AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ

AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ 2014-2016

1

2

OBSAH: Úvod 1. OBSAHOVÁ ANALÝZA PROJEKTOVÝCH ŽÁDOSTÍ PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ 2007-2013 1.1 Finanční a územní analýza programového období 2007-2013 2. ABSORPČNÍ KAPACITA V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014-2020 2.1 Dotazníkové šetření 2.2 Připravené projektové záměry 2.3 Latentní absorpční kapacita 3. KARTY TEMATICKÝCH OBLASTÍ

6 8 10 11 14 16 19

SEZNAM ZKRATEK CERMAT DVPP ICT IROP IS MSK OECD OP PIK OP VVV OP VK OP LZZ OPZ ORP PISA PO ROP SŠ SVP ZŠ VaV

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Další vzdělávání pedagogických pracovníků Informační a komunikační technologie Integrovaný regionální operační program Informační systém Moravskoslezský kraj Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program zaměstnanost Obec s rozšířenou působností Program pro mezinárodní hodnocení žáků Prioritní osa Regionální operační program Střední škola Speciální vzdělávací potřeby Základní škola Věda a výzkum

3

Úvod Úroveň vědomostí a kompetencí žáků a studentů je v současné době považována za jeden z klíčových faktorů rozvoje regionů, který se výrazně projeví na strukturování a fungování trhu práce v nadcházejících letech. Zejména regiony, které jsou/budou schopny tento klíčový faktor rozvíjet s reflexí regionálně odlišných požadavků, budou schopny dále rozvíjet i svou konkurenceschopnost. Jedním ze zdrojů financování rozvoje vzdělávání jsou strukturální fondy, které se i v nadcházejícím programovém období 2014-2020 budou výrazně podílet na podpoře vzdělávání a fungujícího trhu směřujícího k růstu a konkurenceschopnosti, což je definováno i v hierarchicky nejvyšším strategickém rozvojovém dokumentu Evropské unie Strategii Evropa 2020. V kohezní politice pro programové období 2014-2020 se mimo jiné toto nejvíce promítá do cíle Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení, přičemž vzdělávání má svůj úzký vztah také k dalším tematickým cílům se zaměřením na oblasti sociálního začleňování, výzkumu a vývoje nebo podnikání. V této návaznosti se Moravskoslezský kraj rozhodl zmapovat absorpční kapacitu v oblasti vzdělávání a navrhnout možné řešení v Akčním plánu vzdělávání 2014-2016, neboť jakákoliv podpora je zbytečná bez znalosti poptávky vybraného území. Jako klíčová úroveň ve vztahu ke kohezní politice byla zvolena úroveň operačních programů a jejich prioritních os. Tato publikace shrnuje zásadní výstupy výše uvedeného akčního plánu za účelem seznámení veřejnosti. Pro zjišťování absorpční kapacity v oblasti vzdělávaní v Moravskoslezském kraji byly stanoveny 4 souhrnné hlavní cíle vycházející ze syntézy strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje. Na tyto cíle je navázáno 7 tematických oblastí s provázaností na oblast vzdělávání v Moravskoslezském kraji (viz obrázek č. 1). Formulace hlavních cílů a jednotlivých tematických oblastí je spojena se zaměřením na cílové skupiny dětí předškolního vzdělávání, žáků základního a středního vzdělávání, studentů terciárního vzdělávání (doplňkově), účastníků dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání a účastníků vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami (viz obrázek č. 2).

4

Obrázek č. 1: Hlavní cíle a tematické oblasti TEMATICKÉ OBLASTI Úroveň kompetencí/ gramotností cílové skupiny

Úroveň kompetencí/ gramotností v počátečním vzdělávání

CÍLE Potřeby společnosti, soulad s trhem práce Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace

Inkluze, spravedlivost, průchodnost systémem Úroveň kompetencí/ gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných

Efektivita

Kapacita sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání

Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace chudoby

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek č. 2: Cílové skupiny a jejich vazby Účastníci počátečního vzdělávání

Děti a žáci předškolního, základního a středního vzdělávání

Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání Studenti terciárního vzdělávání

Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami - zdravotně postižení, zdravotně a sociálně znevýhodnění - děti, žáci nadaní Zdroj: vlastní zpracování

5

ANALÝZA PROJEKTOVÝCH ŽÁDOSTÍ 1. OBSAHOVÁ PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ 2007-2013 Obsahová analýza projektových žádostí zaměřená na aktivity ve vzdělávání byla provedena s cílem zjistit preference příjemců podpory kohezní politiky na základě hodnocení nejčastějších kombinací tematických oblastí intervencí v oblasti vzdělávání. Toto zhodnocení bylo provedeno v návaznosti na ověření relevantnosti nastavení intervenční logiky 7 tematických oblastí (viz kapitola 3) a prakticky slouží pro ověření preferovaných kombinací aktivit ze strany příjemců.

Metodika 1. Byla vytvořena databáze 5 039 projektových žádostí předložených do Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Regionálního operačního programu Moravskoslezsko (zdrojem informací byly databázové sestavy IS Monit). Zohledněny byly pouze žádosti s předpokládaným dopadem projektu na území Moravskoslezského kraje a se sídlem předkládajícího v Moravskoslezském kraji. 2. Jednotlivé žádosti byly kódovány dle hlavního zaměření projektu ve vazbě na to, která témata jsou zdůrazněna ve stručném obsahu projektu. 3. Databáze byla vyhodnocena prostřednictvím analýzy četností tematických oblastí intervencí, kompetencí/gramotnosti a z hlediska odvětví s vazbou na cílové skupiny.

Shrnutí Z tabulky č. 1 je zřejmé, že ve všech oblastech vzdělávání je prioritní tematickou oblastí kvalita vzdělávacích programů/kurzů, což dle kódování ve svém obsahu zohledňuje inovativní metody práce, tematické akce či spolupráce s praxí. Tabulka ve velké míře kopíruje intervence vybraných operačních programů 2007-2013 a nepřináší žádná zajímavá zjištění. Mnohem zajímavější je tabulka č. 2 odrážející zaměření projektových žádostí z hlediska kompetencí/ gramotnosti. Ukazuje, že na úrovni předškolního, základního a středního vzdělávání jsou poměrně stejnoměrně podporovány obecné i odborné kompetence. U studentů terciárního a účastníků dalšího vzdělávání převládalo zaměření na odborné kompetence. U vzdělávání dětí, žáků se SVP je kladen důraz na odlišný typ intervencí dle individuálních potřeb cílové skupiny. Z hlediska vybraných odvětví, na které se analyzované projektové žádosti nejčastěji soustředily, patří strojírenství a kovoobrábění u žáků předškolního, základního a středního vzdělávání a rovněž u studentů terciárního vzdělávání. Významné zastoupení tohoto odvětví je také u účastníků dalšího vzdělávání dospělých, avšak nejvyšší četnost u této cílové skupiny je spatřována v oblasti sociálních služeb (viz tabulka č. 3).

5 6

Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání (N=1 894) Tematické oblasti intervencí

Studenti terciárního vzdělávání (N=313)

Četnost

Tematické oblasti intervencí

Kvalita vzdělávacích programů/kurzů

1 388 Kvalita vzdělávacích programů/kurzů

Materiální a kompenzační opatření

1 175 Intervence v tematické oblasti VaV

Četnost 289 98

DVPP/lektorů

902 Internacionalizace

92

Poradenství a propagace

702 DVPP/lektorů

85

Neformální a předškolní vzdělávání

58 Materiální a kompenzační opatření

Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání (N=2 544) Tematické oblasti intervencí

Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami (N=288)

Četnost


29


Četnost

2 486 Kvalita vzdělávacích programů/kurzů

216

DVPP/lektorů

707 DVPP/lektorů

159


459 Neformální a předškolní vzdělávání

127

Intervence v tematické oblasti zaměstnanost


66

Internacionalizace

66 Poradenství a propagace

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit

Tabulka č. 1: Zaměření projektových žádostí dle tematických oblastí intervencí

64 Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání (N=1 894) Kompetence/gramotnost

Tabulka č. 2: Zaměření projektových žádostí dle kompetencí/ gramotnosti

Studenti terciárního vzdělávání (N=313) Četnost

Kompetence/gramotnost

Četnost

Matematika a přírodověda

281 Technické vzdělávání

65

ICT

227 Měkké kompetence

60

Technické vzdělávání

216 Další odborné vzdělávání

52

Cizí jazyk

212 Společenské a umělecké vědy

51

Zdravý životní styl, sport, rodina

158 Cizí jazyk

31

Environmentální vzdělávání a bezpečnost

121 ICT

27

Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání (N=2 544) Kompetence/gramotnost Měkké kompetence


Četnost


2 486 Měkké kompetence

Četnost 73

Další odborné vzdělávání

707 Sociální kompetence, rizikové chování

68

ICT

459 Zdravý životní styl, sport, rodina

27

Cizí jazyk

339 Čtení

26

66 ICT

26

Sociální kompetence, rizikové chování Technické vzdělávání

Společenské a umělecké vědy

23

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání (N=1 894) Kompetence/gramotnost

Studenti terciárního vzdělávání (N=313)

Četnost


Četnost

Strojírenství a kovoobrábění

39 Strojírenství a kovoobrábění

21

Stavebnictví

31 Zdravotnictví

13

Elektrotechnika

29 ICT

13

Foto, design, kreativita, tisk

17 Energetika

10

Automobilový průmysl

16 Elektrotechnika

10

Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání (N=2 544) Kompetence/gramotnost


Četnost


Četnost

Sociální služby

180 Stavebnictví

3

Strojírenství a kovoobrábění

150 Zpracování dřeva

3

Obchod a finance

126

Veřejná správa

106

Stavebnictví

93


Tabulka č. 3: Zaměření projektových žádostí dle odvětví

6 7

1.1 FINANČNÍ A ÚZEMNÍ ANALÝZA PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ 2007-2013 V této části jsou uváděny souhrnné informace o realizovaných projektech v oblasti vzdělávání ve vztahu k Operačnímu programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operačnímu programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Regionálnímu operačnímu programu Moravskoslezsko. 1. Na obrázku č. 3 lze nalézt finanční alokace realizovaných projektů v MSK ve vybraných prioritních osách operačních programů. Největší část finančních prostředků souvisejících se vzděláváním byla neivestičního charakteru, přičemž nejvýraznější čerpání lze sledovat u prioritní osy 1 OP VK (Počáteční vzdělávání), což souvisí zejména s realizací globálních grantů a tzv. šablon pro základní a střední školy.

Obrázek č. 3: Finanční alokace realizovaných projektů dle vybraných prioritních os operačních programů 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

OPLZZ PO1

OPLZZ PO2

OPLZZ PO3

OPLZZ PO4

OPLZZ PO5

OPVK PO1

OPVK PO2

OPVK ROP MSK ROP MSK ROP MSK PO3 PO2 PO3 PO4


2. Postavení MSK v národním srovnání – cíl Konvergence odráží obrázek č. 4. Z něho je zřejmé, že výrazná část finanční prostředků byla ve srovnání s jinými kraji směřována do oblasti rozvoje lidských zdrojů (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost) a téměř rovnoměrně byly tyto investice podpořeny směrem k budování infrastruktury ve vzdělávání (Regionální operační program Moravskoslezsko). Karlovarský a Moravskoslezský kraj získal z hlediska přepočtených prostředků na obyvatele do 20 let nejvíce finančních prostředků.

8

3. Z hlediska vnitřní diferenciace Moravskoslezského kraje je zajímavé sledovat, že dle sídla příjemce bylo nejvíce finančních prostředků alokováno na území ORP Ostrava, Nový Jičín a Frenštát pod Radhoštěm a naopak nejméně v ORP Bohumín (viz. obrázek č. 5). Pokud se však při výpočtu pracovalo s místem realizace (viz. obrázek č. 6), lze za nejvíce podpořené oblasti považovat ORP Krnov, Nový Jičín, Frenštát pod Radhoštěm a Frýdek-Místek. Stejně jako u obrázku č. 5 patří mezi nejméně podpořené oblasti ORP Bohumín, dále pak ORP Orlová a Český Těšín.

méně než 12399 12340 - 13426 13427 - 15145 více než 15145

Finanční alokace na 1 obyvatele mladšího 20 let (v Kč; místo realizace projektu): Obrázek č. 4 - Postavení MSK v národním srovnání – cíl Konvergence (alokace EU na 1 obyvatele kraje do 20 let; místo realizace) Zdroj: vlastní zpracování

4,2 mld. Kč

0

50

100 km

Infrastruktura vzdělávání Rozvoj lidských zdrojů Sociální integrace a rovné příležitosti

Finanční alokace na 1 obyvatele mladšího 20 let (v Kč; sídlo příjemce podpory): méně součet průměru a -2 násobku směrodatné odchylky součet průměru a -1 násobku směrodatné odchylky až průměr průměr až součet průměru a 1 násobku směrodatné odchylky 1 až 2 násobek součtu průměru a směrodatné odchylky více než součet průměru a 2 násobku směrodatné odchylky Pozn.: průměr a směrodatná odchylka počítány z hodnot finanční alokace pro správní obvody ORP

Obrázek č. 5 - Vnitřní rozdíly MSK – cíl Konvergence (alokace EU na 1 obyvatele kraje do 20 let; sídlo příjemce) Zdroj: vlastní zpracování

0

20

40 km

méně součet průměru a -2 násobku směrodatné odchylky součet průměru a -1 násobku směrodatné odchylky až průměr průměr až součet průměru a 1 násobku směrodatné odchylky 1 až 2 násobek součtu průměru a směrodatné odchylky více než součet průměru a 2 násobku směrodatné odchylky Pozn.: průměr a směrodatná odchylka počítány z hodnot finanční alokace pro správní obvody ORP

Obrázek č. 6 - Vnitřní rozdíly MSK – cíl Konvergence (alokace EU na 1 obyvatele kraje do 20 let; místo realizace) Zdroj: vlastní zpracování

0

20

40 km

9

2. ABSORPČNÍ KAPACITA V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014-2020 Cílem bylo zmapovat absorpční kapacitu a preference potenciálních příjemců podpory v oblasti vzdělávání v programovém období 2014-2020 na území MSK. Preference u potenciálních příjemců byly identifikovány prostřednictvím 3 metodických přístupů:

2.1 Dotazníkové šetření

2.3 Latentní absorpční kapacita

2.2 Připravené projektové záměry

Metodika 1. Dotazníkové šetření bylo realizováno v druhé polovině roku 2013. Bylo osloveno 1370 subjektů orientujících své aktivity na vzdělávání žáků předškolního, základního a středního vzdělávání, včetně dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a účastníků dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit zájem vzdělávacích institucí o čerpání evropských prostředků v programovém období 2014-2020 a zároveň zmapovat jejich budoucí preference ve vazbě na stanovení priorit tematického zaměření projektů. 2. V průběhu roku 2013 byli osloveni potenciální příjemci podpory za účelem sběru projektových námětů připravených pro období 2014–2020. Tyto subjekty byly buď navštíveny osobně, nebo byla zvolena forma přímého telefonického či emailového oslovení s využitím databáze Krajského úřadu Moravskoslezského kraje či Krajské hospodářské komory. Celkem bylo zmapováno 330 projektových záměrů. 3. Mapování oblasti zájmu žadatelů u projektových žádostí, které v programovém období 2007-2013 nebyly podpořeny a tvoří tedy potenciální/latentní absorpční kapacitu pro období 2014-2020.

10

2.1 Dotazníkové šetření Preference v oblasti základního a středního vzdělávání v programovém období 2014-2020 Základní soubor respondentů dotazníkového šetření zahrnoval 636 organizací orientujících své aktivity na vzdělávání, z nichž dotazník vyplnilo 207 subjektů, průměrná návratnost šetření tedy dosáhla 33 %. Tabulka č. 4: Struktura respondentů dotazníkového šetření Druh organizace

Základní soubor (osloveni)

Výběrový soubor (vyplnili dotazník)

Základní školy

70,3 %

65,2 %

Střední školy

22,2 %

31,4 %

7,6 %

3,4 %

Ostatní organizace Zdroj: vlastní šetření

Shrnutí šetření Většina respondentů dotazníkového šetření pro oblast základního a středního školství má značné zkušenosti s čerpáním finančních prostředků v programovém období 2007-2013 a svůj další zájem o čerpání evropských prostředků v programovém období 2014-2020 deklarovalo 95 % respondentů. Pro téměř tři čtvrtiny respondentů šetření jsou přijatelné formy čerpání prostředků jak v roli hlavního příjemce podpory, tak varianta partnera projektu. Nejvyšší zájem respondentů v oblasti základního a středního vzdělávání byl zjištěn u následujících tematických oblastí: 1. Pořízení chybějícího zařízení a vybavení 2. Tvorba a realizace zážitkových forem vzdělávání žáků 3. Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků 4. Podpora výuky cizích jazyků Souhrnné poznatky z hodnocení preferencí potenciálních příjemců ve vazbě na tematické zaměření projektů jsou zachyceny na obrázku č. 7. Pořízení zařízení a vybavení Zážitkové formy vzdělávání žáků Kompetence pedagogických pracovníků Podpora výuky cizích jazyků Zvyšování dalších znalostí a dovedností žáků Exkurze a stáže žáků a pedagogů v praxi Technické a řemeslné dovednosti žáků Pořízení/tvorba učebních materiálů Zájmové a neformální vzdělávání Podpora výuky s využitím ICT technologií Inkluzivní vzdělávání žáků se zdr. postižením a znevýhodněním Další vzdělávání dospělých Inkluzivní vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Priorita Zájem

13

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Zdroj: vlastní šetření

11

2.1 Dotazníkové šetření Preference v oblasti dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání v programovém období 2014-2020 V rámci dotazníkové šetření bylo celkem osloveno 681 respondentů, z nichž dotazník vyplnilo 144 subjektů, návratnost šetření tedy dosahuje 21 %. Tabulka č. 5: Struktura respondentů dotazníkového šetření Typ subjektu Neziskový

Výběrový soubor (vyplnili dotazník)

Podíl

21

14,6 %

Soukromý

63

43,8 %

Veřejný

60

41,7 %


Shrnutí šetření I v případě respondentů dotazníkového šetření v oblasti dalšího vzdělávání se u 72 % z nich potvrdily značné zkušenosti čerpáním finančních prostředků kohezní politiky v programovém období 2007-2013. Více než 90 % z nich potvrdilo svůj zájem čerpat finanční prostředky i v programovém období 20142020. Zároveň pro téměř dvě třetiny respondentů šetření jsou přijatelné varianty čerpání prostředků jak v roli hlavního příjemce podpory, tak v roli partnera projektu, což opět potvrzuje, že hledisko „nositelství“ projektu není při prosazování záměru důležité. V rámci dotazníkového šetření respondenti v oblasti dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání projevili nejvyšší zájem o následující tematické oblasti intervencí: 1. Pořízení chybějícího zařízení a vybavení 2. Tvorba a realizace odborně zaměřených vzdělávacích kurzů pro dospělé 3. Zvyšování měkkých kompetencí dospělých (práce v týmu, komunikační dovednosti) 4. Zvyšování kompetencí lektorů dalšího vzdělávání dospělých Celkové zjištění zájmu respondentů působících v oblasti dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání pro programového období 2014-2020 zachycuje obrázek č. 8 Pořízení zařízení a vybavení Odborně zaměřené vzdělávací kurzy pro dospělé Zvyšování měkkých kompetencí dospělých Zvyšování kompetencí lektorů dalšího vzdělávání dospělých Výuka cizích jazyků pro dospělé Výuka ICT Vzdělávání dospělých v technických a řemeslných oborech Občanské vzdělávání dospělých Zážitkové formy vzdělávání dospělých Inkluzivní vzdělávání dospělých osob se sociálním znevýhodněním Inkluzivní vzdělávání dospělých osob se zdr. znevýhodněním

12

0%

15%

35%

45%

60%


2.1 Dotazníkové šetření Preference v oblasti vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v programovém období 2014-2020 Základní soubor respondentů dotazníkového šetření tvořilo 53 organizací, ze kterých se šetření aktivně účastnilo 52 subjektů, návratnost šetření se tedy blíží hodnotě 100 %. Struktura respondentů byla tvořena různými typy organizací působících v systému vzdělávání dětí, žáků se SVP, přičemž převažovala kategorie základních a mateřských škol s téměř 50 % zastoupením a dětských domovů se čtvrtinovým podílem respondentů.

Shrnutí šetření I tato specifická skupina dotazníkového šetření potvrdila značné zkušenosti s čerpáním evropských prostředků v období 2007-2013 a téměř 90 % z nich chce další prostředky čerpat i v programovém období 2014-2020. Současně bylo zjištěno, že na rozdíl od jiných oblastí je pro respondenty dotazníkového šetření nejvíce preferovanou formou čerpání prostředků v roli partnera projektu (více než 44 % respondentů) s tím, že pro dalších necelých 40 % respondentů jsou akceptovatelné formy čerpání prostředků jak varianta hlavního příjemce podpory, tak varianta partnera projektu.

Respondenti v oblasti vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami projevili nejvyšší zájem o následující tematické zaměření projektů: 1. Pořízení chybějícího zařízení a vybavení 2. Zvýšení odborných kompetencí pedagogických pracovníků 3. Výjezdní vzdělávací akce pro děti a doplňkově pro pedagogy 4. Podpora asistentů pedagoga Celkové poznatky zmapovaných preferencí v oblasti vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zobrazeny na obrázku č. 9. Pořízení zařízení a vybavení Odborné kompetence pedagogických pracovníků Výjezdní vzdělávací akce pro děti Podpora asistentů pedagoga Výjezdní vzdělávací akce pro pedagogy Spolupráce se speciálními pedagogy a psychology Pořízení/tvorba učebních materiálů Podpora předškolního vzdělávání Neformální a zájmové vzdělávání Zvýšení informovanosti rodičů dětí a žáků 0%

15

20%

40%

60%

80%


13


Obsahová analýza připravených projektových záměrů pro programové období 2014-2020 Mapováním projektových záměrů bylo celkem zjištěno 330 projektových námětů, tzv. fichí, z toho jich 200 připadalo na žáky předškolního, základního a středního vzdělávání, 77 na další vzdělávání dospělých, 29 na inkluzivní vzdělávání, 19 na terciární vzdělávání a 5 projektových záměrů mělo komplexní charakter. Toto mapování bylo realizováno s ohledem na potřebu zmapování absorpční kapacity v oblasti vzdělávání, a to nejen s ohledem na zaměření projektových žádostí, ale i cílovou skupinu. Tabulka č. 6: Zaměření projektových záměrů dle tematických oblastí intervencí

Shrnutí šetření

Vyhodnocením projektových záměrů byly identifikovány téměř shodné tematické oblasti intervencí jako v analyzovaných preferencích příjemců podpory programového období 2007-2013, přičemž je zde zejména posílen význam materiálního a kompenzačního opatření, což opět potvrzuje aktuálnost tohoto tématu (viz tabulka č. 6). Při hodnocení projektových fichí z hlediska zaměření dle kompetencí/gramotnosti, bylo v oblasti počátečního vzdělávání identifikováno zaměření zejména v oblasti technického/odborného vzdělávání a v oblasti matematické a přírodovědné gramotnosti. Dle očekávání pak specifickou skupinu tvoří osoby se speciálními vzdělávacími potřebami, kde převládalo zaměření na měkké a sociální kompetence.

Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání (N=200) Tematické oblasti intervencí




Četnost

107 Intervence v tematické oblasti VaV

13


76 Kvalita vzdělávacích programů/kurzů

DVPP/lektorů



14 Internacionalizace

7


11 DVPP/lektorů

2

Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání (N=77) Kompetence/gramotnost

9


Četnost


Četnost



73

DVPP/lektorů


68


7 Zdravý životní styl, sport, rodina

27


6 Čtení

26


4 ICT

26


Tabulka č. 7: Zaměření projektových záměrů dle kompetencí/gramotnosti Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání (N=200) Kompetence/gramotnost



Četnost


33 Další odborné vzdělávání

8


30 Matematika a přírodověda

5


23 Cizí jazyk

3

Cizí jazyk

21 Společenské a umělecké vědy

3

ICT

20 Životní prostředí a bezpečnost

3


18 Inovace

2

Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání (N=77) Kompetence/gramotnost

14

10


Četnost


Četnost

Měkké kompetence


4



3

Cizí jazyk

16 ICT

2

ICT

11 Čtení

2


11 Cizí jazyk

1

Sociální kompetence, rizikové chování


8 Finanční gramotnost

1


Obsahová analýza připravených projektových záměrů pro programové období 2014-2020 Mapování projektových záměrů bylo soustředěno zejména na zjištění zaměření projektových žádostí. Tyto předložené záměry bylo možné indikativně zhodnotit i z hlediska předpokládaných finančních požadavků nositelů projektů, což lze nalézt na obrázku č. 10. Největší finanční požadavky pro období 2014-2020 lze předpokládat v prioritní ose 1 OP VVV, která se zaměřuje na vědeckovýzkumnou infrastrukturu. Na úrovni regionálního školství lze požadavky potencionálních žadatelů vyčíslit v řádu více jak 3 mld. Pokud zhodnotíme záměry i z hlediska lokalizace, lze konstatovat, že největší část absorpční kapacity se předpokládá na území ORP Ostrava s převládajícím zájmem o investiční finanční prostředky s provázaností na vědeckovýzkumnou infrastrukturu. Indikativní strukturu absorpce z hlediska lokalizace s ohledem na oblast vzdělávání lze nalézt v obrázku č. 11.

2 500

Obrázek č. 10 : Finanční náročnost zjištěných projektových námětů pro období 2014-2020.

2 000 1 500 1 000 500 0

IROP 2.4 OPPIK 2.4 OPVVV1 OPVVV2 OPVVV3 OPZ 1.3

OPZ 1.4

OPZ 2.1

Finanční náročnost v mil. Kč


Obrázek č. 11: Zobrazení finanční lokalizace projektových záměrů MSK s provázaností na oblast vzdělávání


15

2.3 Latentní absorpční kapacita Latentní absorpční kapacita projektových žádostí v programovém období 2007-2013 Při obsahové analýze žádostí se zaměřením na oblast vzdělávání programového období 2007-2013 byla vytvořena i databáze nepodpořených projektových žádostí. Z celkového počtu 5039 projektových žádostí bylo podpořeno necelých 42 %, zbývajících 58 % projektů představuje „latentní absorpční kapacitu“, která po analytickém rozpracování byla vyhodnocena z hlediska témat intervencí, cílových skupin, kompetencí i odvětví odborného vzdělávání.

Shrnutí šetření

Z tabulky č. 8 je zřejmé, že v programovém období 2007-2013 byla nejvíce uspokojena poptávka v oblasti žáků/studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a zde je také možné očekávat nižší míru absorpční kapacity. Naopak vyšší míru poptávky lze hypoteticky předpokládat v oblasti systému hodnocení v neformálním či předškolním vzdělávání či v oblasti vzdělávání souvisejících se sociálními službami či zaměstnanosti. Jedná se však pouze o hypotetický předpoklad, jelikož pokud tyto informace budeme interpretovat z hlediska počtu nepodpořených žádostí (nikoliv poměru mezi podpořenými či nepodpořenými), tak největší poptávku lze očekávat u témat řešící kvalitu vzdělávacích programů/kurzů, dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů či ve vztahu k materiálnímu a kompenzačnímu opatření.

Tabulka č. 8: Struktura podpořených a nepodpořených projektových žádostí předkládané v programovém období 2007-2013 podle tematických oblastí intervencí Tematická oblast intervencí

Nepodpořených

Celkem

Žáci/studenti se speciálními vzdělávacími potřebami

73,3 %

26,7 %

930


69,5 %

30,6 %

1 306


60,6 %

39,4 %

1 242

Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů

52,2 %

47,8 %

1 853

Kapacita vzdělávacích zařízení

42,2 %

57,8 %

45


41,5 %

58,5 %

4 379

Intervence v tematické oblasti výzkum a vývoj

38,0 %

62,0 %

100

Internacionalizace

38,0 %

67,2 %

192


29,9 %

70,1 %

341

Intervence v tematické oblasti sociální služby

26,8 %

73,2 %

41


24,3 %

75,7 %

226

6,3 %

93,7 %

16

Systémy hodnocení Zdroj: vlastní šetření na základě dat IS Monit

16

Počet projektů Podpořených

Z hlediska kompetencí/gramotnosti se projektové žádosti zaměřovaly na měkké kompetence a v této oblasti lze také očekávat nejvyšší hypotetickou absorpční kapacitu (viz tabulka č. 9). Tabulka č. 9 : Struktura podpořených a nepodpořených projektových žádostí předkládané v programovém období 2007-2013 podle kompetencí/gramotností Kompetence/gramotnosti

Počet projektů Podpořených

Nepodpořených

Celkem


45,5 %

52,5 %

217

Inovace

43,6 %

56,4 %

39


41,4 %

58,6 %

691


41,1 %

58,9 %

331

Environmentální vzdělávání a bezpečnost

40,3 %

59,7 %

345


39,0 %

61,0 %

826

ICT

37,5 %

62,5 %

915

Cizí jazyk

35,8 %

64,2 %

756

Kompetence

34,7 %

65,3 %

1 318

Sociální kompetence, rizikové chování

31,5 %

68,5 %

571

Čtení

31,3 %

68,7 %

67


30,2 %

69,8 %

205

Finance

29,0 %

71,0 %

100

Podnikání

21,8 %

78,2 %

206

Zdroj: vlastní šetření na základě dat IS Monit

Obrázek č. 12: Poměr finanční alokace na nepodpořené projekty k finanční alokaci na podpořené projekty Zdroj: vlastní zpracování

Na obrázku č. 12 je zobrazena finanční latentní absorpční kapacita ve vztahu k podpořeným projektům. Kromě dvou ORP MSK (tmavě modré zabarvení), ve kterých byla většina projektových záměrů finančně podpořena, byla na zbytku území MSK poptávka po financování projektových záměrů značně neuspokojena.

17

18

3.

KARTY TEMATICKÝCH OBLASTÍ

Tuto část tvoří tzv. karty tematických oblastí provázaných se specifickými cíli uvedenými v úvodu. Karty představují ucelené shrnutí poznatků problémové analýzy ve vazbě na zdůraznění hlavních argumentů pro zdůvodnění potřebnosti intervencí a zároveň nabízí aktivity vedoucí k dosažení specifického cíle. Zdůrazněme však, že tyto specifické cíle a aktivity je potřeba chápat jako nástroj, který umožňuje různé složení aktivit ve vazbě na formulované tematické oblasti. V tomto ohledu se i samotné cíle mohou stát základem pro intervence (např. materiální vybavenost škol). Svým pojetím karty tematických oblastí uvedené v tomto Akčním plánu vzdělávání umožňují flexibilní využití pro podpůrnou argumentaci a vytvoření základního ex-ante hodnocení absorpční kapacity Moravskoslezského kraje v dané oblasti či základ pro další rozpracování tématu v souladu s vývojem přípravy programového období 2014-2020.

Tematická oblast 1: Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání Tematická oblast 2: Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce Tematická oblast 3: Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce Tematická oblast 4: Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace Tematická oblast 5: Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Tematická oblast 6: Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace chudoby Tematická oblast 7: Kapacity sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání 19

Tematická oblast 1: Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání Specifický cíl Cílová skupina

Aktivity k dosažení specifických cílů

- Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání - Studenti terciárního vzdělávání Pozn.: Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást hlavního vzdělávacího proudu A1.1 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů (např. posilování inovativních metod výuky, tematické a zážitkové akce, spolupráce s praxí, zavádění prvků internacionalizace) A1.2 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality pedagogických pracovníků prostřednictvím jejich dalšího vzdělávání (např. kompetence v hodnocení žáků/studentů, vzdělávání v oblasti inovativních metod výuky, vzdělávání v práci se skupinou žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání v oblasti pedagogicko-psychologického poradenství, odborné vzdělávání pedagogických pracovníků, mentoring a koučování, internacionalizace) A1.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek (např. odborné učebny, laboratoře, vybavení, didaktické pomůcky, vnitřní a vnější prostředí školy) A1.4 - Aktivity zaměřené na neformální a předškolní vzdělávání A1.5 - Aktivity zaměřené na žáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřebami

Zdůvodnění potřebnosti

- Klesající úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti žáků České republiky v mezinárodním šetření PISA ve srovnání let 2000 a 2009/2012 - Průměrné či podprůměrné postavení žáků Moravskoslezského kraje ve srovnávacích měřeních dosažené úrovně kompetencí/gramotností (PISA, SCIO, společná část státní maturitní zkoušky) - Vysoké školy Moravskoslezského kraje nevnímány jako prioritní cíl výběru ze strany studentů České republiky

Vazba k nastavení intervencí kohezní politiky 2014+

A1.1 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání A1.2 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3 pro počáteční, základní a střední vzdělávání A1.3 – IROP prioritní osa 2, doplňkově OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání A1.4 – OPVVV prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání A1.5 – IROP prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání

Návrh strategie hodnocení Územní hledisko

20

SC1.1 - Zvyšování úrovně kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání

Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření dosahované úrovně vzdělávání podpořených cílových skupin. V tomto ohledu lze využít již existujících veřejných či komerčně založených systémů hodnocení s tím, že důraz je kladen na hodnocení celého vzdělávacího systému, nikoliv na srovnání škol a žáků/studentů. Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu s indikátory hodnotícího systému příslušných OP. Naplňování specifického cíle tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního charakteru zvláštní povahy.

Obrázek č. 6: Intervenční logika tematické oblasti Úroveň kompetencí/gramotnosti v počátečním vzdělávání

Nefo rm ál vzd ní a ělá př vá

oln šk ed í n

Kv a pr lita og r

ch a cí v ělá urzů d k v z ů/ am

i/s vz tud dě en láv ti se speci ací álními mi p ot ř ebami

í

í ní třen riál a Mate ní op zač a kompen

Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání

Žá

c

DVPP/lektorů


21

Obrázek č. 13: Rozdíl hodnoty průměrného skóre krajů ČR v testování čtenářské gramotnosti, matematické a přírodovědné gramotnosti žáků v šetření PISA 2009 a matematické gramotnosti žáků v šetření PISA 2012 od referenční hodnoty průměrného skóre ČR skóre ČR

Průměrné skóre kraje - rozdíl od hodnoty České republiky ZLK VYS ÚSK SCK PLK PHA PAK OCK MSK LIK KVK KHK JMK JCK -60

-50

-40

-30

-20

-10

0

10

20

30

40

50

60

Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský Matematická (2012) kraj, LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický Čtenářská (2009) kraj, PHA – hlavní město Praha, PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, Matematická a přírodovědná (2009) VYS – Kraj Vysočina, ZLK – Zlínský kraj

22

Zdroj: Palečková et al. (2010) pro čtenářskou gramotnost v roce 2009; Münich a Ondko (2011) pro matematickou a přírodovědnou gramotnost v roce 2009; Palečková et al. (2013) pro matematickou gramotnost v roce 2012

Obrázek č. 14: Rozdíl hodnoty průměru percentilového umístění žáků krajů ČR v didaktických testech z anglického jazyka, českého jazyka a matematiky ve společné části státní maturity ve školním roce 2012/2013 a referenčních hodnot pro celou ČR

Průměrné skóre kraje - rozdíl od hodnoty České republiky ZLK VYS ÚSK SCK PLK PHA PAK OCK MSK LIK KVK KHK JMK JCK -12

-10 Matematika (2012) Český jazyk Anglický jazyk

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK –Karlovarský kraj, LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj, PHA – hlavní město Praha, PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj Vysočina, ZLK – Zlínský kraj

Zdroj: vlastní zpracování podle dat organizace CERMAT

23

Tematická oblast 2: Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce Specifický cíl Cílová skupina

- Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání - Studenti terciárního vzdělávání Pozn.: Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást hlavního vzdělávacího proudu


A2.1 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů (např. posilování inovativních metod výuky, tematické a zážitkové akce, spolupráce s praxí, zavádění prvků internacionalizace) s důrazem na spolupráci se subjekty praxe A2.2 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality pedagogických pracovníků prostřednictvím jejich dalšího vzdělávání (např. kompetence v hodnocení žáků/studentů, vzdělávání v oblasti inovativních metod výuky, vzdělávání v práci se skupinou žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání v oblasti pedagogicko-psychologického poradenství, odborné vzdělávání pedagogických pracovníků, mentoring a koučování, internacionalizace) A2.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek (např. odborné učebny, laboratoře, vybavení, didaktické pomůcky, vnitřní a vnější prostředí školy) A2.4 - Aktivity zaměřené na poradenství a propagaci (např. kariérní poradenství, propagace technických oborů a odborného vzdělávání) A2.5 - Aktivity zaměřené na žáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřebami


- Rostoucí význam problematiky nezaměstnanosti mladých Moravskoslezského kraje v období 2008-2013, a to včetně absolventů vysokých a vyšších odborných škol - Postavení Moravskoslezského kraje jako zaostávajícího kraje České republiky vzhledem k úrovni nezaměstnanosti mladých - Okresy Bruntál, Karviná, Ostrava-město mezi 11 okresy s nejvyšší relativní nezaměstnaností mladých v roce 2013 v České republice - Relativně vysoká nezaměstnanost absolventů technických oborů středních škol v Moravskoslezském kraji, otázka kvality odborných škol v regionu i ve vazbě na výsledky žáků jednotlivých typů škol ve společné části maturitní zkoušky a na dlouhodobě neobsazená pracovní místa pro řemeslníky a technické pracovníky - Relativně vysoká nezaměstnanost absolventů společenských oborů vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji - Klesající zájem o studium technických oborů na středních, respektive vysokých a vyšších odborných školách v Moravskoslezském kraji


A2.1 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání A2.2 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3 pro počáteční, základní a střední vzdělávání A2.3 – IROP prioritní osa 2, doplňkově OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání A2.4 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3 pro počáteční, základní a střední vzdělávání A2.5 – IROP prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání

Strategie hodnocení

Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření dosahované úrovně vzdělávání podpořených cílových skupin. V tomto ohledu lze využít již existujících veřejných či komerčně založených systémů hodnocení s tím, že důraz je kladen na hodnocení celého vzdělávacího systému, nikoliv na srovnání škol a žáků/studentů. Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu s indikátory hodnotícího systému příslušných OP.

Územní hledisko

24

SC2.1 - Snižování nezaměstnanosti absolventů počátečního vzdělávání

Naplňování specifického cíle tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního charakteru zvláštní povahy.

Obrázek č. 15: Intervenční logika tematické oblasti Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce

Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce



DVPP/lektorů


Žáci/studenti se speciálními vzdělávacími potřebami


Tabulka č. 10: Počet nezaměstnaných osob mladších 29 let k celkovému počtu obyvatel ve věku 15-29 let Území 2008 2009 2010 2011 2012 Moravskoslezský kraj 5,5 8,6 9,0 8,5 9,6 Česká republika 4,6 7,6 7,8 7,7 8,4 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Českého statistického úřadu

2013 10,6 8,9

Tabulka č. 11: Struktura naměstnaných absolventů škol v MSK a v ČR podle skupin oborů vzdělávání Skupiny oborů vzdělávání 1 2a3 4 5 6a7 8

2009 MSK 1,3 % 36,3 % 5,7 % 1,4 % 53,8 % 1,5 %

2011 ČR 1,3 % 36,1 % 6,6 % 1,5 % 52,3 % 2,3 %

MSK 1,4 % 31,6 % 4,5 % 2,2 % 59,0 % 1,4 %

2012 ČR 1,6 % 33,1 % 5,6 % 2,0 % 55,4 % 2,3 %

MSK 1,4 % 30,3 % 3,8 % 2,3 % 60,4 % 1,8 %

2013 ČR 1,6 % 31,9 % 5,7 % 2,0 % 56,4 % 2,3 %

MSK 2,2 % 34,0 % 4,3 % 2,2 % 55,0 % 1,6 %

ČR 1,9 % 33,0 % 5,3 % 2,0 % 54,3 % 2,3 %

Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění Zdroj: vlastní zapracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky

Tabulka č. 12: Pořadí okresů MSK mezi okresy ČR vzhledem k celkovému počtu nezaměstnaných osob mladších 29 let (absolutní hodnoty) a vzhledem k celkovému počtu nezaměstnaných osob mladších 29 let na 1 000 obyvatel okresu ve věku 15-29 let (relativní hodnoty) Okres Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město

Pořadí absolutně (hodnota) 2011 2012 2013 18. (2 364) 18. (2 556) 18. (2 678) 15. (2 499) 12. (2 884) 8. (3 153) 4. (4 928) 4. (5 321) 4. (6 032) 29. (1 990) 24. (2 301) 26. (2 302) 8. (2 852) 8. (3 017) 7. (3 270) 3. (5 473) 2. (6 068) 2. (6 965)

Pořadí relativně (hodnota) 2011 2012 2013 3. (12,9 %) 1. (13,9 %) 1. (14,6 %) 65. (6,3 %) 57. (7,2 %) 54. (7,9 %) 14. (9,9 %) 11. (10,7 %) 9. (12,2 %) 55. (6,9 %) 48. (7,9 %) 53. (7,9 %) 30. (8,6 %) 31. (9,1 %) 25. (9,9 %) 22. (9,1 %) 18. (10,1 %) 11. (11,6 %)

Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Českého statistického úřadu

25

Tematická oblast 3: Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce Specifický cíl Cílová skupina

- Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání Pozn.: Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást hlavního vzdělávacího proudu


A3.1 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů (např. posilování inovativních metod výuky, tematické a zážitkové akce, spolupráce s praxí) A3.2 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality lektorů prostřednictvím jejich dalšího vzdělávání (např. kompetence v hodnocení žáků/studentů, vzdělávání v oblasti inovativních metod výuky, odborné vzdělávání lektorů vzdělávání lektorů v oblasti pedagogicko-psychologického poradenství) A3.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek a poskytování kompenzačních opatření (např. odborné učebny, laboratoře, vybavení, zajištění péče o rodinného příslušníka, finanční náhrada zaměstnavateli spojená s účasti pracovníka na dalším vzdělávání) A3.4 - Aktivity zaměřené na poradenství a propagaci (např. kariérní poradenství, propagace kompetencí a odborností žádaných na trhu práce) Pozn.: Relevance pro kompetence/gramotnosti definované v tabulce 2-2


- Zaostávání České republiky v účasti obyvatel starších 25 let na dalším vzdělávání ve srovnání s hospodářsky nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie - Průměrné postavení České republiky v mezinárodním hodnocení OECD týkajícím se dosažené úrovně kompetencí/gramotností - Mezikrajské zaostávání Moravskoslezského kraje v rámci hodnot ukazatelů, které silně ovlivňují účast obyvatel starších 25 let na dalším vzdělávání i dosaženou úroveň kompetencí/gramotností (např. dosažené vzdělání, nezaměstnanost, ukazatele chudoby) - Relativně vyšší nezaměstnanost Moravskoslezského kraje ve srovnání s Českou republikou, strukturální charakter nezaměstnanosti

Vazba k nastavení intervencí kohezní politiky 2014+ a dalším nástrojům realizace


26

SC3.1 - Zvyšování účasti obyvatel starších 25 let na dalším vzdělávání SC3.2 - Zvyšování úrovně kompetencí/gramotností dospělých SC3.3 - Snižování celkové nezaměstnanosti

Územní hledisko

A3.1 – OPZ prioritní osa 1, OPVVV prioritní osa 2 A3.2 – OPVVV prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 1 A3.3 – IROP prioritní osa 2, OPPIK prioritní osa 2; kompenzační opatření k prioritním osám OPVVV a OPZ A3.4 – OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 1; OPZ prioritní osa 2 ve vazbě na osoby ohrožené sociálním vyloučením

Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření nezaměstnanosti podpořených cílových skupin prostřednictvím statistik Ministerstva práce a sociálních věcí. Takto má ukazatel výsledku vztah zejména k SC3.3 s tím, že vazby na SC3.1 a SC3.2 mohou být formulovány v případě vytvoření relevantního systému hodnocení. Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů. Naplňování specifických cílů tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního charakteru zvláštní povahy.

Obrázek č. 16: Intervenční logika tematické oblasti Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce

Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce



DVPP/lektorů



Tabulka č.13: Účast osob ve věku 25-64 let na dalším vzdělávání v ČR Území Účast v %

2004 5,8

2005 5,6

2006 5,6

2007 5,7

2008 7,8

2009 6,8

2010 7,5

2011 11,4

2012 10,8

2013 9,8

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Eurostatu

Obrázek č.17: Vzdělanostní struktura MSK a ČR v roce 2011 Základní a bez vzdělání Střední maturity

Moravskoslezský kraj

Úplné střední s maturitou a vyšší odborné

Česká republika

Vysokoškolské 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu

Obrázek č.18: Nezaměstnanost MSK a ČR (v %) 2007 2008 2009

Česká republika

2010


2011 2012 2013 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Zdroj: vlastní zpracováni na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky

27

Tematická oblast 4: Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace Specifický cíl

Cílová skupina

- Žáci základního a středního vzdělávání - Studenti terciárního vzdělávání - Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání Pozn.: Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást hlavního vzdělávacího proudu


Aktivity v návaznosti na odvětvové založení konceptu inteligentní specializace v tematických oblastech: A4.1 - Vzdělávání (např. vzdělávání vědecko-výzkumných týmů, zvyšování kvality vzdělávacích programů počátečního vzdělávání s důrazem na spolupráci se subjekty vědy a výzkumu a podniky, kariérní poradenství a propagace, zlepšování materiálních podmínek a vybavení, internacionalizace) A4.2 - Věda a výzkum A4.3 – Podnikání


- Inteligentní specializace jako jeden z vůdčích rozvojových konceptů Evropské unie v programovém období 2014-2020 - Existence tradičních a nových progresivních odvětví s vysokým inovačním a růstovým potenciálem, s vazbami na sektor výzkumu a vývoje, respektive na ekonomickou základnu v Moravskoslezském kraji - Poměrně silné postavení výrobního sektoru v ekonomické struktuře Moravskoslezského kraje opětovně utvářející obavy o kvalitě technických oborů středních škol


28

SC4.1 - Zajištění naplňování cílů strategií inteligentní specializace ve vazbě na vzdělávání potřebné pracovní síly

A4.1 - IROP prioritní osa 2, OPPIK prioritní osa 2, A2 – OPVVV prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 1 A4.2 a A4.3 – zejména aktivity v návaznosti na OPVVV a OPPIK


Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k tržbám podpořených podniků působících v odvětvovém zaměření inteligentní specializace. Vzdělávání je v tomto ohledu vnímáno jako jedno z podpůrných témat. Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů.

Územní hledisko

Naplňování specifického cíle tematické oblasti je chápáno ve smyslu územního charakteru zvláštní povahy, neboť reaguje na předpoklady území pro realizaci aktivit v souladu s konceptem inteligentní specializace. Za nejvhodnější území je v tomto ohledu považováno území celého kraje, a to s ohledem na potřebu zajištění kritického množství subjektů ve vazbě na odvětvové zaměření inteligentní specializace.

Obrázek č. 19: Intervenční logika tematické oblasti Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace

Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace

Intervence v tematické oblasti výzkum a vývoj

Intervence v tematické oblasti vzdělávání

Intervence v tematické oblasti podnikání

Zdroj: vlastní zpracoání

Tabulka č.14: Hodnota lokalizačního koeficientu zaměstnanosti ve velkých podnicích nad 100 zaměstnanců ve vybraných odvětvích MSK; stav k roku 2012 Odvětví Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Opravy a instalace strojů a zařízení Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba strojů a zařízení Zdroj: vlastní výpočty na základě dat Českého statistického úřadu

Lokalizační kvocient 4,9 2,9 2,4 2,2 1,2

Tabulka č 15: Pracoviště vědy a výzkumu MSK* Obor Obecná matematika Teoretická fyzika Optika, masery a lasery Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika Geologie a mineralogie Zemský magnetismus, geodesie a geografie Farmakologie a lékárnická chemie Informatika Hutnictví, kovové materiály Kompositní materiály

Pracoviště OU – Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování SU – Matematický ústav SU – Filozoficko-přírodovědecká fakulta VŠB-TU – Hornicko-geologická fakulta SU – Filozoficko-přírodovědecká fakulta VŠB-TU – Hornicko-geologická fakulta OU – Přírodovědecká fakulta OU – Lékařská fakulta VŠB-TU – Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU – Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TU – Centrum nanotechnologií

Relevantní odvětví RIS Napříč odvětvími Napříč odvětvími Informační technologie Omezená relevance Moderní energetika Environmentální technologie Omezená relevance Biomedicínský výzkum Informační technologie Nové materiály a nanotechnologie Nové materiály a nanotechnologie

*pracoviště umístěné mezi deseti nejlepšími pracovišti České republiky , období 2005-2010 Zdroj: JURAJDA, MÜNICH (2012)

29

Tematická oblast 5: Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Specifický cíl Cílová skupina

30

SC5.1 - Zvyšování úrovně kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných SC5.2 - Snižování předčasného odchodu dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ze vzdělávání - Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami - Děti, žáci a studenti nadaní


A5.1 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů (např. posilování inovativních metod výuky, tematické a zážitkové akce, modely formativního a sumativního hodnocení, spolupráce se subjekty praxe) A5.2 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality pedagogických pracovníků prostřednictvím jejich dalšího vzdělávání (např. kompetence v hodnocení žáků/studentů, vzdělávání v oblasti inovativních metod výuky, vzdělávání v práci se skupinou žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání v oblasti pedagogicko-psychologického poradenství, odborné vzdělávání pedagogických pracovníků) A5.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek a poskytování kompenzačních opatření (např. úpravy vnitřního a vnějšího prostředí školy, kompenzační a rehabilitační pomůcky, asistent pedagoga, vybavení, didaktické pomůcky, stipendia) A5.4 - Aktivity zaměřené na poradenství a propagaci (např. psychologické poradenství, kariérní poradenství, diagnostika žáků, logopedická péče) A5.5 - Aktivity zaměřené na neformální a předškolní vzdělávání (např. přípravné třídy, práce s rodinou)


- Obecně zaostávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v dosažené úrovni kompetencí/gramotností - Rostoucí počet zdravotně postižených a znevýhodněných žáků v populaci žáků základních a středních škol Moravskoslezského kraje - Vyšší tendence k předčasnému odchodu ze vzdělávání žáků se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním v Moravskoslezském kraji - Moravskoslezský kraj jako kraj s jedněmi z nejhorších ukazatelů socioekonomických charakteristik domácností v České republice promítajících se ve významu problematiky vzdělávání žáků a studentů se sociálním znevýhodněním


A5.1 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání a OPVVV prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání A5.2 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání a OPVVV prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání A5.3 – IROP prioritní osa 2; OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání a OPVVV prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání A5.4 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání a OPVVV prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání A5.5 – OPVVV prioritní osa 3


Návrh strategie hodnocení je založen na ukazatelích výsledku, který se vztahuje k měření dosahované úrovně vzdělávání podpořených cílových skupin (SC5.1), respektive k podílu dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami postupujících ve vzdělávání ze základního, do středoškolského a terciárního vzdělávání (SC5.2, statistiky škol). Ve vazbě na ukazatel výsledku SC5.1 lze využít již existujících veřejných či komerčně založených systémů hodnocení s tím, že důraz je kladen na hodnocení celého vzdělávacího systému, nikoliv na srovnání škol a žáků/studentů. Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů.

Územní hledisko

Naplňování specifických cílů tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního charakteru zvláštní povahy.

Obrázek č. 20: Intervenční logika tematické oblasti Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných

Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných



DVPP/lektorů




Tabulka č. 16: Podíl žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním na celkovém počtu žáků základního a středního školství (v %) v MSK; ve srovnání s referenční hodnotou ČR 2006/2007 ZŠ SŠ

2008/2009 ZŠ SŠ

2010/2011 ZŠ SŠ


8,7

3,6

9,2

3,4

9,5

4,0

10,1

4,6

Česká republika

9,4

3,0

8,9

3,5

9,0

3,8

8,9

4,3

Území

2012/2013 ZŠ SŠ

Zdroj: vlastní výpočty na základě dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy - Ústav pro informace ve vzdělávání

31

Obrázek č. 21: Mezikrajské srovnání vybraných socioekonomických charakteristik domácností – rozdíl od hodnoty ČR; rok 2012 ZLK VYS ÚSK SCK PLK PHA PAK OCK MSK LIK KVK KHK JMK JCK -5,0

-4,0

-3,0

-2,0

-1,0

Podíl domácností velmi obtíženě vycházejicí příjmy Podíl neúplných rodin

0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

Podíl neznaměstnaných osob v čele domácností Podíl domácností s příjmy pod životním minimem

Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský kraj, LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj, PHA – hlavní město Praha, PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj Vysočina, ZLK – Zlínský kraj Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu – životní podmínky domácností

32

33

Tematická oblast 6: Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace chudoby

Specifický cíl Cílová skupina

- Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami


Aktivity v návaznosti na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace chudoby v tematických oblastech: A6.1 - Vzdělávání (např. zvyšování kvality vzdělávacích programů rekvalifikací, další vzdělávání lektorů, kariérní poradenství, zlepšování materiálních podmínek a vybavení) A6.2 - Zaměstnanost A6.3 - Sociální služby


- Koexistence problémů sociálního vyloučení, dosažené úrovně vzdělávání, nezaměstnanosti, chudoby, nízké kvality bydlení a zdraví, včetně územního rozměru sociálně vyloučených lokalit - Moravskoslezský kraj jako kraj s jedněmi z nejhorších ukazatelů socioekonomických charakteristik domácností v České republice - Existence sociálně vyloučených lokalit a lokalit s koncentrací obyvatel nízkého socioekonomického statusu na území Moravskoslezského kraje

Vazba k nastavení intervencí kohezní politiky 2014+ Strategie hodnocení

Územní hledisko

34

SC6.1 - Snižování nezaměstnanosti znevýhodněných osob na trhu práce

A6.1 - IROP prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 2 A6.2 a A6.3 – zejména aktivity v návaznosti na OPZ

Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření nezaměstnanosti podpořených cílových skupin prostřednictvím statistik Ministerstva práce a sociálních věcí. Naplňování specifického cíle tematické oblasti je chápáno ve smyslu územního charakteru zvláštní povahy, neboť reaguje na problémy území daných koncentrací hrozeb sociálních vyloučení a chudoby. Za nejvhodnější území je v tomto ohledu považováno území sociálně vyloučených lokalit. Ty mohou být městského i venkovského charakteru, což ve druhém případě umožňuje aplikaci principů komunitně vedeného územního rozvoje.

Obrázek č. 22: Intervenční logika tematické oblasti Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace chudoby

Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace chudoby

Intervence v tematické oblasti vzdělávání


Intervence v tematické oblasti sociální služby


Obrázek č. 23: Základní sídelní jednotky v Moravskoslezském kraji vzhledem k socioekonomickému statusu obyvatel podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytu v roce 2011

Typ základních sídelních jednotek: základní sídelní jednotka s velmi nízkým socioekonomickým statusem základní sídelní jednotka s nízkým socioekonomickým statusem ostatní základní sídelní jednotky základní sídelní jednotka s méně než 20 obyvateli

0

20

40 km

Zdroj: vlastní zpracování na základě výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011

35

Tematická oblast 7: Kapacity sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání

Specifický cíl Cílová skupina Aktivity k dosažení specifických cílů Zdůvodnění potřebnosti Vazba k nastavení intervencí kohezní politiky 2014+

36

SC7.1 - Snižování rozdílu mezi počtem zájemců o vzdělávání a počtem míst v předškolním, základním a středním vzdělávání ve spádovém území - Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání A7.1 - Aktivity zaměřené do oblasti materiálních opatření (např. přístavby škol, alternativní formy péče o dítě)

- Nastavený metodický přístup k otázkám kapacity sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání v Moravskoslezském kraji - Omezená potřebnost intervencí v rámci této tematické oblasti, realizace intervencí jen v případě jednoznačně podložených potřeb (např. migrační tendence, změny legislativy) A7.1 - IROP prioritní osa 2


Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření rozdílu mezi počtem zájemců o vzdělávání a počtem míst v předškolním, základním a středním vzdělávání ve spádovém území. Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů.

Územní hledisko

Naplňování specifického cíle tematické oblasti je chápáno ve smyslu územního charakteru zvláštní povahy, neboť reaguje na aktuální potřeby konkrétních lokalit. S ohledem na migrační trendy české populace lze za nejvíce relevantní území považovat území v zázemí velkých měst. Přijetí legislativních změn ovšem může být celoplošného dopadu.

Závěr Akční plán vznikal pod hlavičkou iniciativy „Chytřejší kraj Moravskoslezsko 2014-2020“, která má mimo jiné za cíl připravit region na čerpání peněz po roce 2014, včetně zajištění podkladů, plánů či podpory plánovaných nástrojů. Dílčí části akčního plánu vzdělávání byly diskutovány nejen na úrovni Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (zejména odbor školství, mládeže a tělovýchovy a odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu), ale v ucelené podobě také v kolokviu širší odborné veřejnosti. Hlavní myšlenka vytvoření akčního plánu bylo získání informací o současné a potenciální míře absorpční kapacity v oblasti vzdělávání pro programové období 2014-2020. Ve zkrácené verzi Vám tento předkládaný dokument představuje základní zjištění o absorpci s ohledem na věcný zájem budoucích potenciálních předkladatelů projektů. V plné verzi je dokument ke stažení na stránkách www.nuts2moravskoslezsko.cz v sekci 2014+. Data byla dále využita i pro vytvoření přehledu finanční absorpce ve členění dle plánovaných operačních programů a jejich specifických cílů, což je možné sledovat přímo v tzv. absorpční mapě, která je k dispozici na http://amapa.arr.cz/.

38

39

Akční plán vzdělávání 2014-2016 Odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu Moravskoslezský kraj 28. října 117 702 18 Ostrava Vydal: MORAVAPRESS s.r.o., Cihelní 3356/72, Ostrava www.moravapress.cz Financováno z Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 NEPRODEJNÉ ISBN: 978-80-87503-49-2

40

AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ

Recommend Documents