AKTIVNÍ OBRANA PŘÍJEMCE DOTACE PROTI ROZHODNUTÍ O KRÁCENÍ DOTACE

Veřejné  zakázky  v  novém  kabátě,   aneb  co  přinese  nový  zákon  o   zadávání  veřejných  zakázek  v  roce   2016  

  AKTIVNÍ  OBRANA  PŘÍJEMCE  DOTACE  PROTI   ROZHODNUTÍ  O  KRÁCENÍ  DOTACE  

  JUDr.  Petr  Kadlec   Havel,  Holásek  &  Partners  s.r.o.,  advokátní   kancelář  

 

VÝCHODISKA  PRO  VOLBU  PROSTŘEDKŮ  OBRANY     Volba vhodných a možných prostředků obrany příjemce dotace proti krácení dotace je odvislá od následujících výchozích skutečností: 1.  PRÁVNÍ TITUL DOTACE: § 

§ 

příjemce dotace má uzavřenou s poskytovatelem dotace smlouvu o poskytnutí dotace (vždy u ROP, u OP pouze pokud tak stanoví zvláštní zákon § 17 zákona č. 218/2000 Sb.) x poskytovatel dotace vydal příjemci dotace pouze rozhodnutí o poskytnutí dotace

2.  ČASOVÉ HLEDISKO: §  § 

ke krácení dotace došlo před vyplacením dotace příjemci dotace x u příjemce dotace již došlo k vyplacení dotace → poskytovatel požaduje vrácení již poskytnuté dotace 2  

      PRÁVNÍ  TITUL  DOTACE  

3  

PRÁVNÍ  TITUL  DOTACE    -­‐     SMLOUVA  O  POSKYTNUTÍ  DOTACE   Dle judikatury NSS je smlouva o poskytnutí dotace veřejnoprávní smlouvou: § 

Rozsudek NSS 9 Afs 37/2013-54 ze dne 19. 2. 2014 „Smlouva  o  poskytnu@  účelové  dotace  uzavřená  mezi  regionální  radou  regionu  soudružnosH  a  příjemcem   dotace   je   veřejnoprávní   smlouvu.   V   případě   námitky   porušení   smlouvy,   nesouhlasu   s   jejím   výkladem   nebo   při  neplnění  smlouvy  samotné  je  ochrana  kterékoliv  smluvní  strany  poskytována  prostřednictvím  sporu  z   veřejnoprávní  smlouvy  dle  ustanovení  §  169  správního  řádu  ve  spojení  s  ustanovením  §  141  téhož  zákona,   který  iniciuje  ta  ze  stran,  která  nesouhlasí  s  postupem  druhé  smluvní  strany.“  

§ 

Rozsudek NSS 9 Afs 38/2013-53 ze dne 7. 11. 2013 „Vztah  vzniklý  poskytnu@m  dotace  je  vztahem  veřejnoprávním  a  poskytnuté  dotace  tvoří  také  dotace  ze   státního  rozpočtu  a  rozpočtu  krajů,  které  jsou  dle  §  3  písm.  c)  zák.  o  rozpočtových  pravidlech  tzv.  jinými   prostředky  státu.“  

§ 

Rozsudek NSS 1 Afs 66/2013 ze dne 12. 12. 2013 „…  správní  akty,  které  Regionální  rada  vydává  po  uzavření  smlouvy  o  poskytnu@  dotace,  nemusí  nutně  mít   vždy   autoritaHvní   povahu,   nemusejí   na   ně   dopadat   ani   obecná   ustanovení   o   správním   řízení.   Tyto   akty   Regionální  rady  jsou  vydávané  v  režimu  veřejnoprávní  smlouvy.“  

4  

PRÁVNÍ  TITUL  DOTACE    -­‐     ROZHODNUTÍ  O  POSKYTNUTÍ  DOTACE     Rozhodnutí o poskytnutí dotace není veřejnoprávní smlouvou v materiálním slova smyslu (v situaci, kdy nebyla současně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace) § 

vyplývá to z judikatury NSS (implicitně/ a contrario)

§ 

pokud byla dotace poskytnuta (pouze) na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace, neuplatní se dále uvedený postup řešení sporu z veřejnoprávních smlouvy

  § 

Rozsudek NSS 5 As 152/2012 – 43 ze dne 29. 5. 2014 „Veřejnoprávní   charakter   rozhodnu@   o   poskytnu@   dotace   je   nesporný,   avšak,   jak   bylo   vysvětleno   výše,   soudnímu  přezkumu  podléhá  až  rozhodnu@  finančních  orgánů  o  vyměření  odvodu  za  porušení  rozpočtové   kázně.“  

5

     

KRÁCENÍ  DOTACE  PŘED  JEJÍM  VYPLACENÍM  

6  

KRÁCENÍ  DOTACE  PŘED  JEJÍM  VYPLACENÍM  (1/6)   MOŽNOSTI OBRANY, POSTUP PŘÍJEMCE DOTACE A KONTROLNÍCH ORGÁNŮ: § 

auditní orgán (poskytovatel dotace/ zprostředkující subjekt) dospěje ke zjištění o pochybení příjemce dotace při administraci projektu → Auditní zpráva/ Protokol o kontrolním zjištění

§ 

proti zjištění uvedeném v Auditní zprávě/ Protokolu o kontrolním zjištění lze podat námitky

§ 

rozhodnutí auditního orgánu o námitkách příjemce dotace proti protokolu o kontrolním zjištění (auditní zprávě) není rozhodnutím v materiálním smyslu a nelze se proti němu bránit žalobou ve správním soudnictví, jelikož nezakládá, nemění ani neruší práva a povinnosti příjemce dotace

§ 

Rozsudek NSS 9 As 132/2013 – 87 ze dne 6. 2. 2014 „…  rozhodnu@  žalovaného  o  námitkách  stěžovatelky  proH  protokolu  o  kontrolním  zjištění,   vydané  dle  §  18  zákona  o  státní  kontrole,  je  sice  jako  „rozhodnu@“  označeno,  avšak  není   rozhodnu@m  v  materiálním  slova  smyslu.   Protokolem  ani  „rozhodnu@m“  žalovaného  nedošlo  k  založení,  změně,  zrušení  nebo   závaznému  určení  práv  nebo  povinnos@  stěžovatelky.“   7  

KRÁCENÍ  DOTACE  PŘED  JEJÍM  VYPLACENÍM  (2/6)   § 

pokud   auditní   orgán   nevyhoví   námitkám   podaným   pro1   protokolu   o   kontrolním   zjištění,   informuje   o   svém   zjištění   poskytovatele   dotace,   který,   v   případě,   že   zjištění   má   povahu   nesrovnalos1,  přistoupí  k  vydání  oznámení  o  krácení  dotace   § 

§ 

Nesrovnalost   =   porušení   právních   předpisů   Evropského   společenství   nebo   České   republiky   v  důsledku  pro1právního  jednání  nebo  opomenuL  dotčeného  subjektu  (příjemce  dotace),  které  vede   nebo   by   mohlo   vést   ke   ztrátě   v   souhrnném   rozpočtu   Evropské   unie   nebo   ve   veřejném   rozpočtu   České   republiky,   a   to   započtením   neoprávněného   výdaje   do   souhrnného   rozpočtu   Evropské   unie   nebo  do  veřejného  rozpočtu  České  republiky  

Pokud   bylo   námitkové   řízení   příjemce   dotace   neúspěšné   a   příjemce   dotace   má   s   poskytovatelem   dotace   uzavřenou   smlouvu   o   poskytování   dotace   →   možnost   obrany   v   podobě  vyvolání  sporu  z  veřejnoprávní  smlouvy  (§  141  a  §  169  SŘ)   Rozsudek  NSS  1  Afs  66/2013  ze  dne  12.  12.  2013  (obdobně  např.  NSS  9   Afs  37/2013-­‐54  ze   dne  19.  2.  2014)   „Pokud   se   příjemce   dotace   zamýšlí   bránit   proH   neplnění   smlouvy   ve   fázi   po   uzavření   smlouvy   o   poskytnu@   dotace,  je  mu  ochrana  poskytována  prostřednictvím  sporu  z  veřejnoprávní  smlouvy  dle  §  169  ve  spojení  s  §   141  správního  řádu.“  

  8  

KRÁCENÍ  DOTACE  PŘED  JEJÍM  VYPLACENÍM  (3/6)   § 

příslušným  správním  orgánem  k  řešení  sporu  z  veřejnoprávní  smlouvy,  kde  smluvní  stranou   této  smlouvy  je  Úřad  regionální  rady  regionu  soudržnos1,  je  Ministerstvo  pro  místní  rozvoj   Rozsudek  NSS  2  Afs  75/2013  ze  dne  14.  2.  2014   „Teprve   rozhodnu@   příslušného   orgánu   ze   sporu   z   veřejnoprávní   smlouvy   je,   za   splnění   dalších   zákonem   stanovených  podmínek,  rozhodnu@m  přezkoumatelným  dle  §  65  s.  ř.  s.  ve  správním  soudnictví.   V  souladu  s  právní  úpravou  obsaženou  v  zákoně  o  podpoře  regionálního  rozvoje  je  zde  věcně  příslušným   ministerstvem  ministerstvo  pro  místní  rozvoj.“  

§ 

platná   právní   úprava   nestanoví   konkrétní   lhůtu,   v   níž   je   možno   spor   z   veřejnoprávní   smlouvy   iniciovat  

§ 

rozhodnuf  vydané  ve  sporu  z  veřejnoprávní  smlouvy  je  rozhodnufm  v  materiálním  smyslu   →je  přezkoumatelné  ve  správním  soudnictví  dle  §  65  SŘS  (obě  strany)   Rozsudek  NSS  9  Afs  37/2013-­‐54  ze  dne  19.  2.  2014   „Teprve  rozhodnu@  příslušného  orgánu  (ministerstva  pro  místní  rozvoj)  ze  sporu  z  veřejnoprávní  smlouvy   je  za  splnění  dalších  zákonem  stanovených  podmínek  rozhodnu@m  přezkoumatelným  dle  ustanovení  §  65   s.  ř.  s.  ve  správním  soudnictví.“  

§  POKUD   BYLA   DOTACE   POSKYTNUTA   (POUZE)   NA   ZÁKLADĚ   ROZHODNUTÍ   O   POSKYTNUTÍ   DOTACE,  NEUPLATNÍ  SE  POSTUP  ŘEŠENÍ  SPORU  Z  VEŘEJNOPRÁVNÍ  SMLOUVY!   9  

KRÁCENÍ  DOTACE  PŘED  JEJÍM  VYPLACENÍM  (4/6)   §  EXKURZ:     Nekonzistentnost  rozhodovací  praxe  NSS  k  právní  povaze  oznámení  o  krácení  dotace  

1) 

Oznámení  o  krácení  dotace  je  správním  rozhodnufm  v  materiálním  slova  smyslu   x  

2)

 Oznámení  o  krácení  dotace  není  správním  rozhodnufm  v  materiálním  slova  smyslu  

 

10  

KRÁCENÍ  DOTACE  PŘED  JEJÍM  VYPLACENÍM  (5/6)   Exkurz:  Oznámení  o  krácení  dotace  není  správním  rozhodnufm    

§ 

Oznámení   o   krácení   dotace   je   dle   NSS   fakpckým   úkonem,   opatřením,   není   správním   rozhodnuLm  

§ 

Je  vyloučen  přezkum  dle  §  65  SŘS,  ale  nelze  vyloučit  zásahovou  žalobu  dle  §  82  SŘS     (do  2  měsíců  od  dne,  kdy  se  žalobce  dozvěděl  o  nezákonném  zásahu;  nejpozději  do  2  let  od   okamžiku,  kdy  k  němu  došlo)  

• 

Rozsudek  NSS  9  As  132/2013    ze  dne  6.  2.  2014   „InsHtut   nevyplacení   čásH   dotace   dle   §   14e   rozpočtových   pravidel   (fakHcky   pozastavení   výplaty   v   určité   výši)   je   jednak   fakultaHvní,   a   jednak   nepředstavuje   konečnou   administraHvně   právní   fázi   postupu   správního   orgánu   ve   věci   příjemce   dotace,  a  to  již  proto,  že  tu  nejde  o  žádný  správní  úkon,  nýbrž  (toliko)  o  fak\cké  pozastavení  platby  neodehrávající  se  v   režimu  správního  řízení,  jak  výslovně  stanoví  §  14e  odst.  4  rozpočtových  pravidel.“  

§ 

Rozsudek  NSS  9  Afs  107/2013  ze  dne  6.  3.  2014   „Samotné   nevyplacení   čásH   dotace   není   správním   úkonem   již   proto,   že   se   jedná   (toliko)   o   fak\cké   pozastavení   platby   nemající  se  správním  řízením  nic  společného.  Zákon  nazývá  tento  fakHcký  úkon  ne  zcela  přiléhavě  „opatřením“  a  ukládá   poskytovateli,  aby  o  tomto  opatření  informoval  písemně  příjemce  dotace.  Také  tuto  informaci  nazývá  zákon  opatřením  a   také  ve  vztahu  k  tomuto  aktu  vylučuje  uži@  správního  řádu,  jakož  i  jeho  soudní  přezkum.“  

11  

KRÁCENÍ  DOTACE  PŘED  JEJÍM  VYPLACENÍM  (6/6)   Exkurz:  Oznámení  o  krácení  dotace  je  správním  rozhodnufm   § 

sdělení   o   nevyplacení   dotace   je   rozhodnufm   v   materiálním   slova   smyslu   a   je   možný   jeho   soudní  přezkum  dle  §  65  SŘS  (žaloba  prop  rozhodnuf  správního  orgánu)  

§ 

Rozsudek  NSS  8  Ans  4/2013  ze  dne  30.6.2014   „Zákonné  požadavky  na  řádné  odůvodnění,  přesné  vymezení  rozsahu  krácení  výplaty,  požadavek  přihlížet   k   závažnosH   porušení   pravidel   a   úvaha   o   vlivu   porušení   pravidel   na   dodržení   cíle   dotace   jsou   typickými   hledisky,   která   musí   správní   orgán   zohledňovat   při   své   rozhodovací   činnosH.   Za   takové   situace   proto   Nejvyšší   správní   soud   dospěl   k   přesvědčení,   že   sdělení   o   nevyplacení   čásH   dotace   je   třeba   považovat   za   rozhodnu@  v  materiálním  smyslu.“  

12  

  POSTUP  OBRANY  PŘI  KRÁCENÍ  DOTACE  PŘED  JEJÍM   VYPLACENÍ     Vydání  protokolu  o   kontrolním  zjištění/   auditní  zpráva  ze   strany  auditního   orgánu  

 

Kontrola před   vyplacením  dotace    

Vydání  oznámení  o   krácení   dotace(nepřezkoum atelné  ve  správním   soudnictví)  

 

Námitky  příjemce   dotace  pro1  zjištění   uvedenému  v   protokolu  auditního   orgánu  

Informování   poskytovatele  dotace   o  zjištění    u  příjemce   dotace  ze  strany   auditního  orgánu  

SMLOUVA:  Vyvolání   sporu  z   veřejnoprávní   smlouvy  ze  strany   příjemce  dotace  

RozhodnuL  auditního   orgánu  o  podaných   námitkách   (nepřezkoumatelné  ve   správním  soudnictví)  

Vydání  rozhodnuL  ve  sporu  z   veřejnoprávní  smlouvy   (přezkoumatelné  ve  správním   soudnictví)  

13  

      KRÁCENÍ  DOTACE  PO  JEJÍM  VYPLACENÍM  

14  

KRÁCENÍ  DOTACE  PO  JEJÍM  VYPLACENÍM  (1/6)   MOŽNOSTI OBRANY, POSTUP PŘÍJEMCE DOTACE A KONTROLNÍCH ORGÁNŮ: § 

obdobně jako v případě krácení dotace před jejím vyplacením → sepsání auditní zprávy s uvedením zjištění auditního orgánu (poskytovatel dotace, NKÚ, MF, ÚOHS, evropské kontrolní orgány, např. OLAF) → možnost podání námitek

§ 

vyhotovení závěrečné auditní zprávy - auditní orgán zde uvede, zda námitkám vyhovuje, či nikoli → předání auditní zprávy poskytovateli dotace k dalšímu řešení

§ 

poskytovatel dotace v případě, že auditní orgán nevyhověl námitkám příjemce dotace, posuzuje, zda zjištění má povahu nesrovnalosti a pokud ano, pak o této skutečnosti informuje příslušného správce daně = finanční úřad (u regionálních operačních programů zastává funkci správce daně Úřad regionální rady regionu soudržnosti)

§ 

správce daně zahájí u příjemce dotace daňovou kontrolu

15  

KRÁCENÍ  DOTACE  PO  JEJÍM  VYPLACENÍM  (2/6)   DAŇOVÁ KONTROLA:  

§  správce  daně  zahajuje  na  základě  podnětu  od  poskytovatele  dotace  vlastní  daňovou  kontrolu  dle  §  85  DŘ   §  pro1  nevhodnému  postupu  správce  daně  při  daňové  kontrole  se  lze  domáhat  ochrany  dle  §  261  DŘ  ,  který   stanoví,   že   osoba   zúčastněná   na   správě   daní   má   právo   podat   sfžnost   prop   postupu   správce   daně,   neposkytuje-­‐li  daňový  zákon  jiné  prostředky  ochrany   §  sLžnost   je   správce   daně   povinen   prošetřit,   přičemž   musí   být   vyřízena   do   60   dnů   ode   dne   doručení   správci   §  sLžnost   pro1   postupu   správce   daně   při   daňové   kontrole   musí   být   vyřízena   nejpozději   do   ukončení   daňové  kontroly   §  na  závěr  daňové  kontroly  vyhotoví  daňový  správce  zprávu  z  daňové  kontroly  -­‐  pokud  správce  daně  v  rámci   daňové  kontroly  dospěje  ke  zjištění,  že  příjemce  dotace  porušil  podmínky,  za  kterých  byly  příjemci  vyplaceny   dotační   peněžní   prostředky,   informuje   ve   zprávě   o   daňové   kontrole   že   ze   strany   příjemce   dotace   došlo   k   neoprávněnému  použiL  dotačních  peněžních  prostředků  a  v  důsledku  toho  k  porušení  rozpočtové  kázně  dle   RP   §  na   žádost   daňového   subjektu   stanoví   správce   daně   přiměřenou   lhůtu,   ve   které   se   může   daňový   subjekt   vyjádřit  k  výsledku  kontrolního  zjištění  a  navrhnout  jeho  doplnění;  Nedojde-­‐li  na  základě  tohoto  vyjádření   ke  změně  výsledku  kontrolního  zjištění,  nelze  již  v  rámci  projednání  zprávy  o  daňové  kontrole  navrhovat  jeho   další  doplnění   §  následuje   vyměření   odvodu   (a   penále)   za   porušení   rozpočtové   kázně   příslušným   správcem   daně,   a   to   v  podobě  platebního  výměru  

16  

KRÁCENÍ  DOTACE  PO  JEJÍM  VYPLACENÍM  (3/6)   PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ: 1)  -

§ 44 zákona č. 218/2000 Sb. (RP) x 2) § 22 zákona č. 250/2000 Sb. (malá RP)

rozdíl → finanční prostředky jsou poskytovány z různých rozpočtů + konstatování porušení rozpočtové kázně rozdílnými orgány → u prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu je kompetentní rozhodnout o porušení rozpočtové kázně pouze finanční úřad (zajišťuje také odvod do státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu) x u prostředků poskytovaných z rozpočtu územního samosprávného celku (městské části hl. m. Prahy, svazku obcí, atd.) je kompetentní rozhodnout o porušení rozpočtové kázně pouze ten, kdo peněžní prostředky poskytl, nikoli finanční úřad

ODVOD ZA PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ: § 44a zákona č. 218/2000 Sb. (RP) – pokud organizační složka státu, příspěvková organizace, fyzická nebo právnická osoba jiná než stát porušila rozpočtovou kázeň, je povinna prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvést odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv, Národního fondu nebo rezervního fondu (v případě organizační složky státu) - 

obecně: sankce za nesplnění povinnosti, které byly stanoveny státem/poskytovatelem dotace příjemci dotace, a ten poskytnuté prostředky použij jiným způsobem, než bylo stanoveno

-

obdobně § 22 zákona č. 250/2000 Sb. (malá RP)

PENÁLE ZA PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ: obecně = platba za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně; výše 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu

17  

KRÁCENÍ  DOTACE  PO  JEJÍM  VYPLACENÍM  (4/6)   PLATEBNÍ VÝMĚR:  

=  vyměření  odvodu  (a  penále)  za  porušení  rozpočtové  kázně   § 

pro1  platebnímu  výměru  lze  podat  do  30  dní  ode  dne  jeho  doručení  odvolání  dle  §  109  DŘ   ke  správci  daně,  jehož  rozhodnuf  je  odvoláním  napadáno  

§ 

odvolání  dle  109  DŘ→  nega1vní  rozhodnuL  o  odvolání  →   1.  správní  žaloba  (obecně  2  měsíce  poté,  kdy  rozhodnuL  bylo  žalobci  oznámeno  doručením   písemného  vyhotovení  nebo  jiným  zákonem  stanoveným  způsobem,  nestanoví-­‐li  zvláštní   zákon  lhůtu  jinou)  →  kasační  sfžnost  (naplnění  důvodů  kasační  sfžnosp,  podání  do  2   týdnů  po  doručení  rozhodnuf    x   2.  žádost  o  prominuf  nebo  částečné  prominuf  odvodu  (a  případné  penále)  za  porušení   rozpočtové  kázně  (do  1  roku  ode  dne  nabyf  právní  moci  platebního  výměru)  +  žádost   o  posečkání  daně    

  18  

KRÁCENÍ  DOTACE  PO  JEJÍM  VYPLACENÍM  (5/6)   ŽÁDOST O PROMINUTÍ ODVODU : • 

§ 44a odst. 12 RP - prominutí odvodu Generálním finančním ředitelstvím

• 

§22 odst. 14 malých RP - prominutí odvodu orgánem, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl

• 

§ 44a odst. 13 RP stanoví, že o prominutí/částečné prominutí může důvodů hodných zvláštního zřetele žádat FO, PO nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím FÚ, které tento odvod uložil, nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru. Lhůta činí 1 rok ode dne nabytí platebního výměru

• 

§ 22 odst. 14 malých RP stanoví obdobné podmínky, o prominutí odvodu může žádat ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil. Lhůta činí 1 rok ode dne nabytí právní moci platebního výměru.

• 

povolení prominutí odvodu by mělo být povoleno jen z důvodů hodných zvláštního zřetele – viz pokyn GFĎ – D 15 k rozhodování ve věci žádosti o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně

 

19  

KRÁCENÍ  DOTACE  PO  JEJÍM  VYPLACENÍM  (6/6)   ŽÁDOST O POSEČKÁNÍ DANĚ: • 

§ 44 RP, § 22 malých RP

• 

žádost o posečkání se řídí § 156 a §157 daňového řádu

• 

§ 156 daňového řádu: správce daně může povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, pokud by –  neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu –  byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných –  neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaň. období –  nebylo možné vybrat daň od daňového subjektu najednou –  se dalo důvodně očekávat částečný nebo úplný zánik povinnosti uhradit daň

• 

správce daně o žádosti o posečkání rozhodne do 30 dnů ode dne jejího podání

• 

v rozhodnutí, kterým bylo vyhověno žádosti o posečkání, se stanoví doba posečkání (může být vázáno i na další podmínky)

• 

posečkání lze povolit nejdříve ode dne splatnosti, a to i zpětně a nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta pro placení daně

20  

POSTUP  OBRANY  PŘI  KRÁCENÍ  DOTACE  PO  JEJÍM   VYPLACENÍ  –  DODĚLAT!   Vydání  protokolu  o   kontrolním  zjištění/   auditní  zpráva  ze   strany  auditního   orgánu  

Kontrola  po   vyplacení    dotace    

 

Posouzení  ze  strany   poskytovatele   dotace,  zda  zjištění   představuje   „nesrovnalost“  

Podnět   poskytovatele   dotace  ke  správci   daně  

Daňová   kontrola  

Správní   soudnictví  

Vydání  zprávy   o  daňové   kontrole  

RozhodnuL    v   odvolacím  řízení   pro1   platebnímu   výměru  

Námitky  příjemce   dotace  pro1  zjištění   uvedenému  v   protokolu  auditního   orgánu  

Informování   poskytovatele  dotace   o  zjištění    u  příjemce   dotace  ze  strany   auditního  orgánu  

Platební  výměr    

Vyhotovení  závěrečné   auditní  zprávy  a   rozhodnuL  auditního   orgánu  o  podaných   námitkách   (nepřezkoumatelné  ve   správním  soudnictví)  

Žádost  o  prominuL   odbodu/  Žádost  o   posečkání    s  úhradou   odvodu  

Odvolání  pro1   platebnímu   výměru  

21  

  KRÁCENÍ  DOTACE  NA  ZÁKLADĚ  DOMNĚNKY   POSKYTOVATELE  DOTACE  (1/5)  

 

• 

Podle  §  14e  odst.  1  rozpočtových  pravidel,  ve  znění  účinném  od  20.  2.  2015:  „Poskytovatel   nemusí  vypla\t  dotaci  nebo  její  část,  domnívá-­‐li  se,  že  její  příjemce  v  přímé  souvislos\  s  ní   porušil  povinnos\  stanovené  právním  předpisem  nebo  nedodržel  účel  dotace  nebo  podmínky,   za  kterých  byla  dotace  poskytnuta…“  

• 

O   tomto   opatření   poskytovatel   bez   zbytečného   odkladu   vhodným   způsobem   informuje   příjemce.  Příjemce  může  do  15  dnů  ode  dne,  kdy  tuto  informaci  obdržel,  podat  poskytovateli   pro1  tomuto  opatření  námitky.  O  námitkách  rozhoduje  ten,  kdo  stojí  v  čele  poskytovatele.   (srov.  odst.  2  cit.  ust.)  

• 

V   rozhodnuf   o   námitkách   se   rozhodne   o   tom,   zda   opatření   poskytovatele   bylo   plně   oprávněné,   částečně   oprávněné   nebo   zda   oprávněné   nebylo.   Pro1   rozhodnuL   o   námitkách   se  nelze  odvolat.  (srov.  odst.  3  cit.  ust.)  

22  

  KRÁCENÍ  DOTACE  NA  ZÁKLADĚ  DOMNĚNKY   POSKYTOVATELE  DOTACE  (2/5)  

 

• 

Pokud   bylo   opatření   poskytovatele   posouzeno   jako   plně   oprávněné,   poskytovatel   dotaci   nebo   její   část   příjemci   nevyplaL.   Pokud   bylo   posouzeno   jako   částečně   oprávněné,   poskytovatel   vyplaL   příjemci   část   dotace,   kterou   mu   neoprávněně   nevypla1l.   Pokud   bylo   posouzeno   jako   neoprávněné,   poskytovatel   příjemci   vyplaL   nevyplacenou   dotaci   nebo   její   část.  (srov.  odst.  4  cit.  ust.)  

• 

Poskytovatel   informuje   o   opatření   podle   odstavce   1   a   o   rozhodnuL   o   námitkách   podle   odstavce  3  vhodným  způsobem  bez  zbytečného  odkladu  finanční  úřad  (srov.  odst.  5  cit.  ust.).   Finanční   úřad   následně   závazně   posoudí,   zda   skutečně   došlo   k   domnělému   porušení   povinnos1  stanovené  právním  předpisem  nebo  nedodržení  účelu  dotace  nebo  podmínky,  za   kterých  byla  dotace  poskytnuta.    

• 

Bez  ohledu  předmětné  nevyplacení  čás1  dotace  může  poskytovatel  pokračovat  v  proplácení   zbývající  čás1  dotace  (srov.  odst.  6  cit.  ust.).  

23  

  KRÁCENÍ  DOTACE  NA  ZÁKLADĚ  DOMNĚNKY   POSKYTOVATELE  DOTACE  (3/5)   • 

• 

•  • 

• 

 

Podle  §  14e  odst.  1  rozpočtových  pravidel,  ve  znění  do  novelizace  zákonem  č.  25/2015  Sb.,   účinné  od  20.  2.  2015:  „Poskytovatel  nemusí  vyplapt  část  dotace  domnívá-­‐li  se,  že  došlo  k   porušení   pravidel   pro   zadávání   veřejných   zakázek   spolufinancovaných   z   rozpočtu   Evropské   unie,  a  to  do  výše,  která  je  stanovena  v  rozhodnuL  o  poskytnuL  dotace  jako  nejvyšší  možná   výše  odvodu  za  porušení  rozpočtové  kázně….“   V   případě,   že   poskytovatel   provede   při   proplácení   dotace   opatření   podle   odstavce   1,   informuje   o   něm   písemně   příjemce   a   příslušný   finanční   úřad,   a   to   včetně   jeho   rozsahu   a   odůvodnění  (srov.  odst.  2  cit.  ust.)   Provede-­‐li   poskytovatel   opatření   podle   odstavců   1   a   2,   může   pokračovat   v   proplácení   zbývající  čás1  dotace  (srov.  odst.  3  cit.  ust.)   Na   uvedená   opatření   se   nevztahují   obecné   předpisy   o   správním   řízení   (tj.   správní   řád,   včetně   ustanovení   o   přezkumu)   a   je   vyloučeno   jeho   soudní   přezkoumání   (tj.   přezkum   ve   správním   soudnictví).   Tato   právní   úprava   je   relevantní   i   po   novele   rozpočtových   pravidel   provedené   zákonem   č.   25/2015  Sb.,  účinné  od  20.  2.  2015,  neboť  dle  přechodných  ustanovení  se  na  právní  vztahy   vzniklé   z   rozhodnuL   o   poskytnuL   dotace   vydaných   před   nabyLm   účinnos1   novely   použijí   rozpočtová  pravidla  ve  znění  účinném  před  novelou.   24  

  KRÁCENÍ  DOTACE  NA  ZÁKLADĚ  DOMNĚNKY   POSKYTOVATELE  DOTACE  (4/5)  

 

§  Podle  §  14e  odst.  4  rozpočtových  pravidel,  ve  znění  do  novelizace  zákonem  č.  25/2015  Sb.,  účinné  od   20.  2.  2015,  vyloučil  použiL  správního  řádu  a  soudního  přezkumu  na  opatření  dle  §  14e  odst.  1  a  2   (nevyplacení  čás1  dotace).   §  K  vyloučení  soudního  přezkumu:   §  Druhý   senát   NSS   předložil   věc   Ústavnímu   soudu   ke   zrušení   čásp   §   14e   odst.   4   rozpočtových   pravidel,  ve  znění  do  19.  2.  2015,  která  se  týká  vyloučení  soudního  přezkumu,  pro  rozpor  s  ústavním   pořádkem  (2  As  12/2014,  Pl.  ÚS  12/2014).  ÚS  o  věci  dosud  nerozhodl.   §  Napro1   tomu,   devátý   senát   NSS   cca   o   4   měsíce   dříve   explicitně   uvedl,   že   nemá   pochybnos1   o   ústavnos1  předmětného  ustanovení  (9  Afs  107/2013).    Rozsudek  NSS  9  Afs  107/2013     „Přitom,   že   zákonodárce,   právě   při   vědomí   nesmyslnosH   soudních   sporů   mezi   poskytovateli   a     příjemci   dotací   vyvěrajících   z   názoru   o   „nároku“   na   zaplacení   plné   dotace   bez   ohledu   na   možné     porušování   pravidel   při   jejím   čerpání   (přičemž   nelze   přehlédnout,   že   tu   jde   o   spolufinancování   z     rozpočtu   Evropské   unie)   zakotvil   výluku   přezkumu   opatření   dle   §   14e   odst.   1   a   2   rozpočtových     pravidel   v   §   14e   odst.   4   téhož   zákona.   Z   tohoto   pohledu   nelze   na   kompetenční   výluce   takto    stanovené  shledat  nic  nerozumného,  natož  pak  proHústavního.“   §  Toto  je  relevantní  i  po  novele  rozpočtových  pravidel  provedené  zákonem  č.  25/2015  Sb.,  účinné  od   20.  2.  2015,  neboť  dle  přechodných  ustanovení  se  na  právní  vztahy  vzniklé  z  rozhodnuL  o  poskytnuL   dotace   vydaných   před   nabyLm   účinnos1   novely   použijí   rozpočtová   pravidla   ve   znění   účinném   před   novelou.   25  

 

KRÁCENÍ  DOTACE  NA  ZÁKLADĚ  DOMNĚNKY   POSKYTOVATELE  DOTACE  (5/5)    

§  Pro   úplnost:   §   44a   odst.   5   písm.   b)   rozpočtových   pravidel,   ve   znění   do   novelizace   zákonem   č.   25/2015   Sb.,   účinné   od   20.   2.   2015,   stanovil,   že:   „Do   plnění   povinnos1   provést   odvod   za   porušení   rozpočtové   kázně,   kterým   je   neoprávněné   použiL   dotace,   se   započítávají   i   částky,   které   poskytovatel   dosud   nevyplapl,   protože   se   domnívá,   že   byla   porušena   rozpočtová   kázeň.“   §  Novela   rozpočtových   pravidel   provedená   zákonem   č.   25/2015   Sb.,   účinným   od   20.   2.   2015,   předmětné  ustanovení  vypus1la.   §  Citovaná   úprava   je   však   relevantní   i   po   novele   rozpočtových   pravidel   provedené   zákonem   č.   25/2015   Sb.,   účinné   od   20.   2.   2015,   neboť   dle   přechodných   ustanovení   se   na   právní   vztahy   vzniklé   z   rozhodnuL   o   poskytnuL   dotace   vydaných   před   nabyLm   účinnos1   novely   použijí   rozpočtová  pravidla  ve  znění  účinném  před  novelou.  

26  

  Náhrada  škody  (1/2)   • 

• 

• 

• 

• 

Aplikovatelnost   zákona   č.   82/1998   Sb.,   o   odpovědnosp   za   škodu   způsobenou   při   výkonu   veřejné   moci   rozhodnufm   nebo   nesprávným   úředním   postupem,   ve   znění   pozdějších   předpisů.   Stát   odpovídá   za   podmínek   stanovených   Lmto   zákonem   za   škodu   způsobenou   při   výkonu   státní   moci.   Stát   hradí   za   podmínek   stanovených   Lmto   zákonem   též   vzniklou   nemajetkovou   újmu.   Odpovědnos1  za  škodu  podle  tohoto  zákona  se  nelze  zpros1t.  (srov.  §  1  odst.  1  a  3,  §  2  cit.  zák.)   Stát  odpovídá  za  podmínek  stanovených  Lmto  zákonem  za  škodu,  která  byla  způsobena:    a)  rozhodnuLm,  jež  bylo  vydáno  v  občanském  soudním  řízení,  ve  správním  řízení,  v  řízení  podle    soudního  řádu    správního  nebo  v  řízení  trestním,    b)  nesprávným  úředním  postupem.  (srov.  §  5  cit.  zák.)   Nezákonnost   rozhodnuf/nesprávnost   úředního   postupu   musí   vyplývat   z   pravomocného   rozhodnuf  –  v  rámci  diskutované  problemapky  typicky  z  rozhodnuf  soudu  v  soudním  řízení   správním   (§   65   a   násl.   s.ř.s.   –   žaloba   pro1   rozhodnuL   správního   orgánu,   §   82   a   násl.   s.ř.s.   –   žaloba  na  ochranu  před  nezákonným  zásahem  správního  orgánu).   Nejde-­‐li  o  případy  zvláštního  zřetele  hodné,  lze  nárok  na  náhradu  škody  způsobené  nezákonným   rozhodnuLm   přiznat   pouze   tehdy,   pokud   poškozený   využil   v   zákonem   stanovených   lhůtách   všech  procesních  prostředků,  které  zákon  poškozenému  k  ochraně  jeho  práva  poskytuje  (srov.  §   8  odst.  3  cit.  zák.)   27  

Náhrada  škody  (2/2)   • 

• 

• 

• 

Nárok   na   náhradu   škody   se   uplatňuje   u   příslušného   úřadu   –   v   rámci   diskutované   problema1ky  Ministerstvo  financí.  Uplatnění  nároku  na  náhradu  škody  podle  tohoto  zákona   je   podmínkou   pro   případné   uplatnění   nároku   na   náhradu   škody   u   soudu   (srov.   §   14   odst.   1   a  3  cit.  zák.)   Domáhat   se   náhrady   škody   u   soudu   může   poškozený   pouze   tehdy,   pokud   do   šes1   měsíců   ode  dne  uplatnění  u  příslušného  úřadu  nebyl  jeho  nárok  plně  uspokojen  (srov.  §  15  odst.  2   cit.  zák.)   Nárok   na   náhradu   škody   podle   tohoto   zákona   se   promlčí   za   tři   roky   ode   dne,   kdy   se   poškozený   dozvěděl   o   škodě   a   o   tom,   kdo   za   ni   odpovídá.   Je-­‐li   podmínkou   pro   uplatnění   práva   na   náhradu   škody   zrušení   rozhodnuL,   běží   promlčecí   doba   ode   dne   doručení   (oznámení)   zrušovacího   rozhodnuf.   Nejpozději   se   nárok   promlčí   za   deset   let   ode   dne,   kdy   poškozenému   bylo   doručeno   (oznámeno)   nezákonné   rozhodnuL,   kterým   byla   způsobena   škoda;  to  neplaL,  jde-­‐li  o  škodu  na  zdraví.  (srov.  §  32  odst.  1  a  2  cit.  zák.)   Nárok  na  náhradu  nemajetkové  újmy  podle  tohoto  zákona  se  zásadně  promlčí  za  6  měsíců   ode  dne,  kdy  se  poškozený  dozvěděl  o  vzniklé  nemajetkové  újmě,  nejpozději  však  do  dese1   let  ode  dne,  kdy  nastala  právní  skutečnost,  se  kterou  je  vznik  nemajetkové  újmy  spojen  (srov.   §  32  odst.  3  cit.  zák.).   28  

  Přehled  výše  a  sazby  finančních  oprav  (1/6)     ZAKÁZKY,  NA  NĚŽ  SE  VZTAHUJÍ  SMĚRNICE  SPOLEČENSTVÍ  O  ZADÁVÁNÍ   VEŘEJNÝCH  ZAKÁZEK       Nesrovnalost   Doporučená  oprava  

Č.   1  

(poznámka  č.  1)  

 

Nedodržení  postupů  zveřejňování        

Zakázka   byla   zadána,   aniž   by   byly   dodrženy   100   %   hodnoty   dotčené   požadavky   na   zveřejňování   uvedené   ve   zakázky   směrnicích   Společenství   o   zadávání   veřejných   zakázek,   s   výjimkou   případů   uvedených   pod     číslem   2   níže.   Jedná   se   o   zjevné   nedodržení   j e d n é   z   p o d m í n e k   s p o l u fi n a n c o v á n í   Společenstvím.    

2  

Nedodržení  postupů  zveřejňování    

Zakázka   byla   zadána,   aniž   by   byly   dodrženy   25   %   hodnoty   dotčené   požadavky   na   zveřejňování   uvedené   ve   zakázky   směrnicích   Společenství   o   zadávání   veřejných   zakázek,   nicméně   byla   dodržena   určitá   míra   zveřejnění,   která   umožnila   hospodářským   subjektům   umístěným   na   území   jiného   členské   státu  přístup  k  dotčené  zakázce.  

3  

Veřejné   zakázky   přidělené   bez   veřejné   soutěže   při   neexistenci   krajní   n a l é h a v o s p   z p ů s o b e n é   nepředvídatelnými   událostmi   nebo   v   případě  dodatečných  prací,    služeb  či   d o d á v e k   p ř i   n e e x i s t e n c i   nepředvídané  okolnosp.    

Při   zadání   hlavní   zakázky   byly   dodrženy   100   %   hodnoty   dotčené   směrnice   Společenství   o   zadávání   veřejných   zakázky  (dotčených  zakázek).   zakázek,   nicméně   následovalo   zadání   jedné   nebo   více   dodatečných   zakázek   (v   písemné     formě   či   nikoliv),   při   nichž   nebyla   dodržena   ustanovení   směrnic   o   zadávání   veřejných   zakázek,  

29  

Přehled  výše  a  sazby  finančních  oprav  (2/6)     ZAKÁZKY,  NA  NĚŽ  SE  VZTAHUJÍ  SMĚRNICE  SPOLEČENSTVÍ  O  ZADÁVÁNÍ   VEŘEJNÝCH  ZAKÁZEK   (Poznámka  č.  2)  

zejména   ustanovení   o   použiL   vyjednávacího   řízení   bez   zveřejnění   veřejné   zakázky   z   důvodu   k r a j n í   n a l é h a v o s 1   z p ů s o b e n é   n e p ř e d v í d a t e l n ý m i   u d á l o s t m i   n e b o   v   případě   přidělení   zakázek   na   dodatečné   dodávky,  práce  nebo  služby.    

Dodatečné   stavební   práce   nebo   služby   překračující   mezní   hodnoty   stanovené  směrnicemi,  provedené  za   nepředvídaných  okolnosf     (Poznámka  č.  2)  

Při   zadání   hlavní   zakázky   byla   dodržena   100   %   částky   překračující   ustanovení   směrnic   Společenství,   nicméně   50   %   hodnoty   původní   n á s l e d o v a l o   z a d á n í   j e d n é   n e b o   v í c e   zakázky   dodatečných   zakázek   překračujících   hodnotu   původní  zakázky  o  více  než  50  %.       Samotné   dodatečné   práce   nepředstavují   samostatnou   práci   ve   smyslu   čl.   1   písm.   c)   směrnice  93/37  nebo  čl.  1  odst.  2  písm.  a)  a  b)   směrnice   2004/18   nebo   zvláštní   službu   ve   smyslu  čl.  1  písm.  a)  směrnice  92/50  nebo  čl.  1   odst.  2  písm.  a)  a  d)  směrnice  2004/18.  

 

4  

V   p ř í p a d ě ,   ž e   c e l k o v á   h o d n o t a   d o d a t e č n ý c h   zakázek  zadaných  (v  písemné   formě  či  nikoliv)  bez  dodržení   u s t a n o v e n í   s m ě r n i c   o   zadávání   veřejných   zakázek   nepřekročí   prahové   hodnoty   stanovené   směrnicemi   ani   50  %  hodnoty  hlavní  zakázky,   je   možno   výši   opravy   snížit   na  25  %.  

30  

Přehled  výše  a  sazby  finančních  oprav  (3/6)     ZAKÁZKY,  NA  NĚŽ  SE  VZTAHUJÍ  SMĚRNICE  SPOLEČENSTVÍ  O  ZADÁVÁNÍ   VEŘEJNÝCH  ZAKÁZEK   V  případech,  kdy  dodatečné  práce  nebo  služby   překročí  prahové  hodnoty  uvedené  ve   směrnicích  a  představují  samostatnou  práci   nebo  službu,  je  třeba  pro  použiL  směrnic   o  zadávání  veřejných  zakázek  vzít  v  úvahu   celkovou  hodnotu  všech  dodatečných  prací   nebo  služeb.     Pokud  dodatečné  práce  nebo  služby  představují   samostatnou  práci  nebo  službu  překračující   prahové  hodnoty  uvedené  ve  směrnicích,   použije  se  výše  uvedený  bod  1.       Pokud  dodatečné  práce  nebo  služby  představují   samostatnou  práci  nebo  službu,  ale   nepřekračující  prahové  hodnoty  uvedené  ve   směrnicích,  použije  se  níže  uvedený  bod  21.    

 

5  

Neuvedení   všech   kritérií   pro   ověření   v h o d n o s p   a   v ý b ě r   ú č a s t n í k ů   a   udělení   zakázky   v   zadávací   dokumentaci   nebo   v   oznámení   o   zakázce   účastníků   a   udělení   zakázky   v   zadávací   dokumentaci   nebo  v  oznámení  o  zakázce  

Při  udělení  zakázky  byla  dodržena  pravidla  pro   zveřejňování  stanovená  směrnicemi  o   zadávání  veřejných  zakázek,  ale  v  zadávací   dokumentaci  nebo  v  oznámení  o  zakázce   nebyla  uvedena  nebo  dostatečně  popsána   všechna  kritéria  pro  ověření  vhodnos1  a  výběr   účastníků  a/nebo  udělení  zakázky.    

25  %  hodnoty  zakázky.  Tato   částka  může  být  snížena  na   10  %  nebo  na  5  %  podle   závažnosp.    

31  

Přehled  výše  a  sazby  finančních  oprav  (4/6)     ZAKÁZKY,  NA  NĚŽ  SE  VZTAHUJÍ  SMĚRNICE  SPOLEČENSTVÍ  O  ZADÁVÁNÍ   VEŘEJNÝCH  ZAKÁZEK     6    

7  

8  

Použif   nezákonných   kritérií   pro   Při   udělení   zakázky   byla   použita   nezákonná   udělení  zakázky     kritéria   pro   zadání   zakázky   (například:   použiL   kritéria  pro  ověření  vhodnos1  a  výběr  účastníků     ve   fázi     zadání   zakázky,   nedodržení   kritérií   stanovených  veřejným  zadavatelem  v  oznámení   o   zakázce   nebo   v   zadávací   dokumentaci   nebo   nesprávné   a/nebo   diskriminační   použiL   kritérií   pro  zadání  zakázky).    

25   %   hodnoty   zakázky.   Tato   částka   může   být   snížena   na   10   %   nebo   na   5   %   podle   závažnosp.  

Nezákonná   kritéria   pro   ověření   vhodnosp   a   výběr   účastníků   a/nebo   udělení   zakázky   stanovená   během   výběrového  řízení    

25  %  hodnoty  zakázky.    

Případy,   kdy   některé   subjekty   byly   od   podání   nabídek   odrazeny   z   důvodu   nezákonných   omezení   stanovených   v   oznámení   o   zakázce   nebo   v   příslušné   zadávací   dokumentaci   (například   povinnost   mít   v   dané   zemi   nebo   regionu   sídlo   nebo   zástupce,   stejně   jako   stanovení  příliš  specifických  technických  norem,   které   upřednostňují   jeden   subjekt,   nebo   požadavek   mít   zkušenos1   v   daném   regionu   atd.).  

Nedostatečná   nebo   diskriminační   Zadávací   dokumentace   nebo   oznámení   o   definice  předmětu  zakázky     zakázce   obsahuje   diskriminační   nebo   nedostatečný   popis   (s   ohledem   na   to,   aby   uchazeči   mohli   určit   předmět   zakázky   a   veřejní   zadavatelé  zakázku  zadat).  

 

(V  nejzávažnějších  případech,   kdy   existuje   vědomý   záměr   vyloučit   některé   uchazeče,   je   m o ž n o   p o u ž í t   fi n a n č n í   o p r a v u   v e   v ý š i   1 0 0   %   hodnoty  zakázky).  

25   %   hodnoty   zakázky.   Tato   částka   může   být   snížena   na   10   %   nebo   na   5   %   podle   závažnosp.  

32  

Přehled  výše  a  sazby  finančních  oprav  (5/6)     ZAKÁZKY,  NA  NĚŽ  SE  VZTAHUJÍ  SMĚRNICE  SPOLEČENSTVÍ  O  ZADÁVÁNÍ   VEŘEJNÝCH  ZAKÁZEK     9    

Vyjednávání   během   výběrového   Zakázka   byla   udělena   v   otevřeném   nebo   řízení     omezeném   řízení,   ale   veřejný   zadavatel   s   uchazeči  během  výběrového  řízení  vyjednával,  s     výjimkou   případů,   kdy   výhradním   cílem   těchto   jednání   bylo   vyjasnit   nebo   doplnit   obsah   jejich   nabídek  nebo  upřesnit  povinnos1  zadavatele.  

25   %   hodnoty   zakázky.   Tato   částka   může   být   snížena   na   10   %   nebo   na   5   %   podle   závažnosp.    

  10  

Snížení  hmotného  předmětu  zakázky   (Poznámka  č.  2)    

11  

Snížení  hmotného  předmětu  zakázky   (Poznámka  č.  2)  

Při   zadání   zakázky   byly   dodrženy   směrnice   o   Částka,   která   představuje   zadávání   veřejných   zakázek,   nicméně   poté   snížení  hmotného  předmětu   došlo   ke   snížení   hmotného   předmětu   zakázky,   aniž   by   byla   odpovídajícím   způsobem   snížena   plus   hodnota  zakázky.     25   %   konečné   hodnoty   (Tato  oprava  se  použije  i  v  případě,  že  se  částka,   hmotného  předmětu   o   níž   byl   předmět   zakázky   snížen,   použije   k     provedení  dalších  prací.)   Při   zadání   zakázky   byly   dodrženy   směrnice   o   25   %   konečné   hodnoty   zadávání   veřejných   zakázek,   nicméně   poté   hmotného  předmětu   došlo  ke  snížení  hmotného  předmětu  zakázky  a   k   odpovídajícímu   snížení   hodnoty   již   uskutečněné  zakázky.    

33  

Přehled  výše  a  sazby  finančních  oprav  (6/6)     ZAKÁZKY,  NA  NĚŽ  SE  VZTAHUJÍ  SMĚRNICE  SPOLEČENSTVÍ  O  ZADÁVÁNÍ   VEŘEJNÝCH  ZAKÁZEK    

12  

(Tato  oprava  se  použije  i  v  případě,  že  se  částka,   o   níž   byl   předmět   zakázky   snížen,   použije   k   provedení   neoprávněných   dodatečných   zakázek.)   Nesprávné   použif   některých   méně   Při   zadání   zakázky   byla   dodržena   ustanovení   podstatných  ustanovení   směrnic  o  zadávání  veřejných  zakázek,  nicméně   nebyly   dodrženy   některé   méně   podstatné     prvky,   jako   je   zveřejnění   oznámení   o   zadání   zakázky.  

2  %,  5  %  nebo  10  %  hodnoty   zakázky   podle   závažnosp   nesrovnalosp   a/nebo   v   opakovaných  případech.    

Poznámka:   Pokud   má   tento   druh   nesrovnalos1   pouze   formální   charakter   bez   případného   finančního  dopadu,  nepoužije  se  žádná  oprava.      

34  

ZAKÁZKY,  NA  KTERÉ  SE  PLNĚ  NEBO  ČÁSTEČNĚ  NEVZTAHUJÍ  SMĚRNICE  SPOLEČENSTVÍ  O   ZADÁVÁNÍ  VEŘEJNÝCH  ZAKÁZEK  (VEŘEJNÉ  ZAKÁZKY  NEDOSAHUJÍCÍ  PRAHOVÝCH  HODNOT  PRO   POUŽITÍ  SMĚRNIC  SPOLEČENSTVÍ  A  VEŘEJNÉ  ZAKÁZKY  NA  SLUŽBY  PODLE  PŘÍLOHY  I  B   SMĚRNICE  92/50/EHS,  PŘÍLOHY  XVI  B  SMĚRNICE  93/38/EHS,  PŘÍLOHY  II  B  SMĚRNICE  2004/18/ ES  A  PŘÍLOHY  XVII  B  SMĚRNICE  2004/17/ES     • 

Evropský   soudní   dvůr   ve   své   judikatuře   potvrdil,   že   pravidla   a   zásady   Smlouvy   o   ES   plaL   i   pro   veřejné  zakázky,  na  které  se  nevztahují  směrnice  o  zadávání  veřejných  zakázek.    

• 

Veřejní  zadavatelé  z  členských  států  jsou  při  uzavírání  všech  smluv  na  veřejné  zakázky,  které  spadají   do   oblas1   působnos1   Smlouvy   o   ES,   povinni   dodržovat   pravidla   a   zásady   Smlouvy,   zejména   pak   pravidla   a   zásady   týkající   se   volného   pohybu   zboží   (článek   28   Smlouvy   o   ES),   práva   usazování   (článek   43),   volného   pohybu   služeb   (článek   49),   nediskriminace   a   rovného   zacházení,   transparentnos1,  proporcionality  a  vzájemného  uznávání.  (interpretační  sdělení  Komise  č.  2006/C   179/02   o   právních   předpisech   Společenství   použitelných   pro   zadávání   zakázek,   na   které   se   plně   nebo  částečně  nevztahují  směrnice  o  zadávání  veřejných  zakázek)  

• 

Zásady   rovného   zacházení   a   nediskriminace   na   základě   státní   příslušnos1   zahrnují   povinnost   transparentnos1,   která,   podle   judikatury   Evropského   soudního   dvoru   „spočívá   v   zajištění,   ve   prospěch  každého  potenciálního  uchazeče,  odpovídajícího  stupně  zveřejnění  umožňujícího  otevření   trhu   služeb   hospodářské   soutěži   jakož   i   kontrolu   nestrannos1   postupů   řízení   o   zadání   zakázky“.   (interpretační   sdělení   Komise   č.   2006/C   179/02   o   právních   předpisech   Společenství   použitelných   pro   zadávání   zakázek,   na   které   se   plně   nebo   částečně   nevztahují   směrnice   o   zadávání   veřejných   zakázek)  

• 

Nedodržení   těchto   pravidel   a   zásad   představuje   riziko   pro   fondy   Společenství.   Pokud   tedy   ve   smlouvách,   na   něž   se   plně   nebo   částečně   nevztahují   směrnice   Společenství,   budou   zjištěny   nesrovnalos1,  je  třeba  provést  finanční  opravy.  Podle  typu  nesrovnalos1  se  použijí  tyto  sazby:     35  

Přehled  výše  a  sazby  finančních  oprav  (1/3)     ZAKÁZKY,  NA  KTERÉ  SE  PLNĚ    NEBO  ČÁSTEČNĚ  NEVZTAHUJÍ   SMĚRNICE  SPOLEČENSTVÍ  O  ZADÁVÁNÍ  VEŘEJNÝCH  ZAKÁZEK   Č.   21  

22  

Nesrovnalost    

Nedodržení   odpovídajícího   stupně   Zakázka   byla   zadána   bez   vyhlášení   odpovídající   25  %  hodnoty  zakázky   zveřejnění  a  transparentnosp     veřejné   soutěže,   což   ukazuje   na   nedodržení   zásady  transparentnos1.   (Poznámka  č.  3)   Veřejné   zakázky   přidělené   bez   příslušné   veřejné   soutěže   při   neexistenci   (i)   krajní   naléhavosp   z p ů s o b e n é   n e p ř e d v í d a t e l n ý m i   událostmi   nebo   (ii)   v   případě   d o d a t e č n ý c h   p r a c í ,   a   s l u ž e b   nepředvídanými  okolnostmi.   (Poznámka  č.  2)  

23  

Doporučená  oprava   (poznámka  č.  1)  

Hlavní  zakázka  byla  zadána  na  základě  příslušné   veřejné   soutěže,   nicméně   následovalo   zadání   jedné   nebo   několika   dodatečných   zakázek   (v   písemné   formě   či   nikoliv)   bez   příslušné   veřejné   soutěže   při   neexistenci   krajní   naléhavos1   způsobené   nepředvídatelnými   událostmi   nebo,   v   případě   zakázek   na   práce   a   služby,   nepředvídanými   okolnostmi,   které   by   je   odůvodňovaly.  

2 5   %   h o d n o t y   z a k á z k y   p ř i d ě l e n é   ( z a k á z e k   přidělených)   bez   příslušné   veřejné  soutěže.    

Použif   nezákonných   kritérií   pro   PoužiL   nezákonných   kritérií,   která   některé   10   %   hodnoty   zakázky.   Tato   ověření   vhodnosp   a   výběr   účastníků   uchazeče   odradí   z   důvodu   nezákonných   částka  může  být  snížena  na  5   a/nebo  zadání  zakázky     omezení   stanovených   v   oznámení   o   zakázce   %  podle  závažnosp.   (například   povinnost   mít   v   dané   zemi   nebo   regionu   sídlo   nebo   zástupce,   stejně   jako   stanovení  příliš  specifických  technických  norem,   které  upřednostňují  jeden  subjekt).    

36  

Přehled  výše  a  sazby  finančních  oprav  (2/3)     ZAKÁZKY,  NA  KTERÉ  SE  PLNĚ    NEBO  ČÁSTEČNĚ  NEVZTAHUJÍ   SMĚRNICE  SPOLEČENSTVÍ  O  ZADÁVÁNÍ  VEŘEJNÝCH  ZAKÁZEK   Č.  

Nesrovnalost  

Doporučená  oprava   (poznámka  č.  1)   Jedná   se   i   o   případy,   kdy   kritéria   vhodnos1   uchazeče  a/nebo  zadání  zakázky  byla  nastavena   správně,   ale   vhodnost   uchazečů   a/nebo   zadání   zakázky  podle  nich  nebyla  ověřena.  

 

24  

Porušení  zásady  rovného  zacházení  

Při  přidělení  zakázek  byla  dodržena  pravidla  pro   10   %   hodnoty   zakázky.   Tato   zveřejňování,   nicméně   postupem   při   zadání   částka  může  být  snížena  na  5   zakázky   byla   porušena   zásada   rovného   %  podle  závažnosp.   zacházení   se   subjekty   (například   pokud   veřejný   zadavatel   vybral   zájemce,   s   nimiž   jedná,   na   základě   vlastního   rozhodnuL   nebo   pokud   s   jedním  ze  zájemců  pozvaných  na  jednání  zachází   zvýhodněným  způsobem).    

25  

Neuvedení   všech   kritérií   pro   ověření   vhodnosp   a   výběr   účastníků   a   u d ě l e n í   z a k á z k y   v   z a d á v a c í   dokumentaci   nebo   v   oznámení   o   zakázce    

Při   udělení   zakázky   byla   dodržena   pravidla   pro   zveřejňování   stanovená   směrnicemi   o   zadávání   veřejných   zakázek,   ale   v   zadávací   dokumentaci   nebo   v   oznámení   o   zakázce   nebyla   uvedena   nebo   dostatečně   popsána   všechna   kritéria   pro   ověření   vhodnos1   a   výběr   účastníků   a/nebo   udělení  zakázky.    

10   %   hodnoty   zakázky.   Tato   částka  může  být  snížena  na  5   %   nebo   na   2   %   podle   závažnosp.  

37  

Přehled  výše  a  sazby  finančních  oprav  (3/3)     ZAKÁZKY,  NA  KTERÉ  SE  PLNĚ    NEBO  ČÁSTEČNĚ  NEVZTAHUJÍ   SMĚRNICE  SPOLEČENSTVÍ  O  ZADÁVÁNÍ  VEŘEJNÝCH  ZAKÁZEK   Č.   26  

 

Nesrovnalost  

Doporučená  oprava   (poznámka  č.  1)  

Nesprávné   použif   některých   méně   Při   zadání   zakázky   byla   dodržena   ustanovení   podstatných  ustanovení   směrnic  o  zadávání  veřejných  zakázek,  nicméně   nebyly  dodrženy  některé  méně  podstatné  prvky,   jako  je  zveřejnění  oznámení  o  zadání  zakázky.  

1   %,   2   %   nebo   5   %   hodnoty   zakázky   podle   závažnosp   nesrovnalosp   a/nebo   v   opakovaných  případech.  

Poznámka:   Pokud   má   tento   druh   nesrovnalos1   pouze   formální   charakter   bez   případného   finančního  dopadu,  nepoužije  se  žádná  oprava.    

38  

Děkuji  za  pozornost     JUDr.  Petr  Kadlec   [email protected]    

39