Akordy
Jiˇr´ı Kvita December 21, 2011
Contents 1 Durov´ e: Aneb Od 5 po 13
2
2 Durov´ e akordy s add, sus, 4, 6, 11, 3 Molov´ e 6, 7, 9,
7 5−
9± 5± . . .
2 4
4 Dim akordy
5
5 Nˇ ekter´ e ekvivalence
6
1
1
Durov´ e: Aneb Od 5 po 13 • C5 — z´akladn´ı durov´ y kvintakord s terci´ı a kvintou, prostˇe Cdur ˇci C: [1, 3, 5], tj. [c, e, g] • C7 — pˇrid´an´ım tercie nad p´at´ y t´on vznik´a sept akort. Sedm´ y stupeˇ n v n´azvu akordu vˇzdy a automaticky znaˇc´ı septimu sn´ıˇzenou, tj. 7-: [1, 3, 5, 7−], tj. [c, e, g, b] • C9 — pˇrid´an´ım dalˇs´ı tercie, tentokr´ate uˇz standardnˇe v r´amci pˇredznamen´an´ı stupnice (zde C-dur) vznikne dev´ıtka: [1, 3, 5, 7−, 9], tj. [c, e, g, b, d] • C11 — n´asleduje jeden´actka: [1, 3, 5, 7−, 9, 11], tj. [c, e, g, b, d, f ] • C13 — a tˇrin´actka, kter´a v sobˇe obsahuje vˇsechny t´ony stupnice C-dur (se sn´ıˇzenou septimou), a vzhledem k sedmit´onov´emu obsahu ji nelze u ´plnˇe obs´ahnout na kytaˇre: [1, 3, 5, 7−, 9, 11, 13], tj. [c, e, g, b, d, f, a] Jde vlastnˇe o akord C7 , ke kter´emu jeˇstˇe shora pˇrid´ame molov´ y akord od 2. stupnˇe, zde Dmi:-) P´ar pozn´amek: V´ yˇse uveden´e akordy jsou tedy postupnˇe podmnoˇzinami: • C5 ⊂ C7 ⊂ C9 ⊂ C11 ⊂ C13 • 6. a 13. stupeˇ n jsou si ekvivalentn´ı aˇz na okt´avu, stejnˇe tak 4. a 11. ˇci 2. a 9.
2
Durov´ e akordy s add, sus, 4, 6, 11,
9± 5± . . .
• Kromˇe akordu C9 se vyskytuje t´eˇz akord Cadd9 (ekvivalentn´ı Cadd2 ), kde je pˇrid´an (add ed) pouze 9. resp. 2. stupeˇ n, tj. bez mal´e septimy, narozd´ıl od standardn´ı dev´ıtky, kter´a malou septimu automaticky obsahuje. Cadd9 : [1, 3, 5, 9], tj. [c, e, g, d] pˇr´ıp. [1, 2, 3, 5], tj. [c, d, e, g] dle obratu akordu a jeho u ´lohy. • Nyn´ı zpˇet k septimˇe: chceme-li ji velkou, p´ıˇseme explicitnˇe C7maj (nˇekdy t´eˇz Cmaj7 , Cmaj ˇci C△ ): C7maj : [1, 3, 5, 7], tj. [c, e, g, h]. Z´akladn´ı akord bossa-novy:) • Souvisej´ıc´ı akord je jeˇstˇe lyriˇctˇejˇs´ı C9maj , kde kromˇe velk´e septimy zazn´ıv´a t´eˇz dev´ıtka (maj se zde rozum´ı opˇet k septimˇe) C9maj : [1, 3, 5, 7, 9], tj. [c, e, g, h, d] 2
• Znaˇcka sus znamen´a nahrazen´ı/pr˚ utah; obyˇcejnˇe tercie za kvartu: 4sus sus4 C ˇci C : [1, 4, 5], tj. [c, f, g] • M˚ uˇzeme vytvoˇri i akord Cadd4 ˇci Cadd11 add4 C : [1, 3, 4, 5], tj. [c, e, f, g] ˇci [1, 3, 5, 11], tj. [c, e, g, f ]. • Dodejme jeˇstˇe C6 , v kter´em se ˇcasto kvinta vynech´av´a, tj. jde pak pˇribliˇznˇe o Ami s basem C, tj. Ami/C. C6 : [1, 3, 5, 6], tj. [c, e, g, a]. • M´enˇe ˇcast´ y, leˇc obˇcas nezbytn´ y, je akord C5+ , obˇcas prostˇe C+ ˇci C5# : 5+ # C : [1, 3, 5+], tj. [c, e, g ], kter´ y je z´aroveˇ n i akordem E5+ a G# 5+ (obsahuje tˇri t´ony symetricky vzd´aleny o 4 p˚ ult´ony). Existuj´ı ˇctyˇri r˚ uzn´e 5+ akordy, kter´ ym jsou vˇsechny ostatn´ı ekvivalentn´ı. • Jeˇstˇe m´enˇe ˇcast´ y je C5− , souvisej´ıc´ı s Cadd11+ (zachov´ame-li souˇcasnˇe i p˚ uvodn´ı kvintu): C5− : [1, 3, 5−], tj. [c, e, f # ], kter´ y n´am vˇsak pˇriprav´ı p˚ udu pro akordy typu 11+ # (C : [1, 3, 5, 11+], tj. [c, e, g, f ]) • C75± , kde zvyˇsujeme ˇci sniˇzujeme 5. stupeˇ n a mal´a septima z˚ ust´av´a beze zmˇeny: C: [1, 3, 5±, 7−], tj. [c, e, g# gb , b] • C9± sujeme ˇci sniˇzujeme 9. a/nebo 5. stupeˇ n (a ukryt´a mal´a sep5± , kde zvyˇ tima z˚ ust´av´a beze zmˇeny). d# C: [1, 3, 5±, 7−, 9±], tj. [c, e, g# gb , b, db ] ˇ • Uvedme jeˇstˇe C9± , kde opˇet posunujeme pouze dev´ıtku na sn´ıˇzenou ˇci zv´ yˇsenou variantu. C9± : [1, 3, 5, 7−, 9±], tj. [c, e, g, b, d# db ] 9− Vˇsimnˇeme si, ˇze C obsahuje t´on c i db (c# ), a t´onovou skladbou je tak velmi podobn´ y akordu C# dim. 9− C zase obsahuje velkou i malou tercii e i d# (eb ), a obˇcas se pouˇz´ıv´a v blues k rozmaz´an´ı hranice mezi dur a mol. • N´asledujme C76 C76 : [1, 3, 5, 7−, 13], tj. [c, e, g, b, a], kde nenech´av´ame b a a zazn´ıt vedle sebe, tj. jde technicky sp´ıˇse o C7add13 . • Z´avˇerem jeˇstˇe C96 C96 : [1, 3, 5, 7−, 9, 13], tj. [c, e, g, b, d, a], kde opˇet nenech´av´ame b a a zazn´ıt y se liˇs´ı od C13 absenc´ı vedle sebe, tj. jde technicky sp´ıˇse o C9add13 , kter´ stupnˇe 11 (t´on f ).
3
• A nakonec jeˇstˇe pozn´amku, ˇze znaˇcka C5 obˇcas m˚ uˇze znaˇcit nepˇr´ıtomnost 5 tercie, tj. vlastnˇe Cno 3 , tedy: C5no 3 : [1, 3, 8], tj. [c, g, c], tzv. power akordy.
3
Molov´ e 6, 7, 9,
7 5−
Molov´e akordy se v litaratuˇre znaˇc´ı rozliˇcnˇe: Ami, Am, A-, A3− , a. My se budeme drˇzet sch´ematu Ami (minor, tj. mal´a, tercie). • Ami — v r´amci pˇredznamen´an´ı paraleln´ı stupnice Cdur jde opˇet o kvintakord Ami: [1, 3, 5], tj. [a, c, e] v r´amci pˇredznamen´an´ı Adur jde o [1, 3−, 5], tj. st´ale [a, c, e]. V dalˇs´ım budeme vˇzdy uvaˇzovat, ˇze se pohybujeme v pˇredznamen´an´ı paraleln´ı stupnice dur (Emi–G, Ami–C, Hmi–D, Fmi–As. . . ). • Ami7 obsahuje septimu, tj. Ami7 : [1, 3, 5, 7], tj. [a, c, e, g] (srovnej podobnost s C6 ). • Ami6 obsahuje zvˇetˇsenou sextu, tj. Ami6 : [1, 3, 5, 6+], tj. [a, c, e, f # ] • Ami9 obsahuje kromˇe septimy i dev´ıtku: Ami9 : [1, 3, 5, 7, 9], tj. [a, c, e, g, h] • Ami75− (obˇcas znaˇcen jako Aø ) obsahuje kromˇe septimy sn´ıˇzenou kvintu: Ami75− : [1, 3, 5−, 7], tj. [a, c, eb , g] • Pozn´amka: vˇsimnˇete si, ˇze kdybychom pˇri tvorbˇe molov´ ych akord˚ u vych´azeli z pˇredznamen´an´ı stupnice Adur, m´ame konzistentnˇe s durov´ ymi akordy septimu vˇzdy malou (g) a sextu i dev´ıtku velkou (f # , h); molovost akordu spoˇc´ıv´a ve vˇzdy mal´e tercii (c). • Definujme t´eˇz Ami7maj jako Ami7maj : [1, 3, 5, 7+], tj. [a, c, e, g # ] (srovnej podobnost s C5+ ). • Pˇridejme Amiadd11 Amiadd11 : [1, 3, 5, 11], tj. [a, c, e, d] • nebo Amiadd2 , pˇr´ıpadnˇe Amiadd9 Amiadd9 : [1, 3, 5, 9], tj. [a, c, e, h] • a jeˇstˇe tˇreba Amiadd13 Amiadd13 : [1, 3, 5, 13], tj. [a, c, e, f ]
4
• ˇci jeˇstˇe exotiˇctˇejˇs´ı Hmiadd13 add11 Hmiadd13 : [1, 3, 5, 11, 13], tj. [h, d, f # , e, g] add11 • a nakonec snad Emiadd9 7maj # # Emiadd9 7maj : [1, 3, 5, 7+, 9], tj. [e, g, h, f , d ]
4
Dim akordy
Pomnˇeme jeˇstˇe dim (diminished, zmenˇsen´e) akordy, napˇr. Cdim — [1, 3b , 5b , 7bb ], tj. [c, eb , g b , a], kter´ y obdrˇz´ıme ze sept-akordu dodateˇcn´ ym sn´ıˇzen´ım tercie a kvinty, a mal´e septimy na zmenˇsenou. Dim akord (obˇcas znaˇcen jako C◦ ) vˇsak tak´e m˚ uˇzeme ch´apat jako sept akord, u 7 # kter´eho zv´ yˇs´ıme prvn´ı t´on: C [c, e, g, b] ⇒ C dim [c# , e, g, b]. Zejm´ena druh´a pouˇcka usnadˇ nuje hled´an´ı hmatu pro dim akord na kytaˇre ˇci klav´ıru. Dim akord obsahuje 4 t´ony vzd´alen´e o 3 p˚ ult´ony, a je tedy opˇet periodick´ y a jeho # n´azev lze utvoˇrit od kter´ehokoli t´onu v akordu, tj. C dim je souˇcasnˇe i Edim, Gdim, Bb dim. Srovnej periodicitu u Dur5+ akord˚ u. Dim akord nen´ı ani durov´ y, ani molov´ y, sp´ıˇse takov´ y bezrozmˇern´ y. Dim stupnici c# , e, g, b, c# . . . lze hr´at do nekoneˇcna, ˇci do vyˇcerp´an´ı praˇzc˚ u. Existuj´ı tak tedy jen tˇri z´akladn´ı (o p˚ ult´on po sobˇe jdouc´ı) dim akordy, napˇr. Ddim, D# dim, Edim; s kter´ ymi jsou vˇsechny ostatn´ı ekvivalentn´ı. V´ ybˇer n´azvu dim akordu pak vˇetˇsinou z´avis´ı na tom, jak´ y basov´ y t´on je v dan´em okamˇziku potˇreba.
5
5
Nˇ ekter´ e ekvivalence
D6 C6 A75+ /C# Ami6 E 9− /G#
∼ ∼ ∼ ∼ ∼
G7maj /D Ami/C Bb mi6 /Db D9 /A ∼ F# mi75− G13 /9-
Ddim ≡ Fdim ≡ G# dim ≡ Hdim. D# dim ≡ F# dim ≡ Adim ≡ Cdim. Edim ≡ Gdim ≡ Bb dim ≡ C# dim. C+ ≡ E+ ≡ G# + C# + ≡ F+ ≡ A+ D+ ≡ F# + ≡ Bb + D# + ≡ G+ ≡ H+
6
