AGRITECH
SCIENCE, 13
EKONOMIKA VÝKRMU JATEČNÝCH BÝKŮ MLÉČNÉHO A KOMBINOVANÉHO UŽITKOVÉHO TYPU THE ECONOMICS OF FATTENING SLAUGHTER BULLS WITH FOCUS ON THE MILK AND THE COMBINATION PRODUCTION TYPE P. Kopeček Agrovýzkum Rapotín s.r.o. Abstract: Periodical data on costs, producer prices and profitability of slaughter cattle production from 2010 and 2011 were used for the economical assessment of agricultural corporations. The 2010 and 2011 analyses were based on operational and economic data collected from 55, resp. 52 farms with legal entities. These farms represent 9.9% and 8.8% share of bulls number over 1 year breed in the Czech Republic (to 1.4.2010, resp. 1.4.2011), the share of 11.8%, resp. 10.6% on number of slaughter bulls and share of 4.6% and 4.1% on the production of total slaughter cattle in the Czech Republic. On the basis of operational and economics data there were analyzed year on year relations between the level of weight yield and economic results of bulls fattening with focus on the milk and the combination production type. By examination of these relations in the year 2011 was recorded a tendency of costs per feeding day growth faster than weight yield growth and at the same time producer price of slaughter bulls grows. The national additional payment (TopUp) was included in this analysis. The economics of slaughter bulls production in the framework of the screening without and the including of payment Top-up were not profitable in 2010 and 2011 too. Keywords: slaughter bull; milk and the combination production type; weight yield; costs; producer price; Top-Up; profitability; economics.
ÚVOD Analýza je zaměřena na hodnocení efektivnosti výkrmu jatečných býků mléčného a kombinovaného užitkového typu v chovech dojeného skotu v ČR. Cílem příspěvku je zhodnotit ekonomiku výkrmu býků v roce 2011 v meziročním srovnání u osob s právní subjektivitou a posoudit hlavní závislosti mezi úrovní užitkovosti a ekonomickými výsledky.
LITERÁRNÍ PŘEHLED Podle MZe ČR (2012) CZV jatečného skotu zaznamenala v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 výrazný růst. Na její vývoj měl bezprostřední vliv nárůst cen jatečného skotu ve většině zemí EU. Cena jatečných býků tř. SEUR se podle TISČR SZIF držela v jednotlivých měsících roku 2011 trvale nad úrovní roku 2010 a v průměru meziročně vzrostla o 7,5 % (tj. 3,01 Kč/kg ž. hm.). Výkrm skotu v ČR vykazuje dlouhodobě ztrátu, v důsledku toho nákladová rentabilita (tj. bez započtení přímých plateb) dosahuje dlouhodobě záporné hodnoty. V roce 2011 došlo podle předběžných údajů ÚZEI k jejímu mírnému meziročnímu zhoršení, i přes růst CZV jatečného skotu, neboť ceny vstupů se zvýšily výrazněji. V roce 2011 odhadované náklady na výkrm jatečných býků při průměrném přírůstku 0,910 kg/KD dosahovaly 60,66 Kč/kg ž. hm., což představovalo ve srovnání s rokem 2010 jejich nárůst o 6,8 % (tj. o 3,86 Kč/kg ž. hm.). Na jejich zvýšení měl především vliv nárůst ceny krmiv o 10,4 %, pracovních nákladů o 1,3 % a ostatních přímých nákladů o 2,6 %. Také odhadované náklady na kilogram přírůstku skotu ve výkrmu meziročně vzrostly o 6,0 % a v roce 2011 dosáhly 52,89 Kč/kg. Úroveň nákladů vykázaných na kilogram ž. hm. přesahovala v roce 2011 průměrnou realizační cenu (CZV) za jatečného býka o 18,74 Kč/kg ž. hm. a proti roku 2010 se zhoršila o 0,87 Kč/kg. Nákladová rentabilita (tj. bez započtení podpor) se v roce 2011 meziročně snížila o 1,69 p. b a dosáhla -30,89 %. Při započtení podpor vyplácených do chovu skotu (tj. národní podpory a podpory
1
na plochu krmiv) se pak souhrnná rentabilita výkrmu býků meziročně zhoršila o 1,69 p. b. Kvapilík et al. (2012) publikovali odhad ekonomických ukazatelů výkrmu býků za rok 2011. Předpokládali průměrný přírůstek hmotnosti 1 000 gramů na kus a den a porážkovou hmotnost 625 kg na kus. Při tržbách 26 250 Kč a nákladech 30 250 Kč na kus by v roce 2011 bylo dosaženo ztráty ve výši 4 000 Kč na kus a 6,40 Kč na krmný den při míře rentability cca -13 %. Znamená to, že při běžné variabilitě by mohla bez ekonomické ztráty býky vykrmovat jen malá část výrobců. Přímá platba TopUp (910 Kč na DJ) by snížila odhadnutou ztrátu na cca 3 100 Kč na kus, čímž by mírně zlepšila rentabilitu produkce na cca -10 %. Pro dosažení míry rentability 5 % by tržby musely dosáhnout cca 51 Kč za kg živé hmotnosti a 32 000 Kč za kus. Autoři konstatují, že i přes orientační charakter ekonomických ukazatelů je zřejmé, že výkrm býků je v ČR v posledních letech v průměru ztrátový. Tento nepříznivý výsledek poněkud „vylepšují“ přímé platby vyplácené jako „SAPS“ a „Top Up“ na plochu. Jejich výši připadající na jednotlivé komodity ani na výkrm býků nelze přesně zjistit. Součet nákladů na krmiva, mezd a odpisů HIM dosahuje kolem 75 %, na ostatní položky pak připadá pouze cca 25 % nákladů. Poněvadž více než polovina nákladů připadá na krmiva, lze hlavní možnosti úspor hledat u této položky. Jedná se hlavně o zvýšení kvality a produkčního efektu objemných krmiv a ekonomické vynakládání jadrných krmiv. Z této orientační kalkulace je zřejmé, že při nízkých přírůstcích hmotnosti a nízkých nákupních cenách jatečných zvířat lze pozitivního ekonomického výsledku výkrmu býků dosáhnout jen výjimečně. Mezi podmínky ekonomicky úspěšného výkrmu býků patří přírůstek nad 1 000 gramů na kus a den, realizace opatření na snížení nákladů a ceny odpovídající nákladům a
AGRITECH
SCIENCE, 13
k 1.4.2011), podíl 11,8 %, resp. 10,6 % na porážkách býků a podíl 4,6 %, resp. 4,1 % na produkci jatečného skotu v ČR. Uvedené hodnoty svědčí o vysoké vypovídací schopnosti analyzovaného souboru podniků.
průměru cen hlavních výrobců hovězího masa v EU-27.
MATERIÁL Analýza provozně ekonomických výsledků vychází z periodického šetření nákladovosti, zpeněžování a rentability výroby jatečného skotu zemědělských podniků za období 2010 a 2011. Ankety se zúčastnilo 55, resp. 52 chovů – podniků s právní subjektivitou. Uvedené chovy vyprodukovaly 13 tis., resp. 11 tis. kusů býků o celkové živé hmotnosti 8, resp. 7 t. Tržby za jatečné býky byly 296 mil., resp. 288 mil. Kč. Pro vyjádření vypovídací schopnosti analyzovaného souboru podniků lze konstatovat, že tyto chovy reprezentují 9,9 %, resp. 8,8 % podíl ze stavů býků nad 1 rok chovaných v ČR (k 1.4.2010, resp.
METODIKA Příspěvek z metodického hlediska vychází z poznatků Poděbradského et al. (1992), který definoval vztahy v ekonomice chovu skotu v rámci uzavřeného obratu stáda matematickou formulací formou ziskové funkce. Ekonomický efekt chovu skotu v rámci uzavřeného obratu stáda lze metodicky vyjádřit ziskovou funkcí tvaru
Z =T −N
(1)
a v rozvedeném tvaru 4 ⎡⎛ 4 4 m ⎞ ⎛ Z S4 = ⎢⎜⎜ ∑ ∑ ∑ cijk *Yijk ⎟⎟ − ⎜⎜ 365 * ∑ i =1 ⎠ ⎝ ⎣⎢⎝ i=1 j =1 k =1
kde:
∑ p =1
⎞⎤ nip * xip * Si ⎟⎟⎥ / S 4 ⎠⎦⎥
(2)
Z – zisk T – tržby N – náklady c – nákupní cena Y – naturální množství finálního výrobku (u jatečných zvířat Y = J * H) J – počet jatečných zvířat H – jatečná hmotnost S – průměrný stav zvířat i – kategorie skotu (i = 1 – krávy, 2 – telata, 3 – jalovice, 4 – výkrm skotu) j – druh finálního výrobku (j = 1 – mléčná plazma, 2 – tučnost event. obsah bílkovin či ost. kritéria při zpeněžování mléka, 3 – jat. skot, 4 – chl. mrva) k – kvalita výrobku (třída jakosti) x – naturální množství p-tého spotřebovaného materiálu či práce na krmný den n – jednotková cena xp–té kalkulační položky p – kalkulační položka přičemž rp – míra nákladové rentability včetně plateb Top-Up (%) T – tržby za jatečné býky (Kč) P – platba na býka (Top-Up – Platba na chov přežvýkavců v Kč/VDJ) N – náklady na prodané jatečné býky (Kč).
Vrcholovým ukazatelem je proto zisk na chovaného jatečného býka, resp. míra nákladové rentability. Míra nákladové rentability z prodeje jatečných býků je vyjádřena následujícím vztahem:
r=
r
T−N ∗ 100 N
(3)
V analýze nákladovosti výroby mléka byla použita odečítací metoda. Vedlejší výrobky, které byly odečteny od nákladů na krmný den býků ve výkrmu, byly oceněny těmito cenami: kilogram narozeného telete 50 Kč, tuna chlévské mrvy 50 Kč. Průměrná cena kg živé hmotnosti jatečných býků byla stanovena váženým průměrem. Statistickou jednotkou pro vyjádření rozhodujících závislostí mezi úrovní užitkovosti a ekonomickými výsledky byl podnik. Metodika zahrnuje do výpočtu rentability také platby přímo alokovatelné na chov jatečných býků, vyplývající ze zásad a podmínek společné zemědělské
přičemž r – míra nákladové rentability (%) T – tržby za jatečné býky (Kč) N – náklady na prodané jatečné býky (Kč) resp. míra nákladové rentability z prodeje jatečných býků včetně plateb je vyjádřena následujícím vztahem:
rp =
T +P−N ∗ 100 N
(4)
2
AGRITECH
politiky EU. Jedná se o národní doplňkové platby k přímým podporám (Top-Up) na přežvýkavce na VDJ. Analýza byla zpracována na základě stejného metodického postupu. Lze tak srovnávat vývoj ekonomiky výkrmu jatečných býků v časové řadě. Je třeba uvést, že metodika Poděbradského et al. (1992) použitá v tomto materiálu vychází z odečítací metody kalkulace a jiného ocenění vedlejších výrobků, než je tomu v případě šetření nákladovosti zemědělských výrobků Poláčkové et al. (2012), kde je použito kombinované metody kalkulace podle Nováka (1996). Navíc se jedná o jiný soubor respondentů, jejichž průměrná užitkovost přibližně odpovídá republikovému průměru. Z toho důvodu se průměrné náklady na kg ž. hm. jatečných býků mohou lišit. To však nijak nesnižuje vypovídací schopnost tohoto materiálu, jelikož zachycuje relativní meziroční změny v nákladovosti, zpeněžování a rentabilitě výkrmu jatečných býků, ke kterým v roce 2011 došlo.
SCIENCE, 13
VÝSLEDKY A DISKUSE Výrobní podmínky analyzovaného souboru podniků lze charakterizovat 52% podílem genů holštýnského plemene v populaci vykrmovaných býků. Zbývajících 48 % připadá na výkrm býků českého strakatého plemene. Přírodní podmínky lze mimo jiné, také charakterizovat cenou zemědělské půdy za m2. Výkrm býků byl v rámci šetření realizován ve výrobních oblastech od bramborářsko-ovesné až po oblast řepařskou. Svědčí o tom variabilita ceny z.p. od 2,10 Kč až po 15 Kč za m2. Průměrná cena z.p. byla 6,84 Kč za m2. Podniky hospodařily na průměrné výměře 2 596 ha z.p. Průměrný stav vykrmovaných býků v podniku byl 201 kusů. Počet narozených telat na 100 krav byl zjištěn 101,8 a počet odchovaných telat 94,4 ks. Hmotnost narozených telat byla 33,1 kg ž.hm. v roce 2010, resp. 32,5 kg ž.hm. v roce 2011. Průměrná hmotnost býčků převáděných do výkrmu byla ve sledovaném období shodně 190 kg ž.hm. Průměrná finální hmotnost jatečných býků byla zjištěna 616 kg, resp. 625 kg ž.hm. Detailní pohled nákladů na krmný den telat do 6 měsíců mléčného a kombinovaného užitkového typu v roce 2011 jsou uvedeny v tabulce 1.
Tab. 1: Náklady na krmný den na telata do 6 měsíců 1) v roce 2011 Náklady na Podíl Ukazatel, položka nákladů krmný den kus nákladů Kč Kč % Krmiva a steliva vlastní 13,89 2 541 33,5 Krmiva nakoupená 8,47 1 550 20,4 Krmiva celkem 22,35 4 091 53,9 Pracovní náklady přímé 4,62 845 11,1 Sociální a zdravotní pojištění 1,56 286 3,8 Pracovní náklady celkem 6,18 1 131 14,9 Odpisy dlouhodobého majetku 0,75 137 1,8 Veterinární služby vč. léků 1,57 287 3,8 Plemenářské služby 0,02 4 0,1 Energie 0,92 169 2,2 Opravy a údržba 0,33 60 0,8 Ostatní přímé náklady 2,27 416 5,5 Výrobní režie 3,73 683 9,0 Správní režie 3,31 605 8,0 Náklady celkem 41,44 7 583 100,0 1) mléčného a kombinovaného užitkového typu Pramen: Kopeček, Martínková (2012) Analýza vychází z podkladových údajů 52 chovů jatečného skotu s právní subjektivitou. Z tabulky 1 vyplývá, že nejvýznamnější nákladovou položkou na krmný den telat do 6 měsíců mléčného a kombinovaného užitkového typu v roce 2011 byly náklady na krmiva. Náklady na krmiva zaujímala téměř 54 % z celkové struktury nákladů na krmný den. Dalšími významnými náklady byly režie (17 %) a pracovní náklady včetně pojištění (15 %). Tyto tři agregované nákladové položky zaujímaly 86 % z celkových nákladů. Z pohledu meziročních změn došlo k poklesu nákladů na krmný den telat do 6 měsíců zkoumaných užitkových
typů v roce 2011 o 3 Kč, tj. o cca 7 %. Současně došlo k růstu užitkovosti o 0,5 % na 0,86 kg ž.hm. na krmný den. Z toho důvodu náklady na kilogram přírůstku a náklady na kilogram živé hmotnosti meziročně klesly o cca 7,5 % na 47,70 Kč, resp. o 6,5 % na 56,30 Kč (tab.2). Tato změna se projevila v nákladech na kilogram živé hmotnosti vykrmených býků. Detailní pohled nákladů na krmný den býků ve výkrmu mléčného a kombinovaného užitkového typu v roce 2011 jsou uvedeny v tabulce 3. 3
AGRITECH
SCIENCE, 13
Tab. 2: Náklady na telata do 6 měsíců mléčného a kombinovaného užitkového typu 2010 2011 2011/2010 ∆ Náklady na Náklady na Ukazatel jednotku kus jednotku kus Kč Kč Kč Kč % Kč/KD Náklady na krmný den, resp. kus 44,46 8 135 41,44 7 583 93,2 -3,02 Chlévská mrva na krmný den, resp. kus 0,38 70 0,38 70 100,0 0,00 Náklady hlavního výrobku na krmný den, resp. kus 44,07 8 065 41,05 7 513 93,1 -3,02 Užitkovost (kg ž.hm./KD, resp. kg ž.hm./kus) 0,856 157 0,860 157 100,5 0,00 Náklady na přírůstek (Kč/kg ž.hm., resp. Kč/kus) 51,51 8 063 47,72 7 507 92,6 -3,79 Náklady na kg živé hmotnosti (Kč/kg ž.hm., resp. Kč/kus) 60,25 9 722 56,28 9 131 93,4 -3,98 Hmotnost převáděného býčka (kg ž.hm.) 190 190 100,0 0,00 Pramen: Kopeček (2011), Kopeček, Martínková (2012) Analýza vychází z podkladových údajů 55 chovů jatečného skotu s právní subjektivitou. Tab. 3: Náklady na krmný den býků ve výkrmu1) v roce 2011 Ukazatel, položka nákladů
kus Kč 11 407 1 888 13 296 1 423 477 1 900 530 119 0 356 196 1 476 1 521 1 884 21 277
Náklady na krmný den Kč % 25,40 53,6 4,20 8,9 29,61 62,5 3,17 6,7 1,06 2,2 4,23 8,9 1,18 2,5 0,26 0,6 0,00 0,0 0,79 1,7 0,44 0,9 3,29 6,9 3,39 7,1 4,20 8,9 47,38 100,0
Krmiva a steliva vlastní Krmiva nakoupená Krmiva celkem Pracovní náklady přímé Sociální a zdravotní pojištění Pracovní náklady celkem Odpisy dlouhodobého majetku Veterinární služby vč. léků Plemenářské služby Energie Opravy a údržba Ostatní přímé náklady Výrobní režie Správní režie Náklady celkem 1) mléčného a kombinovaného užitkového typu. Pramen: Kopeček, Martínková (2012) Analýza vychází z podkladových údajů 52 chovů jatečného skotu s právní subjektivitou. úspor lze hledat u nákladů na krmiva, které zaujímají více než polovinu z celkové struktury nákladů. Meziročně došlo ve výkrmu býků k růstu nákladů na krmný den o 3 Kč, tj. o cca 7 % a k růstu užitkovosti o 4 % na 0,985 kg na krmný den. Růst nákladů na krmný den byl příčinou meziročního růstu nákladů na kilogram přírůstku, resp. nákladů na kilogram živé hmotnosti o cca 11 % na 46,40 Kč, resp. o 6 % na 47,40 Kč. Nicméně podle MZe ČR (2012) odhadované náklady na výkrm jatečných býků při průměrném přírůstku 0,910 kg na krmný den dosahovaly podstatně vyšší úrovně a to cca 60,70 Kč/kg ž. hm., což představovalo ve srovnání s rokem 2010 jejich nárůst o 6,8 % (tj. o 3,86 Kč/kg ž. hm.). Na jejich zvýšení měl především vliv nárůst ceny krmiv o 10,4 %, pracovních nákladů o 1,3
Z tabulky 3 je zřejmé, že u kategorie výkrm býků jako u nákladů na telata byly nejvýznamnější nákladovou položkou na krmný den náklady na krmiva. Náklady na krmiva zaujímaly téměř 63 % z celkové struktury nákladů na krmný den. Rovněž dalšími významnými náklady byly režie (16 %) a pracovní náklady včetně pojištění (9 %). Tyto tři agregované nákladové položky zaujímaly 88 % z celkových nákladů. Kvapilík et al. (2012) odhadli, že součet nákladů na krmiva, mzdy a odpisy HIM dosahoval ve výkrmu kolem 75 %. Uvedený odhad odpovídá zjištěným výsledkům. Z výše uvedených výsledků vyplynulo, že tyto náklady zaujímaly 74 % z celkových nákladů. Shodně lze konstatovat, že hlavní možnosti
4
AGRITECH
SCIENCE, 13
% a ostatních přímých nákladů o 2,6 %. Také odhadované náklady na kilogram přírůstku skotu ve výkrmu podle odhadu ÚZEI meziročně vzrostly o 6,0 % a v roce 2011 dosáhly hodnoty cca 52,90 Kč/kg. Vedle zjištěného růstu nákladů na živou hmotnost byl zjištěn meziroční růst průměrné realizační ceny o 5,5 % na 41,70 Kč za kg ž.hm. Také podle TISČR SZIF cena jatečných býků tř. SEUR v průměru meziročně rostla o 7,5 %, tj. o 3,01 Kč na 41,92 Kč/kg ž. hm.(viz graf 1). V souhrnu byly zjištěny, při průměrném přírůstku hmotnosti 0,985 kg na kus a den při porážkové
hmotnosti 625 kg, tržby 26 061 Kč a náklady 29 664 Kč na kus. Tyto relace vedly k prohloubení ztráty ve výkrmu býků na -5,80 Kč na kg ž.hm., resp. na – 3 600 Kč na kus a míře nákladové rentability cca -12 %. Národní doplňková platba (Top-up) na přežvýkavce meziročně klesla na 69 % hodnoty roku 2010 a pouze zmírnila ztrátu ve výkrmu býků o 910,80 Kč/VDJ. Ztráta včetně Top-up v roce 2011 činila -4,30 Kč na kg ž.hm., resp. -2 700 Kč na vykrmený kus a míra rentability byla -9,1 % (viz tab 4.).
46 45 CZV jatečných býků tř.SEUR (Kč/kg ž.hm.)
44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 1/00
1/01
1/02
1/03
1/04
1/05
1/06
1/07
1/08
1/09
1/10
1/11
Měsíc, rok Pramen: TIS
ČR
SZIF
Obr. 1: Vývoj CZV jatečných býků třídy SEUR v ČR v období leden 2000 až prosinec 2011 Tab. 4: Ekonomika výkrmu jatečných býků mléčného a kombinovaného užitkového typu
Ukazatel
Náklady na krmný den, resp. kus
2010
2011
Náklady na
Náklady na
jednotku
kus
jednotku
kus
Kč
Kč
Kč
Kč
2011/2010
∆
%
Kč/KD
44,46
20 038
47,38
21 277
106,6
2,93
1,66
747
1,66
744
100,0
0,00
Náklady hlavního výrobku na krmný den, resp. kus
42,80
19 291
45,72
20 533
106,8
2,93
Užitkovost (kg ž.hm./KD, resp. kg ž.hm./kus)
0,946
426
0,985
442
104,1
0,04
Chlévská mrva na krmný den, resp. kus
Náklady na přírůstek (Kč/kg ž.hm., resp. Kč/kus)
41,85
17 841
46,43
20 533
110,9
4,58
Náklady na kg živé hmotnosti (Kč/kg ž.hm., resp. Kč/kus)
44,74
27 562
47,43
29 664
106,0
2,69
Průměrná realizační cena (Kč/kg ž.hm., resp. Kč/kus)
39,48
24 322
41,67
26 061
105,5
2,19
Zisk/ztráta (Kč/kg ž.hm., resp. Kč/kus)
-5,26
-3 240
-5,76
-3 603
109,5
-0,50
103,3
-0,39
Míra rentability (%) Top-up na DJ přežvýkavců (Kč/kg ž.hm., resp. Kč/kus) Zisk/ztráta včetně Top-up na DJ přežvýkavců (Kč/kg ž.hm., resp. Kč/kus)
-11,8
-12,1
2,13
1 310,10
1,46
910,80
68,5
-0,67
-3,13
-1 930
-4,30
-2 692
137,4
-1,17
Míra rentability včetně Top-up (%)
-7,0
-9,1
129,6
-2,07
Hmotnost vykrmeného býka (kg ž.hm.)
616
625
101,5
9
Pramen: Kopeček (2011), Kopeček, Martínková (2012) Analýza vychází z podkladových údajů 55, resp. 52 chovů jatečného skotu s právní subjektivitou.
5
AGRITECH
SCIENCE, 13
1,69 p. b. a dosáhla hodnoty -30,9 %. Při započtení podpor vyplácených do chovu skotu (tj. národní podpory a podpory na plochu krmiv) se pak souhrnná rentabilita výkrmu býků meziročně zhoršila o 1,69 p. b. na -13,3 %. Rozhodující závislosti mezi úrovní užitkovosti a ekonomickými výsledky za rok 2011 jsou charakterizovány v pěti následujících grafech, které obsahují matematicko-statistické vyhodnocení zkoumaných vztahů. V grafech 2 až 6 jsou uvedeny výsledky jednotlivých podniků, které byly do určité míry variabilní vzhledem k výrobním podmínkám podniků. Přesto však variabilitu výsledků nelze považovat za značnou, jak vyplývá z těsnosti zkoumaných závislostí. Pro vyhodnocení závislostí bylo použito regresních funkcí (lineární a kvadratické). Za plně dostačující v reálném intervalu lze využít vypovídací schopnosti lineárních funkcí, které ve zjednodušené formě definují změny mezi ekonomickými ukazateli a dojivostí.
K obdobným závěrům v ekonomice výkrmu býků dospěli také Kvapilík et al. (2012). Autoři odhadli v roce 2011 ztrátu ve výši -4 000 Kč na kus při tržbách 26 250 Kč a nákladech 30 250 Kč na kus a míru rentability cca -13 %. Přímá platba Top-Up by snížila odhadnutou ztrátu na cca 3 100 Kč na kus, čímž by mírně zlepšila rentabilitu produkce na cca -10 %. Také podle MZe ČR (2012) ve výkrmu skotu v ČR došlo v roce 2011 podle předběžných údajů ÚZEI k jejímu mírnému meziročnímu zhoršení, i přes růst CZV jatečného skotu, neboť ceny vstupů se zvýšily výrazněji. Nicméně odhad ztráty ve výkrmu skotu je podle údajů ÚZEI předpokládán podstatně větší než v případě zjištěných výsledků této analýzy a závěrů Kvapilíka et al. (2012). Příčinou může být rozdíl v použité metodice výpočtu nákladů na kilogram živé hmotnosti jatečných býků. Ztráta byla podle údajů ÚZEI odhadnuta na cca -18,70 Kč/kg ž. hm. jatečného býka a proti roku 2010 se zhoršila o cca 0,90 Kč/kg. Nákladová rentabilita (tj. bez započtení podpor) se v roce 2011 meziročně snížila o
Náklady na krmný den býků ve výkrmu (Kč)
100 90 y = 34,312x + 16,971 r = 0,368; P< 0,01
80 70 60 50
y = -8,9379x2 + 52,205x + 8,264 I = 0,368; P< 0,01
40 30 20 10
Náklady na KD býků ve výkrmu (Kč) - kvadratická funkce
lineární funkce
0 0,6
0,7
0,8
0,9
1
1,1
1,2
1,3
1,4
1,5
Přírůstek býků ve výkrmu na kus a den (kg ž.hm.)
Obr. 2: Závislost nákladů na krmný den na přírůstku býků ve výkrmu v roce 2011
100
Náklady na kg ž.hm. býků ve výkrmu (Kč)
90 y = -10,381x + 61,389 r = 0,133; P>0,10
80 70 60 50 40
2
y = 17,599x - 45,614x + 78,534 I = 0,141; P>0,10
30 20 10
Náklady na kg ž.hm. býků ve výkrmu (Kč) - kvadratická funkce
lineární funkce
0 0,6
0,7
0,8
0,9 1 1,1 1,2 Přírůstek býků ve výkrmu na kus a den (kg ž.hm.)
1,3
1,4
Obr. 3: Vliv přírůstku býků ve výkrmu na náklady na kg živé hmotnosty (2011) 6
1,5
AGRITECH
SCIENCE, 13
60,00 55,00 y = 5,8453x + 35,7 r = 0,392; P< 0,01
Realizační cena za kg ž.hm. jat. býků (Kč)
50,00 45,00 40,00 35,00
y = -20,126x2 + 46,136x + 16,094 I = 0,474; P< 0,01
30,00 25,00 20,00 15,00 10,00
Realizační cena za kg ž.hm. jat. býků (Kč) - kvadratická funkce
lineární funkce
5,00 0,00 0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,1
1,2
1,3
1,4
1,5
Přírůstek býků ve výkrmu na kus a den (kg ž.hm.)
Obr. 4: Závislost úrovně zpeněžování jatečných býků na přírůstku (2011) 50,00 40,00 Zisk na kg ž.hm. jat. býka (Kč)
30,00
y = -37,725x2 + 91,75x - 62,44 I = 0,221; P>0,10
20,00 10,00 0,00 -10,000,60
0,70
0,80
0,90
1,00
1,10
1,20
-20,00
1,30
1,40
1,50
y = 16,226x - 25,688 r = 0,201; P>0,10
-30,00 -40,00 -50,00 -60,00
Zisk na kg ž.hm. jat. býka (Kč) - kvadratická funkce
lineární funkce
-70,00 -80,00 Přírůstek býků ve výkrmu na kus a den (kg ž.hm.)
Obr. 5: Vliv přírůstku na úroveň zisku na kg živé hmotnosti jatečných býků (2011)
20000
Zisk na jat. býka (Kč)
10000
y = 10674x - 15748 r = 0,200; P>0,10
0 0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,1
1,2
1,3
1,4
1,5
-10000 y = -28615x2 + 67960x - 43624 I = 0,226; P>0,10 -20000
-30000 Zisk na jat. býka (Kč) - kvadratická funkce
lineární funkce
-40000 Přírůstek býků ve výkrmu na kus a den (kg ž.hm.)
Obr. 6: Vliv přírůstku na úroveň zisku ve výkrmu jatečných býků včetně TOP-Upu v roce 2011
7
AGRITECH
SCIENCE, 13
závislosti zkoumaných vztahů byla u grafu 2 a 4 zjištěna na hladině významnosti α< 0,01. U ostatních vztahů uvedených v grafech 3, 5 a 6 nebyla zjištěna těsnost závislosti na standardní hladině významnosti. Ze zjištěného vztahu mezi užitkovostí a úrovní zisku ve výkrmu jatečných býků včetně národní doplňkové platby na VDJ přežvýkavců (Top-up) v roce 2011 definovaného rovnicí y = 10674x – 15748 (r = 0,200; α>0,10) vyplývá, že bez ekonomické ztráty býky vykrmuje pouze malá část výrobců. Zisku je dosaženo až při hmotnostním přírůstku 1,5 kg ž.hm. na krmný den (tab.5).
Zvýšení užitkovosti na krmný den jatečných býků o 0,1 kg ž.hm. vyvolává přírůstek nákladů na krmný den o 3,40 Kč (graf 2). Současně zvýšení hmotnostního přírůstku na krmný den býků o 0,1 kg ž.hm. vyvolává snížení nákladů na kg ž.hm. býka o –1,03 Kč (graf 3), což při růstu realizační ceny jatečných býků vhledem k růstu užitkovosti o 0,59 Kč/kg ž.hm. (graf 4) vedlo k růstu zisku, resp. kompenzaci ztráty o 1,62 Kč na kg ž.hm. býka (graf 5). Zvýšení hmotnostního přírůstku býků o 0,1 kg ž.hm. zvyšovalo ekonomický přínos (zisk), resp. kompenzovalo ztrátu o 1068 Kč na vykrmeného býka a to včetně zahrnutí národní doplňkové platby na chov přežvýkavců (graf 6). Těsnost
Tab. 5: Ekonomika výkrmu jatečných býků mléčného a kombinovaného užitkového typu v závislosti na přírůstku Přírůstek na kus a den kg ž.hm. Zisk na kus vč. Top-up
Kč
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,1
1,2
1,3
1,4
1,5
1,6
-9344 -8276 -7209 -6141 -5074 -4007 -2939 -1872
-804
263
1330
Pramen: Kopeček, Martínková (2012) Analýza vychází z podkladových údajů 55, resp. 52 chovů jatečného skotu s právní subjektivitou.
ZÁVĚR
LITERATURA
Analýza je zaměřena na hodnocení efektivnosti výkrmu jatečných býků mléčného a kombinovaného užitkového typu v chovech dojeného skotu v ČR. Z hodnocení ekonomiky výkrmu býků v roce 2011 v meziročním srovnání u osob s právní subjektivitou byl zjištěn rychlejší růst nákladů na krmný den než růstu užitkovosti. Růst nákladů na krmný den byl příčinou meziročního růstu nákladů na kilogram přírůstku, resp. nákladů na kilogram živé hmotnosti. Vedle zjištěného růstu nákladů na živou hmotnost byl zjištěn meziroční růst průměrné realizační ceny, který však nekompenzoval rychlejší tempo růstu jednotkových nákladů. Tyto relace vedly k prohloubení ztráty ve výkrmu býků, kterou národní doplňková platba (Topup) na přežvýkavce pouze zmírnila. Posouzením hlavních závislostí mezi úrovní užitkovosti býků a ekonomickými výsledky v roce 2011 se projevil pozitivní vliv růstu hmotnostních přírůstků klesáním jednotkových nákladů a také růstem realizační ceny jatečných býků. Zvýšení hmotnostního přírůstku býků o 0,1 kg ž.hm. zvyšovalo ekonomický přínos (zisk), resp. kompenzovalo ztrátu o 1068 Kč na vykrmeného býka a to včetně zahrnutí národní doplňkové platby na na VDJ přežvýkavců (Top-up). Ze zjištěného vztahu mezi užitkovostí a úrovní zisku ve výkrmu jatečných býků včetně platby Top-up vyplývá, že bez ekonomické ztráty býky vykrmuje pouze malá část výrobců. Zisku je dosaženo až při hmotnostním přírůstku 1,5 kg ž.hm. na krmný den.
KOPEČEK, P. (2011): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby jatečných býků mléčného a kombinovaného užitkového typu v roce 2010. Agrovýzkum Rapotín s.r.o., 5 s. KOPEČEK, P., MARTÍNKOVÁ, J. (2012): Nákladovost, zpeněžování a rentabilita výroby jatečného skotu mléčného a kombinovaného užitkového typu v roce 2011. Agrovýzkum Rapotín s.r.o., 22 s. KVAPILÍK, J., RŮŽIČKA Z., BUCEK, P. a kolektiv (2012): Ročenka chovu skotu v České republice. Hlavní výsledky a ukazatele za rok 2011. Praha, květen 2012. 96s. ISBN 978-80-87633-02-1. MZe ČR (2012): Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2011 „Zelená zpráva“. Zprávu o stavu zemědělství ČR za rok 2011 zpracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací pod gescí Ministerstva zemědělství. 369 s. NOVÁK, J. (1996): Metodika kalkulací nákladů v zemědělství. VÚZE, Praha, výzkumná studie č. 28, 60 s. PODĚBRADSKÝ, Z., MARTÍNKOVÁ, M., PULKRÁBKOVÁ, J. (1992): Metodika výpočtu rentability v chovu skotu. Zemědělská ekonomika, 38, č. 8, s. 605-621. POLÁČKOVÁ, J. et al. (2012): Nákladovost zemědělských výrobků. Dostupné z: http://www.uzei.cz/left-menu/databaze/nakladovostzemedelskych-vyrobku/2011.pdf
PODPORA Příspěvek vznikl za podpory na programové řešení projektu výzkumu a vývoje v rámci programu LA10027 – INGO s využitím poskytnuté institucionální podpory na dlouhodobý koncepční vývoj výzkumné organizace, Rozhodnutí MZe ČR č. RO0312 ze dne 13.2.2012. 8
AGRITECH
SCIENCE, 13
Abstrakt: K hodnocení ekonomiky výroby mléka byly využity údaje periodického šetření nákladovosti, zpeněžování a rentability výroby mléka u podnikatelských subjektů právnických osob za období 2010 a 2011. Analýza za roky 2010 a 2011 vychází z provozně ekonomických údajů 55, resp. 52 podniků s právní subjektivitou. Tyto chovy reprezentují 9,9 %, resp. 8,8 % podíl ze stavů býků nad 1 rok chovaných v ČR (k 1.4.2010, resp. k 1.4.2011), podíl 11,8 %, resp. 10,6 % na porážkách býků a podíl 4,6 %, resp. 4,1 % na produkci jatečného skotu v ČR. Na základě získaných provozně ekonomických podkladových údajů byly analyzovány meziroční závislosti mezi úrovní užitkovosti a provozně ekonomickými výsledky výkrmu jatečných býků mléčného a kombinovaného užitkového typu. Posouzením uvedených závislostí byla v roce 2011 zaznamenána tendence rychlejšího meziročního tempa růstu nákladů než užitkovosti a meziroční růst ceny jatečných býků. Ekonomika výkrmu jatečných býků byla v rámci šetření bez zahrnutí plateb i včetně plateb Top-up pro přežvýkavce v roce 2010 i 2011 ztrátová. Klíčová slova: Jatečný býk; mléčný a kombinovaný užitkový typ; hmotnostní přírůstky; náklady; realizační ceny; TopUp; rentabilita; ekonomika.
Kontaktní adresa: Ing. Petr Kopeček, Ph.D. Agrovýzkum Rapotín s.r.o. Rapotín ,Výzkumníků 267 788 13 Vikýřovice e-mail:
[email protected] Recenzovali: prof. Ing. M. Kavka, DrSc., Ing. R. Koutný, Ph.D.
9