ADMINISTRATIVNÍ SÍDLO, SKLAD A DÍLNY ICLA IMPORT CZ SPOL. S R.O., JIRNY

ADMINISTRATIVNÍ SÍDLO, SKLAD A DÍLNY ICLA IMPORT CZ SPOL. S R.O., JIRNY Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Leden 2009

Mgr. Dana Klepalová, Růžičkova 32, 250 73 Radonice Tel. 606 924 638, e-mail: [email protected] Držitelka autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., č. autorizace: 89270/ENV/07

Leden 2009 Stránka 2 z 62 Administrativní sídlo, sklad a dílny ICLA IMPORT CZ spol. s r.o., Jirny

Obsah 1

ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .................................................................................................... 4

2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5

ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU.................................................................................................................. 4 Základní údaje .......................................................................................................................................... 4 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 .................................................................................... 4 Kapacita (rozsah) záměru ........................................................................................................................ 4 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)...................................................................................... 5 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ......................................................................... 5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí............................................................... 5 Popis technického a technologického řešení záměru .............................................................................. 6 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ....................................................... 7 Výčet dotčených územně samosprávných celků...................................................................................... 7 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. .................................................................................................................................................... 7 Údaje o vstupech...................................................................................................................................... 8 Půda ......................................................................................................................................................... 8 Voda ......................................................................................................................................................... 8 Ostatní surovinové a energetické zdroje .................................................................................................. 9 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu .............................................................................................. 14 Údaje o výstupech .................................................................................................................................. 15 Ovzduší .................................................................................................................................................. 15 Odpadní vody ......................................................................................................................................... 17 Odpady ................................................................................................................................................... 19 Ostatní .................................................................................................................................................... 21 Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) .......................................... 24 Rizika havárií .......................................................................................................................................... 24

2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6

3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6

ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ................................... 24 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území........................................... 24 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání .............................................. 24 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů ............................................... 25 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž ......................................................................................... 25 Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny ............................................................................................................................... 32 Ovzduší a klima ...................................................................................................................................... 32 Voda ....................................................................................................................................................... 35 Půda ....................................................................................................................................................... 36 Geofaktory životního prostředí ............................................................................................................... 38 Fauna, flóra a ekosystémy ..................................................................................................................... 39 Ostatní charakteristiky ............................................................................................................................ 42

4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3

ČÁST D ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........... 44 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ................................................... 44 Vlivy na ovzduší a klima ......................................................................................................................... 44 Vlivy na povrchové a podzemní vody ..................................................................................................... 48 Vlivy na půdu .......................................................................................................................................... 48

3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.2

Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.1.7 4.1.8 4.2 4.3 4.4 4.5

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ....................................................................................... 49 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy......................................................................................................... 49 Vlivy na krajinu ....................................................................................................................................... 50 Vlivy na hlukovou situaci ........................................................................................................................ 51 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky .......................................................................................... 54 Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ...................................................................... 54 Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice ................................ 55 Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí ...................................................................................................................................... 55 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace57

5

ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ......................................................................... 58

6

ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ........................................................................................................... 58

7

ČÁST G - VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ............... 59

8

ČÁST H - PŘÍLOHY............................................................................................................................... 61

Přílohy

H. 2

Doklady • Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace • Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů • Rozhodnutí o prodloužení autorizace Situace širších vztahů, 1:2000

H. 3

Výkresová dokumentace – půdorys, pohledy

H. 4

Rozptylová studie

H. 5

Hluková studie

H. 1



1 ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma: IČ: Sídlo:

ICLA IMPORT CZ spol. s r.o. 25145525 Jiřího ze Vtelna 1731, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice zastoupený Ing. Janem Myslivečkem, jednatelem

Jméno, příjmení, adresa a telefon oprávněného zástupce oznamovatele: 21st Century Investment s.r.o., inženýrská a projekční kancelář U Hellady 4, 140 90 Praha 4 IČ : 26138484 zastoupený Petrem Svobodou, jednatelem

2 ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 2.1 Základní údaje 2.1.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název záměru:

Administrativní sídlo, sklad a dílny ICLA IMPORT CZ spol. s r.o., Jirny

Zařazení podle přílohy č. 1:

II/10.4 Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků a pesticidů v množství nad 1 t, kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t.

Příslušným úřadem v procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí je Krajský úřad Středočeského kraje. Oznámení bylo zpracováno v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. 2.1.2 Kapacita (rozsah) záměru Záměrem investora je výstavba nového provozního areálu firmy ICLA IMPORT CZ spol. s r.o., který bude sloužit jako administrativní sídlo, distribuční a prodejní sklad nátěrových hmot a ředidel, a jejich laboratornímu testování. Součástí stavby bude i dílna pro míchání barev v malém množství v odstínech dle požadavků odběratelů, pokud tyto odstíny nejsou přímo dodávány výrobcem. Dále bude obsahovat vzorkový výstavní prostor. Stavbu tvoří jeden objekt, ve kterém jsou integrované všechny jeho části, tj. administrativní část, dílenská část, skladová část a sociální zázemí. Vnitřní členění stavby Administrativní část Distribuční část Sklady Dílna – míchárna Celková podlahová plocha

447 m2 218 m2 1 507 m2 256 m2 2 428 m2



Celková bilance stavby Zastavěná plocha Zpevněná plocha Zeleň Celková plocha areálu

2 080 m2 972 m2 551 m2 3 603 m2

Předpokládané kapacity provozu a výroby Skladová kapacita je 250 t nátěrových hmot. Mícháno bude cca 3 t barev za měsíc. 2.1.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Obec: Katastrální území:

Středočeský Jirny, Praha - východ k.ú. Jirny

2.1.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměrem investora je výstavba nového provozního areálu firmy ICLA IMPORT CZ spol. s r.o. Provoz v objektu bude plnit tyto základní funkce: • administrativní budova jako sídlo firmy a prodejní místo se sociálním zázemím pro všechny zaměstnance • sklad barev a komponentů • dílna – míchárna distribuovaných barev • složiště odpadů Kumulace s jinými záměry investora se v dané lokalitě neuvažuje. Kumulace se záměry jiných investorů na dalších nezastavěných pozemcích v dané lokalitě je možná. V současné době je západně od záměru provozováno distribuční centrum Prologis. Při severní hranici areálu záměru je provozováno distribuční centrum firmy Triga Color, a.s. zabývající se skladováním a distribucí nátěrových hmot a příslušenství. 2.1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Oznamovatel vlastní pozemek v k.ú. obce Jirny v území průmyslové výroby (VP). Záměrem investora je výstavba nového provozního areálu firmy ICLA IMPORT CZ spol. s r.o., který bude sloužit jako administrativní sídlo, distribuční a prodejní sklad nátěrových hmot a ředidel, a jejich laboratornímu testování. Tento záměr odpovídá regulativům dle schválené ÚPD. Pro variantní řešení záměru je možné uvažovat dvě varianty Aktivní varianta předpokládá realizaci záměru na pozemku oznamovatele dle navrhovaného a posuzovaného projektu. Nulová varianta, která předpokládá ponechání plochy výstavby v současném stavu. Tato varianta však neumožňuje realizaci záměru, proto je oznamovatelem zamítnuta.



2.1.6 Popis technického a technologického řešení záměru Stavebně technické a konstrukční řešení stavby Stavbu tvoří jeden halový objekt ve tvaru L, který je svou otevřenou částí obrácen k západu – tj. k hlavní komunikaci. Do objektu jsou integrovány potřebné skladové a obchodní funkce. Přední část - západní průčelí - je vstupním průčelím areálu vlevo i vpravo s parkovištěm pro zaměstnance a zákazníky přicházející za obchodním jednáním (vozidla do 3,5 t). V přední části je umístěná administrativní část ve dvou podlažích. Administrativní část spolu se sousední halou pak vymezují vnitřní dvůr pro manipulaci nákladních vozů a kamionů, čímž je provoz odstíněn od sousední zástavby. V průčelí skladové haly jsou situovaná skladová vrata pro příjem a výdej zboží. Osvětlení areálu bude soustředěno do prostoru manipulační plochy v průčelí a nebude osvětlovat sousední nemovitost. Stavba je navržena jako ocelová průmyslová hala, jejíž obvodový plášť je tvořen kombinací omítaného zdiva a průmyslových fasádních panelů. Halová část je navržena jako konstrukční a disposiční dvoumodulová, modulace činí 9 m při rozpětí 18 m (osová vzdálenost) a vnitřní výšce (světlosti) haly 6,25 m. Vnitřní příčky budou z prefabrikovaných panelů. Střecha bude rovná s mírným sklonem, opatřená světlíky a atikou. V provozních částech objektu bude použita průmyslová podlaha o nosnosti 2500 kg/m2. Vytápění Zdrojem tepla bude zemní plyn. Administrativní část bude vybavena 1 plynovým kotlem o výkonu 32 kW, který bude zároveň připravovat teplou užitkovou vodu. Skladová část bude pouze temperovaná tak, aby teplota neklesla pod 170C, dodávka tepla bude řešena 2 ks sálavých teplovzdušných agregátů. Větrání Sklady budou odvětrány střešními ventilátory. Sání čerstvého vzduchu bude zajištěnou nasávacími protidešťovými žaluziemi umístěnými ve fasádě objektu. Sklady hořlavin budou odvětrány samostatně ventilátory ve fasádě. Nucené větrání je také navrženo pro prostor nabíjení akuvozíků a prostory hygienického zázemí. V prostoru dílna – míchání barev, kde budou také umístěny 2 lakovací boxy, bude instalované nucené odvětrání zajištěné VZT jednotkou umístěnou na střeše objektu zajišťující přívod čerstvého vzduchu i odvod odpadního vzduchu po jeho přečištění (odvod opatřen speciálními filtry). Dopravní řešení Odděleně od sebe budou umístěna parkoviště osobních vozů pro zákazníky a zaměstnance disponované v krajní části areálu, v blízkosti vzorkovny a výdeje zboží, před halou pak bude manipulační plocha pro kamionovou dopravu zásobování a distribuci. Na vlastním pozemku je dostatečný prostor pro pohyb kamionů a nákladních vozů. Dopravní napojení na státní silnici je navrženo prostorným, dvoupruhým vjezdem s dostatečnými napojovacími rádiusy, zajišťující plynulý vjezd a výjezd s dostatečnými výhledy. Technologické řešení Sklad Zboží bude skladováno v paletách do výše 4 patra zakladače, nebo na podlaze skladu. Přesun palet bude prováděn elektrickými ručními vozíky. Nakládka a vykládka bude přes rampu s vyrovnávacími můstky. Zboží bude skladováno v uzavřených originálních obalech o objemu 0,5- 25 litrů výjimečně až 200 litrových sudů a bude uloženo na paletách.



Navážení zboží do areálu bude realizováno kamionovou přepravou (v průměru 1 kamion denně). Expedice zboží bude prováděna ručními paletovacími vozíky přes vyrovnávací můstky přímo na lehká a středně těžká nákladní auta (tonáž 1,5 – 3 t). Uvažovaný denní pohyb těchto vozidel je cca 10. Část zboží je odvážena dodávkovými auty – cca 10 aut denně. Dílna – míchání barev Tento provoz je určen k testování a výrobě barevných odstínů emailů a mořidel, k tomu dochází smícháním několika komponentů a jejich důkladným promícháním ručním nebo míchacím strojem. K testování dochází ručním nanesením stopy, nebo zkušebním nástřikem cca 10 cm2 ve zkušebním lakovacím boxu. Tyto zařízení zde budou dvě. Po uzavření obalu s namíchaným odstínem je obal opatřen příslušným štítkem a předán do expedičního skladu k další manipulaci při kompletaci konkrétní zakázky. Prostor míchání barev je jediným prostorem, kde dochází k manipulaci s obsahem originálních obalů. Je větrán důkladnou vzduchotechnikou. Únik škodlivin je zachycován filtry lakovacích boxů. Únik těkavých organických látek při míchání odstínů je minimální a bude řešen vzduchotechnikou větrání. 2.1.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Určení termínů zahájení výstavby a lhůt výstavby je orientační a vychází z harmonogramu přípravy a realizace stavby a z termínu přípravy zainvestování území. Termíny mohou být splněny za předpokladu kladného projednání jednotlivých fází dokumentace k územnímu a ke stavebnímu řízení v rámci časových možností, které jsou dané zákonem a způsobem vlastního řízení. Předpokládaný termín zahájení stavby Předpokládaný termín dokončení stavby

03/2009 10/2009

Stavba bude provedena dodavatelským způsobem. 2.1.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků Středočeský kraj Obec Jirny 2.1.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. •

Územní rozhodnutí a stavební povolení – příslušným stavebním úřadem je Městský úřad Úvaly – Stavební úřad.



2.2 Údaje o vstupech 2.2.1 Půda Pozemek stavby se nachází v severní části obce a přiléhá ke státní silnici Jirny – Mstětice. Území je dílčím způsobem zastavěno. Na sousedním pozemku při východní hranici je připravovaný projekt výrobního a skladového areálu. Jedná se rovinatý pozemek, dobře přístupný z veřejné komunikace. Příprava nebude vyžadovat významné terénní úpravy. Na pozemku se nenacházejí žádné stromy ani keře, ani objekty nebo inženýrské sítě, které by bylo nutné odstranit, nebo přeložit. Pozemek je, do doby výstavby, využíván pro zemědělskou výrobu. Tab. 1: Pozemky dotčené výstavbou záměru 2

p.č.

výměra v m

druh pozemku

vlastník

817/1

3603

Orná půda

ICLA IMPORT CZ spol. s r.o.

Pozemek určený k realizaci záměru je veden v katastru nemovitostí jako zemědělský půdní fond, a proto bude v rámci realizace záměru provedeno vynětí orné půdy parcely ze zemědělského půdního fondu. Bilance ploch Celková plocha areálu Zastavěná plocha Zpevněná plocha Zeleň

3 603 m2 2 080 m2 972 m2 551 m2

100 % 58 % 27 % 15 %

2.2.2 Voda Zdroj vody Objekt je napájen vodou z veřejného vodovodu ve vlastnictví obce Jirny, provozovatelem je VaK Zápy. Bilance potřeby vody a) Potřeba vody pro sociální účely Potřeba vody je vypočítána dle směrných čísel roční potřeby stanovených přílohou č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Tab. 2: Výpočet potřeby vody dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zaměstnanec

3

3

Potřeba vody [m /rok]

Počet zaměstnanců

Vypočtená potřeba vody [m /rok]

Výrobní zaměstnanci

30

14

420

THP Celkem

16

6

96 516

Průměrná roční potřeba pitné vody

QR = 516 m3/rok.

b) Spotřeba vody pro technologie Výrobní technologie skladování, míchání a expedice nátěrových hmot nevyžaduje používání technologické vody.



2.2.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje Suroviny Záměrem investora je výstavba nového provozního areálu firmy. Provoz v objektu bude plnit tyto základní funkce: administrativní budova jako sídlo firmy a prodejní místo se sociálním zázemím pro všechny zaměstnance, sklad barev a komponentů, dílna – míchárna distribuovaných barev, složiště odpadů. Tab. 3: Přehled orientačního množství skladovaného materiálu Materiál

Typický představitel

Množství

Mořidla

T 300

5t

Základní laky transparentní

PF 200 PF 222

20 t

Základní emaily

Z7G01

20 t

Vrchní laky transparentní

PO 266/xx PO 238/xx

20 t

Vrchní emaily

PO 3.XX.01

20 t

Tužidla do laků

C 503 C 505

40 t

Ředidla

DE 135

40 t

Polyesterové nátěrové hmoty

FP 841.01 FP 829

5t

Vodou ředitelné lazury

LW 345

20 t

Vodou ředitelné laky

TXW 72.50

60 t

Celkem

250 t

T300/40, koncentrát mořidla tmavý ořech, směs organických barviv a rozpouštědel, Xi dráždivý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka CAS Koncentrace % C.I. acid brown 402 n-metyl-2-pyrrolidon

127830-16-4 872-50-4

10 < c < 20 2,5 < c < 5

1-metoxy-2-propanol

107-98-2

50 < c < 75

PF 200, PUR lak základní nestékavý, směs organických rozpouštědel, polyuretanové pryskyřice a plniv, Xn zdraví škodlivý, F vysoce hořlavý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka CAS Koncentrace % Solventní nafta

64742-95-6

0
Xylen (směs izomerů) 2-metoxy-1-metyletyl acetát

1330-20-7 108-65-6

25 < c <50 1 < c < 2,5

Toluen Etylbenzen Etylacetát

108-88-3 100-41-4 141-78-6

5 < c < 10 5 < c < 10 2,5 < c <5

n-butylacetát

123-86-4

5 < c < 10



PF 222, PUR lak základní, směs organických rozpouštědel, polyuretanové pryskyřice a plniv, Xn zdraví škodlivý, F vysoce hořlavý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka Solventní nafta

CAS 64742-95-6

Koncentrace % 0
Xylen (směs izomerů)

1330-20-7

25 < c < 50

Talek Toluen

14807-96-6 108-88-3

1 < c < 2,5 10 < c < 12,5

Etylbenzen 4-metylpentan-2-on

100-41-4 108-10-1

5 < c < 10 2,5 < c < 5

n-butylacetát

123-86-4

2,5 < c < 5

Z7G 01, Xn zdraví škodlivý, F vysoce hořlavý Nebezpečná látka Solventní nafta

CAS 64742-95-6

Koncentrace % 0
Xylen Toluen

1330-20-7 108-88-3

10 < c < 12,5 5 < c < 10

Etylbenzen

100-41-4

1 < c < 2,5

Butanon

78-93-3

2,5 < c < 5

4-metylpentan-2-on

108-10-1

5 < c < 10

Etylacetát

141-78-6

1 < c < 2,5

n-butylacetát

123-86-4

5 < c < 10

PO 266.30, PUR lak vrchní mat 30, směs organických rozpouštědel, polyuretanové pryskyřice a plniv, Xn zdraví škodlivý, F vysoce hořlavý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka

CAS

Koncentrace %

Solventní nafta Xylen (směs izomerů)

64742-95-6 1330-20-7

0
Toluen

108-88-3

5 < c < 10

Etylbenzene

100-41-4

5 < c < 10

Butanon Etylacetát

78-93-3 141-78-6

2,5 < c < 5 1 < c < 2,5

PO 238.xx, PUR lak vrchní mat xx, směs organických rozpouštědel, polyuretanové pryskyřice a plniv, Xn zdraví škodlivý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka Solventní nafta

CAS 64742-95-6

Koncentrace % 0
Xylen

1330-20-7

25 < c < 50

Talek Toluen

14807-96-6 108-88-3

1 < c < 2,5 1 < c < 2,5

Etylbenzen Butanon n-butylacetát

100-41-4 78-93-3 123-86-4

5 < c < 10 1 < c < 2,5 5 < c < 10



PO 3.xx.01, PUR barva vrchní mat XX bílá, směs organických rozpouštědel, polyuretanové pryskyřice a pigmentů, Xn zdraví škodlivý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka Solventní nafta

CAS 64742-95-6

Koncentrace % 0
Xylen

1330-20-7

20 < c < 25

Etylbenzen Etylacetát

100-41-4 141-78-6

2,5 < c < 5 1 < c < 2,5

n-butylacetát

123-86-4

5 < c < 10

C503, tužidlo do PUR laků, tužidlo, Xn zdraví škodlivý, F vysoce hořlavý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka CAS Koncentrace % Toluen-2,4/6,6-diizokyanát Xylen

26471-62-5 1330-20-7

0,1 < c < 1 12,5 < c < 20

Etylbenzen

100-41-4

2,5 < c < 5

Butanon

78-93-3

25 < c < 50

Etylacetát

141-78-6

2,5 < c < 5

n-butylacetát

123-86-4

25 < c < 50

C505, tužidlo do PUR laků, zdraví škodlivý, F vysoce hořlavý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka

CAS

Koncentrace %

Toluen-2,4/6,6-diizokyanát

26471-62-5

0,1 < c < 1

Xylen

1330-20-7

10 < c < 12,5

Etylbenzen

100-41-4

1 < c < 2,5

Butanon

78-93-3

25 < c < 50

Etylacetát n-butylacetát

141-78-6 123-86-4

2,5 < c < 5 25 < c < 50

DE135, ředidlo do PUR laků střední, Xn zdraví škodlivý, F vysoce hořlavý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka

CAS

Koncentrace %

Xylen

1330-20-7

1 < c < 2,5

2-metoxy-1-metyletyl acetát

108-65-6

12,5 < c < 20

Toluen

108-88-3

2,5 < c < 5

Butanon 4-metylpentan-2-on

78-93-3 108-10-1

20 < c < 25 20 < c < 25

Etylacetát

141-78-6

25 < c < 50

n-butylacetát

123-86-4

5 < c < 10

FP 841.01, PES barva základní bílá, směs organických rozpouštědel, polyesterové pryskyřice a plniv, Xn zdraví škodlivý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka

CAS

Koncentrace %

Solventní nafta Uhličitan vápenatý

64742-95-6 1317-65-3

0
Talek Oxid titaničitý

14807-96-6 13463-67-7

5 < c < 10 5 < c < 10

Styren

100-42-5

12,5 < c < 25

Etylacetát

141-78-6

1 < c < 2,5



FP 829, PES lak základní polonestékavý, směs organických rozpouštědel, polyesterové pryskyřice a plniv, Xn zdraví škodlivý, F vysoce hořlavý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka Solventní nafta

CAS 64742-95-6

Koncentrace % 0
Toluen

108-88-3

5 < c < 10

Styren

100-42-5

25 < c < 50

LW 345, výrobek nemá charakter nebezpečného výrobku ve smyslu zákona č. 356/2006 Sb. Výrobek neobsahuje škodlivé chemické látky ve smyslu zákona č. 356/2006 Sb. TXW 72.50, vř vrchní lak transparentní venkovní, směs akrylátových pryskyřic a plniv v demineralizované vodě, výrobek nemá charakter nebezpečného výrobku ve smyslu zákona č. 356/2006 Sb., kód odpadu 080112, 080116 a 150104 Nebezpečná látka Polyetylénový vosk

CAS 9002-88-4

Koncentrace % 1 < c < 2,5

Dietylenglykol monoetyleter

111-90-0

1 < c < 2,5

Dipropylenglykol monoetyleter 2-(2-butoxyetoxy) etanol

34590-94-8 112-34-5

1 < c < 2,5 1 < c < 2,5

Tab. 4: Přehled orientačního množství materiálu zpracovaného v míchárně barev Proces

Množství

Jedná v průměru o cca 30 položek míchání odstínů emailů, jejich testování nástřikem ve zkušebním lakovacím boxu

Cca 2 t za měsíc

Jedná v průměru o cca 30 položek míchání odstínů mořidel, jejich testování nástřikem ve zkušebním lakovacím boxu

Cca 1 t za měsíc

Celkem

Cca 3 t za měsíc

Tab. 5: Přehled charakteristických komponent procesu míchání Charakteristické komponenty

Označení

PUR lak vrchní mat XX

PO 238.XX

PUR barva vrchní mat. XX bílá

PO 3.XX.01

Pigmentovaná základní barva

PFP 753.01

Strukturní email Vrchní lak - metalíza Tónovací pasta do rozpouštědlových barev

Z7G01 VM 28 BP 1509

Tónovací pasta do vodouředitelných barev

600.50.01

PO 238.xx, PUR lak vrchní mat xx, směs organických rozpouštědel, polyuretanové pryskyřice a plniv, Xn zdraví škodlivý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka

CAS

Koncentrace %

Solventní nafta Xylen

64742-95-6 1330-20-7

0
Talek Toluen

14807-96-6 108-88-3

1 < c < 2,5 1 < c < 2,5

Etylbenzen

100-41-4

5 < c < 10

Butanon n-butylacetát

78-93-3 123-86-4

1 < c < 2,5 5 < c < 10



PO 3.xx.01, PUR barva vrchní mat XX bílá, směs organických rozpouštědel, polyuretanové pryskyřice a pigmentů, Xn zdraví škodlivý, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka Solventní nafta

CAS 64742-95-6

Koncentrace % 0
Xylen

1330-20-7

20 < c < 25

Etylbenzen Etylacetát

100-41-4 141-78-6

2,5 < c < 5 1 < c < 2,5

n-butylacetát

123-86-4

5 < c < 10

PFP 753.01, PUR barva základní bílá, směr organických rozpouštědel, polyuretanové pryskyřice a plniv, R10-6667, kód odpadu 080111*, 080115* a 150110* Nebezpečná látka CAS Koncentrace % Uhličitan vápenatý Stoddard roztok

1317-65-3 8052-41-3

25 < c < 50 0
Xylen

1330-20-7

5 < c < 10

Talek

14807-96-6

5 < c < 10

Oxid titaničitý

13463-67-7

10 < c < 25


108-65-6

1 < c < 2,5

Izobutylalkohol

78-83-1

1 < c < 2,5

Etylacetát

141-78-6

2,5 < c < 5

n-butylacetát

123-86-4

20 < c < 25

Z7G 01, Xn zdraví škodlivý, F vysoce hořlavý Nebezpečná látka CAS

Koncentrace %

Solventní nafta

64742-95-6

0
Xylen Toluen

1330-20-7 108-88-3

10 < c < 12,5 5 < c < 10

Etylbenzen

100-41-4

1 < c < 2,5

Butanon

78-93-3

2,5 < c < 5

4-metylpentan-2-on Etylacetát

108-10-1 141-78-6

5 < c < 10 1 < c < 2,5

n-butylacetát

123-86-4

5 < c < 10

VM28, Xn zdraví škodlivý, F vysoce hořlavý Nebezpečná látka Solventní nafta Nízkovroucí hydrogenovaný benzín

CAS 64742-95-6 64742-48-9

Koncentrace % 1 < c < 2,5 1 < c < 2,5

Xylen

1330-20-7

2,5 < c < 5


108-65-6

2,5 < c < 5

Toluen Butanon

108-88-3 78-93-3

5 < c < 10 20 < c < 25

n-butylacetát

123-86-4

25 < c < 50



BP 1509, Xn zdraví škodlivý Nebezpečná látka

CAS

Koncentrace %

Xylen 2-metoxy-1-metyletyl acetát

1330-20-7 108-65-6

12,5 < c < 20 5 < c < 10

Etylbenzen n-butylacetát

100-41-4 123-86-4

1 < c < 2,5 2,5 < c < 5

600.50.01, výrobek nemá charakter nebezpečného přípravku ve smyslu zákona č. 356/2006 Sb. Výrobek neobsahuje škodlivé chemické látky ve smyslu zákona č. 356/2006 Sb. Elektrická energie Požadovaný příkon instalovaný

Pi = 26 kW

Zemní plyn Roční spotřeba plynu Špičková spotřeba plynu

26 984 m3/rok 12,7 m3/hod

2.2.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 2.2.4.1 Doprava Období výstavby V době nejintenzivnější výstavby se předpokládá provoz cca 3 nákladních vozidel za hodinu. Dopravní obsluha staveniště bude vedena po stávajících místních komunikacích. Období provozu Areál bude přímo napojen na státní silnici č. 101 a dále přes silnici č. 611 na dálnici D11. Na vlastním pozemku je dostatečný prostor pro pohyb kamionů a nákladních vozů. Dopravní napojení na státní silnici je navrženo prostorným, dvoupruhým vjezdem s dostatečnými napojovacími rádiusy, zajišťující plynulý vjezd a výjezd s dostatečnými výhledy. Navážení zboží do areálu bude realizováno kamionovou přepravou (v průměru 1 kamion denně). Expedice zboží bude prováděna ručními paletovacími vozíky přes vyrovnávací můstky přímo na lehká a středně těžká nákladní auta (tonáž 1,5 – 3 t). Uvažovaný denní pohyb těchto vozidel je cca 10. Část zboží je odvážena dodávkovými auty – cca 10 aut denně. V areálu bude celkem 13 parkovacích stání pro osobní automobily. Tab. 6: Počty jízd v jednom směru spojené s provozem areálu Den (600 až 2200 hod)

Noc (2200 až 600 hod)

Osobní automobily Dodávky

20 10

0 0

Lehké nákladní automobily Těžké nákladní automobily

10 1

0 0

Předpokládaná přepravní trasa je na silnici č. 101 (100 %), dále na silnici č. 611 (20 %) a D11 (80 %). Realizace záměru nevyžaduje výstavbu nové dopravní infrastruktury.



2.2.4.2 Stručný popis inženýrských objektů Vodovod Objekt je samostatnou přípojkou napojen do vodoměrné šachty společnosti „Jirny Development copany a.s.“ a je vodou napájen z veřejného vodovodu ve vlastnictví obce Jirny, provozovatelem je VaK Zápy. Kanalizace Objekt je samostatnou přípojkou napojen do uličního řadu tlakové kanalizace, která je umístěná v uličním prostoru. Majitelem je obec Jirny, provozovatelem je VaK Zápy. Zemní plyn Objekt je plynovou přípojkou napojen na STL plynovod, který je umístěn při západní hranici pozemku v uličním prostoru. Majitelem je obec Jirny, provozovatelem je RWE STP a.s. Elektrická energie Na pozemku č. par. 813/1 se nachází trafostanice, ze které bude stavba připojena na základě smluvního vztahu.

2.3 Údaje o výstupech 2.3.1 Ovzduší 2.3.1.1 Emise při výstavbě Za dočasný plošný zdroj znečišťování lze formálně pokládat fázi výstavby (příprava staveniště, výkopové a stavební práce). Do ovzduší budou emitovány zejména prachové částice. Skutečná kvantifikace objemu emisí by byla spekulativní, významný podíl na emisi prachu budou mít resuspendované částice prachu (sekundární prašnost), jejichž objem je závislý na těžko kvantifikovatelných okolnostech, jako je období výstavby, průběh počasí, zrnitostní složení zemin na staveništi, apod. Také modelování těchto imisí je problematické a žádný z referenčních výpočtových imisních modelů uvedený v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. nezahrnuje v současné době sekundární ani resuspendované částice. Doprava vyvolaná v období výstavby tak představuje zdroj, který lze hodnotit z hlediska dopadů na imisní situaci okolí jako nevýznamný. Z hlediska ochrany ovzduší je třeba upozornit na skutečnost, že při přípravě a zakládání stavby bude při provádění zemních prací a manipulaci se sypkými materiály třeba vhodnými technickými a organizačními prostředky minimalizovat sekundární prašnost a její vliv na okolní životní prostředí. Z hlediska dopravy dodavatel stavby zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především při zemních pracích a další výstavbě. V případě potřeby bude zabezpečeno skrápění plochy staveniště. Dodavatel stavby bude zodpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízení staveniště pro celou dobu výstavby. Při uplatnění opatření proti prašnosti nebude vliv na ovzduší v období výstavby významný a bude časově omezený. 2.3.1.2 Emise při provozu Provoz v objektu bude plnit tyto základní funkce: administrativní budova jako sídlo firmy a prodejní místo se sociálním zázemím pro zaměstnance, sklad barev a komponentů, dílna – míchárna distribuovaných barev, složiště odpadů. Z hlediska vlivu na ovzduší vzniknou nové spalovací zdroje zajišťující vytápění a nové ostatní technologické zdroje – míchárna a testování barev. Dalším zdrojem znečišťování ovzduší bude navazující automobilová doprava. Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


Spalovací zdroje Zdrojem tepla jsou následující plynové spotřebiče: administrativa – 1 plynový kotel o výkonu 32 kW, který zároveň připravuje TUV, skladová část – bude pouze temperovaná na teplotu 17oC; dodávka tepla bude řešena 2 ks sálavých teplovzdušných agregátů. Výsledné emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého jakožto nejvýznamnějších emitovaných škodlivin ze spalovacích zdrojů jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 7: Emise ze spalování zemního plynu Emise Znečišťující látka

NOx

CO

g/s

g/h

t/rok

Kotel 32 kW

0,001422

5,12

0,024

agregáty Robur

0,004222

15,20

0,019

Celkem

0,005644

20,32

0,043

Kotel 32 kW

0,000284

1,02

0,005

agregáty Robur

0,000844

3,04

0,004

Celkem

0,001129

4,06

0,009

Pozn. Výpočet emisí byl proveden pomocí standardních emisních faktorů a odpovídají uváděné spotřebě zemního plynu.

Technologické zdroje Provoz míchárny barev je určen k testování a výrobě barevných odstínů nátěrových hmot, k tomu dochází smícháním několika komponentů a jejich důkladným promícháním ručním nebo míchacím strojem. K testování dochází ručním nanesením stopy, nebo zkušebním nástřikem cca 10 cm2 ve zkušebním lakovacím boxu. Tato zařízení zde budou dvě, z nichž v provozu je vždy jedno. Po uzavření obalu s namíchaným odstínem, je obal opatřen příslušným štítkem a předán do expedičního skladu k další manipulaci při kompletaci konkrétní zakázky. Prostor míchání barev je jediným prostorem, kde dochází k manipulaci s obsahem originálních obalů. Je větrán důkladnou vzduchotechnikou. Únik tuhých škodlivin je zachycován filtry lakovacích boxů. Únik těkavých uhlovodíků při míchání odstínů je minimální a bude řešen vzduchotechnikou větrání. Rozpouštědla se uvolňují ze všech komponentů vstupujících do procesu míchání avšak v různé kvantitě. Vodouředitelné materiály, mořidla a pigmentované pasty prakticky můžeme zanedbat, neboť obsahují rozpouštědel minimálně. K uvolňování rozpouštědel dochází tedy: 1 při zkušením nástřiku, 2 při otevření obalu a manipulaci s nátěrovou hmotou, 3 při dávkování a míchání. Při provozu míchárny může být v průměru denně uvolněno rozpouštědel: o Při nástřiku vzorků - 98 g o Při manipulaci a míchání – 124,8 g o Při mytí zařízení a rozlévání - 100 g Celkem je uvolněno rozpouštědel 323 g/den. Při 250 pracovních dnech je to pak 80,75 kg rozpouštědel za rok. Pro nástřik budou osazeny dvě stříkací kabiny každá s výkonem 0,4 m3/s, tedy 1440 m3/hod. Provozována bude však vždy jen jedna kabina, druhá bude sloužit jako rezerva. Provozní doba je 4 hodiny za den, 250 dnů v roce. Potom koncentrace VOC v odsávaném vzduchu je 56 mg/m3 VOC, tj. 44,8 mg/m3 TOC. Celková emise VOC je 80,75 kg/rok. Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


V následující tabulce jsou uvedeny dominantní chemické látky tvořící sumu VOC. Tab. 8: Složení odpadní vzdušiny z míchání Škodlivina CAS Xylen Toluen

1330-20-7 108-88-3

Etylbenzen Butanon

100-41-4 78-93-3

n-butylacetát

123-86-4

Pozn. Detailní výpočet emisí je uveden v rozptylové studii.

Při stanovení emisního toku tuhých znečišťujících látek nelze jednoduše vyjít z látkové bilance. Do výpočtu rozptylové studie byly dosazeny maximální emise TZL na úrovni emisního limitu, jejichž limitní koncentrace činí 3 mg/m3. Projektovaný vzduchotechnický výkon zařízení činí 1440 m3/h. Výsledný emisní tok je pak následující: hodinový emisní tok 4,32 g/h TZL roční emisní tok 4,15 kg/rok TZL Výpočet ročního emisního toku zahrnuje provozní dobu 4 h/den a 250 dní/rok. Při výpočtu imisí suspendovaných částic PM10 se vychází dále z jejich podílu v emisích TZL na úrovni 80 % (3,32 kg/rok PM10). Doprava Areál bude přímo napojen na státní silnici č. 101 a dále přes silnici č. 611 na dálnici D11. Předpokládaná přepravní trasa je na silnici č. 101 (100 %), dále na silnici č. 611 (20 %) a D11 (80 %). V následující tabulce jsou uvedeny emise z navazující dopravy realizované v řešeném areálu. Tab. 9: Emise z dopravy Emise Emise NOx

CO

PM10

benzen

g/den

77,24

125,45

6,22

3,11

kg/rok

19,31

31,36

1,56

0,78

Pozn. Pro výpočet emisí jsou použity jednotné emisní faktory pro motorová vozidla uvedené v PC programu MEFA 06 (Mobilní Emisní FAktory, ATEM Praha, VŠCHT Praha, červen 2006).

Emisní inventura Zdrojem emisí budou energetické spalovací zdroje pro vytápění, technologické zdroje a navazující automobilová doprava. V následující tabulce jsou uvedeny přehledně zdroje emisí a jejich emisní vydatnosti. Tab. 10: Přehled emisí v t/rok Emise (t/rok) Škodlivina

Spalovací zdroje

Technologické zdroje

Doprava

Celkem

NOx

0,043

-

0,0193

0,0623

CO

0,009

-

0,0314

0,0404

VOC

-

0,0808

-

0,0808

PM10 Benzen

-

0,0033 -

0,0016 0,0008

0,0049 0,0008



Z tabulky vyplývá, že relativně nejvyšší hmotnostní tok budou mít těkavé organické látky, kterých bude emitováno v souvislosti se zamýšleným provozem řešeného záměru cca 81 kg/rok. Roční hmotnostní tok oxidů dusíku činí 62 kg. Celkově emise škodlivin do ovzduší lze označit za málo významné. 2.3.2 Odpadní vody V areálu záměru budou vznikat pouze splaškové a dešťové odpadní vody. V areálu je navržena oddílná kanalizace. Splaškové vody Splaškové vody ze sociálních zařízení jsou sváděny do čerpací jímky tlakové kanalizace, ze které bude vedena přípojka na veřejnou tlakovou kanalizaci. Produkce splaškových vod bude odpovídat potřebě vody. Splaškové odpadní vody budou z pozemku investora odvedeny novou páteřní stokou splaškové kanalizace na stávající čistírnu odpadních vod. Celkové roční množství splaškových odpadních vod

Qr = 516 m3/rok

Dešťové vody Srážkové vody ze střech a zpevněných ploch (komunikací) budou odvedeny dešťovou areálovou kanalizací do vsakovací retenční nádrže, kde budou akumulovány a vsakovány. Srážkové vody z manipulační plochy pro kamiony jsou odváděny přes čistící zařízení, které je tvořeno odkalovací jímkou, koalescenčním odlučovačem a sorpčním filtrem (zařízení zachycuje případné lehké oleje obsažené v zachycené srážkové vodě ze zpevněných ploch) do vsakovací retenční nádrže. Parkoviště osobních aut bude zpevněno pomocí zatravňovacích panelů a přímo odvodněno vsakováním. Množství dešťových vod Hydrotechnické výpočty jsou provedeny ve smyslu ČSN 73 67 01. Výpočty jsou provedeny pro zatěžující déšť trvání T = 15 min a při periodicitě cca n = 1, který má intenzitu i15 = 126 l/sec.ha. Tab. 11: Výpočet množství dešťových vod 2

Povrch

Plocha (m )

Odtokový koeficient

Intenzita

Odtok (l/s)

Střechy

2080

1,0

126

26,21

Zpevněné plochy Zeleň

972 551

0,9 0,1

126 126

11,02 0,69

Celkem

3603

0,835

Odtok po dobu 15 min

0,53234 ha redukovaná plocha

37,92 34,13 m3

Na základě posouzení zatěžovacích dešťů T=5 až T=120 vyšel pro srážku T=120 max. objem 44,9 m3. Na tuto kapacitu je navržen retenční objem vsakovacího zařízení. Vsakovací objekt je navržen předběžně pro dobu vsaku objemu deště T=120 do 24 hodin o ploše cca 108 m2. Navržený vsakovací objekt je tvořen systémem plastových prvků AS KRECHT firmy ASIO Brno, a to v šíři 2,6 m a v délce 41,4 m. Vsakovací objekt je umístěn do zelené plochy mezi haly a oplocení. Důvodem velké plochy vsakovací nádrže jsou horší hydrogeologické podmínky pro vsakování srážkových vod na pozemku areálu, které vyplynuly z předběžného hydrogeologického průzkumu. Pro návrh objektu byly vzaty nižší hodnoty předpokládané rychlosti vsakování, před zahájením prací na dalším stupni projektové dokumentace budou tyto hodnoty ověřeny hydrogeologickým průzkumem a příslušnými zkouškami vsakování.



2.3.3 Odpady Během výstavby a provozu záměru bude vznikat řada odpadů. Druhy odpadů a produkované množství jednotlivých odpadů, zejména v období výstavby, nemohou být v této fázi přípravy záměru přesně určeny. Vznikající odpady je možné bez problémů příslušným způsobem zneškodnit. Při nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů zejména vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů a vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů. Provozovatel bude jako původce odpadů splňovat povinnosti původců odpadů dle § 16 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Veškeré odpady budou předávány k využití či zneškodnění specializovaným firmám, které musí být v souladu s § 12 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech oprávněny k jejich převzetí. Při nakládání s odpadem je nutné zajišťovat přednostní využití odpadu. Po vytřídění využitelných a nebezpečných složek bude odpad odvážen oprávněnou firmou. Odpady při výstavbě Při výstavbě záměru budou vznikat odpady typické pro stavební činnost tohoto druhu a rozsahu. V počáteční etapě výstavby bude nutné provést hrubé terénní úpravy, výkopové práce a teprve potom budou následovat stavební a montážní práce. Produkce odpadů při stavbě bude záležet na zvoleném technologickém postupu výstavby a na použitých stavebních materiálech. Zdrojem odpadů budou především terénní úpravy, výkopové práce a odpady stavebních materiálů. Během celé fáze výstavby lze očekávat vznik celé řady odpadů, ve větším množství budou vznikat druhy odpadů uvedené v následující tabulce. Tab. 12: Přehled a kategorizace odpadů vznikajících při výstavbě Kód

Název

Kategorie

Původ

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

O

stavba

15 01 02

Plastové obaly

O

stavba

15 01 03 15 01 06

Dřevěné obaly Směsné obaly

O O

stavba stavba

15 01 10*

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo těmito látkami znečištěné

N

stavba

15 02 02

Absorpční činidla, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

stavba

17 04 07

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických O výrobků Směsné kovy O

stavba, zbytky po demolicích stavba

17 04 11 17 05 04

Kabely Zemina a kamení

O O

stavba zemní práce

17 06 04

Izolační materiály

O

stavba

17 09 04 20 03 01

Směsné stavební a demoliční odpady Směsný komunální odpad

O O

stavba dělníci

20 03 03

Uliční smetky

O

čištění komunikací

17 01 07

Původcem odpadů, které budou při výstavbě vznikat, bude dodavatel stavby. Pro kvantifikaci jednotlivých druhů odpadů nejsou v této fázi přípravy záměru k dispozici potřebné údaje. Během výstavby bude vedena evidence o množství a způsobu nakládání s odpadem, v souladu s vyhláškou MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Ke kolaudaci stavby budou předloženy doklady vypovídající o způsobu využití odpadů ze stavební činnosti nebo o způsobu jejich odstranění, pokud není jejich



využití v souladu se zákonem o odpadech možné, z dokladů musí být patrné jaký odpad a v jakém množství byl předán oprávněné osobě, identifikační údaje této osoby a datum předání odpadu. Ve fázi výstavby se nepředpokládá, že je areál kontaminován nebezpečnými složkami a že vznikne ve větším množství nebezpečný odpad. Odpady při provozu Při běžném provozu záměru budou vznikat odpady charakteristické pro projektovaný typ zařízení, tzn. především odpady mající původ v jednotlivých oblastech poskytovaných služeb, údržbě a zajišťování chodu a provozu objektu. Odpady nebudou dlouhodobě skladovány ve větších množstvích, ale v pravidelných intervalech budou co nejdříve předávány k dalšímu využití nebo ke zneškodnění oprávněným firmám. Množství odpadů nelze zatím přesně stanovit a bude vyhodnoceno po uvedení záměru do provozu. Vzhledem k charakteru využití a technickému vybavení lze na základě zkušeností a údajů o produkci odpadů v obdobných zařízeních předpokládat vznik následujících druhů odpadů. Tab. 13: Přehled a kategorizace odpadů vznikajících při provozu Kód

Název druhu odpadu

08 01 11*

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo N jiné nebezpečné látky

Zbytky barev

08 01 15*

Vodné kaly obsahující barvy nebo laky s obsahem organických rozpouštědel nebo jiných nebezpečných látek Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

Zbytky barev

N

Obaly od nátěrových hmot

15 02 02*

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

Čistící tkaniny

20 01 21*

Zářivky nebo ostatní odpad s obsahem rtuti

N

Vyřazené zářivky

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

O

Údržba zeleně

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

Zaměstnanci, zákazníci

15 01 10*

Kategorie

Charakter odpadu

Shromažďovací místa nebezpečných odpadů budou označena příslušnými štítky a identifikačním listem nebezpečného odpadu. Místa či nádoby pro nebezpečný odpad musí odpovídat příslušnému nakládání s ním a budou zabezpečeny proti neoprávněné manipulaci a proti případným havarijním únikům znečišťujících látek. Návrh technického vybavení odpadového hospodářství předpokládá, že v areálu budou pro vznikající odpady určena stálá místa pro stání sběrových nádob, a to jak v prostorách pro veřejnost – zákazníky, tak v prostorách pro zaměstnance. Rovněž bude určeno místo pro shromažďování odpadů, upravené pro separovaný sběr. Po vytřídění využitelných a nebezpečných složek odpadu bude odpad dle charakteru zneškodněn prostřednictvím oprávněných firem a na místech k tomu určených. Provozovatel může být z hlediska třídění a zneškodňování odpadu podobného komunálnímu na základě písemné smlouvy zapojen do systému obce. Pokud zapojen nebude a z hlediska dalšího zneškodnění či využití odpadu podobného komunálnímu nebude účelné tento odpad třídit, musí si provozovatel zažádat příslušné orgány státní správy o souhlas k možnosti směsného shromažďování tohoto odpadu.



2.3.4 Ostatní Zdroje hluku při výstavbě Na pozemku určeném pro výstavbu posuzovaného záměru se v současné době nenachází žádné stromy ani keře. Výkopová zemina ze základových pasů a výstavby bude využita jako zásyp pod zvýšenou úrovní podlahy 1.NP. Ornice bude z části využita na terénní úpravy, z části bude odebrána Technickýma službami Čelákovice pro úpravu veřejných prostor. Pozemek bude přímo napojen na státní silnici č. 101 (Jirny – Mstětice) a dále přes st. silnici č. 611 na dálnici D11. Dočasné zdroje hluku spojené s výstavbou nového záměru budou provozovány v celém časovém průběhu výstavby. Jejich lokalizace bude závislá na okamžitém stavu a postupu stavebních prací. Práce na výstavbě lze rozdělit zhruba do tří etap – přípravné zemní práce, vlastní stavební práce a dokončovací práce, terénní úpravy. 1. etapa – zemní práce 2. etapa – vlastní stavební práce 3. etapa – dokončovací práce, terénní úpravy Při výstavbě bude užita řada strojů, které většinou patří k významným zdrojům hluku. Dle způsobu šíření hluku do okolí se bude jednat o zdroje liniové (např. doprava zeminy, stavebních materiálů) a bodové (např. kolový nakládací stroj, jeřáby, apod.). Vzhledem k tomu, že lokalizace jednotlivých strojů a zařízení se během zemních a stavebních a dokončovacích prací mění a jejich vzdálenost od chráněné zástavby není konstantní, byly pro výpočet a hodnocení hluku ze stavební činnosti zvoleny teoretické výpočetní body: V1 - vzdálenost 15 m … minimální vzdálenost od hranice předpokládaného staveniště k nejbližší hlukově chráněné zástavbě, která je situována jihozápadním směrem, V2 - vzdálenost 35 m … střední vzdálenost od hranice předpokládaného staveniště k nejbližší zástavbě, která je situována jihozápadním směrem. Tab. 14: Použité stroje - zemní práce Typ stroje

Rypadlo Caterpillar 428C Buldozer Hutní a vibrační válec Nákladní automobil

Počet

Akustické parametry LpA,XX

1 1

LpA,5 = 74 dB LpA,5 = 75 dB

1

LpA,5 = 79 dB

3/hod

Průměrná doba

LAeq, 14hod

LAeq,14hod

ve 15 m

ve 35 m

6 / 360 6 / 360

60,8 61,8

53,4 54,4

2 / 120

61,0

53,7

LAeq,14hod

LAeq,14hod

ve 15 m

ve 35 m

použití za směnu (hod / min)

LAeq,7,5 = 53,5 dB

Tab. 15: Použité stroje – vlastní stavební práce Typ stroje

Počet


Průměrná doba použití za směnu (min)

Automobilní jeřáb GROVE TM 875

1

LpA,5 = 68 dB

7 / 420

55,4

48,0

Kolový nakládací a vykl. stroj UNC Čerpadlo betonové směsi

1 1

LpA,5 = 74 dB LpA,5 = 80 dB

5 / 300 4 / 240

60,0 65,0

52,7 57,7

Stavební výtah NOV 1000

1

LpA,1 = 80 dB

6 / 360

52,8

45,4

Nákladní automobil

3/hod


LAeq,7,5 = 53,5 dB


Tab. 16: Použité stroje – dokončovací práce, terénní úpravy Typ stroje

Univerzální dokončovací stroj Finišer Silniční válec Nákladní automobil

Počet


Průměrná doba

LAeq,14hod

LAeq,14hod

ve 15 m

ve 35 m

8 / 480 8 / 480

65,0 60,0

57,7 52,7

3 / 180

48,8

41,4

použití za směnu (min)

1 1

LpA,5 = 77 dB LpA,5 = 78 dB

1

LpA,5 = 65 dB

2/hod

LAeq,7,5 = 51,8 dB

Legenda: LpA,1 - hladina akustického tlaku A ve vzdálenosti 1 m od stroje [dB], LpA,7,5 - hladina akustického tlaku A ve vzdálenosti 7,5 m od stroje [dB] LpA,5 - hladina akustického tlaku A ve vzdálenosti 5 m od stroje [dB] LAeq,12hod - je ekvivalentní hladina akustického tlaku A od provozu jednotlivého stroje nebo zařízení v časovém intervalu pracovní doby T (700 – 2100 hodin, tj. 840 minut) [dB]. Zdroje hluku při provozu Liniové zdroje hluku Mezi liniové zdroje hluku bude patřit automobilová doprava. Jedná se o provoz nákladních i osobních automobilů. Vzhledem k pouze dennímu provozu se předpokládá provoz osobní i nákladní automobilové dopravy pouze v denní době. Doprava generovaná posuzovaným záměrem je dle poskytnutých podkladů následující: Tab. 3: Počty jízd v jednom směru spojené s provozem záměru 00

Den (6

00

až 22 hod)

00

Noc (22

00

až 6 hod)

osobní automobily

20

0

dodávky

10

0

lehké nákladní automobily těžké nákladní automobily

10 1

0 0

Pozn.: Počet jízd je dvojnásobkem počtu automobilů.

Dopravně bude areál záměru napojen na státní silnici č. 101 (Jirny – Mstětice) a dále na silnici č. 611 s rozdělením směrů 20 % po silnici č. 611 k západu a 80 % na dálnici D11. Rozdělení směrů na dálnici D11 se předpokládá 50 % ve směru na západ ke Praze a 50 % ve směru na východ od Prahy. Realizace záměru nevyžaduje výstavbu nové dopravní infrastruktury. Stacionární zdroje hluku Mezi hlavní stacionární zdroje hluku, které potencionálně budou ovlivňovat venkovní prostředí, lze zařadit především větrání prostoru míchání barev a lakovacích boxů, a dále pak VZT zařízení pro odvětrání a vytápění některých prostorů záměru. Většina zdrojů bude teda v provozu pouze v denní době. V noční době bude v provozu pouze VZT zařízení nutné pro provoz kotelny, odvětrání skladu hořlavin a sálavé teplovzdušné agregáty pro temperování skladové části a chlazení serveru. Stacionární zdroje hluku uvažované při výpočtech a jejich akustické parametry jsou uvedeny v níže uvedené tabulce.



Tab. 17: Stacionární zdroje hluku spojené s provozem areálu záměru Hladina akustického

Počet

tlaku 1 m od zdroje LpA

v provozu

v dB

den / noc

75,0 70,0

4/0 2/0

střecha střecha

70,0

2/2

střecha

60,0

1/0

střecha

Výtlak odpadního vzduchu z prostoru míchání barev a lakování

65,0

1/0

střecha

Sání čerstvého vzduchu pro odvětrání šaten Výtlak odvětrání hygienických místností

60,0 55,0

1/0 2/0

střecha střecha

Kondenzační jednotka pro chlazení serveru

59,0

1/1

střecha

Kondenzační jednotka pro chlazení kanceláří

59,0

2/0

střecha

Sání čerstvého vzduchu pro kotelnu

65,0

1/1

fasáda

Výtlak komínového tělesa odvodu spalin od kotelny

60,0

1/1

střecha

Zdroj hluku

Střešní ventilátor pro odvětrání skladové části Střešní ventilátor pro odvětrání skladu hořlavin Sálavý teplovzdušný agregát pro temperování skladové části Sání čerstvého vzduchu pro prostor míchání barev a lakování

Umístění

Plošné zdroje hluku Vzhledem k minimální hodnotě vážené neprůzvučnosti R´w = 30 dB prvků obvodového pláště objektu záměru, bude hluk z činnosti uvnitř objektů vně obvodového pláště dostatečně utlumen. Plošné zdroje hluku v areálu záměru budou představovat venkovní parkoviště pro osobní automobily s celkovým počtem 13 parkovacích stání a manipulační plocha pro nákladní automobily. Vibrace Během výstavby objektu může dojít vlivem průjezdů těžkých nákladních automobilů a stavebních strojů a dalších stavebních pracích k lokálnímu výskytu zvýšených vibrací. Zařízení s velkými zdroji vibrací (např. kompresory) budou umístěny na vlastním základu popř. opatřeny pryžovým podložením. Výskyt jmenovaných zařízení bude převážně krátkodobý a omezí se pouze na denní dobu. Výraznější projev vibrací lze obecně očekávat do vzdálenosti řádově jednotek metrů od zdroje vibrací. Vzhledem ke vzdálenosti nejbližších obytných objektů a ostatních výrobních či nevýrobních objektů od místa výstavby se přenos vibrací do těchto objektů nepředpokládá. Provoz objektu, ani s ním související přírůstek silniční dopravy, nebude zdrojem významných vibrací. Záření Záření radioaktivní V objektu se nebudou provozovat žádné zdroje ionizujícího záření s radioaktivními zářiči. Opatření k ochraně před ionizujícím zářením se nenavrhují. Záření neionizující Záření elektromagnetické V objektu se nebudou provozovat generátory vysokých a velmi vysokých frekvencí ve smyslu vyhlášky č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření. Budou uplatněny zásady bezpečnosti práce pro pracoviště s výpočetní technikou (resp. monitory), tj. budou používána schválená zařízení, uspořádání pracovišť bude navrženo dle příslušných technických norem.



Záření ultrafialové Škodlivé účinky záření vysokofrekvenčního, infračerveného, viditelného, ultrafialového se budou dále uplatňovat při sváření, po dobu výstavby objektu. Pracovníci budou chráněni osobními ochrannými pracovními prostředky. Osoby v okolí místa sváření budou chráněny zástěnou. 2.3.5 Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) Realizace záměru nevyžaduje významné terénní úpravy a zásahy do krajiny. 2.3.6 Rizika havárií Rizika vyplývající z činností v rámci etapy výstavby jsou běžného charakteru (možné úrazy související se stavebními a montážními pracemi, únik pohonných hmot ze stavebních strojů, dopravních prostředků, exploze plynů v souvislosti se svářením). Z běžného provozu nevyplývají pro pracovníky ani obyvatele nejbližšího okolí žádná významná rizika. Areál bude svými parametry splňovat veškeré platné právní normy na ochranu zdraví a životního prostředí. Riziko bezpečnosti provozu by tedy představoval případ mimořádné události. Přestože celý areál je projektován tak, aby nedocházelo k mimořádným událostem, nelze v žádném provozu vyloučit technickou závadu nebo selhání lidského faktoru, jehož důsledkem může být mimořádná událost (únik kapalných látek, požár, výbuch). Provoz objektu bude zabezpečen tak, aby se riziko havárií minimalizovalo. Havarijní situace, které je možno předpokládat, budou popsány v havarijním řádu a na základě jejich popisu budou přijata odpovídající opatření k prevenci havárií a k odstranění jejich případných následků. Rizika případných havárií jsou vzhledem k charakteru stavby relativně minimální. Nejvýznamnějším rizikem je požár a výbuch působením požáru. Požární zabezpečení stavby bude řešeno dle příslušné legislativy a ČSN. V objektu nebudou skladovány vybrané nebezpečné chemické látky ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií v množstvích převyšujících limitní hodnoty uvedené v příloze č. 1 zákona. Areál nebude spadat pod dikci zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií.

3 ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 3.1 Výčet nejzávažnějších dotčeného území

environmentálních

charakteristik

3.1.1 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání Dotčené území se nachází ve Středočeském kraji v katastrálním území obce Jirny. Pozemek stavby se nachází v severní části obce a přiléhá ke státní silnici Jirny – Mstětice. Území je dílčím způsobem zastavěno. Jedná se rovinatý pozemek, dobře přístupný z veřejné komunikace. Příprava nebude vyžadovat významné terénní úpravy. Na pozemku se nenacházejí žádné stromy ani keře, ani objekty nebo inženýrské sítě, které by bylo nutné odstranit, nebo přeložit. Pozemek je, do doby výstavby, využíván pro zemědělskou výrobu. Pozemek, který má být využit pro realizaci záměru, se podle Územního plánu obce Jirny nachází v ploše označené VP – území průmyslové výroby – dominantní výroba a skladování.



Území průmyslové výroby (VP) - dominantní výroba a skladování Území sloužící pro průmyslovou výrobu, skladové plochy, dopravní zařízení a pro funkce neslučitelné s bydlením. Dopravní nároky jsou saturovány na vlastním pozemku. Ostatní funkce a) Plochy mohou být doplněny stavbami a areály občanské vybavenosti. Mohou se zde umísťovat obchodní, kancelářské a správní budovy, čerpací stanice pohonných hmot. b) Odstavná stání a garáže, technické vybavení, veřejná a vyhražená zeleň. Vylučují se stavby pro bydlení. Stavby a ostatní zařízení mimo taxativně vyjmenovaných jsou nepřípustná Taxativně vyjmenované stavby nebo zařízení jsou nepřípustná, pokud svým charakterem, počtem, polohou, měřítkem či účelem odporují vlastnostem a charakteru území. Regulativy: Výška objektů 15 m – římsa objektu, stavební čára min. 10 m od uliční čáry. Pozemek je veden v katastru nemovitostí jako orná půda. Pozemek je, do doby výstavby, využíván pro zemědělskou výrobu. Posuzovaný záměr splňuje regulační podmínky územního plánu obce Jirny. Připravované komplexní využití území a priority jeho trvale udržitelného využívání jsou záměrem dodrženy a záměr výstavby tyto podmínky splňuje. 3.1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Pozemky, na kterých má být záměr realizován, se nachází v severní části obce, vedle již stojícího distribučního centra Triga Color a.s. Jedná se o pozemek určený územním plánem obce pro průmyslovou výrobu – výroba a skladování. Pozemek přiléhá k silnici č. 101 (Brandýská ulice) a je od centrální části obce oddělen dálnicí D11, která je v zářezu a silnicí č. 101 je přemostěna. Severně od pozemku je silnice č. II/611. Pozemky určené pro realizaci záměru jsou v majetku oznamovatele a jsou vedeny v katastru nemovitostí jako orná půda. Realizace záměru vyžaduje vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Pozemky se podle Územního plánu obce Jirny nachází v ploše označené VP - dominantní výroba a skladování. Na dotčeném území se nenachází žádné chráněné ložiskové území a dobývací prostor. Záměr respektuje územní systém ekologické stability krajiny a neovlivňuje žádné chráněná území, přírodní park nebo významný krajinný prvek. Realizací záměru nebude dotčena kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů v dotčeném území. 3.1.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému (Míchal I., 1994). Návrh územního systému ekologické stability (ÚSES) vychází z ÚTPM MMR a MŽP ČR pro vymezování regionálního a nadregionálního ÚSES ČR (1996). Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných přírodě blízkých ekosystémů, které udržují v území přírodní rovnováhu.



ÚSES je navrhován tak, aby se vytvořila síť biocenter a biokoridorů, které je vzájemně propojují a interakčních prvků. ÚSES má zabezpečit uchování, případně rozhojnění genofondu rostlin a živočichů přírodních společenstev a umožnit jim migraci v daném území. Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci druhů nebo společenstev rostlin a živočichů. Biokoridor je část krajiny, která spojuje biocentra a umožňuje organismům přechody mezi biocentry. Vznik plně funkčního systému ekologické stability je zpravidla dlouhodobý proces. Úkolem územního plánování je zachovat ekologicky cenné plochy, nezablokovat výstavbou jejich propojení a zajistit tak následně dosažení plné funkčnosti systému. Nadregionální a regionální ÚSES Kostrou systému ekologické stability v širším okolí dotčeného území je nadregionální biokoridor K 10 (NRBK) – Stříbrný roh až Polabský luh, NRBK K 67 – Vidrholec až K 68 a nadregionální biocentrum (NRBC) 5 – Vidrholec. NRBK K 10 je tok řeky Labe s břehovými porosty (osa vodní a nivní). Nejblíže dotčenému území je tento biokoridor ve vzdálenosti cca 5 km severně na soutoku Labe a Jizery, v místě regionálního biocentra RBC 1849 Soutok Labe a Jizery, které je určeno k založení. Na tento NRBK navazuje NRBK K 67 – Vidrholec až K 68 osa mezofilní hájová, která prochází cca 5 km jihovýchodně až východně od dotčeného území. NRBC 5 – Vidrholec se nachází za částí obce zvanou Nové Jirny, jde o funkční biocentrum o rozloze 1000 ha a s jen krátkou hranicí určenou k upřesnění, jehož součástí je i přírodní rezervace Klánovický les - Cyrilov. V biocentru se vyskytují následující typy ekosystémů: mezofilní hájové jako převážně přírodě blízká společenstva, acidofilní březové, borové a jedlové dubiny, lesní kulticenózy, akátiny, dubohabřiny, luční převážně přírodní a přirozená společenstva. Biocentrum je vzdálené cca 2,5 km jižně od dotčeného území. Maximální šíře ochranné zóny NRBK činí 2 km na každou stranu od osy NRBK. Skutečná šíře je upravena podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území. Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a lokálních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability (obvykle 3. a vyšší) nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. Ochranná zóna NRBK K 10 a K 67 nezasahuje na dotčené území, nejblíže je 2 km jižně ochranná zóna NRBK K 67. Na tuto kostru navazují další skladebné prvky regionálního ÚSES, které propojují jednotlivé prvky nadregionálního ÚSES. Z NRBC Vidrholec (ve vzdálenosti cca 8 km od zájmového území výstavby) vychází severním směrem regionální biokoridor (RBK) 1150 Vidrholec – Vinořská bažantnice, který je nefunkční a jeho směr propojení vede podél dálnice a dále na Satalice do regionálního biocentra (RBC) č. 1454 Vinořská bažantnice (cca 8 km západně od dotčeného území) ležícím mezi Satalicemi a Vinoří, jde o funkční biocentrum určené k vymezení o rozloze 30 ha. Z tohoto biocentra vycházejí dva RBK se směry propojení na NRBK Labe a NRBK Vltavy. Severozápadním směrem vychází z RBC 1454 Vinořská bažantnice nefunkční RBK 1149 a severovýchodním směrem částečně funkční RBK 1151, který prochází nejblíže 7 km severozápadně od dotčeného území. RBC 1455 Na Vinařském potoce (cca 7 km severozápadně od zájmového území) je funkční biocentrum určené k vymezení o rozloze 30 ha s mokřadními a pobřežními křovinami a lesy, křovinami, nitrofilními bylinnými a dřevinnými společenstvy a s ruderálními společenstvy. Z tohoto RBC vychází dále k severovýchodu částečně funkční RBK 1152, který se napojuje na NRBK K10. Lokální ÚSES Lokalita výstavby není součástí navrženého územního systému ekologické stability. Biokoridory probíhají mimo pozemek záměru. Jižně od pozemků záměru probíhá po Jírenském potoku lokální biokoridor (LBK), který spojuje lokální biocentra 1, 5 a 12 a tvoří páteřní systém lokálního ÚSES v okolí řečeného území. Ze severu přichází biokoridor, který Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


přechází dálnici D 11 a navrženou rezervu stopy vysokorychlostní trati VRT. Na LBK Jírenského potoka je stávající biocentrum 5 – Zámecký park. Součástí úpravy biokoridoru je revitalizace Jírenského potoka. Revitalizace je nutná po soutok se Šestajovickým potokem. Nutné je celkové posílení biokoridoru a jeho rozšíření, převod orné půdy na trvalé travní porosty. Dále v okolí dotčeného území prochází LBK podél toku Šestajovického potoka, který propojuje k.ú. Klánovic a Šestajovic s LBC Soutok Jírenského a Šestajovického potoka. LBC Zámecký park Jirny je přírodně krajinářský park s vodními prvky, který je však nedostatečně udržovaný. LBC Soutok Jírenského a Šestajovického potoka zahrnuje II. pásmo PHO – Jirenskou jímací oblast – ochranné pásmo vodního zdroje. Na jihu území je vojenský areál s rozptýlenou zelení. Svahy údolí jsou pokryty porosty vysoké zeleně. LBC U lesa o rozloze 3 ha se rozkládá na Šestajovickém potoce a zahrnuje boční nádrž s doprovodnými porosty. U břehových porostů postupně probíhá revitalizace. Interakčními prvky v okolí dotčeného území jsou aleje, stromořadí, meze, meliorační kanál a navazující cesty a hřbitov. Vzhledem k tomu, že jednotlivé prvky tohoto systému jsou dosti vzdálené od plánované výstavby, lze oprávněně předpokládat, že nebudou stavbou ani jejím provozem dotčeny. Výstavbou navržené stavby by nemělo dojít k negativnímu ovlivnění tohoto územního systému. Zvláště chráněná území V místě výstavby záměru ani v jeho nejbližším okolí se nenacházejí žádné chráněné části přírody (zvláště chráněné území, naleziště popř. chráněné stromy) ve smyslu zákona č. 114/92 Sb. Stejně tak nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Zájmová lokalita není součástí chráněné oblasti. V širším okolí (v okruhu do cca 6 km) se vyskytují tato ZCHÚ (zvláště chráněné území): • Přírodní rezervace 736 (PR) Klánovický les - Cyrilov (397,32 ha) – v rozsáhlém lesním komplexu Klánovického lesa se nacházejí dvě přírodní rezervace, a to PR Cyrilov v severovýchodní části lesa (leží v jižní části katastrálního území Jirny ve vzdálenosti cca 2,7 km od zájmového území) a PR Klánovický les, která sestává ze dvou částí - západní Blatov a východní Vidrholec. Mezi hlavní důvody ochrany patří spontánní hybridy bříz (hybridní roje) a porosty bezkolencových doubrav. V lese převládají dubové porosty, které se střídají se smrky, modříny a borovicemi. Místy se vyskytuje habr a bříza a v malé míře i další listnaté stromy. Žijí tu zajíci, bažanti, lišky, srnčí a černá zvěř. Ornitologové zaznamenali přibližně 60 druhů hnízdících ptáků. Na několika místech jsou tůně a mokřady se vzácnými rostlinami. • Přírodní památka 648 (PP) U skal (6,18 ha) ve vzdálenosti cca 4,8 km jihovýchodně od zájmového území – soubor malých stěnových lomů, který byl za chráněné území vyhlášen roku 1986. Jedná se unikátní světově proslulou a druhově bohatou lokalitu zkamenělých svrchnokřídových rostlin. Byla zde popsána řada nových druhů. Geologické podloží je tvořeno především tmavými jílovci (které se v minulosti těžily) s velkým podílem uhelné hmoty (zbytky rostlin, mlžů, otisky hmyzu). Původně bezlesé území (po osídlení člověkem) je dnes zarostlé náletovými dřevinami. Roste zde řada ruderálních a hájových druhů rostlin a bohaté porosty mechů, lokality je útočištěm drobných živočichů a ptactva, například krahujce, strakapouda či mlynaříka. • Přírodní památka 739 (PP) Xaverovský háj (97,23 ha) ve vzdálenosti cca 6 km jihozápadně od zájmového území – Hlavním motivem vyhlášení je ochrana dubového lesa v několika typech (lipová doubrava, biková doubrava a bezolencová doubrava) s význačnými starými stromy. Geologickým podkladem jsou ordovické jílovité a písčité břidlice. Vedle dubu letního, zimního a červeného se zde vyskytuje habr, jasan ztepilý a americký, javory klen, mléč a babyka, borovice lesní a černá, smrk ztepilý, topol osika, bříza, lípa malolistá. Z motýlů je zajímavý výskyt lišaje borového, z brouků např. střevlíci zahradní, hajní a svraštělý, z nosatcovitých pak druhy Lasiorhynchites cavifrons, Attelabus nitens. Vyskytuje se zde řada druhů lovné zvěře, např. bažant obecný, zajíc polní, srnec obecný, liška obecná, kuna lesní, lasice kolčava a hranostaj. Hojný je i ježek (západní i východní), rejsek obecný, myšice křovinná, v dutinách stromů nacházejí své letní úkryty netopýři. Z ptáků se vyskytuje žluna zelená, strakapoud velký, pěnice černohlavá a slavíková, rákosník zpěvný, sedmihlásek hajní, sýkory koňadra a modřinka. Z dravých ptáků hnízdí zde káně lesní a poštolka Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


obecná, pozorován zde byl i krahujec. Ochranné pásmo ze zákona je do 50 m od hranic chráněného území. Přírodní památka je součástí přírodního parku Klánovice-Čihadla. Území přírodních parků V místě výstavby záměru se nenachází přírodní park ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Nejbližší přírodním parkem je park 110 – Klánovice-Čihadla. • Přírodní park 110 – Klánovice-Čihadla o rozloze 2222,8 ha se rozkládá nejblíže ve vzdálenosti cca 2,8 km jihojihozápadně od zájmového území na pravém břehu Vltavy a byl vyhlášen roku 1991 (vyhláškou č. 3/91 Sb. HMP). Východní část přírodního parku tvoří rozlehlý komplex Klánovických lesů (pokračující i mimo hranice Prahy a přírodního parku) s relikty několika zaniklých středověkých vesnic a na něj navazující Xaverovský háj, osou východní části je Rokytka s řadou rybníků (Počernický, Kyjský), na severu zahrnuje Svépravické rybníky. Charakterem jde o značně nesourodé území. Kromě lesních porostů se zde nalézá řada velmi cenných mokřadních lokalit (vesměs dosud nechráněných - některé z nich jsou však navrženy k zařazení do soustavy evropsky významných lokalit Natura 2000). Tento přírodní park zahrnuje zřejmě ze všech pražských přírodních parků největší podíl zastavěných území (celé Klánovice, Hostavice, velká část Újezdu nad Lesy, Dolních Počernic a Kyjí). Přírodní park byl velmi narušen vybudováním tzv. Východní spojky, která ho přetíná napříč. Jediný z pražských přírodních parků, který leží částečně v povodí Labe. Součástí parku jsou i zvláště chráněná území PR Cyrilov, PR Klánovický les, PP Xaverovský háj, PP Počernický rybník, PR V pískovně a památné stromy - dub letní v Klánovicích, dub letní v Dolních Počernicích, dub letní ve Farské ulici, dub letní na návsi v Hostavicích.

Území soustavy Natura 2000 Ptačí oblasti V dotčeném území ani v jeho nejbližším okolí se nenalézá žádná vyhlášená Ptačí oblast. Nejbližší ptačí oblasti jsou od dotčeného území vzdálené více než 30 km. Evropsky významné lokality podle NATURA 2000 V dotčeném území ani v jeho nejbližším okolí se nenalézají žádné evropsky významné lokality (EVL). Nejbližší EVL v okruhu cca 7 km: • Evropsky významná lokalita Blatov a Xaverovský háj – kód lokality CZ0110142, jihozápadně od zájmového území (cca 5 km), o rozloze 213,89 ha, západní část velkého lesního celku na východním okraji Prahy, mezi městskými částmi Klánovice a Horní Počernice, jde o poměrně rozsáhlé plochy přírodě blízkých biotopů na okraji velkoměsta, velký význam má území i z hlediska ochrany genofondu (např. poslední lokalita Pneumonanthe vulgaris na území Velké Prahy) a také z hlediska fytogeografického (Cnidium dubium, Pseudolysimachion longifolium – již mimo komplex). • Evropsky významná lokalita Káraný – Hrbáčkovy tůně (zahrnuje v sobě PR) – kód lokality CZ0214007 byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č.132/2005 Sb., severovýchodně od zájmového území (cca 7 km), o rozloze 361,271 ha je lužní komplex na obou stranách Labe mezi Čelákovicemi a Přerovem nad Labem. Tůně na levém břehu Labe mezi Přerovem nad Labem a Sedlčánkami. Soubor unikátních lokalit výskytu biotopů i rostlinných a živočišných druhů. Lokalita je všeobecně známa díky hydrobiologickým průzkumům. Za pozornost stojí zejména kontinentální zaplavované louky, na druhově nejbohatší louce u Sedlčánek kromě zmíněných rostou: Symphytum bohemicum, Silaum silaus, Stellaria palustris, Lathyrus palustris, Dactylorhiza majalis, Eriophorum latifolium, Iris sibirica, Allium angulosum a Carex flava s.s. Velkou ekologickou hodnotu mají zachovalé plošné výskyty luhů. V těsném sousedství komplexu na písčité pláži tůně Grádo roste vzácné spol. s Hierochloe odorata a Plantago maritima. Kromě rostlinstva se vyskytuje velký počet ohrožených zástupců obojživelníků (čolek velký), ptáků a zejména hmyzu. Refugium xylofágního hmyzu (roháč obecný), v jinak intenzivně zemědělsky využívané krajině. Posuzovaný záměr nebude mít významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Ze zákona jsou VKP lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody a krajin, jde zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, zaregistrovány do VKP mohou být i cenné plochy porostů sídelních útvarů (např. parky, zahrady, důležité aleje, hřbitovy apod.). Podmínky pro činnost ve VKP upravuje § 4 odst. 2) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zpřesňovány jsou v rozhodnutích o registraci. Na ploše určené pro realizaci záměru nejsou žádné registrované prvky VKP a realizací stavby nebudou negativně ovlivněny žádné významné krajinné prvky v okolí lokality posuzovaného záměru. Významné krajinné prvky ze zákona se převážně kryjí se skladebnými prvky ÚSES. Specifikace a popis prvků ÚSES je v předcházejícím odstavci Územní systém ekologické stability. Území historického, kulturního nebo archeologického významu V dotčeném území ani v jeho nejbližším okolí se nenacházejí žádné historické ani kulturní památky. Příznivé přírodní podmínky širšího okolí Prahy ovlivnily jeho osídlení již v paleolitu a mezolitu. V neolitu začal člověk rozvojem chovu dobytka a obděláváním půdy výrazně specificky ovlivňovat krajinu. Dějiny obce Jirny zasahují do dávných dob. Lze předpokládat, že zdejší osídlení existovalo již v 10. nebo 11. století, a že zde byla postavena původně dřevěná a později kamenná tvrz, která byla důležitým opěrným a strážním bodem panství Přemyslovců. Nejstarší dosud nalezená historická zpráva pochází z roku 1350. Tehdy již stála v Jirnech kamenná tvrz, která se rozkládala na návrší kolem kostela. U tvrze byl velký poplužní dvůr a v pozdější době další hospodářské usedlosti a statek (kmetcí dvůr). Za třicetileté války (1618 - 1648) byla ves Jirny, která se v té době ještě skládala z tzv. Horních a Dolních Jiren (Jiřence), švédským vojskem takřka zcela zničena. Stejně tak bylo zpustošeno i její okolí, mizí rozdělení Jiren na obě části a zaniká i jirenská tvrz. Asi v polovině 17. století byl postaven západně od obce nevelký zámek s novým hospodářským dvorem. O vzhledu tohoto tzv. Starého zámku se zachovalo stejně málo informací jako o vzniku jirenské tvrze. Hmotné pozůstatky se zachovaly jen torzovitě v přízemí Nového zámku. V letech 1844 - 1847 dali postavit na pozůstatcích Starého zámku tehdejší majitelé (manželé Wagnerovi) novou dvoupatrovou budovu s věží, štíty, cimbuřím, okenním ostěním, konolami a jinými atributy rytířské pseudohistorie a rovněž založili rozsáhlý zámecký park o rozloze 11 hektarů se třemi rybníky. V současné době se v obci Jirny nachází následující architektonické památky: • Farní chrám sv. Petra a Pavla stojí na vysokém návrší uprostřed obce. Původně gotický kostel pochází ze 14. století, první zmínka je z roku 1350. Byl přestavěn v letech 1728 - 1734, kdy byla k původně gotické stavbě přistavěna barokní loď. Uvnitř kostela se nachází památná pískovcová renesanční křtitelnice ze 16. století a dosti cenná kazatelna. • Zvonice u kostela sv. Petra a Pavla stojí na místě starší, původně dřevěné, později kamenné, gotické stavby snad z poloviny 14. století. Kdysi jednopodlažní objekt z neomítaného zdiva o šířce 120 cm byl nejprve zastřešen jehlanovitou střechou. Ve zvonici byly zavěšeny dva zvony z let 1562-1563 od zvonaře Brikciho z Cimperka. Větší zvon Petr byl ulit v roce 1562, druhý zvon Pavel v roce 1563. V roce 1714 bylo ke zvonici přistavěno první patro, do kterého byly přesunuty oba zvony a celý objekt získal výrazně barokní podobu. • Nový zámek byl postaven v 1844 – 1847 na místě Starého zámku ze 17. stol., později bylo dostavěno jižní křídlo. V jeho architektuře se nestylově mísí romantická gotika se stejně romantickou renesancí. Záměr je situován na zemědělské půdě a nejsou žádné záznamy o tom, že by se zde v minulosti vyskytovaly nějaké stavby. Přesto je třeba možnost narušení archeologických památek při zemních pracích v rámci výstavby brát do úvahy.



V širším okolí nalézající se architektonické a archeologické památky nebudou výstavbou ani provozem záměru dotčeny. Poškození a ztráta geologických nebo paleontologických památek v zájmovém území nehrozí. Z hlediska archeologického je proto nutno upozornit na povinnost respektovat požadavky památkové péče z hlediska archeologických výzkumů a nálezů (zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 66/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Území hustě zalidněné Dotčené území se nachází na území obce Jirny. Obec Jirny má dle serveru www.statnisprava.cz 1421 obyvatel, průměrný věk je 40,2 let. Záměr je umístěn do lokality umístěné na současných zemědělských pozemcích severně od souvislé zástavby obce Jirny, do níž je lokalita oddělena zejména tělesem dálnice D11 procházející v zářezu. Komunikace II/101 (Brandýská ulice) přechází dálnici po mostě, jenž tvoří spojnici dotčeného území s centrem obce. Nejedná se o území hustě zalidněné, v nejbližším okolí zájmové lokality se vyskytuje obytná zástavba pouze v minimální míře – jedná se celkem o dva rodinné domy na sever od pozemku a o tři rodinné domy na jih směrem k dálnici. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Území je v současné době zatěžováno především silniční dopravou – silnice II/101, která prochází centrem obce, a dále dálnice D11. Hluk Referenční výpočtové body pro hodnocení vlivu záměru z hlediska hluku byly umístěny u nejbližší chráněné zástavby resp. na hranici chráněného venkovního prostoru objektů obytných staveb. Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve výpočtových bodech byly počítány vzhledem k charakteru dané zástavby ve výšce 1,5 m a 5 m nad terénem. Terén v dané lokalitě byl zvolen částečně jako pohltivý a částečně jako odrazivý, dle způsobu využití daných pozemků. Umístění referenčních výpočtových bodů je uvedeno v následující tabulce. Tab. 18: Umístění referenčních výpočtových bodů Číslo RVB

Umístění referenčního výpočtového bodu

1 2

chráněný venkovní prostor Z fasády rodinného domu, Brandýská č.p. 287, Jirny chráněný venkovní prostor Z fasády rodinného domu, Brandýská č.p. 599, Jirny

3

chráněný venkovní prostor S fasády rodinného domu, Brandýská č.p. 599, Jirny

4

chráněný venkovní prostor Z fasády rodinného domu, Brandýská č.p. 305, Jirny

5 6


V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A celkového stávajícího hluku z pozemní automobilové dopravy v dané lokalitě pro denní a noční dobu. Dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou výsledné hodnoty stanoveny pro celou denní a noční dobu.



Tab. 19: Hluk z pozemní automobilové dopravy - stávající stav Číslo RVB

Výška RVB nad terénem

1 2 3 4 5 6

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T [dB]

[m]

den - LAeq, 16 hod

noc - LAeq, 8 hod

1,5

63,9

56,1

5,0 1,5

64,8 60,2

57,8 52,1

5,0 1,5

61,5 53,0

54,3 44,6

5,0

54,7

46,5

1,5 5,0

53,9 56,1

45,3 47,6

1,5 5,0 1,5

65,7 66,7 67,3

57,0 58,0 58,6

5,0

68,1

59,5

Pozn.: Tučně vytištěné hodnoty překračují daný hygienický limit z pozemní automobilové dopravy LAeq,16h = 60 dB v denní době a LAeq,8h = 50 dB v noční době.

Model byl kalibrován bodem měření umístěným na hranici chráněného venkovního prostoru (hranice pozemku), který odpovídá hranici chráněného venkovního prostoru Z fasády 2NP rodinného domu, Brandýská č.p. 287, Jirny. Umístění měřícího bodu je shodné s umístěním referenčního výpočtového bodu č. 1. Z výsledků výpočtů uvedených v předchozí tabulce je patrné, že výsledné hodnoty se, až na RVB č. 3 a č. 4, pohybují nad hygienickým limitem ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, tj. LAeq,16h = 60/50 dB den/noc. Vzhledem k tomu, že dané území bylo hlukem z dopravy výrazně zatěžováno již před 1.1.2001, je na místě využití korekce na starou hlukovou zátěž tj. + 20 dB. Při uplatnění této korekce lze konstatovat, že hygienický limit, tj. LAeq,T = 70/60 dB den/noc, není překračován. Konečné hodnocení podle platné legislativy (Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací), je však plně v kompetenci dotčeného orgánu ochrany veřejného zdraví tj. Hygienické stanice Středočeského kraje. Znečištění ovzduší Území pod správou stavebního úřadu Městského úřadu Úvaly, pod jehož působnost řešená lokalita v Jirnech spadá, není zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP č. 8/2008 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší s odůvodněním překročení imisního limitu maximálního ani ročního NO2. Jedná se o poslední vymezení oblastí na základě dat z roku 2006. Území pod správou stavebního úřadu Městského úřadu Úvaly, kam řešená lokalita v Jirnech spadá, je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, s odůvodněním překročení imisního limitu PM10 denního na 100 % území a imisního limitu ročního na 0,7 % území. Jedná se však zatím o vymezení oblastí na základě dat z roku 2006.



3.2 Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 3.2.1 Ovzduší a klima Stávající stav ovzduší Pro vyhodnocení současného imisního zatížení škodlivinami znečišťujícími ovzduší v zájmové lokalitě můžeme využít výsledky měření na nejbližší imisní stanici. Na následujícím obrázku je znázorněna poloha záměru ve vztahu k imisní stanici Brandýs nad Labem.

imisní stanice Brandýs nad Labem

zájmová lokalita

Stanice č. 1492 Brandýs nad Labem (SBRLM) je pozaďovým předměstským typem stanice v obytné zóně, umístěna je v rovinatém terénu na zahradě rodinného domu ve vilové čtvrti nad komunikací se slabým provozem, v blízkosti řeky Labe. Vzdálena je od řešené lokality cca 8 km. Cílem měřícího programu je stanovení reprezentativních koncentrací pro obydlené části území.



V následující tabulce jsou uvedeny naměřené hodnoty imisních koncentrací oxidu dusičitého v posledních letech spolu s příslušnými imisními limity. Tab. 20: Naměřené imisní koncentrace oxidu dusičitého (µg/m3) Max. hodinová imise NO2

Rok

SBRLM Brandýs nad Labem

2005

-

-

24,3

2006

-

-

24,3

2007

-

-

19,2

3

IHh = 200 µg/m

19. nejvyšší hodnota imise NO2

Průměrná roční imise NO2

Imisní stanice

3

IHr = 40 µg/m

Imisní limit pro nejvyšší hodinovou imisní koncentraci NO2 je stanoven na 200 µg/m3. Tato hodnota nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok. Na imisní stanici v Brandýse nad Labem nejsou sice maximální hodinové imisní koncentrace oxidu dusičitého sledovány, ale území pod správou stavebního úřadu Městského úřadu Úvaly, pod jehož působnost řešená lokalita v Jirnech spadá, není zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP č. 8/2008 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší s odůvodněním překročení imisního limitu maximálního ani ročního NO2. Jedná se o poslední vymezení oblastí na základě dat z roku 2006. V případě průměrných ročních imisí oxidu dusičitého je imisní limit stanoven na 40 µg/m3. Všechny naměřené roční průměry splňují imisní limit s velkou rezervou a pohybují se pod úrovní dolní meze pro vyhodnocování, která je v tomto případě stanovena na 26 µg/m3. Další sledovanou škodlivinou jsou tuhé znečišťující látky frakce PM10. V následující tabulce jsou uvedeny naměřené hodnoty imisí PM10 za poslední tři roky. Tab. 21: Naměřené imisní koncentrace tuhých znečišťujících látek PM10 (µg/m3) Imisní stanice

Rok

Nejvyšší denní imise

36. nejvyšší hodnota denní imise

PM10

PM10 IHd = 50

Brandýs nad Labem

Průměrná roční imise PM10 IHr = 40

2005

120,0

59,0

31,8

2006

223,0

53,0

-

2007

110,0

45,0

23,0

Imisní limit denní pro prachové částice PM10 je stanoven na 50 μg/m3. Tento imisní limit nesmí být překročen více než 35x za kalendářní rok. Hodnoty 36. nejvyšší denní imise na nejbližší imisní stanici v Brandýse nad Labem v posledním publikovaném roce 2007 imisní limit splňují. V předchozích dvou letech byl překračován. Překračování imisního limitu denního stanoveného pro PM10 však není neobvyklé. Např. v roce 2006 byl limit překračován na 94 stanicích z celkového počtu 148 stanic (63,5 %), v roce 2007 byl limit překračován na 54 stanicích z celkového počtu 155 stanic (34,8 %). Území pod správou stavebního úřadu Městského úřadu Úvaly, kam řešená lokalita v Jirnech spadá, je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, s odůvodněním překročení imisního limitu PM10 denního na 100 % území a imisního limitu ročního na 0,7 % území. Jedná se však zatím o vymezení oblastí na základě dat z roku 2006. Všechny průměrné roční imise PM10 na nejbližší imisní stanici v Brandýse nad Labem jsou nižší, než hodnota imisního limitu pro roční průměr. Lze předpokládat plnění ročního limitu i v řešené lokalitě.



Další znečišťující látkou emitovanou dopravou je benzen. Počet imisních stanic sledujících koncentrace benzenu je však omezen. Ve Středočeském kraji jsou imise benzenu sledovány pouze ve Veltrusech a Kladně. Pro orientaci jsou v následující tabulce uvedeny naměřené průměrné roční hodnoty imisních koncentrací benzenu z let 2004 až 2007 na pražských stanicích. Tab. 22: Naměřené imisní koncentrace benzenu (μg/m3) Měřící stanice

Praha 2 – Legerova

Rok 2004

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

-

-

2,4

1,6

Praha 4 – Libuš

1,6

-

1,3

-

Praha 5 - Smíchov

2,0

1,7

2,0

1,2

Praha 10 - Šrobárova

4,1

3,3

3,2

2,1

Imisní limit pro benzen je na pražských imisních stanicích plněn s rezervou, lze očekávat významnou imisní rezervu i v řešené lokalitě. Počet imisních stanic sledujících koncentrace těkavých organických látek je také omezen. Nejbližší touto imisní stanicí je stanice Praha Šrobárova vzdálená od řešené lokality asi 16 km. Z předmětných škodlivin jsou zde měřeny imisní koncentrace xylenu, toluenu a ethylbenzenu. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty naměřených imisních koncentrací těkavých organických látek v roce 2007. Tab. 23: Naměřené imisní koncentrace vybraných VOCs (μg/m3) Měsíční koncentrace

Roční

Látka 1

2

3

xyleny toluen

1,15 1,98

1,91 3,17

etylbenzen

0,30

0,59

4

5

6

7

8

9

průměr

10

11

12

1,63 2,99

2,39 0,28

1,73 10,41

2,44 4,67

1,56 3,46

0,43

0,73

0,75

0,95

0,59

celkem

5,61

Klimatické faktory Zájmové území leží v okrsku B2 mírně teplém, mírně suchém, převážně s mírnou zimou, s průměrnou teplotou vzduchu 7 - 80C. Průměrný roční úhrn srážek činí 450 - 500 mm. Větrá růžice Klasifikace meteorologických situací pro potřeby rozptylových studií se provádí podle stability mezní vrstvy atmosféry. Stabilitní klasifikace HMÚ rozeznává pět tříd stability.

I. superstabilní II. stabilní III. izotermní IV. normální V. konvektivní

Vertikální teplotní gradient (°C / 100 m) γ < - 1,6 - 1,6 ≤ γ ≤ - 0,7 - 0,6 ≤ γ ≤ + 0,5 + 0,6 ≤ γ ≤ + 0,8 γ > + 0,8

Gradient má kladnou hodnotu, jestliže teplota ovzduší s výškou klesá a naopak.



Jednotlivé stabilitní třídy můžeme charakterizovat následovně: I. stabilitní třída superstabilní vertikální výměna vzduchu prakticky potlačena, tvorba silných inverzních stavů. Výskyt v nočních a ranních hodinách, především v chladném období. Maximální rychlost větru 2 m.s-1. II. stabilitní třída stabilní vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná, také doprovázena inverzními situacemi. Výskyt v nočních a ranních hodinách po celý rok. Maximální rychlost větru 3 m.s-1. III. stabilitní třída izotermní projevuje se již vertikální výměna ovzduší. Výskyt větru v neomezené síle. V chladném období lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV. stabilitní třída normální dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se přes den v době bez významného slunečního svitu. Společně se III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách výrazně vyšší četnost než ostatní třídy. V. stabilitní třída konvektivní projevuje se vysokou turbulencí ovzduší ve vertikálním směru, která může způsobovat nárazový výskyt vysokých koncentrací znečišťujících látek. Maximální rychlost větru 5 m.s-1. Výskyt v letních měsících při vysoké intenzitě slunečního svitu. V místě stavby se odhaduje s ohledem ke konfiguraci terénu následující větrná růžice. Tab. 24: Celková větrná růžice Rychl. větru

Součet

Směr větru N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

CALM

Součet

7,39

8,70

11,81

8,10

12,69

21,00

14,70

13,50

2,11

100.00

3.2.2 Voda Vodní toky a povrchová voda V místě výstavby záměru se nenachází žádná vodoteč nebo vodní plocha. Území náleží hydrologicky do povodí Horního a středního Labe, jeho dílčího povodí 1-04-07 což znamená Labe od Výrovka po Jizeru. V dalším členění leží území v dílčím povodí 1-04-07-062 což znamená Čelákovický potok po Zálužskou svodnici, v blízkosti dílčího rozvodí s Jírenským potokem tj. 1-04-07-057 což znamená Jírenský potok po Horoušanský potok a většina obce Jirny leží v povodí Jírenského potoka. Jirenský potok pramení ve východní části Horních Počernic. Délka toku je cca 11,8 km, z toho na území Prahy cca 2,5 km a velikost povodí je cca 32,8 km2. Z území Prahy vytéká u osady Sychrov. Ústí u Horoušan zleva do Výmoly. Do lokality Jiren přitéká od severovýchodu a v úseku od křížení potoka s komunikací Šestajovice – Zeleneč až k areálu Jirenského zámku je zatrubněn. Před ukončením zatrubněného úseku je na potrubí umístěn oddělovač, který převádí průtok 600 l/s do trubního odpadu Jirny. Tento odpad odvádí také dešťové vody z dálničního úseku dálnice D11 a má profil DN 1000. Na toku Jirenského potoka jsou v zámeckém parku vybudovány dvě nádrže a v obci Jirny je návesní rybník určený hlavně pro požární účely s druhotným využitím pro chov ryb. Jirenský potok díle protéká lokalitou jímacích vrtů Jirenského prameniště kolem něhož se rozkládá ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně PHO a západním směrem až k zástavbě Šestajovic se rozprostírá ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně PHO, ve kterém se nachází celé území obce. Severní hranice OP vodního zdroje vede podél dálnice D 11. Zájmové území výstavby leží tedy mimo PHO vodních zdrojů. Jímací prameniště je v současné době pouze záložním zdrojem pitné vody (voda nesplňuje pro vysoký obsah dusičnanů normy na pitnou vodu) a obec Jirny je napojena na vodovod z Káraného.



Dle přílohy č. 1 vyhlášky MZ č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, není Jirenský potok ani Čelákovický potok významným vodním tokem. Vodní nádrže na Jirenském potoce, které jsou nejbližší stojatou povrchovou vodou, nebudou plánovanou výstavbou ovlivněny. Pozemek stavby je mimo jakékoliv záplavové území Podzemní voda Na pozemku záměru se nenalézají studny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. 3.2.3 Půda Místo výstavby záměru se nachází v severní části obce Jirny a pozemek přiléhá ke státní silnici Jirny – Mstětice, v katastrálním území obce Jirny. Pozemek č. 817/1 je dosud vedený v ZPF jako orná půda a pro uskutečnění záměru je nezbytné jeho vynětí ze ZPF. Pozemky pro výstavbu záměru jsou plně začleněny do plochy s funkčním využitím „VP – území průmyslové výroby“. Zájmové území se nalézá v oblasti kvalitních zemědělských půd černozemí a hnědozemí. Vlastnosti, vznik a rozšíření těchto půd obecně jsou následující: Černozemě jsou rozšířeny v našich nejsušších a nejteplejších oblastech, kde vznikly v raných obdobích postglaciálu pod původní stepí a lesostepí. V dnešní době se uchovávají ve své původní podobě převážně jen díky zemědělské kultivaci. Roční úhrn srážek v černozemních oblastech činí 450 – 650 mm a průměrná roční teplota je nad 80C. Matečným substrátem jsou většinou spraše, jen místy se uplatňují zvětraliny slínovců, vápnité terciérní jíly nebo vápnité písky. Nadmořská výška jejich výskytu zpravidla nepřesahuje 300 m a utváření terénu je převážně rovinaté. Hlavním půdotvorným procesem při vzniku černozemí byla intenzivní humifikace, která probíhala pod stepní vegetací (černozemní půdotvorný pochod). Pro půdní profil je charakteristický nápadně mocný, tmavě zbarvený humusový horizont zasahující do hloubky 60 – 80 cm. Tento horizont se vyznačuje odolnou vodostálou strukturou a hojným edafonem. Půdy jsou nejčastěji středně těžké, bez skeletu, s vyšším obsahem kvalitního humusu, neutrální reakcí a velmi dobrými sorpčními vlastnostmi a fyzikálními vlastnostmi. Hnědozemě jsou půdy ze skupiny půd illimerických, kde se ve větší či menší míře projevuje proces eluviace. Na našem území se vyskytují nejvíce v nižším stupni pahorkatin mezi 200 až 450 m n.m., terénně jde hlavně o plošiny nebo mírněji zvlněné pahorkatiny, někdy i vrchoviny. Půdotvorným substrátem je nejčastěji spraš, dále sprašová hlína nebo i smíšená svahovina. Hlavním půdotvorným procesem je illimerizace, při které je svrchní část profilu ochuzována o jílnaté součástky, které jsou zasakující vodou přemísťovány do hlubších horizontů. Vývoj hnědozemí probíhal procesem mírné illimerizace a tento proces probíhal v chladnějších a vlhčích podmínkách pod smíšenými nebo listnatými lesy Tento pochod probíhá u hnědozemí méně výrazně než u následujícího půdního typu illimerizované půdy. Pod humusovým horizontem leží slabě zesvětlený eluviální (ochuzený) horizont. Tímto procesem došlo k okyselení svrchní části půdního profilu a k ochuzení o živiny, vzniká tak vyplavovaný (ochuzený horizont (u orné půdy je to ornice). V hloubce 30 – 50 cm je mocný, hnědě až rezivohnědě zbarvený horizont iluviální, obohacený o jílovou substanci. Teprve pod ním leží matečný substrát. Jsou to nejčastěji středně těžké a těžší půdy, hluboké až velmi hluboké půdy, ornice jsou středně hluboké, půdní reakce je slabě kyselá a sorpční vlastnosti jsou poněkud zhoršeny. Obsah humusu je nižší než u černozemí (mírně až středně humózní půdy), ale jeho složení je však stále příznivé. Hnědozemě patří k nejlepším obilnářským půdám s vysokou agronomickou hodnotou.



Kvalita zemědělské půdy je podrobněji charakterizována BPEJ (bonitovaná půdně-ekologická jednotka). BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným kódem. V součíslí vyjadřuje: • 1. číslice příslušnost ke klimatickému regionu, • 2. a 3. číslice určuje příslušnost k hlavní půdní jednotce HPJ, což je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, zrnitostí atd. • 4. číslice označuje kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám, • 5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubky půdy a její skeletovitosti. Tímto způsobem byla veškerá zemědělská půda zařazena do půdně-ekologických jednotek – BPEJ na základě rozhodnutí vlády ČSR v květnu 1971. Celkem je vyčleněno 1 650 BPEJ, z toho zemědělsky funkčních 1 200. K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany (I až V, nejlepší jsou půdy I. třídy ochrany) – dle „Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR z 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.“. V dotčeném území je půda zařazena do BPEJ 2.10.00 (I. třídy ochrany zemědělského půdního fondu). 1. – kód regionu 2 – T 2 - teplý, mírně suchý, průměrná roční teplota 8 - 9oC, průměrný roční úhrn srážek 500 – 600 mm, pravděpodobnost suchých vegetačních období 20 až 30 %, vláhová jistota 2 4. 2. a 3. – HPJ 10 – hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší 4. – svaž., expoz. 0 – úplná rovina (0 – 1o), expozice všesměrná 5. – skeletovitost, hloubka půdy 0 – bezskeletovitá s příměsí (s celkovým obsahem skeletu do 10 %), hluboká půda (> 60 cm) I. třída ochrany -

slučuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu

Zábor zemědělského půdního fondu je pojednán v samostatném „Podkladu pro trvalé odnětí ze ZPF“ a „Výpočtu odvodu a bilance skrývky kulturní vrstvy“, vypracovanými paní Ivanou Prokůpkovou – poradenství v oblasti zemědělství. Eroze Eroze (větrná ani vodní) nebude realizací záměru zvýšena. Hodnoty erozního koeficientu K (vliv půdního druhu, svažitost) se nijak významně nezmění. V období výstavby může docházet ke zvýšení větrné eroze na odkryté půdě. Po dokončení výstavby budou realizována taková opatření (např. trvalé travní porosty a rozptýlená střední a vyšší zeleň), která významně sníží podmínky pro vznik eroze.



3.2.4 Geofaktory životního prostředí Geomorfologické poměry Začlenění zájmového území dle geomorfologické mapy (1996): Systém: Hercynský Subsystém: Hercynská pohoří Provincie: Česká Vysočina Subprovincie: Česká tabule Oblast: Středočeská tabule Celek: Středolabská tabule Podcelek: Českobrodská tabule Okrsek: Čakovická tabule Z geomorfologického hlediska náleží zájmové území a jeho širší okolí k oblasti Středočeské tabule Reliéf zájmového území je výrazně plochý, vertikálně málo členitý s nadmořskáou výškou okolo 255 m n.m. a s velmi mírným sklonem k dálnici D 11. Geologické poměry Geologicky je dotčené území situováno v oblasti výskytu svrchnokřídových, cenomanských, subhorizontálně uložených písčitých sedimentů korycanského souvrství. Na nich se vyskytuje slabá vrstva kvartérního pokryvu, eolitickodeluviálních hlín se svrchní orniční vrstvou. Předkvartérní skalní podloží lokality tvoří souvrství korycanské, které je zde zastoupeno jeho nejsvrchnějšími swedimenty, jemnozrnnými, glaukonickými, šedozelenavými, místy jílovitými pískovci a rezavěhnědě zabarvenými vápnitými prachovci, respektive slínovci. Tyto horniny patří k měkčím křídovým horninám, které proto podléhají hlubšímu a intenzivnějšímu zvětrávání. Zpracovávané území leží na jižním okraji České křídové tabule. Křídové horniny jsou zastoupeny pouze cenomanem (sladkovodním i mořským). Mocnost a faciální vývoj lokálně vyvinutých uloženin sladkovodního cenomanu je podmíněn morfologií předkřídového povrchu (převážně ordovického stáří), synsedimentárními tektonickými pohyby i klimatickými změnami. Komplex sladkovodního cenomanu je v nejvyšších polohách tvořen svrchní jílovcovou polohou. Mořská transgrese spadá do konce a počátku svrchního cenomanu. Mořské sedimenty mají většinou psamitický ráz, s výjimkou příbojových facií. Mořský cenoman je v zájmovém území zahrnut ve facii kvádrových nebo lavicových pískovců, obvykle glaukonitických. Sedimenty cenomanu se noří severně od zájmového území, zhruba v linii Vykáň – Mstětice – Horní Počernice – Prosek, pod uloženiny svrchního turonu. V křídových sedimentech jsou patrné synsedimentární tektonické pohyby již od cenomanu. Tyto pohyby ovlivnily lokální mocnost sedimentů, jejich litologii, rychlost denudace, transportu apod. Staveniště je téměř rovinné, s mírným sklonem k silnici Jirny – Mstětice. Na povrchu staveniště se vyskytuje poměrně mocná poloha humózní hlíny kolem 0,3 m, pod ním leží nepravidelně mocná poloha humózních hlín, která zakrývá zvětralý křídový povrch. Poloha sprašových hlín byla zastižena ve vrtu V-1 o mocnosti 0,4 m, ale místy může být i mocnější. Souvisí to s povrchem skalního podloží, který je silně zvětralý. Skalní podklad tvoří křídové vrstvy patřící do cenomanu, který je zastoupen pískovci, jílovci místy kaolinitickými a slepenci. Málo zvětralé pískovce se vyskytují až ve větší hloubce (jsou době patrné při patě zářezu blízké dálnice D11). Při povrchu jsou pískovce nepravidelně zvětralé do hlinitého až jílovitého písku. Hydrogeologické poměry Území náleží do hydrogeologického rajónu 4510 – Křída severně od Prahy, která patří do skupiny rajónů Křída Ohře a Středního Labe po Litoměřice.



Obecné hydrogeologické poměry zájmové oblasti závisí zejména na množství srážek, litologickém charakteru pevného prostředí, tj. především na jeho propustnosti, dále na morfologii terénu, potencionálních zdrojích podzemní vody a antropogenních vlivech, spojených zejména s urbanizací širší oblasti. Nejpříznivější podmínky pro získávání pitné vody z tohoto obzoru jsou na okrajích pánve nebo v tektonicky vyzdvižených krách. Na okraji křídové tabule se vytváří obzor s volnou hladinou a větší vydatnost lze získat jen tam, kde jsou cenomanové pískovce vyvinuty ve větší rozloze a mocnosti tak jak je to v oblasti nyní provozovaného jirenského prameniště a v místě, kde obec Šestajovice předpokládá zřízení náhradního vodního zdroje. Celé území obce Jirny až k dálnici D 11se nachází v II. vnějším ochranném pásmu vodního zdroje prameniště Horoušany – Jirny. Uvnitř pánve se vytváří v cenomanských pískovcích obzor o napjaté hladině s režimem v podstatě samostatným oproti vyšším horizontům. K dotaci obzoru dochází jednak na infiltračních čelech a jednak na pootevřených zlomových puklinách. Kvalita a kvantita podzemních vod tohoto obzoru závisí na hloubce uložení a komunikaci s infiltrační oblastí. Z hlediska kvality podzemních vod z tohoto zdroje jde o vodu nesplňující požadavky normy na pitnou vodu z hlediska vysokého obsahu dusičnanů. Z tohoto důvodu je pramenistě Horoušany – Jirny v současné době pouze záložním zdrojem pitné vody a obec je napojena na vodovod z Káraného. Na zájmovém území záměru bude souvislá hladina podzemní vody o větší vydatnosti ležet ve větších hloubkách, tedy mimo dosah základové konstrukce. Nicméně místy se mohou vyskytnout i drobné přítoky vody o malé vydatnosti při povrchu skalního podloží zvláště v těch místech, kdy by byly zastiženy jílovce, které by zadržovaly povrchovou vodu. Takový výskyt bude ojedinělý a málo vydatný. Geodynamické jevy Významnější geodynamické jevy se v zájmovém území nevyskytují. Svahovým pohybům ve stěnách stavebních výkopů bude zabráněno pažením nebo bezpečným svahováním Eroze Předpokládá se, že nedojde ke zvýšení větrné a vodní eroze v období výstavby. Po dokončení výstavby budou realizována taková opatření (např. trvalé travní porosty a rozptýlená střední a vyšší zeleň), která významně sníží podmínky pro větrnou i vodní erozi. Radon Radonový průzkum provedla fi. IGR Frostova 342, Praha 10, RNDr. Renáta Vatrasová se závěrem: „Kategorie radonového rizika podloží: 2 – střední“. Realizace výstavby vyžaduje dostatečné protiradonové opatření stavebního objektu ve smyslu ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Seismicita Objekt se nenachází v území se seizmickou aktivitou. 3.2.5 Fauna, flóra a ekosystémy Potenciální přirozená vegetace oblasti Potenciální přirozenou vegetací zájmového území a jeho okolí je Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi – Carpinetum). Oblasti původního výskytu tohoto společenstva byly plošně nejrozšířenějším společenstvem dubohabřin v České republice a jako jedno z center je potenciálního rozšíření lze předpokládat odpovídající stanoviště Mostecké pánve. Vyskytuje se ve výškách (200) 250 – 450 m n.m. Představuje klimaxovou vegetaci planárního až subplanárního stupně naší republiky s optimem výskytu ve stupni kolinním. Představuje jednotku značné ekologické variability. Osidluje různé tvary reliéfu – nížinné roviny, různě orientované svahy i mírné terénní



deprese, půdy vznikající zvětráváním různých geologických substrátů od kyselých hornin krystalinika po krystalické vápence, svahoviny, spraše nebo aluviální náplavy. Ve stromovém patře převládal dominantní dub zimní – Quercus petraea a habr obecný – Carpinus betulus s častou příměsí lípy srdčité – Tilia cordata, na vlhčích stanovištích lípy velkolisté – T. platyphylos), dubu letního – Quercus robur a stanovištně náročnějších listnáčů: jasan ztepilý – Fraxinus exelsior, javor klen – Acer pseudoplatanus, javor mléč – A. platanoides, třešeň – Cerasum avium. Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk lesní – Fagus sylvatica a jedle – Abies alba. Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus a niger, Melampyrum nemorosum, Viola reichenbachiana aj.) a méně často trávy (Festuca heterophyla, Poa nemoralis). Tato společenstva jsou v současné době plošně velmi omezená vlivem odlesnění, následné zemědělské činnosti i intenzivní zástavby. Postupné odlesňování (od neolitu) zasáhlo nejcitelněji rovinné polohy a mírné svahy. Tato společenstva ustupují lidské činnosti zvláště převodem na jehličnaté kultury. Biogeografické členění Z biogeografického hlediska je hodnocené území součástí provincie středoevropských listnatých lesů, subprovincie hercynské. Vlastní řešená lokalita se nachází v bioregionu 1.5 – Českobrodský bioregion Českobrodský bioregion – leží uprostřed středních Čech a tvoří úpatí Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny směrem k Polabí. Reliéf má ráz ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 až 75 m, má charakter tabule ukloněné od jihu k severozápadu až severovýchodu. Plochý povrch zpestřují malá výrazně zaříznutá, ale jen 20 až 50 m hluboká údolí, směřující z vyšší pahorkatiny směrem k Vltavě a Labi. Geologickou stavbu území vyznačuje poloha na okraji české křídové pánve, z jejíhož podloží směrem k jihu vystupují horniny starších útvarů. Převážná část území leží v teplé oblasti T 2, pouze při hranicích s vrchovinami na jihu je pruh území náležející mírně teplé oblasti MT 10. Bioregion tvoří plošiny na starších sedimentech s pokryvy spraší a vegetací hájů s malými ostrovy acidofilních doubrav, významná jsou menší skalnatá údolí s acidofilními a teplomilnými doubravami i skalními společenstvy. Převažuje slabě teplomilná biota 2. (bukovo-dubového) vegetačního stupně. Bioregion se rozkládá zčásti v termofytikua tčásti v mezofytiku a zaujímá větší část fytogeografického okresu 10. Pražská plošina (fytogeografický podokres 10a. Jenštejnská tabule a západní část fytogeografického podokresu 10b. Pražská kotlina). Vegetační stupeň (Skalický) kolinní až suprakolinní. Flóra je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny. Lokální mezní prvky nejsou příliš výrazné, jsou reprezentovány některými termofilnějšími druhy těžších půd, exklávní prvky jsou výjimečné. Fauna bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy. Bioregion patří k velmi starým sídelním oblastem, trvale byl osídlen již od neolitu. Většina lesů byla v minulosti vymýcena, na odlesněných místech převažují agrikultury. Současný stav Aktuální stav výše uvedené geobotanické rekonstrukci neodpovídá. Významnou měrou se na přeměně vegetace podílí zemědělská činnost a rozvoj dopravní infrastruktury regionu. Vzhledem k charakteru krajiny Středočeského kraje, dané celkovým vývojem od poslední doby ledové, je rozvoj území spojen s rozvojem lidského druhu a jeho osídlením ideálních oblastí poblíž vodních toků. Základní antropomorfní znak je podstatné odlesnění celé oblasti, dané také okolními podmínkami - celá oblast má dispozici přecházet do stepí. Tento trend na druhou stranu přispěl k rozšíření xerotermních druhů a plevelů.



Přesto najdeme ve Středočeském kraji v okolí hlavního města Prahy původní „přírodní“ či „nedotčené“ ekosystémy nebo společenstva. Většina současných společenstev jsou daná ekologickými podmínkami stanoviště, klimatu a určitým typem hospodaření člověka a jeho intenzitě. V současné době je dotčené území silně pozměněno urbanistickou činností. Zcela převládají urbanizované plochy menších sídel, mimoúrovňová křížení komunikací i průmyslová zástavba, do které jsou vklíněny jen nepatrné zbytky přírodních společenstev. Dotčené území je téměř rovinné, s mírným sklonem k silnici II/101 Jirny – Mstětice a je přímo přístupné z této komunikace. Dotčené území leží v ploše, která je od okolí ze všech stran oddělena komunikacemi. Jde o plochu orné půdy bez trvalé vegetace. Na pozemku se nenachází žádné stromy ani keře. Na protilehlé straně komunikace II/101 jsou nově vystavěné komerční areály. Jedná se o lidskou činností zcela pozměněné území bez přirozených přírodních ekosystémů. Jde o druhově chudý antropický ekosystém na orné půdě. Druhové složení flory a fauny je vázáno na intenzivně obhospodařovanou zemědělskou půdu, kde se druhová skladba polních plevelů a částečně i skladba druhů bezobratlých mění v závislosti na změnách pěstovaných kultur, obecně je možné očekávat běžný výskyt plevelných rostlin typických pro ornou půdu. Dotčené území bylo pro účely biologického průzkumu několikrát navštíveno v době zpracování dokumentace v září a listopadu 2008. V tomto období však nemohou být podchyceny všechny druhy rostlin a živočichů. Zkoumáno zde bylo druhové složení rostlinných společenstev na dotčeném území a při terénních pochůzkách byl proveden zoologický průzkum zaměřený hlavně na přítomné druhy obratlovců. Bezobratlí živočichové byli zjišťováni pouze orientační vizuální kontrolou, zaměřenou zejména na stopy výskytu zvláště chráněných druhů. Vlastní území realizace záměru a jeho nejbližší okolí je silně ovlivněné zemědělskou činností. Jde o v minulosti intenzivně využívanou zemědělskou půdu. Nyní je na části pozemku deponie zeminy a na zbytku plochy je řídký porost běžných druhů polních plevelů. Rovněž podél komunikace II/101 je pouze nezapojený řídký porost složený převážně z polních plevelů a běžných druhů trav. Trvalý rostlinný pokryv na pozemku není. Pozemek je velmi krátce neobhospodařovanou ornou půdou v raném stadiu sekundární sukcese. Trvalá zeleň v blízkém okolí záměru je omezena pouze na zahrady okolo objektů rodinných domků, které se rovněž nacházejí v této komunikacemi ohraničené ploše. Přirozená společenstva se tedy na tomto území již dlouhou dobu nevyskytují. Zájmovým územím záměru neprotéká žádný vodní tok. Plocha, ve které je umístěn pozemek pro realizaci záměru, je sevřena ze všech čtyř stran komunikacemi oddělujícími ji od urbanizovaného území obce Jirny i okolní zemědělsky intenzívně využívané krajiny. Na sousedním pozemku již byl realizován objekt distribučního centra firmy Triga Color, a.s. Vzájemná ekologická stabilita krajinných složek v okolí posuzovaného záměru charakterizovaná koeficientem ekologické stability je na nízké úrovni. V dotčeném území nebyl zaznamenán žádný zvláště chráněný druh rostlin podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Užší okolí posuzovaného záměru je druhově chudý, intenzivní antropogenní činností ovlivňovaný agroekosystém. Druhové složení flory a fauny je vázáno především na intenzivně obhospodařovanou zemědělskou půdu, dále zahrady a drobné porosty v okolí tj. výskyt běžných druhů živočichů typických pro okrajové oblasti sídelních celků, které se v krajině běžně pohybují a i rozmnožují, kde je možno očekávat běžný výskyt plevelných rostlin typických pro ornou půdu. Rovněž druhové složení fauny je velmi chudé. Lány polí v okolí zájmového území záměru jsou z části dosud využívány pro pěstování zemědělských monokultur a zčásti jsou zastavovány komerčními objekty. Neposkytují proto vhodné prostředí pro usídlení většiny živočišných druhů a slouží pouze jako dočasný úkryt v období růstu zemědělských kultur. Dotčené území je v současné době krátce neobhospodařovaná orná půda v raném stadiu sekundární sukcese pomalu zarůstající řídkou bylinnou vegetací převážně ruderálního charakteru. Výskyt jednotlivých druhů obratlovců bude rovněž ovlivněn urbanizací ploch v okolí dotčeného území a sukcesním stádiem vegetačního krytu v dotčeném území. Co se týká úkrytové kapacity, vyskytují se v okolí zájmového území stromy a keře pouze v zahradách okolo objektů rodinných domků. Tato skutečnost se bude odrážet na druhové skladbě, a to



především v nižší rozmanitosti jednotlivých druhů, kteří na zájmové území mohou zavítat. Z hlediska zoologického jde o druhy schopné tolerovat podobné podmínky. Vzhledem k ohraničení území ze všech stran komunikacemi je pro řadu druhů ztížena migrace z okolního území, zřejmě proto nebyly zaznamenány ani pobytové stopy žádného z běžných druhů obratlovců, které se budou vyskytovat běžně v okolní krajině. Na zájmovém území nebyl zaznamenán stálý výskyt žádného druhu obratlovců. Je však pravděpodobné, že na zájmové území mohou zaletovat ptáci hnízdící v okolí zájmového území na dřevinách v zahradách rodinných domů, které poskytují úkrytové, hnízdní a potravní možnosti pro širokou škálu druhů a plánovanou výstavbou záměru nebudou dotčeny. Z ptáků je v okolí pravděpodobný výskyt skřivana polního, poštolky, vrabce polního a domácího, dále druhy hnízdící v otevřené krajině na roztroušených dřevinách jako běžné sýkory, strnad obecný, zvonek zelený, špaček obecný atd. V době zpracování dokumentace v listopadu 2008 bylo při průzkumu lokality pozorováno na zájmovém území a v jeho okolí pouze hejno havranů. Žádné další druhy obratlovců nebyly na zájmovém území zaznamenány. Bezobratlí nebyli vzhledem ke stavu vegetace na zájmovém území a době průzkumu specielně sledováni. Na základě stupně aktuálního antropického ovlivňování lze nicméně očekávat s největší pravděpodobností pouze běžné druhy odpovídající místním biologicko-ekologickým parametrům, charakteru a stupni odpřírodnění zkoumané lokality. Největší podíl druhů budou tvořit druhy hmyzu vázané troficky (z hlediska potravy) na luční a polní ekosystémy a ruderální společenstva. Jde o běžné zástupce např. mšic (čeleď - Aphididae), třásněnek (čeleď - Thynasoptera), ploštic (čeleď - Myridae), dvoukřídlého hmyzu (Diptera), blanokřídlých (Hymenoptera), brouků (Coleoptera) a běžných druhů motýlů (Lepidoptera) atd.. Dotčené území se nachází v katastru obce Jirny. Je druhově velmi chudé a neexistuje na něm přirozená vegetace. Celkově lze toto území označit z hlediska zoologického jako velmi chudé bez přímé vazby na jeho okolí. Pro všechny skupiny živočichů lze konstatovat, že zásadním limitujícím faktorem jejich druhové diverzity je malá rozmanitost stanovišť, výrazné antropogenní ovlivnění a vysoká ruderalizace území. V dotčeném území se trvale nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., zvláště chráněné druhy živočichů se zde mohou vyskytovat pouze přechodně v důsledku potravních možností (čmeláci, letouni, dravci), které jsou však velmi omezené. Ani v okolí dotčeného území se trvale nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. 3.2.6 Ostatní charakteristiky Krajina a krajinný ráz V okolí plánované výstavby se nachází jednotvárný rovinatý krajinný reliéf s nevýraznou vertikální členitostí a nadmořskou výškou cca 235 – 250 m n.m. Chybí zde přirozené (přírodní) dominanty jako např. pahorky, lesní porosty, aleje, větší vodní plochy či údolí, zato zde dominují antropogenní prvky. Jde především o dálnici E67/D 11. Dále jsou zde větší polní celky, rozčleněné liniovými prvky doprovodných stromořadí podél silnic, liniovými prvky inženýrských sítí, upravených vodotečí. V jižní části katastrálního území Jiren ve vzdálenosti cca 2,7 km od zájmového území se nachází hodnotnější a dominantnější plocha PR Cyrilov a na ni navazující a PR Klánovický les s dřevinnými porosty. Z hlediska podrobnějšího hodnocení krajinného rázu je tak potřebné konstatovat, že jde o území, jehož původní krajinný ráz s převládajícím charakterem strukturní mozaiky drobnějšího měřítka byl však výrazně narušen zcelením pozemků do velkých lánů orné půdy, spojený s redukcí liniových prvků mezí, úvozů a polních cest. Zájmové území leží na přechodu dvou základních krajinných typů s následující charakteristikou (podle Formana a Godrona), a to typu: 3. Intenzívně obdělávaná krajina (kultivovaná) s převahou zemědělsky obdělávaných geometrických ploch, které tvoří matici, v níž jsou rozmístěny enklávy vesnic a zbytků přirozených nebo přírodě blízkých ekosystémů. Krajina většinou jemně nebo středně zrnitá, hustá síť liniových koridorů. Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


a typu: 4. Příměstská krajina – hustě osídlená s heterogenní mozaikou zastavěných ploch (bydlení, služby), obdělávaných ploch, zbytků přirozených ekosystémů a hustou sítí koridorů. Krajina jemně zrnitá s maximální hodnotou mozaikovitosti a fragmentace, vysoké množství introdukovaných druhů, dynamický expanzivní typ krajiny. Podle funkčního typu krajiny se jedná o přechod z typu zemědělská krajina do typu urbanizovaná a technická krajina, k níž zájmové území směřuje. Dotčené území i v širším měřítku, tj. k.ú. Jiren a sousední k.ú. Šestajovic, Horoušan a Nehvizd, bylo původně velmi intenzívně zemědělsky využíváno, což bylo dáno úrodností půdy a blízkostí Prahy. Důsledkem je extrémně nízká lesnatost, vysoký podíl zemědělské půdy, vysoké zornění. Převládajícím využitím je intenzívní rostlinná výroba v nerozčleněných velkoplošných lánech. Všechny jmenované obce byly převážně zemědělské. V posledních desetiletích se situace mění především vlivem dopravy – byla vybudována dálnice D 11 (E67) ve směru na Poděbrady a Hradec Králové, a také vlivem blízkosti Prahy se budují velké skladovací areály. Dotčené území je možno pokládat za výrazně urbanizovanou krajinu, obsahující nedalekou sídelní zástavbu obce Jirny, komerční zóny a výrazný podíl infrastrukturních prvků, vizuálně určujících právě urbanizovaný charakter. Dotčené území se nalézá na ploše ohraničené ze všech stran komunikacemi – zejména dálnicí D 11 s exitem, silnicemi 2. třídy II/101 na Mstětice s mimoúrovňovým křížením s dálnicí a II/611 a silnicí 3. třídy 6111 nájezdem na dálnici ze silnice II/611, v širším posuzovaném území pak intenzivně zemědělsky využívanou krajinu, s vysokým podílem upravenosti toků. Jde tak o typickou kulturní krajinu středočeských tabulí s intenzivním využitím zejména z hlediska zemědělské produkce. Krajina v posuzovaném území je tak do jisté míry funkčně zjednodušená. Rekreační potenciál krajiny není vysoký, okolí není příliš atraktivní pro rekreaci chatového typu, vyjma okolí přírodní rezervace Klánovický les Cyrilov jižně od zájmového území. Některé usedlosti lze využívat chalupářsky. Oblasti surovinových zdrojů Území stavby nezasahuje do žádného chráněného ložiska nerostných surovin. Nejblíže zájmového území výstavby jsou hranice ložisek surovin vzdálené cca 2,1 až 2,4 km východně. Tab. 25: Dobývací prostory těžené Číslo DP

Název

Organizace

Nerost

60235

Vyšehořovice - Kamenná Panna

KERAMOST a.s., Most

žáruvzdorné jíly

60361

Nehvizdy

KERAMOST a.s., Most

žáruvzdorný jíl

Tab. 26: Chráněná ložisková území Číslo ChLÚ

Název

Surovina

Organizace

15390100

Vyšehořovice

Jíly

KERAMOST a.s., Most

Tab. 27: Ložiska výhradní plocha Subregistr

Číslo ložiska

Název

Identifikační číslo

Organizace

Surovina

Způsob těžby

B

3153901

VyšehořoviceKamenná Panna

315390101

KERAMOST a.s., Most

Jíly

současná povrchová

Poddolovaná území Dle Registru poddolovaných území (MŽP ČR - Geofond ČR, mapa LNS ČR) se v zájmovém území pro výstavbu záměru ani v jeho bezprostředním okolí nenacházejí poddolovaná území. Tato území jsou vymezená dle Registru poddolovaných území (MŽP ČR prostřednictvím Geofondu ČR, 1996). Registr představuje informační soustavu, která upozorňuje na skutečnost, že na vymezených plochách existovala nebo existuje hornická Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


činnost, jejíž výsledky se mohou projevit na povrchu. Poddolovaným územím se rozumí každé území, ve kterém byla hloubena nebo ražena hlubinná důlní díla. Nejbližší poddolovaná území a deponie jsou jižně až jihovýchodně od zájmového území. Tab. 28: Deponie ve vzdálennosti cca 3 km JV Název objektu

Lokalita

Surovina

Rok pořízení

Druh deponie

Aktualizace

lom Kamenná Panna II

Horoušany

Jíly

2007

výsypka

18-01-2008 08:23

lom Kamenná Panna I

Horoušany

Jíly

2007

výsypka

18-01-2008 08:23

Tab. 29: Poddolovaná území plocha Rozsah

vzdálenost od zájmového

Název

Surovina

Rok pořízení záznamu Stáří

Horoušany 2

Železné rudy ojedinělá

1989

do 19. století

cca 3,2 km JV

Horoušany 1


1989

do 19. století

cca 2 km JJV

Úvaly 3

-

ojedinělá

1989

do 19. století

Úvaly 4


1989

do 19. století

území

cca 2,3až 2,4 km J

4 ČÁST D ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.1 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti 4.1.1 Vlivy na ovzduší a klima Zhodnocení imisních příspěvků těkavých organických látek Výsledné příspěvky provozu technologie míchání a testování nátěrových hmot k maximálním hodinovým imisím těkavých organických látek se pohybují v mapovaném okolí v rozmezí 5 až 34 µg/m3. Jak vyplývá z grafické přílohy, maxim je dosahováno ve vzdálenosti 80 m od zdroje, se vzdáleností dále hodnoty imisních příspěvků exponenciálně klesají. V případě imisních příspěvků k průměrným ročním imisím se jedná o příspěvek na úrovni 0,01 až 0,16 µg/m3. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty imisních příspěvků sumy VOC v místech nejbližší obytné zástavby. Tab. 30: Imisní příspěvky záměru k imisím sumy těkavých organických látek 3

3

Průměrná roční imise (μg/m )

Maximální hodinová imise (μg/m )

RB č. 1 Jirny, Brandýská čp. 305

0,056171

28,015392

RB č. 2 Jirny, Brandýská čp. 285 RB č. 3 Jirny, Brandýská čp. 284

0,034047 0,014055

24,091944 14,055408


0,071902 0,056621

33,280789 33,018269

Pro těkavé organické látky není legislativně stanoven imisní limit. Skupinu těkavých organických látek nelze charakterizovat sumárně. Jedná se vždy o směs látek se zcela specifickými zdravotními účinky. Z bezpečnostních listů používaných nátěrových hmot a rozpouštědel byly dále zjištěny podíly dominantních organických látek tvořících sumu VOC. Jedná se konkrétně o xylen, ethylbenzen, butanol, n-butylacetát a toluen.



Zhodnocení výsledných imisních koncentrací je vzhledem k absenci imisních limitů možné provést porovnáním imisních koncentrací konkrétních organických látek s referenčními koncentracemi stanovenými pro hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z expozice jednotlivým škodlivinám. Státní zdravotní ústav vydal podle § 45 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, z předmětných škodlivin hodnoty referenčních koncentrací pro průměrnou roční imisi xylenu 100 μg/m3 a etylbenzenu 400 μg/m3. Referenční koncentrace pro toluen je stanovena státním zdravotním ústavem pro týdenní průměr na 260 μg/m3. Pro některé další škodliviny stanovily roční referenční koncentrace zahraniční organizace (např. U.S.EPA). Hodnoty imisních příspěvků k průměrným ročním imisím slouží pro posouzení rizik chronických účinků na zdraví, naopak hodnoty maximálních hodinových imisí mají vztah k riziku krátkodobých akutních účinků na zdraví. Pro screeningový odhad zdravotního rizika z inhalační expozice bývá pro zhodnocení akutního účinku použita standardně setina hodnoty přípustné koncentrace v pracovním prostředí (např. přípustný expoziční limit PEL dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci). V následující tabulce jsou uvedeny referenční koncentrace tvořící sumu VOC. Tab. 31: Referenční koncentrace těkavých organických látek tvořících sumu VOC škodlivina

CAS

referenční koncentrace pro roční průměr

referenční koncentrace pro hod. maximum

3

3

(µg/m )

(µg/m )

xylen

1330-20-7

100 (SZÚ)

2000 (setina PELu)

toluen

108-88-3

260 (SZÚ)

2000 (setina PELu)

etylbenzen

100-41-4

400 (SZÚ)

2000 (setina PELu)

butanon

78-93-3

5000 (RfC U.S.EPA)

6000 (setina PELu)

n-butylacetát

123-86-4

-

9500 (setina PELu)

Počet imisních stanic sledujících koncentrace těkavých organických látek je omezen. Nejbližší touto imisní stanicí je stanice Praha Šrobárova vzdálená od zájmové lokality cca 16 km. V ročence ČHMÚ jsou publikovány naměřené měsíční a roční průměrné imisní koncentrace pouze některých organických látek. Z předmětných škodlivin jsou zde naměřeny imisní koncentrace xylenu, toluenu, a ethylbenzenu. Hodnocení imisních příspěvků organických škodlivin je provedeno v následující tabulce. Tab. 32: Hodnocení imisních příspěvků imisní pozadí dle

imisní

nejvyšší výsledná

referenční

podíl výsledné

měření

příspěvek

imise

koncentrace

a referenční

3

3

maximální imise

průměrné roční imise

3

(µg/m )

(µg/m )

hodinové imise nejsou standardně sledovány

14,055408 až 33,280789

1,56 xyleny 3,46 toluen 0,59 etylbenzen 5,61 celkem

3

(µg/m )

(µg/m )

koncentrace

33,280789

2000 až 9500

maximálně 0,017

5,682

100 až 5000

maximálně 0,057

(maximální hodinový)

0.014055 až 0.071902 (průměrný roční)

Z porovnání imisního příspěvku řešeného provozu míchání a testování nátěrových hmot k průměrným ročním imisím s referenčními koncentracemi byla zjištěna významná imisní rezerva. Do hodnocení průměrných ročních imisí byly zahrnuty též hodnoty imisního pozadí z měření na imisní stanici Šrobárova. Realizací řešené stavby nedojde k překročení referenčních koncentrací stanovených na ochranu zdraví obyvatel před chronickými zdravotními účinky (průměrné roční imise). Obdobně je provedeno hodnocení imisních příspěvků k maximálním hodinovým imisím jednotlivých organických škodlivin. Výsledné imisní příspěvky jsou porovnány s referenčními koncentracemi odvozenými z hodnot pro Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


pracovní prostředí. Srovnání opět vykázalo řádovou rezervu, která se jeví dále jako dostatečná pro neznámé imisní pozadí a pro případné další zdroje těchto škodlivin v řešené lokalitě. Navýšení imisních příspěvků k maximálním hodinovým koncentracím jednotlivých organických látek související s realizací řešeného záměru je vzhledem k výši referenčních koncentrací nevýznamné. Z porovnání imisních příspěvků těkavých organických látek s referenčními koncentracemi vyplývá, že realizací záměru nedojde k překročení příslušných referenčních koncentrací stanovených na ochranu zdraví obyvatel. Zhodnocení imisních koncentrací oxidu dusičitého Imisní limit maximální hodinový oxidu dusičitého je stanoven na 200 µg/m3 s tím, že povolený počet překročení tohoto limitu je 18 x za rok. Na nejbližší imisní stanici Brandýs nad Labem nejsou maximální hodinové imise oxidu dusičitého sledovány. S plněním maximálního hodinového imisního limitu pro oxid dusičitý nejsou v České republice obecně problémy a lze očekávat imisní rezervu i v řešené lokalitě. Území pod správou stavebního úřadu Městského úřadu Úvaly, pod jehož působnost řešená lokalita v Jirnech spadá, není zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP č. 8/2008 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší s odůvodněním překročení imisního limitu maximálního ani ročního NO2 (jedná se o poslední vymezení oblastí na základě dat z roku 2006). V následující tabulce jsou uvedeny výsledné imisní příspěvky řešeného záměru k imisím oxidu dusičitého v místech nejbližší obytné zástavby. Tab. 33: Imisní příspěvky záměru k imisím oxidu dusičitého 3

3


Maximální hodinová imise (μg/m )


0,003187

0,273154


0,003502 0,003605

0,303933 0,260757


0,002534

0,211444


0,002179

0,262550

Imisní příspěvky způsobené provozem spalovacích plynových zdrojů a navazující dopravy po uvedení záměru do provozu se budou pohybovat v případě maximálních hodinových imisí oxidu dusičitého na úrovni maximálně desetin μg/m3 a v případě průměrných ročních imisí na úrovni dvou až čtyř nanogramů. Imisní limit krátkodobý hodinový činí 200 µg/m3. Tato hodnota nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok. Lze předpokládat, že emise z provozu záměru na úrovni maximálně desetin mikrogramu nezpůsobí překročení maximálního hodinového imisního limitu pro oxid dusičitý, který lze očekávat v řešené lokalitě s rezervou splněný. V případě průměrných ročních imisí NO2 naměřených na imisní stanici v Brandýse nad Labem se pohybují roční průměry za poslední 3 roky v rozmezí 19,2 až 24,3 µg/m3. Jedná se tedy o hodnoty pod hranicí dolní meze pro vyhodnocování stanovené na 26 µg/m3. Imisní příspěvek řešeného záměru k průměrným ročním imisím oxidu dusičitého na úrovni nanogramů nezpůsobí překročení ročního limitu, který je v pozadí s rezervou plněn. Zhodnocení imisních přírůstků suspendovaných částic PM10 V případě maximálních denních imisí suspendovaných částic PM10 činí platný imisní limit 50 µg/m3, jehož překračování je legislativně povoleno 35 krát za rok. To znamená, že ke splnění imisního limitu postačuje, aby 36. nejvyšší denní imise byla nižší než hodnota limitu 50 µg/m3. Hodnota 36. nejvyšší denní imise na nejbližší imisní stanici v Brandýse v posledním publikovaném roce 2007 imisní limit splňuje. V předchozích dvou letech byl překračován. Překračování imisního limitu denního stanoveného pro PM10 však není neobvyklé. Např. v roce 2006 byl limit překračován na 94 stanicích z celkového počtu 148 stanic (63,5 %), v roce 2007 byl limit překračován na 54 stanicích z celkového počtu 155 stanic Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


(34,8 %). Území pod správou stavebního úřadu Městského úřadu Úvaly, kam řešená lokalita v Jirnech spadá, je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, s odůvodněním překročení imisního limitu PM10 denního na 100 % území a imisního limitu ročního na 0,7 % území. Jedná se však zatím o vymezení oblastí na základě dat z roku 2006. Všechny průměrné roční imise PM10 na nejbližší imisní stanici v Brandýse jsou nižší, než hodnota imisního limitu pro roční průměr. Lze předpokládat plnění ročního limitu i v řešené lokalitě. V následující tabulce jsou uvedeny výsledné imisní příspěvky řešeného záměru k imisím suspendovaných částic PM10 v místech nejbližší obytné zástavby. Tab. 34: Imisní příspěvky záměru k imisím suspendovaných částic PM10 3

3


Maximální denní imise (μg/m )


0,003100 0,002494

1,046988 0,900864


0,001866 0,003756

0,528186 1,245318


0,002813

1,234429

Imisní příspěvky způsobené provozem lakovacích boxů a navazující dopravy po uvedení záměru do provozu se budou pohybovat v případě maximálních denních imisí PM10 na úrovni maximálně 0,53 až 1,25 μg/m3 a v případě průměrných ročních imisí na úrovni nanogramů. Kritickou znečišťující látkou pro pozadí v České republice jsou v současné době právě suspendované částice PM10, jejichž 24hodinový imisní limit je překračován na značném území republiky. V případě území pod správou Městského úřadu Úvaly, kde je řešený záměr umístěn, se jedná, jak je výše uvedeno, o 100 % území. Jakýkoliv imisní příspěvek k maximálním denním imisím PM10 se bude spolupodílet na překračování imisního limitu denního. Nejedná se však pouze o lokální problém, ale o reálnou situaci na značném území České republiky. Výše imisního příspěvku odpovídá nevýznamnému emisnímu toku necelých 5 kg/rok. V případě průměrných ročních imisí prachových částic PM10 lze předpokládat, že imisní příspěvek provozu řešeného záměru na úrovni maximálně nanogramů v místech nejbližší obytné zástavby v obci Jirny nezpůsobí překročení imisního limitu ročního, který lze předpokládat v pozadí s rezervou splněný. Zhodnocení imisních příspěvků benzenu V příloze této rozptylové studie je znázorněno imisní pole benzenu způsobené provozem řešeného záměru – navazující automobilovou dopravou. Maxim je dosahováno na areálové komunikaci, kde je uvažována nejnižší rychlost pojezdu veškeré navazující dopravy. Se vzdáleností od středů příjezdových komunikací hodnoty imisních příspěvků exponenciálně klesají. V následující tabulce jsou uvedeny imisní příspěvky provozu záměru k imisím benzenu v referenčních bodech umístěných v místech nejbližší obytné zástavby a znázorněných v příloze 1. Tab. 35: Imisní koncentrace benzenu 3

3


Maximální denní imise (μg/m )

RB č. 1 Jirny, Brandýská čp. 305 RB č. 2 Jirny, Brandýská čp. 285 RB č. 3 Jirny, Brandýská čp. 284

0,000483 0,000577 0,000633

0,005077 0,007370 0,009320


0,000556 0,000344

0,012063 0,012100



Imisní příspěvky způsobené provozem záměru se budou pohybovat v případě maximálních hodinových imisí benzenu na úrovni maximálně 12 ng/m3 a v případě průměrných ročních imisí na úrovni desetin nanogramů/m3. Počet imisních stanic sledujících imisní koncentrace benzenu v České republice je relativně malý. V hlavním městě byly koncentrace této znečišťující látky sledovány v posledních letech pouze na čtyřech imisních stanicích: Libuš, Smíchov, Šrobárova a Legerova. Naměřené průměrné roční imise benzenu za roky 2002 až 2007 se pohybují v rozmezí 0,7 až 4,6 μg/m3, což je pod imisním limitem stanoveným na 5 µg.m-3. Na typicky dopravní imisní stanici Legerova činila průměrná roční imise v roce 2007: 1,6 µg.m-3. Lze očekávat významnou imisní rezervu také v řešené lokalitě. Lze předpokládat, že imisní příspěvek provozu řešeného záměru na úrovni maximálně desetin nanogramů v místech nejbližší obytné zástavby k průměrným ročním imisím benzenu nezpůsobí překročení imisního limitu ročního pro benzen, který lze očekávat v řešené lokalitě hluboko pod imisním limitem. 4.1.2 Vlivy na povrchové a podzemní vody V zájmovém území se nenachází žádný zdroj podzemní ani povrchové vody pro veřejné zásobování obyvatelstva, lokalita nespadá do žádného ochranného pásma vodních zdrojů ani do CHOPAV. Z provozu záměru budou produkovány dešťové vody a odpadní vody splaškové. Splaškové odpadní vody Odpadní splaškové vody ze sociálního zázemí budou svedeny do splaškové kanalizace v areálu. Dále je objekt připojen samostatnou přípojkou do uličního řadu tlakové kanalizace, která je umístěná v uličním prostoru. Majitelem této kanalizace je obec Jirny, provozovatelem je VaK Zápy. Dešťové odpadní vody Vlivem zástavby území nedojde k omezení infiltrace srážkových vod do podloží, protože dešťové vody budou odváděny dešťovou kanalizací v areálu k zasakování do zasakovacího prostoru o příslušném objemu. Dešťové vody z parkovišť a komunikací budou odvodněny do zasakovacího prostoru přes odlučovač ropných látek pro odstranění případných úkapů. Horizont podzemní vody proto nebude ovlivněn omezením infiltrace dešťových vod na zájmovém území. Směr a rychlost proudění podzemních vody nebude ovlivněna. Celkové ovlivnění podzemních vod lze považovat za nevýznamné. Výstavbou ani provozem záměru nebude zasažen žádný povrchový tok a nepředpokládá se negativní ovlivnění kvality povrchových ani podzemních vod. Technologické odpadní vody Technologické odpadní vody z provozu záměru nebudou vznikat. 4.1.3 Vlivy na půdu Realizace záměru vyžaduje odnětí půdy ze ZPF a tím dojde ke změně funkčního využití plochy. Zájmové území je vedeno jako orná půda s vysokou bonitou vedená v I. třídě ochrany ZPF, třebaže již není poslední roky obhospodařováno. Zájmové území se nachází na území Středočeského kraje v katastrálním území obce Jirny a posuzovaný záměr je v souladu s územně plánovací dokumentací obce. Na lokalitě bude ve smyslu zákonných ustanovení o ochraně ZPF (zákon ČNR č. 344/1992 Sb., vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb.) provedena skrývka svrchního horizontu, který je tvořen humusovým horizontem kvalitní orné půdy. Budoucím provozem záměru nebude docházet ke znečišťování zemního a horninové prostředí v zájmovém území. Rizikem by mohly být pouze případné havarijní úniky závadných látek během výstavby a v průběhu Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


provozu. Při dodržení příslušných provozních a manipulačních předpisů záměru bude riziko zcela eliminováno nebo minimalizováno. Stavba záměru nezpůsobí vznik erozních fenoménů. Stabilita terénu nebude významně ovlivněna. Při zemních pracích, respektive při realizaci výkopů pro základové patky a inženýrské sítě budou svahy prováděny v bezpečném sklonu proti usmyknutí nebo budou důsledně paženy. Zemní práce na staveništi budou prováděny v souladu s ČSN. 4.1.4 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Geologické podmínky V rámci hrubých terénních úprav dojde k vytěžení zemin ze zářezů a k uložení výkopku do násypů. Výškové umístění stavby bude sledovat vyrovnanou bilanci zemních prací. Vliv zemních prací na geologické poměry zájmového území bude nevýznamný. Geologické poměry nebudou realizací záměru významně ovlivněny. Poškození, ztráta nebo ovlivnění geologických a paleontologických památek, stratotypů atd. je v místě stavby vyloučeno. Realizace záměru proto nebude mít negativní vlivy na horninové prostředí v zájmovém území ani na využívání hornin a nerostných zdrojů. Hydrogeologické podmínky Na území řešené lokality ani v jejím nejbližším okolí se nenachází zdroj podzemní vody, který by mohl být výstavbou narušen. Jímací prameniště Jirny – Horoušovice, jehož ochranné pásmo prochází nedaleko zájmového území záměru, nebude výstavbou a provozem záměru zasaženo ani jinak negativně ovlivněno. Vzhledem k zasakování dešťových vod na zájmovém území nedojde ke změně infiltračních poměrů území a realizace záměru nebude mít vliv na hydrogeologické poměry v zájmovém území. Stávajících hydraulické a hydrogeologické poměry území nebudou významně ovlivněny. Směr a rychlost proudění podzemní vody rovněž nebude ovlivněna. Hlubinné hydrogeologické struktury nebudou navrhovaným záměrem ovlivněny. Ložisková území Zájmové území výstavby posuzovaného záměru nezasahuje do žádného zdroje nerostných surovin a nerostné zdroje v okolí nebudou předmětnou stavbou dotčeny ani ovlivněny. 4.1.5 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vliv na faunu a flóru Výstavbou posuzovaného záměru a jeho účelným provozováním podle se nepředpokládá významné ovlivnění nebo ohrožení žádného z rostlinných či živočišných druhů, případně jejich biotopů. Lze předpokládat, že plánovaná stavba nebude mít podstatný negativní vliv na flóru i faunu mimo vlastní lokalitu výstavby. Vlastní lokalitu pro výstavbu záměru tvoří krátce ladem ležící pozemek zemědělské orné půdy, který je na území sevřeném ze všech stran komunikacemi se všemi negativními dopady intenzivního provozu, obzvláště na dálnici D11. Na zájmovém území je pouze řídký nezapojený porost polních plevelů bez výskytu chráněných druhů rostlin dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Z hlediska botanického a zoologického lze zájmové území označit jako nepříliš významné. Živočišné druhy s možným výskytem v zájmovém území výstavby nejsou vázány výhradně na toto území, které poskytuje malé úkrytové a potravní možnosti. V areálu se předpokládá výsadba zeleně, dle projektové dokumentace. Při ozelenění bude použito bylinné patro a vzrostlé stromy a keře. Vysazená zeleň v areálu záměru bude pravidelně udržována podle plánu údržby zeleně, který bude součástí provozního řádu areálu (včetně pravidelného sekání sadově upravovaných travnatých ploch). Druhové složení Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


bude respektovat kromě hledisek architektonických a provozních i stanovištní podmínky a fytogeografickou vhodnost dřevin. Na úrovni současných znalostí lze konstatovat, že realizace stavby ani jejím provoz nebude mít měřitelné negativní vlivy na ostatní chráněné části přírody uvedené v předchozích částech dokumentace. Vlivy na ekosystémy Terestrické Vlastní území plánované výstavby lze charakterizovat jako antropoekosystém na zemědělské půdě, na které se v minulosti pravidelně střídaly zemědělské kultury. Lokalita nemá v širším měřítku velký význam, jedná se o území silně antropogenně ovlivněné i předchozí výstavbou a provozem komunikační sítě okolo a sousedstvím nově realizovaných komerčních objektů. Realizací projektu nedojde k zásahu do přírodě blízkých biotopů v širším okolí zájmového území, které poskytují hnízdní a úkrytové možnosti. Projekt se bude realizovat na zemědělsky již neobhospodařované půdě, ze které byla skryta orniční humusová vrstva. Zástavbou území dojde částečně k likvidaci potravních stanovišť pro některé druhy, avšak půjde o nevýrazné snížení potravních možností, které bude mít nevýrazný vliv na populace v okolí zájmového území. Není potřeba navrhovat zvláštní kompenzační opatření pro druhy chráněné zákonem podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., protože se v zájmovém území nevyskytují. Možné negativní ovlivnění bude kompenzováno vhodnou výsadbou v areálu záměru. Realizace záměru nebude mít vliv na cenné ekosystémy vedené v soustavě Natura 2000 ani na ekosystémy ve zvláště chráněných územích v okolí záměru. Výstavbou dojde k nahrazení zemědělské půdy s ruderální vegetací zabydlené nejrůznějšími společenstvy (v různých stádiích sekundární sukcese), stavebními objekty a vyasfaltovanými plochami. Lze předpokládat, že tato změna nebude mít významný dopad na okolí. Výstavbou a provozem záměru nedojde k výraznému ovlivnění jiných ekosystémů mimo hranice záměru. Aquatické Ovlivnění aquatických systémů novou stavbou nebude významné, protože dešťové vody z areálu budou odváděny dešťovou kanalizací areálu do zasakovacího objektu. Bližší informace jsou uvedeny v kapitole odpadní vody. Rovněž nehrozí kontaminace podzemních a povrchových vod vlivem skladovaných látek. Sklady látek nebezpečných vodám jsou zabezpečeny způsobem, který vylučuje jakýkoliv únik do okolního prostředí. Lze tedy konstatovat, že navržený objekt nebude mít negativní dopad na okolní vodoteče ani na nedaleké prameniště Jirny – Horoušany. 4.1.6 Vlivy na krajinu Lokalita zájmového území se nachází na okraji obce Jirny mimo souvislou obytnou zástavbu obce, v katastrálním území obce Jirny. V okolí je pouze nesouvislá zástavba z několika rodinných domků a nově realizované komerční objekty. V blízkosti výstavby nového záměru vede rušná dálnice D11 a ostatní komunikace II. a III. třídy. Proti navrhovanému záměru na druhé straně komunikace II/101 je zemní val, za kterým je rozsáhlý komerční areál. Umístění záměru je v souladu s Územním plánem obce Jirny. V souvislosti s rozvojem průmyslu, dopravy ale i zemědělství došlo k silné redukci rozmanitosti krajiny a druhové pestrosti fauny a flory jak v širším zájmovém území, tak i na ploše určené k výstavbě záměru. Výsledkem je silné antropogenní ovlivnění krajiny, s převahou ploch ekologicky málo stabilních až nestabilních. Jedná se tedy o nadprůměrně využívané území se zřetelným porušením přírodních struktur a s nízkým koeficientem ekologické stability. Krajinný ráz zájmového území a jejího okolí byl vlivem intenzivního využívání téměř úplně setřen. Plánovaný provoz záměru takto narušený krajinný ráz neovlivní.



Stavba je navržena v moderním stylu obdobném pro nově budované objekty a architektonicky bude začleněna do lokality se sousedním již realizovaným objektem distribučního centra firmy Triga Color a.s. Architektonické řešení exteriéru bude dotvořeno sadovými a parkovými úpravami s ohledem na krajinný ráz lokality. Areál bude ozeleněn a upraven tak, aby co nejlépe zapadl do okolní krajiny. Vzhledem k tomu, že území je pro objekty tohoto typu vyčleněno Územním plánem a architektonicky bude objekt včleněn do sousedství okolní zástavby, nelze záměr hodnotit negativně z hlediska vlivu na krajinu. Na základě zjištěných vlivů na jednotlivé složky životního prostředí, je možno konstatovat, že se nepředpokládá výrazné působení objektu samotného na okolní krajinu. 4.1.7 Vlivy na hlukovou situaci Hluk při výstavbě záměru Vzhledem k tomu, že lokalizace jednotlivých strojů a zařízení se během zemních a stavebních a dokončovacích prací mění a jejich vzdálenost od chráněné zástavby není konstantní, byly pro výpočet a hodnocení hluku ze stavební činnosti zvoleny teoretické výpočetní body: V1 - vzdálenost 15 m … minimální vzdálenost od hranice předpokládaného staveniště k nejbližší hlukově chráněné zástavbě, která je situována jihozápadním směrem, V2 - vzdálenost 35 m … střední vzdálenost od hranice předpokládaného staveniště k nejbližší zástavbě, která je situována jihozápadním směrem. Výsledky výpočtu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A [dB] ve venkovním prostoru pro dobu stavební činnosti 700 do 2100 vzniklé součtem hladin hluku daného dopravou a vlastními stavebními pracemi jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 36: Výsledky výpočtů hluku ze stavební činnosti Vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,14 hod [dB]

Výpočtový bod

V1 V2

zemní práce

stavební práce

dokončovací práce, terénní úpravy

66,2 59,8

66,9 60,4

66,4 59,7

Pozn. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A je vypočtena pouze pro denní dobu, neboť v nočních hodinách se stavební činnost nepředpokládá.

Dle provedených výpočtů lze předpokládat překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku A (LAeq,T = 65 dB) při výstavbě posuzovaného záměru realizované pouze v těsné blízkosti obytné zástavby. Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro období výstavby jsou ve výpočtovém bodě V1 vypočtené pro nejnepříznivější situaci a to, že stavební stroje budou používány všechny v jeden okamžik a dále je výpočet proveden pro minimální vzdálenost obytné zástavby od hranice staveniště. Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A jsou tedy maximální. Zvýšená ekvivalentní hladina akustického tlaku A bude pouze po časově omezenou dobu výstavby záměru. Pro omezení negativního vlivu výstavby záměru jsou proto navržena protihluková opatření. Hluk z provozu záměru Referenční výpočtové body pro hodnocení vlivu záměru z hlediska hluku byly umístěny u nejbližší chráněné zástavby resp. na hranici chráněného venkovního prostoru objektů obytných staveb. Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve výpočtových bodech byly počítány vzhledem k charakteru dané zástavby ve výšce 1,5 m a 5 m nad terénem. Terén v dané lokalitě byl zvolen částečně jako pohltivý a částečně jako odrazivý, dle způsobu využití daných pozemků. Umístění referenčních výpočtových bodů je uvedeno v následující tabulce.



Tab. 37: Umístění referenčních výpočtových bodů Číslo RVB

Umístění referenčního výpočtového bodu

1 2


3 4

chráněný venkovní prostor S fasády rodinného domu, Brandýská č.p. 599, Jirny chráněný venkovní prostor Z fasády rodinného domu, Brandýská č.p. 305, Jirny

5 6


V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z provozu záměru (stacionární zdroje a pozemní doprava a přeprava v areálu) pro denní a noční dobu. Dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou výsledné hodnoty v denní době stanoveny pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Lokalizace referenčních výpočtových bodů je patrná ze situace uvedené v příloze č. 1 hlukové studie. Tab. 38: Vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z provozu záměru v rámci jeho areálu Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T [dB]

Výška RVB Číslo RVB

nad terénem den - LAeq, 8 hod

[m]

1 2 3 4 5 6

noc - LAeq, 1 hod

doprava

prům. zdroje

celkem

doprava

prům. zdroje

celkem

1,5

26,9

30,2

31,9

--

24,9

24,9

5,0 1,5 5,0

29,0

35,6

36,5

--

28,0

28,0

38,5

32,5

39,5

--

25,3

25,3

39,4 28,2

38,6 41,6

42,0 41,8

---

31,9 33,6

31,9 33,6

29,4

46,7

46,8

--

37,8

37,8

7,4 12,9

26,9 35,2

27,0 35,2

---

17,4 26,1

17,4 26,1

21,0 23,2

30,8 35,8

31,3 36,1

---

23,1 27,4

23,1 27,4

12,6 14,8

27,3 31,4

27,4 31,5

---

18,5 23,0

18,5 23,0

1,5 5,0 1,5 5,0 1,5 5,0 1,5 5,0

Z výsledků výpočtů uvedených v předchozí tabulce je patrné, že hluk vyvolaný provozem areálu posuzovaného záměru (stacionární zdroje a pozemní doprava a přeprava v areálu centra) u nejbližší obytné zástavby resp. v chráněném venkovním prostoru v denní i noční době nepřekročí hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A (LAeq,T = 50/40 dB den/noc). Hluk z provozu záměru na veřejných komunikacích V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z dopravy na veřejných komunikacích vyvolané provozem záměru pro denní dobu, tedy pro dobu, po kterou bude provozována doprava záměru. Dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou výsledné hodnoty stanoveny pro celou denní dobu (tj. 16 hodin).



Tab. 39: Vypočtené hodnoty LAeq z dopravy na veřejných komunikacích vyvolané provozem záměru Číslo RVB

Výška RVB nad terénem

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq [dB]

[m]

den

1,5

31,4

5,0

33,6

1 2 3 4 5 6

1,5

34,1

5,0

36,4

1,5

20,0

5,0

23,6

1,5

35,7

5,0

37,8

1,5

47,4

5,0

48,4

1,5

47,7

5,0

48,3

Mapky s vyznačenými hlukovými pásmy jsou v příloze č. 4 této studie. Z výsledků výpočtů uvedených v předchozí tabulce je patrné, že hluk z dopravy vyvolaný záměrem nepřekročí hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro denní dobu, tj. LAeq,T = 55 dB (pro místní komunikace). V noční době nebude doprava vyvolaná provozem záměru provozována. Výhledový stav V posuzovaných referenčních výpočtových bodech byly vypočteny celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v hodnocené lokalitě. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. Na základě výpočtů je zde dále zhodnocen předpokládaný celkový nárůst hluku v posuzovaných referenčních výpočtových bodech vyvolaný předpokládaným záměrem oproti stávající celkové hladině hluku v dané lokalitě. Tab. 40: Celkové hodnoty LAeq v hodnocené lokalitě – výhledový stav, tzv. aktivní varianta Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq [dB] Číslo RVB

1 2 3 4 5 6

den

Výška RVB Stávající stav

Výhled

(nulová

(aktivní

varianta)

varianta)

1,5

63,9

64,0

5,0

64,8

1,5

60,2

5,0

noc Stávající stav

Výhled

(nulová

(aktivní

varianta)

varianta)

+ 0,1

56,1

56,1

0

64,9

+ 0,1

57,8

57,8

0

60,3

+ 0,1

52,1

52,1

0

61,5

61,6

+ 0,1

54,3

54,3

0

1,5

53,0

50,5

- 2,5

44,6

42,7

- 1,9

5,0

54,7

52,8

- 1,9

46,5

45,3

- 1,2

1,5

53,9

54,0

+ 0,1

45,3

45,3

0

5,0

56,1

56,2

+ 0,1

47,6

47,6

0

1,5

65,7

65,8

+ 0,1

57,0

57,0

0

5,0

66,7

66,8

+ 0,1

58,0

58,0

0

1,5

67,3

67,3

0

58,6

58,6

0

5,0

68,1

68,1

0

59,5

59,5

0

nad terénem [m]

Změna v dB

Změna v dB

Na základě provedených výpočtů lze konstatovat, že vliv provozu záměru na celkovou hlukovou situaci v lokalitě bude zcela minimální. Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


Nárůst celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A o 0,1 dB ve většině referenčních výpočtových bodů, a to pouze v denní době, je způsobený dopravou vyvolanou provozem záměru. Tento nárůst je zcela minimální, měřením objektivně neprokazatelný, lidským uchem zcela nerozpoznatelný. Vzhledem k tomu, že v noční době nebude provozována doprava vyvolaná provozem záměru, nenavýší se ani v této době stávající ekvivalentní hladina akustického tlaku A podél okolních veřejných komunikací. V referenčním výpočtovém bodě č. 3, tudíž na hranici chráněného venkovního prostoru severní fasády obytného domu č.p. 599, lze naopak předpokládat mírný pokles celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A o cca 1,9 - 2,5 dB v denní době a o 1,2 - 1,9 dB v noční době. Pokles je způsobený výstavbou nového objektu záměru, který částečně odcloní dopravu na silnici č. 101 (ulici Brandýské). 4.1.8 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Vlivy na budovy, architektonické a archeologické památky V zájmovém území výstavby záměru se nenacházejí žádné architektonické objekty chráněné v zájmu památkové péče. Realizací záměru nebudou dotčeny žádné kulturní památky, ani hmotný majetek. Území záměru se nenachází v oblasti prokázaného výskytu archeologických nálezů. Je tedy možné očekávat pouze náhodné nálezy. V případě archeologického nálezu je povinností ihned nález oznámit stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče a učinit nezbytná opatření aby nález nebyl poškozen nebo zničen, pokud o něm nerozhodne stavební úřad po dohodě s orgánem státní památkové péče popř. archeologickým pracovištěm. Dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/1992 Sb. § 21 a 22 a dle vyhlášky č. 66/1988 Sb., § 19, a dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) je investor povinen umožnit záchranný výzkum. Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy Výstavbou a provozem záměru nebudou narušeny žádné kulturní hodnoty. Životní styl a tradice obyvatelstva žijících v okolí projektované stavby nebudou realizací záměru významně ovlivněny. Realizací záměru nedojde ke zhoršení estetické kvality území. Nový objekt významně nenaruší stávající ráz krajiny. Liniová vedení budou uložena v zemi a jejich vlivy na životní prostředí, estetiku krajiny i okolní zástavbu se projeví pouze ve fázi výstavby. Vzhledem k dosavadnímu využití nepatří lokalita k místům rekreace.

4.2 Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Období výstavby Během provádění stavby může docházet ke krátkodobému narušení faktorů pohody vlivem vlastní stavební činnosti tak pojezdem stavebních mechanismů na staveništi a zvýšenou stavební dopravou (odvoz přebytečné výkopové zeminy ze staveniště a doprava stavebních materiálů na stavbu) na veřejných komunikacích. Snížení faktoru pohody v době výstavby by mohly představovat také prašnost a přenos bláta na komunikace v okolí staveniště. Zvýšená prašnost se může projevovat především v době provádění výkopových prací, a to zejména v dlouhodobě suchém a větrném období. Naproti tomu v deštivých obdobích by mohlo docházet k přenosu bláta mimo staveniště. Negativní vlivy stavby na obyvatelstvo nelze zcela eliminovat, ale lze je významně omezit vhodnými organizačními a technickými opatřeními. V průběhu výstavby proto budou na stavbě a v jejím okolí přijata taková technická a organizační opatření, aby rušivé vlivy stavby na obyvatelstvo okolní obytné zástavby byly minimalizovány. Období provozu Vlastní provozování záměru nebude nepříznivě ovlivňovat jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Posuzované vlivy a jejich rozsah je v souladu s požadavky platné legislativy a nedochází k překračování platných limitů pro ochranu veřejného zdraví a životního prostředí.



4.3 Údaje o možných významných přesahujících státní hranice

nepříznivých

vlivech

Výstavba ani provoz posuzovaného záměru nebude mít vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva přesahujících státní hranice.

4.4 Charakteristika opatření k prevenci, popřípadě kompenzaci nepříznivých prostředí

vyloučení, snížení, vlivů na životní

Opatření technického rázu na ochranu jednotlivých složek životního prostředí bude muset být provedena celá řada, v předkládaném oznámení jsou stanovena pouze rámcově, detailně budou rozpracována a řešena v dalších stupních projektové dokumentace. Opatření by měla být zaměřena především na nejproblémovější jevy v území, tedy zejména na ochranu před hlukem, na snížení imisního zatížení lokality, zajištění ochrany vod a půdy před případnou kontaminací závadnými látkami, zabezpečení a zkvalitňování přírodních prvků v území. Územně plánovací opatření Posuzovaný záměr je v souladu s územním plánem obce Jirny (viz příloha H.1). Technická opatření - období výstavby − Při výběrovém řízení na dodavatele stavby doporučujeme jako jedno z kritérií i specifikaci jeho garancí na minimalizaci negativních vlivů v době výstavby a na celkovou délku trvání výstavby. − Regulovat rychlost dopravních prostředků na staveništi a mimo zpevněné vozovky, dodržovat stanovenou pracovní dobu a směnnost. − Při stavebních pracích v maximální možné míře využívat stavební mechanismy se sníženou hlučností splňující požadavky nařízení vlády č. 9/2002 Sb. technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku. − V průběhu stavby provádět pravidelnou kontrolu stavebních mechanismů, a to především z hlediska možných úkapů všech provozních náplní. − Na staveništi neprovádět údržbu mechanismů (výměny mazacích náplní atd.) s výjimkou denní údržby. − Plnění palivy v areálu stavby provádět v nezbytných případech, kdy by plnění mimo areál bylo organizačně neschůdné nebo technicky nerealizovatelné, zásobní paliva musí být uskladněna odpovídajícím způsobem (např. barely se záchytnou jímkou). − Terénní úpravy, stavební práce a přepravu výkopové zeminy a stavebních i konstrukčních materiálů nákladními automobily provádět pouze v denní době od 7 do 21 hodiny. − V plánu organizace výstavby stanovit opatření pro snížení prašnosti, zejména při zemních pracích (např. skrápění). − V případě nebezpečí znečištění veřejných komunikací blátem ze staveniště provádět manuální čištění a mytí dopravních prostředků a mechanismů, které budou opouštět areál stavby, dle potřeby zajistit čištění znečištěných veřejných komunikací. − V dalším stupni projektové dokumentace bude konkrétně uvedeno, jak bude nakládáno s jednotlivými druhy odpadů ze stavební činnosti. − Budou předloženy doklady vypovídající o způsobu využití odpadů ze stavební činnosti nebo o způsobu jejich odstranění, pokud není jejich využití v souladu se zákonem o odpadech možné, z dokladů musí být patrné jaký odpad a v jakém množství byl předán oprávněné osobě, identifikační údaje této osoby a datum předání odpadu.



Technická opatření - období provozu Ochrana vod, půdy, geologického podloží − Splaškové odpadní vody budou vedeny areálovou splaškovou kanalizací do veřejné splaškové kanalizace. − Srážkové vody ze střech a zpevněných ploch (komunikací) budou odvedeny dešťovou areálovou kanalizací do vsakovací retenční nádrže, kde budou akumulovány a vsakovány. Srážkové vody z manipulační plochy pro kamiony jsou odváděny přes čistící zařízení, které je tvořeno odkalovací jímkou, koalescenčním odlučovačem a sorpčním filtrem, do vsakovací retenční nádrže, parkoviště osobních aut bude zpevněno pomocí zatravňovacích panelů a přímo odvodněno vsakováním. − Nakládání s chemickými látkami se bude řídit provozním pracovně – bezpečnostním předpisem. Zneškodňování odpadů − Při nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů zejména vyhlášky MŽP 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění pozdějších úprav. − Provozovatel bude jako původce odpadů splňovat povinnosti původců odpadů dle § 16 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění pozdějších úprav. − Nakládání s odpady, jejich odvoz a další zpracování bude prováděno pouze organizacemi oprávněnými k nakládání s odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění pozdějších úprav. Ochrana před hlukem − Zachování stávající stavební dispozice celého areálu záměru, která zajišťuje, že se veškerý provoz nakládky a vykládky bude odehrávat uvnitř areálu a bude jižním a severním křídlem odstíněna od okolní obytné zástavby. − V návaznosti na dopravní řešení věnovat pozornost organizaci nákladní dopravy v rámci areálu závodu. Vyloučit nebo alespoň omezovat co nejvíce zbytečný běh motorů nákladních automobilů zajišťující zásobování centra naprázdno. Jedná se spíše o organizační opatření. − A dále technickými prostředky a opatřeními zabezpečit stacionární zdroje hluku (stacionární a dopravní) v areálu tak, aby jejich hlukové parametry nepřekračovaly hodnoty uvedené v tabulkách vstupních údajů (viz kap. 8.1 hlukové studie) a nedošlo tak k překračování hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku A ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. − Dodržení hlukových parametrů uvedených zdrojů hluku je možné jednak použitím zařízení s nízkou hlučností popř. využití technických opatření ke snížení hluku zdroje – např. užití tlumičů hluku na vzduchotechnickém zařízení. Tato opatření je nutné zohlednit především v prováděcích projektech přípravy záměru. − Orientování sání a výtlaků VZT rozvodů vyvedených nad střechu objektu směrem od nejbližší obytné zástavby, tj. ne ve směru k jihu. − Dále je nepřijatelné umísťování hlučných zdrojů hluku na jižní fasádě objektu záměru. V případě nutného umístění zdroje hluku na tuto fasádu je nutné splnit akustický limit zdroje v denní době LpA,1m = 50 dB a v noční době LpA,1m = 40 dB. Zeleň − Po skončení výstavby budou příslušné plochy areálu ozeleněny trvalými travními porosty a osázeny vhodnými druhy vyšší a střední zeleně.



Preventivní a provozní opatření − Stavební práce provádět ve shodě se souvisejícími technickými normami, předpisy a vyhláškami. − Odpovědnými pracovníky zajistit kontrolu všech pracovišť a ploch; provádět pravidelná školení pracovníků. − Umožnit příjezd požárních vozidel, instalovat automatický systém signalizace a samočinného hašení požáru. − Zajistit bezpečnost provozu (dopravy) vhodným dopravním značením. − Provádět pravidelnou kontrolu a údržbu odlučovačů ropných látek, retenčních nádrží. − Specifikovat v příslušných havarijních, manipulačních a provozních řádech následná opatření při případné havárii. S těmito řády seznámit zaměstnance, provádět pravidelné doškolování.

4.5 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace Oznámení bylo zpracováno na základě podnikatelského záměru, konzultací s investorem, zpracovateli projektové dokumentace a také osobních zkušeností zpracovatelů oznámení. Prognostické metody použité v oblasti emisí, imisí a hluku jsou postaveny na základě současného stupně poznání a nejsou a ani nemohou být absolutně přesnou prognózou, ale pouze maximálně možnou syntézou na základě stávajících znalostí. Podle toho je k nim třeba také přistupovat. Výpočty imisních koncentrací byly provedeny pomocí programového systému pro modelování imisního znečištění SYMOS 97, verze 2003. Při výpočtu imisních koncentrací byly využity údaje o poloze zdrojů emisí, o jejich emisních vydatnostech, větrné růžici a výškopisu. Pro výpočet očekávaných imisních koncentrací škodlivých látek v ovzduší jsou použity matematické modely, umožňující odhad znečištění z většího počtu zdrojů. Rozptylová studie je řešena příspěvkově pro oxid dusičitý, suspendované částice PM10 a těkavé organické látky a samostatně pro benzen. Použitá poslední verze programu SYMOS umožňuje přímo výpočet imisních koncentrací oxidu dusičitého z emisí oxidů dusíku. Imise oxidu uhelnatého nejsou počítány vzhledem k značné imisní rezervě v pozadí. Naměřené maximální osmihodinové imise CO se pohybují v České republice v posledních letech pod dolní mezí pro vyhodnocení stanovené na 5000 µg/m3, tedy hluboko pod hodnotou imisního limitu 10 000 µg/m3. Pro grafický list mapující imisní pole celé sledované plochy je výpočet proveden ve 3819 referenčních bodech. Grafické výstupy modelové imisní situace uvedené v příloze této studie znázorňují rozložení příspěvků k průměrným ročním, maximálním hodinovým a denním imisním koncentracím znečišťujících látek ve výšce 1,5 m nad terénem (dýchací zóna). V příloze na grafických výstupech je znázorněno imisní pole pro oxid dusičitý, suspendované částice PM10, benzen a pro sumu VOC. Dále byl v rámci této studie proveden výpočet ve vybraných referenčních bodech umístěných v místech nejbližší obytné zástavby. Hodnocení výsledků a závěrů rozptylové studie je vždy spojeno s určitými nejistotami. V případě tohoto hodnocení lze nejistoty vyjmenovat takto. 1. Nedostatečná znalost současného imisního pozadí přímo v hodnocené lokalitě. Přímo v řešené lokalitě není umístěna žádná imisní stanice, která by kontinuálně sledovala imisní koncentrace. Nejbližší imisní stanicí je stanice Brandýs nad Labem, případně stanice Šrobárova na území hlavního města Prahy. Navíc imise některých těkavých podílů (butanol, butylacetát) nejsou sledovány vůbec. 2. Spolehlivost vypočtených imisních koncentrací použitým rozptylovým modelem. Je třeba si uvědomit, že se jedná o výsledek matematického modelu vždy zatížený jistou chybou. 3. Vyšší je nejistota vyplývající z hodnot modelovaných imisních příspěvků suspendovaných částic PM10 vzhledem k tomu, že žádný z referenčních výpočtových imisních modelů uvedený v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. nezahrnuje v současné době sekundární ani resuspendované částice. 4. Nejistota tkvící v hodnotách vstupních údajů výpočtu. Celkově byl při výpočtu emisí použit konzervativní způsob, který skutečnou emisi z důvodu předběžné opatrnosti nadhodnocuje (výpočet emisí pro provozní a dopravní špičku, výpočet emisí PM10 z lakování na úrovni emisního limitu). 5. Další nejistotou je absence platných imisních limitů pro těkavé organické látky. Pro některé škodliviny nejsou dále stanoveny ani referenční koncentrace pro hodnocení zdravotních rizik (butylacetát). Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


Hluková studie byla zpracována na základě podnikatelského záměru, konzultací s investorem a projektanty a dalších podkladů včetně osobních zkušeností. Při výpočtech byl použit výpočtový program HLUK+, verze 7.16 Profi, který umožňuje výpočet hluku ve venkovním prostředí generovaného dopravními i průmyslovými zdroji hluku v území. Použitá verze programu HLUK+ má v sobě zabudovanou již „Novelu metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy 2004 (RNDr. M. Liberko, časopis MŽP ČR, Planeta číslo 2/2005). Tato novela důsledně respektuje zásady a postupy algoritmického postupu pro výpočet hluku ze silniční dopravy, které byly dosaženy v prvním vydání Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy v roce 1996. Na tyto zásady a postupy pak navazuje a rozšiřuje je. Do výpočtu bylo dále použito reálných hlukových parametrů jmenovaných stacionárních zdrojů hluku. Dosažitelné vstupní hlukové parametry technologických a provozních zařízení v rámci záměru, byly získány na základě vlastních zkušeností, konzultací s projektanty a na základě dostupných technických parametrů zařízení uváděných v jednotlivých katalozích firem dodávajících daná zařízení. Vstupní údaje pro výpočet hluku ze silniční dopravy na dotčených komunikacích byly použity výsledky sčítání intenzit dopravy vydaných ŘSD ČR a růstové koeficienty v rámci tohoto sčítání vydaných. Nejistota výpočtů daná výpočtovým modelem je 1,8 dB.

5 ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Posuzovaný záměr je navržen jak z hlediska umístění, tak z hlediska dispozičního a stavebně-technického řešení v jedné variantě, která byla předmětem posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. Pro účely porovnání variant jsou proto uvažovány pouze varianta aktivní (realizace záměru) a nulová varianta (zachování stávajícího stavu). • •

Aktivní varianta předpokládá realizaci záměru na pozemcích oznamovatele dle navrhovaného a posuzovaného projektu. Nulová varianta, která předpokládá ponechání plochy výstavby v současném stavu. Tato varianta však neumožňuje realizaci záměru, proto je oznamovatelem zamítnuta.

Na základě zhodnocení aktivní varianty a jejího porovnání s nulovou variantou je možno konstatovat, že realizací aktivní varianty nebude docházet k významnému negativnímu vlivu záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel. Po zhodnocení všech parametrů stavby a jejích možných pozitivních i negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel byla aktivní varianta zhodnocena jako realizovatelná.

6 ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení je součástí oznámení jako přílohy. Další podstatné informace oznamovatele Oznamovatel uvedl všechny známé a podstatné informace o posuzovaném záměru ve výše uvedených kapitolách oznámení.



7 ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

SHRNUTÍ

V dotčeném území je projektována stavba nového provozního areálu firmy ICLA IMPORT CZ spol. s r.o. Pozemek stavby se nachází v severní části obce a přiléhá ke státní silnici Jirny – Mstětice. Západně od záměru je provozováno logistické centrum Prologis, při severní hranici pozemku je provozováno distribuční centrum firmy Triga Color a.s. zabývající se skladováním a distribucí nátěrových hmot a příslušenství. Jedná se rovinatý pozemek, dobře přístupný z veřejné komunikace. Ze západu je pozemek ohraničen silnicí II/101 (Jirny – Mstětice), ze severu je ohraničen areálem firmy Triga Color a.s., na jihu hraničí se zahradou obytného domu č.p. 599 a z východu není hranice zřetelná. Pozemek, který má být využit pro realizaci záměru, se podle Územního plánu obce Jirny nachází v ploše označené VP - dominantní výroba a skladování. Základní údaje o oznamovateli záměru: Obchodní firma: ICLA IMPORT CZ spol. s r.o. IČ: 25145525 Sídlo: Jiřího ze Vtelna 1731, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice zastoupený Ing. Janem Myslivečkem, jednatelem Jméno, příjmení, adresa a telefon oprávněného zástupce oznamovatele: 21st Century Investment s.r.o., inženýrská a projekční kancelář U Hellady 4, 140 90 Praha 4 IČ : 26138484 zastoupený Petrem Svobodou, jednatelem Oznámení zpracovala:

Mgr. Dana Klepalová Růžičkova 32, 250 73 Radonice Tel. 606 924 638, e-mail: [email protected]

Důvodem, proč je prováděno zjišťovací řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je naplnění dikce bodu II/10.4 skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků a pesticidů v množství nad 1 t, kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t dle přílohy č. 1 zákona. Záměrem investora je výstavba nového provozního areálu firmy ICLA IMPORT CZ spol. s r.o. Provoz v objektu bude plnit tyto základní funkce: administrativní budova jako sídlo firmy a prodejní místo se sociálním zázemím pro všechny zaměstnance, sklad barev a komponentů, dílna – míchárna distribuovaných barev, složiště odpadů. S ohledem na jednoznačnost umístění posuzovaného záměru byla od počátku záměru sledována jediná územní varianta v podobě, jak je prezentována a hodnocena v tomto oznámení. Realizace záměru bude probíhat na pozemcích v katastrálním území Jirny, Praha – východ. Celkově se jedná o výměru 3 603 m2, které jsou vedeny v katastru jako orná půda. Posuzovaný záměr vyžaduje vynětí půdy ze zemědělského fondu. Záměr nevyžaduje vynětí půdy z lesního půdního fondu. Umístění záměru je v souladu s územním plánem obce Jirny. Realizace záměru neovlivní chráněné části přírody ani významné krajinné prvky ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vlivem výstavby a provozu záměru se nepředpokládá vyhynutí ani akutní ohrožení žádného druhu rostlinných a živočišných druhů, případně jejich biotopů. Nedojde k žádným výrazným změnám charakteru reliéfu krajiny.



Vjezd a výjezd z areálu jsou napojeny na místní komunikaci II. třídy č. 101 (ulice Brandýská). Z hlediska nároků na vodu je celková potřeba pitné vody 516 m3/rok. Zdrojem vody je veřejný vodovodní řad. Celkový instalovaný příkon pro objekty bude Pi = 26 kW. Areál bude napojen na stávající elektrickou síť. Zdrojem tepla bude plynová kotelna a teplovzdušné agregáty. Předpokládaná roční spotřeba zemního plynu je 26 984 m3/rok. Splaškové odpadní vody budou z pozemku investora odvedeny splaškovou kanalizací do veřejné kanalizační sítě. Provozovatelem je VaK Zápy. Srážkové vody ze střech a zpevněných ploch (komunikací) budou odvedeny dešťovou areálovou kanalizací do vsakovací retenční nádrže, kde budou akumulovány a vsakovány. Srážkové vody z manipulační plochy pro kamiony jsou odváděny přes čistící zařízení, které je tvořeno odkalovací jímkou, koalescenčním odlučovačem a sorpčním filtrem (zařízení zachycuje případné lehké oleje obsažené v zachycené srážkové vodě ze zpevněných ploch) do vsakovací retenční nádrže. Parkoviště osobních aut bude zpevněno pomocí zatravňovacích panelů a přímo odvodněno vsakováním.S veškerými vznikajícími odpady bude nakládáno v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů. V rámci řešené stavby „Administrativní sídlo, sklad a dílny ICLA Import cz. s.r.o.“ dojde ke vzniku nových spalovacích i ostatních zdrojů znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Relativně nejvyšší hmotnostní tok budou mít těkavé organické látky, kterých bude emitováno v souvislosti se zamýšleným provozem řešeného záměru cca 81 kg/rok. Roční hmotnostní tok oxidů dusíku činí 62 kg. Celkově emise škodlivin do ovzduší lze označit za málo významné. K nejvýznamnějším škodlivinám obsaženým v emisích z nových zdrojů, pro které je tato rozptylová studie řešena, patří těkavé organické látky, oxidy dusíku (oxid dusičitý), suspendované částice PM10 a benzen. Imise oxidu uhelnatého nejsou počítány vzhledem k značné imisní rezervě v pozadí. Naměřené maximální osmihodinové imise CO se pohybují v České republice v posledních letech hluboko pod hodnotou imisního limitu 10 000 µg/m3. Na základě vyhodnocení výsledků rozptylové studie lze předpokládat, že příspěvky k imisním koncentracím oxidu dusičitého a benzenu a imisní příspěvek k průměrným ročním imisím PM10 nezpůsobí v řešené lokalitě překročení příslušných platných imisních limitů, které jsou v pozadí s rezervou plněny. Problematičtější je hodnocení příspěvků k maximálním denním imisím PM10 vzhledem k naplněnému imisnímu pozadí. Míra imisního příspěvku řešeného záměru odpovídá nevýznamnému celkovému emisnímu toku necelých 5 kg/rok. Jakýkoliv imisní příspěvek se bude spolupodílet na překračování imisního limitu denního v řešené lokalitě. Nejedná se však pouze o lokální problém, ale o reálnou situaci na značném území České republiky, která si zřejmě vyžádá systémová opatření. Vzhledem k tomu, že pro těkavé organické látky není legislativně stanoven imisní limit, byly výsledné imisní příspěvky porovnány s referenčními koncentracemi stanovenými pro hodnocení zdravotních rizik při inhalační expozici. Z tohoto porovnání vyplývá, že realizací záměru vybudování nového administrativního sídla, skladu a dílny nedojde k překročení příslušných referenčních koncentrací stanovených na ochranu zdraví obyvatel. Výsledná imisní rezerva na úrovni několika řádů se jeví jako dostatečná i pro ne zcela známé imisní pozadí. Celkově z hlediska vlivů na ovzduší lze záměr co do velikosti vlivu označit za přijatelný. Na základě výsledků hlukové studie lze konstatovat, že hluk emitovaný vlastním provozem záměru nepřekročí hygienické limity ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (LAeq,T = 50/40 dB den/noc). Nárůst celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A o 0,1 dB ve většině referenčních výpočtových bodů, a to pouze v denní době, je způsobený dopravou vyvolanou provozem záměru. Tento nárůst je zcela minimální, měřením objektivně neprokazatelný, lidským uchem zcela nerozpoznatelný. Vzhledem k tomu, že v noční době nebude provozována doprava vyvolaná provozem záměru, nenavýší se ani v této době stávající ekvivalentní hladina akustického tlaku A podél okolních veřejných komunikací. Na hranici chráněného venkovního prostoru severní fasády obytného domu č.p. 599, lze naopak předpokládat mírný pokles celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A o cca 1,9 - 2,5 dB v denní době a o 1,2 - 1,9 dB v noční době. Pokles je způsobený výstavbou nového objektu záměru, který částečně odcloní dopravu na silnici č. 101 (ulici Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí


Brandýské). Při výstavbě posuzovaného záměru nebude hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A (LAeq,T = 65,0 dB) pro dobu stavebních prací 700 do 2100 překračován. Vzhledem k výsledkům výpočtů jsou v rámci hlukové studie navržena v kap. 11 pro období výstavby i pro období provozu pouze preventivní protihluková opatření. Z hlediska akustické situace lze vliv předpokládaného záměru v zájmovém území označit za málo významný. Z celkového hodnocení lze vyslovit závěr, že posuzovaný záměr je z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo přijatelný za předpokladu dodržení všech doporučených opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí.

8 ČÁST H - PŘÍLOHY

H. 2

Doklady • Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace • Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů • Rozhodnutí o prodloužení autorizace Situace širších vztahů, 1:2000

H. 3

Výkresová dokumentace – půdorys, pohledy

H. 4

Rozptylová studie

H. 5

Hluková studie

H. 1



Datum zpracování dokumentace: Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace: Mgr. Dana Klepalová Růžičkova 32, 250 73 Radonice číslo osvědčení: 17681/3042/OIP/03 Tel.: 606 924 638 Ing. Milana Kuklíková CSc. Malinová 23, 106 00 Praha 10 Tel.: 731 474 755 Ing. Jana Barillová Sekaninova 1087/28, 128 00 Praha 2 Tel.: 604 440 373 RNDr. Marcela Zambojová Plukovníka Mráze 1190/10, 102 00 Praha 10 Tel.: 606 503 710 Podpis zpracovatele dokumentace:


H. 1 Doklady

H. 2 Situace širších vztahů, 1:2000

H. 3 Výkresová dokumentace - půdorysy, pohledy

H. 4 Rozptylová studie

H. 5 Hluková studie

ADMINISTRATIVNÍ SÍDLO, SKLAD A DÍLNY ICLA IMPORT CZ SPOL. S R.O., JIRNY

Recommend Documents