Aerodynamika plachty

Aerodynamika plachty v

as cd (asu, fak pficbá2tif noví čteniíh, je povr11ností každého jacblai'ské/_10 Č(lsopis11 11l'c(ej11(1 11a st fx:h st1rÍl1kách teore!fcki' k111z jachtingu dopf11ř1zÍ' zrísada1ni a prauidly, která pon10/Jou zfc;kal z plac bet co 11ej1:ě1ší l'.íikon díkv jejich optin1ťil11í111u 1u1 statení a i:1 tl'arol'állí podle sí(;• cětru _Proto .1r i na strii11kác/J Yacl-1111 hudete od toboto čís!n

C

xetkávat se serid/c111, klel): .<;i klade za cíl ~ýt i~ 1š(í Kko!ou plachtěnf, ({f~v n11i pro jin1i: zatfln praxe cby/Jí. 11ez1u1n1e11a! .
i1;\usíinc nehoť

7nčít

s acro
o
chetnice to ncjpoctst:-1t11ěj:ff - plout proti \·ětru. PraY
0' čte11tí!'e,

kratší li ťany a podržine si jej vodorovně před listy. List se ohne, nehol zadní hrana, kterou 11cdržín1c, vlastní váhou k\rsne
jelikož jak plachta, tak křídlo letadla jsou zakřiveny n1]uvín1e o profilu plachty !ltbo o lete<.:kém profnu 1ná vLdušný proud na závětrné ~!raně placfJ)' delší dráhu než na straně návětrné. Proto 5e proudící vzduch na návětrné strané zhušťuje - vzniká tlak, a D
i:ztlak (lifl)

~ C\;;c_ K<:: E

E-···! ---~

'.

···...

celko1ui sfla plachty

i

, >·-:...

01lpor (drag)

-~-'

--~--------------------

složky - na sílu vztlakovou lift, která je kolmá na s1něr ofukování, a na odpor -drag (obr. 3). Obě tyto složky pak narůstají s rychlostí \'ětru, avšak odpor roste n1nohem rychleji než vztlaková síla. rrzlkální zákony tedy nejsou jachtařů1n přfliš nakloněny a trošku předbíháme, když uvede1ne, že lidé se s tfn1to problémem dlouho potýkali, než vyvinuli plachtu takového tvaru, aby 1něla co nejmen ší odpor. Stalo se tak až v polovíně 20. století na základě rozvoje letecké aerodynan1iky, jež potvrdila, že nejn1enší odpor bude n1ít taková plachta, která se bude co neivíce podobat štíhlén1u a dlouhému křídlu, jaké n1aj í větro­ ně. 7.de niají kořeny vysoké vratiplachty s krátkým ráhne1n a velkýrn vyklent1tín1 zadního lenni ve špičce, jaké se navrhu)í pro n10de1'11Í oplachtění, a které vyžadují průběžné výztuhy (spíry). Při plavbě

proti větru {křižovánÍ) si kaž
Rozklad sil, jak je zachycen na obr. 3, zobrazuje pon1ěry na plachtě, která jakoby nebyla k niče1nu připevněna. Jestliže je ale plachta spojena se <>právně tvarovanýin lodnín1 trupc1n, celková ~íla na plachtě se rozloží poně­ kud jinak. Vznikne vla~tní hnací ~na a jako druhá složka boční síla (ohr. 4).

Jinací síla žene skLtlečně plachetnici vpřed, kdežto boční síla se ji snaží odsunout bokein, a kdybychon1 vztyčili plachtu na veslici s plochý1n dneni, obě sílr by se zase složily a hnaly by veslici bokem přítno po větru. Tajemství plachetnice se skrývá pod vodou její trup je tak konstruován, aby se z plachty získala co největší hnací síla a přitom boční síla zůstala v rozumných mezích. Pro další vysvětlení se neobejdeme bez hydrodynan1iky. Boční sílu plachty, o kterou nestojf1ne. musíme vykompenzovat nějakou jinou silou s opačným znaménkem. Přcdstav1ne si, Ze pode dno člunu, 7, něhož chceme mít plachetnici, připevnín1e v ose trnpu svisle desku. jakn1ile vztyčíme plachtu a vítr se do ní opře,

deska, která rná ve vodě obrovský boční odpor ale n1inin1ální dopředný, zabrání naše1nu člunu, aby splul bokern. ~lusí se tedy rozjet dopředu (obr. S) a deska začne být obtékána vodou, která na nf vyvolá tytéž jevy jako \·ftr na plachtě. Věc n1á ale 1nalý háček. Aby i ploutev nebo k-ýl (jak se desce říká) mohly Y)'\'ozovat vztlak nutný ke kompenzaci boční síly plachty, musí voda proudit kolen1 desky pod určitýin úhlem náběhu. Prakticky to znainená, že žádná plachetnice nikdy nepluje v ose, pokud její plachta pracuje s aerodyna1nický1n vztlake1n, a v tomto režin1u vždy trocliu splouvá do závřtří.·.'l'o111uto splutí se pak říká drift. Celý fyzikální stroj. jín1ž plachetnice je, funguje tak, že úhel náběhu ploutve nebo kýlu a tín1 drift lo
3 celkoťá

sna

plachty

~

'""'"~:;t.·.·._

''~~

boóif sila

,,I o

E -ÚIJel splo11vá11f (drift) Ql - Vzt(11ková sna /<1terá/11

Ql-Odporol'á sfla laterdlu

~ LATERÁL

o<;,-..

VEL.KÝ ÚHEL NARfJIU Pl'ep/11ě11f v pi'ed11f části pl<1clJtJ; viry 11a

sací s/.ra11ě, projf( zlrácf vz1t11k.

SPRÁrNÝ ŮHEL NÁBĚHU

Na kurzech se zadnín1 vě1re1n, kdy plachta nepracuje se vzt!ake1n ale jenom s odporen1 a ne\)'\'ozuje žádnou boční sílu, žádný laterál nepotřebujen1e a mohli bychon1 ký! nebo ploutev k\'Ůli zn1enšení vodního odporu od hodit. To sa1nozřejn1č nejde, ale u závodních ploutvových plachetnic jejich posádky při zadních větrech ploutve skutr.čnč zatahují do ploutvových skříní ahy získaly na rychlosti.

Profi/je /amllrár11ě obtéká111 111a.i:i111áf11f vztlak.

o---~

J.JALÝ ÚHEL fl'ÁBĚllU

Pl'edtJf řtisl profilu se prolnm11je, vztlnkje red11kowf1~

rovnoměrné zakřiveni zakřlvenf v 112 plochy profil zakřiveni v 1/3 koeficient vztlaku 1,3 1,5 1,53 0,74 -----------·-.-----------výsledný vztlak (kg) 21),3 25,0 23,9 11,6 -------·-----koefldent odporu O, 17 0,2 0,3 D,16 odpor plachty (kg) 2,66 3,12 4,68 2.5

Profil:

----

---------.- -

dopředn!i sila (kg) 17,6 20.7 21,6 10,0 ------------------··----·---------brzdkl sila (kg) 1,3 1,6 2,3 1,3 -----··--hnací síla (kg) 16.3 19,1 19,3 8,7

Tabulka I -Ab)'Cbo1Jt si uč/1111111rízo1'1/0lt p1'edsta1,11,jakoll l'ťlikost urá b11acf síla placbty a jak zrítiisf 11a t1•ar11 pl'ofl/11, podfi•ť}me se 11a tl!b11/k11, ktť1·01111 šedesátfcli letecb 11l!111ěf1/ a spočftal l'J'llilu1jfci česk(l.dore11skf Ztíi•od11fk 111g. Ctibol' Brirda. ilfěfe11f a 1.jlpořty se tfkaji placbl)' o ploše 1() 111' (O-jola) při sf/e 1•ěln15 111/s a za pfedobočirfbo ~·ě1r11v1l/Jf11 6() 0, Tabulka 11vrídf bod11otypro profil s 1·0111romlr11i111 zakfil•e11fm, se zakflt•e11f11r v jed11é tfťtf11ě, se zakfll•e11l111 v polor•i11ě a pro pf(IC/Jj pr(lfll

Profil:

rovnomi'!rné

koeficient vztlaku

výsledný vztlak (kg)

zakřiven1

zakřivenf

v 111

1,0 1,23 -----------15,6 19,2

koeficient odporu --------odpor plachty (kg)

D,08

---

0,113

zakřiveni

1,5

v 1/2

~-Sftoťé složky

111obo11 být sloie11y
plochý profil 0,44

-------------·

23,4

6,9

0,24

0,05

ldá11fivý v/11· - 1"e/n1/v1rí vítr~ vítr 11r1 placbtě ·

--------------·--- ---

1,25

1,76 3.7 0,78 ---------·------··-------13,5 16,6 20,3 6,0

1

brzdíc/ síla (kg)

0,5

hnací sila [kg)

12,9

dopředná

sila (kg)

---------------------·

2

0,9

1.9

0,4

3

15,7

18,4

5,6

4

Tabulka 2 -Tato 111b11/k11 11kaz11je,jak se bod11oty změ11f, když pfac/Jfll 1111stavf111e 1111 ti/Jel 11áběh11 o 6° 111e11šf, 11ež je opti111á/u(jakje 1•ldět, ln1acf sf/a je podstaf11ě 111e11š~ a pro/o je 1i/Je/ 11áběb11 tak d1/ležltf.

5

úhel

náběhu

Aby plachta tnohla flingovat jako profíl a vyvozovat nutnou sílu pro pohyb plachetnice, 1nu~í být do účinného profilu vyfukována větrcn1. Říkáme, že plachta je niěkký profil (jako třeba rogallo nebo řiditelný padák). Aby byla plachta takto vyfukována, 1nusí
••••••",,__C~·-·-•

upozorní na to, že něco není v pořádku. Naopak přetažení plachet je zrádné a celá výuka začínajícího závodníka 111usí být zan1čřena na to, aby k této chybě nedocházelo. A je hodně Sl'álečních jachtařl1, kteří jinak než s přetaženými plachtami plout neinnějí. Zapa1natuj1nc si 1.laté pra\'idlo jachtin~u: Plachta je spťávně nastavena těsně předtún, než by začala OatroYat. Abychoni přesně pochopili, v četn spočívá úhel náběhu, musíme trošku zabloudit do části 1natematiky, které se říká vektorová al gebra. V této matematické disciplíně se dají všechny fyzikální síly rozkládat podle rovnoběžníku sil na silové složky (obr. 7). 'lb už jsme dělali se vztlakem a s dalšín1i silami na plachtě. Podle téže zásady, tedy opCt po1nocí silového rovnoběžníku, se dají síly i skládat. Totéž platí obecně pro všechny veličiny, které n1ají jiston velikost a směr. 'I')'tO rci ičiny, ji niž se říká vekto1y, se nejlépe graficky zobrazují šipkarni, které tvoří strany vektorového rovnoběžníku. Proč

se tÍlnto odtažitý1n téniatem tak široce zaobíráme? Abrchon1 dokázali správně na-

·..

SkuteéJif

5111/s

,Jfzd11F vítr (reakce 11a IJ'Cblosf fodi!)

v~;:···-..,

5111/s ·-•••••.

Zdd111ivf i>ftr

9,,,;s

0

1

stavit úhel náběhu, nn1síme znát směr včtru. Jenže, a v to1n je problén1, tín1, že se plachetnice pohybuje, „vyrábí" vlastní vítr, který se s tírr1 skutečný1n vektorově skládá ve zdánlivý vítr, který dopadá do plachty a na který 1nusí1ne nastavil úhel náběhu! Když kupří­ kladu jet.leme za bezvětrného
Ze základního pravidla pak vyplývají další poučky: l) Zdánlivý vítr, na který pluje1ne, přich;ízí v?:dy více od přídě než ten skutečný. 2) Při přcdobočnfch kur1ech je zdánlivý yflr 1·7dy silnější než skutečný, nehoť si jej urychlujeme vlastníni pohybern_ 3) Při zadohočuích kurzech ie naopak zdánli\1 víti~ který n:l lodí vní1n:in1e, ~!abší než skutečný právě o naši rychlost.

Pochopení vztahu niezi skutečným a zd:ínlivýin větren1, a jakou roli v ji.:jich relaci hraie vlastní rychlost lodě, je alfou a on1egou jachtinf;u. Proto je na obr. 9 vykreslena růži ce os1ni kurzů a kaž
Sk11teč11j-1,ft~ -;Jfzdni" vf1r-z,;~;11l1'f- 1~f1i_· Tr11c wl11d-Bnal speetl-Appare1111vl11d

o Sk11tcč11f

vftr

5111/s

,Jízd11ť' vftr 1111

(reakce

IJ'Cb!ost lodě) 5 111/s

pro lodě li« v.{eclJ k11rzec/)

" Ztlá11livj iftr ~O 111/s. ,Jiz1l11f"j1flť a sk111eč11f - ·v11r se navzáje111_ t11š{ --

Zdá11/il'f vft1· 10111/s

"

1AJíť A pluje s 111otore111 l)'ClJ/os!f 5 111/s. její ryc/J/ost a sk11teč11f vítr se sč(tajf a tlávaji zdá11fivf i'ftr 10 11'/s.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - ---

---~--~--

--

-----~--·-------

Jachting ro~J)~®oo ž~rJJro& !ff~frJJ

Plachetní kurzy

T

oz11ače11(n1

1níní111e plavební s111ěry pfache111ice 111léi větru, jnk

í1nto

jsou zacbyce11y 11a obrázku 4.

K cě/111 je pN11ráce11 čeri'enJ' zakáza11;> sektor on1pze11;> ku12y ostře profi 11ětr11. V 10111/0 sektoru idd11d pf(lchetníce llf!do-

ven syn1hol plachty. Opčt se projevuje úhel náběhu, který na nás \'}'Žadujc plachtu nas!al'it tak, aby hrla na všech kurzech v n1odrých sektorech dodržena jeho jediná optin1ální hodnota koleni 10°.

káže plout a sna/Jou lodních konslr11ktén't je, aby I~)'! co 11ej1nP11ší.

Proč jenom v modrých sektorech?

Kurze1n O)tře proti větru pluje plachetnice tehdy, když s rna,xirná\ně dotaženými plachtaini je natočena k větru, jak to nejvíce jde, aby byl ještě dodržen minimální úhel ná-

Plachta pracuje ve dvou oclli~ných fyzikálních režin1ech. jako profil, kde záleží na úhlu náběhu, pracuje od kurzu ostře proti větru do zadobočního kurzu (inodré sekto· ry), kdežto jako odpor funguje při zadních kurzech (šedý sektor), kde se naopak snažíme, aby projekce plachty do roviny koltné ke směru větru b)'la co největší (obr. 4).

běhu

a plachty

neflatťovali'

(obr. 1). Je to

kurz, který plachetnice používá při křižová­ ní. Timto pojrnem označujen1e plavbu, při níž plachetnice střídánín1 !evobočních a pravobočních úseků postupt1)e proti větru. K těin dalšín1 kurzůn1 patří pak kurz na boční vítr, při něn1ž plachetnice pluje koltno k větru. \'ětšín1 odkloněním od větru se vyznačuje zadobočnf kurz a růžici uzavírá kurz na čistý zadní vítr. \'šimněine si, že při každén1 kurzu n1á plachetnice jinak nasta-

jemnější dělení

zorňují

plachetních kurzů pak zná-

dalšf obrázky. .'.'l'ezi kurzem

ostře

proti větru, kdy plachetnici opravdu t!ačín1e proti větru, co to jeno1n jde, a bočnín1 kurze1n leží přcdobočnf kurz (obr. 2). Při nčm jsou plachty oproti maximálnímu dotažení Kl'liová1ri ostfe pl'otl ťětn1

trochu povoleny a loď je poněkud odpadnutá od kurzu ostře proti větru. Zde jsme narazili na jedno ze dvou nejčastčji používaných slov jar.htař:>ké rnluvy. Každá zn1ěna kurzu, při níž se plachetnice odchyluje od větru a úhel n1E'Zi sn1řrcm větru a kurzem se rozevír<Í, se nazývá odpadání. Opařnému procrsu, kdy se plachetnice naopak točí k větru a zrnenšuje se úhel rnezi srněre1n větru a kurzen1, se říká ostření. Další odpadání zachycuje obr. 3. Od bočního kurzu, kde jsou plachtr vypuštěny asi na 45° k ose lodi, se další1n vypouštěním plachet a odpadnutín1 přechází na zadoboční vítr. Zde již není 1nožné a ani účelné, abychom plachtu kvůli dodržení úhlu náběhu nadále vypouštěli a ta začíná pracovat jako aerody· nainický odpor. Všimně1ne si, že na zadoboční vítr ještě pracuje kosatka nebo gena. ještě není zastíněna hlavní plachtou a stále táhne na ton1též boku, kde je vyložena hlavní plachta. Při dalšín1 odpadání na zadní vítr ale táhnout přestává a je jl třeba pomocí spinakrového pně vyložit na O{lačný bok

Osfi'c pl'oli rělnl

\

O

....,

rftl' 11a11e z Pl'al'Obokr~ lod'pl11je leroboke111(llltf11·lože1iy plachty vlevo).

(Lod' plac/J/f

proti 1•ětr11, jak to

'\

je110111 jde.)

90°ke

O

skr1teč11€m11

l'lfl"l1 (fJoč11l

\

loď odpadd 1111

··~.

Ročulvftl'

l'it1)

\~

Pfedoboč11C 1•111'

'

)

o

~

pi'edobok, "":-...

Q

kurz.

......

\

odpadá a plachty se 1/ále po110/ujf.

Loď odpndfa

~ ~11a zadoboč11i

plar:bty se poi'ol11jl.

Loď jeftě vice

E

Zado bok

Zadul vftr

~~

loď odpadla

tak, že kosatka je stfněna

bfavuf placbto1~

(ohr. 5). Jestlilc korn1idclník i na tointo kurzu nadále odpadá, dojde přes kurz čistý1n zadnín1 vťtre111 až k ohratn po včtru, jen111ž se řfká halr.a. Plachty n1usejí hýt vyloženy na opačných stranách a plachetnice pluje zad11ín1 větrern na opačnén1 boku Za silného vť\ru patří halza k ncjnl'hezpečněj­ šíin nianévrůni. Jíž vín1e, že rozhodující vliv na výkonnost plarhctnice n1ií úhel náběhu a že je třeba neustále hlídat jeho opthnální nastavení. Problén1 je\' to1n, že vítr není nikdy ideálně pravidelný a že neustále 1nění jak 5ílu lak ~rněr. Pokud křižujeme s n1axi111~ílně dotaženýini plachtan1i, ml1žeine reagovat na jeho zrněny abychom dodrželi optiniální úhel nastavení jenom tak, že korn1idle1n natáčíme k větru celou loď a právě ~chop­ nost využívat tyto změny k co neirychlej~í­ n1u po,tupu proti větru svědčí o kvalitě jachtaře. Pokud plujeme jiný1ni kurzy, které musíme pevně držet, je nutné plachty v zá vislosti na okan1Zité 7'1nčně sn1ťru větru seřizovat otěžen1i. Stejně tak je n111síme seři­ zovat po obratech a jiných z1něnách kurzu - říkárne toniu triinování.

Slovo trin1 nebo lrirnování 111á 1nnohcn1 širší význa1n: I) Ncjpn'e se uplatňuje jako triln lodě. i\lyslí se tírn základní vy1 ážení lodě, například posun stělně v patce či jeho sklon, ahy síly v konn!d!e byly 1niní111ální. Provádí se \1 nové lodě nebo v případě výn1ěny některých prvk1'1 takeláže (nový stěžeň, nová plachta, jiuá plo cha geny), ale také při úpravě trupu. 2) Uále tritnování lodě 1.na1nená vyvážení lodě pro konkrétní povětrno~tní podn1ínky.

3

Plachetní kurzy Zdtf11//v_ý vf/I'

Lakázr111ý sek/01; 1• 11ě111ž 11elze plt1c/J//1

Osiře

/

proti

věll'U

/

/1uč11f

-·- _8-0čttf

!'ftť

!'fit"

',.,,

Lt1tloboč11f 11/tr

1

Sft/IUlkťOl'J' pe11

'

Zadul vftr

je nasaze1~ nliy 1110/Jla kosalkt1 t6/J11011t.

~------

,

čistJ1zaď11fiy~ .

"

Lo1/" se otočiltl,

Zad11í vftr

Pfac/Jtyj:;uu l'.)!fožeuy ~-~-obrdceně, l'ft1· přlcház( z lerabok11, plache/11fce ~ pluje p1·1n'-Oboke11~ W

J;

Člslf zndnf 11ftr

zdánlivý vítr boční

vítr

zadobočni

skutečný

20-40°

křižování

vítr

40-135" 135-180°

Y t11b11lce jsou 111•ede11y 1i!J{r, j(lk je plac/Je/11ice při k1'fžoL"á11f ale i pf/ jlt~fť/J ztlti11/i!'é11111 ti kr .sk11tečt1é1111r i'llru.

Průhybcn1 stěžně n1ůžeme rněnit

profil

plachty podle síly větru, posunutí1n prův!a· kU kosatkových otěží pak tvar ko>atky, profi ly plachet ml1že1nc ještě trin1ovat po1nocí spouští, lany v zadních lících a
vltr

35--55" 55-1 S0° 150·180° k11rzeťll

1u1tole11n ke

plachty dotrin101'al, to je jen1ně dostavil Ha optimální úhel náběhu, pokud plu)en1e v 1nodrÝch sektorech (obr. 4), nebo se snažil, aby představovaly pro vítr co největší odµoro vou plochu, pokud plujen1e zadními kurzy (šedý sektor na obr. 4). Všechny tyto druhy tri:nování a obslnha technických prvk1°1, které sr pro tri1nování používají, pak bndou tou nejdl11ežitCjší náplní ná sledujících lekcí naší \)'ŠŠÍ školy plachtění Tť.YI

Frn111išeh 1\'ovo/11)'

i.

Jachting m~J}~®m

žrn(jjw& lffrn~JJ

O

Tvar plachty /011110 pokračová11f ško{1• jacbti11g11

V

se b11de111e 2a~ývat !11r1rc1n plachty. Jestliže u auta záoisí 11ýko11 na ~·011s/n1kci 1notor11, u pfacbetnice pak /Jrťíi'ě ua tl'a111 pk1cht)' a stejně jako je1101n dobre seiYze!IJ' 111otor nuiie podat 111a.\·inuí/11í L'.J'ko11, 1111/že jej také podat je110111do!Jre1J'tvaro11a11á .w.'1Yze11á plachta.

Je obtížné popsal ideální tvať µJachty, proto si po111áhárnc tře11Ji neidl!lc7.itějšf1ni hodnotarni: 1. Vydutí111 plachty neboli hlol1bkon profilu, ienHlŽ se obecně říká „břichu".

2. Un1ístěnín1 břicha. 3. Uzavření1n plachty na koncové hraně proíilu, jíž se říká zadní lík. Vjachtařské angličtině ~e tento údaj 11azývá „twist", neboť také souvisí s pktočení1n profilů plachty a~ rozdílným s1něren1 zdánlivého větru v různých výškách.

Hloubka profilu Hloubka profilu neboli břicho se udává v procentech délky profilu a profily p!acbet s rCiznými břichy jsou uvedeny na obr. J. Břicha­ tost plachty je tedy hloubka jejího klenutí. čára „k" spojuje přední okraj plachty tzv. přední lík s líkern zadnírn a od této čáry, tčti­ ry profilu, se n1ěří hloubka profilu. Obvykle se pří1uo ne1něřf, zkušený jachtař odhadne „bři­ cho" oke111 a poměřuje je v relaci s jiný1ni plachtami. Zopakujrue si, že břichatá plachta \'y1 ozuje velký vztlak a ted)' hnací sílu, avšak n1á i velký odpor. Naopak plochá plachta má menší vztlak ale také 1nenší odpor. 1

Poloha

břicha

Velký vliv na vlastnosti plachty má pozice bři· cha,~- v jaké v7.dálenosti od předního líku dociluje profil maximální hloubky. Na obr. 2 jsou

Vl'Dv:rf PLICHTY

BřlclJo v%~

„

d/k ,; JOO U11tfs1ě11f břicho

'

v p1"0Ce11/ccb "'Vk :1: 100

L'.•mnt••n m••••nm•• PloclJil plachta: 111e11ši vzr!ak, 111e11šf odpOr

Břicho zo stěž11ě111 11111oi1l11jc 11d1"žet Ideálnf k111"Z. Jfolf zisk výšky ofe 11tlroč11é kon11ldlo11á11f.

L' mHU . Hnnmnn•n-1„ ·I I

Bl'icbotd ploL·hta: uětšt vztlt1k,

E

I

uětšf odjior

Břkbo

pod sehou uvedeny tři t/1lické případy. Na horní jr. hřicho a~i \'c 215, jak je šita včL~ina plachet. Prostřední kresba 7achycnje plachtu s břichern hned za stě7.nčrn. S takovou plachtou se nejlépe drží ideální kurz (kurz s n1lnin1á\nín1 počteni oprav a pohybl1 konnidla) a snadno se s ní konnidlujc. Ale břicho hned za stčž­ něrn vyžaduje věL~í úhel náběhu, a proto [od' s touto plachtou pluje při křižování n1éně ostře. Opak zachycuje dolní kresba s břiche111 v polo1-:ině profilu. Taková plachta bude náročná na kom1idlováiú, avšak při křižování lln1ožní plachtil ostřeji proti l'Čtru. Pro náinořní jm.:hting pak z této teorie vyplývá praktícká z(tSada jak si seřídit plachtu: Při \'Zedmutém 1noři posunout břicho dopředu, IDychom rněli ~naz..ší kom1idlování, při klidném moři posunout břicho dozadu, abychom i za cenu náročnějšího konnidlování získávali včl{í výšlc1 při křižování. kresbě

Vice VZfldll znes11od1i11je držel ldeál11( , k11rz. l'ětšl zisk výšky afe s11r1d11é ' kon111'/lová11f.

Přední část

plachty

Tvar náh<"žné části p\ach~· rná Zi'l:íštní \~'7.nan1 pro stěhovky - placl1ty, kterř nejsou vedeny ~třž­ nčin a 1nají volný přední lík. 1)1)\ckon stěhov­ kou je kosatka, 11'$pektive gena. Ch1i)Í 7.de h1.1latina (neho v případě rolfoku 1ná příliš n1alý prr'.'Hněr), která by nišila obték{u1í, a proto je kosatka 1nnohen1 citlivější na úhel náběhu než hlavní plachta. Na obt 3 jsou den1011strov1ín)·
Přetočení

plachty

Tu ním o hladinu síla větru klesá, takže ve výši st~žnč vane vítr s!lněji.Jestliže si připomeneme, že zdánlivý vítr, ktc11 je naší1n pracovním vět­ rc1n, tvoří součet včtru skutečného a větru V)'VOlaného pohybem lodi, snadno pochopúne, že 1.dánlivý vítr dopadá na plachtu v jejích jednotlivých „patrech" pod n1znýin úhlem a různou si\9u. Na obr. 4 máme zachyceny diagramy 7.dánlivého větn1 pro tři výšková „patra". Znich vyplývá, že čín1 v)~. tín1 lepší zd,1.nlívý vítr. 11-\Cli bychon1 tedy 1nít pro rozdílné větry v !cdnotli•1ch patrech plach~· íinak nastaveny a vytvarovány profily - v horní čásli nejvíce 1"j1očené a nejbřichatější, s1něre1n dolů uzavřenější k ose lodi a plošší. To >e dá docílit tú11, že horní část plachty přiměřen.ýn1 způsobem otevře1ne. :tl'1ateriál, z něhož je plachta ušita, není absolutně tuhou látkou. U plachty ve tvaru trojúhelníku jen s 1naxin1álně dvěma pevnýn1i hranan1i (stěžeň a ráhno u hlavní plachty) se n1ůže třetí volná hrana - zadní h'k - nlzně deformovat a přet1čet - odtud anglic!..f název t\vist. Vexlréinnrm případě, kdybychom například na zadobočnfm kurzu dovolili ráhnu, aby se na konci zvedlo do v%e, by se zadní lík přetočil tak radikálně, že by celá plachta vytvořila opravdový kornout (což je věc krajně nežádoucí a nebelpcčná). Správné přetočení hlavní plachty, tzv. t\v!st, se na'ila\'llje nejlépe po1nocl posuvného závěsu otěží hlavní pi ach~' neboli otěžového vozíku hlavních otěží. Napříč kokpitcn1 nebo na střeše kajuty je u111ístěna kolejnice, po ní7. popojíždí vozík se spodní otěžovou kladkou. \'ypouš1ěrún1 vozíku do slranr se n1ění úbel, pod kterýn1 otěže stahují ráhno do středu lodě, a tín1 se také n1ění pí'etoče1ú plachty. Na obr. 5 je zleva doprava znázorněn nedostatečný, při­ n1ěřený a příliš velký l\Visl. Obloučky zcela vlevo sy1nbolizují patřičnou břicha!ost.

tkaniny se zadní len1 šije jako dvojitý a dutinou se protahuje lanko pro regulaci zadního líku jako další prostředek otcvíránUzavíránf plachty. Především u kosatek dotažením zadního lfku zabraňujcine, aby flatrovaly jejich zadní len1y. Toto f!atrování je ob7.vlášť nežádoucí, neboť narušuje obtékání hlavní plachty a rapidně zkracuje životnost kosatky (pokud necháte za silného větru flatrovat zadní lcn1 kosatky, začne se již za pár hodin třepit). Vposlední fázi se do plachty všívají nebo zalisovávají oka a další kování. Jednotlivé části kosatky a hlavní plachty ison popsány na obr. 6. Hrany hlavní plachty se nazývají přední, spodní a zadní \ík. (lze také hovořit o le1nech ). Horní špičku hlavní plachty označu­ jen1e jako hlavu a je z
vodorovných

pásů

:Zak11tace1ú1 př~d1if čdst: 1;1éi1i yýšky; s1uúf11ějši drie11{ kiirzu.·:·_-_·c.__<~ ~-

-

'"

-

..'•:. -]SJ~c;1···~< .· •· . : -- -1 --. . ;_,.. ---c·--

-_:;<~--:' '

.

'_,

plach~,

se moderní

šíjí podle radiálního střihu. V nCtn se pruhy

tkaniny sbíhají od rohů plachty do středu. Tento způsob šití plachet je typický pro spinak1y a geny. Podle toho, do \ak)'ch pod1nínek jsou určeny, liší se plachty i gran1áží (tloušťkou tkaniny) a vypracovánfrn_ \'ětšin~. výrobc1i produkuje plachl)' ve třech provedeních, od lehkého a?. po llodně tuhé určené pro oceánskou plavbu. .Texl Fra111išek l\'ol'0/11.JÍ

KO,VSJ'RUKCE PUCJfJY

Konstrukce pakhty Závěrem

si ještě něco řeknen1e o konstrukci plachty. Výrobce fonnuje pfední lík do oblouku a sestavuje plochu plachty z pruhů tkaniny, obvykle dakronu, u závodních !odí z kevlaru a dalších n1odern(ch materiáhl. Jednotlivé nástřihy pruhů se dnes generují na počítači podle progran1u na výpočet profilu plachty. Pruhy se k sobě napřed přesně lepí a poté sešívají. Oo rohů plachty se všívají rohové výzhihy, kapsy na spfry a zesilují se refovací pásy. Oo vypočítaných křivek se také tvarnje spodní a zadnf \ík. Přchybcn1

-

-

--

-

-

-

-

-

---------------

-

--~----·-----:-----=-~--------

Jachting rn~J]&®m

š(/J(j)rn& ťff(/jfl'JJ

prostředky

Trimovaci

V

j!l"edcboziln di/11 j.'lne lll'edlf, jak c/1iležilý je pro 1ychlosl jilachetuice lrar j,/ach(1; a že fxxlle tt>Ži11111 j1/a1"1Jy ji poltehuje1•ie ni z ně natáčet a jrji //"(ff měnil - čnnuž .<e likrí tri11101ú11í. lf1iídí111e llťjliěž11ější j1rn1/fedky, jimiž 1111iie111e odi111/rn·11/ !rar a ;1as/ore11i plach[1•, a piilože11J o/}nizk)' denw11s!n1jíjejich fi111kci. Tfm se od !eoretick('ť:b po11{ek dosrá1Ii111e .k j1jirb prc1~'lÍéké11111 11plat11ěn[

O

šuje. Horní partie plachty naopak ovli\•ňuje tah v zadnfn1 stěhu. Jeho dotažením je n1ožné ohnout horní část stěžnč, čímž se uvolní zadní lfk, profil plachty se sploští a v cxtré1nrlím případě n1i17.e zadní část plachty v horní polovinč vypouštět. průvlak a kolejnice, která posunovat, inění úhel, pod nímž je otěžo1j roh kosatky dotahován k palubě (obr. 5). Dá se říci, 'l,e otě-"1smna o wbč 01•ládá úhel nasta11~;ií kosatky k podélné o& lodč
Ko:;alkol"é

olěže,

jejich

umožř1uje s pn°1vlakt'1ll

(j) '

I

I

-_j

'

i

''

I

K 01,látlání a tvarování plachet ;]ou?.í u hlavní plachty - otěl.e hlavní plachty (inain sheel), olě­ žový vozík {traveller), kikiug (booin vang), napínání spodního lfku (outhaul), zadní stěh (backstay), výtah hlavní plachy (1nain halyard), přfpadně napínání předního lfl..1J (cunninghan1), u kosatlq· - 11tah kosatky (jih halyard), kosatkové otěže (jib shcet), kolejnice kosatko1·ého p1ůvla­ ku (slieet lead), přední st~h (forestay) (obr. I). Hlavní otěže ve spolup::áci s otěžovýn1 vozíkcin Ol'ládají nastal'ení ráhna vzhledein k podélné ose plachetnice (obr. 2). J:tk již 1'íme, u hlal'ní placht)' dochází k přetočení profilů (twist) a prá1•ě polohou otěžového vozíku mi1ženie regulo1·at toto přetoče­ ní. Je-li vozík ,-ypuštěn od středu k boku !ode, je ráhno stahováno kolmo dolů a profily plachty se přetáčejí málo a plachta se v zadní č:1sti zavírá. Jeli naopak vozík fL'\Ol'án do středu, 1nl1že plachta s11á1,e vytvofit otevřený „kornout" s přetočenými protilr Aby plachta nemohla tento „kornout" udě­ lat na plných kurzech, kdy je ráhno vypuštěno do strany, rnusí být jeho z1'ednutí do \')"'šc zabránčno jin\1n prostředkern, kterén1u &e říká kiking. Jedná se ~ kladkostroj 'i~bo hydraulické táhlo ukotl'ené Í v jedné čr.vrtině až třetině délJ..1 ráhna a na patě stěžně. Zabrai'iujc pohybu r:íhna ve Sl'islé ro1'i11ě, n>:ipektive 1111tílŽÍÍuje tento pohyb regulovat. hlavní plachly a kosatková spoušť slouží ke fixování v pracovní poloze a ke spouštění přfslt1šní'Ch plachd (obr 3). Napětí 1·e spouštích (jakoc1 silou je dotáhneme) má též vliv na polohu 1naxi:11álního „břicha" plachty, o něn17. jsine se zrnínili I' předchozí lekci. čím věL'ŠÍm ovládá hloubka profilu v niEí části plachty. Jeho dotaženín1 se hloubka profilu zmenšuje (v cxtrén1nín1 případě se vyklenutí profilu ;táhne do vodorovných varhánkir nad n\hnem), pol'olení1n zvět

Nemčli Drchom zapomínat, jak >e plachty 11·rábějí. je to 1ýrobce, kletý jim dá1•á základní tvar. Určuje nejen křivky všech líkú, ale také \)'Pouklé linie íednotli11ch pn1hů, z nichž je plachta sešita. &~a.ze­ ním pruhů podél obvodových křivek je pak \'lastně do plachty všito „břicho" (obr. 6) podle přísné kalkulace (dnes se křivh1· jednotlivých pn1hfi \1'kreslují na tkaninu plotrem na základě počítačol'ých programů). Poln1d br byla taková plachta \')1aiena na absolutně tuhý stěžeň nebo stěh a ideálně tažena 01ěžc1ni, dodržela by přesně ten tYar, který jí \1robce

Spou~ť

vztyčování,

K orládá11f a 11•a1u1'á11( p/(lcbet slo11ž!• HUViVÍ PUCHTA 1. Otěže b/a1111f plac/;/y (11111/11 sbecl) 2. OtěiozJ1 ťozfk (ll"(IFellc1') 3. Klki11g (boo1111•aug) 4. Naplnt111I spodnfho /ík11 (011tba11/) 5 Zad11istěh (backstay) 6. ~ftah lifat•11( plac by (111af11 balya1·d) pi'ípaá11ě 11apf11á11T pi'ed11f/Jo lfkll (c111111l11g/Ja111)

E

KOSATKA 7. Výlab kos11tky Q/b balJ'ard) 8. Kosalkoré otěže ljlb sbeef) 9. Ko/ej11/ce kosatko11é/Jo pr1lv/!lk11 (sbeťf /e(I
o JAK PRACUJÍ OTĚŽE A KJKJ,\'G Klkl11ge111 se ovládfl 1íbei kteri Sl'i1·a 1"á/J110 t• slěie1í. Teleskopický klkl1rg může bjt bydM11rlcký 11ebo se zab11áoťa11f111 k/adkostroje11~

H/<1v11( otěže (1) ve spol11prácl s otěiovJ1111 vozfke111 (2) 011lddaji 11asta1•e11i 1"á/J11a vzl1/ede1'1 k poáéf11ť ose placl1el/1/ce a pr-etoče11f plachty, klen! se oi,ládfl taki poiuoct klkflig/J (3).

dal. Tu však nelze u hídné reálné plachetnice splnit, v praxi se plachta vidy nějak deforinuje. Az léto nouze udělali jachtaři ctnost - zavedli prostředky, které zde byly popsány, aby mohli ol'!ádat defon11aci plachty ve s1ťij prospěch.

o

Závětr11ý

šp/011se1fepe1d:

ljl?S!i'i uebo porvi otěí&.

'

'

Sprám1j

špióny

l'ÝJilHY HLAV.VÍ PUC111Y A KOSA1KY spo11š/' h/1n·11( plachty (6) « kos11/kol'Ú ~poušť (7) sfo11if ke t'zrytovriuf,fi.i:ová11f '' pr11co1•11í f1oluze a ke spo11šti!11f přis/11š11J'cb plac/Jel.

Abychon1 niohli plachty správně vytriinovat, potřcbujcn1e infonnaci, jak k1•alitnč je pnifil plachty obtékán 1·čtix:1n, zda se proudnice ncodtrhá•:ají a nevytvářejí víry, které brzdf. Proto se použÍ1'ají tenké vlající bavlnk·y nalepené nebo našité 1· kritick·ých 1nístcch plachty, ktcrýn1 se říká špiony (tcll!ales). Špičkoví výrobci plachet opatřují svoje l'ýrobky špiony autoinatiekx (obr. 7). Nicruéně není \'elkýn1 problérne1n dnpluil je dodatečně nebo počet st:ívajícírh ro1,~ířit v rnístech, kče si 111yslín1e, Ze budou Ulilc7.itější. Stačí v ton1 n1ístě šetrně plad1lovinnt1 naplil protáhnou( l'iněnl> vlákno n:ípadné han/' (čen·ené) o délce asi 20 al. 40 cin a na k:i7dt sir;~ně zajistit uzlen1, aby se nenioh!o vytřep;it. !llůžen1c také použít proužek lehkého n1ateriálu na spinakry, který za koneček přichytín1e na plachtu n1alýrn čtvercč­ k€in saniolepícího tlakronu. Pokud špion pokojně leží na plachtě v horizontální poloze, signalizuje tín1, že v ton11nístě vítr plynule bez l'írů proudí po plachtě a plachta pracu je, jak pracol'at 1ná Jestliže se ale začne třepetat, '/'Zrazuje, že proudnice vzduchu se od povrchu plachty odtrhl)', plachta nevyvozuje vztlak a tedy ani dopfedný tah. Ob1·ykle je více inožností jak korigovat situacl, když se špiony začnou třepetat.

NAPLVÁN/ SPODJ..'ÍllO IiKU

OTĚŽE KO.í.~TKY A on:žo11~ VOZÍK Otěie111I se 01·/tldd libel 11asff1r-e11f kost•fi{J' k podéb1é ose lodě, pPetoče11f a hloubka pr0Jlf11. Po!obn)ť:zdce orl/1•fí11}!! pfetočenf kosntky.

fíf"' -,\\ / :

lrillL' Oba

jeslliže to jsou špiony na nárětrné straně plachty, znan1ená to, že plujen1e příliš ostře proti větru a n1usírne odpadnout. Jdou :ile otěže ještě přitá11nout? jestliže ano, dotažení plachtr n1á tentýž ckkt jako odpadnutí. Jestliže :ile třepetají špionr na zárčtrné straně plachty, naopak to z11an1ená, že plachta je přetažena a n1usín1c ji pOl'olit, pokud

*1iony dtijí dozadu.

se třepetá: Odpad1JI 11ťbo pi'iriíhnt vtěže.

l\'d1'ě/J·11j ~pfo11

chrť111e

drJet kur1.. Nebo rnůženw více :.toupat, tedy celou lorf \ s placl1to11 na!očit m,třeji k rětru (obr. R)_

Ahy konnide\ník n1oh! dobřť \')llŽÍl špionů a 1~tri1norat pbchty optin1:í'.11ě, musf dodli: dobl'ť ko11n1nik~1ce S posádkou a \'l;Íjťlllllé Sf'O\l!p:·;ícť. Špiony j~ou nejlep~í a nejle1'nější tritno1'3cí nástroje, které jachtař n1á. ~polu s větrnou korouhvičkou na vrcholu stěžně dávají kon11idelníkovi dost!ltek infor1nací jak opti1nálně nastavit plachty. Musfn1c ale hlídat jejich tendenci „1nizet" z plac hl)', 0JZ11tlště za silného 1ttn1, kdy se plachl)' při obrated1 prudce z1ní tají. Pak nezb}'vá nel.vč:.i.s „zpravodajskou síť" doplnit. Další p01n\1ckou jsou tn1avé pásky profilu plachty (draft stripcs) (obr. 7)-Jedná se skutečně o proužek t111;t1'ťho dakronu, který je ršit ne~o rw.lci;en na plachtu po celé délce profilu r různých \}š kách. Proužek velice názorně ukazuje, jak je pro fil plachty plynulý, zda není dcfonnov:iný. U starší plac hl)' prozradí, jnk dalece je \~·tah:Iíl:Í a zda se ješti; hodí k závoCěnl 1;ebo je11 pro rodinné výlety. Klenutí pruhu také názon1č udá1'á, jak hluboký je profil p!achty a jak se 1nční použit!in tritno1'acích prostřcUkU, o nichž hyla tato lekce. '/'r.YI Frl!!l!išel: ,Vo1'0li1J'

/, ' \v/ /:

.

ŠJlfOll)'

Sesaze11f111 pr111n1 ; ' \ l'/acbtr1 se V)ltí/Ji porlél ob~odovfcb %}ed110/lii')cb ekje do p/11c/Jf)' 1 pr11b1i (bd111i). jťji profil ,,,,...- ---- \

:" '

i..

I

.---

I

i

~-

f(J..20 CTii

·~-.::.~

\

\:

,_ic

~-\

\ \.

,_}

\

,. -- .~···-\ „_.

šiti plac/Jet·-

Kos11tka: špionyjsor1 nalepeny 25-30 cm od předního /íku 1' ntui;\:b rjt{kác/J. ma1'11f plachta: 25-30 cm d/ou!Jé špiony />011 připevHč11é na L>o11Ci spirovýcl; kapes. Další špiony i11obo11 hjt por1iily uproslřed placbty.

Jac:htin WrfJ}:;J®fJJ žďJriJrn@ (ffďJffJJ' Trimováni geny

.. " ; '

--

předcbozín1

dffu js111e lll'l:'d/i, jak dliležil.Í' je /Jro 1ycb/ost p!achet11ice tuarp!acb~)i, c1 ie podle reži11111 plavby/i potteb11je111e n)zne· 11atúčet (/ je/í /1;ar in(Hit - ~e111J1i se říl'iÍ trilnouání. L'uádf111e 11ejbifž11~jší prostl"edkl', ji111iž 111i'!že111e nu/iu1Íol'at fl'ťlr o J1aslfn·e11í placbly, a /Jřiložend obrázkv de111onstr11jí jejíc!J ji111kci. 'J'irn se od /eoretick);cb porrčck dostáurínre k jejich p1nkrické11111 uplatnění.

V

Poté co jstne se n1inu!c seznán1ili s principy jak tritnovat pL'lch~· a s prostředky, které pro nastavení a trin1ování plachet n1á jachtař k dispozici, přejdeme k podrohný1n mctodán1. Přcdcvšín1 se so'.1~třcdín1c na kosatku, respektive na její včtší sestru grnu. Stará jachtařská zisada říká, 7.e o 1ych!o~ti plachetnice rozhoduje kosatník. Skrývú I' sobě cinpirický poznatek, že u ~alupo1·ého oplachtění, které je vý\1radnč používané v zivndnún jachtingu u víaposádkovfch lodí, předstaruje gena nebo kosatka hlavní hnací ~ílu. Na hlavní plachtu pak lze pohlížet jen !ako na \riniovací klapku, jež lod' vyl'aŽL1je a zlepšuje její ovládání korn1i
a za plachtou. Jr.likož je gena předsazena před hlal'ní plachtu, je obtékána jrštč neohnutými proudniccn1i a n1fi7.c z tohoto faktu tč7it tím, že nc1n11sí b)1 tak dotaž.cna jako hlavní plachta. Naopak ta pracnje v jejíru (1plavu, v ohnutých proudnicích a niusí být dotažena více do středu, než kdybr pracovala sani
1

1. P/110.df ge11y (1•e/lkoslf b{1clH1) 2. Polollo11 břichu

J

P{-etoče11f111 /Jl"Ofl/11 geilJ' (lwls/e111) K "J1l.l.1f0VÁA{ ,\lÁ,\111 mn l'ROST[UiDKY:

4. Sfl11 ln/111 olěžf

li

l'řesub

(%)

~

I.P/j.r: 100

5. Poloh11

ko~·(//koi<ého

o

pnii•/11k11

6.

l'ředpělf před11fbr> ~-1ěb11

7.

l'ředpěli ko.~11/kr11,é spouště

.,'

návrhu oplachtění lodní architekti pol:íta-

íí s celou škálou rťizně velkých příďorých plachet (obr. 2). Označují se jako gena č. 1, č. 2. a č. 3 s postupně klesající plochou. Gena č. 3

\

L~-

l'r111•Id/11 }>l"o tl11!11že11( k11s1ilky -

-

\\.,

E

'

;'.!

'·o __,_·_-:;.,_

Při

Kán1e11 úrazLt spolívá v to1n, že gena není vedena žá
0

I\

I,

'Osrm1Plil

,,

<2fJPř1jízďě1111ryrblos~

'I 11

______

Střťd11( 1flr a ronui rodu, ~ MJ'Í sl přt>j11e maxfnrábiě ·:

'i

/

<::'.\ JVorwdlnf poďmhrky- -'V

i i

.I

OJ

1e pak standardní kosatkou. Plocha se udává v n1ctrech čtverečních, nrll.že ale být definová:1a také hloubkou. i\ly buden1e velikost geny udávat tzv. přesahen1 (overlap). Je to hodnota, která udává, o kolik gena přesahuje za stěželÍ. v procentech vzdálenosti přední stěh- slěžeil. Běžná hodnota pro genu č. i činí 150 %, pro genu č. 2 130-140 ~~a proč. 3 !e to 100 %, Ledy žáth1ý přesah. PŮvšin1ně1ne si, že přídOvé stěhovky všech velikostí n1ají vždy plnou ~)fšku (s výiinikou bouřkové kosatky) a liší se pouze délkou základny (spodního líku). Dů­ voden1 jsou opět zákony aerodynan1iky štíhlé vysoké plachty mají vyšší účinnost Při silicín1 větru rostoucí silové 1no1nen~' plachet začínají ztncnšovat korn1id!ovatclnost lodě, která se posléze n1ů7.e stát a7. neoYladatelnou. Pak nezbývá ne7. narefovat hlavní plachtu a nasadit n1enší genu.

gu. Někteří j:lchtaři hovoří o pravidlu pčsti (obr. 4), jiní ponžívají referenční barevné proužky, které si 111a!ují na konce sálingů. Ten se pak stává jakousi n1ěrkou, udávající sLupeií dotalení kosatky, což je znázorněno na obr. S. Nejlepší poloha se Hší loď o
(twist)

odtrl1nou špion)-; znan1ená to, že n1á nrdostateč­ ný twist (obt 8). V1011110 přípa
3

Kdy?: po5une1ne kosatko1f průvlak dopfedu, přetočení geny se zn1enšf a břicho v dolní části plachty se zvě\S"í. Když posunen1e kosatkový prúYlak dozadu, přetočení geny se zvětšf a bři­ cho v dolní části plachty se zmenší. je tén1ěř vždy lepší plachtit s t\11iste1n vč!šín1 než men šín1. Je snmlně!ší při:sně korn1idlovat \od', jejíž gena n1á větší l\vist než naopak. Text I')nntišek 1Vovot11.i'

T11b11/k11 Stěhovka

Přesah

Zdánlivý vitr

m/,

uzly

1-6

Gena č. 1 Gena č. 2 Gena č. 3

% 150 150 130 100

2-12 6-20

Kosatková

otěž

Lehká

č.

1

3-10 10-13

20-26 24--32

12-16

Je nejběžněiším tri1novacím prostředken1 vpří padě

geny. Zásadně ovlívňuje velikost úhlu plachty k podélné ose lodě, avšak význainně působí i na její vyklenutí a přetočení profllů. čín1

více přitáhnete otěže plachet, tín1 více se lod" natočit k větni. Nezapo111ei1te ale na skutečnost, že kro111č této hlavní funkce n1ají otě7..e i vedlejší vtiv na trar plachty. Jrst\i7.c dotáhnen1e otěže, úhel plachty k podélné ose lodč. se z1nenší, přetočení ~e zrnenší a vydutí se zn1enší jak dotáhnout oplilnálně otěže nán1 1' případě geny ukile její \'Ldá!eno~\ od sálíntnů7.e

.---

-----

----

,, ',,,,,, ,u;,' o

,,

\

i

i

i O

Pdsk11 11ebo b11rt't1 - IJ•sky 5 cm od sebe

Jr dalšín1 prvken1 tvaru geny, je1nuž 1nusín1e věnovat pozornost. Abychoni ji dokázali správně nastavit, přesuneme kosatko\f prŮ1'lak do lakové pozice na kolejnici, aby osa otěžovébo lana půlila přední Jík geny, jak je zachyceno na obr. 6. Pak použijen1e špiony, abychon1 z této základní pozíce posunuli průvlak do pozice nejlepší. Zdánlivý vítr se s výškou nad hladinou přetáčí. Gena je pak správně nastal'ená, když od paty ke špičce toto přetáčení sleduje. Pokud jstne \\Vis! geny správně nastavili, začne náin pří nadrněrnén1 vyostření vydouvat z druhé strany po celé délce předníl10 stěhu. A v tén1že oka1nžiku také začnou ílatrovat všechny špiony na ná\"čtrné straně. Gena nlá tedy nast:ivcno správné přetočení, když se při přeostřrn! plachta vyfukuje z druhé strany po celé délce předního !íku a současně se odtrhnou všechny špiony na návětrné straně. )ťs!liže

gena začne ílatroval nejdříve v horní části, je její twist příliš veliký. Totéž signalizuje předčasné odtržení horních špionú. Vtakovén1případě1nusín1e posunout kosa\kový prlivlak dopředu, aby otě~ táhla více dolů (obr. 7). 'Jítn se zvýší !ah v zadnín1 líku a gena se Hahoře uzavře. Rubem n1ince je $kutečno$l, že se uvolní tah ve spodní111 líku a gena ve spodní části nabude většího břicha. Gena n1á tedy pří­ liš velký t\vist, když se při přeostření plachta vyfukuje 1 druhé strany napřed v horní části a špiony v horní části se odtrhnou nejdříre. Jestliže naopak začne při přeostření gena.flatrovat dříve ve spodní části, kde se také předčasně

_ _ _ _ _ _ _ ,_l__

''' :~:_:, ·».--

>--;,"'.• '-

Jachting 111
ž(jjriJro& :ff(jjtY§J (!)

Trimováni geny

V

/"11/ť

ta'isl,

da/S"í Jek('/ naší .{ko()' jt1cbti11g11 /J11deJnu pokrn{íll!ft/ I' popisu 111etod lri11101ú11í grny. ,\fin11!e

s.W11{i/i 11y11í

11

tohu, jnk

:iprri1 1 11ě J1as/d1 1i/

1111l'ážen1e zthodn1ni trin101úJ1(

punrocí ulťií ti p1'edt)(f/( p/rd1111.11; střh11.

Nastaveni

otěži

Je~tliže j~1ne pře1nístěnín1

E

kosa1ko1·ého prů1·la­ ku dosáhli optin1álníl10 nastavení t1vistu, ti. překroucení profih"i, které odpovídá "překrou­ cení" zdánlivého větru, nnlžen1e přejít k nasta\'ení úhlu g,en1· k podélné ose lodi. I\' tonito případě budou ;1aší1n nejdůležitějšún poir.oc

níken1 špiony (obr. 1). Na kurzu ostře proti větru platí jednoduchá pravidla: Návětrné špioni: flatruj í - je n11t110 odpadnout. Závětrné špiony flatrují - je třeba \')"O:>lřit. Pokud nekři­ žujen1e a
p01/'\'ll 1'7.roste 1~-chlost skutečného větru, ale 11·chlost plachetnice se r.ez111ění. \'ýs!edek 1nl1že být jenon1 jeden - zn1ó1í se nejen rychlost zdánli\'ého 1·ě1111, ale přederšÍln úhel, pod ktcrýn1 dopadá do geny A to není ještě vše. Jakrnile 1ocf pod 11árazcn1 l'ětrll I' pO!)'\U skočí vpřed, zrlánlhf 1·ílr sr 7.llOl'll stočí - l'n[tí se 7pčt. i\hy za těrhto reálných pod1nínek gcna optin11ílně táhla, n1usí po,ádk:i neustále pracovat s kosatko1·ou otěží (na plných k1\rZťch), anebo při křižovflní n1usí korn1idcl11fk tt.I'. "vyjíždět" pO!)'\')'. Přijde-li tedy pOI)'\' na pfín1én1 kL1rzu, n1usí kosa\nrk ok:11nžitC reago1·:lt a adekv;Í\ně µ01·olit otěž. Jakn1ile loď akceleruje, 111usí genu opět dotáhnout v ro7.~ahu, který 11n1 ukáží špiony (obr. 2J). Při křižová­ ní µak pD!)'V umožňuje vyostření a zlsk 1~~ky, naopak při zeslábnutí větru je třeba odpadnout.

To ale nen1usí být \-ždy pravda. Uvě
Vnucuje se otázka - jak nastavit n1axilnální p~edpětí předního stěl1u? Jednou z 1nožných n1etod je sledovat prlihyb při kurzu ostře proti Yětru s genou č. l za rychlosti zdánliYého rětru kolein '20 uzlů (!O n1/s) Pozorujn1e při obratech proti větru průhyb volného přednf ho stěhu a uložn1e někon1u z posádky, aby stéh dotahoval. V oka111žiku, kdy další
Rckrrační

Na všech lodích s plnýn1 vrcholovýn1 oplach-

íachtafi ob\')'klc ncpřr-stavují kosatkové otřže při k:1~dř.n1 poryYn. D:í.vají před­ nost to1Hu, že při poryvu vyostří a při zesláh" nutí YČlru odpadnou. Pravd;i, ztrácejí tíni něco na rychlosti, ale ušetří na práci pos;í
po~un břicha předpětín1

geny 1nuzen1e také ovllvnil ve spoušti této plachty.

těnín1
11íl10 stěhu poznačit na kladkostroji pal'dun~: na jejíin napínáku nebo hydraulickén1 \'álci Pokud je nastavení předpětí v parduně na otevřenérn n1oři obtížné, nastavírne je trvale na 2/3 hodnoty 1naxi111a. J{edukované oplachtění je pak citlivé na dotažení pohyblivých pardun a s:í.\'.ngorých upínaček. Napnutější přední s!ěh

se doporučuje na od středního k silnén1u větru. nebo když nán1 \'ÍCe zúleží na zisku výšky než na rychlosti. Volnější přední střh se dopon:" čuje na zvlnřné hrchší vodě, za slabého vř.tru, nebo když 1i.án1 \'ÍCC zále?í 11:1 rychlosti než na zisku vý~ky. \. násle1h1jící lekci pak trin1 geny dokončínir pral'idly pro přetlpín:í­ ní spouštč a pť
Texl F1Yn1tišel: i\101'0!11_1~ FOTO F. ,\JQU!>,'JS

S]J1·á1„1é

Pto1•ěše11f

11/IS//lťťllÍ

Nap1111J.f

předl//

hloubku profilu 1·e

sti'l:du a v horní části geny. Přední stěh nen1ůže být absolutné tuh~. je tlakcn1 1·ětru, respektive geny, prohýh:ín do z:ívělří a vzad. Po1•ole11í stěhn pak tento prllhyh zrsilujr. a přid:ívá gcně hloubku (obi: 4). l\ jevu docházíhlal'ně v horní polovině plachty. kde pn1hyh tYoi'í \'ětší podíl na délce profilu. Prllh)·b stčhu 11eovlivň11)e jrno111 \'elikosL µrofilu, ale také jeho tvar (ob1'. 5). Náběžn;\ ~Úsl je kulatěiší, což sice un1ož1\uje snadnější korrnidlo1·{ir;í bet. precizníl10 tri1nu, ale na ~traně druhé d:ív{1 n1enší zisk vfšky. Cu se týče Ylivu pře
být přední stěh hodně předepnut s ''Ýiirnkou slabého větru, kdy potřcbujc1ne plachtit s hluhšfn1 proíilern geny. i\upětí stěhu by pak n1č!o činit 25 % napětí n1a,\ilnálního. l\a zčeřené YOdč je rozumné napětí ve stčhu z1nenšit, abycho1n získali kulatý náběh profl!u. Při kýv:íní lodě se nán1 bude snáze konnídlo1'at - zabraňovat, aby gcna fl:l.lrovala. ~lěj1nr také na pan1ěti, že Na hladké

vodě n1ůže

před11f/ slčfi ,

stělJ

I ·\

I

_\co/~ \ ___,,- \ / ~/ \

Nastaveni hloubky profilu Předpětí předního stě hu řídí

Pa1•0/e11)l/~\\ O

_/\

V.

Všecb11y 1ufl'ě/t11é f Z1íii!tt11é špf611)' 1 /11jf dvz11d11.

..

'

'

o

'

, !

t.'np1111/f pfed11( slěb

-plochá pf11cbt11 a ostrý utíběb

. „ __ „ , __ .. , . . _ . . . . . . . . . . _. . . • . . • • . . . . . . .

Poťolr11f pted11f stěb

I

-/Jlubšf pi·ofil a k11lalf 11tiběh

I

I I

Pf/liš dvll}

-zad11( I pfeif11( stě/J je 1pe1•uě1111a l'l'Chof11 s1ěž11ě.

,j

Zári!tr11é špiony flt1tr11jf.

je

Vl'cholové op/acb1ě11i

třeba

pai'ťJ/lt

,;;_ _..;FlL--

otěže

- ~~--~-~,--z

nebo vyostřit.

-před11fstěbje 11pec11ě11 pod

i

I \

vn:110/e111 slěiuě (ii

7/8,3/4ald)

I i\143

Pl'l1kč11(

\placbtěui

\

3

Jachtin Trimováni geny

V

pfede_{/é lekci j.1·111e se sez11ú111i!i

s ll"il!IOl'(Íl/Í!I/ kosotky /K!l/IOCÍ otěží o ptvdpétí pFedního s!ěbu. \1to1nto

11okrt1/01ú11í naší jacbtar~·ké školy tuto ka-

pílolu uz(n'/"e111e popise111 re1-:11face b/011/1~v firoj/111 pnJstfed11ic/1>Íl11 p;~edp(r/Í kusatkocé s{XJ11šti> a p1Ypojínie d1vln11J /"U({j 1•

Posouvání hloubky profilu Připon1eňme

sí
ti plachetnice se ša!upovým oplachtěním roz-

hoduje předcYšín1 přední stčhoYka gcna neho kosatka. Proto jr. tak důležité, abychoni jí dali správný tvar podle oka1nžit)•rh podmfnek. ~lezi tyto pod1nínk/' patří 11ředevším knrz (jestli kři~ujeme nr.ho n1án1e vítr ze zadních kvadrant\°1), síla včtni a stav moře. Víine také, 7c k
1nť1~.e1nc

Zapamatujme si tedy další pravidlo: Dotažením spouště se břicho stěhuje dopředu.

Povo/enÍln spouště se stěhuje dozadu. Předpětí spouště

břicho

1ná také vliv na přední či~t profilu, obdobně jako předpětí pfedního stčbtl. Silně vypnutá spoušť zpťisobí, že náběžná část p1achty hude kulatější. S takovou grnon se nán1 hude sná7.e korn1id!ovat ve v!-

nách, ale hudenie zlr<Ícet na výšce. Jinak řeče­ no, s hřichcrn ·více vpředu b11de gena n1Pně citlivá 11a z1nčny kurzu, nebude tak často ílalrova! při kon11idelnické chybě (přeostření, anp,licky ,Jorf',i\"ing"). Takové u~pořá
Jak už js1nc ~c r.111ínili,
a

\)'še uvedené se dá opět shrnout do krátkých pravidel: Dotaženější spoušť - dává geně kulalč!ší náběžnou část více toleruje ztnčnu úhln náběhu horší stoupavost, ale snazší kormidlování. Volnější spo11šť - dává geně plo~ší náhčžnou část - 1néně toleruje 7.n1řnu tíhlu náhěhu - \)'ŠŠÍ stoupavost, alr náročnčj­ ší korn1idlování. Vzájcn1nou reakci a závislost 1ne7.i přrdpětín1 předního stěhu a kosatkové spouště lze tčžko odlišit. Proto si pa1natujn1e, že přcdpt•tí stčhu přcde1·ším ovlivilujc velikost břicha a ll'ar náběžné Č<ÍS!i, kdežto předpětí

Potob(I břicha [--;:---,_

' f."

oc---c- --c- --- ------- -

I'or~leňd' SJio~ii1:-brÍcbo j,za:ht· -.

.·

LCÚ ""'~•-.l i

;;;~;;;~;p,„;ť:bf;,;,,,p~~,/ -c~j

spouště přednostně re~uluíe

Sche1naticky jsou tyto vliv)' obr. 3.

pozici

břicha.

zn<Ízorněny

na

Tabulka pak uvádí orlcntační hodnoty, jak s přrdpčtín1 kosatko\'é spouště prm.:ovat.

Drobné

připomínky

•Jestliže je ohtí7.nč správně korn1idlovat, proto7.c návčti11é a závětn1ť špiony se střídavě třepetají, znan1cná to, že gena má příliš plochý náběh. Povolte trošku přední stčh, aby se náběžná č{JSt rnohla 7akulatit, nebo dotáhněte ~poHšl, aby se břicho niohlo přcsnnont více dopředu. • Když nťnÍ n1ožné pottžít sállng jako iněřítko pro nastavení otěžového úhlu kosatl1' (dotažení k ose lodě), nalžete se řídit jinou vhodnou částí pevn~ho lanoví (upínačka1ni atd). • Kosatková spou.~ť by 1něla být lak pl-e
se vypínání spouště v době, k
•V silnřj.~ín1 větn1 je obtí7.né vyn1ezit prt1hy1 předního stéhu na neúplně ostčhovaných lo dích bez pardun (hakštágů). Nen1L17.etc pou

Pffklíld

L"nujJumU uuuu o PF-ednf slěb a 1'.flab kosa/k;• dost 11í1p11111y - poloha břicha as( 40 %.

/nnnnrn mm Un .....

Po1'Vle11;1 přednf slěh (11zed11111tě 111oře) hlu11bk11, ale břicho se pos1111e

přidá plachtě

příliš dopřed11.

I

.... V Kd;•žje vftab porok1Jje11 t1·ocb11, břfcbo se pos111u! dozadu ke 40 %.

Přcd11f stěb -, vft'iihjso11slřcduě11ap1111ty. Bficbojc l'~ 40_ %- _

11y11( optlmáf11ě 11ap1111lf. Ptaihtaje plofši_S ploššim 11áběbe11~

Stěbje

ale bffcboje pfflfš L·zad11.

-.,_ .. --·· .,_.•

-.-„.~--·.

--•·--· .• --· ...

„

..... .

f\1ap11111(111 v)'tabil pos1111e111c břicho

dopi"-ed1111a 45 %,' fožje v tomto přlpadě opllmáll1! · · -., ,- -

odpor proíllu, což vyžaduje větší hnací sílu a zpětně větší úhel (obr. 4). Z1nenšit otěžový úhel rnůžen1e pon1ocí přídavného lana (b
žít z
o

Otěžovj 1íl;e/

~:_

7-20' (111/11il11áf11f otěio~i 1íbel) ,,

'i

,'

--: ;·

'

1

,-,_

''

.lfe11šf otěio1'..11 IÍ!Jef -1~yššf sfoupar,ost, i'ětš( olěior>j

11lišf IJCblost

tíhel

-11/i.f( SfOli]'fll'ůS!,

1-~·ššf

l)'Cblosf

Kosafkorá spoušť by 111ěl11 bJ1t l11k předep1u1ta, ab)' 11a přls{11š11é stěhÓi
spoušti přfl/š t-elké.

otěže.

• Pokud je 11 geny dobh:~ n:1~tare110 přl'točcní (twist). bude se ph vyostření rydournt přední le:n z druhé s~re také odlepí 1·e stejný ok:i111žik. Ale d;í se také často pozoroval, že r~chlosl lotlč vzroste. kdyf. horní špionr začnou třqietal dřh-e, je-li tedr t\vist příliš velký •

Otěž.011

úhel (shei:ting angle) se 1něří 1nezi podélnou oso:1 lodě a spojnicí předního rohu slěhol'h~· s rohen1 otěžo1ýrn. Tento óhel se zrětšuje, když Jod' odpadá
Tab11f/.:n

Vitr

Napětí

Tvar kosatky

pfednlho

stěhu

Napětí před1.iho

lemu

Hladká voda plný- náběh plochý plochý

slabý střední

silný

Vzedmuté

relativně

plochý

4Q-5Q O/o rnaxin1um maximum

volný 60-80 °/o

maximum

moře

slabý

plný s hlubokým

střední

středně

silný

plochý

pli1Y

náběhem

2'j O/o 60 o/o 80 °/o

volný 60-80 o/o

maximum

J

Jachtin wrW~®w Ut/fw~ Stabilita

!llt11YJ O

e vzduchu do vody- tak (~pse dal charalderizo1-'af skok, k!eiJ' v naší v:/uce uči11ín1e. Op1tstí111e plflcb!)• O'eštif se k 11in1 i1·átbne) a podíl!á111e se, jak pracuje trup plr1chetnice pod vodou, jak je zajištěna stabilita pla11id/a a jaké fakto1:)' 1nají vliv na korn1icllovalelnost. Vtéto lekci se b11den1e za~)>vat stabi-

Z

litou, rov11ová/;o11 a cillii:oslf korn1ídfa, což je

praktickJ' dr{s/etlek pretk1JOzfcb faktor12. l'Še sou1 isí s 10'běren1 a 11askn'í!11Ín1 plachet. jak Již bylo lečeno, genu h·í11111yiJIJ1e piv 1na.\i1nál11í 1

zisk hnacísíly a hfa/ln(plnchtu piv op!flnaliza-

ci tlaki( na kon11id/o.

fato zásada je obzvlášť důležitá pro lodě ~ plným vysokostěžiío1~n1 oplachtěním, kde plocha geny je minimálně stejně velká jako plocha hlavní plachty. Nicn1éně 1ná význan1 i pro lodě s redukovaným vysokostěžňovým oplachtěním, předevší1n kvůli ohybu proudnic, který kosatka vyvolává vždy. Těžiště Přrdsta\~ne

sí, že všechny vzducho\'é částice, které tlač! na plachtu, nahradío1c jedinou silou. Fyzíka takové řc.~oí připouští, pokud bude tato „virtuální" síla plisohit v těžišti příslušné plochy, v na.~m případě plachty. To1nuto bodu se pak ffká tě7.iště síly (centre of eilort CE).

jich ~'ziká!ní rozklad na další složky. Vidín1e, že celkový vztlak plachtr se rozkládá na hnací sílu F a boční tlak V. Ten je zadržován příč­ nýn1 odporen1 laterálu R, což je složka celkového hydrodynamického odporu trupu. Proti hnací síle plachty F pak působí druhá složka trupového odporu - podélný odpor H. Příčná

stabilita

Uhrnná síla větru působí n:i. plachtu v tč7.išti CE, krere je vl.dy vurčité \l'<ši nad hladinou.jcjíboční složka Vse snaží loď naklonit Ci převrátit, zatfrnco hnací síla F ji 7.ťne rlopředu. Slo7.ka Vvyvolá na laterálu (tír'ri, 7.e ka~dá plachetnice 1nahčko splouvá a vzniká úhel, pod který1n je kýl - hlavní složka laterálu - obtékán) protisí\u R, která

o

1ná tutéž velikost ale opačný směr. Působí ale v těžišti laterálu CI.R pod hladinou, t.1k7..c je nwzi nilni vzdálenost b (obr. 2). Této vz
.· o

,\

I i

I

I .

Bvlní tlak "'klopný 1110111ent ·

E

[ V.ťb =Axa

..

Sila

1•ětr11

.

I

"' oďpor Jnterálrt

Lv=.11_J

Vztlak = b111ot110st

I

SILOVÝ DIAGit'lt PLtCJlE1iuCB si}

Pokud sí pro1nítne1ne ponořenou část trupu do svislé roviny, dostaneme také jakousi plochu, které se říká laterál. Aprávě tato n1yšlená plocha zabraňuje plachetnici, aby Splouvala bokem při ostrých kurzech. Také na ni působí jednotlivé vodní částice a také v tomto případě si rnůžen1e odpor vody nahradit jediriou silou, která opět pf1sobí v plošné1n těžišti, kterému se říká těžiště laterálu (centre of hydrodyna1nic resistance CLR). Na obrázku 1 je uveden silový diagra1n plachetnice, který ukazuje působen[ sil v příslušných těžištích a je-

PŘÍťNÁ.STABfU'LI

I

O=P

·. · · - - - · - · - -

DP

b

H11t1cf síla

ll111otnos/: P

ft. KO&IUDELllil V YfVÁŽEiVOS'l'

Když~~ CE pohybuje„.

c '

':_-)(~)

DP

\

genu, její těžiště by se nacházelo před osou procházející těžištěm CLR. Pokud hycbon1 nereagovali kormidlen1, loď hr se san1a začala stáčet přídí od větru. Kdybychom naopak n1čli vztyčenu jenoni hlavní plachtu, její těžiště by padlo za osu těžiště Cl.R a loď by nán1 samovolně vyostřila. Podle těchto 1nožností pak definujen1e tři stavy plachetnice, rozkreslené na obr. 3: 1) Zá\·ětrná lod'. Je to taková plachetnice, jejíž těžiště plachet (společné pro genu a hlavní plachtu) leží před svislou osou těžiště laterálu CLR. Abychom takoYou plachetnici udrželí na kurzu, musíme ji tlačit kormidle·m proti větru. je to nebezpečný stav, taková plachetnice nebude jevit tendenci při poryvu sa1na vyostřit a o to více se bude naklánět. " 2) VyYážená lod'. Vpřípadě, že obě těžiště le7.í nad sebou, prochází jhni tatáž osa, je loď neutrální na korinidlo a jsou třeba jcno1n 1nalé zásahy, abychorn jí udrželi na kurzu.

3) Návětrná lod·. Jestliže se těžiště plachet nachází za o'>ou Cl.R, jeví loď tendenci se saina stáčet proti větru a n1y rnusíme kormidlovat od větru, abychon1 ji udrželi na kurzu.

~---.tf ~ .„ C- /\'ávětnui /od'

Ačkoli

by se zdálo, Ze vyvážená loď je neutrální, plachetnice se konstruují tak, aby byly trochu návětrné. Konnídelník má pak větší cit a n1ůže přesněji korn1idlovi1t, kde7.to neutrální lodě vzbuzují pocit „nn11 ého" korn1i
disponovat ~tejně velkým 1no1nente1n, ale opač­ ného s1něru, klerý klopný n10111enl vyruší. Ukýlových plachetnic je tento monient příčné stability dán vztlaken1 O na ~!raně iedné a hn1otností (posunutou balasten1 kýlu co nejníže) Pna ~!ra­ ně druhé. jak je nakresleno na obrázku 2, existuje i zde raineno síly. Je to vzdálenost rnezl tě­ žiště1n vztlaku Ba těžiště1n h1notnosti G.

Kormidelní vyváženost Podívejme se napřed na polohu těžiště plachet a těžiště laterálu z bočního pohledu, jak ukazuje horní část obrázku 3. Řekně1ne si rovnou, že pozice těžiště CE 'r7.hlcde1n k pozici CLR n1á rozhodující význam pro pla1 ební charakteristiku \odč. Před~tavtnc si, J.r, těžiš­ těn1 laterálu proc11ází svislá osa, koleni které se m1l:7.e plachetnice natáčet jako koroubvička na kon1íně. Aono to tak funguje i ve skuteč­ nosti. Kdybychoin n1ěli vytaženu jenon1 1

Poznámka: Obvykle je CE 5 až 15 %délky ve vo dorysce před Cl.R, když je loď napřírnena a v klidu. Jakmile se dá lnď do pohybu a nakloní se, dojde k deforn1aci on1očené plochy a laterálu, takže se tě7ištC vzájcninč posunou tak, jak potřebujeme. Ale o toin si povíme příště. Tei:t František A101;·otnJí

FOTO ARCHIV YACHT

l

I !

---

1 ·

II·..... . ·- ~,-

--·'·

KENTDYA FREER

Dl

Staoice Metra Rafská iahradJ

Clglerova 1139, Praha 14 info@:kentoya.cz"

Jachtin Návětrnost 111i111t!é lekci jsn1e se ze vzduchu (ÍOS!alí do i:o((J\ když jsn1e se :zah)íllali /Jy(/roslaticki;1nf a.11iekty jacbtafské

V

pro!Jle111alikJ\

p1~e(/er'ší111

stabilitou plavírf{a.

a náklon

vyostří

až do stavu, kUy je pří1no proti větru, pak tep1ve s vyvlátými p1:1cht:uni zpomalí, pochopitelně se napřímí a teprve poté začne poslollchat korn1idlo a je inožné odpadnout.

,Vakous!ijs111e í /1rob!é111 korn1idlo!'atelnos!i a její zdvú·fost na tzv. 11drěf111osl!; respekfiťe ztírět1110:,1f fot fě. Vté/o lekci si ob1C1s11Í!ne, ;t1k ko11111(f/01ri!elnost .zá11isí na náklonu pfa-

cbet11ice a doko11a1 i na !/'aru hla11níplach~r. tín1 se zase 11rtítín1e k !ri1norání plac/Jel.

t:I

Každý začátečník je Za.5kočcn divokým jevem, k něinuž dojde při náklonu plachetnice. Korn1idlo jako by začalo ž(t vlaslnfm žlvote1n, páka se nejednou prudce dere z n1k1· a síla, které je marné se protivit, sainovo!ně stáčí !od' do návětří. Při pn1dké1n poryvu větru a extrétnním náklonu nch:e plachetnic[ zvládnout, přes jakékoli snahy konnidelníka n1ax!n1álně

~ I

-Y:•ii

. i"

Lod'pl11je pffií10 vpfcď.

Sy111elrlcká ploc/Ja ťodorysky

Asy111elrlcká 'plocha 1!fJdorysky

příčinoll tohoto nežádoucího jel'U, za který se k:l7.dý trochu zkušenější korn1idelník S~'dí? Když je plachetnice vzpfín1ena, plocha vodorysky je syn1etrlcká, jak ukazuje levá polovina obrázku 1. Proudnice, které tn1p obtékají, jsou v tomto případě také symetricky uspořádií­ ny po obou stranách tn1pu. Vpí1padč náklonu se ale tato sltuacc dran1aticky zn1ční. Jak llkazuje pravá polovina ohrá7ku 1, plocha vodOt)"Sky se stane a<;yn1e\rickou, více vydutou na závě­ trné straně a tato strana začne produkovat větší odpor. i\h''1žen1e si lo představil tak, že závětni;\ část přídě, která je více ponořena, hrne před sebou větší vlnu než n:ívětmá strana a z rozdílu odpo1u vzniká síla, která chce celý trup !la· točit do návětří. Učeně řečeno se tťžišlě hy
Co je

To ale není jediná příčina. Předsta1'me si, že se díváine na plachetnici shora, jak je to naznače­ no v levé části obrázku 2. Ví111e, co to je těžiště placbty F. Jestllže \e plachetnice \7.přímena a stěžeň je tedy svislý, tě7.íště plachty F je téiněř přesně svisle nad podélnou osou tn1ptt Vpřípa­ dě náklonu se sti>7.eň dostane do závětří a tín1 se také těžiště~ v 11ě1nž půsohí hnací síla, vjrsune 1nin10 osu sy1netrie do závětří. Aopět vznikne ra111eno síly (naznačeno v pravé části obrá?ku 2), h1eré se snaží lo
Silná návětrnn<>t íe krajně nežádoucí jev. \I cxtrén1ním případě 1nli7.c vést až ke ztrátě kor1nidlova\e\ností, přrada - za každou cenu udrlet kxl' vzpřímenou a tuto práci si usnadnit seřízenín1 takeláže, což je prostředek, jímž si pon1:íhá111r také u lodí h-ýlových_

Faktory, které redukuji návětrnost: 1) Posun tťžištč síly CE dopředu • postln stčžnč dopřrdu • sní7.cní :záklonu stěžně (mast rake) • zinenšení plochy hlavní plachty (refováni • 7.'.'ětšení plochy stčhoYk)' (věl~Í gena) (Poznán1ka: Větší gena ale obvykle zuětší nr. klon, takže se tfosk1nen1e z dťště pod okap._ 2) Posuní tčž:iště laterálu f.LR \'Lad • posun z.1těže dozadu (kotvy, vyhaver z{u.oby atd.) • u ploutvových lo
e vyploštění plachty, vypuštění otěžo1·ého

vozíku o

o

t

otevření

zadního líku hlavní plachty (7.vřL~ní přetočení - twistu)

Zavřená

íli] ~'.

naopak získal větší návětr­ nost, postnpuj1ne obráceně. Avšak lo je spíše akadeniický problérn, to, co n;ís v pra.xi pálí, je vždy zn1e11šení návětrnosti, přede\'ŠÍ111 za silného větru.

blai·11i

Zt'ěfš11je

'Z:;? 11á11ětr11ost

Potřebujeine-li

l\'áklo11

·~.

pfac/Jra

J\

l!l"

;!:!,\'~~,,

\

,

Ote11ře11á

/Jla1111f plachta ZIJ/(!l/.~ll}ť

Trimováni hlavni plachty

~\ '

Hlavní plachta se použíYá ve většině větrných situací a té1něř při ršech stavech 1noře. Obvykle hlavní plachtu za plavby ne11•n1čiíujen1e, s výjilnkou zcela extré1nní situace, jakou je například orkán. Nejčastěji za silného větru hlavní plachtu refujeme a v příhodnějších pod1nínkách trin1ujr.n1c. ~'\noho jachtařů je přesvědčeno, 7.c je snfl.dnější dobře V)1rin1ovat hlavní placht11 než genu. Tri1nování, ve sn1ysl11 optimálního na<;tavení, je u hlavní plachty přeba neustále kontrolovat, respektive průběžně pře­ stavovat. Čtyři základní trilno1'ací operace: 1. Nastavování l\vistu pon1ocí tahu hlavních otěží nebo kikingu. Doraženi orěií přÍlllO

-- . \.

'~

1uiťětr11ost.

Ol'ff1!/í11je

přetoée11í /Jlai;11í

-_ ·-. plachty.

'

2. Nastavování hloubky profilu pomocí prohnutí střžnč a předpětí spodního lr1nu v ráhnu. 3. Na.stavení polohy břicha pornocí h)a\'nÍ spo11štč.

4. Nastavení konnidelní vyváženosti po1nocí otěžového vozíku. Hlavní plachta n1á zásadní vliv na „váhu'' lodě, na ná\'ě\rnost/závětrnosl. Je vehni důležité l)'trirnovat hlavní placl1tu tak, aby korn1idlo 111ělo dostatečnou citlivost a přiton1 nebrzdilo (ka?.
t?' špiony 11a :rad11(111

{fk11 plachty 11kaz11jf

Platí tedy (obrázek 4): •zavřená hlavní plachta Z\'ČLŠuje návětrnost • otevltná hlavní plachta zn1enšuje ná\·čtrnost.

sprá1111é

·~, přetočení.

"::

Dotažen{ otěží

z111e11Š11je přetoče11(.

Ztěchto pravidel a z toho, co jsrne si řekli dříve, se dá odvodit poučka vzhledem ksíle větru: Čírn silnější víll; tín1 více hla\~lÍ plm.:htu otvírárne. ~lějme ale ria p;uněti, že příliš povolený zadní lík a tedy příliš otevřená hlavní plachta způso­ buje pokles jejího výkonu (hnací síly) a pokles citlivosti kon11idla. I zde platí-všeho s n1íróu. 11!xt Franl1~rek 1\loi:o/11)1

Jachting w~~®rn Uilw& /!rArr:1 Přetočeni pfedcbozí leÁ'CiJ~'1J1e ~1· u1:eclfi t~1fi zá-

V

kladní operace, jin1it se lrilnuje blavnípk1chta. Vléto lekci se b11den1e 1'ě11orat podrobnějšítnu popisu pr1;11fch dcou

pos!1t/J1! - nnstal'e11fple/očení (tu!fstu) a na sfa1·e11í hloubk11 profilu.

'9

a hloubka profilu jak jsn1e si už několikr:lt připomněli, jachting není nic jiného než \fjilnky z pravidel. Platí to i pro nasta\'ení twistu. Za středního větru a hladké vod)' si n1l1žeme dovolit dlirainější1n dotaženín1 otěží hl:l.vnf plachtu trochu pře· táhnout, až horní spíra ukazuje l'Íce k 1·Ctru než je nastaveno ráhno. Uniožní nán1 to včtší

zisk 1•ýšky, a to za stále slušné rychlosti. Takto seřízená hlarní plachta je předevšín11fho
Nastavení přetočení

hlavní plachty Základním pn•ke1n, ovlivňujícín1 přetočení hlavní plachty, je napětí v hlavních otřiích, jak jsou dotaženy nebo naopak povoleny. Správného přetočení docílírne prostřednictvím odpo1'Ídajícíl10 napětí v hlavních otCžích a pak posunen1c otčžový vozík, ahychom n;istavili požadovaný úhel hlavní plachty k podélné o~e \odě. Poté musí být zapoíen i kiklng (o něn1 se v této sou1~slostí 7.mínínie v příští lekci). Nejlcpšín1 indik{ítorem, jak na tom s l\\~Stetn js1ne, je zadní lík plachty. Pravidlo říká, že 1nán1e hlavní plachtu dotaho\·at otěžemi tak dlouho, až je horní spíra rovnoběžná s ráhne111 (obrázek 1). Kdrl otěže povolíme, špička plachty st začne V)'dOu\'at více a l'ÍCe do zál'ělří, když naopak za olěže zaberen1e, začne~ plachta zavír;it a přetočení zn1enšovat, což uvidítne na konci horní ~pÍl)' - začne směrovat proti větru. Vtakol'ém případě je už hor nf část plachty přetaže­ na. Tento stav nám budou také ukazovi1t špiony.\' horní části začnou třepetat a ohýbat se za lík plach~, do závětří (obrázek 2). Jinak řečeno, přetažená plachta znan1ená v totnto p(ípadě příliš zavřenou plachtu a je třeba otěže trošku povolí!, aby se zadní lík otevřel a špiony ~ačaly vlát zri plachtou, jak ukazuje obrázek 3. Shri11ne sl znovu znak)', které

svčdčí

o to1n, že má1ne správně nastavený hvist: •Horní spíra je rovnoběžná s ráhnem. • Horní špiony spl)vají dozadu více než polovinu dohy. 1

7Avfe11ýZad11( lík- proudě11{ vzd11cb11 spráť11ě neobtéká ZfÍt"ětr11011 slm1111 plac/JJ)'. :

l '

\

Pr1lhyb stěině

vyploštf !Jornf část /Jlav11í

plnclily.

\ Ote1•ře11ý zad11i lfk - pro11dě11i vzd11c/J11 správně obtéká závětr11011 stra1111 placbty.

.. Hloubka ve spod11i Msti placl1ty_

.

Roť11j

sri!Ieil: Pl11cb111je pHUJ bl11/JoJ11i do

sllnijšfbo rllr11.

1'rob1111t)'sti'feil: I'laMI p/11cb/11, ale bHeboj~vz11d11.

not11irmj •l)'tnh; Bflcbo se z11nru i-rált dopředu.

~

e

moře

nezhývá ne7. otčžc povolit, aby se horní část plachty více otevřela~ horní spfra se vytočila do závětří. Nernflžcine sice tak stoupat proti větru, ale plachta má větší "1kon, který potřcbujeine prolí vlnán1. Opět

n1i'1žen1e shrnout: • Horní spíra n1ůže s1něřovat více proti \'ětru za středního větru a na hladké vodě (u vy'oké geny). dorní spíra 1núže ~n1ěřovat více do zá\'ětří za Slabého větru do 3 ni/s, vzedinuté hladiny nebo těsně přetl obrate1n proti větru.

!akinile docílíme optimálního přetočení, 1nusí být nastaven úhel plachty k ose lodi (bude pojednáno příště). Musín1e n1ít neustále na paměti, že je těsná závislost niezi napě­ tín1 v otčžích a polohou otčžového vozíku. Prakticky oboje rozhoduje o twistu pří ostrých kurzech. Při kurzech plných (bočních až zadních) pak přebírá jejich roli kiking.

Nastavení hloubky profílu Jak již vín1e, ohnutín1 s!čžně dokážeine vyploštit střetlní a horní část plachty - což je obzvlášť důležité za silného větnt na hladké vodě, kdy potřebujerne stoupat co nejostřeji a přitom plachta nemusí dávat velký výkon. Co ohyb stěžně způsobuje, ukazuje obrázek 4. Techniky ohýbání stěžně závisí na typu oplachtění. U redukovaného oplachtění (k
painatovat z předcho· 7.ích lekcí - předpětí předního le111u posunuje břicho plachty vpřed. Na 7.á.vodních plachetnicích patří do takeláže zvláštní vypínací lano, jíniž je ni.ožné přední spodní roh plachty stáhnout dolfl, k hlavě ráhna. Anglicky ~e n1u říká cunnh1ghan1 a když se zarnyslín1e, zjistín1e, že je jedno, jestli napfná1ne přední lein plachty nahoru pon1ocí spouště - nebo dolů - pon1ocf cunnig hatnu. Obofe působí stejně - stěhuje břicho dopředu. Cunninghan1 ovlivi'\ujc i velikost bři­ cha, ale o 101n se také 7.111íní1ne v příští lekci. Jestliže je plachta v horní části stále příliš plochá, i když jsrne Ilf!Slabý v!lr Střední vitr

I ,''

spodnf llk povolíme

SP<Jdnl Uk přitáhneme

Silný vítr m<1ximální dot<1ženl liku -~----Vrcho!!d vftr pfitažený spodní lík Vrcholfd moře

o něco povolený spodní llk

pnutín1 předního lemu (ať spouští nebo cunnighatnem) vrátili břicho zpět, musín1e ji v horní části přivřít. Jinak řečeno, musínie zn1enšit twist dotažením hlavních otěží. Jak se všemi těrnito zásahy mění tvar plachty v její horní částl, je zachyceno na obrázku 5. Hlavní plachtu ncchán1c v horní a střední části plochou: • Při silné1n větru a relativně hladké rodě. • Kdy7. potřf:hujen1e více stoupat než plout na rychlost • Když je loď veln1i n:h·ětrná a nechce1nc (nen1flžen1e) refovat.

Spodnllík Spodní le111 neboli Jík (outhaul) je ve
un1ož11uje, abychon1 lík vzhlede111 k ráhnu napínali nebo naopak povolovali. l o toin jsnie se již z1niiío1•ali a vín1e, Ze napnutí spodního líku ovlivúuje hloubku profilu a - co je méně příjemné n1á i vliv na zavřenost či otevřenost p!achty. jakn1He spodní lík více vypneme, vyp!oští se nán1 spodní část plachty. Plochý tvar plachty ve spodní části opět uplat nírne za silného větru na relativně hladké vodě. Tfn1 i plachtu otevřeine a zmenšín1e ná větrnost. Naopak, když potřebujetne více síly proti vlnán1 na vzcd1nutén1 moři, povolín1c spodní !ík, aby byla plachta hlubší. Vliv dotažení spodního líku na r:ar plachty demonstruje obrázek 6. Na závěr si poznampnejn1c, že 7.a velmi slabého včtru se vyplatí yyplnštit plachtu a z1·ětšit trošku twist. Dl1voden1 tohoto protisn1yslného opatření je skutečnost, že proudnice velnii slabého větru nejsou schopny obtékat hluboký profil. Otomto nastavení plachty hovoříine jako o protikladnén1, neboť síla, generov(uia plochou plachtou, je za těchto po
FO?D ARCI!W !AC!IT

I ht•111 .ac

w~~®fB Ytrilw& (//Jf!JY (i) Poloha břicha plachty a jezdec hlavních otěží n1i11u/é lekcí jsnze zacYl!i s clelai/11ín1

V

popisen1 trilnu b!a1!//Í p/acb!J'. V!01nto pokračo/'dní !e11!0 trún dokončfJne

11ácoden1,jak se reguluje pozice hficba aJak

z!epšf1ne vytáženosf lodě 11astarenín1 fezdr::e

hla11ních otěží. ještě

než se budc1ne věnovat metodán1 jirniž se posunuje n1axhnální hloubka profllu p\:ichty, 1nusín1e vyrovnal n1alý rest z předcho­ zí lekce.\' jejírn závěru jsn1e sl popsali, jak se 1

hla\'llÍ plachta 11rp!ošťuje či prohlubuje ulaženírn nebo povolením spodního líku. Zb}·vá dodat, že u starších plachet se můžeme setkat se zařízenírn, jernuž se říkú vyplošťujícf ref (llattening ree!). Zařít.ení je schematich/' zachyceno na obrázku L Tvoří ho oko \'Sazené do zadního lemu plachty asi 25 až 50 cn1 od konce 1~íl1na je jím provlečeno lano, které podobně jako v případě refování 1nůže přitáh­ nout oko ke konci ráhna. Tíin vznikne nad ťáhne1n jaká.si kapsa, do níž se „odloží" bři­ cho a plachta se \')'ploští. ~loderní p!;ichty jsou ale střiženy tak, že k regulaci břícha zcela postačuje předpětf spodního líku a okem pro \)'plošfující ref již nejsou vybaveny. Vyploš1't1jícf rej

\ Posun

břicha

přishipujcme

až poté, co js1nc si podle síly nastavili hloubku profilu. Pro nejběžnější podrnínky se břlcho urnísťuje asi 45 až 50 % délky ráhna od stěžně a jeho polohu n1ěnín1e povolťnín1 nebo dotažení111 výtahu hlavní plachty (obrázek 2). Čín1 více předepnen1e výtah nebo dotáhne1ne cunnigvětn1

V tomto přípaQč rozun1ÍITlC břichrm n1axirná!ní hloubku profilu a moderní trin1ovací prostředky umožňují nejen na5tavit velikost této hloubky, ale i její posouvilní od stč:ř.ně ncho naopak ke stěžni. K tornuto posouvání l'ofo/Ja

a sta\'ll

tnořc

břicha

Cu 1111i11ghn111

--~--~ ....... tt

_----,

/\'or111ál11f pod111í11ky

I

o< . ... Ú. . '-... '

Kdyi dotnb11je111e C/11111 f11g/Ja11t, bflcho se poso111'á

dopfed11.

Slabý vítr

--"'----------------------------····--

--

·--

-

~1an1,

tín1 blíže se břicho posune ke stěžni 11 starších plachet musírne předepínat o něco , lce, neboť opotřebovávání1n plachty se bři­ .:ho posouvá vzad. Za slabého větru povolín1e ');tah tak, aby se břicho posunulo vzad, asi na .:;5 až 65 % délky ráhna. Přiton1 bude1ne ig11orovat 1nalé vrásky, které se vytvoří na před­ nín1 lemu plachty u stěžně, přede1'ŠÍm na p!11ých kurzech nehrají žádnou roli. Jestliže vítr více zabere, břicho se stěhuje vzad a n1usíme 1)'tah. dotáhnout, abvcho1n ho vrátili na pů' vodní n1ísto.

vírá. Akonečně při použití cunninghan1u docílíme stejného posunu břicha při vynaložení mnoben1 n1enší síly. Pár vrásek koleni oka a „pytel" plachto1•iny pod nín1 je 1nalou cenou za optín1álnf tvar plachty, • Cunningha1n posunuje bNcho snadněji než tah spouště. •Dotažení cunninghan1u otevírá zadní lík n1nohen1 významněji než tah spouště.

Vyvážení

lodě

pomocí je nonná!nč ve 15 až 50 % otěžového jezdce

• Pozice břicha délky ráhna. • Za slabého včtru má být břicho posunuto vzad na 55 až 65 %, přederším na bočním a zadním kurzu.

O cunninghan1u jsme se již z1nínili a slíhili si, že se k něn1u podrobněji vrátín1e. '.'l'yní je k ton1u ten správný čas a funkce c11nninghan1u je scheinaticky zachycena na obrázku 3. Základern tohoto zařízení na s!ahO\'ánf před­ ního dolního rohu plachty je lano, které prochází oke1n v rohu plachty. Tahen1 za lano se oko stahuje k hlavě ráhna a tíin se velice účinně vypíná přední lem plachty, n1nohen1 účinněji, než jak n1fižeme docílit vypnutím 1')itahu.

Cunninghan1 poskytuje 1fhodu také tírn, že při jeho dotažení se otevírá zadní lík v horní části plachty, což je žádoucí při zesilujícín1 větru, kdežto při použití výtahu se naopak zadní lík v horní partii plachty nevhodně zaJdeá/11( nle 11epraklická kolej11/ce. Pleloée11(

Pozice jrzdce hlavních otěží na příčnr kolejnici řídí (spolu s dota7.cnín1 otřží) nastavení úhlu hlavní plachty k podélné ose lodě a tedy k větru. Jezdec ale také ovlivňuje náYětrnost a závětrnost, respektive netitfální cho\'ání lodě na korn1idlo. Vztahu n1ezi polohou jezdce a dotaženíni O\ČŽÍ se dá obtížné porozuniět. Představine si pro názoťno~t, že kolejnice, po níž se jezdec pohybuje, je čá:;tí kruhu se s1ře­ den1 v patě stěZně na palubě. Napřed doláhnenie otěže tak, abychorn si nastavili žádoucí přetočení profilu. Pak 1nůžeme posunen1 jezdce po kruho\"é dráze natočit plachtu do libovolného úhlu k podélné ose lodi, aniž bychom n1use!i povolovat otěže a přetočení n1ěnit (obrázky 4 a 5). Ve skutečnosti je na lodi pouze krátká přín1á kolejnice, situovaná kohno k ose lodě buď do kokpitu nebo na střechu kajuty. Některé jednoduše vybaYené lodě nemají ani to a spodní závěs otčžového kladkostroje tvoří nepohyblivé kování v ose Poso11rá11b11 jezdce 111ě11(111e

se 11e111ě11f, když

plach~I'

n1ě11(111e polobu

k l'iflru.

jezdce.

M43

'

Íídyž poťolf111e otěže z bod1i 1 do bodu 2, rálJJ10 se Zťcd11e a 2i·ětši se pfctoče11(, Když

Pouze pos11ne111e jezdec, přetoéc11í zťista11e

1íhel

11astaťe11(

lodě.

Kontrolu nad hlavní plachtou nán1 pak dává ko1nbinace dotažení otěží, klkingu a nastavení polohy jezdce. • Nastavíme

přetočení

dotaženín1 hlavních otěží, p{ičen1ž íczdec je ve středu lodě. • Při křižování a ostrých kurzech posunen1e jezdec tak, abychon1 nastal'ili žádaný úhel plachty k větru. • Při plných kurzech a kurzu zadnín1 vypus ií1ne jezdec co nejvíce do záyčtří. Se zesílenín1 větn1 se jezdec vypouští do r.ál'ět­ ří, dokud se nezačne hlavní plachta těsně za stčžněn1 lehce chí'ět. Za slabého vřtru se 11:10· pak jezdec přttahuje do návčtří, ale jcnon1 tak, ahy ráhno nepřelilo přes podélnou osu lodě. Přiton1 je třeba nr.llstále sledo\'al špiony, přfde­ \·šín1 ty v horní části plachty. illusejí ukazovat, že plachta je pl)11ule olHékána a že za 7adní111 líke111 nevznikají ž{1dné vít)'. Pokud na \-íry ukazují, je hlavní plachta přetažena. • Za slabého vč!ru patří jeLdec do návětří. • čín1 více vítr zesiluje, tín1 více se jezdec\'}'pouští do závětří, aniž by se ale velké plochy plachty chvěly. Návětrnost lodě

se zn1enší, když jezdec Y)'pustí1ne do závětří. Kormidlo nen1usí být extré1nně vytočeno, aby se loď udržela na kurzu. Snadněji se korn1idhqe a rychlost vzroste. Uvědornn1e sl, že když plujen1e s korn1idle1n vytočenýn1 o více než 5 stupňů, je to totéž, jako kd)•hycho1n n1čli u auta 7atažcnou ruční brzdu_ Ncváhcjn1e v takovén1 případě úplnč otěžový jc7dcc vypustit do závětří, a!c pozor na to, aby se hlavní plachta nezačala 1·e rclké1n rozsahu třepat. Hlavní plachta 1111'17.e být vypuštěna po větru jenon1 na krátkou dohu a z nouzových dt1vodli - když není k dispozici refování nebo isou šp:llné poll1nínk1'. \'takové situaci se snažírue zabránil přílišnéniu flatrování a „práskání" plachty. Shrnerne-!i si n1etody, jin1iž se trin1uje hlal'!!Í plach!a, n1ůže1nt si YY\'Odit jak)~i základní 1nechanismus: Trojúhelníková hlavní plachta, Šitá z 1nodernfch materiálů, je kon~truová­ na tak, aby v sobě ,.obsahovala" několik různě tvaroYaných plachet. Zn1ěnou předpětí ve stranách tohoto plachtorého trojúhelníku pak jakoby rolí1ne konkrétní „plachtu" pro konkrétní větrné podn1ínky.

stejné (3), ale t1as/aťc11i placbl)' vzblede111

k ťětr11 se z111ě11{ s/ej11ě.

li:.r.I fi't1nt1šeR 1Voi-ot11Jr

Jachtin Tryska c11í náhot!a, fe r/r/f1:á

N

z:řtšfna

zá

l'odnícb plac!Je!nic nese ša!uporé op!ach!ě11í. .\Jc::i kosatkou a hlr11'11/ pfr1chto11 dochází ke 1:zdje1n11é!l111 011/i1•11ol'!Íní, které Z'l')~~uje l'.Jíkon celé pfacbtoré so11sfa!J'. Afe jen za p1rerlpo/dad111 že pfach~l'

obě

Pon1oci si 1nl1žen1c třen1i zpt'lsoby: • Trošku po\u1ín1e oteže geny. • Z\·řtší1ne přetočení hlavní µJach~' líni, že přcsunen1e otČŽO\ý jezdec do n:.í.vřti'í a povolín1c hlal'nÍ ntřžc. • Vyplnštínie hla\'níplachh1.

jsou /!Z'/J/erlen1 k sobě sprár11ě na-

slr111e11)1.

Již v lekci o triniov:íní geny jsn1e si 11k:\zali, jak přední stěhov;í plachta význarnně O\'liviíuje obtékání hlavní p\;ichty. Proto 1nusíme pohlí?.et na obě plachty jako na jediné křídlo, u 11ěhož zadní lfk hlavní plachty ln':lje 111\i tri1novací klapkr Podle téhož příměru pak prů­ tokový pro~tor 1nezi kosatkou (a ještě VÍ'zna1n11ěji v případě geny) a hlavní plachtou plní roli li)~ky, k
Upozornění!

Poklid se h la\11í plachta 7.H stěž­ ně1n příliš prolan1uje do nál'ětří, n1ť17.e to být způsobeno špat11f1n il':tl"en1 gen); jejín1 příliš­ ný1n uza\·řenírn, tedy tírn, Ze je p\"Lliš dotažen její zadní lík (lanko 1• za
mrsKA

Obé plachty by 111ěly bft sladěny

a zadul fík geny by 111ěf vytt•ářet křivku co 11ej1•fce podob11011 křlt'Ce zad11í!Jo ffk11 /Jla1•J1{ plachty.

jestliže je tryska příliš široká, ztr:ící hlavní plachta přídavný t<Jh daný ur)'chlcní1n proudnic na sací straně. Opět n1l1žen1e zkusit tři zpfisoby, abrcho1n si pomohli: • Porolírne oiéže hlavní plachty (získ:.í.1ne větší t.'lh a rychlost). • Dotáhne111e kosatkové otěže (větší stoupa vost). • Zrčtšín1c hloubku profilu hla1'11Í plachy (větší tah a 1ychlost). llpozornční! Samozřejmě 7e ršc rnusíme 'iladit s tí1n, co již bylo o trin10\·ání geny a hlav~ ní placbty řečeno. Vyhlíží to \'dice kon1p1ikovaně, ale v zásadě platí: • Plachta je nejúčinnější na ~an1érn okraji své funkčno:;\i. • Plachta je nejúčinnější přl co nejvíce povolených otěžích (jakékoli další povolení otěží by vedlo k třepání plachty a tedy ke z\rátě jt:jí funkčno:;ti).

• T1)'Ska rnezi genou a hlavní plachtou je

.,

·~ ;;,&·~~~~· ...•.~

{ Pmud„~J c C• ~ ~ se l'l"r/Cl

~.:...·

O

•

\~

:~

Znd11{ fík geny je přfllš za1'Ťe11)1,

pra11dě11{ se toč( do /Jf(fv11í plachty.

optin1ální tehdy, když se na hla1'nÍ plachtě za stťžněrn objeví náznak prvníl10 prolo1nc11í do návětří.

Když se

třepe

zadní lík

Kěkdy můžeme vidět

ale hlavně slyšet, jak se zadní lemy našich plachet chvějí. je to nežá doucí jev a to hned ze dvou dúvodú. jednak klesá tah a tím rychlost, jednak plachty niechanícky trpí a klesá jejích životnost. jestliže má plachta napínání zadního líku (leech cord), jeho dotaženíin chvění ustane (obrázek 3). Dotažení zadního Hku n1ť1žc někdy zp1lsohit, že se zadní letn zvlní nebo se dokonce přehne zpčl do plachty. Tín1 se sice sníží jr.jí výkonnost, ale to je v7.dy přijatelněj­ ší než roztřepení 7.adníl10 le1nu a poSkozP.ní plachty následken1 chvění. Velké geny n1ají často nejen napínání zadního líl:u, ale i napínání spodního líku.

Zařazení

„trojky" zna1nená: • \'e!ini ploché plachty dotažené „natvrdo". Ostré náběžné hrany plachet a břicha posunuL.1 dozadu. • ~1axin1ální stoupavost, n1enší hnací síla. Nejvyšší l)'chlost také řadí1ne za veln1i silného větru a nechcerne/nen1ůže1ne-li refovat. Vtakovén1 případě zvětšíme přetočení a popustíme otěže, aby poklesl tlak do plachet.

l\tll~Ei'teí• CóNNECTING PEOPLE

NCl
~fJ~:ir--~i 71550

Se stále stejně dotažený1ni p!achta1ni rnťiže 1ne v rámci ideálního kurzu 1naximá!ně stoupat nebo naopak pustit loď na rychlost. V ktcré1n režin1u p\11jcn1e, poznán1c podle špionů (obrá7.r.k 4). Příště si poví1nc o "rnnkci a součinnosti geny a hlavní plachty na plných knrlcch. Teti FranlišPk flioi;o/10~

..

I

/\'r1pf11á11i z11d11lbo lík11 je p1~ipev11ě110 k placbJě.

Na triniování plachet se n1Uže1ne v
e

ŘA7Y.NÍ NA lODÍ

•V

o

~

3

2

1

,yfžšf ''J'l'blost - Plué plachty s kulat;i111 11áběbe111 a i-elkf tab D-ššf rychlost - Ploché placbly s ostrý111 11áběbe111

1

a ťětšl sto11pa1.'0S/.

Jr1ko11 rychlo~·t 1111íle zařt1ze1111 ____ (!oznáte podle šp~t"~"~''~·_ __

~;;, __ ;;; ;m: ilfa.i:l11uí/11( r;·chlost /

fft!;,,«<<Jd4í.

upt/11111111111ezl rJchlostl

a sto11pá11{111

L,,..., Alo.,·lmďfof •loopď"i

v

>U

>

Jac: tin Zadní a a za
N

V této lekci si popíšeme trhnování plachet u ša\upového op\achtční rři zadních a zadobočních knr7.cch. Jestliže ještě při boční1n větru pracují plachty jako letecké profily - to 7.nanicná, 7.e jsou pod nrčitýn1 úhlern nábčhu obtékány včtrr1n a \)'Vozuj( vztlak, jenž se rozkládá na hnací sílu a odpor, při zadoboč­ ních kurzech je ton1u jinak. úhel náběhu je tak velký, 7.e se proudnice odtrhnou a vytvoří na závětrné straně plachty VÍl)'. Placht.1 má pak jen odpor, avšak vzbledein k jejín1u 1ypulitění je tento odpor téiněř souběluý s po
Gen a Když se 7.dánlivý vítr stočí natolik, že z ostrého kurzu se stane zadoboční (více než 35 stup1íů), vstupujen1e
zadobočni Posunutí kosatko\·ého průvlaku Ypřed, jíinž se snaží1ne \\\~S\ on1ezil, má ale neblahý ná.~le­ dek v ton1, že ~e gena příliš \~'klene (zkulatí), přtdevší1n v dolní části. Na závodních jachtách >C proto používá tzv. Barber haul, který stáhne kosatkovou otěž doll1 a ke kraji lodě, jak je zobrazeno ve >podní část\ obrázku 1. Pok'Jd na lodi Harher ha11lc1n ncdisponnjcine, je prakticlq nemo7.né na';tavit genu tak, aby všechny špiony na jrjí nábě7.11é Č<Ísti při­ lehly a tíin signali7.ovaly správné obtékání. 1 \ takové situaci se so11střťdí1ne na stfední část geny a ignorujeine horní a dolní~piony. Kontrola µ01nocí špionl1 ve střední C{L~tí dává nejrětší lllOŽllOU hnací sJ1u (obrázek 2).

kurzy

Po/oba jezdce kosatkor!)'cb

otěi{

-~- -; ' ~ /_,,'

1

-~--~';' Pfl fl.ň"iof'á11i: Dgtlnuíl11(polo/Jajczdce kosntkoz>f'Cb olezi 11a palt1b~ (A) ,\'a Ztltfobočnl titr: Opt1111ábd polobt1jcidcc ko.~atko1,J'cb otii{ nli1110 pnlub11 (H)

Jestli7.e se vítr dále sláCí k zádi, dostanerne se do bodu, k
•

' <--------- ---

'

\

I

\,

I'

Hlavní plachta Vždy pozorně sle
Hlavni otěže

Na zadobočních kurzech a hlavně na čistý zadní vítr hlavní otěže již nen1ohou ovládat přetočení profilů hlavní plachty. Při vypuštční plachty otě7.e táhnou ráhno dozadu a nikoli dol Ujako při křižování s dotaženou plachtou. :.lěktcří jachtaři vybavují plachty přídavnýn1i Kiklng Příltš 1·e/kf twist. /Iornl {dst plttthlyje přflfš oteirfená, borui _šp/011 se za(at11uje. \

Sprd1•t1f twist. ~le..-IJny

"šplony-

lťlkll1gje příliš po1,ole11,

11/ají dozaď11.

ráb110 se .zreďtf 4 VJ'fťáf{ příliš l'efký

'

·rwl.s/.

špiony, které umisťují doprostřed plachty, asi 60 až 90 cn1 od stěžně. Pokud tyto špiony na závětrné straně plachty třepetají, je plachta přetažena a je zapotl-ebí povolit otěže natolik, aby se špiony vodorovně přimkly k plachtě (obrázek 1). Je to nejlepší indikátor správného nastavení blavní plachty při bočním větru, avšak když se vítr stočí na zadohoční, nclJ..c už tohoto stavu docílit - plachta už nepracuje jako profil a žene nás vpřed pon7.c silou svého vzdušného odporu.

Kiking ovládá tvar hlavní plachty při boč­ ních a zadních kurzech. Proto nastavujerne tv>'ist po1nocí kikingu dříve, než povolíme otěže. Přiton1 dbán1e, aby ~piony (hlavně v horní partii plachty) spl}'Va!y více než 50 % plavebního času (obrázek 3). Pokud tomu tak není, je třeba přestavit kiking. Za slabého větru význam kikingu klesá. Váha ráhna 1nUže dokonce způsobit, že se ná1n plachta nevýhodně zavře. jakmile ale vrtr zesílí, je třeba kiking utáhnout tak, aby horní spfra byla ro\'noběžná s ráhnen1. Je to stejnč dobré pravidlo jako to, které říká, že všechny špiony rnusejí přilehnout k plachtě v tentýž oka1nžik.

Hloubka profilu (břicho) Na zadobočních kurzech jsou výhodné plachty s včtšín1 břichem, neboť \'}'\'07.ují yčgí hnací ~nu. Předevší1n bychon1 měli zvětšit břicho ve spodní partii plachty, což Uocílíine popuštěníin spodního le1nu. Dále povolí1ne zadní stěh, aby se napří111ila horní část ~těžně a plachta se nahoře prohloubila. Pak zn1enšín1e napětí ve spoušti hlavní plachty nebo t1rolní1ue cunningha1n, aby se břicho přeiní~­ lilo vzad.

1

1ila1,nf plachty /11dlk11jf,

zda je plachta přetaie11a.

-, -

Základní pravidla: • Nastaví1ne l\vist pon1ocí kikingu a kontrolujenie, zda špion u horní spíry splfvá za plachtou více než 50 %plavebnf doby. • Zvětšíme břicho plachty uvolněním spodní ho ternu v ráhně a narovnánín1 stěžně.

špiony 11t1 .zái-ltr11é straně

~'·::m@M 71650

Kiking

:_<ť'-

Kfkf11g je sprdm1if dotniu11.

NOKIA

Příště si povírne o značkách a stupnicích, které nárn po1nohou rychleji nastavit přísluš­ né trimovací prvky.

1/Jxl Franltfek A'ovotn.JÍ

"u >U >U

o u

>U

Jachting "

VIJ

!VI

ne1sou zaune cary Značky

optimáRního trimu O

VycbJílc11f kor111fdlr1

PHkl11J:

Z

át'Odní jachtali zna1í ten stav, kdy

cítí, že Jllfljf lad' oj!lilnáfně r'•!ril110i·a1101L Zlltl)Í ale i stav zurivosti, kdy sí /od' toz!adf a ne1J1obou si vzpon1e11out,

jak f~>'Ó' všechll)' !rin1011acf pl'vky ideálně nastai•en)1, Profesioná!nf závodníci se z tťr:h­ !o dilvodií nijak ueosf)íc/Jají si pozice lri1110f:t1cícb pruk1l znt1čtt a 11edí111ou součástí kotYiní š/JičkoV)íc/J 1~frobc1l jsou rlnes n1ěřícf škdfJ1 a značky.

K to111u, abychom si zaz11a1nenáva\i polohu kosatkových pn°11'laklt, předpětí hlaYnÍ plachty 1·e stěžni a v ráhně, dotažení zadního stěhu a všech dalších trtniova<.:ích prvků za různých poyětrno~tních podinínek, vede jednoduchá úvaha: Když zrrovu nastarrou stejné podn1ínky, podle záznamu velice rychle a přesně nastaví111c příslušný trim. Je s podive in, jak málo jachtařů dbá na tak zřejmou věc a \'Ždy znovu a znovu hledá to na~tavcní, kdy jejich loď plachtí nejlépe. Spoléhají na z~'ť,ny. To ic sice 1nožné, ale existuíc mnoho situací, kdy je oči­ vidné, Ze dobrý systém značek, dobré ocejchování, znamená nezanedbatelnou \1hod11.

Značení

E

vychýlení kormidla

Neid11\ežitějším indikátorein sprá111ého naMavení plachel je \'}'Vážení lodě. Není to ale podn1ínka jediná - i když se kormidlo chová neutrálně, ještě tu nezn;unená, že j:sou plach ty opravdu optimálně na~taveny. Přesto platí: Jestliže musí být konnidlo vychýleno o více než 8 stupňů, abycho1n udrželi kurz, nezbývá než plachty přetri1nuvat. Je to poměrně 1nalá hodnota a z tuho Y}'plývá důležitost indikátoru, který by nás přesně infonnoval o poloze korinidla. Pokud má loď korn1idclní páku, je na ní >fchylka kormidla přímo viditelná a můžen1e si ji jednoduše ocejchovat, jak je

7.ná7.orněno

na obrázku I. \'případě, že 1nán1c loď s kormidelnín1 kole1n, je situace ohtí7.nčjší a \1 žaduje značku na obvodu kola. Ohrá7.ck 1 taktéž ukazuje 1nctod11 značkování kon11idclního kola, které se nejlépe provádí po sezónč, když je loď vytažena z vody. Vychýlín1e korn1idelní list do n1axin1álnf polohy a pak počítáme otáčky du opačné kraj11í polohy. Kdy7. vydělín;e výchylku listu ve stupních zjištěnýn1i násobky obvodu kola, dostanen1e údaj, kolik délky obvodu pripadá na jeden stupeti \i''Chylky. Pak 1nůžen1e v intervalu těchto délek un1í:;tit na obvod konuidelního kula n1ěřící z.načky (barevné oplety, pásku a podobně). Poznámka: Čím lépe před n1ěřenírn \ymez[tne \'Ůli v ko111lldclnún zařízení, tín1 přesnější výsledky obdržíme. 1

Značení

l= lOOc111"' 1111 .r=3"d=5,2c111 x=6"rl=l0,4c111 .r=9°d=15,6c111 fť·fl ťť tdťJll

přlp1/fll I = 80 r111, je třebr1 hodnoty r tab11/ce

l')IUÍsob/f liod11u/011 0,8.

f

I

'j - ·"-

I '

I f: . \ !t) ' '

!I ' i-! l '

I• I

· ·-. . 41

plachtových výtahů

Jestliže si 11místí111e měrnou stupnici pod prů­ vlak, kde například hlavní \')'tah přechází z vnitřku stěžně na vnější po\'rch, můžcn1e snadno zjistit (a 1.azna1nenat sl), jak je hlavní plachta ve stěžni \1'pnuta, respektive povolena. Pochopitelně n1u~í111e také na výtahu vyznačit 1něřící značku. Dobrý zptisob, jak ji urnístit do správného n1ísta, spočívá v následujícím po~tupu. Vytáhneme plachtu do 111axl111ální výše, až je šek\ v hlavě plachty prakticky' „vtažen" do kladky na l'rchulu stěžně. Pak vytvořín1e na výtahu značku kousek pod průvlaken1, aby byla v rozsahu stupnice nalepené, našroubované nebo \)T}1é svisle na stěžni. A jak ukazuje obrázek 2, můžen1e si usnadnit práci, že i na stěžni použijeme jenom značkJ', přičen1ž horní koresponduje s 1na,xin1álně vyta7.cnou plachtou. Rlizná sa molepící neho pla_~tová či kovová 111ěřítka, jrž jsou často už součástí příslušného kování, používají obvykle závodní jacbtařl, kdežto námořní turisté se obrčejně spokojují s jednoduššími značkami.

Poznámka: V případ(> klasického refuvání

pomocí pruhů je výhodné hlavní výtah opatřit značkami i v místech, která odpovídají nutnétnu spuštění plach~, pro první, druhý, respektive třetí ref. :-Jaleznen1e tak příslušnou polohu rychleji.

Pozice kosatkového

průvlaku

Jak si usnadnit na.~tavcní kosatkového průvla­ ku při zn1ěnč přcdnf stěhovky ukazuje pravá

é:íst obnízku 2. jl'dnoduše ~i příslušné o\VO!)' na rJliejnici ozn::čín1e značk
Značení otěží :)patřit kosatkové otěže značkou a s ní kores)Ondující ~tupnicí je někdy prohlém, obzvláš;ě jsou-li používány pro různě veliké geny. Sr:adněji se značí hlavní otěže, přrsto ale :11noho jachtařů pokládá cr.jchov:íní otč7.í za :1eřešitelný probléin a přistupuje k ncpřhnýni :11etodá1n. Jednou z nich (horní část obrázku J) je: využití ramene sálingu jako rnčrné stupnice. Podle znaCr.k na jeho konci nnižcn1e po1něrně přesně nastav([ štěrbinu inezi r,enou a hlavní plachtou. Jako n1fru také 1nť'1žen1e použít vzdáleno$! geny od naµínákU či boč­ :1ích uµínaček, což je ale 1néně přesné.

Značení spodního líku

_lak již ví1ne, dotahování či naopak popouště­ ní ~podního lfku hlavní plachty 1ná zásadní ,•ýzna1n pro \eF tYar - a lo již při malé zruě­ r>ě. \'ětšina turistických iachtařů si ohvykle vy1'.načí jeno1n maximální napnutí, ČÍfflŽ se šidí. neboť jemné nastavrní po1nocí měřítka, jak ukazuje spodní část obrázku 3, 1ná vž
Značeni

napínání zadního

použít vypínací volant s profe<;ionálnř vyrohe nou stupnlcí a indikátore1n. Ocejchování všech tri1novacích prvkú 11án1 usnad1'luje práci s tri1novánín1 a je11on1 tí1nto zpfisoben1 js111r schopni přesně obnovit ji7, jednou dosažené nai;tavení pro konkrétní stav n1ořc a sílu rřtru. Stupnice a inčřící ~nařky obzvláště occnín1c při noč11ín1 plachtění, za tčžkřhn počasí :t při zrněně posárHq: Nrzapo1nínej1ne ani na označení plachet a k Li"n1to účrll1n1 použírejme prací barvu. Předcvší111 u spinakrti je nutno popsat olťžoyé rohy (levý, pravý) a roli horní, výtahový. A když nezapo1nenen1e ani na popis refovacích pruh6 na hlavní plachtě, ušetřírne si 1nnohť krítické okan1~.iky. Přfště si povírne o n1ateriálech na plachty a o jejich konstrukci.

A

~

'coNNECTING

P~J'LE

H.'.rl F1"te1tišel: 1\'uz:ot11Jí

Ge1u1 a spotl11í le111 blt11•11í plachty

0111otá11í111 pd.~ko1111l!bO br1r1v11 1:yt1·ufff 1u1 stif/1ig11 z11t1i'ky re vzdále11ostl 5 r-111, ab)·ste 1110/Jll stn11orft, jak je ge11n dotnie1111. opntřeff' ko11l!r ráb11n pnd oketn ,, z4,/11í111 rob11 blnntf p/nrfJl1• 111ěfítke111 1Jebu • Zflllffw111/.

stěhu

Napínáuín1 zadního stěhu Sť kontrohije poloha a prohnutí stť~.nč. S 1Írl1, jak už vín1e, je spoj('Jl nejen tvar hlavní plachty, ale také tvar geny. Jedná se tedy o vehni
Oznalle ~·/ 111a.Y!l111ál11i

znamení osobnosti

llflp1111tl Ilf!

11apí11ák1111t>bo Ilf/ tJ"P(lltlCÍ/11

\f'O/t111f/1. '

;:'.i1::'j:~~o~~1~1:~~-~-:-7

-··:-·n_

/.plus

t."5431:'571152

-.-,

~iili\>@a(ior~> ,Óz. ~ 'v.i W w,nQí:.r„. c"' -,•"._-·:

•--'.'"

''•'->",0:'."_C~-,.,_.

•''-"'-''·"

AUTORIZOVANÝ DISTRIBUTOR

-----------

-

Jachting

v 'd' ' v' ne1sou za ne cary o

Materiál a vrásky na plachtách cetfnské zát:ody kole111

O

j'iou (/nes

zen1ěkoule

běiné stejně jako sk11teč-

11ost, že h'af)' těchto závodil 1:e1/01t

oblast1J1i ve/in/ sib1;'cb větrzf. A1ic z toho by nebylo n1ož11é, kdyby rozvoj p1·1Jn1;,s/11 plasfick;!cb hn1ot po 2. sr;ětové válce a v 60. letech pak rozt'Oj kosn1onautiky neverll k l!J'l'oji u1něl.1(cb vláken o téže pevnosti jako ocel. Stu~y se základeni nejrlfíve te1J lenov:;ícb (rlakronov_(cb), pozclif}i kevk1ro11;1th a 1nylarovfcb plachet, jež pro jachting, ať už okr11bovj nebo 11á1nor11í, znan1ena!y revoluci. 1

Plátno Jsoří síť kolmo se křižujících a proplétajících se vláken, osnova a útek. Takovýn1 plátnem byla i klasická plachtovina z bavlny. Jelikož vlákna mohla po sobč volně klou?.at,

't O {}

--" ._,,,

o

bavlněné

plachty se rychle defonnovaly, pře­ devšún v přfpadč, kdy byly na1náhány diagonálně. Jako přírodní vlákno ttpěla bavlna značnou nasákavostí a při 11edokonalén1 vysušení plachty zplesniYěly. Také pe\'l105l vlákna b)'la nízká a při silněj~í1n větru se i nová plachta záhy roztrhla. Nejběžnějšítn n1ateriále1n pro turi~lický jachting je dnes dakron. Ji:dná si: o plachtovinu 7. terylenových vláken, která je po utkání podrobena zvláštnÍinu tepelnén1u procesu. Protahuje se mezi dvěn1a vyhřívanými ocelovými válci, které vlákna částečně nataví, takže útek a osnova nen1ohou po sobě klouzat. 1ím je nul.teriál n1nohem odolněiší proti diagonální deformaci, má hladší povrch a také je méně

,o

PlAf'JIT0~1.YA Tka11é látky se profa· ,,,_ b11j( ~ dlago1uíf11(111 -..-' s111ěn1 a zkrac11jl ko'1110 k tab11

Navíc terylcn nrnasákává \'odou, nehnije a n1á rnnohcn1 vyšší pevnost \'tahu než bavlna. Rozpadá se ale l'liven1 ultrafialového záření, a rroto jsou dakronové plach~, choulostíYé na sluneční svit

Pravidlo: Předevšín1 v oblastech bohatých na ~luneční záření je nutné okan1Zitě po zakotvení chránil dakrono1·é plachty přísluš­ nýn1 krrtern a genu navinout pořádně na rolfok, aby ji chránil pás našitý na zadní lern. Pro závodní účely se používají ještě kvalitněj­ ší n1ateriály na bázi uhlíkového vlákna, které je „odpadem" kostnických technologií. Jedná se o niateriál kevlar typicky nahnědlé barvy, který má ještě blíže k charakteru blány než

P~.E!l'Ý .VÝX411 GE.YY '

._.

•• „

...-·-··· •• „ ••••

Kole111 i pfed11fhoj

if-_·:-

fe11111

se~

tl'nfí 1

i•rásky

l

- -I

„~

Pfachfo1'f1u1 se tki~ nlnv'ch vlríke11n1111)ic bJ't I fa111f11orá11a fll111e111, ktcrj ze.dl11je rfák1u11·e s111lr111111111.

průdušný.

1'1:1111/1111 kape~7lik11je dfago111if11ě 1111pf11á11a, takže se zkrac11je kof111rl Ilf/ OS/I tah11. Objelf se l)pirki I urásky, krfJ'Ž tah ze5íff. ·

o

J'OLVÝ

f'ÝT,IH

11IAY!l1 · PLIUJJY

l'tásky na ; -, Pfacblě' -"jS(J/I kOffllf'

:--

k pfed11(11i -'

'

ti S(ě!JI('

,, i

O pil/LJS srttEi\·

Olll'tWÝ

(

vrmky~·e­ r11dlál11ě

rozbfbajf od

o

VRÁSKY MW &iH:rEJt

k(J11C~ rábt/r/

k pfed11f11111 Ie11111.

J,,_

..

u\.

Přetaieni spoá11/ho

E

·---<

Uku

zp1hobf rrá5kypoilfl · ráb11a

d:tkron. \'yznaCuje ~e značnou pevností a n1i:·i111~Hní
koln1é k pře
Příliš

l'lachty se obvykle šijí z pruhů plachto>'iny. 1cž se kladou tak, aby v nich nedocházelo \: dia~onálnín1u na1náhání. Předevšín1 u vel-k)'ch gen se přešlo k radíálnín1u střihu, kde se 1·,ruhy plachtoviny táhnou od jednotlivých rohů do střrdu plachty a vytvářejí jakousi trojcípou hvřzd'J. Ohdohnč se ~ijí i spinakry, respckli\'e genakry. Na 7.ákladř. n1odelo\'\Í.11Í
jako kapesnik na obrázku 2 se chová . tkaná plachta. I na nf se obje\'Í iáhyby pod(~! :·áhna, kdy.l µřežene1nť napětí spo
Příliš

dotažený výtah geny

Kdrž dotáhne111e výtah geny, posune se břicho dopředu. 'IT1n se její náběžná část zkulatí ;o lod' 5e bude snáze konnidlol'al, i když nepopluje tak o~lře proti vťtru. Pokud dotažení spouště přeženeme, vytvoří ~e podél předního !e1uu dlouhé varhánky.

dotažený hlavni výtah

Uotažení hlavní spouště (nebo cunninghan1u) posune břicho hlavní plachty dopředu a současně zploští její přrdní část. To je vhodné pro sílný vítr, neboť zn1rn{ín1e jak náklon, tak n:í větrnost lodě. JťstlE~_e napnc1r.e \~rtah příliš, ob jeví 'c za stčžnřm dlouhé podélné vrá,ky.

Přiliš

'f.il

t! 11 trl\ (!;' ·rr·· fJ ~\\JI ltjl ~)'I , ,~ lÍU U !§i U! \1'J tt:l101 [) · • 12: g

Nejlevnější

profi hosting

volný hlavní výtah

Při slabé1n a slřednírn Yělru n1á být hlavní výtah (nebo cunninr,harn) povolen až k bodu, po jehož překročení se na přednín1 !eniu objeví vodorovné \'rásky. 'Za vehni slabého větru 1nt°1že1ne jít kousek za \uto hranici a rnalé vr{isky tolerovat. Pokud ale povo!ínie výtah příliš. l'odorol'né vrásky se zvětší nad únos11ou 111ez.

Příliš

ohnutý

stěžeň

Stčžet'í

ohýbánie, ahychon1 yyp!oštili horní hlal'ní plachty, což po1náhá 7a sílícího větru u
Vrásky nad ráhnem Poznátuka: Budine opatrní při do 1.ah0Yáuí kosatkového \1tahu u n1oderních plachet a řilfine se instrukce1ni \~]robce.

Příliš

volný výtah geny

llrolnění

kosatkového \1tah11 učiní náhčh geny ostřejší a un1ožní ostřejší křižování, ale cenou je náročnější konni
Dotaženíin zadního ~podníl10 oka ke konci ráhna napíná1ne spodní lík hlavní plachty. Tínito zpi'isoben1 vyplošťujen1e její spodní čist. Činín1e tak, když vítr sílí a potřcbuje1ne redukovat hnací sílu a on1ezit náklon. Přeta­ žení pak zpf1~obí, 7.e se nad ráhnr1n objeví dlouhé podélné vrásky. To je a\e zcela nor· nl;ilní a vrá'iky nijak neuhli:í.ují plachtě a ne zhoršují její účinnost na
J~\:;j:.~. I <\l•,'l!)j_i

''. 1/',' ',',,'.i,,, i,\', „ __ ; lJ 11 •, (;,

) 'I

Jac tin

nejsou žádné čáry při křižováni

Trimování plachet ato lr:kce naší jacbtafské škob' je jakJín1si prahlick)íln C/!kYlnÍln, lYle si plectižně na grafecb b1ulc1ne {/e1nonslro1•at rllz116 ptík!acf;1 trin101!fÍní piache! /n~i kližová11l VstupnÍlni boc!nalanli pak jsou sila 1iětru a stav n1ore.

T Na.~i

galerii přflti na povětrnostních podmínkách, a nernohou nikon1u dát návod s číselným údajcrn - kolik procent profilu si 1ná na sré konkrétní plachtě nas~a1·it za daných p1xhnínck.

něním,

Slabý vítr Při

E

slabé1n Yětru potřebujeine veškerou hnací sílu, kterou jsn1e schopni, lidoYě řečeno, z plachet vyináčknou!, neboť s rrchlostí lodě ro:i!e i J)'chlo~t zdánlivého větru a lÍ111 vzniká Ul)'Chlovací efekt (}.;trost kur1,u neboli stoupavost proti větru není v ton1to případč prYořadá. Proto n1usejí být n<íběžné čá.~ti na.~ich plachet kulaté a u plachet samých je žádoucí čá.5tečné přetočení profil U(l\vist), abychoin se vyvarovali příliš vielkén1u úhlu náběhu v horní části plachty, když budeme křižoyat o trochu 1nénč, než bychom mohli. P0Yolí1ne kosatkové otčže tak, aby ~c kosatka nebo grna nedo~'kala v zadní čisti sálingu a byla od nčho vzdálena a.<>i na dvě pěsti. Zadní stčh a bak~tágy (parduny), jestli je jimi kxf vybavena, rnuscjí být u\·olněny, aby nebylo žádné předpětí v pi'ednún stěhn. To, jak víme, jeho prově.~ení1n zpíisobí přestěhování břicha gťny dopředu a zkulacení náběžné hrany. Proto nes111í být ani příliš dotažen kosatkový v)'tah. StěZelí nn1sí být napřf­ n1cn a podohnč jako kosatkový nesmí být pře­ tažen ani výtah hlavní plachty. ~1axi.1nálně by ničlo být povo\('IlO i napínání spodního !íku v l"áltně, aby hlavní plachta měla 1.:0 nejplnější

proHI. Jezdec hlavních otěží tlačúne do návětří a zafb„ujeme v poloze, ktení nán1 umožní dostat ráhno do podélné osy lodě. \'~erou h1nolnost, kterou 1nUžeme pře~unoul (posádka), un1ístímc v závětří, abycho1n získali náklon do závětří. Ten pon1Uže vla
Při silném větru

nad IO ni/s je zbytečné kalkulo1'al s hladkou vodou, neboť 1noře se prakticky okan1žitě zvedá. Problém není v tom, jak získat dostatečnou hnací sílu, ale jak ji omezit. Klopný n1on1ent způsobuje velký náklon a ten je odpovědný za dran1atický nárůst návětn1os· ti, takže loď se stává kormidlem nezvladatelná. Proto 1nu~íme plachty maxilnálnč vyploštit a otčžový je7.drc hlavní plachty n1axlmálnč \)'p11'\tit do závětří. Pokud to nepon1áhá, n1usímc redukovat plochu plachet - huď částečné na· rolovat genu nebo ji vyn1čnit 7.a n1rnší kDsatl..11 a narefovat hlavní plachtu. Pokud ani to ncpo1náhá, nebo z jiných dúvodů ne17.e dále redukovat plachty, rnusínie korrnidlovat p(x!lc toho, jak se loď naklání. V první řadě plujeinc ostřeji než norn1álně, tak7.e zrncnšujenie plochu plad1et o podfukované náběl.né části, kde plachta flalruje. 1ín1 ZJne1lŠÍn1e náklon a návětrnost. Kdrž vidírne, že~ loď příliš napřúni­ !a a ~!rácí rychlost, odpadnen1e, abychoni zvět­ šili hnací sílu a nabrali rychlos!. Avšak jakiníle se loď rozjede, oka111žitě yyostřujeme, abychom zmenšili náklon a udrželi si kormidlovate!nost. Zkušení jachtaři dokáží reagovat tak Porněmě p!o~ rl~d·tv

s jemněj;(

ni1b
na hloďlérn rnli.

SLABÝVITR l"j~

Hladká \1>•fa

TRIM Plné plachty' p1njm profilem, kteréll1useji ,d-jd'l~t"

[

13m1'~

~' '

. _-_nT~!-

Volný. P!Ohnu1/ zvětšuje břicho geny

1-ZIDS'i.'His-:%~

.. záia >o!ný. P!irny >!ělOň zv~tšuje bř'<óo ·· v homl olol'lně 'a
40 a~ so % pfedPéii dává p!ný prnfil "ernn()'J n.lb~!nou hrancu. ilhy D01i<e h.'Kho ft la v 4'i %.

'o"'""~ Relalffllě V
I

V'aJI'.,:: Voln diobnévrll .PoiicebMd>ave·i~ Otěfo ' ~'- Re1ativně V
o~

"""'""""

0

;ff~"?,'0:?-Nii ~

.

ll'\:m'.~0.1j!;.-éffi.'.i

Pfu:lni~

~

VELMI SlABÝ VITR

o~ ~~so~

l'l:MIB ;ioarso %pl'«li)ětrVétš! prohnu~

!o!tfhcm! část Ioch,' Oa1olroe. Wk, o~l:>ř~ha U,la v 50 %. -· No 50 % do!ožen ~ro 'tlednl bílcfio \'~ wodnl /;lsti p!odity. ·--·· _ V piípadě ~třoby pie1ueout dn návNřl kvMi vvvái.enf na kormklle. -· Oatáhncu~ a? iatnou horní !9!ony v závétfl ,-.,-,;; 1'irit.

,

l)'Chle, že popsané111u

kličkování předcháze­

;í a dok:'tží dl'žet lod' s částečně ílatruiícín1i placl1tami prakticky na příiné111 kurzu. Platí to pře
ob\')'k\e, přetočí se i její profil (otevl'r. se její zadní lík), což opťt Yede k01nezení hnací síly a klnpivého 1no1nentu. Pozor ale na poškození ílatrujÍt:Í zadní lík velnii trpí a 1nů7.e se záhy roztřep;!. Upozornění:

Jinou teclmikou jak on1ezit hnací sí\u a s ieií111 µřebytken1 spojený náklon je vypouštění hla\11í plachty. Otěžový jezdec je 1naxl1nálně 1ypuštěn do závětří a při nárazu l'ětru posádka ještě po ji US tf hlavní otěž. 'lín1 se zvýší přetočení profilu (twist), takže úhel náběhu v horní části plachty je nulový. Plachta tedy v horní části začne '.latrovat a nebude vyvozovat žádnou hnací sílu ani klopivý n1on1cnt.

Je vždy lepší n~
Obdobné n1ůl..e1nr pracoYat s genon. Pok11d přťsunen1r.

I 'I

kosatko\f

průl'lak

Vzedieu!é mofe vyža:luje "'!tli hnacl >ílu" !ir!i úhel n~běhu pro snol.l! ko'lmďovánl - to zna'!1oná křiiovat s plo~limi plachtc'lll a 01tlej!í nóbHcou hiano'J nelna hladk~ vWé

SLAB'i' VlTR

I

.>-4niil' Zvlněn;i

voda

• ~ .. "°

•

I

1-'1:.i'.EAAS

7ť.rt František 1\locotn.f

více dozadu ne?: r„faěherr:

i

.

Wta~-

s,,_n(lik )e>dec ctě!! ~~e

40 01 50 % přectpěti. Vé!\1 ptonr,Jli stóině "l'P10ti h>rcl 1~1odotf. _ _ _ Ootillrnnut tak, o'oy pozice bi1cha b)'lc na 4'>%40 % oredpétL O něco h'>Jbli pio',I ,.e spodnl lás!i ·1a
VITR

[__!-10 mls

J

Hladk.! voda

,-

c,:·.:,.o::.'-·4Qr,,~

IPřednl stěh 'l-0 % p1eďp0ti pro li1kjnl p:o>ll qen~ .. _ _ sjomn@_n~liťh,m__ _ [~ __ EJ.otaieo_ P~li<e bfa\ia na~ Otěle_ t?ot;lhooul ahy se plodila dolýkala 'álin_!i~-

o~ _' .,;:_--45.% :'<'-'

E'
steh

STŘEDNI

. ~

o~ za~n

plachty s jeirnjm Oá·«ají dohrou s1ocpa·•O>I

a rychlost oa hlodté voli•.

I

ť'R::-4

30 al 40 % pleďP'tl pro vi!tll b'kho ~ - --- akula.UnábOh. ,,,,_h_ _ Od '<á'iogu. -Předni stěh

I Re!a1iw1ě ~!O(~é I

~

I lO~" ste" 90 % ?fe<Jp1~i. VN\i pronnut; s~Nri~ V)'plc\li

.

!rnrnl li\1! p~oc.\ty

l

Vj!ih-- DolaieC:-fulohabfi0%. -· Spodnf111-; Dctalen na 00 at 90 %. aty se l'jplo\tiia s o;d1[ <'ást olach"' Jezu2c olěff ~" st!edu (!rošku v iá1,ěth, je-I: lod p<11i! nó·«Hmil Otě;e Dctaleeé a ftXovor.ť v o1
I

leii r• pla
~-

_

---

---

P:oché plathty 1 jemr.1m p-os
n
'''Y

I

11.'1 .

tr'o

----;_Ný' ~fTR

~ad10rn~ Zvlnfn.i ,._,da

I I _

Spo!Ečnost

~ o-·-------- _;____ -------

o~ c'

EO!S0"4S%;"2'.~ni

f' -- -:c-.~·so % '''

-~/l

SCOOTERS - autorllCOVaný dovolCCE PEUGEOT, p~Ueb VEMAR, motooblečEní JOFAMA, HALVAASSONS, LINDSTRANDS, výfukU GIANNELL!, kltU MALOSSI a dětských čtyřkolek LEM do ČR. motocyklů

Zadn~fi )100 %P/e.0?ěti. M.i('il!~lni prahnOli stéfoli

· •o Po·10 en na 70 al eo o/, pledpětl pro r.-éti~nl 1br,cha ve 1 dr.I č~>ti fa,h JNdec otě'1 '{i«' do z~vNfi (rAhno 5 ol !O% 00 osy). OtNe Dotok"t J f11((}Vár11, a> lpiony leii ni! plachtě.

S nf l1k --

l-0ltě-1i

hoonl ástj hlavni Iach

\00 % dutal:•nl pw vyrlolt~nl 'I'" ni i'á>ti

,1.dit\I________

Jez~

ot<'il l'rPu!"" ó@e- fixo~11y !ak, abiši)l!,n1 !eie:j1'ajilad1ló. a~'.r,~1i1ad

impor:er ol

~~ugeQI

Stoolers

SCOOTERS a. s. Žarošická !8, 628 00 Brno, Czech republlc tEI. 00420 544 213 935, fax. 00420 544 211 659 lnfo@peugeot ,scooters .cz, www.scooters.cz

i:lll~r

·~"

11\l!ll

t ln „

'd , v, neysou za ne cary v

'

Refováni profí okrubo1,é111u 11rí111or11íj{/cbting 11i·'!r11/11fe, a lo v pri:é IÝl(/i!;ébo tu1is-

O

!icklÍ 1...>tl11oi, rel/111!01:d11í j1{ocl~1· pla-

chet
re/i{fe111e h!ar11f plachtu, neboť ;inak

~rcho11111a

hrubé !'orlě neuc!riefi l!or1nitllnl't1fel11ost a nad lodí ztratili ko11trolu. Zn1enšování plochy plachet pornocí kn~ání, nebo jak se v jachtingu řfká pon1ocí refování, znali evrop~tí mořeplavci ji7. ve l'čku karavel.

' Člrercové p!ach!y byly pod horním le1ne111 v určité hloubce opatí"ťny vodoro1'nou řudou pevných tkanic, !in1iž se pak plachta dala při vázat přín10 k ráhnu. t\cchybě!a ani rcfovací lana, upevněná k hokÍlm plachty \·c \iši kasacího pruhu, kterými se těžká plachta pozvedla, nž se řada tkanic dostala tř~nč pod ráhno. Pak '>C kil~ací pruh plachty shrnul a tka11icen1i ov:í7al k l'áhnu. Tín1 se plocha plachty o k::sací pruh z1nenši!a. Tentýž princip ~e dodnť$ použív<Í

u

n{uuořních plachetnic, k
Kdy je

čas

refovat?

Staní n1oudrost říká, Ze v tom okan1Zikll, kdy nárn to přijde na n1ysl. 1\!odcrní poučka uvádí, že čas r1Jovat nastává tch-

REFOVÁNI HLAVNI PLACHTY Rolfok ku~·atky

Postup při rcfOl'fÍ11( klaslt>k)1111 zp1isobe111 (s tka11ít>e111J).

O

U1'ob1(111e kikl11g (b110111 uw11g A) a hfav11f otlie {R), ,\'aopak Pl'lfflh11e111e dlrk 11eboll tope11a11/11 (loppi11g li.ft l), aby po 11rol11ěn{ .\j1ortště nekleslo rábuo 11a palubu.

8

l'ol'olf111c hfat'JI( l')fta/J {bt1l)'flťd D) lnk, nfiy 11erezov;f rejol't1c( kro11žek t• přrd11ít1t lik11 p/arbly (E) šel zaklesuo11t do háku (F) ti paty ráhna.

@ Dop11e111e t)ftt1/J blt1v11{ filachty. A to 1lriraz11ě, neboť i:ftt1/J je 11y11i delší a 1111ižc víre pružil. l'ok11d 11/tÍ 111alé přetfpělí, Ja/J slluébo ťětrtt 11á111 na zrefo11a11é plat>hfě l')'tvořf 11eíádo11cf t'(Jdo1•01•11é 1wásky.

O

Dotdb11e111e refol'tlt'Í la110 (6), které procbáz( oke111 v zad11b11 Liku piarii ty na vJ1Ji refot•acfho pr11b11.DolafJ11je111e tak dlouho, dokud oko 11e11( l1111e111 přltaže110 t1Ž k 1"ábn11. llefovac{ la111.1 11111si bft 11« rfÍIJ11ě t1111(stě110 tak, aby 1u1 oko ptisob/lo šik· 111;f111 tahe111 dozadu. Tí111je zar11ře1to, že 11arefo1'1111á pfac/J· ta se vypne I fwdél rá/J11a a 11eiJ•l11ořf 11adn1ě1·11é břicho.

0

Uťo!11b11e dil'k. Pokud byc/Jo111 zapo11111ěfi, ráf1110 by

1'1selo 11a dirk11, zadní le111 by byl plfllš 1.•ofný a pokud by přbno 11ej11tlroral, 111ěla by plt1cbla příl{~ velký l1t>fst.

0

UotáfJ11e111e klkl11g, aby se srov11al t1vfsl, a pak otě­ že. 1\'y11( 1111iie111e placbtfl .~ 1111refova11ou hft1v11í placb/011.

t) 1'011žlje111e refo1111c( tkanice (li), t1byc/Jo111jf111f přel'ázall pod rúfn1e111 1·ob1011 pf(lcfJ/01,i1111. fl 111orler11fcb dakro11ovJ1
G,

\Vll46

r® r

\

fNOKIA CO~ECT!NG PEOP~E NOl
6610

• •

dy, když přes vc~keré trin1ovací snahy náklon lodě pl"ťsahuje 25 stupňf1 a \fchylka korn1idla při snaze zvládnout náYětrnost překročí 8 sll1pňů. Když se odhodláme refovat, musírne mít stále na 7.řctcli vyvážení lodě, jehož chceine do-

sáhnout. Napřed zkoušín1e vyniěnit přední s!ě­ hovku - 1nísto Yelké geny nasadí1ne genu 1nrnší nebo kosatku. Pokud plujen1e na lodi s rolfokeni, navine1ne část geny. Plochu z1nenšuje1ne tak dlouho, až cílíme, že konnidlovatelnost lodě je obnovenu. Tepr\'e kdrž zjistí1ne, že zn1enšení plochy přední plach~, nepřináší žádoucí efekt, přistupujen1e k refování hla\11í plachty. Samozřejn1ě i v tornto případě existují \fjimky. U lodí s neredukovaným oplachtěnínl (gena Yede až na vrchol stěžně) je při bočních a zadobočních kurzech \1hodnější 11apřed narefovat hla1·ní plachtu a s celou plochou geny pustit loď boken1 k vlnán1. Tak získán1(' velkou hnací sílu. Také pro 11'1.'á?cní lodě bývá často 11hodnčjší začít s rcfovánfn1 hlavní plachty. Náklon zvyšuje nárétrnost lodě a přední pl~.ch­ ta naopak tlačí loď
Částečné narolování geny zdeforniuje její t1'ar

a výkon je tak nižší. Refování pon1ocí tkanic (slab reefing), které je vysvětleno na obrázku 1, vychází z již popsanél10 refování na starých plachetních korábech a je stále běžné i na n1oderních ná n1ořních plachetnicích. Na n1enších plachet nicích se používalo i navíjení plachty na ráhno, avšak to vedlo k deforn1acl jejíl10 tvaru.

1\loderní kulatiny z lehkých kovů un10žnily zavést dva progrtsivní způsoby rcfovriní - do stěžně a do ráhna. Systé1n s rcfo\'áním do stěž­ ně funguje úplně stejně jako rolfok. \'dutině stěžně je un1ístčn prut, na nějž sic plachta beze spír navíjí podle potřeby. Dá se nastavit libovolně velká plocha - a7 k úplnéinu kapesníku_ Nc\1hodon tohoto systén1u je negalivllÍ křivka zadního len1u, takže základní plocha plarht)' je omezená. Na\'ÍC n1usejí být plachty reln1i ploché a jak při refování, tak při vypouštění je lřeb,; dbát na pečlivé navíjení respektive odvíjení, aby se plachta nezasekla v drážce. Obdobně pracuje navíjeni do ráhna. Texl František 1\'ocolnJí FOFU AH.G111V YACHl'

1

·, r' .

f:

\' '

'·' · NOKIA

Gallery

o ()

(}

o

®1

A Gva
·

Jac tin

nejsou žádné

časté

chyby

bnto pokračo1„á11ín1 se uzavfrá jer/na

Mala stoupavost

z kapitol naší školy jacbting11. jako

Nelze udržet stejně 11hodný kurz při kři7.ová­ nf jako soupeřící lodě téhož typu. rtlo7.ná příčina: Příliš volný přední stčh (kulatý nábčh geny). Otč7.c geny jsou vedeny příliš na okraji. Zadní lík hlavnf plachty je nadniěrně otevřen (velh.1 twist). Otěžo1f je7.dec je příliš 'TPUŠtěn do kraje nebo nejsou dotaženy otěže. Příliš hluboká hlavní plachta. ~'l:t!ý záklon stěžně. Odstranění: Dotáhnout zadní ~těh. Na hladké vodě povolil výtah geny, aby se břicho přesunulo vzad - za pomoci dotažení otěží. Přitáhnout kosatkovou otěž blíže do osy lodě pon1ocí táhla s kladkou na otěži (barber hauler). Dotáhnout hlavní otěže, přesunout otě­ žo11 jezdec do ná1'ětřf, za slabého větru mfrně dotáhnout lanko zadního líku (leech chord). Dotáhnout zadní stěh a povolit 1~1ah hlavní plach~·, aby se její profil 1yploštil. ZvěL~it záklon stěžně.

T

sb11111tf predchozfho proto uvddbne pfeh!ed n1oi11Jfcb cbyb a problénuí, jejich pfíčin a jak se da1f pfetrl!1101iá11Í111 plachet

odstranit. KŘIŽOVÁNÍ Přílišná návětrnost

Ab)' se Jod' udr1ela v kurzu, je úhtl kormidla větší než 8 stupňů. Konnidlo klade silný odpor. illožná příčina: Plachty jsou příliš hluboké. Zadní lík hlavní plachty je uzavřen. Plocha kosatky je příliš rna!á vzhledern k hlavní plachtě. Plocha oplachtění je příliš Yelká (silný náklon). Velký záklon stěžně. Odstraněn{:

Vyploštit hlavní plachtu

a genu většítn předpětín1 zadního stěhu a 11tahen1. Zvětšit přetočení profilů (twist) uvol něním hlavních otěží. Vypustit otCžoif jezdec do závětří. Nasadit větší kosatku, narefovat hlavní plach~'. Nasadit 1ncnší kosatku a podstatně narefovat hlavní plachtu. Zmenšit záklon stčžně, respektive ho posunout vpřed.

Odstranění:

Mala rychlost Při

stoupánf jako

soupeřící lodě

téhož typu

zůstáv:í1ne pozadu.

i\ložná

přfčlnii': Příliš plochá gena s ostrou

náběžnou

Závětrnost Loď při pu~tční

korniidla odpadá a tnusí b)t aby se udržela na kurzu. l\ložná příčina: Plach~· jsou příliš ploché. Zadní lík je nadrněrně otevřen. Hlavní plachta je nedostatečně dotažená, respektivě otěžový vozík příliš vypuštěn. JJ!avní plachta 111á n1alou plochu vLhledern ke kosatce. Stěžeň je přífíš vpředu, respektive nedostatečně zakloněn. Odstranění: Zvětšit hloubku profilu hlavní plachty a geny uvolněnín1 zadního stěhu a l'Ýtabern. On1ezit twist uvolněníin zadního stěhu a dotaž.ením otěžílkikingu. Přesunout jezdec do stře
čáry

hranou. Hlal'ní plachta příliš plochá nebo nadn1ěrně přetažená do stl'ťdu. Odstranění: Popustit otěže a zadní stěh. Popustit ~)'!ah, aby ~e břicho posunulo vzad. Povolit zadní ~těh a spodní lem hlavní plachty, ab)' se zvýšila hloubka profilu. V/pustit jezdec hlavních otěží tak daleko do závětří, až začne hlavní plachta za stěžněin lehce „dýchat".

BOčNi A ZADNi KURZY

Velka Loď

návětrnost

se nekontrolovatelně stáčí do návětří. l\tožná příčina: Pff!iš dotažená gena. Hkt1'llÍ plachta je otěžemi tažena příliš do středu a má nlalý twist.

Gen a hází fa!e.~ný vítr do příliš přetažené hlavní plachty. Povolit kosatkol'é otěže, aby se otěžo\1 roh geny dostal více k okraji palubr. Popustit otěže hla1'ní plachty nebo V)11ustit jezdec do závětří, abychon1 dostali přetočení. Povolit kiking a/nebo hlavní otěž, aby se zvětšilo př~točenf.

Malá rychlost Loď

je pomalejší než soupeřící lodě téhož typu. -'ložná příčina: Hlavní plachta má špatný twist nebo je příliš plochá. Odstranění: 1\./astavit kiking, aby se l\l'ist upravil. Popustit zadní stěh nebo bakštágy a spodní lem hlal'ní plachty pro získání větší hloubh1 profilu. 1

Gena se nechce naplnit větrem Vítr zezadu zpod níhna zpl1sohuje, že se z geny vítr „vylévá". rtfoiná příčina: Je ne1nožné nalézt sprá111é umístění kosatkového priivlaku, gena je stíněna hlavní plachto1t. Odstranění: Pornocí spinakrovél10 pně Y')'snnout otěžový roh gen1• více z osr lodě. Vyložit genu na spinakrové1n pni do návětří (plachty „na rnotýJa«). Je třeba hlídat a při přeskočení \'ětn1 odstranit a genu přetáhnout zpět
SHRNUTI

Jak začneme s trimováním plachet? jednoduchou n1etodou je začít s trin101'ánín1 hlavní plachty, kterou nasta\•ftne podle zdánlivého větru (při kurzech proti větru je plachta n1nohe1n více přitažena ke stfud·J než při boč ních a zadních kurzech). Poté obdobně podle zdánlivého větru nastavín1c genu a při­ stoupíme ke kontrole a nastavení přetočení

profilů (N:isl) a kontrole dotažení otěží podle špíoníi. Pokračuje1nc nastavenin1 hloubky profilu břicha - a nastavenún jeho pozice. Pak se vrátíme zpět k hlavní plachtě a doladín1e úhel náběhu je1nnýn1 nastavením otěž( :1 znovu zkontrolujen1e přetočení, profil a poli1hu břicha. Pak si ověří1ne, jak se loď chová podle tlaku na korrnidle. Je příliš návětrná? Obvykle to tak b},vá, a tak nezbývá ric jiného :1.~ž začít ladit plachty tak, abychon1 návětr11ost omezili. Zvláštní powrnost musíme věvat zadnímu líku hlavní plachty.Je loď stále '·1odně návětrná? Pak zřejmě nese příliš plarliet a pokud jsou správně vyladěny stěhy, ne;hývá než vyměnit genu za menší a narefovat 1 ' ;ivní plachtu. \'racíme se zpět ke geně ·iovu začneme celý proces. Aten opakujen1e 'louho, až jsou plachty optin1álně nastaa tlak na korrnidlo 1ninin1ální. Větrné J1nínky se ale neustále n1ěnf, a tak proces ,.1n1ování nikdy nekončí.

loha

břicha)

se hlavně nastavuje pon1ocí a v n1enšín1 stupni dotažením

předpětí >')'tahu

kosatkové otěže.

Trimováni hlavní plachty •Povolujeme hlavní otěže tak dlouho, až se plachta těsně za stčžněn1 počne pro!an10Yat do návětří - lehce „dýchat". V ton1to oka 1nžiku je tryska n1czi genou a hlavní plachtou optimální. • Zkontrolujcrnc a nasta1 í111r přetočení (hvist) poinocí hlavních otěží a pozice otč­ žového jezdce, až je horní spíra rovnoběžná s ráhnen1. • Zkontrolnjc1ne a nastavín1e břicho prostředniclvín1 př€dpětí spodního lenni a prohnutí slěžně. •Zkontrolujeme a nasta1 í111e polohu břicha poinocí výtahu nebo cunnigharnu. •Zadní tík je pak to, na co ~oustřťdíine pozornost. 1

1

Rekreační jachtař se obvykle spokojí se základ-

ní1n nastavenín1, ale i on by měl vědět, jak ze ,vé lodě dostat lep~í vyKon. Běžnou chybou je plachtění s příliš návětrnou lodí. To je podob né, jako kdybychoin jeli s autem, u něhož jsme zapomněli povolit ruční brzdu. Navíc se lod' obtížně kormidluje, je tř€ba vynakládat velkou fyzickou sílu, přede;'Šún když je vítr nárazový. ~lalá návětrnost je naopak žádoucí, ideální pozice konnidla je 3 stupně do závčtří. .Smys!e1n triniování plachet je Z\1šcní hnací síly a redukce klopného n1on1cntu - vyvá7.cní si\, které plisobí na plachtoví a na trup, na jeho ponořenou Cást. Gena se trin1uje tak, aby poskytovala niaxirnální hnací sílu a hlavní plach\a se jí při­ způsobuje v 10111 smyslu, aby interakce 1nezi oběnia plachta1ni probíhala optimálně. Obě plachty niusejí yytvářet jednotné „křídlo" od náběžné hrany geny až po zadní lík hlavní plachty. Proto plat! úsloví - trimuje se přední lein p;eny a zadní len1 hlavní plachty.

Trimování geny Přednostně se soustředíme na přední část plachty v blízkosti předního len1u. Používán1c špiony, abycho1n se ujistili, že • íe na.~taven správný úhel náběhu • loď je správně vyvážena • je na~taven správný 1:\vist Hloubka profilu a poloha jeho n1axilna (po-

ZaYřený

zadní lík zpl1sob11je •velkou klopnou sílu • větší návětrnost • lepší schopnost stoupat proti větru, ale n1enší rychlost

Ote\'řený

zadní lík zptisobuje • menší klopnou sílu • ntcnší návětrnost • vyšší rychlost na úkor stoupavosti

V)'Vá7.cní lo
0

I l

II

Pokud je loď příliš návětrná, 1nusíme hlavní plachtu vyploštit, posunout břicho dopřEdu nebo zvětšit !\vist ~'\ěli bycho1n docílit stavu, při něn1ž špiony více než 50 ~~času splývají za zadnfln len1ent Pokud je nemán1e k dispozíci, dobrým indikátorem správného twistu je rovnoběžno5t horní spíry a ráhna. jak již bylo uvedeno, n1írná návětrnost je žádoucín1 staven1. Evědomine si, že obvykle je lepší plachtit s věl~í111 twisle1n než s n1cnší1n. Otěžový je7.dcc tnÍlžc b)1 při křižování za slabého a mírného větru přesunut do návětří, ač­ koli věl~ina jachtařů jej ponechává ve středu Když vítr sílí, posunuje se otěžo\)' jezdec do závětří. Výjin1kou je veln1i silný vítr, když nen1t\že1ne nebo nechcerne reíovat. Pak přetáh­ nen1e vozík do návětří a vydatně popustúnc otěže (plachta udělá kornout, její v~ek vítr V)'pustí a klopná síla se zmenší) 1í1nto js1ne si shrnuli pravidla jak trimovat plachty. Avšak na plachty a plavební vlastnosti trupu působí tolik rozličných íaktorů, že se 1nusúne obvykle sn1ířit s koinproinisy. Naše vlastní zkušenosti (nebo kolegů jachtařů, kteří vlastní stejný typ lodě) náin pak ukáží jak nejlépe Jod' vytrin1ovat. Vždy je přínosné označit si a zaznamenával nastavení trin1ovacích prvkl1 a srovnávat výsledné efekty. Takto snadněji objevíme a zopah.'Ujeme optin1á!ní seřízení lodě za daných pla•;ebních podn1ínck, což nám u1110Zní plachtit rychleji a přitom bezpečněji.

Text František A1oi:otnJ' F070 ARCHIV YACHT

q_

3

Jac: tin

nejsou žádné čáry

Spiinakr a genakr a zadní1n a zaclobočnfch kurzech se ke z1~iffenf 1ycbfos/i placbetníce po11ií1x1jíspecidf11í přídavnéplacb!J' ku!01~)1cb tuani, jin1"i se 1~íká spf11ak1y nebo

N

gcnakry, které nu1jí asy1netrick)í stfih. 7)•to roz1něrné plachty s 11efkou hnací silou pzfsobí jako ,jorsáž" a 1no!Jo11 okofenit jinak 1111dno11 pon1a/011 plavbu. jeficb n1•fá{/rf11f ne11f jednotbrché stejně jako korn1idlovcí11í lodi, jet tyto placbf)' nese.

Když ~c zdánlivý vítr ~točí tak dalece k zádl, 7.e hlavnf plachta zakrývá genu, nezbývá než přetáhnout genu do návětří a vyložit na spinakrový peň. l lak se ryi;blost příliš nezvýší, neboť vzhlede111 k tornu, že rychlost lodě ~e odťčítá o
sla

větší oplachtění,

další nebo jinou velkorozn1črnou plachtu, která bytněla takový tvar, aby její tvaro\f koeficient odporu byl rna:xin1álnL Jak již také vín1e, při zadních kurzech nepracuje placbta jako profil, nýbrž jako plošný odpor ve vzdušném proudu, jehož velikost je dána součinetn plochJ' a koeficientu, který závisí na tl'anL

Již koncern 18. století bylo experitncntálnč ověřeno, Ze největší koeficient odporu 1nají vyduté kulo1<é plochy, a proto 111ě!y klasické letecké padáky kulo1'é vrchlíky, aby zajistily nejn1enší f)'Chlost opadání při dané ploše. T)'tO znalosti vedly lodní konstrukté1)', aby opatřili plachetnice \'Clkými kulovýn1i plachtarni z co nejlehčího 1nateriálu pro plavbu zadnín1i kurzy, neboť předevšín1 za slabých Yětr6 je účinnost základního oplachtění na tomto kurzu n1izivá. Tak vznikl spinakr, jen1už se také podle jeho tva1u říká balón.

Typy spinakrů Spinakr střižený vodorovně (cross-cut) byl prrnún 1noderním spinakrem sy1netrického tvaru. Je sc~il z vodorovných pruhů, ale protože síly v této plachtě působí diagonálně, dochází v plachtoyině ke značnýrn pnutírn. To vede k defonnacírn bočních len1l1, jakn1ile vítr zesílí. Vo
---

) ________ „-~-

~--"----------------~------

Obrázek 1

~"

~pinakr

na většině nán1ořních plachet~ nic. Počítačen1 navržené spiI nakry {con1puter aidcd design) patří k ncj1noderněj ším. Počítačový program je Cross-c11t schopen navrhnout jcdnotli- ro1•11ě střiženi \'é pruhy plachty tak, :i.hy spl11akr optimálně zachycovaly pnutí v plachtovině. jako univerzální

Materiály

Spinakry (a genaluy) se šijí, respektive lepí z tenkého ny- · Radial /Jefld radlál11č lanu, aby byl)-' lehké a na- střižený sp/Ji"k foukly se i za slabého větru. Nylon se vyznačuje vysokýn1 poměrem pevnosti k hmotnosti a elasticitou, která umo7.i1uje zachycovat větr­ né ráry po1yvů. Je to opak toho, co požadnjcme od hlaYní plachty a geny aby byly tuhé. Nylon je velmi citlivý na nltrafia- Trl-radiální spl1i lové záření, a proto musejí být spinakry a· gcnakry uloženy ve vacích, ka1n je ukládá1nc jeno1n suché a také 01nytí sladkou vodou 1ninhnálně jednou za rok prodlou?.í jejich živolnost. 11fo1fer11f .~plni

Vybaveni a názvosloví Spin akry a genakry svými obrovský1ni plocha rni, obvykle převyšujícími plochu základníh• oplachtění, se za silnějšího větru stávají těžk, zvladatelnými, a proto vyžadují speciální VJ bavení, abychon1 je udd'.cli pod kontrolol

nezničili

je a nepoškodili loď. V angličtině n1á loto vybavení přes­ né názvosloví, zatírr1co v češtině není názvosloví ustáleno. A proto z
Ilead i-rc/101, hfan1

Otěže .Leecb

.Leech . tik

1a

Obdobně jako gena je i spinakr i veden dvčn1a otěžen1i upevněnými do otěžových rohů (cle\v) v protilehlých rozích spodního lemu. Avšak pro návětrnou otčž, připojenou na Cfe10 splnakrový peň, existuje zvlá.~tní otiíiov)' roli anglický výraz guy, kdel.to závětrné Foot-spod11{ le111 '>e prostě říká otěž (sheet). Při ha lze (gybe) se pak návětrná otěž stává Obr1fzek 2 závětrnou a naopak. Spinakrový peň (spinaker pole) je připevněn ke Ub/"rÍZek 3 spinakru prostřednictví1n návětrné olěže. Peň nlusf být bezpod1nínečně bOO/Jj e11dflt/11g opatřen závě!:ien1 (uphaul) a kikinko11covka spl11akroréf10 p11I ge1n spinakrového pně (do\vnhaul), f\#-které drží peň horizontálně a zabra- '"'-~· \;:.......;,1 • I,.". ., ňují, aby se peň nen1ohl zvedat . nebo naopak „viset" na spinakru. . Ve svislé rovině muS€jí stěžeil.a peň tvořit tuhý celek, který se na ''lnách kývá v souladu s celou lodí a peň se dá natáčet jenom ve vodorovné rovině jako dveřní pant. Závě" pně nemusf být nijak n1ohutný, stačí ho dimenzovat tak, aby unesl h1not- '?~X. nost pnC. Naopak spinakro\f kiklng se nesmí podcenit. Uvědon1n1e si, že otčžcrni dotažený spinakr má tendenci „vyplavat" vzh1lrn zvednout konec spinakrového pně, Obr1ízek 4 kde vyvíjí značnou vertikální sílu. Vždy ie třeba zařadit kladkostroj. Jak návělrná, tak závětrná otěž jsou vedeny přes kladky na zádi lodě zpět ke kokpitu na speciální pár spina»rif rtfb110, aby 11f'do§ro krových vinšen. Pokud není další k 11f'k011troloťa11é balze

.~

-

,

pár vinšen k dispozici, používají se-;::::::::::::::::::::::::;?! ,. kosatkové. Ale mějme na paměti, ~ že to je pouze provizorní řešení, ~ které n1á daleko k op\itnu. Na vel,.-(Jkých námořních plachetnicích se ještě používá pon1ocný peň ()ockey pole), aby zlepšil tažný úhel návětrné otěže a vedl ji min10 upínači<)•. Jl(slo ko11traJot11- pře~·1111e111e hlan1( otěie z otito1'ébo jezdce Výše popsnná část vybavení je za a přfpav11f111aje 1111 bok lodě, chycena na obrázku 3.

Pfi plachtění se spinakre111 se časlo používá kontrašot (preventer). Na obrázku 4 nahoře je znázorněna jeho funkce. Přes kladku na přídi vedené lano od (koni.:e) ráhna zabraňuje sa1novolnén1u přeběhnutí ráhna při nekontrolované balze. Právě ta je zdroje1n nejnebezpečnějších situací, které n1ohou při jachtingu nastat. Čín1 blíže ke konci ráhna kontra.šot upevnín1e, tfm pruž nější a účinněiší srstén1 protl sa1novol nému př€běhnutí ráhna dostaneme. Na obr.1 vlevo dole n1áme naznačeno nouzové řešení, které nahrazuje kontra.~ot. Přepneme spodní část otěžového kladkostroje hlavní plachty z otě?ového YOzíku na dčro11 anou len1ovku palnhy. Vjedné z n1ínulýcb kapitol jsrne se zn1[nilí o systéniu, jín1ž je 11107.no stáhnout

kosatkovou o!ěž ke kraji lodi a dát geně lepší tvar při plných kurzech. Jedná se o kladku, která je navlečena na o'.ěž před kosalkovýin prl1vlake1n a pomocí lana je prostřednictvín1 další kladky, upevněné n:i palubní le1novce, st:ihol'ána k okraji paluby. Phtoin vychyluje kosatkovou otěž od středu lodi a dolů k palubě. To1nuto systén1u se anglicky říká barber hauler nebo twining a je nezbyl· nou výbavou pro ovládání spinakru (pokud nepoužíván1e systén1 čtyř otěží, o něn1ž se zmínín1e později). Jedině barber hauler, schen1atick1 znázorněn na obrázku 4 vpravo dole, ml°1že zajistit, že spinakr na dlouhých otěžích „nery· plave" vzhůru. 1

Z tcrn1inologic je třeba ještě dodat, že závětrná strana (leeward sidc) je vždy ta, kde je vyloženo ráhno a angličtina používá \fraz to hroach 1·e sn1yslu Jl('kontrolovaně vyostřil. K této situaci clo· chází, když je korn1ídlo přetíženo nerovnováhou hnacích sil generovaných µlachtan1i a loď se začne ~a1no1'oh1ě stáčet přes l'eškeré snahy korrnide!nlka ji l1
~

"'. 3

JACHTING.

posled11í lekt:i j'siHe se začali zabJícat kapitolou {1íkajícf se speciáf11ích Ji/a che!, které se pouiÍ/.wjí ptipl11.fch kur

V

zech a kte1:1r1n se ffkd spli1ak1; respektive ge 11ak1'. i:vz11ač11jí se Vl!fkou hnací silou, apro-

to jejich vytažení 1;vžad11je dobrou p1~ípra11u posádkJ' a vyba1·ení lodě. Přípravy

k vytaženi spinakru

\J námořních jachet, pokud to nejsou přínlfl

E

závodní speciály, se spinakr ob\~'k\c skladuje v p)1li z plachtoviny, v nčinž ale n1usí být pří­ slušně složen. Spinakr Z:1čfnán1c ro\·nat do vaku od střrdu tak, aby hla1·a plachty a otčžové rohy zlista!y nahoře. Spinakr nesiní bf1 v pytli přetořen či dokonce nějak za1rzlová11. P)'lel s takto 11ložený111 spínakrern l)'nese111e na palubu a 11111ístín1e k přednín1u koši na závětr­ nou stranu, jak ukazuje obrázek 1. ťlíusírne n1ít již z;n·edeny spin;ikrové otěže, pro něž je dobré volit rozdílné barvy, i kd}l. !evoboční otěž nernusí bf1 bezpodrnínečně červená a pravoboční zelená. Na obrázku 1 je patrné, že otěže obtáčejí Z\·enku jak upínačk)1 lak přední stěh a přes otěžoyé kla
je přípnout k odpovídajícín1 otěžo1tn1 rohůn1 spinakru. Pozor! Kesn1íme zapon1enout uchytit návětrnou otěž do oka na konci spinak.ro1'ého pně (detail 5 na obr:ízl-nJ 1). Poh'lid otěže překřížíine a připojírne \evoboční otěž na pra voboční otěžový roh a obráceně, zadělán1e si nit problén1, který při silnější1n větru může 1·6t až k roztržení spinakru. V da!šín1 kroku pl'ipncn1e spinakro\'f 1ftah, který také musín1e pečlivě zkontroloYat zda třeha není podhozen pod s~lingy nebo zapleten do výtahu g'c"ny. Spinakr by mčl jít nahoru rychle, ale přiloin bezpťčně, abychom příli~­ nou snahou nenadělali více škody než užitku. ~!usfnie n1n dát čas prol'léknou! se prostorc1n n1ezi s\ěžnčn1 a hočnún stěhcn1, respektive za genou.

Obrázek 1 - Příprava pro vyt11ie11( spl1t<1kr1

([) U111fstit pytel se spi11nkre111 k před11fnu1 , llfl Zál'Čfťl/011 S/l"fflt//,

® Pfip11011t otěžové kladky k zad11Í11111 koš, a otěže jf111i provléci. /\'ebo použit již zabuďo1·a11é kladky. Pra.\'e 1uí111 fek11e, k pole v zdbradlf Zl'ofí111e pro pr11chod k otěžoVJ~tlJ kladkd1111u1 zádi. ©® Jlfst otěže vně 11pf11aček a v11ě kosatko11fch otěží. Pnk p1~lp11011t k odpov(daj(cfrll otěžot')l111 rol11i111 spltu1 (ú@ 1Yárětr11á otěž prochází oke111 na ko111 spl11akro1'é!Jo pně a obtáčí Zťe11k11 pfed1 stěb.

® Připnout spl11akro1'011 spo11!f. l'ozorl Zkuntrolorat,

že 1111iže

ť0!11ě ftl"oj{J před pfedtfÍlll stěbe111(obzvlríšť1ftifežlté

11

redukov1111)1ch

oplt1chtět1f).

Vlastní vytahování I Kejbezpečnější

je yytahoYal a spouštět spinakr

\' závětří za genou. Pokud to nechcen1e dělal tímto zpl1soben1, je třeba popustit ~pinakrový peň k pl'e
než začne vytahovat spínakr nebo až po \)'lažení spinakru, Pro turistický jachting s 1néně zkušenou posádkou Je bezpečnější napřed genu uklidit a pak teprve vytahovat spinak1; když je větrný stín za hlavní plachtou dostatečný. Pro závodr je však nezbytné genu spou5tět až po \)'tažení spinakru. Jakmíle je splnakr vytažen a jeho výtah upevněn, tahetn za návětrnou otěž jednak přitáhncinc návětrný otěžo1ý roh spinakru k \)'loženému koncl spinakrového pně, který se v dlislc
IJotabot'rll

Postup pro vytnhování spinakru v hodech: 1. Nastavit spinnkrový peií do příslušné výše a dotáhnout jeho spodní i horní zárčs. 2. Rychle >'ytáhnout spinakr a zajistit jeho 111ah. 3. Dotahovat návětrnou otěž {guy), až je spinakro\ý pcií ve správné pozk:i a návětrný otě­ Žo\ý roh spinnkru u jeho \)'loženého konce. 4. Dotáhnout z;ívětrnou otěž (sheet), až se spinakr naplní větren1. 5. Spustit/naroloval genu. Pokud bude vítr více z boku, vyfoukne se spinakr až po spuštění geny.

11klidín1c, tak snadno se nán1 bude znovu vytahovat. 2. Přirá7emc pytel se spinakrc1n k zábrndlí/ přední1nn koši. 3. Dvakrát 7.kontrolujen1e zda jsou otěže upevněny ke správnýn1 otčžo11n1 roh1'11n. 4. Nastavín1e spinakro\f pe:'i do sprál'né výše a
Obrázek !l 90'

Držte sp/tu1krov;r per/ kol1110 11a stěžei"i. T({k bude splnnkr nejdfi{e od ostat11íc/J pfncbct.

G.

11ávětr11011

otěž, dokud se otěžovj rob 11epflblíií ke konci ~pl1u1krového pně.

I

• •

D.

Obrázek 2

1

Při zadobočnín1

až hočnín1 větru nastavit spinakro>f pc11 do úhlu cca 15 stupňů orl podélné osy lodě a o něco níže ne?. při zadnín1 kurlu. Silně dotáhnout zárřs pně a pak postupovat stejně.

Obl"ázek 4

:

krátkorlohř

Shrnutí ZáYěren1 této lekce si ještě jednou shrúrne zásady pro vytahování spinakru. 1 Buďme veln1i pečliví již při ukládání spinakru do vaku. Když po vynťSení n:l palubu pytel rozvážeine, rozprostřen1e přes jeho okraj všechny rohy plachty a to orientovaně - aby návětrný sn1ěřoval k přídi, závětr­ ný k zádi a hlava spinak.Iu ke stěžni. ]ak pečlivě spinakr po předchozín1 nasazení

pndržct 1· ruce) n1lnin1á!ně jedenkrát koleni příslušných vinšcn v kokpitu, 11hycho1n po rytažení n:lr! spínakrcn1 11eztratili kontroh1. 8. Zn čistébo zadního kurzu, s 1ýjin1kou cxtrén1l1 slabého a silného větru, se V}11!atí popustil trošku spinakro\f výtah, ahy sr_ hlava plachty poněkud 1·zdá\il:i od stěžně (ohrázek 4). Text Franlišeh No_1:0/11;' FOTO }ílCllT

www.suunto.cz GSM: 606 603 999

!

1'>' ,

.·

r;·/:

;//'

v; taženín1 spinakru, jen111ž jsn1e se 1:ěno11ali 1uinule, naše starosti nekončí, ale tepn1e 2ačínají. Spinakrpla/ibu :adní111f a ratfoboč11ín1i kurz; sice ná!eži!ě opepff, a/!.fak n1usí b;ít neustále hfíd1f11 jako nko 11 b!t111ě. Ojebo sp1·/an1éfunkcí rozhodují i takové 1nalh"(kosll; jako je pozice spinakroi:ébo pně. V111i11uté lekci jst!Je si uvedli, jak si spinakr pfipravit a jak ho 11ytríb11ou!. V této souvislosti jsn1e se také něko!1krtif 21J1ínili o sprá1 11é pozici spinakroz·ého pně. lh je rf1fna rli:ěnta partoneb:r - VJíškou pně od paluby, re;;pektf1,'e paty stěžně, a úblen1 natoi"(ení kpocléfné ose lodě, defaclv k větru.

S

1

1

1

E

Úhel spinakrového pně k větru

Výška spinakrového

Pro nastavení správného úhlu spinakrového pně platí jedno
Jednou z 11107.ností, jak rozhodnout o správné výšce spinakrového pně, je sledování 11á1·ětrné­ ho leinu (windward leech, luft) spinaknt Poku1 peli nízko, a jestliže se prohunuje jen spodní část, je naopak pel1 příliš vysoko. Vše názorně ukazuje obrázek 2. Jiné jednoduché a snadno zapamHlovatelné pravidlo říká, že

pně

Obrázek 1

Vhel zdánlivé/Jo větru větš( ·„ež 120 st11p1'hl - pe1í kol1110 t1a s11iěr větru

Obrázek 3

Ztfá1tllvý vftr 120-180 st11p1/ů

s" '

Obrázek 2

· ProlanJ11je se

I

/ '

'

-·: .. c·.cc~

-

I

I

kru se zvětší. Obrázek 4 pak slouží jako ilustrace k následující1nu pravidlu: Jestliže závětrná otěž volně vede až dozadu, je závětrný lern otevřen. Jestliže je otěž stažena více dopředu, závětrný letn se zavírá.

PeJl vysoko

perl je správně vyi;oko, je;,tliže jsou oba otěžo­ vé rohy ~pinakru při plavbě na zadní kurz v téže V)'šce. Vpřípadě, že vítr ze.slábne a závě­ trný roh po kle.sne, musúne pochopitelně snížit i spinakrový pell. Avšak při zadobočních až bočních kurzech n1usín1e n1ít na zřeteli jiné zákonitosti. Potřebujen1e návětrný lem spinakru vypnout, napřímit, a proto spinakrový peň přesouváme níž, bez ohledu na to, že návětrný otěžový roh je pak níže než závětrný. Knastavení výšky spinakrového pně slouží v první řadě jeho horní a dolní závěs. U něktetých lodí je k dispozici ještě kolejnice na přední ploše stěžně. Po této kolejnici se pohybuje jezdec opatřený závřsnýtn okem pro spinakrový peň, jehož pozice se ovládá lanky (obdobně jako u otěžového je7.dce hlavní plachty).

Hloubka profilu Jako každá plachta, má i spinakr určitou hloubku profilu, kterou inu všil výrobce větší či 111cnší klenutostí jednotlivých pn1hů. Nic1nénč i tak se dá hloubka profilu do jisté n1íry regulovat. J<0k ukazuíe obrázek 3, hlouhku v horní

části regulujeme výškou otěžovýl:h rohů. Pokud je zvednen1e, lemy spinakru ~e otevřou a plachta se vyploští. Pokud otěžové rohy stáhneme dolů, lemy se uzavřou a spinakr se více vyduje. Platí pravidlo: je-li spinakro\1 peň výše, horní část spinakru je p!ošší. Anaopak, je-li spinakrový peň níže, horní část spinakn1 se zakulatí. Hloubku profilu ve spodní části regulujeme obdobně jako hloubku profilu geny polohou závětrné otěže. Jak již vfine, spína-krové otěže jsou vedeny ke kladkán1 prakticky až na sa1né zádi. Také jsme si řekli, že na závětrné otěži je navlečena kladka táhla, jen1už se říká Barber hauler. Toto táhlo n1á stejnou funkci jako posuvný průvlak kosatkových otěží, neboť také mění úhel, pod nímž je zá\'č­ trná spinakrová otčž taJ.ena k palubě. Jinak ře­ čeno, při dotaliování Barhrr hauleru se bod, v nčniž je závětrný otěžový roh spinakru ta7.cn k pa\uh(\ přesouvá od zárlč k přídi. Jes!li7.c je tedy Barhcr hauler volný, J:á•;čtrný otčžový roh 1nůže vystoupit výše, tín1 se závětrný !en1 otevře a spodn'. část spinakru se \)'Ploští. Jestli7e naopak Barber hanler dotáhnen1e, je J:ávětrný otěžový roli stažen k palubě, závětrný len1 se u:zavře a hloubka profilu ve spodní části spina·

Poz11d111ka: A1ěkteří jachtaFi, aby se vyhnu!f ko111plikací1n s Bar ber haulere111 - spfipojoi·ánf/n a odpojovánfnt zaklapávací kladky, což zej111éna 11a velk;1ch lodích 11en1usf jft vždy snadno, pouiívt{if tzv. s_ystént čtyř otěží. jak ndvělrná, ta.~ závětrná otěž jsou čen1ž pon1ocné otěže

zdvojeny, při­ 1nají prtlvlakv 11 blfzkos/i

upfnaček. Pfenášen/!11 tabu z hla1111í na po111oc11ou otěž se docílí téže Zfl1Č11)' IÍ/Jlu jako za pou1oci Barber bau/eru.

Texl František No1:0/11.JÍ FOTO ARCHIV YACHT

Obrázek 4

Staie11d

Zál'ětr11á otěž

-

~

JACHTING'NEJ'SOU

Ž'ÁDNÉ

CARjY<,'>2i>

Ovládání 'spinakru během plavby I v tfa/ší lekci l!a.~í jacbtafské školy se

butfen1e z;ě11onat plavbě se s/J/J1a!?re111. 1!le ještě 11ei si pr!1 Ílne o poloze bficba {f 01;/árlduí .pinakru za plru;by, 1il'dlhne se 1Jhl()í111 dodr1tke111 k l)'ítil101)(ÍllÍ a s!abo11d1

ní tf/o /4acb~J'.

,,

'· V;;iabOÍ•dnf ,q;i/,'llk.~1~:'._.'°\_ ·. Stoženébo li rukííú1i·······

·. ,_ .. ·

VYachtu 9/2003 jsn1e ~i nvctllí, jak s<> spinakr nl'jlépe \1'tahujc a stahuje. Popsali jsn1e si :n<'todu, kterou je inožné označil jako klasickou. Existuje ;ile i rnoderněj~í 111et0Ja, která operaci l')'!ahoYání a slahov:íní ~pinakru usnadiíuje a je tedy vhodná pro turistitký jachting. Vtip je v \0111, že ~pinakr je pu~kládán
E .

l\yní se 11rátín1e k 1ri1no11ání spinakru. Řekli jsn1e si již, jak se nastavuje hloubka profilu, a nyní se z111ínín1e, jak je rnožné u ~pinakru hloubku profilu, tedy břicho, posourat. Poloha břicha je v ton1to případě dána relativní výškou otěžo1fch rohů (clews). Neml1žen1e ale ~poléhat na praridlo (řekli js1ne si íe n1inule), že když j~ou oba rohy ve steíné vfši, je vše v pořádku. Při zadobočnún nebo bočnín1 větru n1ůžen1e břicho posunout dopředu, když ~nížín1e ~pinakrorý peň. Když jej naopak pozyedneme, břicho se přestěhuje rzad (obrúzek 1). Z toho yyplývá, že na turistické jachtě bytně! být spinakr vylrin1ován násle

.:;

dující111 způsobe1n: Oba olěžoré rohy l'e stejné l'ýši nebo s nál'ětrnýn1 rohe111 o něco níže. Za silnějšího větru l'Íce z boku suižuje1ne ~pi­ nakn.i1'f peň ještě
é - - - -·-·--"'·-· ---··-·------·· ··--···-----

·-·-----~·-

king, aby \'rchol hlavní plachty nou\.

přestal

táh-

Pravidla na zapa1natování • je )nadněfší spinakr \)'táhnout a stáhnout v zfivětří za genou. (V případě vytahování spinakru v rukávu tato poučka neplatí.)

--- ---·-.-.--,--

--------------------~-------

• Spinakrový peií 111á být nastaven kohno ke zdánlivérnu větru při zadních a zadoboč­ ních kurzech. • Spinakro\'Ý peú 1nusí být popuštěn dopře­ du, když zd;ínlivý vítr přichází od zádě ve většún úhlu než 60 stupňfi. • Peň n1usí být vždy držen kohno ke stěžni. • Při zeslabujíclrn větru se pelí µosunuje níže k palubě. • Při plavbě na čistý zadní kurz a při zesilujícín1 větru se otěžové průvlaky po~unují vpřed, dotahuje se Barber hauler (Yacht 10/2003) • Při větru přímo zezadu mají být oba otěžo­ vé rohy v téže \')'%'i.

--

loY_ené obrázky. Situaci při slabé111 a s!řcdnín1 ukazuje obrázek 2. Spínakrový peř1 je nas!aYen kalino ke s1něru zdánlivého větru a sni7.u!e1ne ho, když vítr slábne. Konlroluje1ne, aby otěžové rohy byly ve stejné výši nad p:tlubo11. Otěžové pn°1vlaky (kladky) jsou co nejvíce vzadu. Za slabého větru a vzedn1utého

větru

Za silného větru bychon1 niěli na:;tal'il ~pina­ kr tak, jak ukazuje obrázek 3. Předevšírn 1nu~Ílne rnít na pa1něli, že loď bude obtížněji zvladatelná. Nej
Poznántka: Jako vžd) u jachtingu nejsou tato pravidla p!at1uí bez VJ!;ilnl:i'- la sdnébo větru, kr/.JI hrozí vyostfenf, je n111oben1 1

d1/fežltě/fí

stabilizovat spi11ah1; než z 11ěf

11y1náčk11out

co nej1~i·.'{ší 1:11cblos!. f'roto sní žhne spinakror')í peií (111fsto ah)•cbon1 jej

n1usín1e spinakrový pe!1 „potltriinoval", což ukazuje spodní .část obrázku 2. ~tf1?.en1e také p0Yolenín1 otěží vypustit spinakr co nej\1'i};c nad příď. Bohatší profil ve spodní č{1Sli nán1 dá \·ětší hnací sílu pro pohyb na 1'lnách. A také n1i:lžerne pfusunout otěžové průvlaky µonťkud dopředu, čín1ž sice nezísl..árne větší hnací sílu, ale stabitněi~í vedení ~pinakrt1 na k}'vající se lodi. 1nořc

Le/Jkj a slředuf 11ffr

21'e(//i j1od{e předcbozícb pravf(/e!), ab)' chonl 1~1ploštfli vrchol 1<jiinakl'N.

Správné nastavení spinakru vyžad11jc neustálé 1iopouštřní závětrné otč7.c, až se návětrný letn počne prolainovat, a opačně, pokud se lcn1 prolan111je. Tato práce s nái'ětrnou otěží je nutná, aby se zabránilo přetažení plachty, která 1ná pak 111enší ítčinnm;t.

1

Stabilita l'oznrffnka: Rťkreační jac/Jtaf asi nefJ11r/e ~/1inakr neustále b'i!no1.·af, ale trošku /1fachl11 přPldbne, a~)' 1ně! pohoflíney'šf plavbu. Střední ~ev

sµinakru drží1ne :.vi~le, rovnoběž­ ně ~e stěL.něin. jestliže se začne horní část vykláněl do závětří, 1nusín1e povolit návětrnou otěž, která je vedena přes ~pinakrový pel'! (g,uy). A naopak - nakloní-Jí se l1orní část spinakn1 do nárětří, 1nusín1e ná\'ětrnou otěž dotáhnout. 1-'ři člstén1 zadnín1 kurzu za slabé ho a středního rětru se v1•platí trošku vyo~lřit, získat lepší obtékání plachet a tím zvý~it rych Josl. I za silného rět1u je čistý zadní kurz se spinakrcn1 riskantní a je také lepší poněkud vyostřit. Tí1n se riziko rozkývání lodě a nezvladatelného vyostření 7.n1enší.

o spr;Í\'11én1 nastavení spinakru při 7.adních kurzrch 7.a rl1zné síly rř.tru dávají při-

zadním

větru

Silný l'Íll' l'ftrze zr1dobok11 přes111vil

pe1i

Čfstf

zad11{ k111'z

-

přesla11/t

pe1i Stabilita .Přl_zad11/1111·ětr11

Plavba se spinakre1n na zadnim kurzu Pře
při

Sft/1takr tlÍblll-' V lllÍl"étfJ Q /Jf(/l"JIÍpf~ťfita I' l'árélřf.: ť11n111d tai11J sflfl plachet pllsnbfpfiblli11i I' ose- ·

/1111/ pfínto ipň.•if a ilrifjl 1·e ~·tabl!11i pofQZe,

Chcen1e-!i zabránit rozkýi•ání lodě při Z('silujícÍln vělru, je nutné \·ypusti! spinakr co nejvíce dopředu, jak je to jen 1nožné. Ukazateleni, zda spinakr táhne v ose, je úhel sµinakrového výtahu k přeJnín1u stěhu (obrázek 4) Jestliže je úhel příliš veliký, 1nt1sí111e ~pinakr přetriniovat, aliycho1n úhel r11ini1nalizovaH. A\šak ie obtížné a nepohotlh:é stále Líra\ vzhl1ru na stěžeú. Aproto, když se luď naklouí do návětří, dotáhnerne otěž hlavní plachty a při náklonu do závětří ji povo!ín1e. Konnidelník mu~í být re střehu a hlídat pohyby lodě. Když se loď nakloní do návětří, vyostří, a když do zárětří, odpadne. I\lncmotcchnické pravidlo zní: Konnidlo jde tan1, ka111 stčžcl'í. Také je dt1ležité držet loď co nejvíce yzpřítnenou. Posádka by měla být přesunuta dozadu, aby její hmotnost působila prevcnli\'ně proti crcntuálnín1u zaboření přídě do vlny a korniidlo neztrácelo účinnost. text f/·an!išek A'otof11)í FOTO DAlV!f<:f, (ll!NYČA

\ )Acj.iri.ii.. íCiJ~iFso.u !

Boční náročnosti

O

,~Aib•N)e~''Zt;,•A·.~·y, ·· . . 23)

kurzy se spinakrem

obsluhy sp!nakru

svědčí další pakrflČ01>'ání jacb-

tatské šho!ji, v něn1i siprobe-

l'en1e, jak použí1Y1t ~plnakr pfi boč­

ních kurzech a jak st počínat pli ne-

Při

ko11trofova11é111 11J 1ostPení.

na každé 11!11ě rčas odpadfl111e

Boční

vítr (close reaching)

se dnes pou7.ívají při plavbě na hoční vítr speciální plachty - jakési hybridy n1ťzi genou a spinakrern, jin1ž se ři'ká genakry - můžeine si \)'~tačit i s klasickýn1 spinakrem. Za slabšího větni bychon1 neiněll n1ít Zá
zdánlivého větru 60 stupňů, a nal1radit ho genou.

každé111 pol')'Vll případně

11 povol1l}c111e otěž hlavni plachty, febce I otěž sp/11ak1·11 tak, aby z1ístá1•al stále

Boční kurz za silného větru

správuě 11astaťe1J v1lll ťět1·11.

Ačkoli

Vpodstatě platí zásady popsané v před­ chozíin odstavci. Navíc se snažírne spinakrový peň snížil, aby se více vypnul návětrný len1. Tín1 se břicho pře­ sune vpřed, zmenší se náklon a poklesne tendence k vyostřov~ní. Ze stej ných důvodů vede1ne závětrnou otěž co nejblíže k zádi. Otevření závětrné­ ho lernu taktéž z111enší boční sílu a tlak na kormidlo (obrázek 2). Jestliže 1námc problém s nák!onen1 nebo s udťžcním kurzu, je třeba odpadnout, aby \'Ílr vál více od zádi, nebo shíhnout spinakr.

Nastavení hlavní plachty se spinakrem

při plavbě

Obrázek 1 - Lebkf il'střed11f vftr 1'1~estt1vfn1e

spf11r1krov)1 pe11dostrlleč11ě1lople1f11, aby byl spluakr vypl11ě11 větre111. Z1í11ětrý fík 11u1sl b3>t 0Je11ře11, aby se z111e11šll11 bolu{ sflf/ p1isobfcf 11ákfo11.

POZOR! ,\'/kdy 11e11ecln11e spiuakro1f pel1, aby se opfef o pfed11f stěb!

E

Jak dalece se dá M: spinakren1 ostřit? To je dobrá otázka a alibistická odpověď zní, že záleží na střihu spinakm. Obecně ~e dá ale říci, že když úhel zdánlivého rětru překročí hodnotu 45 stupňů, je čas nahradít spinakr genou. Rekreační jachtaři obvykle používají spinakl)', které nejsou střiženy pro boční a ostřejší kurzy. Pak je lepší spinakr stáhnout dříve, už při úhlu

Spinakr zakřivuje proudnice rnnohcn1 než gena a již první zkušenost nárn ukáže, že musí1ne hlavní p!achtL1 při\áhnout o dost více, než by příslušelo bočnímu větru. Co se týče o~tatních paran1etrů, trirnujeme hlavní plachtu jako s !šenou, například povo!Ítne spodnf lík., ab)' byla hlavní plachta hlubší. Také zmenšín1e napě­ tí ve vfrtahu. Při ostřejších kurzech naopak hlavní plachtu \)'plošťujeme, abycho111 zmenši!! boční sílu !1 tedy náklon. Při zadních kurzech za silnějšího větru n1usín1e zn1enšit přeto­ čení profi!l'l (tvást), abycho1n lodi vzal! tendenci kývat se. Dotáhnenie kiking, ale n1usín1e s! bft psti, že 1• případě potřeby pl1jde rychle povolit. Za slabého větru s! naopak 1nůžen1c dovolit použft !openantu (dirk, topping lift) nebo tcleskopich.i kiking

1nohutněji

Záťěll"111Í otěž je

l'etfe1111

co 11ejvlce dozadu, 11by

Kdyby byl spl11akro11ý peií se otevfel zlÍ1'ět1·11ý llk. 11a~·ta1'e11 kolt11u 1111 vítr, zál'ělr11f lik by se ,,(ce zui•řel (řerre11ě tečko11r111á 1111/e).

~ maléinu po7.vcdnutí ráhna, abychorn ·.li1ucí t\vist získali (obrázek 3).

Nekontrolované (broach)

7,{1-

vyostření

:v:>tliže námořní plachetnice pluje se spina,fe1n na zadnín1 kurzu v silnén1 větru, síly\'}'·. 11\ané plachtaini jsou při správnén1 vytrin10Obrázek 2 Sll11;í vftr

vání spinakn1 a hlavní plachty v rovnováze. Loď je pak n1ožné držet na kurzu jenom n1alý1ni korn1idelní1ni korckcen1L Větrný poryv nebo vět~í vlna, jež vyvolají náklon, ni ohou ale učinit plavbu nestabilní. Tahy plachet přesta­ nou být v rovnov~t:e a vyvolají sílový motnent, který loď stočí do návětří i přes vr.~kerou snahu korinfdelníka. V7.niklý náklon vede k zesílení točivého 1non1entn a korn1idelník ztrácí nad lodí kontrolu. Ta se pak položí na bok, s ráhne1n hlavní placht)• ve vodě, a neovladatelně vyostří (broach to V.'indward). :Na obrázku 4 jsou vyznačeny síly, které za popsanébo režimu na plachetnici pl1sobí. Horní sché1na zachycu-' je situaci, při níž jsou síly v rovnováze, spodní pak vznik točirého n1omentu, který vede k nekontrolovanén1u vyostření.

Stočeni do závětří (broach to leeward) Stočení

r1ulst vytvrířl složklf silJ', která při zad11'111 k11rz11 tlr1čl vrchol plac/Jty do 11ávětřf. Dotáhněte kikl11g!

Jak zabránit nekontrolovanému

závětří je ob1'ykle následované balzou. To může být vehni nebezpečné, jestliže je použit kontra.šot nebo hlavní otěž přichycena k zábradlí. Ráhno se zvedne a vítr udeří do hlavní plachty z opačné strany, což vede k prudkéinu náklonu a ná-sledně k položení lodě na bok_ Pokud nejsou

Co dělat, když dojde k nekontrolovanému odpadnutí

• redoucf ke stoče11f

•

Sfly 1u1 spl11akr11 r1 /Jlav1tl se 11avzájc111 l')'roVllfÍL'ajf.

placlJJě

• Stočeni do záťěJf{

< Sfly 1u1 spf/1akr1J a na blav11f plac/Jtč se pokoušej( sf(Jf/t lotl' ďo t1áťét1~{.

vyostření

• V krajní nouzi povolúne otěže splnakru.

•

'

vyostření

plachcy.

návělřf

Ci.

3

• Povolín1e otěže hlavní plachty. • Povolíme kiking, aby poklesl tah hlavní

Stočen(

do

'

značné

PreventivnC nesmín1e dovolit kývání spinakru (jachting nejsou žádné čti1y 22 - Yacbt 111200]), neboť to vede k rozkývání celé lodč. Při každén1 poryvu případně na každé vlnč vča'i odpadán1e a povolnjerne otěž hlavnf plachty, lehce i otěž spinakru tak, aby zůstá­ val stále správně nastaven vl1či větru. Kdy7. vítr 7.r,slábne, mfižetne ostřit a přitahovat otě­ že hlavní plachty i závětrnou otěž spinakru. Vsilnéu1 větru je třeba konnidlovat velice peč­ livě, citlivě a soustředěně.

•

Sf~J'

nabrat

do

Obrázek 5-,Vekontrofol'allé stočen( lodě

Obrázek 4 -

loď

Co dělat, když dojde k nekontrolovanému

~)·nucenou

Obrázek 3 - Hlav11( plachta

zavřenr lukny, n1f1že 1nnožství vody.

Okan1žitě van1je1ne pos:ídku >1křiken1 „hlavy dollt"! Posádka n1usí bý1 n1lmo dosah hlavních otěží a kolejnice otěžového jezdC€. J{áhno, pokud nenf použit kontrašot, nen:!. dále a divoce přeletí [ako gilotina nad kokpitem a setne vše, co by n1u stálo v cestě. Uvolníme nebo přetneme kontrašot, aby ráhno mohlo přejít na druhý hok. Uvolnín1c kiking, abychon1 z hlavní plachty vypustili vítr. Vpřípadě krajní nutnosti uvolnín1c návě­ trnou otěž spinakru (po vynucené halze nyní v závC:třO, Abychotn zabránili poškození spinakn1 a spinakrového pně (nebo jeho ztrátě), je nutné okainžltě povolit kiking spinakrového pně.

Dobrý konnide\ník by v;\lk nekontrolované odpadnutí v Zádné1n případě neiněl dopustit a nekontrolované vyostření se inu 1nf1že stát jen v náročných po
... ·--·· ... yacht

->

Kormidlováni a halza se spinakrem

Text

tr~~,~č.="

Foto TI" -.:
P

,;končit

h:„.

--~'-'Ý

"/~,"1·'-'.:Z.

µ_J· :::0' I

nutí poc1n,n si

rnť.že

bok (rolling), které nfi1n hude komplikovat život, Ji'>tou pornoc nfin1 pn<>kytnc „upevně­ ní" spinakru tÍln, 7e přita7enín1 Barber I !auleru .11.íhnen\e 7:Ívétrný otť7o''Ý rnh k palubě

dr,1hého rn:ltl'iiilu. Prato

a 11pr,1ví1ne ntě7e (vi1 plavba za silného větru

vyo1třit.

lout se spinakrc:11 je j<1ko sešlápnout plyno\ý pedál k podb7c a obzvlištč

za silného větru se j<'duá o adre-

nalinovou záležitost. kterj ale

zničrní111

v t'1vodu této lekce ~hrne111<",jak se spinakrern

v

konniJlovJt v těžkých pod111ínkách a jak pm-

7Cda 7JStavit nebo

\·jdět

1právnou korn1idelní technikou. ]<1k111i!e se

obrat po větn1 (h;117u), rná1ne-li k rlř~po­

předrho1ích

loď 7ačne nakHnět

zki jenorn jede-n 1pin:1kro\·ý peú.

:ie1~1e.

vyplývá

jl\ltli?e in~n1e nas;izťn spinakr ta silného "\'ětn1u~íme

pof-írnt s kýv:íníni

i '\

'

.

A když se

-..-ýznanll1ě

do

závětří,

lodě

z boku na

onH"7it jtnon1 trochu odpad-

začne naklánět

trochu vyostlín1e. Z tohoto

t-t:AM STiÉ:ŽEŇ, TAM KORMIDLO

ru,

lekcích). Avšak kýv:íní I<' d:í

pravidlo,jíni~je

do

návětří,

počínání

pak

lento odstavec nade-

psán - stáčínie loď ta1n, ka1n ukazuje stěžcr'i. /\1usi1ne si d:ív,\l pozor na pohybov)• stereotyp vbstní každé1nu

jachtaři,

který nás

rťilexně

ohr:íceně!

/,

kři7ová1ú

jsn1e

Z\'yklí při zvětšení náklonu vyostřit, a proto rn:í hodně jacht,1řči při plavbě se >pinakren1 tendf'nri při n:íklonu lodě do závětří takrě7

Co7 je 7:Ísad1:ě špatně a vede nikoli k 111lu1není kývání, ale naopak k n:Í.rt'htu

a111plitudy kývání. Samozřej111ě

v případě, 2e plujernr na hr.1

nici halry, nelze k

potlačeiú

k)'vá11Í j
odpadnout.To je další důvod, abychon1 nevo

lili li

Cistě

zadní kur.ty (dead run) a korntidlova

poněkud

k

větru,

abychonl prostor na

pří.-

padné odpadnutí k dispozici rněli. Přestože ~ajistíine hlav11Í plachtu kwlitně upe-vněnýrn kontrašoten1, n1usín1e být pi'i pou7'ívání -...··ýšc

I

,'

I

I I J2 j_ ---- „«--·---------------------··-----' ________________________ . ___________ ._ __________ - . I

- r .-

yacht

dal~í

Obrbzek 1

(bzy

otč:7í,ji1117 Sť říká líně

sadu spinakrových guy~/bzy

111ázorně11y,

p_l_~chetnice

Obrázek 2

sheets). N.1 obr.ízcÍC"h nejson

neboť

Halza s jednlm splnakrovým pněm

uka1ují obt'cný postup

v tonuo sledu: odpadnutí na

čistý

z.i.dní kurz (de,1d run)

©

ustálení spinakru

i

přesun

~IQ)

pně

spin,1krového

pnutí na

lávětrnou otěž

přehození

vyostření

hlavní plachty,

vení spinak1u na

11ově1n

~ ----=r--

...-:_,

-

/

rek1eačuích

při­

~

a usta-

přehazqjí

:,,011časně,

hlavní

Splnakr je ustaven

~,,\»\

při

halze

pllpc[f zévMrn;\

nakru. Ri~kují, že spinJ.kt za~tíuěný hlavní

návětrné olě~

u

Odpadáme na

čist)'

i

překroutí.

J.

následuě

kutzu.

je odpojen od s1ěině a k volnému konci se Peň

plachty postupně - hlavní před (nebo po) spiplachtou splaskne

na novém

'~--~

většinJ

;1však

přehazuje

jacht,11{'1

a

kur.
Závodiú pos,ídky oLvykle plachtu a spinak1

záYětří

do

(sheet)

Pomalu

vyostřujeme.

otěl.

Pak se vysekne m

se :ZJ.111otá, 11cbo

Na :;tJbilnícb 'lodích

111čiže1nc

dot.í.hnout h11vní pbchtu do střcdn, přehodit

(?)

spinJkr,jenž neztrácí vítr, a pJ.k teprve hlavní pbchtu vypustit na ž.ídané Náklon do

Nilklon do liivlilif:

str.inč.

návětří:

troch~ vyostřlt

trochu odpadnaut

HAL ZA "OD KONC:E l<.E l
přídavné lodč

dcYŠÍ1n vhodn:í pro

Gl

vybavení a je

pře­

n1enší než 30 stop.

Ivlóže ale být obdžné a nebezpečné ji upbtnit ZJ

silného

YČtru

hbvně

a na vzednu1té111 nioi'i,

nJ vřtších lodfrh, ne boi v ji>tť chvíli je .;pin.ikrov)• peň zceb "\u\ný. f'o1tup je následující:

Nepřťst:'iv:'iine

odpa
kontrolo\',ll, zda vítr

llť7ačíná při

reagovat konnid!e111, když

pr.l\'eni

oka111žitť

vidín1e,

Žť

příznak

vynuct;né balzy.

ráhno napíná kontrašot jako první

Dúležit.í je

předvídavost.

Senosl, kter
poťbří potlačit

nn1ohen1 bezpečnější než stočení do závětří, halze. Ta pak n1ů­

že přinést poškoze1ú 1natt:riálu a ohrožení žipo1ádky, V každéin případč vyvolá chaos a ztdtu pozirc v

kikingu (do\vnh~11l) vypuštění hla\•1ú

vají. Pa1natujn1e si, Ž(: stočení do návětří je

palubě

D

pi-ídě

spinakr vyfouknut

kru n; novéni kurlu


votů

držení

pohyby

naše redkce zpo11wlí a překročí_jisLou kritickou

na

~jeho

přc"dvídal

se n:íu1

vynnceně

7,1d11í knr7

uvolnění spinakrověho

to:nto než:ídoucí pohyb. Jestliže se ale naopak

které 111\°1že vést k

O

kolmý

otě7e J přit.1i-tni n.ivětr

né tak, ahy byl spinakro\·ý pe1i 11,1pi"íé :1

peň

k ose lcdl.

Konnidelní zku-

lodě. (:íin dříve dok,í:lerne reagovat na boční

kyv trupu, tÍln

Čt>tý

uvolnéní závi'trné

spinakr tak, aby byl

c.- -

pops<1né konni
zadní vitr e ustavlme

regdtČ.

zr1arnon8 11c1c;n 2Tnaře,,-,; 1-1a11évr"J, alo r přír~1é u!T-u2ení posá(J'"y,

JJ'\l.l\"ťllÍ

spin,1

Celý postup je sehéni,1ticl..y lll.ÍLon1t'-11

'i.1

obrázku 2. Po~ú
obvyklr: shled.í, i<: z.ívětrllá otěl ""

d;i >iLlle plipnout, kdy): je ilarb<0r H;u\<0r

dot.i.žeu. Někteří kosatníci 111,\ÍÍ \"e zyyku po ni rlu'.·kov,1t, když jÍ 1nohh přitáhuout ~.ív\'trný

ot\'Žo\")· roh

.l

pl"ípnout

ke stělni, odpojí

k nč1nu poo1'1. Úspěch z.íl<;ŽÍ na pl-e1né práci

od něho spinakrový petl a připne volný

korn1idelrn1a. \ 1y1111<.:en:í halz,1 pak Zlldlll~'n:Í

kane~

nejen

dříve,

než po1ddka

přejde

k z.'ivčtrně otěži. (i.T ton1tu okanlŽi-

ku ntusí b)•t př<0hozcnJ hlavní plachta, aby se dal sp1nakrový

HAL.ZA SE SPINAKREM

plachty a

znovu

připnout

odpojení

ke

peň

druhýn1 konee111

stčžni.)

nivčtrné- otč-že

ní \'olné-ho konec spinakrového

kre1n.Velké a ZÍ\'odní lodč oh\•ykle používají

do kování na stCžni

~

nwnévnr, ale i

nou pos.ídkou

J

vnč

pří111é

ohrožení

kokpitu. S n1:ílo

za téžkého

počJsíjc

zku~e­

,1ltcnL1tl-

voi.1 spinakr sdhnout, provést halzu a p,1k spi-

posádkou,

j5ou tři htivní zpúsoby,jak halzo\'at se spina-

z111J.ření

po:.,ídky pracující

zavč5e­

pnč

znov11

dotažení kikingu

nJkr znovu vytihnout. Pokud je spinakr op.uřcn ka~ací1n

ruk.ívctn, je to

čit;: nejbczpcčnčj:\í

fešcní.

nej~n:idněj~í

a 11rli

yach

-> V

'

/

I

/

v

"

cary

r1DJSCll J z;1cine

Halza se spinarem Text František Novotný Foto Daniel Guryča

O

btížuost plavby a rnanévrování

a nasn.vení pně tup1'iů k podél-

plachtu. A7.jc nová návětrná otěž dotažena a zajiš

; nasazeným spinakrcrn dokláJi

né ose lodi

tčna, můře

i toto

pokračovaní na~í ~koly

osazení drul1ého

pně

stěžeň

11a

a pi"ipnutí

jachtingu, v nčn1Ž si popf~cine

7:Ívčtrné

(budoucí

dva 1pú>;ohy,jak se
velikosti

lodě jť"

připnout

dr11hý ~pinakrový pcií k zJvětrné

stěžni.)

kt' konci". Pou:7h1jc
připn111i

konce ~i jenom prohazují role."lt>n, ktťrýrn hyl

natočeni

d1l~í

peň za\•ťš<"n

otéžový- a n;i

stťžeú.

na

stě7ni,

poslouží po

pi\vodně otě·;ový

hal'lť

jako

1e 1uop,1k ~avl'sí

Odtud n:Ízev 1netody, kter.í vyžadu-

je synietrirká \..ování na koncích pně a již žddné ;_falší yyb,1vení.

spin~kruvťhu

HALZA SE DVĚMA SPINAKROVVMI PNI Halz,i ''-'
otě7i

k

(Podle

puvodní

výhodněj~í

napl-cd

přit5hnont

a pak ho t<'pr.'e

o~adit

pnč.

otě?ov,~

1Jvěsn

do líhl11 45

pod~lué

na druhý pe1í,

stupňú

eventuální

n.< opti1nální kur!

DVOJITÉ: OTĚŽE kron1Č

dl'ou spinakruvýd1

i p.Ír pin;ikrovýth

ot~lí,

pi'1ů

ji1nž se Hk:í

„líné" Oazy b'll)'),Jc 1nožnť druhý spi1ukrový peň

po
na nč v předstihu připnout a uachy>tat .1i tak

pnčrn.V přípa
Že je loď vybavena d\'Čma ~pi-

novou n~\'Čtrnou otčž jc~tč před vbstnírn 1nanťv-

naluovými piů, ale pouze jednou -.adou spina-

rc1n. Nionénč to po1.\dkn nezbavuje povinnosti

luových otěží, mf1lc prUbéh h:1lzy '1'padat

připnout Tla

ni~lc
co~('

něj př,•ne.1e

k1king a

z'1\·Č~,

aby poté,

tah spinakrn, zůstal pod kon-

ttolou. Pak je teprve

pe

pni

stupňO

k oso.

vyostření

peň

dvěma

45

pně

druhý

otč

Odpadáme na čistý zadnl v!11 a uslavime peii v OIJ!u

a dotriinování >pinakru

Na lodi, kter.Í. rná

umo7něno

@

v•hleden1

ose

>pi1iak1ového

je

vit kurz po hal7e a dotrÍlnov.1t spinakr. Obrázek 1 - Halza se

kikingu a

čfrnž

na paluhn a ulo7it. 7hývá jenom upra

pfr•hození hlavní p!Jchly a uklize1ú prvního

na

Uvolní 1t,1rou n5\'ftrnou

"ady.

do kování na

gybc) je vdnů bczpci'.ná. Spinakr je ncu>tálc

odpadnntí na či:.tý 7,1dní kurz (de,1d run)

1pinakro\-ého

návťtrné} otě?e

nf-kdy

po1:ídka přikročit k úklidu prvníh,

ino7nč

přehodit

hhivní

Hal2a bilham závodu ne bójce musí být zvládnuta bez chyb a navíc velmi 1ychle.

el Když je

v

ú~lu

peň

45

stupňO

k ose e vysl1ojen klklngom a závěsem, plehezu]emo Mavnl plachtu.

r.\/rně vyoslřlme

na nový kuri

e vytrlmu)leme splnakr.

yacht .. ···--·--····

:JALZA SE SKLONĚNVM ~-· NEM

odpojení kikingu (když je nutué), •kluuční

! l,ilz.i se sklopnýn1 pnč1n (dip pol<: gybc) jl"

je-li pcií. del~í, pd1unutí jeho sti<7.i'iového

otčžuvého kont:e točení

a ncjbczp<~<'ntjší pro včtSí turi>vybavenou loď, přcdcvšín1 ve variantě

pod

pnC k pa.lubé a jeho pro-

předníni •těhcn1

·1~:ivh0Jntj~í

z.'tvč>u

~1c-ky

chod pod stěhein

,,-no1n s jcd11oduchýn1i spinakmvý1ni otčžc­ ~,)1nplikacL

1·c'_j,1ký1n jinýn1

vnitřnín1 stěhe111,je

přl'hození

Ve

zapoti'chí

přeho7e11;1

protažen do

n1ít tťnto pn°1hěh: ti~rf

z:ívčtrné

1ku~enou

radní kurz a stabiliz.1ce

,;pinakrové otC.ži

a kikingu,jl'jirh dot.17.l'nÍ

~

dotri1110\•J11í spina.kru

skureřn0>ti

i:1ěl

v7hůru un1ožní prů­

hb\'llÍ pbrhty, 11•t.ivcní lodč na

novén1 kur1l1

'.'i·ed h;117on tyto stěhy odepnout. Manévr hy odpad!lutí na

k

připnutí 1,Í\"Č''\u

Pokud plnjcn1c na pbvidlc přednín1 stěhe111 (baby sby) i'i

po111ocný111

pnt~

pl-ipnutí

popí~e111e nejdřív. !\~5 ji~tou

r,i, ktcnl).l ,;i

po kolcjnit:i

1111iže být hbvní pbchtJ

to111téř okJn1žiku, kdy je pťr\

v

70Í\·ěti"í.

1néně

Avšak s n1álo nebo

pos;idkou je pl·ecr jeno111 bezpei'

<;pinakru, jcho7. liv,h1í, 1espek1ive kýv.íní

11čj.~í postupoval v sollL1d11 s výše uved,•nýini.

cl'lé lodi,jt:' n1H11é se vyvarov,\l

body.

uvolnť-11í pně ('~rázek

re

1;Ívěsu

a

2 - Halza se sklonéným

n;\vťtrné otě/.e

DVOJIYE Ol"ĚŽE.

pněm

odp,1dnutí na Odpadáma

či;tý

z,1Jní kur.o a stabiliz,1ce

spiuJkru, jehož kývání, H:»pektivt kývání

na čistý zadn! vf!r a slah111zu]emo

celé lo
Z\·e
splnak1.

konce

nou stlanu uvolul·ní zdvč1u a odpojení

\

pnč

tak, aby

pcú prošt:l pud pfední111 st1:hL'lll na lávčtr­ n,ívčtrné

oti:le

sklunO::ní pni:, proL1Že11í pud přcdnÍln sti'.--

he111 a připnutí „líné"

\

z5větrné otěže, kterd

butlt: po hJlzc prJt:10ící n:ívčtrnou otčží přehození h~Jvní phchty \' rointéř ~p11~tční

stt\7{10\'ého konr('

ok.:in1žiku

pně

do jeho

7;Ívěsu

prirovní poiohy, dotažení

a nové

n:'ivčtrné oti>7ť

u1t:1ve11í nového kllr71l a dotriinov,iní spin~kru vťln1i účinná

"1'1to 111eto
a d;'iv;i se jí

piednost nn 1Jvndních lo
dohle- st'hr;1nou po1ádku.Její jeden i'len rnnsí

před přldl s!abllni,

odpQjfme peň od návětrné olěfa,

podtbhneme pod

předním stěhem a připojíme

závětrnou otlíž

~:v~~l~~a~~~:l~n:ž~).

_.~"

~

ko\1, .iby

pi'tsnť

v oka1117iku, kdy spin<1krový peú prut:háY.Í pod

lllllf

=

·:

přednín1 stťhé1ll, --

~llíl~

k jeho otťřovén1u konci

ble~urychlc připnu! 1~lož1ú

:.;-,ul~.~

nou loď

přehozena.

{„línou") závětr­

otť.i:.

Ne111énč důk·žité

býl v tomhlž okamžiku

pří
být pi"ipraven v

/.---·

je, aby kor111.idelník držel

n;< st.1bil11f1n kur.lu ;c spin.1kn:n1 pi'í1no

před přídí.

Nebol v oka111žiku, kdy

o(lpojcn, vcdo<1 l\i obrov:.kou plat:ht1i

j~·

petl

j~·noin

!dud otčží. Koru1i
Mírně

vyost?fme na nový kurz

spiuakr ztr.1til vítr

a dotrlmulama

nc1ú pL·Ú připojen k no\{ 11ávětrné otO::li

splnakr.

d

t.hruutil 'c do sebe, dokud

a přt:hozcna hlavní plachta.

!

íl I

Pozná1nka: Spiu.1kr n1ůžc111c udržet vyplněný v2:tn~n1 otěže

i

při hJl7.f",

když donh~tjcn1c

hlavni phchty. 1Jokonr:c i v

případč,

že

hlavní phchtn na.před přc:hodh11c, pokud ovšc1n již

n1~n1e přclo7cný

d připnutou

novou

<;pÍnaknrvý pcil

návětrnou

otéž.

•

->

p

Ia c

h_~J_l_!_i_~_!l!_

L__!_r1_m

yachl

J2c 0 ting ílOJSOU žódné

čáry

Stahováni spinakru

a plavba s genakrem -----------

Text František Novotný

V pbrhtu co

této lekci na;í školy Jachtingu rozsáhlý předrnčt s n;Ízvcn1 spinakr 11zavřcnK'

návodc1n,jak tuto vehcc

úCinnou, ale i

těžko

nejbezpečněji spouštčt.

zvbdatclnou, A též _;c se-

zn.ítnínic s gcrukrcn1, s obdobou spinakrn pou-

žívanou 1x1 bol·ní

větry.

STAHOVANi SPINAKRU

:VI noho j.1rhtafú 1i 1ny<>lí, 7e st.íhnout spinakr je obtí7né. Avšak kdr7- ho

hudť1ne

1tahovat v zá

\"ětří

7J hfavní pbchrou J postupov,1t podle ná-;\e,h0írích bodli, vyhnerne Sť vše111 ptobléinl'1n1. Vyp11stínuo hla\'nÍ plachtu co nejvíce a od-

ný lík 1p11:.ikru n1ohl vlit v z;Ívět\·í jako

Když se ručkO\',ínín1 po len1u posádka dostane~

padncrne na čistý zad1ú kurz.

velká vb~kd.

Uvolnínu;- návětrnou otěž spi11,1kn1, až Sť

Rychle, Jle

k hlavě pldchty, ruťiže ji uchopit blí1e středu, cpi ji pod sebe a ,\o přílfOl'é lukny. AZ do ;třednil10 věnu je inožné, pokud j

spinakrový per\ opie o Dot:íhneine

přední >těh.

závětrnou

otčž

přito1n kontrolo\~lně

Souča;ně

111e ,;pín.1krový výtah. st.1hi.~c

;pinakru

uvolhuj0;:po;ddka

,pi1nkr pod spinakrovýtn

p11ě111

z;\vělrná

dost,Jtcčně

\')'vlátý, udriet

návětrný otěžový

11volněn

duh\ a cpe do přídOvé luk1iy. l),1lší člen

:i

haul} je dot,ižen.

po1.ídky ukládá ;pinJkruvý peťi, aby byl

v ruce

Odpojí1ne n(ivětrnou otěž od spínakn.i.

připrJ\'C'll

vede,_ie \•Ždy inožné přejít ke ;taliov,íní od bez

\l pí-ípadč nutno;ti povolíine závčs spinak-

ro

srnhov.íní od uěj, Když se to nepo

(dctml

návětrné

pod níhnenl vstupcnt z kokpin1 přín10 do kajuty.) Při st.1hov;1ní si n1usfn1c dát po7or na l1rčité

S1nysl tohoto železného pravidl~ je j:isný. Spin:J

uvolní1nc otčž Z<ÍVČtrnou, ahy z.'ivětr-

kritické 11101nenty. Nikdy ncsnún1c dop11<;tit, aby

kr je 1nožné stahov.Lt jcdinč \'C Yyvl5té1n st,1vt

aby po;ádka dos,íhla na rozpí-

u,tcí ;ckl nebo na vypína<:Í l..i.nko

pnč

A na obrázku I).

J1k1nilc je ,;puiakr odpojen od

Obrázek 1 - Stahováni splnakru

' Popuslíme sptnakmvý peň

někdo 7

a1 k přednímu $lěhu. Uvolníme závitinou otě! tak, aby závělmj lílc splnaktu vyvlál a odp~]fme jef od olliže niv~trné.

-·~-~-------··----

._.

splnakr pod splnakrový pe~ l~l
otčž

n.í

a nékd

z posádky není připrJvcn ke stahov..iní pl~cht;

proto n1u~í být jeden otčžový roh volný.

závětrný

posádky

7.ÍVČtrnou otěž

roh,

pevně

co nej--

rob u a stahovánirn

7<1 75větrný,

pti':ně

otě7,

napoje11 na

nout.jt'" nejbezpečnější

t,1k7e J

který je 11,íle br;

~e

dá v?dy pfit.íl·

t\ldí7 nejvhodnější pr

blíže spinnkn1

turistitký jachting. A tato rnttoda je pou7itell'

n1liže pěkně

i pfl

(který sebou 7l1řil'ě nilátit), všítn

větru

Ještě

vfre z bok\1.

owlá pozn.árnka k této nietodě: Kd)

ní plachtě a ručkovat po Jcjí111

b11den1e odpojovat

1ávťtrné111

len1u.

něnéni

že v tonuo

ok~1nžiku

vlaje

a co oe~ycble)I stahujeme a cpeme do přítl\>vé

rohy! Pokud

ú1ilin1 se propr.Lcov,l\ nž k 1·bst

u~ororme výl~h

náv~n

!R'Ž je odpojcnJ

Jsou jl'itt' jiné rnetody spouštťní spiinkn avlak pops.nný 1pihob s innlněnírn nJvětrnéh

uchopit

\;~.

dříve,

pos.ídka ztrJtih kontrolu nad

n111sí

./s

rohu.

Nikdy .1\c ncs11ú1nc Ul'olnit spi11,1kro\)' \)'ta

J

se so111tkdírne na

0 1,1,

pcčn~jšího zivčtrného ot~·Žo\·ého

n:ín1 spitukr VJ'\'HI rt"lý, aby oběrna otěžo1'ý1ni

44 -.-·-- ------

d z.ičít

Celý postup je grafickr zn:ízornčn na obr.ízkn 1. (Spin,1kr !ze stcjný1n způsobcn1 stJhO\'Jt uké

rov~lio pnč,

otčže,

pro další použití.

~pi11akr

otťZ skutečně

a zkoutroluj0;:1ue, :..:Ja její stahovák (b;nber-

UvěJonune

si,

už spin,1kr

ob1áceně. R11~kov;Í11Íln

se

1,lvětrný

lík l)'pne, kdežto 111·ol-

ně11i

návětrné otěže

od

zpt1sobí,

že návětrný otěžový roh ,;11létn0;:" přeJ loď, kde volně vlaje.

návětrnou otť7

>l>inahr11, 1nusín1e

krový peií sebou p1už11osti

1nť1že

otě:lovťho

počír.it

pli ještě \')'P

s tírn, že spin:

škubnout v

dť1sledk

lana. Tento eíekt, který l

ni o lil vést al k 1Ír
yacht _ __ __ ______ .

111 jeho konri uzel, n1uo;í111e ho uříznout, aby 1:n1hl vyběhnout ze ~tě7ně n1Ílno loď. Spinakr j'.l.~ hudťn1~

;•lfri z:i lodí pouze

n;1 otěžích,

HALZOVÁNÍ S GENAKREM ()dpadn('n1e nJ otěž,

či>tý

7adní kur7.

aby g<'nakr spb~kL

,,_·,pektive jeno111 na zJvěu nf otěži.JťJÍill 1íplný111

lJvul11í111e

': pu~těníni

Vedern(' otf.7 koleni pi('dního

~isk~n1t"

1··"•tavili proti

věu ;1

řas,

prosto1 a

ah)'rhotn

loď

a n1ohll spirukr vylo\'it.

stťhu 1pět

na

1;hl" do pfí,[ušného prúvbkntkhdky a 2alo7ínie na vininn. \)ot~hnetne

01f.ž na drub1;n1 boku. aby se

genakr ll
Lilo plachta, které se také

říká

asy1netrickY spi-

11.,kr,je alternativou ke spinakru.jt'jí přední 1oh

("br.ízek 2) je lio~ních

připevněn

na

přídi
STAHOVÁNi GENAt
kurlcch se uaotavujc jako gena. Na zad-

11íd1 a zadobočních ktir..:cch se vy>atLijc na opi 11.tkrový pcú .iako spinakr nebo na čtlcn a ovl:ídá ,c· příslu{nýini otčicini. VěThiauu je gcuakr vťtší

Odp~jínu: závěs

tt1 s vysuko

unlÍ;tč11ýn1 otčžuvý1n

O
l .od11č pru1třiženou plachtu, aby vyhuvčla lirukč­ ud ukotvení 11a přídi až pu

Souč~~nč

pol! r.ilu1cn1 hh\•uí pLichty gcua-

kr stabujc1nc a cpcinc do ka1uty (v1tupcn1

ohr~7ek .1.

z kokpitu, přípa
pytel s pbchtou 11,1

lJpevnÍ!ne- přední 1oh k příďové1nu kov:\ní 1n dlouhý1n bnťn1. S volnýrni oti:7enli vytal110en1e g('nakr co nejrychleji. ---

ObrlilOk 2 - Clenakr

a

dotrin1ujťlllť.

-----

pří~:! na
lodí, kde
genakr, zúst:ív.\ \'

kajutě ncu~r.í!e

pfipojcn

k ot/\7Jn1 a k výtihn - a připr,1n~n k op/t-

přkL

tov11i.'111n vyta7e11Q. V podsiatf použív,\111e oaéZ techniku jako při

a~i O,~

příslušnou otěž

pfipr,1\·ujcn1e prn

1ncn~ích

(lJ

\TVTAHOVA.Ni GENAKRU.

11ot,ihne1ne

ku1z a 11ech:í1ne

krovY výtah.

;1Jzení na spinJkrový pttl.J~k 1n:Í liýr vyhJvcna,

Přenesen1ť

čistý Zdlhlí

pončkud přitdlcnott b.lavn~ Plachtu. Rychle, Jle kuutrolovanč uvolnín1c g-cn;1-

ruhnu, llv.

' nu rejstříku použití

,;\:1711jc

p1\:d11ího rohu.

UchopÍtne otčž "enakni.

IK"Ž gcna, ale n1e1~Í ncl spinakr.Jcd11á se u plach-

i,

vťln'llL

stsho;1ní spinak~u. Někdo ol1~7.

1

pos~dky

gen,1kn1 co nejhlí-le pbdity

zad11ín1 len1u. Kdy?.

jť"

J

uchopí

ru{kt!ie po

u hbvy pi.1d1ty,

111ó?.ť

uchopit pldchtovinu hlí7e 1tíedt1 gc11ckn1 a dostat

ho pod kontrolu. Při předoboč1úd1

a7 osllých kur1cd1 by nié! 1oh ge11,1kru upcvnéu co nejblii:t' k pall1bť. B\:hc1n ki'ižování by placll',a n1i'la 11Ú\ tv.-!r jako gend typu Bigboy.Jt: tedy vhod1ié, aby přední lá\'ť, gc11akru byl ua>tavitdn\·._1dk ukazu-

být

přední

JC obrálck ..\. Tí111to j<;n1e vyécrpa!i cdou

t~inatiku

tri-

n1ov.íní pbchet a po1lcr'1oí kJpitob nalí jaL·hr,1f<;ké Plodní roh Obr~zek

3

~koly

hnoví. ··_ --~plony jsQU umís!ěny

· _45 cm od pledílfho lemu (23cm

u plo!!Novjch 1odQ. Dvoje o!ěio !sou - •-- velmi užitečné.

Obrázek 4

hude v\:nován,1

n~stJ.1T11í

pevného

a Jcslliže je přcdnl záYlís veden přGs kladku pled kováním pfadnlho

":Musime dbát na !o,

s!lihu, milže být výška 9anak111

abychom !e vodou.

nad palubou 1egulová11a.

nevláčeli

'..~Kdyi užlv~me dvoj11 otěíe, návětrná otěž

musí býl vedena l«!lem předního st~hu •

···-------

o\li!ovému rohu.

NAVŠTIVTE NAŠI NOVOU PRODEJNU HQH SYSTEM, PLZEŇ, TYLOVA 17

I I

________ yacht

..+Lplachetnice I trim

!

Jochting nejsou /'ácJr:é c';áry ®

Serizováni takeláze Text František Novotný

T

Obrá~ek

outo lekcí vstupuje n:tše jachtingu

škol:t

1 - Typy

:1

do

- j~k zadn!, slěh jsou vedeny ai: na

V1cholově oplachtěn!

'

po_;\ední kapitoly. Nf"jen

RliDUKOVANÉ OPLACHTĚNi

oplachtění

tak přední

Snadněji

špičku slěžně.

vbstni trin1ování pla-

chet, ale také celkové vybd~ní tJkel:í7e (rir;) ro7hoclujt o rychlosti ph-

\'elká hlavní plachta, 111éně

'

1

!

cl'P""-,

~

(s;iils). ZatÍln jsn1e se

Redukované oplachtěni - před ni stěh je ukotven v určité vzd6Tenostl od vrcholu stčině.

a jejich tvaruvánírn pornocí

I

M43

ŠÍLh uvhí
ale doposud jsn1c o tom, jaký vliv na vlastno~ti nehovořili

plachct1úce má ust.l\'t'nÍ

lodních kulatin, konkrétné stěžně,

a jeno111 okrajově j11ne se z1nínili o vlivu pevného bnoví (standing rigging), když j1n1e popisovali,jak se projeví přcd­ pčri zadního _1rěhu na pmliln geny. V~echll)' lodě, které 1nají špatně vybděnol1 takel:íž,json pornakj~í, hliře kh7ují proti větrll a \' neposkdní řadě se obtížněji konnidlují. vyladění

inohou

působit

až dra1na-

otnczínic JC!lorn na rnodcrrú1ni

\

říká

Fi.-xJcc v podélné ose. nastavc1ú pod pbchtanli.

Konečné

jež rnezi

plachetnicemi

žují. Nejčastčji p:tk nesou

Boční fixace takeláže.

"'···'

jednostěžníky,

ná1nořnínli

TA~-<ELAZE

převa­

op!Jchtění,jernuž

se

bern111dské (Bermudian rig) nebo her-

n1ud~ké

šalupy nebo

vysokostěžňové.

to

po~lední o7načení n~n1

při

další111

dělení

pou7ívá výr,11.

ko1nplik11je 7ivot

(obr,í1ek 1), nehoť

\'}'->okostě7ť1ové oplachtění,

jc11on1 pro takové

1-lohožd

angličtina

(masthead rig) jehož

stěh.

(a tudíž i gena) vede až na vrchol stěžně. Česky snad 111úže111e takové oplachtění ozna-čit jako vrrholové, respektive jako neredukované - v protikladu k oplachtění redukované-

inu, kde je

přední stěh

redukce se pak udává v osrninách, rt'Spt'ktive Kupříkladu

ho\'oř.írne

ve

o se
1oz:Hřit

rejsti·ík korrnidelníka a pozvednout jeho reputaci. Plal'ební hodnota lodi vztoste a ta se bezpečnější

za šp:ttného

počasL

dvanáctinách.

oplachtění

bennudské šalupy. ObJ typy bcr-

n1ulhkého

oplachtě1ú

1e li;í ve vlastnostech,

které n:Ís budou zajímat. TYPY OPLACHT~NJ

Anglické s]oyo rig se používá nejen v technickén1 srnys!ujako oznal:erú souhrnu kon;trukce nad palubou

plachetrůce,

jež

tvoří

její

pohon, ale t.iké k typologii plachetnic ozn:tčení

chet, podle

jejího typu podle opfacht~1Ú.

Pro

u;pořJ
účely

na;í

rc!ativnč

se

snadné nastaYcnL

Nastavitelné v n1enší1n rozsahu než redukované

pla-

~koly

VRCHOLOVE OPLACHTĚNI

Tuhé,

Více

oplnchtčnL

stčhovek

s

včtší

1nal:i hlavní plachta.

Je~tě

než

při>roupín1e

k z:h:tdán1, podle nichž

<;e postupuje, 1nusí111e si definovat pojn1y. Ačkoli

1e spr!ivné

říki upínačky, ře.1ký jachtař

orc!ovýn1 fan\'1111, jr7 dr?.í neřťkne

>tě7eň

bokli,

7.

jinak ne7 vanty. R.o7liš11jen1e vant}'

obvodové (cap shrouds, upper sh.rouds), které vedou

přes

sálingy ai k vrcholu

stěžně,

a WHlt}'

Obrázek 2 - Obvodové van1y

Stěžeň

musl být

vycentrov~~.

uchycen níže. Stl1pei'í

podstatně

zredukovat lÍnavu posádky,

FIXACE STEZNE DO BOKŮ

přední

tirky u každého typu pbchet1lice. !vlohou

k

na nast:tvení,jehož stálost vyža-

niniahu.

TŘI PRVKV NASTAVENÍ

---=

jejich výtahů., otěží a dal-

srane

větší

Juje

:z;ibývali spr.ívnýnt nascavení1n pL1chet

Zni,,.ny ve

s n1erlŠÍ

prvky - locl1ú kulatiny (spars),

I

li

tři

1nhrntije1ne

J 1~Jano\"Í (rip.ging) a plachtoví

~~

'#,·

Ná1očnější

-.- -.I----

t:tkťlá7e

stěhovek

plochou.

11

chetnire. [)o

nastavitelné než vrch.olové oplach

tění.

plochou,

relativně

Mliř1e vzdálenost výtahu hlavni plachty k nějakému bodu na kraji paluby, k obvodová liště

yacht

pod1ilingové (lo\ver diroud>), Jež dos:1hují

Obrázek 3 - Záklon

,-..

Příklad:

stěžně -

jeno111 k .~:ílingovén111 kov.íuí.

nírn P b -

Ma~lmální

lemu hlavni

pl·cdního st('-hu. [Jopín:iní :z,1dního s1ťhu,

'

o hou .ltr.in.ích <.tejnr dotfibnerne.

11.1

i ''elkou silou, 111,í jeno1:1 n:alý l'li\' 1ia

vý záklon. C ního

7.:1

n1írného poč.i<J lť přesvf'di'í1ne, že loď ~

>tojí koln10

není

n,1kloněn~ 11,1

nr"nf

ve svi<;lé poloz(".V

locf je \')'Strojena

povolín1e topenantu ne-holi dirk (topping lifr), či

jistotu, že lod' stojí ve vodě oprJvdu koltno. Metoda s 1nčře11Í111 pon1ocí stčžúovčho výt~-

střechu

hu je naopJk n:iprosto spolehlivá i v příp,1dč,

kajuty. l'ods~h11gové vanty a vntiřní přední

když niáine loď neznatelně n.1kloněnol1.

1tfh (h.ihy>tny) n111sí být povoleny. Un':í1ne <>i

V

dv.1 body, <>yn1etrickf k podélnf o-;e pb\·1dla,

vant}' stt~ný111 počtc1n otáček napín:íkó na

n,1přík!.1d

obou str.111ách

.iby konec r.'ihna kle1l na p.ilubu

obvodov\( palubní lišty, objúnku některého

7.Íbradlí

na

ze sloupkil a „1něřící"

7.kontroluje1ne, 7e tyto ~tejně

daleko od p;1tky

,\ pak

začnernc n1ěřit

;těžii.ových

podobně.

body jsou

>tě7nč/palubn!ho

boku,~

dru!tť111.

ze

výt.1hfi. Zaseknerne jej tak, aby ;;e

iekl na jeho konci dotýkal 1n°ěfícíl10 bodu

jed110111

ll
pak totéž proveden1e na boku

Jestliže je vztLíle1iost

vO,t~í,

z;Í\·Črcčn~n1

J

io o ;

!o

_,_

_.,

11111sín1e

Stěžeii

j<.> obvykl<" flxoviin ' 111,1lýn1

ní111 v1.1d, jen1u7 se J-ík:í :1.íklon

"""':~~?,-;·;~:>,

Při

kontroluje bot·uí kolniost >t~Znť

:.:'OUZC oc'.·i1n~. Obvykle to ;tačí, ale 1nusÍin<' pro závoOni lodé

2"

(1nast

bť7ně činí

l

jeho nastaveni post11p10en1e vodorovně

Jod·

Vyv,í:!:ínte

Mnoho jacht.J.řú používá 1netodll „~okolí­

:1ak!o11ť

sti'7.nť

1.ike). Záklon zlepšitie pbvební \'bstnosti (clt

11,bledovně:

v nl·ni:!: bude vzddleno~t stejná.

vzhleJe1n

k \ odory,cc. Zn1ěřirne

Ne;uú111e zapo1nenout, že ;těžnč vět;í,

hoJnotu „b" podle ub1.ízl...u 3.

„_

ka - že van!)• nl:jso11 u\·oinťnč. Proto Sl z.ÍYť­

spočívJ

111Ít

ao

40

~o

„,;V., I „,i , ,/. , I

,,/ ,1 60 10 50 90 100 110

Hodnola b j~ko funkce vzdMenosti P pro 1ilzné z~klony.

llHViÍ tvofit trllp

Trpick~

J 'itť7ei1

tuhý celek! Nikdy ne.;inín1c připu'­ V.lil[}'

un1ož11ily ~t<'7-

za vlnobaí učjaký vl.istní pohyb! Ze st

v toin, Ze výtah hbv-

vanry uvolnily, ti-eba prot.1ženírn ocelov·)·ch bnek, a poEi\'bují dot.íhnout, po1n,í1ne pl-i

před1nčtu

a jak uk.1zuje

pou7ít vědro~ vodou.

10 20

ab:;olutnč

v olovnici přípnutín1

nějakého těžkěho

„L, d· „I .ul , I

nán1ořní pl~chenllci

tit, Jb)' !ll;Ílo pi-edcpnut~

pron1ěnín1e

že

z.íkl.1dní pr.1\·idlo: N.1

Jll

by n3n1 nastavení zkrcsWo.

obr.ízek 4, k utltnneni k.J1litú bna n1ůžen1c

Q

připonicún1t

prťihybu stěžně, což

12 lil 12---·-·

:63Clll

nllčky přcdpokLíd,111.

v poř.í
licky backstays) než z,1dní stčh. Tín1 zabr.ínín1c

13-

10-

\\\'<'-

cho1n docílili žjd,inč hodnoty.

Vtip n1ctody

b(<'m)

\f

takcl~žjc

ní plachty

o

1e Z<íklon

denéni textu js111e

Pozníi1nka: Ph rcduko\·anéin opbchtC1ú

1'-

ČÍln

ll<ÍV<\tnid~

PIT,t<1vÍlnc uapíuáky nebo jině >ld\'ěcí

je lépe použít bakšt.így (spisovně pJrduny, ang-

1S

tín1 více je !od'

prvky na předuín1 a lad11í111 slěhu, aby-

rcn1

P (ni)

11 -

1<1ad'r10, h;s.ál< •~bo kilt. Věd10 1 voóou pal< uUumr o!žáóo°'I kmity.

PREDOZADNÍ NASTAVENÍ

,, uvoli1ov,í1ún1 napínákú !lll.JsÚne docílit ,tdvu.

" "

~ ---.~-~

;

obr,Íyek 2.

li1·01t, n.ívi'trnost) .1jeho hod11ot,1

I"

~těžně

'O -~----'cc--

(o ol

po111ocí výtJhu. Princip 111etody ilustruje

až 3 1tupn&.

slt!ině

4 - M$feni

prilhybu

znovu proveden1e kontrolu

kr,1t;í, pak povolit. Po1tup11ý1n dotahov,iní1n

Typické hodnoty záklonu

Obrá~ek

kroku dot:íhncn1c obvodové

Jot;íhnoul 11apín:Ík)' na p1otilehléin boku.je-li

ho oka"

-.-

lín1ce

někt,•rého

poniocí

U rcduko\'.Ulého oplachténí !ll
ho ~těhu.

ll\'o!nit klíny

v p.ilubnín1 lí111ci. Min1e li tiž o•u7e110 rJhno,

zad-

přcJniho

van[)', které hhvnč kontroltijí prťihyb přední­

případ<\ 7ť tlJŠe

n1u>Ín1ť

kontroh1je pouze pn'ihyb

bez b.1k~t!igt"1 p.1k pl.uí, 7c to j1ou obvodové

\

průcho7Ín1 stč7něn1, opř,:­

r,ýn1 o k·ýlovou botku,

stěžúo­

vrcholovť rak.d,íi~· ptcdpčtí

funkci bak;tfir,y.A pro redukované op!achl.:'ní

o 7.ldního stěhu rnk dlouho, dokud

stě7eŤ1

stčhu

stčhu.

7J.dný bok.

l'r.1cujen1e s n.ipÍ11;íky oh\'odových v,111tíi, přt-dního

63 cn1. Totťž zjistí1n.; bez

Pozná1nka: Záklon s!ěžné t~rču.ie délk;i

plachty

Nast.iví111e obvo
~

předního

7eií kohný_ 1-'orť

12 x 5,25

jakéhokoli počítání :z grafu.

dálka

ZASADV BOČNf FIXACE .JSOU NASLEDUJíCi:

U lodě~ rcdukol'<1ný1n oplaclně­

12 Ill.. Z taLl'.ilky 1·yplý\"Í, Le

kři?ov.íní. k)·v.~jí,_ie

Je-stliže

st>

7,Í\'ětrné

1'3llt)' \·olně

nutn,> rl:>·„·:~:- t:'.:·,:„";·i• k drr.i7e

<xie t.1kcláie podle po.,t11pti, které byly

hodnoty 7áklonu stť?"~ pro

popsány pr.ívě v této lekci.

Ill

7;Ívodní lodě llk~:-uc: rab\llkJ. Ještč sn~dnťji ll<'Ž z t,1b11lky se hodnotJ „b", odpovídajírí

požadovanéntu

záklonu

stěžně,

odečítá

z gr.it\1. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - · 31