AiP Beroun

RESTRUKTURALIZACE MANUSCRIPTORIA Zpráva k Dodatku č. 7 ke Smlouvě o spolupráci ve výzkumu a vývoji Pro rok 2009

verze 1.0

AiP Beroun 10.11.2009

Obsah 1

Úvod o dokumentu .................................................................5 1.1

Účel ............................................................................................. 5

1.2

Předpokládaný čtenář.................................................................. 5

Termíny a konvence ............................................................................ 5 1.3 .......................................................................................................... 5 Reference............................................................................................ 5 1.4 .......................................................................................................... 5

2

Úvod .......................................................................................5

3

Členění podle druhu dokumentu............................................7 3.1

4

5

Obecně o kolekcích...................................................................... 7

Členění záznamů do kolekcí...................................................8 4.1

Členění podle typu fyzického dokumentu .................................... 9

4.2

Členění podle provenience a jazyka dokumentu.......................... 9

4.3

Členění dokumentů podle dostupných informací ....................... 10

4.4

Aplikace kolekcí v Manuscriptoriu ............................................. 10

Určení typů dokumentů z různých zdrojů............................12 5.1

Katalogy .................................................................................... 12

5.2

Knihopis .................................................................................... 12

5.3

Národní knihovna České republiky ............................................ 13

5.4

Pracoviště digitalizace AiP Beroun............................................. 14

5.5

Digitalizované mapy .................................................................. 14

5.6

Arabské rukopisy Národní knihovny .......................................... 14

5.7

Moravská zemská knihovna Brno .............................................. 15

5.8

Zámecká knihovna Kynžvart...................................................... 16

5.9

Strahovský klášter..................................................................... 17

5.10

Klášter Teplá ............................................................................. 17

5.11

Soubory se známým typem dokumentu..................................... 18

5.12

University Library Wroclaw ....................................................... 20

5.13

Zielona Góra University Library ................................................. 20

5.14

Další zdroje záznamů bez rozlišení typu dokumentu ................. 21

5.15

Další zdroje................................................................................ 21

5.16

Implementace členění v Manuscriptoriu.................................... 22

6

5.17

Katalogy a Knihopis ................................................................... 23

5.18

Národní knihovna České republiky ............................................ 24

5.19

Pracoviště digitalizace AiP Beroun............................................. 24

5.20

Moravská zemská knihovna Brno .............................................. 25

5.21

Klášter Teplá ............................................................................. 26

5.22

Zielona Góra University Library ................................................. 26

5.23

University Library Wroclaw ....................................................... 27

5.24

Další zdroje záznamů bez rozlišení typu dokumentu ................. 28

5.25

Soubory záznamů se známým typem dokumentu ...................... 29

Závěr.....................................................................................29

7 Příloha 1 - Druhy dokumentů v Památníku národního písemnictví..................................................................................30 8 Příloha 2 Typy digitalizovaných dokumentů ze Zámecké knihovny Kynžvart ......................................................................32 9 Příloha 3 Výpis XSL transformace typu dokumentu z elementu

....................................................................44

Seznam obrázků Obr. 1 Příklad členění obsahu Manuscriptoria na kolekce......................................... 8 Obr. 2 Příklad kombinování kolekcí záznamů ........................................................ 11

Tabulky Tabulka 1 Přehled „druhů dokumentů“, které se používaly v PNP .....Chyba! Záložka není definována. Tabulka 2 Seznam obsahů elementů s určením typu dokumentu .............. 13 Tabulka 3 Typy dokumentů v záznamech z digitalizačního pracoviště AiP Beroun ... 14 Tabulka 4 Identifikace typu dokumentu v MZK ..................................................... 15 Tabulka 5 Typy digitalizovaných dokumentů ze Zámecké knihovny Kynžvart .......... 16 Tabulka 6 Seznam zkratek organizací přispívajících do Manuscriptoria ................... 18 Tabulka 7 Zdroje metadat se známým typem dokumentu podle jendotlivých přispěvatelů ................................................................................................ 19 Tabulka 8 Typy dokumenů z ULW ....................................................................... 20 Tabulka 9 Typy dokumentů ze ZGUL ................................................................... 20 Tabulka 10 Označení typu dokumentu v TEI P5.................................................... 22 Tabulka 11 Podrobnější členění dokumentů.......................................................... 23

Výpisy Výpis 1 Umístění, a struktura elementu ........................................... 22 Výpis 2 XSL transformace typu dokumentu z elementu .......Chyba! Záložka není definována. Výpis 3 Ukázka XSL transformace pro analýzu elementu v záznamech z digitalizačního pracoviště AiP Beroun .......................................................... 24 Výpis 4 Ukázka XSL transformace pro analýzu elementu v záznamech MZK............................................................................................................ 25 Výpis 5 Ukázka XSL transformace pro analýzu elementu v záznamech ULW ........................................................................................................... 27

1 Úvod o dokumentu AiP Beroun uzavřela s Národní knihovnou České republiky dne 2.8. 2004 Smlouvu o spolupráci ve výzkumu a vývoji za účelem optimalizace zpřístupnění rukopisů a dalších historických materiálů v programu Memoriae Mundi Series Bohemica. 4.6.2009 byl k této smlouvě uzavřen dodatek č. 7, který specifikuje práce na vývoji nástrojů podporujících snadné přispívání digitálními dokumenty ze strany dalších institucí včetně zahraničních do digitální knihovny Maniscriptorium se zvláštním zřetelem na možnost jejich samostatné strukturace a spoluvytváření s Manuscriptoriem kompatibilních distribuovaných úložišť datového obsahu. Tento dokument je součástí řešení bodu 3 tohoto dodatku „Restrukturalizace Manuscriptoria“.

1.1 Účel Tento dokument se zabývá zjištěním informací o způsobech identifikace dokumentů podle jejich typů u jednotlivých přispěvatelů do systému Manuscriptorium. Tyto informace následně zpracovává a vytváří metodiku pro řazení dokumentů v Manuscriptoriu.

1.2 Předpokládaný čtenář Tento dokument je určen pro zadavatele (NKČR) a pro odbornou veřejnost jako přehled principů a konvencí sloužících k identifikaci různých typů dokumentů. Tvůrci aplikacíi a vývojoví pracovníci mohou těchto informací využit při pracech souvisejících se správou dokumentů. Výsledky této práce posloužily ke stanovení obecné metodiky dělení dostupných dat do kolekcí, která bude využita ve prospěch uživatelů Manuscriptoria.

1.3 Termíny a konvence ENRICH MnS

………. Manuscriptorium

1.4 Reference V dokumentu se odkazujeme na následující literaturu: [1] Manuscriptorium v.2.0 – analýza systému, AiP Beroun 2004 [2] Interoperabilita TEI P5 / MARC21, AiP Beroun 2008 [3] The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting, version 2.0 of 2002-06-14, http://www.openarchives.org/OAI/2.0/openarchivesprotocol.htm

2

Úvod

Dokumenty obsažené v Manuscriptoriu (dále jen ‚MnS‘) lze rozdělit podle jejich typu do několika základních skupin. Jsou to především rukopisy, prvotisky, staré tisky, historické mapy a jiné vzácné dokumenty. S rozšířením počtu zdrojů záznamů přicházejících do MnS, tedy s velkým nárůstem přispěvatelů především ze zahraničí v rámci evropského projektu ENRICH, přibývají i další typy dokumentů, jako např. listiny, historická periodika, grafiky apod. Dokumenty lze také členit podle mnoha jiných například kulturníchhledisek, kupříkladu podle jazyků a místa vzniku na dokumenty západní tradice, slovanské dokumenty, řecké, hebrejské, arabské, východoasijské…. Skupiny dokumentů se společnými vlastnostmi (typ dokumentu, provenience apod.) nazýváme kolekce. Aby bylo možno vytvářet kolekce dokumentů, je potřeba nalézt v jejich katalogových záznamech takové informace, na základě kterých lze dokumenty do jednotlivých kolekcí rozčlenit. Dokumenty jsou v tuto chvíli zpřístupňovány všechny společně bez jakékoliv závislosti na jejich typu nebo jiných vlastnostech. Předmětem badatelského zájmu ale často bývají určité skupiny dokumentů s nějakými společnými vlastnostmi. Ukazuje se tedy, že je vhodné uživateli zpřístupnit dokumenty také samostatně ve skupinách podle jejich typů (kolekcích), což v rozsáhlém katalogu jistě významně usnadní orientaci. Jako nejzákladnější členění dokumentů v MnS se ukazuje jejich rozdělení podle typu dokumentu na rukopisy, prvotisky, staré a vzácné tisky, mapy, listiny, historická periodika, grafiky a ostatní nezařazené dokumenty. V tomto dokumentu se nejprve zabýváme shrnutím informací o typech dokumentů z jednotlivých zdrojů (přispěvatelů MnS). Následně pak je stanovena metodika, jak pro daný zdroj záznamů tyto informace využít ke stanovení typu dokumentu a vzniku metadat, použitelných pro tvorbu výše uvedených kolekcí.

3 Členění podle druhu dokumentu 3.1 Obecně o kolekcích Vzhledem k možnostem systému použitému musíme také uvažovat o tom, jakým způsobem toto členní promítnout do uživatelského prostředí. Boudou použitely dva způsoby tvorby/vyčlenění skupin/kolekcí nesoucích společné znaky. I když jsou tyto úvahy spíše technické je vhodné je zmínit, protože ovlivní a při správném začlenění do uživatelského prostředí zvýší uživatelský konfort. Z heldiska správy dat i jejich prohledávání jde o dva způsoby Fyzické rozdělení dat do samostatných ‚řezů‘ DB. Tento způsob přináší možnost práce se samostatnými indexy řezu, což příslušný index vyčistí od informací příslušejících vzdálenějším, do kolekce nepříslušejícím datům. Různé řezy le následně libovolně kombinovat, takže výběr řezů se uživateli jeví jako jediný zdroj, se kterým může pracovat a nad kterým může vyhledávat obvyklým způsobem včetně toho, že dostupné indexy jsou prolnutím zvolených řezů. Možnost vytvoření těchto kolekcí je podmíněna efektivní správou dat, informace ‚co kam (nejspíš) patří musí vytvořit odborník nebo musí být přímo odvoditelné ze zdroje. Příslušnost do více kolekcí je nežádoucí (systémové duplicity). Zařazení do virnuálních kolekcí. Tento způsob ponechává data součástí databáze (jedno zda úplné, či složené z výše uvedených zvolených řezů). Kolekce vzniká aplikací předpřipraveného (pro uživatele neviditelného) dotazu. Toto základní vyhledání může být samozřejmě doplněno dotazem uživatele. Dokumenty mohou být součástí mnoha virtuálních kolekcí a přitom tento fakt negeneruje duplicity. Indexy takto vytvořených kolekcí však společné pro všechna data zahrnutá do takto tvořených kolekcí. Platí tedy princip ‚něco za něco‘ J. Je zřejmé, že obě metody mají rozdílné vlastnosti. Mohou se podle koncepce správy dat doplňovat, částečně překrývat, zastupovat. Způsob použití si bude volit uživatelpodle svých preferencí a potřeb. To je však předmětem samostatné analýzy. Typy dokumentů z pohledu knihovníka lze definovat velice jemně. Dokonce mnohem jemněji, než jak je možno rozlišit dokumenty pro technickou realizaci kolekcí v MnS ve smyslu výše uvedených ‚řezů‘. Tabulka uvedená v Příloze 1 ukazuje přehled všech druhů dokumentů, tak jak se definují v Památníku národního písemnictví. Každému takovémuto typu dokumentu lze přiřadit speciální informaci, která vychází z Mezinárodního desetinného třídění, tzv. kód konspektu.

4 Členění záznamů do kolekcí Jak již bylo naznačeno v úvodu, MnS soustřeďuje informace o širokém spektru historických dokumentů různých typů, obsahů i proveniencí. V rámci celého obsahu Manuscriptoria lze data o historických dokumentech členit do logických celků podle různých hledisek. Tyto logické celky jsou nazývány kolekcemi. Kolekce mohou být tvořeny dokonce na různých principech, jak bylo výše naznačeno. Množství kolekcí tedy není v principu nikterak omezeno. Navíc, každá kolekce může být dále členěna do podkolekcí, pokud se to ukáže uživateli použitelné, přínosné a vítané. Každý dokument může být zároveň členem libovolného počtu virtuálních kolekcí (viz výše). Na Obr. 1 je uveden příklad možných členění obsahu podle různých kritérií do kolekcí a podkolekcí. Je však třeba opakovaně připomínat, že před aplikací technických prostředků předchází existence, rozpoznatelnost a případně i tvorba metadat. Při návrhu řazení dokumentů do kolekcí je potřeba si uvědomit, že pro různá kritéria členění bude existovat vždy určitá skupina dokumentů, kterou nelze do dané kolekce jednoznačně zařadit nebo které svým charakterem patří zároveň do více kolekcí (viz výše ‚Obecně o kolekcích‘). To zpravidla proto, že v daném okamžiku členění není z nějakého důvodu známo, do které kolekce v rámci daného členění dokument zařadit, nebo proto, že dokument spadá do kolekce, která v rámci daného členění nebyla vytvořena, případně aktuální popis dokumentu je příliš stručný nebo prostě odborně chudý. Kupříkladu rozčleníme-li dokumenty podle jejich typu do kolekcí: „Rukopisy“, „Inkunábule“, „Staré tisky“ a „Mapy“, jistě se naleznou záznamy např. o listinách, historických periodikách či grafikách, které spolu se záznamy, u kterých nelze rozhodnout o typu dokumentu, prostě budou dočasně zařazeny do kolekce „Ostatní“. Pokud bude později vytvořena kolekce „Listiny“, přejdou odpovídající dokumenty do této kolekce z kolekce „Ostatní“. Obecně tento fenomén řeší virtuální kolekce (opět viz ‚Obecně o kolekcích‘). Znovu je nutno zdůraznit, že za těmito prostými slovy se skrývá množství individuální odborné práce.

Obr. 1 Příklad členění obsahu na kolekce

4.1 Členění podle typu fyzického dokumentu Jedním ze základních kritérií, podle kterých lze fyzické dokumenty rozdělit, je typ dokumentu. Pak rozlišujeme tyto základní typy historických dokumentů: • Rukopisy • Inkunábule • Staré tisky • Mapy • Ostatní Při realizaci evropského projektu ENRICH do MnS přibývají další typy dokumentů a tak lze skupinu tvořící kolekci „Ostatní“ dále jemněji rozdělit na: • Listiny • Historická periodika • Grafiky • Ostatní Takovýto způsob členění není řešen přísně podle knihovnických pravidel, ale dokumenty jsou takto rozlišovány především podle způsobu údržby digitálních dat příslušejícím k fyzickým dokumentům. Kromě samotné údržby má členění vliv především jejich komfortnost zpřístupnění koncovým uživatelům. . Tento způsob členění obsahu do kolekcí podle typu dokumentu má řadu výhod. Mimo jiné také to, že ke každé kolekci dokumentů lze v uživatelském prostředí MnS přistupovat individuálně a to jak způsobem vyhledávání, tak i při prezentaci vyhledaných informací.

4.2 Členění podle provenience a jazyka dokumentu Častým předmětem zájmu badatelů jsou také skupiny dokumentů určitého místa vzniku nebo psané určitým jazykem. Z tohoto pohledu lze fyzické dokumenty rozdělit do kolekcí, které mohou soustřeďovat například tyto dokumenty: • dokumenty západné provenience (západoevropské jazyky) • slovanské dokumenty • dokumenty psané latinsky • řecké dokumenty • arabika • persika • hebreika • východoasijské dokumenty • ostatní Vzhledem k tomu, že mezi těmito typy dokumentů nutně nastávají průniky, půjde zřetelně o oblast aplikace virtuálních kolekcí, kde jeden dokument může oprávněně patřit do více kolekcí.

4.3 Členění dokumentů podle dostupných informací Dokumenty můžeme rozdělit také podle množství a kvality informací, které jsou v elektronické podobě k jednotlivým fyzickým dokumentům dostupné. Do kolekcí tedy můžeme rozdělit dokumenty, ke kterým existuje či neexistuje digitální kopie, existují či neexistují plné texty, audio záznamy a další. Fyzické dokumenty o kterých existují záznamy lze samozřejmě členit i podle mnoha dalších kritérií a tato členění se mohou v MnS promítnout a ve virtuálních kolekcích i prolínat. Příkladem je členění na dokumenty z oblasti filosofie, teologie, medicíny, matematiky, přírodních věd, práva a ostatních oblastí. Zde je zřejmý přesah a nejednoznačnost zařazení do jediné kolekce a tedy plná oprávněnost existence kolekcí virtuálních a tedy možnost zařazení jediného dokumentu do více kolekcí.

4.4 Aplikace kolekcí v Manuscriptoriu Koncepce členění obsahu do kolekcí umožňuje poskytnutí celé řady nových služeb uživatelům. Především je to možnost postupné navigace uživatele v rozsáhlém katalogu až k množině dokumentů, které obsahují předmět zájmu uživatele. Pro tento účel je možné kolekce dále členit do tzv. podkolekcí (viz Obr. 1) a také při hledání dokumentů tyto kolekce mezi sebou kombinovat. Úkolem MnS je mimo jiné také poskytovat data z jeho katalogu evidenčních záznamů prostřednictvím univerzálních protokolů do partnerských systémů. Tento proces se děje automaticky na základě protokolu OIA-PMH (Open Archives Initiative – Protocol for Metadata Harvesting. Jeho popis je uveden v [3]. S využitím tohoto rozhraní data repository (zařízení pro poskytování metadat) MnS poskytuje metadatové záznamy harvesterům, tedy externím zařízením pro „sklízení“ dat, jejich zpracování a poskytování dalších služeb nad těmito daty. Jednou z vlastností rozhraní OAI-PMH je možnost nejen poskytovat/přebírat všechny záznamy z daného zdroje, ale také omezit množinu poskytovaných záznamů podle předem dohodnutých pravidel. Tuto vlastnost nazýváme „selektivní harvesting“. Takto lze např. předávat a přebírat záznamy pouze od určitého data uložení do databáze. Významnou vlastností z pohledu selektivního harvestingu je i možnost poskytování definovaných sad záznamů (sets). Data repositories mohou svoje záznamy organizovat do definovaných sad (kolekcí), které mohou být jednoduchým seznamem určitých záznamů, záznamy ale také mohou být organizovány hierarchicky. Celý mechanismus sad v rámci OAI-PMH je podrobně popsán v [3]. Z výše uvedného je zřejmé, že koncepce členění záznamů do kolekcí také umožňuje využití mechanismu selektivního harvestingu při poskytování metadat prostřednictvím protokolu OAI-PMH.

V následujícím příkladu si ukážeme možnosti postupné navigace uživatele či selektivního poskytování metadat. Předpokládejme, že je obsah katalogu rozčleněn do následujících kolekcí: • dle typu dokumentu - rukopisy, staré tisky, ostatní • dle provenience - evropské, arabské, perské, hebrejské, ostatní • dle kvality dat - digitalizované, nedigitalizované Postupným průnikem těchto kolekcí při vyhledávání můžeme získat požadované množiny záznamů jako např. všechny hebrejské rukopisy, ke kterým existuje digitální kopie dokumentu, množinu z hlediska provenience nezařazených starých tisků, ke kterým existuje digitální kopie, nebo například ostatní typy dokumentů perských s digitální kopií atd. Princip postupné navigace je osvětlen na Obr. 2.

Obr. 2 Příklad kombinování kolekcí záznamů

5 Určení typů dokumentů z různých zdrojů Základním úkolem při restrukturalizaci dat je rozčlenění jeho záznamů o fyzických dokumentech do sady kolekcí podle typu dokumentu. Tento na první pohled jednoduchý úkol v sobě ale nese řadu problémů. Do MnS přicházejí data (záznamy o jednotlivých historických dokumentech) z mnoha různých zdrojů prakticky jak z České republiky, tak z mnoha dalších evropských knihoven a institucí. Každá z těchto institucí přispívá svými záznamy o dokumentech jednoho či více typů. Vlastní záznamy (ať ve formátu MASTER, MARC či TEI P5 ) velmi často neobsahují informaci o typu dokumentu a pokud ano, každý formát ji uchovává v jiné podobě. Tak např. v MARC21 je druh dokumentu deklarován několikrát a různým způsobem. XML formát TEI 4 (MASTER) má pro tento údaj určený element

…

, kam se informace zapisuje volně v textové podobě, přičemž jsou definovány tři možnosti: Rukopisy, Prvotisky, Staré tisky; další druh dokumentů lze dodefinovat podle vzoru MARCovského Konspektu. Volnost zápisu takto uchované informace o typu dokumentu ovšem velmi znesnadňuje automatizované zpracování dat. V XML formátu TEI P5 je k uchování typu dokumentu určen element . Podrobnější informace o možnostech uložení informace o druhu dokumentu jsou uvedeny v [2]. Další formáty záznamů přicházejících z principu nemusí vůbec umožnit identifikaci dokumentu z hlediska jeho typu nebo tato informace není uváděna. To se týká především exportů záznamů z tabulek databázových systémů (Access apod.). Z výše uvedeného je zřejmé, že pro každý zdroj záznamů je potřeba najít speciální postup, jak z dostupných informací jednoznačně určit skutečný typ fyzického dokumentu, ke kterému je elektronický záznam přebírán. Dále je provedena analýza dostupných informací z jednotlivých zdrojů s ohledem na určení informace o typu fyzického dokumentu.

5.1 Katalogy Tam kde je to možné, lze informace o typu dokumentu zjistit s použitím záznamů z tištěných katalogů. V MnS jsou použity digitalizované záznamy z Bartošova katalogu rukopisů Národního Muzea v Praze, z Truhlářova katalogu českých rukopisů, z Truhlářova katalogu latinských rukopisů a z Dolchova katalogu (Německé středověké rukopisy, především z oddělení XVI.). Jak již lze vyčíst z názvů těchto katalogů, fyzické dokumenty, ke kterým existují záznamy z těchto katalogů, lze označit jako rukopisy.

5.2 Knihopis MnS také obsahuje ke starým tiskům digitalizované záznamy z Knihopisu. Knihopis je bibliografická databáze, kdežto katalog MnS je orientován exemplářově. Záznamy Knihopisu musely být proto pro účely použití v MnS převedeny do exemlářové podoby. To má za následek, že jeden záznam Knihopisu vytvořil v MnS jeden nebo více záznamů k fyzickým dokumentům. Dokumenty, ke kterým existují v MnS záznamy z Knihopisu, můžeme označit za staré tisky.

5.3 Národní knihovna České republiky Dokumenty (resp. záznamy k fyzickým dokumentům) v MnS, jejichž zdrojem je Národní knihovna České republiky lze rozčlenit do skupin podle typu dokumentu s využitím jejich signatury. Ta skrývá následující pravidla: • Rukopis - signatura začíná římskou číslicí • Inkunabule - signatura začíná arabskými číslicemi v rozsahu 39-44 • Mapy - signatura začíná arabskými číslicemi 62 • Tisky - všechny ostatní signatury V případě vstupních záznamů ve formátu MASTER (Master+) lze toto pravidlo využít v kombinaci s obsahem elementu

. Ten je uváděn při ručním popisu dokumentů ve formátu MASTER především v Národní knihovně ČR. Následující Tabulka 2 obsahuje všechny formy zápisu typu dokumentu v elementu schématu MASTER+ v záznamech MnS. Již na první pohled je z této tabulky zřejmé, že vyjádření typu dokumentu je provedeno volnou textovou formou a proto strojově poměrně obtížně zpracovatelné. staré tisky Tisk, normální Tisk, Normální Mapy Mapa mapa prvotisky rukopisy Kniha grafické listy Vedut kniha – tisk Codex. Manuscript Manuscript. Codex, codex Fragment anuscript Inkunábule Inkunábule. Rukopis Manuscript Rukopis, zlomek. Rukopis Rukopis. Starý tisk kramářské tisky

094 094 094 095 095 095 093 090

094 090 090 090 093 093 090 090 090 090 090 094 094

Hudebnina, tisk. Hudebnina, rukopis. Hudebnina, rukopis. Starý tisk. Mapa, starý tisk. plánek – rukopis Plánek – rukopis Svitek – rukopis Palmové listy – rukopis Rukopis Codex. Knyga Bifolium Sheet Kodex Kniha Kniha Book Booklet volnými listy volné složky Volné složky Ednolist Pohlednice Strojopis

Tabulka 1 Seznam obsahů elementů s určením typu dokumentu

094 090 090 094 095 090 090 090 090 090

5.4 Pracoviště digitalizace AiP Beroun Zde vznikají záznamy k dokumentům, které jsou na tomto pracovišti právě digitalizovány. Dokumenty pocházejí nejen z Národní knihovny České republiky, ale také od různých přispěvatelů v rámci projektu VISK6. Popisy těchto dokumentů se provádějí ve formátu MASTER+. Pouze u některých popisů je ale uváděn typ dokumentu, a to v elementu , jako v předchozím případě. Digitalizace AIP Beroun (VISK 6)

Rukopisy Staré tisky Inkunábule Mapy (tisky)

Tabulka 2 Typy dokumentů v záznamech z digitalizačního pracoviště AiP Beroun

5.5 Digitalizované mapy Historické mapy, digitalizované na digitalizačném pracovišti AiP Beroun tvoří samostatný zdroj záznamů. U tohoto zdroje dat můžeme identifikovat typ dokumentu jako mapa.

5.6 Arabské rukopisy Národní knihovny Dalším samostatným zdrojem záznamů Manuscriptoria je balíček záznamů o nedigitalizovaných arabských rukopisech Národní knihovny České republiky. U tohoto zdroje identifikujeme typ dokumentu jako rukopis.

5.7 Moravská zemská knihovna Brno Signaturu pro identifikaci druhů dokumentů používá i Moravská zemská knihovna v Brně. Pravidla pro jejich určování jsou ale jiná než např. v Národní knihovně. V tabulce 4 jsou uvedeny počáteční znaky signatury (sloupeček „Lokace“) pro různé typy dokumentů tak, jak jsou rozlišovány v Moravské zemské knihovně.

Kmenový fond Staré tisky

Lokace ST5 ST4 ST3 ST2 ST1 STS Ks Fr STPK

Komenský Zednářská literatura Pedagogická knihovna Uzavřené historické celky Knihovna hrabat Khuen-Belasi BKB Zámecká knihovna Kübecků von Kübau (torzo) MKK Zámecká knihovna Lysá nad Labem (torzo) L Chirurgické grémium Jihlava JCH Knihovna 1. německého gymnázia v Brně G Zámecká knihovna hrabat Chorinských CH Knihovna kláštera kapucínů ve Znojmě ZK Knihovna piaristů v Mikulově MP Knihovna koleje redemptoristů ve Svitavách SR Muzejní knihovna z Uherského Brodu UB Grafické sbírky Mollova sbírka map Moll Schramova sbírka vedut Skř.1 Schramova sbírka potrétů Skř.2 Tabulka 3 Identifikace typu dokumentu v MZK

Grafiky Staré mapy Prvotisky Prvotisky

Skř.1 STMpa PT1 PT2 PT3 PT4 CHP ZKP MkP

Rukopisy Rukopisy (kmenový fond) RKP Rukopisy (kmenový fond) RKP2 Rukopisy dietrichsteinské knihovny v Mikulově Mk Knihovna hrabat Khuen-Belasi BKB-RKP Zámecká knihovna Kübecků von Kübau (torzo) MKK-RKP Knihovna piaristů v Mikulově MP-RKP Zámecká knihovna hrabat Chorinských CH-RKP Mollova sbírka Moll-RKP Mikrofilmy rukopisů Skř.17, MF Deponáty Rukopisy kláštera benediktinů v Rajhradě R Rukopisy kláštera augustiniánů na Starém Brně A Rukopisy kláštera minoritů v Brně Mn

5.8 Zámecká knihovna Kynžvart Naprosto odlišná je situace v Zámecké knihovně Kynžvart. U dokumentů z tohoto zdroje záznamů není možné ze samotné signatury určit typ dokumentu. Signatura (historická, z poloviny 19. století) označuje přesnou lokaci v knihovně a inventární číslo (z poloviny 60. let 20. století) zase jen číselnou řadu. Proto byla řešiteli laskavě poskytnuta Tabulka 4, zachycující typ dokumentu, tedy zda se jedná o rukopis, prvotisk či tisk. pro jednotlivé signatury digitalizovaných dokumentů. Kompletní tabulka je uvedena v Příloze 2, zde je uveden jen jeí počátek.

Poř.č. Signatura 1 2

2-D-4 3-D-9

Nová ev. 835 1432

3

3-D-22

1449

1

3

-

-

4

*5-B-3

2741

-

-

-

1

5

*5-D-1

2894

-

-

-

1

6

6-A-3

3416

-

-

-

1

7

7-D-8

5093

-

-

-

1

přív.

7-D-8 přív.

5093

-

-

-

x

přív.

7-D-8 přív.

5093

-

-

-

x

8 9

7-D-23 8-C-11

5110 5649

1

11

-

1 -

…atd.

rkp Čáda incun. tisk 1 -

1 -

-

1

Název popisu Liber carminum bucolicorum Lucio Marineo Siculo: Obra Compuestta. 1533 Sebastian Grüner: Uiber die ältesten Sitten und Gebräuche… 1826 Giovanni Battista della Porta: Magia naturalis. Libri viginti, … 1597 Olaus Magnus: Historia de gentibus septentrionalibus… 1558 Andreas Cellarius: Harmonia macrocosmica seu Atlas universalis et novus… 1661 Albrecht Dürer: Vnderweysung der messung… 1525 Albrecht Dürer: Etliche vnderricht zu befestigung der Stett, … 1527 Albrecht Dürer: Herinn ... begriffen … von menschlichen Proportion… 1528 Das distilierbuoch Pseudo-Alberti Magni, ... Compendium theologicae

Tabulka 4 Typy digitalizovaných dokumentů ze Zámecké knihovny Kynžvart

5.9 Strahovský klášter Záznamy k dokumentům ze strahovského kláštera jsou rozlišovány následujícím způsobem: Rukopisy Prvotisky Tisky

signatura začíná DA-DK a DS-DV signatura začíná DL-DR, dále signatury začínajícící S všechny ostatní signatury

V signaturách D je ovšem řada vyjímek. DE III 18-24 a DT I 30 nejsou přísně vzato rukopisy, ale soubory kreseb; na signatuře DR pak jsou nejen prvotisky, ale i vzácné paleotypy a tisky (např. DR III 25, DR I 21) a tam je nutno rozlišovat kus od kusu. Zlomky, tj. vše značené Zl. + číslo jsou míchané fragmenty rukopisů, prvotisků a tisků.

5.10 Klášter Teplá Záznamy k dokumentům z kláštera v Teplé byly pořízeny přepisem původních tištěných katalogů s pomocí textového editoru MS Word do elektronické podoby a následně převedeny do XML formátu vhodného pro použití v katalogu Manuscriptoria (MASTER). Existují záznamy k dokumentům typu rukopis, inkunábule a starý tisk. Za současného stavu metadat však není možné rozhodnout, jaký typ dokumentu ten který metadatový záznam od tohoto přispěvatele popisuje.

5.11 Soubory se známým typem dokumentu Metadatové záznamy od některých přispěvatelů přicházejí do MnS jako více datových zdrojů, tzn. že od jednoho přispěvatele přicházejí metadata v několika samostatných balíčcích se záznamy k dokumentům stejného typu. Z jedné instituce tedy může přicházet několik datových zdrojů. Prakticky to znamená, že máme-li k dispozici od určitého přispěvatele datový zdroj se záznamy k listinám, můžeme při zpracování tohoto zdroje metadat do TEI P5 dokumentů doplnit do záznamů informaci o tom, že dokument, ke kterému záznam patří je typu „listina“. Tyto informace velmi usnadňují jednoznačné označení typu záznamu k danému dokumentu. Cestou předávání samostatných balíčků záznamů pro jednotlivé typy dokumentů šla většina zahraničních přispěvatelů dodávajících záznamy v rámci projektu ENRICH. Pro snadnější orientaci v následujících přehledech balíčků záznamů jsou uvedeny v následující tabulce jsou uvedene zkratky zahraničních organizací přispívajících svými záznamy do Manuscriptoria. BNCF BNE BNL BUTE DSP HUL IMI KNM KU LUL MZK NKP NLR NPKK NULI PNES SAM TSL TUL UCM ULIB ULW UZK VUL ZGUL

Biblioteca Nazionale Centrale di Firenze Biblioteca Nacional de Espana The National Library of Belarus The Budapest University of Technology and Economics St. Pölten Diocese Archive Heidelberg University Library Institute of mathematics and informatics Knihovna Národního Muzea Københavns Universitet, Nordisk Foskningsinstitut Lund University Library Moravian Library Národní knihovna ČR National Library of Romania Národní pedagogická knihovna komenského The National and University Library of Iceland Patrimonio Nacional Stofnun Árna Magnússonar í íslenskum fræðum Holy Trinity-St. Sergius Lavra Toruń University Library Complutense University of Madrid University Library in Bratislava University Library Wroclaw Computer Science for the Humanities Universität zu Köln University Library Vilnius Zielona Góra University Library

Florence, Italy Madrid, Spain Minsk, Belarus Budapest, Hungary St. Pölten, Austria Heidelberg, Germany Vilnius, Lithuania Prague, Czech Republic Copenhagen, Denmark Lund, Sweden Brno, Czech Republic Prague, Czech Republic Bucharest, Romania Prague,. Czech Republic Reykjavík, Iceland Palacio Real, Madrid, Spain Reykjavík, Iceland Sergiev Posad, Moscow district, Russia Toruń, Poland Madrid, Spain Bratislava, Slovakia Wroclaw, Poland Cologne, Germany Vilnius, Lithuania Zielona Góra, Poland

Tabulka 5 Seznam zkratek organizací přispívajících do Manuscriptoria

V následující tabulce je zachycen přehled přispěvatelů do Manuscriptoria a jejich zdrojů metadat se typem dokumentu. Přispěvatel VUL BNCF

BNE BUTE DSP HUL IMI KU NULI SAM LUL NPKK Torun TSL UZK Tabulka 6

Zdroj metadat Grafiky Rukopisy Mapy (tisky) Rukopisy Mapy (rukopisy) Staré tisky Mapy (tisky) Inkunábule Grafiky Rukopisy Tisky Rukopisy Listiny Rukopisy Rukopisy Rukopisy Rukopisy Rukopisy Rukopisy Tisky Rukopisy Tisky Rukopisy Rukopisy

Zdroje metadat se známým typem dokumentu podle jendotlivých přispěvatelů

5.12 University Library Wroclaw University Library Wroclaw přispívá do Manuscriptoria záznamy k typům dokumentům uvedeným v následující tabulce. Bohužel záznamy nejsou rozděleny v samostatných balíčcích podle typu dokumentu. Tisky z tohoto zdroje jsou rozlišovány ještě ve třech podtypech. ULW

Tabulka 7

Tisky Tisky Tisky Grafiky Rukopisy Inkunábule

Mapy Ostatní Musicalia

Typy dokumenů z ULW

5.13 Zielona Góra University Library Stejně tak jako v ULW záznamy k dokumentům z Zielona Góra University Library nejsou předávány v oddělených balíčcích podle typu dokumentu. Typy dokumentů, jejichž záznamy jsou přebírány ze ZGUL, ukazuje Tabulka 8. ZGUL

Rukopisy Mapy (tisky) Tisky Grafika Listiny

Tabulka 8 Typy dokumentů ze ZGUL

5.14 Další zdroje záznamů bez rozlišení typu dokumentu V tomto odstavci jsou uvedeni přispěvatelé, dodávající záznamy ke svým dokumentům bez rozlišení typu. The National Library of Belarus (BNL) přispívá do MnS prvotisky a starými tisky. Tyto záznamy jsou dodávány bez identifikace, zda se jedná o inkunábule nebo starý tisk. Knihovna Národního Muzea (KNM) v době zpracování tohoto dokumentu předala do Manuscriptoria metadatové záznamy k nedigitalizovaným dokumentům. Všechny předané záznamy byly k dokumentům typu rukopis. National Library of Romania (NLR) předává záznamy k inkunábulím a ostatním starým tiskům. University Library in Bratislava (ULIB) přispívá do Manuscriptoria záznamy o rukopisech, inkunábulích i starých tiscích. Zámecká knihovna Kynžvart datový zdroj záznamů k nedigitalizovaným dokumentům obsahuje záznamy k různým typům dokumentů, rukopisům, inkunábulím a ostatním starým tiskům.

5.15 Další zdroje Gorkovo Gromadzki Madej Tepla Kynzvart Litva OSZK VKOL

??? ??? ??? Rukopisy Inkunábule tisky ??? ??? ??? ???

Narodni vedecka knihovna jmenem Gorkovo v Odesse ULW ULW přesunuto přesunuto - jen digitalizované

??? - v době odevzdání dokumentu nebylo rozhodnuto a dořešeno

5.16 Implementace členění v Manuscriptoriu Podle typu dokumentu Interním formátem pro uchovávání evidenčních záznamů v Manuscriptoriu je XML formát TEI P5. Schéma TEI P5 využívá k uložení informace o typu dokumentu element . Výpis 1 ukazuje umístění a strukturu tohoto elementu v rámci TEI P5. Z výpisu je patrný i způsob zápisu informace o typu dokumentu rukopis. Tabulka 9, převzatá z Analýzy interoperability [2] udává hodnoty pro označení některých typů fyzických dokumentů ve schématu TEI P5.