Žádosti o prodloužení platnosti akreditace Žádáme o prodloužení platnosti akreditace prezenční formy navazujícího magisterského oboru 7202T004 Mediální studia a žurnalistika v rámci studijního programu N7202 Mediální a komunikační studia. Důvodem podání žádosti je blížící se termín ukončení platnosti stávající akreditace k datu 5. 5. 2015.
Obsah Formulář A – Žádost o prodloužení doby platnosti akreditace navazujícího magisterského studijního programu Formulář Ba – Charakteristika studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Formulář Bb – Prostorové, informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Formulář C – Pravidla pro vytváření studijních plánů SP (oboru) a návrh témat prací Formulář D – Charakteristika studijního předmětu Formulář E – Personální zabezpečení studijního programu (studijního oboru) – souhrnné údaje Formulář F – Související vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost Formulář G – Personální zabezpečení – přednášející
A – Žádost o prodloužení doby platnosti akreditace navazujícího magisterského studijního programu Vysoká škola Součást vysoké školy Název studijního programu Původní název SP Typ žádosti Typ studijního programu Forma studia Názvy studijních oborů
Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií, Katedra mediálních studií a žurnalistiky N7202 Mediální a komunikační studia N7202 Mediální a komunikační studia platnost předchozí akreditace udělení akreditace prodloužení akreditace druh rozšíření bakalářský magisterský navazující magisterský kombinovaná distanční prezenční Mediální studia a žurnalistika
Adresa www stránky Schváleno VR /UR /AR Dne Kontaktní osoba
www.fss.muni.cz FSS MU Ing. Rudolf Burgr
STUDPROG
st. doba 2 roky
titul Mgr.
5. 5. 2015 rigorózní řízení
KKOV 7202T004 ZU
jméno a heslo k přístupu na www podpis rektora
datum e-mail
[email protected]
Ba – Charakteristika studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Masarykova univerzita Vysoká škola Fakulta sociálních studií Součást vysoké školy Mediální a komunikační studia Název studijního programu Mediální studia a žurnalistika Název studijního oboru Doc. PhDr. David Šmahel, Ph.D. Garant studijního oboru Zaměření na přípravu k výkonu regulovaného povolání Charakteristika studijního oboru (studijního programu) Charakteristickými rysy magisterského programu MSŽU na FSS MU jsou ● koncipování magisterského studia na základech bakalářského studijního programu, ● provázanost žurnalistiky (žurnalistických studií) a mediálních studií, ● multidisciplinární přístup ke studiu žurnalistiky a mediální, zejména masové a síťové komunikace, ● orientace výuky na oblast mediálně vědného výzkumu a ● orientace na získání a ovládnutí výzkumných a manažerských dovedností, rutin, hodnot a norem. Program magisterského studia MSŽU v jednooborovém navazujícím studiu vychází z předpokladu, že student již získal základní vzdělání v oboru mediální studia a žurnalistika nebo příbuzném oboru na bakalářském stupni. Obsahové zaměření studia je koncipováno tak, aby nabízelo novou látku, otevíralo nové problémy, nabízelo nová řešení a odkrývalo nové pohledy na stará témata a staré problémy v oblasti žurnalistických studií, mediologie (mediálních studií) a metodologie mediálního výzkumu, a to s důrazem na problematiku mediální konstrukce sociálně kulturní reality, působení manipulace masových a síťových médií na publika a na analýzu a interpretaci mediálních produktů, procesů a mediálních publik. Zdůrazňován je multidisciplinární charakter oboru MSŽU a objasňovány jsou jeho vztahy a souvislosti s jinými vědními obory a jejich metodologickým vybavením, s komunikačními vědami, historickými vědami, dějinami a teorií kultury, filozofií, epistemologií, psychologií, estetikou, lingvistikou, literární vědou, ekonomií, marketingem, politologií, právními vědami, etikou a pedagogikou. Program magisterského studia je koncipován tak, aby studenti získali ucelené informace o základních mediálně vědných subdisciplínách – o teorii masové komunikace, kulturálních studiích, metodologii mediálního výzkumu, filozofii a epistemologii médií, psychologii médií, mediální estetice, mediálním marketingu a mediálním (projektovém) managementu, mediální estetice, etice a pedagogice (gramotnosti) a mediálním právu, ale rovněž orientující informace z disciplín nadřazených a hraničních, jakými jsou komunikační studia, teorie a historie kultury nebo mediální antropologie nebo public relations. Teoretické, metodologické a historické předměty jsou propojeny s výukou poskytovanou v seminářích a praktických cvičeních (dílny), a rovněž konfrontovány s žurnalistickou praxí, kterou studenti na magisterském stupni vykonávají dílem v rámci svého vysokoškolského studia (v katedrových a univerzitních médiích – časopisy, rozhlas, televizní a filmové studio), dílem z vlastní iniciativy jako spolupracovníci, anebo dokonce jako zaměstnanci mediálních organizací. Podstatou výuky oboru je navazování na znalosti a dovednosti dosažené v bakalářském studiu, výklad nových témat a problémových okruhů a získávání nových, žurnalistických dovedností a jejich propojování a rozvíjení. K opakování a překrývání látky a témat magisterského studia se studiem bakalářským dochází pouze při vytváření východiskových kontextů, tedy v případech, kdy je to nezbytně nutné pro porozumění výkladu nové látky. Vysokou míru návaznosti mezi předměty magisterského studia, mezi povinnými a povinně volitelnými předměty a mezi jednotlivými povinně volitelnými předměty vyjadřují studijní prerekvizity. Ty stanovují, který předmět nebo jaká podmínka představuje nezbytně nutný předpoklad pro studium konkrétního předmětu. Povinně volitelné předměty ve valné většině případů navazují na povinné předměty, rozvíjejí je a doplňují je, aniž by se obsahově zdvojovaly. Profil absolventa studijního oboru (studijního programu) & cíle studia Studium magisterského oboru MSŽU je koncipováno tak, aby studentům poskytovalo komplexní pohled na problematiku mediální komunikace, masových a digitálních médií a mediálního trhu, a to z hlediska historického a teoretického. Obor poskytuje, rozšiřuje a kompletuje znalosti z oblasti teorie a dějin kultury a médií, zejména masové kultury a kyberkultury. Klíčovými segmenty oboru je metodologie mediálního výzkumu a aplikace kvantitativních i kvalitativních výzkumných metod v oblasti analýzy a interpretace mediální, novinové, rozhlasové, televizní a on-lineové tvorby, produkčních, distribučních a konzumačních mediálních systémů a chování mediálních publik. Rozšiřuje znalosti z oblasti právního myšlení a etiky, které jsou nezbytné pro mediální praxi. Podstatným rozdílem mezi cíli oboru a profilem absolventa na bakalářském a magisterském stupni je, že magisterský absolvent je připravován nejen k tomu, aby plnil roli špičkového žurnalisty (publicisty) ve všech základních typech médií, ale také k tomu, aby se uplatnil jako mediální analytik ve výzkumných institucích, mediální poradce ve státním i soukromém sektoru, manažer ve všech uvedených segmentech pracovního trhu i
jako odborník v oblasti mediální gramotnosti a její výuky. Teoretické předměty, praktická cvičení (semináře, dílny, workshopy) a další využívané výstupy z učení formují cíle oboru a profil absolventa. Cílem oboru je: ● v návaznosti na bakalářský stupeň rozšířit vědomosti absolventa z oblasti žurnalistických studií a teorie masové komunikace, teorie a dějin kultury a médií, psychologie médií, žurnalistické eticky a mediálního práva; ● v návaznosti na bakalářský stupeň dále rozvíjet profesní dovednostní žurnalistické kompetence absolventa – disciplinovanost, důslednost, adaptabilitu a systematičnost, analytické a syntetické schopnosti, smysl pro týmovou práci, smysl pro odpovědnost vůči veřejnosti a manažerské dovednosti; ● v návaznosti na bakalářské studium prohloubit komunikační znalosti (strategie) a dále rozvíjet verbální a neverbální dovednosti nezbytné pro uplatnění se v oblasti veřejné a masové komunikace a ve vedoucích manažerských pozicích v mediálních organizacích; ● rozšířit vědomosti o mediálně vědné teoretické koncepty a teorie z oblasti filozofie a epistemologie médií, mediální estetiky, mediálního marketingu a mediálního (projektového) managementu, mediální estetiky, etiky a pedagogiky; ● podstatným způsobem rozšířit a poskytnout nové vědomosti a dovednosti z oblasti mediálně vědné metodologie, a to se záměrem vyložit propojenost a podmíněnost kvantitativních i kvalitativních metod výzkumu (např. mezi kvantitativní obsahovou analýzou a analýzou sémiotickou, naratologickou a diskurzivní); ● seznámit s metodikou výzkumu masové komunikace zaměřenou na analýzu a interpretaci jednak mediálních produktů, jejich funkcí a účinků na publika, jednak na analýzu a interpretaci mediálních produkčních, distribučních a konzumačních systémů; ● osvojit si základní informace o projektovém managementu v oblasti médií a v oblastech (pre)produkce, distribuce a konzumace mediálních produktů a v této souvislosti informace o struktuře mediálních organizací a mediálního/kulturního průmyslu, fungování mediálního trhu a mediální ekonomice a naučit se tyto poznatky aplikovat na tvorbu vlastního mediálního projektu, popř. produktu; ● naučit se všechny výše vyjmenované znalosti, hodnoty a normy, ale také dovednosti poučeně využívat a aplikovat v žurnalistické práci, mediálním výzkumu, manažerské činnosti, ve veřejné a masmediální komunikaci a v oblasti výuky a kultivace mediální gramotnosti. Absolventi, kteří si osvojí základní vědomostní a dovednostní žurnalistické a mediálně vědné kompetence studijního oboru, se uplatňují v žurnalistické praxi jako redaktoři v tištěných médiích (mj. novinách, časopisech, nakladatelstvích, grafických studiích, zpravodajských agenturách), v elektronických i digitálních síťových médiích (mj. rozhlasu, televizi, institucích a organizacích řídících, zpravujících a využívajících síťovou komunikaci), jako vedoucí pracovníci těchto mediálních organizací. Absolventi se mohou dále uplatnit ve výzkumné oblasti, jako pracovníci státních, veřejnoprávních i soukromých výzkumných institucí, mj. v ústavech České akademie věd a na akademické půdě, a to v pozicích výzkumník a pedagog, ale také na středních školách jako odborníci v oblasti mediální gramotnosti. Absolventi se mohou dále uplatnit v základních pracovních pozicích a ve vedoucích manažerských pozicích v oblastech, které s žurnalistikou a masovou komunikací souvisejí, např. jako pracovník určený pro styk s veřejností a médii, jako tiskový mluvčí, mediální poradce v politických, státních i soukromých institucích a organizacích i v reklamních agenturách nebo manažer krizové komunikace. Charakteristika změn od předchozí akreditace (jen v případě prodloužení platnosti akreditace) Navazující magisterský obor MSŽU je součástí tříletého projektu inovace výuky financovaného z evropských strukturálních fondů (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost) a realizovaného v letech 2012– 2015. Motivem zapojení do projektu byla snaha reflektovat nejnovější vývoj v oblasti mediálních studií s důrazem na nová média a audiovizuální tvorbu a posílit metodologickou základnu oboru. Výrazně se zvětšila nabídka povinně volitelných předmětů, včetně kurzů vyučovaných v anglickém jazyce. Výše popsané inovace přizpůsobují obsah studia aktuálním trendům vývoje médií mediální komunikace a odrážejí novou strategii proměny magisterského studia, včetně optimalizace kreditové hodnoty některých předmětů. Ve struktuře povinných předmětů se v průběhu stávající akreditace uskutečnily jen dvě změny. V akademickém roce 2011/2012 byl povinný předmět ZUR404 Etika a média převeden mezi povinně volitelné předměty pod kódem ZUR540. Od akademického roku 2012/2013 byl předmět ZUR403 Hypermédia obsahově modifikován a transformován do předmětu ZUR432 Sociální teorie nových médií, který lépe reflektuje proměny diskursu nových médií. Od akademického roku 2008/2009 byl také dosavadní jednosemestrální seminář k diplomové práci rozdělen na dva, vyučované ve vzájemné návaznosti ve dvou semestrech po sobě. Důvodem této inovace, respektive především organizační změny, bylo zjištění, že doba jednoho semestru je nedostatečná pro přípravu kvalitní diplomové práce, což ve svém důsledku často vedlo k odkládání obhajoby a prodlužování studia. Nový systém je vnitřními pravidly a podmínkami pro udělení zápočtu nyní nastaven tak, aby tato rizika minimalizoval. Z výše uvedeného projektu inovace vychází i úpravy ve struktuře profilových předmětů navržené pro další akreditační období.
Za prvé, z magisterského studijního programu budou od akademického roku 2014/2015 vyřazeny dva povinné předměty. Prvním je předmět ZUR410 Teorie masové komunikace: Historické proměny výzkumu mediálních účinků. Předmět s obdobným obsahem je součástí bakalářského studijního programu, u bakalářských absolventů vlastního oboru, kteří budou dále pokračovat na fakultě v navazujícím magisterském studiu MSŽU, by tak docházelo k zdvojování. Také předpokládáme, že předmět s obdobným zaměřením se učí i na jiných vysokých školách, z nichž přicházejí uchazeči o navazující magisterské studium. Druhým předmětem je ZUR409 Televize a její publikum v každodenní perspektivě + Ratingová analýza, který je jako úzce specializovaný přeřazen mezi povinně volitelné předměty. Za druhé, součástí magisterského studijního programu se naopak stanou dva nové povinné předměty ZUR433 Teorie žurnalistiky a ZUR434 Metodologie mediálního výzkumu. Struktura profilových (povinných) předmětů tak bude jejich zařazením mnohem lépe odpovídat deklarovanému profilu oboru, reflektovat jeho aktuální vývoj a vzájemné propojení mediálních studií a žurnalistiky. Za třetí, stávající profilový povinný předmět zaměřený na dějiny médií ZUR413 Kapitoly z dějin světových médií II bude obsahově modifikován, inovovaný předmět proto ponese nový kód a název ZUR435 Dějiny médií v éře modernity. Profil absolventa a obsah a rozsah státních závěrečných zkoušek se v období platnosti stávající akreditace nezměnil. Navrhovaná modifikace státních závěrečných zkoušek souvisí s výše popsanou inovací struktury profilových předmětů a je popsána v části C, oddílu Obsah a rozsah SZZk. Pro akademický rok 2013/2014 bylo přijato 69 Počet přijímaných uchazečů ke studiu uchazečů. v akademickém roce
Bb – Prostorové, informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Masarykova univerzita Vysoká škola Fakulta sociálních studií Součást vysoké školy Mediální a komunikační studia Název studijního programu Mediální studia a žurnalistika Název studijního oboru Místo uskutečňování studijního Brno oboru Prostorové zabezpečení studijního programu Budova ve vlastnictví VŠ ANO Budova v nájmu – doba platnosti nájmu Informační a přístrojové zabezpečení studijního programu Informační a přístrojové zabezpečení oboru MSŽU lze strukturovat do tří úrovní – celouniverzitní, fakultní a katedrové. Na celouniverzitní úrovni se jedná především o zabezpečení v oblasti informačních a komunikačních technologií. Základní komunikační a administrativní platformou pro zajištění a organizaci výuky je Informační systém Masarykovy univerzity (dále IS MU), dostupný na adrese http://is.muni.cz . IS MU je rozdělen na dvě části – Veřejné služby IS MU a Osobní administrativa IS MU. Ve veřejné části IS MU jsou k dispozici například seznamy a databáze studentů, pracovníků a absolventů MU, archiv závěrečných prací, univerzitní předpisy a směrnice, studijní katalogy, rozvrhy či studijní materiály. Do autentizované části IS MU mají přístup pouze studenti a zaměstnanci MU. Kromě výše uvedeného jsou v této části dostupné další důležité studijní aplikace používané pro komunikaci, výuku, testování/zkoušení a evidenci osobních údajů a studijních výsledků. Na fakultní úrovni se o komunikační, informační a také přístrojové zabezpečení starají Centrum informačních a komunikačních technologií (dále CIKT) a Ústřední knihovna FSS MU (dále knihovna FSS). CIKT provozuje 2 počítačové učebny s 51 PC, s možností hromadné výuky, samostatné práce i elektronického zkoušení. Na fakultě je dostupné wifi připojení na evropskou univerzitní síť EduRoam a možnost připojení do openVPN, dále pak je k dispozici vzdálený přístup k elektronickým zdrojům. Posluchárny a učebny, v nichž probíhá výuka, jsou standardně vybaveny počítačem s připojením k internetu, projektorem, ty větší i ozvučením, z přednášek lze ve vybraných posluchárnách pořizovat audiovizuální záznam, případně online přenos. CIKT zajišťuje i možnost barevného i černobílého tisku a skenování. Knihovna FSS evidovala k 31. 12. 2013 celkem 67 502 knihovních jednotek, roční přírůstek v roce 2013 činil 4 963 knihovních jednotek. Knihovna FSS v roce 2013 odebírala 166 titulů periodik (seznam oborových viz níže). Součástí fondu jsou také záznamy na DVD nosičích. Studenti mají přístup k širokému spektru odborných elektronických informačních zdrojů a licencovaných databází z oblasti společenských věd (viz http://knihovna.fss.muni.cz/ezdroje.php). Knihovna FSS poskytuje informační služby a zprostředkovává meziknihovní a mezinárodní meziknihovní služby. Hlavní služby knihovny FSS jsou dostupné 58 hodin v týdnu. Uživatelé knihovny FSS mohou využívat celkem 46 PC, z toho 37 s přístupem k internetu a 9 s přístupem pouze do sítě instituce. Studovna má k dispozici 232 studijních míst, zabezpečeno je pokrytí wifi na celou studovnu. Studentům i pracovníkům jsou k dispozici i služby všech ostatních knihoven MU, souhrnný katalog je přístupný na adrese https://aleph.muni.cz/F. Služby knihovny FSS jsou dostupné na adrese http://knihovna.fss.muni.cz/. Tištěných odborných oborových časopisů odebíraných knihovnou FSS, jejichž vybrané ročníky a čísla jsou dostupné také v elektronické formě, je k dispozici celkem 25: Communication theory; Communication, culture & critique; Critical studies in media communication; Cultural anthropology; European journal of communication; Global media and communication; Human communication research; International communication gazette; Journal of broadcasting & electronic media; Journal of communication; Journal of consumer culture; Journal of media economics; Journalism; Journalism & mass communication quarterly; Journalism practice; Journalism studies; Media history; Media Perspektiven; Media, culture & society; Mediální studia; New media & society; Qualitative research; Screen; Signs; Theory, culture & society. Kromě významných společenskovědních elektronických databází mají studenti a učitelé přístup také do specializovaných mediálních databází – Infobanka ČTK a Anopress IT. Katedra mediálních studií a žurnalistiky poskytuje pro studenty a učitele oboru především přístrojové vybavení a technologické zázemí specializovaných učeben. Počítačová učebna PC54 slouží pro hromadnou výuku, samostatnou práci i elektronické zkoušení. Učebna je standardně vybavena projektorem, plátnem a je ozvučena. K dispozici je 24 počítačů s 24“ monitory a se softwarem pro zpracování textu, zvuku i obrazu (rok pořízení 2013; Intel i5, 16 GB RAM, 1TB HDD; Windows 8.1, Adobe Master Collection CS6, Vegas Pro 12, Office 2013, Soundforge Pro 10). Kromě toho jsou počítače vybaveny specializovaným statistickým softwarem SPSS a softwarem pro zpracování
dat sledovanosti médií Golem a Data Analyzer Basic Modul. Učebna AVC má kapacitu 66 osob a slouží především pro hromadnou výuku. Je standardně vybavena počítačem s připojením na internet, HD projektorem, plátnem, navíc nabízí 5.1 zvuk, možnost přehrávání DVD, BD, VHS a automatizované pořizování AV záznamu/přenosu přednášek. Učebna Studio 527 má kapacitu 22 osob a slouží především seminářům a workshopům. Je standardně vybavena počítačem s připojením na internet, projektorem, plátnem a ozvučením. Dále katedra provozuje specializované učebny zaměřené na audiovizuální tvorbu. Je to střižna, televizní studio a rozhlasové studio, které tvoří zázemí pro výuku speciálně zaměřených kurzů, cvičná média i samostatnou práci studentů. Střižna 531 je vybavena technikou pro zpracování audia a videa. Učebna je osazena 8 počítači s 24“ monitory (rok pořízení 2013; Intel i7, 64 GB RAM, 3x1TB HDD + 128GB SSD, profesionální grafická karta Quadro 4000; Windows 8.1, Adobe Master Collection CS6, Vegas Pro 12, Avid Media Composer 6, Pro Tools 10, Soundforge Pro 10). Všechny počítače jsou napojeny na velkoplošnou obrazovku, takže lze pro celou skupinu promítat obraz z kteréhokoli z nich. Místnost je akusticky upravena a disponuje kvalitním ozvučením. V učebně je zároveň umístěna režie k televiznímu studiu (samotný odbavovací systém, ovládání kamer, světel a zvuku) a 48TB NAS úložiště (kritická data jsou redundatně zálohována na jiný NAS v jiné místnosti). Televizní studio je zcela soběstačné a profesionálně vybavené. Má zelené klíčovací pozadí, akustické odhlučnění, osvětlení kontrolovatelné plynule z režie, dvě roboticky ovládané kamery, čtecí zařízení a interkom. Technologie umožňuje streamovat živé vysílání přes internet, odbavení vysílání zvládne teoreticky jediný vyškolený student. Obě počítavé učebny, televizní zázemí a NAS jsou propojeny rychlou 10Gbit/s sítí. Rozhlasové studio je cvičnou platformou v podobě studentského Rádia R (http://www.radior.cz/). Rádio funguje ve dvou navazujících studiích a vysílá přes internet 24 hodin denně. Vysílací studio dokáže dobře simulovat prostředí v běžných rádiích – odbavovací software DAD je běžně komerčně využívaný. Pro plnění studijních povinností (zadaných úkolů v jednotlivých předmětech, seminární a závěrečné práce a pro fungování cvičných médií) zřizuje katedra Půjčovnu AV techniky. Půjčovna disponuje širokým spektrem techniky, která je k dispozici studentům zdarma: 25x DSLR se stativy, 20x kamera se stativy, 40 digitálních záznamníků, profesionální mikrofony, zvuková technika (reproduktory s kabeláží), 6x DSLR rig, 2x SteadyCam, jeřáb s kolejovým pojezdem, slider, 2x 4K kamera, projektory, plátno, televize, 1x profesionální dokumentární kamera, 16x malý kompaktní fotoaparát, 5x profesionální stativy s fluidní hlavou a kolečkovým pojezdem, přenosné osvětlení, přenosná režijní jednotka (možnost televizního záznamu na 3 kamery s režií mimo půdu televizního studia, možnost online vysílání).
C – Pravidla pro vytváření studijních plánů SP (oboru) a návrh témat prací Vysoká škola Součást vysoké školy Název studijního programu Název studijního oboru Název předmětu ZUR401 Základy studia kultury (sémiotická, narativní a diskurzivní analýza) ZUR402 Kritické teorie masových médií: masová kultura, média a společnost ZUR427 Mediální projekt, mediální produkt a jeho webová prezentace ZUR432 Sociální teorie nových médií
Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Mediální a komunikační studia Mediální studia a žurnalistika
rozsah
způsob zák.
druh před.
přednášející
dop. roč.
1/1
ZK
P
prof. PhDr. Pavelka, CSc.
1/1
2/0
ZK
P
PhDr. Volek, Ph.D.
1/2
1/1
ZK
P
2/3
1/1
ZK
P
ZUR433 Teorie žurnalistiky
2/0
ZK
P
ZUR434 Metodologie mediálního výzkumu
2/0
ZK
P
ZUR435 Dějiny médií v éře modernity ZUR441 Seminář k diplomové práci I ZUR442 Seminář k diplomové práci II ZUR443 Práce s informačními zdroji
2/0
ZK
P
0/4
Z
P
0/4
Z
P
1/1
Z
PV
ZUR511 Umělecká kritika v tištěných médiích ZUR519 Politická ekonomie médií
2/0
Z
PV
1/1
Z
PV
ZUR521 Umění a média
2/0
Z
PV
ZUR523 Proměny protektorátní žurnalistiky ZUR539 Televize a její publikum v každodenní perspektivě ZUR540 Etika a média
1/1
Z
PV
2/2
ZK
PV
2/0
Z
PV
ZUR544 Novinář Karel Čapek
0/2
Z
PV
ZUR545 Český fejeton
0/2
Z
PV
ZUR551 Stylistika - argumentace vs. manipulace (dílna)
0/2
Z
PV
prof. PhDr. Pavelka, CSc. Mgr. Macek, Ph.D., doc. Šmahel, PhD. Mgr. Waschková Císařová, PhD. Mgr. et Mgr. Kirkosová, Mgr. et Mgr. Urbániková, doc. Šmahel, PhD. PhDr. Večeřa, Ph.D. prof. PhDr. Pavelka, CSc. prof. PhDr. Pavelka, CSc. PhDr. Čerňová PhDr. Krčál, DiS. Mgr. Kříž Mgr. Mazancová, DiS. prof. PhDr. Pavelka, CSc. PhDr. Metyková, PhD. prof. PhDr. Pavelka, CSc. PhDr. Večeřa, Ph.D. PhDr. Volek, Ph.D. MgA. Motal, Ph.D. doc. PhDr. Poláček, CSc. doc. PhDr. Poláček, CSc. PhDr. Salaquardová
1/2
1/1
1/1
1/2 2/3 2/4 1/1
ZUR559 Kvantitativní metody výzkumu médií ZUR565 Statistická analýza dat
2/0
Z
PV
0/2
Z
PV
ZUR571 Tvorba audiovizuálního digitálního díla ZUR572 Digitální film ZUR580 Dokumentární a publicistická tvorba I. ZUR580a Dokumentární a publicistická tvorba II. ZUR583 Kvalitativní metody výzkumu médií
1/2
ZK
PV
Mgr. et Mgr. Urbániková Mgr. et Mgr. Urbániková Mgr. Morales
1/2 1/2
ZK ZK
PV PV
Mgr. Morales Mgr. Morales
1/2
ZK
PV
Mgr. Morales
1/1
Z
PV
Mgr. et Mgr. Kirkosová
ZUR584 Theory and Methods of Genre Analysis ZUR585 Estetická analýza mediálních obrazů ZUR586 Teorie a praxe střihové skladby a její vývojové tendence ZUR587 Dramaturgická analýza
1/1
Z
PV
1/1
Z
PV
Mgr. Helán, PhD. Mgr. Krajtl
1/1
ZK
PV
Mgr. Morales
1/1
Z
PV
ZUR588 Vybraná témata studia nových médií ZUR589x Current Reflection of New Media ZUR590 Audiovizuální antropologie a archeologie ZUR591 Vybrané teorie informační společnosti ZUR592 Dějiny tištěných médií v raném novověku ZUR593a Radio R - odborná praxe I
1/1
Z
PV
MgA. Motal, PhD. Mgr. Macek, PhD.
Z
PV
1/1
Z
PV
1/1
Z
PV
2/0
Z
PV
0/4
Z
PV
ZUR593b Radio R - odborná praxe II 0/4
Z
PV
ZUR594 Tvorba akademického textu 0/2
Z
PV
ZUR595 Dějiny médií po r. 1945
2/0
Z
PV
ZUR596 Psychologie médií
2/0
ZK
PV
ZUR597 Psychosociální aspekty marketingová komunikace ZUR598 Virtuální svět mediální komunikace ZUR599 Feature writing
1/1
Z
PV
1/1
Z
PV
1/1
Z
PV
ZUR601 Rozhlasový dokument a feature
1/1
Z
PV
ZUR602 Nové metody výzkumu
1/1
Z
PV
MgA. Motal, PhD. Mgr. Tkaczyk PhDr. Večeřa, Ph.D. MgA. Motal, PhD. MgA. Motal, PhD. Mgr. Bártek, Mgr. et Mgr. Kirkosová, MgA. Motal, Ph.D., Mgr. Sedláček, Mgr. et Mgr. Urbániková PhDr. Večeřa, Ph.D. Mgr. Blinka, PhD. doc. Mgr. Stoličný, ArtD. doc. Mgr. Stoličný, ArtD. Mgr. Waschková Císařová, PhD. Mgr. Hanáčková, PhD. Mgr.
rozhlasu
Hanáčková, PhD. doc. PhDr. Šramová
ZUR603 Metody výzkumu 1/1 Z PV spotřebitelského chování Obsah a rozsah SZZk Ke státní závěrečné zkoušce studenti přistupují po dosažení 120 ECTS. Dle pravidel MU musí mít také splněny celouniverzitní požadavky na minimální jazykovou kompetenci. Podmínkou účasti u SZZ je také povinnost absolvovat v rámci studia jeden předmět přednášený v anglickém jazyce. Inovaci výuky a aktuální trendy vývoje médií a mediální komunikace reflektuje i struktura a obsah státních závěrečných zkoušek. Stávající státní závěrečná zkouška je v navazujícím magisterském stupni studia složena ze čtyř částí – předmětů, a to ZURs300 Obhajoba diplomové práce, ZURs301 Dějiny médií, ZURs302 Teorie kultury a ZURs303 Teorie masové komunikace. Inovovaná podoba počítá se stejným počtem částí, avšak dosavadní předměty ZURs301 Dějiny médií a ZURs302 Teorie kultury se spojí do jednoho pod názvem Dějiny médií a teorie kultury. Část tematických okruhů původního předmětu ZURs302 Teorie kultury zaměřená na sémiotickou, narativní a diskurzivní analýzu pak přechází do nového předmětu pod názvem Metody a techniky výzkumu médií. Zavedení tohoto předmětu je výrazem většího důrazu, který je v profilu navazujícího magisterského studia na metodologii vědy a výzkum médií kladen. Předmět ZURs303 Teorie masové komunikace rozšiřuje tematické okruhy o teorii žurnalistiky a nová média a bude se nově jmenovat Teorie médií. Struktura státní závěrečné zkoušky je zvolena tak, aby obsahové okruhy jednotlivých částí korelovaly především s obsahem základních povinných předmětů. Předmět Dějiny médií a teorie kultury reflektuje především obsah povinných předmětů ZUR435 Dějiny médií v éře modernity, ZUR401 Základy studia kultury (sémiotická, narativní a diskurzivní analýza) a a ZUR427 Mediální projekt, mediální produkt a jeho webová prezentace. Témata: I. tematický okruh 1. Počátky masové komunikace Vynález knihtisku – jeho předpoklady a důsledky. Rozšíření techniky tisku a její meze. 2. Předchůdci periodického tisku Psané noviny a korespondence. Letáky a letákové noviny, letákové pamflety. První sériové noviny a měsíčníky. Právní rámec raného tisku a cenzurní omezení. Funkce a působení předchůdců periodického tisku. 3. Tisk v 17. a 18. století Počátky periodického tisku 17. století. Sociální, kulturní, ekonomické a politické příčiny a důsledky rozvoje masové komunikace. Základní technologické a organizační inovace v mediálním kontextu. Tisk a cenzura. Základní rysy periodického tisku 18. století v Anglii, Severní Americe, Francii a Německu. Regulace a kontrola tištěných médií. Osvícenství a cenzura – počínající zápas o tiskovou svobodu. Charakteristika časopisecké produkce. Publikum – vzdělání, čtenářské spolky. Politické a společenské důsledky rozšíření tisku. 4. Přechod od tradiční k moderní společnosti a tištěná média Socioekonomické a politické proměny v souvislosti s přechodem od tradiční k moderní společnosti; počátky moderního národního státu. Rozvoj dopravy; modernizace tisku a výroby papíru; nástup nových komunikačních systémů (telegraf); první zpravodajské agentury (Reuter, Havas, Wolff); fotografie a její důsledky. 5. Tištěná média do poloviny 19. století Británie: nástup průmyslové produkce; periodický tisk jako předmět obchodu a finančního zisku (Morning Chronicle, Morning Post, Morning Herald, Times); rozmach listu The Times, jeho technologické a zpravodajské proměny; radikálně demokratický a dělnický tisk. Vznik USA; americká revoluce a tisková svoboda. Počátky stranického tisku. Tisk první poloviny 19. století až do vypuknutí občanské války: zrození levného masového tisku (New York Sun, New York Herald); první velké seriózní noviny – New York Tribune. Fenomén Velké francouzské revoluce; tisk a revoluční kluby; revoluční versus royalistická žurnalistika; tištěná média za vlády jakobínů. Noviny a časopisy za Napoleona, bourbonské restaurace a vlády Ludvíka Filipa. Nástup levného masového tisku (Le Siécle a La Presse). Zrod moderního německého nacionalismu; angažmá německé žurnalistiky proti Napoleonovi a francouzské okupaci (Berliner Abendblätter. Rheinischer Merkur a osobnost J. Görrese). Karlovarská usnesení. Charakteristika dobových novin a klíčové deníky (Allgemeine Zeitung a Hamburgischer unpartheyischer Correspondent); liberálně opoziční versus konformní tisk 6. Tištěná média do I. světové války Zlatá léta britského impéria – dlouhá viktoriánská éra. Počátky levného masového tisku ve Velké Británii (Daily
Telegraph, Daily News, Standard; levné večerníky). Northcliffova revoluce v britském tisku (Daily Mail). USA a tištěná média za občanské války. Vzrůst významu masového tisku – žlutá žurnalistika (New York World, New York Journal); osobnost J. Pulitzera a W. R. Hearsta. Fenomén muckrakers. Francie - nové významné deníky (Le Figaro, Le Petit Journal). „Belle époque“ francouzského tisku: klíčové pařížské deníky (masové – Le Petit Journal, Le Petit Parisien, Le Matin, Le Journal – a elitní – Le Figaro, Journal des Débats, Le Temps). Fenomén stranického tisku. Tisk a revoluce 1848-1849 v Německu. Nástup stranického tisku – konzervativní, liberální, sociálně demokratický, katolický. Právní poměry a tisková politika. Politické a společenské účinky masových médií. Profesionalizace povolání žurnalisty. 7. Média mezi válkami I. světová válka a média. Propaganda. Vývoj tištěných médií; proces koncentrace tištěných médií. Význam reklamy. Film; fenomén Hollywoodu; filmové koncerny – hvězdy, výprava, řetězce kin; filmová cenzura. Vznik a vývoj rozhlasu. 8. Poválečný vývoj médií II. světová válka a média. Proměny noviny a časopisů po r. 1945. Rozhlas. Filmová produkce. Nový fenomén – televize. 9. Globální komunikační revoluce přelomu 20.-21. století Digitalizace komunikace. Fenomén internetu a sociálních sítí. Mobilní telefon; textové a multimediální zprávy. Vysílací média v nové éře. Tištěná média v ohrožení. Literatura: BÖHN, A., SEIDLER, A. Mediengeschichte. Eine Einfürung. Gunter Narr Verlag, 2008. BÖSCH, F. Mediengeschichte. Vom asiatischen Buchdruck zum Fernsehen. Campus Verlag, 2011. BRIGGS, A., BURKE, P. A Social History of the Media. From Gutenberg to the Internet. Third Edition. Polity Press, 2010. FAULSTICH, W. Mediengeschichte von 1700 bis ins 3. Jahrtausend. Vandenhoeck&Ruprecht GmbH, 2006. Faulstich, Werner: Mediengeschichte von 1700 bis ins 3. Jahrtausend. Vandenhoeck&Ruprecht GmbH, 2006. KÖPPLOVÁ, B., KÖPPL, L. Dějiny světové žurnalistiky 1. Celý svět je v novinách. Novinář, Praha 1989. KOVARIK, B. Revolutions in Communication. Media History from Gutenberg to the Digital Age. Bloomsbury, 2013. Nord, David Paul: Communities of Journalism. A History of American Newaspapers and Their Readers. University of Illinois Press, 2006. PROKOP, D. Boj o média. Dějiny nového kritického myšlení o médiích. Karolinum, Praha 2005. SERAFÍNOVÁ, D. Dejiny svetového novinárstva II. Dejiny francúzského novinárstva. FF Univerzity Komenského, Bratislava 1994. SERAFÍNOVÁ, D. Dejiny svetového novinárstva IV. Dejiny nemeckého novinárstva. FF Univerzity Komenského, Bratislava 1994. SCHANZE, H. (ed.): Handbuch der Mediengeschichte. Alfred Kröner Verlag, 2001. STÖBER, R. Mediengeschichte: die Evolution "neuer" Medien von Gutenberg bis Gates: eine Einführung. 1. Aufl. Westdeutscher Verlag, 2003. ŠEFČÁK, L., Vojtek, J Dejiny svetového novinárstva III. Dejiny amerického novinárstva. Univerzita Komenského, Bratislava 1997. ŠEFČÁK, L., Vojtek, J. Dejiny svetového novinárstva I. Dejiny anglického novinárstva. FF Univerzity Komenského, Bratislava 1992. WILKE, J. Grundzüge der Medien- und Kommunikationsgeschichte. Von den Anfängen bis ins 20. Jahrhundert. Böhlau Verlag, 2000. II. tematický okruh 1. Vznik a proměny axiologického konceptu kultury 2. Antropologické pojetí kultury – vznik etnografie (Volkskunde), etnologie a kulturní a sociální antropologie) 3. Komunikačně pragmatický přístup ke kultuře obrat v humanitních a společenských vědách – linguistic turn 4. Kulturální studia a postmoderní koncepty kultury Lyotardův výklad nového kulturního paradigmatu postmoderny, Foucaultův koncept komunikačního diskurzu a kulturních epistém, McLuhanovo pojetí medií jako extenze lidských smyslů, Boudrillardovo simulacrum chápané jako princip dorozumívání v éře masové komunikace, Bergerův a Luckmanův koncept sociální konstrukce reality, anebo na naraci založené nové pojetí kulturní antropologie u Geertze. Literatura:
BARKER, C. Slovník kulturálních studií. Praha: Portál. 2006. BERGER, P. L., LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. 1999. BERTENS, Hans – NATOLI, J. Encyklopedie postmodernismu. Brno: Barrister a Principal. 2005. ECO, U. Skeptikové a těšitelé. Praha: Odeon,. 1995. EDWARDS, T. (Ed.) Kulturální teorie: Klasické a současné přístupy. Praha: Portál. 2010. GÁL, E., MARCELLI, M. (Ed.) Za zrkadlom moderny. Filozofia posledného dvadsaťročia. (Michel Foucault, Jean François Lyotard, Gilles Deleuze, Gianni Vattimo, Paul K. Feyerabend, Richard Rorty, Karl-Otto Apel, Jürgen Habermas.) Bratislava: Archa. 1991. FOUCAULT, M. Slová a veci. Archeológia humanitných vied. Bratislava: Pravda. 1987. GEERTZ C. Interpretace kultur. Vybrané eseje. Praha, Slon – Sociologické nakladatelství. 2000. JENKS, C. Culture. London: Routledge. 1997. LYOTARD, J.-F. O postmodernismu. (Postmoderno vysvětlované dětem, Postmoderní situace.) Praha: Filosofie. 1997. McQUAIL, D. Teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999. McLUHAN, H., M. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Odeon. 1991. McROBIE, A. Aktuální témata kulturálních studií. Praha: Portál. 2006. PAVELKA, J. O poznání, hodnotách a konceptu postmodernismu. Několik poznámek ke změnám paradigmatu euroamerické kultury v letech 1930-1995. In J. P.: Kultura, média a literatura. Brno: Středoevropské vydavatelství a nakladatelství Regiony. 2004. PAVELKA, J. Formování konceptu kultury na konci 18. a v průběhu 19. století. S. 49–60. In: Štěpán, L., ed.: Cesta k realitě. Brno: Středoevropské vydavatelství a nakladatelství Regiony. 2003. PAVELKA, J. Předpoklady literárního dorozumívání. Brno: Masarykova univerzita. 1998. POSTMAN, N. Ubavit se k smrti. Veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá fronta. 1999. THWAITES, T., DAVIS, L., MULES, W. Introducing Cultural and Media Studies. A Semiotic Approach. Houndmills – Basingstoke –Hampshire – New York: Palgrave. 2002RITZER, G. Mcdonaldizace společnosti. Praha: Academia. 1996. SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál. 2000. Předmět Teorie médií reflektuje především obsah povinných předmětů ZUR402 Kritické teorie masových médií: masová kultura, média a společnost, ZUR432 Sociální teorie nových médií a ZUR433 Teorie žurnalistiky. I. tematický okruh A/ Masová média a (pozdně)moderní společnost A1/ masová a populární kultura optikou kritických teorií médií A2/ kritická teorie médií psychoanalýza: masová kultura jako obranný mechanismus B/ teorie médií: kritika ideologie a Kulturního průmyslu B1/ kritická teorie médií a proměna veřejné sféry: veřejný zájem a veřejná mediální služba C/ teorie médií: Technologický determinismus D/ teorie médií: kritická teorie kyberprostoru D1/ kritika nezamýšlených důsledků mediální simulace, rychlosti a indiference Literatura: ADORNO, T,W. : Schéma masové kultury. Oikoymenh, 2011. BAUDRILLARD, J. Mass Media Culture. In: Poster, M. (ed.) Selected Writings. BAUDRILLARD, J. Implosion of Meaning in the Media. In: In the Shadow of the BAUDRILLARD, J.: Praecessio Simulacrorum. In: Host 1996, č. 6. BENJAMIN, W.: Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. In: Zdroj a jeho dílo. Odeon 1986. DEFLEUR, M. – BALL-ROKEACH, S.: Teorie masové komunikace. Karolinum 1996. ECO, U.: Skeptikové a těšitelé. Svoboda 1995. FISKE, J., Hartley, J.: Reading Television. Routledge 1994. FISKE, J.: Understanding popular culture. Routledge 1989, pp. 23-32 Revue pro média (téma: Média a populární kultura). In: HOST č. 10, 2001. http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue01/preklad_fiske_rpm01.pdf FREUD, S. Já a Ono. In: Sebrané spisy Sigmunda Freuda. Psychoanalytické nakladatelství.1999.. FREUD, S. Psychologie masy a analýza Já. In: O člověku a kultuře. Odeon, 1990. FREUD, S. Nespokojenost v kultuře. In: O člověku a kultuře. Odeon. 1990. GARNHAM, N. The media and the public sphere. In: Golding, P., Murdock, G., Schledsinger, P. (eds): Communicating Politics. Leicester University Press, 1986. GIDDENS, A.: Důsledky modernity. Slon 1998. GOLDING, P., MURDOCK, G. Ideology and the Mass Media. In: Barrett, M., Corrigan, P., Kun, A., Wolff, J. (eds.): Ideology and Cultural Production. Croom Helm. 1979. HABERMAS, J.: Strukturalni premena verejnosti. Filosofia 2000.
HALL, S. The rediscovery of ideology: return of the repressed in media studies. In: Gurevitch, M. et al.: Culture, Society and the Media. Methuen. 1982. KELLNER, D. Contested Terrain and the Hegemony of capital. In: Television and the Crisis of Democracy. Westview Press, 1990.. KLOSKOWSKA, A.: Masová kultura. Svoboda 1967. KUNZIK, M.: Základy masové komunikace. Karolinum 1994. LASCH, Ch. The Narcistic Personality of Our Time. In: The Culture of Narcisism. W.W. Norton. 1979. LASCH, Ch. The Socialization of Reproduction and the Collapse of Authority. In: The Culture of Narcisism. W.W. Norton. 1979. Le BON, G.: Psychologie davu. Praha 1992. LÉVY, P.: Kyberkultura. Karolinum 2000. LIPOVETSKY, G. Narcis aneb strategie prázdnoty. In: Éra prázdnoty. Prostor. 2001. MARCUSE, H.: Jednorozměrný člověk. Naše vojsko 1991. MACDONALD, D. A Theory of Mass Culture. In: Diogene č. 3. 1953. MACKAY, H. Theories of the Information Society. In: Investigating the Information Society. Routledege. 2001. MCLUHAN, M. Jak rozumět médiím. Odeon. 1991. MCLUHAN, M. Gutenbergova galaxie. In: Člověk, média a elektronická kultura. Jota 2000. MCQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Portál 1999. MULVEY, L. Visual Pleasure and Narative Cinema. Screen, 16,3 (Autumn). 1973. ORTEGA y Gassett, J.: Vzpoura davů. Praha 1993. POSTMAN, N.: Ubavit se k smrti. Mladá fronta 1999. RIESMAN, D.: Osamělý dav. Mladá fronta 1968. RITZER, G.: Mcdonaldizace společnosti. Academia 1996. Silent Majorities NY. 1983. Stanford University press . 1983. str. 110-275. VIRILIO, P.: Informatická bomba, Pavel Mervart, Praha 2004, str. 71-98. VIRILIO, P.: Vision Machine. Indiana University Press, 1995, pp. 59-77. VOLEK, J. Mediální studia mezi kritikou ideologie a kritikou informace. In Média a realita. Brno: Masarykova universita v Brně, 2003. VOLEK, J. Nezamýšlené důsledky "komunikační ideologie" v kontextu informační společnosti. In Média a realita: sborník prací Katedry mediálních studií a žurnalistiky. Brno : Masarykova Universita v Brně. 2002. VOLEK, J. Walter Benjamin a nová média.Communication Today, III, 2, 2012. ŽIŽEK, S. Cyberspace, or how to traverse the fantasy in the age of retreat of the big other. Public Culture, 19, 3. Dostupné na: http://www.uchicago.edu/reseach/jnl-pub-cult/backissues/pc26/Žižek.html. 1998. ŽIŽEK, S. The Matrix, two sides of Perversion, Nettime. Dostupné na:http://www.nettime.org/ListsArchives/nettime-l-9912/msg00019.html. 1999. II. tematický okruh Témata: 1. Klíčové teorie „journalism studies“ média a demokracie (společenská odpovědnost médií, veřejná služba, objektivita, regulace); politická ekonomie médií; žurnalistická kultura; provoz mediální organizace (mediální rutiny, gatekeeping, interakce mediální organizace s ostatními složkami mediálního podnikání). 2. Mediální systémy a typy žurnalistiky mediální systémy a typy žurnalistiky ve světě, rozdílná tradice, vývoj a současný stav; hlavní rysy vývoje a současný stav českého mediálního systému. 3. Aktuální problémy žurnalistiky. technologický vývoj (nové možnosti žurnalistiky – občanská žurnalistika, sociální média, UGC); ekonomický vývoj (vlastnictví, proměna obchodních modelů, proměna managementu médií, vztah žurnalistiky a inzertních oddělení); nová pravidla (proměny etiky a legislativy); proměny mediálních praxí (multi-skilling, konfergence, homogenizace, kanibalizace). Literatura: CALCUTT, A., Hammond, P. Journalism studies. A critical introduction. London – New York: Routledge. 2011. CONBOY, M. Journalism studies. The Basics. London – New York: Routledge. 2013. De BURGH, H. (ed.). Making journalists. Diverse models, global issues. London – New York: Routledge. 2005. DEUZE, M. (ed.). Managing media work. Thousand Oaks – London – New Delhi – Singapore - Washington: SAGE. 2011.
DEUZE, M. Media work. Cambridge: Polity Press. 2008. FORTUNATO, J. A. Making media content. The Influence of constituency groups on mass media. London – New York: Routledge. 2010. FRANKLIN, B., Carlson M. (eds.). Journalists, sources, and credibility. New perspectives. London – New York: Routledge. 2013 HALLIN, D. C., Mancini, P. Comparing Media Systems Beyond the Western World. Cambridge: Cambridge University Press. 2011. HALLIN, D. C., Mancini, P. Systémy médií v postmoderním světě. Praha: Portál. 2008. Jakubowicz, K. Nová ekologie médií. Konvergence a mediamorfóza. Zlín: Verbum. 2013. KING, E., CHAPMAN, J. L. (eds.). Key readings in journalism. London – New York: Routledge. KLEINMAN, S. The Media and Communication Dictionary. A Guide for students, educators, and professionals. New York: Peter Lang Publishing. 2011. KNIGHT, M., COOK, C. Social media for journalists. Principles and practice. London: SAGE. 2013. Lee-Wright, P.,Phillips, A., Witschge, T. Changing journalism. London – New York: Routledge. 2012. METYKOVÁ, M., WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, L. “Changing journalistic practices in Eastern Europe: The cases of Czech Republic, Hungary and Slovakia.” 2012. PETERS, C.Broersma, M. (eds.). Rethinking journalism. Trust and participation in a transformed news landscape. London – New York: Routledge. 2013. PRESTON, P. Making the news. Journalism and news cultures in Europe. London – New York: Routledge. 2009. ŠMÍD, M. Vliv vlastnictví médií na jejich nezávislost a pluralitu. http://www.louc.cz/pril01/vlmed2004.doc. 2004. ŠMÍD, M.. „Czech Republic.“ In Media Ownership and its Impact on Media Independence and Pluralism. Ljubljana: SEENPM – Peace Institute. http://www.mirovniinstitut.si/media_ownership/index.htm. 2004. STARKEY, G. Balance and bias in journalism. Representation, regulation and democracy. New York: Palgrave Macmillan. 2007. ŠTĚTKA, V. “From Multinationals to Business Tycoons: Media Ownership and Journalistic Autonomy in Central and Eastern Europe.” In The International Journal of Press/Politics. 2012. ŠTĚTKA, V. From Global to (G)local: Changing Patterns of Television Program Flows and Audience Preferences in Central and Eastern Europe, Journal of Popular Film and Television, 2012. ŠTETKA, V.,Örnebring, H. “Media, communication and democracy: Global and national environments — an introduction.” in Communication, Politics & Culture, Vol. 45. 2012. ZELIZER, B. (ed.) The changing faces of journalism. Tabloidization, technology and truthiness. London – New York: Routledge. 2009. ZELIZER, B. Taking journalism seriously. News and the academy. Thousand Oaks – London – New Delhi: SAGE. 2004. ZELIZER, B., ALLAN, S. Keywords in news and journalism studies. London – New York: Open University Press. 2010. III. tematický okruh Témata: Nová média optikou společenských věd přístupy k novým médiím a jimi neseným obsahům aneb různé formy „centrismu“ sociálněkonstruktivistický pohled na mediální technologie o Peter L. Berger a Thomas Luckmann a koncept sociálních institucí / užití médií jako sociálně institucionalizované jednání o Anthony Giddens a strukturační teorie / vztah struktury a jednání, technologie jako struktura o Andrew Feenberg a „textuální“ přístup k technologii a její strukturační moci – preferované užití, aberantní užití o Dvojí artikulace mediálních technologií technologické a textuální vlastnosti nových médií Nová média a kritika ideologie novosti problém „novosti“ nových médií ideologizace „nového“ a rétorika technologicky motivované sociální změny studia nových médií mezi technooptimismem a technopesimismem Ogburnova teorie kulturního opoždění Patrice Flichy a „internet imaginaire“ Vincent Mosco a „digital sublime“ Frank Webster a kritika teorií informační společnosti Nová média, politika, politický aktivismus a veřejnost nová média a politická sféra: politická komunikace, politická mobilizace a politické jednání nová média a nové formy politického aktivismu
o Carpentier: teorie participace o Papacharissi: nová média a občanský narcismus o Bakardjieva: subaktivismus / aktivismus a každodennost nová média a veřejná sféra o Dahlberg, Dahlgren, Papacharissi aj.: nová média a fragmentarizace veřejného a politického prostoru Literatura: AARSETH, E. Cybertext: Perspectives on Ergodic Literatury. The Johns Hopkins University Press. 1997. BAKARDJIEVA, M. „Conceptualizing User Agency.“ in Internet Society: The Internet in Everyday Life. London: SAGE. 2005. BAKARDJIEVA, M. „Subactivism: Lifeworld and Politics in the Age of the Internet.“ in The Information Society, 25. 2009. BENTIVEGNA, S. „Rethinking Politics in the World of ICTs.“ in European Journal of Communication, 21(3). 2006. BERGER, P., Luckmann, T „Společnost jako objektivní realita.“ in Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. 1999. CARPENTIER, N. „The concept of participation: If they have access and interact, do they really participate?“ Pp. 13–36 in Časopis za upravljanje komuniciranjem / Communication Management Quarterly, 6(1). 2011. DAHLBERG, L. „Democracy via cyberspace: Mapping the rhetorics and practices of three prominent camps.“ Pp. 157-177 in New Media & Society, 3(2). 2011. DAHLBERG, L. „Internet Research Tracings: Towards Non-Reductionist Methodology.“ In Journal of ComputerMediated Communication, 9(3). http://jcmc.indiana.edu/vol9/issue3/dahlberg.html. 2006. DAHLBERG, L. „Rethinking the Fragmentation of the Cyber-Public: From Consensus to Contestation“ in New Media & Society. 9 (5). 2007. DAHLGREN, P.. „The Internet, Public Spheres, and Political Communication: Dispersion and Deliberation.“ Pp in Political Communication, 22. 2005. DAHLGREN, P. „Parameters of online participation: Conceptualising civic contingencies.“ in Časopis za upravljanje komuniciranjem / Communication Management Quarterly, 6(1). 2011. FISHER, D. R. WRIGHT, L. M. „On Utopias and Dystopias: Toward an Understanding of the Discourse Surrounding the Internet.“ Journal of Computer-Mediated Communication, 6(2). http://jcmc.indiana.edu/vol6/issue2/fisher.html. 2001. FLICHY, P. „Introduction.“ in The Internet Imaginaire. Cambridge: MIT Press. 2007. GIDDENS, A. „Elements of the Theory of Structuration.“ in The Constitution of Society: Outline of the Theory of Structuration. Cambridge: Polity Press. 1984. HALL, S. „Znovunalezení ‚ideologie‘: návrat potlačeného zpět do mediálních studií.“ Pp. 68–77 in Mediální studia, 2(1). 2007. JENKINS, H., CARPENTIER, N. „Theorizing participatory intensities: A Conversation about Participation and Politics.“ Pp. 1–22 in Convergence, 19(3). 2013. LANDOW, G. P. „Hypertext a kritická teorie – Hypertextový Derrida, poststrukturalista Nelson?“ Pp. 9-21 in Biograph (6). 1998. LIVINGSTONE, S.. „On the material and the symbolic: Silverstone's double articulation of research traditions in new media studies.“ in New Media & Society, 9(1). 2007. MACEK, J. „Poznámky k definici: třídimenzionální koncept nových médií.“ in Poznámky ke studiím nových médií. Brno: MuniPress. 2013. MOSCO, V. „Cyberspace and the End of History.“ in The Digital Sublime: Myth, Power and Cyberspace. Cambridge: MIT Press. 2004. PAPACHARISSI, Z. “The Virtual Sphere 2.0: The Internet, the Public Sphere and beyond.” in Handbook of Internet Politics. Ed. Chadwick, A. – Howard, P. London: Routledge. 2009. WEBSTER, F. „What is an information society?“ Theories of the Information Society. London: Routledge. 2006. Předmět Metody a techniky výzkumu médií reflektuje především obsah povinných předmětů ZUR434 Metodologie mediálního výzkumu, ZUR401 Základy studia kultury (sémiotická, narativní a diskurzivní analýza) a ZUR427 Mediální projekt, mediální produkt a jeho webová prezentace. Témata: 1. Metafyzika a epistemologie, vědecká teorie (teoretický model) a výzkumné metody, metodologie vědeckého výzkumu 2. Hlavní výzkumná paradigmata sociálních věd – hermeneutika, pozitivismus, fenomenologie, strukturalismus, postrukturalistická paradigmata – lingvistický obrat 3. Metodologie empirických výzkumů ve společenských vědách – metody, techniky, výzkumné nástroje 4. Design výzkumu – výzkumné téma, výzkumný problém a cíl, výzkumné metody a techniky, hypotézy, výzkumný soubor a výběr výzkumného vzorku, hodnocení kvality výzkumu – validita, reliabilita
5. Etika výzkumu 6. Kvantitativní versus kvalitativní metody, kvantitativní, kvalitativní a smíšený výzkum 7. Metody získávání dat – dotazníkové šetření (anketa), kvalitativní dotazování (hloubkový rozhovor), zúčastněné a nezúčastněné pozorování 8. Survey (přehledová studie) 9. Kvantitativní obsahová analýza 10. Experiment 11. Metody analýzy kvalitativních dat – základní přístupy kvalitativního výzkumu Case studies (případová studie) Etnografický výzkum Zakotvená teorie Fenomenologické zkoumání Biografický výzkum Zkoumání/Analýza tištěných dokumentů Historický výzkum 12. Specifika online výzkumu (SEO analýza) 13. Analýza mediálních textů Sémiotická analýza Naratologická analýza Diskurzivní a kritická diskurzivní analýza Literatura: BABBIE, E. The Practice of Social Research. Belmont, CA: Wadsworth. 2001. BABBIE, E. The Practice of Social Research. Second Edition. Belmont: Wadsworth Publishing Company. Kap. 2: Social Scientific Inquiry. 1979. BEST, S. J., B. S Krueger. Internet Data Collection. London: Sage Publications. 2004. BIRKS, M., MILLS, J. Grounded theory: a practical guide. Los Angeles, Calif.: Sage, 2011. BLAIKIE, N. Designing social research :the logic of anticipation. Cambridge: Polity Press. 2000. DEACON, D. et al. Researching Communications. A practical guide to methods in media and cultural analysis. London: Arnold. 1999. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1998. EVANS, R. J., Mathur, A. „The Value of On-line Surveys.“ Internet Research 15 (2). 2005. FEYERABEND, P. K. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora. 2001. GROM, R.Social Research methodology. Hampshire – New York: Pacgrave McMillan. 2004. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál. 2000. HEWSON, C. et al. Internet Research Methods: A Practical Guide for the Social and Behavioural Sciences. London: Sage Publications. 2003 HOWKES, T. Strukturalismus a sémiotika. Brno: Host. 1999. JUSZCZYK, S. Metodológia empirických výskumov v spoločenských vedách. Bratislava: Iris, 2003. LEWIS, J., RITCHIE, J. (eds.). Qualitative research practice: a guide for social science students and researchers. London: Sage. 2003. MANN, Ch., F. Stewart. Internet Communication and Qualitative Research: A Handbook for Researching Online. London: Sage Publications. 2000. PAVELKA, J. Knižní obálka jako forma sémiotického a interkulturního transferu – na příkladu ilustrace obálky knihy Mcdonaldizace společnosti. Bulletin Moravské galerie, R 66, 2010. PAVELKA, J. Možnosti a limity sémioticko-funkcionální a diskurzivní analýzy: Na příkladu reklamy Understanding is everything. In Radomír Masaryk, Magda Petrjánošová, Barbara Lášticová (Eds.). Diverzita v společenských vedách. HUMAN COMMUNICATION STUDIES Vol. 11 (2012). Bratislava: Ústav výskumu sociálnej komunikácie SAV Bratislava, 2012. PAVELKA, J. Možnosti a limity sémiotické a naratologické analýzy jako nástrojů interpretace. In: Michal Bočák – Juraj Rusnák, eds.: Média a text II. Acta Facultatis philosophicae Universitatis Prešoviensis, Jazykovedný sborník 25. Prešov: Filozofická fakulta Prešovské univerzity v Prešove. 2008. PAVELKA, J. Předpoklady literárního dorozumívání. Brno: Masarykova univerzita. 1998 SCHERER, H. „Úvod do metody obsahové analýzy.“ in Schulz, Winfried, Scherer, Helmut, Hagen, Lutz, Reifová, Irena, Končelík, Jakub: Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Univerzita Karlova. 2004. SILVERMAN, D. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Praktická príručka. Bratislava: Ikar. 2005. SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál. 2000. THWAITES, T., DAVIS, L., MULES, W. Introducing Cultural and Media Studies. A Semiotic Approach. Houndmills – Basingstoke –Hampshire – New York: Palgrave. 2002. TITSCHER, S. et al. Methods of Text and Discourse Analysis. London: Sage. 2000.
TRAMPOTA, T. , VOJTĚCHOVSKÁ, M. Metody výzkumu médií. Praha: Portál. 2010. VAUS, D. A. de. Surveys in social research. London: UCL Press. 1998. VOLEK, J., JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Mediální studia: východiska a výzvy. Mediální studia, Praha: Syndikát novinářů ČR, 2006. WEBER, M. Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikumene. 1998. WODAK, Ruth – Krzyzanowski, Michal (eds.). Qualitative discourse analysis in the social sciences. New York : Palgrave Macmillan. 2008. Závěrečná diplomová práce, která je obhajována v rámci předmětu ZURs300 Obhajoba diplomové práce, je ukotvena obecně ve všech povinných předmětech oboru MSŽU a s ohledem na zvolené téma a metodu zpracování pak především v okruhu vybraných povinně volitelných předmětů, s nimiž souvisí. Požadavky na přijímací řízení Základní a obecnou podmínkou pro přijetí do navazujícího magisterského studia oboru MSŽU je minimálně bakalářské vysokoškolské vzdělání zakončené státní závěrečnou zkouškou a absolvování předepsané přijímací zkoušky. Obor je otevřený uchazečům zevnitř i zvenčí Masarykovy univerzity. Přijímací řízení obsahově i organizačně zajišťuje katedra mediálních studií a žurnalistiky. Zkouška má podobu ústního pohovoru zkušební komise s uchazeči a má dvě části. V první části zkoušky jsou prověřeny vědomosti uchazeče z pohledu základní znalosti literatury zabývající se problematikou mediálních studií, respektive teorií a dějinami masové komunikace. Povinná je znalost tří titulů a jednoho povinně volitelného textu ze seznamu, který uchazeč dostává zároveň s pozvánkou ke zkoušce. V druhé části zkoušky předkládá uchazeč synopsi (research proposal – v rozsahu 1-3 strany) tématu, kterým by se při svém navazujícím magisterském studiu chtěl zabývat, a obhajuje teoretická a metodologická východiska tohoto záměru. Tato část zkoušky je potvrzením akcentu, který katedra klade na diplomové práce coby hlavní výstup studia. Za zkoušku lze získat maximálně 100 bodů. Obě části zkoušky mají stejnou váhu – tedy první část tvoří 50 % a druhá část také 50 % bodového hodnocení. Minimální počet bodů pro přijetí je 60. Další povinnosti / odborná praxe
Návrh témat prací a obhájené práce Obor MSŽU vzhledem ke svému zaměření umožňuje k obhajobě předkládat jak empirické a teoretické práce, tak i tzv. produktové práce zaměřené na tvorbu mediálních produktů a projektů. V období 2009–2014 bylo úspěšně obhájeno celkem 200 diplomových prací. Obhájené diplomové práce jsou dostupné v archívu závěrečných prací ve veřejné části IS MU na adrese: http://is.muni.cz/thesis/ V roletkách nabídky zvolit kombinaci: Fakulta studia: Fakulta sociálních studií Titul: Mgr. Pracoviště závěrečné práce: 14231015 KMSŽ FSS Filtr lze nastavit ještě podle roku obhajoby a příjmení. Příklady diplomových prací obhájených v období 2009–2014: BELLOVÁ, M. Banksy a jeho umelecká reakcia na izraelsko-palestínsky konflikt (interpretácia mediálnych streetartových produktov z rokov 2005 a 2007) Brno: FSS MU, 2013. BLAŽEJOVSKÁ, M. Cizinci ve zpravodajství MF Dnes: mediální rámce a jejich proměny v čase ekonomické krize. Brno: FSS MU, 2013. BRÖCKNEROVÁ, V. Globální média, minority a kulturní hybridizace. Brno: FSS MU, 2013. ČÍHALOVÁ, B. Média v každodenním životě totální instituce: mediální praxe klientů dětského diagnostického ústavu. Brno: FSS MU, 2011. HAVELKA, J. Reflexe pokusu Lva Manoviche o dekonstrukci konceptu interaktivity. Brno: FSS MU, 2013. HRONOVÁ, T. Projevy glokalizace v soudobé televizní reklamě v České republice. Brno: FSS MU, 2010. KAVANOVÁ, L. Vietnamský/á novinář/ka v České republice. Brno: FSS MU, 2011. KOTIŠOVÁ, J. Mediální konstrukce apokalypsy: Halleyova kometa a konec mayského kalendáře optikou diskurzivní analýzy. Brno: FSS MU, 2014. KOTRLA, P. Krev a pýcha: tradice býčích zápasů ve Španělsku v zajetí moderní doby (dokumentární film). Brno: FSS MU, 2011. KUBÍKOVÁ, E. Bedroom culture - role médií v dětském pokoji. Brno: FSS MU, 2014.
MAŠEK, M. Zlínský novinářský aktivista Jaroslav Pelíšek před Národním soudem. Brno: FSS MU, 2009. NĚMCOVÁ, J. Zahraniční zpravodaj v 19. století: pařížský dopisovatel Opper de Blowitz a jeho časy v Timesech. Brno: FSS MU, 2012. NOVÁKOVÁ, L. Mediální reprezentace otcovství a její proměny v čase. Brno: FSS MU, 2011. ONDREJECHOVÁ, J. Naratologické postupy a role vypravěče v americkém válečném plakátu z doby 1. světové války. Brno: FSS MU, 2012. POLÁŠKOVÁ, T. Obraz kauzy Černobyl ve vybraných českých tištěných médiích v roce 2011 – po 25 letech od havárie jaderného reaktoru. Brno: FSS MU, 2013. PŘÍBĚNSKÁ, A. Mediální reprezentace jako spektakularizace pohřbívání Václava Havla. Brno: FSS MU, 2013. RAKOVÁ, E. Multimediální novinář: Případová studie užívání mobilních technologií redaktory zpravodajství ČT Brno. Brno: FSS MU, 2013. STACHOVÁ, J. Analýza dětských webových stránek televizí veřejné služby v zemích EU. Brno: FSS MU, 2010. SOBOTKOVÁ, K. Formální a obsahové proměny televizního zpravodajství: komparační obsahová analýza. Brno: FSS MU, 2009. SVOBODA, T. Protektorátní novinář Jaroslav Křemen před Národním soudem. Brno: FSS MU, 2011. ŠTOURAČOVÁ, A. Obraz Karla Hynka Máchy ve vybraném českém periodickém tisku v období od 1. října 1938 do 31. května 1939. Brno: FSS MU, 2010. TRÁVNÍČEK, V. Proměny českého hudebního trhu očima reprezentantů čtyř nejsilnějších mediálních institucí. Brno: FSS MU, 2012. VAJBAROVÁ, D. Vliv genderu na proces dělby témat: případ regionální zpravodajské redakce České televize. Brno: FSS MU, 2014. VESELOVÁ, M. Mediálny obraz intervencie vojsk Varšavskej zmluvy v denníku Rudé právo v rokoch 19681969. Brno: FSS MU, 2013. Magisterský studijní obor MSŽU navazuje obsahově na stejnojmenný Návaznost na předchozí studijní obor akreditovaný v bakalářském studijním programu. program (podmínky z hlediska příbuznosti oborů)
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR401 Základy studia kultury (sémiotická, narativní a diskurzivní analýza) Název studijního předmětu Povinný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 1/1 2 10 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Výstupem předmětu jsou ústní sdělení s předem zadanými tématy, tři menší písemné práce a jedna závěrečná seminární práce. Kritéria hodnocení: - hodnocení zadaných ústních výstupů (sdělení, referátů) vyučujícím - hodnocení zadaných menších, přípravných písemných prací a seminární práce vyučujícím - hodnocení powerpointové prezentace seminární vyučujícím a studenty kurzu - písemná zkouška (test formou otevřených otázek) Vyučující prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. Stručná anotace předmětu Předmět poskytuje teoreticko-metodologickou bázi pro komunikační, kulturní a mediální studia. Navazuje na sumu poznatků a dovedností, které účastníci kurzu získali na bakalářském stupni v předmětu Úvod do studia kultury (Paradigmatické systémy kultury). Cílem kurzu je vyložit a na konkrétních případech ukázat, že mediální produkty představují text, který je možné číst a kterému je možné rozumět. Osnova: 1. Koncept kultury, axiologické, redukcionistické a antropologické pojetí kultury. 2. Teoreticko-metodologický rámec výzkumu, antropologický a lingvistický obrat ve společenských a humanitních vědách. Komunikačně pragmatický přístup ke kultuře. 3. Metodologie společenských věd. Sociologie jazyka. 4. Kulturní tradice, kulturní normy a hodnoty. Dominantní kultura a alternativní kultury (subkultury). 5. Znakové texty, komunikační média, komunikační periféria, paměťové nosiče, komunikační systémy. 6. Sémiotická analýza mediálních textů. Definice, druhy, charakteristiky a funkce znaku a klasifikace znakových systémů. 7. Naratologie. Příběh jako rezultát a prostředek lidského dorozumívání. Základní kategorie (motivy, čas, prostor, postava, vypravěč, syžet, recepční autor, adresát). 8. Teorie diskurzu (diskursologie). Pojetí diskurzu – diskurzivní jednotky, formace, řád, konstrukty. 9. Aplikace sociokognitivního přístupu. Analýza a interpretace (dětská kresba). 10. Aplikace komunikačně pragmatického přístupu. Analýza a interpretace I (středověký oltářní cyklus). 11. Aplikace komunikačně pragmatického přístupu. Analýza a interpretace II (sociální reklama). 12. Aplikace komunikačně pragmatického přístupu. Analýza a interpretace III (literární žurnalistický žánr). 13. Aplikace komunikačně pragmatického přístupu. Analýza a interpretace IV (reklamní produkt). Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky
BARKER, C. Slovník kulturálních studií. Praha: Portál. 2006. BAUMAN, Z. Globalizace: důsledky pro člověka. Translated by Jana Ogrocká. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2000. ECO, U. Interpretacia a dejiny. In: Eco, Umberto a Rorty, Richard - Culler, Jonathan - Brook-Roseová, Christine. Interpretácia a nadinterpretácia. Bratislava: Archa, ed. Stefan Collini. 1995 EDWARDS, T. (Ed.). Kulturální teorie :klasické a současné přístupy. Edited by, Translated by David Vichnar. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. FAY, B. Současná filosofie sociálních věd. Praha: Sociologické nakladatelství. 2002. FLUSSER, V. Komunikológia. Bratislava: Mediálný inštitut, 2002. GROM, R. Social Research methodology. Hampshire – New York: Pacgrave McMillan. 2004. HERTZLER, J. O. A Sociology of Language. New York: University of Nebraska. 1965. HOWKES, T. Strukturalismus a sémiotika. Brno: Host. 1999. CHANDLER, D. „Semiotic for Beginners“, přístupné z 9. http://www.aber.ac.uk/media/sections/textan07.php JENKS, C. Culture. 1st pub. London: Routledge, 1993. MCQUAIL, D., WINDAHL, S. Communication models : for the study of mass communications. 2nd ed. London: Longman, 1993. MCROBBIE, A. Aktuální témata kulturálních studií. Translated by Denisa Šmejkalová. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. MIRZOEFF, N. The visual culture reader. 2nd ed. London: Routledge, 2002. PARKER, R. How to interpret literature :critical theory for literary and cultural studies. New York: Oxford University Press, 2008. PAVELKA, J. Intercultural communication competencies. S. 2331. Hochgerner, Josef a Irena Čornejová (Eds.). Communication in International R&D Projects. A Perspective from Social Sciences and Humanities. 1. vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2008. PAVELKA, J. Jazyková komunikace v tištěných médiích z pohledu diskurzivní analýzy. S. 301–310. In P. Odaloš, ed.: Zborník materiálov zo 6. medzinárodnej vedeckej konferencie o komunikácii Kontinuitné a diskontinuitné otázky jazykovej komunikácie. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, 2007. PAVELKA, J. Knižní obálka jako forma sémiotického a interkulturního transferu – na příkladu ilustrace obálky knihy Mcdonaldizace společnosti. Bulletin Moravské galerie, R 66, 2010, s. 152–165. PAVELKA, J. Komunikace a interpretace v kontextu studia kultury. S. 113-124. In Ivo Pospíšil Jan Zouhar (Eds.): Literatura a filozofie. Zdeněk Mathauser. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta: Brno, 2008. PAVELKA, J. Kultura, média a literatura. Brno: Středoevropské vydavatelství a nakladatelství Regiony. 2004 PAVELKA, J. Možnosti a limity sémiotické a naratologické analýzy jako nástrojů interpretace. S. 158-171. In Michal Bočák, Juraj Rusnák, eds.: Média a text II. Acta Facultatis philosophicae Universitatis Prešoviensis. Jazykovedný sborník 25. Prešov: Filozofická fakulta Prešovské univerzity v Prešove, 2008 PAVELKA, J. Předpoklady literárního dorozumívání. Brno: Masarykova univerzita. 1998 PAVELKA, J. Text jako interkulturní dialog. S. 80-99. In Marta B. Zágoršeková, Peter Barát, eds: Medzikultúrny dialóg - nástroj stability a rozvoja európskeho priestoru. Bratislava: Vydavateľstvo Ekonóm, 2009. SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. (První dvě kapitoly knihy: Předmět a metody sociální a kulturní antropologie a Evolucionistická antropologie, s. 7–38.) THWAITES, T, DAVID, L., MULES, M. Introducing cultural and media studies :a semiotic approach. Basingstoke: Palgrave, 2002. TITSCHER, S. et al. Methods of Text and Discourse Analysis. London: Sage. 2000. TRAMPOTA, T., VOJTĚCHOVSKÁ, M. (2010). Metody výzkumu médií. Praha: Portál. WODAK, R., KRZYZANOWSKI, M. (eds.). Qualitative discourse analysis in the social sciences. New York: Palgrave Macmillan. 2008.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR402 Kritické teorie masových médií: masová kultura, média a společnost Název studijního předmětu Povinný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/2 2/0 2 10 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Předmět je plánován jako dvanáct dvouhodinových lekcí kombinujících formu přednášky a semináře, kde je každé z uvedených témat diskutováno na základě analýzy předložených textů. Dílčí testy na základě domácí četby Hodnocení: formální esej 2000-2500 slov. Vyučující PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. Stručná anotace předmětu Předmět se soustřeďuje na prezentaci a seminární analýzu základních kritických teorií masových médií, resp. masové kultury (Le Bon, Freud, Adorno, Habermas, Marcuse, Macdonald, Lasch atd.). V této souvislosti je věnována pozornost i problematice tzv. populární, televizní kultury a některým jejím produktům (Grippsrud, Ang). Na konci tohoto předmětu je student schopen zejména analyzovat specifické povahy elektronických sdělovacích prostředků, respektive nových médií (Benjamin, Innis, Mc Luhan, Flusser, Baudrillard). Témata: 1. týden - Úvod do problematiky: kritická teorie médií – základní vymezení 2. týden – Masová vs. Populární kultura 3. týden – Kultura a masa optikou psychoanalýzy: (masová) kultura jako obranný mechanismus 4. týden - Narcistická kultura optikou psychoanalýzy 5. týden – Kulturní narcismus, masová kultura a masová média 6. týden - Kulturní průmysl I. (Adorno, Horkheimer) 7. týden - Kulturní průmysl II. (Benjamin, Marcuse) 8. týden – Ideologie, hegemonie, kontragehemonie v masových mediích 9. týden – Masová média a proměna veřejnosti 10. týden – Technologický determinismus a jeho kritika /médium jako poselství? 11. týden - Od lineárního myšlení vizuálního prostoru k hodnotám multisenzorického života 1 12. týden - Hyperrealita a simulace 13. týden – Post-kritická perspektiva: nezamýšlené důsledky informatizace rizikové společnosti - pokus o ekologii informační technokultury Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky ADORNO, T,W. Schéma masové kultury. Oikoymenh, 2011. ADORNO, T. How to look at television. In: Adorno, T. Culture Industry. Sage, 1992. BAUDRILLARD, J.: Praecessio Simulacrorum. In: Host 1996, č. 6. VOLEK, J. Nezamýšlené důsledky "komunikační ideologie" v kontextu informační společnosti. In Média a realita: sborník prací Katedry mediálních studií a žurnalistiky. Brno: Masarykova Universita v Brně, 2002. BENJAMIN, W. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. In: Dílo a jeho zdroj. Odeon 1984 ECO, U.: Skeptikové a těšitelé. Svoboda 1995. FISKE, J.: Understanding popular culture. Routledge 1989. FREUD, S. Nespokojenost v kultuře. In: O člověku a kultuře. Odeon 1990. HABERMAS, J. (2000): Strukturální přeměna veřejnosti. Filosofia. 2000. SCANNELL, P.: Public service broadcasting and modern public life. In: media, Culture and Society: critical reader. Sage 1990. LASCH, Ch. The Narcistic Personality of Our Time. In: The Culture of Narcisism. W.W. Norton, 1979
LIPOVETSKY, G. (2001): Narcis aneb strategie prázdnoty. In: Éra prázdnoty. Prostor, 2001. MACDONALD, D. A Theory of Mass Culture. In: Diogene č. 3. 1953. MCLUHAN, M. Gutenbergova galaxie. In: Člověk, média a elektronická kultura. Jota 2000. MCLUHAN, M. Jak rozumět médiím. Odeon. 1991. MEYROWITZ, J. Všude a nikde. Vlov elektronických médií na sociální chování. Karolinum, 2006. VOLEK, J. Mediální studia mezi kritikou ideologie a kritikou informace. In Média a realita. Brno: Masarykova universita v Brně, 2003. VOLEK, J.: Walter Benjamin a nová média.Communication Today, 2012.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR427 Mediální projekt, mediální produkt a jeho webová prezentace Název studijního předmětu Povinný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 2/3 1/1 2 8 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Výstupem předmětu jsou tři menší písemné práce a jedna závěrečná seminární práce - mediální projekt. Kritéria hodnocení: - hodnocení zadaných ústních výstupů (sdělení, referátů) vyučujícím - hodnocení zadaných menších, přípravných písemných prací a seminární práce vyučujícím - hodnocení powerpointové prezentace seminární práce vyučujícím a studenty kurzu - písemná zkouška (test formou otevřených otázek) Vyučující prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. (přednášející) Mgr. Leo Nitče (cvičící) Mgr. Pavel Sedláček (cvičící) Stručná anotace předmětu Předmět se zaměřuje na vstupní fázi masové komunikace – na proces hledání a volby vhodného námětu pro vlastní mediální projekt, na budování mediálního projektu jako manuálu, který jednak popisuje jak vytvořit mediální produkt, jednak objasňuje, jak jej uplatnit na mediálním trhu. Hlavním cílem a výstupem předmětu je seminární práce, která má podobu samostatného mediálního projektu, schopného uplatnit se na mediálním trhu. Studenti své projekty nejen prezentují ve výuce před svými kolegy a předkládají je k posouzení učitelům předmětu, ale rovněž projekty nabízejí mediálním organizacím – vystavují je na síti, na webových stránkách, aby tak zvýšili šanci na jejich realizaci, na jejich uplatnění se na mediálním trhu. Studenti získají základní informace o podobě, pravidlech a o fungování mediálního trhu, zejména v oblasti mediální politiky, mediální ekonomiky a mediálního managementu. Dále si osvojí schopnost analyzovat a vyhodnotit produkci mediálních organizací a schopnost komunikovat s představiteli mediálních organizací, kterým budou (modelově formou dopisu a fakticky formou webové prezentace) nabízet vlastní mediální projekty. Předmět pěstuje kreativní schopnosti a cvičí praktické dovednosti v oblasti tvorby mediálního projektu, prezentace mediálního projektu a obecně mediální produkce. Osnova: Přednášky: 1. Masová komunikace, její fáze a prostředky. Reprodukční, produkční a postprodukční mediální systémy. Masová média jako komunikační nástroje a jako mediální organizace. Základní typy komunikačních médií a mediálních organizací a rozdíly mezi nimi. Změny ve společnosti a v médiích. Funkce masových médií 2. Ekonomika médií. Mediální produkce jako průmyslové odvětví/podnikání. Kulturní průmysl a mediální trh. Dynamika mediálního trhu. Politické, legislativní a kulturní faktory ovlivňující masmediální komunikaci. Média veřejné služby a soukromá média. Vlastník médií. Provozovatel médií. Politika médií. Náklady a zdroje financování médií. Inzerce a tržby z prodeje mediálních produktů. Sponzoring, grantová podpora. 3. Mediální produkční systémy a organizace. Mediální formáty a žánry. Mediální produkty a metody jejich analýzy. 4. Marketingová komunikace. Komunikační strategie uplatňující se na mediálním trhu. Volné kapacity na mediálním trhu. Průzkum trhu. Mediální projekt a produkt jako podnikatelský záměr. Výroba, editace, prezentace, prodej a distribuce mediálního produktu. 5. Funkční a projektový management. Fáze tvorby mediálního projektu. Pracovní tým. Přípravné práce v procesu budování mediálního projektu. Cíl, forma, obsah a struktura mediálního projektu. Prezentace a testování mediálního projektu. 6. Fundraising. Nadace, grantové agentury a jejich politika. Grantový projekt. Financování mediálního projektu a produktu ze státního rozpočtu, grantových agentur a nadací. Vlastní a získané finanční prostředky. Základní informace o grantovém systému v ČR. Obecné zásady poskytování finanční podpory. Návod na zpracování grantového projektu. Pojmy užívané v zadávací dokumentaci. 7. Medializace mediálního projektu a produktu. Distribuce a prodej mediálních produktů. Metody hodnocení úspěšnosti mediálních produktů. Cvičení (praktická část): 1. Strategické plánování a analýza rizik internetového projektu (nástroje pro plánování) 2. Možnosti a způsoby realizace internetových projektů (nástroje pro realizaci) 3. Návrhy a způsob realizace tištěného projektu
4. Návrhy a způsob realizace audiovizuálního projektu 5. Realizace vlastních projektů a způsoby jejich prezentace (prezentační a marketingové nástroje) 6. Možnosti analýzy výstupů internetových projektů (analytické nástroje)
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, S. J., DEFLEUR, M. Teorie masové komunikace. Translated by Jan Jirák - Otakar Šoltys. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. BERGER, P. LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality :pojednání o sociologii vědění. Translated by Jiří Svoboda. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. 1999. BRANSTON, Gill – Stafford, Roy: The Media Student’s Book. 2nd Ed. London, New York: Routledge, 1999. BURTON, G. a J. JIRÁK. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2001. CAIRNCROSS, F. Konec vzdálenosti : jak komunikační revoluce změní naše životy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. CLOW, K. E. a D. BAACK. Reklama, propagace a marketingová komunikace. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. FAULSTICH, W. Grundwissen Medien. 3. Aufl. München: Wilhelm Fink Verlag, 1998. FRIEDLEIN, A. Web Project Management: Delivering Successful Commercial Web Sites. 2000. Fundraising – několik málo pravidel a strategií. In http://tandem.adam.cz/finfund.htm JIRÁK, J. KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003. KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1995. LEVINSON, J. C. Guerilla marketing. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009. MCLUHAN, M. H.. Člověk, média a elektronická kultura :výbor z díla. Translated by Irena Přibylová - Martin Krejza. Vyd. 1. Brno: Jota, 2000. MCQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. Translated by Hana Loupová. Vyd. 4. rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2009. MONICA, P. R. Jak myslí Rupert Murdoch: tajemství úspěchu mediálního magnáta. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011. PAVELKA, J.: Možnosti a limity sémiotické a naratologické analýzy jako nástrojů interpretace. S.158-171. In Michal Bočák, Juraj Rusnák, eds.: Média a text II. Acta Facultatis philosophicae Universitatis Prešoviensis, Jazykoved. sborník 25. Prešov, 2008. PAVELKA, J.. Kultura, média a literatura. Brno: Středoevropské vydavatelství a nakladatelství Regiony, 2004. PAVELKA, J. Jazyková komunikace v tištěných médiích z pohledu diskurzivní analýzy. S. 301–310. In P. Odaloš, ed.: Zborník materiálov zo 6. medzinárodnej vedeckej konferencie o komunikácii Kontinuitné a diskontinuitné otázky jazykovej komunikácie. PELSMACKER, P. de, GEUENS, M., BERGH, J. Marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. POSTMAN, N. Ubavit se k smrti :veřejná komunikace ve věku zábavy. Translated by Irena Reifová. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1999. SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika :teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005. STACHOŇ, Z., KUBÍČEK, P., KONEČNÝ, M., PAVELKA, J., GERYK, E. Návrh portálu pro vizualizaci dat zdravotního stavu obyvatelstva. In Otakar Čerba, Radek Fiala, Karel Jedlička, Jan Ježek (Eds.), Geomatika v projektech
2009. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2009. SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. THWAITES, T., DAVID, L., MULES, W. Introducing cultural and media studies: a semiotic approach. Basingstoke: Palgrave, 2002. WINTER, J. Internet: podnikatelská příležitost nebo hrozba? Praha: Management Press, 2000.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR432 Sociální teorie nových médií Název studijního předmětu Povinný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/2 2/0 2 8 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Předmět je zakončen ústní zkouškou, při níž je brán zřetel na obeznámenost se zadanou povinnou literaturou (a na schopnost tuto literaturu poučeně a kriticky interpretovat) a na schopnost formulovat ve formě krátké statě teoreticky a metodologicky ukotvený výzkumný problém (odevzdání je statě je podmínkou pro připuštění ke zkoušce). Vyučující doc. PhDr. David Šmahel, Ph.D. Mgr. Jakub Macek, Ph.D. Mgr. Alena Macková (cvičící) Stručná anotace předmětu Předmět se přehledovou formou věnuje současnému stavu společenskovědní reflexe tzv. nových médií a mapuje klíčová témata, jež jsou v této souvislosti výzkumně a teoreticky řešena. Představuje nové technologie jako sociální (sociálně konstruovaný) fenomén, definuje pozici sociálního konstruktivismu a kritického přístupu k technologiím (s důrazem na témata diskurzivity a ideologie), zasazuje studia nových médií do kontextu mediologie a dále se v souvislosti s novými médii zabývá tématy každodennosti, moci a politiky, komunity a veřejnosti, sociálních a technologických změn, komunikačním aktivismem, informační společností atd. Studenti po absolvování kurzu jsou schopni uplatnit nabyté vědění při formulaci výzkumných problémů souvisejících s tématem kurzu. Osnova: Úvodní přednáška: vymezení cílů a obsahu předmětu Studia nových médií: nová média pohledem sociálních věd Nová média a kritika novosti Archeologie nových médií Nová média a transformace každodennosti Nová média, prostor a místo Nová média, komunity a online sociální sítě Nová média, participace na textualitě a transformace vztahu publik a vysílatelů Nová média, politika, politický aktivismus a veřejnost Nová média a sociální nerovnosti Výzkum nových médií Nová média a informační společnost Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: BAKARDJIEVA, M. „Technology in Everyday Life.“ in Internet Society: The Internet in Everyday Life. London: SAGE. 2005. BOURDIEU, P. „Prostor sociální a symbolický,“ „Kapitál nového typu“ a „Za vědu o dílech.“ in Teorie jednání. Praha: Karolinum. 1998 CARPENTIER, N. „The concept of participation: If they have access and interact, do they really participate?“ in Časopis za upravljanje komuniciranjem / Communication Management Quarterly, 6(1). 2011. COVER, R. „Inter/aktivní publikum: Interaktivní média, narativní kontrola a revize dějin publika.“ in Mediální studia, r. 2, č. 2. 2007. GIDDENS, A. „Elements of the Theory of Structuration.“ in The Constitution of Society: Outline of the Theory of Structuration. Cambridge: Polity Press. 1984. HALL, S. „Znovunalezení ‚ideologie‘: návrat potlačeného zpět do mediálních studií.“ in Mediální studia, 2(1). 2007. MACEK, J. „Koncept rané kyberkultury.“ in Média a realita. Ed. Binková, Pavlína – Volek, Jaromír. Brno: Masarykova univerzita. 2004.
MORSE, Ma. “An Ontology of Everyday Distraction: The Freeway, The Mall and Television.” in Logics of Television. Ed. Mellencamp, Patricia. Bloomington: Indiana UP. 1990. ROSENBERG, A. „What is the philosophy of social science?“ a „The explanation of human action“. in Philosophy of Social Science. Boulder: Westwiew Press. 2008. WEBSTER, F. „What is an information society?“ in Theories of the Information Society. London: Routledge. 2006. Doporučená literatura: AARSETH, E. „Introduction: Ergodic Literature.“ in Cybertext: Perspectives on Ergodic Literatury. The Johns Hopkins University Press. 1997. BAKARDJIEVA, M. „Conceptualizing User Agency.“ in Internet Society: The Internet in Everyday Life. London: SAGE. 2005. BAKARDJIEVA, M. „Subactivism: Lifeworld and Politics in the Age of the Internet.“ in The Information Society, 25. 2009. BERGER, P., LUCKMANN, T. „Společnost jako objektivní realita.“ in Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. 1999. BOYD, d., ELLISON, N. B. „Social network sites: Definition, history, and scholarship. In Journal of ComputerMediated Communication, 13 (1). 2007. BRUUN, H., HUKKINEN, J. „Crossing Boundaries: An Integrative Framework for Studying Technological Change.“ Pp. 95–116 in Social Studies in Science, 33(1). 2003. CASTELL, M. „Materials for an exploratory theory of the information society.“ in British Journal of Sociology, 51(1). . 2000. DAHLBERG, L. „Democracy via cyberspace: Mapping the rhetorics and practices of three prominent camps.“ Pp. 157177 in New Media & Society, 3(2). 2001. DAHLBERG, L. „Internet Research Tracings: Towards Non-Reductionist Methodology.“ In Journal of ComputerMediated Communication, 9(3). 2004. DAHLGREN, P. „Parameters of online participation: Conceptualising civic contingencies.“ in Časopis za upravljanje komuniciranjem / Communication Management Quarterly, 6(1). 2011. FLICHY, P. „Introduction.“ in The Internet Imaginaire. Cambridge: MIT Press. 2007. GEERTZ, C. „Ideologie jako kulturní systém.“ Pp. 219-262 in Interpretace kultur. Praha: SLON. 2000. GRANOVETTER, M. „The Strength of Weak Ties: A Network Theory Revisited.“ Pp. 201–233 in Sociological Theory, 1. 1983. HERRING, S. C.“Computer-Mediated Discourse Analysis: An Approach to Researching Online Behavior.” Pp. 338-376 in Designing for Virtual Communities in the Service of Learning. Ed. Barab, S. A. – Kling, R. – Gray, J. H. New York: Cambridge University Press. 2004. HOGAN, B. „Analyzing Social Networks via the Internet.“ In The Handbook of Online Research Methods. Ed. Fielding, N., Lee, R., Blank, G. Sage: Thousand Oaks. 2008. JAMES, N., BUSHER, H. „Epistemological Dimensions in Qualitative Research: the Construction of Knowledge Online.“ In Online Interviewing. London: Sage. 2009. JENKINS, H., Carpentier, N. „A Conversation about Participation and Politics.“ In Convergence, 19(2). 2013 (v tisku). JENKINS, H. „Introduction: ‚Worship at the Altar of Convergence.“ in Convergence Culture. New York: New York University Press. 2006. KIM, S. T., WEAVER, D. „Communication research about the internet: a thematic meta-analysis.“ in New Media & Society, 4(4). 2002. MEYROWITZ, J. Všude a nikde: Vliv elektronických médií na sociální jednání. Praha: Karolinum. 2006. MOSCO, V. „Cyberspace and the End of History.“ in The Digital Sublime: Myth, Power and Cyberspace. Cambridge: MIT Press. 2004. PAPACHARISSI, Z.“The Virtual Sphere 2.0: The Internet, the Public Sphere and beyond.” in Handbook of Internet Politics. Ed. Chadwick, A. – Howard, P. London: Routledge. 2009. PAPACHARISSI, Z. The virtual geographies of social networks: a comparative analysis of Facebook, LinkedIn and ASmallWorld.“ in New Media & Society, 11(1&2). 2009. PAVLIK, J. V. „Trends in New Media Research: A Critical Review of Recent Scholarship.“ in Sociology Compass, 7(1). 2013. RAINIE, L., BELL, P. „The numbers that count.“ in New Media & Society, 6(4). 2004. SILVERSTONE, R. „Domesticating domestication. Reflections on the life of a concept.“ in Domestication of Media and Technology. Ed. Berker, Thomas a spol. Maidenhead: Open University Press. 2006. WELLMAN, B. „The Three stages of internet studies: ten, five and zero years ago.“ in New Media & Society, 6(1). 2004. WILLIAMS, R. Television: Technology and Cultural Form. London: Routledge. 2003 [1974].
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR433 Teorie žurnalistiky Název studijního předmětu Povinný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2/0 2 8 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zkoušku mohou složit studenti, kteří odevzdají esej na zadané téma. Úkol je považován za součást povinných výstupů předmětu a bude hodnocen jako vyhovující, či nevyhovující. Nevyhovující text musí být přepracován podle připomínek v náhradním termínu. Závěrečná zkouška má formu testu, který se zaměří na probíraná témata, se stanoveným minimálním počtem bodů. Vyučující Mgr. Lenka Waschková Císařová, Ph.D. Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je kontextualizovat a rozšířit znalosti studentů v oboru „journalism studies“. Předmět staví na tom, že studenti již ovládají základní teorie žurnalistiky a znají tvůrčí pravidla pro žurnalistickou práci, zaměřuje se tedy na prohlubování znalostí zaměřené na teorii žurnalistiky. Předmět je členěn na čtyři tematické bloky zaměřené na klíčová témata v oboru studia žurnalistiky v celosvětovém kontextu. Osnova: 1. 1. Vývoj teoretických pohledů na žurnalistiku. Témata: různé pohledy na „journalism studies“ a jejich vývoj v historii, žurnalistika a její vztah k sociálním vědám a studiu jazyků. 2. 2. Klíčové teorie žurnalistiky. Témata: média a demokracie (společenská odpovědnost médií, veřejná služba, objektivita, regulace); politická ekonomie médií; žurnalistická kultura; provoz mediální organizace (mediální rutiny, gatekeeping, interakce mediální organizace s ostatními složkami mediálního podnikání. 3. 3. Mediální systémy a typy žurnalistiky. Témata: mediální systémy a typy žurnalistiky ve světě, rozdílná tradice, vývoj a současný stav; hlavní rysy vývoje a současný stav českého mediálního systému. 4. 4. Aktuální problémy žurnalistiky. Témata: technologický vývoj (nové možnosti žurnalistiky – občanská žurnalistika, sociální média, UGC); ekonomický vývoj (vlastnictví, proměna obchodních modelů, proměna managementu médií, vztah žurnalistiky a inzertních oddělení); nová pravidla (proměny etiky a legislativy); proměny mediálních praxí (multi-skilling, konvergence, homogenizace, kanibalizace). Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: CONBOY, M. Journalism studies. The Basics. London – New York: Routledge. 2013. DEUZE, M. (ed.). Managing media work. Thousand Oaks – London – New Delhi – Singapore - Washington: SAGE. 2011. DEUZE, M. Media work. Cambridge: Polity Press. 2008. HALLIN, D. C., MANCINI, P. Systémy médií v postmoderním světě. Praha: Portál. 2008. JAKUBOWICZ, K. Nová ekologie médií. Konvergence a mediamorfóza. Zlín: Verbum. 2013. METYKOVÁ, M., WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, L. “Changing journalistic practices in Eastern Europe: The cases of Czech Republic, Hungary and Slovakia.” Pp. 719–736 in Journalism, 10 (5). 2009. ŠMÍD, M. „Czech Republic.“ In Media Ownership and its Impact on Media Independence and Pluralism. Ljubljana: SEENPM – Peace Institute. 2004. ŠMÍD, M.. Vliv vlastnictví médií na jejich nezávislost a pluralitu. 2004 ŠTETKA, V. – ÖRNEBRING, H. “Media, communication and democracy: Global and national environments — an
introduction.” Pp. 55–59 in Communication, Politics & Culture, Vol. 45. 2012. ŠTĚTKA, V. “From Multinationals to Business Tycoons: Media Ownership and Journalistic Autonomy in Central and Eastern Europe.” In The International Journal of Press/Politics. 2012. ŠTĚTKA, V. From Global to (G)local: Changing Patterns of Television Program Flows and Audience Preferences in Central and Eastern Europe, Journal of Popular Film and Television, 40:3, 109–118. 2012. ZELIZER, B. Taking journalism seriously. News and the academy. Thousand Oaks – London – New Delhi: SAGE. 2004. Doporučená literatura: CALCUTT, A., HAMMOND, P. Journalism studies. A critical introduction. London – New York: Routledge. 2011. DE BURGH, H. (ed.). Making journalists. Diverse models, global issues. London – New York: Routledge. 2005. FRANKLIN, B. CARLSON M. (eds.). Journalists, sources, and credibility. New perspectives. London – New York: Routledge. 2013. KING, E., Chapman, J. L. (eds.). Key readings in journalism. London – New York: Routledge. 2012. KLEINMAN, S. The Media and Communication Dictionary. A Guide for students, educators, and professionals. New York: Peter Lang Publishing. 2011. KNIGHT, M., Cook, C. Social media for journalists. Principles and practice. London: SAGE. 2013. LEE-WRIGHT, P., PHILLIPS, A., WITSCHGE, T. Changing journalism. London – New York: Routledge. 2012.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR434 Metodologie mediálního výzkumu Název studijního předmětu Povinný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2/0 2 8 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Předmět je zakončen písemnou zkouškou, při níž je úkolem studenta prokázat jednak znalost povinné literatury a také schopnost analyticky a kriticky myslet v oblasti metod zpracování daného výzkumného problému. Vyučující doc. PhDr. David Šmahel, Ph.D. Mgr. et Mgr. Marína Urbániková Mgr. et Mgr. Kateřina Kirkosová Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je představení základních principů výzkumu v oblasti mediálních studií. Popsány budou nejprve základy z teorie vědy, hlavní výzkumná paradigmata sociálních věd a logika sociálně vědního výzkumu. Předmět podá přehled kvantitativních, kvalitativních a smíšených výzkumných technik, které jsou používány v kontextu mediálního výzkumu. Zvláštní pozornost bude věnována také specifikům online výzkumu a mezinárodního komparativního výzkumu. Budou představeny etické principy, které je třeba ve výzkumu dodržovat. Osnova: 1. Úvod do kurzu. Představení sylabu. Podmínky absolvování. 2. Věda a vědecké poznání. 3. Teorie vědy. Hlavní výzkumná paradigmata sociálních věd. Mediální studia jako vědecká disciplína. 4. Logika sociálně-vědného výzkumu. Výběr vzorky, validita, reliabilita. 5. Přehled hlavních kvantitativních, kvalitativních a smíšených výzkumných technik. Experiment. 6. Survey. Obsahová analýza. 7. Kvalitativní metody sběru dat. 8. Zakotvená teorie. 9. Metody analýzy dat. 10. Specifika kvantitativního sběru dat na internetu. 11. Specifika kvalitativního sběru dat online 12. Prezentace výsledků výzkumu. Specifika mezinárodního komparativního výzkumu. Etika výzkumu. 13. Shrnutí a reflexe kurzu. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: BABBIE, E. The Practice of Social Research. Belmont, CA: Wadsworth. 2001. BIRKS, M., MILLS, J. Grounded theory: a practical guide. Los Angeles, Calif.: Sage, 2011. BLAIKIE, N. Designing social research :the logic of anticipation. Cambridge: Polity Press. 2000. DEACON, D. et al. Researching Communications. A practical guide to methods in media and cultural analysis. London: Arnold. 1999. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1998. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál. 2000. HEWSON, C. et al. Internet Research Methods: A Practical Guide for the Social and Behavioural Sciences. London: Sage Publications. 2003 LEWIS, J. Qualitative research practice: a guide for social science students and researchers. London: Sage. 2003. MANN, Ch., STEWART, F. Internet Communication and Qualitative Research: A Handbook for Researching Online. London: Sage Publications. 2000. SCHERER, H. „Úvod do metody obsahové analýzy“, in Schulz, W. et al. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha:
Nakladatelství Karolinum. 2004. TITSCHER, S. et al. Methods of Text and Discourse Analysis. London: Sage. 2000. VAUS, D. A. de. Surveys in social research. London: UCL Press. 1998. WODAK, R., KRZYZANOWSKI, M. (eds.). Qualitative discourse analysis in the social sciences. New York : Palgrave Macmillan. 2008. Doporučená literatura: BABBIE, E. The Practice of Social Research. Second Edition. Belmont: Wadsworth Publishing Company. Kap. 2: Social Scientific Inquiry. 1979. BEST, S. J., KRUEGER, B.S.. Internet Data Collection. London: Sage Publications. 2004. DEACON, D. et al. Researching Communications. A practical guide to methods in media and cultural analysis. London: Arnold. 1999. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1998. EVANS, R. J., MATHUR, A. „The Value of On-line Surveys.“ Internet Research 15 (2). 2005. FEYERABEND, P. K. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora. 2001. SILVERMAN, David. Ako robiť kvalitatívny výzkum. Praktická príručka. Bratislava: Ikar. 2005. VOLEK, J., JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Mediální studia: východiska a výzvy. Mediální studia, Praha: Syndikát novinářů ČR, 2006. WEBER, M. Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikumene. 1998.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR435 Dějiny médií v éře modernity Název studijního předmětu Povinný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/2 2/0 2 8 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Předmět je ukončen písemnou zkouškou, které předchází odevzdání písemného referátu. Vyučující PhDr. Pavel Večeřa, Ph.D. Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit posluchače s vývojem žurnalistiky v klíčových zemích euroamerického civilizačního prostoru (Velká Británie, Francie, Německo, Spojené státy americké) od konce 18. století do druhé poloviny 20. století. Předmět se koncentruje na nástup denního tisku v poslední třetině 18. a v 19. století, na proces diferenciace tisku na elitní a masový tisk v 19.–20. století, dále na technologický a organizační rozvoj a na vývoj regulace tisku (cenzura, systém koncesí, privilegií, ekonomické bariéry) a zápas o svobodu veřejné kritiky. Osnova: 1. Úvodní lekce 2. Od tradiční k moderní společnosti 3. Britský a americký tisk v poslední třetině 18. a první polovině 19. století 4. Francouzský tisk od Velké francouzské revoluce do r. 1848 5. Německo od konce 18. století do r. 1848 6. Britská tištěná média od Krymské po I. světovou válku 7. Média v USA od války Severu proti Jihu do I. světové války 8. Francie v l. 1848-1914 9. Německo v l. 1848-1914 10. Britská média mezi válkami 11. Média USA mezi válkami 12. Francouzská média mezi válkami 13. Německá média mezi válkami Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: BÖHN, A., SEIDLER, A. Mediengeschichte. Eine Einfürung. Gunter Narr Verlag, 2008. BÖSCH, F. Mediengeschichte. Vom asiatischen Buchdruck zum Fernsehen. Campus Verlag, 2011. BRIGGS, A., BURKE, P. A Social History of the Media. From Gutenberg to the Internet. Third Edition. Polity Press, 2010. CLARKE, B. From Gub Street to Fleet Street. An illustrated of English newspapers to 1899. Revel Barker Publishing, 2010. DAILY, Ch. B. Covering America. A Narrative History of a Nation´s Journalism. University of Massachusetts Press, 2012. FAULSTICH, W. Mediengeschichte von 1700 bis ins 3. Jahrtausend. Vandenhoeck&Ruprecht GmbH, 2006. FONTANA, J. Evropa před zrcadlem. NLN, 2001. KÖPPLOVÁ, B., KÖPPL, L. Dějiny světové žurnalistiky. 1, Celý svět je v novinách [3-2893]. [S.l.]: Novinář, Praha 1989. KOVARIK, B. Revolutions in Communication. Media History from Gutenberg to the Digital Age. Bloomsbury, 2013. NORD, D. P. Communities of Journalism. A History of American Newaspapers and Their Readers. University of Illinois Press, 2006.
PROKOP, D. Boj o média: dějiny nového kritického myšlení o médiích. Translated by Barbara Köpplová – Monika Loderová. 1. čes. vyd. Karolinum, 2005. PROSS, H. Zeitungsreport. Deutsche Presse im 20. Jahrhundert. Verlag Hermann Böhlaus Nachfolger, 2000. SERAFÍNOVÁ, D. Dejiny svetového novinárstva II. Dejiny francúzského novinárstva. FF Univerzity Komenského, 1994. SCHANZE, H.ed. Handbuch der Mediengeschichte. Alfred Kröner Verlag, 2001. SCHULZ, H. Stát a národ v evropských dějinách. NLN, 2003. ŠEFČÁK, L., VOJTEK, J. Dejiny svetového novinárstva I. Dejiny anglického novinárstva. FF Univerzity Komenského, Bratislava 1992 ŠEFČÁK, L., VOJTEK, J.Dejiny svetového novinárstva III. Dejiny amerického novinárstva. FF Univerzity Komenského, 1997. WILKE, J. Grundzüge der Medien- und Kommunikationsgeschichte. Von den Anfängen bis ins 20. Jahrhundert. Böhlau Verlag, 2000. Doporučená literatura BACCI, M. L. Populace v evropské historii. NLN, 2003. DUSCHKOVITSCH, W. Mediengeschichte. Forschung und Praxis. Hermann Böhlaus Nachf. 1985. FERRO, M. Dějiny Francie. NLN, 2006. HIEBEL, H.H. Kleine Medienchronik. Von den ersten Schriftzeichen zum Mikrochip. Verlag C. H. Beck, 1997. MORGAN, K. O. a kol. Dějiny Británie. NLN, 1999. MÜLLER, H., KRIEGER, K. F., VOLLRATH, H. Dějiny Německa. NLN, 1995. RÉMOND, R. Náboženství a společnost v Evropě. NLN, 2003. TINDALL, G. B. SHI, D. E. Dějiny Spojených států amerických. NLN, 1998.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR441 Seminář k diplomové práci I Název studijního předmětu Povinný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 2/3 0/4 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Konzultace se školitelem Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Seminář Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Studenti jsou povinni vybrat si vedoucí/ho práce, předběžně formulovat téma, přihlásit se do seminární skupiny a k tématu v Informačním systému a vypracovat a odevzdat projekt diplomové práce. Jednotliví školitelé pak s ohledem na povahu řešeného tématu formulují specifické požadavky. Vyučující Garant: prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. Vyučující seminárních skupin: Jednotliví školitelé (zaměstnanci katedry, vedením katedry schválení externí spolupracovníci) Stručná anotace předmětu Seminář k diplomové práci I je prvním ze dvou povinných seminářů, v nichž se studenti oboru pouštějí do přípravy a realizace diplomové práce. Seminář je veden jednotlivými vedoucími prací. V rámci semináře se studenti seznamují s pravidly vypracování odborného textu a se standardními postupy při volbě a přípravě tématu diplomové práce. Cílem semináře je připravit studenta na samostatnou tvůrčí práci. Výstupem ze semináře je vyhotovený projekt diplomové práce, v němž student/ka formuluje téma, výzkumnou otázku / praktické zadání, metodu práce, kontext související odborné diskuze a obecnější přínos práce.
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F. SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Vyd. 1. Voznice: LEDA, 1999. DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V. Jak psát diplomovou práci. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 1996. ECO, U. a SEIDL, I. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. SLANÝ, Antonín a Jaroslav NEKUDA. Jak /ne/napsat závěrečnou práci. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1993. ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR442 Seminář k diplomové práci II Název studijního předmětu Povinný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 2/4 0/4 8 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Konzultace se školitelem Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Seminář Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet je udělen za odevzdání textu diplomové práce a případné další specifické požadavky stanovené školitelem. Vyučující Garant: prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. Vyučující seminárních skupin: Jednotliví školitelé (zaměstnanci katedry, vedením katedry schválení externí spolupracovníci) Stručná anotace předmětu Seminář k diplomové práci II je druhým ze dvou povinných seminářů, v nichž se studenti pouštějí do přípravy a realizace diplomové práce. Seminář je veden jednotlivými vedoucími prací. Výstupem ze semináře je vyhotovená diplomová práce.
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F. SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Vyd. 1. Voznice: LEDA, 1999. DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V. Jak psát diplomovou práci. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 1996. ECO, U. a SEIDL, I. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. SLANÝ, Antonín a Jaroslav NEKUDA. Jak /ne/napsat závěrečnou práci. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1993. ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR443 Práce s informačními zdroji Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 1/1 1 1 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Seminář Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Předmět je zakončen zápočtem, který student získá na základě splnění písemného testu, vypracování praktického úkolu a povinné účasti na seminářích. Vyučující PhDr. Dagmar Čerňová PhDr. Martin Krčál, DiS. Mgr. Jan Kříž Mgr. Dana Mazancová, DiS. Stručná anotace předmětu Předmět se zabývá problematikou plagiátorství a správného citování, vyhledávání v elektronických databázích, fenoménem Open Access a metodikou psaní závěrečných prací. Důraz je kladen na pokročilé techniky vyhledávání, průzkumovou strategii se zaměřením na Boolovský model vyhledávání a typy vyhledávacích postupů. Praktická část předmětu je zaměřena na práci se službou EBSCO Discovery Service, práci s citačním software a citačními databázemi. Student na konci tohoto předmětu bude schopen efektivně využívat pokročilé techniky práce s informačními zdroji v daném oboru. Osnova: Seznámení se zdroji informací Strategie vyhledávání informací, používání operátorů Pokročilé vyhledání v elektronických databázích Práce s Open Access a dalšími volně přístupnými zdroji Metodika psaní závěrečných prací, práce s tématem, klíčovými slovy, plagiátorství Metodika tvorby citací, citační norma, citační styly, citační software, citační databáze
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Autorský zákon [online]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm BIERNÁTOVÁ, O. Bibliografické citace dle aktualizované normy ČSN ISO 690 [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Knihovna, [2011]. Dostupné z: http://www.knihovna.utb.cz/download/bibliografickecitace.pdf Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Knihovna, [2011]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=692. Online kurz. KATUŠČÁK, D, DROBÍKOVÁ B., PAPÍK, R. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce :jak psát bakalářské práce, diplomové práce, dizertační práce, specializační práce, habilitační práce, seminární a ročníkové práce, práce studentské vědecké a odborné činnosti, j. [1. české vyd.]. Nitra: Enigma, 2008. KUŽELÍKOVÁ, L., NEKUDA, J. Sociálně-ekonomické informace a práce s nimi. Edited by Jiří Poláček. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2008. MEŠKO, D., KATUŠČÁK, D., FINDRA, J. Akademická příručka. České, upr. vyd. Martin: Osveta, 2006. PAPÍK, R. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. Praha: Velryba, 2011. ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. TKAČÍKOVÁ, D. Bibliografické citace a etické zacházení s informacemi [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita, 2010, Dostupné z: http://http://dspace.vsb.cz/handle/10084/78273
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR511 Umělecká kritika v tištěných médiích Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 2/0 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Diskuse ve třídě, individuální projekty, domácí úkoly, vyhodnocování projektů, textová analýza. Vyučující prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. Stručná anotace předmětu Předmět seznamuje studenty s diskurzem umělecké kritiky v tištěných médiích. Zabývá se specifickými rysy umělecké komunikace, vznikem, funkcemi, metodami a žánry umělecké kritiky a uměleckou kritikou v českých tištěných médiích. Cílem kurzu je tyto poznatky aplikovat v oblasti kritické praxe. Důležitou součástí předmětu je analýza kritické produkce. Na konci předmětu studenti budou lépe chápat kritickou tvorbu a měli by být schopni napsat recenzi pro konkrétní tištěná média. Osnova: 1. Hodnoty a normy v systému lidského komunikativního jednání. Axiologie. Estetika. 2. Specifika umělecké komunikace a reflexe umělecké komunikace. Sociálně kulturní kontexty kritické činnosti. 3. Místo umělecké kritiky v rámci věd o umění a teorie umění. Druhy umění a druhy umělecké kritiky. 4. Vznik biblické, textové a umělecké kritiky. Umělecká kritika a komunikační média. Komunikační média umělecké kritiky v minulosti a dnes. 5. Vývoj a osobnosti světové umělecké kritiky. Prezentace tvorby významného autora. Interpretace jeho díla. 6. Vývoj a osobnosti české literární a umělecké kritiky. Prezentace tvorby významného autora. Interpretace jeho díla. 7. České noviny, časopisy, almanachy jako orgány umělecké kritické tvorby. Orgány kritiky v době síťových médií. 8. Druhy, metody a funkce umělecké kritiky. Cíle a publika umělecké kritiky. 9. Žánry umělecké kritiky. Struktura a stavební segmenty recenze. 10. Analýza literárních recenzí současných významných českých kritiků. 11. Prezentace a hodnocení kritické produkce účastníků kurzu. 12. Prezentace a hodnocení kritické produkce účastníků kurzu. 13. Celkové hodnocení kurzu. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Základní literatura: BARTHES, R. Kritika a pravda. Praha – Liberec, Dauphin, 1997. BLAŽÍČEK, P. Kritika a interpretace. Praha: Triáda, 2002. ČERNÝ, V. Co je kritika, co není a k čemu je na světě. Brno: Blok, 1968. ECO, U., RORTY, R., CULLER, J., BROOK-ROSEOVÁ, C. Interpretácia a nadinterpretácia. Bratislava. Archa, ed. Stefan Collini. 1995 HAMAN. A. Nástin dějin české literární kritiky. Jinočany: H & H, 2000. NEWTON, K. M. Jak interpretovat text. Olomouc: Periplum, 2009. NOVÁK, A. Kritika literární: metody a směry, zásady a prakse. Praha: F. Topič, 1925. ŠALDA, F. X. Boje o zítřek. (1. vyd. 1905; kterékoli vydání.) Doporučená literatura: DAY, G. Literary Criticism: A New History. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2008. ČERNÝ, V. O povaze naší kultury. Brno: Atlantis. 1991. FRYE, N. Anatomie kritiky: čtyři eseje. Brno: Host, 2003. SAINTE-BEUVE, Ch. A. Studie a kritiky. Praha: Melantrich, 1936.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR519 Politická ekonomie médií Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu 1/1 2 Rozsah studijního předmětu hod. za týden Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Způsob zakončení
doporučený ročník / semestr 6 kreditů Forma výuky
Přednáška/ seminář
Další požadavky na studenta Předmět je ukončen zápočtem. Jeho získání je podmíněno vypracováním eseje. Vyučující PhDr. Monika Metyková, Ph.D. Stručná anotace předmětu Předmět se zabývá symbolickými a ekonomickými dimenzemi veřejné komunikace, vztahem mezi ekonomickou organizací a politickým, společenským a kulturním životem. V průběhu semestru analyzujeme, jakým způsobem je komunikační aktivita ovlivněna nerovnoměrnou distribucí materiálních a symbolických zdrojů, jak různé způsoby financování a organizace kulturní produkce ovlivňují rozsah diskurzů a reprezentací na veřejnosti a přístup k nim. Předmět se také zabývá otázkou rovnováhy mezi volným trhem a zásahy ve veřejném zájmu. Osnova: Úvod. Základní pojmy a proudy. Společnost a média – liberální a radikální funkcionalistické přístupy Společnost a média – alternativní přístupy Mediální procesy I Mediální procesy II Mediální organizace Média a demokracie I Média a demokracie II Média a demokracie III Globalizace a politická ekonomie Média a politika I Média a politika II Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: „A Propaganda Model“ In Herman, E. a Chomsky, N.: Manufacturing Consent. Pantheon 1988 „Defining Media Events“ In Dayan, D. a Katz, E.: Media Events. Harvard University Press 1992. „The Rise of the global media.“ In Herman, E. a McChesney, R.: The Global Media. London, Cassell 1997. BINKOVÁ, P.: Vlasta – všechny stránky ženy. Média a realita, MU Brno 2000. BOYD-BARRETT, O.: Zpravodajské agentury jako agenti globalizace. Revue pro média (mediální příloha časopisu Host) 4, prosinec 2002. CURRAN, J. : Mass media and democracy revisited. In Curran, J. a Gurevitch, M.: Mass Media and Society. Londýn, Arnold 1996. ( česky Nový pohled na masová média a demokracii. In: Jirák, J., Říchová, B. : Politická komunikace a média. Praha, Karolinum 2000.) DAHLBERG, L.: Democracy via cyberspace. New Media and Society, 2, 3 2001. DAVIES, A.: Public relations, news production and changing patterns of source access in the British national media. Media, Culture and Society, 1, 22 2000. Goldsmiths Media Group: Media organisations in society. In Curran, J.: Media Organizations in Society. Londýn, Arnold 2000, str. 19-38.
MCNAIR, B.: Stručná historie politické reklamy: USA. Revue pro média (mediální příloha časopisu Host) 3, říjen 2002. MEIER, W. A. a TRAPPEL, J.: Media concentration and the public interest. In McQuail, D. a Siune, K.: Media Policy : Convergence, Concentration and Commerce. London, Sage 1998. NEGUS, K.: Music divisions: The recording industry and the social mediation of cultural production. In Curran, J.: Media Organizations in Society. Londýn, Arnold 2000. ŘÍCHOVÁ, B. a JIRÁK, J.: Politická komunikace a média. In Jirák, J., Říchová, B. : Politická komunikace a média. Praha, Karolinum 2000. SCHUDSON, M.: The Sociology of News Production Revisited. In Curran, J. a Gurevitch, M.: Mass Media and Society. Londýn, Arnold 1996. SIUNE, K. a HULTEN, O.: Does public broadcasting have a future? In McQuail, D. a Siune, K.: Media Policy : Convergence, Concentration and Commerce. London, Sage 1998. VAN ZOONEN, L.: Feminist Perspectives on the Media. In Curran, J. a Gurevitch, M.: Mass Media and Society. Londýn, Arnold 1996. Doporučená literatura: CURRAN, J.: Literary editors, social networks and cultural tradition. In Curran, J.: Media Organizations in Society. Londýn, Arnold 2000. DOYLE, G.: Understanding media economics. Londýn, Sage 2013. FENTON, N.: New media, old news: Journalism and democracy in the digital age. Londýn, Sage 2009. GUREVITCH, M.: The Globalization of electronic journalism. In Curran, J. a Gurevitch, M.: Mass Media and Society. Londýn, Arnold 1996. HERMAN, E.:The Propaganda Model: A Retrospective. Journalism Studies, 1, 1 2000, str. 101 – 112. HESMONDHALGH, D.: The cultural industries. Londýn, Sage 2013. MOSCO, V.: The political economy of communication. Londýn, Sage 2009. Rozhovor s G. Murdockem. Revue pro média (mediální příloha časopisu Host) 5, březen 2003. Revue pro média (mediální příloha časopisu Host) 4, prosinec 2002. Revue pro média (mediální příloha časopisu Host) 3, říjen 2002.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR521 Umění a média Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 2/0 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Studenti získají zápočet za plnění dílčích úkolů, individuálních projektů a závěrečný esej. Vyučující prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. Stručná anotace předmětu Předmět pojednává o vztazích mezi komunikačními a produkčními technologiemi, komunikačními médii a uměleckými díly, masovou kulturou a uměním, o kulturním transferu a o vlivu masových médií a masové komunikace na umění. Cílem předmětu je porozumět, jak masová média ovlivňují uměleckou tvorbu a naopak jak umění ovlivňuje masovou komunikaci. Osnova: 1. Komunikační a produkční technologie, komunikační média a kultura. 2. Vznik a proměny konceptu umění. Umělecké dílo jako komodita. Estetické hodnoty a normy. 3. Civilizační vývoj a vývoj umění. Periodizace kultury a umění. Kulturní epochy a slohy, proudy a tendence, umělecké směry a školy. 4. Masová a umělecká komunikace. Charakteristické rysy umělecké komunikace. Epistemologie masových médií a umění. 5. Kulturní průmysl, masové umění, populární kultura, alternativní umění, street art. 6. Projektový management v oblasti masové a umělecké komunikace. Jeho principy a strategie. 7. Dramaturgie umělecké tvorby v masových mediích (biograf/film, televize, rozhlas, koncerty). 8. Kulturní transfer jako základní princip konstrukce sociální reality. Formy kulturního trasferu. 9. Konstrukce a analýza kulturního transferu – literární překlad a převyprávění. 10. Konstrukce a analýza kulturního transferu – výtvarná koláž. 11. Konstrukce a analýza kulturního transferu – knižní ilustrace a obálka. 12. Konstrukce a analýza kulturního transferu – divadelní adaptace románu. 13. Prezentace a hodnocení závěrečných studentských prací. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Základní literatura: BENJAMIN, W. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. In W. B.: Dílo a jeho zdroj, Odeon, Praha 1979. DEBICKI, J., FAVRE, J. F., GRÜNEWALD, D., PIMENTEL, A. F. Dějiny umění. Malířství. Sochařství. Architektura. Praha : Argo, 1998. CHATELET, A., GROSLIER, B. P. Světové dějiny umění. Praha: Cesty, 1996. MCQUAIL, D. Teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999, PAVELKA, J. O poznání, hodnotách a konceptu postmodernismu. Několik poznámek ke změnám paradigmatu euroamerické kultury v letech 1930-1995. S. 7798. In J. P.: Kultura, média a literatura. Brno: Středoevropské vydavatelství a nakladatelství Regiony, 2004. PAVELKA, J. Knižní obálka jako forma sémiotického a interkulturního transferu – na příkladu ilustrace obálky knihy Mcdonaldizace společnosti. Bulletin Moravské galerie, R 66, 2010, s. 152–165. PAVELKA, J. O umění, pluralitě a Internetu. Bulletin Moravské galerie v Brně, 2000, PAVELKA, J. Předpoklady literárního dorozumívání. Brno: Masarykova univerzita, 1998. PAVELKA, J. Umění a masová média. Universitas 37, 2004, č. 2, s. 50–53.
PAVELKA, J., POSPÍŠIL, I. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno: Georgetown, 1993. POSTMAN, N. Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá fronta, 1999. RITZER, G. Mcdonaldizace společnosti. Praha: Academia, 1996. ZUSKA, V. Estetika: Úvod do současnosti tradiční disciplíny. Praha: Triton, 2001. Doporučená literatura: ARENDTOVÁ, H. Krize kultury. Praha: Mladá fronta, 1994. CAIRNCROSS, F. Konec vzdálenosti. Brno: Computer Press, 1999. DALY, S., WICE, N. Alt.culure: Encyklopedie alternativní kultury. Brno: BOOKS, 1999. ECO, U. Skeptikové a těšitelé. Praha: Odeon, 1995. GOMBRICH, E. H. Příběh umění. Praha: Odeon, 1992. GRAHAM, G. Filosofie umění. Brno: Barrister & Principal, 1997, s. 11–88. HAUSER, A. The Social History of Art. London New York: Routledge, 1999. HENCKMANN, W., LOTTER, K. Estetický slovník. Praha: Svoboda, 1995. CHVATÍK, K. Strukturální estetika: Řád věcí a člověka. Praha: Victoria Publishing, 1994. MCLUHAN, M. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Odeon, 1991. REIFOVÁ, I., a kol. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR523 Proměny protektorátní žurnalistiky Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Zápočet je udělen na základě hodnocení odevzdaných písemných referátů. Vyučující PhDr. Pavel Večeřa. Ph.D. Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit posluchače s proměnami české legální protektorátní žurnalistiky a s mechanismy jejího ovládání protektorátními a okupačními úřady. Sekundárně předmět sleduje tematiku politického, správního, ekonomického a kulturního vývoje protektorátu od jeho vzniku přes období 1939-1941, I. a II. heydrichiádu, éru Frankovy depolitizační strategie až po závěrečná léta 1944-1945. Předmět se koncentruje na tisková opatření protektorátních a okupačních úřadů a cenzurní praxi v tomto období, na strukturu ovládání tisku a formy cenzury. V centru pozornosti předmětu je problematika novinářského aktivismu, jakož i postup klíčových žurnalistických aktivistů, ale také taktika kolaborujících konformistických novinářů. Proměny protektorátní žurnalistiky jsou demonstrovány na posunech reflexe války a válečných protivníků Německa, zahraniční politiky, vnitropolitického vývoje, reflexe národní identity, vztahu Čechů a Němců či rezistence, ale i optikou antisemitské rétoriky na stránkách protektorátního tisku. Osnova: 1. Úvodní lekce 2. II. republika 3. Vznik Protektorátu Čechy a Morava 4. Tiskové poměry a cenzurní praxe I – písemné instrukce 5. Tiskové poměry a cenzurní praxe II – „tiskové konference“ 6. Manifestace češství. Utváření Národního souručenství 7. Fenomén kolaborace 8. Novinářská kolaborace v Protektorátu Čechy a Morava. 9. Antisemitská rétorika na stránkách protektorátního tisku 10. Proměny národní identity v l. 1939-1941 11. Obraz Němců, říše, nacionálního socialismu a A. Hitlera 12. Inferno II. heydrichiády Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Povinná literatura: BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Dějiny českých médií. Od počátku do současnosti. Grada Publishing, 2011. BRANDES, D. Češi pod německým protektorátem. Okupační politika, kolaborace a odboj 1939-1945. Prostor, 1999. GEBHART, J., KÖPPLOVÁ, B., KRYŠPÍNOVÁ, J. kol. Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava. Karolinum, 2010. GEBHART, J., KUKLÍK, J. Druhá republika 1938-1939. Svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Paseka, 2004. GEBHART, J., KUKLÍK, J. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XV.a 1938-1945. Paseka, 2006. GEBHART, J., KUKLÍK, J. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XV.b 1938-1945. Paseka, 2006. GEBHART, J., KUKLÍK, J.. Dramatické i všední dny protektorátu. Themis, 1996.
KLEMPERER, V. Jazyk Třetí říše – LTI: poznámky filologovy. Vyd. 1. Jinočany: H & H, 2003. KONČELÍK, J., CEBE, J., KÖPPLOVÁ, B. Řízení tisku v letech 1939-1945: Analýza protektorátních tiskových porad. Mediální studia 3. Českomoravský novinář, Praha 2007, s. 272-291. KONČELÍK, J., KÖPPLOVÁ, B., KRYŠPÍNOVÁ, J. Český tisk pod vládou Wolfganga Wolframa von Wolmara. Stenografické zápisy Antonína Fingera z protektorátních tiskových porad 1939-1941. Karolinum, 2003. KONČELÍK, J., VEČEŘA, P., ORSÁG, P. Dějiny českých médií 20. století. Portál, 2010. MARŠÁLEK, P. Protektorát Čechy a Morava. Státoprávní a politické aspekty nacistického okupačního režimu v českých zemích 1939-1945. Karolinum, 2002. PASÁK, T. Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945. Práh, 1999. PASÁK, T. Pod ochranou říše. Práh, 1998. PASÁK, T. Problematika protektorátního tisku a formování tzv. skupiny aktivistických novinářů na počátku okupace. In: Příspěvky k dějinám KSČ, 1/1967, PASÁK, T. Soupis legálních novin, časopisů a úředních věstníků v českých zemích v letech 1939-1945. Univerzita Karlova, 1980. PREČAN, V. Heydrichův stín nad Prahou. In: V kradeném čase. Výběr ze studií, článků a úvah z let 1973-1993. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR/Doplněk, 1994. RATAJ, J. O autoritativní národní stát. Ideologické proměny české politiky v druhé republice 1938-1939. Karolinum, 1997. RATAJ, J. Obraz Němců, Rakouska a Německa v protektorátní společnosti a československém odboji. In: KŘEN, Jan – BROKLOVÁ, Eva (eds.). Obraz Němců, Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století. Karolinum, 1998. RÖHR, W. Kollaboration. Sachvervalt und Begriff. Methodische Überlegung auf der Grundlage vergleichender Forschungen zur Okkupationspolitik der Achsenmächte im Zweiten Weltkrieg. In: TAUBER, Joachim (ed.). „Kollaboration“ in Nordosteuropa. Erscheinungsformen und Deutungen im 20. Jahrhundert. Harrassowitz Verlag, 2006, Doporučená literatura: KOKOŠKA, S. Odboj, kolaborace, přizpůsobení… Několik poznámek k významu české protektorátní společnosti. In: Soudobé dějiny. Odboj, kolaborace, přizpůsobení. XVII/1-2. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2010. PASÁK, T.. K problematice české kolaborace a fašismu za druhé světové války. In: Príspevky k dejinám fašizmu v Československu a Maďarsku, 1969. RATAJ, J. Obraz Němců, Rakouska a Německa v protektorátní společnosti a československém odboji. In: Křen, Jan – Broklová, E. (eds.): Obraz Němců, Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století. Karolinum, 1998. TESAŘ, J. „Záchrana národa“ a kolaborace. In: Dějiny a současnost, 5/1968. TESAŘ, J. Emanuel Moravec aneb logika realismu. In: Dějiny a současnost, 1/1969. TESAŘ, J. Účtování s ďáblem. In: Dějiny a současnost, 5/1968. VEČEŘA, P. Geneze jednoho kolaboranta. Novinář František Josef Prokop a jeho role při medializaci soudního procesu s generálem Aloisem Eliášem. In: Soudobé dějiny. Odboj, kolaborace, přizpůsobení. XVII/1-2. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2010. VEČEŘA, P. Ošemetné Scylly a zrádné Charybdy protektorátních novinářů. K projevům pasivní rezistence a kolaborace na stránkách českých tištěných médií za německé okupace (1939-1945). In: Mediální studia 3. Českomoravský novinář, 2007.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR539 Televize a její publikum v každodenní perspektivě + Ratingová analýza Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 2/2 4 10 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Předmět je plánován jako dvanáct dvouhodinových lekcí kombinujících formu přednášky a semináře, kde je každé z uvedených témat diskutováno na základě analýzy předložených textů. Hodnocení: závěrečný písemný test, formální esej 2000- 2500 slov. PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. (přednášející) Mgr. et Mgr. Kateřina Kirkosová (asistující) Předmět se zaměřuje na roli televize v rámci životních praxí jejího publika a přibližuje těsnou provázanost tohoto média s rutinizovanou povahou pozdně moderní každodennosti. Hlavním cílem jednotlivých přednášek je přiblížení základních témat dotýkajících se televizních funkcí a mechanismů, prostřednictvím kterých se toto médium tak hluboce vtisklo do našich každodenních životů. Předmět nabízí posluchačům možnost seznámit se s reflexí uvedené problematiky v širokém spektru různých teoretických východisek zahrnujících především sociologickou, psychoanalytickou a fenomenologickou perspektivu. Posluchači se v předmětu seznámí se základními teoretickými i empirickými přístupy k analýze mediálního, respektive televizního publika (Ang, De Certau, Fiske, Gray, Hall, Morley, Lull, atd.). V této souvislosti je diskutována především problematika kvalitativního, etnografického výzkumu v rámci mediálních studií. Hlavní tematické okruhy předmětu: televize a sociologie každodennosti/ televize jako nástroj konstrukce ontologického bezpečí/ historické proměny výzkumu mediálního publika / kvalitativní výzkum televizního publika/ televize jako sociotechnický systém / místo televize v rodině / sledování televize jako forma konzumu / o povaze televizní narativity / televize veřejné služby a její regulace. Hlavní cíle předmětu jsou: 1/ porozumět základním teoriím chování mediálních publik, 2/ porozumět roli televize v kontextu její každodenní role, 3/ porozumět vybranným televizním žánrům a formátům. Osnova: 1/ Televizní každodennost: vymezení tématu a základních pojmů 2/ Televize a moderní každodennost 3/ Funkce televize: televize jako nástroj konstrukce bezpečí 4/ Televize jako kulturní technologie a spolutvůrce domova v globální perspektivě 5/ Televize jako člen rodiny 6/ O povaze televizní narativity I.: mýdlová opera 7/ O povaze televizní narativity II.: Reality TV 8/ Historické proměny výzkumu mediálního publika I. : behaviorální a kritické paradigma 9/ Historické proměny výzkumu mediálního publika II.: teorie dominujícího textu 10/ Historické proměny výzkumu mediálního publika III.: „každodenní perspektiva“ a "etnografický obrat" 11/ Post- kritické paradigma 12/ Publikum jako mediální konstrukt 13/ Televize jako veřejná služba Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky
ABELMAN, R., Atkin, D., J.: Audience Measurement: Flaws and Fallacies. In: The Televiewing Audience. Hampton Press 2002. ABERCROMBIE, N., Longhurst, B.: Audiences. Sage 1998. ALASUUTARI, P.: Introduction: Three Phases of Reception Studies. In: Alasuutari, P.: Rethinking the Media Audience: The New Agenda 1999. ALLEN, R.: Making Sense of Soaps. In: Allen, R., Hill, A.: The Television Studies Reader. ANG, I.: Gender and/in media consumption. In: Living Room Wars. Routledge 1996. ANG, I.: Between reality and fiction. In: Watching Dallas. Soap opera and melodramatic imagination. Routledge 1985. DAHLGREN, P. Public service media, Old and New: Vitalizing Civic Culture. Canadian Journal of Communication, vol. 24 (2001) DE CERTEAU, M.: General Introduction to The Practice of Everyday Life. In: Practice of Everyday Life. University of Californie Press 1984. FISKE J.: Active Audiences. In: Television Culture. Routledge 1987. FISKE, J., Hartley, J.: Reading Television. Routledge 1978. MELLENCAMP, P.: TV Time and Catastrophe, or Beyond the Pleasure Principle of Television. In: Logics of Television. BFI 1990. ABRAMSON, A.: The invention of television. In: Smith, A.: Television: An International History. Sage 1998. GIDDENS, A.: Důsledky modernity. Slon 1999. MOORES, S.: Media/theory. Thinkong about media communications. Routledge, 2008, GRAY, A.: Technology in the domestic environment. In:Video Playtime: The gendering of a leisure technology. Routledge 1992. SMITH, A.: Television across the World. In: Television. An International History. Oxford Univ. Press 1998. HIGMORE, B.: Introduction: Questioning Everyday Life. In: The Everyday Life Reader. Routledge 2002. LEFEBVRE, H.: Work and Leisure in Everyday Life. In: Critique of Everyday Life. Verso 1991. LODZIAK, C.: Studying the Power of Television. In: The Power of Television. Sage 1986. MCQUAIL, D.: Audience Analysis. Sage 1997. MORAN, A.: The Pie and Crust: Television Program Formats. In: Allen, R., Hill, A.: The Television Studies Reader. Routledge, 2004. MORLEY, D: Television in the Family. In: Family Television: Cultural Power and Domestic Leisure. Routledge 1986. MORSE, M.: News as Performance: The Image as Event. In: Allen, R., Hill, A.: The Television Studies Reader. Routledge, 2004. RABOY, M. Creating the Conditions for Communicaion in the Public Good. Journal of Communication, vol. 31 (2006). Routledge, 2004. SEITER, E.: Qualitative Audience Research. In:. Televison and New Media Audiences. Oxford Television Studies. Oxford University Press, 2002. SMITH, A.: Television as a Public Service Medium. In: Smith, A.: Television: An International History. Sage 1981. SPIEGEL, L.: Installing the Television Set. Popular Discources on Television and Domestic Space, 1948-1955. In: Camera Obsura, 16:1, 1998. THOMPSON, J.B.: Rozvoj zprostředkované interakce. In: Média a modernita. Sociální teorie médií, Karolinum. 2004 VOLEK, J.. Proměny chování mediálních publik: postkritická perspektiva. In Foret, M. - Lapčík, M Orság, M. (eds.): Média dnes: reflexe mediality, médií a mediálních obsahů. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008. WEBSTER, J.G., Phalen, P.,F., Lichty, L.W.: Audience Ratings: Analysis of Gross Measures. In: Rating Analysis. The Theory and Praktice of Audience Research. Lawrence Erlebaum Associates, 2000.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR540 Etika a média Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 2/0 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Aktivní účast v diskusích (povinná účast), průběžné plnění domácích úkolů (komentáře k zadané četbě), jedno vystoupení s aktualitou v průběhu semestru, terminologický text a ústní zkouška. Vyučující MgA. Jan Motal, Ph.D. Stručná anotace předmětu Předmět vychází z etiky jako filozofické disciplíny a zaměřuje se na její dva póly, jimiž jsou konsekvencialismus a deontologie. V tomto prostoru prozkoumává prostor současných médií a vede studenty a studentky k samostatnému přemýšlení o základních etických tématech ve vztahu k médiím: nestrannost, objektivita, soukromí, smrt, zábava, svoboda, povinnost. Absolventi a absolventky předmětu jsou schopni samostatně formulovat a diskutovat aktuální problémy mediální etiky, zaujmout a argumentovat vlastní etické stanovisko, jsou schopni problematiku médií vnímat v širší souvislosti aktuální situace člověka, jeho místa ve světě a jeho vztahu k médiím. Seminární rozpravy kladou akcent na propojení teoretického rámce etiky včetně aktuálních problémů (evoluční etika) a současného mediálního materiálu. Předmět je proto vhodný pro výzkumně i prakticky zaměřené studenty a studentky, i pro absolventy bakalářského předmětu Úvod do žurnalistické etiky – rozšiřuje, teoreticky prohlubuje a na aktuální etický diskurz více zaměřuje témata probíraná na bakalářském stupni. Témata: Etika, morálka, mrav. „Humův zákon“, vztah etiky k společenským vědám. Etika a věda, etika a evoluce / kognice. Domácí příprava: HUME, David: Of self-love (četba), esej – komentář k textu. Etická propedeutika, základní pojmy. Aplikovaná etika, etika v profesích. Klíčové body dějin etiky médií. Konsekvencialismus I. Domácí příprava: MILL, John Stuart: Utilitarismus, esej – komentář k textu. Konsekvencialismus II. Deontologie I. Domácí příprava: KANT, Immanuel: Základy metafyziky mravů, esej – komentář k textu. Deontologie II. Etika ctnosti I. Domácí příprava: ARISTOTELES: Etika Nikomachova, esej – komentář k textu. Etika ctnosti II. Terminologický test, kazuistika – současné mediální problémy perspektivou etických teorií I Kazuistika – současné mediální problémy perspektivou etických teorií II Kazuistika – současné mediální problémy perspektivou etických teorií III Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: ARISTOTELES: Etika Nikomachova. Praha: Jan Laichter 1937. HUME, D. Of self-love. In: Týž, Enquiries concerning the human understanding and concerning the principles of morals. Oxford: Oxford University Press 1972. KANT, I.: Základy metafyziky mravů. Praha: Svoboda 1976. MILL, J. S.: Utilitarismus. Praha: Vyšehrad 2011. (celé) Rozšiřující literatura: ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Academia, 2001. BILLIER, J.-C. Introduction à l'éthique. Paris: Presses Universitaires de France, 2010. BRÁZDA, R. Srovnávací etika. Praha: KLP, 2002. KIERAN, M. Media Ethics: A Philosophical Approach. Westport: Praeger, 1997.
KUNA, M.: Úvod do etiky cnosti. Ružomberok: FF KU, 2010. MCINTYRE, A. Ztráta ctnosti. Praha: Oikoymenh, 2004. SCHICHA, Ch., BROSDA, C. (eds.): Handbuch Medienethik. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 2010.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR544 Novinář Karel Čapek Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 0/2 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Seminář Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Každý student si vybere jedno publicistické dílo nebo žánr Karla Čapka a provede jeho analýzu formou ústního referátu. Podmínkou zápočtu je i účast na semináři (maximálně dvě absence). Vyučující doc. PhDr. Jiří Poláček, CSc. Stručná anotace předmětu Seminář je zaměřen na studium novinářského odkazu Karla Čapka, a to podle jednotlivých žánrů. Předmět se zaměřuje na analýzu jednotlivých žánrů Čapkovy publicistiky. Jde o sloupky, úvodníky, cestopisy, causerie, eseje, fejetony, recenze, polemiky, rozhlásky a entrefilety. Do semináře lze zahrnout také další novináře z okruhu meziválečných Lidových novin. Na konci tohoto předmětu je student schopen použít získané informace v budoucí praxi.
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky BRADBROOKOVÁ, B. Karel Čapek. Sussex: Sussex Academic Press, 1998. BURIÁNEK, F. Karel Čapek. Praha: ČS, 1988. POLÁČEK, J. Novinář Karel Čapek. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1994. VLAŠÍN Š. a kol. Kniha o Čapkovi. Praha: ČS, 1988.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR545 Český fejeton Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 0/2 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Seminář Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Každý student si vybere jednoho významného fejetonistu a provede analýzu jeho tvorby formou ústního referátu. Podmínkou zápočtu je i účast na semináři (maximálně dvě absence). Vyučující doc. PhDr. Jiří Poláček, CSc. Stručná anotace předmětu Cílem semináře je poznání vývoje českého fejetonu 19. a 20. století. Předmět se zaměřuje na analýzu tvorby vybraných fejetonistů: život a dílo, fejetonistická činnost, podnětnost pro dnešní publicistiku. Studenti se naučí analyzovat fejetonistickou tvorbu významných autorů (například Jana Nerudy, Karla Čapka, Karla Poláčka, Eduarda Basse, Ludvíka Vaculíka nebo Rudolfa Křesťana). Na konci tohoto předmětu jsou studenti schopni použít získané informace v novinářské praxi.
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky OSVALDOVÁ, B., KOPÁČ, R. (eds.). O fejetonu, s fejetonem. Praha: Karolinum, 2007. ŠTORKÁN, K. Umění fejetonu. Praha: Novinář, 1979. TUREČEK, D. Fejeton Jana Nerudy. Praha: Arsci, 2007.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR551 Stylistika - argumentace vs. manipulace (dílna) Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 0/2 2 4 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Seminář Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Studenti v každém semináři zpracovávají a konzultují dílčí prakticky orientované písemné úkoly. Předmět ukončí závěrečným písemným testem – analýzou textu. Zápočet získají za splnění stanovené minimální bodové hranice součtu hodnocení všech úkolů. Podmínky k udělení zápočtu: aktivní účast, úspěšně zvládnutá dílčí cvičení, úspěšně zvládnutý závěrečný písemný test. Vyučující PhDr. Jiřina Salaquardová Stručná anotace předmětu Stylistická dílna-workshop učí studenta rozlišit stylistické výběry, které jsou užívány v manipulativních postupech – zejména při tvorbě textu v~tištěných médiích (výběrově také v médiích elektronických). Absolvováním semináře získá student základní orientaci v tématu, tj. schopnost určit a gramotně klasifikovat typ manipulace (nekorektní argumentace) na základě znalosti základního souboru argumentačních (rétorických figur). Tematické okruhy: 1. Argument (tvorba argumentu) seriozní a klamná argumentace. Soubor cvičení (výběr z~tisku tisk), analýza. 2. Soubor argumentačních figur, techniky falešné argumentace. 3. Argumenty založené na zkreslení skutečnosti. 4. Argumenty pracující s~emocemi publika. 5. Analýza (tisk). 6. Analýza (tisk). 7. Implikace (cvičení), analýza. 8. Presupozice (cvičení) analýza. 9. Soubor prvků persuase – výklad, cvičení, analýza. Techniky. Sofisté, propaganda, náborování. 10. Analýza (tisk). 11. Analýza (tisk). 12. Analýza (tisk). Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky BATKO, A. Umění persvaze aneb jazyk ovlivňování. KRAUS, J. Rétorika a řečová kultura. UK, nakladatelství Karolinum, 2004. KRAUS, J. Rétorika v evropské kultuře. Academia. 1998. McNAIR., B. Sociologie žurnalistiky. Portál 2004. SOUSEDÍK, P. Logika pro studenty humanitních oborů. Druhé, rozšířené vydání. SZYMANEK, K. a kol. Umění argumentace. Terminologický slovník. UP Olomouc, 2003. VĚRČÁK, V., Girgašová J., Liškařopvá R.: Media Relations není manipulace. Ekopress., 2004. VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Portál 2000. Just, V. Slovník floskulí. Academia, 2003.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR559 Kvantitativní metody výzkumu médií Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 2/0 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet je udělen po splnění průběžných úkolů a po závěrečné ústní obhajobě výzkumného projektu, při dosažení stanovené minimální hranice součtu bodového hodnocení všech položek. Podmínky: aktivní participace v hodinách odevzdání summary z povinné literatury vypracování úkolů: summary vybrané empirické studie odevzdání první části vlastního výzkumného projektu (výzkumná téma, výzkumný problém) odevzdání druhé části vlastního výzkumného projektu (kontext, hypotézy) odevzdání kompletní verze projektu a její ústní obhajoba Vyučující Mgr. et Mgr. Marína Urbániková Stručná anotace předmětu Cílem tohoto předmětu je seznámit studenty se základními metodologickými principy výzkumu mediální komunikace a s vybranými kvantitativními výzkumnými technikami, používanými v tomto oboru (dotazníkové šetření, obsahová analýza apod.). Po stručném úvodu do historie mediálního výzkumu a jeho epistemologických základů provede kurz studenty jednotlivými fázemi výzkumného procesu – od volby tématu přes výběr vzorku (včetně problému reprezentativity), operacionalizaci, analýzu až po interpretaci dat a prezentaci výsledků; současně se bude věnovat také problémům a rizikům, s nimiž se výzkumníci nejčastěji setkávají. V průběhu kurzu budou studenti zpracovávat projekt vlastního empirického výzkumu, kterému budou věnovány praktické workshopy v polovině semestru a na konci semestru, a který bude rovněž hlavním výstupem z předmětu. Osnova přednášek: 1. Úvod do kurzu – struktura a požadavky. 2. Logika sociálně-vědného výzkumu (dedukce, indukce, retrodukce, abdukce); účel výzkumu (explorativní, deskriptivní, explanační); přehled hlavních kvantitativních, kvalitativních a smíšených výzkumných technik; metodologická triangulace. 3. Design empirického výzkumu I.: návrh a projekt empirického výzkumu; výzkumné téma, výzkumný problém a cíl výzkumu; 4. Design empirického výzkumu II.: kontext výzkumu a práce s literaturou; volba výzkumné strategie. 5. Workshop 1: diskuse nad navrženými výzkumnými tématy a výzkumnými problémy. 6. Design empirického výzkumu III: výzkumné otázky a výzkumné hypotézy; operacionalizace: hledání indikátorů. 7. Výběr vzorku, problematika validity, reliability a reprezentativity, pilotáž. 8. Workshop 2: Hodnocení a diskuse nad návrhy projektů. 9. Survey: použitelnost techniky, omezení; konstrukce dotazníku, typy otázek, rizika zkreslení • 10. Obsahová analýza: design, sampling, typy jednotek v obsahové analýze. 11. Konzultace finálních verzí výzkumných projektů. 12. Workshop 3: Hodnocení a diskuse nad návrhy témat projektů. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky
Povinná literatura: BLAIKIE, N. Designing Social Research. Polity. 2000. CRESWELL, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative and Mixed Methods and Approaches. Third Edition. London: SAGE. 2003. CRESWELL, J. W. Research Design. Qualitative, Quantitative and Mixed Methods and Approaches. Second Edition. London: SAGE. 2003 DEACON, D. et al. Researching Communications. A practical guide to methods in media and cultural analysis. London: Arnold. 1999. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 1998. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál. 2005. SCHERER, H. „Úvod do metody obsahové analýzy“, in Schulz, W. et al. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Nakladatelství Karolinum. 2004. VAUS, D.A. de. Surveys in social research. London: UCL press. 1998. Doporučená literatura: A handbook of media and communication research :qualitative and quantitative methodologies. Edited by Klaus Bruhn Jensen. 1st pub. London: Routledge, 2002. CRESWELL, J. W. Research design: qualitative, quantitative, and mixed methods approaches. 2nd ed. Thousand Oaks, Calif.: Sage Publications, 2003. GUNTER, B. Media research methods :measuring audiences, reactions and impact. 1st pub. London: SAGE Publications, 2000. KRIPPENDORFF, K. Content analysis :an introduction to its methodology. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage, 2004. NEUENDORF, K. A. The content analysis guidebook. Thousand Oaks: SAGE Publications, 2002. Practical research methods for media and cultural studies :making people count. Edited by Maire Messenger Davies Nick Mosdell. Athens: University of Georgia Press, 2006. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Edited by Jan Hendl. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. Základy kvantitativního šetření. Edited by Keith Punch, Translated by Jan Hendl. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. Constructing social research :the unity and diversity of method. Edited by Charles C. Ragin - Lisa M. Amoroso. 2nd ed. Los Angeles: SAGE Publications, 2011.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR565 Statistická analýza dat Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 0/2 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Seminář Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Zápočet je udělen po splnění průběžných úkolů a absolvování průběžného a závěrečného testu, při dosažení stanovené minimální hranice součtu bodového hodnocení všech položek. Podmínky: aktivní participace v hodinách - účast je povinná, dvě absence jsou tolerovány vypracování domácích úkolů (celkem 7) odevzdání summary z povinné literatury (celkem 5) průběžný test závěrečný test Vyučující Mgr. et Mgr. Marína Urbániková Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty se základy statistické analýzy dat používané v mediálním výzkumu. Kurz je zaměřen na seznámení se s logikou a základními principy statistické analýzy a s prováděním výpočtů za pomoci programu SPSS. Studenti se seznámí především se způsoby práce se statistickými soubory a proměnnými (vytvoření souboru, navádění a čištění dat, operace se soubory, transformace dat uložených v jiném tvaru, vytváření nových proměnných, selekce případů apod.) a se způsoby základní analýzy dat (univariační analýza, základy inferenční statistiky a testování statistických hypotéz, porovnávání rozložení dat a středních hodnot těchto rozložení, t-testy, analýza rozptylu, kontingenční tabulky, korelační analýzy). Osnova: 1. Úvod. Představení sylabu. Podmínky absolvování. 2. Logika kvantitativního výzkumu, povaha hromadných dat. Typy proměnných. Práce s hromadnými daty v prostředí programu. Konstrukce datové matice. 3. Editace dat. Čistění dat. Rozložení kategorizovaných dat. Rozložení spojitých dat a jejich charakteristiky. 4. Transformace a vytváření umělých proměnných a multiple response setů. 5. Opakování a procvičování (příprava na průběžný test). 6. Průběžný test. 7. Normální rozložení, základy testování hypotéz a statistická inference. 8. Bivariační analýza. Kontingenční tabulka. Standardizovaný reziduál. 9. Měření (síly) asociace mezi dvěma proměnnými. Korelační koeficienty. 10. Srovnání skupin na základě středních hodnot jejich kardinálních charakteristik a hypotéza o shodě dvou průměrů pro nezávislá data. Testování nulové hypotézy o shodě několika populačních průměrů. 11. Opakování a procvičování (příprava na závěrečný test). 12. Závěrečný test. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: CLEGG, F. Simple statistics. A course book for the social sciences. Cambridge: Cambridge University Press. 202. FIELD, A., MILES, J. Discovering statistics using SAS (and sex, drugs and rock ´n´ roll). London: Sage Publications. 2010. NORUŠIS, M. PASW statistics 18 guide to data analysis. NJ : Prentice Hall Ptr. 2002. Doporučená literatura: FIELD, A. Discovering statistics using SPSS. Sage: London. 2009. GREEN, S.B., Akey, T.M. Using SPSS for Windows :analyzing and understanding data. New Jersey: Prentice-Hall. 2000 MAREŠ, P., RABUŠIC, L. Materiál pro kurs Statistická analýza dat:(jak pracovat s daty a zadávat výpočty v SPSS). Brno: Soukromý tisk Masarykovy univerzity. 2006. MILLER, R.L. et al. SPSS for social scientists. Basingstoke: Palgrave. 2002.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR571 Tvorba audiovizuálního digitálního díla Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu Doporučený ročník / semestr 1/2 3 6 Rozsah studijního předmětu Hod. za týden Kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Student zpracuje samostatně 8 krátkých audiovizuálních cvičení v průběhu semestru jako přípravu pro závěrečný audiovizuální projekt. Student na konci semestru dále zpracuje a ústně obhájí závěrečný audiovizuální projekt. Metody hodnocení: Reflexe a analýza odevzdaných cvičení a závěrečných projektů. Vyučující Mgr. Rodrigo Morales Stručná anotace předmětu Předmět je zaměřen na komplexní proces tvorby audiovizuálního digitálního díla. Cílem předmětu je sledovat a podporovat posluchačův tvůrčí vývoj od volby látky a počátečních úvah, jeho literárních a technických příprav až ke konečné realizaci díla. Dále pak vést s každým jednotlivcem diskuzi o sebereflexi realizovaného díla a jeho uplatnění v současném mediálním kontextu. Student průběžně vykonává dílčí praktické cvičení s cílem dosáhnout realizační zkušeností před tvorbou závěrečného semestrálního projektu. Předmět je zaměřen na osvojení metody v audiovizi. Cílem je pobízet studenty k rozšíření vlastní tvůrčí filozofie a vnímavosti umělecké a lidské, motivovat posluchače k rozvoji tvůrčího potenciálu. Student realizuje praktická průběžná cvičení. Každý semestr má svůj závěrečný projekt. Osnova: 1. Základní kategorie audiovizuálního jazyka 2. Filmový prostor: Teorie a praxe. Zákonitosti 3. Plot: Koncepce a vývoj 4. Literární příprava. Vývoj a postupy a realizace 5. Realizace 6. Zadání seminárních prací a cvičení 7. Obhlídky a analýza primárních zdrojů 8. Casting 9. Zvuková dramaturgie 10. Obrazová koncepce 11. Autoři a tvůrčí přístupy 12. Obhajoba literárních scénářů 13. Rozbor denních práce 14. Realizace projektu 15. Finální sestřih a postprodukce 16. Distribuce 17. Tvorba průběžných praktických cvičení 18. Prezentace 19. Autorská reflexe 20. Zhodnocení 21. Zadávaní závěrečného projektu 22. Schválení návrhů závěrečného projektu 23. Konzultace projektů ve fází vývoje 24. Projekce závěrečných projektů 25. Autorská sebereflexe 26. Zhodnocení závěrečných projektů Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) Hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: BERGMAN, I. Laterna magica. Translated by Zbyněk Černík. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1991. Ingmar Bergman makes a movie. Edited by Ingmar Bergman. 1st print. [S.l.]: Criterion collection, 2003. PŁAŻEWSKI, J. Filmová řeč : Język filmu (Orig.). Translated by Zdeněk Smejkal. 1. vyd. Praha: Orbis, 1967 VALUŠIAK, J. Střihovou skladbou k n-té dimenzi. 2., opr. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2000. VALUŠIAK, J. Základy střihové skladby. 3., rozš. vyd. V Praze: FAMU, 2005. Doporučená literatura: BERGMAN, I. Tváří v tvář [Bergman] (Obsaž.) : Ansikte mot vnsikte (Orig.) : Šepoty a výkřiky. Ingmar Bergman, cinematic philosopherreflections on his creativity. Edited by Irving Singer. London: MIT, 2007. BLECH, R. Kameraman Stanislav Szomolányi. 1. vyd. Bratislava: Slovenský filmový ústav, 2005. MAKOVIČKA, D. Zámek pro Barborku (Obsaž.) : Televizní hry. TRUFFAUT, F., HITCHCOCK, A. Rozhovory : Hitchcock - Truffaut : Hitchcock - Truffaut : rozhovory (Variant.). Praha: Československý filmový ústav, 1987.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR572 Digitální film Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu 1/2 Rozsah studijního předmětu hod. za týden Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Způsob zakončení
3
doporučený ročník / semestr 6 kreditů Forma výuky
Přednáška/ seminář
Další požadavky na studenta Předmět volně navazuje na Dokumentární a publicistická tvorba I. Doporučeno je absolvování předmětů: Dokumentární a publicistická tvorba I. nebo Tvorba audiovizuálního díla. Metody hodnocení: Reflexe a analýza odevzdaných cvičení. Reflexe a analýza odevzdaných projektů. Zkouška. Student zpracuje samostatně 8 krátkých audiovizuálních cvičení v průběhu semestru jako přípravu pro závěrečný audiovizuální projekt. Student na konci semestru dále zpracuje a ústně obhájí závěrečný audiovizuální projekt. Vyučující Mgr. Rodrigo Morales Stručná anotace předmětu Předmět Digitální film má za cíl rozvíjet kreativní schopnosti studentů a zkvalitnit jejich odborné mediální znalosti aplikované v oblasti digitálního filmu. Výuka je koncipována jako pravidelná, formou semináře a praktických cvičení. Kromě toho jsou realizovány workshopy s odborníky z praxe. Výstupem jsou průběžná cvičení a závěrečný projekt, sloužící k získávání odborných znalostí a k prezentaci dovedností studentů. Studenti získají základní odborné znalosti a tvůrčí zkušenosti v oblasti digitálního filmu. Předmět je nastaven tak, aby studenti mohli samostatně a efektivně pracovat na realizaci televizních cvičení ve vysílatelné kvalitě. Student získá základní orientaci v oblasti digitálního filmu. Jednak zpracováním literárních autorských podkladů nezbytných pro filmovou tvorbu, jednak tvorbou filmových nebo televizních cvičení a projektů. V kurzu jsou realizována cvičení, která umožní studentům konkrétní vytváření a zpracování vlastních původních námětů a získání praktické zkušenosti. Student po absolvování předmětu bude schopen: - vytvářet literární podklady potřebné pro realizaci digitálních filmů, - vytvářet reklamy, etudy, klipy a další volnou tvorbu s pedagogickým vedením. Na konci tohoto kurzu bude student schopen: charakterizovat a kategorizovat metody realizace ve filmové tvorbě; napsat, produkovat a natočit vlastní projekt (film); obhájit vlastní audiovizuální dílo; kriticky zhodnotit vlastní tvorbu a tvůrčí přístup i tvorbu dalších autorů.
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: BERGMAN, I. Jesenná sonáta (Obsaž.) : Šepoty a výkriky : filmové poviedky. STEENE, B. Ingmar Bergman :a reference guide. Amsterdam: Amsterdam University Press, 2005. Winter light. Edited by Ingmar Bergman. 1st print. [S.l.]: Criterion collection, 2003. WAJDA, A. Moje filmy : Meine Filme (Orig.). Edited by Jiří Fiala - Marie Sobotková. Olomouc: Votobia, 1996. The silence. Edited by Ingmar Bergman. 1st print. [S.l.]: Criterion collection, 2003. BERGMAN, I. Laterna magica. Translated by Zbyněk Černík. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1991 BOWEN, Ch.Grammar of the Edit. Focal Press,2009. CRITTENDEN, R. Fine Cuts: The Art of European Film Editing Focal Press,2005. DANCYGER, K. The Technique of Film and Video Editing: History, Theory, and Practice. Focal Press,2010. CHANDLER, G. Cut by Cut, 2nd edition: Editing Your Film or Video. Michael Wiese Productions,2012. CHANG, J. Filmcraft. Focal Press,2011. LOBRUTTO,V .The Art of Motion Picture Editing: An Essential Guide to Methods, Principles, Processes, and Terminology. Allworth Press, 2012
PEARLMAN K. Cutting Rhythms: Shaping the Film Edit. 2009. TARKOVSKIJ, A. A. Deník 1970-1986. Translated by Marek Sečkař. V ČR vyd. 1. Brno: Větrné mlýny, 1997. VALUŠIAK, J. Střihovou skladbou k n-té dimenzi. 2., opr. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2000. VALUŠIAK, J. Základy střihové skladby. 3., rozš. vyd. V Praze: FAMU, 2005. Ingmar Bergman makes a movie. Edited by Ingmar Bergman. 1st print. [S.l.]: Criterion collection, 2003 Doporučená literatura: BERGMAN, I. Co chvilku křičí na jevišti světa :Sarabanda. Translated by Zbyněk Černík. Vyd. 1. Praha: Concordia, 2005. BERGMAN, I. Dotyk (Obsaž.) : Šepoty a výkriky : filmové poviedky. BERGMAN, I. Tváří v tvář [Bergman] (Obsaž.) : Ansikte mot vnsikte (Orig.) : Šepoty a výkřiky. BERGMAN, I. Laterna magica. Translated by Zbyněk Černík. Vyd. 1. Praha : Odeon, 1991. BERGMAN, I. Nevěra :partitura pro obrazové médium. Translated by Zbyněk Černík. Vyd. 1. Praha: Havran, 2004. Through a glass darkly. Edited by Ingmar Bergman. 1st print. [S.l.]: Criterion collection, 2003. BERGMAN, I. Soukromé rozhovory : Enskilda samtal (Orig.). Translated by Zbyněk Černík. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1997. BERGMAN, I. Soukromé rozhovory. Translated by Zbyněk Černík. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1997. BERGMAN, I. Šepoty a výkřiky. Translated by Zbyněk Černík. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2000. BERGMAN, I. The marriage scenarios. Translated by Alan Blair. New York: Pantheon Books, 1983 BLAŽEJOVSKÝ, J. Ingmar Bergman: Obrázky. Teologie & společnost: časopis pro náboženství, kulturu a veřejný život, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. EJZENŠTEJN, S. M. Paměti . Praha : Odeon, 1987. Fanny & Alexander, the theatrical version. Edited by Ingmar Bergman. 1st print. [S.l.]: Swedish film institute, 2004 Ingmar Bergman makes a movie. Edited by Ingmar Bergman. 1st print. [S.l.]: Criterion collection, 2003. GAUTHIER, G. Dokumentární film, jiná kinematografie. Translated by Ladislav Šerý. 1. vyd. V Praze : Akademie múzických umění, 2004. CHAPLIN, Ch. Můj životopis. Translated by František Vrba. Vyd. tohoto překladu 2., v. Praha : Academia, 2000. Ingmar Bergman a jeho filmy. Edited by Jesse Kalin. Vyd. 1. Praha: Casablanca, 2007. JASNÝ, V. Život a film. Edited by Jan Lukeš. Vyd. 1. Praha: Národní filmový archiv, 1999. JIŘÍK, V. Kinematografický obraz [1. díl]. Vyd. 2., upr. Praha : Akademie múzických umění, H & H, 1994. NAVRÁTIL, A. Cesty k pravdě či lži, Akademie múzických umění, 2002. NAVRÁTIL, A. Dziga Vertov, revolucionář dokumentárního filmu, Československý filmový ústav, 1974 PŁAŻEWSKI, J. Filmová řeč. Translated by Zdeněk Smejkal. 1. vyd. Praha : Orbis, 1967. Screenplay :cinema/videogames/interfaces. Edited by Geoff King - Tanya Krzywinska. 1st pub. London: Wallflower Press, 2002. The making of Fanny & Alexander. Edited by Ingmar Bergman. 1st print. [S.l.]: Swedish film institute, 2004.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR580 Dokumentární a publicistická tvorba I. Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/2 3 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Průběžná cvičení: osm Závěrečná cvičení: dvě Odevzdání závěrečných AV projektů Reflexe a analýza odevzdaných cvičení a projektů Vyučující Mgr. Rodrigo Morales Stručná anotace předmětu Předmět má za cíl podpořit tvůrčí potenciál studentů a rozvíjet jejich odborné mediální znalosti aplikované v oblasti dokumentární tvorby a publicistiky. Výuka je koncipována jako pravidelná, formou přednášky, semináře a praktických cvičení. Kromě toho jsou realizovány workshopy s odborníky z praxe. Výstupem jsou průběžná cvičení a závěrečný projekt, sloužící k získávání odborných znalostí a k prezentaci dovedností studentů. Studenti získají základní odborné znalosti a tvůrčí zkušenosti v oblasti dokumentární tvorby, produkce a realizace. Předmět je nastaven tak, aby studenti mohli efektivně pracovat na realizaci televizních cvičení ve vysílatelné kvalitě. Student získá základní orientaci v oblasti dokumentární tvorby. Jednak zpracováním literárních autorských podkladů nezbytných pro dokumentární tvorbu, jednak tvorbou filmových nebo televizních dokumentárních cvičení a projektů. Osnova: Zdroje inspirace - novinářské rešerše a terénní výzkum Úvod do literárního zpracování původní myšlenky Původní myšlenka, námět, syžet. Další možností literární zpracování. Úvod do typologie dokumentu, žánry, mezi-žánry v dokumentární tvorbě Publicistické žánry Určení formy a stopáže Téma a teze Obhlídky, předlohy, zdroje, prameny Práce s respondenty Etika Metody realizace Vývoj námětu Obrazová koncepce Technologie a možnosti snímaní Práce se zvukovými složkami Zpracování explikace a rozšířené explikace Zpracování bodového scénáře, story board Práce na literárním scénáři pro publicistické dokumenty Zpracování technického scénáře Výrobní plán Střih Prezentace, autorská sebereflexe, diskuze Distribuce Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: BARNOUW E.Documentary: A History of the Non-Fiction Film, Oxford University Press, 1993. BORDWELL D., THOMPSONOVÁ, K. Umění filmu; Úvod do studia formy a stylu, Nakladatelství AMU, 2011 LOWEL, R.Matters of Light & Depth. Lower Light Management,1999. Doporučená literatura: AUMONT, J. Obraz. 1. vyd. V Praze : Akademie múzických umění v Praze, 2005. BARNOUW, E. Documentary: A History of the Non-fiction Film. New York: Oxford University Press, 1993. BENSON, W. a kol. The Rhetoric of the New Political Documentary, Southern Illinois University, 2008. CARUCCI, J. Digital SLR Video and Filmmaking For Dummies (For Dummies, Computer/Tech) ČENĚK, D., PORYBNÁ, T.: Vizuální antropologie, Kultura žitá a viděná 2011. ELLIS, Jack C. a Betsy A. MCLANE. A new history of documentary film. New York: Continuum, 2007. BLÁHA, I.: Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla, 2006 GAUTHIER, G. Dokumentární film, jiná kinematografie. Translated by Ladislav Šerý. 1. vydání v Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2004. GEYEN, J. L. The DSLR Filmmaker's Handbook: Real-World Production Techniques. Sybex. 2012 KARVÁNEK, L. Digitální kamery, nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, 2010. KOLÁŘ, V. Seminar in Documentary Photography, AMU 2001. LINWOOD, G. The ASC Treasury of Visual Effects, ASC Holging company, 1993. NAVRÁTIL, A. Cesty k pravdě či lži:70 let československého dokumentárního filmu. 2. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2002. VALUŠIAK, J. Základy střihové skladby. 3., rozš. vyd. V Praze: FAMU, 2005. PETRÁŇ, T. Ecce homo, Univerzita Pardubice, 2011, VALUŠIAK, Josef. Střihovou skladbou k n-té dimenzi. 2., opr. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2000. NAVRÁTIL, Antonín: Dziga Vertov, revolucionář dokumentárního filmu, Československý filmový ústav, 1974 PEŠEK, J. Základní principy televize a magnetického záznamu obrazu. Vyd. 2., upr. Jinočany: H & H, 1993. NICHOLLS, B.: Úvod do dokumentárního filmu, 2010 ROSE, J. Producing Great Sound for Film and Video (DV Expert Series) [Paperback] Focal Press ŠTOLL, M.: Český film. Režiséři a dokumentaristé, 2009 VIERS, R. The Location Sound Bible: How to Record Professional Dialog for Film and TV [Paperback] Michael Wiese Productions VRZAL, M. Střih záznamu hudby, Akademie múzických umění v Praze, 2007.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR580a Dokumentární a publicistická tvorba II. Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/2 3 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Žádoucím předpokladem je, aby student absolvoval už na bakalářské úrovni předměty týkající se televizního zpravodajství a žurnalistiky nebo obdobné odborné kurzy. Předmět volně navazuje na ZUR580 Dokumentární a publicistická tvorba II. Student zpracuje samostatně 8 krátkých audiovizuálních cvičení v průběhu semestru jako přípravu pro závěrečný audiovizuální projekt. Student na konci semestru dále zpracuje a ústně obhájí závěrečný audiovizuální projekt. Metody hodnocení: reflexe a analýza odevzdaných cvičení a projektů. Vyučující Mgr. Rodrigo Morales Stručná anotace předmětu Studenti získají teoretické znalosti, odborné znalosti a tvůrčí zkušenosti v oblasti dokumentární tvorby. Předmět rozvijí tvůrčí potenciál studentů a prohlubuje jejich odborné mediální znalosti aplikované v oblasti produkce a realizace v dokumentární tvorbě a publicistice. Student se seznámí s vývojovými tendencemi v oblasti dokumentární a publicistické tvorby, získá analytické dovednosti v oblasti jazyka audiovizuálního díla se zvláštním zřetelem na dokumentární a publicistickou tvorbu. Součástí výuky jsou odborné workshopy z oblasti audiovizuálních médií. Předmět poskytuje studentům možnost, aby si osvojili základní realizační a manažerské metody. Student si osvojí postupy audiovizuální dokumentární a publicistické tvorby. Předmět umožní zkvalitnění odborné připravenosti studentů a budoucích absolventů. Předmět je nastaven tak, aby studenti mohli efektivně pracovat na realizaci dokumentárních cvičení ve vysílatelné kvalitě. Plánovaná cvičení přinesou studentům konkrétní realizaci vlastních námětů a získání praktické zkušenosti. Výstupem jsou průběžná cvičení a závěrečný projekt, sloužící k získávání odborných znalostí a k prezentaci dovedností studentů. Student na konci kurzu obhájí závěrečný projekt. Student po absolvování předmětu bude schopen: - vytvářet literární podklady potřebné pro realizaci dokumentárních filmů nebo publicistických pořadů, - vytvářet středometrážní dokumentární produkty a publicistické dokumenty. Osnova: Vývojové tendence v dokumentární a publicistické tvorbě. Vývoj žánrů a jejich typologie. Volba tématu, žánru. Zdroje, způsoby přípravy. Literární podklady a práce. Scauting. Tip, syžet, původní myšlenka. Námět: zpracování a zhodnocení. Rozšíření námětu a explikace: zpracování a zhodnocení námětu a rozšířené explikace. Design vizualizace, Design zvukové skladby a práce se zvukovými složkami. Peaching. Diskuze a obhajoba námětu a realizačních záměrů. Zpracování odevzdání a schválení literárního scénáře a technického scénáře. Project development. Předvýrobní postupy. Zahájení výroby Design realizace dokumentárních a publicistických audiovizuálních děl. Specifika střihové skladby v dokumentu a publicistice. Prezentace. Analytické zhodnocení a týmová sebereflexe. Informace ke kombinované nebo distanční formě
Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: AUMONT, J. Obraz. 1. vyd. V Praze : Akademie múzických umění v Praze, 2005. BARNOUW E. Documentary: A History of the Non-Fiction Film, Oxford University Press, 1993 BENSON, W. a kol., The Rhetoric of the New Political Documentary, Southern Illinois University, 2008. BORDWELL, D. THOMPSONOVÁ, K. Umění filmu; Úvod do studia formy a stylu,Nakladatelství AMU, 2011 CARUCCI, J. Digital SLR Video and Filmmaking For Dummies (For Dummies, Computer/Tech) ČENĚK, D., PORYBNÁ, T.: Vizuální antropologie, Kultura žitá a viděná 2011. ELLIS, Jack C. a Betsy A. MCLANE. A new history of documentary film. New York: Continuum, 2007. BLÁHA, I.: Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla, 2006 GAUTHIER, G. Dokumentární film, jiná kinematografie. Translated by Ladislav Šerý. 1. vydání v Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2004. GEYEN, J. L. The DSLR Filmmaker's Handbook: Real-World Production Techniques. Sybex. 2012 KARVÁNEK, L. Digitální kamery, nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, 2010. KOLÁŘ, V.: Seminar in Documentary Photography, AMU 2001. LOWEL, R.Matters of Light & Depth- paperback Lower Light Management,1999 NAVRÁTIL, A. Cesty k pravdě či lži:70 let československého dokumentárního filmu. 2. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2002. VALUŠIAK, J. Základy střihové skladby. 3., rozš. vyd. V Praze: FAMU, 2005. PETRÁŇ, T. Ecce homo, Univerzita Pardubice, 2011, VALUŠIAK, J. Střihovou skladbou k n-té dimenzi. 2., opr. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2000. NAVRÁTIL, A. Dziga Vertov, revolucionář dokumentárního filmu, Československý filmový ústav, 1974 PEŠEK, J. Základní principy televize a magnetického záznamu obrazu. Vyd. 2., upr. Jinočany: H & H, 1993. NICHOLLS, B.: Úvod do dokumentárního filmu, 2010 ROSE, J. Producing Great Sound for Film and Video (DV Expert Series) [Paperback] Focal Press ŠTOLL, M. Český film. Režiséři a dokumentaristé, 2009 VIERS, R. The Location Sound Bible: How to Record Professional Dialog for Film and TV [Paperback] Michael Wiese Productions VRZAL, M. Střih záznamu hudby, Akademie múzických umění v Praze, 2007.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR583 Kvalitativní metody výzkumu médií Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Aktivní účast na seminářích, docházka, četba, průběžné úkoly, závěrečná analýza. Vyučující Mgr. et Mgr. Kateřina Kirkosová Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty se základními principy a postupy uznávanými v rámci kvalitativního výzkumu v mediálních studiích. Předmět se primárně soustřeďuje na představení a procvičení různých přístupů ke kvalitativní analýze textu (kritická diskurzivní analýza, diskurzivní analýza, vizuální sémiotika aj.). Úvodem přibližuje několik základních teoretických konceptů, které jsou klíčové pro užší vymezení prostoru, v němž se studenti v předmětu pohybují (text, diskurz, sociální konstruktivismus, ideologie, hegemonie). V další části se zabývá explikací jednotlivých přístupů (N. Fairclough, J. P. Gee, R. Wodak aj.), jejich předpokladů, technik a možností využití. Tyto teoretické poznatky doplňuje množstvím praktických příkladů, kdy jednak studenti pracují s vybranými ukázkami práce jmenovaných analytiků či s příslušnými, již obhájenými závěrečnými pracemi studentů, jednak si vyzkouší aplikovat získané poznatky při vlastní analýze krátkých mediálních textů.
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: FAIRCLOUGH, N. Media discourse. 1st pub. London: Hodder Arnold, 1995. Qualitative discourse analysis in the social sciences. Edited by Ruth Wodak - Michal Krzyznowski. New York: Palgrave Macmillan, 2008. Doporučená literatura: FAIRCLOUGH, N. Discourse and social change. Cambridge, MA: Polity Press, 1992. FAIRCLOUGH, N. New Labour, new language? New York: Routledge, 2000. GEE, J. P. An introduction to discourse analysis: theory and method. New York: Routledge, 2005. KRESS, G. R, van LEEUWEN, T. 1996. Reading Images: The Grammar of Visual Design. London: Routledge. Methods of critical discourse analysis. Edited by Ruth Wodak - Michael Meyer. 1st pub. London: SAGE Publications, 2001. MILLS, S. Discourse. 2nd ed. London: Routledge, 2004. THOMPSON, J. B. Ideology and modern culture :critical social theory in the era of mass communication. Cambridge: Polity Press, 1990.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR584 Theory and Methods of Genre Analysis Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Students should have minimum knowledge of English corresponding to the B2 level of the Common European Framework of Reference for Languages. Students must write a one-page motivation letter demonstrating their level of English knowledge and explaining their motives for attending the course. Assessment methods: Attendance and active participation in seminars Oral presentation of assigned chapter(s) from required reading Oral presentation of analysis regarding specific media genre Written analysis of specific media genre Vyučující Mgr. Robert Helán, Ph.D. Stručná anotace předmětu Aims: To achieve an understanding of the themes, issues and debates related to important theories and relevant methods of genre analysis. To be able to recognize and correctly identify the characteristic features of specific media genres and analyze them critically. To be able to discuss important issues and develop crucial vocabulary concerning both the theoretical and methodological aspects of genre analysis. Sylabus: 1. Introduction to the Course, Important Concepts and Terms 2. Historical Review, Theories of Genre, Media Literacy 3. Approaches to Genre Studies in Mass Media: Process, Formulaic Analysis 4. Approaches to Genre Studies in Mass Media: Historical Context, Cultural Context 5. Approaches to Genre Studies in Mass Media: Ideological Approach, Production Elements 6. Approaches to Genre Studies in Mass Media: Industry Perspective, Mythic Approach 7. Approaches to Genre Studies in Mass Media: Non-verbal Communication Analysis, Autobiographical Analysis 8. The Genre of Advertising 9. The Genre of News Reporting 10. New Media Genres 11. Presentations of Project Work 12. Presentations of Project Work 13. Remaining Issues, Personal Conferences Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky
Compulsory literature: BARAN, S. J. Introduction to Mass Communication: Media Literacy and Culture. McGraw-Hill Humanities/Social Sciences/Languages. 2010. BAWARSHI, A. S., and Mary Jo Reiff. Genre. An Introduction to History, Theory, Research, and Pedagogy. Parlor Press. 2010. GERAGHTY, L.,JANCOVICH, M. (eds.). The Shifting Definitions of Genre: Essays on Labeling Films, Television Shows and Media. McFarland. 2008. LISTER, M. A Critical Introduction. Second Edition. Routledge. 2009. MEHLER, A.(ed). Genres on the Web. Computational Models and Empirical Studies. Springer. 2010. OTT, B. L., MACK, R. Critical Media Studies: An Introduction. Wiley-Blackwell. 2009. Recommended literature: SILVERBLATT, A. Genre Studies in Mass Media. A Handbook. M.E. Sharpe. 2007. SILVERBLATT, A. Approaches to Media Literacy. A Handbook. M.E. Sharpe. 2009. SILVERBLATT, A. Media Literacy. Keys to Interpreting Media Messages. Praeger Publisher. 2008.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR585 Estetická analýza mediálních obrazů Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Písemný test ze zadané literatury, odevzdání vlastní analýzy, aktivní účast v diskusích. Vyučující Mgr. Ondřej Krajtl Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty se specifickým typem analýzy mediálních obrazů. Předmět nabízí výběr ze základních estetických pojmů a koncepcí, které se ocitají v pojmosloví současných badatelů i teoretiků vizuální kultury. Součástí výuky je seznámení se s metodami estetického hodnocení produktů popkulturní každodennosti, v níž se vytrácí tradiční dělení na uměleckou a ostatní produkci. Tradiční disciplína, poučená a těžící z poznatků "navazujících" oborů (psychologie, antropologie, dějin umění, lingvistiky, culture studies), tak poslouží jako vhodný nástroj kritické reflexe (nejen) vizuální komunikace. Osnova: 1. Úvod do kurzu. Co je to estetika 2. Krása 3. Katarze – dědictví Aristotelovo 4. Hodnota: estetická, umělecká a jiné typy hodnot 5. Reprezentace – o zobrazování a napodobování 6. Morálka a umění 7. Kýč, estetika, umění a každodennost 8. Kognitivismus v estetice a umění 9. Vkusové a jiné soudy 10. Alegorie 11. Prezentace a rozbor studentských analýz 12. Prezentace a rozbor studentských analýz 13. Prezentace a rozbor studentských analýz Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky BAISYA, R., DAS, K., GANESH, G. Aesthetics in Marketing. London: Sage Publications Ltd. 2008. BERGER, A. A. Media and Society: A Critical Perspective. Lanham: Rowman & Littlefield 2007. CARTWRIGHT, L., STURKEN, M. Studia vizuální kultury. Praha: Portál 2009. CROWTHER, Paul: Critical Aesthetics and Postmodernism. New York: Oxford University Press 1993. ECO, U. (ed.): Dějiny krásy. Argo, Praha 2005. GILBERTOVÁ, K. E., KUHN, H. Dějiny estetiky. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění 1965. KELLY, M. (ed.): Encyclopedia of aesthetics vol. 1-4. New York: Oxford University Press 1998. NIEDERLE, R. Pojmy estetiky: analytický přístup. Brno: Masarykova univerzita 2010. ROSE, G. Visual Methodologies: An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. London: Sage Publications Ltd. 2001. STOCCHETTI, M. (ed.): Images in Use: Towards the critical analysis of visual communication. Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins Publishing Company 2001. ZAHRÁDKA, P. (ed.): Estetika na přelomu milénia: vybrané problémy současné estetiky. Brno: Barrister & Principal 2010.
ZUSKA, V. (ed.): Umění, krása, šeredno: texty z estetiky 20. století. Praha: Karolinum 2003. ZUSKA, V. Estetika. Úvod do současné tradiční disciplíny. Praha: Triton 2001.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR586 Teorie a praxe střihové skladby a její vývojové tendence Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Studenti musejí odevzdat 8 střihových cvičení v průběhu semestru a závěrečný audiovizuální projekt. Zároveň musejí složit závěrečnou zkoušku. Vyučující Mgr. Rodrigo Morales Stručná anotace předmětu Předmět má za cíl podpořit tvůrčí potenciál studentů a vyvíjet jejich odborné mediální znalosti aplikované v oblasti střihové skladby a audiovize. Výuka je koncipována jako pravidelná, formou přednášky, semináře a praktických cvičení. Kromě toho jsou realizovány workshopy s odborníky z praxe. Výstupem jsou průběžná cvičení a závěrečný projekt, sloužící k prezentaci dovedností studentů. Osnova: 1. Co je filmový čas a prostor? 2. Práce ve filmu - význam filmového materiálu. Technologie a filozofie 3. Ruská škola 4. Americká škola 5. Francouzská škola 6. Reklama 7. Dokument 8. Avantgarda 9. Hraný film 10. Intelektuální střih 11. Druhy střihu 12. Střihač jako tvůrce a tvůrce jako střihač 13. Střih a dramaturgie 14. Možnosti digitálních nosičů a střihu. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: BLÁHA, I. Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla. 2., dopl. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2004. EJZENŠTEJN, S. M. Kamerou, tužkou i perem. Translated by Jiří Taufer, Edited by Lubomír Linhart. 1. vyd. Praha: Orbis, 1959. GOLDOVSKIJ, J. M. Světlo a technika ve filmu. HOJTAŠ, J. Současná snímací televizní technika a její využití v tvůrčí praxi /dipl.pr. FAMU/Praha. KARVÁNEK, L. Digitální kamery, Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, 2010. MYSLÍK, J. Základy filmové techniky a technologie /CD ROM v knihovně FAMU/. NAVRÁTIL, A. Dziga Vertov, revolucionář dokumentárního filmu, Československý filmový ústav, 1974 NAVRÁTIL, A. Cesty k pravdě či lži: 70 let československého dokumentárního filmu. 2. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2002. VALUŠIAK, J. Základy střihové skladby. 3., rozš. vyd. V Praze: FAMU, 2005. Doporučená literatura: GOLOVŇA, A.D. Světlo v kameramanském umění, Čs. st. film, 1953 PEŠEK, J. Základní principy televize a magnetického záznamu obrazu. Vyd. 2., upr. Jinočany: H & H, 1993. ŠMOK J. Úvod do teorie sdělování: určeno pro posl. fak. filmové a televizní 3. vyd. Praha: SPN, 1983.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR587 Dramaturgická analýza Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu 1/1 2 Rozsah studijního předmětu hod. za týden Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Způsob zakončení
doporučený ročník / semestr 6 kreditů Forma výuky
Přednáška/ seminář
Další požadavky na studenta Docházka (max. 20 % absence), aktivita, zvládnutí průběžně zadané teoretické literatury, seminární práce (hloubková dramaturgická analýza zvoleného díla). Vyučující MgA. Jan Motal, Ph.D. Stručná anotace předmětu Předmět je cílen na osvojení základních dovedností dramaturgické analýzy, pochopení nezbytných teoretických konceptů a jejich aplikaci na konkrétní materiál. Dramaturgická analýza je pro potřeby předmětu vnímána jako specifická forma analýzy mediálního textu, vycházející z poznatků dramatiky, estetiky, filmových teorií i filosofie umění. Absolventi kurzu jsou nejenom schopni samostatně analyzovat kompozici, motivy a nástroje skladby díla, ale i významy v nich uložené, popsat a analyzovat je na základě širšího estetického rozhledu. Předmět je zaměřen převážně na analýzu audiovizuálních děl fikčních (seriály, filmy) i ne-fikčních (zpravodajství, publicistika, dokument). Vhodné i pro absolventy bakalářského předmětu Dramaturgické praktikum – Dramaturgická analýza hluboce rozvíjí schopnosti z bakalářského studia a doplňuje je zásadním teoretickým aparátem. Témata: Základní dramaturgické pojmy Postava Mimésis jako realistická reprezentace Mimésis a reflexivita Adaptace Kompozice ve službách příběhu Současná televizní tvorba a žánr Kompozice jako analýza a poetika Současný dokument Postdramatika Kýč jako princip Dramaturgie seriálu Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky FISCHER – LICHTE, E. Ästhetik des Performativen. Frankfurt: Rowolt 2004. HALLIWELL, S. The Aesthetics of Mimesis: Ancient Texts and Modern Problems. Princeton – Oxford: Princeton University Press 2002. LEHMANN, H.-T. Postdramatické divadlo. 1. vyd. Bratislava: Divadelní ústav, 2007. MOTAL, J. Základní problémy dramaturgie. In Nové trendy v médiích II: rozhlas a televize. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. od s. 45-79. NICHOLS, B. Engaging Cinema: An Introduction to Film Studies. New York: W. W. Norton 2010. THOMPSON, K., BORDWELL, D. Dějiny filmu :přehled světové kinematografie. Translated by Helena Bendová. 2., opr. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2011.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR588 Vybraná témata studia nových médií Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Předmět je zakončen zápočtem, jehož získání je podmíněno jednak pravidelnou docházkou a jednak splněním stanovených úkolů. Povinná účast na cvičeních. Vyučující Mgr. Jakub Macek, Ph.D. (přednášející) Mgr. Alena Macková (cvičící) Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je umožnit studentům důkladný ponor do vybraných teoretických a výzkumných problémů z oblasti studií nových médií. Konkrétní témata, na něž se předmět soustředí, jsou v každém akademickém roce jiná, a to v závislosti na výzkumných tématech aktuálně řešených na katedře mediálních studií a žurnalistiky. Proměňovat se bude rovněž zadávaná literatura, která bude podrobně diskutována v seminářích. Např.: V jarním semestru 2014 se kurz soustředí na problém kvalitativního, etnografického zkoumání mediálních praxí současných konvergentních publik. Účastníci výzkumně orientovaných seminářů se v rámci semináře zabývají formulací etnografického výzkumného problému, vymezením vzorku respondentů a následně sběrem a analýzou kvalitativních rozhovorů a etnografických pozorování. Předmět má charakter otevřeného semináře, v němž se setkávají prvky přednášky s prvky výzkumně orientovaného workshopu. V zásadě tak má podobu modelového týmového výzkumu, přičemž v čase je rozdělen do tří fází: o Fáze první je věnována uvedení do tématu, vyjasnění základních teoretických a metodologických východisek. o Fáze druhá je věnována výběru respondentů, sběru dat a jejich ošetření. o Fáze třetí se pak soustředí na problém analýzy, interpretace a vyvozování výsledků Studenti pracují v tří či čtyřčlenných týmech – rozdělení do týmu probíhá na začátku druhé „třetiny“ semestru. Každý tým pracuje se specifickým zadáním, jež vyplyne z diskuzí v úvodní první fázi semináře. Každý ze studentů během kurzu získá dva respondenty, kteří odpovídají týmovému zadání. S nimi natočí a zpracuje polostrukturované kvalitativní rozhovory. Studenti si rovněž vedou terénní poznámky. Analýza rozhovorů a terénních poznámek probíhá v týmech. Každý z týmů na konci prezentuje svá zjištění. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: MACEK, J. „Poznámky k definici: třídimenzionální koncept nových médií.“ Pp. 95–162 in Poznámky ke studiím nových médií. Brno: MUNIPress. 2013. MACKAY, H. „New Connections, Familiar Settings: Issues in the Ethnographic Study of New Media Use at Home.“ Pp. 129-140 in Virtual Methods: Issues in Social Research on the Internet. Ed. Hine, Christine. Oxford: Berg. 2005. SILVERSTONE, R „Domesticating domestication. Reflections on the life of a concept.“ Pp. 229–248 in Domestication of Media and Technology. Ed. Berker, Thomas a spol. Maidenhead: Open University Press. . 2006. Doporučená literatura: EZZY, D. Qualitative Analysis: Practice and Innovation. New York: Routledge. 2002. HINE, C. (ed.). Virtual Methods: Issues in Social Research on the Internet. Oxford: Berg. 2005. LIVINGSTONE, S. „On the material and the symbolic: Silverstone's double articulation of research traditions in new media studies.“ Pp. 16-24 in New Media & Society, 9(1). 2007. MARKHAM, A. N. (ed.) Internet Inquiry: Conversationts About Methods. London: SAGE. 2009.
SILVERSTONE, R. Television in Everyday Life. New York: Routledge. 1994. SILVERSTONE, R., HIRSCH, E., MORLEY, D. „Information and communication technologies and the moral economy of the household.“ Pp. 9-17 in Consuming Technologies: Media and information in domestic spaces. Ed. Silverstone, R., Hirsch, E. London: Routledge. 1992. STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Nakladatelství Albert. 1999.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR589 Current Reflection of New Media Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů S ohledem na proměnlivý design obsahu předmětu se rozsah a kreditové Jiný způsob vyjádření rozsahu ohodnocení stanovují vždy dle konkrétního tématu a učitele. Zápočet Seminář Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Absolvování kurzu je podmíněno pravidelnou návštěvou seminářů a naplněním podmínek, které stanoví zahraniční přednášející. Vyučující Garant: Mgr. Jakub Macek, Ph.D. Přednášející: Hostující zahraniční lektoři a stipendijní a postdoktorští stážisté. Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty s prací konkrétních zahraničních výzkumníků a pedagogů z oblasti studií nových médií, a to prostřednictvím seminářů vedených samotnými těmito zahraničními osobnostmi. Vyučujícími jsou buď zahraniční postdoktorští stážisté (např. dr. Tae-Sik Kim v letech 2012–2014), stipendijní stážisté (např. dr. E. Ugland nebo dr. C. Michael Elavski, kteří získali Fulbrightovo stipendium pro ak. roky 2013/2014 a 2014/2015) či zvláštní hosté (např. dr. Maria Bakardjieva, jarní semestr 2014), kteří se zabývají teorií nebo výzkumem nových médií a kteří studenty v rámci předmětu seznamují se svou aktuální vědeckovýzkumnou činností. Konkrétní design semináře je tak proměnlivý a přizpůsobuje se potřebám vyučujících hostů. Anglicky probíhající semináře a cvičení prohlubují schopnost studentů odborně kooperovat na mezinárodním poli. Osobní kontakt se zahraničními lektory i důkladnější ponor do jimi řešené problematiky pak zajišťuje patřičné rozšíření obzorů magisterských studentů.
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky S ohledem na proměnlivý design kurzu se seznamy studijní literatury i využívaných studijních pomůcek proměňují, a to ve vazbě na konkrétní záměry vyučujících hostů.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR590 Audiovizuální antropologie a archeologie Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Seminární diskuse, četba literatury, tvorba vlastního audiovizuálního/fotografického artefaktu. Vyučující MgA. Jan Motal, Ph.D. Stručná anotace předmětu Předmět je základním teoretickým a především praktickým úvodem do vizuální antropologie, tedy do té části této disciplíny, která se zaměřuje na využití audiovizuálních metod pro antropologickou práci. Studenti získají základní přehled o nejdůležitějších otázkách disciplíny a jsou vedeni především k reflexi audiovizuálního média a fotografie ve vztahu k realitě. Praktická část předmětu představuje jednak osvojení nástrojů analýzy a interpretace audiovizuálního materiálu (analýza etnografických, antropologických a esejistických filmů), jednak vlastní tvorbu, kdy studenti ve skupinách připraví samostatný audiovizuální nebo fotografický etnografický/antropologický výstup (film, sérii fotografií). Kurz diskutuje problematiku vztahu vědy a umění, filmu a poznání. Je vhodný jak pro studenty se zájmem o výzkum i audiovizuální či fotografickou tvorbu. Osnova: Antropologická a etnografická východiska audiovize Dokument, documentum, dokumentace, reality TV Základní pojmy a koncepty vizuální antropologie Analýza audiovizuálního materiálu I Analýza audiovizuálního materiálu II Analýza audiovizuálního materiálu III Tvorba audiovizuálního/fotografického výstupu I Tvorba audiovizuálního/fotografického výstupu II Tvorba audiovizuálního/fotografického výstupu III Závěrečný workshop/diskuse Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: COLLIER, J., COLLIER, M. Visual anthropology :photography as a research method. Rev. and expanded ed. Albuquerque: University of New Mexico Press, 1986. PINK, S. Doing visual ethnography :images, media and representation in research. 2nd ed. London: SAGE Publications, 2007. Doporučená literatura: Principles of visual anthropology. Edited by Paul Hockings. 3rd ed. New York: Mouton de Gruyter, 2003.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR591 Vybrané teorie informační společnosti Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Zápočet získají studenti, kteří: a) na každý seminář vypracují přípravu ze zadané četby o libovolném rozsahu; vypracování přípravy je nutné k aktivní účasti v semináři (je možno vynechat max. 2 přípravy), b) splní další stanovené úkoly, c) vypracují závěrečnou práci na zadané téma ve stanoveném rozsahu. Vyučující Mgr. Michal Tkaczyk Stručná anotace předmětu Samotnému přehledu teorií předchází úvaha o roli teorie ve vědeckém poznání, druzích teorií uplatňovaných v humanitních vědách a metodách práce s vědeckou teorií. V souvislosti s tím na konci tohoto předmětu by student měl být schopen práce s vědeckou teorií (interpretace, kritika, použiti ve vlastní odborné práci apod.). V průběhu kurzu se student seznámí s několika vysoce relevantními teoriemi v oboru sociologie a mediálních studií. Výstup z kurzu (odborný článek) rozvíjí schopnost psaní odborných textů. Osnova: 1: Úvodní hodina. Seznámení s požadavky a obsahem kurzu. 2: Teorie jako oblast sociologického vědění 3: Teorie - čtení a kritika 4: Koncepty informační společnost a informace 5: Moderní a informační společnost I - náznaky a ranní pojetí informační společnosti 6: Moderní a informační společnost II – Manuel Castells a koncept síťové společnosti 7: Moderní a informační společnost III – nadšení (čtení) 8: Moderní a informační společnost IV – kritiky ranních pojetí informační společnosti 9: Informační technologie I – technologie jako činitel sociální změny - otázka technologického determinismu 10: Informační technologie II – technologické formy života 11: Informační technologie III – informační média 12: Informační technologie IV – síť 13: Studentská konference Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky WEBSTER, F. Theories of the information society. 3rd ed. London: Routledge, 2006. The information society reader. Edited by Frank Webster - Raimo Blom. New York :.: Routledge, 2004. WEBSTER, F. Theories of the information society. 2nd ed. London: Routledge, 2002. WEBSTER, F. Theories of the information society. 1st pub. London: Routledge, 1997.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR592 Dějiny tištěných médií v raném novověku Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 2/0 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Předmět je ukončen zápočtovým testem, kterému předchází odevzdání písemného referátu. Vyučující PhDr. Pavel Večeřa, Ph.D. Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit posluchače s dějinami médií v klíčových zemích euroamerického civilizačního prostoru (Velká Británie, Francie, Německo, Spojené státy americké) od jejich raných počátků, především však od vzniku masové komunikace v souvislosti s vynálezem knihtisku až do konce 18. století, kdy byla francouzskou a americkou revolucí zahájena etapa přechodu k občanské společnosti na evropském i americkém kontinentu. Osnova: 1. Úvodní lekce 2. Kořeny masové komunikace 3. Vznik masové komunikace 4. Předchůdci periodického tisku I 5. Předchůdci periodického tisku II 6. Tisk v 17. století 7. Tisk v 17. století – Nizozemsko, Anglie a Francie 8. Německé noviny a časopisy v 17. Století 9. Tisk v 18. století – Anglie 10. Tisk v 18. století – Severní Amerika, Nizozemsko a Francie 11. Německé noviny, časopisy a úřední věstníky v 18. Století 12. Příčiny, podmínky a důsledky rozšíření tisku v 18. Století 13. Závěrečná zápočtová písemná práce Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: BÖHN, A., SEIDLER, A. Mediengeschichte. Eine Einfürung. Gunter Narr Verlag, 2008. BÖSCH, F. Mediengeschichte. Vom asiatischen Buchdruck zum Fernsehen. Campus Verlag, 2011. BRIGGS, A., BURKE, P. A Social History of the Media. From Gutenberg to the Internet. Third Edition. Polity Press, 2010. FAULSTICH, E. Mediengeschichte von 1700 bis ins 3. Jahrtausend. Vandenhoeck&Ruprecht GmbH, 2006. KÖPPLOVÁ, B., KÖPPL, L. Dějiny světové žurnalistiky. 1, Celý svět je v novinách [3-2893]. [S.l.]: Novinář, Praha 1989. KOVARIK, B. Revolutions in Communication. Media History from Gutenberg to the Digital Age. Bloomsbury, 2013. PROKOP, D. Boj o média: dějiny nového kritického myšlení o médiích. Translated by Barbara Köpplová – Monika Loderová. 1. čes. vyd. Karolinum, 2005. SERAFÍNOVÁ, D. Dejiny svetového novinárstva II. Dejiny francúzského novinárstva. FF Univerzity Komenského, 1994. SCHANZE, H. (ed.). Handbuch der Mediengeschichte. Alfred Kröner Verlag, 2001. ŠEFČÁK, L., VOJTEK, J. Dejiny svetového novinárstva I. Dejiny anglického novinárstva. FF Univerzity Komenského, Bratislava 1992 ŠEFČÁK, L., VOJTEK, J. Dejiny svetového novinárstva III. Dejiny amerického novinárstva. FF Univerzity
Komenského, 1997. WILKE, J. Grundzüge der Medien- und Kommunikationsgeschichte. Von den Anfängen bis ins 20. Jahrhundert. Böhlau Verlag, 2000. Doporučená literatura: BACCI, M. L. Populace v evropské historii. NLN, 2003. DUSCHKOVITSCH, W. Mediengeschichte. Forschung und Praxis. Hermann Böhlaus Nachf. 1985. FERRO, M. Dějiny Francie. NLN, 2006. HIEBEL, H. H. Kleine Medienchronik. Von den ersten Schriftzeichen zum Mikrochip. Verlag C. H. Beck, 1997. MORGAN, K. O. a kol. Dějiny Británie. NLN, 1999. MÜLLER, H., KRIEGER, K., F., VOLLRATH, H. Dějiny Německa. NLN, 1995. RÉMOND, R. Náboženství a společnost v Evropě. NLN, 2003. TINDALL, G. B., SHI, D. E. Dějiny Spojených států amerických. NLN, 1998.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR593a Radio R – odborná praxe I Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 0/4 4 2 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Rozsah se odvíjí na základě participace na práci ve studentském rádiu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Seminář/ Způsob zakončení Forma výuky praxe Další požadavky na studenta Četba literatury, odevzdávání průběžných komentářů k literatuře, aktivní účast ve výuce (diskuse), závěrečná práce (sebereflexivní esej). Vyučující MgA. Jan Motal, Ph.D. Stručná anotace předmětu Kurz je zaměřen na osvojení praktických dovedností rozhlasové práce v prostředí studentského média Radio R. Studenti a studentky po domluvě s vedením rádia participují na již existujícím pořadu či samostatně moderují, podílí se na propagační kampani nebo připravují kulturní či společenskou akci média. Na základě této zkušenosti jsou pod vedením zkušenějších kolegů a lektora na závěr schopni orientovat se v základech organizace rozhlasové práce, získají základní technické dovednosti nezbytné k činnosti v médiu a osvojí si potřebné specifické dovednosti podle zvoleného projektu. Magisterský kurz klade důraz na hlubší pochopení procesů v mediálním provozu a na hlubší, teoretické uchopení organizačních a managementových aspektů rozhlasové práce. Představuje tak prohloubení znalostí z bakalářského studia a obohacení o teoretickou perspektivu. Témata: Rozhlasová redakce a rozhlasová práce Editorské zásady Organizace techniky a vysílacího provozu Metody hodnocení tvůrčí práce Nástroje propagace a komunikace s posluchačem Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky BOYD, A. Příručka pro novináře : zpravodajství v rozhlase a televizi. Praha: Centrum nezávislé žurnalistiky, 1995. MARŠÍK, J. Úvod do teorie rozhlasového programu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Edited by Barbora Osvaldová - Jan Halada. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007. PRIESTMAN, Ch. Web radio :radio production for internet streaming. Boston: Focal, 2002.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR593b Radio R – odborná praxe II Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 0/4 4 4 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Rozsah se odvíjí na základě participace na práci ve studentském rádiu Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Seminář/ Způsob zakončení Forma výuky praxe Další požadavky na studenta Četba literatury, odevzdávání průběžných komentářů k literatuře, aktivní účast ve výuce (diskuse), závěrečná práce (sebereflexivní esej). Vyučující MgA. Jan Motal, Ph.D. Stručná anotace předmětu Kurz je zaměřen na osvojení praktických dovedností organizace rozhlasové práce v prostředí studentského média Radio R. Studenti a studentky zastávají zodpovědnou pozici, vedou samostatný projekt, redakci či vedou celé oddělení média (produkce a propagace, program, spolupráce, lidské zdroje). Na základě této zkušenosti jsou po ukončení kurzu schopni vést kolektiv, koordinovat jeho činnost vzhledem ke zvoleným cílům a hodnotit jejich dosažení, to vše v rámci rozhlasové praxe. Magisterský kurz klade důraz na hlubší pochopení procesů v mediálním provozu a na hlubší, teoretické uchopení organizačních a managementových aspektů rozhlasové práce. Představuje tak prohloubení znalostí z bakalářského studia a obohacení o teoretickou perspektivu. Témata: Organizace práce, time management Motivace, práce s talentem Metody řízení v komunitním médiu Metody hodnocení tvůrčí práce Webové rádio jako manažerský problém Využití výzkumu v rozhlasové práci Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: JACKSON, P. Sacred Hoops: Spiritual Lessons of a Hardwood Warrior. Hyperion 2006. MCCOY, Q. No static :a guide to creative radio programming. San Francisco: Backbeat Books, 1999. PRIESTMAN, Ch. Web radio :radio production for internet streaming. Boston: Focal, 2002. TOMAN, I. Motivace zvenčí je jako smrad - ... za pár hodin se vyvětrá. Taxus International 2010. Doporučená literatura: BAČUVČÍK, R. Marketing neziskových organizací. 1. vyd. Zlín: Verbum, 2011.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR594 Tvorba akademického textu Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 0/2 2 4 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Seminář Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Studenti jsou povinni vypracovat tři průběžné úkoly (summary, empirickou stať a teoretickou stať) a vypracovat konstruktivní zpětnou vazbu na průběžné úkoly ostatních studentů. Vyučující Mgr. Tomáš Bártek, Mgr. et Mgr. Kateřina Kirkosová, MgA. Jan Motal, Ph.D., Mgr. Pavel Sedláček, Mgr. et Mgr. Marína Urbániková Stručná anotace předmětu Předmět seznámí studenty se zásadami, normami a doporučeními při tvorbě odborného textu (formální esej, teoretická stať, závěrečná zpráva, recenze) a pomocí praktických cvičení zdokonalí jejich schopnost tyto texty koncipovat. Důraz je kladen především na problematiku formy a struktury odborného textu, práce s literaturou, citačních norem a odborného stylu. Uvedené poznatky studenti dobře využijí při vlastní práci s odbornými texty, a to jak v samotném procesu psaní, tak při jejich kritické reflexi. Studenti mohou v rámci předmětu mimo jiné důkladněji rozpracovat své formální eseje či textové analýzy, které odevzdávali v jiných předmětech jako součást ukončení. Znalosti a dovednosti nabyté v předmětu studenti zužitkují zejména při psaní dílčích semestrálních a závěrečných prací. Osnova: Podmínky vědecké práce Bibliografie a citační normy Logika akademického textu Žánr: formální esej Žánr: recenze, recenzní stať, teoretická stať Žánr: závěrečná zpráva z empirického výzkumu Žánr: anotace, summary, position paper Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky BOOTH, W. C., COLOMB, G. G., WILLIAMS, J. M. The craft of research. 2nd ed. Chicago: University of Chicago press, 2003. Cesty k vědě: jak správně myslet a psát. Edited by Břetislav Horyna - Josef Krob. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007. HART, Ch. Doing a literature review : releasing the social science : research imagination. London: SAGE Publications, 1998. Publication manual of the American Psychological Association. 6th ed. Washington, DC: American Psychological Association, 2010.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR595 Dějiny médií po r. 1945 Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 2/0 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Předmět je ukončen zápočtem, kterému předchází odevzdání písemného referátu.
PhDr. Pavel Večeřa, Ph.D. Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit posluchače se základními rysy poválečného vývoje médií, a to jak tištěných, tak elektronických (film, rozhlas, televize). Jejich výklad souvisí ve druhé polovině 20. století s realitou bipolárně rozděleného světa. V něm se odehrával konflikt mezi Západem a Východem, v jehož kontextu sehrávala média specifickou roli. Přelom 20.-21. století poznamenala globální komunikační revoluce (nástup internetu, e-mailové komunikace, sociálních sítí, mobilní telefonizace), v jejímž světle se zásadně transformovala pozice především tištěných, ale také vysílacích médií (rozhlas, televize). Osnova: 1. Úvodní lekce 2. Komunikační proměny druhé poloviny 20. století 3. Média v l. 1945-1948/9 4. Mediální systém v komunistických zemí ovládaných SSSR 5. Nástup televizního vysílání (40.-60. léta) 6. Rozhlasové vysílání na Západě a Východě (40.-80. léta) 7. Filmová produkce (50.-80. léta) 8. Tištěná média v západních zemích (50.-80. léta) 9. Rozvoj médií v třetím světě 10. Globální komunikační revoluce 11. Vysílací média na přelomu 20.-21. století 12. Filmová produkce na přelomu 20.-21. století 13. Tištěná média na přelomu 20.-21. století
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Dějiny českých médií. Od počátku do současnosti. Grada Publishing, 2011. BÖHN, A., SEIDLER, A. Mediengeschichte. Eine Einführung. Gunter Narr Verlag, 2008. BÖSCH, F. Mediengeschichte. Vom asiatischen Buchdruck zum Fernsehen. Campus Verlag GmbH, 2011. BREČKA, S. a kol. Od tamtamov po internet. Prehľad dejín mediálnej komunikácie. Bratislavská vysoká škola práva, 2009. BRIGGS, A., BURKE, P. A Social History of the Media. From Gutenberg to the Internet. Third Edition. Polity Press, 2010. DAILY, Ch. B. Covering America. A Narrative History of a Nation´s Journalism. University of Massachusetts Press, 2012.
FAULSTICH, W. Mediengeschichte von 1700 bis ins 3. Jahrtausend. Vandenhoeck&Ruprecht GmbH, 2006. FELLOW, A. R. American Media History. Wadsworth, 2013. HALLIN, D. C., MANCINI, P. Systémy médií v postmoderním světě. Portál, 2008. CHAPMAN, J. Comparative Media History. An Introduction: 1789 to the Present. Cambridge: Polity Press, 2012. KOVARIK, B. Revolutions in Communication. Media History from Gutenberg to the Digital Age. Bloomsbury, 2013. NORD, D. P. Communities of Journalism. A History of American Newaspapers and Their Readers. University of Illinois Press, 2006. POE, M. T. A History of Communications. Media and Society from the Evolution of Speech to the Internet. Cambridge University Press, 2011. PROKOP, D. Boj o média: dějiny nového kritického myšlení o médiích. Translated by Barbara Köpplová – Monika Loderová. 1. čes. vyd. Karolinum, 2005. SCHANZE, H. (ed.). Handbuch der Mediengeschichte. Alfred Kröner Verlag, 2001. THOMPSON, J. B. Média a modernita. Sociální teorie médií. Karolinum, 2004. WILLIAMS, K. Read all about it! A history of the British newspaper. Routledge, 2010. WINSTON, B. Media Technology and Society. Routledge, 1998. WINSTON, B. Message. Free Expression, Media ant the West from Gutenberg to Google. Routledge, 2005. Doporučená literatura: BACCI, M. L. Populace v evropské historii. NLN, 2003. DUSCHKOVITSCH, W. Mediengeschichte. Forschung und Praxis. Hermann Böhlaus Nachf. 1985. FERRO, M. Dějiny Francie. NLN, 2006. HIEBEL, H. H. Kleine Medienchronik. Von den ersten Schriftzeichen zum Mikrochip. Verlag C. H. Beck, 1997. MORGAN, K. O. a kol. Dějiny Británie. NLN, 1999. MÜLLER, H., KRIEGER, K. F., VOLLRATH, H. Dějiny Německa. NLN, 1995. RÉMOND, R. Náboženství a společnost v Evropě. NLN, 2003. TINDALL, G. B., SHI, D. E. Dějiny Spojených států amerických. NLN, 1998. VINEN, R. Evropa dvacátého století. Vyšehrad, 2007.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR596 Psychologie médií Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 2/0 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zkouška Přednáška Způsob zakončení Forma výuky Další požadavky na studenta Předmět je ukončen zkouškou. Další podmínky pro absolvování předmětu: 1) Průběžná četba povinné literatury 2) Splnění minimálních požadavků v průběžném testu 3) Seminární práce (kritický esej) o rozsahu 5-6 normostran, ve které bude využito nejméně 5 článků z impaktovaných časopisů týkající se jednoho tématu probíraného v kurzu Výsledná známka je tvořena součtem bodů z průběžného testu, seminární práce a zkoušky. Vyučující Mgr. Lukas Blinka, PhD. Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je osvojení základních teoretických a empirických poznatků o tom, jak psychologické charakteristiky predisponují jedince ve výběru a užití médií a jejich obsahů a jak tyto obsahy mají zpětně vliv na jedince i společnost. Předmět se zabývá jak tradičními médii (např. televize, film), tak tradičními žánry a mediálními obsahy. Dominantní pozornost bude ale věnována novým médiím (např. počítačům, internetu). Pro porozumění vlivům médií jsou představeny teoretické přístupy zejména z oblasti psychologie sociální (např. identita, socializace, postoje), tak z kognitivní (např. pozornost, paměť) a vývojové (např. specifika použití médií a jejich účinků u dětí). Absolventi předmětu by měli být schopni kriticky reflektovat různé teorie účinku médií a ty pak smysluplně aplikovat na konkrétní situace. Tematické okruhy: 1. Úvod do mediální psychologie. Základní teoretická a metodologická specifika oboru 2. Média a realita 3. Motivace a výběr médií - média, socializace a identita 4. Motivace a výběr médií - teorie užití a uspokojení (uses and gratification theory) 5. Účinky médií na well-being hédonický (zábava) a eudaimonický 6. Média, přesvědčování a změna postojů. Vliv a účinek reklamy 7. Násilí v médiích. 8. Sex v médiích 9. Média a stereotypizace. Média jako nositel hodnot a postojů 10. Výběr a zpracování mediovaných informací. Média a učení 11. Specifika mediované a online komunikace 12. Eskapismus, nadměrné užívání médií a závislosti online Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky
BRYANT, J. & Oliver, M.B. Media effects: Advances in theory and research (3rd ed.). Routledge. 2008. DILL, K.E. The Oxford Handbook of Media Psychology. Oxford University Press. 2012. KIRSH, S.J. Media and Youth. A Developmental Perspective. Wiley-Blackwell. 2010. TURKLE, S. Alone together: Why we expect more from technology and less from each other. New York: Basic Books. 2011.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR597 Psychosociální aspekty marketingová komunikace Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Hodnocení bude uděleno na základě závěrečné seminární práce. Vyučující doc. Mgr. Peter Stoličný‚ ArtD. Stručná anotace předmětu Předmět propojuje diskurs mediální a marketingovou komunikace, studenti se naučí nahlížet problematiku marketingové komunikace z hlediska sociologického a psychologického. Osnova: 1. Teoretická východiska marketingové komunikace. 2. Rychlý pohled na ekonomické principy marketingu, MIS (marketingový informační systém) SWOT, BBC a GE matice, MVS (marketingový výzkumní systém) marketingový mix. 3. Stručné dějiny sociologie a základy současné sociologie a sociologické školy, které mají účast na tvorbě marketingových strategií. 4. Velmi stručné dějiny psychologie a současnost. Školy, praktická zaměření na marketingové komunikace. 5. Lišky a lvi v Paretově cirkulaci vůdčích osobností, Lasswellova teorie masy a její důsledky na počínání skupin recipientů. Výstupy těchto poznání do současné mediální praxe. 6. Teorie psychologická, psychoanalytická, sociálně psychologická, technokratická, scientokratická i revizionistická. O co komu jde, čili „Cui bono“. Otázky a odpovědi k připravované seminární práci – diskuse. 7. Millsova sociální imaginace a přínos W. Ch. Millse ke komplexnímu pohledu na sociální pnutí. 8. Poznání médií podle McQuaila. Rozdílné tradice analýzy: strukturální, behaviorální, kulturální. 9. Marketingová komunikace jako objekt zkoumání: Kdo, komu, co a jakým způsobem. (P. Kotler) Gerberova definice masové komunikace a dopady na praktické principy marketingové komunikace. 10. Masová média soukromá, veřejná a její možnosti v marketingové komunikaci. Právní aspekty propagačních sdělení v ČR a EU. 11. Dominantní a alternativní paradigma v hodnocení mediální skutečnosti. (Shannon, Mills) Preference kulturálních nebo politicko – ekonomických přístupů 12. Čtyři modely komunikace. (Přenosový – Wistley. Rituálový – Carey, Komunikace jako předvádění – McQuail. Propagační model – Hall). 13. Kódování a dekódování angelmatického sdělení. Angelmatika, jako médium, které přenášíme (Šmok) a teorie komunikačního šumu.(Pelán). 14. Lassswell a jeho společenská funkce médií v juxtapozici k marketingové komunikaci. Představy, přání a realita. Tržní prostředí jako strašák i jako etický normativ. Stačí dodržovat zákony. Ekonomický liberalismus a konzervatizmus. (M. Friedmann a F. A. Hayek versus D. Bell, D. Cameron) Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky
Literatura základní: BURTON, G., JIRÁK, J. Úvod do studia médií. Praha: Studium, 2001 FROMM E. P. Mít nebo být?. Praha: Naše vojsko, 1994 GABRIEL A. Bibliografie H. D. Lasswella in: http://www.nasonline.org/publications/biographical-memoirs/memoirpdfs/lasswell-harold.pdf (angl.) HORROCKS, Ch.: Marshall McLuhan a virtualita, nakl. Triton, Praha 2010 KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, Grada Praha 2004 McQUAIL D. Úvod do teorie masové komunikace, Poerál Praha 2009 MILLS, Ch. W.: Sociologická imaginace, SLON, Praha, 2002 PELSMACKER, P., GEUENS, M., BERGH, J. Marketingová komunikace. Praha: Grada, 2006. REIFOVÁ, I. a kol. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004 Literatura doporučená: BARTOŇ, M. Institucionální záruky svobody projevu – vznik a zánik sdělovacích prostředků v ČR. Brno, Masarykova univerzita, 2003 BERGER R., Government by judiciary (Cambridge: Harvard University Press, 1977) BIELKOVÁ, Veronika. Globalizace - sociologická reflexe. Pojetí globalizace u Anthony Giddense, Zygmunta Baumana a Ulricha Becka. České Budějovice : Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 2011. BURGESS, E., American Sociology: The Story of Sociology in the United States through 1950, FORET, M. PROCHÁZA, P., ŠAŠINKA, O., Evropské marketingové prostředí, C Press Brno 2000 HESKOVÁ, M. a kol. Marketingová komunikace a přímý marketing, Oeconomica, Praha 2005. ROGER, K. Marketing: The Core. McGaw-Hill Ryerson. 2012 STOLIČNÝ, P., Marketingová komunikace, VŠOH Brno, 2012 TESTER, Keith. The social thought of Zygmunt Bauman. Palgrave Macmillan, 2004. VYSEKALOVÁ, J. KOMÁRKOVÁ, K., Psychologie reklamy, Grada Praha, 2010 WARDELL W.L., Regulation and Drug Development (Washington, D.C.: American Enterprise Institute for Public Policy Research, 1975) ZEMAN, K., Ve spárech reklamy, Grada Praha, 1994
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR598 Virtuální svět mediální komunikace Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Aktivní účast na přednáškách a seminářích, docházka, četba, závěrečná seminární práce. Vyučující doc. Mgr. Peter Stoličný‚ ArtD. Stručná anotace předmětu Předmět se zaměřuje na základní aspekty mediální komunikace ve virtuálním prostoru. Osnova 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Stručný a rychlý rozvoj mediality. USA, kolébka virtuálních světů. T. Leary a jeho kyberkultura. Kyberprostor a jeho atributy. (W. Gibson – Neuromancer) Napoleon Bonaparte a bojující velmoci. Jsou současná média velmocí? Kyberprostor a současná technika. Poznání skutečnosti. Permenmidés (myšlení a bytí je totéž), Platón (Magnesia), Aristoteles (retributivní a distributivní pravda), Luckmannova konstrukce reality. 7. Jak se tedy mění v kyberprostoru skutečnost? Individualizace, subjektivistický a objektivistický přístup. 8. Postmoderna a kyberkultura. 9. Jaká je však pozice žurnalistiky ve virtuálním prostředí? 10. Pozice žurnalisty: Neustále myslet na zrcadlení ve virtuálním světě. 11. Virtuální svět – stimulátor reality. 12. Vracíme se k pojmům: pravda, lež, virtualita versus skutečnost. 13. Čtení seminárních prací, diskuse. Vztah žurnalistické praxe k virtualitě. Hodnocení seminárních prací. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Literatura základní: BAUMAN, Z. Úvahy o postmoderní době, Slon Praha 2002. BAUWENS, M., What is cyberspace? Computers in Libraries, 1994, roč. 14, č. 4, s. 42. Academic Search Complete, EBSCOhost BERCKHAN, B.: Komunikace bez zábran. Praha, Portál, 2012. BURTONB, G., JIRÁK, J. Úvod do studia médií. Praha: Studium, 2001. HORROCKS, Ch., Marshall McLuhan a virtualita, Triton Praha 2010. LEARY, T. Chaos a kyberkultura. Praha : DharmaGaia, 1997. PATOČKA J., Aristoteles, jeho předchůdci a dědicové. Praha Academia 1964. WA|TZLAWICK P., Jak skutečná je skutečnost? Mylné představy, klamání, porozumění. Hradec Králové: Konfrontace, 1998. Literatura doporučená: BAUMAN Z, Sociologie na každý den, Mladá fronta, Praha 1965. BAUMAN Z. Tekuté časy: Život ve věku nejistoty nakl. Academia, Praha 2008. BELLAMY B., Looking Backward - 2000-1887. The New American Library, New York 1960. FEUD Z., Vtip a jeho vztah k nevědomí, Psychoanalitické nakladateklství, Praha 2005. GIBSON, W., Neuromancer . New York: Ace Books, 1984.
KOLEKTIV, Medzilidské vztahy, nak. RAABEEPraha 2012. LEARY, T. Záblesky paměti. Olomouc : Votobia, 1996. LEM S., Summa technologiae, Magnet Press Praha, 1995. OSOLSOBĚ I. Hra o jazyk, Host Brno 2003.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR599 Feature Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu 1/1 Rozsah studijního předmětu hod. za týden Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Způsob zakončení
2
doporučený ročník / semestr 6 kreditů Forma výuky
Přednáška/ seminář
Další požadavky na studenta Předmět ukončí studenti, kteří splní v určeném termínu a v minimálně dostatečné kvalitě všechny úkoly zadané při přednáškách a seminářích, uspějí v závěrečném testu znalostí z přednášek a ze studijní literatury, získají dostatečný počet bodů za praktické úkoly v semináři a uspějí v závěrečném praktickém testu žurnalistických dovedností. U tvůrčích úkolů (článků) vyučující hodnotí formální náležitosti a věcnou správnost, gramatiku; originalitu, styl a dodržení žánru. Vyučující Mgr. Lenka Waschková Císařová, Ph.D. (přednášející) Ing. Rudolf Burgr, Mgr. Jaroslav Čuřík, PhDr. Jiřina Salaquardová (cvičící) Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je v teoretických přednáškách a souvisejících tvůrčích seminářích prohloubit znalosti studentů v oblasti tvůrčí psané žurnalistiky. Přednášky a semináře se zaměří na pokročilé žurnalistické žánry a nabídnou tak studentům možnost: zdokonalit se v psaní publicistického žánru feature; ve zpracování témat investigativním způsobem; ve vyhledávání zajímavých témat a zpracování témat z neobvyklého úhlu pohledu (např. cestopisné reportáže, popularizace vědy). Semináře povedou zkušení novináři z praxe. Osnova: 1. Pokročilé žánry psané žurnalistiky, „feature writing“. 2. Vyhledávání témat a úhel pohledu zpracování témat pro pokročilé žánry psané žurnalistiky. 3. Způsoby zdrojování pokročilých žánrů, investigativní žurnalistika. 4. Analytická práce novináře, využívání nových médií, multimédia.
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: AAMIDOR, A. Real feature writing: story kapes and writing strategies from the real world of journalism. Mahwah – L. Erlbaum Associates. 2006. PAPE, S., FEATHERSTONE, S. Feature writing: a practical introduction. London: SAGE. 2006. SUMNER, D. E., MILLER, H. G. Feature and magazine writing: action, angle, and anecdotes. Chichester: WileyBlackwell. 2013. WHEELER, S. Feature writing for journalists. New York: Routledge. 2009. Doporučená literatura: MCQUAIL, D. Journalism and society. London: SAGE. 2013.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR601 Rozhlasový dokument a feature Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Aktivní účast na výuce, v rámci domácí přípravy student naposlouchá požadované penzum rozhlasových pořadů, postupně se seznámí s literaturou a napíše požadované písemné práce. Vyučující Mgr. Andrea Hanáčková, Ph.D. Stručná anotace předmětu Předmět uvádí studenty do základních pojmů souvisejících s non-fikčními žánry: dokumentem, featurem, docudramatem, ars acusticou. Sleduje nejnovější trendy v těchto žánrech, jejich konvergenci směrem k novým médiím i tradičnější narativní struktury. Materiál k poslechu generuje z českých i zahraničních příkladů, využívá dostupné webové prezentace veřejnoprávních médií i nezávislých produkcí. Součástí výuky jsou příkladové analýzy vyslechnutých pořadů i seminární práce tematicky, žánrově i jazykově komparující zvukovou i obsahovou složku auditivního díla.
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky BIEWEN, J. Reality Radio. Telling True Stories in Sound. University of North Carolina Press 2010. CROOK, T. Radio Drama – Theory and Practice. Routledge 1999. HANÁČKOVÁ, A. Český rozhlasový dokument 1990 - 2005. Poetika žánrů. Brno: JAMU 2010. STARKEY, G. Radio in Context (Second Edition), Basingstoke: Palgrave Macmillan 2013. ZINDEL, U. Das Radio-Feature: Ein Werkstattbuch. Konstanz: UVK Verlagsgesellschaft mbH. 2007.
D – Charakteristika studijního předmětu ZUR602 Nové metody výzkumu rozhlasu Název studijního předmětu Povinně volitelný Typ předmětu doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 Rozsah studijního předmětu hod. za týden kreditů Jiný způsob vyjádření rozsahu Zápočet Přednáška/ Způsob zakončení Forma výuky seminář Další požadavky na studenta Student prokáže prezenční účast ve výuce, postupně se seznámí s literaturou. Součástí práce je intenzivní domácí příprava na jednotlivá setkání, poslech rozhlasových a rádiových pořadů, práce s internetem a dostupnými daty. Předpokládaný výstup je relevantně využitelný v praxi jednotlivých stanic. Vyučující Mgr. Andrea Hanáčková, Ph.D. Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty se základními metodami výzkumu mediální komunikace rozhlasu, s vybranými výzkumnými technikami a prověřit znalost praktickou aplikací teorií na konkrétním vzorku zkoumaných rozhlasových projevů. K úspěšnému absolvování kurzu prokáže student teoretické znalosti, schopnost kriticky interpretovat literaturu k oboru a především prakticky vyučované metody použít. Výzkumný vzorek rozhlasových pořadů a formátů bude vybrán z českého i zahraničního vysílání veřejnoprávních i soukromých rozhlasových stanic tak, aby byla pokryta co největší část spektra auditivní tvorby. Samotný výběr vzorků se stane předmětem metodologické diskuse, podobně pak proběhnou i další fáze práce, analýza, interpretace dat, volba vhodné prezentační metody, až po zpracování závěrečné zprávy.
Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky A handbook of media and communication research :qualitative and quantitative methodologies. Edited by Klaus Bruhn Jensen. 1st pub. London: Routledge, 2002. x, 332 s. GUNTER, B. Media research methods :measuring audiences, reactions and impact. 1st pub. London: SAGE Publications, 2000. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: portál 2005. SCHULZ, W. et al. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Nakladatelství Karolinum 2004. 29- 50 STARKEY, G. Radio in Context (Second Edition), Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2013. TRAMPOTA, T., VOJTĚCHOVSKÁ, M. Metody výzkumu médií. Praha: Portál 2010. WARREN, S. Radio. The Book. (Fourth Edition), Elsevier Focal Press 2005. WIMMER, R. D., DOMINICK, J. R. Mass Media Research. Thomson Wadsworth 2006.
D – Charakteristika studijního předmětu Název studijního předmětu Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Jiný způsob vyjádření rozsahu Způsob zakončení
ZUR603 Metody výzkumu spotřebitelského chování Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 1/1 2 6 hod. za týden kreditů Zápočet
Forma výuky
Přednáška/ seminář
Další požadavky na studenta Hodnotenie bude udelené na základě aktívnej účasti na prednáškách a seminároch a záverečnej seminárnej práce. Vyučující Doc. PhDr. Blandína Šramová, Ph.D. Stručná anotace předmětu Predmet nadväzuje na marketingovú komunikáciu a psychológiu reklamy. Študenti získajú informácie o metódach využívaných vo výskume správania spotrebiteľov. Osnova: 1. Spotrebiteľské správanie. Definovanie a určenie rámca spotrebiteľského správania. Vývoj marketingovej koncepcie spotrebiteľského správania. 2. Psychologický, kultúrny, sociálny vplyv na spotrebiteľské správanie. 3. Rozhodovací proces spotrebiteľa. Vplyv emócií, nákupných zvyklostí, miesta predaja, nákupných podmienok na nákupné správanie spotrebiteľa. 4. Formy spotrebiteľského výskumu. Dizajn výskumu. Kvantitatívny výskum. Kvalitatívny výskum. 5. Priebeh výskumu spotrebiteľa. Stanovenie cieľa výskumu. Vymedzenie výskumného problému. Vytýčenie výskumných otázok. Hypotézy výskumu. 6. Výber výskumného súboru. 7. Kvantitatívne metódy výskumu spotrebiteľského správania: Dotazník, test, pozorovanie, posudzovacie škály, sémantický diferenciál, experiment. 8. Kvalitatívne metódy výskumu spotrebiteľského správania: projektívne metódy, interview, focus group, využitie príbehov, etnografický výskum. 9. Plánovanie marketingového výskumu. Formy zberu dát. 10. Metódy spracovania výskumných dát. 11. Analýza výskumu a interpretácia výskumných zistení. 12. Výskum nákupného správania so zameraním na črty osobnosti. Vlastnosti osobnosti a vlastnosti značky. 13. Výskum vnímania a obrazotvornosti spotrebiteľa. 14. Výskum postoja spotrebiteľa k vybraným značkám. 15. Etika a výskum. Hodnotenie seminárnych prác. Informace ke kombinované nebo distanční formě Rozsah konzultací (soustředění) hodin za týden Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky
Základní literatura: DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2009. FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum, Jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada Publishing, 2003. HENDL, J. Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. PŘIBOVÁ, M. a kol. Marketingový výzkum v praxi. Praha: Grada Publishing, 1996. SCHIFFMAN, L.G., KANUK, L.L. Nákupní chování. Brno: Computer Press, 2004. Doporučená literatura: BELK, R. (Ed.). Handbook of Qualitative Research Methods in Marketing. Northampton: Edward Elgar Publishing, 2006. DUPLESSIS, E. Jak zákazník vnímá reklamu, Brno: Computer Press, 2007. KELLER, K. L. Strategické řízení značky. Praha: Grada Publishing, 2007. KOTLER, P., WONG, V., SAUNDERS, J., ARMSTRONG, G. Moderní marketing. Praha: Grada Publishing 4. evropské vydání, 2007. KOUDELKA, J. Spotřební chování a marketing. Praha: Grada Publishing, 1997. ŘÍČAN, P. Psychologie osobnosti, Praha: Grada Publishing, 2010. STRASBURGER., V.C., WILSON, B.J., JORDAN, A.B. Children, Adolescents and the Media, Third Edition. CA: SAGE, 2014. SVĚTLÍK, J. O podstatě reklamy, Bratislava: Eurokódex, 2012. TELLIS, G.J. Reklama a podpora prodeje, Praha: Grada, 2000. VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. VYSEKALOVÁ, J. a kol. Chování zákazníka. Jak odkrýt tajemství „černé skřínky“. Praha : Grada Publishing, 2011. VYSEKALOVÁ, J. Psychologie spotřebitele, Jak zákazníci nakupují. Praha: Grada Publishing, 2004.
E – Personální zabezpečení studijního programu (studijního oboru) – souhrnné údaje Vysoká škola Součást vysoké školy Název studijního programu Název studijního oboru Název pracoviště Katedra mediálních žurnalistiky
studií
Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Mediální a komunikační studia Mediální studia a žurnalistika celkem prof. přepoč. celkem počet p. a 18 1 1
doc. celkem 1
přepoč. počet d. 0,5
odb. as. z toho s věd. lektoři celkem hod. 5 5 7
asistenti 1
vědečtí pracov. 0
THP 4
F – Související vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost Masarykova univerzita Vysoká škola Fakulta sociálních studií Součást vysoké školy Mediální a komunikační studia Název studijního programu Mediální studia a žurnalistika Název studijního oboru Informace o tvůrčí činnosti vysoké školy související se studijním oborem (studijním program) Účast na konferencích: In Kontexty propagandy. Pardubice, 2011 KAŠPAROVÁ, L., VOLEK, J. Choosing Journalism: expectations and professional motivations of Czech students. (Key note speach). In Matters of Journalism: Understanding professional challenges and dilemmas. 2012. International konference KIRKOSOVÁ, K. Literatura, populární kultura a rozumění: proč je nutné některé tradiční kategorie revidovat, ale nikoli zrušit. In Brak v literatuře, vědě a populární kultuře: Koncepty, pojmy, přístupy – Vstupní konstitutivní vymezení. 2012 KIRKOSOVÁ, K., URBÁNIKOVÁ , M., VOLEK, J. Transformations of the EU Agenda in the Pre-Election Czech Press: A Comparative Content and Discourse Analysis. In XXII World Congress of Political Science, Madrid, Spain. 2012. MOTAL, J. "Komunitní média jako nový nástroj pro rozvoj finanční gramotnosti v ČR: možnosti a výzvy."Nadměrné zadlužení jako zdroj sociálního napětí a extremistických tendencí ve společnosti: Hledání nových cest řešení, Brno. 2012 MOTAL, J. Důstojnost novináře ve světle praktického rozumu: Mravní střed v perspektivě Kantovy autonomie. Etika v profesiách: 13. medzinárodná vedecká konferencia z cyklu Etické myslenie minulosti a súčasnosti, Prešovská univerzita, Červený Kláštor. 2013 MOTAL, J. Does science mutate into religion? A case of transhumanism. Religion, Migration, Mutation: 12th EASR Conference, European Association for Study of Religions, Hope University, Liverpool. 2013 MOTAL, J. Informační násilí a mýtus interaktivity: Proč nová média nepřináší demokracii. Budúcnosť médií, MEDIATIKA, Piešťany. 2012 MOTAL, J. Mezi studenty a uměleckou komunitou: Internetové rozhlasové vysílání na Masarykově Univerzitě."Art & Media in Education 2012: New challenges and opportunities, ArtMediaEducation.sk, ISSN: 1337-902X. 2012 PAVELKA, J. A Book Cover as an Expression of Conceptualization and a Tool of Social Identity Construction: The Interpretation Based on the Example of G. Ritzer’s book McDonaldization of Society. International Conference on Identity, Culture and Communication. World academy of science, engineering and technology. Luzern. 2013. PAVELKA, J. Kommunikation und pragmatische Ansatz zur Kultur und Kunst als Fundament der Medienphilosophie. Workshop in Weimar: Einsätze der Medienphilosophie. Aktuelle deutsche und tschechische Positionen. Die Deutsche Forschungsgemeinschaft in Zusammenarbeit des Internationalen Kollegs für Kulturtechnikforschung und Medienphilosophie, Bauhaus-Universität Weimar, und des Instituts für Künste und Medien, Weimar, 2013. PAVELKA, J. Komunikační média, procesy a kontexty jako nástroje, které formují mediální obsahy uměleckých výtvarných textů (na příkladu koláže „Mozek“ M. Huptycha). In Megatrendy a médiá. Smolenice. 2012. PAVELKA, J. Možnosti a limity sémioticko-funkcionální a diskurzivní analýzy: Na příkladu reklamy Understanding is Everything (Poster.) In Kvalitatívny prístup a metódy vo vedách o človeku „Diverzita v spoločenských vedách“. Bratislava. 2012. PAVELKA, J. Narratology as an Interpretative Model and a Narrative Analysis as an Interpretive Key to Static Visual Texts – the Basic Tools of Instruction in Textbooks and in Video Data Presentation. 4th World Conference on Learning, Teaching and Educational Leadership, 27-29 October 2013, University of Barcelona, Barcelona, Spain. PAVELKA, J. Status mimetických obrazově vizuálních mediálních produktů, aneb úvaha nad magrittovským problémem „Ceci n'est pas une pipe“. In VIZUÁLNÍ STUDIA – věda, umění, instituce. Brno, 2012. PAVELKA, J. The Factors Affecting the Presentation of Events and the Media Coverage of Topics in the Mass Media. 2nd World Conference on Psychology and Sociology, Brusells, Belgium. 2013. PAVELKA, J. The Factors Affecting the Presentation of Events and the Media Coverage of Topics in the Mass Media. 6th World Conference on Educational Sciences. University of Malta, Malta. 2014
PAVELKA, J. Život znakových textů v tištěných, elektronických a digitálních on-line médiích. In Mezinárodní vědecká konference (KO)MÉDIA. Praha. 2012 PAVELKA, J.: Texty kritiky a teorie textů. In Slovenská literárna kritika v 50. a 60. letech XX. stoletia. Nitra. 2009. PAVELKA, J.Máchův Máj jako mediální text a text kultury. In Literatura – příroda – kultura. Brno. 2010. PAVELKA, J.Problémy interpretace mediálního textu. In Mezinárodní konference (KO)MÉDIÁ. Nitra. 2010. PAVELKA, J.Reklamní slogan v prostoru veřejné a masové komunikace. In Mezinárodní konference: Nové trendy v marketingu. Smolenice. 2009. ŠTĚTKA, V., VOLEK, J., REIFOVÁ, I., PUNČOCHÁŘ, J. Channels of Transition. 2nd Czech-Polish-Slovak Communication Conference. 2009 ŠTĚTKA, V.,, VOLEK, J., FIALOVÁ, M. Campaign materials and media coverage in the 2009 European parliament elections in the Czech Republic. In Symposium Campaigning for Europe 2009, Landau. 2009 VEČEŘA, P. „Hleďme si podle nových hodnot zařizovat život.“ Žurnalistická sebereflexe vlastní profese na stránkách vybraného protektorátního tisku. VEČEŘA, P. Obraz Slovenska v druhorepublikovém a protektorátním českém denním tisku. In Médiá a text 3. Veľký Šariš. 2010. VEČEŘA, P. Prefabrikovaná budoucnost. Konstrukce pojmu „Nová Evropa“ na stránkách protektorátního tisk. In K problémom mediálnej komunikácie. Smolenice, 2010. VEČEŘA, P. Reflexe ekumenismu, katolického niversalismu a unionismu v díle Alfreda Fuchse. In Církvi 19. a 20. storočia v slovenskej a českej historiografii. Ružomberok. 2009. VEČEŘA, P. Ve jménu přežití národa. Kultura mezi pasivní rezistencí a kolaborací v kontextu denních tištěných médií protektorátu. In Protektorát v sociokulturních souvislostech. Hradec Králové. 2009. VEČEŘA, P. Zrod Lidových listů. In „Bílá místa“ v dějinách Československé strany lidové. Olomouc, 2009. VEČEŘA, P.: Od politického národa ke kulturnímu společenství. In Reflexe identity českého národa na stránkách vybraných tištěných médií v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945). In Masmediálna komunikácia a realita. Smolenice. 2009. VOLEK, J. Three Professional Dilemmas of Czech Newspaper Editors: Twenty Years After Collapse of Old Media System. In ‘Keywords in Communication’ 59th annual conference of the International Communication Association (ICA), session: 20 Years of Free Media and the Public Sphere in Central Europe. 2009 Studie a analýzy, projekty: VOLEK, J., URBÁNIKOVÁ, M. PREZIDENTSKÉ VOLBY VE VYSÍLÁNÍ ČRO 1. Analýza objektivity a vyváženosti vybraných pořadů odvysílaných ČRo 1 Radiožurnál mezi 15. 12. 2012 a 26. 1. 2013. Brno, 2013. VOLEK, J., URBÁNIKOVÁ, M. International project: Keys to media literacy project. (www.keystomedialiteracy.com) Vyžádané přednášky: MOTAL, J. Krása (a) duše velkoměsta. In Továrna na vize – Kontejnery k světu Brno. 2013. MOTAL, J. Symfonie metropole: rozpouštění mýtu modernity ve velkoměstě. In Moderní vývoj a teorie urbanismu / FA VUT. 2011. MOTAL, J. Studentské rádio a rozhlasový produkt: k metodice výuky na středních školách. In Mediální výchova na středním stupni škol - edukace lektorů. 2011. MOTAL, J. Vyžádaná aktivní účast v diskusním panelu Rozvoj komunitních médií ČR/SR. Brno '13 Media Diversity for Democracy, Community Media Forum Europe, Fakulta sociálních studií MU, Brno. 2013 PAVELKA, J. Možnosti a meze medializace. In Pracovní workshop v rámci řešeného výzkumného úkolu NPV II MŠMT ČR 2E08018 „Inovativní medializace zapojení žen do vědy a výzkumu jako faktor posílení znalostní společnosti a rovných příležitostí, a zvýšení konkurenceschopnosti v podmínkách rozvoje přírodovědných oborů“. Olomouc. 2008. Činnost v odborných časopisech: BÁRTEK, T., KIRKOSOVÁ, K., SEDLÁČEK, P., URBÁNIKOVÁ, M., 2013 – doposud: vydávání časopisu Media res. Brno: FSS MU. MACEK, J. Člen redakční rady časopisu Mediální studia. PAVELKA, J. Člen advisory board časopisu Communication Today. PAVELKA, J. Člen vědeckého kolegia časopisu Otázky žurnalistiky.
ŠMAHEL, D. 2007 – dosud: provozování mezinárodního časopisu 'Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace' (www.cyberpsychology.eu), časopis je zařazen do databází EBSCO a SCOPUS. VEČEŘA, P. 2005-2011: člen redakční rady časopisu Mediální studia. VOLEK, Jr. Člen redakční rady časopisu Mediální studia. WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, L. Členka redakční rady časopisu Mediální studia. Workshopy a semináře: KIRKOSOVÁ, K. Seriózní a bulvární noviny: srovnání způsobů mediální reprezentace. Brno, 2011. MORALES, R. Dokumentární tvorba ve filmu a televizi: přehled, analýza praxe. Brno, 2012. MORALES, R. Intensive film author course - international cooperation. FSS-FAMU INTERNATIONAL. Brno, 2012. MORALES, R. Workshop Poněšice mafit drill media and film intesive training. Školicí středisko Akademie múzických umění Poněšice, 2012. URBÁNIKOVÁ, M. Obsahová analýza: možnosti a limity použitia v rámci výskumu médií. Workshop. In Letní škola „Politika a média“. Jaroměřice nad Rokytnou, 2013. Tvůrčí, popularizační a organizátorská činnost: BÁRTEK, T. Central and Eastern European Game Studies. konference (organizátor).2010-doposud. (ceegs.cz) BÁRTEK, T. editor online žurnálu gamestudies.cz. MORALES, R. Festival FSS 2012 (listopad). Ředitel a kreativní producent. Mezinárodní festival pro popularizaci studentské audiovizuální tvorby. MORALES, R. Festival FSS 2012 (únor). Ředitel a kreativní producent. Mezinárodní festival pro popularizaci studentské audiovizuální tvorby. MOTAL, J. 2008 – dosud: Radio R – koordinátor, organizátor a dramaturg studentského rádia (www.radior.cz). Výzkumné výstupy z projektu – viz publikace (MOTAL, Jan. Mezi studenty a uměleckou komunitou …). ŠMAHEL, D. 2004 - dosud: organizace mezinárodní konference Cyberspace ( www.cyberspace.muni.cz). WASCHOVÁ CÍSAŘOVÁ, L. Konference u příležitosti udělení Regionální novinářské ceny (spoluorganizování společně s nadací Konrad-Adenauer-Stiftung). Brno, 2011, 2012, 2013. Přehled řešených grantů a projektů (závazné jen pro magisterské programy) Pracoviště Institut pro výzkum dětí, mládeže a rodiny, FSS MU Institut pro výzkum dětí, mládeže a rodiny, FSS MU Institut pro výzkum dětí, mládeže a rodiny, FSS MU Institut pro výzkum dětí, mládeže a rodiny, FSS MU Institut pro výzkum dětí, mládeže a rodiny, FSS MU KMSŽ, FSS MU KMSŽ, FSS MU MU (PřF, Geografický ústav, Laboratoř
Názvy grantů a projektů získaných pro vědeckou, výzkumnou, uměleckou a další Zdroj tvůrčí činnost v oboru EU Kids Online II A
Období
EU Kids Online III
A
2011-2014
Weblog: okno do duše adolescenta
B
2007-2009
Rizika internetu pro děti a adolescenty
B
2011-2013
Faktory excesivního online hraní a jejich vývoj v čase
B
2012-2014
New and old media in everyday life: media audiences at the time of transforming media uses, GP13-15684P Čeští žurnalisté v komparativní perspektivě: analýza procesu profesionalizace, profesní socializace a profesní dráhy Vizualizace zdravotních dat pro podporu interdisciplinárního vzdělávání a vztahů
B
2013–2015
B
2014-2016
C
2008-2009
2009-2011
geoinformatiky a kartografie, FSS, KMSŽ), ZČU v Plzni (Fakulta aplikovaných věd, katedra matematiky, oddělení geomatiky), Fakultní nemocnice Brno KMSŽ, FSS MU Institut pro výzkum dětí, mládeže a rodiny, FSS MU Institut pro výzkum dětí, mládeže a rodiny, FSS MU FI MU, KMSŽ FSS MU KMSŽ, FSS MU KMSŽ, FSS MU KMSŽ FSS MU
s veřejností (VISUALHEALTH) Reg. č. 2E08028.
Inovace výuky na FSS MU - Katedra žurnalistiky (Reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0458) Copingové strategie kyberšikany u adolescentů
C C
2009-2012 2011-2012
Vytvoření interdisciplinárního týmu v oblasti výzkumu internetu a nových médií (Reg. č. CZ.1.07/2.3.00/20.0184) Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení (Reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0041) Media res (el. časopis) (Č.j. MU/7219/2013/RMU) Specifický výzkum: Mediální gramotnost na středních školách, pobyt na zahraniční univerzitě Specifický výzkum: Proměny mediální reprezentace agendy EU v českých parlamentních volbách: místo pro euroskepsi, nebo eurooptimismus? Specifický výzkum: Studenti žurnalistiky v evropské perspektivě Experimentální výzkum chování uživatelů ICT v oblasti bezpečnosti perspektivou sociálních věd, práva a informatiky (MUNI/M/1052/2013)
C
2012-2015
C
2013–2015
D (MU) D (MU)
2013 2011
D (MU)
2012
KMSŽ, FSS MU D (MU) 2013 Institut pro výzkum dětí, mládeže a D (GAMU) 2014-2016 rodiny, FSS MU, FI MU, PrF MU, ÚVT MU Poznámka: Někteří pracovníci KMSŽ působí zároveň v Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny, proto jsou v přehledu uvedeny i projekty, na jejichž řešení se podílejí.
