Ahoj, já jsem Honza a tohle je bonus ke knize Recept na podnikání. Držím palce!
Obsah Živnosti 4 Kdy si nezakládat živnost 4 Kdy založit živnost 5 Řemeslná živnost 5 Vázaná živnost 6 Volná živnost 6 Koncesovaná živnost 6 Živnost jako vedlejší nebo hlavní a výpočty měsíčních plateb 7 Hlavní činnost 8 Vedlejší činnost 12 Založení živnosti krok po kroku 14 Odpovědný zástupce 15 Faktury 18 Objednávky 19 Zálohové faktury 19 Daňové přiznání 21 Výhody paušálu 24 Nevýhody paušálu 24 Daňová evidence 25 Přehled o příjmech a výdajích pro úřad sociální správy a zdravotní pojišťovnu 30 Závěr 32
Právě čtete bonus ke knize „Recept na podnikání“, kterou naleznete na www.receptnapodnikani.cz. Kniha je o tom, jak začít podnikat, jak organizovat čas a jak se zdokonalit v osobním i profesním životě. Tento bonus se týká práce s úřady. Řekneme si Vše o živnostech. Poté probereme, co budete muset jako živnostník platit, naučíme se podat daňové přiznání, vyřídit faktury a uplatnit slevy. Projdeme si hlavní věci, které budete muset dříve nebo později řešit a řekneme si, jak je udělat krok po kroku. Mějte na paměti, že tuto knihu píšu v roce 2014 a postupy na úřadech se mohou měnit, takže je dobré si informace zkontrolovat přímo tam nebo u daňového poradce.
Živnosti Pokud už víte, co chcete dělat a máte k tomu nějaký plán, je důležité zlegalizovat své příjmy a založit si živnost. Pozor, ne vždy je nutné si ji zakládat. Uveďme si to na příkladu Petra.
Kdy si nezakládat živnost Pokud by bylo Petrovo budoucí zaměření uměleckého charakteru, tak živnost nepotřebuje. Jako umělci mu stačí se zaregistrovat na finančním úřadě, kde dostane DIČ (daňové identifikační číslo). Až bude vystavovat fakturu, napíše do ní, že není plátce DPH (daně z přidané hodnoty). Tím být ani nemusí, pokud se jeho příjem nedostane nad milion korun za posledních dvanáct měsíců. Pokud přesáhne hranici příjmu
4
7000 kč měsíčně, musí zaplatit sociální a zdravotní pojištění. Stačí navštívit pojišťovnu a úřad sociální zprávy, kde oznámí, že podniká jako umělec. Daně odvádí stejně jako ostatní. Petr nemusí jen malovat obrazy. Může být herec, malíř, sochař nebo zpěvák. To není vše. Může být dokonce i striptér, dirigent, návrhář, model, tanečník, spisovatel nebo třeba umělecký řemeslník. Umělec je zkrátka ten, kdo vytváří duševní nebo hmatatelné dílo.
Kdy založit živnost Teď předpokládejme, že Petr umělec není a chce podnikat v něčem jiném. Před založením živnosti musí vědět, jestli půjde o živnost ohlášenou (která se dále dělí na živnost řemeslnou, vázanou a volnou) nebo o živnost koncesovanou. Rozeberme si nyní každou z nich.
Řemeslná živnost K udělení takové živnosti Petr potřebuje odbornou způsobilost. Pokud má odborné vzdělání (vyučení v oboru, středoškolské či vysokoškolské vzdělání) nepotřebuje praxi v daném odvětví. V opačném případě je potřeba, aby doložil šestiletou praxi (například pracovní smlouvou). Při studiu příbuzného oboru (podobné pracovní postupy a odborné znalosti) je potřeba jen roční praxe. Seznam řemeslných živností najdete v příloze k této knize, která se jmenuje „Seznamy živností“.
5
Vázaná živnost Tyto činnosti vyžadují Petrovu vyšší odbornou způsobilost a praxi. Toto může Petr prokázat papírem o ukončeném vzdělání v oboru, ale lze ho nahradit dokumentem o rekvalifikaci a praxí v oboru. Požadavky na praxi a způsobilost jsou u každého oboru jiné a dají se dohledat běžně na internetu nebo je Petrovi sdělí na živnostenském úřadě. Seznam vázaných živností najdete v příloze také.
Volná živnost U živnosti volné Petr nemusí dokládat žádné vzdělání ani praxi. Stát takovou živnost nereguluje, protože pokud by ji Petr prováděl špatně, může tím ublížit pouze sám sobě. Takových živností je celá řada. K jejímu založení stačí jen dojít na živnostenský úřad. Seznam volných živností také najdete v příloze.
Koncesovaná živnost Nad koncesovanou živností chce mít kontrolu stát, zpravidla kvůli bezpečnosti jeho obyvatel. Proto je třeba mít státní povolení k provozování. Petr musí požádat živnostenský úřad o vydání koncese. O vydání koncestní listiny, kterou ke koncesované živnosti Petr potřebuje, rozhoduje příslušný státní orgán, dle druhu živnosti, ne živnostenský úřad. K dané živnosti Petr potřebuje mít odbornou způsobilost. Vydání koncestní listiny trvá zpravidla dva měsíce. Seznam koncesovaných živností v příloze také nechybí.
6
Pokud cítíte, že si nemůžete obstarat patřičnou způsobilost pro vykonávání činnosti, nezoufejte. Tento problém se dá vyřešit díky „Odpovědnému zástupci“. Dostaneme se k němu později. Nyní jste obeznámeni s typy živností, rozdělených podle oboru. Pojďme se podívat na rozdíl mezi živností jako Vaší hlavní činností nebo vedlejší činností. Opět k tomu využijme Petra.
Živnost jako hlavní nebo vedlejší činnost a výpočty měsíčních plateb Svou živnost můžete vykonávat jako hlavní nebo vedlejší činnost. Při hlavní činnosti většinou vykonáváte jen tuto činnost. Při vedlejší například ještě pracujete, pobíráte důchod nebo studujete. Při hlavní činnosti zaplatíte více na sociálním a zdravotním pojištění, při vedlejší méně. Ukážeme si nyní na příkladu Petra, jaký je přesně rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností. Po dočtení této kapitoly budete vědět, co se musí platit, a jak si tohle vše vypočítat. Vypadá to horší, než to ve skutečnosti je. Petr se nakonec rozhodl, že bude realitní makléř, protože ho vždy zajímaly nemovitosti. Líbilo se mu vybírat byty a domy, mluvit o nich a ukazovat je kamarádům. Od mala si procházel časopisy s bydlením. Aby mohl mít z této práce legální zisky, potřeboval živnostenský list. Realitní makléřství je v podstatě zprostředkování obchodu, takže se řadí mezi volné živnosti a Petr nepotřebuje zvláštní vzdělání ani praxi pro tento obor.
7
Hlavní činnost Petr bude mít realitní makléřství jako svou hlavní činnost, pokud nebude splňovat ani jednu podmínku k tomu, aby provozal činnost vedlejší. Podmínky vedlejší činnosti si uvedeme níže. Pro hlavní činnost zjednodušeně platí, že nemá Petr žádný jiný zdroj obživy nebo že si vydělá více podnikáním než v zaměstnání. Pokud jeho podnikání bude ohlášeno jako činnost hlavní od měsíce, ve kterém zahájil své podnikatelské aktivity (dle vyplněných dokumentrů), se Petr stává plátcem povinných minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění. Nezáleží na tom, který den v měsíci Petr začne podnikat. Pokud má v příslušném dokumentu uvedený start podnikání jako dvacátého čtvrtého září, odvede minimální zálohy na zdravotním a sociálním pojištění i za září. Co se týče hlavní činnosti, jsou v roce 2014 minimální měsíční zálohy: • • •
Zdravotní pojištění – 1 752 Kč Sociální pojištění – 1 894 Kč Nemocenské pojištění – 115 Kč (dobrovolné)
V prvním roce podnikání Petr platí každý měsíc pouze tyto zálohy. V dalším roce by je Petr platil v případě, že nedosáhl dostatečného zisku v roce minulém. Pokud dosáhne dostatečného zisku, zálohy budou vyšší. Zisk Petr vypočítá tak, že sečte všechny své PŘÍJMY za minulý rok podnikání a odečte od nich své VÝDAJE nebo věc, které se říká PAUŠÁL (k němu se brzy dostaneme). Po odečtení výdajů (nebo paušálu) od příjmů, Petr získá svůj ZISK.
8
Vzorec • Všechny příjmy za minulý rok – Všechy náklady na podnikání za minulý rok (nebo paušál) = ZISK Nyní má Petr svůj ZISK se kterým bude pracovat dál. PAUŠÁL může Petr využít místo výdajů. Místo toho, aby evidoval, za co v podnikání utratil, jednoduše odečte procentuální hodnotu z příjmů za rok a co mu zbyde je jeho ZISK. Paušály mohou být různé. • Řemeslné živnosti si mohou odečíst 80 % z příjmu (20% příjmů je tedy jejich ZISK). • Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství mohou také odečíst 80%. • Ostatní živnosti 60 % (Tento paušál jsem tento rok využil já). • Svobodná povolání, příjmy z autorských práv a podnikání podle zvláštních předpisů 40 %. • Z příjmů z pronájmu si můžete odečíst 30 %. Pamatujte, že lze využít paušál nebo výdaje, ale nikdy oboje. Paušál je výhodný hlavně pro lidi, kteří nemají velké výdaje. Nyní, když víte jak vypočítat svůj ZISK, zjistíme jak vypočítat Vaše zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Své měsíční zálohy na SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Petr vypočítá tak, že svůj zisk za minulý rok vydělí dvěma, poté dvanácti a nakonec z této zbylé částky bude měsíčně platit 29,2%. Pokud tedy za minulý rok podnikání vydělal 600 000 Kč a jeho náklady byly 360 000 Kč, tak měl zisk 240 000 Kč. Ten vydělil dvěma. Tím získal svůj VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD, což je 120 000 Kč. Ten vydělil dvanácti, kvůli počtu měsíců v jednom roce a
9
vyšlo mu 10 000 Kč měsíčně. Z toho zaplatí 29,2%, což je 2920 Kč. To je jeho záloha na sociální pojištění, kterou bude platit každý měsíc až do března příštího roku, kdy mu vypočítají novou měsíční zálohu v závislosti na tom, kolik si vydělal minulý rok. Petrův VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD pro sociální pojištění byl 120 000 Kč. Pokud by jeho VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD BYL MENŠÍ NEŽ 77 832 Kč (v roce 2014), tak platí celý rok výše zmíněnou minimální měsíční zálohu 1 984,- Kč. Vzorce • [(ZISK za minulý rok / 2 / 12) / 100] * 29,2 = VAŠE MĚSÍČNÍ ZÁLOHY NA SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ • ZISK za minulý rok / 2 = VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD • Pokud je VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD < 77 832 Kč, platíte minimální měsíční zálohu na sociální pojištění, která v roce 2014 činní 1 984 Kč Zbývají vypočítat zálohy na ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ. Je to velmi podobné. Petrovi stačí opět vzít svůj VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD, vypočítat z něj 13,5% a tuto částku vydělit dvanácti. Tím získá svou měsíční zálohu na zdravotní pojištění. Pokud tedy vydělal 600 000 Kč, jeho náklady byly 360 000 Kč, zisk 240 000 Kč a jeho vyměřovací základ tedy 120 000 Kč, tak z této částky vypočítá 13,5% což je 16 200 Kč. Toto vydělí dvanácti a vyjde mu 1 350 Kč. Tolik by platil každý měsíc své pojišťovně za zdravotní pojištění, kdyby nefungovalo pravidlo níže. Pokud je Petrův vyměřovací základ 120 000 Kč ročně, znamená to 10 000 Kč měsíčně. Pokud to není alespoň 12 971 měsíčně
10
(v roce 2014), tak Petr bude vždy platit pouze minimální zálohu 1 752 Kč měsíčně. Vzorce • [(VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD / 100) * 13,5] / 12 = VAŠE MĚSÍČNÍ ZÁLOHA NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ • (VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD / 12) < 12 791, znamená to, že budete celý rok platit minimální měsíční zálohu na zdravotní pojištění 1 752 Kč. Do sociálního i zdravotního pojištění může Petr samozřejmě vkládat i více peněz. Maximum, které může vložit do sociálního pojištění je 103 768 Kč měsíčně pro rok 2014. Pro velikost částky, kterou může dávat měsíčně do zdravotního pojištění, není určen strop. Byl zrušen pro roky 2013 až 2015. Petr by měl myslet na to, že výše sociálního pojištění ovlivní jeho příjem v důchodovém věku. Podnikatelé však často pracují ještě na vlastním zajištění na dobu, až budou starší a nebudou moci vydělávat. Petrovi celkové měsíční náklady na podnikání, pokud to vykonává jako hlavní činnost, budou tedy součet MĚSÍČNÍ ZÁLOHY NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ a MĚSÍČNÍ ZÁLOHY NA SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ. Čísla v této kapitole se mohou měnit každý rok. Může je měnit Petrův vstup do druhého důchodového pilíře nebo jiné okolnosti jako různé úlevy nebo penále. Nyní jsme si ukázali, jak má Petr vypočítat své měsíční platby, pokud se věnuje svému podnikání jako hlavní činnosti. Petr ovšem nevykonává hlavní činnost, ale rozhodl se vytvořit si
11
živnostenský list jako svůj vedlejší zdroj příjmů. Pravidla jsou podobná, ale najdete zde spoustu výhod. Podívejme se na to.
Vedlejší činnost Petr vykonává podnikání jako vedlejší činnost, protože má navíc ještě zaměstnání. Dělá asistenta v místní firmě. Dostává hrubou mzdu 181 115 Kč ročně. Jeho roční příjmy z podnikání jsou 103 520 Kč. Protože mu jeho podnikání přináší méně než zaměstnání, může ho provozovat jako vedlejší činnost. Kdyby v podnikání za rok vydělal více než v zaměstnání, stává se jeho činnost činností hlavní a vztahují se na něj výpočty, které jsme rozebírali na předchozí stránce. Podnikat jako vedlejší činnost by Petr mohl, kdyby: • vykonával zaměstnání, kde nevydělá za rok víc než v podnikání (Petrův případ). • studoval zaregistrován v nějaké instituci (střední škola, vysoká škola, gymnázium, učiliště). • pobíral invalidní důchod (nebo vznikl nárok na jeho výplatu) nebo mu byl přiznán starobní důchod. • měl nárok na rodičovský příspěvek. • měl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo na nemocenskou z důvodu těhotenství a porodu. • osobně pečoval o osobu mladší deseti let, která je závislá na péči jiné osoby stupně 1 (lehká závislost). • osobně pečoval o blízkou osobu, která je závislá na péči ve stupních 2 až 4 na jiné osobě. Nemusí jít o osobu blízkou, pokud by s Petrem žila ve stejné domácnosti. • vykonával vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky (platí jen pokud nejde o vojáky z povolání).
12
Petr nahlásil tuto skutečnost při založení živnosti. Vždy je důležité na to upozornit kvůli prevenci budoucích komplikací. K vedlejší činností patří několik výhod, které hlavní činnost postrádá. V prvním roce svého podnikání Petr vůbec neodvádí žádné sociální ani zdravotní pojištění. To začne odvádět po prvním daňovém přiznání, ze kterého budou tato pojištění vypočítána, a které většina lidí odevzdává do konce března. Petr odvádí zálohy jen ze svého skutečného zisku a nevztahují na něj minimální hodnoty. Kdyby si vydělal pár tisíc ročně, neplatí nic. Kdyby měl podnikání jako hlavní činnost a vydělal několik tisíc ročně, stejně každý měsíc musí zaplatit minimálně 1 752 Kč a 1 984 Kč za zálohy. Pokud si tedy vydělá nízkou částku, neplatí Petr v dalším roce za zálohy na sociální pojištění nic. Stačí jen, aby jeho ZISK za rok nebyl více než 62 261 Kč (v roce 2014). Pokud by ovšem půl roku nepodnikal (podnikání se dá pozastavit), musí snížit částku 62 261 Kč o 1/12 za každý měsíc, kdy nepracuje. Pokud by například měl zisk za rok 30 000 Kč, ale podnikal z toho jen dva měsíce, musíme částku 62 261 Kč snížit o 10/12, což je 10 377 Kč a vidíme, že v tom případě by Petr téměr o 20 000 Kč překročil hranici a tak by musel příští rok platit sociální pojištění. V případě dosažení limitu zisku 62 261 Kč za rok, bude Petr každý měsíc platit minimální zálohu na sociální pojištění, která je pro vedlejší činnost 758 Kč (v roce 2014). V případě vyššího zisku bude výpočet stejný jako u hlavní činnosti (tzn. [(ZISK za minulý rok / 2 / 12) / 100] * 29,2). Pokud jeho zisk bude ovšem
13
menší než těchto 62 261 Kč, budou jeho platby na sociálním pojištění nulové. Zdravotní pojištění bude vypočítáno přímo z našeho zisku (stejný vzor jako u hlavní činnosti), bez minimální hranice. Ročně se tak Petr jako podnikatel s vedlejší činností dostane maximálně na pár set korun měsíčně. Nyní si dokážeme vypočítat naše měsíční náklady, které odevzdáme státu na sociálním a zdravotním pojištění. Pojďme rozebrat krok po kroku způsob založení živnosti. Poté se podíváme na každoroční daňové přiznání.
Založení živnosti krok po kroku Zařídit si živnost není složité. Stačí mít jen pár dokladů a vyřídit několik věcí. Ukážeme si, co dělala Jana. Když si Jana chtěla vyřídit živnost, dozvěděla se, že jí nedostane každý, kdo o ni požádá. Jsou k tomu nějaké podmínky. • Janě musí být 18 let a více (od roku 2014 mohou podnikat i nezletilí, pokud soud schválí jejich způsobilost). • Jana nesmí mít žádné daňové nedoplatky na finančním úřadě a úřadě sociální správy (pokud již podnikala na území České republiky). • Jana musí mít způsobilost k právním úkonům. To se dokazuje předložením platného občanského průkazu. • Jana musí být bezúhonná. Co znamená být bezúhonná? Jana je bezúhonná pokud: • úmyslně nespáchala tresný čin, za který dostala trest minimálně jeden rok odnětí svobody nepodmíněně.
14
•
úmyslně nespáchala tresný čin v souvislosti s podnikáním.
Janě bylo naštěstí dvacet pět let, neměla daňové nedoplatky, měla platný občanský průkaz a neprovedla nic nezákonného. Mohla si tedy založit svou živnost. Chtěla podnikat tak, že bude cvičit psy a založí si vlastní kurzy pro jejich majitele. To spadá pod volnou živnost (konkrétně „Chov zvířat a jejich výcvik s výjimkou živočišné výroby“) a tak Jana nemusí dokládat dokument o odborné způsobilosti.
Odpovědný zástupce Odpovědný zástupce je osoba, kterou si Jana vybere. Tato osoba má odbornou způsobilost k dané činnosti a zároveň je zodpovědná za řádné provozování této činnosti a dodržování všech předpisů. Odpovědný zástupce musí mít s Janou smlouvu. Taková smlouva má několik náležitostí. • Musí být v písemné formě a jsou na ní uvedené základní údaje účastníků smlouvy (celé jméno, bydliště, sídlo a identifikační číslo organizace neboli IČO, které Jana dostane při zakládání živnosti). • Obsahuje smlouvy o vymezení spolupráce. • Nemusí obsahovat ujednání o ceně. • Je založena u podnikatele (v našem případě u Jany) pro případ kontroly. Smlouva může vzniknout i uzavřením pracovního poměru. Ideálně by to mohlo vypadat tak, že se šikovná Jana rozhodne vykonávat ještě truhlařskou práci. Nemá ovšem vystudované učiliště ani šest let praxe u jiného truhláře, takže do
15
provozovny (což je vlastně garáž dědova domu) přijme zaměstnance Jakuba. Jakub má truhlařinu vystudovanou, a tak se stane odpovědným zástupcem Jany. Teď Jana může truhlařskou práci vykonávat, pokud zajistí Jakubovu kontrolu její činnosti v potřebném rozsahu. Ustanovení do funkce odpovědného zástupce může být i dodatek k pracovní smlouvě. Nedoporučil bych Janě, aby tento dodatek zahrnula přímo do pracovní smlouvy, protože se může stát, že Jana bude nakonec schopná truhlařinu dělat sama, a tak již nebude odpovědného zástupce potřebovat. Kdyby měla usnesení o odpovědném zástupci zahrnutou v pracovní smlouvě, musela by předělávat pracovní smlouvu s Jakubem. Pokud má toto usnesení bokem, vše je jednodušší. Doklad o odborné způsobilosti není jediná věc, kterou musí Jana v případě řemeslné živnosti vydat. Když přišla na živnostenský úřad ve městě jejího bydliště, musela s sebou mít další doklady a to: • vyplněný jednotný registrační formulář, díky kterému nemusí Jana navštívit finanční úřad, úřad sociální správy ani svou pojišťovnu. Stačí vyplnit tento dokument, odevzdat ho při zakládání živnosti a všechny úřady si Vás zaregistrují sami. Dá se sehnat na jakémkoli živnostenském úřadě a je také jako příloha k této knize. Můžete si ho vytisknout, vyplnit ho a jít s ním na úřad. Mezi přílohami jsou také oficiální pokyny k vyplnění. • platný občanský průkaz. • výpis z trestního rejstříku, pokud je Jana občanem členského státu Evropské unie. Pokud daný stát takový výpis nevydává, Jana musí předložit čestné prohlášení o bezúhonnosti, které pronesla před notářem nebo orgánem členského státu.
16
• pokud by Jana nebyla občanem Evropské unie, vydá výpis z trestního rejstříku (nebo adekvátní alternativu) ze státu, ve kterém je občanem. • prohlášení odpovědného zástupce (v našem případě Jakuba), že souhlasí s ustanovením do této funkce. Jeho podpis na prohlášení musí být úředně ověřený, pokud Jakub nepotvrdí smlouvu osobně přímo před živnostenským úřadem. • doklad prokazující odbornou způsobilost Jany, popřípadě Jakuba. • doklad, který ukazuje, že Jana může používat prostor, který není její bydliště k účelům podnikání. V našem případě to je písemný souhlas jejího dědy k využívání garáže pro truhlařské práce. • doklad o zaplacení správního poplatku (o poplatcích níže). To je všechno. Poslední, co Janě zbývá zaplatit, je 1000 Kč za založení živnosti. Nyní už jen počká patnáct dní než bude hotový její živnostenský list, dostane své identifikační číslo a její nejlepší rozhodnutí se stane oficiálním. Je lepší si obor pořádně rozmyslet. Při zakládání pak už jen zakřížkujete dané oblasti, ve kterých chcete podnikat. Pokud by Jana chtěla někdy ve svém živnostenském listu přidat nebo odebrat obor, bude jí to stát 500 Kč. Pokud ohlásíte více živností současně, budete platit jen jeden poplatek. Jana má nyní založenou živnost. Petr rozumí všem měsíčním platbám za pojištění. Vy také víte, jak na to. Nyní se podíváme, jak správně fakturovat a jak si nechat vystavovat objednávky.
17
Faktury V účetnictví bude Jana řešit hlavně faktury. Faktura je doklad o zaplacení nějakého produktu nebo služby. Je to dokument, který bude Jana vystavovat svým zákazníkům. Jana zjistí, že faktura nemusí mít žádnou určitou formu. Musí být písemně a musí obsahovat určité položky. Nezáleží na tom, jestli bude například ve Wordu nebo v tabulce v Excelu. Mně osobně se osvědčila služba iDoklad, která je zdarma a naleznete jí na www.idoklad.cz. Je velice jednoduchá a jde ovládat intuitivně. Jana brzy bude posílat první fakturu za vyrobenou židli. Co faktura musí obsahovat? • Musí na ní být napsáno „Faktura“, aby bylo jasné, o co se jedná. • Evidenční číslo faktury, přičemž čísla faktur dohromady musí v účetnictví tvořit ucelenou posloupnou řadu. První faktura bude například označená evidenčním číslem A1, druhá A2, třetí A3 a dále. • O jakou službu nebo zboží se jedná. • Informace o účastnících obchodu (například jméno, adresa, IČ účastníků). • Datum vystavení faktury a datum jejího zaplacení, pokud nebyla zaplacena to samé datum. • Způsob zaplacení faktury (převodem, hotově, kartou). • Peněžní částku, kterou má odběratel uhradit a nebo informace o ceně za měrnou jednotku (označuje se často jako MJ) a vyjádření množství (cena za jednotku, celková cena). • Bankovní spojení
18
Pokud Jana prodala židli panu Novákovi, je Jana dodavatel a pan Novák je odběratel. Pokud by Jana prodala panu Novákovi sedm takových židlí, tak Jana napíše pouze cenu za jednu židli. Poté jako měrnou jednotku uvede „židle“ a množství sedm. Celková cena bude za sedm židlí. Fakturu poté Jana pošle panu Novákovi emailem nebo ji předá či pošle vytisklou. Až Pan Novák pošle Janě příslušnou částku na účet nebo předá hotově, Jana do faktury dopíše datum, kdy peníze dostala. Fakturu by měla vytisknout a založit, protože jí bude odevzdávat (se všemi ostatními fakturami) při daňovém přiznání v nejbližším březnu. Já osobně jsem si všechny faktury tisknul až před přiznáním a měl jsem v tom zmatek. Lepší je vše dělat postupně. Vzor faktury přidávám jako přílohu k této knize. Pokud by Jana vystavovala fakturu a byla plátce DPH, vypadá to trošku odlišně.
Objednávky Jana se může setkat s tím, že jí klient vystaví objednávku. Objednávka zavazuje dodavatele (v našem případě Janu) k dodání služby nebo produktu (židle). Ve většině případech je objednávka pouze ústní (obchodní zákoník nijak nevymezuje její podobu). Objednávka také není účetní dokument, a tak si je můžete odkládat stranou. Vzor objednávky ve Wordu je v příloze také.
Zálohové faktury Jana by také mohla dostat zakázku, ve které po ní pan Novák chce větší práci, například stůl. Jana se do práce ráda pustí, ale
19
nechce riskovat, že práci dodělá a pak pan Novák ztratí zájem a přeruší komunikaci. Jana raději řekne, že by chtěla 50% zálohu, než se do práce vůbec pustí. Vystaví tedy panu Novákovi zálohovou fakturu. Ač to z názvu není patrné, ve skutečnosti to není faktura. Je to výzva k zaplacení částky nebo její části předem. Po skončení práce Jana vystaví „ostrou“ fakturu panu Novákovi, kde uvede, že stůl stál třeba 5000 Kč, ale na řádek pod to napíše, že byla uhrazena zálohová faktura ve výši 3000 Kč. Celková cena uvedena v ostré faktuře bude tedy jen 2000 Kč, protože 3000 Kč byly již uhrazeny jako záloha. Jana ví, že i zálohová faktura má pár náležitostí a to • údaje o dodavateli a odběrateli (Janě a panu Novákovi), bankovní údaje dodavatele a cenu. • na zálohové faktuře by Jana neměla popisovat konkrétní výrobek nebo službu, kterou bude poskytovat. Bude jí stačit popis typu “záloha“ nebo třeba “fakturuji Vám zálohu za produkt v červenci 2014”. Může se stát, že k dodání služby nedojde nebo se ve větší míře změní její rozsah. Lepší je tedy, aby byla Jana v zálohové faktuře obecnější. • Jana by neměla uvádět ani datum dodání. Neví, co se může stát a k dodání nakonec třeba vůbec nemusí dojít. Měla by uvádět jen datum vystavení a datum splatnosti zálohové faktury. • Jana by si měla vést zálohové faktury pod samostatnou číselnou řadou (B1,B2, B3... ). Lépe se jí v tom bude orientovat a nepomíchá zálohové faktury s „ostrými“ fakturami. Vzor zálohové faktury najdete v příloze ke knize. Nyní již víte, jak pracovat s fakturami, objednávkami a zálohovými fakturami. Můžete si tedy nechat platit za to, co Vás baví a v čem podnikáte.
20
Daňové přiznání Daňové přiznání slouží k tomu, aby stát mohl zdanit příjem podnikatelů. Jedním takovým je i Milan, který podniká v úpravě zahrad. Začal minulý rok a nyní je únor. Ví, že někdy ke konci března se odevzdává něco jako daňové přiznání, ale neví, co to vlastně je, a co to obnáší. Milan musí v březnu řešit tři úřady a ty jsou finanční úřad, úřad sociální správy a svou zdravotní pojišťovnu. Na finanční úřad musí do 1. dubna (pro rok 2014) odevzdat růžový formulář, kterému se říká daňové přiznání. Na úřad sociální správy musí doručit do 2. května (v roce 2014) svůj přehled o příjmech a výdajích. Přehled o příjmech a výdajích musí ve stejné datum doručit i na svou pojišťovnu. Pojišťovna i úřad sociální správy mu poskytnou příslušné formuláře. Navíc má každá pojišťovna vlastní formulář. Tyto dokumenty jsou velmi podobné. Pokud by měl Milan v pojišťovně nedoplatek, musí ho zaplatit do osmi dnů od vydání přehledů. Pokud by měl Milan daňového poradce, musí do 1. dubna doručit na finanční úřad formulář, ve kterém danému poradci dává plnou moc. Tento formulář pak doručí do 30. dubna i na svou zdravotní pojišťovnu a úřad sociální správy. Termíny se mu poté odsunou na 1. červenec pro daňové přiznání a na 1. srpen pro přehledy o příjmech a výdajích. Milan by měl také vědět z jakých typů příjmu se platí daň z příjmu, která je vypočítaná na základě daňového přiznání. Mezi takové příjmy se řadí: •
příjmy z podnikání.
21
• příjmy ze závislé činnosti, což je zaměstnání (jinak řečeno ze mzdy od Milanova zaměstnavatele, pokud nějakého má). • funkční požitky (odměny za výkon funkce, které dostávají napříkad poslanci, členové vlády, lidé na úřadech či různých komorách). • příjmy z kapitálového majetku (jedná se o obchodní podíly, dluhopisy a podobně). Pokud je z nich sražena daň již u zdroje, nemusí je Milan do příjmů v daňovém přiznání zahrnovat). • příjmy z pronájmu (pokud je pronájem pouze příležitostný a nezískáte z něj více než 20 000 Kč za rok, uvádět ho jako příjem Milan nemusí). • ostatní příjmy (to mohou být třeba výhry v loterii a sázkách, příjmy z autorských práv a podobně). • příjmy z darů (pokud nejde o přímou příbuznost nebo o manžele). Součet všech příjmů výše musí Milan uvést do daňového přiznání jako své příjmy za minulý rok. Důležité je také, aby Milan věděl, které příjmy do daňového přiznání uvádět nemusí. To jsou • příjmy z dědictví. • přijaté úvěry a půjčky. • příjmy z rozšíření nebo ze zúžení společného jmění manželů. • příjmy z titulu zadostiučení, který by Milanovi mohl dát Evropský soud za lidská práva a Česká republika by se ho zavázala uhradit. • příjmy z prodeje rodinného bytu či domu (pokud by Milan dům před prodejem obýval minimálně dva roky nebo mezi získáním a prodejem uběhlo alespoň pět let). • příjmy z prodeje movitých věcí, pokud nejsou zaregistrovány jako obchodní majetek (motorová vozidla, lodě a letadla jedině, pokud mezi jejich nabytím a prodejem uběhl alespoň rok). • náhrady škody (pokud škoda nesouvisí s Milanovým
22
podnikáním nebo pronájmem). • náhrady poškození, která nesouvisí s majetkem (například pokud by Milan prodělal duševní újmu). • pojistná plnění (pokud ovšem nesouvisí s podnikáním nebo pronájmem). • ceny z reklamních, sportovních nebo veřejných soutěží, které nepřesahují 10 000 Kč. • příjmy sociálního charakteru (nemocniční pojíštění, státní sociální podpora, důchodové pojištění ). • odměny za darování krve a jiných biologických materiálů. Teď Milan ví, které příjmy musí a nemusí zahrnout do daňového přiznání. Co když Milan nemusí podávat daňové přiznání vůbec? Daňové přiznání totiž musí Milan podat jen v případě, kdyby: • měl příjmy z několika zaměstnání zároveň a příjem aspoň některého z nich by dostal ještě nezdaněný. • měl roční příjem z podnikání vyšší než 15 000 Kč. • měl příjem ze zaměstnání a zároveň by jeho další příjmy (třeba z podnikání nebo pronájmu) přesáhli 6 000 Kč. • v podnikání vykázal ztrátu. • kdyby, alespoň v jednom měsící měl příjem ze zaměstnání vyšší než 103 536 Kč (pro rok 2014). Milan by tedy daňové přiznání podávat vůbec nemusel, pokud by měl celý rok jen jedno zaměstnání a nebo více zaměstnání, které se časově nepřekrývaly. Daň by za něj odváděl jeho zaměstnavatel. Daň z příjmu se vypočítá z DAŇOVÉHO ZÁKLADU, který si může Milan vypočítat právě z údajů, které vyplní do daňového přiznání. ZÁKLAD DANĚ vypočítá jako PŘÍJMY – VÝDAJE nebo PAUŠÁL. Měl by tedy Milan využít výdaje nebo paušál?
23
Výhody paušálu Výše jsem uvedl, že existuje více druhů PAUŠÁLŮ. Pohybují se od 30% u pronájmů až k 80% u zemědělců a řemeslníků. 60% mají všichni ostatní a 40% si mohou odečíst takzvaná svobodná povolání (např. právníci, doktoři ). Zbyde základ daně a z toho se vypočítá daň z příjmu. Během podnikání si tedy musí shraňovat jen údaje o příjmech (faktury). Paušál se hodí pokud se Milan nechce tolik starat o účetnictví nebo pokud má malé náklady (výdaje).
Nevýhody paušálu Pokud Milan používá paušál, nemůže uplatnit slevy na děti a svou manželku (dostaneme se k tomu níže). Pokud by chtěl 30% nebo 40% paušál a měl by za rok příjem více než 2 000 000 Kč, tak to nelze udělat. Od roku 2014 nemohou využívat 30% a 40% paušály živnostníci, kteří vydělali více než dva miliony korun. Je pravda, že paušály dokážou snížit základ daně o více než polovinu, i když jsou reálné náklady nulové. Pokud by Milan však žádal například o podnikatelský úvěr, banka kouká na podnikatelovi daňová přiznání za poslední dva roky a pokud má malý daňový základ, je pro banku méně bonitní. Banka by totiž daňový základ vydělila dvanácti a tím by získala představu o průměrném měsíčním příjmu Milana. Pokud by Milan uplatnil 80% paušál, může to vypadat, jako by vydělával mnohem méně, než ve skutečnosti vydělává. Co se tedy vyplatí teď, nemusí se vyplatit jindy.
24
Daňová evidence Daňová evidence je druhý způsob odečítání výdajů od příjmů. Je to administrativně náročnější způsob, ale pokud by měl Milan vysoké výdaje, většinou se vyplatí. Navíc může uplatnit slevu na manželku a děti (ke slevám se brzy dostaneme). Využití daňové evidence pro Milana znamená, že musí celý rok schraňovat , mimo údaje o příjmech, všechny údaje o svých výdajích, které mají něco společného s jeho podnikáním. Co může Milan zahrnout do výdajů? • Nákup materiálu a zboží (například nové hrábě k úpravě zahrad, hlínu.. ) • Provozní náklady (elektřina v jeho kanceláři.. ) • Mzdy a pojistné placené pro Milanovi zaměstnance • Nájem (kanceláře, skladu.. ) • Výdaje za použití motorového vozidla (benzín, technická kontrola, olej.. ) • Bankovní poplatky (poplatek za výběr z bankomatu a podobně) • Úroky z úvěrů • Silniční daň (která se ho týká jen pokud jezdí autem) Co naopak Milan do výdajů zahrnout nemůže? • Své sociální a zdravotní pojištění • Výdaje na reprezentaci (nový oblek..) • Jeho výdaje na osobní spotřebu (zubní kartáček, balení piv.. ) • Pokuty a penále (pokuta na silnici, penále za neodeslání daňového přiznání včas.. ) • Daň z příjmu za minulý rok a DPH pokud ho platí S podnikáním Milan začal teprve minulý rok, takže do výdajů navíc může zahrnout položky, které zaplatil ještě před tím než
25
začal podnikat. Takové položky se ovšem musí podnikání týkat. Pokud má Milan všechny účtenky a doklady o platbách, odevzdá je společně s daňovým přiznáním, ve kterém se výše odečtených výdajů bude rovnat výši zaplacených částek za náklady. Milan už ví, jak je to s příjmy, výdaji nebo paušálem v daňovém přiznání. Vypočítal si svůj DAŇOVÝ ZÁKLAD tím, že odečetl výdaje od příjmů. Pokud je fyzická osoba (živnostník), platí z něj 15% státu a to je právě ta DAŇ Z PŘÍJMU. Pokud by Milan vlastnil právnickou osobu (s.r.o. nebo akciovou společnost), platí 22% z daňového základu. Od roku 2016 se údajně chystá sjednocení na 17,5%. DAŇOVÝ ZÁKLAD nemusí být konečná cifra, ze které bude Milan platit daň z příjmu. Tento základ se dá ještě snížit různými slevami. Napříkad si daňový základ může Milan snížit o • úroky z hypoték a stavebního spoření. Základ daně si tímto způsobem může Milan snížit až o 300 000 Kč. Podmínkou je využití úvěru na bytové účely (rekonstrukce, stavby, koupě a podobně). Pokud by podnikala i Milanova partnerka nebo partner, může si tuto slevu ze základu daně odečíst pouze jeden z nih. Dokument o úrocích by měla banka Milanovi automaticky poskytnout začátkem roku. Pokud ne, stačí o něj požádat. • platby za životní pojištění. Ty si může Milan strhnout až do výše 12 000 Kč. Příspěvky, které Milanovi na toto pojištění přispěl zaměstnavatel, počítat Milan nemůže. Další podmínkou je, že si Milan nechá vyplatit životní pojištění nejdříve v šedesáti letech a nebo nejdříve po pěti letech od založení této pojistky (pokud by si ji tedy Milan založil v 61 letech, musí ji vybrat minimálně v 66
26
letech, aby si mohl životní pojistku strhávat ze základu daně). • příspěvky do penzijního fondu za minulý rok, které překročily hranici 12 000 Kč. Pokud si tedy Milan vloží do penzijního fondu za minulý rok 18 000 Kč, může si odečíst z daňového základu 6 000 Kč. Maximálně si může ze základu daně odečíst 12 000 Kč. To znamená, že maximálního odečtu dosáhne, když si do penzijního fondu vloží 24 000 Kč za minulý rok. • dary na prospěšné účely. Kdyby Milan daroval například peníze na charitu, do školství nebo na ekologické účely, může si odečíst částku ze základu daně. Podmínky jsou, že musí darovat minimálně 1000 Kč v minulém roce nebo 2% z původního základu daně. Odečíst si takto může až 10% z původního základu daně. Okruh darů, které se považují jako dary na prospěšné účely může Milan najít v zákoně o dani z příjmu. • náklady na vzdělání až do výše 10 000 Kč. Jde o platby za složení zkoušek, absolvování kurzů a školení. Podmínkou je, že Milan tyto náklady nemá zahrnuté v daňové evidenci jako výdaj a nehradí je Milanův zaměstnavatel. Lidé se zdravotním postižením mohou ze základu daně odečíst za vzdělání až 13 000 Kč, těžce postižení až 15 000 Kč. • členské příspěvky odborům, pokud nepřesáhli 3000 Kč a zároveň 1,5% Milanových ročních zdanitelných příjmů. Tyto slevy si může Milan odečíst ze základu daně. 15% tohoto základu daně je poté Milanova DAŇ Z PŘÍJMU, kterou musí uhradit do 1. dubna. Ani tato nemusí být konečná částka. Milan na ni může uplatnit další slevy a to • slevu na poplatníka. Tu může Milan uplatnit, pokud měl alespoň část roku nějaké zdanitelné příjmy. Vždy ji může odečíst v plné výši a to 24 840 Kč. Pokud mu poté vyjde daň z příjmu záporná nebo nulová, tak neplatí žádnou. Od roku 2013 nemohou uplatnit slevu na poplatníka lidé, kteří dostávají starobní důchod.
27
• slevu na manžela nebo manželku ve výši 24 840 Kč. Milan jí může uplatnit, pokud za minulý rok příjmy jeho manželky nepřesáhly 68 000 Kč. Lidé ji většinou využívají ve chvíli, kdy jsou partner nebo partnerka nezaměstnaní či na rodičovské dovolené. Podmínkou je žít s protějškem ve stejné domácnosti a být sezdaní. Slevu může Milan uplatnit i na každý měsíc zvlášť, což činní 2 070 Kč za každý měsíc, kdy příjmy jeho manželky nedosáhly přes 5 666 Kč. Jako příjem manželky Milan musí započítat veškeré její výdělky, podporu v nezaměstnanosti, nemocenskou, mateřskou, invalidní a starobní důchod. Naopak nemůže zahrnout přídavky na dítě, alimenty, sociální příplatky, příspěvky na bydlení, příspěvek na školní pomůcky, rodičovské příspěvky, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné a příspěvek na péči o blízkou nebo jinou osobu. Pokud by Milanova žena měla průkaz o mimořádných výhodách III. stupně (těžké postižení s potřebou průvodce, průkaz ZTP/P), tak si za ní může odečíst z daně slevu 49 680 Kč. Od roku 2014 nemohou slevu na manžela nebo manželku uplatňovat živnostníci, kteří volí paušál jako způsob odečtení výdajů. • slevu na dítě, která Milanovi sníží daň z příjmu o 13 404 Kč. Pokud je dítě postižené, sleva se zdvojnásobí. Tuto částku si může Milan odečíst za každé dítě, které s ním celý rok žilo v jedné domácnosti a Milan dotyčné dítě živil. Pokud má Milan tři děti a to Milana juniora, Radku a Alžbětu, může si tedy z daně z příjmu odečíst 40 212 Kč. Sleva na dítě navíc způsobí, že pokud se dostane Milanova daň z příjmu do záporu, stát mu doplatí onu zápornou hodnotu. Říká se tomu daňový bonus. Stát Milanovi může vyplatit takto maximálně 60 300 Kč a minimálně 100 Kč. Pokud by byl Milan v záporu méně než 100 Kč, stát mu částku nevyplatí. Milan má nárok na tento daňový bonus pouze pokud vydělal za minulý rok alespoň 48 000 Kč, přičemž se počítají pouze příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmů a kapitálového
28
majetku. Slevu je možné uplatnit i za kalendářní měsíce. Pokud by s Milanem například Alžběta půl roku nežila nebo by ji Milan půl roku neživil, může si Milan za Alžbětu odečíst jen 6 702 Kč (1 117 Kč za každý měsíc). Slevu na dítě navíc může uplatnit pouze jen jeden z manželů (pokud by byla i Milanova manželka daňový poplatník = ten kdo musí podat daňové přiznání). Slevu za dítě opět nemohou od roku 2014 využít podnikatelé, kteří svoje příjmy řeší paušálem. • slevu pro zdravotně postižené. Tu získá Milan, pokud by pobíral invalidní důchod prvního nebo druhého stupně. Takový člověk si totiž může z daně odečíst 2 520 Kč za rok. Pokud by měl Milan invalidu III. stupně může si odečíst 5040 Kč a pokud by byl držitelem ZTP/P (zvlášť těžké zdravotní postižení), může uplatnit slevu na dani z příjmu 16 140 Kč. Pokud by splňoval tyto podmínky jen část roku, rozpočítá se sleva podle daných měsíců. • slevu pro studenty. Ta je pro lidi, kteří se soustavně připravují na povolání, tedy studují. Kdyby byl Milan mladší a studoval, mohl by si odečíst z daně 4 020 Kč. Podmínkou je, aby byl mladší než dvacet šest let (nebo dvacet osm v případě doktorského studia). Pokud by Milan studoval určitý počet měsíců (ne všech dvanáct), za každý měsíc si z daně může odečíst 335 Kč. Na tuto slevu Milanovi zanikne nárok, pokud by studoval formou dálkového, distančního, večerního studia a nebo kombinovaného studia na střední škole. Také by na ní neměl nárok, kdyby v tu samou chvíli měl právo na podporu v nezaměstnanosti. Nyní je Milan schopný vypočítat si svou daň z příjmu. Stačí vyplnit onen růžový formulář, který mu dají na požádání na finančním úřadě (formulář a přílohy k němu si také můžete stáhnout v příloze této knihy společně s oficiálními pokyny k vyplnění) a odevzdat ho do prvního dubna. První a nejtěžší část daňového přiznání pak bude za Vámi. Nyní si řekneme jak
29
na přehled o příjmech a výdajích pro úřad sociální správy a Vaší pojišťovnu.
Přehled o příjmech a výdajích pro úřad sociální správy a zdravotní pojišťovnu Toto jsou poslední dva dokumenty, které musí Milan vyřídit. Nejprve je potřeba vyřešit ÚŘAD SOCIÁLNÍ SPRÁVY. Měl by vědět, že přehled pro tento úřad by měl předat nejpozději do 2. května. Případný nedoplatek na sociálním pojištění pak musí zaplatit do osmi pracovních dnů. Pokud by Milanovi obstarával přiznání daňový poradce, prodlužuje se mu termín do 1. srpna. O daňovém poradci by však měl Milan úřadu sociální správy dát vědět do konce dubna. Pokud by Milanovi byla prodloužena lhůta na finančním úřadě pro podání přiznání, musí přehled odevzdat do měsíce po jejím ukončení. Pokud by Milan patřil mezi podnikatele, kteří daný rok nemusí podávat daňové přiznání, přehled pro úřad sociální správy musí odevzdat do 31. července. Z přehledu, který Milan odevzdá, mu úřad spočítá jeho nové zálohy na sociální pojištění. Tyto zálohy bude platit každý měsíc od podání přehledu. Za nepodání přehledu může Milan dostat pokutu až 20 000 Kč. Přitom je nutné, aby v uvedená data sociální správa již přehled obdržela. Přehled může odeslat poštou, elektronicky nebo doručit osobně (což se hodí v případě, že by si Milan nevěděl rady a potřeboval pomoc). Přehled pro úřad sociální správy naleznete v příloze společně s oficiálními pokyny k vyplnění.
30
Přehled o příjmech a výdajích pro Milanovu ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNU je podobný. Každá pojišťovna má vlastní formulář, ale jsou si velice podobné. Na každé pobočce by si Milan našel daný nevyplněný přehled pro podnikatele a pokyny k němu. Milan musí odevzdat přehled pro zdravotní pojišťovnu ve chvíli, kdy alespoň část předchozího roku pracoval jako podnikatel. Musí ho odevzdat i v případě, že nevydělal ani korunu. Je důležité, aby věděl, že pokud někdy pozastaví nebo ukončí svoje podnikání (tuto akci oficiálně potvrdí na živnostenském úřadě), musí o tom informovat svou pojišťovnu maximálně do osmi dnů. Pokud by minulý rok neměl žádný příjem, musí přehled pro zdravotní pojišťovnu odevzdat do 8. dubna (narozdíl od úřadu sociální správy, kde v takovém případě podává přehled do 31. července). Případný nedoplatek na pojištění musí uhradit do osmi dnů od vydání přehledů. Za pozdní dodání přehledů mohou pojišťovny udělit pokutu až 50 000 Kč. Pojišťovna mu z přehledů vypočítá novou výši zdravotního pojištění, které bude platit každý měsíc až do podání dalších přehledů. Milan teď může podat daňové přiznání i přehledy. Pokud vše zařídí dobře, má vystaráno na celý rok až do dalšího přiznání. Může využít i služeb účetních a daňových poradců. Pro malé a střední živnostníky většinou zařídí veškerou práci ohledně přiznání zhruba za 1 500 Kč.
Závěr
31
Vás jsem nyní provedl úřady pro začátek Vašeho podnikání. Znáte rozdíl mezi volnou, vázanou, řemeslnou a koncesovanou živností. Víte, jak se líší hlavní a vedlejší činnost. Umíte vypočítat sociální a zdravotní pojištění. Zvládnete založit živnost. Chápete, co jsou faktury, objednávky a zálohové faktury. Dokonce víte, jak vypočítat daň z příjmu, znáte uplatnitelné slevy a zvládnete včas odevzdat přehledy pro pojišťovnu a úřad sociální správy. To je vše, co pro začátek
potřebujete.
Pokud Vám nebude cokoli jasné, neváhejte se obrátit na daňového poradce nebo místní úřad. Rádi Vám pomohou. Tento bonus je za Vámi. Doufám, že jsem Vám pomohl. Pokud jste ještě nepřečetli knihu Recept na podnikání, dožeňte to a nechte mi prosím ohlas, jak se Vám líbila na www.podniknito.cz nebo na www.receptnapodnikani.cz.
32
33
