AKTUALIZOVÁNO v březnu 2016.
Část 08 Zakládání JZD /1 Velké společenské změny, spojené často s křivdami vůči jednotlivcům a nesmírnými škodami národohospodářskými, na nichž se, ostatně jako všude, ochotně podíleli místní horlivci, zažila i naše obec. Kdeže zůstalo zbožné přání kronikáře z roku 1949, že při budování socialismu přestane být člověk člověku vlkem?! Podle sovětského vzoru a na základě zákona o JZD, který schválilo Národní shromáždění 23. února 1949, začala se zakládat jednotná zemědělská družstva – JZD. Ždírečtí hospodáři se už dříve zabývali myšlenkou založení hospodářského družstva, které by mohlo, při spojení prostředků a sil několika zemědělců a při společném využívání nákladnější mechanizace, usnadnit a zefektivnit hospodaření. Vodní a meliorační družstvo zde existovalo už od války a tři větší zemědělci (Benc, Daniel a Fidler) společně zakoupili lehký Melicharův samovazač, který utáhli tři koně. Komunisti po únoru 1948 měli však o družstevním hospodaření zcela jiné představy: kolchozy, třídní boj, rozkulačování. Můžeme říct, že se jim to beze zbytku podařilo. /2, 3 První počátky socializace ždíreckého zemědělství zaznamenává zdejší kronika v roce 1950: V rámci socialisace vesnice bylo v zimě vyvinuto úsilí založiti ve zdejší obci Jednotné zemědělské družstvo – JZD. Byl ustaven přípravný výbor s několika menšími zemědělci i bezzemky, který ke konci roku 1950 měl již 27 přihlášek. Zdejší střední zemědělci odmítali zapojiti se do JZD a hospodařili dále individuálně ... V létě a na podzim byla použita forma skupinového obdělávání polí, oralo se společně několika páry koní ... V cihelně Rudolfa Pujmana v Novém Ransku zřízena byla státní traktorová stanice, jako pobočný závod STS v Malči. Následujícího roku 1951 tlak na založení JZD opět zesílil: Nutnost uvedení JZD v život se stále naléhavěji projevovala. Opuštěné hospodářství Šupitových bylo těžkým problémem. Nakonec však byla věc vyřešena, příslušné dodávky byly rozvrženy na jednotlivé rolníky [!] a k utvoření JZD nedošlo opět ... Stálé pokusy o utvoření JZD nepřinášely výsledku. Mnoho schůzí se konalo, zástupci okresu a kraje přicházeli přesvědčovati o výhodách nového způsobu hospodaření. V dubnu konána exkurse zdejších zemědělců do Sloupna, kde JZD dobře prosperuje. V červenci byly ustaveny žňové hlídky k uchránění úrody před požáry. Dva muži před a dva po půlnoci procházeli vesnicí, střežíce výsledky práce občanů. /4 1
- Čti: násilná kolektivizace podle ruského vzoru a uloupení majetku zděděného po předcích. - Nešlo o „rozkulačování", ale o násilné zahánění do kolchozů. Rolníky zastrašit, sebrat jim půdu, kterou dostali od revoluce a pak je zase na tu půdu vrátit – ale už jako nevolníky. Byla to druhá občanská válka – nyní proti rolníkům. Byl to velký přelom – zlomila se páteř Ruska ... Solženicyn: Souostroví GULAG. 3 - Provádíme návštěvu dánských zemědělců po Hané a jsme svědky jejich nelíčeného obdivu pro vyspělost našeho zemědělství. Dr. Jiří Hejda: Žil jsem zbytečně? 1922. - Naše zemědělství je sto let za vopicema. Václav Havel po návštěvě Dánska, 1990. 4 - Do tzv. žňových hlídek povinně nastupovali všichni muži. Hlídky byly dvou- později tříčlenné. Sestávaly z požárníka, jednoho „spolehlivého" občana (člena KSČ) a třetím do počtu mohl být pod dozorem i občan nespolehlivý. Hlídka měla „hlavní stan" v hasičárně, kde jeden její člen stále „hlídal“ a druzí dva chodili po obci a dozírali, aby nějaký třídní sabotér nezapálil úrodu či družstevní stoh. Těmito i tisíci jinými neméně primitivními způsoby se tehdy vyvolávala psychóza strachu a vzájemného podezírání a rozdmychávala nevraživost mezi lidmi a hysterie proti Západu. Vycházelo se přitom ze Stalinovy teze o zostřování třídního boje v období budování socialismu, která, ochotně naplňována jeho poslušnými vazaly, způsobila tolik lidského utrpení a tolik nedozírných hospodářských, kulturních i morálních škod. 2
Žně se pro nepříznivé počasí opozdily, takže vázlo plnění dodávek oproti stanoveným termínům. Ježto nedošlo ke zřízení JZD, bylo okresem nařízeno odebrání a vyvlastnění velké mlátičky a řezačky zdejšímu zemědělci Bencovi. [Zvýrazněno při přepisu.] Bylo intervenováno, aby tyto stroje byly ponechány, neboť na nich prováděli výmlat malí zemědělci, přesto však k odebrání strojů došlo. Vykoupené obilí bylo uskladňováno v sálech zdejších hostinců. – K této části kronikářského zápisu dlužno podotknout, že není zcela přesný. K odebrání strojů nedošlo totiž jen u Benců, ale postupně i u některých ostatních rolníků, o kterých se předpokládalo, že jejich vliv brání založení JZD. Byly zabaveny (tj. bez náhrady uloupeny!) mlátičky, elektrické motory, dokonce i řemeny k mlátičkám (!), jediný samovazač ve vsi i jiné stroje, a rolníkům byli násilím odstěhováni i lidé u nich zaměstnaní. /5 Dodávková povinnost ovšem snížena nebyla. Protože navíc nad sedláky jako Damoklův meč stále visela hrozba uvěznění a vystěhování z rodné usedlosti s celou rodinou, nezbývalo než přihlášku do JZD „dobrovolně" podepsat. K přelomu došlo v roce 1952, který ... byl pro Ždírec nad jiné významný tím, že na podzim konečně došlo k založení JZD. A to ne JZD, které by jen tak vegetovalo, proto, že si to vláda přeje, nýbrž JZD naplněného vůlí a silou dokázati, že když se chce, i ve Ždírci dovedou v JZD hospodařiti dobře, ba lépe než družstva ostatní. Nešlo to ovšem tak snadno, jak snadno se to napíše: V březnu se konaly instrukční schůze zástupců ONV směřující k založení JZD. Ty neměly ve Ždírci úspěch a k založení JZD bylo stále tak daleko jako dříve ... Na jednu schůzi dostavil se referent Frič z Chotěboře dobře informovaný o všech záležitostech JZD, o výhodách, které ze společného hospodaření vyplynou. Před zemědělce byl též postaven problém obhospodařování celého hospodářství Šupitových a řady opuštěných polí. Zemědělci odcházeli z této schůze zvikláni ve vytrvalé vůli hospodařiti dále starým způsobem. Situace zrála. V létě, až do září, opět ustaveny žňové hlídky, tentokrát po třech lidech. Na nové schůzi dne 7. září došlo mezi zemědělci k rozhodnutí založiti JZD. Byly sháněny informace jak uskutečniti toto důležité rozhodnutí ... Ze řad MNV a KSČ byly ustaveny dvojice dobře informovaných občanů, které obcházely ty zemědělce, kteří neměli dosud důvěru k novému způsobu hospodaření ... Houževnatě vysvětlovali a přesvědčovali [...a vyhrožovali!]. Bylo tak získáno celkem 26 členů družstva, vesměs výkonných zemědělců. Jen několik zemědělců, kteří se nedali přesvědčiti, zůstalo ne zapojeno. Dne 26. září konala se první schůze JZD a zrovna bez dlouhého rozmýšlení k práci. Rozhodnuto provésti rozdělení pozemků na hony, provésti společné ustájení dobytka, stavbu kravína. Od 1. ledna zavésti třetí typ družstva. Předsedou byl zvolen František Dočekal, dosavadní předseda místního JSČZ [Jednotný svaz českých zemědělců], který se ujal svých úkolů s chutí a plnou silou. Nebylo pochopitelně všechno tak idylické, jak to v duchu té doby líčí kronikář. Ve Ždírci bylo JZD založeno k 1. lednu 1953, ovšem po předchozí politické kampani a násilném „přesvědčování" zemědělců vysokými dodávkami, nepovolováním domácích 5
- Ke kuriózní situaci došlo v případě Denise Alexejeviče Kovaleva, bývalého donského kozáka uprchlého před rudým vražděním na Donu, který byl od roku 1922 kočím v hospodářství u Fidlerů a žil zde už třicet let jako člen rodiny. Toho komunistická moc násilím přestěhovala na hospodářství státního statku v Dobkově. Tam mu ale nikdo neuvařil co on rád, nikdo mu nevypral ani nespravil prádlo, nikdo nepoklidil v přidělené cimřičce. Nebyl už vykořisťován sveřepým kulakem, ale jinak se o něj nestarali. Denis proto po krátkém čase přišel s prosíkem, aby ho pustili zpátky do Ždírce. Vyřešilo se to tak, že byl přijat za člena ždíreckého JZD a bydlel u Fidlerů jako dřív. Zanedlouho se ve Ždírci dokonce oženil.
zabíjaček i jiným šikanováním, jako byly policejní prohlídky, vyhrožování, zvyšování dodávek, zabavování strojů i lidí. Na ONV v Chotěboři povolovala zabíjačky Emilie Vašíčková ze Sobíňova (později skončila v blázinci), které se přezdívalo „Nezabiješ!", neboť kulakům zabíjačku většinou nepovolila. V každé vsi musel být také odhalen nejméně jeden třídní nepřítel – kulak /6 a náležitě, pro výstrahu ostatním a pro jejich přinucení ke vstupu do JZD, potrestán vystěhováním z rodné obce, žalářováním a zabavením veškerého majetku.
František Dočekal z čp. 56 – první předseda JZD Josef Mísař z čp. 37, bývalý předseda MNV, mně k tomu při jednom rozhovoru důvěrně sdělil: „Ve Ždírci bylo vybráno osm kulaků, například i živnostník František Mísař ze správkárny. Agitátor ze Sobíňova, jehož jméno už si nepamatuji, trval na jejich vystěhování. Ale Akční výbor, MNV a zvláště Minda Janáček se proti tomu postavili.“ (Za „kulaky" byli ještě označeni František Benc, František Fidler, Jan Daniel, František Novotný, Miloslav Láznička, Jan Wasserbauer, Richard Starý, Josef Dočekal. Újezdním tajemníkem byl tehdy Ledvinka z Rozsochatce. Informace ovšem nutno brát s určitou rezervou, protože „Pepouš" Mísařů byl tehdy jedním z místních vlivných komunistických funkcionářů a jeho matka, „stará Mísařka Krejčka“, horlivou propagátorkou JZD.) Takže ve Ždírci ke krajnosti vystěhování nedošlo. Právě tak jako za okupace vedli obec naštěstí lidé, kteří přece jenom neztratili veškerou soudnost. 6
- Kulak ... Jak jsme tohle slovo doma nesnášeli. Komunisti je převzali z ruštiny. V překladu mělo více významů – vesnický boháč, skrblík či pěst. Kulakem byl každý zemědělec s výměrou nad dvacet hektarů, ale v řepařské oblasti již s osmi a v obilnářské s deseti hektary. Mohl jím být ale i sedlák s menší výměrou pozemků, pokud provozoval živnost – obchod, řeznictví, pohostinství, mlýn – nebo se věnoval ovocnářství, vinařství či chmelařství a potřeboval námezdní pracovní sílu. Vlastně to byl každý samostatně hospodařící rolník, jenž nechtěl vstoupit do JZD. Jindřich Hašek: Zelený baron. Reflex č. 22/2008. - V období tzv. kolektivizace vesnice po roce 1949 likvidaci takřečených kulaků, nelidské vyhánění z jejich usedlostí, neprováděly pouze orgány státní moci. Ve špinavé práci jim pomáhaly také orgány místní správy. Národní výbory, prostě „sousedé“ ... Petr Hora-Hořejš: Toulky českou minulostí. Kulak ve své zlobě notoricky popíjí, zatímco se družstvo hospodářsky rozvíjí. Už nechceme pány, nechcem ani kulaci, rozoráme meze, zpíváme si při práci. Pepa Fousek: Kulakovic Anička (úryvek)
Hospodaření JZD V roce 1953 vypukla červenka, obávaná nakažlivá nemoc vepřového bravu, na kterou ve Ždírci uhynula téměř všechna prasata. O JZD ždírecká kronika zaznamenala: Pokračovalo se ve vyměřování honů, v konsolidaci zemědělské půdy, při čemž byly rozorávány meze. Bylo rozhodnuto postaviti kravín na poli za potokem od Dočekalových ... Se stavbou kravína začalo se začátkem listopadu. Byla upravena cesta ke staveništi, můstek přes potok a začalo svážení materiálu. Ke konci roku byly svezeny cihly, vykopána vápenka a nahašeno vápno ... Zavedením 3. typu JZD k 1. lednu 1953 bylo dne 31. prosince 1952 provedeno společné ustájení hovězího dobytka v několika stájích. Družstevníkům – zemědělcům bylo ponecháno 0,5 ha půdy a jedna dojnice co záhumenek ... Ve snaze pomoci v těžkých začátcích družstvu, usnesli se členové i někteří nečlenové, že práce vykonané do 31.12.1952 již pro družstvo, vykonají zdarma, nebudou je počítati. Na stavbu kravína povolen úvěr 1 milión Kčs. Se splácením dluhu bude započato teprve za 3 roky po dokončení stavby. Dále družstvu povolen úvěr k nákupu osiva a sádí a k nákupu hnojiv. O finanční stránku má tedy družstvo ve svých začátcích dobře postaráno. Hůře to jde již s opatřením železa (travers) na stavbu kravína. Až do konce roku nepodařilo se toto vyřešiti. Vlastní stavba kravína byla zahájena 28. března 1953 a brigády konaly se pak s větší či menší intensitou až do konce roku.
Brigády na stavbě kravína (1953) Rok 1953 začínal pro družstvo nadějně: V Praze konal se v únoru sjezd zástupců JZD /7, kterého se zúčastnil též předseda zdejšího JZD František Dočekal. Byly tam projednány návrhy na nové stanovy pro JZD. Z prvních vzorových stanov JZD je zajímavé číst i po letech: Pracující rolníci se dobrovolně sdružují ... aby dosáhli vítězství nad kulaky a všemi vykořisťovateli ... všechny meze se rozorají a vytvoří se velké scelené lány ... [Zde dovolte malé odbočení. V odborném (!) časopisu Myslivost z roku 1950 bylo napsáno: „Rozorané meze – více prostoru, více klidu pro drobnou zvěř“.] ... Členská schůze může kulaku, který byl výjimečně přijat za člena, stanovit vyšší povinný vklad do nedělitelného fondu ... nejvyšší přípustná výměra záhumenku činí 0,5 ha ... představenstvo a členové jsou povinni ... získávat ženy ... získávat mládež ... Ve výjimečných jednotlivých případech smí se 7
- Pozvali nás všecky zemědělské předsedy do Prahy na sjezd zemědělců. A teď tam přišel trpaslík z Ruska a začal nám vykládat, jak rozdojil kozla, že mu nadojil 3,5 litru mléka. My jsme se po sobě jenom podívali... Alois Denemarek, Dolní Vilémovice u Třebíče. Reflex č. 20/2007.
stát členem družstva se souhlasem ONV kulak, u něhož jsou předpoklady, že bude v družstvu řádně a poctivě pracovat. Po dobu pěti let nesmí v družstvu zastávat žádné funkce ... Všechny zemědělské práce se provádějí úkolově. – Nakonec perlička: Tyto stanovy ukazují družstevníkům správnou cestu jak vést a spravovat společné družstevní hospodářství tak, aby se družstvo stalo socialistickým a jeho členové zámožnými. – Bylo by to všechno k smíchu, kdyby to nebylo k pláči. V roce 1953 ... výstavba kravína pokračovala zvolněným tempem. Brzdily ji technické potíže, nedostatek kvalifikovaných pracovníků i nedostatek brigádníků. Přesto byl kravín ke konci října již pod střechou, i když prozatím pokrytou pouze prkny. Z JZD byli na vlastní žádost propuštěni rolníci Benc František, Mísař Bohumil a Dočekal Josef ... Plánovaná pracovní jednotka v JZD 10,50, docíleno 14,90. Stav hospodářských zvířat v obci: hovězí 198 kusů, z toho JZD 92. Vepři 144, JZD 70. V červnu dalšího roku 1954 dohotovena polovice kravína, na druhé polovici dokončena střecha ... Ke konci roku osazení [!] kravína kravami. Svedeno 50 krav. Jistě nechtěly věřit skutečnosti a pokládaly zpočátku pobyt v kravíně za nádhernou rekreaci. [O tom lze s úspěchem pochybovat. V soukromém chlévě se kráva dožívala dvanácti i čtrnácti let, v družstevním maximálně tří až pěti. Pak musela být zubožená odvezena na jatky.] I přes nepřízeň počasí vykázalo hospodaření JZD radostný výsledek. Na jednotku proti plánu Kčs 17,- docíleno Kčs 20,-. [Radostný výsledek? Jednotka většinou představovala družstevníkův celodenní plat!] V roce 1955 postavena velké kolna na nářadí a stroje naproti kravínu. [Opět na nejlepším poli, tentokrát Fidlerově, u stavení a na pietním místě vraždy studenta Josefa Froše. Kravín byl postaven na nejlepším Šupitově poli přímo za chalupou.] Hospodářské výsledky družstva i přes nepříznivý rok více než dobré. Pracovní jednotka 20,- Kčs. Výplata „vyrovnávky" byla veselá a byla slavností celé vesnice. [Hlavně pak ale slavností přizvaných funkcionářských vyžírků.] Během zimy došlo k založení JZD také na Starém Ransku, ve Vojnově Městci a v Křížové ... Soukromě hospodařící rolník v socialistickém státě musí býti nutně považován za kapitalistický prvek, kterému stát podporu poskytovati nebude. [Jaký to nebetyčný rozdíl oproti chování německých okupantů, kteří naopak rolníky, jako živitele národa, podporovali! Viz vpředu.] ... Nemůžeme se divit, že stát zakládání JZD podporuje. Každým založeným JZD ubývá fůra starostí MNV, ONV a tím i státu. [Tyto starosti by ovšem jinak nebyly, kdyby se JZD nezakládala vůbec, nebo aspoň nezakládala násilím.] Hospodaření JZD vyneslo v roce 1956 Kčs 23,- na jednotku. Je to doklad, že lze kolektivně s úspěchem hospodařit i v nadmořské výšce 550 metrů, v poměrech chudých. Dosavadní předseda František Dočekal ... předal úřad předsedovi Kozlovi a věnoval se výkonné práci. Kronikář při popisování úspěchů ždíreckého JZD taktně zamlčel, že v roce 1956 došlo zde k důležité události, a to k odhalení zakukleného třídního nepřítele, bývalého živnostníka, pak kulaka, nyní účetního JZD, šedesátiletého Františka Fidlera z čp. 61. Ten se po založení JZD nějaký čas domníval, že vše půjde řešit rozumně a družstvo může při dobrém vedení prosperovat i za ztížených podmínek. Protože jako absolvent obchodní školy a bývalý obchodník i úspěšný zemědělec měl odborné předpoklady, a pro svoje zdravotní problémy nemohl těžce fyzicky pracovat, byl zvolen družstevním
účetním. Věnoval práci všechen čas i zkušenosti a ždírecké družstvo patřilo v té době k nejlepším. Zavedl například systém podvojného účetnictví, při kterém byl dokonalý přehled o hospodaření. Postupně se však do řízení stále více zaplétala politika, rozhodovali převážně radikální proletáři a bezzemci a zkušený hospodář, nyní dokonce účetní odpovědný za finanční stav družstva, nemohl k některým jevům mlčet a občas si řekl svoje. To bylo ostatně jeho povinností. U typového kravína například nebyl vyprojektován průjezd a traktoristé by do něj museli couvat. Účetní prosazoval, aby se udělala vrata také na druhé straně. „Vy pořád něco máte, pořád se vám něco nelíbí!“, usadil ho stranický vůdce Čepl. Kravín zůstal bez průjezdu až do osmdesátých let, kdy se při přestavbě musel zprůjezdnit. Jako svědomitý účetní považoval za svou povinnost nepřipouštět rozkrádání. Většina majetku v družstvu pocházela od větších hospodářů, a takzvaní kovozemědělci nebo bezzemci, kteří ovšem pro svůj proletářský původ měli rozhodující slovo, se jenom vezli a občas i „přikrádali“ kde se jen dalo. Jeden rok se v družstvu například zabilo dvanáct prasat a vyúčtování žádné. Kradl se stavební materiál určený na stavbu kravína – vůz projel ke stavbě a bez vyložení pokračoval na některé soukromé staveniště. Došlo také k tomu, že odhalil rozkrádání tehdejšího okresního zootechnika Karla Starého a trval na tom, aby se z případu vyvodily důsledky. To už si ovšem dovolil příliš a bdělá vládnoucí Strana musela zasáhnout a svého člena se proti nepřejícímu kulakovi zastat. Jedno ke druhému a došlo k tomu, co nutně přijít muselo a co už se dlouho připravovalo: k likvidaci třídního nepřítele, který se zákeřně vetřel do JZD, aby tam škodil. Zakládající člen JZD, zkušený hospodář František Fidler, který dal do družstva veškerý svůj majetek a inventář, a to i takový, který si ostatní ponechali, a poctivě se staral, aby družstvo prosperovalo, byl nyní na plenární členské schůzi zdrcující většinou hlasů přítomných členů z družstva vyloučen. – „Paní Matoušková,“ ptal se po vylučující schůzi staré ševcové, „proč jste proti mně hlasovala, vždyť víte, že jsem vám vždycky pomáhal?“ – „Inu, to víte,“ odvětila ta nebohá žena, „když zdvíhli ruku všichní, co sem měla dělat?“ – Taková to byla doba. A takoví to byli lidé. „Myšlenka je to dobrá,“ říkával František Fidler o družstvech a o socialismu, „jenom kdyby se toho nechytili ševci a holiči.“ V roce 1957 – pokračuje kronikář – vznikla další JZD v Benátkách, Rovném, Havlíčkově Borové a Oudoleni. JZD ve Starém Ransku stavělo nový kravín. Koncem léta dosáhla socialisticky obhospodařovaná půda 51 % ... V rámci mechanisace práce v zemědělství a odstranění nejtěžších fysických prací bylo u nás v posledních několika letech vyrobeno tolik nových zemědělských strojů, ještě více než od počátku zemědělství až dosud. [?] Primitivní nástroje jako kosy, cepy, motyky, hrábě, pohrabáče jdou hromadně do výslužby [Tyto „primitivní nástroje" se i v socialismu ještě uplatní. – Viz dále.] Velké procento koní jako tažné síly bylo vyřazeno [pozabíjeno na jatkách] a nahraženo traktory. I drobní zemědělci nezapojení dosud v JZD žádají stále více pomoc u traktorových stanic. [Zvýšili jim totiž dodávky a nemohou jako dříve čekat vzájemnou výpomoc od větších zemědělců] ... Na podzim přijato několik dalších členů JZD – drobných zemědělců ... Letos bylo založeno trpasličí družstvo i na Kohoutově, jako poslední na okrese. Hospodaří na 80 ha, má 22 krav. Na Kohoutově zůstal jeden soukromý zemědělec. V létě roku 1958 nalezena v katastru mandelinka bramborová [„americký brouk"] ... Zdejší JZD, hospodařící zatím na 60 % půdy, vykazuje dobré výsledky. Jsou
zde předpoklady pro družstvo celoobecní. Po přesvědčovacích návštěvách mezi zemědělci rozhodli se v září zbývající soukromě hospodařící rolníci pro vstup do JZD. Tak vzniklo družstvo celoobecní ... V prvním čísle Ždíreckého zpravodaje z dubna 1958 je otištěna výzva představenstva JZD k rozšíření družstva na „většinové“ (když to současné hospodařilo ještě na 45 % zemědělské půdy). Provolání k zemědělcům končí takto: Zemědělci, je třeba, abyste si uvědomili, že pokrok na úseku zemědělské výroby si razí cestu vpřed nejenom v naší zemi, ale v celém světě s tím rozdílem, že v kapitalistických zemích velkovýroba dociluje likvidací malých hospodářství a u nás sdružováním v jednotná zemědělská družstva, která jsou společným majetkem všech členů. Zemědělci, najděte cestu mezi členy JZD, nebuďte brzdou nových, lepších forem práce. Na naší cestě jsou ještě různé nedostatky, ale bude jich stále méně a méně. – Přesvědčování pokračuje i v červnovém čísle ŽZ: ... Již většina zemědělců v okrese pochopila správnost nastoupené cesty a stojí v čele pokroku a snahy vyrovnat úroveň naší zemědělské výroby se světovým průměrem ovšem jiným způsobem než kapitalistickým pohlcováním dohnat a předehnat je cílem naší snahy, všechny kapitalistické státy. [Doslovný přepis.] Letos hnijí brambory. Koncem srpna pojednou na mnohých parcelách zhnědla a pohynula bramborová nať a hlízy byly napadeny hnilobou. [Počátek invazí plísně bramborové.] Naproti tomu byla letos rekordní nadúroda ovoce, až se stromy lámaly. Jablka a hrušky měnily se za stejné váhové množství brambor, později místy i jablka za polovic brambor ... Státní statek Čáslav prodával ke krmení dobytka padané hrušky po 0,40-0,80 Kčs. Na statku v Horním Studenci tak stoupla dojivost až o 4 litry... Bramborů bylo letos málo, byly zrušeny i příděly lihovarům ... Výsledky hospodaření: jednotka 18,50 Kčs, k tomu naturálie za 7,- Kčs. Výnosy u pšenice 19 q/ha, žito 24,4, ječmen 20,7, oves 18,4 q/ha. Brambory podprůměrný výnos. Dojivost 2 068 l na 1 dojnici, /8 snůška 131 ks na slepici, selata 9 ks na prasnici. Ke konci roku po delším jednání provedeno sloučení družstva ždíreckého s JZD ve Starém Ransku, které s ohledem na malou výměru zemědělské půdy není schopné samostatně hospodařit ... Investiční náklad na stavbu raneckého kravína bude z velké části hrazen z prostředků státu. V kravíně bude umístěn mladý dobytek. [Ranečtí nasekali dluhy a teď je musí vytrhnout stát a ždírecké družstvo.] Sloučené družstvo bude obhospodařovat celkem 400 ha zemědělské, z toho asi 170 ha orné půdy ... Stará lávka přes Doubravku bude v příštím roce nahrazena řádným mostem, čímž bude délka cesty do Starého Ranska i pro vozidla podstatně zkrácena. [To je přinejmenším nepřesné. Jezdilo se tudy odjakživa mělkým brodem, s krátkým omezením při povodních. O žádné zkrácení tedy nešlo. Teď se pracně a s velkou slávou postaví tzv. „most družby", který v roce 1981 podemele velká voda a následujícího roku při regulaci Doubravky bude muset být jako nevyhovující odstraněn a nahrazen novým.] Senoseč roku 1959 ukázala slabiny v pracovních reservách družstva. Vázlo ruční sekání [pan Bílek přece v zápisu z roku 1957 předpovídal, že „kosy a hrábě půjdou nyní do výslužby“?], vázl svoz sena. Nedostávalo se silných paží ochotných pomoci. Drobní zemědělci, zaměstnaní v továrnách, kteří vstoupili se svými políčky do JZD, byli voláni k pohovorům a přesvědčováni k pomoci [sic!]. Mechanisace, i když je již dost rozsáhlá, na všechny práce nestačí. Žně odbývaly se dosti těžko, počasí nepřálo, 8
- Dojivost pro srovnání: Dojnice holštýnského chovu v Polné, importovaná z Francie, dosáhla v roce 1994 českého rekordu, když za laktaci (305 dní) nadojila 16 106 kg mléka. (Zpráva z tisku.)
skončily jen za pomoci brigád při výmlatu. V neděli 30. srpna odbývaly se ve Ždírci celookresní dožínky ... Úroda brambor poněkud podprůměrná ... Jednotka 18,- Kčs.
Celookresní dožínky ve Ždírci Na výroční schůzi JZD, konané 16. února 1960, byl předsedou zvolen mladý rolník Jaroslav Benc [dříve kulak] ... V rámci územní reorganisace bylo ke ždíreckému JZD spolu s obcí přičleněno i družstvo Kohoutov s jednotkou sotva 10,- Kčs. Výhledově se počítá i s Benátky. Ke křížovskému JZD, kde je jednotka 7,- Kčs [!!] bylo přičleněno JZD Hluboká s jednotkou 14,- Kčs ... [Ze dvou kulhajících zdravého neuděláš.] Ve žních pršelo, obilí se mnohdy muselo sekat ručně. [Ještě že jsme nezlikvidovali „zastaralé“ kosy a hrábě!] Také seno se sklízelo pohnilé. Následovala neúroda brambor (příděly 50 kg na osobu) při nadúrodě ovoce ... Přesto byly výnosy i výsledky hospodaření dobré, nejlepší ze všech okolních družstev, s jednotkou 19,- + 6,- Kčs.
R
Ruční sekání polehlého obilí pod Bytexem („zastaralými kosami“) V roce 1961 v létě nadúroda sena. Jednotka v JZD byla na výroční schůzi v únoru následujícího roku stanovena na 20,- Kčs bez naturálií, které si družstevníci mohou odkoupit po odpracování určitého počtu pracovních jednotek. Hospodaření JZD v roce 1962 dobré, jednotka více než 20,- Kčs. V senoseči a o žních v roce 1963 bylo nepříznivé počasí. Brambor bylo více než jindy, byly ovšem opět napadeny plísní ... Výsledky byly lepší než loni. Mimo zavede-
nou pevnou odměnu 20,- Kčs na jednotku se ještě doplácelo 5,40 Kčs. Během roku byly ke ždíreckému JZD přičleněny Benátky. Skončil tam kritický nedostatek pracovníků a k podojení krav nebylo již třeba četnické asistence [!] ... Ke konci roku nastoupil nový předseda za dosavadního Jaroslava Bence, zaměstnanec horáckých tkalcoven Karel Starý [který jako člen KSČ měl ždírecké JZD ideologicky posílit]. /9 Na výroční schůzi JZD 28. února 1964 byla za minulý rok vyplácena jednotka 25,40 Kčs ... Celostátního sjezdu JZD v dubnu v Praze se jako delegát zúčastnil předseda Karel Starý ... Žně v roce 1964 trvaly až do poloviny září ... Za vzorné plnění daných úkolů byl zdejšímu JZD udělen čestný název „Družstvo 20. výročí Slovenského národního povstání". [Nesporná zásluha nového předsedy.] V roce 1965 se opět projevila nepřízeň počasí. Senoseč byla obtížná, mnoho sena shnilo. Vrchovatě byly zaplněny silážní jámy ... Také žně provázelo deštivé počasí. Letos prvně byly žně zcela mechanisovány. Pokračování.
9
- Karel Starý, jinak pro svou postavu a nabobské vystupování řečený „Karel Veliký", pocházel ze Sobíňova, kde ho vlastní otec pro podvody vyhnal z domu. Ve Ždírci přespával na pilinách na place, potom se přiženil k Jaruši Fialové do čp. 35. Za války se hlásil ke své německé babičce Wohlmutové, a kdyby mu to Rakušák Homolka nerozmluvil, uvažoval o tom, že se dá k Němcům. (Z Protokolu ze schůze MNV Ždírec konané dne 1. října 1945, přítomno 15 členů: Bod 3. Návrh na odebrání osvědčení K. Starému. Usneseno: Odebrati jednomyslně. – Osvědčení o národní a státní spolehlivosti se vydávalo po válce občanům jako potvrzení o jejich čestném chování v období německé okupace, na základě ústavního dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb.) Po válce po vzoru svých sobíňovských partyzánských bratří rychle seznal nový vítr a přesedlal na komunistickou víru. Do roku 1948 pracoval jako tkalcovský dělník. Ve zchátralém domku čp. 35, poškozeném bombardováním, bydlel s rodinou a starou paní Fialovou až do roku 1952, kdy si postavil rodinný domek v ulici 5. května. Po komunistickém puči v únoru 1948 vykonával mj. funkci újezdního stranického tajemníka a v období násilné kolektivizace „přesvědčoval“ rolníky ke vstupu do JZD. Později byl plnomocníkem výkupu a okresním zootechnikem. Nic ze socialistického majetku mu přitom nebylo cizí. Ve funkci předsedy JZD Křížová proslul vysokými hektarovými výnosy, které družstvo docilovalo tím, že se falšovala výměra honů. O mrtvých jen dobré? – To je tak dobré pro dobré. Jinak ale platí: O mrtvých jen pravdu!
