AKČNÍ PLÁN PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ

AKČNÍ PLÁN PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ

pro aglomeraci Liberec

03_K veřejnému projednání

ZADAVATEL:

LIBERECKÝ KRAJ

ZPRACOVATELÉ:

EKOTOXA s.r.o. LEMITOR Ochrona Środowiska Sp. z o.o.

Opava, prosinec 2014

© EKOTOXA s.r.o. EKOTOXA s.r.o., se sídlem: Brno, Černá Pole, Fišova 403/7, 602 00 Korespondenční adresa a pracoviště: EKOTOXA s.r.o., Otická 37, 746 01 Opava tel. 558 900 010 ; fax 558 900 011; e-mail: [email protected]

Akční plán protihlukových opatření pro aglomeraci Liberec Složení řešitelského týmu Název EKOTOXA s.r.o.

03_ K veřejnému projednání

Sídlo Fišova 403/7, 602 00 Brno

Mgr. Pavla Škarková Ing. Eva Birgusová Ing. Jiří Hon Mgr. Zdeněk Frélich Název LEMITOR Ochrona Środowiska Sp. z o.o.

Sídlo ul. Jana Długosza 40, 51-162 Wrocław Polsko

mgr inż. Przemysław Lewicki mgr inż. Stryjakiewicz Maciej inż. Stanisław Grzegorz Sumara mgr inż. Sylwia Kubacka

Označení pořizovatele Název Liberecký kraj

Sídlo U Jezu 642/2a, Liberec 2, 461 80

Unique Agglomeration ID CodeDF710

CZ_a_ag0006 CZ_a_DF7_10_Agg_RAO_Liberec

3

Akční plán protihlukových opatření pro aglomeraci Liberec


OBSAH 1

Popis aglomerace ............................................................................................................... 6 1.1

Územní vymezení Aglomerace Liberec........................................................................ 6

1.2

Charakteristika hlavních pozemních komunikací ........................................................ 7

1.3

Charakteristika hlavních železničních tratí .................................................................. 7

1.4

Charakteristika průmyslových zdrojů .......................................................................... 8

2

Výčet právních předpisů, na základě nichž jsou akční plány připravovány ....................... 9

3

Mezní hodnoty hlukových ukazatelů ............................................................................... 10

4

Souhrn výsledků hlukového mapování ............................................................................ 11

5 Vyhodnocení odhadu počtu osob vystavených hluku, vymezení problémů a situací, které je třeba zlepšit .......................................................................................................................... 14

6

5.1

Metodika.................................................................................................................... 14

5.2

Vymezení hot spots ................................................................................................... 18

Schválená nebo prováděná protihluková opatření .......................................................... 42 6.1

7

Opatření plánovaná ŘSD v aglomeraci Liberec ......................................................... 43

Návrhy na vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci ........................................................... 46

8 Opatření, která pořizovatelé plánují přijmout v průběhu příštích 5 let včetně všech opatření na ochranu tichých oblastí ........................................................................................ 47

9

8.1

Metody omezení hluku .............................................................................................. 47

8.2

Opatření na ochranu tichých oblastí ......................................................................... 49

Dlouhodobá strategie ochrany před hlukem ................................................................... 50 9.1

Plánování zón ............................................................................................................. 50

9.2

Dopravní systém ........................................................................................................ 51

9.3

Ekologické vzdělávání ................................................................................................ 51

10 Ekonomické informace – hodnocení efektivnosti nákladů, hodnocení nákladů a přínosů ochrany před hlukem, odhady snížení počtu osob vystavených hluku ................................... 52 10.1

Odhady snížení počtu osob vystavených hluku ..................................................... 52

11 Použité zdroje ................................................................................................................... 54

4


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČSÚ Ex Ldvn Ln MH Os R SHM

Český statistický úřad Expres Hodnota hlukového ukazatele pro den-večer-noc Hlukový ukazatel pro noc Mezní hodnota Osobní vlak Rychlík Strategická hluková mapa

5



1 1.1


POPIS AGLOMERACE Územní vymezení Aglomerace Liberec

Akční plán protihlukových opatření je zpracováván pro Aglomeraci Liberec, která je nadefinována vyhláškou č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Aglomerace zasahuje na území těchto měst a obcí: Liberec, Desná, Chrastava, Jablonec nad Nisou, Lučany nad Nisou, Smržovka, Stráž nad Nisou, Tanvald. Základní údaje o aglomeraci (k roku 2011): rozloha: 159,7 km2 počet obyvatel: 163 468 hustota zalidnění: 1 024 obyvatel na km2

Obrázek 1Aglomerace Liberec

6

Akční plán protihlukových opatření pro aglomeraci Liberec 1.2


Charakteristika hlavních pozemních komunikací

Mezi nejvýznamnější pozemní komunikace aglomerace patří rychlostní silnice R35, která představuje v současných plánech české dálniční sítě tzv. severní páteřní trasu spojující Čechy a Moravu. Intenzita dopravy na této komunikaci se pohybuje v intervalu 15 001– 25 000 vozidel/24 hodin, v samotném Liberci jsou úseky této silnice s intenzitou dopravy 25 001– 40 000 vozidel/24 hodin. Dalšími významnými komunikacemi zde jsou silnice I. třídy. Silnice I/10 má v úseku procházejícím aglomerací (Desná, Tanvald) intenzitu dopravy 3 001 – 5 000 vozidel/24 hodin. Na silnicích I/13 a I/14 se intenzita dopravy na území aglomerace pohybuje do 10 000 vozidel/24 hodin. Charakteristiky jednotlivých komunikací jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1 Charakteristika hlavních pozemních komunikací

Číslo komunikace

Typ komunikace

R35

Rychlostní

I/10 I/13 I/14

Silnice 1. třídy Silnice 1. třídy Silnice 1. třídy

I/65 II/287 II/290 II/592

Silnice 1. třídy Silnice 2. třídy Silnice 2. třídy Silnice 2. třídy

1.3

Popis komunikace

Hlavní významné orientační lokality v okolí posuzovaného úseku čtyřpruhá v současné Chrastava, Liberec, Stráž nad době je v provozu úsek Nisou Turnov -Liberec dvoupruhá Desná, Tanvald dvoupruhá Liberec, Stráž nad Nisou dvoupruhá Jablonec nad Nisou, Liberec, Lučany nad Nisou, Smržovka, Tanvald dvoupruhá Jablonec nad Nisou dvoupruhá Jablonec nad Nisou dvoupruhá Desná dvoupruhá Chrastava, Liberec

Charakteristika hlavních železničních tratí

Seznam hlavních železničních tratí provozovaných v aglomeraci je uveden v tabulce 2. V aglomeraci jsou provozovány dvě železniční trati s provozem rychlíků a expresních vlaků (trať 030 – Pardubice – Liberec a trať 086 – Liberec – Česká Lípa). Na ostatních tratích jezdí pouze osobní vlaky. Tabulka 2 Charakteristika hlavních železničních tratí

Číslo úseku 030 034 035 036 037 086 089

Hlavní významné orientační lokality v okolí posuzovaného úseku Liberec Lučany nad Nisou Tanvald Liberec, Jablonec nad Nisou, Lučany nad Nisou, Smržovka, Tanvald, Desná Liberec, Stráž nad Nisou Liberec Liberec, Stráž nad Nisou, Chrastava

7

Typ vlaku R, Ex, Os Os Os Os Os R, Ex, Os Os



Charakteristika průmyslových zdrojů

V následující tabulce jsou uvedeny nejvýznamnější průmyslové zdroje nacházející se na území aglomerace. Tabulka 3 Charakteristika průmyslových zdrojů

Druh průmyslu těžební textilní automobilový

strojní stavebnictví výroba plastů

Název Tarmac CZ, a.s Pískovny Hrádek a.s. Licolor a.s. Magna Exteriors & Denso manufacturing Czech s.r.o. GRUPO ANTOLIN BOHEMIA a.s.. Denso manufacturing Czech s.r.o. Monroe Czechia, s. r. o. ArvinMeritor LVS Liberec a.s. ELITEX PRODUCTION a.s SYNER spol. s.r.o

Lokalizace v rámci aglomerace Liberec

ELMARCO s.r.o. ELMARCO BC a.s

Liberec

Liberec Liberec

Chrastava Liberec

(Zdroj: Územně analytické podklady SO ORP Liberec, 2. úplná aktualizace 2012)

8


2


VÝČET PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, NA ZÁKLADĚ NICHŽ JSOU AKČNÍ PLÁNY PŘIPRAVOVÁNY

Strategické hlukové mapy (SHM) a na ně navazující příslušné akční plány jsou pořizovány a zpracovávány na základě požadavků Směrnice č. 2002/49/EC o řízení a snižování hluku v životním prostředí (Environmental Noise Directive, END), která je implementována do české legislativy §78, §80 odst.1 písm. q) až r), §81, §81a, §81b, §81c zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), a Čl.XII zákona č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č.76/2002 Sb. , o integrované prevenci. Dále pak prováděcími právními předpisy - vyhláškou č. 523/2006 Sb., která stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (dále jen „vyhláška o hlukovém mapování“) a vyhláškou č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Hlavním cílem akčního plánu protihlukových opatření je stanovení kritických oblastí „hot spots“ a návrh takových opatření, které povedou k poklesu počtu obyvatel vystavených nadlimitním hladinám hluku.

9


3


MEZNÍ HODNOTY HLUKOVÝCH UKAZATELŮ

Pro účely SHM jsou stanoveny následující hlukové ukazatele, jejichž hodnoty se uvádějí v decibelech:  

Hlukový ukazatel pro den-večer-noc (Ldvn) je hlukovým ukazatelem pro celodenní obtěžování hlukem Hlukový ukazatel pro noc (Ln) je hlukovým ukazatelem pro rušení spánku

Bližší vymezení obou hlukových ukazatelů je uvedeno v příloze č. 1 vyhlášky 523/2006 Sb.

Platné mezní hodnoty hlukových ukazatelů Mezní hodnotou hlukových ukazatelů se rozumí dle §80, odst. 1, písm. q) Zákona, hodnota hlukových ukazatelů, při jejímž překročení dochází ke škodlivému zatížení životního prostředí. Mezní hodnoty nejsou hygienickými limity hluku ve smyslu nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Jsou administrativním limitem, při jehož překročení dochází ke škodlivému zatížení životního prostředí a k jehož odstranění nebo snížení jsou vypracovávány akční plány. Mezní hodnoty hlukových ukazatelů jsou stanoveny v §2, odst. 3 vyhlášky o hlukovém mapování následovně: Tabulka 4 Mezní hodnoty hlukových ukazatelů

Zdroj hluku Silniční doprava Železniční doprava Letecká doprava Integrovaná zařízení

Ldvn [dB] 70 70 60 50

Ln [dB] 60 65 50 40

10


4


SOUHRN VÝSLEDKŮ HLUKOVÉHO MAPOVÁNÍ

Tento akční plán navazuje na II. fázi Strategických hlukových map, části č. 3 pro vybrané aglomerace definované vyhláškou č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Strategická hluková mapa pro Aglomeraci Liberec byla zpracována Sdružením SHM (Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, EKOLA group, s.r.o., Akustika Praha s.r.o.) v roce 2013. Zpracovateli Akčního plánu byla poskytnuta následující data SHM:  

Strategická hluková mapa aglomerace Liberec - Závěrečná zpráva - Příloha tabulek (2013) Strategická hluková mapa aglomerace Liberec – Mapy – isofony pro Ldvn a Ln v kroku po pěti dB, pro jednotlivé skupiny zdrojů (hluk způsobený provozem na hlavních pozemních komunikacích, provozem na hlavních železničních tratích, provozem hlavních letišť, integrovanými zařízeními) a celkově (2013).

Jedním z výstupů strategických hlukových map jsou počty obyvatel a počty budov zasažených hlukem v jednotlivých katastrálních územích zájmové oblasti s rozlišením jednotlivých skupin zdrojů hluku. Počet obyvatel/budov zasažených hlukem je stanoven při hodnocení hlukového ukazatele Ldvn jako počet obyvatel/budov vystavených hladinám hluku vyšším než 50 dB, při hodnocení hlukového ukazatele Ln jako počet obyvatel/budov vystavených hladinám hluku vyšším než 40 dB. Dále je zde hodnocen počet obyvatel/budov vystavených vyšším než mezním hodnotám hlukových ukazatelů (viz tabulka 4). Z provedených analýz vyplývá, že se zde nebyla vyhodnocena školská ani lůžková zdravotnická zařízení, která by byla zasažena hlukem. Nejvíce obyvatel v aglomeraci je vystaveno hluku ze silniční dopravy (hodnotám vyšším než mezním pro Ldvn je vystaveno 2 700 obyvatel a 335 budov, pro Ln 4 300 osob a 483 budov). Nadlimitnímu hluku z průmyslu je vystaveno 700 obyvatel a 87 budov při hodnocení celodenního obtěžování, při hodnocení nočních hodnot se jedná o 400 obyvatel a 92 budov. V případě hluku z železnic nedochází k výskytu osob ani budov v pásmech překračujících mezní hodnoty.

11



Tabulka 5 Počty osob/budov vystavených hluku ze silniční dopravy Osob

Ldvn [dB] Ln [dB]

zasažených hlukem nad MH zasažených hlukem nad MH

Počet Školských zařízení

Budov

96 920 2 700 146 700 4 300

Lůžkových zdravotnických zařízení

14 712 335 15 809 483

0 0 0 0

0 0 0 0

(zdroj: SHM) Tabulka 6 Počty osob/budov vystavených hluku z průmyslových zdrojů Osob

Ldvn [dB] Ln [dB]



Budov

700 700 400 400


87 87 92 92

0 0 0 0

0 0 0 0

(zdroj: SHM) Tabulka 7 Počty osob/budov vystavených hluku ze železniční dopravy Osob

Ldvn [dB] Ln [dB]


Budov

6 200 0 9 800 0



1 003 0 1 430 0

0 0 0 0

0 0 0 0

(zdroj: SHM) Při pohledu na počty obyvatel zasažených hlukem (bez ohledu na původ jeho zdroje) v jednotlivých městech je zřejmé, že hluk je problematický zejména ve velkých městech, v Liberci a Jablonci nad Nisou. Tabulka 8 Počet obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých pásmech Ldvn, celková situace imise hluku Město, obec

50-54 dB

55-59 dB

60-64 dB

65-69 dB

70-74 dB

≥75 dB

26 400

35 100

14 200

7 800

1 800

100

85 400

500

800

300

200

0

0

1 800

1 700

1 900

700

500

0

0

4 800

12 200

13 200

8 100

4 100

800

0

38 400

Lučany nad Nisou

300

400

100

300

0

0

1 100

Smržovka

900

800

300

700

0

0

2 700

Stráž nad Nisou

700

400

300

300

0

0

1 700

Tanvald

3 200

1 500

300

300

100

0

5 400

Celkem

46 100

54 200

24 100

14 300

2 700

100

141 500

Liberec Desná Chrastava Jablonec nad Nisou

(zdroj: SHM)

12

celkem



Tabulka 9 Počet obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých pásmech L n, celková situace imise hluku Město, obec

24 000

45-49 dB 37 000

50-54 dB 17 100

55-59 dB 8 600

60-64 dB 2 600

65-69 dB 100

≥70 dB 0

400

800

300

200

100

0

0

1 800

1 000

2 200

1 100

500

0

0

0

4 800

11 300

14 300

9 300

4 200

1 400

0

0

40 500

Lučany nad Nisou

200

400

100

300

0

0

0

1 000

Smržovka

900

800

300

700

0

0

0

2 700

Stráž nad Nisou

700

400

300

300

0

0

0

1 700

Tanvald

2 700

2 000

300

300

300

0

0

5 600

Celkem

41 500

57 700

28 800

15 100

4 300

100

0

147 500

Liberec Desná Chrastava Jablonec nad Nisou

40-44 dB

(zdroj: SHM)

13

celkem 89 400


5


VYHODNOCENÍ ODHADU POČTU OSOB VYSTAVENÝCH HLUKU, VYMEZENÍ PROBLÉMŮ A SITUACÍ, KTERÉ JE TŘEBA ZLEPŠIT

Implementace akčního plánu se skládá z těchto následujících etap:  Analýza současného stavu akustického prostředí na základě hlukové mapy, která byla zpracována  Představení možných technických a organizačních řešení pro zlepšení akustického prostředí v oblasti 5.1

Metodika

Hlavním smyslem tohoto akčního plánu je omezit úroveň hluku v životním prostředí na úroveň, která splňuje platné mezní hodnoty hlukových ukazatelů L dvn a Ln. Pro vymezení oblastí zahrnutých do akčního plánu a pro jejich klasifikaci byla použita hodnota Ldvn, která bere v úvahu všechny denní doby, resp. den, večer a noc. Vymezení problematických lokalit bylo provedeno zvlášť pro hluk ze silniční dopravy, železniční dopravy, průmyslových zdrojů a letecké dopravy. Pro identifikaci lokalit vystavených nadměrnému hluku (hot spots) byla využita M hodnota, která bere v úvahu hodnotu hluku překračujícího limit a počet obyvatel. Jsou zde zohledněny nejen oblasti, kde došlo k překročení mezních hodnot, ale i to, jak vysoké překročení mezní hodnoty bylo. Tento postup je v souladu s článkem 8 Směrnice 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Dle Směrnice jsou opatření v rámci akčních plánů na uvážení příslušných orgánů, ale měly by zejména stanovit priority, které jsou identifikovány na základě překročení příslušné mezní hodnoty nebo podle dalších kritérií zvolených členskými státy. Opatření mají být vztažena na nejdůležitější oblasti vyplývající ze zpracovaných strategických hlukových map. M hodnota splňuje tuto podmínku, neboť bere v úvahu jak překročení úrovně mezní hodnoty, tak počet zasažených osob. 𝑀 = 0,1𝑚(100,1∆𝐿 − 1) Kde m – počet obyvatel ΔL – hodnota hluku překračujícího limit (zjištěná hodnota – mezní hodnota) Pro tento výpočet byla využita následující podkladová data:  Strategická hluková mapa aglomerace Liberec 2013 – isofony pro Ldvn v kroku po 5 dB, pro jednotlivé skupiny zdrojů (hluk způsobený provozem na hlavních pozemních komunikacích, provozem na hlavních železničních tratích, provozem hlavních letišť, integrovanými zařízeními) a celkově.  Adresní body s přiřazeným počtem obyvatel (ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů 2011)  Vrstva budov (ZABAGED) Hodnota M byla spočítána zvlášť pro každou rezidenční budovu následujícím postupem:  Ke každé jednotlivé budově byly přiřazeny adresní body s počty obyvatel s trvalým pobytem (dle údajů z databáze ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů 2011)

14

Akční plán protihlukových opatření pro aglomeraci Liberec 




Byla určena maximální hodnota hluku na fasádě každého domu tak, že každému domu byla přiřazena maximální hodnota hluku v oblasti vymezené hranicemi budovy (získaná hodnota byla zredukována o 3dB za účelem eliminace odrazů zahrnutých ve výpočtech pro šíření hluku) Počet obyvatel v dané budově byl přiřazen k maximální hodnotě hluku na fasádě budovy a poté byla nastavena hodnota M pro tuto budovu.

Kvůli nedostatku dat však může tento postup vést k nadhodnoceným výsledkům. Vrstva budov v ZABAGED vymezuje bloky budov a dochází tedy k tomu, že do jednoho bloku budov spadá několik adresních bodů s nadefinovaným počtem obyvatel. Pokud bychom sečetli počet obyvatel v celém bloku budov a přiřadili k této hodnotě nejvyšší hodnotu hluku dosaženou v ploše budovy, dojdeme k nadhodnocenému odhadu, protože tato nejvyšší hodnota hluku se týká pouze malé části vymezeného bloku budov.

Obrázek 2 Příklad 1

Abychom zabránili uvedenému zkreslení, byly všechny adresní body s přiřazeným počtem obyvatel přesunuty na fasádu bloku budov. Pro každý z těchto bodů byla spočítána hodnota překročení hlukového limitu a následně M hodnota. Pro každou budovu pak byla spočítána agregovaná hodnota M (na základě vrstvy hranice budovy).

15



Obrázek 3 Příklad 2

Tento proces byl opakován pro každý zdroje hluku zvlášť (silniční doprava, železniční doprava, tramvajová a letištní doprava).

16



Výše uvedeným postupem byly vymezeny problematické oblasti (hot spots). Pro každou oblast byl zpracován akustický 3D model zahrnující zdroje hluku, budovy, terén, atd. v souladu se směrnicemi Evropské Komise. Následně byl ke každé budově přiřazen odpovídající počet obyvatel (na základě poskytnutých dat). K tomuto kroku byl použit software ArcGIS Desktop Standard 10.2.1 (číslo licence: EFL758943018). Pro výpočty hlukových ukazatelů byl společností LEMITOR Ochrona Środowiska Sp. z o.o., použit software SoundPLAN® 7.3 64 bit (Braunstein + Berndt GmbH, Germany), čísla licencí BABG4748, BABG4970, BABG6249, využity byly moduly „Geographical Database, Industry Noise Propagation, Road Noise Propagation, Rail Noise Propagation, Grid Noise Map, DXF Import/Export, ArcView Import/Export, Façade Noise Map, Distributed Calculation“. Pro hluk způsobený provozem na pozemních komunikacích byl použit standard NMPBRoutes-96 (SETRA-CERTU-LCPC-CSTB) - Arrete du 5 mai 1995 relatif au bruit des infrastructures routieres, Journal Officiel du 1 mai 1995, Article 6. Výsledky výpočtů hlukové zátěže (před a po provedení navrhovaných opatření) jsou uvedeny v mapových přílohách. Výsledky odhadů počtu obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých hlukových pásmech před a po provedení navrhovaných opatření jsou uvedeny v kapitole 10.1. Použitá podkladová data:  

  

Strategická hluková mapa aglomerace Liberec - Závěrečná zpráva - Příloha tabulek (2013) Strategická hluková mapa aglomerace Liberec – Mapy – isofony pro Ldvn a Ln v kroku po pěti dB, pro jednotlivé skupiny zdrojů (hluk způsobený provozem na hlavních pozemních komunikacích, provozem na hlavních železničních tratích, provozem hlavních letišť, integrovanými zařízeními) a celkově (2013). Adresní body s přiřazeným počtem obyvatel (ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů 2011) ZABAGED – vrstva budov Intenzita dopravy (data z Informačního systému o dálniční a silniční síti ČR, která obsahují informace z Celostátního sčítání dopravy 2010, Ředitelství silnic a dálnic).

17



Vymezení hot spots

Na základě M hodnot byly indikovány hot spoty, pro které jsou navržena opatření. Každý z těchto hot spotů je popsán dále. Vymezené hot spots s hodnotou M větší než 3 byly posuzovány jednotlivě. U bodů s M hodnotou menší než 3 není překročení mezních hodnot výrazné, jsou tedy posuzovány globálně a vztahují se na ně opatření uvedená v kapitole 9 Dlouhodobá strategie ochrany před hlukem. Provedené analýzy vedou k závěru, že ve vymezené oblasti jsou problémy s překročením hlukových limitů způsobené silniční dopravou. Tabulka 10 Seznam problematických oblastí

Číslo

Adresa

Město

1 2 3

Dr. Milady Horákové 160/3 Rumunská 61/8, Liberec Dr. Milady Horákové 423/17 Náchodská 388/29 Dr. Milady Horákové 338/11 Mostecká 663 Moskevská 147/53 Pražská 156/16 Pražská 1420/12 Budovatelů 3272/17

Liberec

4 5 6 7

Jablonec nad Nisou

M hodnota 12 10 9 7 5 7 5 9 6 6

Počet obyvatel 26 230 21 22 25 128 139 43 5 106

Opatření výměna oken snížení rychlosti snížení rychlosti

výměna oken snížení rychlosti snížení rychlosti snížení rychlosti

V Liberci bylo vytipováno 5 problematických lokalit, z toho lokalita č. 3 zahrnuje tři konkrétní budovy. Další oblasti byly stanoveny v Jablonci nad Nisou, kde jedná se o dvě problematická místa, viz následující obrázky. V Příloze 1 je přehledná mapa zobrazující všechny uvedené problematické lokality.

18


Obrázek 4 Hotspots v Liberci

Obrázek 5 Hotspots v Jablonci nad Nisou

19




5.2.1 Hotspot č. 1 Jedná se o obytný dům ležící v těsné blízkosti frekventované silnice Dr. Milady Horákové, u kruhového objezdu. V domě je evidováno 26 stálých obyvatel, kteří jsou vystaveni nadměrnému hluku. V tomto objektu doporučujeme provést výměnu oken. Tabulka 11 Hotspot č.1 Adresa M Hodnota Počet obyvatel

Dr. Milady Horákové 160/3, Liberec 12 26

Obrázek 6 Lokalizace hotspotu č. 1

20


Protihlukové opatření: výměna oken Poznámky: -

21




5.2.2 Hotspot č. 2 Jedná se o komplex budov v oblasti ulice Rumunská, Zámečnická, Moskevská. Největší problém zde představuje hluk z dopravy na ulici Rumunská, kde doporučujeme snížení rychlosti na 40 km/h. Tabulka 12 Hotspot č.2 Adresa M Hodnota Počet obyvatel

Rumunská 61/8, Liberec 10 230


22


Protihlukové opatření: snížení rychlosti

23




5.2.3 Hotspot č. 3 Jedná se o tři budovy v blízkosti ulic Dr. Milady Horákové a Náchodská, u krajského úřadu. Největším problémem zde je hluk z dopravy, proto i zde doporučujeme snížení nejvyšší povolené rychlosti na 40 km/h. Tabulka 13 Hotspot č.3_1 Adresa M Hodnota Počet obyvatel


Obrázek 8 Lokalizace hotspotu č. 3_1

24


25


Akční plán protihlukových opatření pro aglomeraci Liberec Tabulka 14 Hotspot č.3_2 Adresa M Hodnota Počet obyvatel

Náchodská 388/29, Liberec 7 22


26



Poznámka: budova v rekonstrukci, neobydlená

27





28



Protihlukové opatření: snížení rychlosti Poznámky: -

29




5.2.4 Hotspot č. 4 Jedná se o budovu v lokalitě dopravního uzlu napojení komunikace I/14 na R35, v současné době se budova jeví jako nevyužívaná, je zde ovšem k trvalému pobytu hlášeno 128 osob. Tabulka 16 Hotspot č. 4 Adresa M Hodnota Počet obyvatel

Mostecká 663, Liberec 7 128


30


Protihlukové opatření: výměna oken nebo akustické panely Poznámka: budova v rekonstrukci, neobydlená

31




5.2.5 Hotspot č. 5 Jedná se opět o komplex budov v oblasti mezi ulicemi Moskevská a 8. března, který je obýván 139 obyvateli. Hluk z dopravy, který je zde hlavní příčinou překročení mezních ukazatelů, je zde doporučeno eliminovat omezením maximální povolené rychlosti na 40 km/h. Tabulka 17 Hotspot č.5 Adresa M Hodnota Počet obyvatel

Moskevská 147/53, Liberec 5 139


32


33



34



Protihlukové opatření: snížení rychlosti

35




5.2.6 Hotspot č. 6 Poslední dvě lokality se nacházejí v Jablonci nad Nisou. V lokalitě č. 6 jde o dvě obytné budovy na ulici Pražská, v místě napojení ulice Sadová, u zimního stadionu. Příčinou překročení mezních hodnot je zde doprava, navrženo je omezení rychlosti na 40km/h. Tabulka 18 Hotspot č. 6_1 Adresa M Hodnota Počet obyvatel

Pražská 156/16, Jablonec nad Nisou 9 43


36


37



Pražská 1420/12, Jablonec nad Nisou 6 5


38




39




5.2.7 Hotspot č. 7 Další problematickou lokalitou v Jablonci nad Nisou je obytná budova na ulici Budovatelů (I/14). I zde je navrženo omezení rychlosti na 40 km/h. Tabulka 20 Hotspot č. 7 Adresa M Hodnota Počet obyvatel

Budovatelů 3272/17, Jablonec nad Nisou 6 106


40



41



6


SCHVÁLENÁ NEBO PROVÁDĚNÁ PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ

Pro Aglomeraci Liberec se jedná o první zpracovávaný akční plán protihlukových opatření, v prvním kole nebyly SHM pro tuto oblast zpracovávány. Dále jsou uvedena opatření, která jsou plánována nebo byla v nedávné době realizována na hlavních dopravních tazích v aglomeraci. Tabulka 21 Opatření plánovaná/provedená v aglomeraci Liberec Číslo komunikace I/14

Název

I/65

Silnice I/65 Rádelský Mlýn-Jablonec n/N, zkapacitnění Silnice I/10 a I/14 Jablonec nad Nisou Smržovka

I/10, I/14

I/13

Kunratice – Jablonec nad Nisou

Silnice I/13 Stráž nad Nisou – Krásná Studánka

Dotčené lokality Kunratice, Lukášov, Rýnovice Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou, Nová ves nad Nisou, Smržovka Stráž nad Nisou, krásná Studánka

42

Stručný popis opatření 6 hlukových clon o výšce 2,5-3,50 m, délka stěn 808 m -

-

3 protihlukové stěny, délka stěn439,95

Zahájení

Ukončení

3/2015

6/2017

Stav přípravy

Stav přípravy

Stav přípravy

Stav přípravy

3/ 2009

8/2013



Opatření plánovaná ŘSD v aglomeraci Liberec

6.1.1 Kunratice – Jablonec nad Nisou Cílem projektu je realizace přeložky silnice I/14 s výrazně lepšími směrovými a výškovými parametry ve srovnání se stávajícími komunikacemi. Jedná se o silniční spojení mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, jehož předcházející stavba byla dokončena v červenci roku 2008. Dokončení přeložky silnice I/14 bude znamenat kvalitní dopravní spojení mezi oběma severočeskými aglomeracemi. Nová komunikace převezme veškerou dnešní dopravu ze silnice III/29024 a převážnou část ze stávající silnice I/14. Hluková studie určila vybudovat šest hlukových clon výšky 2,50–3,50 metru na hlavní trase. Vzhledem k tomu, že na stávající silnici III/29024 v této době není žádná ochrana obytných domů proti hluku, po dokončení stavby bude dopad hluku výrazně zmírněn.

Obrázek 16 Kunratice – Jablonec nad Nisou

43



6.1.2 Silnice I/65 Rádelský Mlýn-Jablonec n/N, zkapacitnění Předmětem stavby je zkapacitněni stávající silnice I/65 na vystřídaný třípruh v úseku MÚK Rádelský Mlýn na silnici R35 směrem do Jablonce nad Nisou. Předmětem studie je prověření možnosti zkapacitněni stávající silnice I/65 na vystřídaný třípruh v úseku MÚK Rádelský Mlýn na silnici R35 směrem do Jablonce nad Nisou. Stávající silnice I/65 je dvoupruhová, směrově nerozdělená komunikace, bez odbočovacích pruhů. Výjimkou je úsek v prostoru MÚK Rychnov u Jablonce n. N., kde je trasa silnice vedena ve stoupání, a kde byl již v minulosti vybudován přídavný pruh pro pomalá vozidla. Tato studie zasahuje do aglomerace Liberec jen velmi malou částí.

Obrázek 17 Silnice I/65 Rádelský Mlýn-Jablonec n/N, zkapacitnění

44



6.1.3 Silnice I/10 a I/14 Jablonec nad Nisou - Smržovka Předmětem stavby je přeložení silnice I/10 v úseku Turnov – Železný Brod – Tanvald do zcela nové trasy. Trasa je zde vedena ve složitých terénních podmínkách. Složité směrové vedení komunikace podél řeky Jizery na jedné straně a skalními masivy na straně druhé znemožňuje její úpravu do kategorie odpovídající silnici I. třídy. Stavba prochází kolem zastavěných částí Jablonce nad Nisou, Nové Vsi nad Nisou a končí v intravilánu obce Smržovka. Většina stavby je vedena po lesních, případně zemědělských pozemcích, u Nové Vsi nad Nisou prochází trasa poblíž nesouvislé rekreační zástavby. Koridor přeložky je veden tak, aby v maximální možné míře kopíroval průběh stávajících komunikací nižších tříd při průchodu lesními komplexy a vyhýbal se problémovým místům z hlediska ekologických a dopravních vazeb. Stavba vyvolá také řadu přeložek inženýrských sítí, a to zejména na začátku a konci úseku v blízkosti zastavěných oblastí, dále protihluková opatření v blízkosti obydlených ploch, vegetační úpravy a ostatní doplňkové objekty.

Obrázek 18 Silnice I/10 a I/14 Jablonec nad Nisou - Smržovka

6.1.4 Silnice I/13 Stráž nad Nisou – Krásná Studánka Uvedeno do provozu Stavba je součástí souboru staveb, zahrnující přeložku silnice I/13 v prostoru Stráž n. Nisou – Frýdlant v Čechách – Habartice (hranice s Polskem). Přeložka silnice I/13 tvoří severozápadní obchvat obce Stráž nad Nisou a části města Liberec-Krásná Studánka. Je postavena v kategorii S 11,5/70 v celkové délce 4320 metrů s asfaltovým krytem. Zahrnuje kromě hlavní trasy okružní křižovatky, přeložky a úpravy jedenácti komunikací, výstavbu devíti mostních objektů, tří protihlukových stěn, přeložky inženýrských sítí, vegetační úpravy a demolice. Hlukovou studií bylo prokázáno, že bylo nutné vybudovat v rámci stavby protihlukové stěny.

45


7


NÁVRHY NA VYHLÁŠENÍ TICHÝCH OBLASTÍ V AGLOMERACI

Pojem „tichá oblast“ byl do právních předpisů ČR zaveden implementací Směrnice Evropské unie č. 2002/49/EC o hodnocení a snižování hluku v životním prostředí. Zákon č.258/2000 Sb., § 80, odst. 1 písm. t): „Ministerstvo zdravotnictví k ochraně veřejného zdraví pořizuje souhrn akčního plánu na základě akčních plánů předložených krajskými úřady a Ministerstvem dopravy, jejichž součástí jsou tiché oblasti v aglomeraci vymezené krajskými úřady a tiché oblasti ve volné krajině stanovené Ministerstvem životního prostředí. Tichou oblastí v aglomeraci se rozumí oblast, která není vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického limitu hluku stanoveného podle § 34. Cílem stanovení tichých v aglomeraci oblastí je určit území s potenciálně komfortním akustickým klimatem, která bude i v budoucnu nutné dále chránit a nezvyšovat zde hlukové zatížení. Stanovení tichých oblastí vychází z Metodického návodu pro zpracování akčních plánů protihlukových opatření podle Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí. Pro stanovení tichých oblastí byly využity následující základní kritéria: 1: Geografická poloha Tiché oblasti se vyhlašují pouze pro aglomerace dle Vyhlášky 561/2006. Toto kritérium je splněno, akční plán je zpracováván právě pro tuto oblast. 2: Typ území Kritérium definuje omezený počet kategorií území, která budou vybrána z původního seznamu, jednalo se zejména o rekreační oblasti. 3: Hlučnost Bylo vymezeno území s hodnotou Ldvn nižší než 40 dB (dle SHM). Na základě průniku výše uvedených kritérií byly stanoveny návrhy tichých oblastí, které jsou předmětem Přílohy č. 2.

46


8


OPATŘENÍ, KTERÁ POŘIZOVATELÉ PLÁNUJÍ PŘIJMOUT V PRŮBĚHU PŘÍŠTÍCH 5 LET VČETNĚ VŠECH OPATŘENÍ NA OCHRANU TICHÝCH OBLASTÍ

V této kapitole jsou uvedeny a popsány metody redukce hluku. Je nutno ovšem zmínit, že praktické a reálné využití těchto metod je značně omezené. Výběr řešení závisí na:  Hodnotě překročení limitu hluku  Relativní poloze recipientu hluku vůči jeho zdroji  Technických možnostech  Typu zdroje hluku  Názoru obyvatel Hlavním cílem tohoto akčního plánu je snížit úroveň hluku ze zdrojů nebo zamezit šíření hluku za pomoci dostupných technických metod. Nejúčinnější metoda co se týče redukce dopravního hluku z hlediska efektivity a ekonomičnosti je eliminace či omezení zdrojů hluku. 8.1

Metody omezení hluku

Faktory ovlivňující emisi hluku z dopravy jsou:  Typ a stav povrchu silnice  Tok dopravy a její struktura (podíl těžké dopravy)  Rychlost vozidel  Plynulost dopravy  Sklon vozovky  Technický stav vozidel  Umístění semaforů Hlavní metody omezení hluku z dopravy jsou:  Omezení hluku přímo ze zdroje o Omezení rychlosti vozidel o Omezení dopravy o Použití tichého silničního povrchu 

Metody omezující šíření hluku o Změna organizace dopravy o Hlukové bariéry

Omezení rychlosti vozidel Omezení dopravní rychlosti vede ke snížení úrovně hluku. Intenzita hluku závisí i na kategorii vozidel (osobní automobily a dodávky/kamiony) a na typu povrchu silnice. Jednou z nejúčinnějších metod omezení rychlosti jsou rychlostní kamery, zpomalovací prahy, kruhové objezdy, zúžení vozovky, barevné rozlišení různých částí vozovky. Bohužel jsou některé tyto metody používány pouze na místních vozovkách a v rezidenčních zónách. Základním problémem je zajistit dodržování předepsané rychlosti. Za pomoci jakékoliv z výše zmíněných metod je možno docílit snížení hluku z osobní dopravy až o 4dB.

47



Snížení intenzity dopravy Úroveň hluku závisí samozřejmě také na dopravní intenzitě. Hluková zátěž může být snížena změnou struktury dopravy, např. omezením zastoupení těžkých nákladních vozidel v dopravním toku. Nejúčinnější metodou k vymístění těžké dopravy z městských rezidenčních oblastí je vybudování městských obchvatů. Silniční povrchy s nižší hlučností Akustické emise současných moderních osobních automobilů jsou způsobeny hlavně valivým hlukem pneumatik projíždějících vozidel. Pouze během rychlé akcelerace nebo rychlosti pod 30 km/h dominuje zvuk motoru. Valivý hluk je ovlivněn vlastnostmi silničního povrchu (texturou povrchu, akustickou absorpcí a aero-dynamickými procesy). Existuje více typů tichých silničních povrchů a jejich použití je dáno především požadovanou redukcí hluku, maximální povolenou rychlostí a složením toku dopravy. V závislosti na typu silnice a rychlosti vozidel je účinnost tichých silničních povrchů max. 5 dB. Na rozdíl od jiných způsobů omezení hluku jako např. hlukové bariéry nejsou tiché silniční povrchy vnímány negativně obyvatelstvem. Další přidaná hodnota je ve zvýšení bezpečnosti provozu – zlepšení přilnavosti vozidel k povrchu. Hlukové bariéry Hluková bariéra je vnější struktura, která je navržena k ochraně obyvatelstva před hlukovým znečištěním. Měly by být použity až po vyčerpání všech ostatních technických či organizačních možnostech omezení hluku. Hlukové bariéry mohou být účinnou metodou pro snížení hluku po splnění řady technických podmínek. Účinnost hlukových bariér je závislá na jejich délce, výšce a umístění. Využití hlukových bariér ve městě by mělo být bráno jako poslední možnost, neboť je velmi těžké splnit všechna technická kritéria. Také výrazně narušují územní uspořádání a působí esteticky negativně. Výměna oken Výměny oken jsou využívány v případech, kdy jsou všechny ostatní použitelné metody ke snížení hluku (organizační a technické) nepoužitelné nebo nedostačující. Pro stanovené lokality byla navržena následující opatření:

48



Tabulka 22 Opatření pro jednotlivé hotspots Hotspot aglomerace 1 2 3 4 5 6 7

Protihlukové opatření výměna oken snížení rychlosti 50 km/h - 40 km/h snížení rychlosti 50 km/h - 40 km/h výměna oken snížení rychlosti 50 km/h - 40 km/h snížení rychlosti 50 km/h - 40 km/h snížení rychlosti 50 km/h - 40 km/h

Délka/počet 73 300 m 300 m 70 300 m 600 m 250 m

Snížení energie [dB] -2 -2 -2 -2 -2

Tabulka 23 Opatření pro jednotlivé hotspots – náklady/odhady počtu obyvatel Hotspot

Lokalizace

Ulice

Začátek

Konec

Dr. Milady Horákové Rumunská

Poutnická

U Krematoria

Felberova

Fügnerova

Moskevská

Košická

4

Náchodská / Dr. Milady Horákové Mostecká

-

-

5

8. března

Gutenbergova

Moskevská

6

Pražská

Nádražní

7

Budovatelů

U Zeleného stromu Poštovní

1 2 3

Liberecká

Celkem

8.2

Předmět

Předpokl ádané náklady (mil. Kč)

výměna oken snížení rychlosti snížení rychlosti

1,095

výměna oken snížení rychlosti snížení rychlosti snížení rychlosti

Počet obyvatel, u nichž dojde ke snížení hluku Denní Noční doba doba 294 342

0,060

127

155

0,090

143

149

1,050

128

128

0,060

442

348

0,120

217

257

0,180

596

697

2,655

1947

2076

Opatření na ochranu tichých oblastí

Navržené tiché oblasti je nutné vyhlásit a chránit, aby zde nedocházelo k navýšení akustického zatížení. Tiché oblasti mají nezanedbatelný význam pro odpočinek a rekreaci obyvatel aglomerace. Pro ochranu tichých oblastí jsou navrhována následující opatření: Zamezit nárůstu dopravy. V případě nevyhnutelné výstavby dopravních tras, ať již v blízkosti tiché oblasti nebo přímo v tiché oblasti, je nutné posoudit akustický vliv na vybranou tichou oblast aglomerace. Zamezit výstavbě průmyslových zón a případných nových zdrojů hluku v tichých oblastech. V případě nevyhnutelné výstavby nových zdrojů, ať již v blízkosti tiché oblasti nebo přímo v tiché oblasti, je nutné posoudit akustický vliv zdroje na vybranou tichou oblast aglomerace. Citlivě posuzovat případný návrh nové bytové výstavby v tichých oblastech a jejich blízkém okolí. Je vhodné, aby zde nedocházelo k masové výstavbě bytových center, která by vedla k nárůstu intenzity dopravy. V případě návrhu bytové výstavby, ať již v blízkosti tiché oblasti nebo přímo v tiché oblasti, je nutné posoudit akustický vliv na vybranou tichou oblast aglomerace.

49


9


DLOUHODOBÁ STRATEGIE OCHRANY PŘED HLUKEM

Z dlouhodobého hlediska ochrany před hlukem hrají důležitou roli globální činnosti (právní, organizační a vzdělávací povahy). Efekt těchto činností, jako například zlepšení akustického klimatu, je viditelný až v průběhu několika let či dokonce několika desítek let. Uvedení některých opatření zaměřených na redukci úrovně hluku v určitém okolí v činnost ovlivňuje akustické klima v celém území. Řešení zmíněná níže jsou zaměřena zejména na: a) Plánování zón, které dovoluje zamezit mnohým akustickým konfliktům už v počátku, tedy už při řešení projektu b) Plánování dopravy zaměřené zejména na uvolnění dopravy ve městě pomocí systému městských obchvatů c) Ekologické vzdělávání zaměřené na vytvoření ekologicky uvědomělé společnosti

9.1

Plánování zón

Základem územního plánování je omezit současné, ale i očekávané ekologické problémy, které jsou zároveň často navázány na sociální konflikty. Uvědomělé územní plánování, které bere v úvahu ochranu před hlukem, by mělo být zaměřeno primárně na správné umístění těch objektů, které jsou zdrojem hluku. Nejlepší umístění nových zdrojů hluku je v industriálních zónách lokalizovaných mimo obytnou zástavbu. Pokud bereme v úvahu velká města (kde se nachází rezidenční čtvrti), tak by se ve schváleném územním plánu měly vzít v úvahu také již existující zdroje hluku, které nelze odstranit. Co se týče dosud nerozvinutých území, omezení hluku může být ve stadiu přípravy územního plánu uskutečněno pomocí tzv. zón, tedy využití pravděpodobných hlukových hladin již při plánování využití území. Hlavním pravidlem zónování je odizolování zdroje hluku za pomocí budov, které nejsou zahrnuty v hlukové ochraně a zároveň také za pomoci izolační zeleně. Městská zeleň však snižuje intenzitu hluku pouze omezeně, slouží hlavně jako psychologická bariéra. Zdroj hluku Chráněné objekty

Nemocnice

Nechráněné objekty

Obytné budovy

Zdroj hluku

Parkoviště

50



je většinou subjektivně vnímán méně nepříjemně, když není vidět. Nejdůležitější zásady pro plánování výstavby rezidenčních budov jsou:   9.2

Zajistit vhodný tvar budov a jejich umístění vůči zdroji hluku tak, aby se hluk neodrážel zpět mezi fasádami Vhodně izolovat vnější zdi a okna budov v blízkosti zdroje hluku Dopravní systém

Hlavním smyslem úpravy a vývoje dopravního systému ve většině velkých měst je vytvořit podmínky pro rychlý a bezpečný pohyb osob, zboží a služeb po městě a zároveň omezit vliv na životní prostředí a zajistit dostupnost veřejné městské dopravy. Pro zlepšení dopravní bezpečnosti, zvýšení její účinnosti a pohodlí a zároveň také omezení problémů vyplývajících ze znečištění životního prostředí v centrech měst, je čím dál více důležité změnit organizaci a strukturu dopravy pomocí systémů objízdných městských obchvatů a také pomocí propagace alternativních dopravních prostředků. Hlavních cílů v dopravní struktuře je možno dosáhnout za pomoci vytvoření rovnovážného dopravního systému. K tomu je třeba řada činností na podporu cyklostezek a pěších tras a zlepšení dostupnosti veřejné dopravy. 9.3

Ekologické vzdělávání

Ekologická osvěta jako součástí environmentálního vzdělávání tvoří základ osvěty společnosti ve smyslu respektu vůči životnímu prostředí. Na tento koncept může být nahlíženo jako na psychologicko-vzdělávací proces, který podporuje boj proti hluku za pomocí ekologické osvěty obyvatel. Ekologické vzdělávání může také zahrnovat řadu činností, které jsou zaměřeny na zvýšení podvědomí o tom, jak hluk může ovlivnit lidské zdraví a jak omezit emisi nadměrného hluku do prostředí. Hlavním cílem výše zmíněných činností je informovat o tom, jak může jednotlivec díky svým aktivitám ovlivnit akustické klima svého okolí. Ekologické vzdělávání může být prezentováno různou formou, např.:  Organizování setkání se správci zdrojů hluku na téma ekologických problémů, které by seznámily obyvatelstvo s právními aspekty a způsoby jak bojovat s hlukem v životním prostředí  Podpora ekologického chování a přístupu například za pomoci propagace veřejné dopravy, cyklo dopravy, pěšího transportu a respektování rychlostních limitů  Podpora alternativních forem využívání automobilové dopravy, například spolujízdy, kdy nabízíte ostatním lidem spolujízdu ve svém autě, úsporné řízení apod.

51



10 EKONOMICKÉ INFORMACE – HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI NÁKLADŮ, HODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ OCHRANY PŘED HLUKEM, ODHADY SNÍŽENÍ POČTU OSOB VYSTAVENÝCH HLUKU Předpokládané náklady na realizaci uvedených opatření představují 2,655 mil. Kč. Tabulka 24 Opatření pro jednotlivé hotspots – náklady Hotspot

Lokalizace Začátek

Konec

Dr. Milady Horákové Rumunská

Poutnická

U Krematoria

výměna oken

Felberova

Fügnerova

Moskevská

Košická

4 5

Náchodská / Dr. Milady Horákové Mostecká 8. března

Gutenbergova

Moskevská

6

Pražská

U Zeleného stromu

Nádražní

7

Budovatelů

Poštovní

Liberecká

snížení rychlosti snížení rychlosti výměna oken snížení rychlosti snížení rychlosti snížení rychlosti

Ulice 1 2 3

Předmět

Celkem

Předpoklád ané náklady (mil. Kč) 1,095 0,060 0,090 1,050 0,060 0,120 0,180 2,655

10.1 Odhady snížení počtu osob vystavených hluku V této kapitole jsou uvedeny počty obyvatel zasažených hlukem v jednotlivých hlukových pásmech před a po provedení navrhovaných opatření. Tabulka 25 Souhrn počtu osob/školských zařízení/zdravotnických zařízení exponovaných hlukem před a po provedení opatření navržených v Akčním plánu – Ldvn Ldvn [dB] Osob

45-50 50-55 55-59 60-64 65-69 70-75 nad 75 Celkem

4 720 52000 23600 13900 2600 100 96 920

Počet exponovaných Výsledky SHM Implementace Akčního plánu Školských Lůžkových Osob Školských Lůžkových zařízení zdravotnických zařízení zdravotnických zařízení zařízení 0 0 4820 0 0 0 0 51900 0 0 0 0 23600 0 0 0 0 13800 0 0 0 0 2500 0 0 0 0 0 0 0 0 0 96 620 0 0

52



Tabulka 26 Souhrn počtu osob/školských zařízení/zdravotnických zařízení exponovaných hlukem před a po provedení opatření navržených v Akčním plánu – Ln Ln [dB]

Počet exponovaných Osob

40-45 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 nad 70 Celkem

43100 56700 27900 14700 4200 100 0 146 700

Výsledky SHM Školských Lůžkových zařízení zdravotnických zařízení 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Implementace Akčního plánu Osob Školských Lůžkových zařízení zdravotnických zařízení 43100 0 0 56700 0 0 27900 0 0 14700 0 0 4200 0 0 0 0 0 0 0 0 146 600 0 0

Výsledky výpočtů vypracovaných v rámci tohoto akčního plánu dokládají pokles počtu obyvatel vystavených nejvyšším hladinám hluku (v pásmech 70-75 dB a více než 75 dB pro Ldvn; 65-69 dB a více než 70 dB pro Ln). Zároveň došlo k nárůstu počtu obyvatel vystavených nižším hlukovým hladinám pro Ldvn (hladiny 50-55 dB). Lze říci, že po implementaci akčního plánu budou obyvatelé rezidenčních oblastí vystavení nižším hodnotám hlukové zátěže.

53



11 POUŽITÉ ZDROJE Adresní body s přiřazeným počtem obyvatel (ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů 2011) Intenzita dopravy (data z Informačního systému o dálniční a silniční síti ČR, která obsahují informace z Celostátního sčítání dopravy 2010, Ředitelství silnic a dálnic). Metodický návod pro zpracování akčních plánů protihlukových opatření podle Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2012 Směrnice č. 2002/49/EC o řízení a snižování hluku v životním prostředí (Environmental Noise Directive, END Strategická hluková mapa aglomerace Liberec – Mapy – isofony pro Ldvn a Ln v kroku po pěti dB, pro jednotlivé skupiny zdrojů (hluk způsobený provozem na hlavních pozemních komunikacích, provozem na hlavních železničních tratích, provozem hlavních letišť, integrovanými zařízeními) a celkově (2013). Strategická hluková mapa aglomerace Liberec - Závěrečná zpráva - Příloha tabulek (2013) Územně analytické podklady SO ORP Liberec, Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, 2. Úplná aktualizace 2012 Vyhláška č. 523/2006 Sb., která stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě Vyhláška č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku ZABAGED – vrstva budov (Český ústav zeměměřický a katastrální) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

PŘÍLOHY Příloha 1: Vymezení hotspots Příloha 2: Tiché oblasti Přílohy 3-9: Vyhodnocení účinnosti navržených protihlukových opatření

54

AKČNÍ PLÁN PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ

Recommend Documents