SVJ společenství vlastníků jednotek
aktuálně
vyšlo 22. 2. 2016
2
2016 VERLAG DASHÖFER
aktuální informace, tipy a praktická doporučení pro bezproblémové vedení společenství vlastníků
Umístění kamerového systému v bytových domech ve světle aktuálního stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů Stanovisko Úřadu nepřináší převratné změny, jeho důležitost autorka spatřuje v sumarizaci a detailním popisu pravidel pro provozování kamerového systému v bytovém domě včetně povinností stanovených zákonem správcům a zpracovatelům, tj. dalším osobám, které na základě jejich pověření zpracovávají osobní údaje.
Na desítky obdržených dotazů předplatitelů týkajících se instalace a provozování kamerového systému v případě bytových domů jsem vždy odpovídala s ohledem na aktuální stav legislativy (především zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon“) a rovněž obecnou výkladovou praxi Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) týkající se této problematiky (stanovisko Úřadu č. 1/2006, Provozování kamerového systému z hlediska zákona o ochraně osobních údajů a stanovisko č. 1/2008, Umístění kamerových systémů v bytovém domě). Aplikační praxe Úřadu se neustále vyvíjí (i s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu) a téma je třeba po roce opět otevřít. Úřad letošní rok zahájil uveřejněním nového stanoviska k umístění kamerových systémů v bytových domech (a to jako stanovisko č. 1/2016, dále jen „Stanovisko“). Úřad v prvé řadě ve Stanovisku zdůrazňuje nutnost provozovatele kamerového systému stanovit legitimní
účel zpracování osobních údajů, tedy dostatečně zdůvodnit potřebu a užitečnost kamerového systému. Jako jeden ze základních právních důvodů pro pořizování kamerového záznamu v bytovém domě uvádí Úřad ochranu práv a právem chráněných zájmů správce a dotčených osob. Jak již bylo mnohokráte v této souvislosti uvedeno, je totiž třeba mít na paměti, že provozování kamerového systému v bytovém domě vždy vede ve svém důsledku k zásahům do práva na soukromí, které je ústavně zaručeným základním právem jednotlivce. Úřad proto ve Stanovisku opět zdůrazňuje, že takový zásah do základního práva musí být přiměřený, tedy před instalací kamerového sytému by mělo být zvažováno, zda-li je takový prostředek ochrany k dosažení cíle způsobilý a potřebný, přičemž by měl být dále kombinován s dalšími prostředky (např. zamykání dveří, instalace mříží apod.). V této souvislosti Úřad doporučuje přihlédnout k povaze prostor, které mají být sledovány, a to zejména k tomu, zda tyto prostory jsou obvykle průchozí nebo pouze příležitostně navštěvovány, anebo zda
Vážené dámy, vážení pánové, představujeme nejnovější stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů k provozování kamerového systému v bytovém domě. Zaměřili jsme se na shrnutí pravidel a změny proti předchozímu stavu. Od ledna účinné nařízení vlády č. 308/2015 Sb. je dobrou zprávou pro nájemce i pronajímatele. Předpis konečně vymezuje pojmy údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. Pod přehledem legislativních novinek najdete vzor stížnosti na nepovolenou stavbu a tipy pro odstranění černé stavby. Posledním článkem před dotazy uzavíráme seriál ke kontrolnímu hlášení. Ať se Vám nové příspěvky líbí.
Ing. Jan Polívka odborný redaktor
Obsah: Umístění kamerového systému v bytových domech ve světle aktuálního stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů ................ 1 Běžná údržba a drobné opravy bytu a nařízení č. 308/2015 Sb. ...................... 3 Přehled změn v právních předpisech souvisejících s nemovitostmi za období 4. 1. 2016 – 7. 2. 2016 .......... 4 Odstranění tzv. „černé stavby“............ 4 Kontrolní hlášení – praktický postup u SVJ, které je plátcem – II. část .......... 5 Dotazy Rozúčtování nákladů tepla .................. 8
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – 2/2016 – vyšlo 22. února 2016
2
slouží jako bezprostřední přístup k bytům, v nichž obyvatelé domu mají nárok na nejvyšší míru soukromí. Prostory jako sklepy a půdy a vchody do nich, garáže, kočárkárny, kolárny, prostory dopisních schránek či vnější plášť budovy (a jeho bezprostřední okolí), vstupní dveře do domu, vstupní chodby k výtahům a schodištím a výtahy a schodiště mohou být dle Úřadu sledovány, aniž by bylo přílišně zasahováno do soukromí osob, resp. dle Úřadu sledování výše uvedených prostor většinou zasahuje do soukromí v přiměřené míře a z hlediska zásad účelného a přiměřeného zpracování údajů nevyvolává zásadní problémy. Jak Úřad dále připomíná, nastavení úhlu záběru kamery musí být učiněno tak, aby nebyla snímána jiná místa, v nichž by sledováním bylo více zasaženo soukromí obyvatel nebo návštěvníků domu. Pokud by přece jen bylo zvažováno kamerové sledování vchodových dveří do bytu, Úřad ve Stanovisku uvádí, že tak lze uskutečnit jen ve výjimečných a odůvodněných případech a vždy se souhlasem obyvatel dotčených bytů. Co se týče povinností vyplývajících správci ze zákona, správcem je přitom ve smyslu zákona míněn ten, kdo zpracování osobních údajů (ve formě kamerového záznamu) provádí, Stanovisko evokuje v prvé řadě nutnost zajištění souhlasu s provozováním kamerového systému jako právního titulu pro zpracování osobních údajů. Úřad na tomto místě připomíná, že takový souhlas lze následně kdykoli odvolat. Správce přitom potřebuje souhlas od všech obyvatel domu dotčených sledováním, přičemž dle Stanoviska usnese-
ní společenství vlastníků jednotek či družstva k realizaci kamerového projektu není kvalifikovaným souhlasem dotčených osob ve smyslu zákona (jedná se však o faktor zdůvodňující potřebnost kamerového systému). Správce má dle zákona další řadu povinností, Stanovisko zvláště zmiňuje dodržení doby uchovávání záznamů. Ta dle Stanoviska musí být stanovena tak, že nepřesáhne dobu potřebnou k tomu, aby incident zaznamenaný kamerou bylo možno dále prošetřit a zajistit další nezbytné informace potřebné například k předání záznamu příslušným orgánům či pojišťovně. Úřad z hlediska své aplikační praxe považuje za obvyklou dobu 7 dnů, v případě příležitostně navštěvovaných prostor (půdy, sklepy apod.) až 14 dnů. Správce přitom dle Stanoviska může dobu v odůvodněných případech prodloužit. Další povinností správce je informační povinnost u obyvatel domu, tu lze splnit prostřednictvím schůze shromáždění společenství vlastníků jednotek a následným vyvěšením nebo rozesláním informace o zpracování všem obyvatelům domu, a to ještě před zahájením zpracování. Obyvatelé domu přitom musí být informováni o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou jejich osobní údaje zpracovány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu mohou být zpřístupněny. Správce musí obyvatele rovněž informovat o jejich právu přístupu k osobním údajům, právu na opravu osobních údajů, jakož i o dalších právech stanovených v ust. § 21 zákona. Informační povinnost, jak Úřad zdůrazňuje, platí i v případě nových obyvatel domu, kteří se do něj přistěhují až po insta-
Účtujete náklady na správu domu?
laci a spuštění kamerového systému. Co se týče dalších osob, které do domu příležitostně vstupují, u nich musí být informační povinnost splněna rovněž, a to alespoň prostřednictvím informačních tabulek u všech vstupů do sledovaných prostor (i výtahu). Tato tabulka by měla vedle upozornění obsahovat také informaci o správci (provozovateli kamerového systému), resp. kontaktní osobě nebo sdělení, kde bude subjektu údajů poskytnuta informace o zpracování osobních údajů v rozsahu stanoveném zákonem. Další povinností správce zmíněnou ve Stanovisku je oznámení Úřadu (před zahájením provozu kamerového systému) o zamýšleném zpracování osobních údajů. Konečně poslední ve Stanovisku uvedenou povinností je povinnost zabezpečení osobních údajů. Správce i zpracovatelé jsou totiž povinni přijmout a dokumentovat řadu bezpečnostních opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, jejich změně, zničení, ztrátě, neoprávněným přenosům, zneužití apod. Měla by být především zabezpečena přenosová soustava a záznamové zařízení a nastavena vnitřní zabezpečení (heslo pro přístup do záznamu či jeho šifrování), dále by měl být dle Stanoviska určen úzký okruh lidí, kteří mají k zařízení přístup, a měly by být vymezeny případy, kdy tyto osoby mohou k zařízení přistupovat (zejména jen případy podezření z konkrétní trestné činnosti či přestupku a škody na majetku). Dále by měly být vymezeny kompetence a postup, jakým se záznamem mohou tyto osoby nakládat včetně způsobu a dokumentování předání části záznamu dalším osobám. Úřad závěrem ve Stanovisku připomíná, že všechny přístupy k záznamům a operace s kamerovými záznamy musí být evidovány z důvodu dohledatelnosti data, osoby a důvodu nahlížení, přičemž jakýkoli svévolný přístup ke kamerovému systému a jeho záznamům včetně manipulace s nimi mimo bezpečnostní režim, bez důvodu prověření konkrétního incidentu, je deliktem dle zákona, za který hrozí až pětimilionová pokuta. Mgr. Adriana Kvítková, Advokátní kancelář Bultas|Kvítková|Kareta
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – 2/2016 – vyšlo 22. února 2016
Běžná údržba a drobné opravy bytu a nařízení č. 308/2015 Sb. Pronajímatel je povinen udržovat po celou dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Do účinnosti nařízení č. 308/2015 Sb. nebylo právním předpisem definováno to, co se rozumí pod pojmem běžná údržba a drobného opravy. Smluvní strany si mohly dohodou ve smlouvě oba pojmy, a tedy bližší práva a povinnosti, blíže vymezit; pokud tak však neučinily, vycházelo se při výkladu obou právních pojmů z právní praxe založené zrušeným nařízením vlády č. 258/1995 Sb., kterým byl prováděn ještě zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.1 1. 1. 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 308/2015, o vymezení pojmů údržba a drobné opravy související s užíváním bytu (dále jen „Nařízení“), které tuto legislativní mezeru vyplnilo.
Běžná údržba Běžnou údržbou se rozumí: – udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu; jedná se zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. – udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění a opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů
vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní, kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením.
Drobné opravy Drobnými opravami jsou opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, přičemž se rozlišují drobné opravy: a) podle věcného vymezení nebo b) podle výše nákladů
Drobné opravy dle věcného vymezení Dle věcného vymezení se za drobné opravy považují opravy uvedené v § 4 Nařízení, ze kterých jmenujeme např.: – opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, – opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních
Máte domovní řád?
3
dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu, – opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení, – opravy a certifikace bytových měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody, opravy hlásičů požáru a hlásičů kouře, opravy regulátorů prostorové teploty u systémů vytápění umožňujících individuální regulaci teplot atd.
Drobné opravy dle výše nákladů Další opravy bytu, které nejsou uvedeny v § 4 Nařízení, jsou považovány za drobné opravy, jejichž náklad nepřesáhne částku 1 000 Kč (myšleno na jednu opravu). Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy. Náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají a hradí je nájemce.
Finanční limitace Pokud by však i součet nákladů za drobné opravy přesáhl v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy a bude je hradit pronajímatel. Podlahovou plochou bytu se v tomto případě rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou. Mgr. Pavla Krejčí, AK Červená, Krejčí a Konečná 1
K tomu např. výkladové stanovisko č. 15 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 14. 1. 2014.
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – 2/2016 – vyšlo 22. února 2016
4
Přehled změn v právních předpisech souvisejících s nemovitostmi za období 4. 1. 2016 – 7. 2. 2016 NABYLO ÚČINNOSTI Předpis
Název předpisu
K datu
34/2016 Sb.
Vyhláška o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty
29. 1. 2016
37/2016 Sb.
Vyhláška o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů
29. 1. 2016
16/2016 Sb.
Vyhláška o podmínkách připojení k elektrizační soustavě
1. 2. 2016
51/2016 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
1. 3. 2016
NOVELIZOVANÉ PŘEDPISY Předpis 127/2005 Sb.
Název předpisu Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
Odstranění tzv. „černé stavby“ Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších změn a doplňků (SZ) neužívá pojem černá stavba, ale stavba provedená bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu. Odstranění nepovolené stavby je upraveno v ustanovení § 129 odst. 1 a 2 SZ. Dle § 129 odst. 1 SZ stavební úřad nařídí vlastníkovi stavby odstranění stavby, a) která svým závadným stavem ohrožuje život a zdraví osob ……, b) prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření staveb-
ního úřadu vyžadovaného stavební zákonem nebo v rozporu s ním, c) u níž bylo stavební povolení zrušeno a stavbu nelze zachovat. Dle § 129 odst. 2) SZ lze stavbu dle odst. 1 písm. b) možno dodatečně povolit.
Novelizováno
K datu
378/2015 Sb.
1. 2. 2016
U stavby uvedené v odst. 1 písm. b) stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník požádá o její dodatečné povolení a předloží doklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení podané žádosti. Stavební úřad může skutečnost „černé stavby“ zjistit sám, nebo na základě oznámení – při oznámení musí skutečnost prověřit (eventuálně místním šetřením) a zahájí řízení dle ust. § 129 odst. 3 SZ, věta první. Vlastní oznámení může být formou stížnosti.
Vzor stížnosti na nepovolenou stavbu
Stížnost na nepovolenou stavbu Adresát: místně příslušný stavební úřad Věc: Stížnost na nepovolenou stavbu Oznamujeme/-i, že na pozemku parc. č. ………… v k. ú. ……….. jsou provedeny stavební práce, které spočívají v …………… (zde je třeba uvést popis stavby) ……………… a dle našeho/mého zjištění se jedná o stavbu, která je provedena bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu. Na základě uvedeného žádáme/žádám stavební úřad v ……….. o zahájení řízení dle ustanovení § 129 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Současně žádáme/žádám o sdělení výsledku řízení na adresu …………………..
V ………….. dne ……………………………. JUDr. František Nováček, DESS
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – 2/2016 – vyšlo 22. února 2016
5
Kontrolní hlášení – praktický postup u SVJ, které je plátcem – II. část
Část B.1. kontrolního hlášení
V předešlém textu o kontrolním hlášení v SVJ aktuálně č. 11/2015 jsme se zabývali podrobněji obsahovou částí kontrolního hlášení se zaměřením na vyplnění oddílů A.1 až A.5. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit postup při sestavení části B. 1. až B.3. kontrolního hlášení za sledované období. Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení jsou obsaženy v informaci GFŘ označené jako ,,Informace k vyplnění kontrolního hlášení ke dni 4. 12. 2015“, dále jen pokyny k vyplnění kontrolního hlášení. Zmíněný dokument obsahuje celkem 20 stran.
Praktický postup při vyplnění obsahové části kontrolního hlášení S využitím příkladů, které se v praxi plátců – SVJ vyskytují, je dále vysvětlen postup při vyplňování obsahové části kontrolního hlášení, a to části B, která je vyčleněna pro přijatá tuzemská zdanitelná plnění uskutečněná jiným plátcem.
Evidenční číslo daňového dokladu Požadavek na uvedení evidenčního čísla dokladu se objevuje v části B.1. a části B.2. kontrolního hlášení. Do sloupce „Ev. číslo daňového dokladu“ poskytovatel (dodavatel) v části A.1. a A.4. a příjemce plnění (odběratel) v části B.1. a B.2. uvádějí shodné údaje, tj. číslo daňového dokladu uvedené poskytovatelem (dodavatelem) na daňovém dokladu při jeho vystavení. GFŘ v pokynech k vyplnění kontrolního hlášení doporučuje pro tyto účely používat především alfanumerické znaky, zároveň však konstatuje, že je možné používat i speciální znaky jako jsou lomítka, pomlčky, mezery atd. (omezení znaků je stanoveno v rámci popisu technické struktury formuláře kontrolního hlášení, dostupné na www.daneelektronicky.cz nebo na Internetu FS ČR). Z pohledu odběratele přebírajícího daňový doklad je nutné pro účely kontrolního hlášení zachytit „Ev. číslo daňového dokladu“ v příslušné části kontrolního hlášení co nejpřesněji tak, jak je uvedeno na přijatém daňovém dokladu. Požadavek na zachování alfanumerických znaků ve správném pořadí shodně tak, jak jsou uvedeny na vystaveném daňovém dokladu, vyplývá z cit.
pokynů GFŘ k vyplnění kontrolního hlášení. Při vykazování ev. čísla daňového dokladu je možné v souladu s informacemi GFŘ ke kontrolnímu hlášení vynechat speciální znaky jako jsou pomlčky, lomítka, mezery atp. Ev. číslo daňového dokladu vykazované v kontrolním hlášení nemusí rovněž obsahovat tzv. úvodní nuly, tj. nuly, které jsou uvedeny před číslem daňového dokladu. Pokud jsou součástí ev. čísla daňového dokladu malá a velká písmena, je možné provést záměnu (malá na velká a naopak), ale není možné písmena vynechat. V případě splátkového nebo platebního kalendáře, tj. jednoho daňového dokladu, který obsahuje několik opakujících se shodných úplat (tj. úplat za jednotlivá dílčí zdanitelná plnění nebo zálohových plateb vztahujících se ke zdanitelným plněním), bude toto evidenční číslo daňového dokladu v kontrolním hlášení v části B.2. opakovaně uvádět plátce, který uplatňuje nárok na odpočet daně na základě splátkového nebo platebního kalendáře, pokud celková částka uvedena na předmětném dokladu přesáhne limit 10 000 Kč včetně daně.
Variabilní symbol V praxi řada dodavatelů uvádí na vystaveném daňovém dokladu variabilní symbol, který se odlišuje od evidenčního čísla daňového dokladu a používá se jako párovací symbol pro platby častěji než evidenční číslo dokladu. Z pokynů pro vyplnění kontrolního hlášení vyplývá, že v kontrolním hlášení nelze použít variabilní symbol, ale pouze evidenční číslo dokladu.
V části B.1. kontrolního hlášení uvádí plátce údaje týkající se přijatých zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je povinen přiznat daň příjemce plnění podle § 92a ZDPH. Plátce, který je v pozici příjemce takového plnění, uvede v části B.1. kontrolního hlášení údaje za každé jednotlivé zdanitelné plnění uskutečněné v jeho prospěch v režimu přenesení daňové povinnosti, a to v členění podle sazeb daně. Souhrn těchto plnění za zdaňovací období odpovídá údajům vykazovaným v řádcích 10 a 11 daňového přiznání k DPH. V kontrolním hlášení (část A.1 i B. 1.) se na rozdíl od výpisu z evidence pro daňové účely neuvádí množstevní jednotky zboží dodaného v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a ZDPH.
Zálohy v režimu přenesení daňové povinnosti V souvislosti s přijetím nebo poskytnutím úplaty (zálohy) v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce nevzniká povinnost přiznat daň ani příjemci, ani poskytovateli úplaty. Úplaty (zálohy přijaté i poskytnuté) související se zdanitelným plněním v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a ZDPH se v daňovém přiznání k DPH ani v kontrolním hlášení neuvádí. Příklad 1 Plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím (DIČ: CZ111111) uskutečnil dne 25. 1. 2016 ve prospěch SVJ – plátce stavební práce na dokončeném bytovém domě. Provedené stavební práce spadají do režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku a podléhají první snížené sazbě daně. Celková sjednaná cena stavebních prací činila 200 000 Kč bez DPH. Daňový doklad č. VF-0025/2016 byl vystaven 2. 2. 2016 a příjemce plnění jej obdržel 8. 2. 2016.
Část B.1. kontrolního hlášení za leden 2016 Číslo DIČ řádku dodavatele 1
111111
Ev. číslo daňového dokladu VF00252016
DUZP
Základ daně 2
Daň 2
25. 01. 2016
200 000
30 000
Kód předmětu plnění 4
Poznámka: SVJ uvedlo ev. číslo daňového dokladu bez pomlčky a lomítka, ale respektovalo alfanumerické v pořadí uvedeném na dokladu vystaveném dodavatelem.
6
Část B. 2. Část B.2. kontrolního hlášení je vyčleněna pro přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH, a to pouze v případě, že hodnota přijatého plnění přesahuje částku 10 000 Kč včetně daně. Limit 10 000 Kč včetně daně se uplatní i v případě oprav základu daně a výše daně (§ 42 a § 43 ZDPH), s výjimkou opravy výše daně podle § 44 ZDPH, kde se limit 10 000 Kč včetně daně neuplatní. Požadované údaje jsou v části B.2. kontrolního hlášení uvedeny za každé jednotlivé zdanitelné plnění přijaté od plátce (nebo jemu poskytnuté úplaty, pokud vznikla poskytovateli zdanitelného plnění jejím přijetím povinnost přiznat a zaplatit daň), od kterého odběratel dotčené plnění přijal (nebo na ně poskytl úplatu) a obdržel daňový doklad s hodnotou plnění nad 10 000 Kč včetně daně.
Přijatý souhrnný daňový doklad U přijatého souhrnného daňového dokladu podle § 31b ZDPH se pro účely limitu 10 000 Kč včetně DPH testuje celkový součet hodnot zdanitelných plnění (nebo poskytnutých úplat) uvedených na tomto dokladu. Skutečná výše uplatněného nároku na odpočet daně a tomu odpovídající základ daně není důležitá pro účely vyhodnocení skutečnosti, zda předmětný souhrnný daňový doklad patří do části B. 2., nebo do B. 3.
Nárok na odpočet neuváděný v kontrolním hlášení V kontrolním hlášení se neuvádí nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. b), c) a d) ZDPH, tzn. neuvádí se zde nárok na odpočet vykazovaný v řádcích daňového přiznání k DPH 42, 43 a 44. Uvedené řádky daňového přiznání k DPH jsou určeny pro vykazování uplatněného nároku na odpočet z přijatých zdanitelných plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň. Jedná se o plnění vykazovaná v části A.2. nebo B.1. kontrolního hlášení (daň na výstupu) s tím, že hodnota nároku na odpočet daně z těchto plnění se v kontrolním
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – 2/2016 – vyšlo 22. února 2016 hlášení neuvádí. Jedná se zejména o nárok na odpočet daně související s pořízením zboží z jiného členského státu nebo přijetím služby poskytnuté osobou neusazenou v tuzemsku (tj. i zahraniční osobou), dodáním zboží s instalací a montáží nebo dodáním zboží soustavami a sítěmi, dovozem zboží a nárok na odpočet daně související s přijatým zdanitelným plněním v tuzemském režimu přenesení daňové povinnosti.
Krácený a poměrný nárok V případě kráceného nároku na odpočet daně podle § 76 ZDPH, který plátce uvádí na řádcích 40 a 41 daňového přiznání k DPH (ve sloupci „Krácený odpočet“), se do kontrolního hlášení uvádí celá hodnota základu daně a tomu odpovídající výše daně uvedená na přijatém daňovém dokladu. V případech, kdy plátce uplatňuje poměrný nárok na odpočet daně, se do kontrolního hlášení uvede pouze poměrná část základu daně a tomu odpovídající daň, tj. v rozsahu, na který má plátce ve shodě s § 75 ZDPH nárok. Předmětné hodnoty základu daně a daně v poměrné výši odpovídají částkám uváděným v daňovém přiznání k DPH (řádek 40 a 41). Skutečnost, že v konkrétním případě byl nárok na odpočet daně uplatněn v poměrné výši, deklaruje plátce na řádku kontrolního hlášení v části B.2. tím, že ve sloupci „Použit poměr“, uvede údaj „ANO“. Vzhledem k tomu, že případy, kdy plátce uplatňuje nárok na odpočet v plné nebo
krácené výši podle § 76 ZDPH, v praxi převažují, je v části B.2. ve sloupci „Použit poměr“ přednastaven údaj „NE“.
Testování limitu 10 000 Kč včetně daně u oprav Limit 10 000 Kč včetně daně se v případě oprav podle § 42 a § 43 ZDPH testuje absolutně v návaznosti na celkovou hodnotu opravy uvedenou na opravném daňovém dokladu, tj. bez ohledu na znaménko („+“ nebo „- „). Pokud předmětná hodnota opravy přesáhne částku 10 000 Kč včetně daně, je plátce, který je příjemcem plnění, povinen ji uvést do části B.2. Ostatní provedené opravy podle § 42 a § 43 ZDPH nepřesahující limit 10 000 Kč včetně daně patří do části B.3. u plátce, který je příjemcem plnění. V případě opravy výše daně podle § 44 ZDPH se limit 10 000 Kč nepoužije. S opravami podle § 44 ZDPH se SVJ v praxi s největší pravděpodobností nesetká. Příklad 2 Plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím (DIČ: CZ111111) uskutečnil dne 31. 12. 2015 ve prospěch SVJ – plátce zdanitelné plnění dodání počítače za celkovou cenu 12 100 Kč včetně DPH. V pozici kupujícího SVJ – plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím. Daňový doklad č. VF7/2016 byl dodavatelem vystaven 8. 1. 2016 a SVJ jej obdrželo 8. 1. 2016. Počítač bude SVJ použit k účelům, kdy má nárok na odpočet daně v poměrné výši (50 %).
Část B.2. kontrolního hlášení za měsíc leden 2016 Číslo DIČ řádku dodavatele 1
111111
Ev. číslo daňového dokladu VF7/2016
DPPD*
Základ daně 1
Daň 1
Použít poměr
31. 12. 2015
5 000
1 050
ANO
Příklad 3 Plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím – dodavatel elektřiny (DIČ: CZ121212) přijal dne 8. 1. 2016 zálohu na dodávku elektřiny za měsíc leden 2016 pro SVJ – plátce, ve výši 10 890 Kč (z toho základ daně 9 000 Kč a DPH ve výši 21 % činí 1 890 Kč). Odečet spotřeby elektřiny za leden 2016 provedl dodavatel dne 31. 1. 2016. Dodavatel elektřiny vystavil dne 12. 1. 2016 příjemci plnění v souvis-
losti s přijetím zálohy daňový doklad č. DPP/25/2016 na částku 10 890 Kč. Dne 4. 2. 2016 vystavil dodavatel daňový doklad č. DD/175/2016, na kterém vyčíslil celkovou spotřebu elektřiny za měsíc leden 2016, a současně provedl v souladu s § 37a ZDPH vyúčtování zálohy zaplacené dne 8. 1. 2015 s tím, že doplatek spotřeby elektřiny za měsíc leden 2016 činí 1 210 Kč (z toho základ daně 1 000 Kč a DPH ve výši 21 % činí 210 Kč).
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – 2/2016 – vyšlo 22. února 2016 Příjemce plnění použil přijaté zdanitelné plnění pro účely, kdy má nárok
na odpočet v krácené výši (§ 76 ZDPH).
Část B.2. kontrolního hlášení za měsíc leden 2016 Číslo DIČ řádku dodavatele 1
121212
Ev. číslo daňového dokladu DPP/25/2016
DPPD*
Základ daně 1
Daň 1
Použít poměr
08. 01. 2016
9 000
1 890
NE
Poznámka: Celková hodnota včetně daně uvedená na daňovém dokladu č. DD/175/2016 ze dne 4. 2. 2016 nepřesahuje limit 10 000 Kč včetně daně, a proto bude uvedená částka zahrnuta do části B.3. kontrolního hlášení. Vzhledem k tomu, že předmětný daňový doklad má SVJ až v únoru 2016, je oprávněn podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH uplatnit nárok na odpočet na základě daňového dokladu za vyúčtování elektřiny za měsíc leden 2016 nejdříve v daňovém přiznání k DPH za měsíc únor 2016 a současně jej promítne v kontrolním hlášení za únor 2016.
Příklad 7 Plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím (DIČ: CZ123456) vystavil dne 30. 6. 2016 pro SVJ opravný daňový doklad na celkovou částku – 12 100 Kč (z toho základ daně činí – 10 000 Kč a DPH ve výši 21 % činí – 2 100 Kč). Důvodem k provedení opravy bylo dodatečné snížení ceny dodávky plynu za období od 1. 9. 2015 do 30. 4. 2016 na základě uznané reklamace uplatněné SVJ. Výsledek reklamačního řízení se SVJ dozvědělo až na základě opravného
daňového dokladu č. 156/2016, který mu byl ve formátu pdf doručen dne 30. 6. 2016 jako příloha e-mailové zprávy zaslané dodavatelem. SVJ má povinnost provést opravu odpočtu podle § 74 odst. 1 ZDPH za zdaňovací období červen 2016 a současně má povinnost tuto opravu uvést v části B.2. kontrolního hlášení za červen 2016. Dodaný plyn spotřebovalo SVJ na výrobu tepla („vlastní kotelna“), které je dodáváno třetím osobám.
Část B.2. kontrolního hlášení za měsíc červen 2016 Číslo DIČ řádku dodavatele 1
123456
Ev. číslo daňového dokladu 156/2016
DPPD*
30. 06. 2016
Část B.3. Část B. 3. kontrolního hlášení je vyčleněna pro přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH, a to pouze v případě, že hodnota přijatého plnění nepřesahaje částku 10 000 Kč včetně daně. Přitom není důležité, zda v souvislosti s přijetím zdanitelného plnění obdržel odběratel daňový doklad ve smyslu § 29, nebo tzv. zjednodušený daňový doklad podle § 30 a § 30a ZDPH. Údaje o těchto přijatých zdanitelných plněních (dodání zboží nebo poskytnutí služby), u kterých plátce uplatní nárok na odpočet daně, patří do části B.3. kontrolního hlášení. Tyto údaje se sčítají do jednoho řádku v části B. 3 kontrolního hlášení souhrnně za sledované období, tj. za měsíc nebo čtvrtletí, a to v členění základ daně a daň podle jednotlivých sazeb daně. Jedná se např. o níže uvedená přijatá zdanitelná plnění (nebo na ně poskytnuté úplaty):
Základ daně 1
Daň 1
- 10 000
- 2 100
Použít poměr NE
– plnění přijatá od plátců s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně, u kterých si příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH (bez ohledu na skutečnost, zda byl vystaven na toto plnění daňový doklad podle § 29 ZDPH, nebo zjednodušený daňový doklad podle § 30 a § 30a ZDPH, – opravy odpočtu podle § 74 ZDPH vykazované na řádku 40 a 41 daňového přiznání k DPH s absolutní hodnotou nepřesahující stanovený limit 10 000 Kč včetně daně.
7
Zdroje informací týkající se kontrolního hlášení: Hlavní zdroje informací týkající se kontrolního hlášení jsou veřejně přístupné na internetových stránkách Finanční správy ČR, na kterých byla dne 13. 5. 2015 zřízena zvláštní sekce pro kontrolní hlášení s preferenčně umístěným odkazem na domovské adrese www.financnisprava.cz/ /kontrolnihlaseni. Od 2. 11. 2015 je veřejnosti k dispozici zvláštní e-mailová adresa:
[email protected], na kterou je možné zasílat dotazy týkající se problematiky kontrolního hlášení. Dotazy týkající se kontrolního hlášení je možné konzultovat prostřednictvím zvláštních telefonních linek (telefonní čísla +420 296 853 863, +420 296 854 393), a to v době od pondělí do pátku vždy od 9:00 do 15:00. K vyplnění kontrolního hlášení doporučujeme využít pokyny, které jsou součástí Informace k vyplnění kontrolního hlášení DPH ke dni 4. 12. 2015 a Praktické informace ke kontrolnímu hlášení, které obsahují odpovědi na dotazy týkající se kontrolního hlášení. Použité zkratky v části B.1. až B.3. „Ev. číslo daňového dokladu“ – evidenční číslo daňového dokladu „DIČ“- daňové identifikační číslo ve formátu – kmenová část bez mezer „DUZP“ – den uskutečnění zdanitelného plnění „DPPD*“ – datum povinnosti přiznat daň podle § 21 ZDPH „Základ daně 1“ a „Daň 1“ – základ daně a daň odpovídající základní sazbě daně (21 %) „Základ daně 2“ a „Daň 2“ – základ daně a daň odpovídající první snížené sazbě daně (15 %) Ing. Dagmar Fitříková, daňová specialistka
Podal vlastník jednotky návrh soudu v záležitosti usnesení shromáždění?
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – 2/2016 – vyšlo 22. února 2016
8
Dotazy a odpovědi Velice rádi zodpovíme Vaše dotazy. Stačí se přihlásit do rubriky POLOŽIT DOTAZ na stránkách www.svjaktualne.cz a vložit dotaz.
Rozúčtování nákladů tepla Jaké změny budou platné od 1. 1. 2016 pro rozúčtování nákladů tepla, teplé a studené vody. Čeho se konkrétně tyto změny týkají? Odpověď: Nová právní úprava, charakterizovaná změnou zákona o službách (zákon č. 67/2913 Sb.) zákonem č. 104/2015 Sb. a vydáním podzákonné normy k tomuto zákonu – vyhláška č. 269/2015 Sb., přináší jen dílčí změny oproti dřívější právní úpravě. Na způsobu rozúčtování teplé a studené vody se nic nemění. Rozvrh celkových nákladů na teplo k vytápění nadále rozlišuje mezi tzv. „rozúčtováním nákladů“ nebo „paušální platbou“. Tam, kde dochází k rozvrhu nákladů poskytovatele služby vytápění pomocí proměnného parametru s cílem odlišit částečně užití tepla v té části nákladů, označené jako „spotřební složka“ (tj. části celkových nákladů poskytovatele služby), je zapotřebí věnovat pozornost technickým pomůckám, které s parametrem charakterizujícím užití tepla cíleně operují. Jde buď o stanovená měřidla podle zákona o metrologii (což jsou výlučně kalorimetry), nebo zařízení pro rozdělování nákladů, označované dosud jako indikátory, a to v provedení třech typů, které uvádí vyhláška č. 237/2014 Sb. Tam, kde dochází k rozúčtování nákladů na teplo k vytápění, patří mezi změny hodné zřetele od 1. 1. 2016 tyto skutečnosti: 1. Terminologie. V nové vyhlášce jsou nejprve patrny terminologické změny z větší části určené novelou zákona č. 67/2013 Sb. zákonem
č. 104/2015 Sb. Místo „konečný spotřebitel“ je užit termín „příjemce služby“; “ místo „vlastník“ „poskytovatel služby“; místo slovního spojení „měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění“ slovní spojení „měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů“; místo označení „teplá užitková voda“ termín „teplá voda“; pojem „tepelná energie“ je nahrazen pojmem „teplo“; označení „objekt“ se mění na „dům“; místo „pravidla pro rozúčtování nákladů“ jen zkráceně „rozúčtování nákladů“. 2. Podíl nákladových složek. Změna ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 372/2001 Sb. nově v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 269/2015 Sb.: Číslo „40“ se nahrazuje číslem „30“; „Výši základní složky určí poskytovatel služby“. 3. Tolerance pro individuální zjištění. Změna ustanovení § 4 odstavec 4 nově v § 3 odstavec 2, ve kterém jsou konkretizovány hodnoty tolerančních mezí individuálních úhrad, stanovené zákonem o službách, a také algoritmus výpočtu těchto úhrad. V porovnání s dosavadním pojetím, kdy byla předepisována vyhláškou pouze horní mez a dolní mez, byla v praxi uplatňována fakultativně (např. mínus 25 % od průměru), je nyní taxativně stanovena dolní mez, a to údajně s ohledem na tzv. tepelnou stabilitu domu. Hodnota dolní meze je stanovena jako 0,8 průměru zúčtovací jednotky, připadající v Kč/m2. Hodnota horní
meze je stanovena hodnotou 2,0 průměru zúčtovací jednotky. 4. Úhrada pro neodečtený byt. Znevýhodňuje příjemce služeb vytápění, kteří nesplní povinnost zpřístupnit náměr z pomůcky, sloužící ke stanovení spotřební složky individuální úhrady. Místo násobku 1,6 průměrné spotřební složky v domě se uplatní nově hodnota součinitele tři ve výrazu pro stanovení náhradní hodnoty úhrady spotřební složky. Nově se stanoví vzorec pro tento případ výpočtu úhrady. 5. Společné měření tepla k vytápění a pro teplou vodu. Ustanovení se vztahuje na ty případy, kdy jsou v zúčtovací jednotce známé pouze souhrnné náklady na teplo dohromady pro vytápění a pro přípravu TV, tj. kdy není zajištěno oddělené měření tepla a teplé užitkové vody. Odkazuje se na postup podle vyhlášky č. 194/2007 Sb. 6. Úhrada pro odpojený byt. Přestože jde o nežádoucí a hrubě zkreslující průběh užití tepla v domě, je zachován způsob výpočtu podílu „nepřímého“ příjemce služby vytápění předpisem základní složky, ale v určitých případech částkou o 25 % nižší a dále nižší tím, že místo podlahové plochy odpojeného bytu se zohledňuje dvojí redukce na započitatelnou podlahovou plochu a následně i další možná redukce součinitelem 0,1 až 0,9. Ing. Jiří Skuhra, CSc., nezávislý konzultant a analytik
Navštivte semináře k aktuálním tématům: ● Veřejné zakázky ve stavebnictví ● Zákon o obchodních korporacích pro neprávníky ● Účetnictví SVJ a BD pro pokročilé – vybrané otázky
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – Aktuální informace, tipy a praktická doporučení pro bezproblémové vedení společenství vlastníků jednotek Copyright © 2006 – 2016 by Dashöfer Holding, Ltd. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, e-mail:
[email protected] / Vedoucí redaktorka: Ing. Tereza Patočková, odborný redaktor: Ing. Jan Polívka / Sazba a grafická úprava: SV, spol. s r. o. / Tisk: Poly+, s. r. o. / Vychází 1x měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 280 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných přes formulář na www.nemovitostprofi.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydání tohoto periodika je povoleno rozhodnutím MK ČR E 16551. ISSN 1801-7177.