Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Teorie a praxe trestního a správního procesu Katedra trestního práva
Bakalářská práce
Aktivní střelec - dokážeme se bránit?
Jaromír Plocek 2015/2016
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Aktivní střelec – dokážeme se bránit?“ zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
………………………………….. Jaromír Plocek 1
Anotace Stěžejním tématem práce je pojem „aktivní střelec“. Vzhledem k tomu, že tento pojem není v odborné literatuře příliš definován, chci v této práci tento pojem definovat na základě dostupných pramenů, popsat jakým způsobem je v současné době nastavena ochrana společnosti před tímto jednáním a to jak po taktické stránce, tak po právní stránce. Rozborem nejznámějších případů, zejména v České republice v poslední době, chci ukázat, zda jsou bezpečností složky schopny na tyto útoky včas a účinně reagovat. Tímto se zároveň chci dostat k cíli této práce a to ke zjištění, zda se naše společnost dokáže tomuto typu útoků bránit a k zamyšlení, zda je možné nějakým způsobem efektivně zvýšit ochranu lidí před tímto jednáním.
Klíčová slova Aktivní střelec, lonewolf, amok, integrovaný záchranný systém, Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Zdravotní záchranná služba, trestný čin, mimořádná událost
Annotation The principal theme of this thesis is the concept (term) of an “lonewolf”. Taking into account that this term is not defined in the professional literature sufficiently, I want to define this term on the basis of available sources, to describe how the protection of the society against such behaviour is currently set both from the tactical point of view and from the legal point of view. Analysing the bestknown recent cases, in particular in the Czech Republic, I want to demonstrate whether the security forces are able to react to such attacks in a timely and effective manner. This will lead me to the conclusion of my thesis, and namely to the deduction, whether our society is able to protect itself against such types of attacks and to the contemplation whether it is possible to increase effectively the protection of persons against such behaviour.
Keywords Active shooter, lonewolf, amok, Integrated Rescue System, Police of the Czech Republic, Fire Rescue Corps, Emergency Medical Service, offence, emergency situation.
2
Seznam zkratek Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů – trestní zákoník Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů – trestní řád Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů – zákon o Policii ČR Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů – zákon o ZZS Zákon č. 320/2015 Sb., Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – zákon o HZS Hasičský záchranný sbor – HZS Zdravotní záchranná služba – ZZS Policie České republiky – PČR, Policie ČR Integrovaný záchranný systém - IZS
3
Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 6 2. Aktivní střelec a jeho definice ................................................................................................ 7 2.1. Lonewolf .......................................................................................................................... 8 2.2. Lonewolf versus aktivní střelec ....................................................................................... 9 3. Aktivní střelec z hlediska trestního práva .............................................................................. 9 3.1. Povinnosti zúčastněných osob ........................................................................................ 9 3.2. Oprávnění zúčastněných osob ...................................................................................... 12 3.2.1. Okolnosti vylučující protiprávnost ......................................................................... 13 3.2.2. Oprávněné použití zbraně ...................................................................................... 15 3.2.3. Ostatní oprávnění ................................................................................................... 16 3.3. Aktivní střelec z hlediska zvláštní části trestního práva hmotného .............................. 18 4. Aktivní střelec z hlediska integrovaného záchranného systému ......................................... 20 4.1. Integrovaný záchranný systém - definice...................................................................... 20 4.2. Typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu.. 22 4.3. Katalogový soubor k typové činnosti složek IZS STČ 14/IZS – Amok – útok aktivního střelce ................................................................................................................................... 23 4.3.1. Společný list složek integrovaného záchranného systému .................................... 23 4.3.2. Charakteristika mimořádné události ...................................................................... 24 4.3.3. Řízení zásahu a organizace místa zásahu ............................................................... 25 4.4. Postup Policie ČR na místě mimořádné události .......................................................... 25 4.4.1. Operační rovina ...................................................................................................... 25 4.4.2. Taktická rovina ....................................................................................................... 28 4.5. Postup zdravotnické záchranné služby na místě mimořádné události ......................... 30 4.6. Postup jednotek požární ochrany na místě mimořádné události ................................. 30 5. Aktivní střelec v praxi ........................................................................................................... 32
4
5.1. Zahraniční útoky ............................................................................................................ 32 5.1.1. Columbine High School, USA, 20. dubna 1999....................................................... 32 5.1.2. Střední škola Albertville, Winnenden, Německo, 11. března 2009 ....................... 33 5.1.3. Oslo, Utøya, Norsko, 22. července 2011 ................................................................ 34 5.1.4. Devínska Nová Ves, Slovensko, 30. srpna 2010 ..................................................... 35 5.2. Domácí útoky................................................................................................................. 36 5.2.1. Obránců míru, Praha, 10. července 1973............................................................... 36 5.2.2. Střední škola obchodní a služeb, Žďár nad Sázavou, 14. října 2014 ...................... 37 5.2.3. Restaurace Družba, Uherský Brod, 24. února 2015 ............................................... 37 6. Prevence ............................................................................................................................... 38 6.1. Prevence veřejnosti ....................................................................................................... 38 6.1.1. Prevence na školách v praxi ................................................................................... 39 6.2. Prevence ze strany Policie ČR ........................................................................................ 42 7. Jsme připraveni?................................................................................................................... 44 8. Závěr ..................................................................................................................................... 45 Seznam použitých pramenů ..................................................................................................... 46
5
1. Úvod 30. srpna 2010 v Devínské Nové Vsi v Bratislavě ve Slovenské republice Ľubomír Harman zabil v bytovém domě a na ulici střelnou zbraní 7 lidí, 15 postřelil a po poranění zasahujícími policisty spáchal sebevraždu. 22. července 2011 došlo k bombové explozi ve vládní čtvrti v Oslu v Norsku v 15:30 hod. místního času, kdy přišlo o život 8 lidí a několik desítek lidí bylo zraněno. Následně Anders Behring Breivik v uniformě policisty zastřelil na ostrově Utøya 66 účastníků letního tábora mládežnické organizace norské sociálně demokratické Dělnické strany ve věku 14 až 51 roků, další tři osoby zemřely při útěku a na následky zranění. Anders Breivik byl zadržen a postaven před soud.1 Vzhledem k tomu, že bylo velice diskutováno v médiích i mezi odborníky, zda Norská policie reagovala dostatečně rychle a zda byla připravena, nastává diskuse i u nás, jakým způsobem by dokázala reagovat Policie ČR a ostatní složky integrovaného záchranného systému v podobné situaci. Teprve v roce 2012 začínají první cvičení zaměřené na podobné situace. Trvá ale téměř tři roky, než je v roce 2014 vydán katalogový soubor typové činnosti IZS STČ – 14/IZS, který definuje pojem aktivní střelec a stanovuje postup činnosti jednotlivých složek integrovaného záchranného systému v případě útoku aktivního střelce. Nedá mi to, ale musím volně citovat jednoho z instruktorů výcviku Policie ČR, který v té době uvedl, že „ V České republice v současné době není otázka jestli, ale kdy a kde.“ Bohužel na jeho slova došlo brzy, kdy byly postupy dle tohoto souboru typových činností prověřeny v praxi. 14. října 2014 kolem 7:30 hod přišla do střední obchodní školy ve Žďáře nad Sázavou Barbora Orlová, v šatně školy si vzala jako rukojmí jednu ze studentek a přitom zabila nožem studenta Petra Vejvodu. Následně byla zadržena policií. Následek jejího činu - jeden mrtvý student, dvě zraněné studentky a poraněný vyjednavač Policie ČR. 24. února 2015 od 12:30 hod. zastřelil v restauraci Družba v Uherském Brodě třiašedesátiletý Zdeněk Kovář 8 osob a při zásahu zásahové jednotky Policie ČR spáchal sebevraždu. Jak je vidět na posledních případech z České republiky, i přes to, že možnost útoku podobného se zahraničím jsme si jako společnost odmítali poměrně dlouho připustit, tyto situace se České republice nevyhnuly a Policie ČR spolu s ostatními složkami IZS byla připravena, byť za pět minut dvanáct. Toto téma jsem si zvolil, jelikož pracuji jako policista Policie České republiky a s touto problematikou se setkávám, ať již v rámci služební přípravy, tak jako krizový intervent v týmu 1
Wikipedie. Útoky v Norsku v červenci 2011 [online]. 2016, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Atoky_v_Norsku_v_%C4%8Dervenci_2011
6
krizové intervence Policie ČR, kdy jsem se v souvislosti s výkonem této činnosti účastnil i výše uvedené mimořádné události, útoku Barbory Orlové ve Žďáru nad Sázavou. V této práci chci definovat pojem aktivního střelce, zároveň analogický pojem lonewolf užívaný v zahraničí, dále nahlédnu na tuto tématiku z pohledu trestního práva a to jak hmotného, tak procesního. V následující části představím součinnost a úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému při této mimořádné události. Poté se zaměřím na jednotlivé nejznámější případy, kde chci ukázat způsob provedení útoku, způsob obstarání prostředků, neboť i tyto skutečnosti jsou nezbytným podkladem pro prevenci a ochranu. V závěru práce se chci zamyslet nad prevencí a ochranou společnosti před tímto aktuálním jevem, ukázat, jaký vliv měly zejména útoky v České republice na oblast prevence a zda tato opatření mají v souvislost s tímto jevem význam, či nikoliv. Tímto se chci dostat k cíli práce, tedy zhodnotit, jak jsme v kterých oblastech připraveni na útoky aktivních střelců, případně dospět k možným řešení zjištěných nedostatků.
2. Aktivní střelec a jeho definice Základní definice pojmu „aktivní střelec“ vychází z katalogového souboru typové činnosti IZS STČ – 14/IZS. Zde je tento pojem definován následovně: „Nebezpečný pachatel, který volil použití zbraně proti jiným osobám k dosažení svých cílů. Obvykle jde o jednotlivce, může se ale také jednat o skupinu pachatelů. Nemá zábrany pro jakékoliv chování s cílem zabít nebo zranit co největší počet osob.“ I v této krátké definici narazíme na několik pojmů, které je potřeba si vysvětlit již nyní. Nebezpečný pachatel – tento pojem, který se také vyskytuje zejména v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, není v žádném zákoně definován. Vymezení pojmu je ponecháno na oprávněných osobách, tedy zejména policistů, aby samy podle svého uvážení a v jednotlivých případech osobu za nebezpečného pachatele označily. Dovozuje se soudní praxí.2 V judikatuře je vymezen následovně: - zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 zák. č. 86/1950 Sb., trestní zákon „jedná se o pachatele, který znovu spáchal zvlášť závažný úmyslný trestný čin, ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný úmyslný trestný čin potrestán, považuje se za zvlášť nebezpečného recidivistu, jestliže tato okolnost pro svou závažnost, zejména vzhledem k délce doby, která uplynula od posledního odsouzení, podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost.“3 V současném trestním 2
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 6. 2010, sp. zn. 8 Tdo 353/2010. Nejvyšší soud *online+. Nejvyšší soud, 2010 [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/1D4F948768FF65B3C1257A4E0064D86A?open Document&Highlight=0, 3 Zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon, ve znění k 31. 12. 2009. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016].
7
zákoníku se pojem zvlášť nebezpečný recidivista již nevyskytuje, podobná úprava se nachází v § 59 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jedná se o paragraf týkající se mimořádného zvýšení trestu odnětí svobody; - pachatel úmyslného trestného činu, o kterém vyjde najevo, že je ozbrojen; - vězeň na útěku; - osoba, která byla Policií ČR za nebezpečného pachatele výslovně označena.4 Zbraň – i když v tomto případě hovoříme o pojmu aktivní střelec, kdy z označení můžeme předpokládat střelnou zbraň, může se jednou o jakoukoli zbraň, kterou může pachatel zabít nebo zranit větší počet osob, zejména nástražné výbušné systémy, ale i chladné zbraně jako nože, mačety, či jiné chladné zbraně. Ale vraťme se zpět k pojmu aktivní střelec. Obvykle se jedná o osobu pod vlivem nahromaděných negativních emocí, která chce zraňovat a zabíjet. Jejím zájmem je šířit strach, mstít se, vydobýt si pocit zadostiučinění. Může jít o reakci na neřešený problém, šikanu, bezmoc, snahu udělat něco zcela výjimečného, aby nebyla přehlížena. Mnohdy se do činu aktivního střelce mohou vmísit i další vlivy jako např. náboženství, duševní onemocnění, životní krize či jiné specifické okolnosti (pocit nezranitelnosti z hraní akčních PC her, snaha změnit společnost aj.), terorismus, ať z náboženských nebo politických pohnutek.
2.1. Lonewolf V překladu osamělý vlk. Všechny definice jsou podobné, týkají se ale pouze osoby lonewolfa. Samotná definice je následující - jedná se o osoby, které: - „operují individuálně; - nepatří k organizované skupině nebo síti a - jejichž modi operandi jsou pojaty a řízeny jednotlivcem bez žádných přímých vnějších povelů nebo hierarchie.“ 5 Jak je vidět z této definice, není specifikována činnost „osamělých vlků“, obvykle bývá tento pojem spojován se slovem terorismus, vyskytuje se spojení terorismus osamělých vlků. Podívejme se tedy na definici slova terorismus: „Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů.“6 V USA, kde je pojem lonewolf nejvíce užíván, byla v roce 1980 publikována následující definice:
4
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 10. 2006, sp. zn. 6 Tdo 798/2006. Nejvyšší soud [online+. Nejvyšší soud, 2006 [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/1802299D9E46B1D0C1257A4E00690BFE?open Document&Highlight=0, 5 Spaaij, Ramón. The Enigma of Lone Wolf Terrorism: An Assessment. Studies in Conflict & Terrorism, vol. 33, Taylor & Francis Group, LLC, 2010, str. 856, ISSN: 1057-610X 6 Ministerstvo vnitra České republiky. Definice pojmu terorismus *online+. 2009, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx
8
„Terorismus je propočítané použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle. Terorismus zahrnuje i kriminální zločiny, jež jsou ve své podstatě symbolické a jsou cestou k dosažení jiných cílů, než na které je kriminální čin zaměřen.“7 Jak je vidět, americká definice je obsáhlejší a s přimhouřením oka by se sem daly zahrnout i útoky v České republice, nebo ve Slovenské republice, kde tyto útoky byly bez politických, či náboženských motivů. Typickým osamělým vlkem dle výše uvedených definic je útok Anderse Behringa Breivika dne 22. července 2011 v Norsku, kdy se jednalo o jednoznačně politicky a ideově motivovaný útok, kdy útočník jednal naprosto sám, aniž by byl členem teroristické organizace, či jiné skupiny.
2.2. Lonewolf versus aktivní střelec Jak je vidět z definic pojmů lonewolf a aktivní střelec, ačkoli se tyto pojmy používají v podobných situacích, jsou zde drobné rozdíly v těchto pojmech. Pojem lonewolf se používá zejména ve spojení s terorismem, tedy útočník, který má politické, náboženské nebo ideologické cíle. U současných útoků v České republice, nebo Slovenské republice tyto motivy chyběly, nicméně s využitím druhé části americké definice terorismu by tyto útoky šly do definice lonewolfa zahrnout také. Co se týká českého pojmu aktivní střelec, zde nejsou pohnutky pachatele obsahem definice, nicméně je zde jiný zavádějící pojem, a to střelec. Jak jsem již uváděl výše, v zásadě je jedno, jaká zbraň je pachatelem použita, důležité je, aby byl pachatel schopen touto zbraní zranit nebo zabít větší počet osob. Může se tedy jednat o nůž, mačetu, koneckonců i nákladní automobil, jako v případě Olgy Hepnarové 10. 7. 1973.8
3. Aktivní střelec z hlediska trestního práva Tuto kapitolu považuji za potřebné rozdělit na tři části. V první části se chci zabývat povinnostmi zúčastněných osob na místě mimořádné události tohoto typu. V další části si ukážeme oprávnění zúčastněných osob, zejména Policie ČR a v poslední části se zaměřím na nejčastější trestné činy, které jsou v souvislosti s útokem aktivních střelců páchány.
3.1. Povinnosti zúčastněných osob Obecná povinnost civilních osob při pomoci osobám v nebezpečí smrti je negativně vymezena v trestním zákoníku a to konkrétně již ve zmiňovaném § 150, kdy dle prvního odstavce se dopustí trestného činu neposkytnutí pomoci ten, kdo osobě, která je 7
Ministerstvo vnitra České republiky. Definice pojmu terorismus [online]. 2009, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx 8 Wikipedie. Olga Hepnarová [online]. 2016, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Olga_Hepnarov%C3%A1
9
v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění neposkytne pomoc, i když tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Dle druhého odstavce se dopustí trestného činu ten, kdo stejné osobě neposkytne pomoc, ač je dle povahy svého zaměstnání tuto pomoc povinen poskytnout. První odstavec se týká civilních osob, jejichž povinnost pomoci není vázána výkonem jejich zaměstnání. Aby došlo k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu, musí být splněna i podmínka, že při poskytování pomoci nesmí vzniknout nebezpečí pro osobu, která by pomoc poskytovala. V případě pomoci zúčastněných civilních osob je z povahy věci zřejmé, že nebezpečí jim na místě této mimořádné události bude hrozit, proto je velice nepravděpodobné, že by při neposkytnutí pomoci civilní osobou na místě tohoto typu mimořádné události došlo k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu, proto obecně nelze vyvozovat povinnost pomoci ze strany civilních osob při této mimořádné události. Druhý odstavec se již týká zaměstnanců jednotlivých složek IZS, zasahujících při této mimořádné události. Jak jsme si již ukázali, primárně zde zakročuje Policie ČR. Povinnost Policie ČR zakročit je stanovena v zákonu o Policii ČR a to konkrétně takto: „§ 10 Iniciativa (1) V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, jehož odstranění spadá do úkolů policie, je policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době povinen provést úkon v rámci své pravomoci (dále jen „úkon“) nebo přijmout jiné opatření, aby ohrožení nebo porušení odstranil. (2) Policista má povinnost podle odstavce 1 i v době mimo službu, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo svoboda osob anebo majetek nebo došlo-li k útoku na tyto hodnoty. (3) V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, k jehož odstranění je příslušný jiný orgán veřejné správy a hrozí-li nebezpečí z prodlení, je policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době povinen přijmout vhodné opatření k odstranění bezprostředně hrozícího nebezpečí a v případě potřeby vyrozumět příslušný orgán veřejné správy. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době tento orgán o tomto ohrožení nebo porušení bez zbytečného odkladu vyrozumí.“9 Co se týká členů hasičského záchranného sboru, plnění úkolů uvedených v předchozí kapitole je zakotvena v zákoně o HZS a to tímto způsobem: „§ 1 Základní úkol (1) Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“) je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní
9
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]
10
prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi. (2) Hasičský záchranný sbor se podílí na zajišťování bezpečnosti České republiky plněním a organizováním úkolů požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému, krizového řízení a dalších úkolů, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy.“10 Co se týká povinnosti plnit úkoly stanovené zákonem v případě ohrožení vlastního života, služební poměr zaměstnanců Policie ČR a hasičského záchranného sboru je upraven společným zákonem č. 361/2003 Sb., Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kde je tato povinnost stanovena v § 17 a to konkrétně složením služebního slibu, jehož složení je podmínkou pro vznik služebního poměru. „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“11 Činnost pracovníků zdravotní záchranné služby je stanovena v zákoně o ZZS takto: „§ 2 Základní ustanovení (1) Zdravotnická záchranná služba je zdravotní službou3), v jejímž rámci je na základě tísňové výzvy, není-li dále stanoveno jinak, poskytována zejména přednemocniční neodkladná péče osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života. Součástí zdravotnické záchranné služby jsou další činnosti stanovené tímto zákonem. (2) Na poskytování zdravotnické záchranné služby se použijí ustanovení zákona o zdravotních službách, nestanoví-li tento zákon jinak.“12 Věc iniciativy je upravena v § 19 tohoto zákona: „§ 19 (1) Členové výjezdové skupiny jsou povinni splnit pokyn operátora zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska k výjezdu, a to do 2 minut od obdržení pokynu; tím není v případě letecké výjezdové skupiny dotčeno právo velitele letadla rozhodovat o provedení letu podle jiného právního předpisu. (2) Členové výjezdové skupiny jsou povinni poskytnout přednemocniční neodkladnou péči i bez tísňové výzvy. V tomto případě je vedoucí výjezdové skupiny povinen bezodkladně
10
Zákon č. 320/2015 Sb., Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]. 11
§ 17, odst. 3, Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+. 12 Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+.
11
nahlásit čas zahájení poskytování přednemocniční neodkladné péče a místo události zdravotnickému operačnímu středisku nebo pomocnému operačnímu středisku. (3) Vedoucí výjezdové skupiny je oprávněn rozhodnout o neposkytnutí přednemocniční neodkladné péče v místě události v případě, pokud by a) při poskytování přednemocniční neodkladné péče byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny, nebo b) měla být přednemocniční neodkladná péče poskytnuta za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a poskytnutí přednemocniční neodkladné péče toto vyžaduje. (4) Rozhodne-li vedoucí výjezdové skupiny o neposkytnutí přednemocniční neodkladné péče podle odstavce 3, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost zdravotnickému operačnímu středisku nebo pomocnému operačnímu středisku, včetně důvodu tohoto rozhodnutí. (5) V případě poskytování přednemocniční neodkladné péče několika výjezdovými skupinami na jednom místě události koordinuje jejich činnost vedoucí výjezdové skupiny, kterého určí zdravotnické operační středisko nebo pomocné operační středisko.“13 Jak jsme si ukázali již v předchozí kapitole, je zde důležité ustanovení třetího odstavce, kdy může vedoucí výjezdové skupiny ZZS odmítnout poskytnutí neodkladné péče postiženým osobám v nebezpečné zóně v případě rizika ohrožení životů nebo zdraví členů výjezdových skupin. V případě mimořádné události při útoku aktivního střelce můžeme učinit následující závěr ve věci povinností zakročujících složek. Úloha a iniciativa Policie ČR je v tomto případě jednoznačně převažující. V tomto případě má ale účast pracovníků HZS a ZZS srovnatelný vliv na život a zdraví ohrožených osob a zde vzhledem k rozdílným povinnostem ve vztahu k vlastnímu ohrožení vidím nepoměr, kdy pracovníci HZS mají povinnost vstoupit do nebezpečné zóny, byť za maximální ochrany ze strany Policie ČR, pracovníci ZZS tuto povinnost nemají. Ačkoli v tomto spatřuji nepoměr vycházející z rozdílného zákona o zaměstnaneckém poměru, nespatřuji v tom v této konkrétní situaci příliš velký problém, určitě bude mnohem užitečnější zdravý lékař ve vnější zóně schopný poskytnout odbornou pomoc evakuovaným raněným, než mrtvý, nebo raněný lékař v nebezpečné zóně. Nutno také vzít v potaz, že z hledisku trestního práva pracovníci ZZS nepožívají ochrany jako úřední osoby uvedené v § 127 trestního zákoníku.
3.2. Oprávnění zúčastněných osob Co se týká oprávnění zúčastněných osob, je nutné si uvědomit, i když to v případě útoku aktivního střelce není lehké, že se jedná stále o člověka, který má zaručená práva 13
Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+.
12
Listinou základních práv a svobod (dále Listina)14 a Úmluvou na ochranu lidských práv a základních svobod (dále Úmluva).15 V souvislosti s eliminací aktivního střelce se jedná zejména o článek 6 Listiny, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být zbaven života. Nicméně je v tomto případě umožněna výjimka, kdy porušením práv podle tohoto článku není, pokud byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. O jaké se jedná případy, si ukážeme později. Dále je Listinou v článku 8 zaručena osobní svoboda, samozřejmě jsou zde stanoveny výjimky, v tomto případě obecně v odstavci druhém, kdy osoba může být zbavena svobody pouze způsobem, kterým stanoví zákon. Tímto zákonem je myšlen zejména zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a v návaznosti na něj i jiné právní předpisy, zejména zákon č.273/2008 Sb. O Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že Česká republika je členem Rady Evropy od 30. 6.1993, je vázána mezinárodní smlouvou k dodržování Úmluvy. V souvislosti s Úmluvou dle článku 2 hlavy 1 je právo na život každého chráněno zákonem, kdy za zbavení života způsobené v rozporu s tímto článkem nebude považováno, pokud bude vyplývat z použití síly, která není víc, než zcela nezbytná při obraně každé osoby proti nezákonnému násilí, při provádění zákonného zatčení nebo zabránění útěku osoby zákonně zadržené nebo při zákonně uskutečněné akci za účelem potlačení nepokojů nebo vzpoury. Dle článku 5 hlavy 1 má každý právo na svobodu a osobní bezpečnost, kdy výjimka pro omezení svobody v tomto případě je definována tímto způsobem: „zákonné zatčení nebo jiné zbavení svobody osoby za účelem předvedení před příslušný soudní orgán pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu nebo jsou-li oprávněné důvody k domněnce, že je nutné zabránit jí ve spáchání trestného činu nebo v útěku po jeho spáchání“ dle písm. c. uvedeného článku 5 Úmluvy. Než si rozčleníme oprávnění skupin osob přítomných na místě mimořádné události, musíme si definovat základní okolnosti, kdy jednání, které by za jiných okolností bylo trestným činem, tímto není. Jedná se o okolnosti vylučující protiprávnost. 3.2.1. Okolnosti vylučující protiprávnost16 Jedná se o okolnosti, které způsobí, že jednání osob, které by bylo jinak trestné, trestné za splnění stanovených podmínek není. Je to zejména z toho důvodu, že je u nich vyloučena společenská škodlivost. 14
Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]. 15 Úmluva na ochranu lidských práv a základních svobod Evropského soudu pro lidská práva ze dne 4. 11. 1950 *online+. Evropský soud pro lidská práva *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.echr.coe.int/Documents/Convention_CES.pdf 16
Fryšták, Marek; Provazník, Jan; Sedláčková, Jolana; Žatecká, Eva. Trestní právo hmotné – obecná část. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2014, str. 104-114. ISBN 978-80-7418-221-1
13
Jedná se o následující okolnosti: Krajní nouze Dle § 28 trestního zákoníku není trestným činem čin jinak trestný, pokud tímto činem někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněného trestním zákoníkem, pokud nebylo možné toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo byl způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo závažnější než následek, který hrozil, anebo osoba, které nebezpečí hrozilo, byla povinna toto nebezpečí snášet. Princip krajní nouze vychází z principu ochrany důležitějšího zájmu chráněného zákonem na úkor jiného méně důležitého zájmu. Podmínkou je, že následek jednání v krajní nouzi nesmí být stejně závažný, nebo ještě závažnější, jako odvracení škodlivého následku. Úplně typickým jednáním v krajní nouzi v místě mimořádné události při útoku aktivního střelce kupříkladu poškození majetku při vytváření barikády při zajištění učebny. Nutná obrana Dle § 29 trestního zákoníku není trestným činem čin jinak trestný, pokud někdo tímto činem odvrací přímo hrozící nebo trvající útok, pokud není obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Nutná obrana spočívá v tom, že je odvracen útok na zájmy chráněné trestním zákoníkem a to takovým způsobem, který by za jiných okolností byl trestným činem, či přestupkem. Toto ustanovení vychází ze zásady, že ten, kdo jedná v nutné obraně, chrání stejné zájmy, jako trestní zákoník. K nutné obraně je oprávněn kdokoli, nemusí se jednat o obranu vůči své osobě, lze bránit i jinou osobu. Je nutné odvracet přímo hrozící, nebo trvající útok, kdy je nutno brát zřetel na to, zda je hrozící útok myšlen vážně. Na rozdíl od krajní nouze je zde odlišná proporcionalita útoku a nutné obrany, kdy obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená. Z toho vyplývá, že je možné použít i účinnější zbraň, či způsob, než útočník, nikoli však zcela zjevně, a to tak, aby bylo možné útok odvrátit. To znamená, pistole proti útočníkovi s nožem by pravděpodobně byla v pořádku, proti facce na taneční zábavě by již střelná zbraň byla s největší pravděpodobností zcela zjevně nepřiměřená. V případě útoku aktivního střelce lze předpokládat, že jakýkoliv způsob odvrácení tohoto útoku by nebyl nepřiměřený. Svolení poškozeného Dle § 30 trestního zákoníku trestný čin nespáchá ten, kdo jedná se svolením osoby, jejíž zájmy, o kterých může tato osoba bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou tímto činem dotčeny. Většinou se nejedná o jednání společensky prospěšné, vzhledem k tomu, že tato okolnost obvykle v případě mimořádné události útoku aktivního střelce nenastává, nebudu se jí podrobněji zabývat. Přípustné riziko 14
Dle § 31 trestního zákoníku nepáchá trestný čin ten, kdo vykonává v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu společensky prospěšnou činnost v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, čímž ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákoníkem, pokud nelze společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak. Zde se jedná o společensky prospěšné činy, které jsou spojeny s určitým rizikem případného škodlivého následku. Ačkoli tato okolnost vylučující protiprávnost bývá obvykle spojována s výzkumem, domnívám se, že by mohla právě tato okolnost být brána v potaz kupříkladu při použití třídění postižených osob výše uvedenou metodou START, kdy prioritou této metody je v co nejkratší době stanovit pořadí raněných k ošetření a transportu, aby byla zajištěna co nejúčinnější zdravotní péče. Jak již bylo řečeno, toto třídění probíhá laicky vyškolenými pracovníky zejména HZS, kdy dle mého názoru chyby, ke kterým může dojít, byť mohou mít fatální následky, mohou být právě oním ospravedlnitelným rizikem zakládajícím tuto okolnost vylučující protiprávnost. Oprávněné použití zbraně Dle § 32 trestního zákoníku nespáchá trestný čin ten, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem. Byť je toto ustanovení nejstručnější, v případě útoku aktivního střelce se jedná o nejvýznamnější okolnost vylučující protiprávnost, proto si ji rozebereme ve zvláštní kapitole. 3.2.2. Oprávněné použití zbraně Při útoku aktivního střelce přichází v úvahu oprávněné použití zbraně zejména ze strany příslušníků Policie ČR, které je upraveno v § 56 zákona o Policii ČR. Ze strany Policie ČR je možné legálně použít zbraň v souladu s tímto zákonem v následujících případech: - v nutné obraně nebo v krajní nouzi, - jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt, - aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet, - nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho závažného zákroku, - aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt anebo prostor, - nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle jiného právního předpisu nezastaví, - jestliže osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozba namířenou střelnou zbraní nebo varovný výstřel, neuposlechne příkazu policisty směřujícího k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby, nebo - ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby. Zde si můžeme povšimnout opět pojmu nebezpečný pachatel, který ani v tomto zákoně není definován. Co se týká pojmu zbraň, jedná se o zbraň střelnou včetně střeliva a 15
doplňků zbraně, zbraň bodná a sečná, výbušnina, speciální výbušný předmět, průlomový pyrotechnický prostředek a speciální náloživo. V prvních šesti případech je možné použít zbraň pouze v případech, kdy by bylo zřejmě neúčinné použití donucovacích prostředků. Podmínky použití donucovacích prostředků jsou uvedeny v § 53 zákona o Policii ČR, kdy policista je obecně oprávněn použít donucovací prostředky k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku anebo k ochraně veřejného pořádku. Další ozbrojenou složkou, u které by v případě útoku aktivního střelce přicházelo v úvahu použití zbraně podle zvláštního zákona, je obecní či městská policie, byť jejich úkoly v případě této mimořádné události jsou zejména mimo nebezpečnou zónu. Podmínky pro použití zbraně příslušníky obecní policie jsou stanoveny v § 20 zák. č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů a jsou následující: - za podmínek nutné obrany nebo za podmínek krajní nouze, - aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet. Druhé oprávnění je možné pouze v případě, kdy by použití DP dle tohoto zákona bylo zřejmě neúčinné. Služební zbraní se v tomto případě rozumí krátká střelná zbraň.17 Použití zbraně ostatními osobami je možné pouze v souladu s podmínkami nutné obrany, nebo krajní nouze. 3.2.3. Ostatní oprávnění Další z důležitých oprávnění je institut zbavení osobní svobody útočníka, v tomto případě zejména zadržení. I zde je nutno rozlišovat, zda zadržení pachatele provádí policista, nebo kdokoli jiný. Jednodušší podmínky zadržení mají právě ostatní osoby. Tyto podmínky jsou uvedeny v ustanovení § 76 odst. 2 trestního řádu, kdy osobní svobodu člověka, který byl přistižen při spáchání trestného činu nebo bezprostředně po něm, může omezit kdokoli, je-li to nutné ke zjištění jeho totožnosti, k zabránění útěku nebo k zajištění důkazů. Zadržená osoba však musí být ihned předána policejnímu orgánu. Příslušník ozbrojených sil může být předán nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Pokud předání není možné, je nutné toto omezení osoby těmto orgánům neprodleně oznámit. Policejní orgán naproti tomu může osobu podezřelou ze spáchání trestného činu zadržet dle § 76 odst. 1 trestního řádu, pokud je dán některý z důvodů vazby dle § 67 trestního řádu, ale s předchozím souhlasem státního zástupce. Bez tohoto souhlasu lze zadržení provést, jen pokud věc nesnese odkladu a souhlasu nelze předem dosáhnout, zvláště pokud byla tato osoba přistižena při trestném činu, nebo zastižena na útěku. Jak je vidět, pro zadržení osoby policejním orgánem je nutné naplnění některého z důvodů vazby pachatelem. Jedná se o následující důvody, kdy vznikne důvodná obava, že pachatel:
17
§ 20, Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+.
16
- uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest, - že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo - že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil. Z dalších oprávnění si uveďme zejména oprávnění ke vstupům do objektů. Musíme zde rozlišit, zda bude vstupovat osoba odlišná od policisty, kdy vstup těchto osob bude probíhat opět za podmínek krajní nouze. Oprávnění ke vstupu policistů je upraveno v zákoně o Policii ČR a je zde nutno rozlišovat, zda se jedná o vstup do obydlí, jiného prostoru nebo pozemek, kdy jsou zde chráněny zájmy na soukromí, nebo o vstup do živnostenských provozoven, který nepožívá ochrany takové intenzity. Do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek je policista dle § 40 zákona o Policii ČR oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. Policista je za účelem vstupu oprávněn místo otevřít, nebo si tam zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly. Do živnostenské provozovny je policista dle § 41 zákona o Policii ČR oprávněn vstupovat při plnění konkrétního úkolu policie do prostor, u kterých lze mít důvodně za to, že se v nich zdržují fyzické osoby, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby. Tím není dotčena úprava vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek. Opět je zde umožněno zjednat si vstup za použití násilí. Z logiky věci při útoku aktivního střelce vyplývá, že naplnění těchto podmínek nebude problém, a to i ve zjednávání vstupu v režimu krajní nouze, není tedy potřeba, aby zasahující jednotky v okamžiku zákroku nad tímto přemýšlely, tato věc se bude muset odlišit až následně ve stádiu dokumentace. Poslední skupina oprávnění jsou víceméně preventivního charakteru a to zejména ustanovení § 8 trestního řádu, kterým je stanovena povinnost státním orgánům, právnickým a fyzickým osobám bez zbytečného odkladu vyhovět dožádáním orgánům činným v trestním řízení. Jedná se zpravidla o informace, kdy je možné se souhlasem soudu získat i informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, nebo jsou obsahem bankovního tajemství, kde stačí za uvedených podmínek i souhlas státního zástupce. Další oprávnění je ustanovení § 88 trestního řádu, konkrétně možnost odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v případě zločinů s minimální horní hranicí trestu odnětí svobody 8 roků a některých vyjmenovaných, zejména hospodářských trestných činů, se souhlasem soudce a ustanovení § 88a trestního řádu, kdy je možné se souhlasem soudce získat informace o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství, případně se na ně vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat. Zde se musí jednat o úmyslný trestný čin s horní hranicí trestu odnětí svobody nejméně tři roky, nebo některé vyjmenované trestné činy. 17
3.3. Aktivní střelec z hlediska zvláštní části trestního práva hmotného V této kapitole chci ukázat nejčastější trestné činy, jejichž skutková podstata bývá jednáním aktivního střelce naplněna, kdy se vzhledem k možnosti preventivního získávání informací a tedy včasného zákroku zaměřím i na trestní sazbu, jelikož využití některých výše uvedených oprávnění je vázáno právě na tuto okolnost. V první řadě se jedná zejména o trestný čin vraždy dle § 140 trestního zákona. Trestného činu vraždy se dopustí ten, kdo jiného úmyslně usmrtí. Trestem je odnětí svobody v trvání 10 až 18 let. V případě spáchání tohoto činu na dvou a více osobách je zde trest odnětí svobody 15 až 20 let, případně výjimečný trest. Tento trestný čin uvádím na prvním místě, jelikož naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu přímo souvisí s definicí aktivního střelce. V definici jsme si uváděli, že se jedná o nebezpečného pachatele, tedy pachatele, který se dopustí mimo jiné zvlášť závažného zločinu. Dle § 14 trestního zákoníku jsou zvlášť závažnými zločiny ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Jak je vidět, zde je tato podmínka beze zbytku splněna. Další částí definice je cíl zabít nebo zranit co největší počet osob k dosažení svých cílů, který koresponduje se skutkovou podstatou vraždy, tedy úmyslné usmrcení. U tohoto trestného činu je trestná i příprava. Příprava trestného činu je dle § 20 trestního zákoníku trestná dle sazby příslušného trestného činu, v případě aktivního střelce se tím otvírá kompletní možnost oprávnění Policie ČR již ve stádiu přípravy útoku. Dalším velmi častým trestným činem v souvislosti s útokem aktivního střelce je dle § 145 trestního zákoníku těžké ublížení na zdraví, kterého se dopustí ten, kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví. Trest odnětí svobody je zde 3 až 10 let, pokud je čin spáchán mimo jiné na dvou a více osobách, je zde trest 5 až 12 let odnětí svobody a pokud tímto činem pachatel způsobí smrt, je trest odnětí svobody 8 až 16 let. Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy, nebo delší dobu trvající porucha zdraví. Na trestní sazbě, byť nižší, je vidět, že se jedná taktéž o zvlášť závažný zločin a i zde je trestná příprava. Obvykle v okamžiku, kdy je útok aktivního střelce nějakým podnětem přerušen, může nastat situace, kdy od útoku odstoupí a vezme si rukojmí, aby dosáhl svého cíle jinou cestou, nebo aby unikl orgánům činným v trestním řízení. V tomto případě připadá v úvahu § 171 trestního zákoníku a to omezování osobní svobody, kdy tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody, kdy trest odnětí svobody je až 2 léta. Zde se jedná o zvlášť závažný zločin pouze ve čtvrtém odstavci, kdy je uvedeným činem způsobena smrt, nebo je tento čin spáchán v úmyslu získat pro sebe nebo jiného prospěch velkého rozsahu, kdy je trest odnětí svobody 3 až 10 let. Příprava zde trestná není. Souvisejícím trestným činem je braní rukojmí dle § 174 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo se zmocní rukojmí a hrozí, že ho usmrtí, nebo mu způsobí újmu na zdraví 18
nebo jinou vážnou újmu s cílem donutit jiného, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Zde hrozí odnětí svobody 2 až 10 let, jedná se tedy o zvlášť závažný zločin již zpočátku a je trestná i příprava. Následující trestný čin připadá v úvahu zejména v případě, že se aktivní střelec rozhodne podpořit, nebo vůbec provést svůj úkol prostřednictvím nástražného výbušného systému. Jedná se o trestný čin obecné ohrožení dle § 272 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo úmyslně způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár, povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo podobně nebezpečných látek nebo sil. Může také toto nebezpečí pouze zvýšit nebo ztížit jeho odvrácení či zmírnění. Trest odnětí svobody je 3 až 8 let. O zvlášť závažný zločin se jedná až v případě, kdy tímto činem mimo jiné způsobí škodu velkého rozsahu nebo způsobí-li těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt. Pak je trestní sazba odnětí svobody 8 až 15 let. Trestná je už příprava. Následující trestný čin paradoxně nebude příliš častým v případě aktivního střelce, připadá v úvahu zejména u střelců, kteří nemohou vlastnit střelnou zbraň z důvodu nízkého věku nebo v případě použití výbušnin. Jedná se o trestný čin nedovolené ozbrojování dle § 279 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává střelnou zbraň, její hlavní části, díly nebo střelivo ve větším množství nebo zakázaný doplněk zbraně. Trest odnětí svobody je až na 2 léta. Při výrobě, opatření nebo přechovávání výbušniny v množství větším než malém je sazba 6 měsíců až 5 let odnětí svobody. Nejvyšší trestní sazba u tohoto činu je ve čtvrtém odstavci 2 až 8 let, nejedná se tedy o zvlášť závažný zločin, trestná není ani příprava. Zmiňuji jej z toho důvodu, abych upozornil na skutečnost, že ve většině případů, pokud aktivní střelec použil zbraň, na kterou neměl oprávnění, nejednalo se o nelegální zbraň, většinou se jedná o legálně držené zbraně z okruhu blízkých osob. V našich podmínkách obvykle volil útočník k útoku jinou zbraň – nůž, nákladní automobil, případně legálně držené zbraně. Dalším trestným činem, který chci zmínit, je teroristický útok dle § 311 trestního zákoníku, kdy se pachatel dopustí jednání, které má znaky některých výše uvedených trestných činů, případně jiného jednání uvedeného v § 311 trestního zákoníku, ale v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla. Trestní sazba je 5 až 15 let odnětí svobody, jedná se tedy od počátku o zvlášť závažný zločin, kdy je trestná i příprava. V případě aktivních střelců není tento trestný čin příliš častý, nicméně do budoucna se vzhledem k mezinárodní situaci obávám, že může nastat i v našich podmínkách. Dalším trestným činem je násilí proti úřední osobě dle § 325 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo užije násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby nebo pro výkon pravomoci úřední osoby. Trestní sazba je odnětí svobody až na 4 léta, zvlášť 19
závažným zločinem se toto jednání stává až ve chvíli, kdy pachatel uvedeným činem způsobí těžkou újmu na zdraví nebo škodu velkého rozsahu, kdy je trestem odnětí svobody 3 až 12 let. V tomto případě půjde zejména o útok proti příslušníkům zakročujících složek a z těchto se bude týkat policistů, hasičů (avšak nikoli dobrovolných), obecních strážníků, v úvahu připadá případně státní zástupce, pokud by byl přítomen mimořádné události.18 Zvlášť závažným zločinem je až od třetího odstavce, opět s trestností přípravy. Posledním trestným činem, který bych chtěl zmínit konkrétně, je trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci dle § 352, kterého se dopustí ten, kdo skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu nebo kdo užije násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci, či jim vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání. Trestní sazba je zde až 3 léta. Tímto ustanovením jsou chráněni ostatní účastníci mimořádné události, nejedná se o zvlášť závažný zločin, ani příprava není trestná. Nejedná se samozřejmě o kompletní seznam trestných činů, kterých se může aktivní střelec dopustit, ve výčtu jsou nejčastější nebo nejzávažnější trestné činy, které přicházejí v úvahu při útoku aktivního střelce.
4. Aktivní střelec z hlediska integrovaného záchranného systému V této kapitole se zaměřím na postup integrovaného záchranného systému v případě útoku aktivního střelce.
4.1. Integrovaný záchranný systém - definice Jak jsem již uvedl na počátku práce, postup proti aktivnímu střelci je jednou z typových činností integrovaného záchranného systému. Integrovaný záchranný systém jako takový, jeho složky a součinnost těchto složek je definován v zákoně č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Samotný integrovaný záchranný systém je definován jako koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.
18
§ 127 odst. 1, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+.
20
Záchrannými pracemi rozumíme činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. Likvidační práce jsou činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí.19 Podle § 3 zákona č. 239/2000 Sb. Ve znění pozdějších předpisů se jedná o použití integrovaného záchranného systému, pokud je v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce nutné použít dvě nebo více složek integrovaného záchranného systému. Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou: - Hasičský záchranný sbor České republiky, - jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (zejména sbory dobrovolných hasičů – v případě útoku aktivního střelce pravděpodobně nasazení nepřipadá v úvahu), - poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, - Policie České republiky. Ostatními složkami jsou: - vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil (zejména Armáda ČR – pro účely opatření proti aktivnímu střelci přichází v úvahu nasazení zejména pyrotechniků, chemiků, zdravotníků, doktorů, psychologů), - ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (kupříkladu Městská policie, vězeňská služba), - ostatní záchranné sbory (Horská služba…), - orgány ochrany veřejného zdraví, - havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, - zařízení civilní ochrany, - neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Tyto ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání.20
19
§ 2, Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]. 20 § 4, Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016].
21
4.2. Typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu Typové činnosti složek integrovaného záchranného systému je optimální doporučený postup složek integrovaného záchranného systému s ohledem na druh a charakter mimořádné události. V současné době se jedná o 15 činností: STČ 01/IZS Špinavá bomba STČ 02/IZS Demonstrování úmyslu sebevraždy STČ 03/IZS Hrozba použití NVS nebo nález NVS, podezřelého předmětu, munice, výbušnin a výbušných předmětů STČ 04/IZS Letecká nehoda STČ 05/IZS Nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů STČ 06/IZS Opatření k zajištění veřejného pořádku při shromážděních a technopárty STČ 07/IZS Záchrana pohřešovaných osob-pátrací akce v terénu STČ 08/IZS Dopravní nehoda STČ 09/IZS Zásah složek IZS při mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí STČ 10/IZS Při nebezpečné poruše plynulosti provozu na dálnici STČ 11/IZS Chřipka ptáků STČ 12/IZS Při poskytování psychosociální pomoci STČ 13/IZS Reakce na chemický útok v metru STČ 14/IZS Amok-útok aktivního střelce STČ 15/IZS Mimořádnosti v provozu železniční osobní dopravy21 Velení v těchto případech je zakotveno v ustanovení § 19 zák. č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, kdy velitelem zásahu je velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení, pokud není zákonem stanoveno jinak. Výjimky jsou pouze čtyři a to STČ 03/IZS - hrozba použití NVS nebo nález NVS, podezřelého předmětu, munice, výbušnin a výbušných předmětů, STČ 06/IZS - opatření k zajištění veřejného pořádku při shromážděních a technopárty, STČ 07/IZS - záchrana pohřešovaných osob-pátrací akce v terénu a zejména i STČ 14/IZS amok-útok aktivního střelce. Velení v těchto případech zajišťuje Policie ČR, stejně jako koordinaci složek po operační stránce, kdy je toto zajištěno integrovaným operačním střediskem Policie ČR příslušného kraje. Typové činnosti ke všem výše uvedeným činnostem jsou zanesené v příslušných katalogových souborech. 21
Hasičský záchranný sbor České republiky. Dokumentace IZS [online]. 2015, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx
22
4.3. Katalogový soubor k typové činnosti složek IZS STČ 14/IZS – Amok – útok aktivního střelce22 V této kapitole představím samotný katalogový soubor činnosti a na základě tohoto představím postupy jednotlivých složek záchranného systému při mimořádné situaci útoku aktivního střelce. Katalogový soubor IZS STČ 14/IZS má číslo jednací MV-68191/PO-IZS2013, a byl vydán v lednu 2014. Vedení souboru provádí Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, odbor IZS a výkonu služby. V úvodní části je obsah jednotlivých listů složek IZS a list změn. 4.3.1. Společný list složek integrovaného záchranného systému Další částí katalogového souboru je společný list složek integrovaného záchranného systému. Gestorem tohoto listu je Policie ČR a list má č. j. PPR-4336/ČJ-2013-990111. V úvodu tohoto listu je definice základních pojmů. Je zde definován samotný pojem aktivní střelec, který jsme si definovali již v úvodu této práce. Jsou zde dále definovány další základní pojmy: Amok – v tomto případě pojem amok poukazuje na zkratkovitost jednání aktivního střelce. Bezpečnostní uzávěra – jedná se o stanoviště, kde je řízen vstup do vnější zóny nebo výstup z ní, bývá zpravidla na přístupové komunikaci na takovém místě, aby bylo možné odklánět dopravu mimo vnější zónu, předpoklad je využití hlídek Policie ČR, zejména dopravního inspektorátu, není vyloučena ani možnost toto stanoviště obsadit hlídkou obecní policie. Kontrolní stanoviště - místo kontrolovaného vstupu do nebezpečné zóny. Eliminace aktivního střelce – neodkladný zákrok policie vedoucí ke zneškodnění střelce, má tři fáze (vyhledání, identifikace a samotné provedení eliminace). Eliminací samotnou se rozumí zadržení a zajištění, paralyzující zranění nebo smrt, smrt se v této situaci neurčuje úředně, postačí laické posouzení zakročujícího policisty. Nástupní prostor složek IZS – prostor ve vnější zóně, kde se soustředí prostředky složek integrovaného záchranného systému. Nebezpečná zóna – prostor, kde může bezprostředně dojít k ohrožení osob aktivním střelcem. Tento prostor slouží výhradně k soustředění sil a prostředků Policie ČR sloužících k eliminaci aktivního střelce. Bez svolení velitele zásahu je vstup do tohoto prostoru zakázán. Vnější zóna – prostor, který je vymezen pro vedení zásahu, dále jako shromaždiště sil a prostředků dalších složek integrovaného záchranného systému, které nezabezpečují eliminaci aktivního střelce. Je zde omezen volný provoz a pohyb nezúčastněných osob.
22
Katalogový soubor typové činnosti IZS STČ 14/IZS, Amok-útok aktivního střelce, č. j.: MV- 68191/PO-IZS2013 [online]. Ministerstvo vnitra ČR, 2013 *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://metodika.cahd.cz/stc/STC%2014IZS%20AMOK.pdf
23
4.3.2. Charakteristika mimořádné události V další části společného typového listu je základní charakteristika této mimořádné události. Tato typová činnost popisuje postup složek IZS při mimořádné události, při které došlo k násilnému útoku ozbrojenou osobou proti jiným osobám, při kterém došlo k jejich zranění nebo smrti. Zde je vidět, že pro použití této typové činnosti není nezbytně nutné, aby byl pachatel, nebo pachatelé ozbrojeni střelnými zbraněmi, není ani nutné nezbytně, aby oběti pachatel zabíjel, ale je zde vyžadována přítomnost pachatele na místě a předpoklad trvajícího útoku. Činnosti při řešení této mimořádné události: - eliminace aktivního střelce, zde lze předpokládat nasazení zejména sil Policie ČR, - vyžádání součinnosti složek IZS v rámci eliminace aktivního střelce – zde již připadá v úvahu využití i sil a prostředků Hasičského záchranného sboru – zejména zřizování přístupových cest, obsazování nepřístupných míst silami Policie ČR (odstřelovači, pozorovatelé,…), - záchranné a likvidační práce – tato fáze přichází obvykle až po eliminaci útočníka, zde je předpoklad nasazení všech složek integrovaného záchranného systému, - psychosociální pomoc osobám zasažených mimořádnou událostí – jedná se o pomoc nejen obětem, nebo lidem v bezprostřední blízkosti místa útoku, ale i rodinám obětí a policistům či dalším pracovníkům IZS podílejících se na eliminaci útočníka - předání místa zásahu orgánům činným v trestním řízení. Poslední tři typy činností obvykle probíhají zároveň, od okamžiku, kdy dojde k eliminaci útočníka či útočníků a v místě útoku nedochází k ohrožení osob. Eliminace aktivního střelce má charakteristické zvláštnosti, kdy se jedná o zákrok, který provádí výhradně Policie ČR. Zákrok proti aktivnímu střelci má nejvyšší prioritu a nesnese odkladu, je při něm využíváno všech zákonných oprávnění. Je zde téměř bez výjimky automatický předpoklad, že v osobě pachatele se bude jednat o nebezpečného pachatele, jak bylo definováno zpočátku. Dále je zde předpoklad výskytu dalších osob odlišných od pachatele, je proto nutné dbát přiměřené opatrnosti, aby nedošlo k ohrožení jejich života, či zdraví. Při řešení této mimořádné události lze očekávat: - vznik paniky a stresového chování osob zasažených mimořádnou událostí, - možnost déletrvajícího zásahu se značným nárokem na síly a prostředky složek integrovaného záchranného systému, - značný mediální zájem a zvýšené nároky na poskytování informací o mimořádné události – zde byly vidět rezervy při mimořádné události v Uherském Brodě, - vysoké nároky na poskytnutí psychosociální pomoci.
24
4.3.3. Řízení zásahu a organizace místa zásahu V další části společného typového listu je uveden způsob řízení zásahu a organizace místa. Velitelem společného zásahu složek IZS je vždy policista, který na místo mimořádné události dorazí jako první, přičemž v průběhu zásahu může dojít k jeho vystřídání, což je velice pravděpodobné. Vzhledem k tomu, že první hlídka Policie ČR by měla neodkladně začít s eliminací aktivního střelce, je velení této hlídky víceméně pouze formální. Na operační úrovni spolupracují operační střediska složek integrovaného záchranného systému a jejich činnost při řešení této MU koordinuje integrované operační středisko krajského ředitelství policie. Podrobněji je jejich činnost rozebrána ve zvláštním typovém listu. Řízení zásahu na operační úrovni je převažující až do okamžiku eliminace aktivního střelce. V rámci taktické úrovně řízení velitel zásahu úzce spolupracuje s vedoucím zdravotnické složky poskytovatele zdravotnické záchranné služby a velitelem jednotek požární ochrany, při zřízení štábu velitele zásahu, tyto osoby zahrne do štábu. S ohledem na bezpečnost zasahujících předává velitel zásahu složkám IZS informace o aktuálních bezpečnostních rizicích a dalších důležitých okolnostech na místě zásahu. Ve věci organizace místa zásahu Policie ČR zřizuje dvě zóny, vnější a nebezpečnou, které buď vlastními silami, nebo ve spolupráci s ostatními složkami IZS uzavře. Nebezpečná zóna slouží pouze pro jednotky podílející se na eliminaci aktivního střelce. Ve vnější zóně se obvykle zřizuje: - nástupní a týlový prostor složek IZS, - stanoviště velitele zásahu, - stanoviště pro poskytnutí přednemocniční neodkladné péče, - stanoviště pro ztotožnění a kontrolu evakuovaných osob, - stanoviště pro poskytnutí psychosociální pomoci, - bezpečnostní uzávěry do vnější zóny, - kontrolní stanoviště vstupu do nebezpečné zóny.
4.4. Postup Policie ČR na místě mimořádné události V následujících kapitolách si ukážeme činnosti, které vykonávají jednotlivé složky integrovaného záchranného systému v souladu se souborem typových činností 14/IZS. Vzhledem k tomu, že v tomto případě je Policie ČR řídící složka, je zde důležitá i role integrovaného operačního střediska Policie ČR. 4.4.1. Operační rovina Nejdříve si ukažme úkoly integrovaných operačních středisek Policie ČR, které jsou zřízeny v rámci krajů. Jejich úkoly jsou stanoveny v samostatném typovém listu. 25
Prvotní úkoly místně příslušného (dle kraje) integrovaného operačního střediska PČR se dělí dle vztahu, komu jsou informace určeny: - Instrukce pro prvosledové hlídky (tedy hlídky PČR, které na místo mimořádné události přijedou jako první) – seznámení hlídek se zjištěnými skutečnostmi, upozornění na použití balistické ochrany a připravenost zbraní, upozornění na použití vyhrazeného stanoveného kanálu radiostanice, na kterém bude probíhat komunikace zúčastněných složek, upozornění na nepoužívání zvukového výstražného zařízení při příjezdu na místo mimořádné události (zde se liší názor instruktorů i policejního psychologa na použití tohoto výstražného zařízení – je zastáván v současnosti názor, že upoutání pozornosti aktivního střelce na příjezd Policie ČR změní jeho chování, tedy upustí od dosavadní činnosti a svou pozornost obrátí od potencionálních obětí na hlídku Policie ČR. Je to logické, pokud skutečně zabíjí jednu osobu za druhou, cokoli je lepšího, než by pokračoval ve stávající činnosti), upozornění na ponechání zapnutého výstražného modrého světla u prvního vozidla (slouží pro označení místa, ze kterého byla zahájena eliminace aktivního střelce), získávání poznatků zejména o pohybu aktivního střelce, způsobu útoku, případně jeho popis. - Instrukce pro posily PČR (síly PČR, které na místo přijedou následně) – seznámení se zjištěnými skutečnostmi, upozornění na použití odpovídající výstroje a výzbroje, upozornění na použití vyhrazeného stanoveného kanálu radiostanice, na kterém probíhá komunikace zúčastněných složek, upozornění na nepoužívání zvukového výstražného zařízení ani výstražného modrého světla při příjezdu na místo mimořádné události, upozornění na vozidlo se zapnutým výstražným modrým světlem jako počátečního místa zákroku prvosledových hlídek, později jako počátečního stanoviště velitele zásahu, upozornění na povinnost zjistit od prchajících osob popis aktivního střelce. - Instrukce pro další složky IZS zejména výjezdové skupiny zdravotní záchranné služby (dále ZZS) a jednotky požární ochrany (dále jednotky PO) – přesunout se do místa nástupního prostoru, pokud je již stanoven, případně tento prostor provizorně stanovit, dokud není stanoven velitelem zásahu, při příjezdu na místo vypnout zvukové a světelné výstražné zařízení, řídit se pokyny velitele zásahu, kterým je příslušník Policie ČR (dále jen „policista“) označený jako velitel; v první fázi zásahu se řídí pokyny policisty, který zůstává u stojících barevně označených vozidel Policie ČR. - Instrukce pro osoby, které jsou v napadeném objektu a dovolají se na tísňovou linku některého operačního střediska základních složek IZS – vyhnout se kontaktu s aktivním střelcem, případně utéct, pokud to není možné, ukrýt se do místnosti, zamknout se, případně se zabarikádovat, ztlumit vyzvánění mobilního telefonu, vyhýbat se prostoru přede dveřmi, nikoho nevpouštět do místnosti až do příchodu prokazatelné pomoci (může trvat i hodiny), poslouchat a dbát příkazů zasahujících policistů, při styku s nimi držet prázdné ruce viditelně od těla, při nevyhnutelném kontaktu s aktivním střelcem se pokusit aktivně bránit jeho útoku. 26
Další postup integrovaného operačního střediska Policie ČR (dále IOS PČR) je následující. Po vyhodnocení tísňového volání a zjištění prvotních informací, ze kterých je zřejmé, že se jedná o útok aktivního střelce, vysílá maximální dostupný počet hlídek PČR s výše uvedenými instrukcemi. Stanoví jim přechod na řídící kanál, zakládá akci v informačním komunikačním a řídícím systému pro operační řízení a zjistí, který z policistů prvosledových hlídek je velitelem zásahu, který bude do příjezdu odpovědného vedoucího policisty plnit úkoly velitele zásahu na místě mimořádné události. Následně informuje o vzniku mimořádné události operační střediska ostatních složek IZS, zejména zdravotnické operační středisko poskytovatele zdravotnické záchranné služby, operační a informační středisko IZS, kterým je místně příslušné operační a informační středisko HZS kraje, operační a informační středisko Ministerstva vnitra-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR a případně operační středisko obecní (městské) policie. Na základě zjištěných skutečností od prvosledových hlídek a oznámení z místa mimořádné události zjišťuje místo posledního známého výskytu útočníka, směr postupu, výzbroj, počet útočníků a jejich popis. Informuje o vzniku mimořádné události příslušné vedoucí policisty místně příslušných organizačních článků Policie ČR, informuje zásahovou jednotku příslušného krajského ředitelství, vyjednavače a zajišťuje jejich vyslání na místo události v souladu s interními předpisy. Přizve ke spolupráci operační středisko operačního odboru Policejního prezidia a řídí se jeho pokyny. Toto středisko má zejména na starosti úkolování složek Policie ČR s celorepublikovou působností, zejména vyjednavači, odstřelovači, pyrotechnici, potápěči, vrtulníky, dále informuje neprodleně policejního prezidenta a jeho náměstky o situaci a zasílá informační relaci na Situační a informační centrum Ministerstva vnitra ČR. Mezi další činnosti operačního střediska Policejního prezidia patří poskytování podkladů pro základní tiskové informace o mimořádné události, které předává oddělení mediální komunikace a public relations Policejního prezidia ČR, vyrozumění zastupitelských úřadů včetně tlumočníků v případě účasti cizinců a dle potřeby aktivizace sil a prostředků Armády České republiky způsobem stanoveným v dohodě mezi Policií ČR a Armádou České republiky (zejména vrtulník pro přepravu specialistů Útvaru rychlého nasazení). IOS PČR dále vyrozumí preventivně informační oddělení kanceláře ředitele příslušného krajského ředitelství PČR a poskytuje mu základní informace. Po konzultaci s velitelem zásahu zjistí místo nástupního prostoru složek IZS a tuto informaci předá příslušným operačním střediskům těchto složek. Dále povolává na místo další síly PČR za účelem dodání nezbytného materiálu (např. balistické ochranné prostředky apod.), vysílá na místo další hlídky za účelem vytyčení nebezpečné a vnější zóny a k odklonu a regulaci dopravy (zde využívá i obecní nebo městskou policii, pokud je k dispozici). Vysílá na místo výjezdovou skupinu služby kriminální policie a vyšetřování, dále týmy k poskytnutí krizové intervence, psychologické pomoci a posttraumatické intervenční péče apod., povolává soudní lékaře a v případě většího množství obětí DVI tým (jedná se o tým při Kriminalistickém ústavu v Praze, který tvoří dokumentaristé, daktyloskopové, genetici, antropologové, soudní lékaři, stomatologové, dále psycholog, překladatel, metodik a vedení 27
týmu. Odborníci pracují v několika skupinách. Post Mortem skupina provádí úkony směřující k identifikaci na místě neštěstí a na pitevně, kdy jejím úkolem je zajistit a zadokumentovat těla obětí a jejich veškeré osobní věci. Odborníci se rovněž podílejí na dokumentaci a popisu těla oběti, odběru genetického materiálu a snímání daktyloskopických otisků na pitevně. Činnost tohoto týmu poměrně přesně vystihuje jeho název, kdy DVI znamená Disaster Victim Identification, tedy identifikace obětí katastrof).23 IOS PČR poté zjišťuje potřebné informace v informačních systémech Policie ČR a veřejně dostupných databázích k osobám, případně k objektům a poskytuje další potřebnou podporu veliteli zásahu a zajišťuje součinnost s dalšími operačními středisky. 4.4.2. Taktická rovina Hlavním úkolem Policie ČR je při této mimořádné události eliminace aktivního střelce a tomu je zpočátku podřízena veškerá činnost na místě mimořádné události. První hlídka po obdržení informace o mimořádné události tohoto typu buď přímo od osob z místa mimořádné události (kdy vyrozumí bezodkladně IOS PČR) nebo od IOS PČR provede kontrolu výstroje a výzbroje (obleče si dostupné prostředky balistické ochrany, zejména neprůstřelnou vestu, které jsou ve všech vozidlech zařazených do přímého výkonu, připraví si zbraň ke střelbě) a přesune se co nejrychleji k místu mimořádné události. Vzhledem k charakteru útoku je pravděpodobné, že hned první hlídka na místě bude provádět eliminaci aktivního střelce. Velitel této hlídky bude formálně velitelem zásahu až do příjezdu dalších hlídek, vzhledem k naprosté prioritě neodkladné eliminace aktivního střelce ale nebude moci plnit další úkoly velitele zásahu. Na místě dosud nebudou vytýčené nebezpečné a vnější zóny, je předpoklad, že první vozidlo bude zastaveno tak, aby poskytovalo kryt přijíždějícím policistům a zároveň aby se z tohoto vozidla dalo bezpečně dostat na místo útoku. Toto vozidlo má mít zapnutou světelnou výstražnou signalizaci modré barvy, a slouží jako označení výchozího bodu hlídky při eliminaci střelce (je nutné si uvědomit, že vozidlo bude pravděpodobně stát v následně vytyčené nebezpečné zóně). Při současném příjezdu více hlídek bude jeden policista prozatímní velitel zásahu, zůstává u vozidel, jejichž osádky se účastní eliminace aktivního střelce, zajišťuje komunikaci s IOS PČR, dalšími hlídkami, které přijíždějí na místo a dalšími složkami. Pokud mu to situace dovolí, měl by stanovit nebezpečnou a vnější zónu. Pokud na místo přijedou další síly Policie ČR, mělo by dojít k zabezpečení nebezpečné a vnější zóny, stanoví se způsob odklonu dopravy a nástupní místo ostatních složek IZS. Nástupní místo se nachází ve vnější zóně. Vnější zóna je zóna, kde je omezen pohyb osob a toto místo není ohroženo aktivním střelcem. O tomto rozhoduje velitel zásahu a za toto rozhodnutí nese odpovědnost. Vzhledem k tomu, že může chybným stanovením těchto zón dojít k ohrožení, či usmrcení osob mimo nebezpečnou zónu, může 23
Ministerstvo financí ČR – Program švýcarsko-české spolupráce. Základní informace k projektu DVI tým Policie ČR – teoretická a praktická příprava a technické zabezpečení [online]. 2014, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.swiss-contribution.cz/cs/bezpecnost-stabilita-a-podpora-reforem/prevence-a-rizeni-katastrof/dvitym-policie-cr/zakladni-informace
28
být tato odpovědnost mimo pracovně – právní roviny i v rovině trestně – právní, nicméně je třeba vzít v potaz již uvedené okolnosti vylučující protiprávnost. Pokud to situace dovolí, je nezbytné kontaktovat, identifikovat a vytěžit osoby prchající z místa mimořádné události, tyto osoby shromažďovat na stanoveném místě ve vnější zóně. Z tohoto důvodu je nezbytné pro tyto účely na místo shromáždit další síly PČR a další složky, zejména týmy k poskytnutí krizové intervence, psychologické pomoci a posttraumatické intervenční péče. Samotné poskytování psychosociální pomoci na místě mimořádné události je ošetřeno katalogovým souborem STČ 12/IZS Typová činnost IZS při poskytování psychosociální pomoci, kdy se na tomto podílí psychologové a krizoví interventi PČR, HZS a ZZS, dále obce, místní a nestátní neziskové organizace.24 Uvnitř nebezpečné zóny bude probíhat eliminace aktivního střelce, která bude ukončena buď zadržením aktivního střelce, zabitím, nebo poraněním (což po právní i praktické stránce bude mít stejný význam jako zadržení). Toto je ideální případ, kdy je možno nasadit ostatní složky IZS do záchranných prací (evakuace osob, ošetření raněných, psychosociální pomoc, likvidace následných škod, jako požár, apod.). Komplikace nastanou v okamžiku, kdy si aktivní střelec vezme rukojmí za účelem vyjednávání, což není v takových situacích neobvyklý průběh. Poté přichází na řadu zásahová jednotka, vyjednavač. Situace se komplikuje tím, že nadále zůstává nebezpečná zóna, může probíhat evakuace osob a raněných, může docházet i k ošetření osob na místě, ale za zachování maximální opatrnosti. Celá věc je komplikována tím, že lékařské složky IZS nemají povinnost vstupovat ani za účelem záchrany života a zdraví do nebezpečné zóny ani za doprovodu Policie ČR, pokud by byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny.25 Ještě před eliminací aktivního střelce, ale i při jeho lokalizaci může velitel zásahu posílat do nebezpečné zóny hlídky, i kombinované, které budou vybaveny zejména zesílenou balistickou ochranou, vestami, dále i balistickými štíty a pokud budou dostupné, tak i helmami. Tyto hlídky budou provádět zejména evakuaci raněných a mohou usměrňovat evakuaci osob z nebezpečné zóny. Po eliminaci aktivního střelce velitel zásahu řídí a organizuje neprodlené zahájení třídění raněných, evakuaci a odvoz raněných (zejména trasy do nemocnic v součinnosti s IOS PČR). Velitel zásahu poté organizuje místo zásahu a činnosti tak, aby zdravotnická složka měla v mezích možností dostatek prostoru pro poskytování přednemocniční neodkladné péče. Nakonec velitel zásahu postupně vytvoří podmínky na místě pro práci orgánů činných v trestním řízení při identifikaci obětí a vyšetřování okolností trestného činu, kdy si 24
Katalogový soubor typové činnosti IZS STČ 12/IZS, č. j.: MV-177421-1/PO-IZS-2015, Při poskytování psychosociální pomoci *online+. Ministerstvo vnitra ČR, 2015 *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://metodika.cahd.cz/stc/STC%2012-IZS%20Psychosocialni%20pomoc.pdf 25 § 19 odst. 3 písm. a), Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 2. 2016].
29
dokumentační skupina postupně místo mimořádné přebere a po zadokumentování (může velice pravděpodobně trvat v řádu dní) je místo předáno provozovateli, či majiteli. Samotný postup Policie ČR na místě mimořádné události se řídí zároveň typovým plánem činnosti Aktivní střelec, který má každé krajské ředitelství PČR svůj, je zde postup policie popsán podrobněji a přizpůsoben silám a prostředkům jednotlivých krajských ředitelství.
4.5. Postup zdravotnické záchranné služby na místě mimořádné události Hlavním úkolem zdravotnické záchranné služby (dále jen ZZS) na místě mimořádné události tohoto typu je poskytnutí přednemocniční neodkladné péče zasaženým osobám. Na počátku jsou síly a prostředky ZZS shromážděny v nástupním místě ve vnější zóně, kde primárně dochází k poskytování neodkladné péče zasaženým osobám a k jejich případnému transportu do nemocničních zařízení. Tato situace trvá až do okamžiku eliminování aktivního střelce složky ZZS na místě řídí vedoucí zdravotnické složky, který je určen zdravotnickým operačním střediskem zdravotnické záchranné služby. Na místě podléhá rozhodování velitele zásahu, ale sám v případě hromadného postižení osob řídí činnost v rámci třídících skupin, skupin přednemocniční neodkladné péče a skupin odsunu, kdy určuje i vedoucí těchto jednotlivých skupin. Vedoucí zdravotnické složky prostřednictvím svého operačního střediska vyžaduje další výjezdové skupiny ZZS a materiální zabezpečení podle předpokládaného počtu postižených osob a charakteru zranění. Dále vyžaduje pomoc poskytovatelů zdravotnické dopravní služby pro účely transportu raněných do zdravotních zařízení. Pokud to zdravotní stav postižených umožňuje, může policie se souhlasem vedoucího zdravotních složek provést předběžné získání informací a provést identifikační úkony. Vzhledem k tomu, že mezi raněnými může být i pachatel, případně spolupachatel, je ze strany Policie ČR nezbytné provést opatření ve zdravotních zařízeních, kam budou postižené osoby přepravovány právě za tímto účelem, a pokud to síly policie s ohledem na počet zasažených osob umožní, bylo by vhodné provádět asistenci při transportu, alespoň v případech, kdy není možné provést identifikaci osoby na místě. Přímo na místě mohou členové výjezdových skupin ZZS vstoupit po dohodě s vedoucím zdravotnické služby na výzvu velitele zásahu do nebezpečné zóny za účelem poskytování přednemocniční neodkladné péče, ale pouze s doprovodem Policie ČR. Zároveň je ale respektováno již zmíněné právo odmítnout vstup do nebezpečné zóny na základě výše uvedeného § 19 zák. č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.
4.6. Postup jednotek požární ochrany na místě mimořádné události Prioritou jednotek požární ochrany je nasazení sil a likvidace následků mimořádné události, zejména spolupráce a součinnost s ostatními složkami. Do doby eliminace aktivního střelce jsou jednotky požární ochrany připraveny zejména v nástupním prostoru ve vnější
30
zóně a zajišťují zejména činnost ve vnější zóně. Velitel jednotek požární ochrany je v kontaktu s velitelem zásahu. Jednotky požární ochrany poskytují v nebezpečné zóně součinnost ostatním složkám IZS, zejména poskytování techniky a prostředků, např. vysokozdvižné plošiny pro odstřelovače, osvětlení místa mimořádné události, řeší zde následné události, jako likvidace následného požáru, zajištění vstupu do uzavřených prostor. Při těchto činnostech je nezbytné, aby policie jednotkám požární ochrany zajistila maximální ochranu. Dále jednotky požární ochrany zajišťují transport zasažených osob do místa přednemocniční neodkladné péče, zejména ve vnější zóně. Dle potřeb vedoucího zdravotní záchranné služby provádějí jednotky požární ochrany ve spolupráci s ZZS třídění postižených osob, i metodou START dle souboru typové činnosti STČ 09/IZS - typová činnost složek IZS při společném zásahu při mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí. Toto třídění dle metodiky „START“ se provádí při mimořádné události, kdy počet raněných osob překročí možnosti lékařského třídění přímo v terénu a všude tam, kde nelze provádět lékařské třídění s ohledem na velikost vyznačené zóny zásahu či nepřístupnost místa hromadného neštěstí, nebo kdy jsou postižení nepřístupní bez speciálního vybavení. Prioritou je, aby lékařské ošetření dostali přednostně osoby v nejzávažnějších stavech. Toto třídění provádějí proškolení zaměstnanci hasičského záchranného sboru. Zároveň dle priority zajišťují transport do místa poskytování neodkladné péče. Postižení jsou označování barevnými páskami (řazeno dle priority, od nejvyšší): - červená – zasažení se selhávajícími životními funkcemi - žlutá – stabilizovaní zasažení, neschopni samostatného pohybu - zelená – soběstační, mobilní zasažení - černá – zasažení bez známek života Třídící pracovníci provádějí zejména co nejrychlejší třídění, zastavují pouze tepenná krvácení zaškrcením a osoby v bezvědomí polohují do stabilizované polohy.26 V zásadě je to velice nevděčná činnost, tito třídiči, laikové, rozhodují v krizové situaci o tom, kdy, a zda vůbec bude postižený ošetřen, v případě chybného stanovení smrti v podstatě umírá takový člověk na neposkytnutí pomoci (což se naštěstí třídící pracovník většinou nedozví). V tomto případě vyvstává i otázka naplnění skutkové podstaty trestného činu neposkytnutí pomoci dle § 150 trestního zákoníku, a to dokonce ve druhém odstavci s trestní sazbou odnětí svobody až na tři roky nebo zákazem činnosti. Tolik tedy k samotné práci složek integrovaného záchranného systému na místě události Amok – aktivní střelec a v následující kapitole se přeneseme do oblasti trestního práva v této situaci a s ním souvisejících zákonů.
26
Katalogový soubor typové činnosti IZS STČ 09/IZS, č. j.: PO-898-4/IZS-2007, U mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí *online+. Ministerstvo vnitra ČR, 2007 *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://metodika.cahd.cz/stc/STC%2009-IZS%20Obeti.pdf
31
5. Aktivní střelec v praxi V této kapitole chci ukázat na příkladech ze zahraničí a z České republiky nejznámější případy útoků aktivních střelců, zejména se zaměřením na motiv, dobu trvání útoku a způsob zajištění zbraní.
5.1. Zahraniční útoky 5.1.1. Columbine High School, USA, 20. dubna 1999 Dne 20. dubna 1999 v 11:10 hod. přijíždí ke střední škole Columbine High School v Coloradu v USA dva studenti této školy, Eric Harris (18 roků) a Dylan Klebold (17 roků), každý svým autem. Vchází do školní jídelny, kde umisťují dvě velké propanbutanové bomby v taškách k nosným sloupům v jídelně s nastaveným časovačem na 11:18 hod., kdy bývá v jídelně nejvíce lidí. Poté se vrací k autům, kde se vyzbrojují, Eric brokovnicí a poloautomatickou puškou, Dylan brokovnicí a poloautomatickou pistolí. Poté nastavují časovače menších náloží ve svých vozidlech. V době předpokládaného výbuchu se v jídelně nachází asi 480 studentů a vyučujících. K výbuchu naštěstí nedojde. V době od 11:18 hod. začínají oba střelci střílet po studentech venku a jdou směrem ke škole. V 11:22 hod. vidí učitelka události venku, utíká do knihovny a odtud volá policii, linku 911. V době od 11:22 hod. do 11:25 hod se vyučujícímu Davemu Sandersovi, který si dění také všiml, podařilo evakuovat téměř všechny lidi z jídelny jiným vchodem. Sám šel poté zřejmě do knihovny nad jídelnou varovat ostatní, na chodbě školy už potkal Erica s Dylanem a byl postřelen. Oba střelci poté vešli do jídelny, kde zkontrolovali nevybuchlé nálože a přesunuli se o patro výše do knihovny, kam přišli v 11:29 hod., kde v té době bylo 57 lidí, kteří se schovávali pod stolky. Během sedmi minut zde zastřelili 10 lidí a 12 zranili. V 11:36 hod. oba střelci odchází z knihovny, přeživší studenti utíkají zvláštním vchodem. Oba se poté vrací do jídelny, kde se snaží opravit bombu, což se jim nedaří, a v 11:58 hod. se poté vrací do knihovny. Zvláštní je, že si nevšímají příliš ostatních studentů, kteří jsou pozavíraní ve třídách. Z knihovny poté střílí na policisty, kteří jsou již v okolí školy. Ve 12:02 hod. přestávají střílet a ve 12:08 hod. v knihovně oba spáchají sebevraždu. Ve 12:25 hod. přijíždí ke škole zásahová jednotka S.W.A.T., která ve 12:30 hod. vstupuje do budovy a začíná postupně podrobně zabezpečovat školu. Mezitím dochází k výbuchu výbušniny v autě, což postup policie zbrzdí a do knihovny, kde je ukončena prohlídka, přichází policie až v 15:25 hod. Tento útok si vyžádal 14 mrtvých studentů, včetně obou útočníků, život jednoho učitele a 24 dalších zraněných osob. Oba studenti pocházeli z bezproblémových rodin, Dylan se zapojoval výrazně i do dění ve škole. Eric byl spíše samotář, patřil k dobrým studentům, ale byl terčem ústrků od tzv. Jocks, což je souhrnné označení pro školní sportovce. Eric byl také vášnivým hráčem počítačových her, zejména s prvky násilí, což v té době rozpoutalo debatu o vlivu počítačových her na skutečné násilí hráčů. V lednu 1998 se společně pokusili ukrást dodávku, kdy byli zadrženi policií a podstoupili i sezení, Eric delší na ovládnutí zvýšené agresivity, kdy oba dostávají od psychologů vysoká hodnocení týkající se začlenění do společnosti. Od té 32
doby také začínají plánovat útok na školu. Co bylo hlavním motivem, se s určitostí nepodařilo zjistit, pitvou nebyly zjištěny v tělech obou útočníků žádné návykové látky, Eric měl v těle pouze stopy Luvoxu, léku na potlačení agrese, který nějakou dobu už neužíval. Co se týká zbraní, výbušniny si vyráběli sami doma, zbraně měli od svých známých, kteří si tyto zbraně pořídili legálně. Délka samotného útoku činí v tomto případě 18 min., tedy do doby kdy oba útočníci dokončili masakr v knihovně.27 K tomu útoku byl také natočen výborný dokument Zero Hour - Massacre at Columbine High,28 ve kterém je vidět hrůzostrašnost takového útoku, ale také opatření na středních školách v USA, kdy se žáci zamykají ve třídách a schovávají se pod lavice, kde setrvají, bez ohledu na okolnosti. Při masakru v knihovně to vypadá šíleně, ale útočníky to nutí procházet celou třídu, nemohou studenty postřílet z jednoho místa a v případě, že by na místě zakročovala policie, je to rozhodující při odlišení útočníků od studentů, zároveň jsou studenti chráněni proti případnému poranění během zákroku. Jen pro zajímavost bych chtěl uvést něco ze statistik podobných situací v USA. 1. 10. 2015 došlo k masakru na univerzitě v Oregonu v USA, kde střelec zabil 9 lidí. Při této příležitosti vydal The Washington Post článek uveřejňující statistiky portálu Mass Shooting Tracker, kdy během 274 dní roku 2015 došlo na území USA ke 294 útokům, kdy během jednoho útoku bylo zabito 4 a více osob, včetně útočníka.29 V letošním roce přešel portál Mass Shooting Tracker na metodiku FBI, kdy jako masový útok je označován útok, kdy je zabito 4 a více osob s výjimkou útočníka během jedné události. V době, kdy píši tuto část, tj. k 9. 3. 2016, proběhlo v roce 2016 v USA 44 útoků již podle metodiky FBI.30 Pokud bych tyto statistiky srovnal podle počtu obyvatel, kdy v roce 2015 měla Česká republiky 10,5 milionu obyvatel a USA 320,3 mil. obyvatel, tedy pouze 30,5 krát více, počty útoků tohoto typu nejsou u nás srovnatelné ani dle počtu obyvatel. Co za tímto může stát, zda kultura, mentalita lidí, snadná dostupnost a s tím související větší počet zbraní v USA, tím se nechci zabývat, bylo by to již nad rámec této práce. 5.1.2. Střední škola Albertville, Winnenden, Německo, 11. března 2009 Dne 11. 3. 2009 v 9:30 hod. vchází do střední školy Albertville ve Winnendenu v Německu bývalý student této školy, Tim Kretschmer (17 roků), přichází do dvou učeben, kde otcovou pistolí Beretta 92FS usmrtil 9 studentů (z toho 8 dívek) a 3 učitelky. Dalších 7 žáků bylo zraněno, z toho někteří při útěku. V 9:33 hod. je věc oznámena telefonicky policii, 27
Columbine High School – tragédie 20. 4. 1999. Nezkreslený a nezaujatý pohled na tragédii, která v roce 1999 zasáhla celý svět [online]. 2006, [cit. 28. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.dante.xf.cz/menu.htm 28 3BM Television. Zero Hour - Massacre at Columbine High. Discovery, 2004. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=a4K8YE1ZatU 29 The Washington Post. Shooting in Oregon: So far in 2015, we’ve had 274 days and 294 mass shootings *online+. 2015, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/news/wonk/wp/2015/10/01/2015-274-days-294-mass-shootings-hundredsdead/ 30 Mass Shooting Tracker. Gun violence archive 2016 *online+. 2016, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.gunviolencearchive.org/
33
která po pár minutách vstupuje do školy, kdy je ještě slyšet střelba a dostává se do kontaktu se střelcem. Timovi se daří utéct ze školy, kdy na útěku u nedaleké psychiatrické léčebny zastřelil jednoho ze zaměstnanců této léčebny. V 9:40 hod. přijíždějí posily policie, probíhá evakuace školy a pátrání po Timu Kretschmerovi. V 10:00 hod. je již prováděna domácí prohlídka u něj doma. Tim je stále na útěku. Ve 12:04 hod. unáší Tim ve Winnendenu auto a nutí řidiče, aby ho odvezl do Wendlingenu. U Wendlingenu řidič sjíždí ze silnice, aby se vyhnul policejním kontrolám, daří se mu při tom uprchnout a vyrozumět policii. Ve 12:30 hod. se Kretschmer dostává do kontaktu s policií, kdy je postřelen do nohy a utíká do autosalonu, kde stihne zastřelit ještě prodavače a zákazníka, poté se Kretschmer sám zastřelil. Útok si vyžádal 16 mrtvých včetně útočníka a 9 raněných.31 Stejně jako v předchozím případě, jednalo se o mladíka z bezproblémové rodiny. V roce 2008 úspěšně ukončil školu, nastoupil na praxi a plánoval, že se stane profesionálním hráčem stolního tenisu, v němž vynikal. Okolí ho vnímalo jako tichého, nenápadného introverta, někdy arogantního, nikdy však agresivního. Rád střílel, hrál počítačové hry, měl rád hororové filmy. Jako o jednom z motivů se spekuluje o nešťastné lásce, s čímž by korespondoval i výběr obětí, dále připadá v úvahu šikana na škole. Před činem se také léčil s depresemi na klinice poblíž školy, kdy při útěku zastřelil jednoho jejího zaměstnance. Délka samotného útoku ve škole byla v rozmezí 5 až 10 min., přesný údaj se mi nepodařilo dohledat ani v zahraničních zdrojích. Co je třeba v tomto případě ocenit, je velmi rychlý zákrok policie. Co se týká zbraně, otec Tima Kretschmera byl členem střeleckého klubu, měl doma 16 legálně držených zbraní, z nichž jednu, uvedenou Berettu 92FS, Tim použil při tomto útoku. Opět se tedy jednalo o víceméně legální zbraně.
5.1.3. Oslo, Utøya, Norsko, 22. července 2011 Dne 22. 7. 2011 v 15:25 hod. vybuchuje v blízkosti úřadu vlády v Oslu v Norsku 950 kg výbušniny umístěné v dodávce. Při výbuchu je zabito 8 lidí. V 15:28 hod. přijíždí na místo policie. V 16:55 hod. přijíždí k jezeru Tyrifjorden, vzdálenému 40 km od Osla, Anders Behring Breivik (32 roků) v uniformě policisty a v 17:18 hod. připlouvá na ostrov Utøya, kde v 17:22 hod. zabíjí střelnou zbraní organizátorku letního tábora Svazu dělnické mládeže na tomto ostrově a člena ostrahy. V 17:24 hod. probíhá první telefonát z ostrova na tísňovou linku, informující o střelbě na ostrově. Anders Breivik mezitím v táboře střílí účastníky tohoto tábora, střílí i ty, kteří se z ostrova pokouší uplavat. V 18:01 hod. volá Breivik na tísňovou linku, kdy se chce vzdát a klade si podmínky, jelikož mu není vyhověno, pokračuje v zabíjení. V 18:09 hod. vyplouvá k ostrovu první jednotka policie, během plavby dochází k poruše motoru. Následkem toho se policie dostává na ostrov až v 18:25 hod. V 18:26 hod. 31
Wikipedie. Masakr ve Winnendenu *online+. 2013, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_ve_Winnendenu BBC News. How German school shooting unfolded [online]. 2009, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7937554.stm
34
se Breivik policii vzdává a je zadržen.32 Na ostrově jsou posléze nalezeny další výbušniny umístěné během masakru Breivikem. Tato událost si vyžádala 8 mrtvých během výbuchu v Oslu a 69 mrtvých na ostrově Utøya, z toho dva zahynuli při pokusu o útěk a jeden zemřel na následky zranění. 32 obětí bylo mladší 18 let, dvě nejmladší oběti měly 14 roků.33 Zlomovým rokem v životě Anderse Breivika byl rok 1999, kdy vzhledem k válce v bývalé Jugoslávii došlo k výraznému přílivu muslimských uprchlíků do Norska. Byl nacionalista a důvodem, který ho vedl k tomuto činu, byla vzrůstající podpora multikulturní společnosti, kdy z tohoto mimo jiné vinil i Svaz dělnické mládeže, který byl mládežnickou organizací norské sociálně demokratické Dělnické strany. Zároveň byla u Breivika v průběhu vyšetřování zjištěno, že trpí paranoidní schizofrenií, dle znalců byl ale v době útoku příčetný a za své činy plně odpovědný. Přípravu útoku začíná již v roce 2006, kdy začíná shromažďovat finance. V roce 2009 zakládá společnost Geofarm, z důvodu krytí objednávek velkého množství chemikálií k výrobě výbušnin. V roce 2010 přijíždí Alexandr Breivik do Prahy, o které se dověděl, že je to nebezpečné město, přes které vedou nelegální cesty obchodu s drogami a zbraněmi. Z návštěvy Prahy je zklamaný, nedaří se mu zde obstarat zbraně a mění svůj pohled na Prahu.34 Střelné zbraně si nakonec obstaral v Norsku legálně. Pokud vezmeme v potaz pouze střelbu na ostrově, útok Breivika v tomto případě trval 1 hodinu a 4 min., vzhledem k dobré přípravě (předchozí výbuch v Oslu) a volbě místa (ostrov), policie zareagovala pomalu. Vzhledem k telefonátu z ostrova je zřejmé, že v případě dřívějšího příjezdu policie na ostrov mohla mít tato událost mnohem méně obětí. 5.1.4. Devínska Nová Ves, Slovensko, 30. srpna 2010 Je 30. srpna 2010. Krátce před desátou hodinou vniká Ľubomír Harman (48 roků) do bytu v panelovém domě v Devínske Nové Vsi, kde zabíjí všechny přítomné členy rodiny (čtyři ženy a jednoho muže) střelbou z civilní verze armádní pušky Sa vz. 58. Ve vchodu domu zabíjí dalšího muže a na ulici střílí na vozidla a do oken ostatních domů. Dostává se také do přestřelky s policií, kdy je zraněn jeden policista.35 25 minut od prvního oznámení přijíždí na místo speciální jednotka policie z Malacek, po šesti minutách je policisty Harman postřelen a bere si svůj život sám.36 32
Wikipedia. Timeline of the 2011 Norway attacks *online+. 2015, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_the_2011_Norway_attacks 33 Wikipedie. Útoky v Norsku v červenci 2011 *online+. 2016, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Atoky_v_Norsku_v_%C4%8Dervenci_2011 34 Novinky.cz. Zbraně pro své smrtící tažení chtěl Breivik nakoupit v "nebezpečné Praze" [online]. 2011, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/239906-zbrane-pro-sve-smrtici-tazeni-chtelbreivik-nakoupit-v-nebezpecne-praze.html 35 Wikipédia. Streľba v Devínskej Novej Vsi 30. augusta 2010 *online+. 2015, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://sk.wikipedia.org/wiki/Stre%C4%BEba_v_Dev%C3%ADnskej_Novej_Vsi_30._augusta_2010 36 SME.sk. Strelca z Devínskej trafil kukláč *online+. 2010, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://domov.sme.sk/c/5530233/strelca-z-devinskej-trafil-kuklac.html
35
Po útoku Harmana zůstalo 8 mrtvých včetně jeho samého a 15 raněných. Ľubomír Harman dříve sloužil v ozbrojených složkách, jednalo se o introverta, ale kamarádského a vstřícného člověka. Dle některých zdrojů patřili někteří členové vyvražděné rodiny mezi nepřizpůsobivé občany. Tito členové rodiny byli vystěhováni, nicméně v době tragédie se v bytě nacházeli. Tyto osoby měly také Harmana psychicky týrat a dělat si z něj posměšky.37 V době útoku byl také Harman dle pitvy pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, konkrétně acetonu. Motiv střelby v bytě tedy může být msta za ponižování od členů rodiny, motiv pokračování ve střelbě nikdo nezjistí. V žádném ze zdrojů jsem nenalezl informaci o tom, že by si Harman věc plánoval, tak jak pachatelé předchozích útoků. Uvedenou zbraň spolu s dalšími dvěma pistolemi držel legálně. Doba trvání útoku v tomto případě byla kolem 35 min., vzhledem k přítomnosti policie dvě minuty po oznámení bylo pravděpodobně zabráněno vyššímu počtu obětí.
5.2. Domácí útoky 5.2.1. Obránců míru, Praha, 10. července 1973 Je 10. 7. 1973, 13:45 hod. Na zastávce tramvaje, před domem č. 9, na ul. Obránců míru v Praze, dnes Milady Horákové, čeká 20 až 25 lidí na tramvaj. K zastávce přijíždí nákladní automobil Praga RN, vjíždí na chodník a najíždí do čekajících lidí. 3 lidé byli na místě zabiti, 3 zemřeli ještě téhož dne a 2 na následky poranění později. Dalších 12 lidí je zraněno. Řidičkou nákladního automobilu je Olga Hepnarová (22 roků). Během vyšetřování uvádí Olga Hepnarová, že se nejedná o nehodu, že se tohoto činu dopustila úmyslně, což potvrzují i dva dopisy s její zpovědí a oznámením činu, které téhož dne v poledne odeslala do redakcí Svobodného slova a Mladého světa. 38 Olga Hepnarová si přestala rozumět s rodiči, otec ji údajně nepřiměřeně fyzicky trestal, ve 13 letech se pokusila o sebevraždu a byla hospitalizována rok v psychiatrické léčebně. Po návratu i nadále trpěla představou, že rodiče i okolní svět se spikl proti ní a útok nákladním automobilem byl vyvrcholením aktu msty. Tento útok si plánovala dlouho dopředu, nejdříve zvažovala použití výbušniny, tuto nedokázala vyrobit. Poté zvažovala použití střelné zbraně, ta jí připadla málo účinná, proto posléze zvolila tento způsob. 39 Za svůj čin byla následně odsouzena k trestu smrti, byl to mimo jiné poslední trest uložený ženě v Československu. Délku útoku v případě tohoto způsobu útoku nemá smysl rozebírat. Co se týká legálnosti zbraně, Olga Hepnarová měla příslušné oprávnění, pracovala jako řidička z povolání a vozidlo k provedení tohoto útoku si půjčila v půjčovně. 37
Lidovky.cz. Útočník z Devínské Nové Vsi střílel podnapilý a zfetovaný [online]. 2011, [cit. 28. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/utocnik-z-devinske-nove-vsi-strilel-podnapily-a-zfetovany-pa1-/zpravysvet.aspx?c=A110302_155138_ln_zahranici_mtr 38 Kriminalistika.eu. Olga Hepnarová *online+. 2016, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.kriminalistika.eu/muzeumzla/hepnar/hepnaro.html 39 Wikipedie. Olga Hepnarová *online+. 2016, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Olga_Hepnarov%C3%A1
36
5.2.2. Střední škola obchodní a služeb, Žďár nad Sázavou, 14. října 201440 Je 14. 10. 2014, 7.30 hod. Před Střední školou obchodní a služeb ve Žďáru nad Sázavou jsou hloučky studentů, které postupně vcházejí do šaten školy s pomocí čipových karet. Mezi studenty do šaten vchází Barbora Orlová (26 roků). V šatně náhle bodá do břicha jednu ze studentek. Dívky se zastane šestnáctiletý Petr. Toho útočnice bodá do hrudníku a Petr na místě zranění podléhá. Barbora Orlová útočí nožem na další studentku, kterou si následně bere jako rukojmí. Na místo přijíždí Policie ČR a začíná s Barborou Orlovou vyjednávat. Mezitím na místo přijíždí policejní vyjednavač a provádí výměnu sebe za dívku, která je držena jako rukojmí, při tomto je útočnicí také poraněn. Posléze na místo přijíždí zásahová jednotka Policie ČR. Vyjednavači se po několika desítkách minut podaří vyjednat ošetření pro zraněnou dívku a při tomto dochází k zadržení Barbory Orlové za použití donucovacího prostředku, taseru. V 8.15 hod. došlo v rámci této mimořádné události ke svolání kompletního týmu krizové intervence Policie ČR, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina a jeho nasazení na místě. Tohoto jsem se také jako intervent účastnil osobně. Během této události a dalších pár dnů byla poskytnuta intervence 300 lidem, jak studentům, učitelům, rodičům žáků i zakročujícím policistům. Bilance případu je jeden mrtvý student, dvě zraněné studentky a zraněný policista. Během šetření vyšlo najevo, že Barbora Orlová trpí schizofrenií a podobný útok uskutečnila na základní škole v Havířově v roce 2012, kdy si ve školní jídelně vzala rukojmí, žákyni školy a vychovatelku, která se jí pokusila v tomto zabránit, pobodala nožem. Po zadržení jí byla nařízena ústavní psychiatrická léčba a tato byla v únoru 2014 změněna okresním soudem na ambulantní. Motivem jejího jednání byly představy, způsobené schizofrenií. Zajímavé na tomto případu je to, že ačkoli byla Barbora Orlová shledána nepříčetnou v době spáchání činu a bylo rozhodnuto o jejím umístění do detenčního ústavu, čin si plánovala dopředu. Školu v jiné části České republiky (Barbora Orlová žila v Ostravě), si zřejmě vybrala naprosto náhodně. Útok samotný trval několik minut, do doby než Barbora Orlová získala rukojmí. Útoky, které prováděla v obou případech, si zřejmě vytvářela pouze cestu k dosažení cíle svého plánu a to získat rukojmí. I přesto zřejmě včasná přítomnost policie na místě ve Žďáru pravděpodobně zabránila dalšímu krveprolití, jelikož nelze předvídat, jakým způsobem by se Barbora Orlová chovala, pokud by včas nezačalo vyjednávání. 5.2.3. Restaurace Družba, Uherský Brod, 24. února 2015 Dne 24. února 2015, ve 12:30 hod., vchází Zdeněk Kovář (63 roků), ozbrojen pistolí a revolverem, do restaurace Družba v Uherském Brodě. Zde začal bez varování střílet do přítomných hostů. Několik lidí utíká z restaurace zadním vchodem a věc oznamují na 40
Žďárské noviny. Zabránit takové situaci se nedá, konstatuje policejní psycholog Pokorný [online]. 2014, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.jihlavske-listy.cz/radnicni_noviny/clanky/zr/2014-11/2014-11.pdf
37
tísňovou linku. Ve 12:47 hod. přijíždí první hlídka Policie ČR na místo, pachatel po policistech ihned střílí zpoza barového pultu. Ve 12:56 hod. telefonuje Kovář na linku Krimizpráv televize Prima, kde uvádí, že mu ubližuje spousta lidí, je šikanovaný a nemůže se domoci pomoci od úřadů, proto bere věc do vlastních rukou. Dále uvádí, že má rukojmí. Po 13. hodině na místo přijíždí vyjednavač a zásahová jednotka Policie ČR. Vyjednavač ve 13:07 hod. navazuje telefonicky kontakt se Zdeňkem Kovářem, vyjednávání je však neúspěšné. Ve 14:13 hod. Kovář přestává komunikovat úplně. Ve 14:16 hod. sděluje starosta Uherského Brodu médiím informaci, že v restauraci je živý muž, ukrytý na záchodě. Tato informace je ihned médii odvysílána. Na základě těchto skutečností probíhá ve 14:23 hod. zákrok zásahové jednotky, kdy je Zdeněk Kovář nalezen na místě mrtvý, spáchal sebevraždu, a na místě jsou nalezeny oběti jeho řádění. Obětí je 8, jsou převážně střeleny do hlavy, další obětí je sám střelec.41 Muž měl psychicky nemocnou manželku, choval se podivínsky, podle odborného posudku jednal i on sám pod vlivem psychické nemoci. Věc byla šetřena i Generální inspekcí bezpečnostních sborů, kdy nebylo shledáno pochybení zakročujících hlídek, inspekce se ale přiklání k tomu, že hlídky měly postupovat dle typového plánu činnosti aktivní střelec. Dále je ve zprávě kritizována komunikace s médii a zastupitelstvem.42 Zbraně vlastnil Zdeněk Kovář také legálně. Jak je vidět, délka útoku také byla velice krátká, maximálně do příjezdu PČR na místo, tedy maximálně 17 minut. Zajímavá je v tomto případě domněnka, že Zdeněk Kovář akci nějakou dobu plánoval, byť pravděpodobně ne dlouhou dobu, odpovídá tomu telefonát z místa televizi Prima.
6. Prevence Tuto kapitolu chci rozdělit na dvě části. V první se zaměřím na prevenci ze strany možných obětí a ve druhé nahlédnu na možné a prováděné způsoby preventivních opatření ze strany Policie ČR.
6.1. Prevence veřejnosti Na případech z předchozí kapitoly můžeme vidět různé cíle útoku. Vždy jsou to však místa s velkou koncentrací lidí, buď náhodných (útoky v České republice), nebo v nějakém vztahu k pachateli (útok v Devínské Nové Vsi, útok v Norsku, Německu, USA). Pokud se jedná o útoky na veřejných prostranstvích, v restauracích, těžko lze vymyslet nějaké smysluplné opatření. Nelze očekávat, že restauratér bude hosty poučovat, jakým způsobem se zachovat.
41
Wikipedie. Střelba v Uherském Brodě *online+. 2016, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99elba_v_Uhersk%C3%A9m_Brod%C4%9B iDnes.cz. Policie se ohradila proti části svědectví z Brodu. Je lživá, tvrdí [online]. 2015, [cit. 28. 2. 2016]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policie-vypovedi-lez-051-/domaci.aspx?c=A150228_114410_domaci_hv 42 Reflex. Při zásahu policie v Uherském Brodě došlo k pochybení, k trestnému činu ne [online]. 2015, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/66048/pri-zasahu-policie-v-uherskem-brode-doslo-kpochybeni-k-trestnemu-cinu-ne.html
38
Co se týká poloveřejných míst, zejména škol, lze učinit některá opatření, která nemusí být ani ekonomicky nákladná, a která jsou poměrně účinná. Zde chci opět odkázat na zmiňovaný dokument Zero Hour - Massacre at Columbine High, na kterém je vidět účinnost poměrně propracovaného systému opatření v USA. Co mě konkrétně zaujalo. V první řadě ochrana studentů v učebnách, kdy vyučující má možnost okamžitě uzamknout třídu a žáci se schovávají pod stoly. V případě útoku aktivního střelce má tento ztíženou možnost útočit na všechny žáky z jednoho místa naráz, ale musí procházet třídou. Sice situace, kdy útočník střílí na studenta schouleného pod stolem z bezprostřední místnosti, vypadá hrůzostrašně, z taktického hlediska je toto nejlepší způsob ochrany osob, které nemohly opustit místo útoku, význam má i v okamžiku, kdy na škole jsou již jednotky policie a je zjednodušena identifikace pachatele. Tento způsob ochrany má význam i v ochraně osob při zákroku policie, kdy by mohlo dojít ke zranění, v krajním případě usmrcení těchto nezúčastněných osob při eliminaci pachatele, byť by se to stávat nemělo. Další významný prvek spatřuji v nácviku chování v takových situacích. A to jednak personálu, který by měl být proškolen v první řadě, aby dokázal zhodnotit situaci, uklidnit studenty, provést evakuaci, případně výše uvedená opatření a případně navázat kontakt s bezpečnostními složkami, tak dále i žáků a studentů. Určitě to není jednoduché, ale kupříkladu ve Žďáru nad Sázavou dokázali i někteří studenti v kritické chvíli zachovat chladnou hlavu, kdy jedna ze studentek zavedla spolužáky do oddělené šatny, šatnu uzamknula a telefonicky se spojila s policií (a to nebyla proškolena). Další ze způsobů ochrany, který není příliš nákladný, je změna režimových opatření ve školách. Jednak dozor u vchodu do školy, potom důsledné oddělení prostor, které využívá široká veřejnost, často to bývají školní jídelny. Může to být v některých případech problematické, znám školy, kam chodí veřejnost do školní jídelny zároveň s žáky. Řešení vidím v oddělení jídelny od prostor školy a vchod jiným vchodem, pokud je to možné, a oddělit časově přístup veřejnosti a žáků. Další problém spatřuji v systému, který je častý u základních škol, kdy tyto pouštějí žáky před vyučováním do školy půl hodiny, někdy i méně a žáci se shlukují před školou. Poté vcházejí do školy hromadně. Tohoto využila i Barbora Orlová ve Žďáru. Jsem přesvědčen, že pokud by žáci mohli plynule vcházet do školy už hodinu před výukou, značně by to tohle bezpečnostní riziko snížilo, byť by školník i učitelé pověřeni dozorem museli vstávat dříve. Naopak si myslím, že nákladná opatření, o kterých bylo hovořeno po útoku ve Žďáru, zejména technické zabezpečení vstupu do školy (kamery, turnikety, čipové karty), nemají z hlediska ochrany před aktivním střelce příliš význam. Naprostá většina útočníků si svůj čin plánuje a je k němu poté odhodlána natolik, aby si přístup do budovy zjednala násilím – a pevnosti místo škol asi mít nechceme. Nehledě na možné lidské selhání, pokud by si útočník zjednal vstup s využitím rukojmí. 6.1.1. Prevence na školách v praxi Abych si ověřil, jaký vliv měly události ve Žďáru na školách, navštívil jsem pár škol, které záměrně nechci uvádět z důvodu popisu zabezpečení a systémových opatření. 39
Jako první jsem si vybral základní školu v Třebíči. Do školy se vchází jedním hlavním proskleným vchodem. Prosklení není zvlášť zesíleno proti násilnému poškození. Tímto vchodem vchází žáci přímo do šaten, nebo do hlavní chodby mezi třídami v přízemí. Dále tímto vchodem a chodbou mezi třídami chodí veřejnost do jídelny, byť tato jídelna není veřejností příliš využívána. Škola je vybavena kamerovým systémem a zabezpečovacím zařízením. U vchodu sedí dozor, dále je dozor mimo vyučovací hodiny zajišťován vyučujícími i v prostorách šatny a chodeb. Vstupní dveře jsou opatřeny elektronickým vrátným a komunikačním zařízením. Vchod zůstává otevřen pouze v době příchodu žáků do školy a to v době od 7:35 hod. do 8:00 hod. Tento systém na škole byl zaveden již před útokem ve Žďáru, po tomto útoku škola dbá jeho důsledné dodržování, kdy se již nestává, že by zůstal hlavní vchod fyzicky nehlídán. Dále byli žáci poučeni, aby do školy nepouštěli žádné dospělé osoby, učitelé začali při vstupu důsledně používat vlastní klíče a bylo jim zakázáno procházet spolu se žáky v době, kdy vchod je uzavřen. Zároveň byla zavedena důsledná evidence veřejnosti vstupující do školy. Vyučující mají při sobě klíče od učeben, které používají, takže mohou tyto uzamknout. Hlavní problémy této školy spatřuji ve využívání jídelny veřejností, kdy veřejnost má po průchodu do školy přístup po celé škole. Řešení vidím ve zřízení přístupu veřejnosti jiným vchodem, pravděpodobně by si vyžádalo nákladnější rekonstrukci, nebo zrušení využívání jídelny veřejností. Další problém vidím právě v systému příchodu žáků do školy, kde dochází k velké kumulaci žáků před hlavním vchodem a poté k hromadnému vstupu žáků do školy. Naštěstí se jedná o základní školu, infiltrace žáků cizí dospělou osobou by byla pravděpodobně odhalena, nicméně v té době by již byl útočník ve škole. Řešení jsem nastínil již výše, otevírat vchod dříve. Druhá škola je střední škola v Třebíči, v historické budově. Budova je po rekonstrukci. Má dva vchody, jeden pro veřejnost k recepci, odkud je přístup po celé budově školy, vchod je vybaven elektronickým vrátným na čipové karty a kamerou, druhý vchod je pro studenty přímo do šaten, tento vchod je vybaven taktéž elektronickým vrátným na čipové karty a turniketem. Čipové karty mají i studenti. Škola je díky tomu pořád uzavřena pro veřejnost, studenti mají umožněn vstup od 7:15 hod., k velkému shlukování díky tomu již nedochází. Při mém příchodu do školy v recepci nikdo nebyl, dveře mi otevřeli na dálku z kanceláře, jinak se mně nikdo nevěnoval. Pravdou je, že schůzku jsem měl domluvenou s ředitelem školy dopředu, nicméně pochybuji, že by ředitel informoval o mé návštěvě veškerý personál. Od vchodu do školy jsem měl přístup do celé školy, měl jsem batoh a zimní bundu, tedy úkryt pro poměrně velký arsenál i dlouhých zbraní. Co se týká systémových opatření, recepce obvykle nebývá obsazena, pokud někdo ze zaměstnanců někoho pouští do školy, vidí jej prostřednictvím kamerového systému, měl by mu dělat doprovod a nese za toho, koho pustil, odpovědnost. Školní jídelnu škola nemá, studenti a personál využívají nedalekou centrální školní jídelnu. Co se týká změn po události ve Žďáru, k režimovým změnám nedošlo, žáci i personál jsou proškolováni k důslednému dodržování stávajícího řádu, což jak je vidět, je ne vždy naplňováno. Pravdou je, že tato 40
opatření by případného útočníka pravděpodobně nezastavila. Ohledně výcviku jsou personál a studenti proškolováni z bezpečnosti práce a požární ochrany, kdy jednou za rok nacvičují evakuaci školy v případě požáru. Zde vidím největší rezervy, kdy by neuškodila obdoba branné výchovy. Domnívám se, že by postačoval i rozsah 2 až 3 hodiny měsíčně, kde by mohla být obsahem kupříkladu i internetová bezpečnost, první pomoc, apod., ve spolupráci s příslušnými složkami IZS. Třetí škola je také střední škola, která je specifická tím, že se nachází v obci, kde se nenachází Policie ČR, ani obecní policie, nicméně obě tyto složky jsou zastoupeny v blízkém městě. Střední škola je v jedné rozsáhlé budově spolu se základní školou a školní jídelnou. Školu jsem si vybral proto, že jsem ji navštěvoval a osobně se znám se zástupcem ředitele. Vstup do střední školy je opatřen elektronickým vrátným se čtečkou čipových karet. Do školy mě pustil školník u tohoto vchodu a po odkazu na domluvenou schůzku jsem byl opět vpuštěn do školy bez doprovodu. Co se týká systémových opatření, do školy jsou dva veřejné vchody a to pro základní školu s elektronickým vrátným se čtečkou čipových karet, kdy tento vchod bývá trvale otevřen od 7:15 hod. do 8:00 hod., žáci základní školy nemají karty a výše uvedený vchod pro střední školu, kdy studenti střední školy karty mají. Studenti střední školy mohou vcházet do školy od 7:00 hod. Ani u jednoho chodu nedochází ke kumulování žáků ani studentů. Do školy je dále vchod s elektronickým vrátným do školní jídelny pro veřejnost. Jídelnu využívá i veřejnost, jídelna je stavebně oddělena od střední školy, od základní školy pouze prosklenými dveřmi. Veřejnost využívá jídelnu ve stejném čase jako žáci a studenti, z časového hlediska by oddělení veřejnosti bylo v podstatě nerealizovatelné. Základní škola je dále vybavena kamerovým systémem, zejména jako opatření v souvislosti s krádežemi mezi žáky nebo se šikanou, na střední škole jsou tyto problémy zanedbatelné, proto zde kamerový systém nebyl realizován. Učebny na střední škole se nezamykají, učitelé klíče při sobě nenosí. Když jsme probírali část týkající se preventivní přípravy studentů na krizové situace, dověděl jsem se, že probíhá pouze jednou ročně seznámení se školním řádem a požárními předpisy. Dle zástupce by byla i tříhodinová měsíční zátěž navíc pro žáky zbytečně velká, s ohledem na četnost útoků v ČR. V tomto jsem se s ním shodl, alespoň co se týká rizika s ohledem na četnost. Nicméně jsme se shodli v mém názoru, že nejúčinnější opatření bývají ta levná, proto se rozhodl realizovat alespoň to, že učitelé budou mít u sebe klíče pro případ uzamčení učeben v případě krizové situace. Dále zástupce ředitele zaujala možnost jednorázových preventivních školení nejen v souvislosti s útokem aktivního střelce, ale i v jiných oblastech, kdy jsem ho seznámil s možnostmi a způsobem vyžádání těchto školení. Po útoku ve Žďáru nedošlo k provádění technického zabezpečení školy v rámci přislíbených dotací, technická zabezpečení jsou realizována postupně s využitím jiných zdrojů financování. Nedošlo ani ke změně režimových opatření. Jak je vidět, v současné době jsou školy zabezpečeny dostačujícím způsobem po technické i režimové stránce, byť zejména režimová opatření jsou ne vždy plně dodržována. Nutno však říct, že tato opatření pro odhodlaného útočníka nebudou velkou překážkou, pokud by se ze škol neměly stát neproniknutelné pevnosti. Naprosto nedostačující spatřuji 41
výcvik a výchovu studentů v případě mimořádných událostí, což je dle mého názoru v podstatě jediné opatření, které by mělo smysl. Tento problém vystihuje i minimální standart bezpečnosti vydaný Ministerstvem školství, tělovýchovy a kultury na základě Usnesení vlády č. 1015 z 8. prosince 2014.43 V obecné části je nácvik mimořádných událostí jmenován jako jedno z preventivních opatření, ve zvláštní části věnující se konkrétním způsobům dodržování minimálních bezpečnostních standardů je již tento aspekt zcela vynechán a jsou zde popisována pouze technická a režimová opatření.
6.2. Prevence ze strany Policie ČR V roce 2011 dochází k útoku Anderse Breivika. Je to již několikátý útok v Evropě a Policie ČR se začala tímto fenoménem také zabývat. V roce 2012 je vydán Policejním prezidiem ČR materiál Doporučený postup Policejního prezidenta - Amok (zákrok proti aktivnímu střelci). Pod č. j. PPR-760-1/ČJ-2012. Zároveň v té době dochází k začlenění výcviku policistů této situace při služební přípravě. Až počátkem roku 2014 je vydán soubor typových činností STČ 14/IZS Amok-útok aktivního střelce, který koordinuje postup všech složek IZS v případě této mimořádné události. Od té doby také začínají společné cvičení složek IZS s tímto námětem. Už na podzim roku 2014 je bohužel tento postup prověřen ve Žďáru nad Sázavou. Zákrok Policie ČR v té době byl hodnocen víceméně pozitivně, přesto byly nalezeny některé nedostatky, kupříkladu systém integrované přípravy policistů. Do té doby jezdili policisté mimo své útvary na integrovanou přípravu obvykle bez munice, jelikož cvičnou munici dostávali během této přípravy. Toto se ukázalo jako problém právě během útoku ve Žďáru nad Sázavou, kdy v rámci okresních měst bylo v rámci probíhajících integrovaných příprav dostatek policistů, tito byli v podstatě neozbrojeni. Na toto bylo reagováno ihned po událostech ve Žďáru, kdy na integrovanou přípravu odjíždějí policisté plně vyzbrojeni a v případě potřeby připraveni zakročit. Dále došlo k opatření, že i policisté ve službě, kteří nejsou v přímém výkonu, budou neustále vyzbrojeni, aby byli schopni zákroku. Došlo k dovybavení vozidel policie lokalizačním zařízením GPS, aby Integrovaná operační střediska měla přehled o poloze všech vozidel ve výkonu a začal být zároveň sledován a vyhodnocován dojezdový čas hlídek Policie ČR na místa zákroků. Po události v Uherském Brodě v roce 2015, která již nebyla veřejností hodnocena příliš pozitivně, došlo k dalším opatřením. Začínají vznikat tzv. „prvosledové hlídky“ Policie ČR. Obvykle se jedná o vyčleněné policisty Obvodních oddělení Policie ČR, zejména v okresních městech. Tito jsou vybaveni dlouhými zbraněmi, zesílenou balistickou ochranou, kterou tvoří neprůstřelné vesty, balistické štíty a jsou doplňovány i balistické helmy. Tyto hlídky byly představeny veřejnosti na tiskové konferenci 23. 2. 2016 ředitelem Krajského ředitelství policie Zlínského kraje plk. JUDr. Jaromírem Tkadlečekem. Podle výstupu této konference je v České republice 120 těchto hlídek, od roku 2014 do roku 2015 byl zkrácen 43
Minimální standard bezpečnosti. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Usnesení vlády č. 1015. 8. 12. 2014. *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/minimalnistandard-bezpecnosti-a-vyhlaseni-neinvesticniho
42
průměrný dojezdový čas Policie ČR v rámci celé České republiky z 12 minut na 10 minut. Ve Zlínském kraji, kde byl systém prvosledových hlídek spuštěn oficiálně od 1. 1. 2016 (samozřejmě tyto hlídky fungovaly již v roce 2015) poklesl dojezdový čas Policie ČR během uváděných let ze 14 minut na 12 minut. S tímto systémem je počítáno i při nákupu nových vozidel, kdy tato jsou již od začátku vybaveny trezory na uložení dlouhých zbraní. Na územním odboru Třebíč, v rámci kterého pracuji jako inspektor na Obvodním oddělení v Náměšti nad Oslavou, je zatím jedna prvosledová hlídka v Třebíči, do budoucna se plánuje ještě 1 až 2 další hlídky v rámci ostatních oddělení územního odboru. Problém spatřuji v personální náročnosti, kdy prvosledová hlídka musí být neustále připravena k okamžitému zákroku, tomu musí přizpůsobit i svou činnost, díky čemuž nemůže být její činnost suplována běžnou hlídkou obvodního oddělení a je to nutně hlídka navíc. Další změnou po událostech v Uherském Brodě jsou změny a opatření na úseku legislativy v oblasti zbraní a střeliva, týkající se zejména zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraní a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. V současnosti je zbrojní průkaz vydáván na dobu 10 roků, pro některé skupiny na 5 roků, dle délky platnosti posudku zdravotní způsobilosti.44 V případě změny zdravotního stavu, který může vést ke změně zdravotní způsobilosti, je lékař povinen zpracovat nový posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej příslušnému oddělení Policie ČR.45 V současné době je projednávána ve sněmovně novela, kde je navrhováno zkrácení doby platnosti posudku na 5 roků. V tomto systému hlášení vidím nedostatek, kdy si dovedu představit situaci, že člověk začne navštěvovat psychiatra bez vědomí obvodního lékaře a tomu samozřejmě neoznámí, že je držitelem zbrojního průkazu. I toto by měla řešit navrhovaná novela, kdy by přístup k evidenci držitelů zbrojních průkazů měl mít i psychiatr a měl by mít i povinnost toto prověřit. Nicméně stále zde vidím problém lidského faktoru. Z tohoto důvodu bych viděl účinnější spolupráci prostřednictvím zdravotních pojišťoven, kdy by Policií ČR bylo vlastnictví zbrojního průkazu oznamováno zdravotním pojišťovnám, které by poté podávaly podnět k šetření Policii ČR v případě, že by u některého z klientů, kteří jsou držiteli zbrojního průkazu, bylo prováděno plnění při vybraných vyšetřeních nebo diagnózách. Vzhledem k tomu, že většina útoků je plánována dopředu, byť se tím útočníci obvykle veřejně nechlubí, je prevence při samotné činnosti Policie ČR, kdy by neměla být podceňována žádná oznámení související s případným budoucím útokem, s čímž v dnešní době souvisí zejména elektronická komunikace, či příspěvky na sociálních sítích. Letošní rok jsem se účastnil školení týkající se internetové kriminality, kde jsem měl možnost setkat se osobně s pplk. JUDr. Teddym Sunardim, který je styčný důstojník pro Českou republiku při zajišťování informací ze sociálních sítí, případně serverů zahraničních poskytovatelů. V souvislosti s prevencí útoků aktivního střelce mě zajímal zejména systém vyhledávání 44
§ 16 odst. 1, Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+. 45 § 20 odst. 3, Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+.
43
protiprávních příspěvků v nejrozsáhlejší sociální síti Facebook.com. Zajímalo mě také, zda probíhá automatické sledování prostřednictvím klíčových slov. Systém je nastaven tak, že automatické sledování komunikace Facebook neprovádí. Existuje zde systém hlášení závadných příspěvků, kdy tyto jsou dále hodnoceny moderátory, pokud je nalezen protiprávní obsah, je informace o tomto příspěvku a uživateli zasílána neprodleně policii příslušného státu.
7. Jsme připraveni? V této kapitole se pokusím shrnout závěry z jednotlivých částí této práce. Z pohledu IZS se domnívám, že je příprava na tento typ mimořádných událostí dostačující. V současné době probíhají společná cvičení všech složek IZS, aby si jednotlivé složky osvojili postupy dle souboru typových činností, zjistili se nedostatky a tyto nedostatky jsou odstraňovány. K tomuto mám pouze jednu připomínku, kdy tato cvičení jsou avizována předem a dochází při těchto cvičeních k masivnímu nasazení všech dostupných sil a prostředků jednotlivých složek. Nedokáži si představit shromáždění podobných sil a prostředků za reálné situace, zejména pokud by k útoku došlo o víkendu nebo v létě, v době dovolených. Ze strany Policie ČR, jako hlavní složky IZS při tomto typu mimořádné události, spatřuji přípravu také jako dostatečnou. I s trochu pozdním startem dokázala Policie ČR na tento fenomén adekvátně zareagovat, kdy dochází k vyhodnocování dojezdových časů a jsou přijímána opatření k jejich zkrácení, kdy jsou i policisté, kteří nejsou v přímém výkonu připraveni kdekoli reagovat na vzniklou hrozbu, zároveň dochází k postupnému vybavování policistů v přímém výkonu adekvátní výzbrojí a výstrojí. Samozřejmostí je potom důsledné prověřování získaných informací, které by mohly souviset s připravovanými útoky. Co se týká právních norem, zde je dle mého názoru ochrana obyvatel také dostatečná a pokud je shledán nedostatek, je vidět dostatečná snaha zákonodárců tyto nedostatky odstranit, jak je vidět kupříkladu na v současné době schvalované novele zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. Co se týká oprávnění zejména Policie ČR, ale i ostatních osob, shledávám tuto oblast také naprosto dostačující. Vzhledem k charakteru útoku aktivního střelce se vždy jedná a o zvlášť závažný zločin, kdy Policie ČR má k dispozici již v době přípravy kompletní soubor všech dostupných oprávnění. Největší rezervy spatřuji ve školství, tedy jednom z potencionálních cílů aktivních střelců, kdy vzhledem k malé četnosti těchto útoků v České republice spatřuji téměř neochotu se tímto problémem zabývat. Nejsem zastáncem opevňování škol ani utrácení peněz za opatření technického rázu, tyto věci dle mého názoru nedokáží odhodlaného střelce zastavit. Spíše se přikláním k účinné prevenci, zejména k výcviku žáků, studentů, učitelů, jak se zachovat při krizových situacích. Zde bych viděl i prostor ke zlepšení činnosti Policie ČR, kde je prostor pro vypracování metodiky při mimořádných událostech, jejichž řešení je primárně v kompetenci Policie ČR a ze strany odborů prevence by mohla být aktivnější nabídka přednášek s touto tematikou na školách.
44
8. Závěr V této práci jsem představil problematiku aktivního střelce jak z pohledu trestního práva, tak z pohledu činnosti IZS a jeho jednotlivých složek, zejména Policie ČR a ukázal jsem i možnosti prevence. Pokud bych měl odpovědět na otázku, zda se naše společnost dokáže ubránit útoku aktivního střelce, musím bohužel odpovědět tak, že nikdy ne zcela. Nejsou to nedostatky v zákonech, nejsou to nedostatky v prevenci, je to dáno zejména charakterem těchto útoků, kdy útoky, byť bývají obvykle plánovány, přicházejí nečekaně a probíhají ve velmi krátkých časech. Nicméně pozitivně vnímám snahu ze strany Policie ČR a ostatních složek IZS na tuto hrozbu reagovat a zavádět opatření na minimalizaci následků těchto útoků, stejně tak vnímám pozitivně snahu zákonodárců reagovat a v případě nedostatků v zákonech se těmito problémy aktivně zabývat. Problém v nepředvídatelnosti těchto útoků lze spatřovat i na útocích v jiných zemích, zejména USA, kde k těmto útokům dochází neustále. Mají bezpochyby více zkušeností se zvládáním těchto útoků a nelze předpokládat, že by se kompetentní orgány řešením této problematiky aktivně nezabývaly. Z tohoto je vidět, že způsob, jak těmto útokům zabránit zcela, zřejmě neexistuje. Co nedokážeme předvídat, tomu nedokážeme zabránit, ale musíme udělat maximum proto, aby následky byly co nejmenší.
45
Seznam použitých pramenů Odborné publikace: Amok – zákrok proti aktivnímu střelci. Odbor vzdělávání pol. prezidia PPR-760/ČJ2012 Fryšták, Marek; Provazník, Jan; Sedláčková, Jolana; Žatecká Eva. Trestní právo hmotné – obecná část. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2014. ISBN 978-80-7418-221-1 NOVOTNÝ, František a kol. Trestní zákoník 2010 - komentář. Vyd. 1.Praha: Nakladatelství Eurounion Praha, 2010. ISBN 978-80-7317-084-4 Spaaij, Ramón. The Enigma of Lone Wolf Terrorism: An Assessment. Studies in Conflict & Terrorism, vol. 33, Taylor & Francis Group, LLC, 2010, str. 854 — 870, ISSN: 1057-610X
46
Ostatní zdroje: 3BM Television. Zero Hour - Massacre at Columbine High. Discovery, 2004. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=a4K8YE1ZatU BBC News. How German school shooting unfolded [online]. 2009, [cit. 28. 2. 2016]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7937554.stm Columbine High School – tragédie 20. 4. 1999. Nezkreslený a nezaujatý pohled na tragédii, která v roce 1999 zasáhla celý svět *online+. 2006, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.dante.xf.cz/menu.htm Hasičský záchranný sbor České republiky. Dokumentace IZS [online]. 2015, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx iDnes.cz. Policie se ohradila proti části svědectví z Brodu. Je lživá, tvrdí [online]. 2015, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policie-vypovedi-lez-051/domaci.aspx?c=A150228_114410_domaci_hv Kriminalistika.eu. Olga Hepnarová *online+. 2016, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.kriminalistika.eu/muzeumzla/hepnar/hepnaro.html Lidovky.cz. Útočník z Devínské Nové Vsi střílel podnapilý a zfetovaný [online]. 2011, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/utocnik-z-devinske-nove-vsi-strilelpodnapily-a-zfetovany-pa1-/zpravy-svet.aspx?c=A110302_155138_ln_zahranici_mtr Mass Shooting Tracker. Gun violence archive 2016 [online]. 2016, [cit. 28. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.gunviolencearchive.org/ Ministerstvo financí ČR – Program švýcarsko-české spolupráce. Základní informace k projektu DVI tým Policie ČR – teoretická a praktická příprava a technické zabezpečení *online+. 2014, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.swisscontribution.cz/cs/bezpecnost-stabilita-a-podpora-reforem/prevence-a-rizeni-katastrof/dvitym-policie-cr/zakladni-informace Ministerstvo vnitra České republiky. Definice pojmu terorismus [online]. 2009, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx Novinky.cz. Zbraně pro své smrtící tažení chtěl Breivik nakoupit v "nebezpečné Praze" *online+. 2011, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/239906-zbrane-pro-sve-smrtici-tazeni-chtelbreivik-nakoupit-v-nebezpecne-praze.html
47
Reflex. Při zásahu policie v Uherském Brodě došlo k pochybení, k trestnému činu ne [online]. 2015, [cit. 28. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/66048/prizasahu-policie-v-uherskem-brode-doslo-k-pochybeni-k-trestnemu-cinu-ne.html SME.sk. Strelca z Devínskej trafil kukláč *online+. 2010, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://domov.sme.sk/c/5530233/strelca-z-devinskej-trafil-kuklac.html The Washington Post. Shooting in Oregon: So far in 2015, we’ve had 274 days and 294 mass shootings *online+. 2015, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/news/wonk/wp/2015/10/01/2015-274-days-294-massshootings-hundreds-dead/ Wikipedia. Timeline of the 2011 Norway attacks [online]. 2015, [cit. 28. 2. 2016]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_the_2011_Norway_attacks Wikipédia. Streľba v Devínskej Novej Vsi 30. augusta 2010 [online]. 2015, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://sk.wikipedia.org/wiki/Stre%C4%BEba_v_Dev%C3%ADnskej_Novej_Vsi_30._augusta_ 2010 Wikipedie. Masakr na Columbine High School [online]. 2016, [cit. 28. 2. 2016]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_na_Columbine_High_School Wikipedie. Masakr ve Winnendenu [online]. 2013, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_ve_Winnendenu Wikipedie. Olga Hepnarová *online+. 2016, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Olga_Hepnarov%C3%A1 Wikipedie. Střelba v Uherském Brodě *online+. 2016, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99elba_v_Uhersk%C3%A9m_Brod%C4%9B Wikipedie. Útoky v Norsku v červenci 2011 [online]. 2016, [cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Atoky_v_Norsku_v_%C4%8Dervenci_2011 Žďárské noviny. Zabránit takové situaci se nedá, konstatuje policejní psycholog Pokorný [online]. 2014, *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.jihlavskelisty.cz/radnicni_noviny/clanky/zr/2014-11/2014-11.pdf
Právní předpisy:
48
Katalogový soubor typové činnosti IZS STČ 09/IZS, č. j.: PO-898-4/IZS-2007, U mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí *online+. Ministerstvo vnitra ČR, 2007 *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://metodika.cahd.cz/stc/STC%2009-IZS%20Obeti.pdf Katalogový soubor typové činnosti IZS STČ 12/IZS, č. j.: MV-177421-1/PO-IZS-2015, Při poskytování psychosociální pomoci *online+. Ministerstvo vnitra ČR, 2015 *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://metodika.cahd.cz/stc/STC%2012-IZS%20Psychosocialni%20pomoc.pdf Katalogový soubor typové činnosti IZS STČ 14/IZS, č. j.: MV- 68191/PO-IZS2013, Amok-útok aktivního střelce *online+. Ministerstvo vnitra ČR, 2013 *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://metodika.cahd.cz/stc/STC%2014-IZS%20AMOK.pdf Minimální standard bezpečnosti. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Usnesení vlády č. 1015. 8. 12. 2014. *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/minimalni-standard-bezpecnosti-avyhlaseni-neinvesticniho Rozkaz policejního prezidenta RPP 52/2014 kterým se upravuje zkušební provoz jednotného řízení sil a prostředků a sledování dojezdových časů Úmluva na ochranu lidských práv a základních svobod Evropského soudu pro lidská práva ze dne 4. 11. 1950 *online+. Evropský soud pro lidská práva *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.echr.coe.int/Documents/Convention_CES.pdf Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 10. 2006, sp. zn. 6 Tdo 798/2006. Nejvyšší soud *online+. Nejvyšší soud, 2006 *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/1802299D9E46B1D0C1257A 4E00690BFE?openDocument&Highlight=0, Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 6. 2010, sp. zn. 8 Tdo 353/2010. Nejvyšší soud [online+. Nejvyšší soud, 2010 *cit. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/1D4F948768FF65B3C1257A 4E0064D86A?openDocument&Highlight=0, Zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon, ve znění k 31.12.2009. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 2. 2016]. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+.
49
Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 2. 2016]. Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016+. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]. Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016]. Zákon č. 320/2015 Sb., Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Aspi *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28. 2. 2016].
50
