Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Protipovodňová ochrana vybraného úseku povodí Bečvy a funkčnost protipovodňových plánů Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Věra Hubačíková
Vypracovala: Bc. Jana Jenišová
Brno 2009
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma
Protipovodňová
ochrana
vybraného úseku povodí Bečvy a funkčnost protipovodňových plánů vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych tímto poděkovat Ing. Věře Hubačíkové za odborné vedení, vstřícnost a připomínky ke zpracování diplomové práce. Dále patří poděkování Ing. Jaroslavu Ungermanovi CSc. za cenné rady a ochotnou pomoc.
NÁZEV PRÁCE Protipovodňová ochrana vybraného úseku povodí Bečvy a funkčnost protipovodňových plánů
ABSTRAKT Cílem diplomové práce bylo řešení protipovodňové ochrany vybraného úseku povodí Bečvy, a to v zájmovém území Bečva 37,0 - 42,0 km. Byly zkoumány dvě varianty protipovodňové ochrany. První návrh se týká možné výstavby poldru Teplice, suchá nádrž, v blízkosti Teplic nad Bečvou, předložená Povodím Moravy s.p. Druhá varianta prosazuje přírodě blízká opatření, co nejmenší zásahy v krajině, byla vypracována občanským sdružením Unie pro řeku Moravu. Byly provedeny ankety v obci Hustopeče nad Bečvou a v Hranicích na Moravě. První anketa zjišťovala stanoviska obyvatel, kterých se dotknou opatření k ochránění území níže po toku. Otázky směřovaly ke znalosti problematiky vybudování poldru a ekologických návrhů v ochraně před povodněmi. Pro průzkum se staly klíčovými otázky týkající se postoje obyvatel k výstavbě poldru. Druhá anketa se zaměřila na informovanost a připravenost obyvatel, kteří mají být ochráněni před možnou povodní. A opět také na dvě odlišné koncepce zajištění bezpečnosti před povodněmi. Provedené změny v povodí byly zdokumentovány s ohledem na eliminaci extrémních hydrologických jevů, jež v daném území představují povodně. Byl vyhodnocen povodňový plán města Hranice a bylo navrženo jeho zlepšení. Byla provedena terénní pochůzka a fotodokumentace Bečvy v Hranicích na Moravě. Mapa zájmového území byla zpracována v počítačovém programu GIS (geografický informační systém).
KLÍČOVÁ SLOVA: Povodeň, protipovodňová ochrana, povodňový plán, poldr, anketa
TITLE:
Flood Protection on Selected Part of the Bečva River Basin and Functionality of Flood Plans
ABSTRACT: The aim of this diploma thesis was to address the issue of flood protection of a selected section of the Bečva river basin, specifically of its segment 37.0 - 42.0 km. Two alternatives of flood protection have been investigated. The first option, proposed by Povodí Moravy, sp., concerns the possible construction of polder Teplice, a dry tank, in the vicinity of Teplice nad Bečvou. The second option promotes natural measures and minimum intervention in the landscape, and has been developed by a civic association called The Union for the Morava River. Public inquiries were conducted in the villages Hustopeče nad Bečvou and Hranice in Moravia. The first of the questionnaires examined opinions of those citizens who would be affected by measures of protection on the lower territory of the flow. Questions were directed to their knowledge of the option to build polders and of other environmental proposals regarding flood protection. The view of this part of population and their attitude towards building polders have become a key issue for the survey. The second inquiry focused on the awareness and preparedness of those citizens whose property would be protected against possible floods, and, again, on their approach towards the two distinct concepts to ensure the safety of flood control. Changes already conducted in the basin have been documented with regard to the elimination of extreme hydrological phenomena, which, in this territory, are represented by floods. The anti-flood plan of the city Hranice was assessed, and some improvement to it was designed. Some fieldwork, together with photographic documentation, was carried out around Bečva in Hranice in Moravia. Following that, a map of the territory of interest was drawn in the computer GIS (geographic information system) program.
KEY WORDS: Flooding, flood protection, anti-flood plan, polder, questionnaire
OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 9 2. CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 10 3. POVODNĚ ................................................................................................................. 11 3.1. Definice povodně................................................................................................. 11 3.2. Vznik povodní...................................................................................................... 11 3.3. Velikost povodní.................................................................................................. 12 3.4. Rozdělení povodní ............................................................................................... 12 3.4.1. Přirozené povodně ........................................................................................ 12 3.4.2. Zvláštní povodně........................................................................................... 13 4. PROGRAM „PREVENCE PŘED POVODNĚMI“ ................................................... 13 4.1. Hlavní cíle programu ........................................................................................... 13 4.2. Celkové hodnocení programu „Prevence před povodněmi“................................ 14 5. PROGRAM ,,REVITALIZACE ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ“.......................................... 16 5.1. Charakteristika programu .................................................................................... 16 5.2. Hlavní cíle programu ........................................................................................... 17 6. OCHRANA PŘED POVODNĚMI ............................................................................ 20 6.1. Nástroje plánování zajišťující ochranu před povodněmi ..................................... 20 6.2. Povodňové komise............................................................................................... 20 6.3. Povodňové plány.................................................................................................. 22 6.4. Stupně povodňové aktivity .................................................................................. 23 7. OPATŘENÍ V OCHRANĚ PŘED POVODNĚMI .................................................... 24 7.1. Preventivní a přípravná opatření.......................................................................... 24 7.2. Koordinace povodňových aktivit v oblastech povodí.......................................... 26 7.3. Ústřední povodňová komise ................................................................................ 27 7.4. Ministerstvo Životního prostředí České republiky .............................................. 27 7.5. Péče o zařízení sloužící k ochraně před povodněmi ............................................ 28 7.5.1. Stavební technická opatření na ochranu před povodněmi ............................ 28 7.5.2. Opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí .................................. 29 7.6. Revitalizační přístupy v protipovodňové ochraně obecně ................................... 29 7.6.1. Opatření posilující přirozený ráz koryt vodních toků a niv a současně přispívající k protipovodňové ochraně ................................................................... 30 7.6.1.1. Podpora přirozeného tlumivého rozlivu povodní v nivě a zpomalování jejich postupu...................................................................................................... 31 7.6.1.2. Revitalizace koryt v zastavěných územích ............................................ 31 7.6.1.3. Ochranná povodňová koryta.................................................................. 32 7.6.1.4. Vícefunkční, polosuché poldry .............................................................. 32 7.6.1.5. Odstraňování příčných objektů, podporujících nežádoucí povodňový rozliv ................................................................................................................... 33 8. PRŮTOK .................................................................................................................... 33 8.1. Definice průtoku .................................................................................................. 33 8.2. Pozorování průtoků.............................................................................................. 33 METODIKA ................................................................................................................... 35 9. CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ........................................................ 36 9.1. Popisné a identifikační údaje ............................................................................... 36 9.1.1. Přírodní podmínky ........................................................................................ 36 9.1.1.1. Poloha a základní údaje ......................................................................... 36 9.1.1.2. Horniny a reliéf...................................................................................... 37 9.1.1.3. Klimatologie .......................................................................................... 37
9.1.1.4. Pedologie ............................................................................................... 37 9.1.1.5. Hydrologické poměry ............................................................................ 38 9.1.1.6. Říční soustava Bečvy............................................................................. 38 9.1.1.7. Geomorfologický pohled na nivu Bečvy po povodni 1997................... 38 9.1.1.8. Biota....................................................................................................... 39 9.1.1.9. Současný stav krajiny a ochrana přírody ............................................... 40 10. PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA BEČVY .......................................................... 41 10.1. Protipovodňová ochrana obecně ........................................................................ 41 10.2. Základní východiska protipovodňové ochrany.................................................. 42 10.3. Koncepce protipovodňové ochrany ................................................................... 43 10.3.1. Koncepce ekologické varianty.................................................................... 43 10.3.1.1. Bečva (od soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy po soutok s Moravou) ............................................................................................................ 43 10.3.2. Koncepce řešení změn odtokových poměrů v rámci ekologické varinaty . 44 10.4. Problematika poldru a vodní nádrže Teplice ..................................................... 44 10.4.1. Zpracované studie a variantní řešení .......................................................... 45 10.4.2. Varianta poldr ............................................................................................. 45 10.4.3. Varianta nádrž............................................................................................. 47 10.4.4. Koncepce Povodí Moravy .......................................................................... 48 12. VÝSLEDKY PRÁCE ............................................................................................... 50 12.1. Anketa................................................................................................................ 50 12.1.1. Vzor ankety č.1 ........................................................................................... 51 12.1.2. Anketa č. 1 .................................................................................................. 52 12.1.3. Vzor Ankety č. 2 ......................................................................................... 55 12.1.4. Anketa č. 2 .................................................................................................. 55 12.2. Vyhodnocení povodňového plánu správního obvodu obce Hranice s rozšířenou působností ................................................................................................................... 59 12.3. Dokumentace prováděných změn v povodí....................................................... 60 13. Diskuze ..................................................................................................................... 62 14. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 63 15. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 64 16. SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 66 17. SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................... 66
1. ÚVOD V České republice, stejně tak jako i v jiných evropských státech dotčených v posledních 10 - 15 letech velkými povodněmi, byla zahájena systematická opatření vedoucí ke zlepšení prevence ochrany před povodněmi. Jejich cílem je omezit následky povodní a především zabránit obětem na životech. Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997, patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce 1845. Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě o přibližně 20% větší. Příčinou extrémních záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly především jih Čech. V druhé fázi se vyskytovaly již na většině území České republiky. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě, zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla, a to zejména vltavská kaskáda. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážku již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. V rámci programu prevence před povodněmi proběhlo v období 2002 - 2007 celkem 435 akcí, které výrazně zvýšily úroveň ochrany v průměru na padesáti až stoletou vodu. Tento program měl za svůj hlavní cíl zvýšit ochranu v kritických úsecích, jako je například městská zástavba. Navazující program se soustředí na navýšení kapacit koryt ve městech, zadržení vody na horních tocích řek a podobně. Program tedy koncepčně navazuje na předcházející opatření, zároveň je kladen velký důraz na přírodě blízká opatření. Dle Čamrové, Jílkové (2006) jsou technická opatření jako hráze, opevnění břehů atd. nedílnou součástí protipovodňové ochrany spolu s revitalizačními opatřeními a s protipovodňovým organizačním systémem. Samy o sobě však nejsou postačující a výhradní preference technických opatření pouze posouvá problém povodňových škod dále po proudu. Technická protipovodňová ochrana je v současnosti využívána a udržována v urbánní i v zemědělské krajině. V podmínkách omezených zdrojů je ovšem třeba stanovit priority pro technická opatření, neboť znamenají nejen narušení ekologické rovnováhy nivy, ale i významný finanční výdaj.
9
2. CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce bylo posouzení dvou variant protipovodňové ochrany vybraného úseku řeky Bečvy. Zájmové území je vymezeno mezi 37 a 42 km Spojené Bečvy. V obci Hustopeče nad Bečvou a ve městě Hranice byla provedena anketa s místními občany. Ta se týkala postoje respondentů ke dvěma možným řešením ochrany proti povodním ve zmíněném území. Dalším cílem ankety bylo zjistit, zda respondenti ví, jak se zachovat při hrozící povodni. Na základě odborné literatury byla vypracována rešerže o protipovodňových plánech a o problematice protipovodňové ochrany. Byl uskutečněn průzkum současného stavu protipovodňové ochrany. Protipovodňová ochrana je založena na dodržování směrnic Povodňového plánu správního obvodu obce Hranice s rozšířenou působností. Dále je aktuální návrh výstavby poldru Teplice, suchá nádrž (údolní hráz ř. km. cca 46,2 Bečvy), investor Povodí Moravy s.p. Druhý návrh se týká přírodě blízkému řešení ochrany před povodněmi, který byl předložen občanským sdružením Unie pro řeku Moravu. Cílem diplomové práce bylo také vyhodnocení protipovodňového plánu města Hranice. Tento plán je každoročně aktualizován a přesně se postupuje dle jeho směrnic a závazných kroků. Byly zdokumentovány provedené změny v povodí s ohledem na eliminaci extrémních hydrologických jevů. Mapa zájmového území byla zpracována na počítači v geografickém informačním systému (GIS).
10
3. POVODNĚ 3.1. Definice povodně Nejvyšších průtoků a vodních stavů se dosahuje během povodní. Povodní rozumíme přechodné stoupnutí hladiny toku nad úroveň břehů, způsobené zmenšením průtočnosti koryta (např. ledovou zácpou apod.) nebo náhlým zvětšením průtoku, tj. vytvořením výrazné průtokové vlny, která se pohybuje říčním korytem neustáleným pohybem. (Balco, Dzubák, Němec, 1969)
3.2. Vznik povodní •
Jednak z přívalových dešťů, které neumíme v čase a v prostoru přesněji předpovídat a které způsobují lokální katastrofy s krátkým a strmým průběhem (mnohdy se jedná o desítky minut). Často se z přívalových dešťů u malých vodotečí stanou odtokové cesty, kdy vodní živel ničí vše, co mu stojí v cestě. Dochází přitom spíše k tzv. „blátivým“ záplavám, k lokálním sesuvům, vznikají štěrkové kužely, erozivní rýhy, jinde nánosy. Proti těmto přírodním jevům jsou jen omezené možnosti ochrany. K opatřením proti nim především patří udržování drobné odtokové sítě v řádném stavu a její respektování výstavbou drobných, dostatečně dimenzovaných a kvalitních objektů na toku (propustků, mostků) a vhodným umístěním objektů podél potoků (plotů, terénních úprav, kůlen, rodinných domů, sjezdů, nájezdů apod.), které bude respektovat požadavky samotného průchodu povodňových vod a umožňovat jejich údržbu.
•
Dále mohou povodně vzniknout z regionálních dešťů, trvajících naproti tomu po dobu desítek hodin až několika dnů, což bývá příčinou rozsáhlých povodní. Příkladem je červencová povodeň 1997 především na Moravě.
•
K méně častým případům patří i výskyt tzv. ledových povodní. Ty bývají způsobovány pohybem ledu za jarního tání a nápěchy jeho mas v některých lokalitách, nejčastěji v místech některých objektů napříč toku. Ledové povodně jsou spíše méně častým jevem a na některých územích tvoří spíše výjimku.
•
Mezi extrémní situace vzniku povodně patří porucha vodního díla (tzv. zvláštní povodeň), která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovému řešení kritické situace na vodním díle. Jedná se o vznik povodňové 11
vlny v důsledku narušení vodního díla během výstavby nebo již při provozu samém (AQUATIS a.s., 2005).
3.3. Velikost povodní Velikost povodně se obvykle hodnotí podle velikosti jejího kulminačního průtoku (v m3/s), ve srovnání s N-letými maximálními průtoky platnými pro daný úsek toku. Tyto údaje vydává Český hydrometeorologický ústav na základě statistického zpracování dlouhodobých měření. N-letý průtok je kulminační průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně jednou za N let. Reciproční hodnota N-letosti udává pravděpodobnost výskytu daného nebo většího průtoku v běžném roce. Tedy 100-letá povodeň je jev, který se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 100 let, prakticky se však může na stejné řece opakovat hned druhý rok. V menší míře se používá hodnocení velikosti povodně podle objemu povodňové vlny. (Balco, Dzubák, Němec, 1969)
3.4. Rozdělení povodní 3.4.1. Přirozené povodně Přirozené povodně vyskytující se v našich podmínkách lze rozdělit do několika hlavních typů: •
zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, převážně v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a propagují se dále i v nížinných úsecích velkých toků (příklad: prosinec 1993 - horní Vltava, Otava),
•
letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se obvykle na všech tocích v zasaženém území, s výraznými důsledky na středních a větších tocích (příklad: červenec 1997 - povodí Odry, Moravy a horního Labe),
•
letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (často přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoli na malých tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých povodích vějířovitého tvaru (příklad: červen 1987 Dřevnice a Vsetínská Bečva, červenec 1998 - Dědina a Bělá na Rychnovsku),
12
•
zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích. Vyskytují se v úsecích toků náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledové zácpy (příklad: únor 1985 - povodí Moravy, Dyje, Sázava a další toky).
Pro vznik povodní jsou v naprosté většině případů rozhodující hydrologické příčinné jevy na území republiky. Povodně přicházející ze sousedních zemí mohou připadat v úvahu pouze na Ohři (přítok do nádrže Skalka) a na Dyji (přítok do nádrže Vranov). (Just, 2005)
3.4.2. Zvláštní povodně Zvláštní povodně jsou povodně způsobené umělými vlivy, tj. situacemi, které mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl vzdouvajících vodu, při narušení vzdouvacího tělesa, při poruše hradících konstrukcí výpustných zařízení, nebo
při
nouzovém
řešení
kritických
situací
z hlediska
bezpečnosti
vodohospodářských děl. Tyto případy bývají často spojeny s výskytem přirozené povodně v daném území. Jde většinou o zemní hráze malých nádrží a rybníků, jejichž výpustné a přelivné objekty nejsou dostatečně kapacitní pro bezpečné převedení přítoku do nádrže. Při zvláštních povodních funguje hlásná služba obdobně jako při přirozených
povodních,
přičemž
způsob
podávání
hlášení
z ohrožených
vodohospodářských děl je upraven jejich manipulačními nebo provozními řády.
4. PROGRAM „PREVENCE PŘED POVODNĚMI“ 4.1. Hlavní cíle programu Program „Prevence před povodněmi“ je v současné době bezpochyby nejvýznamnějším nástrojem pro zajištění protipovodňové ochrany v ČR. Je ukotven zákonem č.254/2001 Sb. o vodách (ve znění 20/2004 Sb.) Hlavní cíle programu je zlepšení úrovně ochrany před povodněmi prostřednictvím realizace konkrétních opatření v nejohroženějších oblastech. Jedná se o: •
výstavbu a obnovu poldrů a nádrží ke zvýšení akumulační kapacity povodí
13
•
výstavbu ochranných hrází v intravilánech měst a obcí
•
zvyšování průtočené kapacity koryt vodních toků
•
vymezení doposud chybějících záplavových území podél vodních toků
Tento obecný cíl je kvantifikován do podoby požadavku zvýšení úrovně protipovodňové ochrany v zastavěných územích z Q20 na Q50 a v odůvodněných případech i v nezastavěných územích z Q5 na Q20. V nezastavěných oblastech mohou být vymezena rozlivová území. Tam, kde není nutné chránit sídla nebo územní infrastrukturu, se má dávat přednost přírodě blízkým řešením. Základem ochrany zde má pak být výstavba nových retenčních prostorů umisťovaných v klíčových částech povodí,
které
umožní
transformaci
povodňové
vlny.
V rámci
jednotlivých
podprogramů je významným požadavkem vytyčení záplavových území alespoň na 75% významných vodních toků (na začátku programu byla území vymezena na přibližně 50 % významných vodních toků). Zbývající území cca 20 % takovýchto toků jsou jejich pramenné části, kde se nepočítá se zástavbou, tedy ani s případnými dopady povodní na majetek a životy obyvatel. Hlavním cílem programu je tedy dosáhnout co nejvyšší míry ochrany před povodněmi na celém území našeho státu. Podprogramy, v rámci kterých se předpokládá realizace investičních akcí, mají stanoveny parametry finanční náročnosti výstavby (např. 1 m hráze určité výšky apod.). (Čamrová, Jílková a kol., 2006)
4.2. Celkové hodnocení programu „Prevence před povodněmi“ Program „Prevence před povodněmi“ je bezpochyby důležitým zdrojem financování ochrany před povodněmi, ale v rámci rozpolceného systému vodního hospodářství ČR vyvolává rovněž značné rozpory. Vodohospodáři ho považují za určité naplnění příslibu vyčlenění finančních prostředků na systematické budování ochrany proti povodním na významných vodních tocích na území ČR. Na druhé straně environmentálně orientovaná vědecká obec upozorňuje na nepoměr mezi výší finančních prostředků čerpaných resortem MZE oproti dotacím MŽP. Důsledkem tohoto nepoměru ve vyčleněných zdrojích bude nadále převládat podpora převážně technicky
orientovaných
opatření
stavebního
charakteru
realizovaných v ploše povodí. (Čamrová, Jílková a kol., 2006)
14
na
úkor
opatření
Tab. 1 SWOT analýza programu „Prevence před povodněmi“ (Zdroj: Čamrová, Jílková a kol., 2006) SILNÉ STRÁNKY • jedná
se
o
program,
•
SLABÉ STRÁNKY
finančně jehož
•
silný stabilní
v
rámci
opatření
je
reflektován pouze jednosektorový
financování je zajištěno do roku
(nikoliv
2010
ochranu proti povodním •
v rámci programu je definována úzká a velmi specifická skupina konečných
příjemců,
apod. (např.
průřezový)
pohled
na
část financovaných opatření je označována za protichůdné dotace
což
•
umožňuje rozdělit dotace místně, časově
silně
centralizace finančních prostředků na prevenci vytěsňuje obdobné
podle
aktivity realizovatelné na úrovni
jednotlivých povodí)
samospráv podle lokálních potřeb a rozpočtových omezení
PŘÍLEŽITOSTI •
aktuálnost
OHROŽENÍ •
povodňové
problematiky
realizace opatření v krajině je silně
v celé
střední
limitována
majetkovými
vztahy
Evropě
umožňuje
hledat
a ochotou
zúčastněných
stran
společná
řešení
inspiraci
dospět k dohodě, tím automaticky
v sousedních státech (zejména
dochází k preferování technických
v Německu)
typů opatření na tocích
a
•
žádné technické protipovodňové opatření není absolutní ochranou proti povodním a nesmí poskytovat pocit falešného bezpečí
•
rozsáhlé
centralizované
dotační
programy mohou být v budoucnu omezeny v důsledku institucionální reformy
vodního
hospodářství
podle požadavků EU (Rámcová směrnice o vodě)
15
5. PROGRAM ,,REVITALIZACE ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ“ 5.1. Charakteristika programu Program MŽP „Revitalizace říčních systémů“ lze do jisté míry zejména v posledních letech považovat za protipól rozsáhlého a technicky orientovaného programu MZE ,,Prevence před povodněmi“. Jeho primárním účelem není realizace ekologicky orientovaných protipovodňových opatření, ačkoliv se řada odborníků shoduje, že vedlejším účinkem vhodně nastavených dotací v rámci tohoto programu je možné jisté ochrany před povodněmi dosáhnout. Zároveň je však upozorňováno na skutečnost, že objem finančních prostředků programu je ve srovnání s programy MZE mnohem nižší, což samozřejmě znamená, že tento zdroj nemá rovnocenné postavení vůči technicky orientovaným programům, i kdyby bylo možné dopad revitalizačních efektů na průběh povodní jednoznačně prokázat (Čamrová, Jílková a kol., 2006).
Tab. 2 Podprogramy v rámci programu „Revitalizace říčních systémů“ (Čamrová, Jílková a kol., 2006) Číslo dle
Název
ISPROFIN 215112 215113
Revitalizace přirozené funkce vodních toků Zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim Odstraňování příčných překážek na vodních tocích a podpora
215114
takových technických řešení, která je neobsahují (doplňování a stavba rybích přechodů)
215115 215116
214117
215118
Revitalizace retenční schopnosti krajiny Rekonstrukce technických prvků a odbahňování produkčních rybníků Výstavba a obnova čistíren odpadních vod a kanalizace včetně zakládání umělých mokřadů Revitalizace přirozené funkce vodních toků s revitalizací retenční schopnosti krajiny
16
5.2. Hlavní cíle programu Cílem programu je vytvořit podmínky pro obnovu přírodního prostředí a vzácných zdrojů užívaných člověkem. Vodní režim patří k nejcitlivějším a k nejvýznamnějším složkám krajiny, avšak také k těm, které lidská společnost z různých důvodů v průběhu svého vývoje významně ovlivnila. Součástí pravidel programu je také řešení problému s odkanalizováním a čištěním odpadních vod. Opatření podporovaná v rámci jednotlivých podprogramů „Revitalizace říčních systémů“ jsou zejména tato: • revitalizace vodních toků a jejich přírodního charakteru včetně jejich niv, popř. včetně prokazatelně nezbytných výkupů pozemků k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí revitalizovaných úseků toků a jejich niv • revitalizace odstavených ramen vodních toků • revitalizace pramenných oblastí • zakládání a revitalizace břehových nebo doprovodných porostů podél vodních toků a melioračních kanálů jako nedílná součást většího celku realizovaného v rámci programu revitalizace • revitalizace nevhodně odvodněných pozemků a odvodňovacích soustav • revitalizace a zakládání mokřadních ekosystémů • opatření pro obnovu zásob podzemních vod • opatření pro obnovu a stabilizaci vsakovacích ploch • protierozní opatření vázaná na zlepšování stability vodního režimu • zvyšování retenční schopnosti území (např. poldry, systémy hrází, občasné rozlitiny apod.) • protipovodňová opatření retenčního charakteru vázaná na zvýšení stability vodního režimu území, aj.
17
Tab. 3 SWOT analýza programu „Revitalizace říčních systémů“ – silné a slabé stránky (Čamrová, Jílková a kol., 2006)
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
• jedná se o významný příspěvek ke
•
nedotažení
sledování
zlepšení stavu a podpory funkce
realizaci,
vodních ekosystémů a zlepšení
monitoringu
stavu životního prostředí v krajině
a v dalších letech
• program k vyšší
poskytl
první
ekologizaci
•
impuls vodního
akce
po
absence
následného
po
kolaudaci
více než polovinu akcí tvoří revitalizace rybníků a nádrží (často
hospodářství
prováděné soukromými subjekty) jejichž skutečný efekt je sporný
• pro zlepšení ekologické stability •
krajiny se v rámci svých možností
nesnadné zachycení a průkaznost
na základě smluvního vztahu může
revitalizačního efektu u konkrétní
angažovat celé spektrum subjektů
akce
• požadavek spoluúčasti investorů na financování se projevil na vyšším
počtu
kvalitních
revitalizačních akcí s rozumným rozložením použitých finančních prostředků
18
Tab. 4 SWOT analýza programu „Revitalizace říčních systémů“ – příležitosti a ohrožení (Čamrová, Jílková a kol., 2006)
PŘÍLEŽITOSTI
OHROŽENÍ
• opatření podporovaná a požadovaná
•
nedostatek financí pro akceleraci
v rámci dalších politik (zejména
programu a nesplnění potřebného
v rámci reforem EU), která se
výrazného
podílejí na zlepšení stavu krajiny
a objemu akcí
(např. Rámcová směrnice o vodě,
•
agro-envi opatření v rámci CAP aj.) • ve
střednědobém
horizontu
lze
•
opatření •
vnímání
zúčastněné
je
na
mnoha
okolnostech
„živého světa“ a je tedy do jisté
krajiny v „nových vztazích“ pro všechny
vazeb
efekt revitalizačních opatření je závislý
pro
vztahů
řady opatření
v krajině možností
komplikovaných
omezujícím faktorem pro realizaci
působících proti zadržování vody
• otevření
řešení
a kompetenčních
omezení či odstranění melioračních jiných
absence návazných krajinotvorných
majetkových
na zúrodňování méně kvalitní půdy,
a
kvantity
a jiných programů
očekávat celkově nižší požadavky
systémů
navýšení
míry
uživatele-
sám
o
sobě
nejistý
a nejednoznačný
zemědělce, lesníky,obce, stálé
• existuje vždy určitá nejistota, že
obyvatele i návštěvníky
v dalším období bude program ještě více měřítku financí
19
„seškrtán“ z důvodu
v celostátním nedostatku
6. OCHRANA PŘED POVODNĚMI 6.1. Nástroje plánování zajišťující ochranu před povodněmi Nástroje, kterými se zajišťuje ochrana před povodněmi, lze rozdělit na ty, které mají oporu ve stávající legislativě a na ostatní. Z hlediska charakteru na preventivní a operativní. Do legislativních můžeme kromě zákonů, vyhlášek a norem zařadit: •
územně plánovací dokumentaci (ÚPD) velkých územních celků a obcí;
•
vodohospodářské plány;
•
povodňové plány.
Z hlediska charakteru jsou ÚPD a vodohospodářské plány všech stupňů nástroje preventivní, povodňové plány nástroje operativní. K ostatním nástrojům patří např. různé studie ekonomické efektivnosti. Jedná se o ekonomické hodnocení předpokladů trvale udržitelného rozvoje ve vztahu k povodňovému ohrožení. Z hlediska charakteru jde o nástroje preventivní (Konvička, 2002). Ochrana před povodněmi je řízena povodňovými orgány, které ve své územní působnosti odpovídají za organizaci povodňové ochrany, řídí, koordinují a kontrolují činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi.
6.2. Povodňové komise Povodňové komise (dále jen PK) zřizují orgány veřejné správy jako své výkonné složky k plnění mimořádných úkolů v době povodně. Obce zřizují povodňové komise tehdy, pokud je v jejich územních obvodech možnost povodní. Předsedou povodňové komise obce je její starosta. Povodňové komise mohou k plnění svých operativních úkolů vytvářet pracovní štáby. V době povodně, která svým rozsahem přesáhne územní obvod povodňového orgánu nižšího stupně, nebo v případech, kdy povodňový orgán nižšího stupně nestačí vlastními silami a prostředky činit potřebná opatření a není vyhlášen krizový stav, převezme řízení ochrany před povodněmi povodňový orgán vyššího stupně s tím, že oznámí datum a čas převzetí, rozsah spolupráce. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné
20
a provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů. V případě vyhlášení krizových stavů podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů, přecházejí oprávnění a povinnosti povodňových orgánů na místně příslušné orgány krizového řízení, ÚPK se stává součástí Ústředního krizového štábu. Ostatními účastníky povodňové ochrany, kteří se podílejí na ochraně před povodněmi v daném území jsou zejména: •
správci významných vodních toků
•
správci drobných vodních toků
•
vlastníci (uživatelé) nebo správci objektů na vodních tocích
•
pracoviště předpovědní povodňové služby ČHMÚ
•
vlastníci (uživatelé) a správci nemovitostí v ohroženém území
•
hasičské záchranné sbory a jednotky požární ochrany
•
útvary Policie ČR
•
složky Armády ČR
•
orgány ochrany veřejného zdraví
•
organizace pověřená prováděním technicko-bezpečnostního dohledu na vodních dílech
•
další subjekty, které mohou pomoci např. dopravními prostředky, těžkou mechanizací atd.
Zapojení ostatních účastníků ochrany před povodněmi závisí na charakteru povodňové situace a místních podmínkách. Zástupci nejdůležitějších subjektů jsou obvykle členy příslušné povodňové komise. Při povodni postupují podle vlastních povodňových plánů a pokynů povodňových orgánů. Koordinace opatření, která mohou ovlivnit odtokové poměry v rámci oblastí povodí, je zajišťována z úrovně správců významných vodních toků (jednotlivé státní podniky Povodí), k jejichž odbornému stanovisku jsou povodňové orgány povinny přihlížet. Zapojení složek Ministerstva vnitra, popř. Armády ČR do záchranných nebo zabezpečovacích pracích se děje na žádost povodňových orgánů. (www.dppcr.cz)
21
6.3. Povodňové plány Velmi důležitým preventivním opatřením je vypracování a dodržování povodňových plánů (ust. § 4 nařízení vlády č. 27/1975 Sb., o ochraně před povodněmi). Povodňové plány obsahují dostupné údaje potřebné pro řízení opatření na ochranu před povodněmi určitého objektu, obce, vodního toku, uceleného povodí nebo jiného územního celku. Základní strukturu povodňových plánů tvoří: •
povodňové plány obcí (v jejichž územních obvodech je možnost povodní),
•
povodňové plány okresů,
•
povodňové plány ucelených povodí,
•
povodňový plán České republiky. Mimo to jsou na vyžádání povodňového orgánu nebo dle vlastní potřeby
sestavovány: •
povodňové plány ohrožených nemovitostí,
•
povodňové plány vodohospodářských děl.
V
povodňových
plánech
ucelených
povodí,
správců
vodních
toků
a vodohospodářských děl je kladen důraz na včasnou a spolehlivou informovanost o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací na tocích a vodohospodářských dílech. V povodňových plánech územních celků, obcí a ohrožených nemovitostí je kladen důraz na včasnou aktivizaci povodňových orgánů, zabezpečení hlásné povodňové služby, hlídkové služby a ochrany objektů, přípravu a organizaci záchranných prací a zajištění povodní narušených funkcí v území (ČHMÚ, 2006). Povodňové plány obsahují údaje o tom, kdy pro konkrétní objekty nebo území nastává stav bdělosti čili první stupeň povodňové aktivity v nebezpečí povodně, II. a III. stupeň povodňové aktivity dále nezbytná spojení s povodňovými orgány a jinými subjekty níže na vodním toku, které je nutno o nastalém stavu informovat. Dále obsahují podrobné rozvedení postupu všech subjektů v konkrétní situaci při provádění opatření na ochranu před povodněmi.
22
Všechny ohrožené subjekty a příslušné orgány sestávají povodňové plány v rozsahu potřebném jejich potřebě ochrany před povodněmi nebo v rozsahu, který stanoví příslušný povodňový orgán (Ondrejechová, 1998). Povodňové plány zpravidla obsahují část věcnou (relativně trvalé údaje o zdrojích povodňového nebezpečí a o opatřeních k ochraně před povodněmi), část operační (spojení na pracovníky a složky povodňové ochrany) a část grafickou. Zpracovatelé povodňové plány každoročně přezkoumávají a podle potřeby doplňují a upravují. Věcnou část povodňového plánu předkládají ke schválení předsedovi příslušného povodňovému orgánu po projednání shody s povodňovým orgánem vyššího stupně. Operační část průběžně opravují a poskytují povodňovým orgánům a dalším zainteresovaným účastníkům k využívání. (www.dppcr.cz)
6.4. Stupně povodňové aktivity Rozsah opatření prováděných na ochranu před povodněmi se řídí mírou povodňového nebezpečí. Ta se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity: 1. stupeň - bdělost (1. SPA) se nevyhlašuje, nastává při nebezpečí povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zpravidla zahajuje činnost hlídková a hlásná služba. Za stav bdělosti se rovněž považuje situace označená předpovědní povodňovou službou ČHMÚ. Na vodních dílech nastává tento stav i při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností, které by z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností mohly vést ke vzniku nebezpečí zvláštní povodně. 2. stupeň - pohotovost (2. SPA), vyhlašuje příslušný povodňový orgán v případě, že nebezpečí povodně přeroste ve skutečný povodňový jev, avšak ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Vývoj situace je nutno nadále pečlivě sledovat, aktivizují se povodňové orgány a další složky povodňové služby, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, podle možnosti se provádějí opatření ke zmírnění průběhu povodně. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti. Aktivizují se povodňové 23
orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.
3. stupeň - ohrožení (3. SPA) vyhlašuje příslušný povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, při ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při
dosažení kritických
hodnot sledovaných
jevů
a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace. Stupně povodňové aktivity jsou obvykle vázané na určité objektivně stanovené vodní stavy nebo průtoky v hlásném profilu vodního toku (viz Povodňové aktivity v hlásných profilech kategorie A), popř. na mezní nebo kritickou hodnotu jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, průsak nebo deformace hráze, vznik ledových nápěchů a barier, chod ledu apod.). Směrodatné stavy pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity jsou obsaženy v povodňových plánech a spolu s nimi schvalovány
povodňovými
orgány.
Směrodatné
povodňové
stavy
uvedené
v povodňových plánech větších územních celků musí být zohledněny i v místně příslušných povodňových plánech územních celků. První stupeň povodňové aktivity nastává při dosažení směrodatného stavu a při jeho pominutí zaniká. Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají povodňové orgány, přičemž dosažení směrodatného stavu je objektivním podnětem k vyhlášení. Povodňové orgány však mohou vyhlásit stupně povodňové aktivity i z jiných důvodů, např. na základě výstrahy předpovědní povodňové služby ČHMÚ nebo doporučení správců povodí. (www.dppcr.cz)
7. OPATŘENÍ V OCHRANĚ PŘED POVODNĚMI 7.1. Preventivní a přípravná opatření Opatřeními k ochraně před povodněmi jsou preventivní a přípravná opatření, prováděná mimo povodeň a operativní opatření prováděná v době povodně. Do těchto opatření není zahrnuta investiční výstavba, údržba a opravy ostatních zařízení sloužících ochraně před povodněmi, kterými jsou např. úpravy a zkapacitnění koryt
24
vodních toků, výstavba ochranných hrází, čerpacích stanic apod., jakož i další investice vyvolané povodněmi. Opatření k ochraně před povodněmi se dělí na: a) přípravná – povodňové plány, povodňové prohlídky, organizační a technická příprava, zajišťování povodňových rezerv, vyklízení záplavových území, příprava informačního systému, školení pracovníků povodňové služby, zajištění technicko-bezpečnostního dohledu na vodních dílech, b) při povodni - činnost předpovědní povodňové služby a informačního (hlásného) systému, ovlivňování odtokových poměrů, zabezpečovací povodňové práce, záchranné povodňové práce (varování a vyrozumění, evakuace obyvatel, humanitární pomoc), náhradní doprava, zajištění zásobování potravinami, vodou, energií, činnost ostatních účastníků povodňové ochrany (Armáda ČR, Policie ČR) atd.
c) po povodni – obnovení povodní narušených funkcí v zasaženém území (mimo investiční výstavbu), zjišťování a oceňování povodňových škod, evidenční a dokumentační práce, celkové vyhodnocení průběhu povodně Všechna základní a předvídatelná opatření k ochraně před povodněmi mají být zahrnuta v povodňových plánech. Ostatní opatření jsou řízena a koordinována povodňovými orgány. V době mimo povodeň jsou rozhodnutí povodňových orgánů vydávána podle správního řádu nebo jiným opatřením podle obecně závazných právních předpisů. V době
povodně
jsou
PK
oprávněny
činit
opatření
a vydávat
příkazy
k zabezpečovacím a záchranným pracím. Tyto příkazy nejsou rozhodnutím podle správního řádu a není proti nim opravný prostředek. Právnické a fyzické osoby jsou povinny odstraňovat překážky, které mohou bránit průtoku velkých vod, umožnit vstup na své pozemky a do objektů k provádění záchranných a zabezpečovacích prací, trpět odstranění staveb nebo jejich částí nebo porostu, poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky a zúčastnit se podle svých možností těchto prací. Tyto činnosti je nutné řádně dokumentovat pro pozdější uplatnění újmy a při likvidaci pojistných škod vzniklých v důsledku vydaných rozhodnutí povodňovým orgánem, velitelem jednotky požární ochrany nebo velitelem zásahu v rámci IZS. 25
7.2. Koordinace povodňových aktivit v oblastech povodí Vliv povodní zasahujících větší území se zpravidla projevuje v celé délce toku. Opatření provedená v horní části povodí ovlivňují odtokové podmínky a průběh povodně v dolní části toku a jeho recipientu. Platí to zejména o manipulacích na vodních dílech, ale také o provádění zabezpečovacích prací, jako je zvyšování nebo naopak účelové prorážení hrází, náhlé uvolnění ucpaného průtočného profilu, uvolnění ledové celiny a vyvolání chodu ledu apod. V tomto případě je proto bezpodmínečně nutná odborná koordinace povodňových aktivit ovlivňujících odtokové podmínky a průběh povodně v rámci větších hydrologických celků, které obvykle přesahují územní působnost povodňových komisí obcí s rozšířenou působností. Koordinační činnost v rámci oblastí povodí vykonávají příslušné povodňová komise krajů s odbornou podporou příslušného správce povodí (státního podniku Povodí), které z odborného vodohospodářského hlediska sjednocují aktivity jednotlivých povodňových komisí obcí s rozšířenou působností a ostatních účastníků ochrany před povodněmi (zejména správců drobných vodních toků a vlastníků (uživatelů)
nebo
správců
vodních
děl)
a pomáhají
jim
v jejich
činnosti.
(www.dppcr.cz) Oblasti povodí jsou vymezeny zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších změn (zákon č. 20/2004 Sb.). Jedná se o následující oblasti povodí: •
oblast povodí Horní Vltavy
•
oblast povodí Dolní Vltavy
•
oblast povodí Berounky
•
oblast povodí Ohře a Dolního Labe
•
oblast povodí Moravy
•
oblast povodí Dyje
•
oblast povodí Odry Úkoly povodňových orgánů krajů vyplývají z § 80 zákona č. 254/2001 Sb.,
o vodách ve znění pozdějších změn. Povodňová komise kraje řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před povodněmi, pokud povodeň zasáhne území více obcí s rozšířenou působností a je nutná koordinace prováděných opatření v rámci oblasti povodí a pokud PK obcí s rozšířenou působností nestačí vlastními silami a prostředky činit potřebná opatření.
26
7.3. Ústřední povodňová komise ÚPK je orgánem vlády na úseku ochrany před povodněmi. Přísluší ji ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní v době, kdy povodně ohrožují rozsáhlá území a pokud povodňové komise krajů nestačí vlastními silami a prostředky činit potřebná opatření ke zvládnutí povodně ve svých územních obvodech nebo je žádoucí koordinace jejich aktivit. Oprávnění a povinnosti ÚPK v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na ústřední orgán krizového řízení. Při této situaci se ÚPK stává součástí Ústředního krizového štábu. Členy ÚPK jsou pověření členové vlády a další pověření pracovníci ústředních orgánů, které jsou nebo mohou být činné v ochraně před povodněmi. Předsedou je ministr životního prostředí, místopředsedou je ministr vnitra. Zastoupení jednotlivých ústředních orgánů v ÚPK schvaluje vláda, naposledy bylo upřesněno usnesením vlády ČR č. 1102 ze dne 5. listopadu 2003, kterým byl současně schválen její nový statut. ÚPK řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá opatření v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. (www.dppcr.cz)
7.4. Ministerstvo Životního prostředí České republiky MŽP jako ústřední povodňový orgán v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi: •
řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení povodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,
•
metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména zpracování,
předkládání
a schvalování
povodňových
plánů,
organizaci
předpovědní a hlásné povodňové služby, •
zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy Povodňový plán ČR a předkládá jej ke schválení ÚPK,
•
potvrzuje soulad povodňových plánů správních obvodů krajů s Povodňovým plánem ČR,
27
•
účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmi ÚPK, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,
•
zajišťuje
průzkumné
a dokumentační
práce
většího
rozsahu
(letecká
pozorování, snímkování a podobně), •
účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů. Při nebezpečí nebo výskytu povodně většího rozsahu podle potřeby zřizuje
MŽP stálou povodňovou službu, která se zapojuje do systému povodňové ochrany a plní operativní úkoly i mimo pracovní dobu MŽP. Příkaz ke zřízení a zrušení stálé povodňové služby vydává věcně příslušný náměstek ministra životního prostředí na doporučení ředitele odboru ochrany vod MŽP. Stálou povodňovou službu organizuje a řídí ředitel odboru ochrany vod MŽP, příp. jeho zástupce. (www.dppcr.cz)
7.5. Péče o zařízení sloužící k ochraně před povodněmi Významnými zařízeními, sloužícími k ochraně před povodněmi, jsou vodní nádrže. Mimo vodní nádrže jsou hlavním zařízením, které slouží k ochraně před povodněmi, úpravy koryt vodních toků, říční objekty a inundační hráze. Péče o tento dlouhodobý hmotný majetek přísluší správcům toků. 7.5.1. Stavební technická opatření na ochranu před povodněmi Ke stavebně technickým opatřením na ochranu před povodněmi lze řadit: zkapacitňování
koryt
vodních
toků,
výstavba
hrází,
budování
odlehčovacích ramen a hrazení bystřin; vytváření umělých retenčních prostor k zachycování
povodňových
průtoků
zřizováním nádrží a suchých nádrží.
Zkapacitnění koryt – provázené zásahy do jejich příčného a podélného profilu a i zásahy do jejich trasy, jsou těmi nejčastějšími protipovodňovými opatřeními pro jejich technickou dostupnost a možnost provádět je postupnými kroky. Zkapacitněním bývá i dosahováno požadovaného stupně ochrany přesto, že jsou mnohdy provázeny řadou doprovodných a ne vždy příznivých jevů, jako je dotčení biotopů původních koryt a zásahy do jejich přirozeného habitatu.
28
Vytváření umělých retenčních prostor – dosud byly tyto retenční prostory zřizovány zpravidla ve víceúčelové podobě s využitím i pro zásobování vodou, pro energetiku i rekreaci. V poslední době se však spíše preferuje zřizování prostor jednoúčelových jen pro zachycování povodní. 7.5.2. Opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí K plošným opatřením lze řadit především ochranu a organizaci povodí a úpravy v krajině s vytvářením zasakovacích pásů, remízků, s uspořádáním cestní sítě, terénních depresí, změny kultur v povodí, apod. Tato opatření jsou vítaným krokem, který směřuje ke zvýšení retenční schopnosti půdy ve vztahu její schopnosti zadržovat vodu, na druhé straně je však nutno zdůraznit skutečnost, že nejsou postačujícím řešením
ochrany
proti
povodním,
ale
opatřením
pouze
doplňkovým. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoků velkých povodní řádově v procentech. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Ty rovněž vyvolávají náklady spojené s kupováním pozemků, úhradou újmy a nezřídka mohou vést také k potřebě zajistit náhradní pracovní příležitosti, neboť se dotýkají především zemědělců. K opatřením v ploše povodí lze řadit i tzv. revitalizace vodních toků. Ty lze rozdělit na stavební a přirozené. Stavební revitalizace - vytváření umělých tůní a nánosů, změn ve vedení trasy, diverzifikaci jejich příčného a podélného profilu stavebními pracemi. Přirozené revitalizace - které vznikají důsledkem působení přirozené erozivní a akumulační činnosti toku a které je pak jen nutno citlivě a komplexně vyhodnocovat při respektování příslušných ustanovení zákonů (AQUATIS a.s., 2005).
7.6. Revitalizační přístupy v protipovodňové ochraně obecně Revitalizační opatření se mohou v souvislosti s ochranou před povodněmi uplatňovat ve třech různých pozicích. Mohou přímo přinášet ochranné účinky tím, že zpomalují postup povodňových vln koryty, podporují tlumivé rozlivy povodní 29
v nivách, zadržují části povodňových průtoků v hloubených nebo hrázovaných objektech částečně přírodního charakteru nebo koryty přírodě blízkého charakteru odvádějí povodňové průtoky mimo ohrožené oblasti. Druhý okruh představují opatření, která pouze změkčují, zpřírodňují, nezbytné technické protipovodňové objekty úpravy a objekty, jako jsou například kapacitní koryta v intravilánech. Třetí okruh tvoří kompenzační revitalizační opatření. Vznikají jako náhrada za újmy na přírodním prostředí nebo na prostorech přirozených rozlivů, ke kterým dochází při budování nezbytných technických protipovodňových opatření. (Just, 2005) 7.6.1. Opatření posilující přirozený ráz koryt vodních toků a niv a současně přispívající k protipovodňové ochraně •
Podpora přirozeného tlumivého rozlivu povodní v nivě a zpomalování jejich postupu. Základním opatřením je nahrazení nepřirozeně kapacitního technicky upraveného koryta korytem bližším přírodě, které má významně větší drsnost a menší průtočnou kapacitu.
•
Revitalizační úpravy kapacitních koryt v intravilánech a jiných ochraňovaných územích. Cílem je zajistit kapacitnímu korytu alespoň základní ekologickou hodnotu.
•
Vytváření přírodě blízkých ochranných koryt pro odvádění povodňových průtoků.
•
Obnova povodňově průtočných potočních a říčních pásem. Diferenciace niv na přírodě blízké povodňové koridory a na plochy více chráněné před zaplavováním. Změny hrázových systémů, zejména odsazování ochranných hrází dál od vodního toku.
•
Podpora povodňové retence v nivách hloubením objemných sníženin (včetně obnovy nebo napodobování přirozených retenčních prvků – starých ramen a tůní).
•
Zadržování části povodňových vod ve vícefunkčních, polosuchých poldrech.
•
Podpora a usměrňování plošného rozlivu a zpomalování povodní nízkými zemními valy.
•
Odstraňování povodňových překážek, které jsou zpravidla též migračními překážkami (jezy, stupně).
30
• Revitalizační
opatření
kompenzující
nepříznivé
dopady
technických
protipovodňových opatření na přirozené rozlivné plochy a na přírodu – vytváření náhradních retenčních prostor přírodního charakteru a náhradních biotopů. (Just, 2005) 7.6.1.1. Podpora přirozeného tlumivého rozlivu povodní v nivě a zpomalování jejich postupu Jde o nejobvyklejší revitalizační úlohu ve volné krajině, mimo zastavěná území - nadměrně kapacitní technicky upravené koryto nahradit korytem přírodě bližšího rázu, které je všestranně členitější, mělčí a méně kapacitní. V rámci povodí jsou nutná komplexní řešení, zejména pro sílící požadavky na zajištění vyšší úrovně protipovodňové ochrany zastavěných částí niv a zároveň roste zájem o zlepšení ekologického stavu vodních toků. Základní úlohou z hlediska protipovodňové ochrany se tu stává nahrazení nepřirozeně kapacitních a hydraulicky hladkých upravených koryt, koryty podstatně drsnějšími a méně kapacitními. Tomuto požadavku odpovídají přírodě blízká koryta. Problém lze řešit podélnými revitalizacemi vodních toků, při nichž lze příhodně spojit protipovodňová opatření se zlepšováním ekologického stavu toků a niv. Základním hydrotechnickým efektem je omezení koncentrace a zpomalení povodňových proudů. Dochází k povodňovým rozlivům v nivě. Významným opatřením, podporujícím protipovodňové působení rozlivů v nivách, je obnova lužních dřevinných porostů. Dřeviny, které rostou v nivě, působí při povodních jako překážky a zpomalují povodňové proudění. Vzhledem k menší rychlosti proudění pak musí hladina v zarostlé nivě vystoupat o něco výše, než při stejném průtoku v nivě holé. Tím dochází ke zvětšování objemové retenční schopnosti nivy. Lužní porosty působí za povodní také jako plaveninové filtry, neboť zachycují plavené předměty, zejména různé odpady.
7.6.1.2. Revitalizace koryt v zastavěných územích V zástavbě obcí a měst je prioritou ochrana před nepříznivými účinky povodní, což znamená kapacitní a stabilní koryta. Zatím se v těchto místech budují jednoduchá koryta lichoběžníkovitého nebo obdélníkového průřezu s hladkými, nečleněnými povrchy. Pak dochází k tomu, že intravilánová koryta potoků a řek mají výrazně kanalizační charakter a jsou poměrně vzdálená představě živoucích os, vytvářejících
31
kvalitní pobytové prostředí obcí a měst. Je ale možné řešit tyto koryta lépe a poskytnout jim alespoň základní míru členitosti, nezbytnou pro uchování základních ekologických funkcí a příznivého vzhledu.
7.6.1.3. Ochranná povodňová koryta Objekty tohoto druhu se uplatní v protipovodňové ochraně měst a obcí, ležících v plochých nivách, vystavených zaplavování. Neškodně provádějí velké vody zastavěným územím nebo kolem něj vytvářejí obchvaty. V některých případech mohou odvádět povodňové průtoky do soustav poldrů nebo je vyvádět do volně zaplavitelných niv. Členité provedení, které korytu dává určitou ekologickou a pohledovou hodnotu, je řadí k objektům revitalizačního charakteru.
7.6.1.4. Vícefunkční, polosuché poldry Poldry jsou ohrázované prostory, schopné zadržet část povodňového průtoku. Průtočný poldr je objekt typu průtočné vodní nádrže, vybavený větším retenčním prostorem. Zadržováním vody v tomto prostoru se zmenšuje kulminační úroveň povodňové vlny a zpomaluje její průběh. Postranní poldr je ohrázovaný prostor v nivě, neprotékaný vodním tokem, do něhož se po dosažení určité úrovně hladiny přelévá část povodňového průtoku. V našich podmínkách se uplatňují převážně průtočné poldry. Z hlediska technické bezpečnosti: • Sílí obavy o bezpečnost hrází suchých poldrů, které jsou dlouhodobě proschlé, případně narušené hlodavci, a potom najednou, ve velmi krátké době musejí odolávat plnému zatížení. Z těchto důvodů rovněž rostou obavy z příliš vysokých hrází poldrů. • Proti původním předpokladům se příliš nedaří efektivně hospodařit ve vnitřních plochách suchých poldrů. Tato území totiž bývají, přestože jde o "suché" poldry, poměrně vlhká, a tedy obtížně obhospodařovatelná. • Vícefunkční polosuchý poldr, průtočný nebo i postranní, pokud je zakládán na ekologicky méně hodnotných plochách, jako je třeba orná půda, může být pokládán za hodnotný revitalizační objekt.
32
7.6.1.5. Odstraňování příčných objektů, podporujících nežádoucí povodňový rozliv Zatímco ve volné krajině bývá rozlévání velkých vod do niv příznivé a žádoucí, v zástavbě je tomu naopak. V mnohých obcí přitom napomáhají nežádoucím povodňovým rozlivům nevhodně umístěné jezy a stupně. Mohou významně omezovat povodňový průtočný profil a usměrňovat povodňové proudy směrem do zástavby. Další nepříznivé jevy: • iniciace vzniku ledových bariér a následných ledových povodní, • formování nepřirozeného podélného profilu vodního toku – tok je zbaven cenných přirozeně proudných míst, • narušení přirozeného splaveninového režimu toku, • znemožňování migrací vodních živočichů, • nároky na obsluhu, údržbu, opravy a rekonstrukce. Zvláště v situacích, kdy jezy a stupně již ani neslouží svému původnímu účelu, je vhodné uvažovat o jejich likvidaci nebo o nahrazení nižšími, přírodě bližšími objekty.
To
může
být
provedeno
jako
revitalizační
opatření,
s podporou
revitalizačního programu (Just, 2005).
8. PRŮTOK 8.1. Definice průtoku Průtok je množství vody procházející uvažovaným profilem za sekundu (m3/s nebo l/s). Odtok je celkové proteklé množství vody za určité časové období a uvádí se obvykle v m3 anebo km3, někdy také tzv. odtokovou výškou v mm, tj. podílem množství vody, proteklé uvažovaným profilem za určité období a příslušné plochy povodí. Velmi často se též užívá specifický odtok, který je dán podílem průtoku a plochy povodí a udává se obvykle v m3/s km2, v l/s km2 nebo v l/s ha (Dub, Svoboda, 1969)
8.2. Pozorování průtoků V povodí Bečvy mohou povodňové situace nastat dokonce i v případech, kdy kulminační průtoky nedosáhnou ani hodnoty Q1. Může k tomu dojít za dlouhodobých, ale málo intenzivních dešťů, nebo během pomalého tání. Tyto zvláštní hydrometeorologické podmínky se méně odrazí v hodnotách kulminací průtoků, ale 33
mnohem více se projeví zvýšenými parametry objemů povodňových vln a délek trvání; z těchto důvodů se doporučuje sledovat i průtoky ‚‚téměř povodňové‘‘, a to od hodnoty cca 0,5.Q1. (Vaishar, Munzar, 2000)
34
METODIKA Metodický postup bude navržen tak, aby co nejlépe odpovídal cílům diplomové práce. Bude proveden průzkum protipovodňové ochrany v území Bečva 37,0 – 42,0 km, a to porovnáním dvou možných variant zajištění bezpečnosti před povodněmi, které byly na toto území vypracovány. V Hranicích se uskuteční terénní pochůzka s fotodokumentací. Budou provedeny dvě ankety, za účelem zjištění postoje obyvatel, kterých se dotýkají zamýšlené varianty ochrany před povodněmi. Obce, ve kterých bude prováděna anketa, budou vhodně vybrány dle dvou kritérií. V první obci nás budu zajímat stanoviska obyvatel, kteří mají být dotčeni opatřeními k ochránění území níže po toku. A to konkrétně jejich postoj k možnosti vybudovat poldr v blízkosti Teplic nad Bečvou. Ve městě Hranice se anketa zaměří na připravenost respondentů v případě hrozící povodně. Záměr ankety bude také zjistit názor respondentů na výstavbu podru. Bude vyhodnocen povodňový plán správního obvodu obce Hranice s rozšířenou působností a budou navrženy pravidelné povodňové prohlídky, protože je třeba mít stav vodního toku pod stálým dohledem. Budou zdokumentovány provedené změny v povodí s ohledem na eliminaci extrémních hydrologických jevů, jimiž jsou v zájmovém území právě povodňové stavy. Zájmové území bude zpracováno v počítačovém programu GIS.
35
9. CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 9.1. Popisné a identifikační údaje Region:
Severní Morava
Bioregion:
Hranický
Kraj:
Olomoucký
Okres:
Přerov
Přírodní lesní oblast:
Hornomoravský úval Kelčská pahorkatina
CHKO:
Beskydy – Vsetínské Vrchy
Povodí:
řeky Moravy – Bečva spojená
Název toku:
Bečva spojená
Číslo hydrologického pořadí
4 – 11 – 01, 4 – 11 – 02
povodí: Mapovaný úsek Bečvy:
Bečva km 37,0 - 42,0
9.1.1. Přírodní podmínky 9.1.1.1. Poloha a základní údaje Dle Culka (1995) bioregion leží na východě střední Moravy, zabírá část geomorfologických celků Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina, výběžek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského úvalu i Vizovické vrchoviny. Plocha bioregionu je 997 km2. Bioregion je tvořen pahorkatinou na měkkých sedimentech s vystupujícími kulmovými kopci. Dominuje biota 3. dubovo-bukového, při západním okraji 2. bukovo-dubového stupně. Převažují dubohabrové háje, na kulmu jsou zastoupeny ostrůvky květnatých bučin, bikových bučin a acidofilních doubrav. Ve flóře i fauně dochází ke styku a prolínání prvků karpatského a hercynského předhůří. Biota je poměrně bohatá se zastoupením subtermofilních druhů (vápence). Charakteristická je absence většiny horských druhů. Netypická část je tvořena širokými nivami s luhy a olšinami, které tvoří přechod ke Kojetínskému bioregionu. Netypické je i ploché úpatí Nízkého Jeseníku, kam ještě sestupují některé demontánní druhy. V současnosti převažuje orná půda, v lesích kromě kulturních jehličnanů je velké zastoupení dubohabřin, na kulmu s fragmenty bučin.
36
9.1.1.2. Horniny a reliéf Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Území lesního masivu Maleník je tvořeno prvohorními břidlicemi a zčásti slepenci. Na obou březích řeky Bečvy se rozprostírá krasový útvar Hranický kras s Hranickou propastí (nejhlubší v ČR) a Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi. U jeho vzniku v devonském vápenci stály především tektonické poruchy, atmosférické srážky a termální vody, nasycené oxidem uhličitým. (Culek, 1995)
9.1.1.3. Klimatologie Podnebí celého území okresu lze charakterizovat jako podnebí mírného pásu, mírně kontinentální. Dominantní význam pro charakteristiku klimatu v jednotlivých místech okresu má nadmořská výška a orografie. Terénní členitost je značná a tedy způsobuje velkou rozdílnost podnebí v jednotlivých částech okresu. Průměrná roční teplota vzduchu dle 50 - leté časové řady (1901 – 1950) se pohybuje dle nadmořské výšky lokality od 4,0 o C do 7,9 o C. (Pavelka, Trezner a kol., rok 2003)
9.1.1.4. Pedologie V nivě Bečvy v oblasti břehových valů převažují typické fluvizemě na bezkarbonátových sedimentech, při níže položených okrajích nivy převažují glejové fluvizemě. V nivách menších toků jsou glejové fluvizemě, na dnech sníženin na teplejším západě jsou zastoupeny i typické a pelické černice. Naprostá většina půd, kromě kambizemí na kulmu, je jílovitá, těžká, často s hydromorfním režimem (Culek, 1996). Nivní půdy (typické i glejové) jsou vázány na údolní nivy Vsetínské i Rožnovské Bečvy a jejich přítoků. Vytvořily se na nivních sedimentech s výskytem vysoké hladiny podzemní vody. Jejich fyzikální vlastnosti jsou málo příznivé, jsou to půdy dosti slehlé a méně provzdušněné. Charakteristický je výskyt lokálních zamokření (výskyt nivní půdy glejové), povrch nivy je často zaplavován povodněmi. (Pavelka, J., Trezner, J. a kol., rok 2003)
37
9.1.1.5. Hydrologické poměry Dle Grohmanové (2006) daná oblast spadá do povodí řeky Moravy, do úmoří Černého moře. Povrchové vody z dané oblasti jsou odváděny řekou Bečvou, která je nejvyšším levostranným přítokem Moravy, její celková délka činí 120,2 km. Celé území je součástí povodí Bečvy s celkovou plochou 1 627 km2. Okres patří podle povrchového odtoku k nejvodnatějším územím v ČR, specifický odtok je 10 – 25 l/s/km2 (vzrůstá s nadmořskou výškou). Povodí Bečvy je až po soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy vyhlášeno jako chráněná oblast přirozené akumulace vod Vsetínské vrchy a Beskydy.
9.1.1.6. Říční soustava Bečvy Řeka Bečva je největší levostranný přítok Moravy. Svými průtokovými vlastnostmi udává, hlavně za velkých vod, ráz poměrům na středním a dokonce i na dolním toku Moravy. Celý říční systém povodí Bečvy má charakter horských toků. Štěrkonosnou unášecí schopností se Bečva vyznačuje až po své zaústění do řeky Moravy. (Blažek, 2006) Bečvu tvoří dva toky, a to Vsetínská a Rožnovská Bečva. Obě mají své prameny v Beskydech. Vsetínská pod Bumbálkou a Rožnovská pod Vysokou ve výši nad 760 m. Ve Valašském Meziříčí pozorujeme soutok mohutnější Vsetínské a menší Rožnovské Bečvy. Délka Vsetínské Bečvy od soutoku s Bečvou Rožnovskou po pramen měří 58,8 km. Délka Rožnovské Bečvy od soutoku s Vsetínskou Bečvou až po pramen je 37,6 km. Spojená Bečva protéká údolím jeden až dva kilometry širokým, často zaplavovaným, směrem SSZ až po Teplice, kde je sevřena strmými stráněmi do úzkého profilu. Sevření je však jen v krátké trati a od Hranic až po ústí do údolí se již stále rozšiřuje. Délka spojené Bečvy je 61,2 km a ústí do Moravy u Tovačova. Plocha celkového povodí Bečvy je 1 626 km2. (Blažek, 2006) Jak Vsetínská, tak i Rožnovská Bečva mají jen kratší přítoky, rázu vesměs bystřinného. Z přítoků Vsetínské Bečvy zasluhují zmínky Senica a Bystřička, z přítoků Spojené Bečvy Juhyně a Velička. (Čermák, 1946)
9.1.1.7. Geomorfologický pohled na nivu Bečvy po povodni 1997 Údolní niva Bečvy se v úseku mezi Valašským Meziříčím a ústím do Moravy skládá ze tří úseků: 38
1. od Valašského Meziříčí po ústí Mariánského údolí u Teplic nad Bečvou 2. od ústí Mariánského údolí po Hranice 3. od Hranic po ústí do Moravy u Přerova
Tyto tři úseky se vyznačují specifickými znaky geomorfologickými, geologickými, litologickými i stupněm antropogenní transformace. V prvním úseku Bečva stéká západním směrem ze svahů Západních Karpat napříč vrstevnatosti příkrovů podslezské jednotky paleogenního flyše. Snížená odolnost jílovců umožnila vznik až 2 km široké údolní nivy. Koryto je na řadě míst napřimované a regulované. Hlavním geomorfologickým účinkem povodně na Bečvě bylo rozšiřování koryta boční erozí. V sevřeném druhém, silně regulovaném úseku došlo k zúžení proudnice a škody vznikly hlavně na stavbách a komunikacích. Niva i koryto Bečvy v tomto úseku přijímají silnou dotaci podzemních minerálních pramenů Hranického krasu. (Hrádek, 2000) V moravské bráně Bečva dříve intenzivně meandrovala, v minulosti byla napřimována a regulována, nyní teče v meandrovém pásu. Historické mapy ukazují i náznaky říční anastomózy. Během povodně se projevilo vytváření povodňových koryt, s tendencí rozšíření stávajícího.
9.1.1.8. Biota Potenciálně se zde vyskytují především dubohabrové háje (Carici pilosaeCarpinetum), pouze v oblasti Maleníku květnaté a zčásti i acidofilní bučiny (Carici polisae-Fagetum a Luzulo-Fagetum). Při úpatí nad údolím Bečvy a též lokálně na vyvýšených místech plochých hřbetů jsou nevelké ostrůvky acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercion, zřejmě asociace Luzulo albidae-Quercetum). Na devonských vápencích průlomového údolí Bečvy a lokálně v okolí hradu Helfštýn jsou vyvinuty suťové lesy svazu Tilio-Acerion (Ceri-Carpinetum), v severních erozních rýhách Maleníku jsou iniciální stádia asociace Arunco-Aceretum. Podél Bečvy se táhnou měkké luhy svazu Salicin alba, při menších tocích jsou typické údolní luhy (Stellario-Alnetum glutinosae), ve východní části vrásně i Prun-Fraxinetum, v zaříznutých údolích Maleníku a pahorků na evropském rozvodí jsou vyvinuty olšové jasaniny (Carici remotae-Fraxinetum). V podmáčených sníženinách v nivě Bečvy jsou 39
ojediněle přítomny fragmenty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae. Primární bezlesí chybí. Flóra je poměrně bohatá, tvořená obecnými druhy a kvantitativním zastoupením taxonů obecně rozšířených ve východní části ČR (včetně karpatských migrantů). Reliktní charakter má výskyt jazyku jeleního (Phyllitis scolopendriump) na dně Hranické propasti. Faunu bioregionu tvoří společenstva vysoce zkulturnělých pahorkatin nejzápadnější výspy karpatského oblouku. Jsou v ní částečně zastoupeny teplomilné prvky, a zejména lesní druhy karpatského předhůří. Na vápencích Hranického krasu přežívá extrazonální společenstvo suchomilných měkkýšů s charakteristickými karpatskými druhy (skalnice lepá, vlahovka karpatská, vřetenka nadmutá). Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, hlavní tok – Bečva do lipanového až parmového pásma.
Přírodovědně hodnotné území Černotín – Hustopeče nad Bečvou, významné druhy: Ptáci (Aves): čáp černý (Ciconia ciconia), volavka popelavá (Ardea cinerea), pisík obecný (Actitis hypoleucs), ledňáček říční (Alcedo atthis), žluva hajní (Oriolus oriolus) Obojživelníci (Amphibia): kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Rana esculenta), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), rosnička zelená (Hyla arborea) Plazi (Reptilia): užovka hladká (Coronella austriaca), užovka podplamatá (Natrix tesselata), ještěrka obecná (Lacerta agilis) Cévnaté rostliny: žebratka bahenní (Hottonia palustris) (www.mujweb.cz)
9.1.1.9. Současný stav krajiny a ochrana přírody Od středověkého osídlení v 1. polovině 12. století je krajina výrazně pozměňovaná zemědělskou činností spojenou s pronikavým odlesněním. V nivě Bečvy u Hustopeče nad Bečvou byla vybudována soustava rybníků. Na území bioregionu bylo vyhlášeno několik maloplošných chráněných území. Je to zejména Hůrka u Hranic, na vápencích u Grygova PP U bílých hlín a PP U Strejčkova lomu. 40
Tab. 5 Plošná struktura využití bioregionu v % a KES (Culek, 1995)
Plocha
Orná
Travní
bioregionu
půda
porosty
997 km2
62
6
Lesy 15
Vodní plochy 1,4
KES 0,4
10. PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA BEČVY 10.1. Protipovodňová ochrana obecně Vznik povodní, jejich časový průběh, tvar povodňových vln i jejich kulminaci ovlivňuje řada faktorů. Geologické, hydrogeologické, pedologické, vegetační, geomorfologické, geonomické, lesnické, klimatické i hydrologické podmínky v pramenných oblastech do značné míry determinují charakter povodňových jevů jak v povodí horní, střední a dolní Moravy, tak v povodí Bečvy. V horských oblastech ale i níže v povodí s nadprůměrnými ročními srážkovými úhrny pramení také řada významných přítoků Moravy a Bečvy, které v řešeném území úroveň kulminace i časový průběh povodní rovněž významným způsobem ovlivňují. Kromě přírodních podmínek se na intenzitě povodní, jejich rozsahu a objemu způsobených škod významnou měrou podílejí změny v krajině spojené s lidskou činností, a to v měřítku lokálním i globálním. Procesy provázející kolonizaci krajiny, především rozsáhlé kácení lesů v horských a podhorských oblastech, radikální přeměna trvalých travních porostů na ornou půdu, nevhodné agrotechnické postupy a důsledné regulace vodních toků spojené s likvidací lužních ekosystémů negativně ovlivňují přirozené odtokové poměry, vláhový režim krajiny, přispívají k rozkolísanosti průtoků a podporují erozi půdy. Hlavním cílem protipovodňové ochrany v řešeném území dlouhodobě je ochrana sídel v oblasti Hornomoravského úvalu podél řeky Moravy a na soutoku Moravy s Bečvou, zejména ochrana Litovle a Olomouce před periodickými záplavami. V oblasti Moravské Brány se obdobný problém týká obcí a měst v údolí řeky Bečvy, kde bylo v roce 1997 povodní silně zasaženo okresní město Přerov, místní části Hranic na Moravě a okrajové části Lipníku nad Bečvou. (www.iri.cz)
41
10.2. Základní východiska protipovodňové ochrany Povodeň, která proběhla v červenci 1997 na řece Moravě a Bečvě, byla svým rozsahem, kulminacemi i objemem povodňové vlny zcela mimořádná. I když četnost jejího výskytu nad Strážnicí je vyhodnocována s pravděpodobností menší než jednou za 100 let, nelze tvrdit, že se nemůže vyskytnout častěji a že se v dohledné době nemohou vyskytnout i povodně větší. Povodeň z července roku 1997 se nebude opakovat ve stejné podobě, neboť se asi nebude opakovat stejný průběh srážek a jejich rozložení. Povodeň byla v povodí Moravy zapříčiněna hlavně déle trvajícími přívalovými srážkami, které zasáhly naše území ve dnech 4. – 9. 7. a 17. – 21. 7. 1997, a to na poměrně omezeném území v krátkém časovém intervalu. Obě situace byly způsobeny tlakovou níží, která postupovala k severovýchodu a zastavila se na několik dní nad střední Evropou. V jejím týlu proudil nad naše území teplý a vlhký vzduch, který přinesl vydatné srážky. Množství srážek bylo zesíleno návětrným efektem horských pásem. Výsledky výzkumných prací ukazují, že globální klimatické změny se projevují nepříznivými důsledky: snížením průtoků ve vodních tocích v obdobích sucha a četnějším výskytem katastrofálních srážek. Předpověď těchto změn je spojena s mnoha nejasnostmi. Hydrologické údaje jsou zatíženy nepřesnostmi, vyplývajícími z obtížnosti podchycování změn odtokových poměrů a v nepřesnostech měření průtoků. Povodeň v roce 1997 zaplavila téměř celou údolní nivu obou řek a jejich přítoků. Inundační prostory pohltily stovky tisíc m3 vody a výrazně transformovaly povodňové vlny. Největší ztráty na lidských životech a povodňové škody vznikly při záplavě obcí a měst. Škody na zemědělských kulturách a pozemcích se na velikosti škod výrazně nepodílely. Nejmenší škody byly na lesích a loukách. Na druhé straně měla povodeň příznivé důsledky na přírodě blízké a přirozené ekosystémy. Rozvodněné řeky působily jako samovolný revitalizační činitel. Protipovodňová ochrana neodpovídá současným potřebám. Nedostatečná je ochrana sídel, v polních tratích je místy protipovodňová ochrana předimenzovaná (Čermák, 2001).
42
10.3. Koncepce protipovodňové ochrany Na protipovodňovou ochranu daného území byly zpracovány dvě odlišné koncepce. Ekologická varianta byla vypracována občanským sdružením Unie pro Řeku Moravu. Druhou variantu s názvem ‘‘Protipovodňová opatření v povodí řeky Moravy’’ zhotovil Aquatis a.s. Brno (nyní Pıyry Enviroment a.s. Brno) pro Povodí Moravy s.p. 10.3.1. Koncepce ekologické varianty Koncepce protipovodňové ochrany vychází z analýzy historických povodní od roku 1883. Hlavním cílem této analýzy bylo prověření toho, jak se chová povodí řek Moravy a Bečvy, jak se vytvářejí a vyvíjejí povodně. Průběh povodně na těchto řekách významně ovlivňuje rychlost postupu povodňové vlny, transformace povodňové vlny v inundačních prostorech a střetávání povodňových vln na soutocích větších řek. Úpravy odtokových poměrů musí směřovat k tomu, aby se pravděpodobnost střetávání co nejvíce snížila a kulminace se do hlavního údolí dostavovaly s co největším časovým posunem. 10.3.1.1. Bečva (od soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy po soutok s Moravou) Návrh ochrany Přerova před povodněmi Povodí Moravy s.p., se liší od návrhu Unie pro řeku Moravu. Povodí Moravy s.p., počítá s vybudováním suché retenční nádrže (poldru) Teplice, jíž by se povodňová vlna zploštila a kulminační průtok by se neškodně převedl Přerovem. Naproti tomu, Unie pro řeku Moravu navrhuje, aby se hladina vody v Bečvě snížila zvětšením průtočného profilu pod Přerovem a kapacita koryta Bečvy v Přerově se zvýšila.
Obr. 1 Bečva - otevření průtočného profilu pod Přerovem (www.sweb.cz)
V Přerově je hladina vody při povodních vzdouvána v důsledku zúžení průtočného profilu násypem lagun (úložišť popílku). Hladinu vody v Přerově je možno
43
výrazně snížit snížením terénu podél lagun po obou březích Bečvy a převedením části průtoku průlehem nebo odlehčovacím korytem situovaným pod lagunami do levostranné inundace. Břehový dřevinný porost se obnoví. Údržba koryta Bečvy se omezí na minimum, bude přiměřená péči o neupravené toky. Na sníženém terénu budou zatápěné louky s remízky, se solitérními stromy a s mokřady. 10.3.2. Koncepce řešení změn odtokových poměrů v rámci ekologické varinaty Návrh na řešení protipovodňové ochrany, který byl předložen Unií pro řeku Moravu, používá tři základní prostředky, jimiž bude dosaženo žádoucích změn odtokových poměrů:
1) individuální protipovodňovou ochranu, zajištěnou ochrannými valy, inundačními hrázemi a pouze ve městech, kde tato ochrana není možná zvýšením kapacity koryta (viz výše), 2) zvýšení retenčního potenciálu (za účelem zpomalení a zploštění povodňové vlny) údolní nivy "zdrsněním" průtočného profilu založením nových lesů v pásech situovaných napříč údolím, 3) zvýšení retenční schopnosti plochy povodí zatravněním a založením nových lesů v krajině. (Čermák, 2001)
10.4. Problematika poldru a vodní nádrže Teplice V březnu 1999 vypracoval Aquatis a.s. Brno pro Povodí Moravy s.p. Brno studii ‘‘Protipovodňová opatření v povodí řeky Moravy’’, která se zabývala shrnutím podkladů a vymezením území k akumulaci velkých vod v lokalitě Teplice nad Bečvou ve variantě poldr a nádrž. Záměr na výstavbu nádrže na Bečvě v prostoru Teplic nad Bečvou je starý již cca 40 let a za tu dobu byla v zájmovém území provedena řada průzkumných prací inženýrsko - geologického charakteru. Chybí však zhodnocení dopadů výstavby tak rozsáhlého vodního díla na přírodní prostředí. Povodí Moravy připravuje společně s Olomouckým krajem na ochranu měst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice. Ještě před zahájením prací na dokumentaci k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby, byla společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. (VRV a.s.)
44
pověřena investorem Povodí Moravy, s.p. ověřit u vlastníků nemovitostí dotčených touto stavbou, předběžný souhlas s majetkoprávním vypořádáním jejich pozemků. 10.4.1. Zpracované studie a variantní řešení Protipovodňová opatření v povodí řeky Moravy – lokalita Teplice, studie 1999 Bečva, Teplice - suchá nádrž, Studie 2003 Bečva, Teplice - suchá nádrž, Investiční záměr 2003 Bečva, Teplice - suchá nádrž, Studie přípravy stavby 2005 Bečva, zkapacitnění toku, Technická studie 2006 (varianta protipovodňové ochrany bez poldrů) Bečva – zkapacitnění toku - 1. a 2. etapa, Studie 2006-2007 (optimalizace) Bečva Teplice - suchá nádrž, Investiční záměr, 2008 (aktualizace investičního záměru) 10.4.2. Varianta poldr Posoudit vlivy poldru je možno ve dvou subvariantách: •
A - v poldru bude provedena likvidace dřevinných porostů, území bude zatravněno, dřevinná vegetace soustavně odstraňována.
•
B – v poldru budou ponechány lesní porosty, bude provedena úprava dřevinné skladby ve prospěch dřevin lépe snášejících záplavy ve vegetační době.
Subvarianta A nenávratně poškodí funkci nivy jako ekosystému a významného krajinného prvku. Dojde k vykácení lesních porostů v celém prostoru poldru, z území zmizí druhy rostlin, tvořících bylinné patro lužních lesů, včetně řady ohrožených druhů. Fauna lužního lesa bude nahrazena druhy vázanými na luční společenstva. Tůně, ve kterých dojde následkem nadměrného oslunění k rozvoji nežádoucí bylinné vegetace a změně vodního režimu, změní charakter a budou dříve vysychat. Tím se výrazně zúží diversita druhů, které jsou na ně vázané. Při realizaci subvarianty B kromě prostoru části tělesa hráze zůstane zbytek lesních porostů zachován, může být rozšířen i na některé plochy zemědělské půdy. Realizace poldru změní úsek řeky v okolí hráze, kde bude třeba provést úpravy profilu toku. Navržený poldr významně prostorově zasahuje do navrženého územního systému ekologické stability. Při realizaci subvarianty B s ponecháním lesních
45
porostů, šetrném způsobu výstavby hráze a vhodném způsobu začlenění vytěžených prostorů odpovídající vegetací však nemusí být funkce tohoto biocentra významným způsobem narušena. Realizace subvarianty A však prakticky úplně znemožní existenci funkčního nadregionálního biokoridoru v prostoru nivy Bečvy. Estetická kvalita území bude zásadním způsobem narušena v subvariantě A. Odstranění lesních porostů na tak rozsáhlé ploše jako je zátopové území poldru a přeměna jejich plochy na trvalé travní porosty výrazným způsobem naruší vzhled krajiny a sníží jeho estetiku. O to více vynikne v území těleso hráze, které bude svým umístěním, velikostí a směrováním naprosto cizorodým prvkem krajiny nivy (Jenišová, 2007)
Obr. 2 Varianta – Poldr Teplice, Hranice, Osek (Zdroj : Pıyry, Protipovodňová opatření na řece Bečvě)
46
Obr. 3 Poloha poldru Teplice (Zdroj : Pıyry, Protipovodňová opatření na řece Bečvě)
10.4.3. Varianta nádrž Realizace této varianty nenávratně poškodí řešené území. Trvalá zátopa znehodnotí rozsáhlou část jedinečné nivy Bečvy, tok této řeky a ekologicky cenné lužní lesy, které se v tomto prostoru dochovaly. K dalšímu poškození nivy, vodního toku a lesních porostů dojde také v důsledku vlastního situování hrází nádrže a činností spojených s její výstavbou. Realizace tohoto díla si vyžádá řadu přeložek silničních úseků i železnice (např. železnice Hranice – Valašské Meziříčí), jejichž nové situování bude mít za následek další znehodnocení přírodních prvků v blízkém a vzdáleném okolí zamýšlené nádrže. V případě požadavku na odlesnění celého retenčního prostoru nádrže dojde k totální destrukci stávajících cenných ekosystémů. Realizace této varianty zásadně naruší územní systém ekologické stability řešeného území. Toto území má vzhledem k vysoké četnosti větví ÚSES regionální i nadregionální úrovně významné postavení v rámci ČR (Kolářová, Glos, 2000).
47
Obr. 4 Varianta - Velká nádrž Teplice (Zdroj : Pıyry, Protipovodňová opatření na řece Bečvě) 10.4.4. Koncepce Povodí Moravy Povodí Moravy s.p. předložilo projekt s názvem: Bečva, Teplice – suchá nádrž. Jeho cílem je ochrana před povodněmi, ochrana lidských životů a majetku a zpoždění protipovodňové vlny. Společnost AQUATIS a.s. zpracovala v roce 1999 studii ‘‘Protipovodňová opatření v povodí řeky Moravy, lokalita Teplice’’ (jak je již uvedeno výše), která řešila možnosti vybudování umělých řízených retenčních prostor v lokalitě Teplice nad Bečvou, a to ve dvou variantách: velká suchá nádrž o objemu více než 90 mil. m3 s nutností rozsáhlých vyvolaných investic a suchá nádrž s parametry danými snahou o co možná minimální dotčení území a nutností vyvolaných investic. Na základě dalšího podrobného hodnocení řešení této studie a po posouzení předmětných variant z hlediska předpokládaných účinků opatření, proveditelnosti díla, objemu potřebných financí a dalších navazujících kritérií bylo rozhodnuto pro poldr o objemu cca 34 mil. m3. Na tuto účelnou variantu byl zpracován investiční záměr.
48
Hlavním účelem suché nádrže (poldru) je transformace, retence, popř. retandance povodňových průtoků, to znamená, že nádrž bude měnit průběh povodňových vln v čase, bude zachycovat extrémní průtoky nad zvoleným mezním průtokem a zpožďovat odtoky Bečvy pod poldrem. Ochranný účinek navržené suché nádrže ztransformuje kulminační průtoky extrémních povodňových vln na hodnotu cca Q20 tedy na 650m3/s. (Povodí Moravy, s.p., 2005) V současné době je příprava stavby zahrnuta do programu „129 120 – Podpora prevence před povodněmi II. etapa“ s teoreticky předpokládanou fází vlastní realizace výstavby v průběhu let cca 2014 – 2017. Stavba se nachází především na území Olomouckého kraje (k.ú. Černotín, Hustopeče nad Bečvou, Milotice nad Bečvou, Skalička, Špičky, Zámrsky) a část zátopy zasahuje i do Zlínského kraje (k.ú. Němetice). Celkem je dotčeno 1 963 pozemků a 772 vlastníků s celkovou plochou zátopy 602 ha. Vodohospodářské řešení suché nádrže předpokládá vybudování hlavní hráze v délce cca 2 000 m situované napříč údolní nivou Bečvy u obce Skalička (směr Špičky) a boční hráze v délce 4 800 m, která je trasována podél železniční tratě ČD (směr Hranice na Moravě Vsetín) a zavazující se do zvýšeného terénu u městyse Hustopeče nad Bečvou. Vlastní hráz je navržena jako sypaná převážně z místních materiálů aluviálních štěrků, jejichž naleziště jsou situována v prostoru předpokládané zátopy v celkovém objemu cca 1 500 tis. m3. Případná
realizace
stavby
je
z pohledu
PM
považována
za
jednu
z nejvýznamnějších akcí v rámci celkové koncepce protipovodňových opatření v povodí.
49
Tab. 6 Základní parametry díla, poldr Teplice nad Bečvou (Zdroj : Pıyry, Protipovodňová opatření na řece Bečvě) ř. km cca 46,2 Bečvy
Umístění údolní hráze:
Skutečná povodňová vlna z povodně
Navrhovaná povodňová vlna:
7/1997 950 m3/s
Kulminační průtok povodňové vlny: Transformovaný průtok povodňové
650 m3/s
vlny: Tlumící účinek:
32 %
Celkový prostor nádrže o objemu:
34 mil. m3
Plocha zátopy při max. hladině:
602 ha
Max. výška zemní hráze:
12,5 m
Délka údolní hráze:
2 000 m
Délka boční hráze:
4 800 m
Počet dotčených pozemků:
1 963 ks
12. VÝSLEDKY PRÁCE Výsledky práce zahrnují provedení anket s obyvateli v Hustopečích nad Bečvou a v Hranicích. Dále byl pak vyhodnocen protipovodňový plán obce Hranice s rozšířenou působností a byly zdokumentovány provedené změny v povodí.
12.1. Anketa Dne 20. 3. 2009 byla provedena terénní pochůzka s fotodokumentací řeky Bečvy v Hranicích na Moravě. Se starostou obce Milotice nad Bečvou, Mgr. Jiřím Konečným, jsme diskutovali problematiku výstavby poldru Teplice, suchá nádrž a ekologickou studii, vypracovanou ekologickým sdružením Unie pro řeku Moravu. Mgr. Jiří Konečný se přikláněl k ekologické variantě v ochraně před povodněmi. Ale z důvodu neúspěšných jednání o této studii s Povodím Moravy s.p. (prosazujícím návrh poldr Teplice) souhlasil s výstavbou poldru s podmínkou: 50
•
vyloučení chatové oblasti Milotice nad Bečvou ze záplavové oblasti, celkový retenční objem nádrže Teplice nad Bečvou se sníží z 38 mil. m3 na 34 mil. m3.
V Olomouci, dne 23. 03. 2009 proběhlo jednání Povodí Moravy s.p. se starosty obcí v okolí plánované výstavby suché nádrže. Jednání bylo pro obec Milotice úspěšné, odklon hráze od trati ČD před jezerem č. 5 mezi řekou Bečvou a chatovou osadou byl potvrzen. Jelikož již probíhají jednání Povodí Moravy se starosty obcí, dochází k přímému oslovování občanů zástupci z Povodí Moravy za účelem výkupu jejich pozemků, zdá se, že přece bude prosazen návrh na vybudování poldru Teplice namísto ekologických návrhů a studií. K tomuto faktu také přispívá malá informovanost obyvatel, kterých se týká výstavba poldru, o možných ekologických návrzích v ochraně území před povodněmi. Ty jsou obsaženy ve studii, vypracované občanským sdružením Unie pro řeku Moravu s názvem Protipovodňová ochrana Moravy a Bečvy, ekologická varianta (z roku 2002). 12.1.1. Vzor ankety č.1 1. Víte o plánu vybudovat v lokalitě Teplice nad Bečvou suchý poldr nebo nádrž? 2. Dověděli jste se o tom z jednání na obci, z televize, z rozhlasu, tisku, jiné? 3. Jaký máte postoj k tomuto záměru, souhlasíte s ním? 4. Jaké jsou Vaše výhrady? 5. Jaký typ stavby preferujete (poldr, nádrž) a proč? 6. Slyšeli jste o ekologické variantě v ochraně před povodněmi namísto plánovaného vybudování poldru? 7. Pokud jste o této ekologické variantě i o návrhu poldru informován, souhlasíte s výstavbou poldru, anebo byste upřednostnil(a) ekologickou variantu ochrany před povodněmi?
51
Postavení respondenta: a) Vlastník nebo nájemce pozemku v zájmovém prostoru plánované stavby (poldru, nádrže) nebo rozlivu, b) vlastník rekreačního objektu (chaty) v zájmovém prostoru plánované stavby (poldru, nádrže) nebo rozlivu, c) podnikatel v sousedící obci, d) občan v sousedící obci bez majetkových vztahů k plánované stavbě. 12.1.2. Anketa č. 1 Stanoviska obyvatel, kteří mají být dotčeni opatřeními k ochránění území níže po toku Obec: Hustopeče nad Bečvou 1. Víte, co to je poldr? Pojem poldr vědělo 60 % dotázaných, nevědělo 40 %. 2. Víte o plánu vybudovat v lokalitě Teplice nad Bečvou suchý poldr nebo nádrž? O plánu vybudovat v lokalitě Teplice nad Bečvou suchý poldr vědělo 56 % dotázaných, nevědělo 44 %. 3. Odkud jste se dozvěděli o plánu vybudovat v lokalitě Teplice nad Bečvou poldr? O problematice se dovědělo 43 % dotázaných od svých známých, 26 % z jednání na obci, 21 % z tisku, 10 % bylo osloveno Povodím Moravy, za účelem vykoupení pozemku z důvodu plánované výstavby poldru. 4. Jaký máte postoj k tomuto záměru, souhlasíte s ním? Se záměrem vybudovat u Teplic nad Bečvou poldr souhlasilo 43 % dotázaných, nesouhlasilo 21 %, nevědělo 36 % . 5. Jaké jsou Vaše výhrady? Poškození rozsáhlé části území, zbytečnost a nákladnost výstavby poldru. 6. Jaký typ stavby preferujete (poldr, nádrž)? 79 % preferuje vybudování poldru, 11 % neví. 7. Slyšeli jste o ekologické variantě v ochraně před povodněmi namísto plánovaného vybudování poldru?
52
O ekologické variantě v ochraně před povodněmi slyšelo 20 % respondentů, 76 % nevědělo, 4 % si nebyla jistá. 8. Pokud jste o této ekologické variantě i o návrhu poldru informován, souhlasíte s výstavbou poldru, anebo byste upřednostnil ekologickou variantu ochrany před povodněmi? Pro ekologickou variantu bylo 80 % dotázaných, 20 % nevědělo. 9. Postavení respondenta: a) Vlastník nebo nájemce pozemku v zájmovém prostoru plánované stavby (poldru, nádrže) nebo rozlivu, b) vlastník rekreačního objektu (chaty) v zájmovém prostoru plánované stavby (poldru, nádrže) nebo rozlivu, c) podnikatel v sousedící obci, d) občan v sousedící obci bez majetkových vztahů k plánované stavbě. 72 % respondentů bylo bez majetkových vztahů k plánované stavbě, 20 % bylo vlastníky pozemků v zájmovém prostoru plánované stavby nebo rozlivu, 4 % nájemci pozemků, 4 % vlastníci rekreačního objektu.
Tab. 7 Anketa č. 1, uzavřené otázky (Jenišová, 2009)
ODPOVĚĎ (%) OTÁZKA
Víte, co je to poldr? Víte o plánu v lokalitě Teplice nad Bečvou vybudovat suchý poldr?
Ano
Ne
Nevím
60
40
–
56
44
–
43
21
36
20
76
4
Jaký máte postoj k tomuto záměru, souhlasíte s ním? Slyšeli jste o ekologické variantě v ochraně před povodněmi namísto plánovaného vybudování poldru?
53
Tab. 8 Anketa č.1, otevřené otázky (Jenišová, 2009) OTÁZKA
ODPOVĚĎ
Odkud jste se dozvěděli o plánu
Od známých
43%
Z jednání na obci
26%
Z tisku
21%
Osloven Povodím Moravy
10%
vybudovat v lokalitě Teplice nad Bečvou poldr?
Poškodí se velká část území, finanční
Jaké jsou Vaše výhrady k tomuto záměru?
náročnost výstavby, zbytečnost stavby. Poldr
79%
Nádrž
0%
Nevím
21%
Pro ekologickou variantu
80%
Nevím
20%
Bez majetkových vztahů
72%
Jaký typ stavby preferujete (poldr, nádrž nebo jiný typ)? Pokud jste informován (a) o ekologické variantě i návrhu poldru, souhlasíte s výstavbou poldru, nebo byste upřednostnil ekologickou variantu ochrany před povodněmi?
Vlastník pozemku v zájmovém území 20% Postavení respondenta
54
Nájemce pozemku v zájmovém území
4%
Vlastník rekreačního zařízení
4%
12.1.3. Vzor Ankety č. 2 1. Víte, jak se zachovat při povodni, která by vás mohla zasáhnout? 2. Jak konkrétně by jste se chránili? 3.
Znáte pojem povodňový plán?
4. Můžete tento pojem vysvětlit? 5.
Víte, co to jsou stupně povodňové aktivity?
6.
Jestli ano, při kterém stupni povodňové aktivity můžete být ohrožen?
7. Víte, co je to poldr (suchá nádrž)? 8.
Víte, jak funguje při ochraně proti povodním?
9. Slyšeli jste o plánu vybudování poldru (suché nádrže) u Teplic nad Bečvou? 10. Jste přesvědčen, že by vás ochránil před povodní? 11. Souhlasíte s jeho výstavbou? 12. V případě, že odpovídáte kladně, jste ochoten přiznat (jakýmkoli způsobem) svoji finanční spoluúčast (přispění, daňové zohlednění...) na jeho financování? 13. Víte o ekologické variantě v ochraně před povodněmi namísto plánovaného vybudování poldru? 14. Pokud jste o této ekologické variantě i o návrhu poldru informován, souhlasíte s výstavbou poldru, anebo byste upřednostnil ekologickou variantu ochrany před povodněmi?
12.1.4. Anketa č. 2 Informovanost obyvatel, kteří mají být ochráněni před možnou povodní Město: Hranice na Moravě 1. Víte, jak se zachovat při povodni, která by vás mohla zasáhnout? Jak se zachovat při povodni vědělo 80 % respondentů, 20 % nevědělo. 2. Jak konkrétně by jste se chránili? Odchodem do bezpečí, při evakuaci si vzít osobní věci, poslouchat rádio, sledovat zprávy, vybudovat val z písku, zátarasy. 55
3. Znáte pojem povodňový plán? Pojem povodňový plán znalo 52 % , neznalo 48 %. 4. Můžete tento pojem vysvětlit? Povodňový plán obsahuje směrnice, jak se mají občané zachovat při povodních, najdeme jej na městském úřadě. 5. Víte, co to jsou stupně povodňové aktivity? Co to jsou stupně povodňové aktivity vědělo 96 % , nevěděly 4 %. 6. Jestli ano, při kterém stupni povodňové aktivity můžete být ohrožen? Při třetím stupni povodňové aktivity, druhý až třetí stupeň. 7. Víte, co je to poldr? Pojem poldr znalo 48 % , neznalo 52 % lidí. 8. Víte, jak funguje při ochraně proti povodním? Zadržovací prostor sloužící k pojmutí vody při povodních, ochrana okolních vesnic, měst. 9. Slyšeli jste o plánu vybudování poldru (suché nádrže) u Teplic nad Bečvou? O tomto plánu slyšelo 46 % , neslyšelo 54 % respondentů. 10. Jste přesvědčen, že by vás ochránil před povodní? 39 % bylo přesvědčeno, že je ochrání před povodní, 26 % nebylo přesvědčeno, 35 % nevědělo. 11. Souhlasíte s jeho výstavbou? S výstavbou poldru souhlasilo 35 % občanů, proti bylo 22 % , nevědělo 43 %. 12. V případě, že odpovídáte kladně, jste ochoten přiznat (jakýmkoli způsobem) svoji finanční spoluúčast (přispění, daňové zohlednění...) na jeho financování? Finanční spoluúčast přiznalo 38 % , proti 24 % , 38 % nevědělo. 13. Víte o ekologické variantě v ochraně před povodněmi namísto plánovaného vybudování poldru? O ekologické variantě v ochraně před povodněmi vědělo 16 % , 84 % nevědělo.
56
14. Pokud jste o této ekologické variantě i o návrhu poldru informován, souhlasíte s výstavbou poldru, anebo byste upřednostnil ekologickou variantu ochrany před povodněmi? S ekologickou variantou souhlasilo 63 % , s variantou poldr 37 % dotázaných.
Tab. 9 Anketa č. 2, uzavřené otázky (Jenišová, 2009) ODPOVĚĎ (%) OTÁZKA Ano
Ne
Nevím
80
20
-
Znáte pojem povodňový plán?
52
48
-
Víte, co to jsou stupně povodňové aktivity?
96
4
-
Víte, co je to poldr?
48
52
-
46
54
-
Jste přesvědčen, že by vás ochránil před povodní ?
39
26
35
Souhlasíte s jeho výstavbou?
35
22
43
38
24
38
16
84
-
Víte, jak se zachovat při povodni, která by vás mohla zasáhnout?
Slyšeli jste o plánu vybudování poldru (suché nádrže) u Teplic nad Bečvou?
V případě, že odpovídáte kladně, jste ochoten přiznat (jakýmkoli způsobem) svoji finanční spoluúčast (přispění, daňové zohlednění...) na jeho financování? Víte o ekologické variantě v ochraně před povodněmi namísto plánovaného vybudování poldru?
57
Tab. 10 Anketa č. 2, otevřené otázky (Jenišová, 2009)
OTÁZKA
Můžete vysvětlit pojem povodňový plán?
ODPOVĚĎ (%) Povodňový plán obsahuje směrnice jak se mají občané zachovat při povodních, najdeme jej na městském úřadě.
Při kterém stupni povodňové
Při třetím stupni.
aktivity můžete být ohrožen. Víte, jak funguje poldr v ochraně
Zadržovací prostor sloužící k pojmutí vody
proti povodním?
při povodních, ochrana okolních vesnic, měst.
Pokud jste o této ekologické variantě i o návrhu poldru informován, souhlasíte s výstavbou
63 – souhlasilo s ekologickou variantou
poldru, anebo byste upřednostnil
37 – s variantou poldr
ekologickou variantu ochrany před povodněmi? Jak konkrétně byste se chránili
Odchodem do bezpečí, při evakuaci si vzít
před povodní, která by vás mohla
osobní věci, poslouchat rádio, sledovat
zasáhnout?
zprávy, vybudovat val z písku, zátarasy.
Anketě bylo podrobeno v Hustopečích nad Bečvou 25 respondentů, v Hranicích 50 respondentů. Při prováděné anketě se ukázala nízká informovanost občanů o zmíněné ekologické variantě. Příčinu můžeme hledat v osvětě úzké skupiny lidí, v zadržení informací pouze na úrovni obecních úřadů a jejich neposkytnutí širší veřejnosti. V Hustopeči nad Bečvou a v Hranicích byla provedena anketa týkající se připravenosti a informovanosti respondentů ohledně možného ohrožení povodní. Otázky se také zaměřily na problematiku výstavby poldru Teplice, suchá nádrž. Obce, ve kterých byl prováděn dotazníkový průzkum, byly vhodně vybrány dle dvou kritérií:
58
1) stanoviska obyvatel, kteří mají být dotčeni opatřeními k ochránění území níže po toku 2) informovanost obyvatel, kteří mají být ochráněni před povodní
12.2. Vyhodnocení povodňového plánu správního obvodu obce Hranice s rozšířenou působností Povodňový plán města Hranice se skládá ze tří částí, a to z části úvodní, věcné a organizační. Věcná a organizační část povodňového plánu se sestává z dalších podkapitol. Ve věcné části povodňového plánu je podán přehled legislativy a oborových dokumentů, plán vychází z dvanácti zákonů, metodických pokynů a z technické normy. Systém protipovodňové ochrany se zabývá povodňovými orgány, které se liší v období povodně a mimo ni. Plán dále popisuje opatření k ochraně před povodněmi, a to opatření preventivní, opatření vzniklá při nebezpečí povodně, v době povodně a po povodni. V dokumentu je popsána činnost povodňových prohlídek a funkce předpovědní a hlásné služby. Nezbytný je hydrologický popis území včetně charakteristiky průtoků N – leté vody v m3/s a stupně povodňové aktivity na vodočtech
Rožnovské,
Vsetínské
a
Spojené
Bečvy.
Ohrožené
území
je
charakterizováno dle polohy toku, v horních částech toku má menší rozlohu než v dolních úsecích. Kapitola Ohrožení významných objektů se zabývá vodními zdroji a objekty na tocích, které by mohly být povodní zasaženy. Organizační část povodňového plánu zkoumá, jak je řízena povodňová ochrana, hlásná služba, která slouží k zabezpečování potřebných informací o povodni pro potřeby vyhodnocení, řízení a opatření na ochranu proti povodním. V dokumentu je popsána činnost povodňové komise při jednotlivých stupních povodňové aktivity. V závěru se povodňový plán věnuje varovným opatřením, zajištěním evakuace a vyžádáním pomoci, a to od hasičského záchranného sboru, Policie ČR a složek Armády ČR. Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány obcí správního obvodu dle zpracovaných povodňových plánů jednou ročně, zpravidla před obdobím jarního tání. Pokud povodňové orgány při prohlídce zjistí předměty nebo zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta vodního toku,
59
mohou vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k jejich odstranění. Při neuposlechnutí ve stanovené lhůtě, může příslušný povodňový orgán toto uložit rozhodnutím. Navrhuji, aby se tyto povodňové prohlídky prováděly několikrát za rok, je třeba mít stav vodního toku pod pravidelným dohledem. Nejen před obdobím jarního tání totiž může dojít ke zhoršení odtokových poměrů či ucpání koryta, ale také v období letních přívalových dešťů. Předměty plovoucí na hladině toku nebo vodních nádržích mohou v kritických profilech způsobit vznik zátarasů a následné vylití vody z břehů, nebo přelití hráze. Z tohoto důvodu je nutno sledovat všechny mostní a jezové konstrukce, popřípadě další kritické profily. Celý říční systém povodí Bečvy má charakter horských toků. Štěrkonosnou unášecí schopností se Bečva vyznačuje až po své zaústění do řeky Moravy. Svými průtokovými vlastnostmi udává, hlavně za velkých vod, ráz poměrům na středním a dokonce i na dolním toku Moravy. Členy povodňové komise byl sestaven Informativní manuál z Povodňového plánu města Hranice. Manuál se také zabývá ledovými jevy, které mohou ovlivnit, nebo způsobit povodeň na větších nížinných tocích (nadjezí řeka Bečva). Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce vodního toku - Povodí Moravy s.p., provoz Valašské Meziříčí. S příchodem větších celodenních mrazů provádí správce toku denní prohlídky toku. Při prohlídkách toku věnuje pozornost především místům, kde se v minulosti vytvořily ledové nápěchy. Informuje místně příslušný povodňový orgán o vzniklé situaci a navrhuje vyhlášení stupňů povodňové aktivity. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) je popsána manipulace při výskytu ledových jevů. Informativní manuál je zpracován stručně, jasně a výstižně, slouží k okamžitému rozhodování v případě ohrožení povodní. Je významným doplňkem Povodňového plánu města Hranice. (www.mesto-hranice.cz)
12.3. Dokumentace prováděných změn v povodí Říční systém povodí Bečvy má charakter horských toků. Svými průtokovými poměry udává ráz poměrům na středním i dolním toku Moravy, a to hlavně za velkých vod. Pramenná oblast řeky Bečvy patří k extrémně vlhkým územím ČR a většinu průtoků
v povodí
Bečvy charakterizuje značná rozkolísanost.
60
Z extrémních
hydrologických jevů se zde vyskytují pouze povodně, tedy přechodné stoupnutí hladiny toku nad úroveň břehů, způsobené zmenšením průtočnosti koryta nebo náhlým zvětšením průtoku. K vysychání říčního koryta vzhledem k charakteru území nedochází. Zamýšlené změny v povodí se zaměřují na transformaci povodňové vlny na přijatelný průtok. V obou předložených variantách protipovodňové ochrany na řece Bečvě je na předním místě ochrana lidských životů a majetku. Koncepční návrh varianty přírodě blízké protipovodňové ochrany se snaží úpravu odtokových poměrů na říčních korytech spojit s obnovou krajinného rázu údolní nivy. Provedené změny v povodí, tzn. postup v plánovaných variantních řešení (r. 2007 – současnost) zahrnují zpracované studie: “Bečva – zkapacitnění toku – 1. a 2. etapa”, Studie, 2006/2007 “Bečva, Teplice – suchá nádrž”, Investiční záměr, 2008 V současné době již dochází k oslovování obyvatel v blízkosti zamýšlené výstavby poldru, za účelem odkoupení jejich pozemků a staveb. Pozemky v prostoru hrází a objektů budou oceněny podle zákona o oceňování majetku. V nynější době by minimální cena za 1 m² činila 50 Kč. Pozemky budou oceněny včetně trvalých travních porostů, ostatních součástí a příslušenství.
61
13. DISKUZE Proč musí být povodně v místní krajině problémem? Je - li potřeba protipovodňovou ochranu zajistit, je stále více možností než definitivní zatopení oblasti. Vodní nádrž je sice na první pohled největší jistota zajištění ochrany, ale určitě nemusí být stoprocentní, což dokázala vltavská kaskáda roku 2002. Obnovení přirozené
retence
v
dnešní
krajině
se
nezlepší
po
vybudování
jednoho protipovodňového opatření. Ke krajině bude potřeba přistupovat komplexně a dlouhodobě. Pokud se podíváme na návrh vybudovat v zájmovém území suchou nádrž, určitým problémem při záboru půdy v dotčené lokalitě se jeví výkup pozemků a staveb. Jedná se celkem o 1 963 pozemků, což je poměrně vysoké číslo. Někteří obyvatelé budou svolní k prodeji svých pozemků, ovšem svízelnější situace nastane u staveb, ve kterých žijí starousedlíci. Ti se v pokročilém věku nebudou chtít stěhovat z místa svého rodiště. Pokud se vyčerpají všechny možnosti jednání s občany, krajním řešením je vyvlastnění pozemků v rámci obecně prospěšné stavby. Nicméně takovýmto zásahem, dojde k porušení krajinného rázu nivy Bečvy, k likvidaci jedinečného výskytu lužních lesů a k významnému narušení ekologické stability území. Při prováděných anketách se ukázala nízká informovanost občanů o zmíněné variantě. Příčinu můžeme hledat v osvětě úzké skupiny lidí, v zadržení informací pouze na úrovni obecních úřadů a jejich neposkytnutí širší veřejnosti. Pokud se podíváme na povodňové události posledních let (zejména po r. 1997) naskytuje se možnost sledovat průběh přírodě blízkého nivního ekosystému v praxi. Je ovšem snaha následky povodní napravovat, čímž by nově vytvořené přírodní podmínky zanikly. Povodní renaturalizované koryto by bylo možno ponechat bez zásahů do budoucna. Zachovala by se tím unikátní ukázka přírodních fluviálních procesů. Odborná i laická veřejnost po povodních, hlavně po povodni v roce 1997, projevila zájem o říční procesy probíhající v nivní krajině.
62
14. ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo řešení protipovodňové ochrany v 37,0 – 42,0 km řeky Bečvy. Na zajištění bezpečnosti před povodněmi, byly předloženy dvě studie, vypracované odlišnými subjekty. Účelem studie, kterou vypracovala Unie pro řeku Moravu, bylo připravit koncepční návrh varianty přírodě blízké protipovodňové ochrany. Jedním z jejich cílů bylo prokázat, že je možné zajistit požadovanou preventivní ochranu sídel v údolních nivách povodí řeky Bečvy bez nových retenčních nádrží. Druhý návrh protipovodňové ochrany předložený Povodím Moravy s.p. počítá s vybudováním suché nádrže Teplice o objemu 34 mil m3. Muselo by dojít k výkupu několik stovek pozemků, což v mnohých případech nebude snadno proveditelné. Výstavbou tohoto retenčního prostoru o velikosti 602 ha dojde k trvalému narušení krajinného rázu, niva řeky pozbude svoji původní rozmanitou ekologickou funkci včetně schopnosti neškodného převedení povodní. Za tímto účelem by se měl zvyšovat v těchto nivách podíl luk a lužních lesů a měly by se odstraňovat nevhodné stavby. Při prováděných anketách byla zjištěna především nízká informovanost respondentů o koncepčním návrhu přírodě blízkého protipovodňového opatření ( Unie pro řeku Moravu ). Většina dotázaných ví, jak se zachovat při nastalé povodňové situaci. Byl vyhodnocen povodňový plán správního obvodu obce Hranice s rozšířenou působností a bylo navrženo, aby se povodňové prohlídky prováděly několikrát za rok, neboť je třeba mít stav vodního toku pod pravidelným dohledem. Nejen před obdobím jarního tání totiž může dojít ke zhoršení odtokových poměrů či ucpání koryta, ale také v období letních přívalových dešťů. Dle mého názoru, návrh vybudovat poldr v nivě řeky je velmi nešetrný vůči životnímu prostředí a ochranu před povodněmi lze zajistit i jinými způsoby. Je důležité zaměřit se už na horské a podhorské oblasti, a to na zabránění kácení lesů, přeměně trvalých travních porostů na ornou půdu, regulaci vodních toků, neboť následky těchto úprav se projeví níže po toku. Důležitá je tedy prevence, předcházení takovýmto necitelným zásahům do krajiny.
63
15. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BLAŽEK V. A KOLEKTIV, Voda v České republice, 2006, 254 s. ISBN 80-9034821-1
2. CULEK, M. Biogeografické členění České Republiky,1995, 347 s. ISBN 80-8536880-3.
3. ČAMROVÁ L., JÍLKOVÁ J. A KOL. Povodňové škody a nástroje k jejich snížení 2006, 417 s. ISBN 80-86684-35-0
4. ČAMROVÁ L., JÍLKOVÁ J. A KOL. Povodně v území - institucionální a ekonomické souvislosti 2006, 176 s. ISBN 80-7379-000-9
5. ČERMÁK M. Bečva: hydrologický a vodohospodářský popis 1946. 72 s. 28 příl
6. DUB O., NĚMEC J. A KOL. Hydrologie 1969. 380 s
7. GROHMANOVÁ, L. Návrh péče o biotopy povodňového koryta a nivy Bečvy pod Valašským Meziříčím 2006, 70 s.
8. JENIŠOVÁ J. Hydrologické podmínky povodí Rožnovské a Vsetínské Bečvy z hlediska protipovodňové ochrany sídel 2007, bakalářská práce, 63 s.
9. JUST T. A KOL. Vodohospodářské revitalizace a jejich uplatnění v ochraně před povodněmi 2005, 354 s. ISBN 80-239-6351-1.
10. KONVIČKA A KOLEKTIV Město a povodeň 2002, 219 s. ISBN 80-86517-38-1
11. PAVELKA, J., TREZNER, J. A KOL. Příroda v okrese Vsetín, ČSOP - Orchidea, v tisku, 2003
12. VAISHAR A., MUNZAR J. Povodně, krajina a lidé v povodí řeky Moravy II: bulletin grantového projektu 2000,131 s. ISBN 80-86377-02-4
64
13. VAISHAR A., MUNZAR J. Povodně, krajina a lidé v povodí řeky Moravy III, bulletin Grantového projektu Grantové agentury AV ČR 2001, 108 s. ISBN 80-8637705-9
Internetové odkazy: 1. AQUATIS a.s. Hodnotící zpráva o povodňové ochraně v oblasti povodí Moravy 2005, 3 – 4 s. Dostupný na World Wide Web, prosinec 2008:
2. ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Povodňová charakteristika České republiky 2006. Dostupný na World Wide Web, únor 2009:
3. KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE Vodní hospodářství – Ochrana před povodněmi 2003. Dostupný z Worl Wide Web, únor 2009:
4. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Povodňový plán České Republiky 1/2009 Dostupný z World Wide Web: 5. POVODÍ MORAVY, S.P. Zpravodaj číslo 1/2005, 7 s. Dostupný z World Wide Web, únor 2009: 6. ŠKOP J. Povodňový plán města Hranice 2005, 14 s. Dostupný z World Wide Web, březen 2009: http://mesto-hranice.cz/cs/pro-obcany/krizove-rizeni/povodnovy-plan.html 7. VALÍČKOVÁ J., Niva řeky Bečvy 2001 Dostupný z Worl Wide Web, duben 2009: 8. UNIE PRO ŘEKU MORAVU Protipovodňová ochrana Moravy a Bečvy Dostupný z Word Wide Web, duben 2009:
65
16. SEZNAM TABULEK Tab. 1 SWOT analýza programu „Prevence před povodněmi“ (Zdroj: Čamrová, Jílková a kol., 2006)........................................................................................................ 15 Tab. 2 Podprogramy v rámci programu „Revitalizace říčních systémů“ (Čamrová, Jílková a kol., 2006)........................................................................................................ 16 Tab. 3 SWOT analýza programu „Revitalizace říčních systémů“ – silné a slabé stránky (Čamrová, Jílková a kol., 2006)...................................................................................... 18 Tab. 4 SWOT analýza programu „Revitalizace říčních systémů“ – příležitosti a ohrožení (Čamrová, Jílková a kol., 2006).................................................................... 19 Tab. 5 Plošná struktura využití bioregionu v % a KES (Culek, 1995) ........................... 41 Tab. 6 Základní parametry díla, poldr Teplice nad Bečvou ........................................... 50 Tab. 7 Anketa č. 1, uzavřené otázky (Jenišová, 2009) .................................................... 53 Tab. 8 Anketa č.1, otevřené otázky (Jenišová, 2009)...................................................... 54 Tab. 9 Anketa č. 2, uzavřené otázky (Jenišová, 2009) .................................................... 57 Tab. 10 Anketa č. 2, otevřené otázky (Jenišová, 2009)................................................... 58
17. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1
Přehledná mapa povodí Bečvy
Příloha č. 2
Vodohospodářská mapa
Příloha č. 3
Katastrální mapa zájmového území
Příloha č. 4
Ortofotomapa zájmového území
Příloha č. 5
Bečva - Průměrné roční srážky, M-denní průtoky (m3/s), leté průtoky (m3/s)
Příloha č. 6
Fotodokumentace, řeka Bečva v Hranicích
Příloha č. 7
Zpracování zájmového území v GIS
Příloha č. 8
Situace suché nádrže
66
N-
PŘÍLOHY
67
Příloha č. 1 Přehledná mapa povodí Bečvy (Zdroj: www.vuv.cz)
Zájmové území
Příloha č. 2 Vodohospodářská mapa (Zdroj: www.heis.vuv.cz)
Zájmová lokalita výstavby poldru Teplice
Příloha č. 3 Katastrální mapa zájmového území (Zdroj: geoportal.cuzk.cz/)
Zamýšlená oblast výstavby poldru
Příloha č. 4 Ortofotomapa zájmového území (Zdroj: www.mapy.cz)
Příloha č. 5 Bečva - Průměrné roční srážky, M-denní průtoky (m3/s), N-leté průtoky (m3/s)
Průměrné roční srážky (mm)
30
90
180
270
355
364
1
5
10
20
50
100
vodočet Přerov- most
913
48,8
17,3
7,7
4,1
1,64
1,04
-
-
-
-
-
-
pod Jezernicí
931
47,6
16,7
7,4
4
1,59
1,01
245
530
590
645
715
780
pod Veličkou
941
46,3
15,9
7,3
3,9
1,54
0,98
240
525
585
640
715
780
ústí
762
1,8
0,8
0,35
0,15
0,06
0,04
25
60
70
80
90
100
956
45,5
14,9
6,9
3,7
1,48
0,94
230
513
575
630
710
770
1002
41
13,2
5,9
3,2
1,32
0,85
210
455
513
565
645
715
978
32
10,1
4,6
2,5
1
0,62
190
300
360
425
500
550
980
32
10
4,6
2,5
0,9
0,62
185
300
360
425
495
545
1001
23
7,2
3,4
1,8
0,72
0,45
155
255
305
355
410
450
Místo
vodočet Teplice pod Rožnov. Bečvou pod Rožnov. Bečvou vodočet Jarcová vodočet Vsetín
M - denní průtoky (m3/s)
N - leté průtoky (m3/s)
Příloha č. 6 Fotodokumentace, řeka Bečva v Hranicích (Autor: Jana Jenišová)
Obr. 1 Levý břeh Bečvy
Obr. 2 Pravý břeh Bečvy
Obr. 3 Opevnění kamennou rovnaninou postupně přechází v břehy zpevněné travním porostem
Obr. 4 Detailní pohled na břehové opevnění kamennou rovnaninou
Obr. 5 Ochranná zeď
Obr. 6 Řeka Bečva – proti proudu
Obr. 7 Oblast určená k vybudování poldru
Obr. 8 Oblast určená k vybudování poldru
Obr. 9 Bečva a její opevnění
