Žák se zdravotním handicapem ve školním kolektivu a zajišťování pomoci prostřednictvím asistenta pedagoga
Martina HROMADOVÁ
Bakalářská práce 2011
2
3
4
5
ABSTRAKT Abstrakt česky Práce se zabývá funkcí asistent pedagoga, handicapovanými ţáky ve školním kolektivu a učitelům, kteří v takových třídách učí. Teoretická část je zaměřena na předpisy a postupy a na základní pojmy tématu. Praktická část popisuje metody výzkumu, realizaci výzkumu včetně prezentace výsledků.
Klíčová slova: Tělesně postiţený ţák, somatopedie, asistent pedagoga, učitel, individuální vzdělávací plán, integrace, rámcový vzdělávací plán, školní vzdělávací plán.
ABSTRACT Abstrakt ve světovém jazyce My thesis deals with the position of assistant teachers, handicapped pupils within the school class and the teachers who teach such classes. The theoretical part focuses on precautions and methodology and on the basic terminology of the theme. The practical part describes the research methods, research implementation including the presentation of the results.
Keywords: Handicapped pupil, somatopedics, assistant teacher, teacher, individual educational programme, integration, General Educational Framework, School Educational Framework
6
Motto: „Myslet bez učení je prázdné a učení bez myšlení je zbytečné.“ J. A. Komenský
Chtěla bych poděkovat Ing. Mgr. Svatavě Kašpárkové, Ph.D. za trpělivost při vedení této práce, PhDr. Šárce Sedláčkové za pomoc při tvorbě praktické části, ředitelům obou škol, ve kterých mi bylo umoţněno výzkum provádět a hlavně své rodině za trpělivost po celou dobu mého studia.
Prohlašuji, ţe odevzdaná verze bakalářské/diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.
7
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 12 1
FORMÁLNÍ ROZDĚLENÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÝCH ............................ 13 1.1
Z HISTORIE SPECIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ................................................................. 13
1.2 SOUČASNOST SPECIÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ .................................................................. 13 1.2.1 Zákon č. 563/2004 Sb., školský zákon ......................................................... 14 1.2.1.1 Zdravotní postiţení .............................................................................. 14 1.2.1.2 Zdravotní znevýhodnění ..................................................................... 14 1.2.2 Vyhláška č. 73/2005 Sb. ............................................................................... 15 1.2.2.1 Zásady a cíle speciálního vzdělávání ................................................... 15 1.2.2.2 Formy speciálního vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením ........... 15 1.2.2.3 Typy speciálních škol........................................................................... 15 1.2.2.4 Organizace speciálního vzdělávání ...................................................... 16 1.2.2.5 Počty ţáků ............................................................................................ 17 1.3 VYMEZENÍ KATEGORIE TĚLESNÉHO POSTIŢENÍ...................................................... 17 1.3.1 Druhy tělesného postiţení ............................................................................ 18 2 INDIVIDUÁLNÍ INTEGRACE .............................................................................. 19 2.1
INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN ......................................................................... 19
2.2 ODBORNÁ POMOC TĚLESNĚ POSTIŢENÝM.............................................................. 20 2.2.1 Asistent pedagoga ........................................................................................ 21 2.2.2 Osobní asistent ............................................................................................. 21 2.3 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ......................... 21 2.4
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ........................................................................... 23
2.5 MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ................................................................................... 24 2.5.1 Obecné rozdělení technických prostředků.................................................... 24 2.5.2 Prostorové vybavení ..................................................................................... 25 2.5.3 Podpůrné prostředky..................................................................................... 26 2.6 UČITEL ................................................................................................................. 26 3
VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ .................................................................................... 28 3.1
BELGIE ................................................................................................................. 28
3.2
DÁNSKO ............................................................................................................... 28
3.3
FINSKO ................................................................................................................. 29
3.4
NĚMECKO ............................................................................................................. 29
3.5
VELKÁ BRITÁNIE .................................................................................................. 29
PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 30 4
VÝZKUM .................................................................................................................. 31 4.1
VÝZKUMNÝ PROBLÉM .......................................................................................... 31 8
4.2
CÍL VÝZKUMU ...................................................................................................... 31
4.3
VÝZKUMNÝ VZOREK ............................................................................................ 31
4.4 METODY VÝZKUMU .............................................................................................. 32 4.4.1 Polostrukturovaný rozhovor - interwiew...................................................... 32 4.4.2 Dotazník ....................................................................................................... 32 4.5 REALIZACE VÝZKUMU A SBĚR DAT V TERÉNU ...................................................... 32 5
6
STANOVENÍ HYPOTÉZ ........................................................................................ 34 5.1
DOTAZNÍK ŢÁKŮM/STUDENTŮM PRO VYBRANÉ VĚKOVÉ KATEGORIE .................... 34
5.2
POLOSTRUKTUROVANÝ ROZHOVOR S ASISTENTY PEDAGOGA ............................... 34
5.3
POLOSTRUKTUROVANÝ ROZHOVOR S UČITELI ...................................................... 34
VÝSLEDKY VÝZKUMU ........................................................................................ 35 6.1
DOTAZNÍKY .......................................................................................................... 35
6.2
ROZHOVORY S ASISTENTY PEDAGOGA .................................................................. 51
6.3
ROZHOVORY S VYUČUJÍCÍMI ................................................................................ 54
6.4
SHRNUTÍ VÝZKUMU .............................................................................................. 55
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 57 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .............................................................................. 59 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 61 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 62 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 63 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 64
9
ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Ţák se zdravotním handicapem ve školním kolektivu a zajišťování pomoci prostřednictvím asistenta pedagoga. Toto téma jsem si zvolila vzhledem k tomu, ţe jsem se ve svém zaměstnání setkala s takto postiţeným ţákem a tato problematika mne zaujala hlavně z pohledu podmínek, které současné školství takto handicapovaným ţákům poskytuje. Zajímá mne role asistenta pedagoga, který ţáka vyučovacím procesem provází a také zda je proces vyučování odlišný od běţného pro samotného pedagoga. Dalším z cílů mé práce je zjistit jaké je postavení handicapovaných ţáků v kolektivu svých spoluţáků bez zdravotního handicapu. V teoretické části mé práce se chci zabývat předpisy a postupy jakým způsobem má asistent pedagoga a vedení školy připravovat individuální vzdělávací plány a výuku s handicapovaným ţákem integrovaném v běţném kolektivu ostatních ţáků. Také chci v teoretické části objasnit termíny, co jsou zdravotně postiţené děti, jaké postiţení mohou mít, kde, kdy a jak se mohou vzdělávat a za jakých podmínek. V praktické části chci oslovit asistenty pedagoga, formou strukturovaného rozhovoru, aby mi odpověděli na několik otázek týkajících se jejich vzdělání a materiálního zabezpečení tělesně postiţených ţáků. Také chci opět formou strukturovaného rozhovoru oslovit samotné pedagogy, kteří učí ve třídách s tělesně postiţenými ţáky. Dále ve vybraných třídách metodou dotazníků zjistit, jaké vztahy mají mezi sebou ţáci s tělesně postiţenými spoluţáky. Za tímto účelem jsem si stanovila několik následujících hypotéz, které chci svou prací buďto potvrdit nebo vyvrátit. Hypotéza č. 1: Ţáci si za kamaráda nevybírají tělesně postiţeného ţáka. Hypotéza č. 2: Ţáci, kteří mají ve své třídě tělesně postiţeného spoluţáka, by si ho vybrali na svého kamaráda. Hypotéza č. 3: Prostorové a materiální zajištění ve sledovaných školách je vyhovující. Hypotéza č. 4: Asistenti pedagoga ve sledovaných školách dosahují vzdělání zakončené maturitní zkouškou na střední pedagogické škole nebo vyšší odborné škole. Hypotéza č. 5: Výuka ve třídě s tělesně postiţeným ţákem je náročnější neţ v běţných třídách.
10
Ověření stanovených hypotéz by mělo napomoci dosaţení stanovených cílů mé bakalářské práce a to jaká je role asistenta pedagoga ve vyučovacím procesem, zda je proces vyučování odlišný od běţného pro samotného pedagoga a jaké je postavení handicapovaných ţáků v kolektivu svých spoluţáků bez zdravotního handicapu.
11
I. TEORETICKÁ ČÁST
12
1
FORMÁLNÍ ROZDĚLENÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÝCH
V této kapitole si rozdělíme typy postiţení a jejich moţnosti vzdělávání. Také si popíšeme si zákonné ustanovení týkající se tělesně postiţených a budeme se věnovat pomoci tělesně postiţených prostřednictvím asistentů pedagogů. Ovšem jako první se podíváme na vzdělávání tělesně postiţených v historii ČR.
1.1 Z historie speciálního vzdělávání Na území České republiky se v závěru 19. a počátku 20. století se setkáváme se snahou o budování prvních forem speciálních vzdělávacích institucí. Jen v nich se mohly děti alespoň nějakým způsobem vzdělávat. Výstavba a rozvoj speciálních ústavů a škol odpovídaly tehdejšímu přesvědčení o jejich nutnosti pro poskytnutí vzdělání dětem s postiţením. Dnes vysoce hodnotíme vznik a činnost zařízení, jako je Jedličkův ústav pro děti zmrzačené v Praze (1913), Ernestinum v Praze (1871), Ústav pro zmrzačené v Brně (1919) nebo Ústav pro děti zmrzačeně a rachitické v Plzni (1921), přestoţe o integrovaném vzdělávání nelze hovořit (Valenta et. al., 2003). Další rozvinutí vzdělávání dětí s postiţením zaznamenáváme po roce 1950. Mimo rozvoje speciálního školství a ústavnictví dochází i k budování samostatné pedagogické disciplíny – speciální pedagogiky. ČR se vlivem obecných společenskopolitických poměrů stala takřka úplným dělením školství do dvou hlavních proudů.(obecný proud a proud, v němţ děti nevyhověly náročným kritériím). V tehdejším systému mohl i „chybějící prst na jedné ruce“ znamenat umístění dítěte do speciální instituce (Valenta et. al., 2003). Aţ v letech 1970-1989 se můţeme výjimečně setkat se vzděláváním konkrétního dítěte s postiţením v běţném vzdělávání. Jednalo se pouze o výjimky vyvolány přáním rodičů. Tehdejší právní předpisy ovšem integraci neupravovaly a ani s ní nepočítaly. I vzdělávání učitelů bylo rozděleno do jiţ výše zmíněných dvou proudů. (Valenta et. al., 2003).
1.2 Současnost speciálního školství Z Listiny lidských práv a svobod, čl. 33 vyplývá, ţe kaţdý má právo na vzdělání a školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. Občané mají právo na bezplatné vzdě-
13
lání v základních a středních školách, podle schopností občana a moţností společnosti téţ na vysokých školách. 1.2.1 Zákon č. 563/2004 Sb., školský zákon Zákon č. 563/2004 Sb., školský zákon, v platném znění, přesně specifikuje jednotlivá postiţení, a to následovně: dítětem, ţákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. 1.2.1.1 Zdravotní postižení - mentální, - tělesné, - zrakové, - sluchové postiţení, - vady řeči -souběţné postiţení více vadami, -autismus, -vývojové poruchy učení nebo chování. 1.2.1.2 Zdravotní znevýhodnění - zdravotní oslabení, - dlouhodobá nemoc, - lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyţadují zohlednění při vzdělávání. Děti, ţáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehoţ obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a moţnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umoţní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro ţáky a studenty se zdravotním postiţením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví 14
vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíţí k povaze postiţení nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání můţe ředitel školy ve výjimečných případech jednotlivým ţákům nebo studentům se zdravotním postiţením prodlouţit, nejvýše však o 2 školní roky. Děti, ţáci a studenti se zdravotním postiţením mají právo bezplatně uţívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon). 1.2.2 Vyhláška č. 73/2005 Sb. Tato vyhláška přesně specifikuje zásady a cíle, formy vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením, typy speciálních školy a organizaci speciálního školství včetně doporučeného počtu ţáků ve třídách. 1.2.2.1 Zásady a cíle speciálního vzdělávání Speciální vzdělávání se poskytuje ţákům, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením a jejich rozsah a závaţnost je důvodem k zařazení ţáků do reţimu speciálního vzdělávání. Speciální vzdělávání se poskytuje i ţákům zařazeným do škol zřízených při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy. 1.2.2.2 Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením Speciální vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením je zajišťováno - formou individuální integrace, - formou skupinové integrace, - ve škole samostatně zřízené pro ţáky se zdravotním postiţením - kombinací výše uvedených forem. 1.2.2.3 Typy speciálních škol - mateřská škola pro zrakově postiţené, základní škola pro zrakově postiţené, střední škola pro zrakově postiţené, konzervatoř pro zrakově postiţené,
15
- mateřská škola pro sluchově postiţené, základní škola pro sluchově postiţené, střední škola pro sluchově postiţené, - mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé, - mateřská škola pro tělesně postiţené, základní škola pro tělesně postiţené, střední škola pro tělesně postiţené, - mateřská škola logopedická, základní škola logopedická, - mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola, - základní škola pro ţáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro ţáky se specifickými poruchami chování, - mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém zařízení. 1.2.2.4 Organizace speciálního vzdělávání Forma a obsah speciálního vzdělávání ţáka a míra podpůrných opatření se stanoví podle rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb ţáka. Speciální vzdělávání a podpůrná opatření doporučená školským poradenským zařízením zabezpečuje škola ve spolupráci se školským poradenským zařízením. Ţáci se zdravotním postiţením, kteří se vzdělávají v základní škole nebo třídě základní školy samostatně určené pro tyto ţáky, mohou mít na prvním stupni nejvýše 5 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 5 vyučovacích hodin v odpoledním vyučování; na druhém stupni nejvýše 6 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 6 vyučovacích hodin v odpoledním vyučování. Ve třídách, odděleních a studijních skupinách zřízených pro ţáky se zdravotním postiţením mohou být zařazeni ţáci 2 i více ročníků. Ve třídách, odděleních a studijních skupinách určených pro ţáky s těţkým zdravotním postiţením mohou zabezpečovat výchovně vzdělávací činnost souběţně 3 pedagogičtí pracovníci, z nichţ 1 je asistent pedagoga. Ve třídách, odděleních a studijních skupinách, ve kterých se vzdělává ţák se zdravotním postiţením, můţe se souhlasem ředitele školy a zákonného zástupce ţáka nebo zletilého ţáka působit osobní asistent, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy. Ve vybraných předmětech se ţáci se zdravotním postiţením 16
v rámci svých moţností mohou vzdělávat společně s ostatními ţáky školy a být zapojeni do všech činností školy v době mimo vyučování. Zařazení ţáka se zdravotním postiţením do některé formy speciálního vzdělávání provádí ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení a souhlasu zákonného zástupce ţáka nebo zletilého ţáka. Zařazení ţáka se zdravotním postiţením do některé formy speciálního vzdělávání můţe předcházet diagnostický pobyt tohoto ţáka ve škole, do níţ má být zařazen, a to v délce 2 aţ 6 měsíců. 1.2.2.5 Počty žáků Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro ţáky se zdravotním postiţením má nejméně 6 a nejvíce 14 ţáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám ţáků. Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro ţáky s těţkým zdravotním postiţením má nejméně 4 a nejvíce 6 ţáků. K doplnění počtu ţáků ve třídě, oddělení a studijní skupině mohou být na základě ţádosti zletilého ţáka nebo zákonného zástupce ţáka zařazeni i ţáci bez zdravotního postiţení. Jejich počet nepřesáhne 25 % nejvyššího počtu ţáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině. Ředitel školy můţe dělit třídy, oddělení a studijní skupiny na skupiny v souladu se školním vzdělávacím programem, pedagogickými, hygienickými, ekonomickými a prostorovými podmínkami, poţadavky na bezpečnost ţáků a ochranu jejich zdraví a charakterem předmětu. Ve třídě běţné základní nebo střední školy, v oddělení běţné konzervatoře a ve studijní skupině běţné vyšší odborné školy lze s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb ţáků individuálně integrovat nejvýše 5 ţáků se zdravotním postiţením. Při odborném výcviku ve střední škole samostatně zřízené pro ţáky se zdravotním postiţením se skupiny naplňují do počtu stanoveného zvláštním právním předpisem, v ostatních případech se skupina při praktickém vyučování naplňuje do počtu 6 ţáků vyhláška č. 73/2005).
1.3 Vymezení kategorie tělesného postiţení Osoby s tělesným postiţením mají společný znak – omezení pohybu. Tělesné postiţení postihuje člověka v celé jeho osobnosti. Motorika, vnímání, kognice a emoce jsou sebe neoddělitelné a vzájemně propojené. Člověk označován jako tělesně postiţený je omezen v
17
pohybových schopnostech v důsledku poškození podpůrného nebo pohybového aparátu nebo jiného organického poškození (Valenta et. al., 2003). Pohyb je spouštěč procesů, které jsou řízené mozkem. Pro pohyb jsou důleţité tři lokality: mozková kůra, mozkový kmen a mozeček (obr. 1)
Obrázek 1 Mozek 1.3.1 Druhy tělesného postiţení - Mozkové pohybové poruchy – centrální tonusové poruchy, centrální koordinační poruchy, dětské mozková porucha (vznikají v natálním a postnatálním období), traumatické úrazy mozku, mozkové záněty, mozkové příhody, mozkové nádory, degenerativní onemocnění CNS (vznikají v pozdějším věku). - Obrna míchy – nastává různým onemocněním a často úrazem páteře s následným poraněním míchy. - Rozštěp páteře – vrozené postiţení (vzniká nesprávným uzavřením páteřního kanálu). - Spinální dětská obrna – napadá motorické přední míšní kořeny u dětí mezi druhým a desátým rokem. V ČR od roku 1958 probíhá očkování Sabinovou vakcínou. - Svalová dystrofie – postiţení svalstva. - Osteognosis imperfekta – vrozená porucha, která vede ke značné lomivosti kostí (Valenta at. al., 2003).
18
2
INDIVIDUÁLNÍ INTEGRACE
Individuální integrací se rozumí vzdělávání ţáka - v běţné škole, - v případech hodných zvláštního zřetele ve speciální škole určené pro ţáky s jiným druhem zdravotního postiţení. Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání ţáka ve třídě, v oddělení nebo ve studijní skupině zřízené pro ţáky se zdravotním postiţením v běţné škole nebo ve speciální škole určené pro ţáky s jiným druhem zdravotního postiţení. Ţák se zdravotním postiţením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běţné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a moţnostem a podmínkám a moţnostem školy.
2.1 Individuální vzdělávací plán Individuální vzdělávací plán se stanoví v případě potřeby především pro individuálně integrovaného ţáka, ţáka s hlubokým mentálním postiţením, případně také pro ţáka skupinově integrovaného nebo pro ţáka speciální školy. Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce ţáka nebo zletilého ţáka. Je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb ţáka. Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace ţáka. Individuální vzdělávací plán obsahuje: - údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče ţákovi včetně zdůvodnění, - údaje o cíli vzdělávání ţáka, časové a obsahové rozvrţení učiva, včetně případného prodlouţení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek nebo absolutoria,
19
- vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se ţákem a její rozsah; u ţáka střední školy se sluchovým postiţením a studenta vyšší odborné školy se sluchovým postiţením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických sluţeb a jejich rozsah, případně další úprava organizace vzdělávání, - seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů nezbytných pro výuku ţáka nebo pro konání příslušných zkoušek, - jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb ţáka, - návrh případného sníţení počtu ţáků ve třídě běţné školy, kde se ţák vzdělává, - předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu, - závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření. Individuální vzdělávací plán je vypracován zpravidla před nástupem ţáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu ţáka do školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb ţáka. Individuální vzdělávací plán můţe být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby. Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem ţáka nebo zletilým ţákem. Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce ţáka nebo zletilého ţáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. Školské poradenské zařízení sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodrţování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje ţákovi, škole i zákonnému zástupci ţáka poradenskou podporu. V případě nedodrţování stanovených opatření informuje o této skutečnosti ředitele školy (vyhláška 73/2005 Sb.).
2.2 Odborná pomoc tělesně postiţeným Tělesně postiţeným ţákům lze zajistit lepší zvládání výuky a pohybu po škole nebo školském zařízení prostřednictvím asistenta pedagoga a osobním asistentem. Ovšem tyto dvě funkce spolu úzce souvisí. V praxi to často vypadá asi takto: asistent pedagoga úzce spolupracuje s vyučujícím při přípravě na výuku a pomáhá ţákovi ve výuce, pomáhá tělesně 20
postiţenému ţákovi s dopravou po škole, ale i při zajištění jeho hygienických potřeb včetně stravování. 2.2.1 Asistent pedagoga Hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou pomoc ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami. V případě potřeby pomáhat ţákům s těţším zdravotním postiţením se sebeobsluhou v době vyučování, na základě pokynů pedagogického pracovníka při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se ţáky, při spolupráci se zákonnými zástupci ţáků a komunitou, ze které ţák pochází. Ţádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga obsahuje název a sídlo právnické osoby, která vykonává činnost školy, počet ţáků a tříd celkem, počet ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, dosaţené vzdělání asistenta pedagoga, předpokládanou výši platu nebo mzdy, zdůvodnění potřeby zřízení funkce asistenta pedagoga, cíle, kterých chce ředitel školy zřízením této funkce ve škole dosáhnout, a náplň práce asistenta pedagoga (http://www.mpvs.cz/cs/1084). 2.2.2 Osobní asistent Pracovní náplní osobního asistenta v souvislosti s účastí dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacím procesu je doprovod dítěte do školy nebo školského zařízení před počátkem vyučování a jeho vyzvednutí ze školy nebo školského zařízení po skončení vyučování včetně dalších podpůrných činností nasmlouvaných zákonnými zástupci ţáka (http://www.mpvs.cz/cs/1084).
2.3 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Z důvodu zdravotního postiţení je třeba uplatňovat při vzdělávání těchto ţáků kombinaci speciálně pedagogických postupů a alternativních metod s modifikovanými metodami pouţívanými ve vzdělávání běţné populace. Tyto metody nacházejí uplatnění zejména při rozvíjení rozumových schopností, orientačních dovedností a při zlepšování sociální komunikace ţáků, u nichţ vzdělávání za pouţití běţných didaktických metod nepřináší potřebný efekt.
21
Základní vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami vyţaduje podnětné a vstřícné školní prostředí, které ţákům umoţňuje rozvíjení vnitřního potenciálu, podporuje jejich sociální integraci a směřuje je k celoţivotnímu učení odpovídajícímu budoucímu pracovnímu uplatnění. Jedná se především o sníţení počtu ţáků ve třídě, podle individuální potřeby o zajištění dalšího pedagoga, případně podpůrné asistenční sluţby. Nezbytné je i získání základních znalostí z oblasti speciální pedagogiky u všech pedagogických pracovníků. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (dále jen RVP ZV) je východiskem pro tvorbu Školního vzdělávacího programu (ŠVP) a z nich vyplývajících individuálních vzdělávacích plánů určených pro vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách nebo třídách samostatně zřízených pro ţáky se zdravotním postiţením a zdravotním znevýhodněním nebo v rámci jejich individuální integrace. Zároveň stanoví odpovídající podmínky pro vzdělávání těchto ţáků. Na úrovni ŠVP je moţné přizpůsobit obsah vzdělávacích oborů vymezených RVP ZV pro vzdělávání ţáků v souladu s jejich speciálními vzdělávacími potřebami, moţnostmi a zdravotním stavem, při současném vyuţití vhodných kompenzačních a didaktických pomůcek, speciálních učebnic, výukových programů. Do ŠVP jsou zařazeny speciální vyučovací předměty (například znakový jazyk) a předměty speciálně pedagogické péče odpovídající speciálním vzdělávacím potřebám ţáků podle druhu zdravotního postiţení nebo znevýhodnění. Jedná se zejména o logopedickou péči, řečovou výchovu a komunikační dovednosti, o prostorovou orientaci a samostatný pohyb zrakově postiţených a o sociální dovednosti. Se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců ţáka poskytují pomoc při identifikaci speciálních vzdělávacích potřeb a následném vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami školská poradenská zařízení zařazená do sítě škol, předškolních a školských zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, střediska výchovné péče) a odborní pracovníci školního poradenského pracoviště (zejména speciální pedagog nebo psycholog). Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami se můţe uskutečňovat ve škole nebo ve třídě samostatně zřízené pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo formou individuální integrace do běţných tříd. Ve všech organizačních formách vzdělávání 22
jsou ţákům vytvářeny podmínky pro úspěšné vzdělávání a uspokojování jejich speciálních vzdělávacích potřeb (RVP 2004)
2.4 Školní vzdělávací program Osmileté gymnaziální vzdělávání na valašském gymnáziu – zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. K nejpočetnější skupině patří ţáci se specifickými poruchami učení (dále SPU). K poruchám učení patří především dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie, dyspraxie. Ţáci přicházejí buď uţ s dříve diagnostikovanou poruchou nebo – pokud se projeví některá SPU později (většinou při zvýšené psychické zátěţi) – jsou odesíláni po dohodě s rodiči na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny, příp. jiného specializovaného psychologického pracoviště. SPU ţáků víceletého gymnázia mívají pouze menší závaţnost, proto jsou tito ţáci integrování do běţné výuky. Pokud jsou poruchy učení těţšího stupně a vyţadují pravidelnou reedukační péči, je pro ţáka psychologicky vhodnější pokračovat v docházce na základní škole, kde je zajištěna pravidelná péče specializovaného pedagoga. Přes plnou integraci těchto ţáků do výuky samozřejmě se respektují zásady pro práci s dětmi s SPU: -
Podporuje se schopnost koncentrace častějším střídáním činností nebo krátkými přestávkami
-
Pracuje se s ţáky individuálně
-
Respektuje se pracovní tempo ţáků
-
Častěji se opakuje probrané učivo
-
Podporuje se snahu, chválí se při kaţdém zlepšení výkonu
-
Preferuje se ústní projev
-
Omezuje se hlasité čtení z učebnic
-
Pouţívají se názorné pomůcky (efektivní výuka formou zapojení více smyslových analyzátorů)
23
Ţáci se zdravotním postiţením jsou vzděláváni formou individuální inteligence do běţných tříd. O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zákonnými zástupci ţáka na základě přijímacího řízení, dále lékařského či speciálně pedagogického vyšetření, a to s přihlédnutím k moţnostem školy. Při realizaci vzdělávacího procesu je vycházeno z konkrétních zjištění a popisu vzdělávacích moţností ţáka, případně je vypracován individuální vzdělávací plán. Za ţáky se zdravotním znevýhodněním jsou povaţování ţáci dlouhodobě nemocní či jinak zdravotně oslabení. Důleţitá je zde individuální péče pedagogů, ale i zájem a pochopení spoluţáků a spolupráce s rodinou. Těmto ţákům jsou poskytovány individuální konzultace, je respektován časový prostor potřebný na zvládnutí učiva. Všechny záleţitosti, které vyplynou z konkrétních případů, jsou konzultovány a plánovány vedením školy, výchovným poradcem, třídním učitelem a dalšími pedagogy. Dále je podle potřeby konkrétních potřeb zabezpečena individuální péče, pomoc asistenta pedagoga, odpovídající metody a normy práce, pravidelná spolupráce s rodiči, příp. příslušnými odbornými pracovníky. Vše koordinuje výchovný poradce (http://www.mgvsetin.cz).
2.5 Materiální zabezpečení V této podkapitole bych chtěla uvést nejdůleţitější materiální zabezpečení při integraci tělesně postiţených ţáků v běţných školách, třídách. 2.5.1 Obecné rozdělení technických prostředků Obecně lze rozdělit technické prostředky pouţitelné pro vyučování takto: -
Zařízení pro nepromítaný záznam – technicky jednoduchá zařízení umoţňující prezentaci určitých znázornění pro ţáky (klasické tabule, magnetické tabule a flanelové tabule),
-
Promítací technika – soubor přístrojů pro statickou projekci (diaprojektory, zpětné projektory) a dynamickou projekci (filmové projektory),
-
Zvuková technika – magnetofony, rozhlasové přijímače, zařízení pro nácvik audioorálních dovedností, 24
-
Televizní technika – záznamové a reprodukční přístroje (videomagnetofony, videopřehrávače),
-
Výukové počítače a technické výukové systémy – vyučovací automaty, zpětnovazební komunikační systémy, různé technické systémy na bázi počítače,
-
multimediální zařízení – technické prostředky pro výuku kombinující text, zvuk, obraz a fungující na interaktivním principu (Průcha, 2000).
2.5.2 Prostorové vybavení Pro ţáky se zdravotním postiţením musí být ve školách uskutečňující vzdělávací program pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, zajištěny podmínky podle druhu jejich postiţení včetně bezbariérového prostředí. V učebnách musí být vytvořeny relaxační koutky s odpovídajícím vybavením umístěné mimo prostor lavic, také se vyčleňuje prostor pro odkládání a uloţení kompenzačních pomůcek (vyhláška 410/2005 Sb.).
Obrázek 2 Relaxační koutek na základní škole
25
2.5.3 Podpůrné prostředky Podpůrnými prostředky se rozumí vyuţití kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic, didaktických materiálů, vyuţívání speciálních metod, forem, postupů a prostředků vzdělávání, poskytování pedagogicko–psychologických sluţeb a zajištění sluţeb asistenta pedagoga (Vyhláška č. 73/2005 Sb.). Rehabilitační, kompenzační a učební pomůcky lze pořídit dvojím způsobem: zapůjčením ze SPC nebo nákupem z prostředků příplatku na zdravotní postiţení (Müller a kol., 2004).
Příklady pomůcek pro tělesně postiţené (tato část je převzata z publikace Nápadník 2007, kterou vydala Liga za práva vozíčkářů) Psací stroj se speciální klávesnicí – za srovnatelný lze uznat osobní počítač v případě, ţe počítač bude pouţíván k přípravě budoucího povolání nebo k pracovní činnosti. V případě potřeby lze přispět i na pořízení speciálních úprav ovládacích prvků počítače. Motorový vozík pro invalidy – za srovnatelnou pomůcku lze povaţovat jakoukoli tříkolku a čtyřkolku poháněnou pomocí spalovacího nebo elektrického motoru. Dále jsou to přídavná zařízení s elektrickým nebo spalovacím motorem k mechanickému vozíku. Dvoukolo – je srovnatelné s rehabilitačními pomůckami pro udrţování a rozvoj hybnosti a pro posilování postiţených částí organismu. Jsou to pohybové trenaţéry, speciální individuálně upravené tříkolky pro děti i dospělé, chodítka. Šikmá schodišťová plošina – s ní je srovnatelný výtah nebo schodolez.
2.6 Učitel Sloţky způsobilosti učitele pro úspěšný výkon jeho povolání: -
odborná způsobilost – příprava pedagogická, didaktická, psychologická,
-
výkonová způsobilost – pracovní zdatnost podmíněná fyzickou a neuropsychickou schopností k zvládání pracovního vypětí,
-
osobnostní způsobilost – vlastnosti vůle a charakteru, sociální zralost, schopnost mezilidských vztahů, 26
-
společenská způsobilost – morální vlastnosti učitele jako nositele určitých hodnot,
-
motivační způsobilost – ztotoţnění se s rolí učitele (Průcha, 2002).
Učitelské kompetence podle Vašutové (2001): učitel všeobecně vzdělávacích předmětů na 2 stupni ZŠ a na SŠ by měl splňovat profesní standard: 1. kompetence oborově předmětová, 2. kompetence didaktická a psychodidaktická, 3. kompetence obecně pedagogická, 4. kompetence diagnostická a intervenční, 5. kompetence sociální, psychosociální a komunikativní, 6. kompetence manaţerská a normativní, 7. kompetence profesně a osobnostně kultivující.
Pedagogická způsobilost se chápe jako souhrn vědomostí a dovedností v oblasti pedagogiky, didaktiky, pedagogické psychologie, jeţ jsou získávány příslušným studiem učitelského zaměření. Některé předpoklady k učitelské profesi nelze získat odborným studiem, ale musí být zakotveny v osobnosti učitele jako vrozené nebo osvojené praxí (Průcha, 2002).
27
3
VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ
V této části bych chtěla nastínit jak probíhá vzdělávání zdravotně postiţených dětí ve vybraných státech Evropské unie. Na základě této kapitoly pak kaţdý můţe porovnat na jaké úrovni funguje speciální školství a vzdělávání zdravotně postiţených dětí v České republice.
3.1 Belgie V Belgii speciální výchova a vzdělávání zabezpečuje plnění povinné školní docházky aţ do 18 let věku. Školy se dělí na osm typů. 1. typ
pro děti v lehčí mentální retardací
2. typ
pro děti se střední mentální poruchou
3. typ
pro obtíţně vychovatelné dětí
4. typ
pro tělesně postiţené
5. typ
pro děti s delším pobytem v nemocnici
6. typ
pro děti se zrakovým postiţeným
7. typ
pro ţáky se sluchovými vadami
8. typ
pro ţáky s poruchami učení, lehčími poruchami chování, adaptace a logopedickými vadami.
Absolventi speciálních škol mohou pokračovat i ve studiu na vysoké škole (Brdek, Vychová, 2004).
3.2 Dánsko V Dánsku převládá snaha o integraci dětí s různými druhy postiţení do skupin dětí zdravých. Vedle běţných škol, kde existují zvláštní třídy a speciální vyučování v běţných třídách existuje celá řada institucí zajišťujících výchovu a vzdělávání postiţených dětí. Například jde o domácího odborného poradce pro rodiče vychovávající děti doma, speciální školy pro smyslově postiţené děti a mládeţ na úrovni základních a středních škol, střediskové školy internátního typu pro mentálně postiţené děti, také cvičné školy orientované na zvládání základních oblastí ţivota dítěte, komunální školy pro mládeţ sdruţující ţáky pod28
le věku, střediska speciálního vyučování pro těţce postiţenou mládeţ (Brdek, Vychová, 2004).
3.3 Finsko Ve Finsku se speciální výuka realizuje třemi způsoby: -
Speciální školy, určené pro zrakově, sluchově nebo lehce mentálně postiţené děti. U dětí s méně váţných fyzickým postiţením je tendence tyto děti integrovat do speciálních tříd v rámci běţných škol.
-
Speciální třídy pro děti s lehčím stupněm postiţení. Výuka je přizpůsobena tak, aby se co nejvíce blíţila normálnímu vyučování a umoţnila těmto ţákům se později zapojit do dalšího vzdělávání.
-
Speciální individuální výuka pro ţáky s poruchami řeči a čtení, organizovanou pro ţáky jinak navštěvující normální třídy.
Snahou je diagnostikovat co moţná nejspolehlivěji ţáky s různými poruchami a zajistit pro ně adekvátní způsoby výuky (Brdek, Vychová, 2004).
3.4 Německo V Německu je nejběţnější institucí speciální škola. Převládá zde snaha o integraci postiţených dětí a mládeţ mezi běţnou populaci. Pro ţáky s poruchami učení, chování, řeči a tělesně postiţené existují integrované třídy na školách běţného typu a na speciálních školách. Speciálně-pedagogické podpůrné třídy poskytují ţákům více času na zvládnutí učiva tím, ţe jsou učební plány a osnovy běţných škol rozloţeny do více ročníků (Brdek, Vychová, 2004).
3.5 Velká Británie Ve Velké Británii jsou speciální školy určeny dětem a mládeţi znevýhodněným fyzicky, duševně nebo sociálně. I zde se věnuje velké úsilí integraci znevýhodněných dětí do běţných tříd. Národní kurikulum, které je určeno všem ţákům, stanovuje také specifické podmínky výjimky pro jednotlivé typy znevýhodněných, eventuálně nemocných ţáků (Brdek, Vychová, 2004). 29
II. PRAKTICKÁ ČÁST
30
4
VÝZKUM
Svůj výzkum jsem směřovala na zjištění vztahů tělesně postiţeného ţáka s ostatními ţáky v běţné třídě, na materiální zajištění výuky pro tělesně postiţeného, na pomoc asistenta pedagoga a náročnost výuky ve třídě s tělesně postiţeným ţákem v jednom valašském městě.
4.1 Výzkumný problém Výzkumným problémem bylo zjistit, jaké mají vztahy mezi sebou ţáci a tělesně postiţený ţák.
4.2 Cíl výzkumu Hlavím cílem výzkumu bylo zjistit zda si studenti vybírají za svého kamaráda tělesně postiţeného spoluţáka zda přítomnost tělesně postiţeného ţáka ve třídě má negativní či pozitivní vliv na ostatní spoluţáky. Dílčími cíly bylo zjistit prostorové a materiální zajištění ţáků a studentů s tělesným postiţením na jednotlivých školách, vzdělání asistentů pedagogů/osobních asistentů, kteří se ţákům s tělesným postiţením pomáhají zvládat školní docházku a vztah asistentů pedagoga k tělesně postiţeným ţákům na jednotlivých stupních škol. A také zjistit, zda výuka a příprava na výuku je náročnější ve třídě s tělesně postiţeným ţákem neţ v běţné třídě, či nikoliv.
4.3 Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek byl vybrán cíleně, jednalo se o 64 respondentů – ţáků, 2 asistenty pedagoga pečující o tělesně postiţeného ţáka a 4 učitele vyučující ve třídách s integrovaných tělesně postiţeným ţákem, a to ve třídě tercie víceletého gymnázia a ve druhém ročníku třídy pedagogického lycea jednoho valašského města. Jednalo se o věkovou skupinu 13-14 let a 16-17 let. V prvním případě šlo o smíšenou třídu a v druhém případě šlo pouze o dívčí třídu.
31
4.4 Metody výzkumu Rozhodla jsem se pro kvalitativní i kvantitativní strategii. Pomocí těchto strategií budu moci dostatečně reflektovat názory jednotlivých asistentů a vyučujících. Cílem kvantitativního výzkumu je porozumění a to porozumění ţákům v jejich sociálních situacích. Kvalitativní výzkum se snaţí odhalit něčí zkušenosti s určitým sociálním jevem, o jehoţ podstatě ještě mnoho nevíme. Také mohou být pouţity k získání nových názorů. Metody tohoto výzkumu nám také mohou pomoci získat detailnější informace o daném jevu. 4.4.1 Polostrukturovaný rozhovor - interwiew Polostrukturované interwiew je zřejmě vůbec nejrozšířenější podobou metody interwiew, neboť dokáţe řešit mnoho nevýhod jak nestrukturovaného, tak plně strukturovaného interwiew. Při polostrukturovaném interwiew je vhodné pouţít následné inquiry, tedy upřesnění a vysvětlení odpovědi účastníka. Znamená to, ţe si necháváme například vysvětlit, jak danou věc myslí. Ověříme si, ţe jsem ji správě pochopili a interpretovali, klademe různé doplňující otázky a téma rozpracováváme do hloubky, do jaké je to uţitečné vzhledem k cílům a definovaným výzkumným otázkám (Miovský, 2006). 4.4.2 Dotazník Dotazník je jedním z nejběţnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Skládá se ze série otázek, jejichţ cílem je získat názory a fakta od respondentů. Oproti jiným typům průzkumů je moţné prostřednictvím dotazníku získat informace s mnohem menší námahou a levněji. Dále se výsledná data dají mnohem jednodušeji zpracovávat.
4.5 Realizace výzkumu a sběr dat v terénu Cílem výzkumu nebylo vytvořit statisticky reprezentativní obraz zkoumaného problému. Oslovila jsem osoby, které pracují jako asistenti pedagoga na třech školách v jednom městě valašského regionu a výzkum proběhl v období od dubna 2010 do března 2011. Výsledky proto nelze zobecňovat.
32
V měsíci lednu a únoru jsem oslovila ředitele dvou základních škol, kde jsem měla ověřeno, ţe se integraci tělesně postiţených dětí věnují intenzivně, aby mi umoţnili svůj výzkum provést i zde. Bohuţel v obou případech mi výzkum nebyl umoţněn, a to buď z důvodu naprosté nekomunikace nebo z důvodu jejich velké zaneprázdněnosti. Všem respondentům byla zaručena anonymita, proto jsou v textu všechna jména nahrazena smyšlenými jmény. Kaţdý respondent věděl, ţe jeho výpověď bude vyuţita k výzkumnému účelu. Rozhovory s asistenty jsem zaznamenávala na záznamové zařízení. Do výzkumu byli zahrnuty dvě osoby, kteří pracují jako asistenti pedagoga. Podmínka pro výběr respondentů byla jediná – pracovat jako asistent pedagoga, nebo osobní asistent. Se všemi jsem vedla polostrukturovaný rozhovor. Formulaci otázek a jejich způsob kladení vycházel z výpovědi respondentů. Délka rozhovorů se pohybovala od 12 do 15 minut. Velmi záleţelo na otevřenosti a schopnosti respondenta se o dané rozpovídat. Při rozhovoru jsem si všímala vzájemného vztahu mezi asistentem a jemu svěřeným ţákem, ale také emocí. Rozhovory s vyučujícími jsem zaznamenávala za záznamové zařízení. Do výzkumu byli zahrnuti čtyři učitelé, kteří vyučují ve třídách s tělesně postiţenými ţáky. Se všemi jsem vedla polostrukturovaný rozhovor. Formulaci otázek a jejich způsob kladení vycházel z výpovědi respondentů. Délka rozhovorů se pohybovala od 3 do 10 minut. Velmi záleţelo na otevřenosti a schopnosti respondenta se na dané rozpovídat. Dotazníky jsem rozdala ve třídách a ročnících, kde se nacházejí tělesně postiţení ţáci. Konkrétně se jednalo o tercii v osmiletém gymnáziu a o druhý ročník pedagogického lycea. Při vyplňování dotazníků jsem byla vţdy přítomna a před vyplněním dotazníků jsem ţákům vysvětlila způsob vyplňování. Velmi záleţelo, jaký mají ţáci vztah s tělesně postiţeným ţákem a také záleţelo na tom, jak byli respondenti schopni a ochotni se na dané téma vyjádřit.
33
5
STANOVENÍ HYPOTÉZ
Při stanovování hypotéz jsem si rozdělila výzkumnou práci na tři části, a to: dotazník ţákům, rozhovor s asistenty, rozhovor s učiteli a přemýšlela jsem jak nejlépe vyuţít tyto výzkumné metody a co vlastně jednotlivými výzkumnými metodami i jednotlivých kategorií respondentů mohu získat.
5.1 Dotazník ţákům/studentům pro vybrané věkové kategorie H1: Ţáci si za kamaráda nevybírají tělesně postiţeného ţáka. H2: Ţáci, kteří mají ve své třídě tělesně postiţeného spoluţáka, by si ho vybrali na svého kamaráda.
5.2 Polostrukturovaný rozhovor s asistenty pedagoga H3: Prostorové a materiální zajištění ve sledovaných školách je vyhovující. H4: Asistenti pedagoga ve sledovaných školách dosahují vzdělání zakončené maturitní zkouškou na střední pedagogické škole nebo vyšší odborné škole.
5.3 Polostrukturovaný rozhovor s učiteli H5: Výuka ve třídě s tělesně postiţeným ţákem je náročnější neţ v běţných třídách.
34
6
VÝSLEDKY VÝZKUMU
Data získaná jednotlivými výzkumnými metodami jsem musela následně zpracovat. Dotazníky (viz příloha PIV): čárkovou metodou jsem vyhodnocovala do tabulek, které byly rozděleny podle věkových kategorií a k jednotlivým odpovědím jsem uvedla příslušnou čárku v dělení muţ/ţena. Po zpracování kaţdého dotazníku jsem čárky sečetla a hodnoty přepsala do tabulek, ze kterým byly následně vytvořeny grafy. Rozhovory: rozhovory jsem zaznamenávala na záznamové zařízení, které jsem následně uloţila na pevný disk svého PC a doslovně jsem je přepsala. Rozhovory jsem si vytiskla a k tomu jsem si vzala přílohu PI, PII, PII a začala jsem klíčovat jednotlivé odpovědi. Následně jsem vyhodnotila všechny odpovědi jednotlivých rozhovorů.
6.1 Dotazníky Na dotazník (viz Příloha IV) odpovídalo 64 respondentů, z toho bylo 24 ţen ve věku 13-14 let (%), 23 ţen ve věku 16-17 let a 17 muţů ve věku 13-14 let. Ve věku 16-17 muţi neodpovídali, jelikoţ byli dotazníky rozdány v dívčí třídě.
36%
37%
ženy 13-14 muži 13-14 ženy 16-17
27%
Obrázek 3 Rozdělení respondentů
35
1.
Máš dobrého kamaráda, se kterým dokáţeš sdílet různé osobní názory?
Tabulka 1 Máš dobrého kamaráda? spíše spíše nevím ano ne
ano
ne
celkem
muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 celkem
9
4
2
1
1
17
20
2
0
1
1
24
19 48
4 10
0 2
0 2
0 2
23 64
%
75
16
3
3
3
100
100%
1 1 2
80% 60%
1 1 0 2
0 4 ne
4
spíše ne 20
40%
19
9
spíše ano
20% 0%
nevím ano
muži 13- ženy 1314 14
ženy 1617
Obrázek 4 Máš dobrého kamaráda?
Z celkového počtu respondentů 64 ţáků má dobrého kamaráda, se kterým dokáţou sdílet různé osobní názory celkem 48 ţáků, tj. 75 %, 10 ţáků, tj. 16 % má spíše ano dobrého kamaráda a zbývajících 6 ţáků, tj. 9 % neví, spíše nemá nebo nemá dobrého kamaráda(viz tabulka 1 a obrázek 4).
36
2.
Vybíráš si kamaráda podle toho, jak vypadá?
Tabulka 2 Jak si vybíráš si kamaráda ? spíše spíše nevím ano ne
ano muži 13-14 ženy 13-14 ženy 16-17 celkem % 100%
0
3
11
3
17
0
0
0
7
17
24
0 0
1 1
4 7
6 24
12 32
23 64
0
2
11
38
50
100
3 17
0%
12
6
3 0
ne spíše ne
11
40% 20%
Celkem
0
80% 60%
ne
7 0 0
4 1 0
nevím spíše ano ano
muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
Obrázek 5 Jak si vybíráš kamaráda?
Otázkou č. 2 aţ otázkou č. 9 jsem chtěla zjistit zda ţáci mají jen povrchové kamarádství a zda případní změna na vzhledu nebo prospěch můţe jejich kamarádství změnit. Z výsledků otázky č. 2 (viz tabulka 2 a obrázek 5) jsem zjistila, ţe 32 ţáků, tj. 50 % z celkových 64 si nevybírá kamaráda podle toho jak vypadá. 24 ţáků, tj. 38 % spíše ne a 7 ţáků, tj. 11 % neví podle čeho si vybírají kamarády a 2 ţáci, tj. 2 % si spíše ano vybírají kamarády podle toho jak vypadají.
37
3.
Vybíráš si kamaráda podle toho, jaké má povahové vlastnosti?
Tabulka 3 Jak si vybíráš si kamaráda ? spíše spíše nevím ano ne
ano
ne
Celkem
muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 Celkem
5
8
3
0
1
17
12
6
6
0
0
24
12 29
7 21
4 13
0 0
0 1
23 64
%
45
33
20
0
2
100
100% 80% 60%
1 0 3 8
0 6 6
40% 20% 0%
5
12
0 4 7
ne spíše ne
12
nevím spíše ano ano
muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
Obrázek 6 Jak si vybíráš kamaráda?
Z celkového počtu 64 ţáků odpovědělo 29 ţáků, tj. 45 % ano, tedy, ţe si kamaráda vybírá podle povahových vlastností. 21 ţáků, tj. 33 % spíše ano, 13 ţáků, tj. 20 % neví jestli si vybírá kamaráda podle povahových vlastností a zbývající 1 ţák, tj. 2 % si podle povahových vlastností nevybírá. Názorně je uvedeno v tabulce 3 a na obrázku 6.
38
4.
Vybral by sis kamaráda, který je chytřejší neţ ty?
Tabulka 4 Chytřejší kamarád než ty? spíše spíše nevím ano ne
ano
ne
celkem
muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 Celkem
9
4
3
0
1
17
15
1
8
0
0
24
10 34
2 7
8 19
2 2
1 2
23 64
%
53
11
30
3
3
100
100% 80% 60%
1 0 3
0
4
1
40% 9 20%
8
1 2 8
ne
2
spíše ne nevím
15 10
spíše ano ano
0%
muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
Obrázek 7 Chytřejší kamarád než ty?
Z celkových 64 ţáků odpovědělo 34 ţáků, tj. 53 %, ţe by si vybral kamaráda, který je chytřejší neţ on. 7 ţáků, tj. 11 % spíše ano, 19 ţáků, tj. 30 % neví a zbývající 4 ţáci, tj. 6 % by si nevybralo a spíše nevybralo za svého kamaráda chytřejšího neţ on (viz tabulka 4 a obrázek 7).
39
5.
Pokud je tento kamarád úspěšný, dokáţeš s ním jeho úspěchy sdílet a nezávidět mu?
Tabulka 5 Sdílení úspěchů kamarádů. spíše spíše nevím ano ne
ano
ne
celkem
muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 Celkem
9
6
2
0
0
17
13
6
4
1
0
24
12 34
9 21
1 7
1 2
0 0
23 64
%
53
33
11
3
0
100
100% 80%
0 2
0 1 4
6
6
0 1 1 9
60%
spíše ne nevím
40% 9
13
12
20% 0%
ne
spíše ano ano
muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
Obrázek 8 Sdílení úspěchů kamarádů
Z celkových 64 ţáků 34 ţáků, tj. 53 % by dokázalo s úspěšným kamarádem sdílet jeho úspěchy a nezávidět mu. 21 ţáků, tj. 33 % spíše ano, 7 ţáků, tj. 11 % neví a 2 ţáci, tj. 3% by spíše nedokázalo s úspěšným kamarádem sdílet jeho úspěchy a nezávidět mu (tabulka 5 a obrázek 8).
40
6.
Vybral by sis kamaráda, který je na invalidním vozíčku nebo jinak tělesně postiţený?
Tabulka 6 Invalidní kamarád spíše spíše nevím ano ne
ano
ne
celkem
muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 Celkem
2
3
8
3
1
17
11
4
9
0
0
24
1 14
3 10
9 26
5 8
5 6
23 64
%
22
16
41
13
9
100
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
1 3
0 5 9 5
8
4
spíše ne 9
3
nevím spíše ano
11
2
ne
3 1
ano
muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
Obrázek 9 Invalidní kamarád
Z celkových 64 ţáků 14 ţáků, tj. 22 % by si vybrala za kamaráda na invalidním vozíčku nebo jinak tělesně postiţeného. 10 ţáků, tj. 16 % spíše ano, 26 ţáků, tj. 41 % neví a 14 ţáků, tj. 22 by si spíše nevybrala nebo nevybrala kamaráda na invalidním vozíčku nebo jinak tělesně postiţeného. Názorně uvedeno v tabulce 6 a na obrázku 9.
41
Kdyby tvůj kamarád náhle onemocněl nevyléčitelnou chorobou nebo zůstal
7.a)
omezený, zůstal bys jeho kamarádem? Tabulka 7 Náhlá nemoc kamaráda spíše spíše nevím ano ne
ano
ne
celkem
muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 Celkem
9
6
1
1
0
17
22
1
0
0
0
23
20 51
2 9
1 2
0 1
0 0
23 63
%
81
14
3
2
0
100
0 1 1
100% 80%
0 1
0 1 2
6
ne
60% 22 40%
20
9 20% 0%
spíše ne nevím spíše ano ano
muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
Obrázek 10 Náhlá nemoc kamaráda Z celkových 64 ţáků 51 ţáků, tj. 81 % by zůstalo kamarádem i přes náhlé onemocnění a nebo omezení. 9 ţáků, tj. 14 % spíše ano, 2 ţáci, tj. 3 % neví a 1 ţák, tj. 2 % by spíše nezůstalo s kamarádem, který by náhle onemocněl nevyléčitelnou chorobou. 1 ţák se nevyjádřil na tuto otázku (viz tabulka 7 a obrázek 10).
7.b)
Proč?
Toto se druhá část otázky, kde jsem chtěla zjistit konkrétní vztah kamarádství v závislosti na onemocnění, které by kamaráda nějakým způsobem omezilo.
42
Odpovědi dívek ve věku 13-14 let se ve většině případů shodly na tom, ţe kamarádství by ţádná nemoc nebo úraz nenarušilo. Kamarádství si vykládají upřímně bez ohledu jak ten druhý vypadá nebo zda je nemocný nebo postiţený. Ţádná z těchto dívek neuvedla, ţe by se kamarádství rozpadlo na základě změny ve zdravotním stavu jejich kamaráda. Odpovědi chlapců ve věku 13-14 let byly podobné těm předcházejícím, tedy dívkám ve stejné věkové skupině. Jen jeden respondent odpověděl, ţe pokud by jeho kamarád onemocněl nakaţlivou nemocí, tak pak by se s ním přestal kamarádit. Odpovědi dívek ve věku 16-17 let se ve všech odpovědích shodly v tom, ţe jejich kamarádství neovlivní ţádná nemoc ani upoutání kamaráda na invalidní vozík. Stále je to jejich kamarád a nic to nemění.
8.
Vybral by sis kamaráda, kterému se spoluţáci smějí kvůli tomu, jak vypadá?
Tabulka 8 Jak vypadá kamarád? spíše spíše nevím ano ne
ano
ne
celkem
muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 celkem
3
4
7
2
1
17
12
3
8
0
0
23
3 18
6 13
10 25
3 5
1 2
23 63
%
29
21
40
8
3
100
43
100%
1 2
0
7
3
10
12
6
8
80% 60% 40%
1 3 ne spíše ne nevím
4
spíše ano
20% 3 0%
ano
3
muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
Obrázek 11 Jak vypadá kamarád?
Z celkových 64 ţáků 18 ţáků, tj. 29 % by si vybralo za kamaráda, kterému se spoluţáci směji, kvůli tomu jak vypadá. 13 ţáků, tj. 21 % spíše ano, 25 ţáků, tj. 40 % neví a 7 ţáků, tj. 11 % by si spíše nevybralo nebo nevybralo kamaráda, kterému se spoluţáci smějí, kvůli tomu jak vypadá. 1 ţák se nevyjádřil na tuto otázku (viz tabulka 8 a obrázek 11).
9.
Vybral by sis kamaráda, který je často nemocný? Tabulka 9 Nemocný kamarád spíše spíše nevím ano ne
ano
ne
celkem
muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 celkem
4
7
4
1
1
17
14
4
5
0
0
23
5 23
6 17
6 15
5 6
0 1
22 62
%
37
27
24
10
2
100
44
100%
1 1
80%
4
0 5
0 5
4
nevím
6
14
20% 0%
spíše ne
7
40%
ne
6
60%
spíše ano
4
5
ano
muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
Obrázek 12 Nemocný kamarád Z celkových 62 ţáků 23 ţáků, tj. 37 % by si vybrali za kamaráda, který je často nemocný. 17 ţáků, tj. 27 % spíše ano, 15 ţáků, tj. 24 % neví a 7 ţáků, tj. 12 % by si spíše nevybralo nebo nevybralo kamaráda, který je často nemocný. 2 ţáci se nevyjádřili na tuto otázku. Názorně zobrazeno v tabulce 9 a na obrázku 12.
Část otázek podmíněné přítomnosti velmi nadaného spoluţáka ve třídě jsem se ve své bakalářské práci nevěnovala. Zaměřila jsem se na tělesně postiţeného spoluţáka ve třídě a to na otázky č. 17 – č. 21. Tato část byla podmíněna tím, aby respondenti měli ve třídě tělesně postiţeného spoluţáka. Z celkových 64 vyplněných dotazníků vyhovělo této podmínce pouze 32 ţáků, kteří odpovídali na následující otázky.
17. Vycházíš s tímto spoluţákem dobře? Tabulka 10 Jak vycházíš s postiženým kamarádem? spíše spíše nevím ano ne
ano muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 celkem %
Ne
celkem
0
2
1
1
0
4
2
3
1
0
0
6
2 4
6 11
3 5
4 5
7 7
22 32
12
34
16
16
22
100
45
100%
0 1
0 1
7
80% 60%
1
40% 2 20% 0%
ne
4
3
2
spíše ne
3
nevím
6
spíše ano ano
2
0 muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
Obrázek 13 Jak vycházíš s postiženým kamarádem?
Z celkových 32 ţáků 15 ţáků, tj. 47 % dobře vychází nebo spíše dobře vychází s tělesně postiţeným spoluţákem. 5 ţáků, tj. 16 % neví a 12 ţáků, tj. 38 % spíše dobře nevychází nebo nevychází s tělesně postiţeným spoluţákem (viz tabulka 10 a obrázek 13).
18. Máš pocit, ţe je vaše třída tímto tělesně postiţeným spoluţákem nějakým způsobem znevýhodněna?
Tabulka 11 Znevýhodněná třída spíše spíše nevím ano ne
ano muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 celkem %
ne
celkem
2
1
1
0
0
4
0
1
2
1
2
6
18 20
2 4
0 3
2 3
0 2
22 32
62
13
9
9
6
100
46
100%
0 1
2
1
1
80% 60% 40%
0%
ne spíše ne 18
2
2
20%
0 2 0 2
nevím spíše ano
1 0
ano
muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
Obrázek 14 Znevýhodněná třída Z celkových 32 ţáků 24 ţáků, tj. 76 % má pocit nebo spíše má pocit, ţe jejich třída je tělesně postiţeným ţákem nějakým způsobem znevýhodněna. 3 ţáků, tj. 9 % neví a 5 ţáků, tj. 15 % spíše nemá pocit nebo nemá pocit, ţe jejich třída je nějakým způsobem znevýhodněna tělesně postiţeným spoluţákem (viz tabulka 11 a obrázek 14).
19.a) Máš pocit, ţe přítomnost tělesně postiţeného spoluţáka má nějaké negativní dopady pro vaši třídu? Tabulka 12 Negativní dopady na třídu spíše spíše nevím ano ne
ano muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 Celkem %
ne
celkem
0
0
1
2
1
4
0
1
1
0
4
6
14 14
6 7
0 2
2 4
0 5
22 32
44
22
6
13
16
100
47
100%
0 2 0 6
1
80%
ne
4 60% 40%
0 1
20% 0%
spíše ne
2
1 0
14
1 0
nevím spíše ano ano
muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
Obrázek 15 Negativní dopady na třídu
Z celkových 32 ţáků 21 ţáků, tj. 66 % má pocit nebo spíše má pocit, ţe jejich třída díky přítomnosti tělesně postiţeného ţáka má nějaké negativní dopady na jejich třídu. 2 ţáci, tj. 6 % neví a 9 ţáků, tj. 29 % spíše nemá pocit nebo nemá pocit, ţe přítomnost tělesně postiţeného ţáka v jejich třídě má negativní dopady pro jejich třídu. Názorně zobrazeno v tabulce 12 a na obrázku 15.
19.b) Proč?
V této části otázky jsem chtěla zjistit konkrétní negativní dopady při přítomnosti tělesně postiţeného ţáka ve třídě. Respondenti nebyli moc sdílní. Dívky ve věku 13-14 let a chlapci ve věku 13-14 let nemají pocit, ţe by postiţený ţák v jejich třídě nějak zvlášť negativně ovlivňoval výuku v jejich třídě. Postiţený ţák v jejich třídě je brán, jako by byl „normální“. Naopak to pociťují dívky ve věku 16-17 let, které uvedly, ţe postiţený ţák v jejich třídě vyuţívá výhod a nadrţování od učitelů a tím toho postiţeného ţáka nemají rádi.
48
20.a) Je pro tebe tělesně postiţený spoluţák pozitivním přínosem? Tabulka 13 Pozitivní přínos postižného žáka spíše spíše nevím ano ne
ano muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 celkem %
celkem
0
1
0
2
1
4
1
0
4
0
0
5
1 2
1 2
6 10
5 7
7 8
20 29
7
7
34
24
28
100
0
100% 1
7
80% 60%
ne
4 2
ne 5
spíše ne
40%
nevím
6 0 0 20% 1 1 1 1 0 0% muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
spíše ano ano
Obrázek 16 Pozitivní přínos postiženého žáka Z celkových 32 ţáků odpovědělo na tuto otázku 29 ţáků. Pro 4 ţáky, tj. 14 % je tělesně postiţený spoluţák pozitivním přínosem. 10 ţáci, tj. 34 % neví a pro 15 ţáků, tj. 52 % není nebo spíše není tělesně postiţená spoluţák pozitivním přínosem (viz tabulka 13 a obrázek 16).
20.b) Proč? V této části otázky jsem chtěla znát konkrétní pozitivní přínosy tělesně postiţeného spoluţáka ve třídě. Dívky i chlapci ve věku 13-14 let pociťují pozitivní přínos tělesně postiţeného ţáka v tom, ţe se naučí chovat k postiţeným lidem a také v tom, ţe mají více času na pochopení učiva. 49
Dívky ve věku 16-17 let tělesně postiţeného ţáka rády nemají, proto si ho nevšímají, nerozumí mu, i kdyţ jedna dívka odpověděla, ţe aspoň zjistí, jak se takový člověk cítí.
21.a) Chtěl bys tělesně postiţeného spoluţáka za svého kamaráda?
Tabulka 14 Kamarádství s tělesně postiženým spíše spíše nevím ano ne
ano muži 1314 ženy 1314 ženy 1617 celkem %
100%
0
1
3
0
4
1
1
2
1
0
5
1 2
0 1
5 8
4 8
10 10
20 29
7
3
28
28
34
100
0
0 1
3
2
10
40% 20% 0%
celkem
0
80% 60%
ne
1
4 5 0 1
1 1 0 muži 13- ženy 13- ženy 1614 14 17
ne spíše ne nevím spíše ano ano
Obrázek 17 Kamarádství s tělesně postiženým
Z celkových 32 ţáků odpovědělo na tuto otázku 29 ţáků. 3 ţáci, tj. 10 % by chtěli nebo spíše chtěli za kamaráda tělesně postiţeného spoluţáka. 8 ţáci, tj. 28 % neví a 18 ţáků, tj. 62 % by nechtěli nebo spíše nechtěli za svého kamaráda tělesně postiţeného spoluţáka )viz tabulka 14 a obrázek 17).
50
21.b) Proč? V této části otázky jsem chtěla znát konkrétní důvody vzniku nového kamarádství. Dívky ve věku 13-14 let neví jestli by si za kamaráda vybrali tělesně postiţeného ţáka a pokud ano, tak je to z toho důvodu, ţe mu můţe mu být oporou, budu mít jiný pohled na svět. Pokud ne tak proto, ţe tělesně postiţeného ţáka nepoznaly víc. Chlapci ve věku 13-14 let v naprosté většině by nechtěli za kamaráda tělesně postiţeného ţáka, protoţe je postiţený i jinak a otravuje. Dívky ve věku 16-17 let by za kamaráda tělesně postiţeného ţáka také nechtěly, protoţe ji nemusí, nerozuměli by si, protoţe ji nemají rády a dělá ze sebe chudáčka, protoţe je jiná, nemá smysl pro kolektiv.
6.2 Rozhovory s asistenty pedagoga Uskutečnila jsem dva rozhovory s asistenty pedagoga, kteří se starají o tělesně postiţeného ţáka. Nyní vţdy uvedu otázku, i z jejím číslem, které je uvedeno v Příloze I a v Příloze II a poté vyhodnocení získaných odpovědí. Druh školy, ve které asistent pedagoga/osobní asistent pracuje:Jednalo se vţdy o střední školu. V prvním případě o pedagogické lyceum a v druhém o víceleté gymnázium. Pohlaví ţáka/studenta: V prvním případě šlo dívku a v druhém o chlapce. Doba, jak dlouho o ţáka asistent pedagoga pečuje: V obou případech asistentky pečovaly o ţáka necelý školní rok. Kde ţák působil dříve a jakým způsobem se vzdělával: V obou případech ţáci chodili na základní školu zřizovanou Selesiánským sdruţením Dona Boska, která se specializuje na handicapované ţáky. V obou případech měli rovněţ ţáci svého asistenta. Jak je ţák postiţen/ znevýhodněn (rozbor postiţení, anamnéza apod.): V obou případech se jednalo o ţáky, kteří prodělali dětskou mozkovou obrnu a poté zůstali tělesně postiţeni. V prvním případě dívka je schopná se s pomocí pohybovat po prostorách školy, ale mimo budovu se musí přepravovat na invalidním vozíku. V druhém případě je chlapec zcela připoután na invalidní vozík, není schopen se sám najíst ani sám si obstarat hygienické potřeby.
51
Jaké máte nejvyšší dosaţené vzdělání? Jedna asistentka má střední pedagogickou školu a 4-semestrové studium pro učitelky MŠ speciální pedagogiky pro postiţené děti a druhá asistentka má střední školu s maturitou oborem sociální péče. Jak dlouho pracujete na této pozici? Jedna asistentka pracuje 8 měsíců a druhá 3 roky. Vzděláváte se dále v oblasti, ve které nyní pracujete? A jakým způsobem? Jedna asistentka je kmenově zaměstnána ve společnosti, která se věnuje postiţeným dětem a na nějaké kurzy tam chodí druhá asistentka se dále vzdělává samostudiem. Pohlaví asistenta pedagoga a jeho věk? Obě asistentky jsou ţeny a na věk jsem se neptala. Uveďte důvody, které vás vedly k volbě tohoto povolání? Jedna asistentka má odmalička vypěstovanou vlastnost pomáhat postiţeným a druhá asistentka pracuje s různě postiţenými dětmi od roku 1989, převáţně v pozici učitelky mateřské školy, ale důvod volby tohoto povolání mi nesdělila. Je Vaše práce adekvátně uznávána a ohodnocena? Při této otázce se obě asistentky shodly, ţe jejich práce není ani uznávaná ani dostatečně finančně ohodnocena. Chcete tuto práci dělat i nadále a jak dlouho? Obě asistentky by tuto práci chtěly dělat i nadále, pokud by byla lépe finanční ohodnocena. Jaké jsou podmínky ve škole pro ţáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřebami se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním? (dostupnost učeben, školního stravování, bezbariérovost apod.) V prvním případě se jedná o školu, která není bezbariérová, je nutno převáţet ţákyni na vozíku mezi budovami a to oklikou. Tím, ţe je ţákyně schopna se pohybovat s pomocí po schodech, tak se dostane do všech prostor školy. Přesun po budově je pomalý a ţákyni o přestávkách nezbývá čas na svačinu nebo toaletu. V druhé případě se škola částečně bezbariérová. V prostorách školy, které zatím ţák uţívá je osobní výtah a bezbariérové nájezdy 52
mezi budovami. Ovšem jsou učebny, jako jazykové, do kterých se nedostane, protoţe zde není zajištěn bezbariérový vstup. Jakým způsobem je výuka ţákům/studentům se speciálními vzdělávacími potřebami se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním ulehčena, umoţněno snadnější pochopení probírané látky, jaké jsou pouţité didaktické prostředky a pomůcky? V prvním i v druhém případě tělesně postiţení ţáci nepotřebují ani nevyuţívají ţádné speciální pomůcky. Jak probíhá hodnocení ţáků/studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním v jednotlivých předmětech? V prvním případě je ţákyně uvolněna z tělesné výchovy a místo toho dochází na rehabilitace. Jinak ţádné jiné úlevy nebo zvýhodnění nemá. V druhém případě je ţák uvolněn z tělesné výchovy, není klasifikovaný díky svému postiţení rukou ani z geometrie. Jaký máte vztah k Vám svěřenému ţákovi/studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním? V prvním případě je vztah ţákyně a asistentky kamarádský a vzájemně se respektují. V druhém případě má, dle slov asistentky, ţák respekt z asistentky a ţák umí vyuţívat svého postiţení ve svůj prospěch. Jak váš svěřený ţák/student se speciálními vzdělávacími potřebami se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním tráví volný čas? V prvním případě ţákyně aktivně zpívá ve sboru, navštěvuje divadlo, jezdí na různá soustředění pěveckého sboru. Její postiţení ji v jejich aktivitách nijak neomezuje. V druhém případě ţák ve škole nemá kamarády, volný čas tráví doma u počítače televize nebo při relaxaci se psem. Volný čas tráví převáţně o samotě.
53
6.3 Rozhovory s vyučujícími Uskutečnila jsem čtyři rozhovory s učiteli. Podmínkou bylo, aby učili ve třídě s tělesně postiţeným ţákem. Znění otázek jsem měla vypracováno tak, abych získala výpověď učitele, který učí nadaného, ale i tělesně postiţeného ţáka. Ovšem pro účely mé bakalářské práce jsem vyuţila pouze druhou část otázek (otázka 5 aţ 9), a to otázky zaměřující se na tělesně postiţené ţáky. Nyní vţdy uvedu otázku, i z jejím číslem, které je uvedeno v Příloze III a poté vyhodnocení získaných odpovědí. 5) Máte v některé z tříd, ve kterých učíte, nějakého zdravotně postiţeného ţáka? Všichni čtyři osloveni učitelé učí nebo učili tělesně postiţeného ţáka. Byla to podmínka pro výběr daných respondentů. 6) Ovlivňuje přítomnost zdravotně postiţeného ţáka náročnost přípravy na výuku v této třídě oproti jiným třídám? A pokud ano, jak? Ze čtyř respondentů dva uvedli, ţe přítomnost zdravotně postiţeného ţáka na náročnost přípravy na výuku ani na výuku samotnou nemá vliv. Ovšem dva odpověděli, ţe náročnost výuky a přípravu na výuku ovlivňuje a uvedli, ţe převáţně se jedná o přípravu textů pro testy, přípravu učiva do elektronické podoby apod. Také uvedli, ţe spolupracují s asistenty pedagoga při přípravách. 7) Je učivo probíráno důkladněji neţ v jiných třídách na úkor např. opakování nebo rozšířených specifik? Na tuto otázku tři ze čtyř respondentů odpověděli, ţe jejich výuka nijak neovlivňuje jinak běţnou výuku. Jeden respondent odpověděl, ţe se při většímu věnování se zdravotně postiţenému ţákovi, můţe dostat do skluzu. 8) Pouţíváte ve třídě se zdravotně znevýhodněným ţákem nějaké specifické pomůcky a jaké? Dva respondenti uvedli, ţe v rámci svých předmětů nepotřebují speciální učební pomůcky, jeden uvedl, ţe vyuţívá běţné pomůcky, které mohou vyuţívat i ostatní ţáci. Jeden respondent uvedl, ţe v rámci svých předmětů začal vyuţívat audiovizuální techniku pro streemo-
54
vání počítačové sítě s tím, aby mohli promítat výuku v odborných učebnách, do kterých nemá ţák přístup, jelikoţ škola není bezbariérová. 9. Vyhovují Vám tyto pomůcky a pokud ano, v jak? Vzhledem k tomu, ţe tři ze čtyř respondentů odpověděli, ţe speciální pomůcky nevyuţívají, byli stejně negativní i v této otázce. Ovšem dva respondenti uvedli, ţe vyuţívají elektronický zápis učiva, který ţákům rozešlou na mail. Do budoucna připravují umístění těchto příprav do web školy. Jeden respondent se ještě vrátil tzv. streemování, které řeší nepřístupnost učeben, kdy ţák zůstává v kmenové učebně spolu s asistentem pedagoga.
6.4 Shrnutí výzkumu Pro úplnost je nutno dodat, ţe výzkum byl proveden na dvou konkrétních školách. Dotazníky byly rozdány ve třídách, kde spolu dotazovanými ţáky chodí i tělesně postiţení ţáci a pomáhají jim asistenti pedagoga. S těmito asistenty byly uskutečněny rozhovory. Dále byly provedeny rozhovory s učiteli, kteří v těchto třídách učí nebo učili. Dotazníky Z dotazníkového šetření mezi ţáky, kteří mají ve svém kolektivu tělesně postiţeného ţáka vyplynulo, ţe z 91 % mají dobrého kamaráda, s kterým z 86 % dokáţí sdílet jeho úspěchy a nezávidět mu. Kamaráda si z 88 % nevybírají podle toho jak vypadá, ale 88 % podle povahových vlastností a i kdyby byl chytřejší neţ oni, z 64 % by stále byl jejich kamarád. Kdyby si vybírali kamaráda, tak 38 % by tělesné postiţení potencionálních kamarádů neovlivnilo jejich rozhodnutí ale náhlá nemoc, úraz nebo pohybové omezení by z 95 % neovlivnilo jejich kamarádství. Při zaměření na konkrétního tělesně postiţeného ţáka se odpovědi rozcházejí v závislosti na vzájemných vztazích. Jiţ není tak zcela jednoznačný názor na konkrétního tělesně postiţeného ţáka, kdy z výzkumu vyplynulo, ţe s tělesně postiţeným spoluţákem vychází dobře 47 %, ale ţe nevychází dobře uvedlo 38 %. Téměř jednotně, to z 76 %, cítí ţáci, ţe je jejich třída přítomností tělesně postiţeného ţáka nějakým způsobem znevýhodněna a také, ţe jeho přítomnost má negativní dopady na jejich třídu, a to z 66 %.
55
52 % spoluţáků necítí pozitivní přínos tělesně postiţeného ţáka v jejich třídě a 62 % by tohoto konkrétního tělesně postiţeného spoluţáka nechtělo za svého kamaráda. Z výše uvedeného vyplývá, ţe ţáci jsou schopni akceptovat postiţení, nemoc nebo omezení po úraze svým dosavadním kamarádům, ale konkrétního tělesně postiţeného spoluţáka neuznávají, povaţují ho za přítěţ v jejich třídě a za kamaráda by jej z většiny nechtěli. Rozhovory s asistenty pedagoga O konkrétní tělesně postiţené ţáky se starají asistenti pedagoga, kteří mají alespoň středoškolské vzdělání pedagogického směru nebo sociálního zaměření. Zajišťují tělesně postiţeným ţákům především mobilitu po prostorách školy, jelikoţ sledované školy nejsou zcela bezbariérové a při zabezpečení hygienických potřeb ţáka. Vzájemný vztah mají dobrý a vědí jak tělesně postiţený ţák tráví volný čas. Rozhovory s učiteli Všichni dotázání učitelé učili nebo učí tělesně postiţeného ţáka. Příprava na výuku nebo výuka není nijak zvlášť ovlivněna přítomností tělesně postiţeného ţáka ve třídě. Speciálních pomůcek pro zdravotně postiţeného ţáka nevyuţívají. Pouze ve dvou případech vyuţívají zápis v elektronické podobě, předem zaslán na maily ţáků. Novinkou, která mě zaujala je tzn. streemování, coţ je „snímání“ konkrétní odborné učebny s tím, aby mohla být promítána výuka do jiné učebny, odkud můţe sledovat ţák průběh výuky spolu s asistentem. Tento způsob výuky je určen především tělesně postiţeným ţákům, kteří nejsou schopni se před bariéry školy dostat do odborné učebny, ale také dlouhodobě nemocným ţákům.
56
ZÁVĚR V teoretické části jsem se zabývala předpisy a postupy, jak má asistent pedagoga, ale i vedení školy, ve které je zaměstnán takový asistent pedagoga, připravovat individuální vzdělávací plány a celkovou výuku s handicapovaným ţákem v běţném kolektivu, ale také objasněním termínů zdravotně postiţený ţák a jejich moţnosti vzdělávání. Myslím, ţe jsem tento cíl splnila v rámci moţností a v rozsahu bakalářské práce. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit zda si ţáci vybírají za svého kamaráda tělesně postiţeného spoluţáka zda přítomnost tělesně postiţeného ţáka ve třídě má negativní či pozitivní vliv na ostatní spoluţáky. Tento cíl jsem splnila a to s tímto výsledkem: ţáci mají své kamarády, které i při nemoci nebo úrazu dokáţí akceptovat. Ovšem konkrétního tělesně postiţeného ţáka by za svého kamaráda převáţně nechtěli, cítí především negativní vlivy na jejich třídu souvislosti s tělesně postiţeným ţákem. Dílčími cíli bylo zjistit prostorové a materiální zajištění ţáků s tělesným postiţením na jednotlivých zvolených školách, vzdělání asistentů pedagogů, kteří se ţákům s tělesným postiţením pomáhají zvládat školní docházku a vztah asistentů pedagoga k tělesně postiţeným ţákům na jednotlivých stupních škol. A také zjistit, zda výuka a příprava na výuku je náročnější ve třídě s tělesně postiţeným ţákem neţ v běţné třídě, či nikoliv. Prostorové zajištění nebylo ani v jednom případě ideální, i kdyţ daná škola se snaţí situaci řešit. Materiální zajištění bylo bez problémů. Vzdělání asistentů pedagogů bylo středoškolské s pedagogickým nebo sociálním zaměřením. Příprava na výuku není nijak zvlášť náročnější neţ v běţné třídě. Hypotéza H1: Ţáci si za kamaráda nevybírají tělesně postiţeného ţáka, se mi na základě výzkumné metody potvrdila. Hypotéza H2: Ţáci, kteří mají ve své třídě tělesně postiţeného spoluţáka, by si ho vybrali na svého kamaráda, se mi nepotvrdila. Ţáci by si ve většině odpovědí tělesně postiţeného ţáka za kamaráda nevybrali. Hypotéza H3: Prostorové a materiální zajištění ve sledovaných školách je vyhovující, je potvrzena pouze částečně. Tělesně postiţeným ţákům je uvedené zajištění umoţněno za pomoci asistenta pedagoga nebo při zajištění tzn. streemování.
57
Hypotéza H4: Asistenti pedagoga ve sledovaných školách dosahují vzdělání zakončené maturitní zkouškou na střední pedagogické škole nebo vyšší odborné škole byla potvrzena. Jedna asistentka má středoškolské pedagogické vzdělání a speciální 4-semestrový vzdělávací kurz a druhá středoškolské vzdělání s oborem sociální péče. Hypotéza H5: Výuka ve třídě s tělesně postiţeným ţákem je náročnější neţ v běţných třídách, se nepotvrdila. Oslovení učitelé nepřipustili, ţe by výuka ve třídě s tělesně postiţeným ţákem byla náročnější. Myslím si, ţe jsem ve své bakalářské práci dosáhla stanovených cílů z hlediska role asistenta pedagoga ve vyučovacím procesu, odlišnosti vyučování pro samotného pedagoga a postavení handicapovaných ţáků v kolektivu svých spoluţáků bez zdravotního handicapu. Domnívám se, ţe všechny cíle stanovené pro tuto bakalářskou práci byly splněny.
58
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] BAZALOVÁ B. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v zemích Evropské unie a v dalších vybraných zemích. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2006. ISBN 80-210-3971-X. [2] BRDEK M., VYCHOVÁ H. Evropská vzdělávací politika. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-86395-96-0. [3] BOLDIŠ P. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: část 2 Modely a příklady citací u jednotlivých typů dokumentů. © 2004. URL:
. [4] ČAČKA O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-7239-060-0. [5] ČÁP J., MAREŠ J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367273-7. [6] DANILOV M. A., BOLDYREV N. I. Metodologické problémy pedagogiky a metodiky výzkumů. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. [7] LANGMILER J., KREJČÍŘOVÁ D. Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, 1998. ISBN 80-7169-195-X. [8] LINHART J. Slovník cizích slov. Litvínov: Dialog, 2007. ISBN 80-7382-005-6. [9] MÁLKOVÁ G. Zprostředkované učení. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-585-1. [10] MICHALÍK J. Školská integrace se zdravotním postižením na základních školách České republiky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1045-1. [11] MIOVSKÝ M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1362-4. [12] NAKONEČNÝ M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-2000-6907. [13] PAŘÍZEK, V.: Učitel a jeho povolání. Praha: SNP, 1988. [14] PRŮCHA J. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-399-4. [15] PRŮCHA J. Učitel: současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178621-7. [16] Rámcový vzdělávací program. Praha: Infra, 2005. ISBN 80-86666-24-7. [17] RENOTIÉROVÁ M., LUDÍKOVÁ L., et al. Speciální pedagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, 2006. ISBN 80-244-1475-9. 59
[18] SEDLÁČKOVÁ Š. Školní vzdělávací program pro osmileté gymnaziální vzdělávání.
©2009.URL:http://www.mgvsetin.cz/website/studium/webpage%5B2%5D/svp_8_lete_od _1.9.2009/_downloadFile.php>. [19] ŠENKÝŘOVÁ R. Úvod do základů terminologie pro speciální pedagogy. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 1993. ISBN 80-210-2996-X. [20] ŠIMONÍK O. Úvod do didaktiky základní školy. Brno: MSD, 2005. ISBN 80-8663333-0. [21] Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina lidských práv a svobod. [22] VALENTA M., et al. Přehled speciální pedagogiky a školská integrace. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0698-5. [23] VALENTA M., et al. Herní specialista v somatopedii. Olomouc: Univerzita Palacké ho, 2003. ISBN 978-80-244-2137-7. [24] VAŠUTOVÁ, J.: Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha: Pedagogická fakulta, 2001. [25] VÍTKOVÁ M., VÍTEK J. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315134-0. [23] Zákon č. 561/2001 Sb., o předškolním, základní, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). [24] Vyhláška 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných.
60
SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK
RVP ZV Rámcový vzdělávací program pro základní školství SPU
Specifické poruchy učení
ŠVP
Školní vzdělávací program
61
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 Mozek ................................................................................................................. 18 Obrázek 2 Relaxační koutek na základní škole ................................................................... 25 Obrázek 3 Rozdělení respondentů ....................................................................................... 35 Obrázek 4 Máš dobrého kamaráda? ..................................................................................... 36 Obrázek 5 Jak si vybíráš kamaráda? .................................................................................... 37 Obrázek 6 Jak si vybíráš kamaráda? .................................................................................... 38 Obrázek 7 Chytřejší kamarád neţ ty? .................................................................................. 39 Obrázek 8 Sdílení úspěchů kamarádů .................................................................................. 40 Obrázek 9 Invalidní kamarád ............................................................................................... 41 Obrázek 10 Náhlá nemoc kamaráda .................................................................................... 42 Obrázek 11 Jak vypadá kamarád? ........................................................................................ 44 Obrázek 12 Nemocný kamarád ............................................................................................ 45 Obrázek 13 Jak vycházíš s postiţeným kamarádem? .......................................................... 46 Obrázek 14 Znevýhodněná třída .......................................................................................... 47 Obrázek 15 Negativní dopady na třídu ................................................................................ 48 Obrázek 16 Pozitivní přínos postiţeného ţáka .................................................................... 49 Obrázek 17 Kamarádství s tělesně postiţeným.................................................................... 50
62
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Máš dobrého kamaráda? ..................................................................................... 36 Tabulka 2 Jak si vybíráš si kamaráda ? ................................................................................ 37 Tabulka 3 Jak si vybíráš si kamaráda ? ................................................................................ 38 Tabulka 4 Chytřejší kamarád neţ ty? ................................................................................... 39 Tabulka 5 Sdílení úspěchů kamarádů. ................................................................................. 40 Tabulka 6 Invalidní kamarád ............................................................................................... 41 Tabulka 7 Náhlá nemoc kamaráda ....................................................................................... 42 Tabulka 8 Jak vypadá kamarád? .......................................................................................... 43 Tabulka 9 Nemocný kamarád .............................................................................................. 44 Tabulka 10 Jak vycházíš s postiţeným kamarádem? ........................................................... 45 Tabulka 11 Znevýhodněná třída .......................................................................................... 46 Tabulka 12 Negativní dopady na třídu ................................................................................. 47 Tabulka 13 Pozitivní přínos postiţného ţáka ...................................................................... 49 Tabulka 14 Kamarádství s tělesně postiţeným .................................................................... 50
63
SEZNAM PŘÍLOH
PŘÍLOHA P I: ÚDAJE O DÍTĚTI/STUDENTOVI, KTERÉMU SE VĚNUJE ASISTENT PEDAGOGA/OSOBNÍ ASISTENT ................................................................ 65 PŘÍLOHA P II: ZÁZNAMOVÝ ARCH VEDENÉHO POLOSTRUKTUROVANÉHO ROZHOVORU ................................................................ 66 PŘÍLOHA P III: ZÁZNAMOVÝ ARCH VEDENÉHO POLOSTRUKTUROVANÉHO ROZHOVORU ................................................................ 67 PŘÍLOHA P IV: DOTAZNÍK ............................................................................................. 68 PŘÍLOHA P V: PŘEPIS ZVUKOVÉHO ZÁZNAMU ROZHOVORŮ S PEDAGOGY ....................................................................................................................... 72 PŘÍLOHA P VI: PŘEPIS ZVUKOVÉHO ZÁZNAMU ROZHOVORŮ S ASISTENTY ........................................................................................................................ 83
64
PŘÍLOHA P I: ÚDAJE O DÍTĚTI/STUDENTOVI, KTERÉMU SE VĚNUJE ASISTENT PEDAGOGA/OSOBNÍ ASISTENT
Údaje o dítěti/studentovi, kterému se věnuje asistent pedagoga
Druh školy, ve které asistent pedagoga/osobní asistent pracuje:
Pohlaví ţáka/studenta:
Doba, jak dlouho o ţáka/studenta asistent pedagoga pečuje:
Kde ţák/student působil dříve a jakým způsobem se vzdělával:
Jak je ţák/student postiţen/ znevýhodněn(rozbor postiţení, anamnéza apod.):
65
PŘÍLOHA P II: ZÁZNAMOVÝ ARCH VEDENÉHO POLOSTRUKTUROVANÉHO ROZHOVORU
Záznamový arch vedeného polostrukturovaného rozhovoru
1.
Jaké máte nejvyšší dosaţené vzdělání?
2.
Jak dlouho pracujete na této pozici?
3.
Vzděláváte se dále v oblasti, ve které nyní pracujete? A jakým způsobem?
4.
Pohlaví asistenta pedagoga a jeho věk?
5.
Uveďte důvody, které vás vedly k volbě tohoto povolání?
6.
Je Vaše práce adekvátně uznávána a ohodnocena?
7.
Chcete tuto práci dělat i nadále a jak dlouho?
8.
Jaké jsou podmínky ve škole pro ţáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřeba-
mi se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním? (dostupnost učeben, školního stravování, bezbariérovost apod.) 9.
Jakým způsobem je výuka ţákům/studentům se speciálními vzdělávacími potřebami
se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním ulehčena, umoţněno snadnější pochopení probírané látky, jaké jsou pouţité didaktické prostředky a pomůcky? 10. Jak probíhá hodnocení ţáků/studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním v jednotlivých předmětech? 11. Jaký máte vztah k Vám svěřenému ţákovi/studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním? 12. Jak váš svěřený ţák/student se speciálními vzdělávacími potřebami se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním tráví volný čas?
66
PŘÍLOHA P III: ZÁZNAMOVÝ ARCH VEDENÉHO POLOSTRUKTUROVANÉHO ROZHOVORU
Záznamový arch vedeného polostrukturovaného rozhovoru
1. Máte v některé z tříd, kde učíte, nějakého velmi nadaného ţáka? 2. Ve třídě s takovým ţákem, je výuka nějak více náročná na přípravu neţ v jiných třídách? A pokud ano, v jakém směru? 3. Ovlivňuje přítomnost velmi nadaného ţáka kvalitu i kvantitu probírané látky pro ostatní studenty? 4. Ze svých zkušeností posuďte, zda se zvyšuje či zmenšuje se počet nadaných ţáků? (za posledních 10 let) 5. Máte v některé z tříd, ve kterých učíte, nějakého zdravotně postiţeného ţáka? 6. Ovlivňuje přítomnost zdravotně postiţeného ţáka náročnost přípravy na výuku v této třídě oproti jiným třídám? A pokud ano, jak? 7. Je učivo probíráno důkladněji neţ v jiných třídách na úkor např. opakování nebo rozšířených specifik? 8. Pouţíváte ve třídě se zdravotně znevýhodněným ţákem nějaké specifické pomůcky a jaké? 9. Vyhovují Vám tyto pomůcky a pokud ano, v jak?
67
PŘÍLOHA P IV: DOTAZNÍK
DOTAZNÍK Milá studentko, milý studente, jsem v posledním ročníku bakalářského studia Fakulty humanitních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Tento dotazník je vytvořen proto, aby zjistil jaké názory má současná mládeţ na velmi nadané nebo tělesně postiţené spoluţáky a kamarády. Dotazník je anonymní, proto se nikam NEPODEPISUJTE. Prosím Vás o co největší UPŘÍMNOST při jeho vyplňování – jedná se o vědecký výzkum, ve kterém mají pravdivé odpovědi velkou cenu. Jsem: (označte prosím kříţkem) o MUŢ o ŢENA Věk: Datum vyplnění dotazníku: (den, měsíc, rok; xx.xx.xxxx) Dále se prosím, věnujte samotnému dotazníku. Jedná se o kombinovaný dotazník, ve kterém budete kříţkovat jednu z nabízených alternativ (ANO aţ NE) nebo budete doplňovat slovní odpovědi. Děkuji za vyplnění
Martina Hromadová 1. Máš dobrého kamaráda/kamarádku, se kterým dokáţeš sdílet různé osobní názory? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
□SPÍŠE NE
□NE
2. Vybíráš si kamarády podle toho, jak vypadá? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
3. Vybíráš si kamarády podle toho jaké má povahové vlastnosti? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
68
4. Vybral by sis kamaráda, který je chytřejší neţ ty? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
5. Pokud je tento kamarád/kamarádka úspěšný/úspěšná, dokáţeš s ním jeho úspěchy sdílet a nezávidět mu? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
6. Vybral by sis kamaráda, který je na invalidním vozíčku nebo jinak tělesně postiţený? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
7.a) Kdyby tvůj kamarád/kamarádka náhle onemocněl nevyléčitelnou chorobou nebo zůstal po úrazu pohybově omezený, zůstal/a bys jeho kamarádem/kamarádkou? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
7.b) Proč? ……………………………………………………………………………………………… 8. Vybral by sis kamaráda, kterému se spoluţáci smějí kvůli tomu, jak vypadá? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
□SPÍŠE NE
□NE
9.Vybral by sis kamaráda, který je často nemocný? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
Pokud máš ve své třídě velmi nadaného spoluţáka odpověz na otázky č. 10 - 16 10. Vycházíš s tímto spoluţákem dobře? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
11.a) Máš pocit, ţe učitelé tohoto ţáka nějak upřednostňují? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
11.b) Proč? …………………………………………………………………………………………. 12. Přináší ti něco pozitivního takový spoluţák v tvé třídě? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
69
13.a) Má jeho přítomnost nějaké negativní dopady pro vaši třídu? (kromě uvedených v bodu 11.) □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
13.b) Proč? ……………………………………………………………………………………………… 14.a) Je pro tebe takový spoluţák pozitivním přínosem? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
14.b) Proč? ……………………………………………………………………………………………… 15.a) Chtěl bys ho za svého dobrého kamaráda? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
16.b) Proč? ……………………………………………………………………………………………… Pokud máš ve své třídě nějakým způsobem tělesně postiţeného spoluţáka, odpověz na otázky č. 17 - 21 17. Vycházíš s tímto spoluţákem dobře? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
18. Máš pocit, ţe je vaše třída tímto spoluţákem nějakým způsobem (např. v četnosti a druhem případných exkurzí apod.) znevýhodněna? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
19.a) Máš pocit, ţe jeho přítomnost nějaké negativní dopady pro vaši třídu? (kromě uvedených v bodu 18) □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
19.b) Proč? ……………………………………………………………………………………………
70
20.a) Je pro tebe takový spoluţák pozitivním přínosem? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
20.b) Proč? ………………………………………………………………………………………………
21.a) Chtěl bys ho za svého dobrého kamaráda? □ANO
□SPÍŠE ANO
□NEVÍM
□SPÍŠE NE
□NE
21.b) Proč? ………………………………………………………………………………………………
Děkuji Vám za trpělivost při vyplnění dotazníku!!!!!
71
PŘÍLOHA P V: PŘEPIS ZVUKOVÉHO ZÁZNAMU ROZHOVORŮ S PEDAGOGY Vysvětlivky: M – tázající se (Martina Hromadová) U – odpovídající (učitel) Rozhovor s učitelkou učící v tercii osmiletého gymnázia
M: Chtěla jsem bych se zeptat na několik otázek, které se týkají mé bakalářské práce. A tento rozhovor Vám nezabere více neţ 10 minut.
M: Jako učitelka máte ve třídách, kde učíte, nějakého velmi nadaného ţáka? U: ano, mám M: je příprava na výuku ve třídě s takovým ţákem náročnější neţ v jiných třídách? A pokud ano, jak? U: ano, je to o něco náročnější, protoţe pro tohoto ţáka si musím v konkrétně ve svém předmětu chystat náročnější úlohy, abych ho zabavila M: hm, aby se nenudil? U: ano M: Ovlivňuje přítomnost velmi nadaného ţáka kvalitu i kvantitu probírané látky pro ostatní studenty? U: ano, protoţe pokud potom spolu v rámci vymezené části hodiny diskutujeme o daných příkladech, tak zbytek třídy poslouchá a tak jsou i tací, které se připojí a chápou i látku, kterou se budeme učit aţ o rok později M: jak dlouho učíte? U: dohromady učím 7 let. M: ze svých zkušeností, za dobu své praxe, se zvyšuje nebo zmenšuje počet nadaných dětí? U: řekla bych, ţe asi je to stejné, ale se jim věnuje, nebo se odchytávají v dřívějším věku M: a kdybychom to přirovnali tady k naší škole, tak je… jaká je četnost v ročníku
72
U: hm v ročníku. Tak pokud bychom vzali, ţe v ročníku jsou dvě třídy nebo tři třídy, tak se dá mluvit, ţe by se v daném ročníku dal najít jeden velmi nadaný ţák. M: dobře teď půjdeme na tu druhou stranu. Máte v některé z tříd, ve kterých učíte, nějakého zdravotně postiţeného ţáka? U: ano, měla jsem v předchozí roky M: Ovlivňuje přítomnost zdravotně postiţeného ţáka náročnost přípravy na výuku v této třídě oproti jiným třídám? A pokud ano, jak? U: zase to ovlivňuje a to konkrétně v těch speciálních přípravách, nebo musím mít hodně dopředu rozvrţené co budu probírat, aby bylo moţno asistentku takového ţáka poţádat, aby určité materiály namnoţila a potom uţ jen doplňovali do textu, aby nemuseli všechno z tabule přepisovat. M: abych to doplnila, tzn. aby i asistentka musí být připravená? U: ano, asistentka musí být informována o tom co se bude probírat a co by si měli dopředu nachystat, okopírovat materiály, nebo z učebnice jsme domluveni na speciálních cvičeních M: Je učivo probíráno důkladněji neţ v jiných třídách na úkor např. opakování nebo rozšířených specifik? U: no je pravda, ţe takovýmto handicapovaným ţákům se snaţím věnovat více (ţe třeba něčemu nerozumí) ale v v rámci toho opakuje vlastně celá třída, stane se, ţe jsme nějaký úsek hodně opakovali, tak se člověk dostane i eventuálně i do skluzu časového M: Pouţíváte ve třídě se zdravotně znevýhodněným ţákem nějaké specifické pomůcky a jaké? U: určitě, tak třeba do matematiky jsme měli modely prostorových těles, to je vlastně co se týká předmětu. Tito ţáci mají třeba taky své specifické pomůcky, třeba v rámci rehabilitace, třeba na protaţení končetin, procvičení prstů, na tu jemnou motoriku U no co ještě…. No vím, ţe v zeměpise jsou různě zohledňováni… to záleţí na konkrétním postiţení, jak jsou omezeni. Zařazuje se víc prezentací, takového něčeho názornějšího M: dobře, vy učíte matematiku, takţe kdyţ bychom váš předmět a ty pomůcky, které vyuţíváte, nebo jste vyuţívala, tak a vyhovují vám? A pokud ano jak? Nebo jestli byste měla nápad na něco jiného? 73
U: pomůcky, které já jsem vyuţívala v matematice jsou běţné a běţně dostupné, a vlastně slouţí, bych řekla i nehandicapovaným ţákům. Není to absolutně nic speciálního, prostě pokud se zadařilo něco získat, jako ty tělesa, tak nejenom ten handicapovaný to můţe vyuţít třeba pro lepší představu, ale běţně se to vyuţívá třeba v rámci geometrie M: dobře, tak já vám děkuji
74
Rozhovor s učitelem učící v třetím ročníku pedagogického lycea
M: Máte v některé z tříd, kde učíte, nějakého velmi nadaného ţáka? U: neuvědomuji si to M: dobře tak vynecháme tu první část a pojďme na toho postiţeného.. M: Máte v některé z tříd, ve kterých učíte, nějakého zdravotně postiţeného ţáka? U: Ano, první ročník šestiletého gymnázia a pedagogické lyceu, druhý ročník a učím fyziku M: Ovlivňuje přítomnost zdravotně postiţeného ţáka náročnost přípravy na výuku v této třídě oproti jiným třídám? A pokud ano, jak? U: z mého úhlu pohledu ne M: a kdyţ bych vzala toho gymnazistu, tak tam taky ne? U: taky ne! Já si myslím, ţe jeho schopnosti mentální jsou stejné jako u ostatních děcek a nepozoruji na něm, ţe bych musel nějakým způsobem výuku nějakým způsobem nějak upravovat a zaměřovat se přímo na něj. Tam je třeba výhoda, ţe má sebou tu asistentku, ţe ona mu píše zápisky, nebo zápisky dostává v elektronické podobě, to je úleva té výuku, protoţe dřív se muselo čekat se zápisky u těchto ţáků a teď v podstatě uţ odpadá. M: Je učivo probíráno důkladněji neţ v jiných třídách na úkor např. opakování nebo rozšířených specifik? U: Ne! M: Pouţíváte ve třídě se zdravotně znevýhodněným ţákem nějaké specifické pomůcky a jaké? U: Ano, začali jsem vyuţívat audiovizuální techniku pro streemování počítačové sítě, s tím, ţe bychom potom mohli promítat výuku v odborných třídách, do kterých nemá ten ţák teď přístup, protoţe škola není bezbariérová M: a řešíte, do budoucna, ţe byste toto nějak vyřešili? U: v plánu toto v tomto okamţiku není. My jsme v současné době částečně bezbariérovou, M: jasně tam je to přízemí 75
U: a internát, ten je v podstatě bezbariérový absolutně, kde je v jedné třídě studentka, které tím, ţe je budova bezbariérová, nemá ţádný problém. I tady řešíme, ţe spustíme to streemování v jedné odborné učebně a zpřístupníme ji to nabude ţádný problém Nevím nakolik to bude i pro ni přínosem. Pokud je tento člověk více nemocný, je tato docházka do školy méně častá, tak já tím, ţe se ty přednášky dají streemovat, tak já nejenom jemu, ale máme v plánu některé z těch přednášek i nahrávat a bude to přístupné na webu školy s tím, ţe on si to bude moci kdykoliv pustit, M: tak to je skvělé! U: tak takovou má vizi, tak a kdyţ jsou tady ty specifika, a chceš i tuto informaci, to specifikum je to, ţe oni mají delší čas při odpovězení otázek v písemce.. M. jasně on má spastické ruce, píše déle.. U: přesně tak, to je …připravený test a nezdrţovat se vypisováním otázek, pak tam je, ţe například úkol: dokumenty, kde si můţe pomocí formulářů vytvořit písemky, teď je to o tom se k tomu dostat a trochu zkrotit některé z těchto věcí a uţ jsem to ve svých předmětech zkusil, a dle mého názoru je to nesmírně příjemné a zjistil jsem, ţe dokáţou psát na počítači rychleji neţ rukou, tady zkrátka začíná být drobný problém, kdyţ to opravuji,mak to přečtu, a ty odpovědi si vytisknu, protoţe Dokumenty neumí pracovat se slovními odpověďmi, protoţe jsou to většinou slovní odpovědi a rovnou si je buduji, dostanu nějaký výsledek a ten ohodnotím známkou. Takţe v tomhle směru, je třeba velký přínos.
76
Rozhovor s učitelkou učící v tercii osmiletého gymnázia
M:chtěla bych vám poloţit několik otázek, které se týkají má bakalářské práce, a poloţím vám pár otázek více neţ takových deset minut. V některé z tříd, nebo tam kde učíte, máte nějakého nadaného ţáka? U: no dokonce několik M:a kdyţ byste to rozebrala, tak v ročníku jeden, dva nebo kdyţ bychom to na ročníky rozebrali U:tak to určitě nejde, ale jinak mám v té své třídě několik mimořádně nadaných dětí ale v kaţdé třídě se najde nějaký mimořádně nadaný M:a můţu se zeptat co učíte teda U:český jazyk a dějepis M:dějepis hm,a kdyţ teda vezmeme nechat to na vás jestli se zaměříte svou třídu nebo na třídu, ve které učíte. Kdyţ se chystáte na takovou třídu nebo v ní učíte, je příprava na hodinu ve třídě s takovým ţákem nějak více náročná neţ v jiných třídách, kde se někdo takový nevyskytuje U:no vzhledem k tomu, ţe po 30 letech nebo více neţ 30 letech vím co a jak a zas tak náročné to není, je fakt, ţ se těm velmi nadaným taky musím věnovat. Teď jsou spíše trendy se věnovat spíše těm co zaostávají ty také potřebují pomoc, ale i těm nadaným se věnuji také. M: a jak, dáváte jim navíc úkoly, nebo vyhledávání U:no zadání to by bylo asi časem pro ně nudné, ale spíše sleduju jak fungují v té hodině, aby se nenudili coţ je taky docela důleţité a navíc vycházím z toho co by oni chtěli vědět a to většinou zaujmu M: no to je pravda, protoţe tím je zaujmete U:no to ano M:ovlivňuje nějak přítomnost takového nadaného ţáka kvalitu i kvantitu probírané látky? Pro ostatní? Myslím tím smyslem, ţe jakoby táhne tu třídu někam dál. 77
U: ano nadaný ţák většinou tu třídu táhne, ale říkám to nemusí být jen velmi nadaný ţák, můţe to být ţák velmi pracovitý, který má velmi dobré výsledky to určitě a jsou takové momenty, třeba Vám uvedu dnešní případ kdy probíhá vyučování je v té třídě více nadaných ţáků a probírám tam úvahu. A tam se projeví A tam jsou tahouni, takových příkladů je samozřejmě celá spousta. M: a teďka, vy jste říkala, ţe učíte 30 let, nebo více neţ 30 let a kdyţ byste to shrnula, je takových to dětí více nadaných nebo méně nebo pracovitých, nebo snaţivých U: je pravda, ţe v určitém okruhu znalostí a vědomostí asi 20 let, se ti studenti přeci jen jsme se otevřeli světu, takţe ono je to poznat, na druhou stranu spoustu studentů se snaţí najít svou řadu, protoţe rodiče většina volného času jim zabere jakýsi virtuální svět takţe nedá se to tak říct jen myslím, ţe upadalo čtení, coţ velice sehrálo roli , ale u mě ne protoţe museli studenti vţdycky umět číst a ať si jim to líbilo nebo nelíbilo přesto všechno se jim zvětšovaly znalosti, vědomosti slovní zásoba, atd.. M:takţe kdybychom to shrnuli, já jich méně takových dětí? Asi ano? U: tak to nejde říct , jestliţe mluvíte o nadaných dětech, mluvíte o dětech které jsou vybaveny určitých nadáním případně inteligenčním qocientem coţ nemusí být vţdycky výhoda, ţe. a ale otázka je, ţe čím víc je kantor více zkušenější tím víc těch dětí vidí. Já jsem učila studenta, který v době dříve jste se zprávou z poradny dostala také výšku IQ a já jsem tušila, ţe je to mimořádně nadaný student a přesto měl trojky. A měl IQ 132 coţ je opravdu hodně ale ono se to často pojí s těmi poruchami dys a oni mívají problémy a za další on v tom určitém okruhu vrstevníků, protoţe taky kdyţ je nepřiměřený počet dívek a chlapců samí chlapci a představte si člověka, který přijde před nějaký problém a on má úkol vyřešený během několika vteřin a ti ostatní se pracně dostávají oni se taky stávají terčem posměšku , šikany M:já to sama znám ze své zkušenosti, my jsme měli takového spoluţáka U:a tím, ţe je nadaný nemusí mít nejlepší známky a navíc to není jestli má nějakou sociální inteligenci nebo tak, on často, přiznejme si je nemá. ono spíš já se musím přiznat, ţe mám ráda děti, které nejsou stejné M: tak a teď půjdeme k té druhé půlce otázek. Ať vás dlouho nezdrţuji. Máte v některé z tříd, nebo jste měla nějakého zdravotně postiţeného ţáka? 78
U: ano uţ několik M:a ovlivňuje jeho přítomnost nějak výuku a přípravu na výuku? Kdyţ bysme vzali, ţe jste tam učila, učila jste tam ty své předměty tak ovlivňovala jeho přítomnost přípravu na výuka a samotnou výuku? A pokud ano jak? U:zcela určitě ovlivňuje, samozřejmě záleţí o jaké postiţení se jedná, do jaké míry, záleţí z jakého prostředí a záleţí také na spoluţákách. Co se týká té přípravy tam je potřeba se zaměřit v prve řadě na takovou tu vstřícnost a vnímání ze strany toho vyučujícího a připravit především tu třídu M: dobře a i v těch přípravách, kdyţ bych proto vzala samotnou tu výuku U: po té obrně, coţ byl já jsem se na to připravila, takţe oni psali diktát, takţe on pouze doplňoval jen tvrdé, měkké i/y prostě to co jsem tam sledovala, jaká jev tam byl. Je to pracné, ale nepřepadalo mi to nijak těţké, zvlášť my jsme měli ty pracovní sešity, kdy se to někdy dá pouţít ţe musíte ten diktát opsat a vynechat ty to uţ potom trvá poměrně dlouho, protoţe musíte spočítat ty jevy, které sledujete a s ohledem na tu jeho vadu musíte po něm to ani neţádat M: on to necítí, jasně. Hm U: zvláště kdyţ je tam dyslexie, dysgrafie, nevím M: a tak pudem ještě dál, kdyţ probíráte výuku, tak probíráte ji důkladněji třeba díky tomu postiţenému ţáčkovi, třeba na úkor nějakých nadstandardů nebo tak? U: to v ţádné případě. Tam prostře musí být určitý standard. Má moţnost se zeptat, to jistě, ale kdybych to… samozřejmě, něco jiného, on má určité předpoklady, aby tady mohli studovat, ale kdybych učila na základní škole, tam jsem učila dlouho tak to nedokáţu aţ tak posoudit, i kdyţ to gymnázium plní ten druhý stupeň základní školy tak přece jen je to výběr. Já tohle nejsem schopna kvalifikovat moţná ano, jestli by mi zůstalo, to co jim zůstane v základní škole takţe asi bych to musela nějak řešit ale spíš člověk bere kde jsou meze toho dítěte a spíš člověk bere ohledy to dítě nebylo v těţkém stresu. M: dobře a kdyţ jste učila v takové třídě potřebovala jste nějaké pomůcky pro takového ţáčka? A pokud.. to se k tomu váţe ta poslední otázka pokud ano tak jak jste je vyuţívala, jaké ?
79
U: tak co se týče pomůckově. Tak pomůcky které to dítě samo osobě potřebovalo to byla záleţitost toho asistenta a rodičů a asi třídního ţe M: a vy sama U: a pro mě pomůcky je, třeba vyhotovit třeba ten test nebo jestli špatně vidí, umoţnit jim třeba dataprojektor, aby to písmo bylo velké, aby seděl blíţ, nebo tak aby viděl takţe asi ano, takové pomůcky, ale to je tak velmi variabilní říkám záleţí na té M: tak to uţ mi stačí, děkuji
80
Rozhovor s učitelem učící v třetím ročníku pedagogického lycea
M:chtěla bych vám poloţit několik otázek,ohledně mé bakalářské práce, které jsou zaměřeny na nadaného, ale převáţně na tělesně postiţené nebo tělesně postiţeného ţáka. Začnu: máte v některé z tříd kde učíte nějakého velni nadaného ţáka? U: Ano mám M: co učíte, jaký předmět? U:učím zeměpis M: teď to rozebereme do takových podrobností, vy učíte ve třech součástí této školy a v kaţdé té třídě nebo v tom typu máte toho nadaného ţáka? Nebo jak? U: z hlediska té nadanosti bych preferoval je to gymnaziální studium M: hm dobře, a ve třídě s takovýmto ţákem je výuka náročná nebo příprava na tuto výuku je nějak náročná? U:z hlediska je to přibliţně stejné, pak se to týká přístupů jednotlivých otázek na základě probrané látky M:takţe třeba to testování U:ano M:ovlivňuje přítomnost takového nadaného ţáka kvalitu i kvantitu probírané látky? U: myslím si, ţe ovlivňuje v pozitivním smyslu, aby oni byli motivováni on to spíš posouvá dopředu. Vlastně to motivuje i toho učitele, k tomu aby se připravoval. M: a teď se zeptám, kolik let učíte? U: učím osmý rok M: v rámci svých zkušeností – zvyšuje se nebo zmenšuje se počet nadaných ţáků? U: myslím ţe zmenšuje myslím si ,ţe s hlediska toho počtu ţe je to horší M: a teď k tomu postiţenému. Mate v některé z tříd, kde učíte zdravotně postiţeného ţáka?
81
U:mám M: a ovlivňuje přítomnost tohoto zdravotně postiţeného ţáka nějak náročnost na přípravu nebo samotnou výuku nějakým způsobem? U: v rámci toho mého předmětu to neovlivňuje M:je učivo probíráno důkladněji neţ třeba v jiných třídách nebo na úkor, opakování nebo ţe by se šli podívat na nějaké geologické věci nebo ţe by jste šli někam do přírody? U: myslím, ţe ne, protoţe my jste humanitní zaměření, ten zeměpis je spíš takový okrajový předmět M:takţe nijak to neomezí, kdyţ tam toho ţáčka máte U:ne neomezuje M:oni mají asistenty ty děti? U:ano mají asistenty, třeba já mám látky ty okruhy mám zpracovány elektronicky, takţe jim to nějak dodávám a zlehčuji jim ten zápis M:je to fajn, ţe to takto na této škole děláte, uţ jste druhý na této škole U:je to náročnější, ale pak mám zase čas a nemusíme čekat na ty pomalé M: pouţíváte nějaké speciální pomůcky pro ty postiţeného děti U:není potřeba Otázka jestli vám tyto pomůcky vyhovuji, je vlastně v tomto případě zbytečná
Děkuji
82
PŘÍLOHA P VI: PŘEPIS ZVUKOVÉHO ZÁZNAMU ROZHOVORŮ S ASISTENTY Vysvětlivky: M – tázající se (Martina Hromadová) A – odpovídající (asistent) Rozhovor s asistentkou pedagoga na pedagogickém lyceu
M: Takţe já bych vás chtěla poprosit o rozhovor. Jestli bychom teda mohli ty základní údaje.Tak jestli můţeme. Druh školy, kde pracujete, tak je to střední škola A: střední škola kostka M: takţe střední škola, a teďko ta slečna on je ..ona bude maturovat? A: ne ona je v prvním ročníku M: a čtyřletého studia? A: jo čtyřletého studia, bude maturovat M: takţe je to Vsetín, já jsem myslela, ţe to… a je to dívka. Tak jak dlouho se o mí staráte? A: já teďkom M: jste nějak za mateřskou nebo tak A: asi měsíc, jen měsíc, ale jsem před tím chodila na průmku s jedním chlapcem M: to nevadí, to se k tomu dostaneme, potom, v těch dalších otázkách, a před tím ta slečna, asi o ní víte nějakou historii, ona před tím chodila na základní školu a na integruj a tam měla taky svého asistenta? A: ano tam taky měla, my uţ se známe, protoţe jsem s ní byl v létě na pobytu. M: ta její předcházející asistentka je nemocná nebo na mateřské nebo ? A: ona je teďko dlouhodobě nemocná M: takţe ta se o ni starala A: před tím s ní chodila ona, ale já nevím, ona během té základky měla více těch asistentů M: jasně, to je jasně. Tak teď to nejdůleţitější, jak je postiţená? 83
A: ona má vlastně jenom fyzický handicap, ona má vlastně dětskou mozkovou obrnu a vlastně má ty nohy nějak oslabené M: všimla jsem si A: ona sama neujde sama vůbec , takţe ji drţím, nadzvedávám ji a ona se ještě drţí M: to znamená, ţe ona má nohy postiţené a horná končetiny má v pořádku? A: ona má jednu ruku má taky trošičku spastickou M: a vzdělavatelně, vy jste viděla její materiály, jak to vypadá, jestli má něco? A: neviděla M: a výsledky třeba školní? A: já myslím, ţe ona je šikovná M: takţe je úplně v pohodě, nemá problémy A: jo, ne, ne, ona má to čistě jen fyzické M: takţe půjdem na ten tak teď k tem otázkám. Jaké máte vy nejvyšší dosaţené vzdělání? A: já mám maturitu M: a nějaké kurzy k tomuto? A: kurzy? Ne. Já mám přímo tento obor sociální péči. M: máte sociální péči? Dobře. A: ano M: jak dlouho pracujete jak asistent? A: 3 roky M: vzděláváte se dál v té oblasti, ve které teď pracujete? Třeba jestli chodíte na nějaké kurzy nebo něco takového? A: no já jsem byla zaměstnaná v Auxiliu, tak jsme měli nějaké kurzy, takové nějaké, ale tady ne. Já teďko vlastně dělám jenom na dohodu za zen záskok, takţe M: a teď k tomu dál dojdeme, jestli je ta práce dostatečně ohodnocena a uznávaná?
84
A: tak asi ne asi ne tady s tou Zdeničkou jako si myslím, ţe zase tak nepředřu. Ona mě hlavně potřebuje na ty přestávky, na ty přesuny a podání věci a třeba kdyţ jsem chodila na tu průmku, tak tam tem kluk, ten si neudělal vůbec nic, to jsem dělala všechno za něj. M: A seděla jste s ním i v hodině? A: a seděla jsem s ním i v hodině, psala jsem mu sešity, chodila jsem místo něho k tabuli a více méně jsem mu i četla učivo, kdyţ jsem se doma učili, takţe to bylo o hodně, o dost náročnější, neţ s tou Zdenkou dneska, ta si většinu věcí udělá sama M: takţe uznávaná a ohodnocená není. No máte to náhradu za někoho A: já to beru pořád z toho pohledu ne asistenta, ale já jsem dělala osobní asistentku, jezdila jsem do rodin a takové různé a to ohodnocené rozhodně není M: a teď otázka: chtěla byste tuto práci dělat i nadále? A: já bych chtěla kdyby to bylo líp ohodnocené a kdyby mi to dovoloval zdravotní stav, protoţe je to hodně namáhavé na záda a já mám i ty ruky docela zničené M: to věřím no. Dobře, takţe a ještě k tomu uznávání se vrátím: je to nějaká prestiţ, jako ţe by vás někdo bral, ţe jsem mu pomohla, nebo něco takového? Cítíte to nebo ne, jestli vás berou ty děcka? A: děcka jako ve třídě? Tak to jo. M: a veřejnost, kdyţ řeknete, ţe děláte asistentku? A: to právě kaţdá obdivuje, jakoţe kaţdý říká jak to můţeš dělat, já bych nemohla dělat. Ale mě to nepřipadá jako nic těţkého. M: takţe je to individuálně, musíte přetrvat to postiţení, které tam je A: já jsem to měla od malička jsem to viděla, protoţe u mojí babičky mojí sousedi měli postiţené děti a babička mi vţdycky od malička říkala, nesměj se jim, musíš jim pomáhat, takţe to tam bylo M: ona to ve vás pěstovala. Tak teď teda to jsme ukončili vás a teď se budeme věnovat trošičku se holčičce. Konkrétně jsem na Kostce škole, jaké jsou podmínky ve škole pro takové studenty? Jestli je dostupnost všech odborných učeben, jestli školní stravování je zajištěno, nějaké bezbariérovost nebo nějaké dostupnost tohoto
85
A: no tak kostka není bezbariérová M: ona nemá vlastně ani výtah A: nemá nic, ani internát, ale to je jediné minus tady protoţe kdyby tady ta škola měla výtah, tak Zdenka mě vůbec nepotřebuje, já jsem vlastně jenom proto. Ona by si to všechno sama M: ona kdyţ jde to té jiné budovy, musí přes ten mostek A: nebo to celé obejít, celé tady jak se vyjíţdí na křiţovatku a musíme to celé obejít. Přes ten mostek n, protoţe tam jsou schody na konci toho mostku a potom tam jsou taky schody. Takţe já ji tady ve třídě naloţím na vozík, celé to musíme obejít kolem té hlavní cesty tam teprve jdeme. I kdyţ se přesouváme z hodiny do hodiny z budovy do budovy, tak nám to zabere času dost no a pak uţ nezbývá čas na záchod a ona potom z toho důvodu nechce pít, protoţe, aby se jí nechtělo čurat, je to při špatné. M: jasně pak ji bolí hlava, takţe je to špatné, jestli pouţíváte a jakým způsobem jsou pouţity nějaké pomůcky nebo prostředky A: já si myslím, ţe ona konkrétně nepotřebuje nic M: já jsem nevěděla s jakými dětmi se setkám, takţe to bylo směřované tady tím směrem, které to dítě mělo postiţené to mozkové, ţe by nebylo třeba vzdělavatelné, nebo třeba jenom po někad. Takţe ona nepotřebuje nic a nic nevyuţíváte. Dobrá. Teď se zeptám jak je hodnocená asi to víte? Jak probíhá hodnocení zrovna této slečny v jednotlivých předmětech A: jako jestli ? M: já nevím ona je třeba uvolněna z tělocviku jo jako takhle? A: ona místo tělocviku chodí na rehabilitace do nemocnice anebo na masáţe M: v jiné škole jsem se setkala, ţe to dítko má jazykově problém a je třeba uvolněné třeba z geometrie, tak ona něco takového má? A: ne, ona ţádné nemá kromě toho tělocviku, tak ona má všechno M: jak se učí? Znáte její známky? A: jo, tak já si myslím, ţe ona se snaţí, ona je strašně poctivá, ona je jako. Já ji vţdycky říkám, já to poradí, ne já nechcu. Ona nechce poradit 86
M: je šikovná A: jakoţe se snaţí všechno se sama naučit, a všechno pochopit a třeba někde to vázne jako třeba matika, chemie,tak to nešlo ani mě M: jasně ale nemá ţádné uvolnění z těch jednotlivých předmětů. A učitelé ji berou? Jakoţe jako klasického normálního ţáka? Ţádné úlevy? A: jo, protoţe to mi říkala paní učitelka třídní, ţe na začátku školního roku si nemohla zvyknout na to, ţe kdyţ přijde do hodiny, decka se postaví a ona seděla a vţdycky chtěla říct, proč ty nevstáváš? A teďko nedávno byla taky taková situace, ţe my jsem měli ty sluţby na té recepci a Zdenka to jako nechtěla děla, protoţe ona si myslela se tam musí pořád někam běhat do schodů a po škole. A ona přišla za učitelkou s tím, ţe musí i ona, ţe to asi nezvládne, ţe tam bude zbytečná a učitelka říkala jeţiš promiň já jsem na tebe úplně zapomněla a ona, ţe já jsem tak ráda, ţe jste na měl zapomněla jako, ţe jí bere naprosto normálně M: tak to je fakt super. Předposlední otázka: jaká máte vztah k tomu danému svěřenému ţákovi? Jaký máte vzájemný vztah, jestli máte jestli víte i ze zákulisí její věci, ze soukromí jestli si povídáte, jestli vás bere jako kamarádku nebo jako autoritu? A: jako kamarádku určitě. Protoţe mi říká spoustu věcí z domácího prostředí a co jí trápí M: má kamarády? A: ona chodí do sboru, takţe v tom sboru má jako hodně kamarádek o tom dokáţe mluvit celé hodiny a spíš uţ jen v tom úzkém rodinném kruhu, ještě má dvě sestry takţe o nich taky často mluví, ale nějak moc kamarádů, no z té základní školy, nebo z toho sboru M: takţe znáte, kdyţ se vrátím k té původní, jestli máte vztah k ní, takţe asi máte nějaký intimnější, spíš jste kamarádky. Tak poslední Jak vaše tato slečna co máte svěřenou tráví volný čas? Je to ten sbor, jak předpokládám? A: ano je strašně vytíţená ona má furt nabitý program ona jezdí do divadla, na koncerty, do toho sboru, M: a jak to zvládá? ona jezdí jakoţe jí rodiče A: rodiče má, nebo v tom sboru nevím přesně jak to má, říkala, ţe většinou jako holky co tam jsou tak, ţe jí pomáhají a jinak rodiče 87
M: ona kdyţ jde po ulici, tak ona jezdí na vozíku a ona k tomu potřebuje nějakou obsluhu? A: ona má mechanický i elektrický, kdyţ je na tom električáku tak nepotřebuje ona ty trasy na Vsetíně zná kama se dá projet, kama ne takţe dokáţe v pohodě ze školy dojet aţ na konce Rybníků kde bydlí vlastně dokáţe sama jakoţe kolikrát jede sama a někdy kdyţ má ten mechanický tak jako dneska třeba tak to je proto, ţe potom nastoupí tady do autobusu s tím električákem se nedostane, on je těţký a není ovladatelný a tem mechaniček se lehce šoupne do toho bezbariérového autobusu a jí to jede vlastně aţ k baráku takţe M: ano jezdí aţ dozadu A: ale dokáţe i kdyţ má elektrický sama se dostane lehce domů. M: dobře takţe v ten volný čas je vytíţena koncerty krouţky A: tak včera třeba skončila ve škole o půl třetí, ona má ještě chemický krouţek a na tři hodiny má ten sbor. Takţe jsem ji dovezla do sboru, tam je aţ do sedmi hodin do večera a ještě včera jak jela z toho sboru tak ještě jela do Zlína do divadla, řekla, ţe se vrátila o půl jedenácté a ţe je úplně vyřízená a dneska taky ze školy nejdřív domů sbalí si věci a jedou se sborem na víkend do Karlovic, ţe tam budou mít nějaké soustředění M: takţe jí to nijak neomezuje ten její handicap A: ne to ne M: a ona si z toho nic nedělá si zvykla a bere to tak jak to je Děkuji za rozhovor
88
Rozhovor s asistentkou pedagoga na osmiletém lyceu
M: tak takţe by se tě chtěla zeptat protoţe se věnuješ postiţenému ţáčkovi takţe budeme vyplňovat já si to vypíšu a tohle se akorát zaznamená takţe druh školy, ve kterém asistent teda ty pracuješ je to gymnázium A: gymnázium M: jeţišmarja co se stalo mě nepíše pero A: ve Vsetíně? M: ve Vsetíně, o ţáčka a ţáček kterému se věnuje je kluk A: postiţený ţák je kluk bude mu 14 let a navštěvuje sekundu M: jak dlouho se mu věnuješ? A: nastoupila jsem vloni v září, takţe je 8 měsíců, necelý školní rok chlapec dřív chodil na Integru základní škola ve Vsetíně M: ukončil teda ve Vsetíně v šesté třídě a nestoupil A: v páté třídě a nastoupil sem do primy M: takţe on uţ tu chodí A: druhý rok M: mezi tím se mu ale věnoval někdo jiný nebo A: ano měl jinou asistentku, která otěhotněla a M: jo takhle A: a pak jsem nastoupila já M: takţe on jetu od primy a já jsem myslela ,ţe aţ od sekundy a od sekundy se mu věnuješ ty. dobře tak jak on je vlastně postiţený, co se stalo, kdyţ to postiţení, lehká mozková disfunkce A: chlapec prodělal během porodu dětskou mozkovou obrnu takţe má postiţená všechny čtyři končetiny částečná hybnost je u levé ruky a jen na vozíku a sám si neudělá kolem sebe téměř nic 89
M: jestli můţeme ještě s tou logikou A: vzdělavatelný je, dokonce si myslím, ţe úspěchem vystuduje střední školu, ale jsou to výhodu má v jazycích, coţ je čeština, angličtina, němčina co je matematika, fyzika, chybí tam logika a navíc se projevuje v těchto případech i krátkodobá paměť M: dobře, to jsem udělali úvod o tom dítěti a teď teda k tomu těm otázkám takţe nejdříve k tobě nejvyšší dosaţené vzdělání jaké máš A: v podstatě jsem absolvovala střední pedagogickou školu a potom 4-semestrové studium pro učitelky MŠ speciálně pedagogiky pro postiţené děti M: to je to co probíhalo na Vsetíně před lety? A: ne to bylo na fakultě v Olomouci a další moje práce jsem logopedická asistentka 1984 jsem udělala jsem udělala státní zkoušky a od té doby vyučuji M: ještě k tomu 4-semestrovému studiu, tam máš nějaký svůj certifikát? A: jako z toho mám vysvěcení, ţe jsem prodělali zkoušku, je to vzdělávání ve zdravotnictví, ţe sestřičky dělají na sále nebo na porodním tak M: takţe jsem nějaký specialista v tom oboru? A: přesně tak akorát zdravotníci to počítají tady ve školství ne M: jak dlouho pracuje, vlastně jsem slyšela ţe pracuješ jako logoped tam se těm dětem věnuješ, co jste v té zvláštní škole dělali a A: v logopedické třídě od 89 roku M: a setkala ses s nějakým podobným dítětem jako jestli ses jim individuálně věnovala A: na Jasence ne, protoţe se tam opravdu dodrţoval statut logopedické třídy, takţe tam to postiţení druhé bylo trošičku jiné a mírnější, za to v logopedické třídě na Sychově 19972008 jeţiš to mělo statut logopedické třídy a chodili tam postiţené děti autici, děti jako DMO děti koktavé a byli tam i dvě děti M: a vy jste tam měli i ty asistenty nebo něco? A: pedagogická poradna vţdycky psala asistent nutný, paní ředitelky nikdy nevzala M: takţe říkáš, ţe jste to měli nahrazovat vy
90
A: klidně to tam napiš co se tady děje M: dobře, vzděláváš se dál v této oblasti? A: vzdělávala jsem se dokud jsem pracovala na logopedické třídě, na gymnáziu se teď momentálně nevzdělávám a mám to na 10 měsíců na dobu určitou M: to má na dobu určitou aha A: takţe co bude dál nebo tak M: to k tomu navazuje ta další otázka A: jako moment, ţe si čtu, nebo zkoumám to co se děje ohledně Jirky, tak to jo, ale je takové samovzdělávání M: já jsem spíš myslela nějakou další pedagogiku A: oficiálně ne M: takţe jak je tato práce ohodnocena, uznávaná A: ani jedno ani druhé M: vůbec nic není uznávaná, ţádná prestiţ A: ne M: a ohodnocena? To asi nebudeme vůbec rozebítat? A: smích!!! Oni neví co s náma, kdyţ jsem tady přišla, kamkoliv příjdeš a je to do normálního personálu, do pedagogického personálu, v podstatě on by to měl platit kraj tu asistentku on ředitel pořádá M: dobře, tak on nám dává na to finanční prostředky oni to označují zvlášť ty asistenty. Asistent pedagog, dostáváme na to něco do mzdových prostředků A: no takţe M: a teda otázku v rámci tvé osoby, jak jestli chceš tuto práci dělat nadále? A jestli bys vydrţela aţ do důchodů? A: ale ano vydrţela, pokud se změní podmínky, tak ano M: především ty platové
91
A: budou dané nějaké ty hranice mantinely co kdo jak má dělat a oni nejdou, protoţe třeba procovat 8 hodin, někteří ředitele si představují pracovat 8 hodin s jedním dítětem je naprosto nesmysl, protoţe dítě jde ze záchodu a řekneš, ţe tady se s tím vozíkem nehneš, i já se musím vyčurat jo a takovýmto M: potřebuješ nějaký pitný reţim A: no kafe si uvařím mám to za 3 minuty, sejdou dolů a dělám s Jirkou domácí úkoly maximálně si odskočím na chleba jestliţe je porada, protoţe končíš v šest hodin a máš nemůţeš ani chleba koupit, takţe M: aţ budou prostě podmínky A: za těchto podmínek je to takové to rozmýšlení, ale pozor chtěla bych to dělat M: jo, zajimavá práce? A: no M: pojďme dál jaké jsou podmínky vezneme konkrétně naši školu, jaké jsou podmínky ve školy pro tyto ţáky postiţená, tzn, jestli je dostupnost učeben, jestli je proto aby ty ses s tím dítkem, nebo kdyby si ty nemohla, jestli by to děcko se dostane samo do učebny do které potřebuje, jestli se dostane se stravováním, ta ho musíš i krmit, nebo jo jak to je s bezbariérovostí, se vstupem do školy A: takţe v dané situaci jsou podmínky dobré, jestli ţe bude i nadále tady pokračovat, tato třídy stačit nebudou, a třeba přízemí nebo i to druhé patro, tam ne. To je v přízemí, to je po rovině, tam třeba jsou dva schůdky, ţe tam se bezbariérově upravit a ani by to nebylo drahé, uznávám třetí patro M: tam jsou jazykovou nevíc tak tam nemá vůbec šanci A: tam nemá šanci M: tady ty spojovačky jsou přeci šikmé takţe to je, takţe co s tím stravováním A: stravování, 1. oběd mu musím donést, 2. mu to musím připravit tzn. je maso, knedlíky, prostě cokoli nasekat, nakrájet, v podstatě v máčkou se zelím takhle různě promíchat, samozřejmě existují jídla, já ho nekrmím, odmítám ho krmit, protoţe tou levou rukou jakţ takţ to ovládne a i druhou ruku by měl rozhýbat při pravém, kdyţ mu ten talíř nakláníš, ale aby co nejvíce věcí dělal sám 92
M: a takţe to jsme udělali a dostupnosti učeben jsme taky řekli, on je z tělocviku úplně uvolněný, protoţe je na vozíku, takţe tam to řešit vůbec nemusíme a ty ostatní učebny: on tu fyziku, nebo tu chemii zvládne tady z této přístavby, ale dále se nedostane a do jazykovém taky ne. Takţe tak A: školní stravování: dostupnost, bezbariérovost to je taky všechny dobré, ale musíš hold tam sedět u něj M: ano on se bez tebe neobejde dobře, pojďme dál. Jakým způsobem je výuka těchto ţáků umoţněno, tzn. nějaké pomůcky, aby snadněji pochopil probíranou látku, a jestli pouţíváš nějaké pomůcky nebo didaktické prostředky? A: tak tento ţák má vlastně z výhodněji tělocviku – není klasifikovaný, nebude klasifikovaný z geometrie a nevím jak to bude s chemii, nicméně od z vyšetření od psychologů vlastně má ţe není rozumové postiţení a můţe gymnázium absolvovat se vším všudy. Takţe němá zvýhodněné vůbec nic M: tzn. tím pádem se nevyuţívají ţádné ty pomůcky A: ne M: tak a další teda , jak probíhá hodnocení těch jednotlivých předmětů, to jsme vlastně teďko probrali, tzn. ţe on je z těch daných předmětů uvolněný, neklasifikovaný, na základě psychologického posudku, to můţeme vy nechat, jestli k tomu nechceš nic dodat tak si to můţe ty jednotlivé předměty si probrala, takţe je to zbytečné. Devítky máme: jaká máte spolu vztah? S tím ţáčkem? Jestli tě bere, nebo jak? A: Já si myslím, ţe mě bere a vzhledem k tomu, ţe jsem starší, tak má ze mě trošičku lufty, ţe si M: ţe jsi pro něj autorita? A: myslím si, ţe ano, kdyby měl k sobě nějakou 20 letou holku nebo kluka, tak s nima víceméně cvičí. On se snaţí cvičit i se mnou M: takţe. dobře a teď ty A: umí pěkně vyuţívat M: on díky svému postiţení vyuţívá tu situaci
93
A: absolutně ví kdy se mu musí pomoct, všechno se mu musí a on nemusí nic, bohuţel M: dobře a poslední: jestli víš jak ten tvůj ţáček tobě svěřený, tráví volný čas? A: vyjede výtahem do prvního patra, domu, který stojí docela osamocený, balkonem projede do místnosti a sedne si k počítači nebo si sedne k televizi, nebo ho poloţí na zem, kde relaxuje se psem. M: má kamarády? A: kamarády nemá M: ani ve škole? A: ani ve škole, protoţe kamarádi dávají i berou a on jen bere M: takţe ten volný čas bere takový jaký je, A: má dvě sestry, jsou to, vlastně pochází z trojčat, ale sestra se mu uţ vyhýbají. M: byť s ním chodí do jedné třídy? A: ano, a myslím, ţe něco podobného je doma. Vím, ţe tráví neděle s tatínkem na vyjíţďkách na kole M: a on jezdí na nějakém vozíčku, nebo jakým stylem? A: má nějaké speciální kolo, snad tam prý dokonce šlape i nohama, takţe nevím jestli je to automaticky nastavené, aby on ty nohy procvičoval, protoţe M: nebo, ţe by ho měl tatínek v tom zápřahu? A: ne ne tatínek koupil kolečkové brusle a učí se kolečkovat při něm na té stezce, jezdí do Semetína M: dobře takţe k tomu volnému času, mi to stačí, děkuji moc
94
