Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
STUDIE ROZVOJE VÝROBY, OBCHODU A SLUŽEB V DANÉ OBCI (MIKROREGIONU)
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2007 Vedoucí práce: Ing. Jan Prudký, Ph.D.
Vypracovala: Jana Mikešová
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie
Agronomická fakulta 2006/2007
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Řešitelka: Studijní program: Obor:
Jana Mikešová Zemědělská specializace Agroekologie
Název tématu:
Studie rozvoje výroby, obchodu a služeb v dané obci (mikroregionu)
Zásady pro vypracování: 1. Pro zvolenou obec (mikroregion) vypracujte studii zaměřenou na rozvoj výroby, obchodu a služeb s přednostním ohledem na zaměstnanost místního obyvatelstva. 2. Vypracujte analýzu současného stavu výše uvedené oblasti spolu se současným stavem zaměstnanosti. 3. Zjistěte rozvojový potenciál jednotlivých oblastí činnosti v daném území. 4. Na základě získaných znalostí a průzkumu a s ohledem na reálnost navrhovaných opatření navrhněte doplnění oblasti výroby, obchodu a služeb v daném území. 5. Vytipujte stručným způsobem nutná investiční opatření a jejich finanční zajištění. 6. Zjistěte postoje vedení obce (mikroregionu) k současné úrovni dané oblasti a záměry pro nejbližší období.
Rozsah práce:
30 stran
Seznam odborné literatury: 1. KOLEKTIV Národní rozvojový plán 2004-2006. MMR ČR Praha, 2004 2. KOLEKTIV Program obnovy venkova - novela. MMR ČR, Praha, 1998 3. PATŘIČNÝ, V. , VÁŠA, J. Integrované projekty venkovských mikroregionů. MMR ČR Praha, 1998 4. PERLÍN, R. Program obnovy vesnice. Metodická publikace. VÚVA Praha, 1993, ISBN 80-85124-75-6 5. PERLÍN, R. Strategický plán mikroregionu. MMR ČR Praha 2002, ISBN 80903093-0-5
Datum zadání bakalářské práce:
prosinec 2005
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2007
Jana Mikešová řešitelka bakalářské práce
Ing. Jan Prudký, Ph.D. vedoucí bakalářské práce
prof. Ing. František Toman, CSc. vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „studie rozvoje výroby, obchodu a služeb v dané obci (mikroregionu)“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzitě v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně, dne
………………….
Podpis
………………….
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu práce panu Ing. Janu Prudkému Ph.D. za odborné rady a připomínky při jejím zpracovávání, dále starostovi města Velké Opatovice panu Mgr. Jiřímu Bělehrádkovi za poskytnuté materiály a informace týkající se města Velké Opatovice a členům městského zastupitelstva.
ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na studii rozvoje výroby, obchodu a služeb v mikroregionu Malá Haná se zaměřením na město Velké Opatovice. Území mikroregionu zahrnuje obce: Cetkovice, Uhřice, Borotín, Vanovice - Drválovice, Šebetov, Malá Roudka - Skočova Lhota, Světlá, Úsobrno a Velké Opatovice. Práce popisuje geografickou charakteristiku mikroregionu včetně ekonomické situace a stav nezaměstnanosti. Pozornost je také věnována zapojením do programu rozvoje mikroregionu a do programu obnovy venkova s popisem stávající situace. Nejrozsáhlejší část bakalářské práce je věnována Velkým Opatovicím, jakožto průmyslově, technickou infrastrukturou a službou nejvyspělejšímu a největšímu městu mikroregionu Malá Haná. Není opomíjen současný stav rozvoje zejména ve výrobě a službách s možností zisku pracovních příležitostí a navrhované doplnění v jednotlivých oblastech. Klíčová slova: mikroregion, rozvoj, služby, výroba
The bachelor thesis analyses production, business and services development in the microregion of Malá Haná, focusing on the town of Velké Opatovice. The territory of the microregion involves: Cetkovice, Uhřice, Boritím, Vanovice – Drválovice, Šebetov, Malá Roudka - Skočova Lhota, Světlá, Úsobrno and Velké Opatovice. The thesis desribes geographical characteristics of the microregion including economic and unemployment situation. The thesis also deals with taking part in the programmes of microregion development and renovation of the countryside, including description of the present-day situation. The biggest part of the thesis focuses on Velké Opatovice, as the most developed town of the microregion in terms of industry, technical infrastructure and services. The thesis also deals with the link between present-day situation in the region and future possibility of creating new jobs in relevant spheres of business. Key words: microregion, development, services, production
OBSAH 1. ÚVOD....................................................................................................................................... 8 2. CÍL ........................................................................................................................................... 9 3. MIKROREGION MALÁ HANÁ ........................................................................................ 10 3.1. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU ........................................................ 10 3.2. SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ SITUACE ................................................................................... 10 4. SEZNÁMENÍ S MĚSTEM VELKÉ OPATOVICE .......................................................... 11 4.1. HISTORICKÝ VÝVOJ MĚSTA .............................................................................................. 11 5. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK ...................................................... 12 5.1. RELIÉF A GEOLOGICKÉ PODLOŽÍ ...................................................................................... 12 5.2. BIOGEOGRAFIE ÚZEMÍ ...................................................................................................... 12 5.3. VODSTVO ......................................................................................................................... 12 5.4. PODNEBÍ ……………………………………………………………………………….12 6. PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU MALÁ HANÁ ........................................... 13 6.1. KONCEPCE PROGRAMU ROZVOJE MIKROREGIONU ........................................................... 14 7. STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU................................................................... 14 7.1. PŘEHLED HLAVNÍCH ZÁMĚRŮ MIKROREGIONU NA 2007-2013 ........................................ 14 8. PROGRAM OBNOVY VENKOVA.................................................................................... 15 8.1. VZNIK A CÍLE PROGRAMU OBNOVY VENKOVA................................................................. 15 9. EKONOMICKÝ POTENCIÁL OBCE K REALIZACI PROGRAMU OBNOVY VESNICE................................................................................................................................... 16 9.1. FINANCOVÁNÍ POV.......................................................................................................... 16 10. ZAMĚSTNANOST ............................................................................................................. 17 10.1. STAV NEZAMĚSTNANOSTI .............................................................................................. 17 11. PROSPERUJÍCÍ FIRMY MĚSTA ................................................................................... 19 11.1. ŠAMOTOVÁ TOVÁRNA .................................................................................................... 19 11.2. GESTO GERBRICH........................................................................................................... 20 11.3. INTERKONTAKT .............................................................................................................. 21 11.4. MOLAT ........................................................................................................................... 21 12. ROZVOJ HOSPODÁŘSTVÍ A PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ V OBCI ................ 22
12.1. ROZVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ A ZPRACOVÁNÍ MÍSTNÍ PRODUKCE ............................................ 22 12.2. ROZVOJ NEZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY, OBNOVA ŘEMESEL, AKTIVITY PRO ZVÝŠENÍ CESTOVNÍHO RUCHU A TURISTICKÉHO RUCHU, REKREACE .................................................... 23
12.2.1. Naučné stezky ......................................................................................................... 24 12.2.1.1. „Červená“ turistická stezka............................................................................ 24 12.2.1.2. „Modrá“ turistická stezka .............................................................................. 24 12.2.1.3. Naučná stezka Hanýsek …………………………………………… …..…...25 12.2.2. Velkoopatovické koupaliště .................................................................................... 26 12.2.3. Moravské kartografické centrum............................................................................ 26 13. POTENCIÁL A ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI.................................................................. 27 14. STRATEGICKÁ VIZE ROZVOJE MIKROREGIONU MALÁ HANÁ...................... 27 14.1. PRŮMYSL, OBCHOD, VÝROBNÍ SLUŽBY, TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST ........................ 27 14.1.1. Problémová oblast průmyslu, obchodu a výrobních služeb ................................... 27 14.1.2. Trh práce a zaměstnanost....................................................................................... 28 14.2. ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV ............................................................................................... 29 14.3. ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ REGIONU................................................................................. 29 14.4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...................................................................................... 29 14.5. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE ....................................................................... 30 14.6. CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................................. 30 15. NÁVRHY NA DOPLNĚNÍ SLUŽEB VE MĚSTĚ .......................................................... 31 15.1. UBYTOVÁNÍ.................................................................................................................... 31 15.2. VEČERNÍ PROGRAMY ..................................................................................................... 31 15.3. OBCHOD ......................................................................................................................... 31 15.4. OBNOVA BÝVALÉHO ELEKTROMONTÁŽNÍHO ZÁVODU .................................................. 32 16. ZÁVĚR................................................................................................................................. 33 17. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................... 34 18. SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................. 35 19. PŘÍLOHY …………………………………………………………………………………36
1. ÚVOD Bakalářská práce je zaměřena na rozvoj v oblastech výroby, obchodu a služeb v mikroregionu Malá Haná a ve městě Velké Opatovice s ohledem na zaměstnanost. Po staletí se život venkovského obyvatelstva měnil jen pozvolna. Naši předkové se živili převážně zemědělstvím a tkalcovstvím. Ve Velkých Opatovicích k tomu přibylo v polovině 19. století kamenictví a koncem téhož století příležitostné zaměstnání v nově postavené šamotové továrně. Tyto nové možnosti obživy poznamenaly i běžný život venkovského lidu. Jednotlivé kapitoly postupně přibližují a charakterizují mikroregion a město. Nejprve jsou uvedeny přírodní podmínky, které měly vliv na utváření a vývoj města. Postupným vývojem došlo k specifické struktuře sociálních a ekonomických podmínek. Pojednáno je také o zapojení do programu rozvoje mikroregionu Malá Haná s přehledem hlavních záměrů mikroregionu v dalších letech. Spolkový život obyvatel a jejich sdružování ke společným aktivitám umožňuje aktivní zapojení obce do programu obnovy venkova. Rozsáhlá část práce je věnována zaměstnanosti a možnostech uplatnění v oblasti služeb, výroby a obchodu. Uvedeny jsou pouze firmy s největším počtem zaměstnanců a s možností dalšího rozvoje. Dále je definován současný stav nezaměstnanosti a porovnání s okolními mikroregiony. Ve Velkých Opatovicích probíhá nyní řada výstaveb, ať už zábavného či naučného charakteru. Velké Opatovice neleží v turisticky atraktivní oblasti, jakou je například blízký Moravský kras, což znamená poměrně malý příliv turistů a návštěvníků včetně přínosu financí. Přesto ale má příroda co nabídnout a byly nově otevřeny turistické stezky. V závěru bakalářské práce jsem se zamýšlela nad možností doplnění v různých oblastech, zejména v oblasti výroby, které by byly přínosem z hlediska možnosti vzniku nových pracovních míst. Při zpracovávání jednotlivých témat jsem vycházela z použité literatury i z vlastních znalostí problematiky života ve městě. Dalším pramenem byly informace, které poskytl starosta, zastupitelé města a zaměstnanci jednotlivých firem.
8
2. CÍL Cílem této bakalářské práce je vyjasnit současný stav a další možnosti rozvoje v oblasti výroby, obchodu a služeb ve Velkých Opatovicích. Na základě současného stavu navrhnout doplnění v oblasti výroby a služeb, které ve městě chybí a tím umožnit zisk nových pracovních příležitostí. Dále seznámit se stavem nezaměstnanosti a porovnání s ostatními mikroregiony.
9
3. MIKROREGION MALÁ HANÁ 3.1. Geografická charakteristika mikroregionu Území mikroregionu je součástí Jihomoravského kraje. Leží v jeho nejsevernějším výběžku u hranic s krajem Pardubickým a Olomouckým. Tvoří jej celkem 9 obcí. Největším sídlem je město Velké Opatovice. Území se vyznačuje mírně teplým a mírně suchým podnebím. Celý mikroregion si zachovává výrazný venkovský charakter. Řada archeologických nálezů svědčí o tom, že úrodné nižší polohy Boskovické brázdy byly člověku známy již v prehistorické době. Mikroregion je vybaven hustou dopravní infrastrukturou včetně železnice. Nedostatkem je špatný stav a nízká kapacita stávajících pozemních komunikací. V současné době byl provoz veřejné železniční i silniční dopravy začleněn do integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Dopravní dostupnost oblasti se zlepší po vybudování rychlostní komunikace R 43 s plánovanými výjezdy u Velkých Opatovic a mezi Šebetovem a Vanovicemi. Realizace této investice má klíčový význam pro další rozvoj mikroregionu ve všech oblastech. (Bartošek, Jordán, 1999)
3.2. Sociálně ekonomická situace Oblast mikroregionu patří mezi zemědělsko průmyslové oblasti ČR. Existující průmyslové podniky jsou soustředěny do města Velké Opatovice (výroba žáruvzdorného zboží) a Úsobrno (Sklárny Moravia, a.s.), v obcích je výrobní sektor zastoupen
především
řemeslnými
živnostmi
a
malým
stavebnictvím.
Část
práceschopného obyvatelstva je nucena dojíždět za prací i do vzdálenějších center (Boskovice, Letovice, Brno). Zemědělství prošlo procesem transformace. V tomto sektoru se projevuje výrazný nedostatek investic, nutných na inovační programy. V hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů JM kraje se Svazek obcí Malá Haná umístil na 46. místě z 56 hodnocených subjektů. Ekonomická úroveň dle metodiky hodnocení mírně přesahuje 50% bodů průměrného ukazatele pro JM kraj. Hlavním důvodem pro toto hodnocení je velmi nízká míra podnikatelských aktivit, která stojí v pozadí příčin nízkého hodnocení
10
ve všech dalších hodnocených kritériích (počet postavených bytů, daňová výtěžnost, podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a další). Mikroregion má poměrně vysoký potenciál v oblasti cestovního ruchu. (Brožek, 2005)
4. SEZNÁMENÍ S MĚSTEM VELKÉ OPATOVICE Město Velké Opatovice patří do mikroregionu Malá Haná a se svými místními částmi se nachází v severní části bývalého okresu Blansko, na hranici s okresem Svitavy. Od bývalého okresního města jsou Velké Opatovice vzdáleny 40 km. Město je přirozeným střediskem oblasti a je sídlem s vyšší vybaveností, školství, obchodu, služeb a průmyslu (MŠLZ – výroba šamotového zboží). Statut města byl Velkým Opatovicím udělen 15. října 1969 a od roku 1976 začíná postupná integrace okolních obcí k městu (Brťov s Korbelovou Lhotou, Svárov, Velká Roudka a Bezděčí). Město má ke dni 31.12.2006 3.678 obyvatel a plochu 1312 ha.
4.1. Historický vývoj města První písemné zmínky se datují z roku 1308, kdy byla na nedalekém hradě Cimburku (dnes zřícenina) uzavřena kupní smlouva na Opatovice, které se původně skládaly ze samostatných částí – Horní a Dolní. Tyto se vyvíjely až do 19. století. Od roku 1888 dostaly Opatovice přídomek Velké. Velké Opatovice byly sídlem vrchnosti již v minulosti. Po vládě vladyckých rodů, vlastní Velké Opatovice páni z Kunštátu (od konce 14.století až do roku 1521). Dalšími majiteli jsou páni z Pernštejna i jiné rody. V roce 1719 se stává majitelem rod Salmů, kteří v roce 1757 vybudovali dnešní zámek na místě původní tvrze. Dnes se jedná o rozsáhlý, pozdně barokní zámek. V letech 1797 až 1945 patřil hrabatům z Herbersteinu, kteří jej upravili empirově a později novobarokně. Roku 1978 vyhořelo jižní křídlo a bylo nahrazeno novostavbou. Zámek tvoří s rozlehlým zámeckým parkem významný komplex v území města. (Bartošek, Jordán, 1999)
11
5. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK 5.1. Reliéf a geologické podloží Území Velkých Opatovic leží na průměrné nadmořské výšce 380m. Geomorfologicky je území velmi zajímavé, přestože zběžný pohled na krajinu poměrně menších výšek tomu nijak neodpovídá. Je to proto, že na malé ploše se nacházejí terénní tvary, náležející dokonce třem geomorfologickým subprovinciím České vysočiny. Území je součástí Českého masívu. Z vyvřelých hornin zasahují na okraje Malé Hané vyvřeliny Brněnského masívu, především žuly. V celé oblasti však převládají většinou usazené horniny. (Bartošek, Jordán, 1999)
5.2. Biogeografie území Velké Opatovice jsou městem ležícím na západním okraji severní části Boskovické brázdy, která tvoří protáhlou sníženinu přibližně severojižního směru lemovanou vyššími lesnatými návršími na západní i východní straně. Nížinná plochá krajina nese dlouhodobě vžitý název Malá Haná. Oblast Malé Hané a východní zvýšený okraj patří k Českomoravské subprovincii, západní okrajová území a Podhoří ke Krkonošskojesenické subprovincii a menší část ještě dále na západě k subprovincii Česká tabule. (Bartošek, Jordán, 1999)
5.3. Vodstvo Území náleží k povodí řeky Moravy. V západní i východní vyvýšené části krajiny pramení několik potůčků, které se postupně na sníženém území Boskovické brázdy spojují a odtékají. Nejznámější je Opatovický potok, jehož dřívější pojmenování je Bitýška. Všechny vodní toky mají většinou málo vody, zejména v letním a podzimním období. Velkoopatovicko má velmi dobré podmínky v zásobování podzemní vodou. (Bartošek, Jordán, 1999)
5.4. Podnebí Podnebí Opatovic je mírné, průměrná roční teplota činí 7,5OC , nejteplejší měsíc – červenec (17oC) a nejstudenější – leden (-3oC). Roční úhrn srážek se pohybuje
12
v rozmezí 600 - 650 mm. V zimě činí sněhová pokrývka maximálně 500 mm. Výkyvy počasí také občas způsobí delší zimní období beze sněhu ale zato s holomrazy. V zimní polovině roku je častá tepelná inverze. V údolích přikrytých mlhou je sychravo a větší zima než na sluncem ozářených svazích ve vyšších polohách. (Bartošek, Jordán, 1999)
6. PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU MALÁ HANÁ V posledních dvou letech byla ustavena v souladu se zákonem o obcích řada sdružení obcí. Jejich společných cílem je soustředění na rozvoj venkovských území s prioritními otázkami řešení problémů technické infrastruktury, dopravní obslužnosti, rozvoje rekreační funkce, péče o krajinu a v neposlední řadě zvyšování pospolitosti obyvatelstva. (Matyáš, 2001) Obdobně
mikroregion
zakládal
koncem
května
roku
2001
několik
obcí
v severovýchodní části okresu Blansko v oblasti Malé Hané. Členy tohoto sdružení byly obce: Borotín, Cetkovice, Malá Roudka, Světlá, Šebetov, Uhřice, Úsobrno, Vanovice a město Velké Opatovice. Ve většině případů se jedná o středně velké a menší obce s poměrně kompaktními správními územími, které se zpravidla nedělí na části obcí. Území, které tyto obce zaujímají má rozlohu 84 km2. V území jako celku sice v posledních deseti letech stagnuje počet obyvatel, v řadě u nich však v tomto období počet obyvatel ubýval, růst počtu obyvatel zaznamenaly především Cetkovice. Obce v mikroregionu jsou z hlediska technické vybavenosti vybavené vodovody a až na Malou Roudku jsou i plynofikovány. Ve většině obcí je zastoupeno alespoň jedno řemeslo. Problémem obcí je špatná úroveň vybavení kanalizacemi a čistíren odpadních vod, až na výjimku Velkých Opatovic se v žádné další obci kanalizace nevyskytuje. V rámci Programu obnovy vesnice vyhlašovaného Ministerstvem pro místní rozvoj se od roku 1999 objevil dotační titul 7 poskytující příspěvek na integrované projekty rozvoje venkovských mikroregionů a řada postupně vznikajících sdružení počala tento dotační titul využívat. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytovalo v roce 2001 a předchozích letech příspěvek na zpracování příslušné studie do výše 70% pořizovací ceny programu rozvoje. (RNDr. Matyáš, 2001)
13
Úkolem každého Programu rozvoje mikroregionu je vypracování materiálu, který: -
vymezí hlavní cíle rozvoje mikroregionu
-
definuje strategii k dosažení těchto cílů
-
určí prioritní programy a projekty
-
navrhne možnosti čerpání dotací z jednotlivých rozvojových programů
(strukturální fond EU, případně z fondu soudružnosti).
6.1. Koncepce programu rozvoje mikroregionu Celkovou koncepci zpracování Programu lze charakterizovat následovně: ·
Program bude zpracován za celý mikroregion a bude obsahovat všechny
problémové kruhy, týkající se sociálně – ekonomického i územního rozvoje při respektování zájmů ochrany přírodního prostředí, krátkodobých i dlouhodobých cílů. ·
Analytická část bude redukována na nezbytně nutné minimum, spočívající
v demografické analýze, vyhodnocení stávajících schválených územních plánů a dalších rozvojových programů jednotlivých obcí a mikroregionu. ·
Těžiště práce bude v návrhové části a v námětech na konkrétní společné
programy a projekty obcí. Bude zpracován katalog krátkodobých , střednědobých projektů a programů. ·
Konkrétní společné programy a projekty budou posouzeny také z hlediska jejich
realizace a financování. ·
Program bude využit jako podklad k žádostem o finanční podporu ze zdrojů ČR,
předvstupních fondů Evropské unie a dalších zahraničních fondů. (Matyáš, 2001)
7. STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU
7.1. Přehled hlavních záměrů mikroregionu na 2007-2013 Globální cíl: Trvale udržitelný rozvoj obcí mikroregionu Malá Haná. Politika směřující k trvale udržitelnému rozvoji je smyslem základního směřování Evropské unie, jejímž členem je i Česká republika. Bez ohledu na smluvní závazky je základní princip tohoto konceptu, tj. nutnost zachovat budoucím generacím možnost
14
uspokojovat jejich základní životní potřeby, bezpochyby podmínkou přežití lidstva na této planetě. Naplňovat ideu trvale udržitelného života může každý jedinec ve svém každodenním životě. Zadáním pro obce mikroregionu je nalézt na místní úrovni ve vymezeném prostoru správy věcí veřejných optimální propojení základních společenských oblastí: ekonomické, sociální a oblasti životního prostředí. Smyslem udržitelného rozvoje je zlepšení kvality života a zvyšování spokojenosti občanů. Podmínkou úspěchu je zapojení všech skupin obyvatelstva, kromě státní správy a samosprávy i zástupců zájmových skupin nevládních organizací, spolků a místních podnikatelů, firem. (Brožek, 2005) Tématy opatření je zejména: - zlepšování podmínek bydlení, dobudování infrastruktury, místních komunikací - regenerace stávajícího bytového fondu a péče o dobrý obraz obcí - budování místních společenských a kulturních tradic, životního stylu - vytváření podmínek pro zlepšení úrovně obchodu a služeb a vznik nových ekonomických aktivit, při využívání místních hmotných zdrojů, zaměstnanosti místního obyvatelstva - rozvoj zemědělské výroby na ekologických principech - péče o přírodní prostředí, budování systému ekologické stability, ochrana místních biotopů, obnova prostupnosti krajiny pěšími a cyklistickými cestami apod.
8. PROGRAM OBNOVY VENKOVA
8.1. Vznik a cíle programu obnovy venkova Program obnovy venkova věcně navazuje na „Program obnovy vesnice“ projednaný vládou České Republiky dne 29.5.1991. Tento dokument byl novelizován usnesením vlády č.730 ze den 11.11.1998 s cílem rehabilitovat venkov s jeho krajinou. Program obnovy venkova má podnítit a podporovat obyvatele vesnic a jejich samospráv k tomu, aby pokud možno vlastními silami usilovaly o obnovu zanedbaného fyzického stavu vesnic, o obnovu společenského a hospodářského života na vesnici, udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny. Problematiku venkova řešit na
15
regionálním principu při rozvíjení partnerských vztahů s městy. Vládní podpora je rozšířena i na místní části měst, které tvoří sídlo venkovského charakteru.
Program obnovy venkova je dlouhodobým otevřeným programem pro cílený rozvoj venkova, který je postaven na vlastní iniciativě obce, jejího vedení a jejich obyvatel. Zpracovává se na období minimálně 5 let. Do programu mohou být postupně zapojované jakékoliv aktivity sloužící k rozvoji obce a podporované jejími obyvateli.
Obnova vesnice předpokládá aktivní přístup obyvatel k řešení problémů obce. Tento přístup znamená nejen spoluobčany informovat o záměrech a následně je do realizace těchto záměrů zapojit, ale využít, již v době přípravy akcí, náměty občanů, společenských organizací a podnikatelských subjektů ke korekci představ Místní pracovní skupiny POV a představitelů obce. K podnícení aktivity je třeba využít nejen veřejných zasedání občanů, ale i tématických besed na Místní POV. (Svoboda, 2001)
9. EKONOMICKÝ POTENCIÁL OBCE K REALIZACI PROGRAMU OBNOVY VESNICE
9.1. Financování POV Program obnovy venkova předpokládá více zdrojové financování, kde je požadovaná finanční spoluúčast obce. Podmínky státní podpory se stanovují v „Zásadách pro poskytování účelových dotací v rámci POV“ v závislosti na aktuálních podmínkách. Poskytovaná dotace z POV je dotací účelovou a její čerpání je vázáno jen na financování schválené akce (není na ni právní nárok). Dotace je poskytovaná zálohově a podléhá zúčtování se státním rozpočtem za příslušný rok podle rozpočtových pravidel republiky. O podmínkách poskytnutí dotace sepisuje Ministerstvo financí s obcí smlouvu. Na stejnou akci není přípustný souběh dotací z více dotačních titulů. Použití poskytnuté dotace podléhá kontrole ze strany územních finančních orgánů. (Svoboda, 2001) Obec sama může zakládat sdružení venkovských obcí se stejnými politickými, ekonomickými, ekologickými zájmy či zájmy regionálního charakteru. Tato možnost vystupuje do popředí zvláště ve vazbě na hospodárnější a efektivnější zajišťování
16
veřejně prospěšných a veřejných služeb. Obec, jako samosprávný subjekt, může vstupovat do společnosti a podnikat, jako každý jiný podnikatelský subjekt. (Svoboda, 2001)
10. ZAMĚSTNANOST V dřívějších dobách převládala na Malé Hané i v podhorských obcích zaměstnanost v zemědělství, případně práce v lese, drobné řemeslné podnikání a práce v domácnosti. Teprve koncem minulého století nastal pozvolný rozvoj průmyslové výroby, nejdříve v okolních městech Boskovicích, Letovicích. Nadějný byl objev těžby žáruvzdorných jílovců a lupků, což položilo základy pozdějšímu rozvoji průmyslové výroby přímo ve Velkých Opatovicích. Továrna, založena roku 1892 se stala největším podnikem v celém regionu a po rozsáhlé modernizaci od roku 1965 určujícím faktorem v zaměstnanosti obyvatel Velkoopatovicka i vzdálenějšího okolí. Nezaměstnanost činila v roce 1998 asi 6 %, kolem tohoto procenta se Velké Opatovice pohybují neustále. Zaměstnanost
v zemědělství
se
soustředila
postupně
z původně
soukromých
hospodářství většinou menšího rozsahu po roce 1950 do zemědělských družstev. V roce 1971 se družstva sloučila v jeden celek – JZD Velké Opatovice. Toto družstvo bylo jedním z největších zemědělských závodů na okrese Blansko a obsáhlo celý region Velkoopatovicka. Menší část obyvatel je zaměstnána ve službách, obchodech, školství, zdravotnictví a veřejné správě. K poměrně velmi závažným změnám došlo po roce 1989, kdy byla a je postupně zřizována řada menších soukromých podniků a provozoven včetně obchodů, řemeslných dílen a jiné individuální činnosti. Strukturálními změnami prošly i větší závody, které se staly akciovými společnostmi, např. MŠLZ, zemědělské podniky, které jsou v současné době především zformovány v družstvo VOS. Celkové změny v ekonomické sféře přinesly v posledním desetiletí četné přesuny zaměstnanosti, ve změně povolání i ve volbě míst zaměstnání.
10.1. Stav nezaměstnanosti Již delší dobu se míra nezaměstnanosti ve Velkých Opatovicích pohybuje pod průměrem. V říjnu a listopadu roku 2006 byla 5,96 % . V porovnání s ostatními 17
městy je počet obyvatel, evidovaných na úřadu práce průměrný až podprůměrný, což je způsobeno poměrně větším počtem, ať už větších či menších
firem ve městě
či fungování podniků v okolních městech. Mezi firmy držící rozvoj výroby patří: P-D Refractories CZ a.s., která v současné době zaměstnává 790 lidí a patří k největší firmě ve městě, dále firma Gesto Gerbrich, VOS zemědělců a.s., Interkontakt, Molat, Inkova, Rospet, Simonet, pokrývačství Kobylka a řada menších podnikatelů.
( Tab.č.1: Míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Blansko za měsíc říjen a listopad 2006) Mikroregiony Ekonom.aktivita říjen
%
obyvatelstva
Porovnání
listopad
%
Porov.
s min.
s min.
měsícem
měsícem
Adamov
2542
192
7,55
↓
180
7,08
↓
Benešov
830
68
8,2
↑
72
8,67
↑
Blansko
11432
589
5,15
↓
566
4,95
↓
Boskovice
8888
587
6,6
↓
593
6,67
↑
Černá Hora
1858
88
4,74
↓
79
4,25
↓
Jedovnice
2575
127
4,94
↓
126
4,89
↓
Křtiny
1119
67
5,99
↓
61
5,45
↓
Kunštát
1870
155
8,29
↓
152
8,13
↓
Letovice
4379
334
7,63
↓
336
7,67
↑
Lipůvka
1504
81
5,39
↓
77
5,12
↓
Lomnice
1376
105
7,63
↓
105
7,63
↔
Lysice
2499
160
6,4
↓
162
6,48
↓
Olešnice
1240
113
9,11
↑
110
8,87
↓
Sloup
1981
120
6,06
↓
107
5,40
↓
Svitávka
1079
92
8,53
↓
97
8,99
↑
Velké Opat.
3222
192
5,96
↓
193
5,99
↑
Pramen: Úřad práce Boskovice
18
11. PROSPERUJÍCÍ FIRMY MĚSTA 11.1. Šamotová továrna Historie dnešní akciové společnosti sahá do roku 1892, kdy se rozhodla firma "Gessner a Pohl", těžící jíly v březinské oblasti postavit ve Velkých Opatovicích, v blízkosti nové železniční tratě spojující od roku 1889 Velké Opatovice s Chornicemi, továrnu na žáruvzdorné výrobky (šamotové kameny a malty) a zhodnocovat tak do té doby odpadové suroviny. Tehdy netušili, že postavením nevelké šamotky dávají základ také i k pozdějšímu rozvoji obce Velké Opatovice. V té době nebylo mnoho pracovních příležitostí, proto místní občané přivítali novou továrnu, která skýtala možnosti trvalého výdělku. Dalším důležitým faktorem bylo otevření dolu, později zvaného Stanislav, v Doubí u Velkých Opatovic v roce 1889, a do třetice sehrálo roli to, že v celé nedaleké březinské kotlině se ohnivzdorný jíl již několika společnostmi od roku 1852 těžil. Šamotová továrna byla sice přínosem pro Velké Opatovice a okolí, co se týče zaměstnanosti, ale také nebezpečným propagátorem germanizace a značným vykořisťovatelem pracujícího lidu. Před první světovou válkou i za války se většinou vyráběly normálky a klíny na lisech ručně ovládaných, zbytek zboží se formoval ručně. Továrna za války dosahovala zvýšení výroby a zaměstnávala také asi 35 ruských a italských zajatců. V roce 1919 byl celý závod zničen požárem, který vznikl na komorové peci. Provoz byl ale opět znovu zahájen o rok později. Počet zaměstnanců v letech 1920 – 1944 kolísal od 75 do 270. V roce 1938 se začala zvedat výroba, byla postavena nová tunelová pec a výroba stoupla na 18 000 tun šamotového zboží. Následkem stoupající poptávky po šamotovém zboží bylo v letech 1958 -1960 přikročeno k rozsáhlé rekonstrukci velkoopatovického závodu nákladem 49 000 000 Kčs. Od roku 1950 je již firma známa jako Moravské šamotové a lupkové závody Velké Opatovice (MŠLZ) se závody Velké Opatovice, Mladějov, Nová Ves, Koclířov Hřebeč, Janůvky, Březina a Roubanina. Nadřízeným orgánem byly Československé keramické závody n. p. Praha. V letech 1955 - 86 k tomuto národnímu podniku patřil závod Vidnava vyrábějící šamot a dinas. Závod Jevíčko byl součástí firmy v letech 1955 - 92 a produkoval převážně lehčený šamot. Závod ve Velkých Opatovicích byl rozšířen v letech 1960 - 1965, o nový provoz, pro který se vžil název "Nová šamotka"
19
(nyní divize D-02). Původní závod byl od té doby nazýván "Stará šamotka" (nyní divize D-01). Touto dostavbou se stal opatovický závod v té době největším producentem šamotového zboží ve střední Evropě se schopností produkovat až 120 000 t výrobků v roce. V roce 1991 se firma MŠLZ stává akciovou společností. Od 1. 1. 2000 byla provedena změna organizačního uspořádání a závody byly rozděleny na divize. V roce 2000 se Moravské šamotové a lupkové závody a. s. stávají členem mezinárodní skupiny Preiss-Daimler Group a dostávají název P-D Refractories CZ a.s. V současné době je P-D Refractories CZ a.s. jedním z největších výrobců a dodavatelů žárovzdorných výrobků a surovin. Společnost je vybavena moderním výrobním a
zkušebním
zařízením,
které
garantuje
vysokou
stabilní
výrobní
kvalitu.
P-D Refractories CZ a.s. uspěla se svým projektem vzdělávání managementu uplatněného v rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů - adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací a získala pro roky 2006-2008 dotaci
z
Evropského
sociálního
fondu v
celkové
hodnotě
100 000,- EUR. Tato částka bude využita na vzdělávání zaměstnanců na všech úrovních řízení, které bude zaměřeno na získání nebo zdokonalení znalostí spojených s řízením. Společnost P-D Refractories chce od roku 2007 rozšířit výrobu žáruvzdorných materiálů pro ocelářský a sklářský průmysl. Právě totiž byla dokončena stavba nové tunelové pece za 70 milionů korun s kapacitou 17 000 tun výrobků ročně.
11.2. Gesto Gerbrich Prokázané kořeny sahají do roku 1897, kdy na základě živnostenského listu vydaného CK okresním hejtmanstvím v Tišnově, začal jako truhlář podnikat Josef Gerbrich (1870). Firma se zabývala především řezbářskou výrobou a výrobou nábytku. Později výrobou dřevěných hraček. Současnou firmu založil Jaroslav Gerbrich (nar.1944) po revoluci v roce 1990 ve Velkých Opatovicích jako menší stolařský provoz. V té době firma zaměstnávala okolo 8 zaměstnanců a výroba probíhala v části jeho domu. V roce 2005 se firma transformovala na společnost s ručením omezeným a přijala nový obchodní název GERBRICH s.r.o. Výroba probíhá ve dvou stolařských provozech, první se nachází ve Velkých Opatovicích, druhý provoz je umístěn v Boskovicích. V současné době firma zaměstnává okolo 40 zaměstnanců, z toho 26 zaměstnanců
20
ve Velkých Opatovicích, kde se jedná především o místní obyvatele. V budoucnu firma hodlá převést provozovnu v Boskovicích do Velkých Opatovic a tím pádem provoz a možnost zisku zaměstnání rozšířit.
11.3. Interkontakt Společnost
je
rozdělena
na
kamionovou
přepravu
a
obchodní
činnost.
V mezinárodní kamionové dopravě působí již od roku 1991, disponuje všemi typy kamionů a zaměstnává 15 řidičů. Měsíčně zajišťuje cca 1 100 přeprav. Společnost Interkontakt provozuje prodejnu potravin a ovoce na náměstí, ve středu města. Poskytuje zaměstnání pro 8 prodavaček a v marketingu pracuje 24 zaměstnanců.
11.4. Molat Společnost Molat, spol. s r.o. je dodavatelem stavebních prací a charakterem své produkce se jistě řadí mezi klasické stavební firmy. Výrobní část je dělena na dva nosné programy. Jedním z těchto programů je specializace na rekonstrukce památkových objektů, druhá část stavební produkce je naplněna občanskou a průmyslovou výstavbou. Začátky samostatného podnikání v oblasti stavebních prací lze datovat dnem 1.7.1989. Toho dne vzniklo malé tříčlenné sdružení podnikatelů. V roce 1991 firma zaměstnává své první zaměstnance. Postupem času rostly objemy výroby nadále a tudíž musel růst i počet zaměstnanců. V roce 1995 je požadavek na systematické řízení odbornými pracovníky, jsou tedy zaměstnávání taktéž stavitelé a pracovníci pro správu účetnictví a majetku. Takto byl nastartován dynamický rozvoj, jehož růst je možné sledovat dodnes. Mimo vlastní stavební činnost provozuje společnost MOLAT, spol. s r.o. ve Velkých Opatovicích i prodejnu stavebního materiálu se 2 prodejci. Nadále společnost poskytuje službu Autodopravy, která rovněž zaměstnává 2 řidiče. Mimo dopravy nákladními auty nabízí i práci zemním strojem LOCUST. V současné
době
firma
zaměstnává
celkem
34
zaměstnanců.
Veřejného života ve Velkých Opatovicích se společnost MOLAT, spol. s r.o. účastní podporou různých kulturních a sportovních aktivit. Za hranicemi Velkých Opatovic
21
se účast veřejného života projevuje partnerstvím při pořádání významných kulturních akcí, jako jsou například výstava „Podzim na Pernštejně“, výstava „Rájecké Kamélie“.
12. ROZVOJ HOSPODÁŘSTVÍ A PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ V OBCI 12.1. Rozvoj zemědělství a zpracování místní produkce Velkoopatovicko má vcelku příznivé podmínky pro zemědělství. Zejména sníženina Boskovické brázdy, tedy Malá Haná se svými černozemními a hnědozemními půdami, byla a je zemědělsky využívána. Většinu území zabírají rozlehlá pole, na nichž se pěstují obiloviny (pšenice, ječmen), ale také řepa cukrovka, řepka olejná, jeteloviny a další plodiny. Poměrně málo se zde vyskytují louky, kolem potoků a vodotečí byla v minulosti provedena a v poslední době vylepšena meliorace a tyto pozemky jsou využívány většinou pro rostlinnou výrobu. Převládajícím typem půd jsou jílovitohlinité půdy a půdy písčitohlinité. Základem rostlinné výroby je pěstování obilnin a pícnin. Významnou událostí v zemědělství byl rok 1895, kdy dochází ve Velkých Opatovicích ke scelování pozemků a za dva roky k ustanovení Vodního družstva, které provádí meliorace na cca 50 ha. Po provedení parcelace velkostatku roku 1925 se zakládá pro Velké Opatovice a okolí Pastevní družstvo, které existuje do května 1950 s počtem okolo 80 zaměstnanců. V roce 1934 zakládají převážně drobní zemědělci spolek Svépomoc pro chov hovězího dobytka, působící do roku 1945. V roce 1946 je založeno Zemědělské strojní družstvo, které v roce 1950 přechází pod JZD. V katastru jednotlivých obcí vznikají po roce 1950 zemědělská družstva, které se slučují v roce 1971 pod JZD Velké Opatovice. V roce 1992 dochází k přeměně družstva na zemědělské obchodní družstvo a Velkoopatovické sdružení zemědělců (VOS a.s.). Nynější zemědělské družstvo obhospodařuje 3 000 ha zemědělské půdy a poskytuje zaměstnání pro 120 lidí z města a okolí.
22
12.2. Rozvoj nezemědělské výroby, obnova řemesel, aktivity pro zvýšení cestovního ruchu a turistického ruchu, rekreace Změny v hospodářské oblasti, která ovlivňuje počet pracovních míst a tím i zprostředkovaně počet obyvatel, urychlují vývoj na vesnici a působí na její rozvoj, strukturu a vzhled. Otázkou je, jaké jsou možnosti rozvoje venkovského osídlení a v čem pomoci, aby se venkovská sídla prosadila v konkurenci s městem. Úspěšný dlouhodobý ekonomický rozvoj obce je závislý na budování podnikatelských kapacit v obci. Partnerství veřejného a soukromého sektoru má vytvářet předpoklady pro dynamičtější rozvoj zejména malých a středních podniků, které v obci absorbují část pracovní síly , ale plní i sociální roli.
Podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání se však v posledním období spíše zhoršují. Obce mohou jen omezeně poskytovat menším podnikům, ne jejichž činnosti mají zájem, přímou či nepřímou finanční podporu neboť obecní finance jsou omezené. Zaváděním nových funkcí do venkovských území nebo rozšíření těch, které existovaly v menší míře (služby, rekreace,…) mohou být jedním z prvků rozvoje obce. (Svoboda, 2001)
Velké Opatovice zajišťují veškeré potřebné služby včetně specializované obchodní sítě. Pro zvýšení úrovně služeb a obchodu v jednotlivých sídlech je třeba podpořit jakoukoliv podnikatelskou aktivitu v této oblasti. Stavby a zařízení mohou být umístěny v jednotlivých zónách bydlení. Mezi perspektivní oblasti spolupráce obce a soukromého podnikání patří oblast cestovního ruchu, kdy obce budováním technické infrastruktury vytvářejí příznivé podmínky pro rozvoj služeb a výrob související s turistikou (restaurace, výroba suvenýrů). Vesnická turistika a agroturistika se stávají součástí nabídky v cestovním ruchu a tím vytvářejí nejen nové pracovní příležitosti, ale její pomocí se docilují doplňkové příjmy k vlastní zemědělské činnosti farmářů. Venkovská turistika umožňuje zhodnotit cenné přírodní bohatství, tradice a folklór.
23
12.2.1. Naučné stezky Oblast turistického ruchu je jednou z oblastí, která je pro obec významnou a může obci i v budoucnosti prospívat. Atraktivita místního terénu je zpřístupněna trasami turistických cest, které jsou vyznačeny a zařazeny do systému turistických tras českých turistů. 12.2.1.1. „Červená“ turistická stezka Přes Velké Opatovice
vede značená „červená“ turistická stezka z Jevíčka
do Letovic.Délka okruhu po městě je 2,9 km. Stezka vede ulicí Opleta, což je jedna z nejstarších ulic města, budovaných od 30. let 19. století na místě zrušeného dřívějšího stejnojmenného rybníka. Původně dvě ulice, tzv. Horní a Dolní Opleta, byly do roku 1979 spojeny se středem města, tzv. Smolkovou uličkou. Další významnou částí stezky je starý hřbitov. Původní hřbitov vedle kostela byl zrušen a přemístěn na toto místo okraj obce Horní Opatovice, na tzv. Stará přísadniska, který byl posvěcen 6. května 1838. Roku 1890 byla zbudována hrobka majitelů opatovického panství, Herbersteinů. Další památkou je farní kostel svatého Jiří. První zmínka o kostele pochází z r. 1392, barokní přestavba byla provedena r. 1676. Nynější děkanský kostel byl vystavěn v letech 1790 - 1791 za děkana Jana Sarkandra Veselého. Generální oprava byla provedena v letech 1951 až 1952 za účasti akademického sochaře Karla Otáhala. V blízkosti kostela je další významná památka Opatovic a to velkoopatovický zámek, předchůdcem byla tzv. Horní tvrz, od r. 1412 první kamenná tvrz na Moravě. Poslední majitelka z rodu Věžníků nechala v r. 1709 vystavět nový zámeček, nový rozsáhlý zámek vybudoval držitel opatovického panství Karel Otto Salm z Neuburgu v roce 1757 na místě staré tvrze. V blízkosti zámku se nachází zámecký park, založen jako součást okolí zámku za hrabat Salmů. Součástí parku o rozloze 8 ha byl i okrasný rybník, který byl v 70. letech 20. století zasypán. V přední části parku je socha Bedřicha Smetany od akademického sochaře Karla Otáhala z r.1959. Před vchodem do parku se nachází pomník obětem I. světové války, vybudován a odhalen v roce 1927, jako památka 61 obětí I. světové války z Velkých Opatovic.
24
12.2.1.2. „Modrá“ turistická stezka Druhá naučná stezka je značená jako „modrý“ okruh. Délka okruhu Velkými Opatovicemi je 3,7 km. Okruh vede přes ulici Opleta přes starý hřbitov k bytové výstavbě – Strážnici a dále k ústavu sociální péče, který byl vybudován v letech 1997 – 2000 zajišťující ošetřovatelskou péči dospělým mentálně postiženým mužům. Za ústavem byl původně vysázen třešňový sad a po něm ve 20. letech 20.století borový les, dnes nazývaný Strážnický les. Na vrcholu strážnického lesa stojí dřevěný kříž z roku 1904, jeden z četných křížů a pomníků ve Velkých Opatovicích. Významnou součástí města jsou i opatovické lípy, které byly na paměť ukončení I. světové války a na počest vzniku našeho samostatného státu, dne 8. 11. 1918 vysázeny na několika místech obce (u sokolovny, u potoka na Dolensku). Stezka dále vede kolem velkoopatovického zámku přes zámecký park. Zámeckým parkem se dostaneme na Šraňky - na ulici Kopanina. Šraňky jsou starší částí města na výrazných svazích Hradiska. Domy pocházejí z 18. a 19. století, novější výstavba je z konce 20. století. Na konci dnešní ulice Lesní bývalo výletní vyhlídkové místo opatovického panstva, s pěkným výhledem na Opatovice, Jevíčko i velkou část Malé Hané. Nově vystavěné ulice, většinou řadových domků jsou z 80.- 90. let minulého století. Na tomto místě navazuje na městský okruh zeleně značená ekovýchovná naučná stezka. Trasa vede směrem na Letovice přes opatovické hradisko, kde jsou k vidění pískovcové reliéfy ak. sochaře Karla Otáhala. Odtud je možné podniknout výlet ke skalnímu útvaru Kamenná svatba, nebo zvolit variantu vedoucí kolem přírodního útvaru Rýbrcoulovo srdce do Borotína, kde je možné navštívit místní arboretum. Zde se okruh uzavírá a stezka nás zavede zpět do Velkých Opatovic.
12.2.1.3. Naučná stezka Hanýsek Dne
10.
listopadu
byla
otevřena
na
Šraňkách
ve
Velkých
Opatovicích
patnáctikilometrová naučná stezka Hanýsek, jejíž vznik iniciovalo občanské sdružení Renata, které je i hlavním sponzorem tohoto programu, na zbývající část městské zastupitelstvo schválilo příspěvek 100 000 Kč. Na této stezce, na devíti informačních tabulích, se mohou turisté seznámit s přírodními zajímavostmi severní části okresu Blansko. Začátek této stezky je na již zmíněných Šraňkách ve Velkých Opatovicích a dále stezka pokračuje po polních
25
a lesních cestách k pískovcovému útvaru Rýbrcoulovo srdce, zbytkům Opatovického hradiska v nadmořské výšce 513 m.n.m. a k bývalým lázním ve Velké Roudce, skalnímu útvaru Kamenná svatba, arboretu v Borotíně. Tento projekt vznikl za podpory Evropského sociálního fondu v rámci programu Enviromentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji.
12.2.2. Velkoopatovické koupaliště Akce "koupaliště ve Velkých Opatovicích " již nabývá reálnou podobu. Již před více než deseti lety se stavba plánovala, ale kvůli finanční situaci nebyla možná. Až nyní se obyvatelstvo Velkých Opatovic a okolí dočká. Po rozhodnutí zastupitelstva vybudovat toto zařízení ve městě, po výběrovém řízení na dodavatele stavby proběhlo jedno z finálních jednání o konečné podobě a vybavení areálu před vlastním započetím stavby. Zemní práce byly zahájeny počátkem měsíce července 2006, s uvedením koupaliště do provozu se počítá v sezoně 2008. Předpokládaná výše nákladů činí cca 46 milionů Kč. U nového koupaliště pro 1000 lidí má vyrůst i vlastní parkoviště, zázemí pro plavčíky a občerstvení. Předpokládá se, že by se naskytla pracovní příležitost minimálně pro 15 lidí a v dalších letech, podle počtu návštěvníků a rozšiřování atrakcí, by se mohl počet zvýšit.
12.2.3. Moravské kartografické centrum Dne 3. října 2006 se ve Velkých Opatovicích sešli experti České republiky z oblasti kartografie s pracovníky Národního muzea zemědělství , Muzea Boskovicka a členy Rady Města Velké Opatovice, aby se seznámili se stavbou kartografického muzea v areálu zámku. Z prostředí zámeckého parku, zámku i vlastního objektu byli nadšeni. Pokud všechno půjde podle plánu, brzy zde nebude stát pouze moravské a slezské, ale republikové - Národní kartografické centrum. Takto zaměřené centrum přitom v republice není a poměrně ojedinělá jsou i ve světě. S takovou výstavbou roste také možnost pracovních příležitostí, bude třeba zajistit kvalifikované pracovníky, ale také zajistit údržbu a řízení provozu.
26
13. POTENCIÁL A ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI
Velké Opatovice mohou využít své výhodné polohy u plánované rychlostní silnice R 43 a dobrých klimatických podmínek vhodných pro letní rekreaci. Potenciál pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu je dobrý. Dobrý stav životního prostředí umožní další rozvoj v této oblasti. Chybí zde však téměř úplně infrastruktura cestovního ruchu, do této oblasti je vhodné směřovat základní investice. Bude třeba udržet živou sídelní strukturu a uspokojit poptávku lidí z měst a nabídnout místo pro relaxaci, aktivity volného času a oddech. Investice do lidských zdrojů jsou nutné, i když přinesou efekt ve vzdálenějším časovém horizontu. Ekonomický význam zemědělství se bude zmenšovat se snižováním počtu lidí, kteří budou v tomto sektoru zaměstnáni. Cílový stav bude méně než 10%. Struktura zemědělské výroby bude vycházet ze současného stavu, který odpovídá zařazení půd do výrobních oblastí a přírodních podmínek pro chov hospodářských zvířat (zejména skotu). Významné budou ovocné sady (jabloně, rybíz). Příležitostí je i využití biomasy jako netradičního zdroje energie. Je třeba podporovat rozvoj v oblasti podnikatelských aktivit, zejména malých podnikatelských subjektů, kde se projevuje mírná tendence ke zlepšení celkového stavu.
14. STRATEGICKÁ VIZE ROZVOJE MIKROREGIONU MALÁ HANÁ
14.1. Průmysl, obchod, výrobní služby, trh práce a zaměstnanost 14.1.1. Problémová oblast průmyslu, obchodu a výrobních služeb Cílem je podpora příznivého podnikatelského prostředí a rozvoje výroby, obchodu a služeb, využití vlastních rozvojových zdrojů. Po zprovoznění plánované stavby rychlostní komunikace R 43, která bude procházet v blízkosti města, bude možné pozemky ležící v blízkosti výjezdu u Velkých Opatovic využít pro výstavbu průmyslové zóny. Přípravu a zainvestování území průmyslové zóny je třeba zahájit v dostatečném
27
předstihu tak, aby byla dokončena v době uvedení komunikace do provozu. Doba realizace je 9 měsíců. Doporučené zdroje financování jsou vlastní zdroje obce, dotace JM krajem, MMR, EU.
Opatření A: Podpora budování průmyslových zón, revitalizace starých průmyslových areálů – investice do infrastruktury a příprava pozemků pro výstavby, vypracování potřebné projektové dokumentace. Aktivity naplňující opatření: využití programu investičních pobídek na podporu rozvoje průmyslových zón a revitalizaci průmyslových areálů, územně technická příprava území, vyřešení vlastních vztahů, vyhodnocení příležitostí a proveditelnosti rozvojového záměru, projektová příprava a vybudování průmyslové zóny, apod. Opatření B: Podpora malých a středních podniků a podnikání, zejména s využitím místních zdrojů. Aktivity naplňující opatření: podpora rozvoje podnikatelského prostředí, podpora posilování postavení podnikatelské samosprávy, podpora vzniku a rozvoje inovačních podnikatelských subjektů, apod. Opatření C: Rozvoj alternativních ekonomických činností (řemesel, živností, služeb) v regionu. Aktivity naplňující opatření: Podpora rozvoje řemesel a místních (krajových) originalit, rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky a navazujících služeb, podpora odbytu výrobků místních řemesel (tradiční trhy, jarmarky, poutě, apod.). Opatření
D:
Obnova
a
využití
zanedbaných
hospodářských
budov
pro podnikatelskou činnost. Aktivity naplňující opatření: Program revitalizace, rekonverse nevyužívaných průmyslových, vojenských případně zemědělských areálů.
14.1.2. Trh práce a zaměstnanost Cílem je zvýšit zaměstnanost obyvatelstva a zkvalitnit nabídku pracovních míst s cílem snížení míry nezaměstnanosti. Opatření A: Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek Aktivity naplňující opatření: Pomoc a zprostředkování kontaktů s institucemi profesního poradenství pro volbu a změnu povolání na úrovni kraje, kvalitní rekvalifikační
28
programy, podpora uplatnění absolventů vysokých a středních škol v regionu, stimulace zaměstnavatelů, profesních sdružení a neziskových organizací k zapojení do systému celoživotního vzdělávání. Opatření B: Podpora přímých investic do lidského kapitálu a do vytváření nových pracovních míst. Aktivity naplňující opatření: využití programů aktivní politiky zaměstnanosti na úrovni ČR a kraje, podpora osob a skupin při založení a rozvoji nového místního podniku, vytváření trvalých pracovních míst v obcích pro zajišťování veřejných a sociálních služeb.
14.2. Zemědělství a venkov Akce s názvem „diverzifikace činností a agroturistika“ jejímž předkladatelem jsou zemědělské subjekty je zaměřena na diverzifikaci zemědělských činností, ekonomickou diverzifikaci (pěstování speciálních plodin, čerstvé výrobky, ekozemědělství apod.), rozvoj agroturistiky a navazujících služeb. Doporučené zdroje financování jsou vlastní zdroje zemědělských subjektů.
14.3. Zemědělství a rozvoj regionu Cílem je rozvíjet prostor vlastního regionu jako prosperující, atraktivní, kulturní a integrované území, podporované funkční infrastrukturou a dostupnou občanskou vybaveností harmonicky spjatou s venkovskou krajinou a využívající potenciál krajiny, přírodní a středoevropské kulturní dědictví. Název akce je „dobudování kulturního zařízení na zámku“, nositelem projektu je město Velké Opatovice. Na zámku byla zahájena rekonstrukce a dostavba kulturního zařízení. Je třeba rozestavěnou akci dokončit a uvést celé kulturní zařízení do provozu. Nyní probíhá příprava pro expozici obří historické plastické mapy. Zdroj financování je JM kraj, MMR, EU.
14.4. Technická infrastruktura Předkladatelem akce „rekonstrukce kanalizace a ČOV“ je město Velké Opatovice a připojené obce.
29
Kanalizace a ČOV je v nevyhovujícím stavu. Čištění odpadních vod je podmínkou pro novou výstavbu zejména komerčních objektů (průmyslová zóna apod). Akce je mimořádně důležitá pro celý mikroregion, doporučuje se ČOV dimenzovat i pro čištění vod z okolních obcí a systém realizovat jako jeden celek. Z hlediska dotační politiky je výhodnější budování společných ČOV pro více obcí, je třeba prověřit tuto možnost po stránce technické a porovnat finanční náklady s variantou budování vlastní obecní ČOV. Kanalizační síť je třeba dokončit před zahájením úprav místních komunikací. Na financování se podílejí obce vlastními a sdruženými prostředky, JM kraje, MMR, MŽP, EU.
14.5. Životní prostředí a přírodní zdroje Předkladatelem akce „obnova rybníků na území města“ je město Velké Opatovice. Prostředky na tuto akci jsou získány z JM kraje, MMR, MŽP a EU. Na území města bylo v historickém období velké množství rybníků, které postupně zanikly nebo byly zrušeny. V současné době se projevuje deficit vodních ploch v území, což má negativní vliv na ovzduší apod.
14.6. Cestovní ruch Akce s názvem „Malá Haná – infrastruktura cestovního ruchu“, jejímž předkladatelem je svazek obcí, jednotlivé obce, soukromé subjekty, je akce týkající se celého mikroregionu. Doporučené financování jsou vlastní a sdružené zdroje obcí, svazku obcí, soukromých subjektů, dotace JM kraje, MMR, EU. Cílem je doplnit chybějící infrastrukturu cestovního ruchu v mikroregionu: areály pro koupání a letní rekreaci, lázeňská zařízení, zařízení pro agroturistiku, cyklostezky, trasy pro jízdu na koních, kempy, směrovky, lavičky, přístřešky, informační tabule apod.
30
15. NÁVRHY NA DOPLNĚNÍ SLUŽEB VE MĚSTĚ 15.1. Ubytování Ubytování je ve Velkých Opatovicích jeden velký problém. Ve městě se nachází několik restaurací, jako je Restaurace Borszem, Dingo, kavárna Slavíček a několik menších pohostinství, ale ani jedna objekt nenabízí možnost noclehu. Z hlediska výstavby moravského kartografického centra, budování koupaliště, vzniku nové naučné turistické stezky atd., je třeba zamyslet se nad tímto problémem. Není možné shlédnout přírodu, přírodní památky a jiné krásy města během jednoho dne, tudíž mnozí turisté odcházejí, aniž by poznali veškeré bohatství města. Snad jediná možnost ubytování, i když ne moc komfortní, je na internátě Střední školy umělecké a průmyslově technické. Nejbližší hotely jsou v 5 km vzdáleném Jevíčku - hotel Morava, hotel U Apoštola. Dále v Boskovicích vzdálených 20 km. V nejbližší době se o výstavbě neuvažuje, snad až po dokončení nynějších výstaveb se tímto problémem město začne zabývat. Otázkou ale zůstává, zda do města zavítá tolik turistů, aby se se stavbou začalo pomýšlet. Taková stavba je ale velmi nákladná a myslím si, že kdyby měl někdo úmysl něco takového stavět, pravděpodobně by si našel výhodnější místo než je 3,5 tisícové městečko obklopené vesnicemi, kterým prochází jen jeden větší silniční tah.
15.2. Večerní programy Ve Velkých Opatovicích chybí večerní vyžití. Člověk si může jen zajít do restaurace či kavárny zahrát kuželky, kulečník či šipky. V pátek se tu promítá kino pravidelně od 19.30. Jinak se tu většinou nic nekoná. Občas ples či slavnost k nějakému výročí.
15.3. Obchod Ve městě nalezneme 5 obchodů, které jsou ve vlastnictví družstva SD Jednota Boskovice. Obchody jsou soustředěny do obytných zón tak, aby zajišťovaly v každé zóně potřebnou obživu. Problém ovšem nastává s otevírací dobou. Pravidelné ukončení pracovní doby je kolem 16.30 hod, přičemž řada lidí by přivítala delší otevírací dobu.
31
Nejbližší supermarket se nachází ve městě Boskovice, které jsou vzdáleny 20 km. Bohužel se ale se supermarketem či hypermarketem v budoucí době nepočítá, poptávka týkající se výstavby také od nikoho nepřišla, i když by se tím naskytla řada pracovních míst. Na druhou stranu, výstavba většího obchodu je riziková pro existenci menších obchodů, které také poskytují řadu pracovních míst.
15.4. Obnova bývalého elektromontážního závodu Původní závod vznikl v roce 1921 a náplní práce byla hlavně instalace elektrických sítí, zhotovování rozvaděčů, oprava motorů apod. V 80. letech firma zaměstnávala 200 zaměstnanců, vybudovaly se nové provozní objekty. Bohužel firma asi před 10 lety zanikla a tudíž značná část obyvatel přišla o práci. V dnešní době si část závodu pronajala firma se zaměřením na kovoobrábění a využívá
jednu halu. Rozhodně
je škoda, aby tento, kdysi prosperující závod nebyl využíván celý a zbudované haly chátraly. Bylo by vhodné závod znovu obnovit, bohužel se zatím nenašla firma či soukromá osoba, co by závod koupila a umožnila tak vznik nových pracovních míst.
32
16. ZÁVĚR V této bakalářské práci jsem se zabývala problematikou rozvoje výroby, obchodu a služeb v mikroregionu Malá Haná se zaměřením na město Velké Opatovice. Město je z celého mikroregionu největší a co se týče vybavenosti obce, technické infrastruktury, rozvoji průmyslu a služeb na nejlepší cestě k dalšímu rozvoji. Město má zpracováno několik opatření a k jejich provedení bude třeba, kromě aktivní účasti obyvatel, také nemalý objem finančních prostředků. Záležitosti obce řeší městské zastupitelstvo ve spolupráci s městským úřadem. Nezaměstnanost ve Velkých Opatovicích se pohybuje v průměru pouze 6%, z čehož lze usoudit, že ve městě a okolí je dostatek pracovních míst, funguje zde několik, ať už menších či větších firem. Nejen výroba, ale i služby poskytují řadu pracovních příležitostí. Ve městě nově vznikla například záchranná služba, ústav sociální péče a informační centrum. Ne vždy bylo město na takové úrovni, v jaké se dnes nachází, avšak jako každé jiné město se Velké Opatovice potýkají s řadou problémů, přičemž jeden z nich se týká dotací. Ve městě již žiji téměř 24 let a až nyní, při psaní této bakalářské práce jsem se zamyslela na tím, jak se město postupem času měnilo a mění. Při čtení historie Velkých Opatovic jsem si uvědomila, kolik firem vzniklo a poskytlo zaměstnání, kolik práce a úsilí bylo a je věnováno k dosažení takového stavu, v jakém se město a celý mikroregion nyní nachází.
33
17. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. http: // www.velkeopatovice.cz/ 2. http: // www.molat.cz/ 3. http: // www.gerbrich.cz/ 4. Svoboda, Stanislav: PROGRAM OBNOVY VENKOVA, Letovice, 2001 5. Bartošek, Alois, Jordán, Robert: VELKOOPATOVICKO, Velké Opatovice, 1999 6. Kouřil, František: DĚJINY VELKÝCH OPATOVIC, Velké Opatovice, 1991 7. Brožek, Ladislav: ROZVOJOVÁ STRATEGIE MIKROREGIONU MALÁ HANÁ, Brno, 2003
34
18. SEZNAM PŘÍLOH
Obr.č.1
Mapa mikroregionu Malá Haná
Obr.č.2
Letecký snímek Velkých Opatovic
Obr.č.3
Vrátnice P-D Refractories a.s.
Obr.č.4
P-D Refractories CZ a.s. – Nová šamotka
Obr.č.5
P-D Refractories CZ a.s. – Nová šamotka
Obr.č.6
VOS zemědělců, a.s.
Obr.č.7
VOS zemědělců, a.s. – živočišná výroba
Obr.č.8
Interkontakt
Obr.č.9
Značení turistické stezky
Obr.č.10
Výstavba koupaliště
Obr.č.11
Výstavba kartografického centra
Obr.č.12
Kartografické centrum
35
PŘÍLOHA
(Obr.č.1 Mapa mikroregionu Malá Haná)
36
(Obr.č.2 Letecký snímek Velkých Opatovic)
37
(Obr.č.3 Vrátnice P-D Refractories CZ a.s.)
(Obr.č.4 P-D Refractories CZ a.s.- Nová šamotka)
38
(Obr.č.5 P-D Refractories CZ a.s – Nová šamotka)
(Obr.č.6 VOS zemědělců a.s.)
(Obr.č.7 VOS zemědělců a.s. - živočišná výroba)
39
(Obr.č.8 Interkontakt)
(Obr.č.9 Značení turistické stezky)
(Obr.č.10 Výstavba koupaliště)
(Obr.č.11 Výstavba kartografického centra)
40
(Obr.č.12 Kartografické centrum)
