PROJEKT LIFE+ | LIFE 09 NAT/CZ/000363, PDB470003
„Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském středohoří“
Plán na zajištění udržitelnosti po skončení projektu AfterLIFE Conservation Plan
Prosinec 2015
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
OBSAH Předmluva
1
Charakteristika oblasti
2
Projektové lokality
3
Evropsky významná lokalita Hořenec – Číčov
3
Evropsky významná lokalita Křížové vršky, Malý vrch, Šibeník
3
Evropsky významná lokalita Oblík-Srdov-Brník
3
Evropsky významná lokalita Raná – Hrádek
4
Evropsky významná lokalita Sinutec – Dlouhý kopec
5
Evropsky významná lokalita Třtěnské stráně
5
Evropsky významná lokalita Vrch Milá
6
Evropsky významná lokality Všechlapy – Kamýk
6
Nášlapný kámen Bílá stráň pod Milou
6
Nášlapný kámen Bílé stráně pod Oblíkem I a II
7
Nášlapný kámen Kamenná slunce
7
Nášlapný kámen Libeš
7
Nášlapný kámen Malý a Velký vrch u Třtěna
8
Nášlapný kámen Mlýnský vrch
8
Nášlapná kámen Odolický vrch
8
Nášlapný kámen Písečný vrch
9
Nášlapný kámen Stepičky pod Sinutcem
9
Přehled realizovaných aktivit na stepních stanovištích
10
Naplnění hlavních cílů projektu
12
Zajištění následné péče o lokality po skončení projektu LIFE+
13
Zajištění komunikace s partnery a práce s veřejností po skončení projektu
17
Výstupy SWOT analýzy
18
Závěr
19
Seznam zkratek
19
Předmluva Tento text představuje jeden z očekávaných výstupů projektu LIFE+ „Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském středohoří“. Je v něm stručně charakterizována oblast Lounského středohoří a projektové lokality, prezentován stav na konci projektu a navržen způsob zajištění dlouhodobé udržitelnosti projektu. Tento plán byl zpracován na základě znalostí podmínek v oblasti Lounského středohoří a potřeb cílových stanovišť a druhů. Zároveň se v něm odráží současné podmínky ochrany přírody a aktuální nastavení zemědělských dotací v České republice.
1
Charakteristika oblasti Fytogeografická oblast termofytika „Lounsko-labské středohoří“, do které je projekt umístěn, je charakterizována nízkým ročním průměrem srážek (cca 470 mm), vysokou průměrnou roční teplotou (průměrné roční teploty cca 9°C) a převažující zásaditou reakcí půdy. Oblast patří k nejteplejším a nejsušším oblastem v ČR. Nedostatek srážek je způsoben výrazným srážkovým stínem Krušných hor. V jarním období je Lounsko postihováno vysušujícími větry. Tyto specifické přírodní podmínky představují klimaticky i bioticky jedno z nejextrémnějších území hercynské podprovincie. Pro vzhled území jsou typické jednotlivé izolované či skupinové vrchy (čedičové výlevy mají podobu zvonovitou, kupovitou nebo kuželovitou). Velká výhřevnost vulkanických hornin v kombinaci s klimatickými faktory a utvářením reliéfu krajiny daly vznik kavylovým stepím zejména na jižních svazích neovulkanitů. Významná je přítomnost prvků ponticko-pannonských a submediteránních. Kromě všech českých druhů kavylů jsou reprezentanty těchto stepí například kozinec dánský, k. bezlodyžný, k. rakouský, vlnice chlupatá, divizna brunátná, ovsíř stepní, violka obojetná. Řada taxonů bezobratlých živočichů je v rámci České republiky dosud známá jen z tohoto území, některé z nich jsou endemické. Lounsko patří po staletí mezi nejintenzivnější zemědělské oblasti Čech. Produkce v této oblasti (př. semenářské porosty potravinářské pšenice apod.) je často srovnávána s intenzivními podmínkami obilnářské střední Francie. Je však srážkově chudší. V krajině zůstaly nevyužívány pouze extrémní svahy, plochy se sesuvy nebo okolí sutí. I zde však byla značná snaha o získání půdy pro pole, příp. sady (meruňky, broskve, třešně, višně, švestky či vinice). Ukázkou využívání krajiny jsou dochované agrární valy, jejichž délka na Oblíku přesahuje 70 km. Ještě ve 30. letech 20. století bylo hospodaření v oblasti velmi intenzivní, i když ne velkovýrobní ve smyslu velkoplošném. Nevhodné plochy pro „výrobu“ byly využívány jako pastviny pro dobytek, koně, ovce a kozy. Jednalo se buď o obecní, nebo soukromé pastviny. Doklady o pastvě na Oblíku pochází už ze 13. století. Postupný útlum pastvy (především ovcí a koz) je v území patrný od 19. století. Ještě na přelomu 70. a 80. let 20. století byly stepní plochy přepásány stády o celkovém počtu cca 2 500 ovcí. V roce 1991 se počet ovcí propadl téměř na nulu, neboť se výrazně zhoršily ekonomické podmínky pro chov ovcí, např. přestal být zájem o ovčí vlnu. Jako následek této situace bylo zaznamenáno rychlé šíření křovin, velké hromadění stařiny, změna společenstev od „Bromion“ k „Arrhenatherion“ a následný rychlý úbytek ohrožených druhů, vázaných na „sešlap“. Zdejší stepi jsou příkladem přírodního prostředí, které vyžaduje hospodaření člověka. Snahy o ochranu zbytků vzácných biotopů (rostlin) pochází již z 30. let 20. století. V roce 1936 vyhlásilo Město Louny rezervaci Raná, jako tzv. „rezervaci Města Loun“ a zároveň zastupitelstvo přijalo návrh Řádu (dnes tzv. ochranné podmínky) pro rezervaci. Díky ústeckým členům Botanické pracovní společnosti byla v roce 1936 vyhlášena ministerstvem školství také ochrana Tobiášova vrchu. Jedním z důvodů bylo kritizované plundrování porostu hlaváčku jarního návštěvníky. Po druhé světové válce zde byla vyhlášena další chráněná území (např. Číčov, Milá, Kamenná slunce). Od roku 1976 je část Lounského středohoří součástí území chráněné krajinné oblasti České středohoří a od roku 2004 jsou nejcennější lokality zařazeny v soustavě Natura 2000.
2
Projektové lokality Do projektu bylo zařazeno celkem 17 lokalit o celkové výměře cca 740 ha. Z tohoto je 8 evropsky významných lokalit (cca 600 ha) a 9 nášlapných kamenů (cca 140 ha). Níže je u každé projektové lokality popsána její stručná charakteristiky a návrh vhodného managementy. V rámci navrženého managementu jsou zohledněny i potřeby cílových druhů projektu.
Evropsky významná lokalita Hořenec – Číčov Číčovský kopec ležící severozápadně od obce Hořenec je územím s travinnými společenstvy stepního charakteru. Rozkládá se na ploše o rozloze necelých 21 ha. Ochranný režim je zaměřen na rostlinná a živočišná společenstva stepního charakteru. Charakteristickými zástupci teplomilných společenstev stepí na Číčově jsou koniklec luční český s neobyčejně hojným výskytem, hlaváček jarní, dále zde potkáme například kavyl vláskovitý, kostřavu walliskou, mochnu písečnou, modřenec tenkokvětý, rozrazil klasnatý nebo sesel fenyklový. Ze zoologického hlediska je v EVL Hořenec-Číčov předmětem ochrany motýl přástevník kostivalový. Dále se zde setkáme například s okáčem metlicovým, sarančí slámovou či soumračníkem žlutoskvrnným. Hojná je zde ještěrka obecná. Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků (především v úživnějších částech vrchu Číčov – úpatí kopce) a potlačení zmlazování dřevin. Nejcennější část evropsky významné lokality - PR Číčov bude od roku 2016 zařazena do zemědělských dotací. Pro podporu druhů vázaných na řídkou vegetaci je možné v přírodní rezervaci vypást menší plošky intenzivněji přepásané. Maximálně však do 5% výměry přírodní rezervace.
Evropsky významná lokalita Křížové vršky, Malý vrch, Šibeník Jihozápadně od obce Libčeves se nacházejí tři vrchy vystupující z okolního zarovnaného terénu: Křížové vršky, Malý vrch a Šibeník. Dohromady utvářejí evropsky významnou lokalitu o rozloze zhruba 18 ha. Předmětem ochrany jsou zde druhově bohaté suché stepní trávníky a nízké teplomilné křoviny. Ve vegetačním krytu vršků převládají úzkolisté suché trávníky. Na vrcholu se vyskytuje i bazifilní vegetace efemér (jednoletých rostlin, které vyžadují zásadité prostředí) a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého. V sedlech mezi kopci se vyskytují mezofilní ovsíkové louky a pole. Z chráněných rostlin zde najdeme např. hlaváček jarní, diviznu brunátnou, koniklec luční český, kozinec bezlodyžný, kavyl olysalý, k. sličný, k. Ivanův. Zdejší fauna je podobná fauně sousedních kopců v EVL Oblík-Srdov-Brník. Významný je např. výskyt kriticky ohroženého modráska východního. Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků (především v úživnějších částech lokality), omezení zmlazování dřevin či potlačení třtiny křovištní. Větší část lokality – Křížové vršky a Malý vrch by měla být od roku 2017 zařazena do zemědělských dotací. Komplikací zajištění hospodaření v rámci zemědělských dotací na zbylé části EVL - vrchu Šibeníku, je její nedostupnost, neboť na pozemek nevede žádná přístupová cesta. To by mělo být vyřešeno v rámci komplexních pozemkových úprav.
Evropsky významná lokalita Oblík-Srdov-Brník Tato lokalita se rozkládá na ploše o celkové rozloze 335 ha západně od obce Chraberce a východně od obce Raná a zahrnuje tři výrazné vrchy - Oblík, Srdov a Brník. Ve vegetačním krytu Oblíku převládají širokolisté a úzkolisté suché trávníky, nad jižním a západním úpatím vlastního kopce se vyskytují suťové lesy. Oblast všech tří kopců je cenným územím pro studium stepní flory a fauny. Vyskytují se zde suchomilná společenstva rostlin a na ně vázaných 3
živočichů. Na malém území se zde setkáváme se stepními formacemi, které je možné vidět až např. v Rusku v úseku od jižního Uralu po Kaspické moře. Ze zvláště chráněných druhů jsou zde hojné: hlaváček jarní, divizna brunátná, bělozářka liliovitá, modřenec tenkokvětý, ovsíř stepní, několik druhů kavylů (k. Ivanův, k. sličný, k. chlupatý, k. tenkolistý a další), kozinec bezlodyžný, chrpa chlumní, lilie zlatohlávek. Rostou zde i vzácné druhy jako orsej blatoucholistý nebo křivatec pomořanský. Vyskytuje se zde také vzácný dřín jarní, většinou v keřovité formě. Druhově početní ptáci jsou zastoupeni linduškou lesní, bělořitem šedým či dudkem chocholatým. Celkem bylo v EVL Oblík-Srdov-Brník zjištěno 81 druhů obratlovců. Zcela výjimečná je zejména fauna bezobratlých, představovaná mnoha zvláště chráněnými a velmi vzácnými druhy a poddruhy, z nichž některé jsou dokonce endemické (nikde jinde než v daném území se nevyskytující). Z motýlů můžeme jmenovat běláska ovocného, lišaje pryšcového a přástevníka mařinkového, z brouků roháče obecného, chrobáka vrubounovitého či ozbrojeného, několik druhů majek, střevlíky Leistus montanus kultianus, Parazuphium chevrolati rebli (endemit Oblíku) atd. Evropsky významné druhy živočichů zastupují motýl přástevník kostivalový a saranče skalní, z rostlin je to kavyl olysalý. Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků (především v úživnějších částech lokality), omezení zmlazování dřevin či potlačení třtiny křovištní. Optimálním výsledkem by byla mozaika s plochami s řídkou vegetací (především na vrcholech) pro živočichy vázané na toto prostředí (např. okáč skalní, saranče skalní), až po extenzivně vypasené plochy, na něž jsou vázaní např. někteří motýli. Část projektové lokality by měla být od roku 2016 obhospodařována ze zemědělských dotací. Nezbytná péče o zbylou část bude zajištěna z národních zdrojů. V budoucích letech by měla být zařazena do zemědělských dotací další část lokality. I v dalších letech bude třeba zajistit z národních zdrojů péči o výsadby ovocných stromků původních odrůd (např. výchovný řez, údržba ochran).
Evropsky významná lokalita Raná – Hrádek Tato lokalita zahrnuje oblast o rozloze 169 ha, jejíž hranice začínají ranvejí letiště u Hrádku a dále zahrnují celý masív kopce Raná. Jedná se o oblast s dochovanými zbytky přirozených xerotermních travinných společenstev s mnoha zástupci teplomilných a suchomilných druhů rostlin a živočichů. Jádrem oblasti je NPR Raná (tzv. Malá boule). Travnaté porosty jsou bohaté na velké množství zvláště chráněných druhů rostlin jako například tařici skalní, bělozářku liliovitou, kozinec bezlodyžný, kozinec rakouský a kozinec dánský, hlaváček jarní, koniklec luční český, diviznu brunátnou, hořec brvitý, kavyl Ivanův nebo kavyl tenkolistý. Unikátem Rané je speciální forma kavylu sličného – kavyl sličný lysý, celosvětově známá jen z tohoto místa. Na suchomilná společenstva skalních stepí, kavylových stepí a přilehlých pastvin je vázáno mnoho obratlovců i bezobratlých. Ze zajímavějších druhů obratlovců (zjištěno celkem 65 druhů) se zde vyskytují např. užovka hladká, z ptáků strnad luční, ťuhýk obecný, bělořit šedý. Nachází se zde v České republice jedna z nejsilnějších populací kriticky ohroženého sysla obecného. Z pavouků zde můžeme v časném podzimu spatřit drobného černo-červeného pavouka stepníka rudého. Z 637 zjištěných převážně nočních druhů motýlů bylo 12 vyhodnoceno jako nových pro ČR nebo pro Čechy. Z denních druhů motýlů je zde významný výskyt okáče skalního, okáče metlicového, modráska východního, modráska ligrusového nebo třeba soumračníka žlutoskvrnného. Ze 485 dosud zaznamenaných druhů brouků jsou zde velmi početní střevlíci (zjištěno celkem 123 druhů), např. Harpalus cisteloides hurkai (endemit Lounského středohoří). Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků (především v úživnějších částech lokality), omezení zmlazování dřevin či potlačení třtiny křovištní. Kosení je základním managementem v případě péče o vybrané plochy s výskytem syslů obecných. Větší část projektové lokality by měla být od roku 2016 obhospodařována v rámci zemědělských dotací. Při pastvě je nutné přizpůsobit intenzitu a termíny s ohledem především na bezobratlé živočichy. Optimálním výsledkem by byla mozaika s plochami s řídkou vegetací (především na vrcholech) pro živočichy vázané na toto prostředí (např. okáč skalní, saranče skalní), až po 4
extenzivně vypasené plochy, na něž jsou vázaní např. někteří motýli. I v dalších letech bude třeba zajistit ochranu a výsev živné rostliny pro modráska ligrusového.
Evropsky významná lokalita Sinutec – Dlouhý kopec Dlouhý kopec je význačnou krajinnou dominantou nad obcí Sinutec o rozloze přes 31 ha. Jedná se o území s travinnými společenstvy stepního charakteru a keřovými společenstvy, uprostřed polí. Na jižním svahu kopce se nachází cenná suchomilná společenstva rostlin a na ně vázané široké spektrum mnohdy endemických druhů živočichů, převážně bezobratlých. Na úpatí kopce se vyskytují křovinné formace. Severní a východní svahy tvoří lesní porosty. Z floristického hlediska je zde významný výskyt pelyňku pontického, seselu fenyklového, bělozářky liliovité, divizny fialové, hlaváčku jarního, kozince dánského, kavylů (Ivanova, sličného, tenkolistého) či kozince rakouského. Předmětem ochrany této evropsky významné lokality je přástevník kostivalový. Vyskytuje si zde i široké spektrum motýlů, např. okáč skalní, soumračník žlutoskvrnný či modrásek východní. Zdejší biotopy jsou kvalitním hnízdištěm pro strnada lučního a ťuhýka obecného. Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků (především v úživnějších částech lokality) a omezení zmlazování dřevin. Menší část stepních porostů bude od roku 2016 zařazena do zemědělských dotací. Větší část stepních porostů je v evidenci Katastru nemovitostí vedena jako lesní pozemek a až do případné administrativní změny bude třeba zajistit péči o ni z národních programů. Komplikací je špatná přístupnost lokality, což by mělo být vyřešeno v rámci komplexních pozemkových úprav.
Evropsky významná lokalita Třtěnské stráně Evropsky významná lokalita Třtěnské stráně patří typově do tzv. bílých strání, tvořených podkladem slínů a slínovců, na několika místech s vystupující opukou. Jižně orientovaná, přes jeden kilometr dlouhá stráň nacházející se severně od obce Třtěno byla v minulosti několikrát zalesňována nepůvodními dřevinami. Její rozloha je necelých 13 ha. Důvodem ochrany je výskyt kriticky ohroženého jitrocele přímořského, charakteristického pro subhalofilní vegetaci. Bohatý výskyt jitrocele přímořského je podmíněn vysokým množstvím vápenných solí v půdě. Typickým jevem na Třtěnských stráních jsou i malá zásaditá slaniska ve formě pramenů solemi bohaté vody, která jsou v oblasti Českého středohoří obrovským unikátem. Z dalších vzácných druhů se vyskytují kozinec rakouský, kozinec bezlodyžný, vlnice chlupatá, ledenec přímořský, bařička bahenní, bahnička jednoplevá, len tenkolistý apod. Je zde významná fauna teplomilných a suchomilných bezobratlých a motýlů. Optimálním managementem by zde bylo střídání kosení s pastvou smíšeného stáda ovcí a koz. Nezbytné je odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin, včetně redukce nepůvodních invazních druhů trnovníku akátu a borovice černé. Lokalita je velmi špatně přístupná a v evidenci Katastru nemovitostí je vedena jako lesní pozemek. Proto bude třeba zajistit péči o ni z národních programů a možnost pastvy bude muset být legislativně dořešena v budoucích letech. Do té doby je třeba zajistit potřebnou péči pomocí kosení v různých termínech. Komplikací je špatná přístupnost této lokality.
5
Evropsky významná lokalita Vrch Milá Vrch Milá ležící severovýchodně od obce Milá je osamělým vrchem zvonovitého tvaru s nadmořskou výškou 510 m n. m. Na takovýto výhřevný podklad jsou úzce vázána teplomilná rostlinná společenstva. Vegetace na samotném vrchu Milá, ale i v celé EVL o rozloze přes 5 ha je velice různorodá - od štěrbinové vegetace skal přes travinné a keřové formace stepního a lesostepního charakteru až po přirozený listnatý les s převahou dubu. Rozmístění různých vegetačních typů závisí na morfologii a expozici svahů. Ze vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin zde můžeme najít hlaváček jarní, stařinec celolistý, bělozářku liliovitou, chrpu chlumní, kozinec bezlodyžný, diviznu brunátnou nebo koniklec luční český. Za povšimnutí stojí zárazy, z nichž nejvzácnější je záraza namodralá. Za zmínku stojí i jeřáb milský, endemit s výskytem pouze na vrchu Milá. Ze zoologického hlediska jsou v EVL Vrch Milá významní četní zástupci bezobratlých vázaných buď na teplá a suchá společenstva skalních stepí, či na unikátní klimaxový lesní porost na severním svahu kopce. Optimálním managementem by zde byla pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Protože lokalita je vedena v evidenci Katastru nemovitostí jako lesní pozemek, až do případné změny bude třeba zajistit péči o ni z národních programů. Možnost pastvy bude muset být legislativně dořešena. Do doby, než bude možnost zajistit péči o lokalitu pomocí pastvy, bude třeba zajistit kosení, nejlépe mozaikovité, při kterém zároveň dojde k omezení zmlazování dřevin.
Evropsky významná lokalita Všechlapy – Kamýk Tato lokalita o rozloze 12 ha se nachází severně od obce Libčeves a její dominantou je výrazný vrch s nadmořskou výškou 437 m. n. m. Svahy Kamýku jsou porostlé teplomilnou stepní vegetací, kde se místy vyskytují i křovinné formace. Východní úbočí kopce je porostlé lesem s listnatými dřevinami. Mezi významné druhy květeny se řadí například pelyněk pontický, pcháč bělohlavý, kostřava walliská, mochna písečná, vlnice chlupatá, rozrazil rozprostřený, sesel fenyklový, hlaváček jarní, koniklec luční český, divizna brunátná apod. EVL Všechlapy-Kamýk je další z významných lokalit výskytu termofilního hmyzu (např. přástevníka kostivalového) vázaného právě na lesostepní společenstva. Dále se zde vyskytuje např. otakárek ovocný, modrásek východní, soumračník proskurníkový. Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků (především v úživnějších částech lokality - úpatí) a potlačení zmlazování dřevin. Nájemce zatím nemá zájem vstoupit do zemědělských dotací, péče o lokalitu bude tedy v nejbližším období zajištěna z národních zdrojů, případně z finančních prostředků nájemce.
Nášlapný kámen Bílá stráň pod Milou Bílé stráně jsou významným fytogeografickým pojmem i fenoménem. Jedná se o lokality, kde dochází k přirozeným sesuvům a obnažování podkladu. Typickým jevem „bílých strání“ je přítomnost vody, většinou ve formě potoka (zde např. Hrádecký potok). Neméně důležitý je sklon strání a jejich zeměpisná expozice většinou na jihozápad – tím se vytváří velice specifické mikroklima, podmiňující výskyt vzácných a jedinečných rostlinných a živočišných druhů. Bílá stráň pod Milou je bez výskytu orchidejí, ale zato zde rostou jiné vzácné druhy např. hlaváček jarní, divizna brunátná či hvězdnice zlatovlásek. Setkat se zde můžeme dále např. s druhy, jako je třemdava bílá, sasanka lesní, hořec křížnatý, len žlutý a len tenkolistý, koulenka prodloužená, záraza bílá, hlaváč žlutavý a mnoho dalšími. Toto území je významné i zoologicky. Kromě početného množství bezobratlých se zde setkáváme i s několika významnými druhy obratlovců. Mezi nejvýznamnější patří např. zmije obecná, z ptáků si tyto biotopy oblíbili zástupci pěnicovitých a strnadů, či dudek chocholatý. 6
Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků a potlačení zmlazování dřevin. Téměř celá plocha projektové lokality by měla být od roku 2017 obhospodařována ze zemědělských dotací.
Nášlapný kámen Bílé stráně pod Oblíkem I a II Dvě menší lokality vystupující v ploché krajině mezi poli pod Oblíkem jsou velice významným krajinným prvkem. Nachází se zde stepní trávníky, kde roste např. bělozářka liliovitá, čičorka pochvatá, len tenkolistý, bradáček vejčitý, kavyl sličný, kavyl Ivanův, modřenec tenkokvětý, len tenkolistý, třezalka ozdobná, hořeček brvitý, záraza bílá a mnohé další druhy. Na Bílé stráni pod Oblíkem II. je významná fauna denních motýlů – např. na zdejších bohatých porostech vičenců žije modrásek vičencový. Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků a potlačení zmlazování dřevin. Část I bude od roku 2016 zařazena do zemědělských dotací. U části II, kde je třeba zajistit specifický management, bude péče zajištěna z národních zdrojů.
Nášlapný kámen Kamenná slunce Bezlesý pahorek nad mělkým údolím Hnojnického potoka jihovýchodně od obce Hnojnice s pozůstatky malotěžebních aktivit (zemník na cihlářskou hlínu). Na těžbou narušených částech svahů pahorku na přelomu května a června rostou stepní rostliny, jako např. len rakouský, bělozářka liliovitá, kozinec bezlodyžný nebo kozinec rakouský. Na tomto plošně nepatrném území se zachovala významná fauna teplomilných a suchomilných bezobratlých, která je velmi podobná fauně Oblíku. Ze vzácných zástupců hmyzu zde nalezneme např. kobylku Tettigonia caudata, z brouků střevlíky Notiophilus laticollis a Masoreus wetterhallii a v Čechách velmi vzácného drabčíka Dolicaon biguttulus. Z živočichů žijících na Kamenných sluncích můžeme jmenovat motýla vřetenušku pozdní, z ptáků např. strnada lučního či křepelku polní. Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin, včetně nepůvodního invazního druhu – šeříku obecného. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků a potlačení zmlazování dřevin. Zatím se nepodařilo s vlastníkem pozemku domluvit na pronájmu zem. subjektu a tím umožnit zařazení lokality do zem. dotací. Nezbytná péče tak bude v nejbližším období zajištěna z národních zdrojů.
Nášlapný kámen Libeš Vrch Libeš je poměrně výrazný neovulkanický kopec, ze severní strany zalesněný. Nejcennějšími partiemi kopce jsou vrcholová stepní lysina na čedičovém podkladu, která se táhne jižním svahem a směrem k úpatí se nepatrně zvětšuje; dále bílé stráně na jižním úpatí. Lokalita je botanicky velice podobná Křížovým vrškům a Srdovu s Brníkem. Ve vegetačním krytu dominují úzkolisté suché trávníky a keřové porosty – nízké teplomilné křoviny se skalníky. Z chráněných rostlin zde najdeme hlaváček jarní, kozinec rakouský, dále pelyněk pontický a jiné. Běžně se zde vyskytuje ještěrka obecná či užovka obojková, z ptáků je zde zastoupeno množství pěvců. Optimálním managementem je zde pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Pastvu lze nahradit kosením. Lokalita je v evidenci Katastru nemovitostí vedena jako lesní pozemek a je velmi obtížně dostupná. Proto bude třeba zajistit péči o ni z národních programů. Možnost pastvy bude třeba řešit s příslušným státním orgánem lesů.
Nášlapný kámen Malý a Velký vrch u Třtěna Velký vrch, zvaný Syslík a Malý vrch se nacházejí nad obcí Třtěno a jsou od sebe odděleny úzkým pruhem zemědělské půdy. Jihozápadní svahy pokrývají stepní louky s obnaženými plochami 7
v podobě bílých strání a slanisek. Vegetace vrchů u Třtěna je druhově poměrně bohatá. Setkat se zde můžeme např. se lnem rakouským, bělozářkou liliovitou, několika druhy kozinců (dánským, bezlodyžným, rakouským a cizrnovitým), pelyňkem pontickým, vlnicí chlupatou, koniklecem lučním, diviznou brunátnou, kavylem vláskovitým, kavylem Ivanovým, omanem vrbolistým a jitrocelem přímořským. Vyskytuje se zde velké množství denních motýlů, např. otakárek fenyklový, soumračník žlutoskvrnný, ostruháček trnkový či modrásek vičencový. Byl zde zaznamenán výskyt reliktního druhu střevlíka Harpalus politus. Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků a potlačení zmlazování dřevin. Velká část stepních porostů bude od roku 2016 obhospodařována ze zemědělských dotací.
Nášlapný kámen Mlýnský vrch Mlýnský vrch je nízký, ale přesto výrazný neovulkanický čedičový kužel nacházející se jižně od obce Libčeves. Navazuje na linii Křížových vršků, kterým je také floristicky i faunisticky velice podobný. Ve vegetačním krytu převládají úzkolisté suché trávníky a keřové porosty. Kozinec rakouský, kavyl Ivanův, hlaváček jarní, hlaváček letní, kostřava walliská, černýš rolní, lněnka lnolistá, divizna sápovitá či kavyly jsou běžnými druhy Mlýnského vrchu. Optimálním managementem je zde pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Pastvu lze nahradit kosením, které je možno využít i v případě většího množství nedopasků (stařiny). Nájemce zatím nemá zájem vstoupit do zemědělských dotací, péče o lokalitu bude tedy v nejbližším období zajištěna z národních zdrojů, nebo z finančních prostředků nájemce.
Nášlapný kámen Odolický vrch Odolický vrch se nachází severně od obce Odolice po levé straně silnice vedoucí z Loun do Mostu. Jedná se o území uprostřed polí s travinnými společenstvy stepního charakteru. Místy se zde nachází i pozůstatky ovocných sadů. Fauna a flora jsou velice podobné např. lokalitě EVL Sinutec-Dlouhý kopec. Setkat se zde můžeme s kostřavou walliskou, hlaváčkem jarním, kozincem dánským, kozincem bezlodyžným, pelyňkem pontickým, mochnou písečnou a mnoha dalšími stepními druhy. Odolický vrch leží ve východní části velkého nadregionálního biocentra, v jehož středu je vrch Milá. Z motýlů se zde vyskytuje např. modrásek východní, modrásek kozincový, ostruháček trnkový. Mezi zdejší významné druhy patří stepní relikt krasec Cylindromorphus bifrons. Stráně Odolického vrchu jsou významným hnízdištěm např. pro strnada lučního a ťuhýka obecného. Setkat se zde můžeme i s bramborníčkem černohlavým, pěnicí vlašskou či krutihlavem obecným. Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků a potlačení zmlazování dřevin. Nájemce cca poloviny stepních ploch zatím nemá zájem vstoupit do zemědělských dotací, péče o tuto část lokality bude proto v následujících letech zajištěna z národních zdrojů. Druhá část lokality je vedena v evidenci Katastru nemovitostí jako lesní pozemek a až do případné změny bude třeba zajistit péči o ni rovněž z národních programů. Pastvu na druhé části lokality bude třeba řešit s příslušným státním orgánem lesů.
8
Nášlapný kámen Písečný vrch Písečný vrch se nachází jihozápadně od obce Milá. V minulosti se zde těžil křemenec a rohovec. Lokalita už od pradávna byla využívána k pastvě a nikdy nezarostla lesem. Vegetační kryt tvoří úzkolisté suché stepní trávníky. Z chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje např. hlaváček jarní, sasanka lesní, kozinec rakouský, kozinec dánský, len tenkolistý, kavyl sličný, kavyl Ivanův, kavyl chlupatý, divizna brunátná apod. Zoologické spektrum je neméně bohaté. Asi nejpočetnější jsou zástupci bezobratlých, vyskytuje se zde například mnoho motýlů. Z obratlovců zde se vyskytujících můžeme jmenovat např. užovku hladkou, slepýše křehkého, ještěrku obecnou, z pěvců pak strnada lučního nebo pěnici vlašskou. Na úpatí kopce byl několikrát pozorován výr velký. Lokalita by mohla být vhodná pro rozšíření populace sysla obecného, který se zde v minulosti hojně vyskytoval. Nejvhodnějším způsobem péče o území je extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz, doplněná o odstraňování zmlazení nežádoucích dřevin. Extenzivní pastvu by bylo vhodné kombinovat s občasným, nejlépe mozaikovitým kosením pro odstranění většího množství nedopasků (především v úživnějších částech lokality), omezení zmlazování dřevin či potlačení třtiny křovištní. Téměř celá lokalita bude od roku 2016 obhospodařována ze zemědělských dotací.
Nášlapný kámen Stepičky pod Sinutcem Roztroušené ostrůvky (remízky) ležící vprostřed polí severovýchodně od obce Sinutec jsou významným propojovacím prvkem mezi rozlehlejšími evropsky významnými lokalitami v okolí a tvoří tak důležitou migrační zónu pro mnoho druhů živočichů. Z floristického hlediska se zde setkáváme s pozůstatky stepní vegetace, najdeme zde například hlaváček jarní, koniklec luční český, trýzel škardolistý. Optimálním managementem je zde kosení, kterým zároveň dochází k eliminaci nežádoucího zmlazení dřevin. Vzhledem k malým výměrám a nepřístupnosti (většinou „ostrůvky“ v poli, nebo fragmenty stepí v blízkosti frekventované komunikace/regionální trati bude péče zajištěna z národních zdrojů. Příležitostně by bylo vhodné lokality přepást.
9
Přehled realizovaných aktivit na stepních stanovištích v rámci projektu 1. Vyřezávání nežádoucích dřevin a jejich zmlazení Vzhledem k absenci jakýchkoliv opatření na většině ploch došlo k zarůstání cenných stepních lokalit vysoko-stébelnou vegetací a také náletovými dřevinami. K obnovení tradičního způsobu hospodaření, především pastvy, bylo potřeba nežádoucí dřeviny odstranit. Jako velmi efektivní způsob se ukázalo vytrhávání dřevin i s kořeny. Tento způsob je však poměrně náročný jak po finanční stránce, tak i na manipulaci. Proto byl na většině lokalit používán výřez dřevin s následnou pastvou smíšeným stádem ovcí a koz, a dle potřeby probíhalo vyřezání zmlazených dřevin (případně jejich zmulčování). Celkem byly odstraněny nežádoucí dřeviny na cca 216 ha zarůstajících stepních ploch. 2. Obnovní pastva Pastva patří k jednomu z nejstarších způsobů obhospodařování trvalých travních porostů. V rámci projektu bylo jednou či vícekrát zajištěno přepasení pozemků o výměře přesahující 211 ha. V souvislosti s rostoucími odkřoviněnými plochami došlo v druhé polovině projektu k významnému nárůstu počtu ovcí a koz používaných k výpasu - v roce 2014 bylo využito celkem téměř 1500 ks ovcí a koz, o rok později bylo na lounských kopcích možno spatřit ještě o cca 500 kusů více. Velmi pozitivní skutečností byl zájem zemědělských subjektů o pastvu, díky němuž byla založena v regionu nová stáda. V závislosti na požadovaném cílovém stavu pastviny byl pro jednotlivé lokality zvolen vhodný typ pastvy (volná za pomoci ovčáckých psů nebo oplůtková), početnost stáda a délka výpasu. 3. Kosení a mulčování Obnovní pastvu lze v některých případech částečně nahradit kosením travních porostů. Pokud je po posečení většina travní hmoty ze sečené plochy odstraněna, podpoří se růst konkurenčně méně zdatných druhů. Dlouhodobé sečení s následným odstraňováním pokosené hmoty způsobuje ochuzování půdy o živiny, a proto je vhodné kosení a pastvu kombinovat. Mulčování bylo využíváno především v rámci přípravy více degradovaných ploch pro následnou pastvu a kosení. Minimálně jednou bylo pokoseno cca 86 ha travních porostů. 4. Výsev živných rostlin V rámci projektu byl proveden dosev i nový výsev vičence ligrusu, který je živnou rostlinou několika druhů motýlů, především však kriticky ohroženého modráska ligrusového. Tento motýl žije v Čechách už jen na jediné lokalitě na Lounsku. Pro svůj vývoj potřebuje kompaktní porosty vičence ligrusu. Protože ovce a kozy velmi rády konzumují tuto rostlinu, bylo nezbytné vybrané porosty oplotit. Výsevy a dosevy byly realizovány na několika plochách o celkové výměře více než 2 ha. 5. Obnova sadů Součástí několika projektových lokalit jsou zbytky starých extenzivních vysokokmenných sadů. Prosychající stromy, jež jsou často již na hraně své životnosti, bývají využívány širokým spektrem bezobratlých živočichů. Z hlediska zachování vývojového cyklu bezobratlých v lokalitě je odstraňování usychajících ovocných stromů z lokalit nevhodné. Vzhledem k uvedenému došlo v rámci projektu pouze k vyřezání nežádoucích dřevin, jimiž sady rychle zarůstaly a stepní flóra v podrostu tak postupně degradovala. V sadech pod Oblíkem bylo vysazeno 650 ks nových vysokokmenných stromků původních odrůd především třešní, a doplněných o hrušně a jabloně. Výsadbou a řádnou následnou péčí o stromky (např. výchovný řez, oprava ochran) bude do budoucna zajištěno vhodné prostředí pro druhy vázané na ovocné dřeviny. V rámci projektu bylo odkřoviněno cca 24 ha starých sadů a následně probíhala pastva z důvodu omezení zarůstání těchto ploch. V roce 2015 proběhla instalace 37 kusů hnízdních budek s cílem 10
vytvořit vhodné podmínky pro hnízdění dudka chocholatého a krutihlava obecného. Toto opatření bude mít pozitivní vliv i na běžnější druhy ptáků hnízdících v dutinách, např. špačka obecného a sýkor. 6. Likvidace nepůvodních druhů dřevin Na mnoha cenných lokalitách došlo v uplynulých desetiletích vlivem nevhodné lidské činnosti k rozšíření nepůvodních invazních druhů, jakými jsou např. trnovník akát, borovice černá či kustovnice cizí. Tyto dřeviny v našich podmínkách nemají přirozenou konkurenci, velice snadno a rychle se šíří a vytlačují naše původní druhy. V rámci projektu byly invazní dřeviny odstraněny na ploše 14 ha. Jejich likvidace je poměrně složitá, protože i po vyřezání mají silnou zmlazující schopnost. U trnovníku akátu bylo využito několik způsobů likvidace - loupání kůry po obvodu kmene, aby byl přerušen přísun živin i vody do koruny stromu; kácení s ponecháním vysokých pařezů, kdy se následně likvidovaly výmladky na těchto pařezech za pomoci aplikace arboricidu; opětovné vyřezávání či kosení výmladků. U šeříku obecného bylo použito vyřezávání a poté byla provedena aplikace herbicidního přípravku na výmladky. Následně byly lokality několikrát během projektu pokoseny. Borovice černé a kustovnice cizí byly vyřezávány. 7. Obnova starých průhonů Pro zajištění snadnějšího přístupu k paseným lokalitám byly obnoveny staré průhony pro přehánění hospodářských zvířat, a to v délce cca 2 km. Jedná se především o průhony mezi EVL Křížové vršky a EVL Oblík-Srdov-Brník a jejich napojení na přilehlé obce Mnichov, Charvátce, Chraberce a Mnichovský Týnec. Zprůchodnění průhonů umožnilo lepší dostupnost lokalit pro stádo a snadnější dopravu pitné vody pro zvířata.
11
Naplnění hlavních cílů projektu Cíl projektu: Vytvoření funkční struktury xerothermních stanovišť se zastoupením ploch různých velikostí a charakteru (od rozsáhlých klíčových ploch až po drobné stepní fragmenty, se zastoupením různých sukcesních stádií) rozmístěných v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině JZ části Českého středohoří. Výstup: V rámci projektu byl závazek zlepšit stav stepních společenstev na rozloze 250 ha. Ke konci roku 2015 byla managementová opatření provedena minimálně jednou, mnohdy však opakovaně, na ploše 308 ha. Na základě pravidelných monitoringů lze konstatovat, že provedená opatření na projektových lokalitách byla v souladu s potřebnou péčí o stepní společenstva. Cílená extenzivní pastva přispěla ke značnému omezení zastoupení expanzivního ovsíku vyvýšeného, rozvolnění hustého travního porostu a především ke značnému druhovému obohacení - šíří se charakteristické druhy pro zdejší suché trávníky, např. sveřep vzpřímený a kavyly (k. sličný, k. Ivanův, k. tenkolistý, k. vláskovitý), mateřídouška panonská, pelyněk pontický, kozince (k. bezlodyžný, k. dánský, k. rakouský) a také vzácné druhy plevelů (např. trýzel rozkladitý). Cíl projektu: Zajištění příznivého stavu cílových společenstev a druhů evropského a národního významu. Výstup: Realizovaná opatření měla ve většině případů pozitivní vliv i na cílové druhy projektu - sysla obecného, přástevníka kostivalového, saranče skalní a kavyl olysalý. Došlo k významnému nárůstu početnosti sysla obecného v okolí vrchu Raná ze 150 jedinců v roce 2011 na 380 v roce 2015. Mírný nárůst celkového počtu jedinců je také u druhu saranče skalní. U něj na třech lokalitách došlo ke zvýšení počtu, u zbývajících dvou pak k mírnému poklesu. Populace kavylu olysalého byla v průběhu projektu stabilní. U přástevníka kostivalového došlo v roce 2014 k několikanásobnému nárůstu pozorovaných jedinců a v následujícím roce pak k prudkému poklesu. Pravděpodobnými příčinami byly průběhy počasí a množství přirozených nepřátel. Podařilo se zvýšit populaci kavylu tenkolistého na Oblíku a nově prokázat jeho výskyt na vrchu Číčov. Velmi pozitivním výsledkem byl objev a posílení nové populace kriticky ohroženého druhu ovsíř stepní na Rané. Početnost kriticky ohroženého druhu kavyl olysalý byla díky šetrně prováděnému odkřoviňování stabilní. Cíl projektu: Seznámení veřejnosti s problematikou stepí v zemědělsky obhospodařované krajině a s významem tradičních forem hospodaření. Výstup: V rámci projektu byla realizována celá řada aktivit pro veřejnost, např. několik tisíc lidí se mělo možnost seznámit stepmi na Lounsku během čtyř ročníků „Slavností stepí“. V rámci „Ekotoulání“, kterého se zúčastnilo cca 1 000 školáků a pedagogického dozoru, účastníci navštívili významné stepní lokality, vyzkoušeli si práci s ovčí vlnou a seznámili se s významem ovocných dřevin v krajině. S velkým zájmem u veřejnosti se setkaly vydané tiskoviny, kterých bylo rozebráno několik tisíc kusů od každého typu. Veřejnost byla o aktivitách projektu informována i prostřednictvím webových stránek a facebookového profilu. Jednou z nejdůležitějších aktivit v rámci projektu byla komunikace projektového týmu s vlastníky a nájemci pozemků, dodavateli prací, subjekty hospodařícími v krajině, místními samosprávami či neziskovými organizacemi. Činnosti v rámci projektu Stepi Lounského středohoří byly oceněny v roce 2014 mezinárodním oceněním Natura 2000 Award v kategorii „Communication“ za práci s veřejností, dětmi a školní mládeží a za spolupráci s obcemi a dalšími partnery. 12
Zajištění následné péče o lokality po skončení projektu LIFE+ V této kapitole jsou shrnuta hlavní opatření, která bude potřeba realizovat v období po skončení projektu LIFE+. Pro přehlednost jsou rozčleněna do tří skupin – administrativní opatření, základní opatření a specifická opatření. Informace o důležitosti opatření, subjektu zodpovědném za realizaci, možných zdrojích financování a případně další podrobnosti jsou uvedeny v tabulce za textem. Administrativní opatření a. Zpracování potřebných plánů péče o CHKO a lokality vyhlášené za národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Během následujícího desetiletého období bude třeba zpracovat nový plán péče o CHKO České středohoří, neboť platnost současného skončí v roce 2024. Obdobná situace bude i u „maloplošných“ ZCHÚ, kde je platnost stávajících plánů péče následující: NPR Oblík do roku 2025, NPR Raná do roku 2025, NPP Kamenná slunce do roku 2025, PR Číčov do roku 2016, PR Milá do roku 2025, PP Třtěnské stráně do roku 2022 a PR Písečný vrch do roku 2019. V nových plánech péče bude nutné dobře popsat potřeby projektových lokalit, neboť možnost realizace opatření a použití finančních prostředků z národních zdrojů má vazbu na platné plány péče. b. Přehlášení/rozšíření přírodní rezervace Číčov. V souvislosti s komplexními pozemkovými úpravami došlo k dořešení vlastnických vztahů na této lokalitě. Je připraveno její přehlášení v roce 2016, v rámci kterého by mělo dojít k rozšíření na výměru 7,5684 ha. c. Zařazování půdních bloků na trvalých travních porostech do vhodných nadstavbových managementů, především D9 (Suché stepní strávníky a vřesoviště) a D10 (Druhově bohaté pastviny). d. Změna kultury u některých pozemků, případně získání souhlasu od státní správy lesů na specifické hospodaření, tj. např. umožnění pastvy na lesních pozemcích, kde jsou stepní porosty. e. Usměrňování turistických, sportovních a rekreačních aktivit. Jedná se zejména o vrch Raná, která je velmi aktivně využívána leteckými modeláři a paraglidisty. f.
Pokračování výkupů cenných pozemků v projektových lokalitách. Je to jedna z možností jak zabezpečit dlouhodobě příznivý stav na pozemcích.
g. Pokračování v pronájmu pozemků ve vlastnictví ČR, kde je příslušná hospodařit AOPK ČR, zemědělským subjektům. h. Komunikace se zem. Subjekty a dalšími partnery, která zajistí zpětnou vazbu z regionu a umožní efektivně přijímat opatření na podporu druhů a stanovišť. Základní opatření a. Základní monitoring jednotlivých skupin živočichů (např. motýlů) ve spolupráci s odbornými institucemi i jednotlivci. b. Pokračování sledování stavu vegetace na vybraných plochách. c. Extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz v různých termínech a s různou intenzitou, či kosení a odklizení pokosené hmoty. d. Redukce zmlazení nežádoucích dřevin, včetně odklizení dřevní hmoty. e. Eliminace geograficky nepůvodních druhů, především trnovníku akátu, borovice černé a kustovnice cizí. f.
Eliminace expanzních druhů, především třtiny křovištní. 13
Specifická opatření a. Monitoring jednotlivých zájmových druhů (kavyl olysalý, sysel obecný, přástevník kostivalový, saranče skalní, modrásek ligrusový, okáč skalní,….). b. Podpora modráska ligrusového výsevem živné rostliny vičence ligrusu, údržbou dříve osetých ploch a ochrana přirozeně rostoucího vičence ligrusu před spasením pomocí oplůtků. c. Podpora sysla obecného udržováním travního porostu na vybraných plochách do výšky 15 cm. d. Podpora okáče skalního a dalších druhů vázaných na řídkou vegetaci intenzivnější pastvou ve vhodných termínech a způsobem na vybraných částech lokalit.
14
Potřebný management
Důležitost
Zodpovědný subjekt
Možné zdroje
Poznámka
Administrativní opatření Zpracování potřebných plánů péče o CHKO a lokality vyhlášené za NPR, NPP, PR a PP
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko, Krajský úřad.
Vlastní zdroje, Program péče o krajinu
Přehlášení/rozšíření přírodní rezervace Číčov
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko
Vlastní zdroje
V roce 2016
Zařazování půdních bloků na trvalých travních porostech do vhodných managementů
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko
Vlastní zdroje
APK ČR navrhuje nadstavbové managementy, např. Suché stepní strávníky a vřesoviště
Usměrňování turistických, sportovních a rekreačních aktivit, především na vrchu Raná
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko
Vlastní zdroje
Změna kultury u některých pozemků, které jsou vedeny jako PUPFL, ale ve skutečnosti jsou tam stepní společenstva, případně získání souhlasu od státní správy lesů na pastvu.
Střední
AOPK ČR, RP Ústecko
Vlastní zdroje, pozemků
Výkupy pozemků z finančních prostředků SFŽP
Střední
AOPK ČR, RP Ústecko
Státní fond životního prostředí
Pronájmy pozemků ve vlastnictví ČR, kde je příslušná hospodařit AOPK ČR, zemědělským subjektům.
Střední
AOPK ČR, RP Ústecko
Vlastní zdroje
Komunikace se zem. subjekty a dalšími stakeholdry
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko
Vlastní zdroje
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko
Vlastní zdroje, Program péče o krajinu, Operační program pro životní prostředí
Pokračování sledování vegetace na vybraných současných monitorovacích plochách.
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko
Vlastní zdroje
Extenzivní pastva smíšeným stádem ovcí a koz
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko, vlastníci a nájemci pozemků, zem. subjekty.
EAFRD*, krajinu,
vlastníci
Základní opatření Základní monitoring jednotlivých bezobratlých, zejména motýlů
skupin
15
Program
péče
o
Redukce nežádoucích dřevin
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko, vlastníci a nájemci pozemků, zem. subjekty.
EAFRD*, krajinu,
Eliminace geograficky nepůvodních druhů, především trnovníku akátu, borovice černé a kustovnice cizí
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko, vlastníci a nájemci pozemků,
Program péče o krajinu
Eliminace expanzních druhů, především třtiny křovištní
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko, vlastníci a nájemci pozemků,
Program EAFRD*
Monitoring jednotlivých zájmových druhů (kavyl olysalý, sysel obecný, přástevník kostivalový, saranče skalní, modrásek ligrusový, okáč skalní,….)
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko, ve spolupráci s odbornými institucemi (např. Česká zemědělská univerzita) i jednotlivci
Vlastní zdroje
Podpora modráska ligrusového výsevem živné rostliny vičence ligrusu, údržbou dříve osetých ploch a ochrana přirozeně rostoucího vičence ligrusu před spasením pomocí oplůtků.
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko
Program péče o krajinu, vlastní zdroje
Podpora sysla obecného udržováním travního porostu na vybraných plochách do výšky 15 cm
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko
Program péče POPFK, EAFRD*
o
krajinu,
Podpora okáče skalního a dalších druhů vázaných na řídkou vegetaci
Vysoká
AOPK ČR, RP Ústecko
Program EAFRD*
o
krajinu,
Program
péče
o
péče
o
krajinu,
Likvidace třtiny křovištní je jednou z povinností zem. hospodařícího subjektu
Speciální opatření
péče
*EAFRD je finanční nástroj na podporu rozvoje venkova, který spadá do společné zemědělské politiky EU a je součástí ESI fondů. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny nebo kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. V ČR jsou z něj hrazeny projekty předložené do tzv. Programu rozvoje venkova ČR, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR, zprostředkujícím subjektem Státní zemědělský intervenční fond.
16
Zajištění komunikace s partnery a práce s veřejností po skončení projektu Po ukončení projektu bude příjemce zajišťovat další komunikaci s partnery a práci s veřejností. Ústředí AOPK ČR bude garantem funkčnosti www stránek k projektu po dobu minimálně 5 let. Komunikace se zemědělskými subjekty, vlastníky pozemků a dalšími institucemi bude zajištěna regionálním pracovištěm Ústecko. Toto pracoviště rovněž bude pokračovat v práci s veřejností za využití zbylých tiskovin, nakoupených pomůcek a materiálu. Její rozsah bude záviset především na finančních a personálních možnostech pracoviště. Plánována je spolupráce s dosavadními partnery i v dalších letech, což by mělo mít pozitivní vliv na kvalitu i množství akcí pro veřejnost.
17
Výstupy SWOT analýzy Silné stránky:
Zvýšená ochrana přírody vyplývající ze zákona - všechny lokality, vyjma Písečného, vrchu leží v CHKO, některé lokality jsou vyhlášeny za „maloplodá“ ZCHÚ.
Klíčové lokality jsou zařazeny do soustavy Natura 2000.
Velmi dobrý výchozí stav lokalit.
Výborná znalost území a jeho potřeb, odborné zázemí.
Komunikace se stakeholdry a zemědělci.
Poměrně rozsáhlé pozemky ve vlastnictví ČR, kde je příslušná hospodařit AOPK ČR, např. v EVL Raná-Hrádek, EVL Oblík-Srdov-Brník a nášlapný kámen Písečný vrch.
Slabé stránky:
Personální zajištění péče o lokality a monitoringy po skončení projektu.
Národní finanční prostředky na péči o krajinu jsou schvalované pouze na 1 rok, mnohdy až ve vegetační sezóně a pokaždé se může měnit jejich výše.
Příležitosti
Pozitivní vnímání stepí u většiny vlastníků půdy, zem. subjektů a místních obyvatel.
Velká atraktivita území pro odborníky.
Vzrůstající zájem o tradiční hospodaření v krajině, především pastvu.
Možnosti financování péče prostřednictvím EAFRD a využití nadstavbových zem. dotačních titulů.
Atraktivnost a dostupnost území pro veřejnost, zájem veřejnosti o agroturistiku.
Hrozby:
Změna zemědělské politiky a dotačních titulů a následný nezájem o hospodaření.
Unifikace hospodaření na velkých plochách v důsledku omezeného počtu dotačních titulů, nevhodné termíny seče a pastvy.
Šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin.
Růst sportovních a rekreačních aktivit, zejména v oblasti Rané, především nekontrolované vjezdy, táboření, apod.
Odchyt jedinců některých mizejících druhů denních motýlů „sběrateli“.
Poměrně velká izolovanost jednotlivých lokalit v zemědělské krajině.
18
Závěr Na základě výše uvedených skutečností je možné konstatovat, že existují velmi dobré podmínky pro zachování příznivého stavu na projektových lokalitách i v budoucích letech. Tento názor odráží současný stav, tj. kompetence ochrany přírody, zemědělskou politiku, nastavení dotačních titulů a zájem zemědělských subjektů z regionu hospodařit na stepních lokalitách. V případě výraznějších změn u popsaného stavu by v následujících letech mohlo dojít ke zhoršení podmínek pro zachování příznivého stavu. V současnosti je velký zájem o hospodaření na většině projektových lokalit. Od začátku projektu začalo působit v regionu několik nových zemědělských subjektů a díky tomu by i v případě „výpadku“ hospodařícího subjektu na některé projektové lokalitě mělo být možné v poměrně krátké době zajistit odpovídající péči. AOPK ČR bude zajišťovat po skončení projektu v potřebné míře komunikaci s partnery v území a práci s veřejností. Je třeba zmínit, že zde existuje několik „možných hrozeb“, které by mohly mít v budoucnosti negativní vliv na stav stanovišť a zájmových druhů. Některé z nich bude možné činností AOPK ČR částečně eliminovat – a to buď realizací přímých opatření (např. u šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin) nebo využitím legislativních nástrojů (např. růst sportovních a rekreačních aktivit). Určitý problém při péči o lokality by mohlo představovat personální zajištění po skončení projektu. Seznam zkratek AOPK ČR EVL CHKO NPP NPR PP PR ZCHÚ
… … … … … … … …
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast národní přírodní památka národní přírodní rezervace přírodní památka přírodní rezervace zvláště chráněné území
19
