AKTUALIZACE URBANISTICKÉ STUDIE PUSTEVNY - RADHOŠŤ

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

AKTUALIZACE URBANISTICKÉ STUDIE PUSTEVNY - RADHOŠŤ „Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“ podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech

___________________________________________________________________________ ZADAVATEL: KRAJSKÝ ÚŘAD ZLÍNSKÉHO KRAJE ZPRACOVAL: EKOTOXA S.R.O. AUTORSKÝ KOLEKTIV: Dr. Ing. Milan Sáňka (Vyhodnocení vlivů na ŽP) Ing. Ivo Machar (Hodnocení Natura) Ing. Jiří Hon Mgr. Zdeněk Frélich Pavla Hermanová Bc. Tomáš Muhr Ing. Eva Brhelová Ing. Eva Birgusová ______________________________________________________________________ Červenec 2007 © EKOTOXA s.r.o Kosmákova 28,615 00 Brno - Židenice tel. 553 696 141, fax 553 628 512, e-mail: [email protected]

EKOTOXA s.r.o

Aktualizace urb. studie Pustevny – Radhošť – Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

OBSAH CELÉHO VYHODNOCENÍ A1

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

A2

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SOCIODEMOGRAFICKÝ A EKONOMICKÝ PILÍŘ

B

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SOUSTAVU NATURA 2000

C

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

D

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY SWOT ANALÝZY V ÚZEMÍ

E

VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

F

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ

2

EKOTOXA s.r.o


OBSAH A1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SEZNAM TABULEK: .............................................................................................................8 1

ÚVOD .............................................................................................................11

2

ZÁKLADNÍ INFORMACE O CÍLECH OBSAŽENÝCH V URBANISTICKÉ STUDII.........................................................................12

3

SOUČASNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTI ...................14

3.1 3.1.1 3.1.1.1 3.1.1.2 3.1.1.3 3.1.1.4 3.1.1.5 3.1.2 3.1.2.1 3.1.2.2 3.1.3 3.2 3.2.1 3.2.1.1 3.2.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.7.1 3.7.2 3.8 3.9

OCHRANA PŘÍRODY....................................................................................14 Maloplošná zvláště chráněná území .................................................................15 NPR Radhošť...................................................................................................15 PP Kladnatá – Grapy........................................................................................20 PP Kudlačena...................................................................................................22 NPR Kněhyně - Čertův mlýn............................................................................22 PP Pod Juráškou...............................................................................................22 Území Natura 2000 ..........................................................................................24 Evropsky významná lokalita Beskydy ..............................................................24 Ptačí oblast Beskydy ........................................................................................25 Územní systém ekologické stability...................................................................26 OCHRANA KRAJINY A KRAJINNÉHO RÁZU ............................................27 Historický vývoj krajiny Bečev do současnosti..................................................27 Krajina a turistický ruch...................................................................................30 Krajinný ráz Zlínského kraje - dokument ..........................................................30 GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE................................................................32 LESY...............................................................................................................33 VODY .............................................................................................................34 FLÓRA............................................................................................................34 FAUNA ...........................................................................................................35 Bezobratlí ........................................................................................................35 Obratlovci........................................................................................................36 KLIMATICKÉ POMĚRY................................................................................38 DOPRAVA......................................................................................................38

4

VZTAH DOKUMENTU K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ..................................................................................................39

4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.5.1 4.5.2 4.6

STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.............................................39 STÁTNÍ PROGRAM OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY.............................42 PROGRAM ROZVOJE CHRÁNĚNÝCH KRAJINNÝCH OBLASTÍ..............42 STRATEGIE BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI ČR........................................42 PLÁN PÉČE CHKO BESKYDY......................................................................44 Vybrané cíle ochrany a opatření v jednotlivých zónách CHKO ........................44 Rekreace, sport a turistika................................................................................44 SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH INFORMACÍ ..............................................47

5

SOULAD URBANISTICKÉ STUDIE S VYŠŠÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ ..........................................................................................48

5.1

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR..........................................................48

3

EKOTOXA s.r.o


5.2

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ZLÍNSKÉHO KRAJE...............................48

6

STANOVENÍ REFERENČNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽP ............................49

7

PŘEDPOKLÁDANÝ VLIV STUDIE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ............50

7.1 7.2 7.3 7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.3.4

VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH HODNOCENÝCH ZÁMĚRŮ .......................51 STANOVENÍ CÍLŮ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .............................................54 HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................54 Lanovky, vleky, sjezdovky a související zařízení................................................55 Ostatní rozvojové záměry .................................................................................61 Záměry parkovišť a dalších komunikací ...........................................................66 Cyklostezky, turistické trasy a běžkařské trasy..................................................70

8

POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH NAVRŽENÝCH VARIANT .................73

8.1

POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ.................................................................73

9

NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .........74

9.1

PŘEHLED HLAVNÍCH POTENCIÁLNĚ VÝZNAMNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ ............................................................................................................74 ZÁMĚRY VE VARIANTĚ B...........................................................................74 ZÁMĚRY S POTENCIÁLNĚ NEGATIVNÍM VLIVEM NA NKP PUSTEVNY ........................................................................................................................75 LANOVKY, SJEZDOVKY, VLEKY A SOUVISEJÍCÍ ZAŘÍZENÍ .................75 OSTATNÍ ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY................................................................79 Záměry bez předpokládaného negativního vlivu na ŽP.....................................79 Záměry s potenciálním mírně negativním vlivem ..............................................79 ZÁMĚRY PARKOVIŠŤ A KOMUNIKACÍ ....................................................80 ZÁMĚRY TURISTICKÝCH, CYKLISTICKÝCH A BĚŽKAŘSKÝCH TRAS82 Turistické trasy ................................................................................................82 Trasy pro běžecké lyžování...............................................................................82 Cykloturistické trasy ........................................................................................82

9.2 9.3 9.4 9.5 9.5.1 9.5.2 9.6 9.7 9.7.1 9.7.2 9.7.3 10

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽP DO STUDIE ..........................................................................................................83

10.1

ZAJIŠTĚNÍ OCHRANY CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ, ÚSES, VZÁCNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ ................................................................83 OCHRANA OVZDUŠÍ....................................................................................84 OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU A ARCHITEKTONICKÝCH HODNOT..84 VODA .............................................................................................................84 HLUK..............................................................................................................84 OCHRANA PŮDNÍHO FONDU .....................................................................85 PODPORA EKOLOGICKY ŠETRNÝCH FOREM DOPRAVY ......................85 PODORA ŠETRNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ............................................85 UDRŽITELNÁ VÝSTAVBA ..........................................................................85 PŘÍNOS MÍSTNÍM OBYVATELŮM..............................................................85 LESY...............................................................................................................85 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ............................................................................86 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽP DO STUDIE - SOUHRN ........................................................................................86

10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9 10.10 10.11 10.12 10.13

4

EKOTOXA s.r.o


11

UKAZATELE VLIVU STUDIE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....................87

12

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ......................88

13

POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ..............................................................90

A2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SOCIOEKONOMICKÝ PILÍŘ 1

ÚVOD .............................................................................................................93

2

ZÁKLADNÍ INFORMACE O CÍLECH OBSAŽENÝCH V URBANISTICKÉ STUDII.........................................................................94

3

SOUČASNÝ STAV V OBLASTI ..................................................................95

4

VZTAH DOKUMENTU K CÍLŮM SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÉHO ROZVOJE.................................................................................................... 103

5

STANOVENÍ REFERENČNÍCH CÍLŮ SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉHO ROZVOJE A ROZOVJE CESTOVNÍHO RUCHU .................................. 104

6

PŘEDPOKLÁDANÝ VLIV STUDIE NA SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÝ ROZVOJ ...................................................................................................... 105

6.1 6.2 6.3

VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH HODNOCENÝCH ZÁMĚRŮ ..................... 105 STANOVENÍ CÍLŮ SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÉHO ROZVOJE .............. 105 HODNOCENÍ VLIVŮ NA SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝ ROZVOJ.............. 105

7

POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH NAVRŽENÝCH VARIANT ............... 109

8

POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH HODNOCENÍ...................................... 110

B

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SOUSTAVU NATURA 2000..................... 112

C

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH.......................................................... 133

D

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY SWOT ANALÝZY V ÚZEMÍ...................................................................................................... 137

1

DÍLČÍ SWOT ANALÝZY........................................................................... 137

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ............................................................... 137 VODNÍ REŽIM .................................................................................................. 137 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ..................................................................... 138 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ........................................................................ 139 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ............ 139 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA............................................................ 140 VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .......................................................... 141 BYDLENÍ A SOCIO-DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ................................................. 142

5

EKOTOXA s.r.o


1.9 1.10 1.11

CESTOVNÍ RUCH.............................................................................................. 144 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY .............................................................................. 145 SWOT ANALÝZA – SOUHRN ............................................................................ 147

2

VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB.................................. 149

3

VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK............................................ 151

4

VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ............... 153

5

VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ................... 155

E

VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU STUDIE K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ........................................................................ 158

F

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ..................................................................................................... 161

1.1 1.2 1.3 1.4

ZPŮSOB POSOUZENÍ STUDIE ................................................................... 161 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÉ ZÁVĚRY ..................................................................... 162 STŘETY ZJIŠTĚNÉ NA ZÁKLADĚ OBDRŽENÝCH STANOVISEK......... 167 SHRNUTÍ...................................................................................................... 168

PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1 FOTODOKUMENTACE VYBRANÝCH ZÁMĚRŮ ................................ 170 PŘÍLOHAČ. 2 MAPOVÝ PŘEHLED HLAVNÍCH NAVRŽENÝCH ZÁMĚRŮ ............... 173 PŘÍLOHA Č. 3 STANOVISKA DOTČENÝCH SUBJEKTŮ ............................................. 177

6

EKOTOXA s.r.o


SEZNAM ZKRATEK: ČOV DP CHKO CHLÚ CHOPAV CHÚ KČT MZCHÚ MÚ/MěÚ NKP NOx NPR NPÚ NRBC NRBK OP PP PR RBC RBK RK SCHKO SOB SO2 SPŽP TZL ÚP ÚPD ÚPN VÚC Beskydy ÚPP ÚPSÚ ÚSES ÚSOP VVN ZPF ZCHÚ ŽP

Čistírna odpadních vod Dobývací prostor Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chráněné území Klub českých turistů Maloplošná zvláště chráněná území Městský úřad Národní kulturní památka Oxidy dusíku Národní přírodní rezervace Národní památkový ústav Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Přírodní památka Přírodní rezervace Regionální biocentrum Regionální biokoridor Regionální koridor Správa chráněné krajinné oblasti Specifická oblast Oxid siřičitý Státní politikou životního prostředí Tuhé znečišťující látky Územní plány Územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Beskydy Územně plánovací podklady Územní plán sídelního útvaru Územní systém ekologické stability krajiny Ústřední seznam ochrany přírody Velmi vysoké napětí Zemědělský a půdní fond Zvláště chráněné území Životní prostředí

7

EKOTOXA s.r.o


SEZNAM TABULEK: Část A1 TAB. Č. 1 TAB. Č. 2 TAB. Č. 3 TAB. Č. 4 TAB. Č. 5 TAB. Č. 6 TAB. Č. 7 TAB. Č. 8 TAB. Č. 9 TAB. Č. 10 TAB. Č. 11 TAB. Č. 12 TAB. Č. 13 TAB. Č. 14 TAB. Č. 15 TAB. Č. 16 TAB. Č. 17 TAB. Č. 18 TAB. Č. 19

A. PŘÍRODNÍ SPOLEČENSTVA ...................................................................................... 20 B. OBJEKT NEŽIVÉ PŘÍRODY ....................................................................................... 20 PRVKY ÚSES V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ................................................................................ 26 CELKOVÝ STAV KRAJINY A OBECNÁ DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ VÝVOJ .......................... 31 CITLIVOST KRAJINNÉHO RÁZU NA RUŠIVÉ VLIVY A PÉČE O KRAJINNÝ RÁZ PRO OBLAST ROŽNOVSKA (ARVITA, 2005)...................................................................................... 32 CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ, LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN A DOBÝVACÍ PROSTORY .................................................................................................................. 33 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY CHLADNÉ KLIMATICKÉ OBLASTI (QUITT, 1971) ........... 38 MOŽNOSTI STAVEBNÍCH AKTIVIT V JEDNOTLIVÝCH ZÓNÁCH CHKO BESKYDY (PP CHKO BESKYDY 1998).............................................................................................. 45 PŘEHLED REFERENČNÍCH CÍLŮ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .............................. 49 PŘEHLED NAVRŽENÝCH ZÁMĚRŮ................................................................................ 51 HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ LANOVEK, SJEZDOVEK A VLEKŮ VE VZTAHU K REFERENČNÍM CÍLŮM .............................................................................................. 55 HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ OSTATNÍCH ZÁMĚRŮ VE VZTAHU K REFERENČNÍM CÍLŮM ........................................................................................................................ 61 HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ PARKOVIŠŤ A KOMUNIKACÍ VE VZTAHU K REFERENČNÍM CÍLŮM .............................................................................................. 66 HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ TURISTICKÝCH, CYKLISTICKÝCH A LYŽAŘSKÝCH BĚŽECKÝCH TRAS VE VZTAHU K REFERENČNÍM CÍLŮM ............................................... 70 ZÁMĚRY POUZE VE VARIANTĚ B................................................................................. 73 POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ SJEZDOVEK, LANOVEK A VLEKŮ DLE VLIVU NA STANOVENÉ CÍLE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. ................................................................... 78 POROVNÁNÍ OSTATNÍCH ZÁMĚRŮ DLE VLIVU NA STANOVENÉ CÍLE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. ................................................................................................................ 80 POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ PARKOVIŠŤ A KOMUNIKACÍ DLE VLIVU NA STANOVENÉ CÍLE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. ................................................................... 82 NAVRŽENÉ INDIKÁTORY VLIVU STUDIE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.................................. 87

ČÁST A2 TAB. Č. 1 TAB. Č. 2

TAB. Č. 5 TAB. Č. 6 TAB. Č. 7

REFERENČNÍCH CÍLE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE – CESTOVNÍ RUCH............................. 104 HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ LANOVEK, SJEZDOVEK A VLEKŮ VE VZTAHU K REFERENČNÍM CÍLŮM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ............................................. 105 HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ OSTATNÍCH ZÁMĚRŮ VE VZTAHU K REFERENČNÍM CÍLŮM ...................................................................................................................... 107 HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ PARKOVIŠŤ A KOMUNIKACÍ VE VZTAHU K REFERENČNÍM CÍLŮM ............................................................................................ 108 HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ LANOVEK, SJEZDOVEK A VLEKŮ ....................... 110 HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ OSTATNÍCH ZÁMĚRŮ ........................................ 111 HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ PARKOVIŠŤ A KOMUNIKACÍ .............................. 111

ČÁST C TAB. Č. 1 TAB. Č. 2

VYBRANÉ SLEDOVANÉ JEVY DLE PŘÍLOHY Č. 1 K VYHLÁŠCE Č. 500/2006 SB. ........... 134 PŘEDPOKLÁDANÝ VLIV NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ DLE VYBRANÝCH JEVŮ ................. 135

TAB. Č. 3 TAB. Č. 4

Část F TAB. Č. 1 TAB. Č. 2 TAB. Č. 3

ZÁMĚRY, U KTERÝCH BYL IDENTIFIKOVÁN POTENCIÁLNĚ VÝZNAMNÝ NEGATIVNÍ VLIV ................................................................................................................................ 164 IDENTIFIKOVANÉ NEGATIVNÍ VLIVY ZÁMĚRŮ NA SOUSTAVU NATURA 2000.............. 166 TABULKA „STŘETŮ“ DLE OBDRŽENÝCH STANOVISEK................................................ 167

8

EKOTOXA s.r.o


A1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

9

EKOTOXA s.r.o


Autorizovaná osoba pro zpracování dokumentace: Dr. Ing. Milan Sáňka Mošnova 21 615 00 Brno osvědčení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů: čj. 12171/1972/OPVŽP/96

10

EKOTOXA s.r.o

1


ÚVOD

Urbanistická studie Pustevny – Radhošť byla v roce 1999 zpracována firmou AR Projekt, s.r.o. V roce 2005 bylo zpracováno Hodnocení důsledků koncepce a záměrů Urbanistické studie Pustevny – Radhošť na území a stav ochrany evropsky významné lokality a ptačí oblasti Beskydy podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen Hodnocení Natura 2000). Toto hodnocení bylo provedeno Ing. Ivo Macharem, Ph.D. Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť byla zpracována z potřeby vyhodnocení změn, které v území nastaly od doby zpracování úvodní studie a pro možnost zohlednění závěrů vyplývajících z výše uvedeného Hodnocení Natura 2000. Tento dokument by měl sloužit jako vypovídající územně plánovací podklad, který bude nástrojem pro usměrňování činností v území a zajištění udržitelného rozvoje oblasti – tj. souladu mezi zájmy ochrany přírody, hospodářského rozvoje a sociální stability. Bude podkladem pro zpracování změn územních plánů jednotlivých obcí, jejímiž územími se zabývá, a regulačních plánů doporučených lokalit. Nový stavební zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) v § 19 odst. 2 uvádí, že „Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“). Vyhodnocení vlivů této studie na udržitelný rozvoj území je zpracováno v souladu s tímto zákonem a vyhláškou č. 500/2006 o územně analytických podkladech. Obsah vyhodnocení je dán přílohou č. 5 k této vyhlášce. V rámci vyhodnocení udržitelného rozvoje proběhly kromě samotného zpracování posudku také následující činnosti: • • • • •

osobní návštěva lokalit pro navržené záměry (vyjma turistických, běžkařských a cyklistických tras) pořízení fotodokumentace osobní jednání s místními významnými dotčenými subjekty (vedení obcí, MÚ Rožnov, SCHKO Beskydy, vedení mysliveckých sdružení, místní podnikatelé apod.) získání písemného stanoviska výše zmíněných a dalších dotčených subjektů kvalitativní šetření mezi místními občany (provedeno nad rámec smlouvy)

11

EKOTOXA s.r.o

2


ZÁKLADNÍ INFORMACE O CÍLECH OBSAŽENÝCH V URBANISTICKÉ STUDII

Cílem původní urbanistické studie zpracované v roce 1999 bylo dle zadání „zhodnotit rekreační potenciál území a integrovat jej s přírodně historickými hodnotami za účelem dosažení optimálního rozvoje oblasti, kvalitativního posunu péče o krajinu a v neposlední řadě podpora podmínek hospodářského růstu lokality a dále získat vypovídající územně plánovací podklad, který bude využívat ÚPN VÚC Beskydy a schválenou ÚPD obcí a stane se nástrojem pro usměrňování činností v území a ochranu cenného přírodního prostředí v této oblasti". Dalším cílem bylo „vytvořit podmínky pro racionální využívání přírodních zdrojů a péči o přírodní a krajinné prostředí, udržet malovýrobní obhospodařování zemědělské půdy, zejména kosení a spásání luk a pastvin. Hlavním prostředkem k dosažení tohoto cíle bude regulovaný rozvoj cestovního ruchu se zaměřením na jeho měkké formy“. Předmětem Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť původně měla být aktualizace záměrů obsažených v Urbanistické studii Pustevny – Radhošť, zpracované v prosinci 1999 AR Projektem, s.r.o., Brno, s přihlédnutím k následně zpracovanému Hodnocení důsledků koncepce a záměrů Urbanistické studie Pustevny – Radhošť na území a stav ochrany evropsky významné lokality a ptačí oblasti Beskydy (dále jen Hodnocení Natura 2000) a ke změnám, které v řešeném území nastaly od doby zpracování původní studie. V průběhu prací na Aktualizaci urbanistické studie se však ukázalo, že některé záměry obsažené v původní studii již pozbyly platnost, naopak jiné, které byly v rámci Hodnocení Natura 2000 vyhodnoceny jako nevhodné, je požadováno znovu prověřit. Vzhledem k rozšíření řešeného území se také objevily záměry nové, které v původní studii ani v Hodnocení Natura 2000 nebyly obsaženy. V Aktualizaci urbanistické studie jsou proto zahrnuty jak dosud platné záměry z původní Urbanistické studie z roku 1999 (včetně závěrů označených v Hodnocení Natura 2000 jako nevhodné), tak záměry nové. Aktualizace urbanistické studie byla zpracována ve dvou variantách: • •

varianta A - má klást důraz na ochranu přírody a krajiny při omezeném rozvoji cestovního ruchu varianta B - obsahuje návrh intenzivnějšího rekreačního využití řešeného území.

Do varianty B byly ve studii zahrnuty veškeré návrhy rozvoje rekreačních, sportovních i dopravních zařízení a veškeré návrhy turistických, cykloturistických a lyžařských běžeckých tras v řešeném území. Varianta A zahrnovala pouze ty návrhy, které dle zpracovatele v předběžném vyjádření k rozpracovanému řešení označila Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Lesy ČR, s.p., Lesní správa Rožnov pod Radhoštěm jako záměry, které by z hlediska ochrany přírody a krajiny a ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa mohly být realizovatelné, resp. záměry, k jejichž vyhodnocení není dosud dostatek informací; záměry, u nichž dochází k závažným kolizím se zájmy ochrany přírody a jejichž realizace by vedla k omezení nebo znemožnění lesnického hospodaření v dotčených lokalitách, nebyly do varianty A zapracovány.

12

EKOTOXA s.r.o


V Aktualizaci urbanistické studie Pustevny – Radhošť byly řešeny tyto hlavní následující záměry: a) zpřístupnění vrcholu Radhoště výstavbou lanovky z Dolní Bečvy b) rozvoj lyžařských areálů Mečůvka, Rališka, Solisko, Kubiška, U Sachovy studánky Západ a Východ, výstavba lyžařských vleků u Chaty Mír, u Hotelu Skalíkova louka, u Chaty Martiňák, v údolí Bácov a na Horních Pasekách c) vybudování Golfové akademie Pasecká škola d) výstavba rozhleden na Majerově Kyčeře a na Vysoké e) rozvojové záměry v oblasti Pusteven f) rozvojové záměry v oblasti přehrady Horní Bečva g) vybudování nových vodních nádrží – ekologické koupací jezírko v Dolní Bečvě (variantně), obnova rybníka v Horní Bečvě h) návrh nových pěších turistických tras i) návrh nových cykloturistických tras j) návrh nových lyžařských běžeckých tras k) návrh nových úseků komunikací, příp. rekonstrukcí stávajících komunikací pro příjezd k navrhovaným zařízením l) návrh nových parkovišť m) návrh řešení problematiky vodního hospodářství n) návrh řešení problematiky energetiky a spojů. Bližší popis jednotlivých záměrů je uveden v další části studie (kap. č. 7).

13

EKOTOXA s.r.o

3 3.1


SOUČASNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTI OCHRANA PŘÍRODY

Celé území je součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Jejím posláním je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. Výkon ochrany přírody a krajiny na tomto území provádí Správa CHKO Beskydy. Její sídlo je právě v Rožnově pod Radhoštěm. CHKO Beskydy byla vyhlášena v roce 1973 na ploše o rozloze 1160 km2. Sídlo správy CHKO Beskydy: ulice Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Kontakt a informace: Tel.: 571 654 293 Fax: 571 657 407 Email: [email protected] www.beskydy.ochranaprirody.cz Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím. Význam chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 43 maloplošných zvláště chráněných území (rozloha MZCHÚ je 1637,01 ha), územním překrytím CHKO s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a v neposlední řadě i jejím nadregionálním rekreačním významem. Území CHKO Beskydy, je dle zákona č.114/92 Sb. rozčleněno na čtyři zóny podle současného stavu přírody a krajiny: 1. zóna představuje nejcennější, přírodě blízké území nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy. Lesnická činnost v 1. zóně zahrnuje jemné formy hospodaření, na nelesních pozemcích se provádí účelové obhospodařování luk a pastvin. 2. zóna představuje lesní porosty s výrazněji pozměněnou druhovou skladbou přírodě blízkých lesních společenstev a druhově bohaté travní porosty. 3. zóna reprezentuje monokulturní hospodářské lesy s mozaikou luk a pastvin, s rozptýlenou zástavbou a zelení. 4. zóna zahrnuje souvisleji zastavěná území s návazností na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu.

14

EKOTOXA s.r.o


3.1.1 Maloplošná zvláště chráněná území Kromě ochrany vyplývající z vyhlášené CHKO se v území nacházejí další maloplošná zvláště chráněná území. Je nutno uvést, že NPR Radhošť s územím pouze hraničí. Přesto je zde uvedena, neboť plánované činnosti v území Pusteven a Radhoště by na ni mohly mít přímý či nepřímý vliv. Území, která mohou být některými záměry dotčená více, jsou popsána podrobněji.

3.1.1.1 NPR Radhošť Území NPR Radhošť se nachází na okraji zájmového území, avšak patří mezi nejcennější lokality. V souvislosti se záměrem výstavby lanovky z Dolní Bečvy je mu proto v této části věnována vyšší pozornost. Následující informace pocházejí z Plánu péče pro NPR Radhošť (2004). Základní údaje: Území NPR Radhošť zaujímá velmi prudký podhřebenový severní svah nejznámější beskydské hory Radhosť (1129 m) až po rozsochu Mjaší v délce 2,8 km. Leží v nadmořské výšce 660-1120 m v Radhošťské hornatině mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Frenštátem pod Radhoštěm. Katastrální území Trojanovice, okres Nový Jičín, CHKO Beskydy. Okolo tohoto území je určeno ochranné pásmo podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny podle § 37 odst. 1 jako území do vzdálenosti 50 m od hranice zvláště chráněného území. Vyhlášeno: Vyhlášeno v r. 1955, přehlášeno na NPR v r. 1989. Celková výměra 144,93 ha. Motiv ochrany: Současné předměty ochrany jsou uvedeny v pořadí podle významu. •

• •

Fragmenty přírodních lesních porostů blízkých přirozené druhové skladbě a struktuře v 5. a 6. lesním vegetačním stupni a přírodní procesy dlouhodobě probíhající v tomto území minimálně ovlivněného hospodářskými zásahy. Jedná se o jednu z ploch navrženou prof. Zlatníkem jako ukázku přirozených lesů v Moravskoslezských Beskydech. Rozsáhlý komplex lesů s převahou přirozených lesních porostů na severních svazích Radhoště s pestrou mozaikou lesních stanovišť s proměnlivým charakterem v závislosti na střídání vegetačních stupňů. Výskyt vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin - v rámci dosavadních zoologických a botanických průzkumů byly v NPR zjištěny tyto druhy obratlovců a rostlin chráněných podle prováděcí vyhlášky č. 395/92 Sb. k zák. č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny a červeného regionálního seznamu v následujících kategoriích:

Chráněné druhy živočichů podle vyhlášky č. 395/92 Sb. v NPR Radhošť: kriticky ohrožené druhy: zmije obecná - Vipera berus, vlk - Canis lupus, medvěd hnědý Ursus arctos silně ohrožené druhy: čolek horský - Triturus alpestris, mlok skvrnitý - Salamandra salamandra, ještěrka živorodá - Lacerta vivipara, čáp černý - Ciconia nigra, jeřábek lesní - Tetrastes bonasia, holub doupňák - Columba oenas, strakapoud bělohřbetý Dendrocopos leucotos, krahujec obecný - Accipiter nisus, lejsek malý - Ficedula parva, sýc rousný - Aegolius funereus, kos horský - Turdus torquatus, myšivka horská - Sicista betulina, rys ostrovid - Lynx lynx

15

EKOTOXA s.r.o


ohrožené druhy: ropucha obecná - Bufo bufo, kuňka žlutobřichá - Bombina variegata, slepýš křehký - Anquis fragilis, užovka obojková - Natrix natrix, sluka lesní - Scolopax rusticola, jestřáb lesní - Accipiter gentilis, krkavec velký - Corvus corax, ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes, veverka obecná - Sciurus vulgaris Chráněné druhy rostlin podle vyhlášky č. 395/92 Sb. v NPR Radhošť: oměj tuhý moravský - Aconitum firmum subsp. moravicum, silně ohrožený druh lilie zlatohlávek - Lilium martagon, ohrožený druh hořec tolitovitý - Gentiana asclepiadea, ohrožený druh Druhy rostlin v NPR Radhošť chráněné podle Reg. červeného seznamu z r. 1998 kriticky ohrožené druhy (C I): mléčivec alpský - Cicerbita alpina, protěž norská Gnaphalium norvegicum, silně ohrožené druhy (C II): oměj tuhý moravský - Aconitum firmum subsp. moravicum, česnek hadí - Allium victoriale, kapradina Braunova - Polystichum braunii, krtičník žlaznatý - Scrophularia scopol, čípek objímavý - Streptopus amplexifolius ohrožené druhy (C III): pryskyřník platanolistý - Ranunculus platanifolius, sněženka podsněžník - Galanthus nivalis, orlíček obecný - Aquilegia vulgaris, oměj pestrý - Aconitum variegatums, lilie zlatohlávek - Lilium martagon, hlístník hnízdák - Neottia nidus – avis druhy zasluhující pozornost (C IV): pižmovka mošusová - Adoxa moschatellina, sasanka pryskyřníková - Anemone ranunculoides, šalvěj lepkavá - Salvietosum glutinosae var. typicum, árón východní - Arum alpinum subsp. bessarabicum, udatna lesní - Aruncus vulgaris, čarovní alpský - Circaea alpina, dymnivka dutá - Corydalis cava, dymnivka plná Corydalis solida, lýkovec vonný - Daphne mezereum, kyčelnice cibulkonosná - Dentaria bulbifera, kyčelnice devítilistá - Dentaria enneaphyllos, kyčelnice žlaznatá - Dentaria glandulosa, kamzičník rakouský - Doronicum austriacum, kapraď rezavá - Dryopteris pseudomas, hořec tolitovitý - Gentiana asclepiadea, zápalice žluťuchovitá - Isopyrum thalictroides, pérnatec horský - Lastrea limbosperma, měsíčnice vytrvalá - Lunaria rediviva, plavuň pučivá - Lycopodium annotinum, kokořík přeslenitý - Polygonatum verticillatum, čistec alpínský - Stachys alpina, žluťucha orlíčkolistá - Thalictrum aquilegiifolium, kýchavice Lobellova - Veratrum album subsp. lobelianum (Plán péče pro NPR Radhošť)

Přehled druhů rostlin a ptáků na hřebenu Radhoště Samotná NPR Radhošť se nachází převážně na jižní straně hřbetu a se sledovaným územím pouze hraničí. Jelikož některé záměry uvedené v Aktualizaci urbanistické studie Pustevny – Radhošť zasahují až na hřeben Radhoště, uvádíme zde podrobnější informace k druhům, jejichž výskyt byl v oblasti hřebene zaznamenán. Rostliny: •

Allium victorialis - V CHKO Beskydy velmi vzácný druh. V oblasti radhošťského hřebene vytváří malé izolované populace, jak na bezlesé části (k. ú. Dolní Bečva), tak v NPR Radhošť (k. ú. Trojanovice). V NPR roste v porostech smrčin i bučin. Populace

16

EKOTOXA s.r.o

• •


jsou velmi malé, patrně geneticky málo rozrůzněné. Většina rostlin nekvete. Vyžaduje aktivní ochranářský přístup. Hieracium aurantiacum - V hřebenové části NPR proniká z bezlesých částí do mezernatých smrčin. Potentilla aurea - Na samotném hřebenu, ve smilkových trávnících proniká do mezernatých smrčin. Desítky kusů. Tato mochna v posledních letech rychle ustupuje z bezlesé části radhošťského hřebene. (Plán péče pro NPR Radhošť, 2004)

Živočichové: •

•

•

•

•

•

Linduška luční (Anthus pratensis) - Hnízdí v počtu 2-4 páry na celém hřebenu od kaple až po Pustevny. Pravidelně bývá pozorován zpívající samec v okolí Hotelu Radegast na vrcholu Radhoště. Do rezervace zalétává jen okrajově při obhajobě teritoria nebo příležitostně za potravou. Puštík obecný (Strix aluco) - Jedná se v NPR o velmi hojný druh, jehož početnost by mohla dosahovat až 6 párů, což je vzhledem k nadmořské výšce a klimatickým podmínkám poměrně vysoká denzita. Jedna z příčin by mohla být dobrá potravní nabídka na lučních enklávách kolem hřebene. Puštík bělavý (Strix uralensis) - Objevují se neověřená pozorování od myslivců zejména z hřebenové části Radhoště. Chybí bližší údaje o pozorování. Je pravděpodobné, že se zde zatoulávají jednotliví nehnízdící ptáci nebo vyvedená mláďata. Nejbližší hnízdiště se nachází v PR Klíny, odkud mohou mladí jedinci zalétávat. Hnízdění do budoucna proto nelze vyloučit, přihlédneme-li ke skutečnosti, že dochází opravdu k šíření druhu. Sluka lesní (Scolopax rusticola) - Patří zřejmě v NPR mezi hnízdící druhy. Během devadesátých let i během průzkumu byli zastiženi přeletující samci nad teritorii podél celého hřebenu Radhoště až po polany pod sjezdovkou ve směru k Černé hoře. Početnost lze díky velkému akčnímu rádiu jen těžko odhadnout. Na základě pozorování přeletujících samců a jejich disperze můžeme počet párů odhadnout na 5-7. (Plán péče pro NPR Radhošť, SCHKO Beskydy 2004) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) - Jedná se o dlouhodobě hnízdící druh v NPR. Jeho výskyt je udáván více autory (Horečka 1931, Hudec a kol 1965, Ondryáš 1978). Podle tehdejších autorů dochází k poklesu početnosti. I když se v NPR nacházejí poměrně dobré biotopy, přesto zde jeřábek není nijak početný a odhadovaný počet párů by mohl kolísat v rozmezí 3-5. Nejvhodnější biotopy se nacházejí v hřebenové části, kde jsou smrkové porosty s lokálními porosty borůvek, což je pro jeřábka jeden z nevýznamnějších druhů keřů. Bohužel v porostech je také hustý porost kapradin, což snižuje reprezentativnost biotopu. Negativně působí také blízkost turistického ruchu na hřebeni a rušení lidmi vcházejícími do porostů za různým účelem a s nimi také psů. Jako negativní faktor působí zřejmě i hluk od samotných lidí a rovněž pořádání hromadných akcí na vrcholu Radhoště. Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) - V 1. polovině 20. století pravidelně hnízdící, v současné době jsou známa ojedinělá pozorování pouze z Kněhyně. V oblasti Radhoště výskyty nejsou známy. Na poklesu populace se podepsalo zejména lesnické hospodaření spojené s přeměnou druhové skladby lesních porostů, rapidní nárůst turistického ruchu v oblasti a vyšší početnost některých predátorů (liška, kuna, prase divoké). Vzhledem k vysokému turistickému ruchu v oblasti Radhoště a poměrně malé rozloze přirozených porostů je velmi nepravděpodobné opětovné zregenerování populace na Radhošti. Oblast NPR je možno považovat pouze za dočasné stanoviště potulujících se ptáků, kteří se zde mohou přechodně zdržovat. Turistický ruch, obzvláště pak mimo značené cesty, a rušení v zimním období patří mezi nejkritičtější faktory ohrožující populaci tetřeva. (Jůzová, Krupa 2006) 17

EKOTOXA s.r.o


Management: Plán péče pro NPR Radhošť vyjmenovává současné škodlivé vlivy a předpokládané ohrožení v budoucnosti: Současné škodlivé vlivy • Znečištění ovzduší z průmyslových zdrojů (SO2, těžké kovy, NOx, PAU...) – v současnosti má koncentrace imisí klesající tendenci, přesto dochází k dlouhodobému negativnímu působení na lesní ekosystém, zejména změnou půdního chemismu, acidifikaci lesních půd apod. • Vysoké stavy jelení zvěře – jsou hrozbou pro přirozené zmlazení a zdravotní stav lesních porostů. Jejich početnost by měla být udržována na odborně stanovených hodnotách. Ke snížení stavů této zvěře může být přítomnost velkých šelem v oblasti. • Intenzivní turistický ruch – turistická značka je vedena přes JV část rezervace na hřeben, kde se napojuje na jednu z nejfrekventovanějších hřebenových cest z Pusteven na vrchol Radhoště. Podél celé této trasy se v okrajích lesních porostů nachází velké množství odpadků. Nejhorší situace je na vrcholu Radhoště pod kaplí, kde dochází k největší koncentraci návštěvníků a jejich krátkodobému oddechu na louce, na niž navazují porosty rezervace. Velké množství lidí navštíví hřeben Radhoště každoročně při příležitosti cyrilo - metodějské pouti 5. července. • Využívání objektů – lovecká chata a rekreační chata, vzniklá z obslužné stanice vleku je sezónně využívána. Bezprostřední okolí budov je ovlivňováno hlukem, pevnými odpady a drobnými zásahy do porostů při získávání dřeva. Pro návštěvníky nebyl dosud stanoven přesný režim pro pobyt v obou objektech a bezprostředním okolí. • Ztížená přirozená obnova ve smrkových porostech podhřebenové části, kde vlivem biotických a abiotických činitelů dochází k prořeďování horního patra a expanzivnímu rozvoji papratky. Na velkých plochách chybí zastoupení ostatních dřevin z přirozených druhových skladeb, zejména buku. Možná ohrožení v budoucnu • Rychlé odtěžení porostů navazujících na ochranné pásmo může negativně ovlivnit stabilitu S a V porostních okrajů a způsobit změnu rostlinných společenstev. • Zajíždění těžké mechanizace na území rezervace na plochu, která je vedena jako bezlesí č. 229 nad ostrou zatáčkou na lesní odvozní cestě. • Realizace záměru na vybudování lanovky z D. Bečvy na hřeben spojující Pustevny s vrcholem Radhoště by zvýšila množství návštěvníků na tur. trase vedené těsně podél J hranice rezervace. Zatížení okrajového pásma porostů by vzrostlo nad únosnou mez1. Dlouhodobý cíl péče o ZCHÚ: • • • •

1

zachování a ochrana kontinuálních přirozených procesů s minimalizací vnějších negativních vlivů, posílení druhové, prostorové a věkové různorodosti, včetně genetické variability ekosystému, v původních porostech podpora zastoupení ustupujících dřevin ochranou přirozeného zmlazení, v nepůvodních porostech dosažení přeměny v druhově a prostorově diferencované lesy s využitím původního sadebního materiálu, Tzv. mez únosnosti prostředí je ovšem velmi obtížné stanovit!

18

EKOTOXA s.r.o

•

• •


umožnění existence širokého spektra rostlinných a živočišných populací vázaných na specifické přírodní prostředí v rezervaci i ochranném pásmu, tzn. zachovat doupné stromy, odumírající a rozpadající se dřevní hmotu všech dimenzí, mokřady, prameniště, síť drobných potůčků, usměrnit myslivost, zvyšovat zastoupení listnatých dřevin v navazujících okolních porostech apod., při hnízdění vzácných druhů ptactva prosazovat opatření, která by zajistila zachování klidu v tomto území a jeho okolí (např. omezení těžeb, vyloučení hromadných sportovních a turistických akcí), omezení negativního působení zvěře na lesní biocenózu.

(SCHKO Beskydy: Plán péče pro národní přírodní rezervaci RADHOŠŤ na období 2004 – 2013)

Doporučení pro plán péče o MZCHÚ (uvedené v rámci ornitologického inventarizačního průzkumu v NPR Radhošť z roku 2005) týkající se turistického ruchu: 1) Je potřeba usměrňovat turistický ruch a nebudovat zde nové stezky ani jiná zařízení pro turisty (lavičky, přístřešky atd.) v bezprostředním okolí ZCHÚ nebo na stezkách, které přes něj prochází. 2) Strážní službou zajistit klid v rezervaci před motorkáři, skialpinisty, borůvkáři a jinými návštěvníky. (Křenek, 2005)

Hřeben Radhoště byl v minulosti místem, kde byly paseny ovce. Spásané plochy zabíraly mnohem větší plochu než doposud, v současné době jsou na ústupu. To je způsobeno změnou zemědělského hospodaření. V posledních letech jsou na hřebeni ovce opět paseny v rámci managementu těchto biotopů. Je tím zabraňováno rozšiřování lesa a vytváří se prostor pro obnovu populací druhů rostlin, které se zde v minulosti vyskytovaly. Dalším problémem je rozšiřování turistické cesty vedené po hřebeni Radhoště, což způsobuje ztrátu vegetačního krytu a erozi půdy.

19

EKOTOXA s.r.o


3.1.1.2 PP Kladnatá – Grapy Údaje o této lokalitě jsou převzaty z Plánu péče o přírodní památku Kladnatá – Grapy (SCHKO Beskydy 2006). Základní údaje: Přírodní památku Kladnatá - Grapy tvoří podmáčené smrčiny s pestrou mozaikou různých stanovišť - balvanitými svahy se skalními výchozy, rašeliništi a prameništi. Nachází se v nadmořské výšce 765-880 m na jihozápadně exponovaných svazích pod vrcholy Kladnatá (918 m) a Grapy v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Horní Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Celková rozloha 62,82 ha. Ochranné pásmo je podle § 37 odst.1 zák. č. 114/92 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Vyhlášeno: Rok 1999. Motiv ochrany: Tab. č. 1 A. Přírodní společenstva název společenstva

podíl plochy v popis charakteru výskytu ZCHÚ (%) porosty rohozcových smrčin asociace Pouze fragmentálně na trvale zamokřených 3 Mastigobryo –Piceetum plochách v JZ části ZCHÚ. Několik maloplošných porostů v okolí porosty lužních lesů montánních poloh 2 asociace Alnetum incanae pramenišť a horských potůčků. mokřadní společenstvo Glyceria Maloplošný výskyt v místě terénní deprese 0,5 fluitans-Sphagnum sqarrosum v SV části ZCHÚ. mokřadní společenstvo asociace S drobnými odlišnostmi poměrně hojný Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii 1-2 výskyt, zejména v blízkém okolí drobných přítoků potoka v S a SV části. Malá plocha V JJZ části ZCHÚ. společenstvo podhorského oligotrofního rašeliniště asociace Carici echinatae1 Sphagnetum

Tab. č. 2 B. Objekt neživé přírody objekt monoklinální hřbet se skalními výchozy, s akumulacemi kamenných moří a blokovými akumulacemi.

geologické podloží popis charakteru výskytu Pískovce a slepence Jižní část hřebene vycházejícího istebňanského souvrství z vrcholu Grapa. slezského příkrovu.

erozní sníženina v prostoru pramenné oblasti s erozními a akumulačními procesy a agradačními procesy na rašeliništích.

Jílovce souvrství příkrovu.

istebňanského Pramenná část potoka Sergač v S a SZ slezského části PP.

Botanickým inventarizačním průzkumem (Tkačíková, 1999) bylo na lokalitě zjištěno 60 druhů mechorostů (z toho 20 druhů játrovek a 40 druhů mechů). Byla zde nalezena kriticky ohrožená játrovka stěkovec mnohodílný (Riccardia miltifida). Bylo zde zaznamenáno 75 druhů vyšších rostlin. Mimo druhy uvedené dále v tabulce patří k zajímavějším violka bahenní (Viola palustris), která se v Moravskoslezských Beskydech vyskytuje jen zřídka a v PP roste poměrně hojně na prameništích v S a SZ části. Z minulosti je uváděn také výskyt rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), která již v posledních letech nebyla zaznamenána, přesto jsou podmínky pro její výskyt na některých plochách příznivé (rašeliniště asociace Carici echinatae-Sphagnetum).

20

EKOTOXA s.r.o


Zajímavým taxonem dřeviny je bříza tmavá (Betula obscura), kterou z lokality uvádí již Vašut (2002). V rámci terénních prací plánu péče byl na balvanité suti na svahu hřbetu zaznamenán výskyt exempláře břízy, která vykazovala znaky taxonu břízy tmavé. Protože se však jednalo o poměrně mladého jedince, je pro potvrzení jejího výskytu nutná determinace dendrologem. Vzhledem k tomu, že v roce 2003 byly na cestě u rezervace nalezeny těžební zbytky tohoto vzácného druhu dřeviny, je výskyt na lokalitě pravděpodobný. Mykologický průzkum (Vašutová, 2001) zde zaznamenal přítomnost 100 druhů hub. Jedná se většinou o druhy vázané na smrkové lesy, druhovou diverzitu zvyšují podmáčené smrčiny a fragmenty olšin. Vzhledem ke své poloze v rámci Beskyd, je území součástí teritoria velkých šelem (kriticky ohrožených druhů – vlka a medvěda a silně ohroženého rysa). Zoologickým inventarizačním průzkumem (Bartošová, 1988) bylo zjištěno 54 druhů živočichů. Hojně se vyskytují běžné druhy ptáků a savců, vázané na tento typ biotopu. Větší druhová pestrost obojživelníků je způsobena přítomností mokřadních a vodních ploch v území. Aktuální stav výskytu jednotlivých živočišných druhů není znám. Management: Cíl ochrany • • • • • •

zachování a ochrana pestrých přírodních podmínek při současné minimalizaci negativních vnějších vlivů zachování geomorfologického útvaru a probíhajících geomorfologických procesů zabezpečení a udržení stanovištních podmínek, nezbytných pro ochranu vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů umožnění vědeckého výzkumu a monitoringu přírodního prostředí vyloučení využití území, které by mohlo narušit předmět ochrany na části území usměrnění přeměny druhové skladby s cílem vytvoření přírodě blízkého ekosystému

Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Vstup veřejnosti na labilní vodou ovlivněná stanoviště i jakékoliv sportovní nebo rekreační využití je dle vyhlášky ZCHÚ možné pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. V současnosti není žádoucí měnit tento stav.

21

EKOTOXA s.r.o


3.1.1.3 PP Kudlačena Základní údaje: Přírodní památka Kudlačena představuje podhorské, převážně mokré a rašelinné louky s prameništi a několika tůněmi nad údolím potoka Dížená. Nachází se na mírně ukloněném, místy silně zamokřeném severním svahu podélného hřbítku Rožnovské brázdy, v nadmořské výšce 645 - 695 m, asi 2 km jihozápadně od vrcholu Kladnatá v Radhošťské hornatině. Katastrální území Horní Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 21. 12. 1988 s účinností od 1. 1. 1989. Evidenční kód ÚSOP: 1521. Celková rozloha 5,4806 ha. Motiv ochrany: Typická ukázka takzvané beskydské sihly - rašelinné louky na svahovém stupni, v jejímž podloží jsou jílovité vrstvy. Specifické podmínky umožnily vznik mokřadních společenstev, jejichž součástí je také několik zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Management: Soustavnější péče (odstraňování náletu a kosení) je věnována území od devadesátých let 20. století. V roce 1994 zde byl podpořen výskyt obojživelníků zřízením asi desítky menších tůněk. Pravidelná údržba chráněného území spočívá v současnosti především v kosení trávy a odstraňování náletových dřevin, aby byl zachován charakter přírodní památky Kudlačena jako mokřadní svahovité rašelinné louky. Území je přístupné po turistické stezce, nedaleko východního okraje prochází žlutě značená cesta z Horní Bečvy k rozcestí Kladnatá. (www.nature.cz) 3.1.1.4 NPR Kněhyně - Čertův mlýn Základní údaje: Území zaujímá vrchol a přilehlé prudké svahy Kněhyně (1257 m) a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1206 m, nejvyšší vrchol Zlínského kraje) s hojným výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Nachází se v nadmořské výšce 940 - 1257 m v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Čeladná, okres Frýdek-Místek a Prostřední Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno: V r. 1989, celková výměra 195,02 ha (142,88 ha v okrese Frýdek-Místek a 52,11 ha v okrese Vsetín). Motiv ochrany: Jedinečný zbytek přirozených lesních porostů s bohatou škálou lesních typů v exponovaných polohách s typickou faunou, flórou a pseudokrasovými jevy. Management: Po odtěžení porostů poškozených imisemi a zejména teplotním zvratem na přelomu r. 1978/79 bylo provedeno umělé zalesnění převážně nepůvodním smrkem. Pozornost je třeba věnovat ochraně jeskyní sloužících jako významné zimoviště netopýrů. Je třeba zamezit především přímému rušení v zimním období. NPR je součástí nadregionálního biocentra ÚSES. Území je přístupné pouze po turisticky značených cestách, které procházejí přes vrcholové partie Čertova mlýna i Kněhyně. (www.nature.cz)

3.1.1.5 PP Pod Juráškou Základní údaje: Přírodní památku Pod Juráškou tvoří silně podmáčená rašelinná louka pod prudkým svahem vrchu Kotelnice v údolí potoka Kněhyně. Nachází se v nadmořské výšce 510 - 520 m, po pravé straně silnice z Prostřední Bečvy na Pustevny v Radhošťské hornatině. Katastrální území Horní Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno: v r. 1952, celková rozloha 1,00 ha. Motiv ochrany: V době vyhlášení se jednalo o jedinou známou lokalitu rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v Pobečví. Vzhledem k malé výměře CHÚ, upuštění od extenzivního obhospodařování a také odvodnění okolních lučních pozemků došlo ke změnám

22

EKOTOXA s.r.o


ve vegetaci, které vedly až k úplnému vymizení rosnatky. Hlavním předmětem ochrany se tak stalo zachování mokřadního společenstva s výskytem vstavačovitých rostlin. Management, ohrožení, návrhy opatření: Od doby vyhlášení ochrany zůstal pozemek ladem, což se projevilo v zásadní změně vegetace. Nastaly zde sukcesní změny, začala se vytvářet vysokobylinná společenstva. Od 90. let 20. stol. je plocha pravidelně kosena, byly zde vyhloubeny drobné tůňky pro obojživelníky. Cílem je proto zajistit pravidelné kosení porostu, odstraňování pokosené biomasy a zachování mokřadního společenstva. (www.nature.cz)

23

EKOTOXA s.r.o


3.1.2 Území Natura 2000 V zájmovém území se nacházejí dvě území spadající do soustavy Natura 2000. Evropsky významná lokalita Beskydy a Ptačí oblast Beskydy. 3.1.2.1 Evropsky významná lokalita Beskydy CZ0724089 - Beskydy Rozloha: Navrhovaná kategorie ochrany: Příloha nařízení vlády 132/2005 Sb: Nadmořská výška:

120386.5332 ha CHKO chráněná krajinná oblast Příloha CZ0724089 330 - 1320 m n.m.

Kvalita a význam: Ukázkou zachovalého podhorského a horského lesa karpatského typu je např. komplex masívu Kněhyně a Radhoště. Lokalita zahrnuje širokou škálu biotopů od mezofilních bučin v submontánním vegetačním stupni až po klimaxové smrčiny v nejvyšších supramontánních polohách. Území je cenné svou velkou rozlohou a zároveň spojitostí přirozených biotopů. Rozsáhlejší plochy přirozených porostů horského a vysokohorského lesa ve věku 160-180 let se dochovaly na vrcholech Kněhyně, Čertova Mlýna a Noříčí hory a na úbočí Radhoště a Čertova Mlýna. Stromové patro je v nich věkově diferencované, alespoň do jisté míry je zachován přirozený biologický cyklus živin. V území je dochována populace původního horského ekotypu smrku ztepilého. V bučinách je významné přirozené zastoupení jedle bělokoré, která však na většině plochy nemá přirozeně zajištěnou obnovu následné generace. Zranitelnost: Hlavními faktory, které působí na předměty ochrany na lokalitě jsou lesní hospodaření, zemědělství, vodní hospodářství, zástavba krajiny, turistický ruch, myslivost, rybářství, blízkost rozšiřující se průmyslové aglomerace (Ostravsko). Management: V případě lesních porostů je nutné zavést maloplošnou nebo případně jen probírkovou těžbu, nejcennější partie ponechat úplně bez zásahů. K zalesňování používat výhradně autochtonní druhy dřevin. Stávající porosty nepůvodních dřevin postupně nahrazovat původními. Snížit stav spárkaté zvěře. U nelesních biotopů je nutné provádět pravidelné kosení s odstraňováním biomasy, nebo pastvu. V ochranářsky nejcennějších partiích omezit nebo vyloučit turistické využití. Šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) – zanechat v místě výskytu padlé kmeny, pařezy, neprovádět masivní odlesnění. (www.natura2000.cz)

24

EKOTOXA s.r.o


3.1.2.2 Ptačí oblast Beskydy Ptačí oblast Beskydy zasahuje do území pouze v jeho severní části, hlavně ve vyšších polohách v okolí hřbetu Radhošť – Pustevny. CZ0811022 - Beskydy Rozloha: Nařízení vlády 687/2004 Sb:

41906.91 ha 687/2004 Sb

Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. (www.natura2000.cz) Činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí: a) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v lesních porostech v době od 15. března do 15. července ve vzdálenosti menší než 200 m od známých obsazených hnízd čápa černého, b) provádět veškeré mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v lesních porostech v době od 1. února do 15. června ve vzdálenosti menší než 100 m od známých obsazených hnízd puštíka bělavého, c) v době od 15. března do 31. července provádět mýtní a předmýtní těžby v lesních porostech starších 80 let se zastoupením smrku méně než 50 %, a ve všech lesních porostech starších 130 let, d) vytyčovat nové turistické, cyklistické a lyžařské trasy, e) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití, f) nově umisťovat myslivecká zařízení ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd čápa černého nebo ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízd puštíka bělavého. V územích první a druhé zóny Chráněné krajinné oblasti Beskydy, nacházejících se v ptačí oblasti, lze jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody: a) provádět mýtní a předmýtní těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově, b) provádět nahodilé těžby listnatých dřevin a jedle, s výjimkou vývratů a ležících částí zlomených stromů. Více o územích soustavy Natura 2000 v samostatném posouzení vlivů Aktualizace urbanistické studie na soustavu Natura 2000.

25

EKOTOXA s.r.o


3.1.3 Územní systém ekologické stability V zájmovém území se nachází 1 nadregionální biocentrum, 5 regionálních biocenter, které jsou propojeny soustavou nadregionálních a regionálních biokoridorů. Tab. č. 3 Prvky ÚSES v řešeném území Č. 103 129 130 132 145 1971 146 1567 1568 1569 1570 1571 1575

Typ NRBC RBC RBC RBC RBC RBC NRBK RK RK RK RK RK RK

Název Radhošť - Kněhyně Adámky Kotlová - Solisko Kluzov Kladnatá Mečůvka Radhošť - Kněhyně Střítež – Kluzov Kluzov – Adámky Adámky – Mečůvka Mečůvka – Kladnatá RBK 1569 – Kotlová - Solisko Kotlová – Solisko – RBK 1 575

Obec Rožnov. p. R., Dolní Bečva, Prostřední Bečva Horní Bečva Dolní Bečva Rožnov. p. R., Dolní Bečva Horní Bečva Horní Bečva Prostřední Bečva, Horní Bečva Rožnov. p. R., Dolní Bečva, Prostřední Bečva Rožnov. p. R., Dolní Bečva, Prostřední Bečva Prostřední Bečva, Horní Bečva Horní Bečva Prostřední Bečva, Horní Bečva Horní Bečva

26

Výměra 3289 ha 56 ha 263,8 ha 78,2 ha 72,4 ha 34,4 ha 16 km 7 km 4 km 7 km 2 km 4 km 4,5 km

EKOTOXA s.r.o

3.2


OCHRANA KRAJINY A KRAJINNÉHO RÁZU

3.2.1 Historický vývoj krajiny Bečev do současnosti Krajina sledovaného území má specifický charakter. Na rozdíl od většiny území České republika byla tato oblast, zejména její vrcholové partie, kolonizována až o několik století později v průběhu 15.-18. století. Vliv člověka v severní části Moravskoslezských Beskyd můžeme z historických pramenů vysledovat od konce 15. stol. Tehdy se sem šířila od východu karpatskými hřebeny valašská kolonizace a s ní jako hlavní způsob hospodářského využití spojené salašnictví a pastva ovcí a koz. Valaši měli při osídlování hor od panovníka právo pastvy a odběru dřeva pro vlastní potřebu. Ve velkých lesních komplexech vznikalo množství polan a louček, a to i ve vrcholových partiích (např. Kněhyně, Smrk, Lysá hora, Travný, Ostrý), některé přitom zůstaly dochovány dodnes (např. v Mionší, na Ostrém...). Horské lesy Moravskoslezských Beskyd byly dlouho dopravně nepřístupné a jejich těžba do konce 18. století byla nepatrná. Značný důraz se v té době kladl na myslivecké využívání. Na druhé straně přístupnější dolní části těchto lesů byly již těženy za rozmachu hutnictví v 15. století. Kromě toho byly lesy stálým dodavatelem dříví pro četné obce panství a rozsáhlé podniky vrchnostenské režie, takže v okrajových porostech došlo poměrně brzy k intenzivním těžbám. Koncem 18. století se provádějí první hospodářské úpravy a začíná se pečovat o obnovu lesa přirozenou i umělou cestou. Ve 40. letech 19. století se pro všechny velkostatky pořizují hospodářské plány a upouští se od tzv. toulavého hospodářství. Pustošivé těžby, zejména pro milíření pokračovaly tu však dále až do 80 let 18. století. V důsledku pastvy a těžeb postupujících do vyšších poloh doznívají původní společenstva horského vegetačního stupně a to zejména zaváděním smrku. Až do konce 80. let 19. století se smrkové porosty zakládaly převážně semenem z vlastního sběru. Koncem 19. století se používalo asi ve 40% případů stále ještě vlastního semene a zbytek se nakupoval u semenářských firem z oblasti Nízkého Jeseníku. U jedle, s jejíž umělou obnovou se tu započalo koncem 19. století, bylo vlastní semeno používáno jen v létech 1898 – 1906. Později se vesměs nakupovalo, a to do r. 1919 převážně z alpských zemí a poté z českých zemí. U listnáčů se používalo semeno vlastní produkce do 80. let 19. století. Později se tato semena nakupovala rovněž v alpských zemích. Znamená to tedy, že dnešní uměle založené smrkové porosty ve věku 84 – 108 let jsou nevhodné. Až do poloviny devatenáctého století tvořily převážnou část lesa jedlobučiny, na odlesněném hřebenu se rozkládaly obecní pastviny, probíhala i pastva v lese. Smrčiny na hřebenu Radhoště nejsou původním typem vegetace. Do roku 1874 byly zalesněny smrkem částečně pastevní lesy na hřebeni Radhoště, někdy po roce 1847 byly zalesněny i pastviny v severně exponované hřebenové části. V 1. polovině 19. století dosáhlo odlesnění historického maxima, a proto se postupně zvýšily tlaky proti salašnictví, které postupně upadá. Stav krajiny dokumentují staré mapy z 19. století – viz obrázek. Vidíme zde, že převážnou část krajiny v tomto období nepokrývaly lesy, nýbrž louky a pastviny. Od té doby byla větší část území opětovně zalesněna. (Jůzová, Krupa 2006) Dle sdělení SCHKO Beskydy není cílem ochrany přírody podíl lesa v krajině dále zvyšovat – zalesňovat. Problémem je také přirozené rozšiřování lesa – zanáletování. Je to způsobeno změnou způsobu hospodaření v lokalitách. Zanáletování vede ke zmenšování plochy lučních porostů a má negativní dopad na biodiverzitu v oblasti.

27

EKOTOXA s.r.o


Obr. č. 1 Oblast okolo Prostřední Bečvy v polovině 19. stol. (www.mapy.cz)

Všechny zásahy v minulosti s sebou musely nést značné změny především v edafonu a potažmo i ve složení bylinné vegetace. Vzhledem ke svažitosti a mocnému suťovému plášti jsou hnědé lesní půdy a horské podzoly velmi náchylné ke změnám chemismu a k erozi. (Jůzová, Krupa 2006). Na stavu a vývoji krajiny se podílí celá řada subjektů. Krom výše zmíněných lesních hospodářů (Lesy ČR) sem můžeme zařadit i následující: Místní obyvatelé Do poloviny 20. století žili obyvatelé mnohem více rozptýleněji v krajině i ve vyšších nadmořských výškách. Kolektivizace vedla ke změně způsobu zemědělského hospodářství a s tím souvisí i změna krajiny. Obyvatelé opouštějí samoty a zástavba se začíná koncentrovat do větších sídel. Odlehlé části krajiny se začínají vylidňovat, snižuje se jejich údržba, některá místa zarůstají lesem. Zůstávají usedlosti, které slouží k rekreaci – chataření, chalupaření a ubytovávaní hostů. V současné době mají obyvatelé vliv zejména na bezprostřední okolí svých sídel. Pro stávající obyvatele žijících v odlehlejších oblastech je důležité, aby byla pro ně zajištěna kvalitní dopravní obslužnost a údržba silnic zejména v zimním období.

28

EKOTOXA s.r.o


Chataři a chalupáři Oblast má velký rekreační potenciál. Velké množství budov zde slouží k tzv. „druhému bydlení“, tj. že jejich majitelé žijí někde jinde (Rožnov a vzdálenější města) a sem přijíždějí v zimě či v létě a o víkendech. Vlivem tohoto jevu se počet obyvatel v místě během víkendu výrazně zvýší a během letních prázdnin i znásobí. Tímto je také zajišťována jakási údržba krajiny v okolí těchto obydlí. Ohrožením do budoucna může být neregulovaná výstavba chat, která by mohla mít negativní dopad na životní prostředí (odpady apod.) a krajinný ráz. SCHKO Beskydy SCHKO Beskydy je hlavním orgánem ochrany přírody v dané oblasti. Krom ostatních činností se vyjadřuje k vlivům záměrů na krajinný ráz, vytváří plány péče o MZCHÚ, zajišťuje údržbu těchto území apod. V rámci údržby některých hřebenových nelesních porostů probíhalo v minulých letech v této oblasti pasení ovcí, které bylo v této oblasti do 19. století běžným způsobem údržby krajiny. ČSOP Rožnov Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Rožnov pod Radhoštěm se zabývá převážně ochranou vzácných druhů zvířat v oblasti. Spolupracuje při monitoringu velkých šelem, sov, dravců a dalších druhů zvířat. Zabývá se také výsadbami starých krajových odrůd dřevin, mapováním jejich výskytu, odstraňováním černých skládek, pořádáním přednášek apod. Správci vodních toků Správcem menších vodních toků na lesních pozemcích jsou Lesy ČR, s.p., menší toky v zemědělské krajině spravuje Zemědělská vodohospodářská správa. Řeka Bečva spadá do kompetence Povodí Moravy, a.s. Způsob údržby vodních toků má také významný vliv na krajinu. Zejména je důležité, aby byla opatření na vodních tocích prováděna s ohledem na požadavky ochrany přírody.

29

EKOTOXA s.r.o


3.2.1.1 Krajina a turistický ruch Od konce 70. let 19. stol. se stalo hromadným jevem zakládání turistických organizací. V Beskydách byl založen nejprve český turistický spolek Pohorská jednota Radhošť (PHJ, 1884) a později německá Beskidenverein (BV, 1893). Působnost spolků byla rozdělena řekou Ostravicí na západní (PHJ na pozemcích olomouckého arcibiskupství) a východní (BV na pozemcích arcivévodských statků). Jedna z prvních dřevěných chat byla roku 1880 postavena na Lysé hoře (1893 opravena, v daném roce 700 návštěvníků, 1895 nová chata BV), na Pustevnách byly postaveny Pustevně (1891), Šumná (1894), Libušín a Maměnka (1899, vše PHJ), následovala chata na Javorovém (1895, po osmi dnech tisící návštěvník), Slavíč (1899), rekonstrukce chaty na Bílém Kříži (1901 - 02) a chata na Martiňáku (1906). Koncem 19. stol. se začíná rozvíjet i zimní turistika, zejména v podobě lyžařství. V roce 1902 první lyžařský výstup na Lysou horu, oblíbeným zimním střediskem se stal Bílý Kříž (Pelc 2004) a zejména Pustevny (1921 - 1923 lyžařské běžecké tratě, 1926 skokanský můstek, 1927 sáňkařská dráha, 1928 sjezdové tratě, 1940 lanová dráha Ráztoka - Pustevny velká a malá sjezdovka, www.frenstat.info). Do roku 1928 bylo označeno přes 700 km stezek, tvořící hustou síť, víceméně v dnešní podobě. Nejfrekventovanější byly trasy do míst, kde v té tobě fungovaly horské chaty (české na Vsackém Cábu, Radhošti, Pustevnách, Grůni, Prašivé, Ropičce, Velkém Polomu, německé na Lysé hoře, Bílém kříži, Slavíči, Javorovém a polská na Velkém Stožku, Riegler 1928). (Jůzová, Krupa 2006) 3.2.2 Krajinný ráz Zlínského kraje - dokument Krajský úřad Zlínského kraje si nechal zpracovat dokument „Krajinný ráz Zlínského kraje“ (Arvita 2005). Tento dokument slouží zejména pro potřeby odboru životního prostředí a odboru územního plánování. Jsou v něm vymezeny jednotlivé oblasti krajinného rázu, popsány hlavní hodnoty krajinného rázu a také stanoveny podmínky jejich ochrany a regulativy pro změny a záměry v území. Z tohoto dokumentu citujeme hlavní fakta pro studovanou oblast: Krajinný prostor zde zahrnuje obce Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Horní Bečva. Obecná charakteristika oblasti z pohledu krajiného rázu: • • • • • • • • •

převážně harmonická kulturní krajina v členité hornatině potoční obce v otevřeném širokém údolí Rožnovské Bečvy, dlouhé i několik kilometrů lokalizace na velmi frekventované mezinárodní trase – významné stezky tu vedly i v historii typická rozvolněná řetězová zástavba s vazbou na pasekářské samoty a rozlehlé pastviny na odlesněných svazích a vrcholech menších kopců zemědělská půda využívána především jako pastviny rozptýlená vegetace na pastvinách – mohutné soliterní stromy, skupinky křovin, remízky na pasekách rozptýlená zástavba – jednotlivé chalupy nebo dvorce, obvykle obklopené skupinkami vzrostlých stromů časté zahrady, ovocné sady, aleje ovocných stromů podél polních cest velmi pestrá mozaika s malými ploškami – střídání pasek a úseků lesa, v horní části údolí přechází v kompaktní lesní porost 30

EKOTOXA s.r.o

• • • •

• • •


dobrá prostupnost krajiny, množství pěšin, stezek, polních a úvozových cest velký počet staveb s dobře zachovalými prvky lidové architektury, místy i dřevěné novostavby v původním stylu stavební materiál především dřevo (typické roubené stavby, bílé spárování), kámen; chalupy často nevhodně přestavované poměrně strmý sklon střech, střecha typicky polovalbová s kabřincem, lištované štíty často se zdobením, střechy i valbové a sedlové, u novějších staveb (v dolní části údolí poblíž silnice) jsou časté stanové. Krytina – originální šindelová dochovaná jen velmi řídce, především na samotách v uzávěrech údolí, objevuje se u roubených novostaveb, častý je eternit, plech, pálená taška. Prostřední Bečva a Horní Bečva – obce volně navazují jedna na druhou vyhledávaná a velmi rušná turistická a rekreační oblast, pěší turistika, lyžování, vodní sporty (nádrž v Horní Bečvě) množství velkých rekreačních objektů, často v cizorodém stavebním stylu (ze 70. a 80. let)

Povrch krajiny je tvořen těmito částmi (%): orná půda 7,2

lesy 71

louky 16,1

sady a zahrady 4,4

vodní plochy 0,3

ostatní plochy (hl. zástavba) 1

Obr. č. 2 Malebnost valašké krajiny je dána kombinací přír. a architektonických hodnot (U Sachovy studánky východ)

Tab. č. 4 Celkový stav krajiny a obecná doporučení pro další vývoj dobrý CELKOVÝ STAV KRAJINY

stagnující nebo zhoršující se špatný

podpořit krajinný ráz podpořit krajinný ráz a zlepšit stav krajiny vytvořit nebo obnovit znaky krajinného rázu nevýrazný KRAJINNÝ RÁZ

31

zachovat a podpořit stávající kraj. ráz zachovat kraj. ráz a zlepšit stav krajiny obnovit kraj. ráz a zlepšit stav krajiny výrazný

zachovat nebo konzervovat kraj. ráz zachovat kraj. ráz a zlepšit stav krajiny obnovit kraj. ráz a zlepšit stav krajiny výjimečný

EKOTOXA s.r.o


Tab. č. 5 Citlivost krajinného rázu na rušivé vlivy a péče o krajinný ráz pro oblast Rožnovska (Arvita, 2005) Z charakteristických složek krajinného rázu chránit před narušením především: • obraz místa a siluetu jednotlivých obcí v typických pohledových vazbách • zástavbu se zjištěnou zvýšenou hodnotou krajinného rázu • segmenty kulturní krajiny se zjištěnou zvýšenou hodnotou krajinného rázu • starší zástavbu s charakteristickými znaky lidové architektury • drobné stavební památky v krajině (boží muka, poklony, sloupy, kapličky, kříže, atd.) • prvky krajinné zeleně (aleje, sady, remízy, meze) a ostatní přírodní složky krajinného rázu • pozůstatky přirozených lesních porostů Krajinný ráz je citlivý především na: • živelnou výstavbu stylově nesourodých rodinných domů • vytváření nových dominant, potlačujících současné dominanty obrazu místa • stavby vertikálního charakteru (při nevhodném umístění, barevnosti, atd.) • urbanizaci vesnic - pronikání cizorodých vlivů z měst a zahraničí (zejména stavební prvky a styly) Možné způsoby podpory a posílení krajinného rázu: • ochrana a zdůraznění drobných stavebních památek v krajině • podpora a zdůraznění lokálních dominant, ochrana obrazu místa před pronikáním cizorodých vlivů • zvýšení podílu krajinné zeleně a její ochrana, zakládání nových veg. prvků (např. v rámci realizace ÚSES) • podpora zachování a obnovy původních stavení a hospodářských budov Další doporučená opatření k péči o krajinný ráz: • Při umisťování staveb, které mohou krajinný ráz výrazně narušit, vždy provádět posouzení vlivu stavby na krajinný ráz. • Celková zvýšená pozornost k přírodním složkám krajinného rázu. • Při plánování nových stavebních celků a obnově stávajících (např. obytných čtvrtí a průmyslových areálů) podporovat jejich přirozenější začlenění do krajiny, např. výsadbami zeleně apod • Regulace výstavby nových rodinných domů tak, aby nenarušovaly cizorodým vzhledem nebo nepřirozenou barevností ráz intravilánu obcí a nevytvářely negativní vizuální dominanty, upřednostňovat ty stavby, které svým charakterem, barevností a použitým materiálem harmonizují s okolím • Pro podrobné zjištění konkrétních hodnot a hrozící střetů v určitém území je vhodné zpracovat hodnocení krajinného rázu katastru daných obcí. • Vzhledem k výjimečnosti a citlivosti města a krajiny by bylo vhodné zpracovat pro Bečvy podrobné hodnocení krajinného rázu (příp. krajinný plán).

3.3

GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE

Geologická minulost sahá až do období křídy (druhohor). Usazené horniny byly ve starších třetihorách tlakem vyvrásněné a nasunuté v několika příkrovech na sever. Tak byl z mořského dna vyzdvižen i hřeben Moravskoslezských Beskyd a tedy i Radhošť a Čertův Mlýn. Později se od jihovýchodu na toto pohoří nasouvala další část usazených hornin, které vznikaly ve třetihorách. Horniny se odlišují barvou a složením. Tak vznikly Vsetínské vrchy a tedy i Rysová nebo Soláň. Rozhraním těchto dvou pohoří je Rožnovská brázda – údolí, kterým protéká Rožnovská Bečva. Území patří do tzv. flyšového pásma Západních Karpat. Jedná se o pásmo usazených hornin, kde se střídají různé mocnosti vrstev pískovců, jílovců, prachovců nebo slepenců. Najdeme zde i křemence, slínovce nebo menilitové břidlice. V severní části Rožnova se vyskytují také pelosiderity (valašská železná ruda). Jedná se o jílovce (s obsahem železa až 30%), tyto se v minulosti tavily a získávalo se z nich železo. Rožnovsko je poměrně chudé na minerály. Nejčastějším minerálem, který se na území Rožnova vyskytuje, je křemen. Na řešeném území se nacházejí nebo na ně zasahují následující chráněná ložisková území, ložiska nerostných surovin a dobývací prostory:

32

EKOTOXA s.r.o


Tab. č. 6 Chráněná ložisková území, ložiska nerostných surovin a dobývací prostory Ložisko, CHLÚ, DP B3 144200 Frenštát-východ DP 200 072 Trojanovice CHLÚ 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve CHLÚ 1443000 Trojanovice B3 144300 Frenštát – západ B3 144301 Frenštát západ a východ DP 200072 Trojanovice CHLÚ 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve CHLÚ 14430000 Trojanovice B3 2241000 Rožnov p.R. CHLÚ 2241000 Rožnov p.R. N5 05940000 Kněhyně

Plocha (ha)

Firma

Způsob těžby

2938,50 OKD, a.s. Ostrava 6317,26 174397,62

dosud netěženo

6317,26 3375,74 OKD, a.s. Ostrava OKD, DPB, a.s. Paskov 6317,26 174397,62 6317,26 neuvedena Geol. průzkum Ostrava, a.s. neuvedena neuvedena

Využitel. surovina - nerost zemní plyn uhlí černé

dosud netěženo

uhlí černé zemní plyn

dosud netěženo

zemní plyn

dřívější povrchová dosud netěženo

stavební kámen – pískovec D3 09550000 Prostřední Bečva neuvedena neuvedena kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu N5 05990000 Dolní Bečva neuvedena neuvedena dřívější stavební kámen – povrchová pískovec Pozn.: CHLÚ – chráněné ložiskové území, DP – dobývací prostor, B3 – výhradní ložisko, D3 – nevýhradní ložisko, N5 – ložisko nebilancované, Firma – název organizace vlastnící těžební oprávnění, příp. název organizace pověřené ochranou a evidencí ložiska

Z horopisného hlediska je Rožnov a okolí součástí velkého celku Západních Karpat. Obecně můžeme území rozdělit na tři hlavní části. Severní části území tvoří Moravskoslezské Beskydy - konkrétně Radhošťská hornatina. V centrální části je otevřená sníženina – Rožnovská brázda, která vznikla na méně odolných jílovcových horninách. Sníženinou protéká řeka Rožnovská Bečva. Jihovýchodní část území je již součástí Vsetínských vrchů. Reliéf sledovaného území je díky geologické stavbě velmi rozmanitý a zároveň i velmi členitý. Nejvyšším místem Rožnova je Čertův Mlýn (1206 m n.m.), nejníže položené je místo, kde tok Rožnovské Bečvy opouští dané území (390 m n.m.). Pro oblasti s nejvyšší nadmořskou výškou jsou typické geomorfologické tvary, které vznikají mrazovým zvětráváním, tj. působením ledu a sněhu. Nejznámějším takovým tvarem je mrazový srub. Jsou to osamělé skalní útvary, které jsou velmi odolné vůči erozi a zůstávají výrazněji neporušeny na místě. Rozpadající se jílovce nebo pískovce svah neudrží a působením vody se tato část území odděluje. V horních částech toků probíhá hloubková eroze – prohlubování koryta řeky a odnos hornin do níže položených oblastí. Naopak koryto Rožnovské Bečvy má opačný režim. Nahromaděné horniny se zde ukládají ve formě náplavů.

3.4

LESY

Lesy zaujímají největší část území. Dnešní podoba lesů na Rožnovsku je značně odlišná od původních pralesů v dobách před výraznějším ovlivněním člověkem. Změna jejich druhového složení úzce souvisela se způsobem osídlování a hospodaření (tzv. valašskou kolonizací), zejména během 15. až 17. století, a poté i s rozvojem průmyslu. K přeměně

33

EKOTOXA s.r.o


druhové skladby podstatnou měrou přispěly také velkoplošné holoseče v 70. letech 20. století s jednoznačnou preferencí smrku. Také dnes převažují kulturní porosty smrku a dalších jehličnanů. Pouze menší část tvoří listnaté a smíšené přírodě blízké porosty. Vzácně jsou zastoupeny porosty prostorově a věkově rozrůzněné (stromy různého stáří), které mají význam nejen pro přirozenou obnovu lesa, ale i pro velké množství dalších organismů (hub, živočichů).

3.5

VODY

Hlavním tokem protékajícím územím je Rožnovská Bečva. Ta odvádí vodu stékající ze svahů Pod Radhoštěm, která je přiváděna potoky Kněhyně, Bácovským potokem, Horním a Dolním Rozpitským potokem, Kobylskou a Díženou. Z jižní strany ústí do Rožnovské Bečvy několik drobnějších toků – Leští, Kyvňačka, Hluboký, Bučkový potok a Prostá. Území leží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy (CHOPAV Beskydy), která byla vyhlášena nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. Významná část území se nachází v pásmu hygienické ochrany II. stupně a menší část v pásmu hygienické ochrany I. stupně. V okolí řeky Rožnovská Bečva bylo vymezeno záplavové území.

3.6

FLÓRA

Na území CHKO Beskydy se nacházejí tyto biotopy: Bučiny a jedlobučiny Představují nejrozšířenější typ přirozeného lesa v Beskydech. Jedlobukové lesy, které kdysi pokrývaly téměř celé území, byly často nahrazeny nepůvodními smrkovými porosty. V jižní části (oblast Javorníků a Vsetínských vrchů) převažují tzv. květnaté bučiny. V severních oblastech Beskyd (Moravskoslezské Beskydy) jsou na živinami chudém geologickém podkladu vyvinuty tzv. kyselé bučiny. Horské smrčiny Tyto rozvolněné porosty horských smrků a jeřábu ptačího, jsou adaptované na extrémní klimatické podmínky vrcholových poloh v nadmořské výšce nad 1220 metrů. Zbytky těchto původních horských smrčin najdeme pouze na Lysé hoře a v nejvyšších partiích Smrku a Kněhyně. Rašelinné a podmáčené smrčiny Rašelinné a podmáčené smrčiny se vyvíjejí na extrémně zamokřených půdách ve vyšších polohách Beskyd. Zbytky zachovalých podmáčených smrčin jsou chráněny např. v Přírodní památce V Podolánkách. Pro ochranu rašelinných a podmáčených smrčin je velmi důležité zachování vodního režimu a možnosti jejich přirozené obnovy ze semenáčků. Suťové lesy Suťové lesy se vyvíjejí na špatně přístupných strmých a kamenitých svazích s výchozy skal. V suťovém lese roste často více druhů stromů, především javor klen, jasan ztepilý, lípa velkolistá a buk lesní. Dostatek vlhkosti a živin na sutích umožňuje růst statným druhům bylin, jako měsíčnice vytrvalá nebo udatna lesní.

34

EKOTOXA s.r.o


Horské olšiny V Beskydech je můžeme najít jejich zbytky na březích bystřin v horských polohách, především v severní části území. Mezi stromy dominuje olše šedá, v bylinném podrostu se objevují horské druhy, jako oměj pestrý, statná kýchavice bílá, nápadná žlutá „kopretina“ kamzičník rakouský nebo bíle kvetoucí pryskyřník platanolistý. Podhorské a horské pastviny Podhorské a horské pastviny tvoří krátkostébelné trávníky na málo úživných půdách, kde se daří jen nenáročným druhům rostlin. Typickým druhem chudých pastvin je smilka tuhá - tráva s drátovitými listy a pevnými trsy. Dnes jsou zachovány jen ve zbytcích. Stejně jako mizí tradiční pastviny pro ovce a skot, mizí i druhy, které svůj životní cyklus přizpůsobily pastvě. Proto je dnes řada druhů pastvin ohrožena a chráněna. Jen na několika místech v Beskydech můžeme potkat modrokvěté hořečky nebo kdysi velmi hojný kociánek dvoudomý, vzácné jsou i orchideje, jako vemeníček zelený nebo prstnatec bezový. Jedinečností beskydských pastvin jsou roztroušené keře jalovců, které spoluvytváří neopakovatelný krajinný ráz. Podhorské a horské pastviny jsou v Beskydech ohroženy především upouštěním od pastvy, popřípadě kosení. Louky a pastviny Pravidelné kosení, pastva a jen doplňkové hnojení umožňují vznik druhově bohaté louky s řadou vzácných a ohrožených rostlinných druhů. Z orchidejí se v oblasti Beskyd nejčastěji vyskytuje vstavač mužský a prstnatec Fuchsův. Mnohem vzácnější je vstavač bezový, pětiprstka žežulník nebo hlavinka horská. Na kosených mokřadech můžeme na jaře vidět také rozkvetlý prstnatec májový s výrazně červenofialovými květy a tmavými skvrnami na listech. Luční a lesní pěnovcová prameniště Některé pramenné vývěry v Beskydech jsou neobyčejně bohaté na obsah vápníku ve vodě. Mezi druhy, specializovanými na zvýšené množství vápníku ve vodě patří suchopýr širolistý, nápadný v létě bílými chomáčky, bělokvětá mokřadní orchidej kruštík bahenní nebo nenápadná, trávě podobná skřípinka smáčknutá. Pěnovcová prameniště jsou často velmi bohatě pokryta mechorosty, na lučních i lesních prameništích roste mech hruborožec proměnlivý, charakteristický srpovitě zahnutými lístky. V Beskydech jsou pěnovcová prameniště přirozeně vzácná. O to více jsou však ohrožena, především neuváženým odvodňováním a hnojením pozemků. Naopak kosení přispívá k jejich uchování. 3.7

FAUNA

Z hlediska zoogeografického je toto území součástí palearktické oblasti. Náleží do její eurosibiřské podoblasti a dále do karpatského úseku zóny listnatých lesů. Fauna v daném území je rozmanitá. Tato rozmanitost je podmíněna pestrostí krajiny, v níž se místy dochovaly přírodě blízké biotopy. Právě v nich se vyskytují vzácné a ohrožené druhy živočichů. Pro výskyt živočichů v Beskydech má velký význam návaznost horstev Beskyd na západoslovenská pohoří, a skutečnost , že to je téměř souvisle zalesněný horský celek s celou škálou vegetačních stupňů a lesních typů. 3.7.1 Bezobratlí Fauna bezobratlých Moravskoslezských Beskyd byla poměrně dobře prozkoumána v padesátých letech minulého století, kdy se negativní civilizační vliv ještě výrazně

35

EKOTOXA s.r.o


neprojevoval. Právě v původních porostech vysokohorských poloh byla zaznamenána celá řada glaciálních reliktů a endemitů. I když v současnosti chybí dostatek srovnávacích studií, dnes jsou druhová společenství již značně ochuzena. Většinou se udržely populace nenáročných horských plžů, jako např. Discus ruderatus, Semilimax kotulae, Eucobresia nivalis případně i typická modranka karpatská (Bielzia coerulans). Relativně hojná je i praménka Bythinella austriaca. Na Čertově Mlýně přežívá závornatka Vestia ranojevici moravica, která má na této lokalitě nejvýchodnější hranici rozšíření. Hodně montánních karpatských druhů či poddruhů dosud žije ve společenství skupin, které reagují méně citlivě na změny prostředí, zejména sekáčů, pavouků a brouků. Typickými obyvateli svrchní vrstvy půdy jsou také střevlíci. Z mrchožroutů žije v horách na březích vod glaciální relikt Pterolomma foerstroemi, nejhojnějším druhem čeledi je však hrobařík malý Nicrophorus vespilloides. Prosychající vrcholové smrčiny se stávají vhodným útočištěm pro donedávna vzácného tesaříka Acanthocinus griseus. Smrky, zejména jejich horní partie, vyhledává také bezkřídlá kobylka Barbitites constristus. V rozpadajících se jedlích jedlobukových pralesních rezervací se dosud běžně vyvíjí roháček mandelinkový (Ceruchus chrysomelinus. Pod kameny a trsy trav podél potoků žije malý horský kovařík Hypnoidus riparius, na horských a podhorských pasekách jiné druhy kovaříků – kovařík zelený a horský (Ctenicera viridis a C. cuprea). Tyto biotopy vyhledávají z motýlů zejména horští okáči – okáč černohnědý (Erebia ligea) a o. rudopásý (Erebia euryale), vlhčí louky spíše v podhůří Beskyd upřednostňují ohniváček celíkový (Lycaena virgaurea) a vzácněji ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) a vřetenuška mokřadní (Tzygaena trifolii). V případě přítomnosti živných rostlin jsou na mokřadních loukách typičtí lišaj vrbkový (Deilephila elpenor) a přástevník mátový (Spilosoma lubricipeda). Teplomilné druhy nemají v CHKO Beskydy dostatek vhodných biotopů, většina teplomilných druhů byla zaznamenána ze Vsetínských vrchů z okolí Huslenek. 3.7.2 Obratlovci Druhovou rozmanitost obratlovců a početnost ovlivňuje odedávna zejména činnost člověka – lov, hospodaření v krajině, rušení v důsledku nadměrného rekreačního využívání hor atd. Mnozí živočichové se s tlakem civilizace nedokázaly vyrovnat (tetřev hlušec, kočka divoká), některé vyhubené druhy se však v poslední době do Beskyd vrací (krkavec velký, rys ostrovid, medvěd hnědý, vlk). K nejohroženějším obratlovcům patří vodní živočichové, protože jejich životní prostředí bylo člověkem nejvíce pozměněno a poškozeno. Úpravou vodních toků na území Beskyd vymizela z potoků mihule potoční. V současné době se na území Beskyd vyskytuje 35 druhů ryb, typickými druhy jsou pstruh potoční, vranka pruhoploutvá a lipan podhorní. Na vodní prostředí jsou vázáni i další živočichové, například skorec vodní nebo vzácnější ledňáček říční. U řek a potoků lze vzácně nalézt pobytové znaky vydry říční, jejíž populace navazuje na slovenskou a polskou. Pro obojživelníky se staly útočištěm i uměle vytvořené nádrže se stojatou vodou, většinou jsou to menší rybníčky, tůňky a mělčiny. Významným druhem je pro Beskydy čolek karpatský a nejčastějším je čolek horský. Nejobvyklejší žábou je skokan hnědý; na celém území Beskyd se také vyskytuje kuňka žlutobřichá, ropucha obecná, ropucha zelená. Plazy lze spatřit v lese, na louce i u vody. K běžným druhům patří užovka obojková, ještěrka živorodá a slepýš křehký, méně častá je zmije. Pro zachování životaschopných populací plazů je podstatná ochrana jejich přirozených biotopů, jako jsou slunné stráně s roztroušenými keři.

36

EKOTOXA s.r.o


Třída ptáků je zastoupena velmi početně. Důležitou skupinou z hlediska ochrany přírody jsou dravci. Z ohrožených druhů hnízdí v Beskydech včelojed lesní a ostříž lesní, objevuje se také jestřáb lesní a krahujec obecný. Jedním z nejvzácnějších ptáků beskydských hor je tetřev hlušec. V dřívějších dobách patřily Beskydy k oblastem, kde se tetřev vyskytoval celkem hojně, dnes je zde díky způsobu lesního hospodářství jen několik kusů. Ve starých pralesovitých porostech jsou vhodné podmínky pro vzácné druhy šplhavců – jako je datel černý, vzácnější datlík tříprstý nebo strakapoud bělohřbetý. Z drobných savců můžeme zahlédnout veverku obecnou a plcha velkého, žije zde i vzácná myšivka horská. V jeskynní pravidelně zimují letouni - nejčastěji netopýr velký a vrápenec malý. V minulých obdobích byly v Beskydech zcela vyhubeny naše velké šelmy. Díky tomu, že je území součástí Západních Karpat, došlo se zvýšením populací na Slovensku k obnovení jejich výskytu i u nás. Rys ostrovid znovu osídlil Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky, jeho stálá populace čítá asi 15-20 jedinců. Od roku 1973 je každoročně zaznamenána přítomnost medvěda hnědého a několikrát i jejich přezimování. V roce 2000 se na území CHKO pohybovalo 4-5 medvědů. Od roku 1994 žijí v severovýchodní části Beskyd trvale vlci a téměř každoročně vyvádějí mláďata. Potravou šelem je především spárkatá zvěř. Šelmy zde působí jako selekční faktor a mají tak velký vliv na kvalitu populací býložravců a také tím udržují přírodní rovnováhu. Charakteristickou součástí Beskyd je zemědělská krajina na Valašsku. Také toto prostředí je domovem vzácných živočichů. Na horských a podhorských loukách žije chřástal polní. Beskydy patří k jeho nejvýznamnějším oblastem výskytu. Pouze v podhůří se nacházejí vhodné životní podmínky pro koroptev polní, křepelku obecnou, čejku chocholatou a žluvu hajní. (www.nature.cz)

37

EKOTOXA s.r.o

3.8


KLIMATICKÉ POMĚRY

Podnebí a roční chod jednotlivých prvků počasí jsou dány především nadmořskou výškou a expozicí. Tyto základní faktory se projevují zvláště v teplotách a srážkách. Území leží v mírném pásu na hranicích mezi oblastí atlanticko-kontinentální a oblastí evropskokontinentální, tedy na hranici mezi přímořským a kontinentálním klimatem. Na základě klimatických klasifikací ČR spadá území do chladných klimatických oblastí CH 6 a CH 7. V následující tabulce jsou uvedeny základní údaje blíže charakterizující tuto klimatickou oblast. Tab. č. 7 Základní charakteristiky chladné klimatické oblasti (Quitt, 1971) Klimatická charakteristika Počet letních dnů Počet mrazových dnů Průměrné teploty v lednu [°C] Průměrné teploty v červenci [°C] Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] Srážkový úhrn v zimním období [mm] Počet dnů se sněhovou pokrývkou

3.9

CH 7 10-30 140-160 -3 až -4 15-16 500-600 350-400 100-120

CH 6 10-30 140-160 -4 až -5 14-15 600-700 400-500 120-140

DOPRAVA

Intenzita dopravy na silnici I/35, která prochází městem Rožnov pod Radhoštěm a dále Dolní, Prostřední a Horní Bečvou, dosahovala v roce 2005 5 000 automobilů denně. Úsekem silnice III/4837 z prostřední Bečvy směrem na Trojanovice projíždělo 1 300 automobilů denně a na silnici I/58 směrem na Frenštát pod Radhoštěm byla intenzita dopravy v roce 2005 8246 automobilů (www.rsd.cz ). Ve městě Rožnov končí železniční trať. Celým územím procházejí regionální i mezinárodní autobusové trasy směrem na Slovensko, čímž je zajištěna dobrá dostupnost území i veřejnou dopravou. Autobusem je možno se dostat i na hřeben do oblasti Pusteven.

38

EKOTOXA s.r.o

4


VZTAH DOKUMENTU K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Územně plánovací dokumentace (ÚPD) a územně plánovací podklady (ÚPP) musí být zpracovány v souladu s dokumenty pro větší územní celky, do kterých náleží. Urbanistická studie Pustevny – Radhošť by měla být zpracována v souladu zejména s: • •

Státní politikou životního prostředí (dále jen SPŽP) Dalšími nadregionálními dokumenty, např.: o o o o

Program rozvoje CHKO Strategie ochrany biologické rozmanitosti Státní program ochrany přírody a krajiny Územní plán velkého územního celku Beskydy

Vybrané požadavky a cíle uvedené v těchto programech by měly být do studie zapracovány a studie s nimi musí být v souladu. 4.1

STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Nejdůležitějším z těchto dokumentů je Státní politika životního prostředí. SPŽP má sloužit jako vodítko směřující k: • • •

k dosažení dalšího zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí k uplatnění principů udržitelného rozvoje a k pokračující integraci hlediska životního prostředí do sektorových politik ke zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů, projektů a činností.

V následující části je uveden stručný přehled hlavních cílů, požadavků a způsobů jejich dosažení, na které mohou mít záměry uvedené v Aktualizaci urbanistické studie vliv: 1. Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti • •

•

Ochrana biologické rozmanitosti na úrovni stanovišť - zabezpečit účinnou řízenou péči o soustavu zvláště chráněných území, funkčně propojit soustavu Natura 2000 s existujícím systémem zvláště chráněných území. Ochrana zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů - zajistit management biotopů pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, zajistit opatření proti vymizení nejohroženějších druhů rostlin a živočichů, vytvářet podmínky pro vznik náhradních biotopů zvláště chráněných rostlin, Posílení ekologické stability krajiny - zkvalitňovat ÚSES, realizovat jeho chybějící prvky, preferovat při rybářském hospodaření na tocích populace původních druhů ryb, zajistit opatření ke zprůchodňování (stávajících i nově budovaných) komunikací na migračních cestách živočichů.

2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady •

Ochrana povrchových a podzemních vod o Zlepšování čistoty povrchových, zprostředkovaně i podzemních vod 39

EKOTOXA s.r.o

• • •


o Ochrana zdrojů podzemních vod - územní ochrana pramenišť a sběrných lokalit pramenných vývěrů, ochrana infiltračních zón pramenů, pramenišť a oblastí přirozené akumulace podzemních vod, důsledné respektování ochrany zdrojů podzemních vod při územně plánovací činnosti a v územním rozhodování. Územní ochrana ložisek nerostů - prosazování ochrany přírodních nerostných zdrojů při územním plánování. Ochrana půdy - ochrana půdy před kontaminováním nebezpečnými látkami, před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území. Využívání obnovitelných zdrojů - využívání biomasy a především dřeva jako suroviny širokého využití namísto neobnovitelných surovin.

3. Životní prostředí a kvalita života • • • • • •

•

Snižování zátěže prostředí a obyvatel toxickými kovy a organickými polutanty omezovat lokální topeniště na uhlí. Zmenšení rozlohy území s překročenými kritickými zátěžemi z ovzduší Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem - ochrana tichých území v krajině, snižování zátěže populace v sídlech z expozice dopravním hlukem a hlukem z průmyslové činnosti. Znovuvyužití narušené krajiny - snížit zábory nenarušené krajiny pro nové aktivity, zvýšit efektivnost využití zastavěných území. Minimalizovat negativní zásahy do krajinných systémů Udržitelné hospodaření v krajině - podpora ekologicky přijatelné formy a intenzity zátěže území z cestovního ruchu, zpřístupňování krajiny budováním polních cest, cyklostezek, pěších turistických tras, naučných a tematických stezek, podpora drobného podnikání v ekoturistice a ekoagroturistice, podpora „zeleného kodexu“ provozovatelů hotelů a ubytovacích zařízení, podpora zavádění environmentálních systémů řízení a hodnocení (akreditace destinací) v cestovním ruchu, podpora obnovy a údržby malých železničních tratí a železničních stanic, jako možných center služeb pro ekologicky šetrnou pěší turistiku a cykloturistiku. Udržitelný rozvoj sídel - ochrana kvalitních segmentů přírodního charakteru v zastavěných územích, podpora vzniku a rozšiřování zelených prstenců kolem měst, zkvalitnění ochrany a péče o sídelní zeleň a další přírodní složky urbanizovaného území.

Cílem Státní politiky životního prostředí je zahrnout požadavky na ochranu životního prostředí do plánovacího procesu v dalších oblastech (doprava, energetika, cestovní ruch apod.). Některá z těchto opatření se prolínají s výše uvedenými cíly. Environmentální opatření v dopravě: • • •

podporovat environmentálně šetrnějších druhů dopravy - železniční, kombinovaná, veřejná osobní a cyklistická; při modernizaci silniční sítě využívat především stávající silnice, popř. jejich koridory a omezit tím fragmentaci krajiny podporovat vhodná opatření (silniční obchvaty měst, protihlukové bariéry podél silnic i železničních tratí) vedoucí k minimalizaci zdravotních rizik a negativních vlivů na životní prostředí způsobených nadměrným zatížením sídel hlukem a emisemi škodlivých látek z pozemní dopravy;

40

EKOTOXA s.r.o

• • •


v rámci realizace Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR budovat hustou síť bezpečných oddělených cyklostezek; podpora rozvoje systému veřejné dopravy v chráněných územích; omezení dopravní hlučnosti.

Environmentální opatření ve vodní politice: • • • • • • • • •

snížit plošné znečištění povrchových a podzemních vod; zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny; pokračovat v realizaci programu Prevence před povodněmi - obnova a výstavba malých vodních nádrží, suchých poldrů a hrází; podpora odbahňování rybníků; podporovat přirozené tvary vodních toků (meandry); omezení výstavby v záplavových územích; při realizaci vodních děl důsledně respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny; realizovat revitalizační opatření v krajině a na drobných vodních tocích s ohledem na komplexní řešení vodního režimu krajiny a na různé krajinné typy; zajistit a případně zlepšit podmínky pro život a reprodukci původní populace ryb.

Environmentální opatření v oblasti regionálního rozvoje, obnově venkova a cestovního ruchu: • • • • • • • • • • • • •

ochrana krajinného rázu a jeho prvky (např. osamělé stromy, zelené pásy, zdroje pitné vody, mokřady a drobné vodní nádrže a toky); podpora místní samosprávy a nevl. organizací při realizaci Programu obnovy venkova; v Programech obnovy venkova podporovat místní ochranu přírody a krajiny a spojit ji s environmentální výchovou vzděláváním a osvětou; monitoring vývoje cestovního ruchu s využitím indikátorů jeho dopadů na životní prostředí a místní rozvoj – vypracovat návrh a prosazovat systematizaci územního, časového a věcného sledování dopadů cestovního ruchu; podpora šetrných forem cestovního ruchu; podpora systému certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu (ubytovacích a stravovacích služeb, tour-operátorů a celých destinací), podpora ekologické certifikace jakožto kritérium případných dotačních titulů; ve zvláště chráněných územích zajistit implementaci principů „Evropské charty udržitelného cestovního ruchu v chráněných oblastech“; rozšiřovat cestovní ruch a turistiku do méně atraktivních oblastí pomocí Evropských strukturálních fondů; péče o krajinu rozvojem venkovské turistiky, ekoturistiky a ekoagroturistiky; podpora rozvoje environmentálně šetrných dopravních systémů ve všech oblastech cestovního ruchu, podpora veřejné hromadné dopravy, zejména ve chráněných krajinných oblastech a omezit individuální automobilovou dopravu v těchto oblastech; zajišťovat podmínky pro pěší, příp. cyklistickou, přístupnost krajiny rekonstrukcí a zřizováním polních a lesních cest v souvislosti s prováděnými pozemkovými úpravami, jako nástrojem realizace péče o krajinu; podporovat vytváření pěších zón v centrech měst či v jejich historicky cenných částech a usnadnit jejich dostupnost pro cyklisty; adaptovat stávající nevyužité hospodářské budovy pro ubytovací, restaurační a informační služby. 41

EKOTOXA s.r.o

4.2


STÁTNÍ PROGRAM OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

Cíle a opatření uvedenéých ve Statním programu ochrany přírody a krajiny (1998) mající vztah k dané problematice jsou již obsaženy ve Statní politice životního prostředí a nejsou zde proto uváděna..

4.3

PROGRAM ROZVOJE CHRÁNĚNÝCH KRAJINNÝCH OBLASTÍ

Program rozvoje chráněných krajinných oblastí vydaný Ministerstvem životního prostředí v roce 2000 analyzuje stav chráněných oblastí a udává opatření pro jejich rozvoj. Jsou v něm obsaženy krátkodobé a střednědobé cíle rozvoje. Vybrané (na základě zaměření posuzované studie) střednědobé cíle – pro období 4-10 let jsou následující: • • • •

vytvoření infocenter na turisticky významných místech; vyznačení a vybavení na vhodných místech turistické a cykloturistické trasy, případně trasy pro koně; v přírodně nejcennějších a turisticky nejvíce exponovaných místech stanovit únosné limity zatížení krajiny; při zpracování územně plánovací dokumentace usměrňovat rozvoj a náročnější vybavenost center cestovního ruchu evropské úrovně přednostně do souvisle zastavěných a případně navazujících území.

Dlouhodobým cílem je dlouhodobě udržitelný rozvoj cestovního ruchu a turismu využívajícího a nepoškozujícího krajinné a přírodní prostředí a uchovávajícího vysoký rekreační a turistický potenciál chráněných krajinných oblastí.

4.4

STRATEGIE BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI ČR

Ve Strategii biologické rozmanitosti ČR zpracované Ministerstvem životního prostředí v květnu roku 2005 jsou uváděny následující cíle mající přímý vztah k Aktualizaci urbanistické studie Pustevny – Radhošť. Tyto cíle jsou sledovány pro jednotlivé skupiny ekosystémů a hospodářských odvětví. Cíle – Horské oblasti •

• •

Omezit a zmírnit negativní jevy jako hlavní hrozby horské biologické rozmanitosti; ochránit a obnovit původní horskou biodiverzitu; podporovat udržitelné využívání přírodních zdrojů či udržování genetické rozmanitosti horských oblastí především prostřednictvím ochrany a podpory tradičních znalostí a činností (Rozhodnutí VII/27). Zvýšenou aktivní péči věnovat všem endemickým a biogeograficky významným populacím. Usměrňovat a regulovat cestovní ruch, sportovní aktivity (turistické cesty, nově vznikající sportovní areály, horolezectví, doprovodná infrastruktura) a dopravu do méně citlivých (zranitelných) a ochranářsky méně významných oblastí v souladu se Zásadami udržitelného cestovního ruchu ve zranitelných oblastech. V územích, kde se vyskytují živočišné druhy citlivé na stresující faktory, vytvářet klidové oblasti s omezením vstupu turistů a omezením dalších vlivů.

42

EKOTOXA s.r.o

• •


Redukovat narušování krajinného rázu horské krajiny výstavbou vertikálních staveb (např. stožáry mobilních operátorů, vysílače, větrné elektrárny, stožáry umělého osvětlení, včetně vlivu světelného znečišťování). Veškerý rozvoj horských oblastí důsledně usměrňovat zpracováváním územně plánovací dokumentace, která odpovídá principům udržitelného rozvoje a únosnosti prostředí.

Cíle – Regionální politika a územní plánování • • • • • • • •

Podporovat zpracování strategických rozvojových dokumentací na všech úrovních. Posílit nástroje na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí, používat takové nástroje, které mají příznivý vliv na životní prostředí. Podporovat šetrné formy cestovního ruchu. Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky, jakou jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, mokřady a drobné vodní nádrže a toky. Chránit krajinné prvky přírodního charakteru v zastavěných územích. Realizovat chybějící prvky ÚSES. Omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními bariérami. Zapojit do územního plánování nové způsoby hodnocení únosnosti a zranitelnosti krajiny a ochranu hodnot krajinného rázu.

Cíle - Doprava • • •

Upřednostňovat šetrné druhy dopravy s respektováním ekologické únosnosti území na principech udržitelného rozvoje. Maximálně šetřit zachovalá přírodní území při navrhování nových dopravních staveb, dostupnými prostředky předcházet nadměrné fragmentaci prostředí a usmrcování živočichů provozem. Budovat přechody a koridory pro pohyb zvířat přes komunikace. Systematicky omezovat nepříznivé dopady dopravy na prostředí a omezovat rušivé vlivy provozu.

Cíle – Cestovní ruch • • • • •

•

Rozvíjet infrastrukturu pro ekologicky šetrné formy cestovního ruchu a uchování a zvyšování kvality životního prostředí a udržitelného rozvoje. Zajistit profit místním obyvatelům z cestovního ruchu. Podporovat udržitelné formy cestovního ruchu, zejména ekoturismus tak, aby podporoval odpovědné chování ze strany návštěvníků i poskytovatelů služeb cestovního ruchu i místní populace Podporovat ekologicky šetrnou dopravu, zejména v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Využívat cestovní ruch: pro zachování biodiverzity: pro tvorbu environmentálně příznivých alternativ pro ekonomiky obyvatel chráněných území; jako nástroj environmentální výchovy; za účelem nabídky ekologicky šetrných produktů cestovního ruchu. Snižování negativních dopadů a aktivaci potenciálu pozitivního působení ekologicky šetrného cestovního ruchu v lokalitách soustavy Natura 2000 a horských ekosystémech České republiky.

43

EKOTOXA s.r.o

4.5


PLÁN PÉČE CHKO BESKYDY

Základním dlouhodobým cílem ochrany přírody a krajiny na území CHKO Beskydy je aktivní prosazování principů udržitelného obhospodařování krajiny, šetrného využívání zdrojů s podmínkou uchování přírodní, kulturní a historické charakteristiky oblasti a trvalým zajištěním ochrany veškerých přírodních hodnot. Níže uvádíme nezmiňované vybrané cíle ochrany mající vztah k předmětu hodnocené studie. 4.5.1 Vybrané cíle ochrany a opatření v jednotlivých zónách CHKO I. zóna - Opatření: Stavební aktivity z této zóny vyloučit s výjimkou rekonstrukcí stávající původní lidové architektury. II. zóna - Cílový stav: Udržení přírodě blízkých společenstev a dochovaného rázu krajiny formou tradičního obhospodařování, uchování zvýšených biologických a estetických hodnot a vysoké druhové diverzity lučních společenstev. Zvýšení podílu lesů s dřevinnou skladbou blížící se původním porostům s důrazem na funkci mimoprodukční a využívání všech postupů přírodě blízkého hospodaření. Nepřipustit přírodní, estetické a rekreační znehodnocení území zastavěním volné krajiny. II. zóna - Opatření: Ochrana a zachování horských pramenišť, mokřadů a horských potůčků v přirozeném stavu jako refugií biotopů s výskytem vzácné a ohrožené květeny a zvířeny. Nepřipouštět odvodňování těchto lokalit, regulaci a úpravy koryt toků a zásahy do doprovodné zeleně, kterými by docházelo k zhoršování stavu. Provedení jejich evidence a kategorizace, projednání s vlastníky a správci. Ochrana dochované lidové zástavby včetně jejich vazeb na zemědělskou krajinu a zachování dalších krajinných prvků a zachování prostupnosti krajiny stávající sítí pěších a vozových komunikací s úpravou povrchu, který by vhodně zapadal do krajiny a nebyl zdrojem kontaminace prostředí Udržení nezastavěnosti této přírodně a krajinně hodnotné krajiny - stavební aktivity v této zóně omezit pouze na rekonstrukce stávajících staveb případně na nutná a odůvodněná dobudování stávajících zařízení. III. zóna – cílový stav Z pohledu stavebních aktivit je tato zóna chápána jako zóna přechodová s preferováním rozvolněné zástavby s návazností na zemědělské obhospodařování krajiny s možností rekreačního využití dle schválených ÚP. 4.5.2 Rekreace, sport a turistika

44

EKOTOXA s.r.o


Rekreace, sport, turistika – Cíle Umožňovat rekreační a sportovní využívání území CHKO za předpokladu, že nedochází k poškození přírodních hodnot oblasti s podporou tzv. měkké turistiky (pěší turistika, přírodní běžecké tratě, agroturistika aj.). V souladu s posláním CHKO Beskydy je možno podporovat rozvoj ekologicky únosných rekreačních a sportovních aktivit při dodržování následujících obecných zásad: • • • • • • • • • •

respektovat přírodovědné, krajinářské (estetické) a vodohospodářské funkce území, zachovat rekreační hodnoty území (krajinný ráz, tradiční výraz a hmota staveb, struktura sídel), výrazně preferovat volné pobytové formy rekreace, včetně víkendové, vázané na aktivity a profit místního obyvatelstva (penzióny, farmy, ubytování v soukromí), utlumit další vývoj individuální rekreace (rekreační chaty aj), rozšířit nabídku a vybavenost (využívat potenciál) nižších zón a tím odlehčit tlak na přetížená horská centra (není myšleno plošné využívání celého území - zájmy OP), rozsah ubytovacích kapacit považovat za víceméně stabilizovaný (viz limity), vyvíjení tlaku na zintenzívnění celoročního využívání stávajících kapacit, případné nové ubytovací kapacity (v souladu s ÚPSÚ) umisťovat ve vazbě na stávající sídelní struktury (menší fyzická zátěž krajiny, vazba na infrastrukturu) komplexně dovybavit stávající střediska za účelem minimalizace střetů s OP, optimalizovat provoz vertikálních zařízení (zvláště I. a II. zóna) včetně sjezd. tratí, umisťovat velkoplošná hřiště a sportovní areály pouze ve vazbě na střediska cestovního ruchu při respektování podmínek OP, umožnit nedevastující rekreační využití - propojit funkce poznávací a oddechové, které jsou hlavním cílem a záměrem návštěvníků.

Plán péče uvádí obecné realizační možnosti stavebních aktivit dle jednotlivých typů staveb odstupňované po jednotlivých zónách ochrany. V tabulce jsou uvedeny pouze vybrané typy stavebních činností. Tab. č. 8 Možnosti stavebních aktivit v jednotlivých zónách CHKO Beskydy (PP CHKO Beskydy 1998) Stavební aktivita Vodní plochy, tůňky, rybníčky: Silnice, příjezdové komunikace: Lesní cesty:

Stezky pro horská kola:

Běžecké tratě:

Možnosti realizace I. - Ne ( dle zákona č. 114/92 Sb. ). II. Individuální posouzení, nesmí dojít k negativní změně vodního režimu a dochovaného krajinného rázu. Vždy mimo koryta vodních toků. III. Podobně jako u II. zóny. IV. dtto I. Ne ! II. Uvážlivě po individuálním posouzení, preferovat zpevnění s použitím kameniva. III. Minimalizovat % nezasákavých ploch. IV. Ano. I. Ne ! V odůvodněných případech nepovolit ani rekonstrukce stávajících. II. Zcela výjimečně v odůvodněných případech např. jako přístup k pozemkům v rámci pozemkových úprav. III. Individuální posouzení a po zvážení lokální hustoty sítě lesních cest a přírodních hodnot stávajících ekosystémů. IV. dtto I. Ne ! II. Nebudovat nové stezky. V souladu se sítí cyklotratí, schválených ve spolupráci s KČT a cyklistickými sdruženími, a začleněnými do ÚPD. III. Po individuálním posouzení a zvážení zájmů ochrany přírody a v návaznosti na stávající cestní síť s možností úprav a dobudování. IV. dtto Pozn.: Dle stavu tratí bude možné dočasně nebo trvale trasy uzavřít. I. Využívat přirozených terénních tratí bez budování umělých tratí se sportovním zázemím. II. - IV. dtto

45

EKOTOXA s.r.o


Stavební aktivita

Možnosti realizace

Lyžařské vleky:

I. Ne ! II. Pouze dle schválených územních plánů. Podmínky pro realizaci stavby a následný provoz zařízení stanovit až po pečlivém zhodnocení projektu vzhledem k nutnosti budování sociálních zařízení. Důsledně zvažovat i s ohledem na možné žádosti pro umístění doplňkových staveb jako např. stánky s občerstvením, sociální zařízení ,vodní nádrže pro provoz sněhových děl apod. III. - IV. dtto I. Ne ! II. Ne ! Pouze rekonstrukce bez nároků na prodloužení resp. rozšíření tratě. Lze doplnit i sociální zázemí tak, aby nedošlo ke kolizi se zájmy ochrany přírody. III. - IV. dtto I. - II. Ne ! III. - IV. Zcela výjimečně pouze jako dovybavení stávajících rekr. oblastí s tím, že nesmí dojít narušení zájmů OP, ÚSESu, krajinného rázu, ohrožení stability les. porostů atp. I. Ne ! II. Ne. Zcela výjimečně na vhodných, pohledově odcloněných lokalitách u stávajících rekreačních zařízení nejlépe formou přírodních ploch. III. Indiv. posouzení. Ke stávajícím rekr. objektům. Preferovat hřiště formou přír. ploch (vyloučit beton, asfalt apod. ). Oplocení tenisových kurtů řešit s možností demontáže. IV. V souladu s územními plány obcí. Jako doplněk ke stávajícím ubytovacím zařízením. V CHKO nevhodná a nežádoucí z hlediska intenzity obhospodařování a snižování biologické diverzity dotčeného území. I. - II. Ne ! III. - IV. Zcela výjimečně na základě biologického a krajinářského hodnocení. Neopomenout zvážit nutnost doprovodných zařízení (stavby, oplocení, osvětlení, apod. ). I. Ne ( dle zákona č. 114/92 Sb. ). II. U nově vznikajících rod. domů a u stávajících objektů. U stávajících rekr. středisek je nutno zvažovat umístění ČOV s ohledem na sezónní provoz některých středisek III. Podobně jako u II. zóny a v případě nemožnosti napojení na centrální ČOV. IV. Ano. I. Ne ! II. Preferovat používání podzemního vedení. Při nemožnosti použití podzemních kabelů umisťovat vedení na dřevěných podporách. Dřevěné sloupy vždy upřednostnit před použitím betonových. Nepovolovat další trasy VVN. III. Podobně jako u II. zóny. IV. Podobně jako u II. a III. zóny. Betonové podpory vedení akceptovat v zastavěném území měst a obcí. I. Ne ! II. Ano. Vedení trasy uvést do souladu s požadavky OP. Po skončení stavebních prací uvést terén do řádného stavu ( osetí, výsadba apod. ). III. dtto IV. Ano.

Sjezdové tratě:

Lanovky:

Sportovní zařízení ( hřiště, tenisové kurty, minigolf, bazény ):

Golfová hřiště:

Čistírny odpadních vod, septiky:

Elektrovody:

Vodovody:

46

EKOTOXA s.r.o

4.6


SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH INFORMACÍ

Výše jsou uvedeny hlavní cíle životního prostředí od úrovně republikové po úroveň místní. Tyto výše uvedené cíle a opatření jsou vzájemně v souladu a je možno k nim přistupovat souhrnně. Záměry uváděné v rámci Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť musí být s těmito cíli v souladu nebo k nim mít vztah neutrální. Pokud jsou některé záměry v rozporu s uvedenými cíli, je nutno hledat způsoby, jak těmto rozporům a negativním dopadům zamezit. Z výše uvedených cílů, nástrojů, opatření a požadavků se musí vycházet při hodnocení vlivů Aktualizace urbanistické – viz dále.

47

EKOTOXA s.r.o

5

5.1


SOULAD URBANISTICKÉ DOKUMENTACÍ

STUDIE

S VYŠŠÍ

ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR

Z Politiky územního rozvoje se musí vycházet při zpracování územně plánovacích dokumentů a musí být vzájemně v souladu. Z tohoto dokumentu uvádíme zásadní informace týkající se zájmového území. PÚR se konkrétně zabývá i oblastí Beskyd – je zde vymezena i SOB 2 Specifická oblast Beskydy. Jako specifická byla tato oblast vymezena z těchto důvodů:

a) Z hlediska udržitelného rozvoje území jde o strukturálně postiženou oblast, kde došlo ke stagnaci pro oblast důležitých ekonomických odvětví (zbrojní a elektrotechnický průmysl). b) Rekreační potenciál je využíván nerovnoměrně. Oblastí prochází jeden z hlavních dopravních tahů na Slovensko. Oblast se vyznačuje vysokou estetickou hodnotou krajiny a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo (Radhošť). Přírodně cenná a společensky atraktivní oblast Beskyd má vysoký rekreační potenciál krajiny, který je potřebné rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území. c) V přírodně vysoce hodnotném území se nacházejí významné zdroje energetických nerostných surovin (ložiska kvalitního černého uhlí) s nadnárodním významem. Je zde nutno sladit zájmy ochrany přírody se zájmy těžby uhlí i drobného a středního podnikání v oblasti tradiční výroby a cestovního ruchu. V rámci požadavků na územní plánování jsou zde stanoveny úkoly (uvádíme jen ty vztahující se blíže k předmětu studie): a) v hlavních ekonomických střediscích oblasti vytvářet územní podmínky pro restrukturalizaci ekonomiky, b) regulovat rekreační aktivity v nejvíce vytížených střediscích a vytvářet územní předpoklady pro rozvoj rekreace na ostatním území, c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj zimní rekreace i mimo hlavní střediska, d) stanovit opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udržitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři, Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť se zabývá rozvojem cestovního ruchu, což je v souladu s požadavky PÚR. Navrhované záměry také nemají negativní dopad na možné budoucí využití chráněných ložiskových území (avšak zahájení těžby se v nejbližších letech nepředpokládá). Studie plánuje rozvoj cestovního ruchu v celé oblasti, čímž může dojít k rozložení turistického zatížení. Pouze některé záměry jsou směřovány do nejvíce zatížených středisek (Radhošť a Pustevny).

5.2

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ZLÍNSKÉHO KRAJE

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje jsou v době zpracovávání (červenec 2007) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj teprve dokončovány.

48

EKOTOXA s.r.o

6


STANOVENÍ REFERENČNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽP

Na základě výše uvedených údajů z nejdůležitějších strategických dokumentů byly stanoveny referenční cíle a opatření pro zajištění ochrany a rozvoje životního prostředí. Ty představují první krok pro hodnocení souladu záměrů navrhovaných v rámci Aktualizace urbanistické studie se zájmy životního prostředí. Pro hodnocení byly vybrány pouze ty cíle, které mají k posuzované studii přímý vztah. Přehled jednotlivých referenčních cílů za danou oblast je uveden v tabulce. Tab. č. 9 Přehled referenčních cílů v oblasti životního prostředí Č. 1. 2.

5. 6.

Oblast ŽP Soustava Natura 20002 Dalších přírodně cenné lokality ÚSES Chráněné druhy rostlin a živočichů Ovzduší Krajinný a architekt. ráz

7.

Voda

8.

Hluk

9. 10.

Půda Doprava

11.

Rekreace a cestovní ruch

12. 13.

Udržitelná výstavba Obyvatelstvo

3. 4.

Charakteristika referenčního cíle 1.1 Zamezení negativních vlivů a rozvoj lokalit soustavy Natura 2000 2.1 Zamezení negativních vlivů a rozvoj MZCHÚ a území s vysokým stupněm ochrany (1. a 2. zóna CHKO) 3.1 Zamezení negativních vlivů a rozvoj ÚSES 4.1 Zajištění ochrany stanovišť s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů 5.1 Snižování vypouštěného množství emisí (zejména TZL a NOx) 6.1 Zachovat typický ráz valašské krajiny (údržba zemědělských pozemků, odstraňování náletů...) 7.1 Zamezit možnému negativnímu vlivu na kvalitu podzemních a povrchových vod 8.1 Snížit zatížení obyvatel hlukem 8.2 Ochrana tichých míst v krajině 9.1 Zamezit záborům zemědělsky a přírodně cenných pozemků 10.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy v souladu se zájmy ochrany přírody 11.1 Podporovat ekologicky šetrné formy cestovního ruchu 11.2 Snížení zatížení nejatraktivnějších lokalit – rozložení cest. ruchu 12.1 Zajištění souladu výstavby s požadavky ochrany přírody a krajiny 13.1 Zajištění profitu místním obyvatelům z cestovního ruchu 13.2 Vytvoření kvalitního rekreačního zázemí

Na základě těchto stanovaných referenčních cílů jsou v další části hodnoceny vlivy jednotlivých záměrů na životní prostředí. Jako nejdůležitější se jeví: • • • •

2

ochrana stanovišť a chráněných druhů evropského významu (soustava Natura 2000) zachování typického charakteru krajinného rázu (roztroušená sídelní zástavba, střídání volné krajiny s lesními pozemky..) podpora trvalého osídlení v daných lokalitách (zajištění dobré dopravní dostupnosti a služeb) zajištění atraktivity pro turistický ruch (v souladu s požadavky ochrany přírody)

Vlivy Aktualizace urb. studie na soustavu Natura 2000 jsou posouzeny v samostatné části

49

EKOTOXA s.r.o

7


PŘEDPOKLÁDANÝ VLIV STUDIE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Použitá metodika vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vychází z požadavků stavebního zákona, jeho přílohy a vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech. Dále hodnocení vychází z dokumentu „Metodika vyhodnocení vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí“. Postup vyhodnocení je možno rozdělit do několika dílčích kroků: a) Vymezení jednotlivých záměrů – přehled záměrů, které podléhají hodnocení rozdělených do jednotlivých skupin dle typů záměrů (parkoviště, sjezdovky, běžecké trasy...). b) Stanovení referenčních cílů životního prostředí – viz kap. 6 c) Číselné hodnocení vlivů jednotlivých záměrů na cíle životního prostředí – tabulkové hodnocení -2, -1, 0, 1, 2. d) Zhodnocení jednotlivých záměrů dle jejich vztahu k určeným cílům – vymezení záměrů, které mají pozitivní nebo neutrální dopad na stanovené cíle a záměrů, u kterých se nedá vyloučit negativní působení („problémové“ záměry). e) Podrobnější rozbor vlivů „problémových“ záměrů – rozbor možných negativních vlivů na životní prostředí a jejich vyhodnocení.

50

EKOTOXA s.r.o

7.1


VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH HODNOCENÝCH ZÁMĚRŮ

Hlavním cílem Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť je posílení významu cestovního ruchu a rozvoj jeho stávajících kapacit a s tím spojeného ekonomického rozvoje regionu. Z tohoto důvodu se tato studie zabývá převážně návrhy lyžařských vleků, sjezdovek a jejich potřebného zázemí, prostory pro parkování osobních vozidel a autobusů v rekreačních oblastech, návrhem cyklistických, turistických a lyžařských běžeckých tras a dalších komunikací apod. Stručný přehled záměrů, kterými se urbanistická studie zabývá, je uveden zde: Tab. č. 10 Přehled navržených záměrů Označení v Název Varianta Podvarianta graf. části A. Sedačková lanovka Dolní Rozpité – Majerova Kyčera v délce A, B letní i zimní provoz cca 1200 m se sjezdovkou a obslužným zázemím u dolní i horní stanice lanovky B. - var. A

var. B.

C.

Lanovka Dolní Bečva – Radhošť ve dvou variantách : Kabinová lanovka Majerova Kyčera – Radhošť v délce cca 2500 m, závěsná se dvěma podpěrnými sloupy, bez sjezdovky, s obslužným zázemím na dolní stanice na Majerově Kyčeře Sedačková nebo kabinová lanovka Dolní Rozpité – Radhošť, pozemní, v délce cca 2050 m, vedená zčásti v trase průseku vedení VN, bez sjezdovky, s obslužným zázemím u dolní stanice Sedačková lanovka Bečvice – Vysoká v délce cca 1540 m, se sjezdovkou a obslužným zázemím u dolní stanice

A, B

letní i zimní provoz

A, B


B


D.

Sedačková lanovka Rališka – Solisko v délce cca 900 m se sjezdovkou a obslužným zázemím u dolní stanice

A, B

zimní provoz

E.

Prodloužení stávajícího lyžařského vleku a sjezdovky Kubiška o cca 350 m

B

zimní provoz

F.

Prodloužení stávajícího lyžařského vleku a sjezdovky Solisko o cca 150 m, obslužné zázemí u dolní stanice vleku

A, B

zimní provoz

G.

Lyžařský vlek v horní části navržené sjezdovky na Majerově Kyčeře v délce cca 600 m

A, B

zimní provoz

H.

Lyžařský vlek v délce cca 100 m se sjezdovkou u Chaty Martiňák

A, B

zimní provoz

I.

Lyžařský vlek v délce cca 180 m se sjezdovkou u Hotelu Skalíkova louka

A, B

zimní provoz

J. K.

Lyžařský vlek v délce cca 230 m se sjezdovkou u Chaty Mír Lyžařský vlek v délce cca 450 m se sjezdovkou v Prostřední Bečvě v údolí Bácov

A, B A, B

zimní provoz zimní provoz

L.

Lyžařský vlek v délce cca 250 m se sjezdovkou v Rožnově p.R. v lokalitě Horní Paseky

A, B

zimní provoz

M.

Bobová dráha v lyžařském areálu U Sachovy studánky – Západ

A, B


N.

Obnova skokanského můstku K 65 a tribuny na Pustevnách

A, B

zimní provoz

O. P. R.

Rozhledna na Majerově Kyčeře Rozhledna na Vysoké Lávka pro pěší přes silnici I/35 pro přístup lyžařů od parkoviště do areálu U Sachovy studánky – Východ

A, B B A, B

letní i zimní provoz letní i zimní provoz zimní provoz

S.

Golfová akademie Pasecká škola

B

51

letní provoz

EKOTOXA s.r.o

Označení v graf. části T. a. b. c. U. a. b. c. d. e. f. g. V. X. a. b. c. K 1.


Název Rozvojové záměry v oblasti Pusteven : Provozní zázemí lyžařského běžeckého areálu Kuželna – replika původní Jurkovičovy stavby Informační centrum ochrany přírody Rozvojové záměry v oblasti přehrady Horní Bečva : Sportovní hřiště u autocampingu Půjčovna lodí a šlapacích kol Robinsonádní hřiště pro děti Dětské hřiště Restaurační zařízení Výletiště – kulturní centrum Sociální zařízení, úschovna kol Obnova rybníka v H. Bečvě v lokalitě Liščí u bývalého náhonu Ekologické koupací jezírko v Dolní Bečvě včetně pláže a obslužného zázemí ve třech variantách : Lokalita u Kempu Pod lipami Lokalita severně sportovního areálu TJ Jiskra Lokalita východně sportovního areálu TJ Jiskra Nová příjezdová komunikace k přestupní stanici lanovek na Majerově Kyčeře

Varianta

Podvarianta

A, B A, B A, B

zimní provoz letní i zimní provoz letní i zimní provoz

A, B A, B A, B A, B A, B A, B A, B A, B

letní provoz letní provoz letní provoz letní provoz letní i zimní provoz letní provoz letní provoz letní i zimní provoz

A, B A, B A, B A, B

letní provoz letní provoz letní provoz letní i zimní provoz

K 2.

Úprava stávající příjezdové komunikace k Hotelu Skalíkova louka

A, B


K 3.

Úprava stávající komunikace pro příjezd k navrženému parkovišti P 2

A, B


K 4. P 1.

Vybudování zpevněné komunikace Pustevny – Radhošť Záchytné parkoviště Dolní Bečva – Autocamp Pod lipami s kapacitou 230 míst

A, B A, B

letní i zimní provoz letní i zimní provoz

P 2.

Záchytné parkoviště Dolní Bečva – U hřiště s kapacitou 350 míst

A, B


P 3.

Parkoviště u dolní stanice sedačkové lanovky v Dolním Rozpitém s kapacitou 50 míst

A, B


P 4.

Parkoviště u dolní stanice variantního řešení sedačkové lanovky na Radhošť s kapacitou 250 míst

A, B


P 5.

Parkoviště pro navržený lyžařský vlek na Horních Pasekách s kapacitou 30 míst

A, B

zimní provoz

P 6.

Parkoviště pro navržený lyžařský vlek v údolí Bácov s kapacitou 25 míst

A, B

zimní provoz

P 7. P 8.

Záchytné parkoviště pod restaurací Skokan s kapacitou 400 míst Rozšíření stávajícího parkoviště v Horní Bečvě u silnice I/35 s kapacitou 80 míst

B A, B

letní i zimní provoz letní i zimní provoz

P 9.

Záchytné parkoviště pro lyžařský areál Mečůvka v prostoru bývalého lomu s kapacitou 270 míst

A, B

zimní provoz

P 10. P 11. P 12. P 13.

Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka s kapacitou 50 míst Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka s kapacitou 40 míst Parkoviště pro Hotel Skalíkova louka s kapacitou 16 míst Parkoviště u přehrady Horní Bečva s kapacitou 150 míst a 10 míst pro autobusy

A, B A, B A, B A, B

zimní provoz zimní provoz letní i zimní provoz letní i zimní provoz

52

EKOTOXA s.r.o


Označení v Název graf. části P 14. Parkoviště pro lyžařské areály Rališka a Solisko s kapacitou 150 míst a 10 míst pro autobusy

Varianta

Podvarianta

A, B

zimní provoz zimní provoz zimní provoz zimní provoz

P 15. P 16. P 17.

Parkoviště pro lyž. areály Rališka a Solisko s kapacitou 200 míst Parkoviště pro lyž. areály Rališka a Solisko s kapacitou 250 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka a Solisko s kapacitou 130 míst a 10 míst pro autobusy

A, B A, B A, B

P 18.

Parkoviště pro lyž. areál U Sach. studánky – Východ a pro navrženou sedač. lanovku na Vysokou s kapacitou 500 míst a 10 míst pro autobusy

B

zimní i letní provoz

Dále je předmětem studie návrh těchto komunikací (turistických tras, cyklotras a lyžařských běžeckých tras): T1 T2 T3 T4 T5 C1

Dolní Bečva, střed (zelená turistická trasa č. 4833) – Dolní Rozpité – Chata Mír Chata Mír – Černá hora, rozcestí (červená tur. trasa č. 0621, modrá tur. trasa č. 2260) Dolní Bečva, střed (zelená turistická trasa č. 4833) – Rožnovská Bečva – Penzion Amos – Skalíkova louka (zelená turistická trasa č. 4843) Spojka mezi trasou T 3 a zelenou turistickou trasou č. 4833 Okruh pro pěší a běžce kolem přehrady Horní Bečva.

C5 C6

Cyklotrasa Bečva, vedená údolím Rožnovské Bečvy z Rožnova p.R. do Horní Bečvy až do Hlavaté, kde se napojuje na stávající cyklotrasu č. 472. Dolní Bečva, střed (odbočka z trasy C 1) – Dolní Rozpité – Chata Mír Přeložka stávající cyklotrasy č. 472 v úseku Hlavatá – Mečová dle projektu „Doplnění sítě cyklotur. tras mikroregionu Rožnovsko (Domovina, Ing. Jan Gemela, 2005). Variantní vedení navržené cyklotrasy C 1 v úseku přehrada Horní Bečva – Hlavatá po úbočí Benešek a Vysoké. Sjezd z cyklotrasy C 4 k lyžařskému areálu U Sachovy studánky – Západ. Odbočka z cyklotrasy C 4 přes sedlo pod Vysokou na Karlovice

B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 B 10 B 11 B 12 B 13 B 14

Dolní Bečva – Dolní Rozpité – chata Mír Dolní Bečva – Kamenné – Majerova Kyčera – napojení na stávající běžeckou trasu Přeložka západ. úseku stávající lyž. trasy Pustevny – Chata Mír v období těžby dřeva Dolní Bečva – Chata Mír (přes Štrček) Černá hora, rozcestí – Rožnov p.R., s odbočkou k Chatě Mír Spojka mezi trasami B 3 a B 5 Černá hora, rozcestí – Pindula Hlavatá – úbočí Vysoké a Polany – sjezd k přehradě Horní Bečva Sjezd z trasy B 8 k lyžařskému areálu U Sachovy studánky – Západ odbočka z trasy B 8 přes sedlo pod Vysokou na Karlovice Benešky – Solisko Sedlo pod Kotlovou – Horní Bečva Okruhy na Horní Bečvě v lokalitě Jeřábkový Okruhy na Horní Bečvě pod Soliskem.

C2 C3 C4

Současně s těmito záměry je řešena i navazující infrastruktura – obslužné zázemí, energetika apod. Studie je řešena jako variantní. Samostatně ve variantě B je pouze šest záměrů, ostatní záměry jsou zařazeny do obou variant. Proto jsou záměry posuzovány jednotlivě. 53

EKOTOXA s.r.o

7.2


STANOVENÍ CÍLŮ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Viz kapitola č. 6.

7.3

HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Pro zjištění, zda a jak může realizace záměrů uvedených v urbanistické studii ovlivnit životní prostředí, bylo provedeno hodnocení záměrů vzhledem k referenčním cílům zvoleným pro oblast životního prostředí. Pro hodnocení byla použita následující stupnice:

+2 – potenciálně významný pozitivní vliv záměru na referenční cíl, naplňování cíle apod. +1 – potenciálně pozitivní vliv záměru na referenční cíl, jeho naplňování... 0 – zanedbatelný (neutrální) vliv záměru na referenční cíl -1 – potenciálně mírně negativní vliv menšího rozsahu na referenční cíl, jeho naplňování -2 – potenciálně významný negativní vliv na stanovený referenční cíl, jeho naplňování

Záměry jsou hodnoceny souhrnně dle typu jednotlivých záměrů (vleky, parkoviště apod.). U záměrů, u kterých byl identifikován možný negativní vliv, je poté uveden také vysvětlující textový popis. Při míře podrobnosti, s jakou jsou v urbanistické studii popsány jednotlivé záměry, časových nárocích na zpracování posouzení a při rozsahu celé studie, se při hodnocení jednotlivých záměrů pracuje s jistou mírou neurčitosti (např. konkrétní podoba jednotlivých záměrů – rozhledna, předpokládaná kapacita provozu, vliv na chráněné druhy rostlin a živočichů...). Pokud je na základě známých skutečností vliv daného záměru problematicky určitelný, je v tabulce uveden otazník. V případech, kdy byly identifikovány potenciálně negativní vlivy, bylo zkoumáno, zda-li neexistují další vlivy, které mohou mít kumulativní nebo synergický efekt.

54

EKOTOXA s.r.o


7.3.1 Lanovky, vleky, sjezdovky a související zařízení Urbanistická studie se zabývá zejména rozvojem cestovního ruchu, a tedy lanovky, sjezdovky, vleky a s nimi související zázemí jsou potenciálně nejvýznamnější záměry z hlediska vlivů na životní prostředí obsažených v této studii. Jako taková jsou tato zařízení obsažena v příloze 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů v kategorii II č. 10.7 jako „záměry vyžadující zjišťovací řízení“. Ve studii jsou uvedeny čtyři návrhy výstavby lanovek, z nichž lanovka z Dolního Rozpité k hotelu Radegast je ve dvou variantách. Jelikož jsou některé naplánované záměry vzájemně související (např. parkoviště určené pro danou sjezdovku), byly hodnoceny současně.

12.1 Udržitelná výstavba

13.1 Profit z cest. Ruchu místním

13.2 Kvalitní rekreační zázemí

?

0 -1

0

0

-1

0

-1

-1

? -1

1

2

-2

-2 -2 -2

-2 -2 0

-1 -1 ?

0 ? 0 -1 0 ?

0 0 0

0 0 0

-1 -2 -2

0 -2 -1

-1 -2 -2

-2 -2 -2

-2 -2 -2 -2 1 -1

1 1 1

2 2 1

-10

-1

-1

?

0

0

0

0

-1

-1

0

-1

1 -1

1

2

-2

0 -1

0 -1

? ?

0 0

0 0

0 0

0 0

0 -1

-1 -1

0 0

-2 -1

1 -1 1 -1

1 1

1 1

-1 -3

0

0

?

0

0

0

0

-1

0

0

0

2

0

1

2

4

0

0

?

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

1

3

0 -1 0 0 0 -1

0 0 0 0 0 0

? ? ? ? 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 ? 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 -1

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 -1

0 0 0 0 1 -1

1 0 1 0 1 0 1 -1 2 1 0 -1

1 1 1 1 0 0

1 1 1 1 1 0

4 1 3 2 5 -5

1 0 -2

1 0 0

0 0 ?

0 0 -1 0 -1 -1

0 -1 -1

0 0 0

0 0 -2

0 -1 -2

1 -1 -1

0 0 -2

0 1 -1 0 -2 -1

0 0 0

0 1 1

4 -4 -14

55

Celkem

11.1 Šetrné formy cest. ruchu

0

11.2 Snížení zatížení atr. lokalit

10.1 Šetrná doprava

0

5.1 Ovzduší

9.1 Ochrana půdy

K2 P3 P4

8.2 Hluk - oblasti

I J K L O K1

8.1 Hluk - obyvatelé

H

7.1 Voda

G

6.1 Krajinný ráz

E F

4.1 Chráněné druhy

D

3.1 ÚSES

Ba Bb C

Sed. lanovka D. Rozpité – M. Kyčera se sjezdovkou a obsl. zařízením Lanovka závěsná M. Kyčera - Radhošť Lanovka pozemní D. Rozpité - Radhošť Lanovka Bečvice - Vysoká se sjezdovkou a obslužným zázemím Lanovka Rališka - Solisko se sjezdovkou a obslužným zázemím Kubiška - Prodloužení vleku a sjezdovky Solisko - Prodloužení vleku a sjezdovky a obslužné zázemí Majerova Kyčera - lyžařský vlek v horní části navržené sjezdovky Lyž. vlek (100 m) se sjezdovkou u Chaty Martiňák Lyž. vlek se sjezdovkou – H Skal. louka Lyž. vlek se sjezdovkou u Chaty Mír Lyž. vlek se sjezdovkou v údolí Bácov Lyž. vlek se sjezdovkou - Horní Paseky Rozhledna na Majerově Kyčeře Nová příjezdová komunikace k přestupní stanici lanovek na Majerově Kyčeře Úprava příjezdové komunikace k Hotelu Skalíková louka Park. u stanice lanovky v D. Rozp. - 50 Parkoviště u sedačkové lanovky na Radhošť - 250 míst

2.1 Přír. cenné lokality

A

Záměr

Označení záměru

Tab. č. 11 Hodnocení potenciálních vlivů lanovek, sjezdovek a vleků ve vztahu k referenčním cílům

-15

-7






0

-1

0

0

0

0

1

-1

0

0

0

0

0

0

1

1

Lanovky Dolní Rozpité Radhošť (B – var. B) a Bečvice – Vysoká (C) a parkoviště P4 Plocha pro plánovanou lanovku zahrnuje zejména monokulturní smrkové porosty a dále bučiny a suťový les. Lokalita je biotopem chráněných živočišných druhů (např. vlk, rys, medvěd apod.) Záměr B – var.B je situován do I. a II. zóny CHKO Beskydy, což je jednoznačně v rozporu s Plánem péče pro CHKO Beskydy, respektive s § 26 odst. 2 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny (zákaz umísťování staveb do I. zóny CHKO). Realizace této varianty záměru je z tohoto důvodu nepřípustná. Záměr výstavby lanovky Bečvice – Vysoká (C) je plánován do II. zóny CHKO Beskydy, což je zcela v rozporu s platným Plánem péče pro CHKO Beskydy. Došlo by k vykácení lesa na ploše 1,20 ha. Jedná se o smrkovou monokulturou a porosty smíšených bučin. Záměr zasahuje do klidového území, které je biotopem všech prioritních živočišných druhů v rámci soustavy Natura 2000 (vlk, rys, medvěd) a biotopem většiny lesních ptačích druhů, které jsou v PO 22 předmětem ochrany (jeřábek lesní, čáp černý, žluna šedá, datel černý, strakapoud bělohřbetý aj.). Lanovka bude pravděpodobně významný negativní vliv na tyto druhy (narušení klidové oblasti, zvýšený pohyb turistů apod.). Výstavba sjezdovky je taktéž v rozporu s Plánem péče pro CHKO Beskydy. Došlo by k vykácení lesa na ploše 7,13 ha, čímž by funkce lesa mohla být narušena (otevření porostu působení větrů apod.). Parkoviště (P4) s plánovanou kapacitou 250 míst pro osobní automobily se nachází za obcí na louce v blízkosti potoka. Jeho výstavbou by došlo k likvidaci travnatých porostů, k pravděpodobnému narušení krajinného rázu a také ke zvýšení dopravy v obci Dolní Bečva a s tím zvýšené intenzitě hlukové zátěže a emisí. Toto parkoviště je určeno pro sedačkovou lanovku Dolní Rozpité – Radhošť, bez realizace této pozemní varianty lanovky ztrácí význam. SCHKO Beskydy nesouhlasí se záměry B – var. B, C a P4. Se záměrem B Lesy ČR, s.p. nesouhlasí. Tento záměr je dle vyjádření odboru výstavby a územního plánování na MÚ Rožnov pod Radhoštěm č.j.: MěÚ/Výst/1401/2007/Tru v kolizi se zadáním nového územního plánu obce Dolní Bečva. V místě zamýšleného parkoviště P4 je navrhována vodní plocha .

56

Celkem


-1


1

7.1 Voda

0

6.1 Krajinný ráz

0

5.1 Ovzduší

0

P5


0

3.1 ÚSES

-1


0

Záměr

Parkoviště pro navržený lyžařský vlek na -1 0 0 0 0 0 0 0 Horních Pasekách s kapacitou - 30 míst P6 Parkoviště pro navržený lyžařský vlek v 0 0 0 0 0 -1 0 0 údolí Bácov - 25 míst P12 Parkoviště pro Hotel Sk. louka - 16 m 0 0 0 0 0 0 0 0 Pozn.: Hodnocení Natura je v samostatné části, proto číslování ref. cílů začíná od 2.1

Označení záměru

9.1 Ochrana půdy


8.2 Hluk - oblasti

EKOTOXA s.r.o

EKOTOXA s.r.o


Lanovka Majerova Kyčera – Radhošť – záměr B var. A Druhou variantou lanovky na Radhošť je lanovka z vrcholu Majerovy Kyčery na Radhošť k hotelu Radegast. Horní úsek lanovky zasahuje na území chráněné v rámci soustavy Natura 2000 (hodnocení vlivu viz samostatné posouzení), na území NRBC Radhošť – Kněhyně a také do II. a z malé části i I. zóny CHKO Beskydy, čímž je v rozporu s Plánem péče CHKO Beskydy. Zároveň je horní konec této lanovky naplánován do blízkosti Národní přírodní rezervace Radhošť. Dochází zde tedy k významným střetům se zájmy ochrany přírody. Horní konec lanovky je plánován do II. zóny CHKO – v blízkosti I. zóny. Záměr je směřován do oblasti, která je z hlediska přírodních hodnot unikátní a velmi cenná a zároveň turisticky atraktivní a v současné době turisty hojně navštěvována. V urbanistické studii není uvedeno množství turistů navštěvujících v průběhu roku lokalitu Radhoště, množství ubytovaných hostů v hotelu Radegast, předpokládaná kapacita lanovky a předpokládané množství vyvezených turistů. Není proto možno přesně posoudit ovlivnění množství turistů v dané lokalitě ani na přístupových cestách k ní. Jako synergický vliv je však možno předpokládat výrazný nárůst počtu turistů v dané lokalitě, vyšší míru poškozování okolních biotopů rostlin, zvýšení vyrušování a stresu živočichů na a v blízkosti hřebene Radhošť – Pustevny (např. jeřábka lesního – Bonasa bonasia, který se zde vyskytuje), zvýšené množství odpadků nebo vyšší množství volně pobíhajících psů – což jsou dle SCHKO Beskydy (např. dle Plánu péče o NPR Radhošť) již dnes významné problémy v oblasti hřebene Radhošť – Pustevny. Do budoucna není možno vyloučit ani další tlak na vybudování navazující infrastruktury cestovního ruchu v okolí pro vyšší turistické využití lokality. Ač ve studii není uváděno současné ani předpokládané množství turistů v lokalitě, dá se předpokládat pozitivní vliv na rozvoj turistického ruchu v dané oblasti, a tím i zvýšení příjmů místních občanů. Dále se očekává dočasný zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa v úseku navazujícím na horní stanice o délce 80 m a šířce 15 m. Vykácením lesa ve vrcholové partii může dojít k narušení jeho zápoje, čímž by byl náchylnější k narušení větrem. Negativní vliv na ovzduší, vodu, půdu, klima, kulturní hodnoty a hluk se nepředpokládá. Návrh lanovky, která je alternativou předchozí varianty neschválené orgány ochrany přírody, je k přírodním hodnotám více šetrnější než záměr původní, uváděný ve variantě Bb. Dle vyjádření České geologické služby pod značkou SOG-441/156/2007 ze dne 23.5.2007 jsou flyšové horniny, které tvoří skalní podklad posuzovaného území obecně náchylné ke svahovým deformacím a je nutno zde pečlivě zvažovat stavební záměry. Záměr lanovek z Rozpití na Radhošť se proto jeví jako značně rizikový. Jižní svahy masivu Radhoště jsou prakticky kompletně rozsáhlým starým sesuvným územím, východní svah Černé hory představuje relativně mladší neaktivní sesuvné území. V okolí je také evidován aktivní sesuv malých rozměrů (do 50 m) – jak vyplývá z map svahových deformací 1:10 000 nově vytvořených Českou geologickou služnou. Reaktivování v současnosti neaktivních sesuvů v místě trasy lanovek je riziko, které se nedá vyloučit. Ve stanovisku k Aktualizaci urbanistické studie Pustevny – Radhošť ze dne 24.5. 2007 č. 742o/2007/116/86/714 vyjadřují Lesy České Republiky, s.p. – lesní správa Rožnov pod Radhoštěm jako majitel dotčených pozemků k tomuto záměru nesouhlasné stanovisko.

57

EKOTOXA s.r.o


Lanovka Dolní rozpité – Majerova Kyčera (A) s vlekem (G), sjezdovkou, rozhlednou, obslužným zázemím a parkovištěm (P3) Plánovaná lanovka z Dolního Rozpité na Majerovu Kyčeru se nachází ve třetí zóně CHKO. Jedná se v převážné míře o lesní pozemky – zejména o stejnověký lesní smrkový porost. Vzhledem k druhové skladbě lesa a blízkosti obce Dolní Bečva zde nepředpokládáme významnější výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů. Výstavba vleku a sjezdovky může naopak přispět k vyšší biodiverzitě lokality. Hrozí nebezpečí otevření lesa větrům a destabilizace lesního porostu, riziko zvětšené eroze půdy vodní erozí, pokud bude povrch dlouhodoběji zbaven vegetačního krytu apod. Vykácení větší plochy lesa a výstavba lanovky může mít mírně negativní dopad na krajinný ráz oblasti a záměr není zcela v souladu se současným Plánem péče CHKO Beskydy. Lanovka společně s vlekem bude – v případě jejich výstavby - sloužit k rekreaci obyvatel Rožnovska i návštěvníkům z jiných míst. Zároveň může přispět k rozložení turistické zátěže z nejvíce přetížených míst do větší oblasti, posílit turistickou atraktivitu a přispět k ekonomickému rozvoji obce. U rozhledny na Majerově Kyčeře není ve studii uvedena konkrétní podoba záměru. Nedá se očekávat potenciálně negativní ovlivnění životního prostředí krom vlivu na krajinný ráz. Vliv na krajinný ráz bude hodnocen až před případnou realizací stavby. Součástí navrhovaného záměru je i parkoviště (P3) s předpokládanou kapacitou 50 parkovacích míst a obslužná komunikace (K1) o délce 300 m s omezeným přístupem sloužící pro údržbu a zásobování. U této komunikace nepředpokládáme negativní vliv na životní prostředí. Plocha parkoviště je evidována jako orná půda a obslužné zázemí jako nezemědělská plocha. Během stavby parkoviště může dojít k negativnímu ovlivnění toku Dolnorozpitského potoka. Tento záměr je dle vyjádření odboru výstavby a územního plánování na MÚ Rožnov pod Radhoštěm č.j.: MěÚ/Výst/1401/2007/Tru v kolizi se zadáním nového územního plánu obce Dolní Bečva. V jihozápadní části zamýšleného parkoviště P3 je navrhována plocha pro bydlení.

Kubiška – prodloužení vleku a sjezdovky Jedná se o záměr prodloužení stávající sjezdovky o cca 350 m. Plocha vymezená pro záměr se nachází ve III. zóně CHKO. Lanovka by byla prodloužena na úkor stávajícího lesního porostu. Jedná se o stejnověký porost smrkové monokultury. Jejím nevhodným vykácením může dojít k otevření lesa ze severu proudícím větrům a jeho narušení. Díky kvalitě stávajícího porostu se nepředpokládá, že by záměrem byly ohroženy chráněné druhy rostlin a živočichů – vykácení lesního porostu může mít pozitivní dopad na biodiverzitu (vegetaci a s ní spojené živočišné formy). Prodloužení vleku by pravděpodobně vedlo k mírnému zatraktivnění lokality pro turisty. Pro realizaci tohoto záměru bude nutný souhlas Lesů ČR.

58

EKOTOXA s.r.o


Lanovka Rališka – Solisko (D) se sjezdovkou a obslužným zařízením a prodloužení vleku a sjezdovky Solisko (F) Lanovka (900 m) je plánovaná do již stávajícího rekreačního areálu s vlekem a sjezdovkou. Dle studie by měla být sjezdovka prodloužena a napojena na stávající sjezdovku a vlek Solisko, které by měly být prodlouženy o 150 m výše. Tím dojde k propojení obou sjezdovek. Lanovka i prodloužený vlek se sjezdovkou zasahují v cca 200 m své délky do II. zóny CHKO a do regionálního biocentra RBC 130 Kotlová – Solisko. Jedná se o smrkový stejnověký porost malé přírodní hodnoty. Realizací těchto záměrů dojde k dočasnému záboru lesního půdního fondu po celou dobu provozu sjezdovky. Dle údajů uvedených v „Posouzení vlivů Změny č. 6A územního plánu sídelního útvaru Horní Bečva – koncept z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví“ se v dané lokalitě nacházejí některé chráněné druhy rostlin – orchideje (Dactylorhiza majalis, Dactylorhiza fuchsii, Gymnadenia conopsea, Traunsteinera globosa, Platanthera bifolia, Listera ovata) a některé další vzácnější druhy rostlin (Polygala multicaulis, Hypochoeris maculata, Carex flava). Jsou to vesměs druhy, jež vyžadují udržované louky, buďto kosením nebo spásáním. Z dlouhodobého hlediska bylo v posledních letech zaznamenáno zlepšení stavu lokality, především v její horní části, kde se také vyskytují nejvzácnější orchideje. To nejpravděpodobněji přímo souvisí s managementem ploch využíváním pro zimní lyžování (kosení luk, odstraňování náletu). V lesním porostu byla zjištěna ze zajímavějších rostlin pouze žebrovnice různolistá (Blechnum spicant), která ovšem není na území CHKO Beskydy nikterak vzácná. Dá se usuzovat, že provozování vleku na dané lokalitě má příznivý vliv na zachování konkrétních ohrožených druhů rostlin (zejména vstavačovitých). Dá se proto předpokládat, že realizace záměru by v případě správného managementu neměla mít negativní dopad na výskyt vzácných druhů rostlin – pozitivním dopadem může být rozšíření lučních ploch s vyšší biodiverzitou na úkor smrkové monokultury. Z pohledu turistického ruchu bude mít propojení lanovky a vleku pravděpodobně pozitivní dopad, neboť se zvýší atraktivita lokality – odhady dopadů však ve studii nejsou uvedeny. Celý tento záměr je v době zpracování tohoto hodnocení řešen v rámci „Změny č. 6A územního plánu sídelního útvaru Horní Bečva-koncept“ a probíhá posouzení vlivů této změny na životní prostředí a veřejné zdraví.

Ostatní záměry vleků a sjezdovek (H, I, J, K, L), doprovodných parkovišť (P5, P6, P12) a komunikace (K2) Jedná se o záměry kratších vleků se sjezdovkou s předpokladem využití pouze návštěvníky turistických chat (Martiňák, Mír, Skalíková Louka) v jejich blízkosti nebo místními obyvateli (Horní Paseky, Bácov). S nimi souvisí i vymezené plochy pro výstavbu parkovišť. Tyto navržené sjezdovky se nacházejí na již existujících loukách v blízkosti turistických chat. Pouze sjezdovka v lokalitě Horní Paseky se nachází na okraji území Ptačí oblast Beskydy. Nejsou dotčeny území v I. zóně CHKO ani ÚSES, navržená plocha pro sjezdovku3 pod chatou Mír se nachází ve druhé zóně CHKO.

3

Při terénním průzkumu bylo zjištěno, že se zde již funkční soukromý vlek nachází.

59

EKOTOXA s.r.o


Nemáme údaje o výskytu chráněných rostlin v daných lokalitách, ale vzhledem k blízkosti dlouhodobě užívaných rekreačních objektů zde není předpoklad, že by při stavbě lanovky a dostatečném managementu údržby měly být chráněné rostliny ohroženy. Realizace výstavby vleků bude mít pravděpodobně pozitivní ekonomický dopad pro majitele rekreačních ubytovacích zařízení v jejich blízkosti a budou sloužit pro rekreační využití místních obyvatel a návštěvníků. Parkoviště P5 se nachází v bezprostřední blízkosti Ptačí oblasti Beskydy, parkoviště P6 v blízkosti toku Bácovského potoka – během výstavby by mohlo dojít k mírnému negativnímu ovlivnění vodního toku. U hotelu Skalíková louka je v plánu úprava stávající komunikace a výstavba parkoviště. Záměr úpravy komunikace by měl mít celkově mírně pozitivní dopad na stav životního prostředí, neboť zlepší stav vozovky, sníží riziko eroze apod. U parkoviště nepředpokládáme negativní vlivy na životní prostředí, neboť nebude mít vliv na zvýšení intenzity dopravy apod. Zabíraná plocha je vedena jako nezemědělský pozemek. Dle vyjádření odboru výstavby a územního plánování na MÚ Rožnov pod Radhoštěm č.j.: MěÚ/Výst/1401/2007/Tru je záměr sjezdovky L a parkoviště P5 v nesouladu se schváleným územním plánem města. Obecně u všech sjezdovek je potřeba zmínit důležitost managementu údržby a provozu sjezdovky. V případě nedostatku sněhu a nešetrného provozu může docházet k degradaci vegetačního pokryvu a erozi půdního profilu – dochází k tomu např. u některých sjezdovek na severní straně hřebene Radhošť – Pustevny – viz obrázek. Obr. č. 2 Hřeben Radhoště - poškozování vegetačního krytu a půdního profilu na stávajících sjezdovkách na severní svahu.

60

EKOTOXA s.r.o


7.3.2 Ostatní rozvojové záměry Jedná se o záměry „drobnějšího“ charakteru určené k rozvoji cestovního ruchu v oblasti. Jde o návrh výstavby rozhledny, rozvojových záměrů v oblasti Pusteven a Horní Bečvy, výstavbu koupacího jezírka a obnovu rybníka.

11.2 Snížení zatížení atrak. lokalit


13.1 Profit z cest. ruchu místním


Celkem

0 -1

1

0

1

2

2


9.1 Ochrana půdy

8.2 Hluk - oblasti


7.1 Voda

Bobová dráha v lyžařském areálu u 0 0 ? 0 -1 0 0 0 0 Sachovy Studánky - Západ N Obnova skok. můstku a tribuny na -1 -1 ? 0 -2 0 0 0 0 Pustevnách R Lávka pro pěší pro přístup lyžařů - U 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Sachovy studánky - východ U Rozvojové záměry v oblasti přehrady 0 0 0 0 0 ? 0 0 0 Horní Bečva Parkoviště u přehrady H. Bečva s P13 kapacitou (150 aut a 10 bus) 0 0 0 -1 0 0 0 0 1 V Obnova rybníka v Horní Bečvě v 0 2 1 0 1 1 0 0 1 lokalitě Liščí u bývalého náhonu X Ekol. koupací jezírko v Dolní Bečvě 0 ? 0 0 0 -1 0 0 0 P Rozhledna na Vysoké -1 0 ? 0 ? 0 0 -1 0 S Golfová akademie Pasecká škola 0 0 ? 0 -2 -1 0 0 -1 Ta. Provozní zázemí lyž. běžeckého areálu -1 -1 0 0 -2 0 0 0 0 Tb. Kuželna – replika původní -1 -1 0 0 2 0 0 0 0 Jurkovičovy stavby Tc. Informační centrum ochrany přírody -1 -1 0 0 -2 0 0 0 0 Pozn.: Hodnocení Natura je v samostatné části, proto číslování ref. cílů začíná od 2.1


M

6.1 Krajinný ráz

5.1 Ovzduší


3.1 ÚSES


Záměr

Označení záměru

Tab. č. 12 Hodnocení potenciálních vlivů ostatních záměrů ve vztahu k referenčním cílům

0 -2 -2 -2

1

0 -7

1

1

1

2

0

1

6

0

1

1

0

2

2

6

1 0

0 0

0 1

1 2

0 0

1 0

3 9

0 1 1 1 0 -1 1 0 0 -1 1 -1 0 -1 -1 -1 0 1 -1 1

1 1 2 1 1

2 4 1 0 2 -1 1 -5 1 3

0

1

1 -2

1

0 -1

Kuželna – Replika původní Jurkovičovy stavby (Tb) Navržená plocha se nachází v jihovýchodní části areálu NKP, v místě původního návrhu kuželny ve II. zóně CHKO na území nadregionálního biocentra Radhošť – Kněhyně v blízkosti stávajících chat na Pustevnách. Původní návrh však nebyl nikdy zrealizován. Z hlediska památkové ochrany je záměr výstavby považován Národním památkovým ústavem za žádoucí.

61

EKOTOXA s.r.o


Ekologické koupací jezírko v Horní Bečvě (X) Jezírko spolu s příslušenstvím je plánováno ve třech variantách. Všechny tyto varianty se nacházejí ve vyznačeném záplavovém území řeky Bečvy, varianta Xa je navržena v ploše regionálního biocentra RBC 132 Kluzov. Všechny varianty jsou součástí IV. zóny CHKO a došlo by k záboru orné půdy. Výskyt ohrožených druhů se u variant Xb a Xc nedá předpokládat. Z hlediska turistického rozvoje je tato plocha přínosem, zejména pro obec Dolní Bečva. Jezírko je navrhováno jako ekologicky šetrné s cílem minimalizovat negativní zásahy na životní prostředí. Obnova rybníka v lokalitě liščí u bývalého náhonu (V) Plánovaná plocha se nachází na levém břehu řeky Bečvy v záplavovém území na rozhraní mezi III. a IV. zónou CHKO. Danou lokalitou prochází i regionální biokoridor RK 1568. Podrobnější údaje o záměru nejsou ve studii uvedeny. Při vhodném provedení, které bude respektovat podmínky ochrany přírody, se dá očekávat pozitivní dopad na krajinný ráz i biodiverzitu. Lávka pro pěší – U Sachovy studánky východ (R) U tohoto záměru se nedají očekávat negativní dopady na životní prostředí, naopak bude zajištěna vyšší bezpečnost přecházejících chodců ze stávajícího parkoviště P30. Rozvojové záměry v oblasti přehrady Horní Bečva (U) Záměry vycházejí ze zpracované urbanistické studie Zhodnocení území přehrady Horní Bečva (Ing. arch. Fišarová, 2006). Jedná se o: • • • • • • • • • • •

návrh okruhu kolem přehrady pro chodce a běžce návrh vybudování vodní tvrze – víceúčelového herního zařízení z přírodních materiálů návrh robinsonádního hřiště pro děti návrh dětského hřiště návrh vybudování půjčovny loděk a šlapacích kol návrh vybudování trampolíniště návrh vybudování skateboardového parku v prostoru bývalého lomu návrh vybudování hřiště v autocampingu návrh vybudování úschovny kol návrh vybudování výletiště – kulturního centra návrh vybudování stravovacího zařízení – restaurace – přestavbou stávajícího rekreačního objektu • návrh vybudování parkoviště v prostoru bývalého lomu (společně se skateboardovým hřištěm).

Ostatní záměry – in-lineová, koloběžková a kolová silnice, „malý statek“ a nafukovací gumové herní prvky ukotvené ve vodním prostředí – nejsou zapracovány do grafické části elaborátu, jde o využití stávajících zařízení, resp. o sezónní mobilní zařízení.

62

EKOTOXA s.r.o


Záměry Ub. (půjčovna lodí a šlapacích kol), Uc. (robinzonádní hřiště pro děti) a Ud. (dětské hřiště) se nacházejí ve III. zóně CHKO, zbylé ve IV. zóně. Jedná se o vodní plochy a nezemědělské pozemky. Tyto záměry jsou plánovány s ohledem na turistický rozvoj lokality v blízkosti přehrady a u jednotlivých záměrů nepředpokládáme významné negativní ovlivnění životního prostředí. Současně je zde navržena i plocha pro parkoviště (P13), která se nachází v prostorách bývalého lomu u silnice. Toto parkoviště je vhodně navrženo do již vyasfaltované plochy, takže nedojde k záboru půdního fondu. Ve stanovisku k Aktualizaci urbanistické studie Pustevny – Radhošť ze dne 24.5. 2007 č. 742o/2007/116/86/714 vyjadřují Lesy České Republiky, s.p. – lesní správa Rožnov pod Radhoštěm k tomuto záměru nesouhlasné stanovisko z důvodu nemožnosti posouzení vzhledem k nedostatečnému mapovému podkladu.

Bobová dráha v lyžařském areálu u Sachovy Studánky – Západ (M) Bobová dráha se nachází ve III. zóně CHKO na okraji provozovaného lyžařského areálu. Vzhledem k charakteru stavby se nedají očekávat negativní vlivy na životní prostředí v dané lokalitě – dráha samotná může mít mírně negativní dopad na krajinný ráz. Údaje o výskytu chráněných druhů rostlin v lokalitě nebyly k dispozici. Není známa přesná podoba záměru, avšak případný významnější negativní vliv na flóru zde nepředpokládáme. Z hlediska ekonomického může tato sjezdovka přinést významné zatraktivnění lokality pro cestovní ruch. Rozhledna na Vysoké (P) a Golfová akademie Pasecká škola (S) Rozhledna na Vysoké je plánována do II. zóny CHKO Beskydy. Jedná se o smrkový porost. Záměr zasahuje do klidového území, které je biotopem prioritních živočišných druhů a biotopem většiny lesních ptačích druhů, které jsou v rámci Natura 2000 předmětem ochrany (jeřábek lesní, čáp černý, žluna šedá, datel černý, strakapoud bělohřbetý aj.). Samotná stavba při vhodném provedení se nejeví jako problém, avšak dá se předpokládat významné zvýšení počtu návštěvníků této klidové oblasti a tím i negativní vliv na chráněné druhy živočichů. V rámci výstavby by muselo dojít k vytvoření příjezdové komunikace, což není zcela v souladu s Plánem péče pro CHKO Beskydy. Plocha pro Golfovou akademii byla vymezena v blízkosti obydlené části obce v rámci III. zóny CHKO. Na základě Plánu péče je možno takový záměr realizovat pouze ve výjimečných případech na základě provedeného biologického hodnocení a hodnocení vlivu na krajinný ráz. Dle předběžného průzkumu lokality provedeného v rámci hodnocení Natura 2000 se v okolí plánované plochy pro hřiště nacházejí biotopy chráněných druhů rostlin a živočichů (orchideje, mečík střechovitý, chřástal polní). Golfová hřiště mají obecně negativní dopad na biodiverzitu. Tyto vlivy mohou být posouzeny až v při konkrétním posuzování daného záměru. V případě realizace záměru je nutná aktivní spolupráce s orgány ochrany přírody pro nalezení přijatelného kompromisu pro obě strany. Realizace záměru by na druhou stranu mohla přispět k vyšší atraktivitě lokality pro turisty. Golfové hřiště však není možno považovat za ekologicky šetrnou formu cest. ruchu. SCHKO Beskydy nesouhlasí se záměry P a S.

63

EKOTOXA s.r.o


Obnova skokanského můstku a tribuny na Pustevnách (N), provozní zázemí lyžařského běžeckého areálu (Ta.) a Informační centrum ochrany přírody (Tc.) Tyto záměry jsou plánovány na území „Národní kulturní památky Areál Pustevny“. Dle odborného vyjádření Národního památkového ústavu v Praze ze dne 28. 5. 2007 (značka NPÚ-302 / 3446 / 2007) není možno dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů s těmito záměry souhlasit. Řešení výstavby informačního centra ochrany přírody je na základě popsaných skutečností v rozporu s podmínkami ochrany OP NKP - památková a kulturní hodnota daného území spočívá v souboru jedinečných staveb, vytvořených významným architektem Dušanem Jurkovičem, umístěných na hřebeni Beskyd v blízkosti jednoho z nejvýznamnějších vrcholů Beskyd Radhoště. Předmětná plocha se nachází v těsném sousedství areálu NKP, v OP NKP, při příjezdové komunikaci ve směru od Prostřední Bečvy. Jednotlivé objekty NKP byly samotným autorem koncipovány a umístěny v území tak, aby se pohledově uplatňovaly z přístupové cesty (dnešní komunikace) od Prostřední Bečvy. Ve vztahu k areálu NKP se vytipovaný pozemek dostává do velmi exponované polohy, neboť právě v těchto místech se návštěvníkům „otevírá“ panoramatický pohled na celý areál NKP (kompoziční záměr arch. Jurkoviče). Z hlediska zachování kulturních hodnot daného území je předložené řešení na základě popsaných skutečností v rozporu s podmínkami ochrany OP NKP. „Při pořizování územně plánovací dokumentace........, je nutno dbát, aby půdorysnými, hmotovými a výškovými změnami nebyla narušena konfigurace zástavby a přírodních prvků, dále historická, urbanistická skladba, její estetická hodnota a silueta NKP areálu Pusteven, k.ú. Prostřední Bečva.“ Na základě § 14, odst.1, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů se jedná o úpravu prostředí NKP. Předložený záměr nežádoucím způsobem ovlivní prostředí NKP a zcela změní panoramatický pohled na celou lokalitu Pusteven. Záměr výstavby informačního střediska je v souladu s cíly životního prostředí a může podpořit osvětovou činnost v této oblasti. Umístění provozního zázemí lyžařského běžeckého areálu a obnova skokanského můstku K 65 včetně tribuny je navrženo do ochranného pásma Národní kulturní památky Pustevny. „V ochranném pásmu je nutno minimalizovat dopravní provoz a maximálně využít záchytná parkoviště.“ Na základě § 14, odst.1, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, upozorňuje NPÚ, že předložené záměry v širších vazbách toto prostředí nežádoucím způsobem zcela ovlivní. Navržené plochy pro oba záměry jsou umístěny v OP NKP. Provozní zázemí lyžařského běžeckého areálu je situováno severně od NKP, v místě stávajícího objektu, sloužícího dnes jako zázemí běžeckých tras. Stávající torzo skokanského můstku leží při severovýchodní hranici OP NKP. S návrhem obou záměrů NPÚ zásadně nesouhlasí. Při realizaci předloženého návrhu se lze domnívat, že vyvstane potřeba dalších doplňkových aktivit. Zejména lze předpokládat, že se zvýší návštěvnost dané lokality, a tím se zvýší i dopravní provoz nejen v NKP, ale i v OP NKP. Na základě této skutečnosti zákonitě vyvstanou požadavky na další parkovací stání, další komunikace a pod. V případě pořádání soutěží lze ještě vedle toho předpokládat další nárůst dopravy a požadavků na parkování. Stabilizace a posílení navržených sportovních

64

EKOTOXA s.r.o


aktivit je v rozporu s výše citovaným OP NKP, a proto z pohledu zachování kulturních hodnot v území nedoporučuje NPÚ tyto záměry k realizaci. Ve stanovisku k Aktualizaci urbanistické studie Pustevny – Radhošť ze dne 24.5. 2007 č. 742o/2007/116/86/714 vyjadřují Lesy České Republiky, s.p. – lesní správa Rožnov pod Radhoštěm k tomuto záměru nesouhlasné stanovisko z důvodu nemožnosti posouzení vzhledem k nedostatečnému mapovému podkladu.

65

EKOTOXA s.r.o


7.3.3 Záměry parkovišť a dalších komunikací Jedná se o parkoviště, která by měla sloužit jako zázemí pro stávající rekreační areály, případně odstavné parkoviště v obci Dolní Bečva a dále o zpevnění hřebenové komunikace v oblasti Pustevny – Radhošť.

P14 P15 P16 P17

P7 P18

0

1

1

2

1 -1

1

0

0

7

0

1

0 -1

0

0

1

3

0

0

0 -1

0

0

1

-3

1

1

0

1

0

1

3

0 -1

0

1

-10

66

-1 -1 -1

0

Celkem

0


1

7.1 Voda

0

6.1 Krajinný ráz

0

5.1 Ovzduší

0


0

3.1 ÚSES

Úprava stávající komunikace pro 0 0 0 0 0 0 0 0 příjezd k navrženému parkovišti P2 Vybudování zpevněné komunikace 1 1 1 0 0 0 0 0 Pustevny - Radhošť Záchytné parkoviště Dolní Bečva 0 0 0 1 0 0 1 0 Autocamp Pod Lipami - 230 míst Záchytné parkoviště Dolní Bečva - U 0 0 0 -1 0 -1 -1 0 Hřiště - 350 míst Rozšíření stávajícího parkoviště v 0 0 0 0 0 -1 0 0 Horní Bečvě u silnice I/35 - 80 míst Záchyt. parkoviště pro areál Mečůvka 0 -2 ? -1 -1 -1 -1 -1 v prostoru bývalého lomu - 270 míst Parkoviště u lyžařského areálu 0 0 0 0 0 -1 0 0 Mečůvka - 50 míst Parkoviště u lyžařského areálu 0 0 0 0 0 -1 0 0 Mečůvka - 40 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka 0 0 0 -1 -1 -1 -1 0 - Solisko - 150 míst a 10 pro autobusy Parkoviště pro lyžařské areály Rališka 0 0 0 -1 -1 -1 -1 0 - Solisko - 200 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka 0 0 0 -1 -1 -1 -1 0 - Solisko - 250 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka 0 0 0 -1 -1 -1 -1 0 - Solisko - 130 míst a 10 pro autobusy Záchytné parkoviště pod restaurací Skokan - 400 -1 0 ? -1 0 -1 -1 0 Parkoviště pro areál U S. studánky východ a lanovku – 500 auta a 10 bus -2 0 ? -1 -2 -1 -2 -1



P11


P10

vztahu


P9

ve

11.2 Snížení zatížení atrakt. lokalit

P8

komunikací


P2

a


P1

parkovišť

9.1 Ochrana půdy

K4

vlivů

8.2 Hluk - oblasti

K3

Záměr

Označení záměru

Tab. č. 13 Hodnocení potenciálních k referenčním cílům

0 -1

0

0

0

0

1

-1

0 -1

0

0

0

0

1

-1

-1 -1 -1

0 -1

0

1

-7

-1 -1 -1

0 -1

0

1

-7

-1 -1 -1

0 -1

0

1

-7

-1 -1 -1

0 -1

0

1

-7

-1 -1 -1

0 -1

0

1

-7

-1 -2 -2

1 -1

0

1

-13

EKOTOXA s.r.o


Parkoviště pro lyžařské areály Rališka – Solisko (P14 - P17) Tato parkoviště jsou vzhledem ke své poloze posuzována společně. Nacházejí se v III. zóně CHKO, pozemky, na kterých by došlo k trvalému záboru, jsou vedeny jako trvale travní porosty. Celková plánovaná kapacita parkovišť je 730 míst, spolu s parkovištěm u přehrady jde o 880 parkovacích míst a 30 pro autobusy! Toto množství by mělo negativní vliv na krajinný ráz lokality, vedlo by k výraznému zvýšení automobilové a autobusové dopravy na příjezdových komunikacích, a s tím souvisejícími dopady (emise do ovzduší a hluk). Stavba této velké plochy parkovišť by dále zrychlila odtok vody z území, což by mohlo vést ke zvýšení lokalního rizika zaplavení objektů v době vysokých srážek. Záměry parkovišť P15 a P14 jsou dle vyjádření odboru výstavby a územního plánování na MÚ Rožnov pod Radhoštěm č.j.: MěÚ/Výst/1401/2007/Tru v kolizi se zadáním nového územního plánu obce Horní Bečva. V místech těchto zamýšlených parkovišť jsou plánovány plochy pro bydlení – ZM 6/26 v místě P15 a ZM 7/8 v místě P 14. Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka (P10 a P11) Jedná se o dvě blízko sebe ležící parkoviště v areálu Mečůvka s kapacitou 40 a 50 automobilů v blízkosti potoka Mečůvka. Během stavby a provozu není vyloučen negativní vliv na vodní tok Mečůvku. Dle zpracovatele posudku nemá parkoviště P 11 díky své rozloze a umístění kapacitu pro 40 automobilů. Umístění tohoto parkoviště se zpracovateli posudku jeví jako rizikové, neboť hrozí poškození na něj navazujícího svahu vodní erozí během vysokých průtoků v korytě potoka. Plocha pro parkoviště P10 je navržena ihned pod prudkým svahem. Vzhledem k flyšovému podloží náchylnému k sesuvům je zde riziko aktivace svahu.

Záchytné parkoviště pod Restaurací Skokan a parkoviště pro areál U Sachovy Studánky – Východ (P7 a P18) Parkoviště P 18 je plánováno pro 500 osobních aut a 10 autobusů a mělo by sloužit pro potřeby lanovky a sjezdovky na Vysokou. Nachází se ve II. zóně CHKO v místě trvale obhospodařované louky. Místo je zajímavé z hlediska krajinného rázu, který by byl realizací parkoviště znehodnocen. Dále by došlo k výraznému nárůstu intenzity automobilové dopravy, s čímž souvisí emise výfukových plynů a zvýšená hladina hluku. U záměru lanovky a sjezdovky na Vysokou byly identifikovány významné možné negativní dopady na životní prostředí. V případě nerealizace těchto záměrů by stavba tohoto parkoviště ztratila své odůvodnění. Parkoviště P7 s navrhovanou kapacitou pro 400 aut je situováno do blízkosti Kněhyňského potoka ve III. zóně CHKO v blízkosti přírodní památky pod Juráškou. Jedná se o hospodářsky využívanou louku s ochuzenou druhovou garniturou. Realizace tohoto záměru povede k mírnému zvýšení intenzity dopravy v oblasti. Dle hodnocení Natura může realizace záměru vést k výrazné návštěvnosti PP Pod Juráškou a tím k její destrukci. Přímo v dané lokalitě nebyly chráněné druhy rostlin identifikovány. SCHKO Beskydy nesouhlasí se záměry P7 a P18.

67

EKOTOXA s.r.o


Záchytné parkoviště Mečůvka (P9) Jedná se o záchytné parkoviště pro lyžařský areál Mečůvka s kapacitou 270 míst. Plocha pro parkoviště je plánována v prostoru bývalého lomu, ve kterém je teď skládka! Zároveň se nachází v místě stávajícího biokoridoru RK 1569, který by mohl být stavbou parkoviště výrazně narušen. Stejně tak může docházet jak během stavby tak během provozu k negativnímu narušení vodního toku Mečůvka. Stavba také zvýší intenzitu automobilové dopravy na příjezdové cestě, a s tím související hlukové znečištění. Jednalo by se o trvalý zábor půdy vedené jako lesní pozemky. Rozšíření parkoviště v Horní Bečva (P8) Parkoviště má sloužit jako záchytné pro lyžařský areál Mečůvka. Doprava do lyžařského areálu bude zajištěna kyvadlovou hromadnou dopravou, kapacita navrženého rozšíření je 80 míst. Lokalita se nachází v zastavěné části Horní Bečvy, v IV. zóně CHKO. Jednalo by se o rozšíření již stávajícího parkoviště. Předpokládá se zábor zemědělské půdy vedené jako trvale travní porost. Při výstavbě může dojít k dočasnému negativnímu vlivu na vodní tok Mečůvka. Vybudování zpevněné komunikace Pustevny – Radhošť (K4) V současné době je hřebenová cesta na svých nezpevněných úsecích díky pohybu turistů široká až 12 metrů, což má negativní vliv na vegetační kryt a půdu. Realizace záměru by tedy měla mít pozitivní dopad na tyto složky životního prostředí. Plánovaný záměr se nachází v I. a II. zóně CHKO, je součástí NRBC 103 Radhošť – Kněhyně a je součástí Ptačí oblasti Beskydy. Realizace záměru by měla mít mírně pozitivní dopad na životní prostředí, negativní vliv může nastat během samotné výstavby. Záchytná parkoviště v Dolní Bečvě (P1 a P2) Tato parkoviště jsou plánována jako záchytná pro turisty směřující na lanovku Dolní Rozpité – Majerova Kyčera – Radhošť. Mají plánovanou kapacitu 230 a 350 míst a od nich by měla být vedena kyvadlová doprava směrem k lanovce. Obě parkoviště se nacházejí v zastavěné části obce Dolní Bečva. Jako potenciálně mírně negativní vliv se dá v případě realizace parkoviště P2 očekávat zvýšení intenzity dopravy, a s tím spojené mírné zvýšení emisní a hlukové zátěže v centru obce. Parkoviště P1 by naopak mohlo intenzitu dopravy a s ní související vlivy v obci snížit. Realizací záměru by došlo k záboru zemědělské půdy vedené jako trvale travní plocha. Parkoviště P2 se nachází v bezprostřední blízkosti Dolnorozpitského potoka a při jeho výstavbě či provozu může dojít k negativnímu ovlivnění tohoto toku.

Vyjádření Krajského úřadu k Aktualizaci urbanistické studie Pustevny - Radhošť z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích Dle vyjádření Krajského úřadu – Odboru životního prostředí a zemědělství č. KUZL 32381/2006 z hlediska zákona o lesích není tato studie zpracována důsledně podle § 14 odst. 1 lesního zákona a proto k její podobě nelze vydat souhlasné stanovisko.Navrhovaná řešení

68

EKOTOXA s.r.o


(umístění sjezdovek, tras lanovek, parkovišť a podobných objektů na pozemky určené k plnění funkcí lesa) mohou mít negativní důsledky na pozemky určené k plnění funkcí lesů a tyto důsledky nejsou vzhledem k velikosti uvažovaných ploch dotčení lesních pozemků náležitě vyhodnoceny. Důsledky umístění uvažovaných staveb na les mohou spočívat zejména v destabilizaci svahů lesních pozemků, protože se jedná o území náchylné ke svahovým sesuvům, a v ohrožení lesních porostů větrem a sněhem v důsledku vytvoření rozsáhlých nestabilních stěn lesních porostů a dále v ohrožení mladých lesních porostů neoprávněnou jízdou neukázněných lyžařů a ostatních uživatelů území mimo prostory sjezdovek a lanových drah. Tyto důsledky nejsou v aktualizované studii ani zmíněny, natož vyhodnoceny... Orgán státní správy lesů nemůže souhlasit s umístěním takových staveb nebo konáním takových aktivit, které by neúměrně ohrožovaly lesní pozemky nebo lesní porosty.

69

EKOTOXA s.r.o


7.3.4 Cyklostezky, turistické trasy a běžkařské trasy U turistických, běžkařských a cyklistických tras se nepředpokládají závažnější negativní vlivy na životní prostředí. Naopak pozitivní dopad se předpokládá na obyvatelstvo (zdraví lidí, vytváření rekreačního zázemí), zpřístupnění atraktivních míst šetrnými formami dopravy apod. V Plánu péče CHKO z roku 1998 se uvádí požadavek na nevytváření cyklostezek v I. zónách ochrany, citlivě by měly být projektovány i cyklotrasy v II. zóně ochrany. Jedním z cílů životního prostředí je i zpřístupnění méně turisticky vytížených oblastí. Výrazně negativní vliv – zejména při využití stávající sítě cest - na chráněné druhy rostlin se nepředpokládají, možný je mírně negativní vliv na některé chráněné druhy živočichů – např. při zpřístupnění dosud málo dotčených oblastí.

T4 T5

C1 C2 C3 C4 C5 C6

B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7

Bečva - Rožnov – H. Bečva - Hlavatá D. Bečva – D. Rozpité - Chata Mír Přeložka stávající cyklotrasy č. 472 (H. Bečva - Hlavatá) Varianta trasy C1 H. Bečva - Hlavatá Sjezd z C4 - U S. studánky - Západ Odbočka z cyklotrasy C4 - sedlo pod Vysokou - Karlovice Dolní Bečva - D. Rozpité - Chata Mír D. Bečva - D. Rozpité – M. Kyčera Přeložka úseku Pustevny - Chata Mír D. Bečva - Chata Mír Černá Hora, rozcestí - Rožnov, s odbočkou k chatě Mír Spojka mezi trasami B3 a B5 Černá Hora, rozcestí - Pindula


8.2 Hluk - oblasti

9.1 Ochrana půdy







Celkem

0 0 0

0 0 0

1 1 1

1 1 1

1 1 1

0 0 0

1 1 1

1 1 1

5 4 5

5.1 Ovzduší

0 0 0


0 0 0

3.1 ÚSES

Turistické trasy 0 0 ? 0 0 -1 0 ? 0 0 0 0 ? 0 0


7.1 Voda

D. Bečva– D. Rozpité - Chata Mír Chata Mír - Černá Hora, rozcestí D. Bečva - Rožnovská Bečva Penzion Amos - Skalíková louka Spojka mezi trasou T3 a zelenou turistickou trasou č. 4833 Okruh pro pěší a běžce kolem přehrady Horní Bečva

6.1 Krajinný ráz

T1 T2 T3

Záměr

Označení záměru

Tab. č. 14 Hodnocení potenciálních vlivů turistických, cyklistických a lyžařských běžeckých tras ve vztahu k referenčním cílům

0

0

?

0

0

0

0

0

0

1

1

1

0

1

1

5

0

0

?

0

0

0

0

0

0

1

1

1

0

1

1

5

Cyklotrasy -1 -1 ? 1 -1 0 ? 1 -2 -1 ? 1

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

1 1 1

0 0 0

1 1 1

0 0 0

1 1 1

1 1 1

3 4 2

0 -1 -1

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

1 1 1

1 0 0

1 1 1

0 0 0

1 1 1

1 1 1

6 4 4

Běžkařské trasy -1 0 ? 0 0 -1 0 ? 0 0 0 0 ? 0 0 -1 0 ? 0 0 -1 -1 ? 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

1 1 1 1 1

0 0 1 0 0

1 1 1 1 1

0 0 0 0 0

1 1 1 1 1

1 1 1 1 1

3 3 5 3 2

-1 -1

0 0

0 0

0 0

0 0

1 1

0 0

1 1

0 0

1 1

1 1

3 3

0 0 0

0 0

? ? ?

? ?

70

1 1 1

0 0

0 0






Celkem

9.1 Ochrana půdy

8.2 Hluk - oblasti


7.1 Voda

6.1 Krajinný ráz

Hlavatá - úbočí Vysoké a Polany 0 0 ? 0 0 0 0 0 0 sjezd k přehradě H. Bečva B9 Sjezd z B8 - U S. studánky - západ -1 0 ? 0 0 0 0 0 0 B10 odbočka z trasy B8 přes sedlo pod -1 0 ? 0 0 0 0 0 0 Vysokou na Karlovice B11 Benešky - Solisko -1 -1 ? 0 0 0 0 0 0 B12 Sedlo pod Kotlovou - Horní Bečva 0 0 ? 0 0 0 0 0 0 B13 Okruhy na H. Bečvě v lok. Jeřábkový -1 0 ? 0 0 0 0 0 0 B14 Okruhy na H. Bečvě pod Soliskem 1 1 ? 0 0 0 0 0 0 Pozn.: Hodnocení Natura je v samostatné části, proto číslování ref. cílů začíná od 2.1


B8

5.1 Ovzduší


3.1 ÚSES



Záměr

Označení záměru

EKOTOXA s.r.o

1

1

1

0

1

1

5

1 1

0 0

1 1

0 0

1 1

1 1

3 3

1 1 1 1

0 1 0 1

1 1 1 1

0 0 0 0

1 1 1 1

1 1 1 1

2 5 3 7

Trasy pro běžecké lyžování V rámci urbanistické studie bylo vymezeno 12 nových úseků cyklotras zejména v oblasti Dolní a Horní Bečvy. Běžkařské lyžování patří mezi šetrné formy cestovního ruchu a nedají se zde předpokládat významně negativní dopady na životní prostředí. V Plánu péče CHKO Beskydy se uvádí, že zejména v I. zóně by se mělo využívat přirozených terénních tratí bez budování umělých tratí se sportovním zázemím. Stejné pokyny platí i v dalších zónách ochrany. Některé úseky běžeckých tras se nacházejí ve II. zóně CHKO, trasa B3 je nově navržena v I. zóně CHKO, trasa B5 je vymezena na stávající turistické trase na okraji I. zóny CHKO. Negativní vlivy na rostlinstvo se nedají předpokládat, může docházet k občasnému plašení zvěře (stres). Dle názoru CHKO Beskydy i zpracovatele posouzení jsou některé úseky běžkařských tras vedeny nebezpečnými úseky (např. B2 a B4), což může být potenciálním rizikem pro zdraví návštěvníků oblasti. Vymezení tras pro běžkovací lyžování je vhodným doplněním pro zimní rekreaci, je určeno jak pro turisty, tak i místní lidi, přispěje k ekonomickému oživení některých lokalit (Chata Mír, Rališka – Solisko, U Sachovy Studánky apod.) a může rozložit turistický ruch i do méně exponovaných oblastí. Ve stanovisku k Aktualizaci urbanistické studie Pustevny – Radhošť ze dne 24.5. 2007 č. 742o/2007/116/86/714 vyjadřují Lesy České Republiky, s.p. – lesní správa Rožnov pod Radhoštěm jako majitel dotčených pozemků k záměru B2 nesouhlasné stanovisko.

71

EKOTOXA s.r.o


Turistické trasy U navržených turistických tras nepředpokládáme negativní vliv na životní prostředí. Část úseku trasy T2 Chata Mír – Černá Hora se nachází v I. zóně CHKO Beskydy. Navržené turistické trasy mohou přispět k zatraktivnění oblasti okolo obce Dolní Bečva pro turisty a sloužit i místním občanům, přispět k ekonomické prosperitě majitelům horských chat a může rozložit turistický ruch i do méně exponovaných oblastí. Cykloturistické trasy V rámci studie je plánováno šest nových úseků pro cyklistickou dopravu zejména v obcích Dolní a Horní Bečva. U cyklistické dopravy se nepředpokládají potenciálně významné negativní vlivy na životní prostředí. Plán péče CHKO Beskydy je jasně proti výstavbě cyklostezek v I. zóně CHKO – cyklotrasa C3 prochází v úseku dlouhém cca 1,5 km po hranici přírodní památky Kladnatá – Grapy, jež je zároveň I. zónou CHKO. Dle údajů SCHKO Beskydy na území přírodní památky bylo dosud zaznamenáno 76 druhů cévnatých rostlin a 60 druhů mechorostů. Území je také součástí teritoria velkých šelem (kriticky ohrožených druhů – vlka a medvěda a silně ohroženého rysa). Zoologickým inventarizačním průzkumem (Bartošová, 1988) bylo zjištěno 54 druhů živočichů. Z těchto důvodů se dá předpokládat potenciálně mírně negativní vliv této cyklotrasy na lokalitu – např. se může jednat o vyrušování chráněných druhů živočichů. Úseky ostatních tras jsou vymezeny na již stávajících lesních komunikacích, takže by nedocházelo ke stavbě nových. Část úseků všech těchto tras se však nachází v II. zóně CHKO, což také není v souladu s Plánem péče CHKO Beskydy. Cyklotrasa C1 je vymezena v záplavovém území Rožnovské Bečvy (riziko poškození vysokými vodními stavy) a současně prochází Regionálním biocentrem 132 Kluzov. V případě vymezení cyklotras na nezpevněných lesních cestách se zvyšuje riziko vodní eroze zejména v místech s vyšším sklonem. Další negativní vlivy se nedají očekávat. Cyklotrasy obecně při vhodném naprojektování slouží jako prostředek ekologicky šetrného cestovního ruchu, dopravy a zdravého způsobu rekreace obyvatel. Pomůže usměrnit tlak cestovního ruchu i do méně navštěvovaných oblastí.

72

EKOTOXA s.r.o

8


POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH NAVRŽENÝCH VARIANT

V úvodní části posuzované „Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť“ se uvádí následující: V souladu se zadáním je Aktualizace urbanistické studie zpracována ve dvou variantách: -

varianta A klade důraz na ochranu přírody a krajiny při omezeném rozvoji cestovního ruchu

-

varianta B obsahuje návrh intenzivnějšího rekreačního využití řešeného území.

Do varianty B jsou zahrnuty veškeré návrhy rozvoje rekreačních, sportovních i dopravních zařízení a veškeré návrhy turistických, cykloturistických a lyžařských běžeckých tras v řešeném území. Varianta A zahrnuje pouze ty návrhy, které v předběžném vyjádření k rozpracovanému řešení označila Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Lesy ČR, s.p., Lesní správa Rožnov pod Radhoštěm jako záměry, které by z hlediska ochrany přírody a krajiny a ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa mohly být realizovatelné, resp. záměry, k jejichž vyhodnocení není dosud dostatek informací; záměry, u nichž dochází k závažným kolizím se zájmy ochrany přírody a jejichž realizace by vedla k omezení nebo znemožnění lesnického hospodaření v dotčených lokalitách, nejsou do varianty A zapracovány. Většina záměrů je uváděna jak ve variantě A, tak i ve variantě B. Pouze ve variantě B se nacházejí níže uvedené záměry: Tab. č. 15 Záměry pouze ve variantě B B C E P S P7 P18

Lanovka pozemní Dolní Rozpité - Radhošť Lanovka Bečvice - Vysoká se sjezdovkou a obslužným zázemím Kubiška - Prodloužení vleku a sjezdovky Rozhledna na Vysoké Golfová akademie Pasecká škola Záchytné parkoviště pod restaurací Skokan - 400 Parkoviště pro lyžařský areál U Sachovy studánky - východ a lanovku na Vysokou

Dle stanoviska SCHKO Beskydy jsou tyto záměry (krom záměru E, kde je možno dle SCHKO očekávat nesouhlas vlastníka pozemků Lesy ČR) v rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto a dle dalších výše uvedených předpokládaných dopadů je pro další hodnocení a případnou realizaci záměrů doporučena varianta A.

8.1

Porovnání jednotlivých záměrů

Každému záměru bylo přisuzováno bodové hodnocení dle vlivu těchto záměrů na jednotlivé zvolené referenční cíle. Záměry mohou být v rámci jednotlivých posuzovaných skupin vzájemně porovnávány podle souhrnné číselně vyjádřené míry pozitivního či negativního působení na tyto referenční cíle a na základě toho realizovány.

73

EKOTOXA s.r.o

9


NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť se zabývá územím, které se celé nachází na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy a zároveň je vyhlášeno jako Evropsky významná lokalita Beskydy a zčásti také Ptačí oblast Beskydy v rámci soustavy Natura 2000. Z tohoto důvodu je více než v jiných případech důležité zajistit soulad plánovaných záměrů se zájmy ochrany přírody a zamezit závažným negativním vlivům na životní prostředí.

9.1

PŘEHLED HLAVNÍCH POTENCIÁLNĚ VÝZNAMNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ

Studie se zabývá rozvojem cestovního ruchu v turisticky i přírodně velmi atraktivní oblasti. Hlavními navrhovanými záměry jsou tyto: a) Výstavby lanovek, vleků, sjezdovek a s nimi související zázemí – parkoviště apod. b) Další záměry ke zvýšení atraktivity pro cestovní ruch – koupací jezírko, rybník, obnova skokanského můstku, kuželna, rozhledny, lávka přes cestu pro turisty, bobová dráha apod. c) Parkoviště a úpravy komunikací d) Cyklotrasy, trasy pro pěší a běžkaře Na základě popisu potenciálně negativních vlivů se jako potenciálně nejvíce problematické jeví záměry obsažené ve skupině a) (vleky, sjezdovky, lanovky apod.). Tyto záměry spadají pod zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Jako problematické se dále jeví i některé ostatní záměry ze skupiny b) (obnova skokanského můstku, informační centrum ochrany přírody... ) a některá parkoviště. Některé z těchto záměrů nejsou dle vyjádření SCHKO Beskydy v souladu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny a některé nejsou v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. U některých záměrů může být problémem do budoucna nesouhlas ze strany vlastníka pozemků, Lesů ČR.

9.2

ZÁMĚRY VE VARIANTĚ B

Jedná se o záměry B var. B, C, E, P, S, P4, P7 a P 18, které byly součástí varianty B. Na základě výše popsaných potenciálně negativních dopadů doporučujeme, aby se v dalších fázích procesu územního plánování pracovalo pouze se záměry ve variantě B. U většiny těchto záměrů byl v rámci hodnocení Natura také identifikován významně negativní vliv. Za určitých podmínek (po realizaci biologického hodnocení, které vyloučí negativní dopady a při splnění dalších požadavků ochrany přírody) se jako realizovatelné jeví záměry E, případně i S a P7.

74

EKOTOXA s.r.o

9.3


ZÁMĚRY S POTENCIÁLNĚ NEGATIVNÍM VLIVEM NA NKP PUSTEVNY

Jedná se o záměry N, Ta. a Tc., které jsou plánovány na území „Národní kulturní památky Areál Pustevny“. Dle odborného vyjádření Národního památkového ústavu v Praze ze dne 28.5. 2007 (značka NPÚ-302 / 3446 / 2007) není možno dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů s těmito záměry dle stávající verze návrhu souhlasit. Negativní vlivy záměrů N a Ta, které jsou dle vyjádření NPÚ závažného rozsahu, není možno uspokojivě vyřešit při současném zajištění jejich účelu a v souladu s ochranou přírody a památkové péče. Plánovaný záměr obnovy skokanského můstku není vhodný ani díky tomu, že by v současné době již nesplňoval požadavky tohoto sportu. Z těchto důvodů navrhujeme tyto dva záměry vypustit z Aktualizace urbanistické studie. Záměr výstavby Informačního centra ochrany přírody (Tc.) má v celé řadě aspektů pozitivní dopad na udržitelný rozvoj území. Negativní vliv tohoto záměru na Národní kulturní památku Pustevny může být zmírněn přesunutím plochy pro jeho výstavbu do méně exponované lokality. Podoba tohoto informačního centra by měla být také v souladu se stávající architekturou v oblasti Pusteven a zároveň v souladu s požadavky ochrany přírody. Toto vše bude řešeno v rámci dalšího stavebního a územní řízení.

9.4

LANOVKY, SJEZDOVKY, VLEKY A SOUVISEJÍCÍ ZAŘÍZENÍ

Lanovka Majerova Kyčera – Radhošť – záměr B var. A Lanovka je navržena do mimořádně cenných lokalit z hlediska ochrany přírody – je v blízkosti NPR, v blízkosti I. zóny CHKO, v území Natura 2000 a v NRBC 103 RadhošťKněhyně. Jedná se o vrcholové partie flyšového pohoří, které jsou v rámci ČR výjimečné, díky vysokohorskému klimatu více náchylnější ke změnám a jejich obnova při poškození probíhá pomaleji. Vlivy je možno rozdělit na vlivy ze samotného provozu lanovky a na účinky vyplývající z provozu této lanovky (tj. zejména zvýšení intenzity turistického ruchu). Provoz: Samostatný dokument „Studie dopravního řešení lokality Dolní Bečva – Radhošť, Pustevny“, který není součástí Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť, se zabývá detailně návrhem lanovky Majerova Kyčera – Radhošť. Níže uvádíme některé údaje z tohoto dokumentu důležité pro posouzení studie z hlediska vlivů na životní prostředí: • • • • • • •

Lanová dráha vede z vrcholu Majerovy Kyčery a vrcholová stanice má být situována u hotelu Radegast. Kapacita lanové dráhy bude 300 osob/hod. Provoz neprodukuje škodliviny, je nehlučný Varianta závěsné lanovky minimalizuje negativní zásahy do životního prostředí, zábor půdního fondu apod. Dopravní kapacita lanové dráhy je regulovatelná Lanová dráha může zajistit i svoz odpadů, rychlou lékařskou péči apod. Stanice bude provedená jako betonová nebo otevřená ocelová konstrukce 75

EKOTOXA s.r.o

• • • •


Dopravní rychlost je max. 7 m/s a délka dráhy 2480 m Umístění horní stanice bude v blízkosti hotelu Radegast. Předpokládá se, že v případě provedení stanice jako betonový skelet, bude do této stavby usazena i rekonstruovaná trafostanice vrcholu Radhoště. Poháněcí jednotky budou v dolní stanici na Majerově Kyčeře. Celková délka konstrukce v horní části bude cca 17 m a max. výška cca 13 m

Posuzování tohoto konkrétního záměru není předmětem studie, neboť tato dokumentace není její součástí. Naprojektovaný způsob provedení lanovky bere v ohled požadavky životního prostředí a snižuje míru negativního působení během provozu. Negativní vliv z výstavby a provozu je tak omezen na dočasný zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa a na samotnou budovu objektu ve vrcholové partii Beskyd. Celý záměr se nachází v sesuvném území a riziko reaktivace sesuvu není možné vyloučit. Kumulativní vlivy výstavby lanovky: Kumulativním vlivem výstavby lanovky je významné celoroční zvýšení intenzity cestovního ruchu. Ve studii není uvedeno, jaká je současná intenzita turistického ruchu a není proto možné provést přesné hodnocení významu zvýšení počtu turistů na vrcholu. S výskytem většího množství turistů dojde ke zvýšení tlaku nejen na tuto lokalitu, ale i na celou oblast s ní sousedící, která je taktéž velmi cenná. Je zde předpoklad vyššího ohrožení rostlinných druhů, vyrušování zde žijících živočichů, vyšší množství běžkařů, pěších turistů a s tím související vyšší množství odpadků. Je zde velké riziko, že tato lokalita může díky těmto vlivům ztratit svůj přírodní charakter! Při výstavbě lanovky se dá také očekávat tlak na výstavbu dalších doprovodných zařízení pro turisty – prodloužení sjezdovky, občerstvovací zařízení, požadavky na dopravu v úseku Radhošť – Pustevny apod. Tato rizika a negativní vlivy je možno zčásti zmírnit např. vhodným managementem provozu lanovky, sezónními regulacemi provozu pro omezení vyrušování divokých zvířat, usměrněním pohybu turistů a běžkařů pouze na vyznačené komunikace. Celá výstavba, provoz i navazující aktivity musí splňovat všechny požadavky orgánů ochrany přírody (SCHKO Beskydy). Samotný záměr případné výstavby lanovky bude podléhat hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Do tohoto hodnocení musí být podrobně zahrnuty všechny požadavky na zamezení potenciálně negativních vlivů na životní prostředí a proto hodnocení vlivů případného záměru výstavby lanovky na životní prostředí musí být zaměřeno mimo jiné na: -

-

vyhodnocení zásahů do biotopu chráněných druhů rostlin a živočichů, ovlivnění jejich početnosti, změny velikosti těchto biotopů, možnost vyrušování hnízdících ptáků a jiných druhů živočichů provozem sjezdovky vyhodnocení zásahů a ovlivnění soustavy Natura 2000 se zaměřením na předmět ochrany vyhodnocení vlivů navrhovaných záměrů na stávající nebo navrhovaný územní systém ekologické stability vymezení funkčních stávajících koridorů velkých šelem a velkých savců a zhodnotit působení daného záměru na ně vyhodnocení vlivu na krajinný ráz

76

EKOTOXA s.r.o

-


předpokládané dopady zvýšeného množství turistů na vrchol Radhoště a s ním související lokality

Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť obsahuje velmi malé množství informací pro objektivní posouzení daného záměru. Vzhledem k vysoké konfliktnosti zájmů by měl být tento záměr detailně zpracován za široké účasti odborníků a za aktivní spolupráce Lesů ČR a Správy CHKO Beskydy. Kromě výše uvedených opatření by měly být zhodnoceny také: -

ekonomické přínosy projektu potřeba realizace projektu vhodný a účinný způsob zamezení negativních dopadů zvýšené intenzity turistického ruchu na okolní ekosystémy apod.

Tato opatření je nutno realizovat z toho důvodu, že na základě informací uvedených ve studii není možno vyloučit závažný negativní vliv. Dále upozorňujeme, že k tomuto záměru nedaly Lesy ČR souhlasné stanovisko.

Lanovka Dolní rozpité – Majerova Kyčera (A) s vlekem (G), sjezdovkou, rozhlednou a obslužným zázemím a parkovištěm (P3) U tohoto záměru se nepředpokládají významné negativní vlivy na životní prostředí. Avšak v rámci povolování samotné stavby lanovky, sjezdovky a vleku musí být v rámci EIA zhodnoceny tyto problémy: -

-

vyhodnocení zásahů do biotopu chráněných druhů rostlin a živočichů, ovlivnění jejich početnosti, změny velikosti těchto biotopů, možnost vyrušování hnízdících ptáků a jiných druhů živočichů provozem sjezdovky vyhodnocení vlivu na pozemky určené k plnění funkcí lesa – dočasný zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa se předpokládá na dobu 40 let ochrana půdního fondu před erozí - případným negativním projevům vodní eroze bude nutno předcházet volbou vhodných protierozních opatření, zejména maximální ochranou půdního krytu, nasazením vhodné techniky a bezodkladným zatravněním ploch vhodnou travní směsí. Na pozemcích využívaných v zimě bude po lyžařské sezóně prováděn úklid a kontrola stavu půdního krytu.

Před povolením stavby rozhledny na Majerově Kyčeře je nutné posoudit vliv této stavby na krajinný ráz. Při dalším povolovacím procesu je nutné úzce spolupracovat s SCHKO Beskydy a Lesy ČR.

77

EKOTOXA s.r.o


Ostatní návrhy lanovky, vleků a sjezdovek Jedná se o návrhy lanovky a prodloužení vleku a sjezdovky v areálu Rališka – Solisko, Solisko, Kubiška, vleku a sjezdovky v lokalitách Horní Paseky, pod Chatou Mír, hotel Skalíková louka, Bácov a chata Martiňák. S těmito záměry souvisejí i plánovaná parkoviště. Návrh lanovky a prodloužení vleků a sjezdovky je v lokalitě Rališka a Solisko již posuzováno v rámci studie „Posouzení vlivů Změny č. 6A územního plánu sídelního útvaru Horní Bečva – koncept z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví“. Dochází zde k zásahu do regionálního biocentra RBC 130 Kotlová – Solisko. Jedná se o stejnověký smrkový porost – předpokládaný zásah do tohoto porostu je cca 300 m. V rámci zajištění funkčnosti ÚSES v budoucnu doporučujeme zvětšit vymezení plochy tohoto biocentra o takovou výměru, kterou bude mít plocha, jež bude využita pro potřeby vleku, lanovky a sjezdovky. Tím bude zabráněno snížení funkčnosti biocentra. V rámci „Posouzení vlivů Změny č. 6A územního plánu sídelního útvaru Horní Bečva – koncept z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví“ byly v oblasti lokalizovány některé vzácné druhy rostlin. Jejich ochrana a zachování musí být zajištěna předem stanoveným managementem provozu sjezdovky, ve kterém budou obsaženy požadavky ochrany přírody. U ostatních záměrů nejsou předpokládány významné potenciálně negativní vlivy. Jedná se o záměry, které spadají pod zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. V rámci zjišťovacího řízení před jejich případnou realizací rozhodne orgán ochrany přírody (SCHKO Beskydy), zda-li budou tyto lokality posuzovány v rámci procesu EIA. V rámci tohoto posuzování či při samotném stavebním řízení musí být prokázáno, že nedojde k ohrožení vzácných druhů rostlin a ohrožení funkcí lesa. V rámci provozu všech sjezdovek a vleků musí být také zabráněno negativnímu vlivu na vegetační pokryv a degradaci půdního profilu lyžaři a provozem techniky při údržbě sjezdovek. Na všech sjezdovkách musí být stanovena minimální výška sněhové pokrývky umožňující lyžování při současné ochraně vegetace a půdy – toto by mělo být vyžadováno a kontrolováno SCHKO Beskydy. Při vzájemném posouzení jednotlivých záměrů je možno vycházet z celkového hodnocení jednotlivých záměrů ve vztahu ke zvoleným referenčním cílům ŽP. Pořadí jednotlivých záměrů na základě porovnání k těmto cílům je uvedeno v následující tabulce. Jako nejméně problematické se jeví vleky navržené v blízkosti již stávajících chat. Tab. č. 16 Porovnání jednotlivých záměrů sjezdovek, lanovek a vleků dle vlivu na stanovené cíle životního prostředí. Označení záměru A D E F G H I J K L

Záměr

Celkem

Sed. lanovka D. Rozpité – M. Kyčera se sjezdovkou a obsl. zařízením Lanovka Rališka - Solisko se sjezdovkou a obslužným zázemím Kubiška - Prodloužení vleku a sjezdovky Solisko - Prodloužení vleku a sjezdovky a obslužné zázemí Majerova Kyčera - lyžařský vlek v horní části navržené sjezdovky Lyž. vlek (100 m) se sjezdovkou u Chaty Martiňák Lyž. vlek se sjezdovkou – H Skal. louka Lyž. vlek se sjezdovkou u Chaty Mír Lyž. vlek se sjezdovkou v údolí Bácov Lyž. vlek se sjezdovkou - Horní Paseky Pozn.: Záměry A a G je možné posuzovat také společně jako jeden záměr.

78

-2 -1 -1 -2 4 3 4 1 3 2

Pořadí dle vlivů na ref. cíle ŽP 10. 7. 7. 9. 1. 3. 1. 6. 3. 5.

EKOTOXA s.r.o


Požadavky na další záměry související s těmito záměry (K1, K2, P3, P5, P6, P12) budou řešeny v rámci samotného stavebního řízení. Musí zde být zajištěno, aby nedošlo k negativnímu narušení vodních toků, vzácných druhů rostlin a ohrožení pozemků určených k plnění funkcí lesa. Významný negativní vliv těchto záměrů na životní prostředí na základě dostupných informací nepředpokládáme.

9.5

OSTATNÍ ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY

Jedná se o záměry výstavby bobové dráhy (M), lávku pro pěší pro přístup lyžařů (R), rozvojové záměry a parkoviště (P23) v oblasti přehrady Horní Bečva (U), obnova rybníka v lokalitě Liščí (V), ekologické koupací jezírko v Horní Bečvě (X), rozhledna na Vysoké (P) a kuželna (Tb.). 9.5.1 Záměry bez předpokládaného negativního vlivu na ŽP U těchto záměrů nepředpokládáme potenciálně negativní vliv na životní prostředí: • • • •

Lávka pro pěší pro přístup lyžařů – R Parkoviště u přehrady Horní Bečva - P13 Kuželna – replika původní Jurkovičovy stavby Obnova rybníka v lokalitě Liščí

9.5.2 Záměry s potenciálním mírně negativním vlivem U těchto záměrů je možný negativní dopad na některou složku životního prostředí. K zamezení tohoto negativního vlivu je třeba realizovat tato opatření: •

Ekologické koupací jezírko v Dolní Bečvě – je navrhováno ve třech variantách. Z hlediska vlivů na životní prostředí doporučujeme zvolit variantu Xb., která se nachází mimo regionální biocentrum RBC 132 Kluzov a která může zčásti využít stávajících rekreačních ploch. Na základě vyjádření Povodí Odry s.p. doporučujeme umístit záměr dle možností co nejvíce od břehů řeky, pokud možno mimo záplavové území. Bude řešeno v rámci stavebního řízení.

•

Bobová dráha – výstavba této dráhy může být významnou atrakcí pro turisty. Investor musí splnit před povolením stavby všechny požadavky orgánů ochrany přírody – pokud tak SCHKO Beskydy rozhodne, bude třeba provést botanický průzkum lokality, případně hodnocení vlivu na krajinný ráz.

•

Rekreační záměry v oblasti Horní Bečvy – na úrovni dostupného množství nepředpokládáme významné negativní vlivy na životní prostředí. Lesy ČR nedaly k záměru souhlasné stanovisko vzhledem k nedostatečnému množství informací. Bude řešeno v rámci stavebního řízení.

Při vzájemném posouzení jednotlivých záměrů je možno vycházet z celkového hodnocení jednotlivých záměrů ve vztahu ke zvoleným referenčním cílům ŽP. Pořadí jednotlivých záměrů na základě porovnání k těmto cílům je uvedeno v následující tabulce.

79

EKOTOXA s.r.o


Tab. č. 17 Porovnání ostatních záměrů dle vlivu na stanovené cíle životního prostředí. Označení záměru

Záměr

M R U P13 V X Tb.

Bobová dráha v lyžařském areálu u Sachovy Studánky - Západ Lávka pro pěší pro přístup lyžařů - U Sachovy studánky - východ Rozvojové záměry v oblasti přehrady Horní Bečva Parkoviště u přehrady H. Bečva s kapacitou (150 aut a 10 bus) Obnova rybníka v Horní Bečvě v lokalitě Liščí u bývalého náhonu Ekol. koupací jezírko v Horní Bečvě Kuželna – replika původní Jurkovičovy stavby

9.6

Celkem

2 6 6 3 9 4 3

Pořadí dle vlivů na ref. cíle ŽP 7. 2. 2. 5. 1. 4. 5.

ZÁMĚRY PARKOVIŠŤ A KOMUNIKACÍ

Výstavbou parkovišť a nových úseků komunikací dochází k trvalému záboru zemědělské a lesní půdy. Přítomnost parkoviště na sebe váže vyšší intenzitu dopravy a s tím spojené hlukové zatížení a znečištění ovzduší. Při větší velikosti parkoviště se zvyšuje rychlost odtoku vody. Území je rizikové vzhledem k přítomnosti sesuvů a u některých případů existuje riziko destabilizace svahu. V této části se jedná o úseky komunikací K3 a K4 a parkoviště P1-P2, P8-P11 a P1417. Parkoviště P14-P17 jsou posuzovány jako jeden celek.

Komunikace K4 Předpokládá se pozitivní dopad na životní prostředí, zejména jde o usměrnění turistů a snížení poškozování vegetačního krytu a půdy pohybem turistů. Negativní dopady mohou nastat během výstavby – jedná se o možné poškození rostlin a rušení zde žijících živočichů. Pro výstavbu proto musí být Správou CHKO Beskydy stanoveny podmínky, které tomuto negativnímu vlivu zabrání – např. stanovit termín realizace záměru s ohledem na chráněné druhy rostlin a živočichů, stanovit podmínky ochrany biotopů těchto druhů apod. Při realizaci záměru se nepředpokládá, že by vybudovaná komunikace sloužila jako stezka pro cyklisty! Parkoviště P1 a P2 a obslužná komunikace K3 Jedná se o odstavná parkoviště v rámci obce Dolní Bečva. Z hlediska životního prostředí se jeví jako přijatelnější návrh parkoviště P1, neboť automobily přijíždějící ze směru od Rožnova pod Radhoštěm nebudou muset projíždět obcí, což bude mít pozitivní dopad na snížení vypouštěného množství emisí do ovzduší a hlukového znečištění z dopravy. Účinek parkoviště P2, který se bude nacházet v centru obce, bude prakticky opačný (zvýšené množství emisí a hlučnost). Vzhledem k těmto faktům a s přihlédnutím k možné kolizi se zadáním nového územního plánu Dolní Bečva (plánované plochy pro bydlení) doporučujeme záměr výstavby parkoviště P2 vypustit z Aktualizace urb. studie. U komunikace K3 se nepředpokládá negativní vliv na životní prostředí, otázkou je význam její výstavby při nerealizaci výstavby parkoviště P2.

80

EKOTOXA s.r.o


Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka (P10 a P11) Parkoviště se nacházejí u obou stran silnice v blízkosti svahu. Parkoviště č. 11 je dle našeho názoru navrženo na nevhodném místě vzhledem k flyšovému horninového podloží a blízkosti vodního toku a hrozí zde riziko eroze tímto vodním tokem. Zabezpečení parkoviště před tímto rizikem by si pravděpodobně vyžádalo vyšší finanční náklady na výstavbu a údržbu a tím by mohlo dojít k dalšímu negativnímu vlivu na danou lokalitu. Z tohoto důvodu doporučujeme toto parkoviště z Aktualizace urbanistické stude vypustit. U protilehlého parkoviště P10 musí být během stavebního řízení zajištěno, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění lesa a především samotného svahu výstavbou parkoviště! Záchytné parkoviště Mečůvka (P9) U tohoto parkoviště může dojít k významnému negativnímu vlivu na zde procházejí biokoridor RK 1569 – výstavbou může dojít až k ovlivnění samotné funkce biokoridoru. Dále je zde významné potenciální ohrožení vodního toku. Zmírnění negativních dopadů může být zmírněno vhodným technickým řešením, avšak přesto nelze pravděpodobně zajistit zamezení všech negativních vlivů. Z tohoto důvodu doporučujeme u parkoviště P9 zmenšit jeho plochu a omezit jeho výstavbu pouze na pravý břeh vodního toku tak, aby nedošlo k narušení vodního toku a biokoridoru. Rozšíření parkoviště v Horní Bečva (P8) U parkoviště se nepředpokládají významné negativní vlivy na životní prostředí. V rámci stavebního řízení musí být zajištěno, aby během stavebních prací nedošlo k narušení vodního toku. Parkoviště pro lyžařské areály Rališka – Solisko (P14 - P17) U parkovišť může vzhledem k navrhované velikosti parkovišť docházet k výraznému zvýšení hlukového znečištění a intenzity dopravy automobilovou dopravou. Navíc může být negativně ovlivněn krajinný ráz lokality. Zpevnění velké plochy povede ke zrychlenému odtoku vody. Současně dle sdělení MÚ Rožnov pod Radhoštěm – odboru územního plánování – je návrh parkovišť P 14 a P 15 v kolizi se zadáním územního plánu obce Horní Bečva. Z těchto výše uvedených důvodů doporučujeme snížit množství navrhovaných parkovišť a parkovacích míst. Jako možné řešení ke zmírnění negativních vlivů a zároveň zamezení kolize s Návrhem ÚP se jeví vypuštění parkovišť P14 a P15 z Aktualizace urb. studie Pustevny – Radhošť. Další možné negativní vlivy budou řešeny v rámci stavebního řízení. Při vzájemném posouzení jednotlivých záměrů je možno vycházet z celkového hodnocení jednotlivých záměrů ve vztahu ke zvoleným referenčním cílům ŽP. Pořadí jednotlivých záměrů na základě porovnání k těmto cílům je uvedeno v následující tabulce.

81

EKOTOXA s.r.o


Tab. č. 18 Porovnání jednotlivých záměrů parkovišť a komunikací dle vlivu na stanovené cíle životního prostředí. Označení Záměr záměru K3 K4 P1 P2 P8 P9 P10 P11 P14 P15 P16 P17

Celkem

Úprava stávající komunikace pro příjezd k navrženému parkovišti P2 Vybudování zpevněné komunikace Pustevny - Radhošť Záchytné parkoviště Dolní Bečva - Autocamp Pod Lipami - 230 míst Záchytné parkoviště Dolní Bečva - U Hřiště - 350 míst Rozšíření stávajícího parkoviště v Horní Bečvě u silnice I/35 - 80 míst Záchyt. parkoviště pro areál Mečůvka v prostoru bývalého lomu - 270 míst Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka - 50 míst Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka - 40 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka - Solisko - 150 míst a 10 pro autobusy Parkoviště pro lyžařské areály Rališka - Solisko - 200 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka - Solisko - 250 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka - Solisko - 130 míst a 10 pro autobusy

1 7 3 -3 3 -10 -1 -1 -6 -6 -6 -6

Pořadí dle vlivů na ref. cíle ŽP 4. 1. 2. 7. 2. 12. 5. 5. 8.-11. 8.-11. 8.-11. 8.-11.

Z hlediska vlivů na životní prostředí se jako nejpřijatelnější jeví zpevnění hřebenové komunikace Pustevny – Radhošť, dále parkoviště P8 a P1, jako nejproblematičtější parkoviště P9 a dohromady jako celek parkoviště P14 – P17.

9.7

ZÁMĚRY TURISTICKÝCH, CYKLISTICKÝCH A BĚŽKAŘSKÝCH TRAS

U těchto záměrů se nepředpokládají významnější dopady na životní prostředí, naopak je zde řada převažujících pozitivních dopadů. 9.7.1 Turistické trasy Významné negativní vlivy u navržených turistických tras nepředpokládáme. Trasy musí být vedeny se souhlasem SCHKO Beskydy, aby nedošlo k narušení biotopů ohrožených druhů rostlin a živočichů. 9.7.2 Trasy pro běžecké lyžování Trasy jsou převážně navrženy na již existujících komunikacích. Významné negativní vlivy nepředpokládáme, může docházet k občasnému vyrušování lesní zvěře. Vedení běžkařských tras musí být odsouhlaseno SCHKO Beskydy a Lesy ČR jako vlastníka pozemků. Dále doporučujeme zvážit úseky některých tras s ohledem na bezpečnost a zdraví lidí (zejména B2 a B4). 9.7.3 Cykloturistické trasy Dle Plánu péče o CHKO Beskydy nejsou v zájmu CHKO nové cyklostezky v I. zónách CHKO. Z tohoto důvodu navrhujeme přesunout část úseku cyklotrasy mimo území PP Kladnatá – Grapy. Některé další úseky cyklotras se nacházejí ve II. zóně CHKO, což také není v souladu s Plánem péče. Jejich případná realizace v budoucnu proto musí být provedena za souhlasu a stanovených podmínek SCHKO Beskydy a za souhlasu vlastníka pozemků Lesů ČR.

82

EKOTOXA s.r.o


10 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽP DO STUDIE Při určení hlavních cílů životního prostředí, které je možno vztáhnout k hodnocené Aktualizaci urbanistické studie Pustevny – Radhošť, bylo vycházeno zejména z: • • • • • •

Státní politiky životního prostředí Politiky územního rozvoje ČR Programu rozvoje CHKO Strategie ochrany biologické rozmanitosti Státního programu ochrany přírody a krajiny Plánu péče CHKO Beskydy.

Na základě těchto dokumentů byly stanoveny referenční cíle ochrany životního prostředí. Jednotlivé záměry byly hodnoceny ve vztahu k těmto cílům – viz výše. Úkolem Aktualizace urbanistické studie bylo „sladit rozvojové záměry a potřeby obcí v oblasti rekreace a cestovního ruchu se zájmy ochrany přírody, památek, charakteristických prvků krajiny a osídlení, návrh funkčního využití území přizpůsobit zájmům ochrany přírody a krajiny a za prioritu považovat ochranu krajinného rázu a estetické kvality krajiny jako základní podmínky rozvoje turistického ruchu a rekreace.“ Cílem zpracování Aktualizace urbanistické studie bylo „získat vypovídající územně plánovací podklad, který se stane nástrojem pro usměrňování činností v území a zajištění udržitelného rozvoje oblasti, který spočívá ve vzájemném souladu tří složek – ochrany cenného přírodního prostředí, zajištění hospodářského rozvoje a udržení sociální stability, respektující potřeby občanů.“ Studie samotná se zabývala především možnostmi rozvoje cestovního ruchu a s ním související dopravní a další infrastruktury. Zapracování cílů životního prostředí v jeho jednotlivých oblastech je zhodnoceno níže:

10.1 ZAJIŠTĚNÍ OCHRANY CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ, ÚSES, VZÁCNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ Studie samotná neměla za cíl rozvoj této oblasti životního prostředí (tj. ochrany přírody), ale cílem bylo zajistit soulad mezi záměry a zájmy ochrany přírody. Studie byla navržena ve dvou variantách. Většina hlavních záměrů ve variantě B (mimo navržené cyklotrasy) však nebyla posuzována, neboť Správa CHKO Beskydy ve svém stanovisku dala k těmto záměrům nesouhlasné stanovisko, neboť nebyly v souladu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Tyto záměry tím pádem nesplňovaly cíle ochrany životního prostředí. V rámci studie byly navrženy některé záměry, které zasahovaly do I. a II. zóny ochrany v CHKO Beskydy či které zasahovaly do vymezených územních systémů ekologické stability. Vliv jednotlivých záměrů na tyto plochy ochrany byl posouzen a byly navrženy opatření k zamezení či zmírnění negativního vlivu na tyto lokality. Vliv studie na soustavu Natura 2000 byl posuzován samostatně. U některých záměrů je možno předpokládat mírně negativní vliv na chráněné druhy rostlin, tyto však budou řešeny až před schválením samotného záměru. V samotné studii nejsou popsány možné negativní či pozitivní vlivy na ochranu přírody a nejsou zde ani uvedena možná opatření ke zmírnění tohoto vlivu. 83

EKOTOXA s.r.o


10.2 OCHRANA OVZDUŠÍ V posuzované studii nejsou obsaženy záměry, které by měly mít významný negativní vliv na kvalitu ovzduší. Při realizaci některých záměrů může lokálně docházet ke zvýšení intenzity dopravy a tím i zhoršení kvality ovzduší – zejména při výstavbě velkých parkovišť u rekreačních areálů. V rámci vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj byla navržena opatření, jak tyto negativní vlivy zmírnit. Na druhou stranu se Aktualizace urb. studie zabývala i záměry, které by měly podpořit šetrné formy dopravy – jedná se o návrhy cyklotras, pěších tras a běžkařských tras. Zejména realizace cyklostezky v údolí řeky Bečvy by mohla mít pozitivní dopad na mírné snížení automobilové dopravy a tím i zmenšení vypouštěného množství emisí. V rámci studie byla také navrhována kyvadlová doprava k plánovaným rekreačním střediskům, což také může mít pozitivní důsledky na kvalitu ovzduší.

10.3 OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU A ARCHITEKTONICKÝCH HODNOT Studie nebyla zpracována tak detailně, aby z ní bylo možné posoudit dopady na krajinný ráz a architekturu. Před samotnou realizací některých záměrů (rozhledna na Majerově Kyčeře, případná výstavba lanovky Majerova Kyčera - Radhošť) je nutné provést hodnocení vlivu na krajinný ráz. U některých záměrů (Inf. centrum ochrany přírody, obnova skokanského můstku, parkoviště P18) byly identifikovány významné konflikty se zájmy památkové péče a byly proto doporučeny k vypuštění ze studie, případně byla navržena úprava záměru (Inf. centrum ochrany přírody – přesun na vhodnější lokalitu).

10.4 VODA Pásma hygienické ochrany vodních toků jsou respektována. V záplavovém území řeky Bečvy je plánovaná výstavba cyklostezky, ekologické koupací jezírko a rybník. Vzhledem k zajištění povodňové ochrany byla vybrána nejvhodnější varianta koupacího jezírka a návrh na posunutí plochy pro jeho výstavbu dále od břehu. Při návrhu výstavby parkoviště P9 byl zjištěn potenciální významný negativní vliv tohoto parkoviště na vodní tok a s ním související biokoridor. Byla proto navržena opatření ke zmírnění tohoto vlivu (snížení výměry parkoviště) či zamezení tohoto vlivu (vypuštění záměru ze studie). Při výstavbě některých parkovišť je možný negativní vliv na vodní toky – byla proto navržena opatření k zabránění tohoto vlivu.

10.5 HLUK Ve studii nejsou uvedeny žádné záměry, které by měly významně negativní vliv na tzv. „tiché lokality“. Realizací některých záměrů může dojít ke zvýšení počtu návštěvníků v některých přírodně cenných lokalitách (Radhošť). Co se týče ochrany obyvatelstva před hlukem, některé ze záměrů nejsou v souladu s tímto cílem (umístění některých parkovišť může zvýšit intenzitu dopravy a tím i hluku v obcích). Samotná studie se problematikou ochrany před hlukem nezabývá. Byla proto navržena patření, která by měla hlukovou zátěž snížit.

84

EKOTOXA s.r.o


10.6 OCHRANA PŮDNÍHO FONDU Studie se z velké části zabývá záměry, u kterých nedojde k většímu trvalému záboru půdního fondu (lanovky, sjezdovky). Při návrhu ploch pro parkoviště byla vybírána méně hodnotná zemědělská půda (trvale travní porosty) či půda na lesním půdním fondu.

10.7 PODPORA EKOLOGICKY ŠETRNÝCH FOREM DOPRAVY V rámci studie je navrhována řada záměrů cyklotras, běžkařských a turistických tras. Dále je ve studii plánován rozvoj kyvadlové dopravy pro podporu cestovního ruchu. Tyto záměry jsou v převážné míře v souladu s cíly životního prostředí. V tomto ohledu jsou problematické některé záměry (některé lanovky a parkoviště). Byla proto navržena opatření, která by měla zmírnit případný negativní vliv těchto záměrů.

10.8 PODORA ŠETRNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU Studie je zaměřena na rozvoj cestovního ruchu. Z hlediska ochrany životního prostředí je cílem usměrňovat turistický ruch i do doposud méně využívaných lokalit a podporovat jeho šetrné formy. Studie se zabývá také rozvojem cyklodopravy, navržením tratí pro běžecké lyžování, turistických tras a kyvadlové dopravy. Dále jsou v rámci studie plánovány záměry, které mohou přispět k většímu rozvoji cestovního ruchu i v dosud méně využívaných oblastech. Na druhou stranu jsou některé záměry v nesouladu se zájmy ochrany přírody, část záměrů je naplánovaná do oblasti Radhoště a Pusteven, jež patří mezi nejvíce exponované oblasti v Beskydech.

10.9 UDRŽITELNÁ VÝSTAVBA Udržitelnost výstavby byla hodnocena zejména podle souladu s plánem péče CHKO Beskydy. Byly identifikovány některé záměry, u kterých není tento soulad dodržen. Některé z těchto záměrů bylo doporučeno vypustit, u zbylých byla navržena opatření pro eliminaci potenciálně negativních vlivů.

10.10 PŘÍNOS MÍSTNÍM OBYVATELŮM Rozvoj cestovního ruchu bude mít pozitivní dopady na místní obyvatelstvo, ať už se bude jednat o přínos ekonomický, tak i vytvořením kvalitního rekreačního a sportovního zázemí. Realizace záměrů obsažených ve studii bude mít pravděpodobně pozitivní dopady na místní ekonomiku a rozvoj oblasti.

10.11 LESY Velká část záměrů bude mít dopad na lesní pozemky. Záměry obsažené ve studii nejsou plánovány s cílem zlepšení stavu lesních porostů. Realizace některých záměrů povede ke zvýšenému pohybu v lesích či k vykácení lesa na některých lokalitách. K některým záměrům

85

EKOTOXA s.r.o


vydaly Lesy ČR nesouhlasné stanovisko, stejně jako odbor životního prostředí - oddělení ochrany lesa na Krajském úřadu Zlínského kraje.

10.12 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Navrhované záměry jsou plánovány s ohledem na ochranu chráněných ložiskových území a tato by jejich realizací neměla být dotčena. Pohoří Beskydy je tvořeno flyšovými horninami a je zde vyšší riziko sesuvů. U některých záměrů nelze vyloučit riziko poškození v rámci sesuvné činnosti.

10.13 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽP DO STUDIE - SOUHRN Udržitelný rozvoj je charakterizován rovnováhou třech jeho pilířů – ekonomického, sociodemografického a environmentálního. Studie hned v úvodu jako jeden ze svých hlavních cílů uvádí soulad rozvoje cestovního ruchu se zájmy ochrany přírody. V další části textu se však zabývá převážně rozvojovými záměry, zajištění souladu s cíly ochrany životního prostředí je zde řešeno převážně okrajově. Při realizaci záměrů uvedených v urbanistické studii nedojde k negativnímu ovlivnění ložisek nerostných surovin, v maximální míře jsou také respektována ochranná pásma. Může dojít k lokálnímu zvýšení vypouštěného množství emisí, avšak na druhou stranu je plánován rozvoj hromadné dopravy. Některé záměry mohou zvýšit pohyb turistů v dosud spíše klidových zónách (rozhledna a lanovka na Vysoké...). Realizace studie přinese místním obyvatelům přínos jak ekonomický, tak jim pomůže zajistit rekreační zázemí. Turistický ruch je jednou z hlavních oblastí budoucího rozvoje oblasti. U některých záměrů byly identifikovány možné negativní dopady na přírodní hodnoty dané oblasti (tj. lokality v rámci soustavy Natura 2000, chráněné druhy rostlin a živočichů apod. Proto byla ve studii navržena opatření, jak tyto možné negativní dopady řešit.

86

EKOTOXA s.r.o


11 UKAZATELE VLIVU STUDIE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Indikátory vlivu studie na životní prostředí jsou navrženy pro potřeby monitorování vlivů realizace záměrů obsažených ve studii na životní prostředí a pro potřeby zjištění přijatelnosti jednotlivých záměrů z hlediska vlivů na životní prostředí. Navržené indikátory jsou vztaženy ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí, které byly přijaty na státní a regionální úrovni. Tyto indikátory by měly být zohledněny při výběru záměrů, které jsou v rámci Aktualizace urbanistické studie Pustevny - Radhošť navrženy a při jejich zahrnutí mezi územně plánovací podklady, respektive do územně plánovací dokumentace. Tab. č. 19 Navržené indikátory vlivu studie na životní prostředí Charakteristika a popis referenčního cíle 1.1 Zamezení negativních vlivů a rozvoj lokalit soustavy Natura 2000 2.1 Zamezení negativních vlivů a rozvoj MZCHÚa území s vysokým stupněm ochrany (1. a 2. zóna CHKO) 3.1 Zamezení negativních vlivů a rozvoj ÚSES 4.1 Zajištění ochrany stanovišť s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů 5.1 Snižování vypouštěného množství emisí (zejména TZL a NOx) 6.1 Zachovat typický ráz valašské krajiny 7.1 Zamezit možnému negativnímu vlivu na kvalitu podzemních a povrchových vod 8.1 Snížit zatížení obyvatel hlukem 8.2 Ochrana tichých míst v krajině 9.1 Zamezit záborům zemědělsky a přírodně cenných pozemků 10.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy v souladu se zájmy ochrany přírody 11.1 Podporovat ekologicky šetrné formy cestovního ruchu 11.2 Snížení zatížení nejatraktivnějších lokalit – rozložení cest. ruchu 12.1 Zajištění souladu výstavby s požadavky ochrany přírody 13.1 Zajištění profitu místním obyvatelům z cestovního ruchu 13.2 Vytvoření kvalitního rekreačního zázemí

Monitorovací ukazatel – indikátor vlivu Odborné posouzení vlivu daného záměru na soustavu Natura 2000 (hodnocení Natura) Zóna CHKO či MZCHÚ, do které je záměr plánován a předpokládaný vliv. Vliv na funkčnost současných i navržených ÚSES. Riziko ohrožení chráněných druhů rostlin a živočichů. Zvýšení/snížení množství emisí TZL a NOx do atmosféry. Vliv na krajinný ráz (dle odborného hodnocení vlivu). Záměr umístěn v pásmu hyg. ochrany vodních toků. Možnost ovlivnění přirozeného režimu vodního toku. Předpoklad snížení/zvýšení hlukové zátěže v dané lokalitě. Plocha určená pro trvalý zábor půdy. Vytvoření podmínek pro rozvoj ekologicky šetrné dopravy (pěší, cyklo, běžecké lyžování, veřejná) Záměr sníží/zvýší zatížení turisticky nejvíce využívaných lokalit.

Soulad s Plánem péče CHKO Beskydy Ekonomický přínos pro místní obyvatele. Rekreační přínos pro místní obyvatele.

Tyto indikátory je možno opět posuzovat na škále -2, -1 ,0 ,1 , 2. Toto posouzení by mělo být zhodnoceno při výběru jednotlivých záměrů a zároveň budou použity při sledování vlivů implementace celé studie. Zajistit rozbor a sledování těchto vlivů by měl zajistit předkladatel studie (Zlínský kraj). Při případném zjištění významně negativního působení budou muset být realizována opatření k zamezení či zmírnění těchto vlivů.

87

EKOTOXA s.r.o


12 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Aktualizace urbanistické studie se zabývá možnostmi rozvoje cestovního ruchu na části katastrálního území obcí Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Prostřední Bečva a Horní Bečva. Tento dokument byl zpracován Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. a dokončen v prosinci roku 2006. Předkladatelem tohoto dokumentu je Krajský úřad Zlínského kraje. Studie se zabývá zejména návrhy záměrů lanovek, vleků a sjezdovek, cykloturistických, turistických a běžkařských tras a dalších záměrů, jež by měly zvýšit atraktivitu cestovního ruchu v daném regionu a tím pádem i posílit jeho ekonomický rozvoj. Zabývá se také navazující infrastrukturou, zejména návrhy několika úseků nových komunikací, parkovišť a na ně navazující kyvadlové dopravy. V rámci vyhodnocení vlivů navržené studie na udržitelný rozvoj území dle požadavků zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech bylo toto vyhodnocení (respektive jeho část A výše zmíněné vyhlášky – Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona) koncipováno do těchto částí: 1. Stanovení referenčních cílů ochrany životního prostředí na základě národních a regionálních strategických dokumentů – Státní politika ŽP, Politika územního rozvoje ČR, Program rozvoje CHKO, Strategie ochrany biologické rozmanitosti, Státní program ochrany přírody a krajiny a Plán péče CHKO Beskydy. 2. Posouzení vlivu jednotlivých záměrů k naplňování stanovených cílů – na bodové škále -2, -1, 0, 1, 2. 3. Identifikace potenciálně negativních vlivů se zaměřením na potenciálně významné negativní vlivy. 4. Navržení opatření k zamezení nebo zmírnění těchto negativních vlivů. 5. Posouzení navržených variant studie. 6. Navržení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) dopadů studie na životní prostředí. V rámci posouzení Aktualizace urbanistické studie byla také získaná písemná stanoviska dotčených orgánů státní správy a dalších zainteresovaných subjektů (stanoviska obcí, vlastníka lesů, správce povodí, mysliveckého sdružení apod.), z nichž některá byla do vyhodnocení studie zahrnuta. Studie je předkládaná jako dvouvariantní: Varianta A – (dle označení v textu studie) „...kladoucí důraz na ochranu přírody a krajiny při omezeném rozvoji cestovního ruchu“ Varianta B – „obsahuje návrh intenzivnějšího rekreačního využití řešeného území“ Většina záměrů ve studii je uváděna v obou variantách. Dle provedených průzkumů daného území a dle obdržených stanovisek doporučujeme zabývat se do budoucna záměry uváděnými ve variantě A. Záměry navržené ve variantě B doporučujeme nerealizovat. (případně je při splnění stanovených podmínek možno realizovat některé – E, S a P7. Záměry vybudování informačního centra ochrany přírody, rekonstrukce skokanského můstku na Pustevnách a provozní zázemí lyžařského běžeckého areálu jsou v nesouladu se

88

EKOTOXA s.r.o


zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, a proto je také doporučeno je vypustit. U informačního centra ochrany přírody je možno zvážit výběr vhodnější lokality pro tuto stavbu. U zbylých záměrů byly zjišťovány potenciální (s ohledem na dostupné informace) pozitivní a negativní vlivy těchto záměrů. Při identifikaci potenciálně negativních vlivů byla navržena opatření k zamezení či zmírnění těchto vlivů. Bylo identifikováno několik dalších více problematických záměrů (B var. A, P2, P9, P11, komplex parkovišť P14-P17 – bližší podrobnosti v předchozích kapitolách). Potenciálně negativní dopady realizace těchto záměrů jsou významné. Navržené opatření je mohou zmírnit, ne jim však zcela zamezit. Z tohoto důvodu bylo navrženo vypuštění těchto záměrů ze studie, případně omezení jejich rozsahu apod. Potenciálně negativní vlivy ostatních záměrů budou eliminovány v rámci stavebního řízení (např. hodnocením vlivu na krajinný ráz, biologickým hodnocením v dané lokalitě a stanovením podmínek ochrany vzácných druhů rostlin a živočichů, stanovením podmínek managementu údržby a provozu některých vleků a sjezdových tratí apod.). V rámci této části vyhodnocení vlivů byly navrženy indikátory vlivu studie (respektive v ní obsažených záměrů) na životní prostředí, jež mohou být použity také pro výběr jednotlivých záměrů k jejich realizaci s ohledem na vliv na životní prostředí. V Aktualizaci urbanistické studie Pustevny – Radhošť je uvedeno množství záměrů pro podporu cestovního ruchu a ekonomického rozvoje regionu. Pravděpodobně díky širokému zaměření této studie byla problematika souladu s cíly a požadavky životního prostředí řešena spíše okrajověji. Studie se zabývá ekonomickým rozvojem cestovního ruchu, je v ní však obsaženo pouze málo číselných údajů o současném stavu této problematiky v oblasti, informace o stávající a využívané kapacitě jednotlivých turistických lokalit, očekávané přínosy jednotlivých záměrů (zvýšení zaměstnanosti, ekonomický přínos, dopad na množství turistů v regionu apod.). Z toho důvodu není možné přínos některých záměrů (např. lanovka na Radhošť) oproti možným dopadům na životní prostředí adekvátně odůvodnit.

89

EKOTOXA s.r.o


13 POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ AR projekt, s.r.o. (1999): Urbanistická studie Pustevny – Radhošť – průzkumy a rozbory a návrh urbanistického rozvoje. Brno 1999 ARVITA P spol. s r.o. (2005): Krajinný ráz Zlínského kraje. Kategorizace významných území z hlediska krajinného rázu, stanovení citlivosti území a návrh regulativů. Krajský úřad Zlínského kraje EKOTOXA (2005): Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Rožnov pod Radhoštěm. Opava 2005. EKOTOXA (2007): Rozbor udržitelného rozvoje území Zlínského kraje. Opava 2007 EKOTOXA (2006): Koncept rozboru udržitelného rozvoje území Zlínského kraje. Opava 2006 EKOTOXA (2005): Integrovaná environmentální strategie pro město Rožnov pod Radhoštěm. Chytil P., Popelářová M. (2005): Botanický inventarizační průzkum NPR Radhošť. –[Ms. Depon in S CHKO Beskydy, Rožnov p. R.]. INVESTprojekt NNC, s.r.o. (2007): Strategie pro Brno – Vyhodnocení vlivů strategie na životní prostředí dle přílohy č. 9 zákona 100/2001 Sb. v platném znění. Brno 2007. ING. JARMILA KISZOVÁ – PINIA (2007): Posouzení vlivu Změny č. 6A územního plánu sídelního útvaru Horní Bečva – koncept z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Nový Jičín 2007 Jůzová Barbora, Krupa Martin (2006): Ptačí oblast - I. Zóna, II. Zóna, biotopy kriticky a silně ohrožených druhů - Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlušec a jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v ptačí oblasti Beskydy. Křenek D. (2005): Ornitologický inventarizační průzkum NPR Radhošť. - pp. 19 + přílohy [Ms. Depon in S CHKO Beskydy, Rožnov p. R.]. Křenek Daniel (2006): Ptačí oblast - I. Zóna, II. Zóna, biotopy kriticky a silně ohrožených druhů - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. MMR (2006): Politika územního rozvoje ČR. MŽP (2004): Státní politika životního prostředí. Praha 2004 MŽP: Státní program ochrany přírody a krajiny ČR. MŽP (2005): Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky. Praha 2005 RADA VLÁDY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ (2004): Strategie udržitelného rozvoje ČR. Praha 2004 RADA VLÁDY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ (2006): Situační zpráva ke strategii udržitelného rozvoje ČR. Praha 2004 SCHKO Beskydy (2007): Plán péče přírodní památky Kladnatá – Grapy, [Ms. Depon in S CHKO Beskydy, Rožnov p. R.]. SCHKO Beskydy (2004): Plán péče národní přírodní rezervace Radhošť, [Ms. Depon in S CHKO Beskydy, Rožnov p. R.]. 90

EKOTOXA s.r.o


SCHKO ČR (2000): Program rozvoje chráněných krajinných oblastí. Praha 2000. URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o. (2006): Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť www.natura2000.cz http://www.beskydy.ochranaprirody.cz/

91

EKOTOXA s.r.o


A2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SOCIODEMOGRAFICKÝ A EKONOMICKÝ PILÍŘ

92

EKOTOXA s.r.o

1


ÚVOD

Pro vyhodnocení vlivů Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť na udržitelný rozvoj území byla jako druhá ze dvou hodnocených oblastí zvolena oblast dopadů případné realizace záměrů na sociální a ekonomickou situaci v oblasti. Všechny potřebné informace o studii tak, jak byly zpracovávány v rámci sociálně-ekonomické analýzy, jsou uvedeny v části A1 Vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Hodnocená urbanistická studie obsahuje záměry týkající se nejen oblasti zahrnující hřeben mezi horou Radhošť a Pustevnami, který leží v katastrálním území obcí Dolní, Prostřední a Horní Bečva a je ze severní strany vymezeno krajskou hranicí Zlínského a Moravskoslezského kraje. Ve svém rozsahu zahrnuje celé katastrální území obcí Dolní, Prostřední a Horní Bečva a část katastrálního území města Rožnov pod Radhoštěm. Administrativní hranice obcí byly při hodnocení respektovány a využity. Dále byly některé záměry z hlediska své různorodé povahy a vzájemné návaznosti zkoumány jako součásti vnitřně strukturovaných logických celků. Toto sloučení umožňuje komplexní vyhodnocení dopadů na jednotlivé sociální a ekonomické oblasti a podoblasti. Vzhledem k tomu, že k žádnému záměru nebyly dodány podklady obsahující náklady na výstavbu a provoz a rozpracovaný předpokládaný systém provozu navrhovaných zařízení a infrastruktury, nebylo možné provézt analýzu a srovnání ekonomických nákladů a zisků těchto záměrů (tzv. cost – benefit analýza). Ačkoliv bylo použito některých principů cost – benefit analýzy, pilířem vyhodnocení je spíše zkoumání navrhovaných řešení s ohledem na současnou sociálněekonomickou situaci v jednotlivých obcích a to zejména případnou realizaci, principy fungování, využívání a účelnosti navrhovaných záměrů ve vztahu k cílům udržitelného rozvoje území. Rámec těmto konkrétním cílům udržitelného rozvoje Rožnovska tvoří především principy a cíle udržitelného rozvoje, jak jsou definovány ve strategicko-politické a plánovací dokumentaci týkající se hodnoceného území. Dále jejich stanovení vychází z analýzy místních podmínek, ekonomické situace a sociálního zázemí a soudržnosti. Údaje a data pro tyto analýzy pocházejí z několika zdrojů jako jsou databáze úřadů, koncepční a strategické dokumenty apod. a v neposlední řadě také samostatný průzkum přímo v řešeném území. Sběr dat byl prováděn formou kvantitativních a kvalitativních metod výzkumu mezi dotčenými a zájmovými skupinami (např. zástupci soukromého sektoru, úřady apod.) a během terénního průzkumu území. Pro celkový popis a vyhodnocení současného stavu území byly zvoleny analýzy tématických oblastí vymezených ve Vyhlášce 500 Stavebního zákona. Těmito oblastmi jsou: Sociálně-demografické podmínky, bydlení, hospodářské podmínky, cestovní ruch, dopravní infrastruktura a technická infrastruktura. Z analýzy bylo částečně vyjmuto hodnocení části katastrálního území města Rožnov pod Radhoštěm, jelikož tato plocha a rozsah navrhovaných záměrů, v porovnání s rozsahem a významem záměrů v ostatních obcích, nejsou tolik významné.

93

EKOTOXA s.r.o

2


ZÁKLADNÍ INFORMACE O CÍLECH OBSAŽENÝCH V URBANISTICKÉ STUDII

Cíle původní i aktualizované urbanistické studie tak, jak byly chápány i z hlediska hodnocení vlivů studie na sociálně – ekonomickou oblast, jsou výstižně popsány v kapitole 2 části A1 „Základní informace o cílech obsažených v urbanistické studii“. Pestrost navrhovaných záměrů prokazuje vysoký potenciál oblasti, který je možno šetrnou formou zhodnotit prostřednictvím turistického ruchu. Jak vyplývá z analýz, řešené území je postiženo relativně vysokou nezaměstnaností a trpí nedostatečně využívanými stávajícími ubytovacími a rekreačně – sportovními zařízeními, což je dáno zejména jejich zastaráváním a úrovní neodpovídající současným nárokům potenciálních návštěvníků a to zejména v posledních letech, kdy narůstaná trend cestování do zahraničí. Nabídka obcí tak musí obstát v konkurenci nejen českých, ale také zahraničních turistických center. Přesto zde existuje potenciál pro určité skupiny obyvatel z nejrůznějších důvodů nevyužívajících nabídky cestování do zahraničí, jako jsou rodiny s malými dětmi, senioři či zdravotně postižení a v neposlední řadě samozřejmě obyvatelé z blízkého okolí (Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj). Rožnovsko je jedním z nejvýznamnějších republikových turistických center, především díky své přírodě a kulturním pamětihodnostem Rožnova pod Radhoštěm. Jeho využití tedy brání jen nesouvisle a centrálně kladený důraz pouze na některé lokality, zatímco jiné zaostávají. Plošné, vzájemně provázané a komplexní řešení oblasti v kombinaci se vzájemnou spoluprácí místních subjektů na všech úrovních by mělo být hlavním cílem i smyslem všech aktivit na odstranění výše uvedených problémů. Také ve smyslu udržitelnosti je žádoucí rozvoj především vyvážený. V tomto bodě je nutné zmínit především vyváženost s ochranou cenné beskydské přírody. Její podmínky jsou však předem nastaveny, při jejich dodržení tedy vzájemný konflikt ekonomického rozvoje (například v podobě infrastruktury cestovního ruchu) se zájmy přírody nehrozí. Tam, kde však hrozí nebo již dochází ke střetům cílů ochrany přírody s cíly hospodářskými, se otevírá prostor pro vzájemnou diskusi a případné hledání kompromisů. Dále budou z hlediska vlivu na sociálně – ekonomickou situaci posuzovány záměry, uvedené v aktualizované urbanistické studii Pustevny – Radhošť, s cíly: o) zpřístupnění vrcholu Radhoště výstavbou lanovky z Dolní Bečvy p) rozvoj lyžařských areálů Mečůvka, Rališka, Solisko, Kubiška, U Sachovy studánky Západ a Východ, výstavba lyžařských vleků u Chaty Mír, u Hotelu Skalíkova louka, u Chaty Martiňák, v údolí Bácov a na Horních Pasekách q) vybudování Golfové akademie Pasecká škola r) výstavba rozhleden na Majerově Kyčeře a na Vysoké s) rozvojové záměry v oblasti Pusteven t) rozvojové záměry v oblasti přehrady Horní Bečva u) vybudování nových vodních nádrží – ekologické koupací jezírko v Dolní Bečvě (variantně), obnova rybníka v Horní Bečvě v) návrh nových pěších turistických tras w) návrh nových cykloturistických tras x) návrh nových lyžařských běžeckých tras y) návrh nových úseků komunikací, příp. rekonstrukcí stávajících komunikací pro příjezd k navrhovaným zařízením z) návrh nových parkovišť Bližší popis jednotlivých záměrů je uveden v kapitolách 3 až 12 v části A1.

94

EKOTOXA s.r.o

3


SOUČASNÝ STAV V OBLASTI

Obec Dolní Bečva První písemná zpráva: 1625 Katastrální plocha: 2005 ha Nadmořská výška: 427 m n.m. Počet obyvatel(31.12.2004): 1799

3.1

Obec Prostřední Bečva První písemná zpráva: 1676 Katastrální plocha: 2345 ha Nadmořská výška: 470 m n.m. Počet obyvatel(31.12.2004): 1671

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A) Dolní Bečva Demografická struktura, rok 2004 Střední stav obyvatel (k 1.7.2004): 1809 Počet obyvatel ve věku 0-14: 246 Počet obyvatel ve věku 15-59: 1196 Počet obyvatel ve věku 60+: 357 B) Prostřední Bečva Demografická struktura, rok 2004 Střední stav obyvatel (k 1.7.2004): 1659 Počet obyvatel ve věku 0-14: 249 Počet obyvatel ve věku 15-59: 1108 Počet obyvatel ve věku 60+: 302

C) Horní Bečva Demografická struktura, rok 2004 Střední stav obyvatel (k 1.7.2004): 2423 Počet obyvatel ve věku 0-14: 354 Počet obyvatel ve věku 15-59: 1538 Počet obyvatel ve věku 60+: 531

95

Obec Horní Bečva První písemná zpráva: 1743 Katastrální plocha: 4241 ha Nadmořská výška: 505 m n.m. Počet obyvatel(31.12.2004): 2431

EKOTOXA s.r.o

3.2


BYDLENÍ

Z analýzy bydlení uvedené v Aktualizaci urbanistické studie Pustevny – Radhošť vyplývá, že na území Bečev roste kapacita druhého bydlení, u kterého je, vzhledem k charakteristice oblastí a vzhledem ke kolísání počtu obyvatel během roku, možné předpokládat, že je využíváno k rekreačním pobytům. Jak vyplývá dále z analýzy, znamená tento nárůst také rostoucí zátěž území, které již tak představuje oblast s jednou z nejvyšších rekreačních aktivit v České republice. Vybavenost obcí: Dolní Bečva Školství: Sport a kultura: Infrastruktura:

Zdravotnictví:

Prostřední Bečva Školství: Sport a kultura: Infrastruktura: Zdravotnictví:

Horní Bečva Školství: Sport a kultura:

Infrastruktura: Zdravotnictví:

mateřská i základní škola (1. – 9. ročník) koupaliště a koupání v řece Bečvě, hřiště, víceúčelová sportovní hala , stadion, knihovna pošta a směnárna, vodovod, kanalizace s napojením na ČOV, plynofikace, hasiči, veřejný internet, 3 veřejné telefonní automaty praktický lékař pro dospělé, děti i dorost, stomatologická a gynekologická ordinace, výdejna léků

2 mateřské školy i základní škola (1. – 5. ročník) koupaliště, 3 hřiště, 2 tělocvičny, knihovna pošta, vodovod, kanalizace s napojením na ČOV, plynofikace, sbor dobrovolných hasičů praktický lékař pro dospělé, děti – detašované pracoviště, stomatologická ordinace – detašované pracoviště

mateřská i základní škola (1. – 9. ročník) koupaliště, hřiště, kulturní dům, knihovna, kino, 2x bowlingová dráha, 3x krytý bazén, sportovní víceúčelová hala, solná jeskyně, sauny (v rámci ubytovacích kapacit) pošta, vodovod, kanalizace s napojením na ČOV, plynofikace, sbor dobrovolných hasičů, policie praktický lékař pro dospělé, děti i dorost, stomatologická a gynekologická ordinace, lékárna

96

EKOTOXA s.r.o

3.3


HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.3.1 Nezaměstnanost v obcích

Společným indikátorem vývoje situace na území obcí je míra nezaměstnanosti. Přehled byl sestaven z údajů Úřadu práce, použity byly hodnoty z posledního měsíce v kalendářním roce. Ten je typický nárůstem nezaměstnanosti v důsledku ukončení sezónních činností a rušení tzv. „sezónních“ pracovních míst. Zároveň však v horách začíná zimní sezóna, mohlo by tedy dojít k nahrazeních „letních“ sezónních míst zimními. V rámci jednotlivých roků je však v naprosté většině případů prosinec (a leden) v obcích měsícem s nejvyšší nezaměstnaností. Dlouhodobý časový vývoj ukazuje také na prozatímní celkový růst nezaměstnanosti v obcích. Ten je nejvyšší v obcích Prostřední Bečva a Horní Bečva, což může být dáno blízkostí Dolní Bečvy k Rožnovu pod Radhoštěm (viz. grafy). Dolní Bečva

Zdroj dat: Úřad práce Rožnov p. R. 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2006 Prostřední Bečva 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2006

Horní Bečva 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2006

97

EKOTOXA s.r.o


3.3.2 A) Hospodářské podmínky – Dolní Bečva Počet podnikatelských subjektů celkem: Z toho Zemědělství, lesnictví, rybolov, průmysl a stavebnictví: Doprava a spoje, obchod a služby: Veřejná správa, školství, zdravotnictví, sociální péče: Struktura Obchodní společnosti: 19 Podnikatelé: 284 Svobodná povolání: 19 Samostatně hospodařící rolníci: 49

382 185 171 26

3.3.2 B) Hospodářské podmínky – Prostřední Bečva Počet podnikatelských subjektů celkem: Z toho Zemědělství, lesnictví, rybolov, průmysl a stavebnictví: Doprava a spoje, obchod a služby: Veřejná správa, školství, zdravotnictví, sociální péče: Struktura Obchodní společnosti: 13 Podnikatelé: 281 Svobodná povolání: 10 Samostatně hospodařící rolníci: 59

377 185 169 23

3.3.2 C) Hospodářské podmínky – Horní Bečva Počet podnikatelských subjektů celkem: Z toho Zemědělství, lesnictví, rybolov, průmysl a stavebnictví: Doprava a spoje, obchod a služby: Veřejná správa, školství, zdravotnictví, sociální péče: Struktura Obchodní společnosti: 24 Podnikatelé: 363 Svobodná povolání: 16 Samostatně hospodařící rolníci: 96

98

516 277 202 37

EKOTOXA s.r.o

3.4


CESTOVNÍ RUCH

Analýza cestovního ruchu dané oblasti je významným podkladem pro vyhodnocení dopadů rozvoje cestovního ruchu na udržitelný rozvoj území. Podrobně je zpracována v textové části Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť, v současnosti je také zpracovávaná městským úřadem v Rožnově pod Radhoštěm podrobná studie cestovního ruchu a profilu návštěvníka na Rožnovsku, její výsledky však budou známy až v roce 2008. Vytíženost během roku je následující: zimní sezóna nabíhá kolem 20.12. a trvá do konce ledna, pomalu ustává koncem března, případně dubna. Letní sezóna končí v polovině října,\ v příkladě teplého počasí i na konci listopadu. Největší nápory jsou zaznamenávány o sobotách a nedělích a v prázdninových měsících, kde se některé pracovní dny blíží víkendům. Dále pak o Vánocích a během Cyrilometodějské pouti dne 6.7.

3.4.1 A) Dolní Bečva Ubytování a stravování, doprovodné služby Počet lůžek všech dostupných ubytovacích zařízení v obci Dolní Bečva je 625 v různých cenových kategoriích. Tato zařízení jsou typu hotel, chata, penzion, ubytovna či chatky. Služby v oblasti stravování zajišťují Pohostinství U Maléřů, Kavárna Oáza a Kavárna U Lucerny, Koliba Pod horů, restaurace Golém, Horský hotel Radegast na Radhošťi, penzion Hubert. Zázemí služeb doprovodných tvoří především solárium a 4 prodejny potravin a smíšeného zboží, 2 opravny aut, čerpací stanice PHM, výdejna léků. Turistické zajímavosti a cíle, turistický ruch Kromě kostela sv. Antonína Paduánského s farou a lípovou alejí se v samotné obci nenachází žádné významnější rekreační a turistické zajímavosti nebo cíle. Náleží k ní dále dřevěná kaple a bronzové sousoší Sv, Cyrila a Metoděje, nacházející se na hoře Radhošť (1129 m n.m.) a socha boha Radegasta na hřebeni směrem na Pustevny, vzdálené z Radhoště asi 4 km. Přes toto lyžařské středisko a horské sídlo s bohatou architekturou je možné pokračovat po turistické značce až do dalšího turistického střediska, do obce Horní Bečva (lyžařské areály, přírodní památka Kudlačena). Cesta vede přes pískovcový masiv Čertův mlýn a horské sedlo Martinák s turistickou chatou Martinák. Na Radhošti se nachází sjezdovka s délkou 450m s kapacitou vleku 400 osob/hod, ubytování a občerstvení v horském hotelu Radegast. Doprava do hotelu pro ubytované je z Pusteven v zimě zajišťována hotelem. Na území obce se dále nachází golfový areál Na pile (9 jamek, 16ha), 2 antukové tenisové kurty. Prochází tudy horská cyklotrasa Karpatsko – Beskydská magistrála č. 46 (Rožnov p/R, koupaliště-chata Mír- hotel Skaliková louka- Poustevny), běžecká trasa upravená – Pustevny – chata Mír. Turistické trasy v území - zelená (Rožnov p/R – Dolní Bečva – Radhošť – Trojanovice) - červená (Rožnovp/R – Černá Hora – Radhošť) - modrá (Trojanovice – Poustevny – Radhošť – Javorník – Frenštát p/R) Asi 6 km je od Dolní Bečvy vzdálené město Rožnov pod Radhoštěm, světoznámé svým Valašským muzeem v přírodě.

99

EKOTOXA s.r.o


3.4.1 B) Prostřední Bečva Ubytování, stravování a doprovodné služby V obci Prostřední Bečva se nachází kemp Kněhyně, horský hotel Kotár, rekreační středisko Kotouč a chata Skalíkova louka. Dále je zde několik možností ubytování v soukromí. Stravování je možné v restauraci a Valašském Šenku Zavadilka, na Skalíkově louce, na Pustevnách pak v restauraci Maměnka či v Kolibě Valaška. Doprovodné služby jako kadeřnictví a masáže nabízí Studio Pohoda, Dům služeb a půjčovna a servis lyží. V obci je také několik prodejen potravina a smíšeného zboží, vč. místní části Bacov. Turistické zajímavosti a cíle, turistický ruch V obci se nachází kostel sv. Zdislavy, vysvěcený v roce 2001. Na hřebeni v katastrálním územ obce se nachází horské sídlo Pustevny, kde stojí dřevěné domy v secesním stylu Maměnka a Libušín architekta Dušana Jurkoviče. Jak vyplývá z terénního průzkumu v území, počet hostů směřujících během roku do této oblasti – vyjímaje lyžařský areál Pustevny na severní straně hřebene – spíše klesá. Nejsilnější vliv na návštěvnost mají podmínky jež ovlivňuje počasí, dále střídání pracovních dní s dny pracovního volna, školní docházka a pochopitelně stále se rozšiřující možnosti volno-časových aktivit a rostoucí zájem tuzemských turistů o cestování do zahraničí. Výjimku tvoří Cyrilometodějská pouť, která je hojně navštěvována za jakéhokoliv počasí. Nejvyšší počet návštěvníků v tento den je odhadem kolem 6 000. Z Prostřední Bečvy přes Pustevny, Hutisko – Solanec, Rožnov pod Radhoštěm nebo Soláň lze uskutečnit několik variant pěších, cyklistických a běžeckých výletů. Areál Pusteven sousedí s trojanovickým lyžařským střediskem SkiAlpin Pustevny, který nabízí kromě 10 vleků, sedačkové lanovky a 12,5 km sjezdových tratí v nadmořské výšce 620 – 1095 m n.m. v dobré kvalitě i ostatní služby, jako je: půjčovna lyží, ski servis, úschovna zavazadel, lyžařská škola, několik restaurací a občerstvení i ubytovací možnosti (např. hotely Libušín, Tanečnica). Celková přepravní kapacita sedačkové lanovky je 900 osob/hodinu, vleků 4 100 za hodinu, celkem tedy 5 100 – 5 300 osob/hodinu. Některé sjezdovky jsou uměle zasněžovány, nejdelší trať – Knížecí cesta – je dlouhá 5 000m. Ostatní sjezdovky – vyjímaje dětské – mají délku od 120 do 1090 m.

3.4.1 C) Horní Bečva Ubytování, stravování a doprovodné služby V obci Horní Bečva se nachází okolo 50 ubytovacích zařízení. Velké množství jsou zařízení hotelového typu a podniková rekreační střediska. Významný je také podíl ubytování v soukromí. Stravování je možné v Hospodě na Bečvici, hotelu Valaška a motorestu Bečvan. Celkově je počet pracovních míst v cestovním ruchu v této obci – včetně sezónních – kolem 200. Turistické zajímavosti a cíle, turistický ruch V obci stojí farní kostel sv. Jana a Pavla, vysvěcený v roce 2001, v lese na Památník na Kladnaté. V obci se nachází přehradní nádrž, vhodná pro letní rekreaci. Horní Bečva je však především zimním lyžařským střediskem. Nad obcí vede hřebenová běžecká trasa a v provozu je zde 6 lyžařských areálů, z nichž kromě areálu Mečová se všechny rozkládají na severních svazích údolí Bečvy. Dle místních provozovatelů zájem o lyžování v těchto

100

EKOTOXA s.r.o


střediscích zůstává či roste spolu s přibývajícímu možnostmi zimního sportování. Pro udržení tohoto trendu je nutné zejména zkvalitnění nabízených služeb a celkové pozvednutí úrovně středisek. Lyžařská střediska v obci Horní Bečva: Solisko Celková délka sjezdovek: 1 330 m Kapacita vleků: 600 osob/hod. Služby: občerstvení, lyžařská škola (s karuselem), ski servis, půjčovna lyží, parkoviště U Sachovy studánky – východ Celková délka sjezdovek: 1 750 m Kapacita vleků: 1350 osob/hod. Služby: umělé zasněžování, večerní lyžování, restaurace, občerstvení, lyžařská škola, parkoviště U Sachovy studánky – západ Celková délka sjezdovek: 1 000 m Kapacita vleků: 400 osob/hod. Služby: večerní lyžování, vytápěné občerstvení s WC, parkoviště Rališka Celková délka sjezdovek: 1 400 m Kapacita vleků: 900 osob/hod. Služby: umělé zasněžování, večerní lyžování, vytápěné občerstvení s posezením, lyžařská škola, půjčovna lyží, parkoviště Kubiška Celková délka sjezdovek: 600 m Kapacita vleků: 450 osob/hod. Služby: večerní lyžování, úpravu svahů rolbou, restaurace, občerstvení v blízkém hotelu, lyžařská škola, menší servis a půjčovna lyží, parkoviště Mečová Celková délka sjezdovek: 600 m Kapacita vleků: 400 osob/hod. Služby: občerstvení, parkoviště Celková délka sjezdovek je 6 600 m, kapacita vleků je 3 700 osob/hodinu. 3.4.1 D) Rožnovsko Jak vyplývá z výše uvedeného, Rožnovsko je zejména rájem zimních lyžařských sportů a letní pěší a cyklistické turistiky. Každá jednotlivá obec poskytuje jiný, rozmanitý typ jak zázemí pro hosty a rekreanty, tak jiné podmínky a možnosti využití jejich rekreačních možností. Turistické cíle jako stavby, památky a jiná zajímavá místa jsou rozprostřeny po celém území Rožnovska. Území je protkáno také řadou turistických stezek a cest, které jsou využívány k pěší turistice, cyklistice a v zimě jako běžecké trasy. Po celém hřebeni je celková délka běžeckých tras 55 km.

101

EKOTOXA s.r.o

3.6


DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Všechny obce jsou dostupné veřejnou dopravou, nachází se zde zastávky linek místního významu. V obcích Prostřední a Horní Bečva slouží tyto také jako zastávky dálkových linek. Všechny obce leží v horské oblasti, kde se pohybuje počet dnů se sněhovou pokrývkou mezi 100 až 120 za rok, v důsledku čehož obce vynakládají značné prostředky na údržbu komunikací v chladných zimních měsících. Samostatným tématem je dostupnost areálu Pusteven z obce Prostřední Bečva po silniční komunikaci, která je přes hřeben propojena s tzv. Knížecí cestou, vedoucí dále do Trojanovic. Tato silnice je veřejně přístupná pouze několik desítek metrů pod areál Pusteven, kde ústí na obecní parkoviště. Jeho vytíženost je maximální zejména o víkendech v zimní sezóně a během Cyrilometodějské pouti. V tu dobu je však doprava posílena o autobusové spoje z Prostřední Bečvy. Jinak jsou Pustevny dostupné autobusovými linkami z Rožnova pod Radhoštěm, které jsou posíleny o víkendech a během lyžařské sezóny. Nově také po zbytek roku víkendovými „cyklobusy“. Nejvíce osob však celoročně využívá pro dopravu na Pustevny sedačkovou lanovku, jejíž kapacita je v zimě 900 a v létě 720 osob za hodinu. Během vrcholu letní sezóny, kterým je Cyrilometodějská pouť, je touto lanovkou přepraveno 2 500 až 3 000 osob. Celkový počet návštěvníků, které tato lanovka odbaví, je 130 000 osob ročně. Počet průchodů přes turniket je zhruba o 100 000 vyšší, což je dáno zkreslením, které způsobují lyžaři v zimě, využívající lanovku opakovaně. Všechny tři obce leží podél silnice I/35, která je hlavním tahem z Rožnova pod Radhoštěm na hraniční přechod se Slovenskou republikou v Makově. Poloha poblíž Rožnova je také výhodná pro využívání oblasti Bečev jako příměstské rekreační zóny. V posledních letech je v České republice znatelný pokles zájmu o využívání tuzemských rekreačních zařízení. Z hlediska potřeb místních obyvatel je velmi důležité zajistit dostatečnou kvalitu cest pro okrajovou a rozptýlenou trvale osídlenou zástavbu a údržbu těchto cest v zimním období!

3.7

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Všechny obce jsou po plynofikaci a jsou vybaveny vodovodem a kanalizací s napojením na ČOV, ačkoliv podíl napojených domácností není v žádné z obcí 100%. Zejména se to týká odlehlejších lokalit, kde jsou domy vybaveny domovními čistírnami či využívají jímky. Obec Dolní Bečva je napojena na kanalizační systém Rožnova pod Radhoštěm (dále ČOV v Zubří). Prostřední Bečva a Horní Bečva využívají společně ČOV v Prostřední Bečvě.

102

EKOTOXA s.r.o

4


VZTAH DOKUMENTU K CÍLŮM SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÉHO ROZVOJE

Viz. kapitola 4 části A1 „Vztah dokumentu k cílům ochrany životního prostředí“. Je potřeba zdůraznit zejména všeobecně platný požadavek na rozvoj cestovního ruchu tak, aby si kladl za cíl nepoškodit, ale zachovat významné přírodní a kulturní hodnoty a dále požadavek na regulaci pohybu a počtu návštěvníků ve zvláště chráněných oblastech.

103

EKOTOXA s.r.o

5


STANOVENÍ REFERENČNÍCH CÍLŮ SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉHO ROZVOJE A ROZOVJE CESTOVNÍHO RUCHU

Pro vyhodnocení přínosů navržených záměrů pro udržitelný rozvoj řešené oblasti byly stanoveny referenční cíle. Hodnocená urbanistická studie je zaměřena čistě na využití existujícího potenciálu území. Hlavním cílem je navýšení ekonomického zhodnocení tohoto potenciálu. To se následně projeví v oblasti sociálně-kulturní jako celkové pozvednutí úrovně osobního i společenského života a v obcích jejím oživením a modernizací. To představuje první krok pro hodnocení souladu záměrů navrhovaných v rámci Aktualizace urbanistické studie se zájmy životního prostředí. Proto nebyly uvažovány cíle celkového sociálně-ekonomického rozvoje, jelikož ty studie neřeší. Pro hodnocení byly vybrány pouze ty cíle, které mají k posuzované studii přímý vztah. Přehled jednotlivých referenčních cílů za danou oblast je uveden v tabulce. Tab. č. 1 Referenčních cíle udržitelného rozvoje – cestovní ruch SOC Rozvoj cestovního ruchu tak, aby nebyla ohrožena nebo snížena kvalita života a bydlení obyvatel v oblastech současného i potenciálního rekreačního využití Rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, využitelné pro zvýšení kvality života místních obyvatel

EKON Zvýšení počtu sezónních a trvalých pracovních míst v cestovním ruchu a v doprovodných službách k cestovnímu ruchu

ENV Rozvoj cestovního ruchu tak, aby přinášel zvýšení péče a ochrany o kulturní památky a nepoškozoval čisté a zachované životní prostředí kraje

Ekonomické využití turismu obyvateli území, zejména vznik a provoz jednotlivých zařízení cestovního ruchu a doprovodných služeb Zkvalitnění nabízených služeb a efektivní využívání stávajících Zajištění dopravní dostupnosti a obslužnosti území s ohledem na zachování kvality bydlení obyvatelstva

Na základě těchto stanovaných referenčních cílů jsou v další části hodnoceny vlivy jednotlivých záměrů na cestovní ruch.

104

EKOTOXA s.r.o

6


PŘEDPOKLÁDANÝ VLIV STUDIE NA SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÝ ROZVOJ

Postup vyhodnocení je totožný s postupem vyhodnocování vlivů záměrů na životní prostředí, viz kapitola 7 části A1. 6.1

VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH HODNOCENÝCH ZÁMĚRŮ

Přehled záměrů, kterými se urbanistická studie zabývá, je uveden v kapitole 7.1 „Vymezení jednotlivých hodnocených záměrů„ v části A1. Jelikož mnohé ze záměrů se vzájemně ovlivňují a navzájem doplňují, do hodnocení byly zahrnuty sloučené skupiny záměrů či případné jednotlivé závěry tak, aby co nejvýstižněji odrážely skutečný stav v území. Přehled hodnocených celků je uveden v tabulce v kapitole 7.1 v části A1. 6.2

STANOVENÍ CÍLŮ SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÉHO ROZVOJE Viz kapitola č. 5.

6.3

HODNOCENÍ VLIVŮ NA SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝ ROZVOJ

Pro zjištění, zda a jak může realizace záměrů uvedených v urbanistické studii ovlivnit sociálně-ekonomický rozvoj oblasti, bylo provedeno hodnocení záměrů vzhledem k referenčním cílům zvoleným pro tuto oblast stejným způsobem, jak je uvedeno v kapitole 7.3 části A1 „Hodnocení vlivů na ochranu životního prostředí“. ¨ Celkový počet bodů, připsaný jednotlivým záměrům, odráží zamýšlené vlivy na stav a vývoj území, dále však také rozsah záměrů, ekonomický dopad distribuovaný ploše nebo podle velikosti dotčené populace či skupin obyvatelstva. Rozsah možných bodů pro jednotlivé záměry je od -14 do +14.

Ekonomické využití turismu obyvateli území

Zkvalitnění nabízených služeb

Zajištění dopravní dostupnosti a obslužnosti území

Zvýšení péče a ochrany o kulturní památky a ochrana ŽP

Celkem

E

Zvýšení počtu sezónních a trvalých pracovních míst

D

Rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

Ba Bb C

Sed. lanovka D. Rozpité – M. Kyčera se sjezdovkou a obsl. zařízením Lanovka závěsná M. Kyčera - Radhošť Lanovka pozemní D. Rozpité - Radhošť Lanovka Bečvice - Vysoká se sjezdovkou a obslužným zázemím Lanovka Rališka - Solisko se sjezdovkou a obslužným zázemím Kubiška - Prodloužení vleku a sjezdovky

Zachování kvality životního prostředí a bydlení místních obyvatel

A

Záměr

Označení záměru

Tab. č. 2 Hodnocení potenciálních vlivů lanovek, sjezdovek a vleků ve vztahu k referenčním cílům rozvoje cestovního ruchu

-2

2

1

2

2

1

0

6

-1 -2

2 2

1 1

2 2

2 2

2 2

-2 -2

6 5

0

2

1

?

2

0

-2

3

0

2

1

2

2

0

0

7

0

2

1

2

2

0

0

7

105

P12

Celkem

P6


P5


P4


K2 P3


I J K L O K1


H


G

Solisko - Prodloužení vleku a sjezdovky a obslužné zázemí Majerova Kyčera - lyžařský vlek v horní části navržené sjezdovky Lyž. vlek (100 m) se sjezdovkou u Chaty Martiňák Lyž. vlek se sjezdovkou – H Skal. louka Lyž. vlek se sjezdovkou u Chaty Mír Lyž. vlek se sjezdovkou v údolí Bácov Lyž. vlek se sjezdovkou - Horní Paseky Rozhledna na Majerově Kyčeře Nová příjezdová komunikace k přestupní stanici lanovek na Majerově Kyčeře Úprava příjezdové komunikace k Hotelu Skalíková louka Park. u stanice lanovky v D. Rozp. – 50 míst Parkoviště u sedačkové lanovky na Radhošť - 250 míst Parkoviště pro navržený lyžařský vlek na Horních Pasekách s kapacitou - 30 míst Parkoviště pro navržený lyžařský vlek v údolí Bácov - 25 míst Parkoviště pro Hotel Sk. louka - 16 m


F


Záměr

Označení záměru

EKOTOXA s.r.o

0

2

1

2

2

0

0

7

0

2

1

2

2

0

0

7

0

2

2

1

0

0

5

0 0 -1 0 0

2 2 2 1 1

1 1 1 1 1

2 1 2 1 0

1 1 2 1 1

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

5 4 6 4 3

0

1

0

0

2

2

0

5

1

2

0

2

1

2

0

7

-1

2

0

1

1

2

-2

3

-1

2

0

1

1

2

-2

3

0

2

0

1

1

2

0

6

0

2

0

1

1

2

0

6

1

2

0

2

1

2

0

7

106

1

EKOTOXA s.r.o








Celkem

Bobová dráha v lyžařském areálu u Sachovy Studánky - Západ N Obnova skok. můstku a tribuny na Pustevnách R Lávka pro pěší pro přístup lyžařů - U Sachovy studánky - východ U Rozvojové záměry v oblasti přehrady Horní Bečva Parkoviště u přehrady H. Bečva s P13 kapacitou (150 aut a 10 bus) V Obnova rybníka v Horní Bečvě v lokalitě Liščí u bývalého náhonu X Ekol. koupací jezírko v Dolní Bečvě P Rozhledna na Vysoké S Golfová akademie Pasecká škola Ta. Provozní zázemí lyž. běžeckého areálu Tb. Kuželna – replika původní Jurkovičovy stavby Tc. Informační centrum ochrany přírody


M

Záměr

Označení záměru

Tab. č. 3 Hodnocení potenciálních vlivů ostatních záměrů ve vztahu k referenčním cílům

0

2

1

2

2

0

0

7

0

2

?

0

0

0

-1

1

0

1

1

1

2

2

0

6

1

2

1

2

2

0

0

8

0

1

1

1

2

2

0

7

1

1

1

1

2

0

1

7

2 0 -1 0

2 2 2 2

1 1 1 1

2 1 2 1

2 2 2 2

0 0 0 0

0 0 -1 0

9 6 6 6

1

2

1

1

2

0

2

9

0

2

1

2

2

0

1

8

Z hlediska výsledného součtu bodů v této kategorii záměrů se jako nejlepší jeví projekt ekologických koupacích jezírek v Dolní Bečvě a obnova, resp. replika původní kuželny architekta Dušana Jurkoviče. Dále jsou to rozvojové záměry v oblasti přehrady Horní Bečva a informační centrum ochrany přírody. Naopak velmi nevhodná se jeví obnova skokanského můstku a tribuny na Pustevnách a to zejména z hlediska vyváženosti jejich budoucího využití vzhledem k příspěvku ke stabilizaci stavu ekonomiky v místě a značným nárokům na úpravu terénu pro a v okolí můstku.

107


P11 P14 P15 P16 P17

P7 P18

Celkem

P10

vztahu


P9

ve


P8

komunikací


P2

a


P1

parkovišť


K4

Úprava stávající komunikace pro příjezd k navrženému parkovišti P2 Vybudování zpevněné komunikace Pustevny - Radhošť Záchytné parkoviště Dolní Bečva Autocamp Pod Lipami - 230 míst Záchytné parkoviště Dolní Bečva - U Hřiště - 350 míst Rozšíření stávajícího parkoviště v Horní Bečvě u silnice I/35 - 80 míst Záchyt. parkoviště pro areál Mečůvka v prostoru bývalého lomu - 270 míst Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka 50 míst Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka 40 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka Solisko - 150 míst a 10 pro autobusy Parkoviště pro lyžařské areály Rališka Solisko - 200 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka Solisko - 250 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka Solisko - 130 míst a 10 pro autobusy Záchytné parkoviště pod restaurací Skokan - 400 Parkoviště pro areál U S. studánky východ a lanovku – 500 auta a 10 bus

vlivů


K3

Záměr

Označení záměru

Tab. č. 4 Hodnocení potenciálních k referenčním cílům

Zachování kvality života a bydlení místních obyvatel

EKOTOXA s.r.o

0

1

2

2

1

2

0

8

0

1

2

2

2

2

2

11

-2

1

2

2

2

2

-2

5

-2

1

2

2

2

2

-2

5

-1

1

2

2

2

2

0

8

-1

2

2

2

2

2

-2

7

-1

1

2

2

2

2

-2

6

-1

1

2

2

2

2

-2

6

-1

1

2

2

2

2

-2

6

-1

1

2

2

2

2

-2

6

-1

1

2

2

2

2

-2

6

-1

1

2

2

2

2

-2

6

-1

0

2

2

2

2

-2

5

-2

0

2

2

2

2

-2

4

Parkoviště a komunikace ve většině případů slouží k rozšíření nabídky pohodlně dosažitelných turistických a rekreačních cílů v území a vznikly jako reakce na tento rostoucí trend ve využívání individuální automobilové přepravy a požadavek (potenciálních) návštěvníků na dosažitelnost místa automobilem. Při hodnocení je potřeba zohlednit zejména technické a prostorové nároky těchto záměrů v kombinaci s umístěním, neboť se vesměs jedná o zásahy do malebné beskydské krajiny. Nutné zvýšení parkovacích kapacit, zejména tam, kde nelze zajistit dopravu hromadnou, v zimě pak zejména skibusy, řeší všechny uvedené záměry. Některé ze záměrů jsou pouze doprovodné a jsou podmíněny budováním nebo rozšiřováním zejména vleků a sjezdovek.

108

EKOTOXA s.r.o


Jak je patrno z tabulky, hodnoty pro uvedená parkoviště se pohybují v krajních polohách, což je dáno současným stavem požadavků na dopravní dostupnost automobilem. Vzhledem ke snaze o zvýšení konkurenceschopnosti je dostupnost automobilem klíčovým parametrem místa. Velké plochy nenávratně zpevněných ploch však hrubým způsobem narušují malebný ráz krajiny, stejně tak jako snižují kvalitu životního prostředí obyvatel. Zejména parkoviště v Dolní Bečvě jsou v rozporu s principy rozvoje směrem k udržitelnosti. Cílem v této problematice je zatraktivnit území pro příjezd hostů na několikadenní pobyty, kdy je parkování řešeno u ubytovacího zařízení a doprava v rámci lyžařského střediska zajištěna tzv. skibusy. V případě potřeby je pak vhodné řešit požadavky na parkování návštěvníků parkováním v podzemí. Cyklostezky, turistické trasy a běžecké trasy Z hlediska cestovního ruchu a přínosu tras k jeho rozvoji jsou jednoznačně kladně hodnoceny. Regulované a zároveň četnější možnosti pohybu návštěvníků v území vedou k oživení stávajících a stagnujících zařízení – ke zvýšení návštěvnosti a na trasách znamenají ekonomický přínos pro zde existující, zejména restaurační a ubytovací zařízení. Jsou však určeny nejen pro návštěvníky, slouží také ke zjednodušení a zpříjemnění každodenního pohybu v území pro místní obyvatele a podporují využívání zdraví prospěšných, nízkonákladových a environmentálně šetrných způsobů dopravy, pěší či cyklistické a běžecké lyžování, což již tradičně patří k životu a životnímu stylu podhůří a hor.

Shrnutí Jak vyplývá z tabulek, žádnému ze záměrů nebyl připsáno všech 14 bodů. Nejvyšší hodnota vyplynula z hlediska vlivů záměrů na sociálně-ekonomický rozvoj oblasti pro vybudování zpevněné komunikace na hřebeni mezi Pustevnami a Radhoštěm. Dále pro ekologické koupací jezírka v Dolní Bečvě, repliky Jurkovičovi kuželny, infocentra, dopravní infrastrukturu u hotelu Skalíkova louka a záměry lanovek a vleků v Horní Bečvě. Včetně rozvojových záměrů v okolí přehrady v Horní Bečvě. 7

POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH NAVRŽENÝCH VARIANT

Z hlediska ekonomického přínosu je rozdíl mezi variantami patrný z bodového hodnocení záměrů vzhledem k referenčním cílům. Zde se jedná zejména o zájmy ochrany přírody, které brání rozvoji zajímavých záměrů. Je však nutno tyto regulativy respektovat, případně pro jejich úpravu vyvolat diskusi. Ekonomický přínos všech navrhovaných záměrů v obou variantách je kladný, vyjma sporného záměru na rekonstrukci skokanského můstku na Pustevnách, jež nabízí parametry, které nedosahují a neodpovídají současným potřebám profesionálního sportu, kterým je skok na lyžích.

109

EKOTOXA s.r.o

8


POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH HODNOCENÍ

V následující tabulce je uvedeno srovnání hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí a na sociálně-ekonomický rozvoj. Srovnání výsledných hodnot je relativní, vzhledem k počtu referenčních cílů, jichž bylo pro hodnocení ŽP použito 15, pro hodnocení cestovního ruchu pak pouze 6. Rozsah nejnižší a nejvyšších hodnot přidělený pro hodnocení dopadů záměrů na životní prostředí je -15 až 9. Rozsah hodnot pro hodnocení ekonomických a sociálních dopadů je 1 až 11. Přestože je toto srovnání nutno brát zejména orientačně, může nám může dobrou představu o relativním vlivu jednotlivých záměrů na stanovené cíle udržitelného rozvoje.

A Ba Bb C D E F G H I J K L O K1 K2 P3 P4 P5 P6 P12

Sed. lanovka D. Rozpité – M. Kyčera se sjezdovkou a obsl. zařízením Lanovka závěsná M. Kyčera - Radhošť Lanovka pozemní D. Rozpité - Radhošť Lanovka Bečvice - Vysoká se sjezdovkou a obslužným zázemím Lanovka Rališka - Solisko se sjezdovkou a obslužným zázemím Kubiška - Prodloužení vleku a sjezdovky Solisko - Prodloužení vleku a sjezdovky a obslužné zázemí Majerova Kyčera - lyžařský vlek v horní části navržené sjezdovky Lyž. vlek (100 m) se sjezdovkou u Chaty Martiňák Lyž. vlek se sjezdovkou – Hotel Skalíková louka Lyž. vlek se sjezdovkou u Chaty Mír Lyž. vlek se sjezdovkou v údolí Bácov Lyž. vlek se sjezdovkou - Horní Paseky Rozhledna na Majerově Kyčeře Nová příjezdová komunikace k přestupní stanici lanovek na Majerově Kyčeře Úprava příjezdové komunikace k Hotelu Skalíková louka Park. u stanice lanovky v D. Rozp. – 50 míst Parkoviště u sedačkové lanovky na Radhošť - 250 míst Parkoviště pro navržený lyžařský vlek na Horních Pasekách s kapacitou - 30 míst Parkoviště pro navržený lyžařský vlek v údolí Bácov - 25 míst Parkoviště pro Hotel Sk. louka - 16 m

6 6 5 3 7 7 7 7 5 5 4 6 4 3

-2 -10 -15 -7 -2 -1 -3 4 3 4 1 3 2 5

5

-5

7 3 3

4 -4 -14

6

-1

6 7

-1 1

Celkem vše

Celkem envipilíř

Celkem socioeko

Záměr

Označení záměru

Tab. č. 5 Hodnocení potenciálních vlivů lanovek, sjezdovek a vleků

4 -4 -10 -4 5 6 4 11 8 9 5 9 6 8 0 11 -1 -11 5 5 8

Jako nejvíce přínosné a nejméně problémové se jeví záměry vleků a sjezdovek u již stávajících turistických chat. Tyto vleky můžou zvýšit atraktivitu těchto objektů zejména pro rodiny s dětmi a zároveň jsou zde minimální dopady na životní prostředí. Významný pozitivní dopad bude mít také rozšíření již stávajících lyžařských areálů a také lanovka s vlekem a sjezdovkou na Majerovu Kyčeru.

110

EKOTOXA s.r.o


7 1 6 8 7 7 9 6 6 6 9 8

2 -7 6 6 3 9 4 0 -1 -5 3 -2

Celkem vše

Bobová dráha v lyžařském areálu u Sachovy Studánky - Západ Obnova skok. můstku a tribuny na Pustevnách Lávka pro pěší pro přístup lyžařů - U Sachovy studánky - východ Rozvojové záměry v oblasti přehrady Horní Bečva Parkoviště u přehrady H. Bečva s kapacitou (150 aut a 10 bus) Obnova rybníka v Horní Bečvě v lokalitě Liščí u bývalého náhonu Ekol. koupací jezírko v Dolní Bečvě Rozhledna na Vysoké Golfová akademie Pasecká škola Provozní zázemí lyž. běžeckého areálu Kuželna – replika původní Jurkovičovy stavby Informační centrum ochrany přírody

Celkem envipilíř

Záměr

M N R U P13 V X P S Ta. Tb. Tc.

Celkem socioeko

Označení záměru

Tab. č. 6 Hodnocení potenciálních vlivů ostatních záměrů

9 -6 12 14 10 16 13 6 5 1 12 6

Z hlediska celkového vlivu se jako nejvhodnější jeví záměry R, U, P13, V, X a Tb. Problematické jsou záměry obnovy skokanského můstku a provozního lyžařského zázemí na Pustevnách.

P2 P8 P9 P10 P11 P14 P15 P16 P17 P7 P18

8

1

11

7

5

3

5

-3

8

3

7

-10

6 6

-1 -1

6

-7

6 6

-7 -7

6

-7

5

-7

4

-13

Celkem vše

Celkem envipilíř

K4 P1

Úprava stávající komunikace pro příjezd k navrženému parkovišti P2 Vybudování zpevněné komunikace Pustevny - Radhošť Záchytné parkoviště Dolní Bečva - Autocamp Pod Lipami - 230 míst Záchytné parkoviště Dolní Bečva - U Hřiště - 350 míst Rozšíření stávajícího parkoviště v Horní Bečvě u silnice I/35 - 80 míst Záchyt. parkoviště pro areál Mečůvka v prostoru bývalého lomu - 270 míst Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka - 50 míst Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka - 40 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka - Solisko - 150 míst a 10 pro autobusy Parkoviště pro lyžařské areály Rališka - Solisko - 200 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka - Solisko - 250 míst Parkoviště pro lyžařské areály Rališka - Solisko - 130 míst a 10 pro autobusy Záchytné parkoviště pod restaurací Skokan - 400 Parkoviště pro areál U S. studánky - východ a lanovku – 500 auta a 10 bus

Celkem socioeko

K3

Záměr

Označení záměru

Tab. č. 7 Hodnocení potenciálních vlivů parkovišť a komunikací

9 18 8 2 11 -3 5 5 -1 -1 -1 -1 -2 -9

Jako nejvíce přínosné záměry se jeví parkoviště P1, P8, P10 a P11 (avšak s upozorněním na vhodnost lokality), jako nerealizovatelné se naopak jeví parkoviště P18.

111

EKOTOXA s.r.o


B VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SOUSTAVU NATURA 2000

112

EKOTOXA s.r.o


Posouzení vlivu záměrů řešených ve studii

„Aktualizace urbanistické studie PUSTEVNY – RADHOŠŤ, průzkumy, rozbory a návrh urbanistického rozvoje“ na EVL Beskydy a ptačí oblast Beskydy v soustavě evropsky významných území NATURA 2000

Zpracoval : Ing.Ivo Machar, Ph.D. 20.7.2007

Aktualizace urbanistické studie obsahuje řadu návrhů urbanistického rozvoje, které mohou mít vliv na předměty ochrany v EVL Beskydy a PO Beskydy. Obsahuje také několik rozvojových záměrů, které již byly různým způsobem realizovány a jejich hodnocení je tedy bezpředmětné. Mimo to obsahuje nejméně 20 naprosto nových záměrů, které mohou mít vliv na předměty ochrany EVL a PO Beskydy a řada starších návrhů je rozšířena nad rámec původního rozsahu urbanistické studie.

113

EKOTOXA s.r.o


Charakteristika a popis evropsky významné lokality Beskydy kód lokality: CZ0724089 rozloha: 120386, 53 ha biogeografická oblast: kontinentální kategorie chráněného území: CHKO správce území: AOPK ČR – správa CHKO Beskydy

Poloha Rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR. Je vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou na východě, na severu tvoří hranici Jablunkovská brázda. Západní okraj tvoří tok Senice, a dále úbočí Veřovických vrchů. Lokalita zaujímá celé území stávající CHKO Beskydy. Přehled dotčených katastrálních území: Kraj: Zlínský kraj Katastrální území: Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Hážovice, Horní Bečva, Horní Lideč, Hovězí, Huslenky, Hutisko, Janová, Karolinka, Krhová, Leskovec, Lidečko, Lužná u Vsetína, Malá Bystřice, Malé Karlovice, Nový Hrozenkov, Prostřední Bečva, Pulčín, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Solanec pod Soláněm, Střelná na Moravě, Střítež nad Bečvou, Tylovice, Ústí u Vsetína, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velká Lhota u Valašského Meziříčí, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří Kraj: Moravskoslezský kraj Katastrální území: Bílá, Bocanovice, Bordovice, Bukovice u Dobratic, Čeladná, Dobratice, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštěm, Guty, Hodslavice, Horní Lomná, Hostašovice, Janovice u Frýdku-Místku, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná pod Lysou Horou, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov u Nového Jičína, Lubno, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mořkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Oldřichovice u Třince, Ostravice 1, Ostravice 2, Pražmo, Raškovice, Řeka, Smilovice u Třince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryně, Veřovice, Vyšní Lhoty Ekotop Geologie: flyšové pásmo Západních Karpat, z paleogénu, případně z křídy, složení - převážně pískovce a jílovce, méně slepence, prachovce, slínovce, slíny a jíly. Typické znaky - rytmické střídání vrstev (gradační zvrstvení) a sesuvy (turbiditní proudy). Typický fenomén štěrkonosné vodní toky, pseudokrasové jeskyně (beskydský pseudokras), v oblasti je množství sesuvných území. Geomorfologie: Vnější Západní Karpaty - geomorfologické jednotky: Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy, Rožnovská brázda (část). Reliéf: členitá hornatina s několika hlavními hřebeny a řadou postranních údolí, evropsky významná lokalita se rozkládá v n.v. 350 (tok Bečvy v Rožnově p.R.) - 1323 m (Lysá hora). Pedologie: v území převažují hnědé půdy kyselé a podzolové.

114

EKOTOXA s.r.o


Krajinná charakteristika: převážně hornatá a lesnatá krajina. Jde o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno a poznamenáno pozůstatky pasteveckého horského typu hospodaření. Je zde vyhlášeno 50 maloplošných zvláště chráněných území. Biota Lesní vegetaci tvoří především acidofilní bučiny (L5.4), méně květnaté bučiny as. Dentario enneaphylli – Fagetum a Dentario glandulosae-Fagetum (L5.1). V menších rozlohách jsou zastoupeny dubohabřinami as. Carici pilosae - Carpinetum (L3.3B). a údolní jasano - olšové luhy (L2.2A,B). Květnaté bučiny jsou typické především pro živinami bohatší půdy v oblasti Javorníků a na jižních svazích Vsetínských vrchů. V oblasti Lysé hory, Smrku, Travného, Velkého Polomu a Kněhyně převládají podhorské a horské typy acidofilních bučin (L5.4), které ve vyšších partiích střídají horské klenové bučiny (L5.2) a třtinové smrčiny (L9.1). V rozvolněných porostech papratkových smrčin (L9.3) a jako náhradní společenstvo ve vytěžených imisních smrčinách se vyskytují porosty kapradinových niv s Athyrium distentifolium (A4.3). Klimaxová vegetace papratkových smrčin se vyvíjí v nejvyšších polohách na mlžných závětrných svazích severozápadní, méně také severovýchodní expozice. Na prudkých svazích se maloplošně nachází suťové lesy (L4 ). Objevují se na mezotrofních rankerech, často sycených svahovou vodou, i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. V pestrém zastoupení travinobylinných společenstev dominují ovsíkové louky (T1.1) a poháňkové pastviny as. Lolio - Cynosuretum i as. Anthoxantho - Agrostietum (T1.3). V horních částech svahů s mělkým půdním horizontem se vyskytují podhorské smilkové trávníky (T2.3A, B). V jižní části území (Javorníky, jižní svahy Vsetínských vrchů) nalezneme širokolisté suché trávníky a to i s výskytem jalovce a orchidejí (T3.4A-C). Na vlhkých stanovištích se objevují pcháčové louky (T1.5), slatinné louky (R2.1, R2.2, R2.3, R2.2) a tužebníková lada (T1.6), v menší míře vegetace vlhkých narušovaných půd (T1.10). Roztroušeně a zpravidla maloplošně se objevují pískovcové skalní výchozy (S1.1, S1.2) a jeskyně (S3). Větším skalním útvarem jsou Pulčínské skály v Javorníkách. Maloplošně nalezneme také prameniště (R1.1, R1.3, R1.4) a mokřadní vegetaci (M1.1,M5, V1F). Poměrně rozšířené jsou vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (K3) na mezích na loukách nebo jako lesní lemy. Podél potoků jsou vyvinuty liniové porosty devětsilových lemů (M5) s Petasites hybridus, Petasites albus a vzácně i Petasites kablikianus. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Kvalita V území se nachází několik větších lesních komplexů s alespoň do jisté míry zachovaným přirozeným cyklem lesa. Jsou to zejména oblasti hřebene Radhošť-Kněhyně, masív Smrku, masív Lysé hory, příhraniční oblast Velkého Polomu a Mionší, masív Travný, oblast Makyty a další hřebenové a podhřebenové části Javornického hřebene. Popis kvality dotčené části území: Komplex masívu Kněhyně a Radhoště - je ukázku zachovalého podhorského a horského lesa karpatského typu, plošně a prostorově představuje největší a nejucelenější segment přírodních stanovišť. Lokalita zahrnuje širokou škálu biotopů od mezofilních bučin v

115

EKOTOXA s.r.o


submontánním vegetačním stupni až po klimaxové smrčiny v nejvyšších supramontánních polohách. Území je cenné svou velkou rozlohou a zároveň spojitostí přirozených biotopů. Rozsáhlejší plochy přirozených porostů horského a vysokohorského lesa ve věku 160 180 let se dochovaly na vrcholech Kněhyně, Čertova Mlýna a Noříčí hory a na úbočí Radhoště a Čertova Mlýna. Stromové patro je v nich věkově diferencované, je zachován přirozený biologický cyklus živin. Ponechány jsou suché a trouchnivé kmeny, které slouží zejména jako biotop houbám a bezobratlým. V území je dochována populace původního horského ekotypu smrku ztepilého. V bučinách je významné přirozené zmlazování jedle bělokoré. Zejména na horský typ lesa jsou vázány některé vzácné a ohrožené druhy rostlin. Ve vysokobylinných nivách, horských smrčinách a horských klenových bučinách roste Aconitum variegatum, Circaea alpina, Dactylis glomerata subsp.slovenica, Doronicum austriacum, Ranunculus platanifolius, Circaea alpina, Petasites kabliianus, Trientalis europaea, Veratrum album subsp. lobelianum, Allium victorialis. V oblasti Kněhyně je patrně nejbohatší výskyt populace druhu Aconitum firmum subsp. moravicum v ČR. Jedná se o karpatský subendemit, který je v ČR vázán na horské polohy Beskyd. V květnatých bučinách a suťových lesích se roztroušeně vyskytují další vzácnější druhy: Daphne mezereum, Dryopteris pseudomas, Galanthus nivalis, Lilium martagon, Lunaria rediviva, Lycopodium annotinum, Scrophularia scopolii, Stachys alpina, Veronica montana. Z karpatských druhů je roztroušeně zastoupena Dentaria enneaphyllos a Euphorbia amygdaloides. Po celém území je hojně rozšířený druh Gentiana asclepiadea. Na hřebenu od Radhoště po Pustevny byla v posledních letech obnovena tradiční pastva ovcí, jako prostředek k údržbě hřebenových pastvin. Na horských smilkových trávnících (oblast Radhošť – Pustevny představuje plošně jednu z největších lokalit tohoto prioritního stanoviště v EVL Beskydy) rostou některé alpínské druhy jako Hieracium aurantiacum, Potentilla aurea a Phleum rhaeticum. Oblast Kněhyně a Radhoště se vyznačuje výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Většinou se jedná o krátké prostory vzniklé mezi pískovcovými balvany, které jsou bez vegetace a nevhodné pro zimování letounů. Pouze v případě Kněhyňské jeskyně je podzemní systém rozsáhlý, tato lokalita je také známým zimovištěm letounů (Chiroptera). Takzvané Mořské oko nedaleko Pusteven je významnou lokalitou čolka karpatského (Triturus montandoni).Ten se v oblasti vyskytuje i na několika dalších lokalitách. V mělkých tůních a vyjetých zvodněných kolejích lesních cest se vyvíjí kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Vzácné druhy ptactva zde zastupují například puštík bělavý (Strix uralensis), jeřábek lesní (Bonasa bonasia) tetřev hlušec (Tetrao urogallus), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva). Území je součástí biotopu rysa ostrovida (Lynx lynx), vlka (Canis lupus) a medvěda hnědého (Ursus arctos). Rožnovskou Bečvu a Čeladenku spolu s jejich přítoky trvale obývá vydra říční (Lutra lutra). EVL Beskydy zahrnuje celkem 25 předmětů ochrany. Zastoupeny jsou dva rostlinné druhy, 11 druhů živočichů a 12 typů stanovišť. Na území EVL byly také vyhlášeny dvě ptačí oblasti – Horní Vsacko a Beskydy, které zahrnují 12 druhů ptáků jako předměty ochrany.

116

EKOTOXA s.r.o


Přehled stanovišť v EVL Beskydy: Kód stanoviště

6230* 6430 6510 7220* 8310 9110 9130 9140 9170 9180* 91E0* 9410

Popis

Celková rozloha v EVL Beskydy (ha)

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

698 147 10 344 0,546 0,015 12 695 8 549

Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

153 124

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

665

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

817 1 051

(symbol * označuje prioritní druhy)

Přehled prioritních a významných druhů v EVL Beskydy Druh Kód

4109

oměj tuhý moravský (Aconitum firmum ssp. moravicum) 1386 šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) 1193 kuňka žlutobřichá (Bombina variegata ) 1352* vlk (Canis lupus *) 4014 střevlík (Carabus variolosus) 1086 lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) 1355 vydra říční (Lutra lutra) 1361 rys ostrovid (Lynx lynx ) 1324 netopýr velký (Myotis myotis ) 2001 čolek karpatský (Triturus montandoni) 1032 velevrub tupý (Unio crassus) 1354* medvěd hnědý (Ursus arctos *) 4026 brouk Rhysodes sulcatus (symbol * označuje prioritní druhy)

Relativní velikost Velikost populace: C: hojný/common populace R: vzácný, nehojný/rare (velikost populace ve V: velmi vzárný/ rare srovnání s celkovou U = není známo/Unknown českou populací) hojný: pravidelně se vyskytující ve A: Rozsáhlá populace: 16-100% větším počtu jedinců vzácný,nehojný: pravidelně se B: Středně velká pop.: 3-15% vyskytující v malém počtu jedinců velmi vzácný: nepravidelně se C: Malá populace: 0-2 % vyskytující v min. počtu jedinců R

A

R (U)

A

C

C-B

R C

A B

U

B

R R R

C-B A-B C

R

A

U R U

C-B A A

117

EKOTOXA s.r.o


Charakteristika ptačí oblasti 22. Beskydy Poloha Ptačí oblast se celá nalézá na území CHKO Beskydy v jeho severní části od údolí Lomné až po Hodslavice. Zahrnuje severní svahy Veřovických vrchů, oblasti masívů Radhoště, Kněhyně, Čertova Mlýna, Smrku, Lysé hory, Travného, Javorového, Ostrého, Velkého Polomu. Vymezení území: Ptačí oblast se rozkládá na území Moravskoslezského kraje a Zlínského kraje, v katastrálních územích Bordovice, Čeladná, Dolní Bečva, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštěm, Guty, Hodslavice, Horní Bečva, Horní Lomná, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná pod Lysou Horou, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mořkov, Návsí, Oldřichovice u Třince, Ostravice 1, Ostravice 2, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Řeka, Smilovice u Třince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryně, Veřovice, Vyšní Lhoty a Zubří. Předmět ochrany = druhy přílohy I, pro které je ptačí oblast navržena Předmětem ochrany je 10 druhů lesních ptáků vázaných především na zachovalé horské lesy s dostatkem doupných stromů a klidným prostředím. Nejkritičtější je stav populace tetřeva hlušce. Všechny druhy se vyskytují po celém území PO, především ve vyšších polohách zařazených nejčastěji do 1. a 2. zóny CHKO Beskydy. Druh Čáp černý (Ciconia nigra) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)

Odhad počtu párů 10-15 35-50 5-10

Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Puštík bělavý (Strix uralensis) Žluna šedá (Picus canus) Datel černý (Dryocopus martius) Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) Lejsek malý (Ficedula parva)

30-40 10-15 35-50 70-120 50-80 15-35 140-180

118

EKOTOXA s.r.o


VLIV ZÁMĚRŮ ŘEŠENÝCH V POSUZOVANÉ AKTUALIZACI NA PŘEDMĚT OCHRANY EVL (STANOVIŠTĚ A DRUHY) A PTAČÍ OBLAST 22 BESKYDY Dotčené území, které bylo při aktualizaci urbanistické studie velmi výrazně rozšířeno, představuje jednu z klíčových oblastí pro výskyt evropsky významných stanovišť a většiny druhů v rámci EVL Beskydy, stejně pak pro všechny ptačí druhy, pro které byla vyhlášena ptačí oblast 22. Beskydy (označení jednotlivých záměrů dle dokumentace).

Hodnocení jednotlivých záměrů A. Sedačková lanovka Dolní Rozpité – Majerova Kyčera v délce cca 1200 m se sjezdovkou a obslužným zázemím u dolní i horní stanice lanovky. 1) Charakteriska z hlediska předmětu ochrany EVL: Záměr je navržen v porostu monokulturní smrčiny, místy vtroušen buk, lesní paseky a antropické plochy. 2) Hodnocení záměru: Žádný naturový biotop ani druh nebude významně ohrožen. Záměr zasáhne do biotopů některých lesních ptačích druhů, které jsou v PO 22 předmětem ochrany (čáp černý, žluna šedá, datel černý, strakapoud bělohřbetý aj.). 3) Posouzení vlivu: Záměr bude mít částečně negativní vliv na předměty ochrany soustavy Natura 2000, při splnění požadavků OP je možné negativní vliv eliminovat a stavbu realizovat.

B. Lanovka Dolní Bečva – Radhošť ve dvou variantách : varianta a.: Kabinová lanovka Majerova Kyčera – Radhošť v délce cca 2500 m, závěsná se dvěma podpěrnými sloupy, bez sjezdovky, s obslužným zázemím na dolní stanice na Majerově Kyčeře 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Trasa vede částečně smrkovou monokulturou se zbytky zachovalých bučin (L5.4)a suťových lesů (L4) předevších v horní části lanovky, částečně lanovka protíná olšový lem (L2.2) Dolního Rozpitského potoka a luční společenstva ovsíkových luk (T1.1). Ve vrcholové části Radhoště částečně zásah do společenstva smilkových trávníků (T2.3B), výskyt kýchavice bílé (Verathrum album subsp.lobelianum- C4a) a nepůvodní borovice kleče (Pinus mugo). Záměrem bude ohrožena část komplexu bučin v horní polovině zamýšlené lanovky, v případě že dojde k průseku lesních porostů. Záměr zasahuje do biotopů všech prioritních živočišných druhů (vlk, rys, medvěd) a do biotopů většiny lesních ptačích druhů, které jsou v PO 22 předmětem ochrany (jeřábek lesní, čáp černý, tetřev hlušec, žluna šedá, datel černý, strakapoud bělohřbetý aj.) 2) Hodnocení záměru: Záměrem budou výrazně ovlivněny výše uvedené biotopy soustavy Natura 2000. Záměr hlučností a zvýšením celoročního pohybu návštěvníků v dosud klidové oblasti výrazně negativně zasáhne do biotopů většiny lesních ptačích druhů, které jsou v PO 22 předmětem ochrany a stejně tak výrazně negativně do biotopu prioritních živočišných druhů. Lze předpokládat snížení až likvidaci těchto populací.

119

EKOTOXA s.r.o


3) Posouzení vlivu: Záměr bude mít významný negativní vliv na předměty ochrany soustavy Natura 2000, jeho realizace je naprosto neslučitelná s ustanoveními zákona o ochraně přírody. var.b.: Sedačková nebo kabinová lanovka Dolní Rozpité – Radhošť, pozemní, v délce cca 2050 m, vedená zčásti v trase průseku vedení VN, bez sjezdovky, s obslužným zázemím u dolní stanice. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Trasa z větší části prochází smrkovými porosty, místy s bučinami (L5.4) a suťovým lesem s nízkou reprezentativností. Luční společenstva tvoří ovsíkové louky (T1.1) a v horní partii smilkové trávníky (T2.3.B) jako u varianty A. Záměr zasahuje do biotopů všech prioritních živočišných druhů (vlk, rys, medvěd) a do biotopů většiny lesních ptačích druhů, které jsou v PO 22 předmětem ochrany (jeřábek lesní, čáp černý, tetřev hlušec, žluna šedá, datel černý, strakapoud bělohřbetý aj.) 2) Hodnocení záměru: Tento projekt je z pohledu naturových biotopů přijatelnější, dojde k menšímu ohrožení než ve variantě a. Z hlediska živočišných druhů, které jsou předmětem ochrany EVL a PO Beskydy však dojde ke stejnému významně negativnímu vlivu a zásadnímu ohrožení jejich populací. 3) Posouzení vlivu: Záměr bude mít významný negativní vliv na druhy, které jsou předměty ochrany soustavy Natura 2000, jeho realizace je naprosto neslučitelná s ustanoveními zákona o ochraně přírody.

C. Sedačková lanovka Bečvice – Vysoká v délce cca 1540 m, se sjezdovkou a obslužným zázemím u dolní stanice. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Záměr vede smrkovou monokulturou v malé části protíná porosty smíšených porostů bučin (L5.4) a smrčin. Luční společenstva tvoří ovsíkové louky T1.1. Záměr zasahuje do klidového území, které je biotopem všech prioritních živočišných druhů (vlk, rys, medvěd) a biotopem většiny lesních ptačích druhů, které jsou v PO 22 předmětem ochrany (jeřábek lesní, čáp černý, žluna šedá, datel černý, strakapoud bělohřbetý aj.) 2) Hodnocení záměru: Realizací lanovky budou minimálně ohrožena luční společenstva. Sjezdovka za vhodných provozních podmínek nebude mít taktéž výrazný vliv na luční společenstva. Z hlediska živočišných druhů, které jsou předmětem ochrany EVL a PO Beskydy však dojde k významně negativnímu vlivu a zásadnímu ohrožení jejich populací. 3) Posouzení vlivu: Záměr bude mít významný negativní vliv na druhy, které jsou předměty ochrany soustavy Natura 2000, jeho realizace je naprosto neslučitelná s ustanoveními zákona o ochraně přírody.

D. Sedačková lanovka Rališka – Solisko v délce cca 900 m se sjezdovkou a obslužným zázemím u dolní stanice. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Záměr je situován do plochy smrkové monokultury a z části na ruderalizovaných ovsíkových loukách (T1.1). Na části tohoto území již existuje lyžařský areál.

120

EKOTOXA s.r.o


2) Hodnocení záměru: Z hlediska Natury málo významné území, naturový biotop vykazuje nízkou reprezentativnost a zachovalost s velkou mírou degradace. Zasahuje do prvku ÚSES (RBC Kotlová-Solisko). Možnost výskytu orchidejí, které byly zjištěny v širším okolí sjezdovky (Platanthera bifolia C3, §3, Dactylorhiza fuchsii - C4a, §3, Listera ovata - C4a). 3) Posouzení vlivu: Záměr může mít částečně negativní vliv na předměty ochrany soustavy Natura 2000 a může zasáhnout do biotopu ZCH druhů rostlin. Při splnění požadavků OP spočívajících zejména v minimalizaci terénních úprav je možné negativní vlivy eliminovat a stavbu realizovat. Doporučujeme nepovolit letní provoz lanovky. Při případném dosévání travních porostů nelze užívat komerční travní směsi.

E. Prodloužení stávajícího lyžařského vleku a sjezdovky Kubiška o cca 350 m. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Smrková monokultura v okolí vtroušena jedle bělokorá (Abies alba-C4a). SCHKO již v minulosti vydala souhlas k realizaci části vleku i sjezdovky. 2) Hodnocení záměru: Naturově nevýznamné území. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předměty ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

F. Prodloužení stávajícího lyžařského vleku a sjezdovky Solisko o cca 150 m, obslužné zázemí u dolní stanice vleku. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Realizace zasáhne do smrkové monokultury a části paseky. Lyžařský areál již z části existuje. SCHKO již vydala souhlas. 2) Hodnocení záměru: Naturově nevýznamné území. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předměty ochrany soustavy Natura nelze předpokládat, s ohledem na další hodnoty území (krajinný ráz, atp.) bude vhodné souhlas k rozšíření lyžařského areálu podmínit malým zkrácením záměru tak, aby vlek a sjezdovka nedosáhly na vrchol Soliska (zkrácené o několik desítek metrů). Při případném dosévání travních porostů nelze užívat komerční travní směsi. G. Lyžařský vlek v horní části navržené sjezdovky na Majerově Kyčeře v délce cca 600 m. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Záměr je navržen v porostu monokulturní smrčiny, místy vtroušen buk, lesní paseky a entropické plochy. 2) Hodnocení záměru: Žádný naturový biotop ani druh nebude ohrožen. Pochůzkou nebyly zjištěny žádné ZCH druhy rostlin ani živočichů. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předměty ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

121

EKOTOXA s.r.o


H. Lyžařský vlek v délce cca 100 m se sjezdovkou u Chaty Martiňák. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Ovsíkové louky s nízkou reprezentativností. Urbanizovaný areál okolí chaty. 2) Hodnocení záměru: Žádný naturový biotop ani druh nebude ohrožen. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předměty ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

I. Lyžařský vlek v délce cca 180 m se sjezdovkou u Hotelu Skalíkova louka. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Ovsíkové louky s nízkou reprezentativností. Urbanizovaný areál okolí chaty. 2) Hodnocení záměru: Žádný naturový biotop ani druh nebude ohrožen. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předměty ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

J. Lyžařský vlek v délce cca 230 m se sjezdovkou u Chaty Mír. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Kosené luční společenstvo ovsíkových luk a poháňkových pastvin sv. Violion caninae. Výskyt orchideje prstnatce fuchsova (Dactylorhiza fuchsii - C4a, §3), částěčně navrhovaná sjezdovka prochází společenstvem bučin (L5.4). Koseno v prostoru již vybudovaného lyžařského vleku i v okolí chat. 2) Hodnocení záměru: Realizací dojde k odtěžení části bučiny, luční společenstva budou zachována dodržením vhodného provozu sjezdovky. 3) Posouzení vlivu: Záměr může mít částečně negativní vliv na předměty ochrany soustavy Natura 2000 a může zasáhnout do biotopu ZCH druhů rostlin. Při splnění požadavků OP spočívajících zejména v minimalizaci terénních úprav je možné negativní vlivy eliminovat a stavbu realizovat. Při případném dosévání travních porostů nelze užívat komerční travní směsi.

K. Lyžařský vlek v délce cca 450 m se sjezdovkou v Prostřední Bečvě v údolí Bácov. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Část sjezdovky vede plochami zarůstajícími náletem (Populus tremula, Betula pendula, Rubus sp., Picea abies. Luční společenstva tvoří ovsíkové louky kombinované s poháňkovými pastvinami (T1.3) sv. Violion caninae. Místy částečně podmáčené plochy s výskytem silně ohroženého mečíku střechovitého (Gladiolus imbricatus - C2, §2: dne 17.7.2007 pozorováno 12 kvetoucích jedinců), dále orchidejí - pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea - C3, §3), kruštík širolistý (Epipactis helleborine - C4a ) a jalovec obecný (Juniperus communis - C3). Pozorováno několik jedinců ještěrky živorodé (Zootoca vivipara). Louka je neobhospodařovaná. Zbylé plochy tvoří i hospodářsky kosené louky.

122

EKOTOXA s.r.o


2) Hodnocení záměru: Záměr se dotýká předmětu ochrany EVL Beskydy (stanoviště) a populací ZCH druhů rostlin i živočichů. Na kosených loukách je také možný výskyt ZCH druhů, zvláště orchidejí, proto je zde nezbytný botanický průzkum provedený před kosením. 3) Posouzení vlivu: Záměr bude mít částečně negativní vliv na předměty ochrany soustavy Natura 2000 a zasáhne do biotopu ZCH druhů rostlin a živočichů. Při splnění požadavků OP spočívajících zejména v minimalizaci terénních úprav je možné negativní vlivy eliminovat a stavbu realizovat. Dalšími podmínkami realizace musí být zákaz odvodnění podmáčených míst a při případném dosévání travních porostů zákaz užívání komerční travní směsi.

L. Lyžařský vlek v délce cca 250 m se sjezdovkou v Rožnově p. R. v lokalitě Horní Paseky. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Hospodářsky využívané ovsíkové louky, pravidelně kosené s druhově chudší skladbou. V honí části částečně zalesněno smrkem. 2) Hodnocení záměru: Vhodným provozem sjezdovky nedojde k výrazné degradaci lučních společenstev. Žádný naturový biotop ani druh nebude ohrožen. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

M. Bobová dráha v lyžařském areálu U Sachovy studánky – Západ. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Ovsíkové louky částečně obhospodařované, dosévané, dříve přihnojené. Chudší druhová garnitura. V okolí jsou již vybudovány sjezdovky. Louky koseny, bez většího ochranářského významu. 2) Hodnocení záměru: Žádný naturový biotop ani druh nebude ohrožen. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

N. Obnova skokanského můstku K 65 a tribuny na Pustevnách. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Paseková vegetace a náletové dřeviny. 2) Hodnocení záměru: Záměr nebude mít negativní vliv na společenstva, žádný naturový druh nebude ohrožen. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat. Je však třeba souhlas podmínit minimalizací terénních úprav při nichž bude dostatečně ochráněna nedaleké existující tůň, které je biotopem ZCH a významného druhu čolka karpatského (Triturus montandoni).

123

EKOTOXA s.r.o


O. Rozhledna na Majerově Kyčeře. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Smrčina, bez vlivu na naturové biotopy či druhy. 2) Hodnocení záměru: Záměr nebude mít negativní vliv na společenstva, žádný naturový druh nebude ohrožen. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

P. Rozhledna na Vysoké. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Na lokalitě smrčina. Vrchol a hřeben Vysoké je Záměr zasahuje do klidového území, které je biotopem prioritních živočišných druhů a biotopem většiny lesních ptačích druhů, které jsou v PO 22 předmětem ochrany (jeřábek lesní, čáp černý, žluna šedá, datel černý, strakapoud bělohřbetý aj.). 2) Hodnocení záměru: Realizací záměru by došlo ke koncentraci návštěvníků ve významné klidové zóně, která je biotopem prioritních, významných a ZCH druhů živočichů a k negativnímu ovlivnění jejich populací. Vrchol Vysoké nemá žádnou přístupovou cestu, ta by musela být před výstavbou rozhledny vybudována, což by posílilo budoucí koncentraci návštěvníků a zvýšilo by výše uvedený negativní vliv. 3) Posouzení vlivu: Záměr bude mít významný negativní vliv na druhy, které jsou předměty ochrany soustavy Natura 2000, jeho realizace je naprosto neslučitelná s ustanoveními zákona o ochraně přírody.

R. Lávka pro pěší přes silnici I/35 pro přístup lyžařů od parkoviště do areálu U Sachovy studánky – Východ. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Na místě se nachází ruderální vegetace a lemová společenstva řeky Bečvy. 2) Hodnocení záměru: Záměr nebude mít negativní vliv na společenstva, žádný naturový druh nebude ohrožen. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

S. Golfová akademie Pasecká škola. Tuto lokalitu nebylo možné dle mapových podkladů v terénu správně identifikovat. Vzhledem k tomu, že v širokém okolí předpokládaného záměru se nacházejí cenná luční společenstva s výskytem ZCH druhů rostlin (orchideje, mečík střechovitý) a živočichů (chřástal polní) a s ohledem na předpoklad, že travní porosty budou pro zajištění golfových aktivit značně pozměněny, je třeba po vyjasnění hranic navrhovaného území provést podrobný přírodovědný průzkum a posuzovat vliv až podle zjištěných výsledků.

124

EKOTOXA s.r.o


T. Rozvojové záměry v oblasti Pusteven: a. Provozní zázemí lyžařského běžeckého areálu. b. Kuželna – replika původní Jurkovičovy stavby c. Informační centrum ochrany přírody 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: a - smrčina, antropické zásahy, b + c - urbanizované území turistické oblasti. 2) Hodnocení záměru: Záměr nebude mít negativní vliv na společenstva, žádný naturový druh nebude ohrožen. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

U. Rozvojové záměry v oblasti přehrady Horní Bečva: a. Sportovní hřiště u autocampingu b. Půjčovna lodí a šlapacích kol c. Robinsonádní hřiště pro děti d. Dětské hřiště e. Restaurační zařízení f. Výletiště – kulturní centrum g. Sociální zařízení, úschovna kol 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Z části smrčiny okolí přehrady, dále vodní plochy bez ochranářsky významné vegetace či druhů živočichů, většinou se jedná o urbanizované plochy. V místě záměru U/f se nachází bývalý lom, zarůstající křovinami a ruderální vegetací, bez přítomnosti významných druhů živočichů. 2) Hodnocení záměru: Realizace dílčích záměrů neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

V. Obnova rybníka v Horní Bečvě v lokalitě Liščí u bývalého náhonu. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Částečně ruderalizované plochy ovsíkových luk s nízkou kvalitou, nepravidelně koseno. Okolní výsadby stromů a lemů řeky Bečvy. Částečně zasahuje do navrhovaného RK 1569 (regionální biokoridor). 2) Hodnocení záměru: Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. Pro obnovu rybníka vhodná lokalita. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

125

EKOTOXA s.r.o


X. Ekologické koupací jezírko v Dolní Bečvě včetně pláže a obslužného zázemí ve třech variantách: varianta a. Lokalita u Kempu Pod lipami 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Orná půda, kultura obilovin s výskytem chrpy modráku (Centaurea cyanos – C4a). Plevelová vegetace sporadicky vyvinuta na okrajích pole. 2) Hodnocení záměru: Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. Pro obnovu rybníka vhodná lokalita. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat. varianta b. Lokalita severně sportovního areálu TJ Jiskra 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Hospodářsky využívaná louka, přechod ovsíkové louky a intenzivně obhospodařované louky (intenzivní pastva dobytka, kosení,druhově chudé). 2) Hodnocení záměru: Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. Ochranářsky nevýznamné biotopy. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat. varianta c. Lokalita východně sportovního areálu TJ Jiskra 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Hospodářsky využívaná louka, přechod ovsíkové louky a intenzivně obhospodařované louky (pastva dobytka, kosení, druhově chudé). Ochranářsky nevýznamné biotopy. 2) Hodnocení záměru: Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. Ochranářsky nevýznamné biotopy. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

K 1. Nová příjezdová komunikace k přestupní stanici lanovek na Majerově Kyčeře. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Smrková monokultura z části vytěženo, paseková vegetace, bez naturových biotopů či druhů. 2) Hodnocení záměru: Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat. Vzhledem k tomu, že komunikace zvýší návštěvnost v klidové oblasti s výskytem významných a prioritních druhů měl by být provoz výrazně omezen. Rozhodně by tu nemělo být budováno parkoviště.

126

EKOTOXA s.r.o


K 2. Úprava stávající příjezdové komunikace k Hotelu Skalíkova louka. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Monokultura smrku s příměsí jedle (Abies alba - C4a) v podrostu se stávající komunikací. 2) Hodnocení záměru: V případě úpravy stávající komunikace nebude zásadně ovlivněna okolní vegetace. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

K 3. Úprava stávající komunikace pro příjezd k navrženému parkovišti P 2. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Urbanizované území, zástavba v chatové oblasti, stávající komunikace. 2) Hodnocení záměru: V případě úpravy stávající komunikace nebude zásadně ovlivněna okolní vegetace. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

K 4. Vybudování zpevněné komunikace Pustevny – Radhošť. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Komunikace prochází v části úsekem podél MZCHÚ-NPR Radhošť, část lemují společenstva horských a podhorských smilkových trávníků (T2.2, T2.3B) s výskytem naturového druhu oměje tuhého moravského (Aconitum firmum subsp. moravicum – C2, §2 (EU) , dále kýchavice lobelovy (Veratrum album subsp. lobelianum – C4a), hořce tolitovitého (Gentiana asclepiadea – C4a, §3). Místy komunikace lemuje zachovalé porosty horských třtinových (L9.1) a papratkových smrčin (L9.3), které patří do naturových biotopů. 2) Hodnocení záměru: Realizací mohou být ovlivněny okolní evropsky významné biotopy a to zejména těžkou technikou a terénními úpravami zasahujícími mimo stávající komunikaci. 3) Posouzení vlivu: Realizace záměru může mít negativní vliv na předměty ochrany v EVL Beskydy, proto je třeba souhlas podmínit přísnými opatřeními k jejich eliminaci. Šetrná realizace záměru naopak v budoucnu přispěje k ochraně přírodních hodnot.

P 1. Záchytné parkoviště Dolní Bečva – Autocamp Pod lipami s kapacitou 230 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Ovsíková louka udržovaná kosením, druhově středně bohatá bez významných druhů. 2) Hodnocení záměru: Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

127

EKOTOXA s.r.o


P 2. Záchytné parkoviště Dolní Bečva – U hřiště s kapacitou 350 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Luční společenstva v zástavbě, kosené plochy hospodářských druhově chudých luk. 2) Hodnocení záměru: Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

P 3. Parkoviště u dolní stanice sedačkové lanovky v Dolním Rozpitém s kapacitou 50 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Hospodářsky využívaná degradovaná ovsíková louka (T1.1) bez vzácných druhů rostlin. 2) Hodnocení záměru: Naturově málo významné území. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat. P 4. Parkoviště u dolní stanice variantního řešení sedačkové lanovky na Radhošť s kapacitou 250 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Dříve udržovaná ovsíková louka (T1.1), nyní silně ruderalizovaná z části provedeny terénní úpravy s vyhloubenou tůní a umělým přítokovým rybníčkem. Naturově nevýznamné území. 2) Hodnocení záměru: Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

P 5. Parkoviště pro navržený lyžařský vlek na Horních Pasekách s kapacitou 30 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Luční společenstva ovsíkových luk, v blízkosti vodní struhy podmáčené plochy, dne 17.7.2007. nalezeny dva exempláře prstnatce fuchsova (Dactylorhiza fuchsii – C4a, §3). 2) Hodnocení záměru: Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Byl však nalezen výše uvedený ZCH druh. Doporučujeme provést botanický průzkum během sezóny a to před zahájením před kosení a na základě zjištěných výsledků podmínit vlastní realizaci. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

128

EKOTOXA s.r.o


P 6. Parkoviště pro navržený lyžařský vlek v údolí Bácov s kapacitou 25 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Plocha obhospodařované ovsíkové louky (T1.1), druhově ochuzené, místy ruderalizace. Ochranářsky nevýznamné. 2) Hodnocení záměru: Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

P 7. Záchytné parkoviště pod restaurací Skokan s kapacitou 400 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Hospodářsky využívaná ovsíková louka, degradovaná s ochuzenou druhovou garniturou. Doséváno, místy druhy vlhkých luk. Nedaleko (cca 100-150m) se nachází PP Pod Juráškou, která hostí řadu významných typů mokřadních společenstev (prameniště R2.2, R2.3, pcháčové louky T1.5 a lada T1.6) s vzácnými druhy rostlin. 2) Hodnocení záměru: Realizace parkoviště by mohla ohrozit mokřadní společenstva pokud by došlo k odvodnění lokality a případně hrozí destrukce MZCHÚ nadměrnou návštěvností turistů. 3) Posouzení vlivu: Významný negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat, ovšem může dojít k dalším střetům se zákonnými zájmy ochrany přírody, doporučujeme pro realizaci vyhledat jinou lokalitu.

P 8. Rozšíření stávajícího parkoviště v Horní Bečvě u silnice I/35 s kapacitou 80 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Plocha urbanizovaná, ruderální vegetace, částečně parkovací plocha. 2) Hodnocení záměru: Ochranářsky nevýznamná lokalita. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

P 9. Záchytné parkoviště pro lyžařský areál Mečůvka v prostoru bývalého lomu s kapacitou 270 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Bývalý lom nyní zarůstající nálety křovinné vegetace. Ruderalizované území, část využívána jako skládka dřeva s okolní vegetací narušovaných půd (T1.10). 2) Hodnocení záměru: Ochranářsky nevýznamná lokalita. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

129

EKOTOXA s.r.o


P 10. Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka s kapacitou 50 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Část ovsíkové louky nízké kvality, ruderalizace. Velká část plochy již slouží jako odpočívadlo či skládka dřeva. 2) Hodnocení záměru: Ochranářsky nevýznamná lokalita. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

P 11. Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka s kapacitou 40 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Ruderální vegetace s části náletu dřevin, již provedeny terénní úpravy, navážka zeminy, rozšíření odpočívadla. 2) Hodnocení záměru: Ochranářsky nevýznamná lokalita. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

P 12. Parkoviště pro Hotel Skalíkova louka s kapacitou 16 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Neobhospodařované zbytky ovsíkových luk, rekreační plochy. 2) Hodnocení záměru: Ochranářsky nevýznamná lokalita. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

P 13. Parkoviště u přehrady Horní Bečva s kapacitou 150 míst a 10 míst pro autobusy. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Antropické území lomu a ruderalizované plochy, částečně silniční a parkovací plocha. Pro parkoviště velmi vhodné. 2) Hodnocení záměru: Ochranářsky nevýznamná lokalita. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

130

EKOTOXA s.r.o


P 14. Parkoviště pro lyžařské areály Rališka a Solisko s kapacitou 150 míst a 10 míst pro autobusy. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Hospodářsky využívané ovsíkové louky (T1.1) s chudou druhovou garniturou. Louky přisévané nedávno ještě hnojené, nyní koseno. 2) Hodnocení záměru: Ochranářsky nevýznamná lokalita. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

P 15. Parkoviště pro lyžařské areály Rališka a Solisko s kapacitou 200 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Hospodářsky využívané ovsíkové louky (T1.1) s chudou druhovou garniturou. Louky přisévané nedávno ještě hnojené, nyní koseno. 2) Hodnocení záměru: Ochranářsky nevýznamná lokalita. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

P 16. Parkoviště pro lyžařské areály Rališka a Solisko s kapacitou 250 míst. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Hospodářsky využívané ovsíkové louky (T1.1) s chudou druhovou garniturou. Louky přisévané, nedávno ještě hnojené, nyní koseno. 2) Hodnocení záměru: Ochranářsky nevýznamná lokalita. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

P 17. Parkoviště pro lyžařské areály Rališka a Solisko s kapacitou 130 míst a 10 míst pro autobusy. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Hospodářsky využívané ovsíkové louky (T1.1) s chudou druhovou garniturou z velké části ruderální vegetace. (X7). Louky přisévané nedávno ještě hnojené, nyní koseno. 2) Hodnocení záměru: Ochranářsky nevýznamná lokalita. Realizace záměru neovlivní žádné naturové biotopy či druhy. Nebyl nalezen žádný ZCH druh. 3) Posouzení vlivu: Negativní vliv na předmět ochrany soustavy Natura nelze předpokládat.

131

EKOTOXA s.r.o


P 18. Parkoviště pro lyžařský areál U Sachovy studánky – Východ a pro navrženou sedačkovou lanovku na Vysokou s kapacitou 500 míst a 10 míst pro autobusy. 1) Charakteristika z hlediska předmětu ochrany EVL: Parkoviště plánováno na hospodářsky využívané ovsíkové louce, místy degradována, obhospodařováno. 2) Hodnocení záměru: Realizací záměru dojde k zániku naturového biotopu (T1.1). Vzhledem ke konfliktu realizace záměru lanovky na Vysokou i záměru na výstavbu rozhledny na Vysoké se zákonnými zájmy ochrany přírody je realizace tohoto parkoviště zbytečná. 3) Posouzení vlivu: Záměr bude mít významně negativní vliv na předmět ochrany EVL Beskydy, jeho realizace je neslučitelná s ustanoveními zákona o ochraně přírody.

132

EKOTOXA s.r.o


C VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

133

EKOTOXA s.r.o


Územně analytické podklady pro obce v ORP Rožnov pod Radhoštěm (kde se celé území, kterým se tato studie zabývá) nejsou doposud v době zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zpracovány. Kompletně zpracovány by měly být v roce 2008. Z tohoto důvodu byly „pracovně“ vybrány pouze ty jevy, jež mají ke studii přímý vztah a na kterých je možno vliv hodnotit. Zároveň uvádíme pravděpodobný stav či cíl, který má k danému jevu vztah a dle kterého je možno případné vlivy hodnotit. Pro potřeby hodnocení byly vybrány tyto jevy: Tab. č. 1 Vybrané sledované jevy dle Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Řádek č.

Vybraný sledovaný jev

9.

Nemovitá národně kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Oblast krajinného rázu a její charakteristika

17. 21. 26., 27., 28., 31. 34. a 35.

50.

Územní systém ekologické stability Chráněná území dle 114/1992 Sb. – CHKO, NPR, PR a PP4 Natura 2000 – Ptačí oblast a Evropsky významná lokalita Vodní zdroj povrchové a podzemní vody vč. ochranných pásem a CHOPAV Záplavové území

57. a 58.

Dobývací prostor a chráněné ložiskové území

65.

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

90. 106.

Silnice první třídy včetně ochranného pásma Cyklostezska, cyklotrasa, hipostezska turistická trasa

44. a 45.

a

Předpokládaný dlouhodobý cílový stav či vývoj jevu Zajištění ochrany kulturních hodnot, pro které byla památka vyhlášena. Zachování hodnot krajinné rázu typických pro danou oblast. Zajištění funkčnosti ÚSES. Zajištění ochrany hodnot, pro které bylo chráněné území vyhlášeno. Zajištění ochrany hodnot, pro které bylo Naturové území vyhlášeno. Zajištění zdrojů pitné vody a jejich ochrana. Vymístění staveb z území ohrožených povodněmi. Zajištění ochrany DP a CHLÚ pro možnost budoucí těžby. Snížení rozlohy OZKO (zlepšení kvality ovzduší pod úroveň platných limitů) Zajištění kvality dopravní komunikace. Další rozvoj těchto „tras“, zpřístupnění vhodných lokalit a napojení na stávající síť.

Vliv studie, respektive jednotlivých záměrů v ní obsažených, je z převážné části hodnocen již v rámci hodnocení vlivů na životní prostředí. Hlavní závěry zde proto již uvádíme pouze ve stručné podobě.

4

Celá část A vyhodnocení se zabývá vlivem na životní prostředí a přírodní hodnoty. Z tohoto důvodu a pro větší přehlednost byly ty sledované jevy sloučeny v jeden.

134

EKOTOXA s.r.o


Tab. č. 2 Předpokládaný vliv na stav a vývoj území dle vybraných jevů Řádek přílohy č. 9.

17. 21. 26., 27., 28., 31. 34. a 35. 44. a 45. 50.

57. a 58. 65.

90. 106.

Předpokládaný vliv Studie obsahuje některé záměry, které nejsou v souladu s posláním vyhlášené NKP Pustevny a které by její stav a vývoj mohly negativně narušit. Bylo doporučeno tyto záměry (N, Ta) ze studie vypustit, respektive přizpůsobit podmínkám NKP (Tc). Přesná podoba záměrů není známa, je proto obtížné objektivně posoudit dopady. U některých záměrů se předpokládá před jejich realizací provedení vyhodnocení vlivů na krajinný ráz. Převážná část záměrů respektuje vymezené ÚSES. Potenciálně negativní dopad na stav a vývoj byl identifikován u záměru Ba a P9. Realizace těchto záměrů může ohrozit funkci ÚSES. Celé zájmové území je nějakou formou chráněné, environmentální pilíř je silnou stránkou území. Problematika vlivu na stav a vývoj těchto jevů je detailně hodnocena v rámci posouzení vlivů na životní prostředí. Hodnocení Natura je obsahem samostatné kapitoly. Studie respektuje vymezená ochranná pásma vodních zdrojů. V záplavovém území jsou navrženy pouze tři záměry. V případě vysokých povodňových stavů zde nehrozí žádné významnější negativní dopady. U koupacího jezírka doporučujeme – pouze v případě nalezení vhodné lokality - jeho výstavbu mimo stanovené záplavové území. Studie respektuje vymezená ložisková území a obývací prostory. V rámci studie nejsou navrhovány záměru, které by měly mít významný negativní vliv na vymezení OZKO. Lokálně může dojít ke zvýšení vypouštěného množství emisí z dopravy v obydlené zástavbě – u větších parkovišť. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma nebude dotčena. Je navrhován rozvoj těchto navazujících forem dopravy.

Na území se nachází několik typů chráněných území a dále je zde také vymezena Národní kulturní památka Pustevny. Tyto kulturní a přírodní hodnoty je nutné zachovat. Studie bere na tyto cíle ohled, přesto bylo identifikováno několik potenciálně negativních záměrů. K těm byla navržena opatření, jež by měla negativním dopadům zamezit, respektive je zmírnit na přijatelnou úroveň. Studie respektuje vymezená ochranná pásma vodních zdrojů i prostory sloužící výhledově k těžbě surovin. Je zde navíc navrhováno několik forem ekologicky šetrné dopravy.

135

EKOTOXA s.r.o


D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY SWOT ANALÝZY V ÚZEMÍ

136

EKOTOXA s.r.o


PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY SWOT ANALÝZY V ÚZEMÍ V zájmovém území nejsou dosud zpracovány územně analytické podklady podle požadavků zákona č. 183/2006 Sb. Není proto zpracován ani rozbor udržitelného rozvoje území – analýza slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb na základě sledovaných jevů, vyhodnocení stavu a vývoje území apod. Z tohoto důvodu byla pro potřeby hodnocení Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť vypracována na základě zjištěných faktů o území zjednodušená „pracovní“ SWOT analýza. Tato „pracovní“ SWOT analýza vychází z údajů uvedených v samotné studii, z údajů zjištěných v rámci části A – Vyhodnocení vlivů na životní prostředí, z dalších dokumentů vztahujících se k území a vlastními šetřeními. 1

DÍLČÍ SWOT ANALÝZY

1.1

Horninové prostředí a geologie

Na řešeném území se nacházejí nebo do něj zasahuje několik chráněných ložiskových území, ložisek nerostných surovin a dobývacích prostorů. Jedná se zejména o ložiska černého uhlí a zemního plynu, které zasahují z Hornoslezské pánve (CHLÚ 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve), respektive z Frenštátu a Trojanovic do severní části území – hranice tohoto území je vedena přibližně v oblasti hřebenu Radhošť – Pustevny. Dále se zde nachází výhradní ložisko zemního plynu B3 2241000 Rožnov p.R. Na území Dolní a Prostřední Bečvy se dříve těžil stavební kámen – Pískovec. Na území Horní Bečva je jedno poddolované území. Převážná část území je tvořena prvohorním flyšem (sedimentární souvrství pískovců, jílovců a drob) a nachází se zde celá řada potenciálně aktivních sesuvů, což je rizikem a zároveň může být omezením při výstavbě.

1.2

•

Slabé oblast náchylná k sesuvům

•

•

Příležitosti pokračování v těžbě vybraných nerostných surovin

•

Silné výskyt ložisek nerostných surovin – stavebního kamene, zemního plynu a uhlí Hrozby konflikt se zájmy ochrany přírody v případě těžby zemního plynu a uhlí (v přírodně cenných lokalitách nelze připustit těžbu)

Vodní režim

Nejvýznamnějším vodním tokem v řešeném území je Rožnovská Bečva (č. hydrologického povodí 4-11-01-094 až 104). Její tok má celkovou délku 36 km a plochu povodí 254 km2. Na Horní Bečvě byla v r. 1944 vybudována vodní nádrž Horní Bečva, sloužící převážně rekreačnímu využití, vodním sportům a rybaření. Nádrž má sypanou hráz 18 m vysokou a 250 m dlouhou, vodní plocha má rozlohu 15 ha. Tok Rožnovské Bečvy v řešeném území po pramen je dle vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, zařazen mezi významné vodní toky s vodárenským odběrem. Tok je ve správě Povodí Moravy s.p. Rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje čj. KUZL8644/2005 ŽPZE-IK ze dne 17. 2. 2006 je na vodním toku Rožnovská Bečva v km 0,000 – 36,500 stanoveno záplavové

137

EKOTOXA s.r.o


území. Rozsah záplavového území je vymezen v dokumentaci Záplavové území toku Rožnovská Bečva (Povodí Moravy, s.p., Brno, listopad 2004). Řeka má celou řadu přítoků – ty mají bystřinný charakter, jsou pomístně upravovány. Dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod jsou toky Rožnovská Bečva, Mšadlý potok, Bučkový potok, Mečůvka, Dížená, Hluboký potok, Kněhyně, Solanecký potok, Dolní Rozpitý potok a Hornopasecký potok zařazeny mezi povrchové vody vhodné pro život ryb, a to mezi lososové vody. Celé řešené území leží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Beskydy. Kromě principu obecné ochrany povrchových a podzemních vod je zde uplatněna ochrana speciální, zaměřená na vydatnost a jakost vodních zdrojů nejen pro současné využívání, ale především pro zajištění vhodných zdrojů vody pro využívání budoucí. Území se nachází ve srážkově nadprůměrné oblasti. Ve vyšších polohách se drží delší dobu sníh, který postupně roztává a slouží jako zdroj vody v tocích v první polovině roku. V roce 2005 byl v oblasti zahájen projekt „Čistá řeka Bečva“, který zajistil čištění a odvod odpadních vod z Rožnova pod Radhoštěm, Horní a Dolní Bečvy, čímž významně přispělo ke zlepšení kvality povrchových vod – jakost vody v Rožnovské Bečvě je teď dle většiny indikátorů charakterizována jako mírně znečištěná.

1.3

•

Slabé některé objekty se nacházejí v záplavovém území řeky Bečvy – riziko povodně

• • •

Příležitosti vyšší využití okolí přehrady H. Bečva vybudování dalších vodních ploch v odlehlých oblastech dobudovat domácí ČOV

Silné • dostatečné množství kvalitní vody v regionu CHOPAV • odkanalizování Rožnova a H. a D. Bečvy • Bečva a její přítoky jsou vhodné pro život ryb • rekreačně využívaná přehrada Horní Bečva • vysoký podíl lesa – zadržení vody v krajině Hrozby • nešetrné úpravy vodních toků • zvýšení rychlosti odtoku výstavbou zpevněných ploch • riziko místních povodní • klimatická změna – extrémní sucha či povodně

Hygiena životního prostředí

V rámci této části jsou posuzovány zejména oblasti ochrany ovzduší a ochrany před hlukem. Město Rožnov pod Radhoštěm má zpracován Program ke zlepšení kvality ovzduší. Z něho lze čerpat informace o samotném Rožnově a odvodit situaci v oblasti Bečev. Město Rožnov pod Radhoštěm bylo zařazeno do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, neboť jsou zde překračovány imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10. Toto znečištění pochází zejména z lokálních topenišť spalujících tuhá paliva v nekvalitních kotlích (dřevo, uhlí, kaly, odpad) a také z dopravy I/35, která prochází centrem města, respektive i ostatními obcemi. Intenzita dopravy na této komunikaci se pohybuje v průměru na úrovni 5 000 aut denně. V minulosti byly lesní porosty v okolních horských oblastech poškozeny znečištěním z Ostravska, v posledních 15 letech se však situace výrazně zlepšila. Ve všech obcích je zaveden plyn, avšak díky jeho vysoké ceně pořád část obyvatel používá tuhá paliva. Oproti republikovému průměru je však kvalita ovzduší lepší. Největším zdrojem hluku je doprava. V regionu se vyskytují přírodní oblasti málo zatížené lidskou činností, které mohou sloužit jako útočiště zvěře.

138

EKOTOXA s.r.o


• • •

Slabé emise z dopravy a domácností komunikace //35 procházející obcemi vysoké ceny plynu

• • •

Příležitosti využití místního potenciálu biomasy využití dotací z EU omezení dopravy v obci – odstavné parkoviště

1.4

Silné plynofikace obcí malý vliv významných bodových zdrojů znečištění ovzduší (REZZO 1) • relativně dobrá kvalita životního prostředí • klidové oblasti • vysoký potenciál OZE (biomasa) Hrozby • zvýšení intenzity dopravy v obcích • zvýšená návštěvnost „tichých“ př. oblastí • další zvýšení cen plynu • •

Ochrana přírody a krajiny

Problematikou ochrany přírody se zabývá první část vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Zde uvádíme pouze SWOT analýzu. • • •

• • • •

1.5

Slabé vysoké zatížení turisty i v některých přírodně cenných oblastech velký podíl smrkových porostů odpadky podél turisticky využívaných cest

Příležitosti vyšší rozvoj ekol. šetrných forem cestovního ruchu využití ochrany přírody k envi osvětě aktualizace Plánu péče CHKO Beskydy – zajištění požadavků ochrany přírody a současně možnosti rozvoje obcí aktualizace zonace CHKO

• • • • • • • •

Silné chráněná území – CHKO Beskydy, Natura 2000, NPR Radhošť vymezený systém ÚSES výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů relativně kvalitní stav životního prostředí dostupnost kvalitního rekreačního prostředí místním obyvatelům Hrozby rozvoj méně šetrných forem cest. ruchu na úkor ochrany přírody vymizení chráněných druhů živočichů (tetřev, jeřábek, velké šelmy) střety s požadavky na ekonomický rozvoj, na těžbu uhlí a plynu apod.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Celé území se nachází na svazích okolo údolí řeky Bečvy, které je relativně úzké. Proto jsou zde jen omezené podmínky pro zemědělství. Velkou část zemědělských pozemků tvoří trvale travní porosty, které jsou vhodné pro extenzivní chov hospodářských zvířat. Orná půda tvoří pouze 3-8% výměry jednotlivých obcí. Největší část území (cca 70%) spadá do lesního půdního fondu. Celé území je chráněno dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Do 1. a 2. zóny ochrany náleží zejména lesní porosty. Celé území leží v CHOPAV Beskydy a lesy tak mají také vodoochranou funkci. Velký podíl lesa tvoří v nižších polohách smrkové monokultury, což může mít negativní dopad na zdravotní stav a odolnost lesa. Ke konci minulého století byl zdravotní stav lesních porostů zhoršený, což bylo způsobeno průmyslovými exhalacemi. Od konce devadesátých let se však situace výrazně zlepšila.

139

EKOTOXA s.r.o


Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

1.6

Dolní Bečva 2005,0 107,9 37,3 0,3 260,0 405,4 1373,2 25,7 21,1 179,7

• •

Slabé omezené přírodní podmínky pro zemědělství velký podíl smrkových porostů

• • • •

Příležitosti využití dotací na extenzivní zemědělství agroturistika zvýšení podílu listnatých dřevin les jako rekreační prostředí

• • • • • • •

Horní Bečva 4240,7 137,3 40,2 1,2 964,6 1143,4 2786,5 32,7 37,6 240,4

Prostřední Bečva 2345,0 134,2 14,9 3,2 441,9 594,2 1498,7 26,6 20,5 205,0

Silné velký podíl lesních pozemků více funkcí lesa – ochranné lesy apod. zlepšený stav životního prostředí má pozitivní dopad na stav lesů Hrozby změna zemědělské politiky ČR a EU zábor zemědělské půdy výstavbou přírodní katastrofy – vichřice, kůrovec... nešetrné hospodaření v lesích – narušení funkcí lesa

Veřejná dopravní infrastruktura

Základní komunikační síť řešeného území tvoří silnice I/35 a I/58 a na ně navazující silnice III. třídy, zpřístupňující jednotlivá údolí. Řešeným územím není vedena žádná železniční trať, procházejí jím však příměstské, dálkové i mezinárodní autobusové linky směrem na Slovensko. Stávající dopravní síť částečně soudobým požadavkům vyhovuje – silnice I/35 má vyhovující technické parametry. Samostatným tématem je dostupnost areálu Pusteven z obce Prostřední Bečva po silniční komunikaci Zavadilka – Radhošť, která je přes hřeben propojena s tzv. Knížecí cestou, vedoucí dále do Trojanovic. Tato silnice je veřejně přístupná pouze několik desítek metrů pod areál Pusteven, kde ústí na obecní parkoviště. Jeho vytíženost je maximální zejména o víkendech v zimní sezóně a během Cyrilometodějské pouti. V tu dobu je doprava posílena o autobusové spoje z Prostřední Bečvy. Automobilová doprava na Poustevny tak představuje zátěž na životní prostředí. Jinak jsou Pustevny i obce dostupné zmíněnými autobusovými linkami z Rožnova pod Radhoštěm, které jsou posíleny o víkendech a během lyžařské sezóny. Nejvíce osob však celoročně využívá pro dopravu na Pustevny sedačkovou lanovku Trojanovice – Pustevny, jejíž kapacita je v zimě 900 a v létě 720 osob za hodinu. Během vrcholu letní sezóny, kterým je Cyrilometodějská pouť, je touto lanovkou přepraveno 2 500 až 3 000 osob. Ročně se lanovkou přepraví 200 000 lidí. Kapacita lanovky je dostatečná, byla vystavěna v roce 1940, současná zařízení je v provozu od roku 1987. Pro rekreační dopravu jsou využívány příměstské linky, které jsou v zimním období doplněny skibusy a v letním období cyklobusy, které zajišťují ČSAD Vsetín (provozuje veřejnou linkovou dopravu převážně na území okresů Vsetín a Zlín a provozuje městskou hromadnou dopravu ve městech Vsetín a Valašské Meziříčí. V letním období provozuje o sobotách, nedělích a svátcích také Valašský cyklobus. Connex Morava a.s. provozuje linky spojující Zlínský kraj s Ostravou, Jeseníkem, Krnovem, Přerovem a Hranicemi a provozuje v

140

EKOTOXA s.r.o


letní sezóně Cyklobus Beskydy a v zimní sezóně Skibus Beskydy, které zajíždějí na území Zlínského kraje v oblasti Rožnova pod Radhoštěm a Velkých Karlovic. Cyklistická doprava Územím prochází jihovýchodní příhraniční trasa Beskydsko-karpatská magistrála a to přes Martiňák – Pustevny – Rožnov pod Radhoštěm – Valašská Bystřice - Vsetín až po Strání. Dále pak trasa Martiňák – Velké Karlovice – Vsetín. Potenciální významná regionální cyklotrasa dálkového charakteru je hranice kraje – Pindula – Rožnov pod Radhoštěm – Valašská Bystřice – Vsetín a opět Strání – hranice kraje. Všemi obcemi prochází regionální trasa R3. Možnost přepravy kol nabízí výše zmíněné Cyklobusy a také lanovka vedená z obce Trojanovice.

1.7

Veřejná technická infrastruktura

Ve všech obcích (vyjma některých okrajových částí), je zaveden veřejný vodovod a kanalizace ústící na ČOV (v Prostřední Bečvě a Zubří). Obce jsou zásobovány vodou výhradně z místních zdrojů – viz výše. Objekty a zařízení Na Pustevnách jsou pitnou vodou zásobeny z místního zdroje z pravostranného přítoku Lomné z potoka Velká Ráztoka, na k. ú. Trojanovice. Výhledově je pro Pustevny uvažováno s napojením na stávající zdroj Cipková. V obci Dolní Bečva je samostatný vodovod s místním zdrojem Dolní Rozpité. V obci Prostřední Bečva je veřejný vodovod vybudován od roku 1994. V obci je hlavním zdrojem vodní tok Cípková, z nějž je voda odebírána pro účely úpravy na pitnou vodu. Obec Horní Bečva je zásobena ze 3 zdrojů pitné vody. Zásobování teplem je dnes v převážné míře decentralizováno, s centralizací se neuvažuje s ohledem na malou koncentraci zástavby ani ve výhledu. Vzhledem k poloze obce v CHKO Beskydy a také s ohledem na úroveň životního prostředí doporučujeme preferovat vytápění na bázi plynu, dřevoplynu a elektrické energie. Všechny obce jsou plynofikovány, okrajové části obcí, kde je plynofikace neekonomická, může využívat k vytápění elektrické energie nebo tuhá paliva. Západní částí řešeného území prochází trasa vysokotlakého plynovodu DN 300, PN 40 Frenštát pod Radhoštěm – Rožnov pod Radhoštěm (632 045), jehož provozovatelem je RWE Severomoravská plynárenská a.s. Regulační stanice plynu nejsou v řešeném území provozovány. Z plynovodní sítě je napojeno cca 75% RD a BD, dále část rekreačních objektů a provozoven podnikatelské sféry.

• • • • • •

Silné odkanalizování velké části domácností a napojení na ČOV dostatek zdrojů a rozvodů pitné vody plynofikace cca 75% domácností dobrá dopravní dostupnost Příležitosti další rozvoj veřejné dopravy zajištění vhodných parkovacích prostor

141

• •

Slabé problematické parkování u některých rekreačních areálů špatný stav obecních komunikací komunikace I/35 prochází centry obcí

• •

Hrozby zátěž prostředí v dopravou vysoká cena plynu

•

EKOTOXA s.r.o

1.8


Bydlení a socio-demografické podmínky

Bydlení Historicky byly obce osídleny až v 17.-18. století během tzv. „valašské kolonizace“. Po válce se část lidí odstěhovala, Na území Bečev roste kapacita druhého bydlení, u kterého je, vzhledem k charakteristice oblastí a vzhledem ke kolísání počtu obyvatel během roku (až dvojnásobek v rekreačním období), možné předpokládat, že je využíváno k rekreačním pobytům. V obcích roste počet tzv. neobydlených bytů (v období 1991-2001), tj. bytů, kde není hlášena žádná trvale bydlící osoba a které slouží většinou k tzv. druhému bydlení. Tento nárůst znamená také rostoucí zátěž území, které již tak představuje oblast s jednou z nejvyšších rekreačních aktivit v České republice. V některých lokalitách ještě starší generace žije v typických valašských dřevěnicích. Novým populárním trendem je využívání oblasti jako příměstské zóny bydlení (i tzv. druhého), což se projevuje rekonstrukcemi či výstavbou nových obydlí, roztroušených po celém území obcí ve stylu valašských dřevěnic. Zástavba je soustředěna především jednak do hlavního údolí Rožnovské Bečvy, jednak do bočních údolí. Zástavba v centrální části obce má dosti kompaktní charakter, mimo centrální část obce jsou pak domy většinou seskupeny nepravidelně podél cest a vodotečí, zástavba v bočních údolích postupně přechází v pasekářský systém osídlení. V řešeném území je vedle obytné zástavby i několik lokalit individuálních rekreačních chat. V katastrálním území obce se rovněž nachází rekreační objekty volného i vázaného cestovního ruchu.

Občanská vybavenost Ve všech obcích se nachází místní mateřská škola a základní škola (v D. a H. Bečvě od 1. do 9. ročníku, v P. Bečvě od 1. do 5. ročníku), takže děti nemusejí dojíždět do školy mimo svou obec. Nejbližší střední školy se nacházejí v Rožnově pod Radhoštěm. Dopravní dostupnost do Rožnova, který je hlavní spádovou obcí a obcí s rozšířenou působností, je dobrá. V každé obci je ordinace praktické lékaře a zubaře, v D. a H. Bečvě také gynekologická ordinace. Všechny obce jsou vybaveny knihovnou, poštou, kulturním domem a základním sportovním zázemím (hřiště a tělocvičny). Občanská vybavenost ve všech obcích je téměř kompletní nebo se doplňuje a kapacitně odpovídá potřebám. Přehled občanské vybavenosti související s cestovním ruchem:

-

-

-

Horní Bečva sport: koupání je možné u vodní nádrže Horní Bečva (mimo řešené území). Rovněž všechny významnější sportovní areály v k.ú. Horní Bečva leží mimo řešené území. Sportovní hřiště a tenisové kurty v řešeném území mají lokální charakter, nebo se jedná o sportovní plochy vyhrazené kupř. ubytovacím zařízením (např. u hotelu Martiňák). Některá rekreační zařízení ležící mimo řešené území jsou vybavena i krytými bazény hotely Kahan, Duo a RZ Mesit, včetně vybavení pro rehabilitaci. Obec bude rovněž stavět tělocvičnu. restaurační zařízení, ubytovací zařízení: ubytovací kapacity jsou dostatečné, s výjimkou zimního období nejsou plně vytíženy. V zimě však ubytovací kapacita nestačí pokrýt zájem. služby pro motoristy: autoopravna, čerpací stanice pohonných hmot turistické služby: směnárna

142

EKOTOXA s.r.o

-


Prostřední Bečva sport: sportovní hřiště a tenisové kurty v blízkosti obecního úřadu, v blízkosti je i malý venkovní bazén. Tenisové kurty rekreačního střediska Kotouč. restaurační zařízení: kapacita restaurací (asi 700 míst k sezení) je dostatečná

V územním plánu se navrhuje výstavba občanské vybavenosti na ploše u obecního úřadu (vyšší a specifická OV - ubytování, stravovací zař., obchody a služby). Území, kde je tato občanská vybavenost navrhována, však dnes slouží jako sportovně-rekreační areál.

-

-

Dolní Bečva sport: v obci existuje centrální sportovní areál, u některých objektů hotelů jsou navíc menší sportovní hřiště. Využívat lze též sportovní halu v základní škole, která má parametry umožňující i hru tenisu. Dále bylo v katastrálním území obce realizováno rozsáhlé golfové hřiště. V územním plánu obce je navrženo dobudování sportovního areálu navazujícího na areál kempů na břehu Rožnovské Bečvy, včetně bazénu či zátoky určené pro koupání. Další možnosti sportovního vyžití jsou v blízkém Rožnově pod Radhoštěm (tenis, krytý bazén atd.) kulturní zařízení: v hostinci U Maléřů je využíván kulturní sál, rovněž v základní škole se bude vestavovat kulturní sál do podkroví, turistické služby: - pošta - spořitelna, směnárna - v obci jsou 2 kempy a několik dalších ubytovacích zařízení - viz zvláštní kapitola

V územním plánu obce se navrhuje výstavba vyšší občanské vybavenosti po pravé straně potoka Dolní Rozpité, které je na severní straně ohraničeno pietním prostorem s památníkem obětem II. sv. války a na jihu nově navrženou trasou státní silnice I. třídy, ke které jsou oboustranně navržena velkokapacitní záchytná parkoviště. Dále se v územním plánu obce navrhuje výstavba benzinové čerpací stanice a autoservisu u silnice I/18 v blízkosti výše uvedeného výrobního areálu (bývalé ZD). Obec zvažuje situování přírodního travnatého sportovního letiště v údolí Rožnovské Bečvy, jihozápadně zastavěného území obce.

Socio-demografické podmínky Obyvatelstvo postupně stárne a počet obyvatel v důchodovém věku převyšuje takřka o 50% počet dětí ve věku od 0-14 let. V současné době se počet obyvatel relativně stabilizoval, místy (např. v Prostřední Bečvě) dochází k mírnému přírůstku. Obec Dolní Bečva Katastrální plocha: 2005 ha Počet obyvatel (31.12.2004): 1799 Ve věku 0-14: 246 Ve věku 15-59: 1196 Ve věku 60+: 357

Obec Prostřední Bečva Katastrální plocha: 2345 ha Počet obyvatel (31.12.2004): 1671 Ve věku 0-14: 249 Ve věku 15-59: 1108 Ve věku 60+: 302

143

Obec Horní Bečva Katastrální plocha: 4241 ha Počet obyvatel (31.12.2004): 2431 Ve věku 0-14: 354 Ve věku 15-59: 1538 Ve věku 60+: 531

EKOTOXA s.r.o

• • • •

• •


Silné MŠ a ZŠ v obcích odpovídající občanská vybavenost, možnost využití vybavenosti pro CR pro obyvatele obcí dostupnost zdravotnických služeb stabilní počet obyvatel

Příležitosti spolupráce obcí na jednotné strategii a postupu rozvoje CR příležitosti pro domácí podnikání v CR (rodinné penziony, chaty k pronájmu apod.)

• • • • • • • • •

1.9

Slabé zvyšující se průměrný věk obyvatel nutnost dojížďky na střední školu rozšiřování zástavby do volných ploch různorodá úroveň zařízení vyšší občanské vybavenosti a vybavenosti související s cestovní ruchem současná přetíženost některých a zároveň nevytíženost jiných ubytovacích kapacit Hrozby stárnutí obyvatelstva migrace obyvatelstva zhoršení kvality bydlení v souvislosti rozvojem infrastruktury cestovního ruchu konflikt rozvoje vyšší občanské vybavenosti, vybavenosti pro cestovní ruch a bydlení se zájmy přírody

Cestovní ruch

Z hodnocení potenciálu cestovního ruchu vyplývá, že sektor cestovního ruchu nejvíce přispívá k ekonomickému rozvoji Rožnovska, přičemž dominantními produkty jsou zimní sporty, letní dovolená, poznávací turistika i cykloturistika, folklórní tradice a typická valašská gastronomie. Z ekonomického hlediska má Valašsko potenciál silné marketingové značky. Má k tomu nejen potenciál území, ale i podporu kraje. Analýza cestovního ruchu dané oblasti je částečně zpracována v textové části Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť. Řešené území využitelné celoročně pro krátkodobou i dlouhodobou rekreaci. Vytíženost během roku je následující: zimní lyžařská sezóna nabíhá v polovině prosince, pomalu ustává koncem března, případně dubna. Letní sezóna končí v polovině října, v příkladě teplého počasí i na konci listopadu. Největší nápory jsou zaznamenávány o sobotách a nedělích a v prázdninových měsících, kde se některé pracovní dny blíží víkendům. Dále pak o Vánocích a během Cyrilometodějské pouti. Jeden z nejvýznamnějších vlivů na návštěvnost však má počasí. • • • • •

• •

Silné dobré dopravní napojení obcí podmínky pro letní cestovní ruch (turistika, cykloturistika, koupání v přehradě v Horní Bečvě) péče o kulturní dědictví - zachovávání historických tradic, církevních a kulturněhistorické tradice četné možnosti ubytování převyšující poptávku (zejména Horní Bečva) výborné podmínky pro zimní cestovní ruch dosažitelnost hřebene Beskyd ze severu s dobrými možnostmi pro sjezdové i běžecké lyžování podmínky pro kulturní vyžití v letním období blízkost Rožnova pod Radhoštěm s jeho četnými kulturními a sportovními atraktivitami (otevřený i krytý bazén, další sporty, kino)

144

• • • •

•

Slabé neexistence turistické informační a ubytovací kanceláře, úschoven a půjčoven kol potenciál pro zkvalitnění nabídky zimních i letních sportovních areálů nedostatek značených stezek a tratí pro běžecké lyžování problematická přístupnost hřebene a sportovního areálu Pustevny z jižní strany, zejména v zimním období (sjízdnost silnice, problémy s parkováním) nedostatek , nízká kvalita a stagnace zimních lyžařských areálů

EKOTOXA s.r.o

• • • • • • • •


Příležitosti agroturistika modernizace a zvýšení atraktivity stávajících center účelná spolupráce obcí v cestovním ruchu jednotná propagace území údolí Bečev lázeňství a zimní sporty generují kraji největší ekonomické přínosy zájem o zdravotní a wellness turistiku roste. rostoucí tendence k cestování starší populace rozvojové fondy

• • • •

Hrozby pokles zájmu o tradiční formy rekreace konflikty se zájmy ochrany přírody klimatická změna – nedostatek sněhu nevhodně zvolená strategie rozvoje cestovního ruchu

1.10 Hospodářské podmínky Průmyslová výroba V oblasti se nachází velký počet podnikajících subjektů, velkou část z nich tvoří drobní podnikatelé. Obyvatelé jsou zaměstnáni ve službách, lesnictví a stavebním průmyslu. Část obyvatel stále dojíždí za prací do Rožnova pod Radhoštěm. Zejména na území Bečev se nenachází žádný větší či významnější produkční subjekt, ať již průmyslový či zemědělský, nadmístního významu. Ráz krajiny a typické podhorské až horské prostředí, včetně životních zvyklostí místního obyvatelstva, neodpovídají rozvoji masivnější průmyslové výroby, ať již v k tomu určených zónách. Záměry na budování průmyslových zón apod. mohou být nahrazeny obnovou tradic, což je jedna z hlavních možností, jak řešit problémy upadajícího hospodářství v území tak, aby se typický krajinný ráz a poklidné prostředí zachovalo. Stávající místa a areály dříve k tomu určené (ať již se jedná o průmyslovou či zemědělskou produkci), je pak vhodnější využití k rozvoji služeb, například pro cestovní ruch či jako rozvojová podnikatelská centra, podnikatelské inkubátory apod. Služby Služby tvoří na sledovaném území poměrně vysoký nejen podíl, ale také potenciál jak pracovních, tak podnikatelských příležitostí. Opět se jedná zejména o šetrné využívání atraktivity území pro cestovní ruch a rekreaci, do nějž patří také nejrůznější doprovodné zázemí a služby. U stávajících služeb je však potřeba sledovat a klást důraz na jejich šetrnost a kvalitu. Zemědělství K typickému rázu horské krajiny, na mnoha místech Beskyd stále dostupnému, patří zejména lukařství a valašské pastevectví ovcí. Tyto dvě aktivity, jež se vzájemně doplňují, poněkud ustoupily průmyslovému rozmachu Rožnova. Stávající louky, spolu s nevyužívanými usedlostmi, jsou však dobrými příležitostmi pro obnovení tradic lukařství i pastevectví. Posléze je možno využívat i jejich mimoprodukční funkce a to například pro rozvoj agroturistiky. Nezaměstnanost Během posledních let roste v území velmi výrazně nezaměstnanost, zejména v důsledku odchodu investorů z bývalého areálu Tesly Rožnov, který byl založen koncem 40. let a v době nejvyšší prosperity zaměstnával až 10.000 zaměstnanců (pro srovnání, celkový 145

EKOTOXA s.r.o


počet obyvatel žijících na řešeném území je přibližně 22.000). Po roce 1989 byl potom částečně doplněn novými investory. Pokles možností zaměstnávání v Rožnově však nebyl nahrazen novými. Nezaměstnanost se v zimních měsících, resp. prosinci a lednu, kdy je nabídka zejména sezónních pracovních příležitostí nízká, šplhá v Prostřední a Horní Bečvě k 14, resp. 15%. V Dolní Bečvě je situace vzhledem k relativní blízkosti Rožnova lepší, nezaměstnanost zde dosahuje hodnoty asi 10%. Turistický průmysl Specifikem území je samozřejmě stávající ekonomické využívání rekreačního potenciálu. Z analýzy stávající situace tohoto hospodářského odvětví v celém kraji vyplývá, že Rožnovsko je spolu s Luhačovicemi leaderem v ekonomickém zhodnocování kulturních a přírodních hodnot kraje. Rožnovsko má například nejvyšší počet lůžek v ubytovacích zařízeních. Z krajských statistik dále vyplývá, že průměrný počet přenocování na území je 5.9 nocí. Je zde relativně nízký podíl zahraničních návštěvníků (1 zahraniční připadá asi na 7 tuzemských návštěvníků, což je jedna z nejnižších hodnot v ČR). Stoupá počet návštěvníků ze Slovenské republiky, klesá z Německa, Rakouska a Polska. Celý Zlínský kraj je však znám svou špatnou dopravní dostupností. • • • • • •

• •

• • •

Silné území atraktivních, významných kulturních a přírodních pamětihodností dobré dopravní napojení obcí podmínky pro letní cestovní ruch (turistika, cykloturistika, koupání v přehradě v Horní Bečvě) péče o kulturní dědictví - zachovávání historických tradic, církevních a kulturněhistorické tradice četné možnosti ubytování převyšující poptávku (zejména Horní Bečva) výborné podmínky pro zimní cestovní ruch dosažitelnost hřebene Beskyd ze severu s dobrými možnostmi pro sjezdové i běžecké lyžování podmínky pro kulturní vyžití v letním období blízkost Rožnova p. R. s jeho četnými kulturními a sportovními atraktivitami (otevřený i krytý bazén, další sporty, kino) Příležitosti potenciál pro rozvoj šetrných forem podnikání a pro podnikání a zaměstnávání obyvatelstva v místě bydliště obnovení tradice pastevectví rozvojové fondy

146

• • • • • • •

•

• •

Slabé vysoká míra nezaměstnanost v Prostřední a Horní Bečvě dojížďka za prací na velkou vzdálenost nespolupracující místní podnikatelé neexistence turistické informační a ubytovací kanceláře, úschoven a půjčoven kol potenciál pro zkvalitnění nabídky zimních i letních sportovních areálů nedostatek značených stezek a tratí pro běžecké lyžování problematická přístupnost hřebene a sportovního areálu Pustevny z jižní strany, zejména v zimním období (sjízdnost silnice, problémy s parkováním) nedostatek , nízká kvalita a stagnace zimních lyžařských areálů

Hrozby stagnace ekonomického rozvoje obcí a růst nezaměstnanosti pokles zájmu turistů o navštěvování Beskyd kvůli rekreaci

EKOTOXA s.r.o


1.11 SWOT analýza – souhrn Do výsledné SWOT analýzy byly zahrnuty jednotlivé dílčí SWOT analýzy. Výroky, které se opakovaly, byly vyškrtnuty, výroky, které byly podobné nebo na sebe navazovaly, byly sloučeny. Některé výroky, které se studií souvisí pouze okrajově, zde nejsou uvedeny. Silné území atraktivních, významných kulturních a přírodních pamětihodností dobré dopravní napojení obcí podmínky pro letní cestovní ruch (turistika, cykloturistika, koupání v přehr. v H. Bečvě) péče o kulturní dědictví - zachovávání historických tradic, církevních a kulturněhistorické tradice četné možnosti ubytování převyšující poptávku (zejména Horní Bečva) výborné podmínky pro zimní cestovní ruch dosažitelnost hřebene Beskyd ze severu s dobrými možnostmi pro lyžování podmínky pro kulturní vyžití v letním období blízkost Rožnova p. R. s jeho četnými kult. a sportovními atraktivitami (otevřený i krytý bazén, další sporty, kino) MŠ a ZŠ v obcích odpovídající obč. vybavenost, možnost využití vybavenosti pro CR pro obyvatele obcí dobrá dostupnost zdravotnických služeb stabilní počet obyvatel odkanalizování velké části domácností a napojení na ČOV dostatek zdrojů a rozvodů pitné vody plynofikace cca 75% domácností výskyt ložisek nerostných surovin dostatek kvalitní vody – CHOPAV vysoký podíl lesa a jeho zlepšující se stav – zadržení vody v krajině relativně dobrá kvalita životního prostředí vysoký potenciál OZE (biomasa) CHKO Beskydy, Natura 2000, NPR Radhošť vymezený systém ÚSES výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů dostupnost kvalitního rekreačního prostředí místním obyvatelům rekreačně využívaná přehrada Horní Bečva alternativní formy dopravy na Pustevny velké množství drobných podnikatelů

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • •

Příležitosti potenciál pro rozvoj šetrných forem podnikání a pro podnikání a zaměstnávání obyvatelstva v místě bydliště obnovení tradice pastevectví a lukařství rozvojové fondy agroturistika

147

• • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Slabé vysoká míra nezaměstnanost v Prostřední a Horní Bečvě dojížďka za prací na velkou vzdálenost nespolupracující místní podnikatelé neexistence turistické informační a ubytovací kanceláře, úschoven a půjčoven kol potenciál pro zkvalitnění nabídky zimních i letních sportovních areálů nedostatek značených stezek a tratí pro běžecké lyžování problematická přístupnost hřebene a sportovního areálu Pustevny z jižní strany v zimním období (sjízdnost silnice, problémy s parkováním) nedostatek , nízká kvalita a stagnace zimních lyžařských areálů zvyšující se průměrný věk obyvatel nutnost dojížďky na střední školu rozšiřování zástavby do volných ploch různorodá úroveň zařízení vyšší občanské vybavenosti a vybavenosti související s cestovní ruchem současná přetíženost některých a zároveň nevytíženost jiných ubytovacích kapacit špatný stav obecních komunikací komunikace I/35 prochází centry obcí oblast náchylná k sesuvům emise z dopravy a domácností nevyřešené parkování u některých rekreačních areálů. velká dopravní a turistická zátěž v době konání velkých akcí (např. CM pouť). vysoké ceny zemního plynu vysoké zatížení turisty i v některých přírodně cenných oblastech odpadky podél turisticky využívaných cest pokles zájmu o tradiční formy rekreace konflikty turismu se zájmy ochrany přírody místní nedostatek rekreačních cílů v obcích omezené přírodní podmínky pro zemědělství velký podíl smrkových porostů výkyvy počasí – sněhové srážky apod. omezené podmínky pro rozvoj podnikání Hrozby stagnace ekonomického rozvoje obcí a růst nezaměstnanosti pokles zájmu turistů o navštěvování Beskyd kvůli rekreaci pokles zájmu o tradiční formy rekreace nevhodně zvolená strategie rozvoje

EKOTOXA s.r.o • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • •


modernizace a zvýšení atraktivity stávajících center jednotná propagace území údolí Bečev lázeňství a zimní sporty generují kraji největší ekonomické přínosy zájem o zdravotní a wellness turistiku roste. rostoucí tendence k cestování starší populace příležitosti pro domácí podnikání v CR (rodinné penziony, chaty k pronájmu apod.) spolupráce obcí na jednotné strategii a postupu rozvoje CR a využití poznatků ze zpracovávané strategie cestovního ruchu Rožnovsko další rozvoj veřejné dopravy zajištění vhodných parkovacích prostor šetrná těžba vybraných nerostných surovin vybudování dalších vodních ploch domácí ČOV v odlehlých oblastech omezení dopravy v obcích oprava některých místních komunikací využití ochrany přírody k envi osvětě aktualizace Plánu péče CHKO Beskydy – umožnit i rozvoj obcí zvýšení podílu listnatých dřevin rozvoj ekol. šetrných forem cestovního ruchu řešení potřeb cestovního ruchu v souladu s rozvojem dopravní infrastruktury pracovní místa ve službách k cest. ruchu

148

• • • • • • • • • • • • • • • • • •

cestovního ruchu stárnutí obyvatelstva migrace obyvatelstva zhoršení kvality bydlení v souvislosti rozvojem infrastruktury cestovního ruchu konflikt rozvoje vyšší občanské vybavenosti, vybavenosti pro cestovní ruch a bydlení se zájmy ochrany přírody vysoká cena plynu a její další zvýšení konflikt zájmů ochr. přírody s těžbou nešetrné úpravy vodních toků zvýšení rychlosti odtoku výstavbou zpevněných ploch riziko místních povodní klimatická změna – extrémní sucha či povodně, nedostatek sněhu zvýšení intenzity dopravy v obcích zvýšená návštěvnost „tichých“ př. oblastí rozvoj méně šetrných forem cest. ruchu vymizení chráněných druhů živočichů zábor zemědělské půdy výstavbou přírodní katastrofy – vichřice, kůrovec... nekontrolované šíření nové zástavby úzké zaměření obcí pouze na rozvoj cestovního ruchu

EKOTOXA s.r.o

2


VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB

Jednotlivé výroky SWOT analýzy byly posouzeny z hlediska možností, jak mohou být ovlivněny realizací urbanistické studie. Vliv studie na možné hrozby je stručně popsán textově a zároveň pro větší přehlednost číselně ohodnocen na škále -1, 0, 1, přičemž každé toto číslo je možno vyjádřit následovně: -1 – studie přispívá či může přispět ke zvýšení hrozby 0 – studie má neutrální vliv na danou hrozbu, nepřispívá k eliminaci hrozby ani tuto hrozbu nezvyšuje 1 – studie má či může mít pozitivní vliv na eliminaci hrozeb Protože je ve studii navrženo velké množství záměrů, u některých hrozeb mohou být uvedeny i dvě čísla, případně otazník, který vyjadřuje, že vliv není možno posoudit. Vyhodnocení vlivů studie na hrozby v území Hrozba

Vliv na eliminaci nebo snížení hrozby

stagnace ekon. rozvoje obcí a růst nezaměstnanosti pokles zájmu o trad. formy rekreace

realizace záměrů má pozitivní dopady na zvýšení daňových příjmů obce, na zvýšení možností podnikatelských aktivit i zvýšení počtu pracovních míst přiměřená kvalita a komplexní nabídka letních i zimních rekreačních středisek, spolu s rostoucími náklady na cestování, ovlivní jejich atraktivitu zejména pro některé skupiny obyvatel (rodiny s dětmi, začátečníci, obyvatelé obcí a Rožnova) a tedy návštěvnost středisek studie vznikla jako společný projekt obcí a při zapracování připomínek je základem pro rozvoj další spolupráce zejména v nabídce ubytovacích a stravovacích kapacit, vyřešení dopravní obslužnosti a propagace kulturních a přírodních pamětihodností regionu studie významným způsobem neovlivňuje typický beskydský krajinný ráz. Zvýšený zájem návštěvníků, vybavenost obcí a středisek a nové podnikatelské a pracovní příležitosti a zajímavý kulturně-společenský život v místě bydliště pozitivně ovlivňují životní perspektivu záměry ve studii jsou výsledkem projednávání obecních zastupitelstev. Vzhledem k velikosti území je pro doplnění možné provést šetření přímo v místě. podklad pro diskusi o vyvážení zájmů na ochranu přírodních hodnot území se zájmy místních obyvatel

nevhodně zvolená strat. roz. cest. ruchu

stárnutí a migrace obyvatelstva

zhoršení kval. bydlení v souvislosti rozvojem infrastruk. CR konflikt rozvoje vyšší obč. vybavenosti, vybav. pro CR a bydlení se zájmy ochrany přírody zvýšení cen plynu konflikt zájmů ochr. přírody s těžbou riziko místních povodní nešetrné úpravy vodních toků zvýšení rychlosti odtoku výstavbou zpevněných ploch klimatická změna – sucha, povodně, nedostatek sněhu zvýšení intenzity dopravy v obcích

Číselné vyjádření +1

+1

+1

+1

0

0

nemá vliv na studii studie je v souladu s požadavky na ochranu ložisek horninových nerostů, v nejbližší době se těžba nepředpokládá v rámci studie nejsou navrženy záměry (krom ekol. koupacího jezírka a cyklotrasy), které se nacházejí v záplavovém území řeky Bečvy studie nepředpokládá úpravy vodních toků, některá parkoviště jsou plánovaná v blízkosti vodních toků, byla proto navržena opatření, která by měla možný negativní vliv zmírnit výstavba větší plochy pro parkoviště přispívá ke zrychlenému odtoku dešťových vod

0 +1

ekonomická rentabilita navrhovaných lyžařských areálů může být negativně ovlivněna zvýšením průměrných teplot.

-1/0

některé záměry rekreačních areálů a parkovišť mohou vést ke zvýšení intenzity dopravy v obcích. Proto je třeba omezit výstavbu těch parkovišť, která by přinesla výrazné zvýšení dopravy. Studie se zabývá

-1/+1

149

0 -1

0

EKOTOXA s.r.o


Hrozba

zvýšená návštěvnost „tichých“ př. oblastí

rozvoj méně šetrných forem cest. ruchu

vymizení chrán. druhů živočichů zábor zemědělské půdy výstavbou přírodní katastrofy – vichřice, kůrovec... nekontrolované šíření nové zástavby úzké zaměření pouze na rozvoj cest. ruchu

Vliv na eliminaci nebo snížení hrozby také návrhem parkovišť na okraji obcí a rozvojem ekologicky šetrných forem dopravy. některé záměry uvedené ve studii mohou vést k narušování doposud přírodně klidných oblastí. U těch záměrů, které jsou navrženy ve či v blízkosti zvláště chráněných území, byla proto navržena opatření ke zmírnění negativního vlivu. velkou část záměrů ve studii je možno charakterizovat jako ekologicky šetrných a jejich realizace bude mít pozitivní dopad na životní prostředí. U dalších záměrů byla navržena opatření ke zmírnění negativních vlivů. realizace lanovky M. Kyčera – Radhošť a s ní zvýšené množství turistů může přispět k lokálnímu vymizení chráněných druhů (jeřábek, tetřev...) nejsou navrhovány záměry na kvalitní zemědělské půdě

Číselné vyjádření

-1/0

+1/-1

-1/0

0

vytěžením větších lesních ploch může být les více náchylný k působení vichřic studie nemá dopad.

0/-1

studie byla zadána zejména pro rozvoj cestovního ruchu, ostatní formy rozvoje nebyly předmětem zájmu.

0

0

Vliv Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť na většinu hrozeb je neutrální – tj. nemá vliv na eliminaci či zvýšení hrozby. U hrozeb v rámci ekonomického a siciodemografického pilíře může hrozbu snížit.

150

EKOTOXA s.r.o

3


VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK

Hodnocení SWOT analýzy – slabých stránek – je provedeno stejným způsobem jako v předchozí části. Číselné hodnocení vyjadřuje: -1 – studie (některé záměry) zlepšují či mohou zlepšovat slabou stránku území 0 – studie má neutrální vliv na danou slabou stánku +1 – studie (některé záměry) řeší (posilují – mohou posilovat) slabou stránku v území Vyhodnocení vlivů studie na slabé stránky v území Slabá stránka

Vliv na posílení slabé stránky

vyšší míra nezaměstnanosti v P. a H. Bečvě

realizací záměrů zvýší úroveň již exist. zařízení a tedy jejich návštěvnost. Vzniká poptávka po personálu. Významný je vznik podn. a tedy také prac. příležitostí v doprov. službách, jako je ubytování v soukromí, gastronom. služby či provoz. relax. center, půjčoven sport. vybavení apod. realizace záměrů generuje pracovní místa v místě bydliště, nanejvýš v blízké a velmi dobře dostupné obci realizace některých záměrů studie může ovlivnit nutnost spolupráce vznik těchto zařízení není ve studii řešen, může být však sekundárním důsledkem

dojížďka za prací na velkou vzdálenost nespolupracující místní podnikatelé neexistence turistické informační a ubytovací kanceláře, úschoven a půjčoven kol potenciál pro zkvalitnění nabídky zimních i letních sportovních areálů nedostatek značených stezek a tratí pro běžecké lyžování problematická přístupnost hřebene a sportovního areálu Pustevny z jižní strany v zimním období (sjízdnost silnice, problémy s parkováním) nedostatek, nízká kvalita a stagnace zimních lyžařských areálů zvyšující se průměrný věk a migrace obyvatel rozšiřování zástavby do volných ploch různorodá úroveň zařízení vyšší obč. vybavenosti a vybavenosti související s cestovní ruchem špatný stav obecních komunikací komunikace //35 prochází centry obcí oblast náchylná k sesuvům emise z dopravy a domácností

velká dopr. a tur. zátěž v době konání akcí (např. CM pouť). nevyřešené parkování u některých

na mnoha místech v území mají rekreační a sportovní zařízení dlouholetou tradici a stálé návštěvníky. Realizace záměrů může zmíněný potenciál proměnit ve skutečně produktivní. studie navrhuje několik běžeckých tras využitelných pro všechny zmíněné účely studie obsahuje záměr na vybudování kabinové lanovky na hřeben. Výstupní stanice je ve však od Pusteven ve vzdálenosti 4 km, což znamená – vzhledem k současným požadavkům sjezdařů na zajištění dostupnosti - že studie tento příjezd v kritických stavech neřeší studie obsahuje záměry na budování nových i zvyšování úrovně stávajících zařízení

Číselné vyjádření +1

+1 0 0

+1

+1 0

+1

studie může přispět k udržení lidí v mladém věku v oblasti a zamezit jejich odchodu – vytváří rekreační zázemí a pracovní příležitosti většina záměrů je plánována do již stávajících areálů či do zastavěného území vyšší počet návštěvníků vede k prosperitě zařízení a jejich zkvalitnění

+1

studie neřeší, zvýšený pohyb návštěvníků může stav komunikací ještě zhoršit není předmětem studie, studie se zabývá i řešením kyvadlové dopravy, což může mít pozitivní dopad Geofond a KÚ ZlK – odbor ochrany lesa označily některé záměry za rizikové z hlediska rizika sesuvu studie se zabývá rozvojem ekologicky šetrné dopravy, vlivem výstavby některých parkovišť může dojít k místnímu zvýšení emisí z dopravy záměr výstavby lanovky na Radhošť může tuto zátěž ještě více umocnit v rámci studie je navržena celá řada ploch pro parkoviště

0

151

+1 +1

0/+1 0/-1 +1/-1

-1 +1

EKOTOXA s.r.o


Slabá stránka rekreačních areálů. velká dopr. a tur. zátěž v době konání akcí (např. CM pouť). vysoké ceny zemního plynu vysoké zatížení turisty i v některých přírodně cenných oblastech odpadky podél turisticky využívaných cest pokles zájmu o trad. formy rekr. konflikty turismu se zájmy ochrany přírody místní nedostatek rekreačních cílů v obcích omezené přírodní podmínky pro zemědělství velký podíl smrkových porostů výkyvy počasí – sněhové srážky apod. omezené podmínky pro rozvoj podnikání

Vliv na posílení slabé stránky

záměr výstavby lanovky na Radhošť může tuto zátěž ještě více umocnit studie nemá vliv studie se zabývá celým územím a většina záměrů povede k rozložení dopravní zátěže, záměry v oblasti Radhoště a Pusteven mohou zatížení zvýšit není ve studii řešeno, lanovka k hotelu Radegast může zjednodušit odvoz odpadků z hřebene záměry ve studii mají zvýšit rekreační atraktivitu oblasti některé záměry (zejména var. B) jsou navrženy na vypuštění, u ostatních musí být zájmy ochrany přírody a cestovního ruchu sladěny záměry ve studii mají zvýšit rekreační atraktivitu oblasti

Číselné vyjádření -1 0 +1/-1

0/+1 +1 -1/0

+1

není předmětem studie

0

není předmětem studie studie se nezabývá vlivy výkyvů počasí

0 0

studie se snaží vytvořit podmínky pro podnikání v rámci cestovního ruchu

+1

Celá oblast se nachází v CHKO Beskydy a je zde také vymezena evropsky významná lokalita Beskydy a Ptačí oblast Beskydy. Proto je region omezen oproti jiným „méně chráněným“ regionům v oblasti možného rozvoje podnikání. Cestovní ruch je jednou z možností, kam směřovat podnikatelské aktivity. Záměry obsažené ve studii se touto slabou stránkou zabývají a řeší ji. Rozvoj cestovního ruchu přináší s sebou i další možnosti pro ekonomický rozvoj. V každém případě je však nutno respektovat požadavky ochrany přírody.

152

EKOTOXA s.r.o

4


VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ

Hodnocení SWOT analýzy – využití silných stránek a příležitostí – je provedeno stejným způsobem jako v předchozí části. Číselné hodnocení vyjadřuje: -1 – studie (některé záměry) mají (mohou mít) negativní dopad na silnou stránku či příležitost 0 – studie má neutrální vliv na silné stránky a příležitosti +1 – studie (některé záměry) předpokládají využití silných stránek území Vzhledem k množství uvedených silných stránek a příležitostí byly některé – z hlediska vyhodnocování vlivů méně významné – vypuštěny, případně více podobných shrnuto do jedné obecnější. Tab. č. Vyhodnocení vlivů studie na vybrané silné stránky a příležitosti v území Silná stránka a příležitost území atrakt., kult. a přír. pamětihodností dobrá dostupnost autem i veř. dopravou dobré podmínky pro letní i zimní cest. ruch vysoký rekr. potenciál, atraktivita a ubyt. kapacita četné možnosti ubytování převyšující poptávku (H. Bečva) dobrá obč. vybavenost, možnost využití vybavenosti pro CR pro obyvatele obcí stabilizovaný počet obyvatel kvalitní vodohosp. infrastruktura využití domácích ČOV v odlehlých oblastech výskyt ložisek nerostných surovin vysoký podíl lesa a jeho zlepšující se stav nadprůměrně (v rámci ČR) zachovalé ŽP CHKO Beskydy, Natura 2000, NPR Radhošť a vymezený systém ÚSES výskyt chr. druhů rostlin a živočichů dostupnost kval. rekr. prostředí místním ob. existence alter. forem dopravy na Pustevny velké množství drobných podnikatelů

Vliv na využití silných stránek a příležitostí Studie se snaží využít a zvýšit atraktivitu území. Některé záměry ve studii mohou mít na přír. nebo kult. hodnoty negativní dopad (viz část A) Studie počítá s využitím hromadné dopravy, většina parkovišť je však určena zejména pro osobní automobilovou dopravu. Cílem studie je rozvíjet obě formy cestovního ruchu.

Číselné vyjádření +1/-1 0/+1 +1

Jedním z cílů studie je další zvýšení atraktivity oblasti pro turisty.

+1

Studie obsahuje velké množství záměrů pro zvýšení kapacity lyžařských areálů v Horní Bečvě

+1

Je přirozeným důsledkem realizace záměrů

+1

Realizace záměrů ve studii může zvýšit zaměstnanost a udržet zejména mladé lidi v oblasti. Můžou být napojeny další objekty navrhované ve studii. Jsou chráněna ochranná pásma vodních zdrojů. U vhodných záměrů je ČOV navrhována

+1

Realizace záměrů ve studii neohrozí možnost budoucí těžby. Těžba v této části CHKO není v současné době aktuální. Studie se nezabývá rozvojem lesa, některé záměry mohou mít negativní dopad na funkce lesa Ve variantě A jsou ve většině případů respektovány požadavky životního prostředí. Některé záměry jsou problematické. Studie nepřispívá k rozvoji této oblasti, u některých záměrů byl identifikován potenciálně negativní dopad.

+1

+1

0/-1 +1/-1 +1

Studie se výskytem chráněných druhů a vlivů na ně šířeji nezabývá. U některých záměrů je předpoklad možného negativního vlivu. Studie rozšiřuje nabídku a možnosti pro místní obyvatele

0/-1

Není zde rozváděno. Studie nerozvádí myšlenku lanovky z Prostřední Bečvy. V případě realizace záměrů mohou být využity jejich služby apod.

-1

153

+1

+1

EKOTOXA s.r.o


Silná stránka a příležitost potenciál pro rozvoj šetrn. forem podnikání a zaměstnáv. obyvatel v místě bydliště obnovení tradice pastevectví a lukařství využití dotací z EU rozvoj agroturistiky modernizace a zvýšení atraktivity stávajících center jednotná propagace území údolí Bečev lázeňství a zimní sporty generují kraji největší ekonomické přínosy zájem o zdravotní a wellness turistiku roste. rostoucí tendence k cestování starší populace příležitosti pro domácí podnikání v CR omezení osobní a rozvoj veřejné dopravy zajištění vhodných parkovacích prostor oprava některých místních komunikací využití ochrany přírody k envi osvětě aktualizace Plánu péče CHKO Beskydy – umožnit i rozvoj obcí rozvoj ekol. šetrných forem cest. ruchu řešení potřeb cestovního ruchu v souladu s rozvojem dopravní infrastruktury využití poznatků ze zpracovávané strategie cestovního ruchu Rožnovsko pracovní místa ve službách k cest. ruchu

Vliv na využití silných stránek a příležitostí Realizace záměrů uvedených ve studii zvýší šanci získat zaměstnání pro místní obyvatele. Myšlenka šetrného podnikání není ve studii rozváděna.

Studie neřeší, obnovení tradice nebrání možno využít projektového managementu pro financování realizace záměrů Touto problematikou se studie nezabývá. Některé záměry obsažené ve studii mohou zvýšit atraktivitu i v rámci agroturistiky. Studie obsahuje záměry navrhované přímo za tímto účelem

Studie neřeší

Číselné vyjádření 0/+1

0 +1 -1/+1 +1

0

Empirický předpoklad, z něhož vychází naprostá většina záměrů

Studie neřeší

+1

0

Přínos pro prosperitu záměrů

+1

Realizace záměrů zvýší atraktivitu území a tím i možnost těchto forem rekreace. Realizace záměrů povede ke zvýšení osobní automobilové dopravy, zároveň je plánováno i využití veřejné dopravy. Studie obsahuje návrhy 18 parkovišť. U některých parkovišť se dají předpokládat negativní vlivy na životní prostředí. U hřeb. cesty Pustevny - Radhošť se dá očekávat mírný pozitivní dopad na životní prostředí. Stav dopr. infrastruktury není předmětem studie. V rámci studie v plánu Infocentrum ochrany přírody. Podrobněji se environmentální výchovou studie nezabývá. PP CHKO Beskydy bude aktualizován v roce 2008.

+1 -1/+1 -1/+1 0/+1 0 0

Studie obsahuje velké množství záměrů tzv. „ekologicky šetrných“. Některé záměry (např. var. B) je v nesouladu se zájmy ochrany přírody. Součástí studie je i řešení dopravní infrastruktury

+1/-1

Strategie bude dokončena v roce 2008. Zakomponovat do ÚAP a ÚP obcí.

0

Studie předpokládá vytvoření nespecifikovaného počtu prac. míst.

+1

+1

Aktualizace urb. studie využívá silných stránek regionu a předpokládá také využití příležitostí. Dopady na životní prostředí jsou předmětem části A vyhodnocení vlivů. Za trochu opomenutou oblast v této studii považujeme oblast agroturistiky, která je zmiňována pouze okrajově.

154

EKOTOXA s.r.o

5


VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Jak již bylo řečeno výše, Beskydská krajina hor i podhůří je ojedinělým typem krajiny pro svou nezaměnitelnou líbeznou tvář malebných strání a prudkých horských svahů, jejíž pestrost vznikla historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Nejen z tohoto důvodu je zde uplatňována přísná ochrana přírody. Řešené území se nachází celé v CHKO Beskydy, vyhlášené již v roce 1973 kvůli svým původním horským pralesům, pseudokrasovým jevům, výskytu vzácných živočichů a pestrým lučním společenstvům. Rožnovsko je venkovský region, okolí města Rožnova bylo osídlováno po skončení 30leté války, kdy se začalo rozšiřovat pasekářské osídlování a zakládání nových osad. Rožnov se stal již ve dvacátých letech 20. století střediskem snah o pokrokové metody v pecnářství a lukařství. Je zde speciální Výzkumná pícnařská a travinářská stanice. Pasekařství, které bylo hlavním zaměstnáním obyvatel, pastva dobytka a kácení a dovážení dřeva z panských lesů mají tradici od počátků osídlování území Bečev, ke kterému docházelo postupným rozšiřováním z Rožnova. Obce měly vždy převážně zemědělský charakter. Hlavní roli při osídlovacím procesu hráli rožnovští měšťané a zámožní sedláci z okolních vsí, kteří tu zřizovali ujmiska a paseky, na nichž později vznikaly trvale obydlené pasekářské usedlosti. Dnes zaujímají lesy více než 63,4% plochy. Velkou část lesních porostů tvoří nepůvodní smrkové monokultury s chudou flórou a faunou. Na svazích Čertova mlýna a hlavního hřbetu Radhoště se zachovaly zbytky původních beskydských lesů, které tvořily většinou buk a jedle s vtroušeným smrkem a klenem. Na tyto porosty je vázána velmi vzácná společenstva rostlinných a živočišných druhů. Nejen beskydské lesy a stráně, dominanty krajiny a malebná vinoucí se údolí Rožnovské Bečvy zaujmou v této oblasti. Typický valašský kroj či portášská uniforma, spojená s historií sboru stovky věrných Valachů, kteří bránili území před zbytky uherských vojsk, všudypřítomné prvky místní architektury, korunované stavbami Dušana Jurkoviče na Pustevnách, místní pokrmy a nebo živý folklór dávají místu nezaměnitelnou atmosféru. Také proto je Rožnovsko vyhlášeno jako jedna ze dvou nejvýznamnějších turistických oblastí Zlínského kraje, také mezinárodního významu. Zachování těchto hodnot a genia loci celého území by mělo být prioritou každého místního rozvoje. Nabízí se proto nejen obnovení místních pasekářských a pasteveckých tradic, k jejichž rozvoji mohou být využity i výše položené dosluhující usedlosti. Jak ukazuje vývoj po společensko-politických změnách roku 1989, místní obyvatelé využili svých možností a drobné i větší podnikání, stejně jako v období před druhou světovou válkou, se v těchto místech rychle rozvíjelo. V současnosti jsou základem ekonomických aktivit sjezdovky, hotely, restaurační zařízení a jiné doprovodné aktivity využívající potenciál cestovního ruchu. Tyto aktivity zde mají svou tradici. S využíváním Beskyd pro rekreaci se započalo již na konci 19. století. První běžecké i sjezdařské tratě vznikly již ve 30. letech 20. století. Většina rekreačních objektů a zařízení je sloučena do několika kumulovaných zón, propojených trasami hlavních proudů pohybu návštěvníků. V zónách a v okolích těchto tras je možné hovořit o ekonomické prosperitě, nalezneme zde však i odlehlá místa, která bez zapojení do celého systému, například prostřednictvím jednotného marketingu všech obcí, stagnují. Provozování záměrů může pomoci oživení těchto a zároveň generování nových hospodářských a podnikatelských činností, jako jsou doprovodné služby pro návštěvníky (v oblasti gastronomie, rodinných penzionů, relaxace a sportu, půjčoven). Dále pak obnovení, změna struktury či rozšíření základní nabídky služeb místnímu obyvatelstvu využitelném návštěvníky (volnočasové aktivity, koupání, golf, lyžování, nákupní možnosti, restaurace).

155

EKOTOXA s.r.o


Významnou a cennou příležitostí je využití mimoprodukční funkce výše zmíněného zemědělského hospodaření. Agroturistika je formou rekreace šetrné k životnímu prostředí, navíc jsou také oborem velmi odlišné subjekty, jako jsou hospodáři, zapojeni do celkového a komplexního rozvoje regionu, což je důležitý aspekt vyváženosti rozvoje jednotlivých tématických okruhů udržitelného rozvoje. Nárůst návštěvnosti by tak mohl mít o to příznivější vliv na vznik nových pracovních příležitostí. Naopak zvýšení frekvence pohybu v zónách a jejich spojnicích, počínaje samotným budováním či realizací záměrů, by mohl znamenat dlouhodobé ohrožení kvality doposud poklidného životního prostředí obyvatel. V některých případech až poškození harmonického krajinného rázu (parkoviště v údolích). V tomto území je mimo jiné charakteristické to, že je jeho populace v čase relativně stabilní a to jak z hlediska přirozeného přírůstku, tak salda migrace. Mezi hlavní, vnější důvody této stability patří kvalita prostředí, v kterém obyvatelé žijí, o čemž svědčí stálý stav jejich počtu i přes vysokou míru nezaměstnanosti v obcích Prostřední a Horní Bečva. Nejen v tomto ohledu je nutné nepřekročit únosné meze prostředí pro cestovní ruch a zejména rozvoj cestovního ruchu (a tedy i pohyb návštěvníků) vhodně regulovat. To se týká zejména hřebene mezi Pustevnami a Radhoštěm. Zde je v současnosti kvalita infrastruktury velmi nízká. Není pokryta oblast sociálních zařízení, sběru a likvidace odpadků ani kvality hřebenové komunikace: na některých úsecích hřebene dochází až poškození k cestě přilehlých okolních partií.

156

EKOTOXA s.r.o


E VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU STUDIE K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

157

EKOTOXA s.r.o


VYHODNOCENÍ PLÁNOVÁNÍ

PŘÍNOSU

STUDIE

K NAPLNĚNÍ

PRIORIT

ÚZEMNÍHO

Cílem této části je dle Přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech „Popis míry a způsob naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v Politice územního rozvoje nebo zásadách územního rozvoje.“ Zásady územního rozvoje byly v době zpracování tohoto vyhodnocení v procesu zpracování a nebyly ještě posouzeny v rámci SEA a oficiálně schváleny. Proto při vyhodnocení přínosu studie k naplnění priorit územního plánování vycházíme z Politiky územního rozvoje České republiky. V Politice územního rozvoje ČR je vymezena SOB 2 – Specifická oblast Beskydy. Politika uvádí důvody pro vymezení této oblasti, stanovuje kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území, zadává úkoly pro územní plánování a úkoly pro ministerstva a jiné správní úřady. Níže uvádíme z PÚR ČR pouze informace významnější pro potřeby vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Vymezení: ORP Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Rožnov pod Radhoštěm, Třinec, Vsetín. Důvody vymezení: a) Z hlediska udržitelného rozvoje území jde o strukturálně postiženou oblast, kde došlo ke stagnaci pro oblast důležitých ekonomických odvětví (zbrojní a elektrotechnický průmysl). b) Rekreační potenciál je využíván nerovnoměrně. Oblastí prochází jeden z hlavních dopravních tahů na Slovensko. Oblast se vyznačuje vysokou estetickou hodnotou krajiny a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo (Radhošť). Přírodně cenná a společensky atraktivní oblast Beskyd má vysoký rekreační potenciál krajiny, který je potřebné rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území . c) V přírodně vysoce hodnotném území se nacházejí významné zdroje energetických nerostných surovin (ložiska kvalitního černého uhlí) s nadnárodním významem. Je zde nutno sladit zájmy ochrany přírody se zájmy těžby uhlí i drobného a středního podnikání v oblasti tradiční výroby a cestovního ruchu. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) vytvářet předpoklady pro dosažení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území v koordinaci s ochranou přírody a krajiny, b) vytvářet podmínky pro zlepšení a stabilizaci životní úrovně obyvatel, c) vytvářet podmínky pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti, d) řešit rozpor mezi zájmy těžby černého uhlí a ochrany přírody a krajiny, e) vytvářet nové pracovní příležitosti restrukturalizací stávající ekonomiky, f) zlepšit dopravní dostupnost hraničních oblastí, g) vytvářet podmínky pro zajištění jak zájmů ochrany přírody, tak zájmů ekonomických, h) vytvářet podmínky pro rozvoj ekologického zemědělství a zpracování dřeva.

158

EKOTOXA s.r.o


Úkoly pro územní plánování: (jsou uvedeny pouze vybrané se vztahem ke studii)

a) v hlavních ekonomických střediscích oblasti vytvářet územní podmínky pro restrukturalizaci ekonomiky, d) vytvářet územní předpoklady pro rozvíjení systému přeshraničních pěších a cyklistických tras, e) regulovat rekreační aktivity v nejvíce vytížených střediscích a vytvářet územní předpoklady pro rozvoj rekreace na ostatním území, f) vytvářet územní podmínky pro rozvoj zimní rekreace i mimo hlavní střediska, g) v případě rozšíření těžby zásob černého uhlí nebo plynu v Beskydech stanovit regulativy pro ochranu přírody a krajiny i zástavby, i) stanovit opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udržitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři, k) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru (zatravňování, pastvinářství). (PÚR ČR) Z těchto úkolů se musí vycházet při územním plánování. Proto je naplňování jednotlivých úkolů zhodnoceno v tabulce. Číselné vyjádření znamená přibližně následující: -1 – studie je v rozporu s úkoly vymezenými v PÚR ČR 0 – studie nemá vliv (je neutrální, nezabývá se) na danou problematiku +1 – studie naplňuje stanovené požadavky PÚR ČR Úkol pro ÚP Popis vlivu studie k naplnění požadavků PÚR ČR (požadavek) a) studie se nezabývá žádným velkým ekonomickým střediskem d) zájmové území nesousedí se Slovenskou republikou, je navrženo několik pěších a cyklistických tras, jež mohou být napojeny na přeshraniční systém e) studie se zabývá rozvojem území celoplošně. Většina záměrů přinese možnosti rozvoje i mimo hlavní centra. Některé záměr jsou plánovány v nejvíce exponovaných oblastech. f) studie se zabývá rozvojem několika zimních areálů g) těžba uhlí není předmětem studie i) studie se zabývá rozvojem zejména cestovního ruchu, životním prostředím se studie zabývá pouze okrajově k) není předmětem studie

Přínos 0 0/+1 +1/-1

+1 0 -1 0

Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť naplňuje požadavky Politiky územního rozvoje tím, že se zabývá rozvojem cestovního ruchu, což je hlavním cílem studie. Problematika životního prostředí, respektive environmentálního pilíře je řešena spíše okrajově.

159

EKOTOXA s.r.o


F VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ

160

EKOTOXA s.r.o

1


VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ

Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť byla zpracována v průběhu roku 2006. Navazuje na předchozí dokument „Urbanistická studie Pustevny - Radhošť“, který byl zpracován v roce 1999. Tento dokument byl poté v roce 2005 posouzen z hlediska vlivů na soustavu Natura 2000 (hodnocení Natura). Tato studie se zabývá zejména možnostmi rozvoje cestovního ruchu nejen v oblasti Pusteven, ale také na širším území obcí Dolní, Prostřední a Horní Bečva a severovýchodní části města Rožnov pod Radhoštěm. Dle Politiky územního rozvoje České republiky je tato sledovaná oblast vymezená jako specifická a cestovní ruch by měl být jednou z hlavních oblastí jejího dalšího vývoje. S tímto požadavkem nadřazeného územně plánovacího dokumentu je aktualizace urbanistické studie zcela v souladu. V rámci studie jsou plánovány zejména tyto záměry: • • •

lanovky, sjezdovky a vleky a související doprovodné zázemí parkoviště a některé navazující dopravní komunikace další záměry pro zvýšení atraktivity a potenciálu cestovního ruchu – bobová dráha, ekologické koupací jezírko, informační centrum ochrany přírody apod. pěší turistické a cyklistické trasy a trasy pro běžecké lyžování související technická infrastruktura – odpady a odpadní vody, zásobování el. energií apod.

• • 1.1

ZPŮSOB POSOUZENÍ STUDIE

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj bylo provedeno podle požadavků Přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech. V předchozích letech bylo podle starého stavebního zákona, respektive podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů o posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí prováděno posuzování pouze z hlediska vlivů na životní prostředí. Nová podoba stavebního zákona (č. 183/2006, Sb.) rozšiřuje toto vyhodnocení na celý udržitelný rozvoj, tj. kromě envipilíře i na sociodemografický a ekonomický pilíř. V rámci vyhodnocení byly, dle požadavků zadavatele urbanistické studie Krajského úřadu Zlínského kraje uvedených ve smlouvě o dílo, provedeny tyto dílčí činnosti: •

• •

shromáždění veškeré potřebné dokumentace – územní plány obcí, Politika územního rozvoje ČR, Plán péče CHKO Beskydy, Plány péče NPR Radhošť a PP Kladnatá Grapy, botanické a ornitologické výzkumy z potenciálně problémových lokalit, dokumenty obsahující cíle životního prostředí v ČR (Státní politika životního prostředí ČR, strategie ochrany biologické rozmanitosti apod.). Pro posouzení socioekonomické situace byly použity údaje ČSÚ, Úřadu práce, koncepce a studie Rožnovska a Zlínského kraje. osobní průzkum lokalit s pořízením fotodokumentace osobní jednání s místními zainteresovanými subjekty – proběhly osobní jednání s vedením obcí, se zástupci odboru ÚP na Městském úřadu v Rožnově pod Radhoštěm, zástupci místních mysliveckých sdružení, Správou CHKO a provozovateli některých podnikatelských zařízení

161

EKOTOXA s.r.o

• •


oslovení a získání písemných stanovisek ke studii od výše zmíněných a dalších dotčených subjektů – z některých faktů obsažených ve stanoviscích se dále vycházelo při vyhodnocování vlivů expertní posouzení

Vlastní vyhodnocení bylo provedeno v souladu s požadavky výše zmíněné přílohy 5 a skládá se z těchto dílčích částí: A1 – vyhodnocení vlivů urbanistické studie na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona – bylo provedeno dle požadavků přílohy stavebního zákona a dle standardní metodiky při posuzování vlivů koncepcí na ŽP (tzv. SEA). A2 – vyhodnocení vlivů na ekonomický a sociodemografický pilíř – není požadováno přílohou, bylo provedeno podobným způsobem. B – hodnocení vlivů urbanistické studie na soustavu Natura 2000 (hodnocení Natura) – je součástí samostatné kapitoly C – hodnocení vlivů studie na stav a vývoj území dle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech – vzhledem ke skutečnosti, že pro ORP Rožnov pod Radhoštěm nejsou dosud ÚAP zpracovány, byl posouzen vliv na vlastní vybrané sledované jevy v území. D – předpokládané vlivy na SWOT analýzu území – rozbor udržitelného rozvoje území nebyl v době zpracování vyhodnocení pro ORP Rožnov pod Radhoštěm zpracován. Z tohoto důvodu byla vytvořena vlastní „pracovní“ SWOT analýza, která byla poté dále hodnocena. E – naplnění priorit územního plánování – vyhodnocení vlivů na požadavky v PÚR ČR a ZÚR Zlínského kraje F – Závěrečné shrnutí

1.2

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÉ ZÁVĚRY

Aktualizace Urbanistické studie se zabývá možnostmi rozvoje cestovního ruchu. Jsou v ní obsaženy záměry (plochy) pro výstavbu sjezdovek, lanovek, vleků, doprovodného zázemí, dílčích úseků komunikací a parkovišť, dalších záměrů pro rozvoj cestovního ruchu a tras pro běžecké lyžování, pěší turistiku a cykloturistiku. Studie je navržena ve dvou variantách: •

•

Varianta A zahrnuje dle zpracovatele studie záměry, které Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Lesy ČR, s.p., Lesní správa Rožnov pod Radhoštěm označily jako záměry, které by z hlediska ochrany přírody a krajiny a ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa mohly být realizovatelné, resp. záměry, k jejichž vyhodnocení není dosud dostatek informací; Varianta B zahrnuje veškeré návrhy rozvoje rekreačních, sportovních i dopravních zařízení a veškeré návrhy turistických, cykloturistických a lyžařských běžeckých tras v řešeném území a to i záměry, u nichž dochází k závažným kolizím se zájmy ochrany přírody a jejichž realizace by mohla vést k omezení nebo znemožnění lesnického hospodaření v dotčených lokalitách.

Po detailnějším průzkumu území, rozboru jednotlivých záměrů a po obdržení stanovisek orgánů ochrany přírody a Lesů ČR doporučujeme pro další řešení zájmů v území vycházet a pracovat se záměry obsaženými ve variantě A, které byly v další části studie také dále detailněji posuzovány. Záměry obsažené ve variantě B nejsou zcela v souladu se zájmy

162

EKOTOXA s.r.o


ochrany přírody, zejména pak s Plánem péče pro CHKO Beskydy, požadavky na ochranu stanovišť a druhů chráněných v rámci soustavy Natura 2000 apod. Pouze u některých záměrů obsažených ve variantě B (E, S, P7) je možno při dodržení všech podmínek stanovených orgány ochrany přírody uvažovat o jejich případné realizaci. Pro potřeby posouzení jednotlivých záměrů byly stanoveny referenční cíle a byl hodnocen vliv na jejich (ne)naplňování. Jelikož je studie zcela orientována na posílení a využití potenciálu cestovního ruchu v řešeném území, pro vyhodnocení vlivu záměrů na sociálně – ekonomický rozvoj oblasti, byly tyto cíle stanoveny právě za oblast cestovního ruchu. A to tak, že do nich byly promítnuty priority a hlavní problematické okruhy všech třech pilířů udržitelného rozvoje tohoto území. Vyšší pozornost byla věnována záměrům, u kterých byl identifikován „potenciální negativní vliv“ na referenční cíle a zejména „potenciálně významný negativní vliv“. U záměrů, u kterých byly tyto negativní vlivy identifikovány, jsou dále uvedena opatření, která by měla těmto negativním vlivům předcházet, zabránit jim nebo je zmírnit. Jedná se zejména o tato opatření: U vybraných záměrů provést před jejich schválením: • Hodnocení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) • Hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz • Provedení biologického hodnocení dané lokality dle požadavků SCHKO Beskydy • Provést posouzení vlivů záměru na soustavu Natura 2000 • U vybraných záměrů posoudit vliv na prvky územního systému ekologické stability apod. • U vybraných záměrů doložit ještě před jejich schválením rozpracované systémy provozu a předpokládaného konkrétního sociálně – ekonomického přínosu, jako je počet a druh vytvořených pracovních míst, potenciální vytíženost, náklady na pořízení a provoz investice, předpokládaný zisk. Například ve formě detailní costbenefit analýzy či studie proveditelnosti • U sporných či konfliktních záměrů doplnit o detailní analýzy opodstatněnosti, reálné využitelnosti předpokládaného potenciálu s použitím reálných a přesných dat a prognóz Tyto opatření budou u některých záměrů nutnou součástí dokumentace před získáním povolení. U některých záměrů ve variantě A byl identifikován potenciálně významný negativní vliv na referenční cíl, respektive na životní prostředí či jinou sledovanou charakteristiku. Tyto záměry jsou uvedeny v následující tabulce:

163

EKOTOXA s.r.o


Tab. č. 1 Záměry, u kterých byl identifikován potenciálně významný negativní vliv Označení záměru Ba

Charakteristika záměru

Identifikovaný významně negativní vliv

Lanovka závěsná M. Kyčera Radhošť

Význ. zvýšení intenzity tur. ruchu – naruš. lokality (NPR, ÚSES, chrán. druhy, I. a II. zóna CHKO), významný negativní vliv na soustavu Natura 2000 Bez záměru Bb (lanovka D. Rozpité Radhošť) neopodstatněné, hlukové emise a emise do ovzduší v obci, krajinný ráz Negativní dopad na NKP Pustevny (platí pro případné pořádání sport. soutěží) Negativní dopad na NKP Pustevny

P4

Parkoviště u sedačkové lanovky na Radhošť - 250 míst

N

Obnova skok. můstku a tribuny na Pustevnách Provozní zázemí lyž. běžeckého areálu Informační centrum ochrany přírody Záchyt. parkoviště pro areál Mečůvka v prostoru bývalého lomu - 270 míst Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka - 40 míst Soustava parkovišť pro areály Rališka – Solisko (jako celek)

Ta. Tc. P9

P11 P14 - P17

Negativní dopad na NKP Pustevny (narušení konfigurace zástavby, estetického rázu...) Možné narušení funkce vodního toku jako biokoridoru

Dle našeho názoru nevhodně zvolená lokalita – riziko boční eroze vodním tokem a narušení svahu. Významné zvýšení emisí do ovzduší a hlukové zátěže, urychlení odtoku vody.

Tyto záměry se jeví jako nejvíce problematické. Proto doporučujeme následující: 1. Ba – Lanovka Majerova Kyčera – Radhošť – lokalita Radhoště a jeho okolí (hřeben a svahy pod ním) patří z přírodního hlediska mezi velice cenné lokality – vyskytuje se zde několik chráněných druhů živočichů a rostlin (Allium victorialis, Hieracium aurantiacum, Potentilla aurea, jeřábek lesní, dříve tetřev hlušec, NPR Radhošť je místem výskytu vlka a medvěda hnědého apod.), v bezprostřední blízkosti záměru je I. zóna ochrany CHKO, NPR Radhošť a nadregionální biocentrum. Tato lokalita je v současné době narušována vysokým pohybem turistů, což s sebou nese řadu negativních dopadů (viz část A1). Záměr výstavby lanovky, byť je výrazně šetrnější než předchozí varianta (Bb), by tyto negativní vlivy ještě více umocnil. Ekonomický přínos, který může tento záměr v případě jeho realizace přinést, tyto negativní dopady nekompenzuje. V oblasti vrcholu Radhoště není díky vysokým přírodním hodnotám např. prostor pro realizaci dalších navazujících ekonomických aktivit (další sjezdovka..). V Aktualizaci urbanistické studie byla také zmíněna možnost výstavby lanovky z Prostřední Bečvy na Pustevny, která však nebyla v této studii řešena (?). Přitom tato varianta v sobě obsahuje některé přínosy, které jsou uváděny v rámci varianty lanovky z Dolní Bečvy na Radhošť (např. snížení automobilové dopravy) a z hlediska ochrany přírody je pravděpodobně šetrnější. Z těchto důvodů doporučujeme tento záměr do dalších územně plánovacích podkladů nezařazovat.

2. P4 – parkoviště u sedačkové lanovky D. Rozpité – Radhošť – parkoviště je navrhováno jako zázemí pro variantu lanovky Bb. Tento záměr byl v původní studii v rámci hodnocení Natura posouzen negativně. Z tohoto důvodu ztrácí záměr výstavby tohoto parkoviště své opodstatnění a doporučujeme jej ze studie vypustit. 3. N a Ta. – obnova skokanského můstku a tribuny na Pustevnách a zázemí lyžařského běžeckého areálu – předpokládá se negativní dopad na Národní kulturní památku Pustevny, respektive jejího architektonického rázu a výrazné zvýšení počtu návštěvníků v době soutěží. Doporučujeme tento záměr nerealizovat.

164

EKOTOXA s.r.o


4. Tc – Informační centrum ochrany přírody – plocha pro záměr je z hlediska zachování estetického vzhledu a kompozice lokality umístěna na nevhodném místě v ochranném pásmu NKP Pustevny. Záměr výstavby Informačního centra ochrany přírody přináší řadu pozitiv, doporučujeme pro jeho realizaci zvolit jinou – méně exponovanou lokalitu a jeho vzhled přizpůsobit architektonickým požadavkům daného místa. 5. P9 – záchytné parkoviště pro areál Mečůvka – parkoviště je plánováno v údolí po obou stranách potoka na místě stávajícího biokoridoru. Předpokládáme potenciálně významný negativní dopad na funkci tohoto biokoridoru (přerušení, ovlivnění vodního toku, zvýšený hluk apod.), případně na samotný vodní tok. Tyto vlivy je možno zmírnit technickým řešením. Doporučujeme plochu pro toto parkoviště zmenšit, případně jej realizovat pouze na jedné straně vodního toku a stanovit podmínky jeho provozu. Musí být řešeno v součinnosti se správcem vodního toku a SCHKO Beskydy. 6. P11 – Parkoviště u lyžařského areálu Mečůvka – hrozí riziko boční eroze a podemílání břehů v blízkosti parkoviště, což by přinášelo další technické požadavky na zajištění ochrany parkoviště. Z tohoto důvodu doporučujeme tento záměr do územně plánovacích podkladů nezařazovat. 7. Soustava parkovišť P14 – P17 – tyto parkoviště se nacházejí v relativní blízkosti současné zástavby. Celkově jsou zde navrženy plochy i s parkovištěm P 13 pro 880 osobních automobilů. Realizace všech těchto záměrů povede k významnému záboru zemědělské půdy (trvale travní porosty), ke zrychlenému odtoku vody z území a zejména ke zvýšení automobilového provozu a s tím spojeného zvýšeného množství emisí a hluku. Doporučujeme proto realizovat tato parkoviště „citlivěji“ pouze na omezené ploše v menším rozsahu.

165

EKOTOXA s.r.o


Hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 bylo provedeno autorizovanou osobou a byly zjištěny tyto hlavní negativní dopady: (U ostatních záměrů nedojde k negativnímu vlivu na soustavu Natura 2000. Zároveň jsou uvedeny vyplývající opatření k zamezení negativního vlivu. Tab. č. 2 Identifikované negativní vlivy záměrů na soustavu Natura 2000 Záměr A. Sedačková lanovka D. Rozpité – Majerova Kyčera B var a: Kabinová lanovka Majerova Kyčera – Radhošť

D. Sedačková lanovka Rališka – Solisko

Popis vlivu Částečný negativní vliv na lesní ptačí druhy. Významný negativní vliv na stanoviště a biotopy prioritních živočichů a ptáků. Snížení početnosti až likvidace populací v dané lokalitě. Významný negativní vliv na živočišné druhy, které jsou předmětem ochrany. Významný negativní vliv na živočišné druhy, které jsou předmětem ochrany. Zásah do biotopu zvláště chráněných druhů rostlin

J. Lyžařský vlek se sjezdovkou u Chaty Mír

Zásah do naturového biotopu, vliv na zvláště chráněné druhy rostlin.

K. Lyžařský vlek se sjezdovkou v údolí Bácov.

Zásah do naturového biotopu a vliv na zvláště chráněné druhy rostlin.

N. Obnova skokanského můstku K 65 a tribuny na Pustevnách P. Rozhledna na Vysoké.

Nebude zasažen naturový biotop. Riziko ohrožení sousedící tůňky. Významný negativní dopad na prioritní zvláště chráněné druhy živočichů. Možné ohrožení chráněných druhů rostlin a živočichů. Ovlivnění evropsky významných biotopů zejména těžkou technikou a terénními úpravami zasahujícími mimo stávající komunikaci v době stavby. 5 Ohrožení mokřadních společenstev v případě odvodnění lokality. Možná destrukce MZCHÚ nadměrnou návštěvností turistů. Zánik naturového biotopu T1.1

B var. B: Sedačková nebo kabinová lanovka D. Rozpité – Radhošť, pozemní C. Sedačková lanovka Bečvice – Vysoká

S. Golfová akademie Pasecká škola. K 4. Vybudování zpevněné komunikace Pustevny – Radhošť.

P 7. Záchytné parkoviště pod restaurací Skokan

P 18. Parkoviště pro lyžařský areál U Sachovy studánky – Východ

Opatření Akceptovat požadavky přírody. Vypustit ze studie.

ochrany

Vypuštění ze studie.

Vypuštění ze studie.

Minimalizace terénních úprav, omezení provozu lanovky v letním období. Minimalizace terénních úprav, nepoužívání komerčních travních směsí. Minimalizace terénních úprav, nepoužívání komerčních travních směsí. Minimalizace terénních úprav a ochrana sousedící tůňky. Vypuštění ze studie

Provedené podrobného biologického průzkumu. Nastavit kritéria k zamezení vlivu během výstavby.

Navržení vhodnější lokality.

Vypuštění ze studie

Ostatní záměry považujeme z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí, respektive na udržitelný rozvoj za přijatelné a přínosné. Přesto je v případě jejich realizace nutné aktivně spolupracovat zejména se správou CHKO Beskydy a dalšími dotčenými institucemi (památková péče, vlastníci lesa, správci toků), aby byly zajištěny všechny požadavky na udržitelný rozvoj v území. 5

V případě šetrné realizace záměru se dá očekávat pozitivní dopad na okolní biotopy díky usměrnění pohybu turistů.

166

EKOTOXA s.r.o


V jednom ze stanovisek ke studii obdržených od Městského úřadu v Rožnově pod Radhoštěm – odboru územního plánování bylo také identifikováno několik kolizí s jinými územně plánovacími podklady, které jsou uvedeny v části A1 a na které tímto chceme upozornit. Zjištění a závěry analýzy a vyhodnocení vlivů studie na sociálně-ekonomický rozvoj oblasti volně navazují na závěry z hlediska environmentálního. Rozložení obyvatelstva v obcích podle věku ukazuje na výrazný nárůst počtu obyvatel ve vyšších věkových kategoriích. Toto, společně s velmi vysokou míru nezaměstnanosti v obcích Prostřední a Horní Bečvě a bez významného posílení podnikatelských, zaměstnaneckých i sportovně společenských příležitostí, může způsobit další stárnutí a stagnaci vývoje obcí z důvodů migrace, nedostačujícího přirozeného přírůstku a nízké ekonomické aktivity. Realizace záměrů obou variant z čistě sociálně – ekonomického pohledu se jeví jako zisková. Jejich opodstatněnost je založena zejména na skutečnosti, že všechny navrhované záměry jsou výsledkem a odrazem potřeb místního obyvatelstva. Je potřeba chápat případně realizované záměry v souvislostech, jelikož na ně navazují reálné možnosti další možné aktivity pro posílení stability a sociální koheze regionu.

1.3

STŘETY ZJIŠTĚNÉ NA ZÁKLADĚ OBDRŽENÝCH STANOVISEK

Součástí posouzení studie bylo také získání písemných stanovisek dotčených subjektů. Tato stanoviska jsou přiloženou součástí celkového vyhodnocení. Některé závěry byly zahrnuty do celkového posouzení, na případná nesouhlasná či další důležitá stanoviska k některým záměrům je v textu (část A1) uveden odkaz. Přehled záměrů s nesouhlasným stanoviskem uvádíme v následující tabulce. Tab. č. 3 Tabulka „střetů“ dle obdržených stanovisek Záměr

SCHKO

Lesy ČR

NPÚ

KÚ ZLK kultura

Inf. Centrum

Ano

-

Bez vyjádření (pro nedostatek informací) Bez vyjádření (pro nedostatek informací) Ne

Ne! (jiná lokalita) Ne!

Ne!

Skok. Můstek

Ne (nedostatek informací) Ne

Ne!

-

Ano, ale na jiné místo Ne

Ne

Ne!

Podmíněně

-

Ne

Lyž. Zázemí Lanovka na Radhošť Záměry u H. Bečvy Cyklotrasa C2 Lanovka na M. Kyčeru P3 P4 Vlek na M. Kyčeře Rozhledna na M. Kyčeře Běžkařské trasy B1,B2 Varianta B

Podmíněně Bez vyjádření (pro nedostatek informací) Bez vyjádření (pro nedostatek informací) Bez vyjádření (pro nedostatek informací) Ne Bez vyjádření (pro nedostatek informací) Bez vyjádření (pro nedostatek informací) Ano Ne

Myslivci D. Bečva

Ne

-

-

Ne (nedostatek informací) Ne

-

-

-

Ano

-

-

-

Bez vyjádření

-

-

Ne

V případě souhlasu LČR Ano

Bez vyjádření

-

-

Ne

Bez vyjádření Bez vyjádření

-

-

Ne Ne

Ano (kolize s ÚP!) Ne Ano

Bez vyjádření

-

-

Ne

Ano

Ne

-

-

Ne

Ne

-

-

Ano při souhlasu LČR Ne (podmíněně E, S, P7)

167

Ne

POSUDEK

Ne

-

EKOTOXA s.r.o


Krajský úřad Zlínského kraje - odbor životního prostředí – oddělení lesního hospdářství navíc nesouhlasí se zněním studie jako celku v důsledku možných negativních dopadů na funkce lesa, jež nejsou ve studii vyhodnoceny.

1.4

SHRNUTÍ

Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť se zabývá možnostmi rozvoje cestovního ruchu. Tím naplňuje požadavky, které jsou pro danou oblast stanoveny v Politice územního rozvoje ČR. V rámci studie jsou navrženy záměry, které by měly přispět ke zvýšení rekreačního potenciálu dané oblasti a zvýšení její atraktivity. Tím jsou podporovány potřeby ekonomického rozvoje, obecně ekonomického pilíře. Kromě ekonomického rozvoje je vytvářen také rekreační potenciál pro místní obyvatele, je rozšiřována nabídka sportovních aktivit, plánovány nové komunikace a parkoviště apod. Realizace těchto záměrů a ekonomický rozvoj s sebou přináší i větší a rozmanitější nabídku pracovních míst, což může pomoci řešit i některé sociodemografické problémy – stárnutí obyvatelstva, odstěhovávání se z regionu apod. U obou pilířů – sociodemografického i ekonomického se dají předpokládat převážně pozitivní dopady. Kvalita životního prostředí a stav ochrany přírody je silnou stránkou v dané oblasti a je navíc posíleno celou řadou vyhlášených chráněných území různého typu (CHKO, Natura 2000, ÚSES, MCHÚ), které pokrývají celou zájmovou oblast. Tento stav není nutné výrazně posilovat, avšak je potřeba zachovat stávající stav, zejména zajistit ochranu nejcennějších lokalit. Cílem posouzení vlivů na životní prostředí (environmentální pilíř) bylo proto identifikovat potenciální negativní vlivy a najít opatření k jejich eliminaci. Z tohoto hlediska doporučujeme v dalším procesu územního plánování pracovat pouze se záměry uvedenými ve variantě A a záměry z varianty B se dále nezabývat. U některých záměrů byl také identifikován potenciálně významný negativní vliv a je proto doporučeno tyto záměry omezit, případně s nimi v dalším procesu územního plánování nepracovat. Aktualizace urbanistické studie Pustevny – Radhošť je přínosným dokumentem a při přijetí výše uvedených podmínek bude významným podkladem v dalších fázích územního plánování.

168

EKOTOXA s.r.o


PŘÍLOHY

169

EKOTOXA s.r.o


PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1 FOTODOKUMENTACE VYBRANÝCH ZÁMĚRŮ

Majerova Kyčera – záměr lanovky z D. Bečvy a kabinové lanovky na Radhošť s rozhlednou.

Hotel Radegast – koncové místo předpokládané kabinové lanovky.

Lyžařský areál Kubiška – ve var. B plánováno prodloužení.

U Sachovy studánky Západ – plánovaná plocha pro záměr bobové dráhy

Navrhované parkoviště P11 pro 40 aut – nachází se v blízkosti vodního toku na flyšovém podloží.

Navrhované parkoviště P13 pro 150 aut – vhodná plocha v prostoru bývalého lomu.

170

EKOTOXA s.r.o


Navrhovaná plocha pro parkoviště P14 pro 150 aut – stejně jako P15-17 na trv. trav. porostech.

Plocha pro ekojezírko v D. Bečvě – v blízkosti již stávajícího sport. zázemí.

Navrhovaná plocha pro parkoviště P18 pro 500 aut. Místo zachovalého krajinného rázu.

Navrhovaná plocha pro parkoviště P18 pro 500 aut – pohled ze západu. V blízkosti vodní tok.

Navrhovaná plocha pro parkoviště P9 pro 270 aut. Navrhováno na obou stranách potoka – funkčního biokoridoru.

171

EKOTOXA s.r.o


Ukázka eroze půdy na stávající funkční sjezdovce na severní straně hřebene Pustevny – Radhošť. V důsledku sjezdového lyžování je místy odstraněna vegetace až na horninové podloží. (Červen 2007)

Přehrada Horní Bečva – jsou zde plánovány záměry pro další rekreační využití této plochy a okolí.

Areál Rališka – v plánu lanovka.

Parkoviště P1 – před obcí Dolní Bečva.

172

EKOTOXA s.r.o


PŘÍLOHAČ. 2 MAPOVÝ PŘEHLED HLAVNÍCH NAVRŽENÝCH ZÁMĚRŮ 1. Varianty lanovky na Radhošť

173

EKOTOXA s.r.o


2. Varianty koupacího jezírka v Dolní Bečvě

3. Záměry parkovišť P8 a P9 v Horní Bečvě

174

EKOTOXA s.r.o


4. Vlek a sjezdovka na Bácově

5. Záměry v okolí Pusteven

175

EKOTOXA s.r.o


6. Rališka – Solisko – parkoviště, lanovka a sjezdovka a přehrada H. Bečva

176

EKOTOXA s.r.o


PŘÍLOHA Č. 3 STANOVISKA DOTČENÝCH SUBJEKTŮ

177

EKOTOXA s.r.o


178

EKOTOXA s.r.o


179

EKOTOXA s.r.o


180

EKOTOXA s.r.o


181

EKOTOXA s.r.o


182

EKOTOXA s.r.o


183

EKOTOXA s.r.o


184

EKOTOXA s.r.o


185

EKOTOXA s.r.o


186

EKOTOXA s.r.o


187

EKOTOXA s.r.o


188

EKOTOXA s.r.o


189

EKOTOXA s.r.o


190

EKOTOXA s.r.o


191

EKOTOXA s.r.o


192

EKOTOXA s.r.o


193

EKOTOXA s.r.o


194

EKOTOXA s.r.o


195

EKOTOXA s.r.o


196

EKOTOXA s.r.o


197

EKOTOXA s.r.o


198

EKOTOXA s.r.o


199

EKOTOXA s.r.o


200

EKOTOXA s.r.o


201

EKOTOXA s.r.o


202

EKOTOXA s.r.o


203

EKOTOXA s.r.o


204

EKOTOXA s.r.o


205

EKOTOXA s.r.o


206

AKTUALIZACE URBANISTICKÉ STUDIE PUSTEVNY - RADHOŠŤ

Recommend Documents