvé snižuje účinnost větracího systému mísením stoupavého teplého proudu

Při snížení větrací dávky o 25 % u indukčních digestoří (u středně velké restaurační kuchyně cca 3 2 000 m /h) je pro ohřátí tohoto náhradního množství přiváděného vzduchu v zimním období (účinnost ohřevu 80 %, 200 dní otopné sezony, Δt = 16 K) potřeba cca 27 000 kWh, tj. úspora provozních nákladů pro ohřev přiváděného vzduchu u ohřevu voda-plyn cca 32 000,- Kč/rok, při el. ohřevu cca 72 000,- Kč/rok. To znamená, že návratnost investice do indukční digestoře, při rozdílu ceny neindukční / indukční digestoře 40 000,- Kč, je jen v přímých nákladech na ohřev náhradního vzduchu v průměru cca 14 měsíců! Zanedbatelná není ani nižší spotřeba el. energie pohonu ventilátorů - např. 1 kWh úspora na příkonu el. motoru hlavního odsávacího potrubí znamená: 10 hod /den x 365 dní /rok x 3 Kč/kWh = 10 950,- Kč/rok. Celková návratnost při započítání úspory elektrické energie je tedy ještě kratší. Zvýšení investičních nákladů při použití zákrytů s indukčním systémem je také částečně 29

eliminováno (v mnoha případech je toto limitní podmínka) menšími průřezy potrubí a hlavně menšími VZT jednotkami, což je výhodné a často

jediné řešení při rekonstrukci starých a historických budov s omezeným prostorem pro instalaci VZT.

30

AKTUÁLNÍ SITUACE V ZAVÁDĚNÍ BIM, ZKUŠENOSTI Z ČESKÉ PRAXE 5 Veselka Jakub. VYUŽITÍ BIM PRO FACILITY MANAGEMENT 7 Hampl Milan

Recommend Documents