Aditiva (P?ídatné látky) - seminární práce

Aditiva (P?ídatné látky) - seminární práce - 02-02-2014 by Chemie - Otázky z biologie a chemie - http://biologie-chemie.cz

Aditiva (P?ídatné látky) - seminární práce by Chemie - Ned?le, Únor 02, 2014 http://biologie-chemie.cz/aditiva-pridatne-latky-seminarni-prace/

Otázka: Aditiva (P?ídatné látky) P?edm?t: Chemie P?idal(a): Adrenalinka

Gymnázium Ivana Olbrachta v Semilech

É?ka a jejich místo v našem život? Seminá? a cvi?ení z chemie

Mgr. Kamila Víznerová 11. b?ezna 2006, Klára Hudská, Po?et stran: 42, Po?et p?íloh: 3, oktáva

Obsah: 1. Úvod 2. Charakteristika aditiv

page 1 / 36


Konzerva?ní látky Náhradní sladidla Antioxidanty Látky chu?ové Zahuš?ovadla a stabilizátory Barviva Emulgátory Kyseliny, zásady a regulátory kyselosti Nosi?e a rozpoušt?dla 2.10. Protispékavé látky (protihrudkující) 2.11. Leštící látky 2.12. Balicí plyny a propelanty 2.13. Odp??ova?e a p?notvorné látky 2.14. Zvlh?ující látky 2.15. Plnidla 2.16. Sekvestanty 2.17. Látky zlepšující mouku 2.18. Tavicí soli 2.19. Kyp?ící látky 2.20. Modifikované škroby 3. Mezinárodní seznam látek s ?íslem E 4. Význam aditiv v potrav? ?lov?ka 5. Záv?r

page 2 / 36


1. Úvod Takzvaná „é?ka“ jsou sou?ástí potravin, které denn? konzumujeme. Zvlášt? s nástupem supermarket? do našeho života se rozší?il sortiment potravin, jejichž trvanlivost, vzhled i chu?ové vlastnosti se podstatn? zm?nily. Málokdo však ví, co si má p?edstavit pod tajemným kódem E 330 ?i E 622.

Ú?elem této seminární práce je obeznámit její ?tená?e s problematikou p?ídatných látek. Zpracovala jsem v ní p?ehled používaných aditiv, které fungují nap?íklad jako antioxidanty, konzerva?ní ?inidla, náhradní sladidla, zahuš?ovadla nebo barviva (p?írodní a syntetická), emulgátory, kyseliny a zásady. Tímto bych ráda p?isp?la ke zlepšení situace v oblasti, která je relativn? nová a kde informovanost je na po?átku.

2. Charakteristika aditiv Jedna z definic uvádí: Aditiva, neboli p?ídatné látky se do potravin p?idávají s cílem prodloužit jejich trvanlivost, zlepšit chu?, zvýraznit nebo obnovit barvu potravin, zvýšit nebo regulovat kyselost a zahuš?ovací vlastnosti, p?ípadn? dodat sladkou chu?. Použití aditiv je povolené pouze tehdy, pokud je to technologicky zd?vodn?né. P?ídatné látky se sm?jí použít jen p?i výrob? potravin, pro které jsou povoleny. Pro potraviny jsou stanoveny limitní hodnoty - nejvyšší povolené množství. Potraviny, které se ješt? dále zpracovávají, sm?jí obsahovat p?ídatné látky pouze v p?ípad?, že jsou p?ídatné látky povolené i v potravinách, které se z nich vyrábí. Pro n?které p?ídatné látky není stanoveno nejvyšší povolené množství konkrétní ?íselnou hodnotou. P?i výrob? potravin se v takovém p?ípad? použije pouze nezbytn? nutné množství. Použití látky p?itom nesmí vést ke klamání spot?ebitele. Seznam všech p?ídatných látek musí být uveden na obalu potraviny v oddílu složení. Po?adí je dáno sestupn?, dle obsaženého množství, p?i?emž každá látka musí být ozna?ena bu? celým názvem nebo mezinárodním ?íselným kódem E. Musí být uvedeny údaje o vlivu na zdraví lidí (alergie nap?. fenylketonurie, nesnášenlivost laktózy). P?ídatné látky se d?lí podle toho k jakému ú?elu se používají do následujících kategorií: antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kyp?ící látky, náhradní sladidla, látky zvýraz?ující chu? a v?ni, zahuš?ovadla, želírující látky, modifikované škroby, stabilizátory, emulgátory, nosi?e a rozpoušt?dla, protispékavé látky, leštící látky, balicí plyny, propelanty, odp??ova?e, p?notvorné látky, zvlh?ující látky, plnidla, zpev?ující látky, sekvestanty a látky zlepšující mouku. P?ídatné látky (krom? balicích plyn? a propelant?, které se sm?jí používat v nezbytném množství) se nesm?jí používat pro výrobu nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, pasterovaného nebo sterilovaného mléka a smetany, neochucených kysaných mlé?ných produkt?,

page 3 / 36


minerální vody, kávy (krom? instantní), nearomatizovaného ?aje, cukru, sušených t?stovin (krom? bezlepkových t?stovin a nebo t?stovin pro hypoproteinové diety), neochuceného podmáslí. Existují však p?esné výjimky, kdy je použití p?ídatné látky povoleno. N?kdy se stává, že se za p?ídatnou látku považuje látka, která p?ídatnou látkou není. Za p?ídatné látky se podle ?eské legislativy nepovažují: látky, které jsou samy potravinami (ocet, s?l...), látky, které jsou p?irozenými složkami potravin (nap?. sacharidy), pomocné látky, aromatické látky, v?etn? chininu a kofeinu, látky p?idávané do potravin za ú?elem úpravy výživové hodnoty (nap?. minerály, stopové prvky a vitamíny), látky užívané p?i výrob? pitné vody, tekuté p?ípravky obsahující pektin, odvozené od sušené jable?né d?en? nebo ?ástí k?ry citrusových plod?, žvýka?kové báze, dextriny ur?ené k výrob? potravin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob pozm?n?ný p?sobením kyseliny, alkálie nebo amylolytických enzym?, b?lené nebo fyzikáln? modifikované škroby, pokud jsou ur?eny k výrob? potravin, chlorid amonný, krevní plazma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty, aminokyseliny a jejich soli (krom? kyseliny glutamové, glycinu, cysteinu a jejich solí), mlé?ný protein, glutén kaseináty a kasein, jedlá s?l a inulin. N?kdy se stává, že v zahrani?í má látka, která se v ?eské republice nepovažuje za p?ídatnou látku, sv?j kód E (nap?. želatina, polyethylenglykol).

2.1. Konzerva?ní látky Potraviná?ská aditiva (p?ídatné látky) se p?idávají do potravin p?i jejich technologickém zpracování a nebo p?i výrob?, p?íprav?, ale také balení a skladování. Tyto látky se tímto stávají sou?ástí potravin. Hlavním úkolem konzervant? je zabránit rozvoji nežádoucí mikroflóry. Mezi nejznám?jší p?írodní konzervanty pat?í nap?. kuchy?ská s?l a ocet. Z um?le vyrobených konzerva?ních látek je nejznám?jší nap?. oxid si?i?itý, kyselina sorbová, kyselina benzoová a jejich estery a soli (hydrogensi?i?itany, si?i?itany a dusi?itany). Tyto látky jsou reaktivní a uplat?ují se p?i inhibici proces? enzymového hn?dnutí nap?. u brambor nebo u sušení ovoce. Oxid si?i?itý je nevhodný ke konzervování nekyselých potravin, nebo? má vliv na rozklad vitamínu B1 a ?áste?n? narušuje také anthokyanová barviva. ?ást populace je citlivá na si?i?itany a d?sledkem je uvád?ní této látky na obalu potravin. Již uvedený oxid si?i?itý se používá ?asto, nap?. se p?idává do sušeného ovoce, vína (do ?erveného 160-210 mg SO2 na litr, do bílého 210-260 mg SO2). Kyselinou benzoovou a sorbovou se konzervují nealkoholické nápoje, džusy, chléb s delší trvanlivostí, ke?upy a ho??ice.

2.2. Náhradní sladidla Náhradní sladidla jsou látky, které ud?lují potravinám sladkou chu?, ale nepat?í mezi monosacharidy a disacharidy. Za náhradní sladidla se nepovažují potraviny se sladkou chutí - nap?. fruktóza a med. Umož?ují osladit potraviny aniž by došlo ke zvýšení jejich energetické hodnoty. Jsou po této stránce slabší než cukr (sacharóza). Um?lými sladidly se sladí žvýka?ky, limonády a odleh?ené potraviny. Mezi náhradní sladidla pat?í E 950 (acesulfam K), E 559 (neohesperidin), E 954 (sacharin), E 957

page 4 / 36


(thaumatin), E 420 (sorbitol), E 421 (mannitol), E 953 (somalt), E 967 (xylitol). Pro všechna aditiva jsou stanoveny ADI (akceptované denní dávky). Nap?. pro sacharin, což je d?ležité p?i dietách ?asto spojených s cukrovkou, je ADI 5 mg na kilogram t?lesné hmotnosti. Mezi riziková náhradní sladidla pat?í aspartam (E 951), cyklamát (E 952) a xylit (E 967), která mohou u citliv?jších osob zp?sobit nadýmání, pr?jmy, migrény a alergické reakce. N?které zem? nepovolují využívat nap?. cyklamáty jako náhradní sladidla. Potraviny obsahující více než 10 % náhradních sladidel polyalkoholických cukr? E 420, E 421, E 953, E 965, E 966 nebo E 967 musí být na obalu ur?eném pro spot?ebitele ozna?eny výstrahou „Nadm?rná konzumace m?že vyvolat projímavé ú?inky“. Um?lá neboli náhradní sladidla jsou velmi d?ležitá, nebo? vzr?stá po?et onemocn?ní cukrovkou (Diabetes mellitus), a také roste poptávka po potravinách s nízkým obsahem využitelné energie. Alkoholické cukry (sorbitol, xylitol, mannitol) mají sladivost odpovídající sacharóze. Syntetická sladidla mají ?asto sladkou chu? až 100x vyšší než sacharóza, a proto je nutná technologická úprava výrobku použitím plnidel.

2.3. Antioxidanty Tvo?í významnou skupinu aditiv a jejich úloha spo?ívá ve stabilizaci jednotlivých složek aroma, nebo n?kterých vitamín?. Prodlužují trvanlivost potravin a chrání potravinu proti zkáze zp?sobené oxidací. Oxidace je reakce potraviny s vzdušným kyslíkem. Vzdušný kyslík s potravinami vytvá?í ?adu slou?enin. Projevem oxidace je nap?íklad žluknutí tuk? p?i autooxidaci lipid? a jejich následné barevné zm?ny. Pat?í sem p?irozen? se vyskytující tokoferoly (vitamín E), ale také syntetické fenolické látky (nap?. estery kyseliny gallové), dále BHT (butylhydroxytoluen), BHA (butylhydroxyanisol), TBHQ (terciární butylhydroxy-thionin). V praxi jsou tyto látky používány s ozna?ením E 300 (kyselina askorbová), E 301 (askorban sodný), E 307 (alfa-tokoferol), E 308 (gymma-tokoferol), E 310 (prolypgallát) a E 311 (oktylgallát). Látka na bázi kyseliny askorbové p?ipomíná p?írodní vitamín C. Jednám se však o chemický produkt, který je v potraviná?ském pr?myslu p?idáván do másla, piva, sirup?, hluboce zmraženého zboží, mlé?ného prášku a ovocných konzerv. Celkov? lze konstatovat, že m?žeme považovat kyselinu askorbovou a její slou?eniny, stejn? tak tokoferoly-vitamíny E (E 300-302, 304, 306-309) a další za neškodné. Jako problémová jsou ozna?ována aditiva E 310-311, E 320-321, E 385, která mohou zp?sobit migrény a alergické reakce. ?asto používaná kyselina trihydrogenfosfore?ná (E 338) vyvolává omezení vápníku, ho??íku a železa. Antioxidanty najdeme nej?ast?ji v potravinách s vysokým obsahem tuk? – oleje, masné výrobky, ?okolády, burské o?íšky, r?zné cereální výrobky aj. Mezi látky, které mají stabilizující ú?inky pat?í také dusitany. Jejich p?ítomnost brání nap?. r?stu Clostridia botulina, produkujícího toxický botulin a krom? toho také dusitany udržují barvu i chutnost mastných výrobk?. Jejich význam si vyžaduje zvláštní pozornost p?i technologickém zpracování masa

page 5 / 36


(tepeln?, uzením). V uzená?ských výrobcích m?že dojít ke vzniku nitrososlou?enin a to p?edevším nežádoucích nirosamin?. Z chemického hlediska chrání oxidanty náš organismus p?ed volnými radikály, které vznikají v t?le každého živého tvora v?etn? ?lov?ka a svou reaktivní strukturou - složitými procesy dokáží ni?it tuky a jiné slou?eniny našeho t?la a tím p?ispívají ke stárnutí organismu. P?ítomnost antioxidant? vede ke zpomalení t?chto proces? a tím i k prodloužení délky lidského života.

2.4. Látky chu?ové Jedná se o intenzifikátory chuti a v?n?. Tato skupina aditiv je zastoupením mén? po?etná, ale z pohledu praktického využití velmi d?ležitá. Dodávají potravinám výrazn?jší chu? a tím zvyšují zájem konzument?. Pat?í sem E 620 (kyselina glutamová), E 621 (guanylan sodný), E 628 (guanylan draselný), E 629 (guanylan vápenatý), E 631 (inositan sodný), E 632 (inositan draselný), E 633 (inositan vápenatý). Ve žvýka?kách se používá i acesulfam K, aspartam, thaumatin a neohesperidin. Ve sm?si s kuchy?skou solí je základem hojn? používaného p?ípravku glutasolu, který zvýraz?uje chu? v r?zných jídlech. Je to bílá krystalická látka, která má sladkokyselou chu?, bez v?n? a zápachu. Vyrábí se z pšeni?ného lepku, nebo z melasy a p?idává se kyselina glutamová. N?které slou?eniny nap?. glutamáty (E 621-625) pat?í mezi riziková aditiva. Vyskytují se nap?. v sojových omá?kách. Tyto látky jsou nevhodné pro d?ti, nebo? p?sobí migrény a u zví?at zm?ny na játrech a mozku. Z praktického pohledu je jasné, že do polévky uva?ené z masa není t?eba p?idávat glutaman pro posílení chuti. Proto se zesilova?e chuti nej?ast?ji dávají do slaných pochoutek, lupínk?, bramb?rek nebo hotových jídel.

2.5. Zahuš?ovadla a stabilizátory Pat?í do skupiny aditiv, která jsou používána k úpravám fyzikálních vlastností potravin a v?tšinou zvyšují jejich viskozitu. Také dodávají výrobku žádoucí tvar a konzistenci. Zvlh?ující látky chrání potraviny p?ed vysycháním a zpev?ující udržují jejich pevnost nebo k?ehkost (zelenina, ovoce). Vedle zahuš?ovacích látek sem pat?í emulgátory, stabilizátory a želírovací prost?edky. Tato skupina p?ídatných látek (zahuš?ovadla) se nej?ast?ji objevuje v ?okolád?, margarínech, omá?kách, cukrá?ských výrobcích, marmelád? atd. Nejb?žn?ji jsou používána zahuš?ovadla: E 406 (agar), E 407 (karagenan), E 410 (pektiny), E 414 (arabská guma), E 415 (xanthan), E 1404 (oxidovaný škrob), E 1410 (fosfátový monoester škrobu), E 1412 (fosfátový diester škrobu), E 1420 (acetylovaný škrob).

page 6 / 36


Mezi zahuš?ovadly je ?ada látek, které byly získány extrahováním z mo?ských ?as (agar, karagenan), nebo jiných p?írodních materiál?. Jsou to látky v?tšinou rostlinného p?vodu, které nevyvolávají žádné vedlejší ú?inky tj. potíže. Jsou využívány v pudinku, krémech, polévkách atd. a v potravinách mají vázat vodu. Zahuš?ovadla jsou aditiva, která m?žeme v potravinách rozpoznat smysly. D?ležité je také nap?. snížení biologické hodnoty tj. „nastavení“ tradi?ní suroviny p?ísadou, která je biologicky mén? hodnotná (párky, ve kterých je ?ást masa nahrazena rostlinným zahuš?ovadlem, že se spot?ebitel nesta?í divit). Stejn?, tak látka „zlepšující“ t?sto produkt E 415 (xanthan) umožní použít mén? ovoce a více cukru a vody. Vedle n?kterých vlastností zahuš?ovadel ješt? uvádím fakt, že n?které látky mohou být použity k r?zným ú?el?m. Nap?. mikrokrystalická celulóza m?že být zahuš?ovadlem, když zahuš?uje kapalinu a ve druhém p?ípad? m?že p?sobit jako stabilizátor, pokud zabezpe?uje v potravin? rovnom?rné rozptýlení n?kterých ?ástic. Zpev?ující látky jsou látky, které ?iní tkán? ovoce a zeleniny pevnými nebo k?ehkými a nebo pomáhají pevnost udržovat. Za zpev?ující se považují i látky, které reakcí se želírujícími látkami ztužují gely.

2.6. Barviva Barviva jsou látky, které ud?lují potravin? barvu, kterou by sama o sob? nem?la a nebo obnovují barvu, která byla poškozena nebo zeslabena b?hem výrobního procesu. Potravina tak získá lákav?jší vzhled. V?tšina barviv byla vyrobena na bázi dusíku a mnohé z nich mohou p?sobit na lidský organismus negativn?. Nacházíme je ve všech druzích potravin od zmrzlin po ovocné jogurty, limonády atd. Nesmí se používat u nezpracovaných potravin (mléko, maso, ryby, med atd.). Další potraviny, u nichž se nesmí barviva používat, jsou d?tská výživa, med, ovocné š?ávy a nektary. Pro máslo se mohou používat pouze karoteny. Rozd?lují se na barviva p?írodní: E 100 (kurkumin), E 101 (riboflavin), E 120 (košenila), E 140 (chlorofyly a chlorofyliny), E 150 (karamel, kulér), E 160 (karoteny). Jde o látky p?írodn? identické, které byly vyrobeny um?le, ale sou?asn? se také vyskytují v p?írod? (beta karoten neboli vitamín A). Mohou být také získány z p?írodních zdroj? nap?. barviva z papriky, z ?erveného zelí, ?ervené ?epy atd. Tyto extrakty jsou hodnoceny jako aditiva se složením š?ávy, která byla získána z téhož materiálu. Druhou skupinu tvo?í syntetická barviva: E 102 (tartrazin), E 104 (chinolinová žlu?), E 110 (žlu? s y), E 122 (azorubin), E 123 (amarant), E 124 (penteceau 4 r). Syntetická barviva mají tutéž funci jako barviva p?írodní - žlutá u zákazníka vyvolává dojem, že v potravin? jsou vejce, ?ervená barva dokáže v masném výrobku prom?nit tuk na libové maso, oranžová v aromatizované sladké vod? vyvolá dojem pomeran?ového nápoje, Jak jsem již uvedla, použití aditiv je bezpe?né, pokud denní p?íjem nep?ekro?í v p?epo?tu na 1 kilogram t?lesné hmotnosti povolenou hodnotu. P?íkladem m?že být barvivo kantaxantin E 161, které má ADI 0,025 mg/kg t?lesné hmotnosti. Dosp?lý ?lov?k (60kg) m?že bez obav konzumovat jen 1,5mg této látky denn? a to po celý život. Pro zajímavost uvádím, že toto barvivo je v EU a také v ?R povoleno v jediné

page 7 / 36


potravin?, ale sou?asn? je tato látka povolena jako p?ísada do krmiva nosnic. Vejce potom mají krásn? oranžové žloutky a s tím musí také konzument po?ítat. Barvivem amarant (E 123) lze p?ibarvovat pouze lihoviny a rybí jikry (do množství max 30 mg/kg).

2.7. Emulgátory Emulgátory jsou ?inidla, která umož?ují vznik emulzí více nemísitelných látek (nap?. voda a tuk). Pat?í mezi n? E 322 (lecitiny), E 470 (soli mastných kyselin a jedlých tuk?), E 471 (mono a diglyceridy mastných kyselin). Používají se p?i výrob? margarín?, v pe?ivu, v polévkách atd. Emulgátory typu E 450-452 zabra?ují p?íjmu r?zných látek a d?sledkem je ztráta kostní tkán?. Jedná se o nevyvážený p?íjem fosforu a vápníku zp?sobený vysokými dávkami difosfore?nan? (E 450), trifosfore?nan? (E 451) a polyfosfore?nan? (E 452) a p?ímým d?sledkem je nedostatek vápníku. Emulgátory zvyšují užite?né vlastnosti nap?. vlá?nost t?sta peka?ských výrobk?, stabilitu tukových emulzí, majonézových omá?ek nebo margarín?, p?notvorné látky udržují stálost p?ny u našlehaných potravin.

2.8. Kyseliny a zásady, regulátory kyselosti Kyseliny a zásady mají schopnost m?nit, nebo udržet kyselost nebo alkalitu potraviny. B?žn? používané jsou: E 500 (uhli?itany sodné), E 501 (uhli?itany draselné), E 503 (uhli?itany amonné), E 507 (kyselina chlorovodíková), E 508 (chlorid draselný). Mezi látky upravující chu? pat?í r?zná okyselovadla (acidulanty). Jsou to organické kyseliny-citrónová, jable?ná, fumarová, adipová atd. Jsou b?žnou sou?ástí ?ady p?írodních materiál? a nepat?í ke zdravotn? závadným. Naopak chinin a kofein, používané p?i výrob? nápoj? k dosažení ho?ké chuti mají n?které nežádoucí fyziologické ú?inky, a proto musí výrobce uvád?t na obalu jejich nevhodnost pro d?ti a t?hotné ženy. Kyselé prost?edí m?že bránit i množení choroboplodných zárodk? nap?. kyselina octová (E 260) a její slou?eniny (E 261-263) a kyselina mlé?ná (E 270) nejsou lidskému zdraví škodlivé. Naopak kyselina propionová (E 280) a její slou?eniny (E 281-283), které brání plesniv?ní balených peka?ských výrobk? jsou za?azeny mezi riziková aditiva. Regulátory kyselosti jsou látky, které m?ní ?i udržují kyselost ?i alkalitu potraviny.

2.9. Nosi?e a rozpoušt?dla Nosi?e a rozpoušt?dla jsou látky, které se používají k rozpoušt?ní, ?ed?ní, disperzi (rozptylování) a jiné

page 8 / 36


fyzikální úprav? p?ídatných látek, potravních dopl?k? a aromat. Nesmí p?itom m?nit jejich technologickou funkci. Používáním t?chto látek se usnad?uje manipulace, aplikace nebo použití p?ídatné látky. Za nosi?e a rozpoušt?dla se nepovažují látky obecn? považované za potraviny a látky, které mají primárn? funkci kyseliny nebo regulátoru kyselosti a které se používají v nezbytném množství. Používání nosi?? je omezeno u d?tské výživy. Pro její výrobu se smí používat jako nosi?e pouze n?které látky.

2.10. Protispékavé látky (protihrudkující) Protispékavé látky jsou látky, které snižují tendenci jednotlivých ?ástic potraviny ulpívat vzájemn? na sob?. Pat?í sem hlavn? oxid k?emi?itý a k?emi?itany. Protispékavé látky se p?idávají do potravin jako je rýže, práškovité potraviny, jedlá s?l a náhrady soli, plátkované nebo strouhané sýry, tabletované potraviny, dopl?ky stravy, ko?ení atp. Používají se i k ošet?ení povrchu drobných masných výrobk? a cukrovinek.

2.11. Leštící látky Leštící látky jsou látky, které se nanášejí na vn?jší povrch potraviny a tím ud?lují potravin? lesklý vzhled nebo vytvá?í lesklý povlak. Povlaky, které jsou jedlé nebo jsou snadno odstranitelné se nepovažují za leštící látky. Leštící látky se používají hlavn? k úprav? povrchu ovoce nebo lešt?ní (glazování) potravin, nap?. cukrovinek, ?okolády, drobného trvanlivého pe?iva s polevou, snack?, o?echových jader, zrnkové kávy a dopl?k? stravy. K lešt?ní a úprav? povrchu se používají hlavn? vosky - v?elí, kandeliový a karnaubský a šelak.

2.12. Balicí plyny a propelanty Balicí plyny jsou plyny jiné než vzduch, které se zavádí do obalu p?ed, b?hem nebo po pln?ní potraviny do obalu. Používá se argon, helium, dusík. Potraviny u kterých byla trvanlivost prodloužena použitím balicích plyn?, se na obalu ozna?í slovy "Baleno v ochranné atmosfé?e". Propelanty jsou plyny jiné než vzduch, které vytla?ují potravinu z obalu.

2.13. Odp??ova?e a p?notvorné látky Odp??ova?e jsou látky, které snižují p?n?ní nebo zabra?ují vytvá?ení p?ny. P?notvorné látky umož?ují vytvá?ení stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravin?.

2.14. Zvlh?ující látky

page 9 / 36


Zvlh?ující látky jsou látky, které chrání potravinu p?ed vysycháním. P?sobí proti ú?ink?m vzduchu s nízkou relativní vlhkostí. K zvlh?ujícím látkám se po?ítají i látky, které, které podporují rozpoušt?ní práškovitých potravin ve vodném prost?edí.

2.15. Plnidla Plnidla jsou látky, které pomáhají zv?tšovat objem potraviny a nezvyšují p?itom významn? její energetickou hodnotu.

2.16. Sekvestranty Sekvestranty jsou látky, které vytvá?ejí chemické komplexy s ionty kov?.

2.17. Látky zlepšující mouku Látky zlepšující mouku jsou látky jiné než emulgátory, které se p?idávají do mouky nebo t?sta. Jejich ú?elem je zlepšení peka?ské kvality.

2.18. Tavicí soli Tavicí soli jsou látky, které m?ní vlastnosti protein?. Používají se p?i výrob? tavených sýr?, aby se zamezilo odd?lování tuku.

2.19. Kyp?ící látky Kyp?ící látky jsou látky nebo sm?si látek, které vytvá?í plyny. Tím se zvyšuje objem t?sta.

2.20. Modifikované škroby Modifikované škroby jsou látky, které se vyráb?jí chemickými zm?nami jedlých škrob?. Mohou se m?nit vlastnosti škrob? p?ímo v nativním stavu nebo škrob?, které byly p?edtím pozm?n?ny fyzikálními nebo enzymovými postupy a nebo škrob? již pozm?n?ných p?sobením kyselin, zásad nebo b?lících ?inidel.

page 10 / 36


3. Mezinárodní seznam látek s ?íslem E Identifikace ?íslem E znamená, že aditivní látka prošla hodnocením své bezpe?nosti. ?íslo E je kód, pod kterým je p?ídatná látka ozna?ována v mezinárodním ?íselném systému, tedy kód, pod kterým je p?ídatná látka ozna?ována úpln? stejn? na celém sv?t?. Podobný ?íselný systém má Evropská unie i INS Codex Alimentarius, který vychází ze systému EU. Všechny látky uvedené v tomto seznamu jsou povoleny pro používání v potravinách v ?R i EU. Zp?sob použití, skupiny potravin, pro které lze ur?itou látku použít, povolená množství, zp?sob jejich ozna?ování na obale atd. najdete v právních p?edpisech. (vyhláška ?. 304/2004 Sb.) 1. Vyhláška ?. 304/2004 Sb., která stanovuje druhy a podmínky použití p?ídatných a pomocných látek - p?vodní 2. Vyhláška ?. 304/2004 Sb., která stanovuje druhy a podmínky použití p?ídatných a pomocných látek - novelizovaná 3. Vyhláška ?. 446/2004 Sb., která stanovuje požadavky na dopl?ky stravy a na obohacování potravin potravními dopl?ky 4. Vyhláška ?. 54/2002 Sb., Ministerstva zdravotnictví, která stanovuje zdravotní požadavky na identitu a ?istotu p?ídatných látek

?íslo E E 100 E 101

E 102 E 104 E 110

E 120 E 121 E 122 E 123

E 124 E 125

Látka Kurkumin Riboflavin (vitamin B2) E 101 (i) riboflavin, E 101 (ii) riboflavin-5´-fosfore?nan Tartrazin Chinolinová žlu? Žlu? SY (gelborange S, sunset yellow, CL potraviná?ská žlu?, Oranžová žlu?, Žlu? FCF, FD a C Yellow No 6) Košenila, kys. karmínová, karmíny Citrónová ?erve? 2 Azorubin (Carmoisin, Cl potraviná?ská ?erve? 3) Amarant (Viktoriarubín, Cl potraviná?ská ?erve? 9, F a D Red No. 2) Povolen pouze pro aromatizovaná vína, alkoholické nápoje, rybí jikry a mlí?í Ponceau 4R (košenilová ?erve?, A, Cl potravin?ská ?erve? 7, New Coccine) Ponceau SX

Možné technické funkce p?írodní barvivo p?írodní barvivo

syntetické barvivo syntetické barvivo syntetické barvivo

p?írodní barvivo barvivo syntetické barvivo syntetické barvivo

syntetické barvivo syntetické barvivo

page 11 / 36


E 127 E 128 E 129 E 131 E 132 E 133 E 140

E 141

E 142 E 143 E 150 a E 150 b E 150 c E 150 d E 151 E 152 E 153 E 154 E 155 E 160 a

E 160 b E 160 c E 160 d E 160 e E 160 f E 161 a

Erythrosin (Cl potraviná?ská ?erve? 14, FD a C Red No 3) ?erve? 2G (Cl potraviná?ská ?erve? 10, Azogeranin) ?erve? Allura AC (Cl potraviná?ská ?erve? 17, FD a C Red 40) Patentní mod? V (Cl potraviná?ská mod? V) Indigotin (Indigo carmine, Cl potraviná?ská mod? 1, FD a C Blue No 2) Brilantní mod? FCF (Brilliant blue FCF) Chlorofyly a chlorofyliny E 140 (i) chlorofyly (Cl p?írodní zele?) E 140 (ii) chlorofyliny (p?írodní zele? V) M?dnaté komplexy chlorofyl? a chlorofylin? E 141(i) Cu komplexy chlorofyl? (Cl p?írodní zele? 3) E 141(ii) Cu komplexy chlorofilin? (Cl p?írodní zele? 5) Zele? S (Cl potraviná?ská zele? 4, brilantní zele? BS) Fast green FCF Karamel (jednoduchý karamel, kulér) Kaustický sulfitový karamel Amoniakový karamel Amoniak - sulfitový karamel Briliantní ?er? (?er? BN, Briliant block BN) Carbo blech (hydrokarbon) Medicinální uhlí (z rostlinné suroviny, rostlinná ?er?) Hn?? FK (Cl potraviná?ská hn?? 1) Hn?? HT (Cl potraviná?ská hn?? 3) Karoteny (Cl potraviná?ská oranž 5) E 160 a (i) sm?s karoten? E 160 a (ii) beta karoten Annato, Bixin, Norbixin (Cl p?írodní oranž 4) Paprikový extrakt, kapsanthin, kapsorubin (Papriková oleoresina) Lykopen (P?írodní žlu? 27) Beta-apo-8'-karotenal (Cl potraviná?ská oranž 6) Ethylester kyseliny beta-apo-8´-karotenové (Cl potraviná?ská oranž 7) Flavoxantin

syntetické barvivo syntetické barvivo syntetické barvivo syntetické barvivo syntetické barvivo syntetické barvivo p?írodní barvivo

p?írodní barvivo

syntetické barvivo barvivo barvivo barvivo barvivo barvivo barvivo barvivo barvivo barvivo barvivo barvivo

barvivo barvivo barvivo barvivo barvivo barvivo

page 12 / 36


E 161 b E 161 c E 161 d E 161 e E161 f E 161 g E 162 E 163 E 166 E 170

E 171 E 172

E 173 E 174 E 175 E 180

E 181 E 182 E 200 E 201 E 202 E 203 E 203 E 210 E 211 E 212 E 213 E 214 E 215 E 216

Lutein Kryptoxantin Rubixantin Violoxantin Rhodoxantin Kanthaxanthin (Cl potraviná?ská oranž 8) Pouze štrasburské párky Betalainová ?erve?, Betanin (v?etn? extrakt? z ?ervené ?epy) Anthokyany (získané fyzikálními postupy z ovoce a zeleniny) Sandal Wood Uhli?itan vápenatý (Cl pigment bílý 18) i - uhli?itan vápenatý ii - hydrogenuhli?itan vápenatý Oxid titani?itý (synonymum: Titanová b?loba, Cl pigment bílý 6) Oxidy a hydroxidy železa (železitá žlu?, ?erve?, ?er?, Cl pigment žlutý 42 a 43, Cl pigment ?ervený 101 a 102 a Cl pigment ?erný 11) Hliník (v podob? pigmentu, Cl kovový pigment) St?íbro (v podob? pigmentu) Zlato (v podob? pigmentu) Litholrubin BK (Cl pigment ?ervený, Rubínový pigment, Karmín 6 B) (jedlá povrchová vrstva sýr?) Tannis Food Grade Orchil, lakmus Kyselina sorbová Sorban sodný Sorban draselný Sorban vápenatý Heptyl p-hydroxybenzoát Kyselina benzoová Benzoát sodný Benzoát draselný Benzoát vápenatý Ethylparahydroxybenzoát (Ethylparaben, Ethylester kyseliny p-hydroxybenzoové) Ethylparahydroxybenzoát sodná s?l Propylparahydroxybenzoát (Propylparaben,

barvivo barvivo barvivo barvivo barvivo syntetické barvivo p?írodní barvivo p?írodní barvivo barvivo barvivo stabilizátor protispékavá látka p?írodní barvivo barvivo

syntetické barvivo barvivo barvivo syntetické barvivo

barvivo barvivo konzervant konzervant konzervant konzervant konzervant konzervant konzervant konzervant konzervant konzervant konzervant

page 13 / 36


E 219 E 220

Propylester kys. p-hydroxybenzoové) Propylparahydroxybenzoát sodná s?l Methylparahydroxybenzoát (Methylparaben, Methylester kys. p-hydroxybenzoové) Methylparahydroxybenzoát sodná s?l Oxid si?i?itý

E 221

Si?i?itan sodný

E 222

Hydrogensi?i?itan sodný

E 223

Disi?i?itan sodný (pyrosi?i?itan sodný)

E 224

Disi?i?itan draselný (Pyrosy?i?itan draselný)

E 225 E 226

Si?i?itan draselný Si?i?itan vápenatý

E 227

Hydrogensi?i?itan vápenatý

E 228

Hydrogensi?i?itan draselný (Kyselý si?i?itan draselný) Bifenyl (jen k ošet?ení povrchu citrus?) Orthofenylfenol (o-Fenylfenol, Orthoxenol) (jen k ošet?ení povrchu citrus?) Orthofenylfenolát sodný (jen k ošet?ení povrchu citrus?) Thiabendazol (jen k ošet?ení povrchu nejedlých ?ástí ovoce citrus? a banán?) Nisin Natamycin (primaricin) Kyselina mraven?í Mraven?an sodný Mraven?an vápenatý Hexamethylentetraamin (Urotropin, Methenamin, Hexamin) Formaldehyd Dimethyldikarbonát (DMDC, Dimethylpyrokarbonát) Dusitan draselný (uzené a ostatní masné výrobky)

E 217 E 218

E 230 E 231 E 232 E 233

E 234 E 235 E 236 E 237 E 238 E 239 E 240 E 242 E 249

konzervant konzervant konzervant konzervant antioxidant konzervant antioxidant konzervant antioxidant konzervant antioxidant b?lící ?inidlo konzervant antioxidant konzervant konzervant antioxidant konzervant antioxidant konzervant antioxidant konzervant konzervant konzervant konzervant

konzervant konzervantantibiotikum konzervant konzervant konzervant konzervant konzervant konzervant konzervant

page 14 / 36


E 250

Dusitan sodný (masné výrobky)

E 251

E 260

Dusi?nan sodný (Chilský ledek) (masné výrobky, tvrdé a polotvrdé sýry, uzení sledi a šproti) Dusi?nan draselný (Ledek) masné výrobky, tvrdé a polotvrdé sýry, uzení sledi a šproti Kys. octová

E 261

Octan draselný

E 262

E 263

Octany sodné E 262 (i) octan sodný E 262 (ii) hydrogenoctan sodný (synonymum: diacetát sodný) Octan vápenatý

E 264 E 265 E 266 E 270

Octan amonný Kyselina octová bezvodá (anhydrid k. octové) Octan sodný, bezvodý Kyselina mlé?ná

E 280 E 281 E 282 E 283 E 284 E 285 E 290

Kyselina propionová Propionát sodný Propionát vápenatý Propionát draselný Kyselina boritá Tetraboritan sodný (Borax) Oxid uhli?itý (suchý led)

E 296

DL-kyselina jable?ná

E 297

kyselina fumarová

E 252

stabilizátor barviva konzervant stabilizátor barviva konzervant stabilizátor barviva konzervant stabiliztor barviva konzervant regulátor kyselosti konzervant regulátor kyselosti konzervant regulátor kyselosti sekvestrant Konzervant stabilizátor zahuš?ovadlo regulátor kyselosti zpev?ující látka konzervant konzervant konzervant regulátor kyselosti látka zvýr. chu? rozpoušt?dlo nosi? konzervant konzervant konzervant konzervant konzervant (kaviár) konzervant (kaviár) balicí plyn hnací plyn u obal? pod tlakem regulátor kyselosti pomocná látka (extrak?ní rozp.) regulátor kyselosti ochucující látka regulátor kyselosti antioxidant

page 15 / 36


E 300

Kys. L-askorbová (Vitamín C)

E 301

Askorbát sodný (L-askorban sodný)

E 302

Askorbát vápenatý

E 303 E 304

E 305 E 306 E 307 E 308 E 309 E 310 E 311 E 312 E 313 E 314 E 315 E 316 E 317 E 318 E 319 E 320 E 321 E 322

Askorban draselný Estery mastných kyselin z jedlých tuk? s kyselinou askorbovou E 304 (i) askorbylpalmitát E 304 (ii) askorbyl stearát Askorbát stearát P?írodní extrakt s vysokým obsahem tokoferol? Alfa-tokoferol (?-tokoferol) Gamma-tokoferol (?-tokoferol) Delta-tokoferol (?-tokoferol) Propylgallát Oktylgallát Dodecylgallát (lauryl gallát) Ethylgallát Guaiac Resin Kys. erythorbová (kys. isoaskorbová) Erythorban sodný (isoaskorbát sodný) Erythorban draselný Erythorban vápenatý Terciální butylhydrochinon (TBHQ) Butylhydroxyanisol (BHA) Butylhydroxytoluen (BHT) Lecitiny

E 323 E 324 E 325

Anoxomer Ethoxyquin Mlé?nan sodný (Laktát sodný)

E 326

Mlé?nan draselný (Latát draselný)

ochucující látka antioxidant nutri?ní dopln?k antioxidant nutri?ní dopln?k antioxidant nutri?ní dopln?k antioxidant antioxidant

antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant antioxidant emulgátor antioxidant antioxidant antioxidant plnidlo zvlh?ující látka regulátor kyselosti zvýraz?ova? chuti antioxidant regulátor kyselosti zvýraz?ova? chuti

page 16 / 36


E 327

Mlé?nan vápenatý (Laktát vápenatý)

E 328 E 329 E 330

Mlé?nan amonný Mlé?nan ho?e?natý Kyselina citrónová

E 331

Citráty sodné E 331 (i) dihydrogencitrát sodný E 331 (ii) hydrogencitrát sodný E 331 (iii) citrát sodný

E 332

Citráty draselné E 332 (i) dihydrogencitrát draselný E 332 (ii) citrát draselný Citronany vápenaté E 333 (i) hydrogencitrát vápenatý E 333 (ii) dihydrogencitrát vápenatý E 333 (iii) citrát vápenatý Kyselina vinná - L (+)

E 333

E 334

E 335

Vinany sodné E 335 (i) hydrogenvinan sodný E 335 (ii) vinan sodný

E 336

Vinan draselný (Tartarát monodraselný, Vinný kámen) E 336 (i) hydrogenvinan draselný E 336 (ii) vinan draselný

E 337

Vinan sodno-draselný (Seignettova s?l, Rochelleská s?l)

E 338 E 339

Kyselina fosfore?ná Fosfore?nany sodné (orthofosfore?nany, monofosfore?nany) E 339 (i) dihydrogenfosfore?nan sodný (Primární fosfore?nan sodný)

regulátor kyselosti látka zlepšující mouku zahuš?ovadlo kyp?idlo stabiliz .barviv regulátor kyselosti regulátor kyselosti regulátor kyselosti antioxidant sekvestrant regulátor kyselosti emulgátor stabilizátor sekvestrant tavící s?l regulátor kyselosti stabilizátor sekvestrant regulátor kyselosti plnidlo sekvestrant zpev?ující látka regulátor kyselosti antioxidant sekvestrant stabilizátor sekvestrant regulátor kyselosti emulgátor stabilizátor sekvestrant protispékavá látka regulátor kyselosti kyp?idlo zahuš?ovadlo stabilizátor sekvestrant regulátor kyselosti emulgátor regulátor kyselosti antioxidant regulátor kyselosti sekvestrant emulgátor stabilizátor

page 17 / 36


E 340

E 341

E 342 E 343 E 344 E 345 E 349 E 350

E 351 E 352

E 353 E 354 E 355 E 356 E 357 E 362

E 339 (ii) monohydrogenfosfore?nan sodný (Sekundární fosfore?nan sodný) E 339 (iii) fosfore?nan sodný (Terciální fosfore?nan sodný) Fosfore?nany draselné (orthofosfore?nany, monofosfore?nany) E 340 (i) dihydrogenfosfore?nan draselný (Primární fosfore?nan draselný) E 340 (ii) monohydrogenfosfore?nan draselný (Sekundární fosfore?nan draselný) E 340 (iii) fosfore?nan draselný (Terciální fosfore?nan draselný) Fosfore?nany vápenaté E 341 (i) monohydrogenfosfore?nan vápenatý E 341 (ii) dinohydrogenfosfore?nan vápenatý E 341 (iii) fosfore?nan vápenatý

Fosfáty amonné Fosfore?nan ho?e?natý

zvlh?ující látka zahuš?ovadlo tavící s?l regulátor kyselosti sekvestrant emulgátor stabilizátor kyp?ící látka zvlh?ující látka zahuš?ovadlo regulátor kyselosti látka zlepšující mouku plnidlo zahuš?ovadlo stabilizátor kyp?idlo zvlh?ující látka protispékavá látka regulátor kyselosti kyp?ící látka regulátor kyselosti kyp?ící látka

Lecitin citrát Citronan ho?e?natý Jable?nan amonný Jable?nany sodné regulátor kyselosti zvlh?ující látka E 350 (i) jable?nan sodný (DL-jable?nan disodný) E 350 (ii) hydrogenjable?nan sodný (DL jable?nan monosodný) Jable?nan draselný (DL jable?nan didraselný) regulátor kyselosti Jable?nany vápenaté regulátor kyselosti E 352 (i) jable?nan vápenatý E 352 (ii) hydrogenjable?nan vápenatý Kys. metavinná regulátor kyselosti stabilizátor vína Vinan vápenatý regulátor kyselosti kyp?idlo Kys. adipová regulátor kyselosti složka kyp?ících prášk? Adipát sodný (adipan monosodný) regulátor kyselosti ochucovadlo Adipát draselný (adipan monodraselný) regulátor kyselosti Adipan amonný regulátor kyselosti

page 18 / 36


E 363

E 365 E 366 E 367 E 368 E 370 E 375

Kyselina jantarová

regulátor kyselosti ochucovadlo látka zvýraz?ující chu? Fumarát sodný Fumarát draselný Fumarát vápenatý Fumarát amonný

E 380

1,4 - heptonolakton Kyselina nikotinová (nikotinamid, niacin,vitamin B3) Citrát amonný (Citronan triamonný)

E 381

Citronan železnato-amonný

E 383 E 384 E 385

E 386 E 387 E 388 E 389 E 390 E 391 E 399 E 400

stabilizátor regulátor kyselosti stabilizátor regulátor kyselosti, protispékavá látka stabilizátorkyp?ící látka stabilizátor antioxidant sekvestrant konzervant

Glycerolfosfát vápenatý Citronan isopropylnatý (isopropylcitrát) Dvojsodnovápenatá s?l kyseliny ethylendiamintetraoctové (synonymum: kalciumdinatrium EDTA, ethylendiamintetraacetát vápenato-disodný, Edetát vápenato-disodný) Dvojsodná s?l kyseliny ethylendiamintetraoctové Oxystearin Kyselina thiopropionová Dilauryl thiodipropionát Distearyl thiodipropionát Kyselina fytová Calcium Lactobionate Kyselina alginová

E 401

Alginát sodný

E 402

Alginát draselný

E 403

Alginát amonný

stabilizátor stabilizátor antioxidant antioxidant antioxidant

zahuš?ovadlo stabilizátor emulgátor želírující látka zahuš?ovadlo stabilizátor želírující látka emulgátor zahuš?ovadlo stabilizátor emulgátor želírující látka zahuš?ovadlo stabilizátor emulgátor

page 19 / 36


E 404

Alginát vápenatý

E 405

Propan-1,2-diolalginát (propylenglykolalginát) Agar (Agar-agar; Gelosa; bengálská, ?ínská, japonská vyzina)

E 406

E 407

Karagenan (Gelosa z irského mechu, , Eucheman, Iridophycan, Hypnean, Fulcellaran)

E 407a

E 408 E 409

Guma Euchema (synon. afinát ?asy Euchema, Karagenan s obsahem celulózy, ?áste?n? ?išt?ný karagenan) Peka?ské droždí Arabinogalactan

E 410

Karubin (lokustová guma, karob)

E 411 E 412

Oat gum Guma guar (Guma cyamopsis, Guarová mou?ka)

E 413

Tragant (Guma tragant)

E 414

Arabská guma (Akáciová guma)

E 415

Xanthan (Guma xanthan)

E 416

Guma karaya (Indický tragant, Guma sterculia)

E 417

Guma tara (Peruánský karubin)

E 418

Guma gellan

želírující látka zahuš?ovadlo stabilizátor želírující látka odp??ova? zahuš?ovadlo emulgátor stabilizátor zahuš?ovadlo želírující látka stabilizátor emulgátor zahuš?ovadlo želírující látka stabilizátor zahuš?ovadlo stabilizátor želírující látka kyp?ící prost?edek emulgátorstabilizátor, nosi? plnidlo zahuš?ovadlo stabilizátor zahuš?ovadlo stabilizátor emulgátor zahuš?ovadlo stabilizátor emulgátor zahuš?ovadlo stabilizátor emulgátor zvlh?ovadlo zahuš?ovadlo stabilizátor plnidlo nosi? zahuš?ovadlo stabilizátor emulgátor zahuš?ovadlo stabilizátor zahuš?ovadlo

page 20 / 36


E 419

Gum Ghatti

E 420

Sorbitol (sorbit, sorbol)

E 421

Mannitol

E 422 Ž E 425

Glycerol (Glycerin)

E 429 E 430 E 431 E 432 Ž E 433 Ž E 434 Ž E 435 Ž E 436 Ž E 440

E 441 E 442 Ž E 443 E 444 E 445 E446

Konjac E 425 (i) konjaková guma E 425 (ii) konjakový glukomannan

stabilizátor želírující látka zahuš?ovadlo stabilizátor sladidlo zvlh?ující látka sekvestrant emulgátor zahuš?ovadlo sladidlo protispékavá látka zvlh?ující látka zahuš?ovadlo zahuš?ovadlo nosi? Pozn.: Jedná se o zákazu jeho použití

Peptones olyoxyethylenstearát emulgátor, stabilizátor Polyoxyethylenmonostearát emulgátor, stabilizátor Polyoxyethylensorbitanmonolaurát(Polysorbate 20, emulgátor, disperzní ?inidlo Tween 20) stabilizátor Polyoxyethylensorbitanmonooleát emulgátor, disperzní ?inidlo (Polysorbate 80, Tween 80) stabilizátor Polyoxyethylensorbitanmonopalmitát emulgátor, disperzní ?inidlo (Polysorbate 40, Tween 40) stabilizátor Polyoxyethylensorbitanmonostearát emulgátor, disperzní ?inidlo (Polysorbate 60, Tween 60) stabilizátor Polyoxyethylensorbitantristearát Emulgátor, disperzní ?inidlo (Polysorbate 65, Tween 65) stabilizátor Pektiny zahuš?ovadlo E 440 (i) pektin stabilizátor E 440 (ii) amidovaný pektin želírující látka Hydrogenovaný ?epkový olej Amonné soli fosfatidových kyselin (emulgátor emulgátor RM, emulgátor LM, fosfatidy amonné) Bromovaný rostlinný olej stabilizátor Acetát-isobutyrát sacharozy (SAIB, emulgátor Octanisomáselnan sacharózy) stabilizátor Glycerlester borovicové prysky?ice (Prysky?i?ný stabilizátor ester) Sukcistearin emulgátor

page 21 / 36


E 450

E 451

E 452

Difosfore?nany (Pyrofosfore?nany) E 450 (i) dihydrogendifosfore?nan sodný E 450 (ii) monohydrogendifosfore?nan sodný E 450 (iii) difosfore?nan sodný E 450 (iv) dihydrogendifosfore?nan raselný E 450 (v) difosfore?nan draselný E 450 (vi) difosfore?nan vápenatý E 450 (vii) dihydrogendifosfore?nan vápenatý Trifosfore?nany E 451 (i) trifosforešnan sodný (trifosfore?nan pentasodný) E 451 (ii) trifosfore?nan draselný (trifosfore?nan pentadraselný) Polyfosfore?nany E 452 (i) polyfosfore?nan sodný E 452 (ii) polyfosfore?nan draselný E 452 (iii) polyfosfore?nan sodnovápenatý E 452 (iv) polyfosfore?nan vápenatý

E 459

Beta - cyklodextrin

E 460

E 461

Celulóza E 460 (i) mikrokrystalická celulóza (celulózový gel) E 460 (ii) prášková celulóza Methylcelulóza (methylester celulózy)

E 462

Ethylcelulóza

E 463

Hydroxypropylcelulóza

E 464

Hydroxypropylmethylcelulóza (Hydroxypolyether celulózy)

E 465

Ethylmethylcelulóza

E 466

Karboxymethylcelulóza (sodná s?l karboxymethylcelulózy, CMC)

emulgátor stabilizátor regulátor kyselosti kyp?ící látka sekvestrant zvlh?ující látka tavící s?l sekvestrant regulátor kyselosti zahuš?ovadlo

emulgátor stabilizátor regulátor kyselosti kyp?ící látka sekvestrant zvlh?ující látka tavící s?l stabilizátor nosi? aromat, barviv a vitamín? emulgátor protispékavá látka zahuš?ovadlo emulgátor - disperzní ?inidlo zahuš?ovadlo, emulgátor stabilizátor plnidlo, nosi?stabilizátor zahuš?ovadlo zahuš?ovadlo emulgátor stabilizátor zahuš?ovadlo emulgátor stabilizátor p?notvorné ?inidlo zahuš?ovadlo emulgátor stabilizátor p?notvorná látka zahuš?ovadlo emulgátor stabilizátor

page 22 / 36


E 467 E 468 E 469

Ethylhydroxyethyl celulóza (ethylhydroxyethylcelulóza) Zesí?ovaná sodná s?l karboxymethyl-celulózy (kroskaramelóza) Enzymov? hydrolyzovaná karboxymethyl-celulóza (enzymaticky hydrolyzovaná CMC)

E 470 (a) Sodné, draselné a vápenaté soli mastných kyselin z Ž jedlých tuk? E 470 (b) Ž

Ho?e?naté soli mastných kyselin z jedlých tuk?

E 471 Ž E 472 a Ž

Mono a diglyceridy mastných kyselin z jedlých tuk? Estery monoglycerid? s kyselinou octovou (Acetoglyceridy, Acetylované mono-a diglyceridy)

E 472 b Ž

Estery monoglycerid? s kyselinou mlé?nou (Laktoglyceridy)

E 472 c Ž

Estery monoglycerid? s kyselinou citrónovou (Citroglyceridy)

E 472 d Ž

Estery monoglycerid? s kyselinou vinnou (Tartaroglyceridy)

E 472 e Ž

Estery monoglycerid? s kyselinou mono- a diacetylvinnou (DATEM)

E 472 f Ž

Sm?sné estery mono- a diglycerid? mastných kyselin s kyselinami octovou a vinnou

E 473 Ž E 474 Ž E 475 Ž E 476 Ž E 477 Ž

Cukroestery (estery sacharózy s mastnými kyselinami z jedlých tuk?, Sacharoestery) Cukroglyceridy (Cukerné glyceridy, Sacharoglyceridy) Estery polyglycerolu s mastnými kyselinami (z jedlých tuk?) Polyglycerol-polyricin-oleát Estery propan-1,2-diolu s mastnými kyselinami (z jedlých tuk?)

plnidlo, nosi? stabilizátorzahuš?ovadlo stabilizátor nosi? zahuš?ovadlo stabilizátor emulgátor emulgátor stabilizátor protispékavá látka emulgátor stabilizátor protispékavá látka emulgátor stabilizátor emulgátor stabilizátor sekvestrant emulgátor stabilizátor sekvestrant emulgátor stabilizátor sekvestrant emulgátor stabilizátor sekvestrant emulgátor stabilizátor sekvestrant emulgátor stabilizátor sekvestrant emulgátorstabilizátor emulgátorstabilizátor emulgátorstabilizátor emulgátorstabilizátor emulgátor stabilizátor

page 23 / 36


E 479 b

E 481 Ž E 482 Ž E 483 Ž E 491 Ž E 492 Ž E 493 Ž E 494 Ž E 495 Ž E 496 E 500

E 501

E 503

E 504

E 505 E 507 E 508

Sm?sný produkt interakce tepeln? oxid. sojového oleje s mono- a dilyceridy mastných kyselin z jedlých tuk? (TOSOM) Povoleno pouze pro emulgované tuky na smažení Stearoyllaktylát sodný

emulgátorstabilizátor

Stearyl tartarát

emulgátor stabilizátor emulgátor stabilizátor látka zlepšující mouku

Sorbitanmonostearát (Spon 60, Monostearát sorbitolu) Sorbitantristearát (Spon 65, Tristearát sorbitolu)

emulgátor stabilizátor emulgátor

Sorbitanmonolaurát (Monolaurát sorbitolu)

emulgátor

Sorbitanmonooleát (Spon 40, Monopalmitát sorbitolu) Sorbitanmonopalmitát

emulgátor

Sorbitantrioleát Uhli?itany sodné E 500 (i) uhli?itan sodný (Bezvodá soda) E 500 (ii) hydrogenuhli?itan sodný (Jedlá soda, Soda bikarbona) E 500 (iii) ekvimolární sm?s uhli?itanu sodného a hydrogenuhli?itanu (Sesquikarbonát sodný) Uhli?itany draselné E 501 (i) uhli?itan draselný E 501 (ii) hydrogenuhli?itan draselný (bikarbonát draselný) Uhli?itany amonné E 503 (i) uhli?itan amonný E 503 (ii) hydrogenuhli?itan amonný (bikarbonát amonný) Uhli?itany ho?e?naté E 504 (i) uhli?itan ho?e?natý E 504 (ii) hydrogenuhli?itan ho?e?natý

emulgátor regulátor kyselosti zahuš?ovadlo protispékavá látka kyp?ící látka

Stearoyllaktylát vápenatý

Uhli?itan železnatý Kyselina chlorovodíková (Kyselina solná) Chlorid draselný (Sylvín)

emulgátor

regulátor kyselosti stabilizátor

regulátor kyselosti kyp?ící látka

regulátor kyselosti protispékavá látka stabilizátor barviva nosi?, plnidlo regulátor kyselosti želírující látka

page 24 / 36


E 509

Chlorid vápenatý

E 510

Chlorid amonný

E 511

Chlorid ho?e?natý

E 512

E 516

Chlorid cínatý (pouze pro konzervovaný bílý ch?est) Kyselina sírová Sírany sodné E 514 (i) síran sodný E 514 (ii) hydrogensíran sodný Sírany draselné E 515 (i) síran draselný E 515 (ii) hydrogensíran draselný Síran vápenatý

E 517

Síran amonný

E 518 E 520

Síran ho?e?natý Síran hlinitý

E 521

Síran sodno-hlinitý

E 522 E 523

síran draselno-hlinitý Síran amonno-hlinitý

E 524 E 525 E 526

Hydroxid sodný (Louh sodný) Hydroxid draselný (Louh draselný) Hydroxid vápenatý (Hašené vápno)

E 527

Hydroxid amonný (Vodný roztok amoniaku)

E 513 E 514

E 515

regulátor kyselosti ochucující látka plnidlo protispékavá látka nosi? pomocná látka v peka?ství (p?ísada do kvasnic) plnidlo stabilizátor barviva antioxidant stabilizátor barviva regulátor kyselosti regulátor kyselosti potrava pro droždí regulátor kyselosti

látka zlepšující mouku sekvestrant plnidlo protispékavá látka kyp?ící látka látka zlepšující mouku stabilizátor potrava pro droždí regulátor kyselosti, kyp?ící látka plnidlo regulátor kyselosti zpev?ující látka plnidlo regulátor kyselosti regulátor kyselosti stabilizátor stabilizátor plnidlo regulátor kyselosti kyp?ící látka regulátor kyselosti regulátor kyselosti regulátor kyselosti plnidlo zpev?ující látka regulátor kyselosti kyp?ící látka

page 25 / 36


E 528 E 529

E 530 E 535

E 536 E 537 E 538 E 539 E 540 E 541

E 542 E 546 E 550 E 551 E 552 E 553 a

E 553 b E 554 E 555 E 556 E 557 E 558

E 559

Hydroxid ho?e?natý

regulátor kyselosti stabilizátor barviva Oxid vápenatý (vápno) regulátor kyselosti látka ošet?ující mouku zpev?ující látka Oxid ho?e?natý protispékavá (protihrudkující) látka regulátor kyselosti Hexakyanoželeznatan sodný protispékavá (protihrudkující) (ferrokyanid sodný) látka regulátor kyselosti Hexakyanoželeznatan draselný protispékavá (protihrudkující) (ferrokyanid draselný, žlutá krevní s?l) látka Hexakyanomanganatan železnatý protispékavá (protihrudkující) látka Hexakyanoželeznatan vápenatý protispékavá (protihrudkující) (ferrokyanid vápenatý) látka Thiosíran sodný stabilizátor Difosfore?nan vápenatý regulátor kyselosti Hydrogenfosfore?nan sodnohlinitý regulátor kyselosti emulgátor kyp?idlo protispékavá látka Jedlá kostní mou?ka Difosfore?nan ho?e?natý K?emi?itany sodné protispékavá látka Oxid k?emi?itý (K?emen, Silikagel) protispékavá látka K?emi?itan vápenatý protispékavá látka K?emi?itany ho?e?naté (syntetické) protispékavá látka E 553 (i) k?emi?itan ho?e?natý E 553 (ii) trisilikát ho?e?natý (prostý azbestu) Talek (mastek, práškový mastek) protispékavá látka prostý azbestu K?emi?itan sodno-hlinitý (Aluminosilikát sodný, protispékavá látka Hlinitok?emi?itan sodný) K?emi?itan draselno-hlinitý (Aluminosilikát protispékavá látka draselný, Hlinitok?emi?itan draselný) K?emi?itan vápenato-hlinitý (Hlinitok?emi?itan protispékavá látka vápenatý, Aluminosilikát vápenatý) K?emi?itan zine?natý Bentonit (Smektit, K?emi?itan hlinito-ho?e?natý) protispékavá látka nosi? ?i?ící látka Kaolin (k?emi?itan hlinitý) protispékavá látka

page 26 / 36


E 560 E 570 Ž E 571 E 572 E 573 E 574

K?emi?itan draselný Mastné kyseliny z jedlých tuk? (Stearin) Stearan amonný Stearan ho?e?natý Stearan hlinitý Kyselina glukonová

E 575

Glukono-delta-lakton (Glukonolakton)

E 576 E 577 E 578 E 579 E 585

Glukonát sodný Glukonát draselný Glukonát vápenatý Glukonát železnatý (?erné olivy) Mlé?nan železnatý (Laktát železnatý) (?erné olivy) Kyselina glutamová

E 620 E 621 E 622 E 623 E 624 E 625 E 626 E 627 E 628 E 629 E 630Ž E 631 Ž E 632 Ž E 633 Ž E 634 Ž E 635

Glutamát sodný (L-glutaman sodný, MSG) Glutamát draselný (L-glutaman monodraselný, MPG) Glutamát vápenatý (Glutaman vápenatý, P i L glutaman vápenatý) Glutamát amonný (L glutaman monoamonný, glutamát amonný) Glutamát ho?e?natý (D i L glutaman ho?e?natý) Kyselina guanylová (kys. 5´-guanylová) Guanylát sodný (5´guanylan disodný, GMP, guanylan) Guanylát draselný (5´- guanylan-didraselný) Guanylát vápenatý (5´- guanylan vápenatý) Kyselina inosinová Inosinát sodný (5´- inosinan disodný, IMP)

leštící látka odp??ova?

regulátor kyselosti kyp?ící látka regulátor kyselosti kyp?ící látka sekvestrant sekvestrant regulátor kyselosti plnidlo stabilizátor barviva stabilizátor barviva stabilizátor barviva antioxidant látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni

Inosinát draselný (5´- inosinan disodný didraselný)

látka zvýraz?ující chu? a v?ni

Inosinát vápenatý (5´- inosinan disodný vápenatý)

látka zvýraz?ující chu? a v?ni

Vápenaté soli 5´ribonukleotid? (vápenaté ribonukleotidy) Disodné ribonukleotidy (sodné soli 5´-

látka zvýraz?ující chu? a v?ni látka zvýraz?ující chu? a v?ni

page 27 / 36


Ž E 640 E 641 E 642 E 650 E 900

E 901 E 902 E 903 E 904 E 905 E 906 E 907 E 908 E 909 E 910 E 911 E 912

E 913 E 914 E 915 E 916 E 917 E 918 E 919 E 920 E 921 E 922 E 923 E 924 E 925 E 926 E 927

ribonukleotid?) Glycin a jeho sodná s?l L - leucin Lysin hydrochlorid Octan zine?natý Dimethylpolysiloxan (polydimethylsiloxan, dimethylsilikonový olej)

zvýraz?ova? chuti, stabilizátor zvýraz?ova? chuti zvýraz?ova? chuti, stabilizátor ostatní p?ídatné látky odp??ova? protispékavá látka emulgátor leštící látka leštící látka leštící látka leštící látka leštící látka leštící látka leštící látka

V?elí vosk - bílý a žlutý Kandeliový vosk Karnaubský vosk Šelak (b?lený šelak, b?lený šelak zbavený vosku) Mikrokrystalický vosk Guma benzoe Hydrogenovaný poly1-decen (mikrokrystalický vosk rafinovaný) Vosk z rýžových otrub leštící látka Spermatékový vosk leštící látka Estery vosku leštící látka Methylestery mastných kyselin leštící látka Estery montanových kyselin leštící látka (úprava povrchu citrus?, meloun?, manga, papáji, avokáda a ananasu) Lanolin leštící látka Oxidovaný polyethylénový vosk leštící látka Glycerol-methyl-nebo pentaerythrytolestery kolofonia Jodid vápenatý Jodid draselný Oxidy dusíku Nitrosyl Chloride L cystein - jeho hydrochlorid sodná a draselná s?l látka zlepšující mouku (povolen pouze pro ošet?ení mouky) L cystin, jeho hydrochlorid a sodná a draselná s?l látka zlepšující mouku Persíran draselný Persíran amonný Bromi?nan draselný látka zlepšující mouku Chlor oxida?ní a b?lící ?inidlokonzervant Oxid chlori?itý oxida?ní a b?lící ?inidlokonzervant Azoformamid látka zlepšující mouku

page 28 / 36


E 927 b E 928 E 929 E 930 E 938 E 939 E 940 E 941

Mo?ovina (Karbamid) Benzoyl Peroxide Acetone Peroxide Peroxid vápenatý Argon Helium Dichlordifluorometan Dusík

E 942 E 943 E 944 E 945 E 946 E 948 E 949 E 950

Oxid dusný E 943 a - Butan, E 943 b - Isobutan Propan Chlorpentafluoroetan Octafluorocyclobutan Kyslík Vodík Acesulfam K

E 951

Aspartam (Nutra Sweet) nutné ozna?it: "obsahuje zdroj fenylalaninu" Cyklamáty (kyselina cyklamová a její sodná s?l, po?ítáno jako volná kyselina) Isomalt

E 952 E 953

E 954 E 955 E 956 E 957 E 958 E 959 E 962 E 965

E 966 E 967

Sacharin a jeho sodná, draselná a vápenatá s?l, po?ítáno jako volný imid Cukralosa (trichlorogalaktosacharóza) Alitam Thaumatin

látka zlepšující mouku b?lící látka látka zlepšující mouku látka zlepšující mouku Balicí a hnací plyn Balicí a hnací plyn hnací plyn balicí plyn chladící látka propelant, hnací plyn propelant propelant propelant propelant balicí plyn ostatní p?ídatné látky sladidlo látka zvýraz?ující chu? sladidlo látka zvýraz?ující chu? sladidlo sladidlo protispékavá látka leštící látka sladidlo

sladidlo sladidlo sladidlo látka zvýraz?ující chu? Glycyrrhizin sladidlo Neohesperidin DC Sladidlo látka zvýraz?jící aroma S?l aspartamu a acesulfamu Maltitol sladidlo (i) maltitol (ii) maltitol sirup Laktitol Sladidlo Zahuš?ovadlo Xylitol Sladidlo

page 29 / 36


E 999 E 1000 E 1001 E 1100 E 1102 E 1103 E 1104 E 1105 E 1200

E 1201

E 1202 E 1400 E 1401 E 1402 E 1403 E 1404 E 1405 E 1410 E 1411 E 1412 E 1413 E 1414 E 1420 E 1421 E 1422 E 1440

Extrakt z kvilaje (quillaia) Kyselina cholová Proteázy (proteáza, papain, bromelain, ficin) Amyláza Glukozooxidáza Invertáza Lipázy Lysozym (lysozym hydrochlorid, muramidáza Polydextrozy (Modifikované dextrózy)

Zvlh?ující látka Stabilizátor Emulgátor Zahuš?ovadlo P?notvorná látka

stabilizátor stabilizátor

konzervant stabilizátor zahuš?ovadlo zvlh?ující látka plnidlo Polyvinyl - pyrrolidon (PVP, povidon) stabilizátor zahuš?ovadlo disperzní ?inidlo Polyvinylpolypyrrolidon (sí?ovaný povidon) stabilizátor barviva bílé nebo žluté dextriny, pražené škroby plnidlo, stabilizátor, zahuš?ovadlo kyselinou upravené škroby zahuš?ovadlo louhem upravené škroby zahuš?ovadlo b?lené škroby zahuš?ovadlo Oxidované škroby zahuš?ovadlo, stabilizátor enzymem upravené škroby Fosfore?nanový monoester škrobu (fosfát škrobu) zahuš?ovadlo - nepovažuje se za p?ídatnou látku stabilizátor diškrobový glycerol zahuš?ovadlo Fosfore?nanový diester škrobu zahuš?ovadlo stabilizátor Monofosfore?nan škrobového difosfore?nanu zahuš?ovadlo stabilizátor Acetylovaný škrobový difosfore?nan zahuš?ovadlo stabilizátor Acetylovaný škrob (Acetát škrobu) zahuš?ovadlo stabilizátor Acetylovaný škrob esterifikovaný vinyl acetátem zahuš?ovadlo Acetylovaný škrobový adipan zahuš?ovadlo stabilizátor Hydroxypropyl - škrobový glycerol zahuš?ovadlo (hydroxypropylether škrobu) stabilizátor

page 30 / 36


E 1442 E 1423 E 1430 E 1440 E 1442 E 1443 E 1450 E 1451 E 1503 E 1505 E 1517 E 1518 E 1519 E 1520

E 1521

Hydroxypropyl - škrobový difosfát (hydroxypropylether škrobu) Acetylovaný škrobový glycerol Glycerid s dv?ma molekulami škrobu Hydroxypropylovaný škrob Hydroxypropyl - škrobový difosfát Hydroxypropyl - škrobový diglycerol Škrobový oktenylsukcinát sodný (SSOS)

zahuš?ovadlo stabilizátor zahuš?ovadlo zahuš?ovadlo zahuš?ovadlo zahuš?ovadlo zahuš?ovadlo zahuš?ovadlo stabilizátor Acetylovaný oxidovaný škrob zahuš?ovadlo stabilizátor Ricinový olej protispékavá látka, sou?ást potahových film? tablet Triethylcitrát (ethyl citrát, citronan ethylnatý) stabilizátor p?ny Glyceryl - diacetát (diacetin) Glyceryltriacetát (triacetin) zvlh?ující látka Benzylalkohol Propylen glykol rozpoušt?dlo barviv a aromat zvlh?ující látka disperzní ?inidlo Polyethylenglykol odp??ova? nosi?, lubrikant

Vysv?tlivky: Ž - Látka m?že pocházet z živo?išných zdroj?

4. Význam aditiv v potrav? ?lov?ka E-kódy, které pat?í mezi aditiva jsou látky, které se do potravin zám?rn? p?idávají a to z d?vodu technologických a senzorických. Zahrnují ?adu látek, které nám pomáhají chránit potraviny p?ed zkažením. Jejich pomoc je výrazná také v boji proti otylosti a p?ebyte?nému cholesterolu náhradními sladidly s menší energetickou hodnotou. Stejn? tak se do potravin p?idávají r?zná barviva, která mimo jiné umož?ují zlepšení jejich vizuálního vzhledu, což vede ke zvýšení nabídky k prodeji, stejn? tak se využívají zahuš?ovadla, emulgátory atd. Se vstupem nadnárodních spole?ností na náš trh se zm?nila nejen nabídka potravin v sortimentu, ale také zp?sob prodeje. Reklama úto?í na potenciálního zákazníka ze všech stran v?etn? médií. Pln? platí, že cesta k lidem vede nejen žaludkem, ale také p?es obal ?i správnou barevnou i chu?ovou p?ípravu

page 31 / 36


jednotlivých potravin k prodeji. Zapojení zrakových a ?ichových receptor? je rozhodující. Konzervované zahradní jahody jsou p?i normálním zp?sobu konzervování vybledlé = nevábné, ale za použití odpovídajících barviv si udrží nejen sv?j tvar, ale také odpovídající sv?ží barvu. Stejn? tak z praxe víme, že krouhání zelí a jeho konzervování do sklenic má ?asto za následek zahn?dnutí, což není p?íliš lákavé, ale po ošet?ení oxidem si?i?itým si p?vodní barvu zelí udrží. Sušené meru?ky bez si?ení ztrácejí sv?j krásný a lákavý vzhled, oblíbený ananas se dobarvuje, aby vynikla jeho žlutá barva a byl lákav?jší pro konzumenty. Význam t?chto látek spo?ívá nejen v prodloužení trvanlivosti použití jednotlivých potravin ?i lepší vizuální orientaci p?i nákupu, ale také ochran? spot?ebitele p?ed mikroby, plísn?mi a dalšími p?vodci i n?kterých onemocn?ní, které by mohly p?ejít p?es kontamino-vanou potravu (salámy, konzervy atd.) na ?lov?ka. Aditiva mají své místo v potrav?, sv?d?í o tom i skute?nost, že jejich dlouhodobé používání ve sv?t? neprokázalo jednozna?n? jejich škodlivost. Od prvního použití v USA (1870) ub?hlo 136 rok? a dnes mezi aditiva pat?í p?es 3 800 t?chto dopl?kových látek. Konzervované potraviny mají budoucnost, nebo? poskytují výhody. Nem?žeme však p?ehlížet skute?nost, že zdravotní stav naší populace není dobrý, po?et alergických onemocn?ní nar?stá. V ?R se ke konci roku 2002 uvád?l po?et lidí nemocných r?znými druhy alergií kolem 2 000 000. Faktem je, že alergické onemocn?ní mohou vyvolat i ?ist? p?írodní látky obsažené v b?žných a denn? používaných potravinách jako nap?. v mléku, n?kterých druzích ovoce, ale také v ?okolád?, burských o?íšcích atd.

Doposud se odborníci neshodli na tom, do jaké míry jsou p?ídatné látky našemu zdraví nebezpe?né. U n?kterých z nich však byly prokázány r?zné nežádoucí ú?inky – alergické reakce, astmatické záchvaty, poruchy chování (b?žná je hyperaktivita u d?tí), n?které mohou mít karcinogenní ú?inky pop?. nežádoucí ú?inky na reprodukci a vývoj plodu. Pokud už hodnotíme vliv kterékoli p?ídatné látky na náš organismus, je t?eba vzít v úvahu také její množství, které je schopno vyvolat nežádoucí reakci. V každém p?ípad? nejde o p?irozenou sou?ást stravy, proto platí: pokud m?žeme, vyhn?me se jim. Obzvláš? to platí pro d?ti, protože pro vyvíjející se organismus m?že mít chemická zát?ž mnohem horší dopad.

5. Záv?r Práci jsem zpracovala s d?razem na význam t?chto látek v potravinách, na jejich množství, které populace konzumuje. Seznam aditiv uvádí 440 látek, což je vysoké ?íslo a dá se p?edpokládat jejich další nár?st. Také orientace ve zna?ení potravin písmenem E a to jak z pohledu ochrany spot?ebitele p?ed zdravotními riziky i p?ípadnou ekonomickou újmou není jednoduchá záležitost. S ?adou potraviná?ských aditiv jsou spojeny n?které nežádoucí ú?inky. ?asté jsou reakce p?ipomínající

page 32 / 36


alergie, ale podle poznatk? z literatury jde u v?tšiny postižených o projevy p?ecitliv?losti na n?které látky. V této souvislosti jsou ?asto uvád?ny potraviná?ská azobarviva, benzoany, si?i?itany, oxid si?i?itý atd. N?která aditiva mohou dokonce vyvolat astmatické záchvaty, pr?jmy, nevolnost. Další jsou spojována se vznikem nádor? i nep?ímým vlivem na vývoj plodu (chinin). Podle toxikolog? pat?í aditiva mezi rizikové faktory nap?. p?i dietách a konzumenti je ?adí hned za kontaminanty. I zde je t?ch pohled? celá ?ada a je nutné si uv?domit, že p?es ?adu pozitivních faktor?, což také pr?zkum potvrdil (nap?. rozší?ení sortimentu potravin o r?zné polotovary, exotické poživatiny, zachování výživové hodnoty, stabilita hygienické nezávadnosti, snížení náklad? na produkci potravin, používání dalších druh? náhražek atd.) je nutné neustále poznatky o aditivech dopl?ovat a tím minimalizovat jejich p?ípadné negativní dopady na zdraví spot?ebitel?. Na konec bych cht?la ?íci, že dostupných informací je pom?rn? málo, což potvrzuje skute?nost, že problematika je v našich podmínkách „mladá“ a vyžaduje pozornost.

Seznam použité literatury 1. AMANN, W. a kol. : Chemie/u?ebnice pro st?ední školy 2b/.Scientia. Ed.l.Praha, 2000. 2. DAVÍDEK, J. a VELÍŠEK, J. : Analýza potravin. Edi?ní st?edisko VŠChT. Ed.l. Praha, 1992. 3. HÁLKOVÁ, J. a kol. : Analýza potravin. I.Straka.Ed.l.Újezd u Brna, 2000 4. HAJŠLOVÁ, J.: Aditiva. Biologie, chemie a zem?pis. 4/92. Ro?ník 1. Praha 1992 5. CRÁSKOVÁ, Z. a KOLÁ?, K.: D?kaz kyseliny glutamové v potraviná?ských výrobcích. Biologie, chemie, zem?pis. 12/98.Ro?ník 7. SNP.Praha, 1998 6. INDRA, Z. a MIZERA J. : Chemické kontrolní metody. SNTL. Ed.l.Praha, 1992 7. KODL, J. a TUREK, B. : P?ídatné a aromatické látky, kontaminanty a potravní dopl?ky v nové potraviná?ské legislativ?. UZPI.Ed.l. Praha, 1998. 8. RABINOVI?, A. a CHAVIN, Z.: Stru?ná chemická p?íru?ka, SNTL.Ed.l. Praha, 1985 9. SKOUPIL, J. A TVRZNÍK K. : Laboratorní p?íru?ka pro pekárny, cukrárny a pe?ivárny. SNTL.Ed.l. Praha, 1989. 10. VELÍŠEK, J. : Chemie potravin, díly 1, 2, 3. OSSIS. Ed.l. Tábor, 1999. 11. VODRÁŽKA, Z. : Biochemie (pro studenty st?edních škol). Scientia.Ed.l., Praha, 1998 12. VONÁŠEK, F. a kol. : Látky vonné a chu?ové. SNTL.-alfa. Ed.l. Praha – Bratislava, 1987. 13. VRBOVÁ, T. : Víte co jíme aneb pr?vodce „É?ka“ v potravinách. Ecohouse. Ed.l. Praha, 2001. 14. http://www.sweb.cz/aditiva/ 15. http://www.fitlife.cz/clanky/ecka-v-potravinach.html 16. http://www.ohz.cz/Publikace/14.html 17. http://www.celostnimedicina.cz/pridatne-latky-aditiva-v-potravinach.htm 18. http://aditiva.d2.cz/data/db_adit.xls 19. http://www.vyziva.2v1.cz/Dietologie/nahradni%20sldidla.htm 20. http://www.szpi.gov.cz/cze/informace/article.asp?id=56554&cat=2190&ts=3ec91 21. http://www.vejprtsko.cz/aktualne/Pravy_pruh/Symbol%20E.htm

page 33 / 36


Seznam p?íloh 1. Tabulka rakovinnotvorných chemických látek 2. Seznam potravin, p?i nichž mohou být použity pouze vyjmenované látky 3. Seznam potravin, které nesmí obsahovat žádné p?ídatné látky

P?ílohy

1. Následující tabulka vyjmenovává chemické látky bezesporu rakovinotvorné, ale používané: jsou p?idávány do potravin, které denn? jíme.

Ozna?ení E 153

E 239 E 250 E 251 E 249 E 252 E 123

E 142 E 210 E 211 E 212 E 213 E 214 E 215 E 216

Název látky mediciální uhlí

Škody rakovinav USA zakázáno

Obsažena Alkoholické nápoje, pudinky, bonbony, žvýka?ky, cukrá?ské výrobky, pomazánkové krémy, sýry, kandované ovoce, zmrzliny, margaríny, sirupy z višní, t?ešní, jahod a švestek, sladkosti, nugát, marcipán, kaviár sýry

Esametyléntetraminrakovina derivát benzenu Natrium-Nitrit rakovinani?í ?ervené konzervované a p?epracované maso, va?ené a krvinky syrové uzená?ské výrobky Natrium-Nitrát rakovina jako E 250 Kalium-Nitrit rakovina jako E 250 Kalium-Nitrát rakovina jako E 250 Amarant rakovinaalergie alkoholické nápoje, pudinky, bonbony, náhrady kaviáru, sladkosti, žvýka?ky, o?echové krémy, kandované ovoce, zmrzlina, margaríny. Jahody, švestky, mo?ské ovoce, nugát, marcipán, ovocné sirupy BS (zelené zá?ivé rakovinaalergie jako E 123 barvivo) Kyselina benzoová rakovinaalergie alkoholické nápoje, ovocné š?ávy, kaviáry a náhrady kaviáru Natrium-benzoát rakovinaalergie jako E 210 Kalium-benzoát rakovinaalergie jako E 210 Kalcium-benzoát rakovinaalergie jako E 210 Ethyl-p-hydroxyrakovinaalergie majonézy, kaviár a náhrady kaviáru benzoát Ethylesterová s?l rakovinaalergie jako E 214 Propylen-prakovinaalergie jako E 214

page 34 / 36


E 217 E 218 E 131

hydroxy-benzoát Propylenesterová s?l Metylester Patentní mod?

rakovinaalergie

jako E 214

rakovina rakovina

jako E 214 k barvení a dekoraci povlak? sýr?, bonbón?, vaje?ných sko?ápek, žvýka?ek, zmrzliny, kaviáru, alkoholických nápoj?, likér?, sirup? atd.

2. Potraviny, p?i jejichž výrob? mohou být použity pouze vyjmenované látky

Název potraviny ?okoláda Kakao a výrobky z ?okolády

Povolená látka E 322 lecitiny, E 442 amonné soli fosfátových kyselin E 170 uhli?itany vápenaté, E 322 kyselina citrónová, E 334 kyselina vinná, E 414 arabská guma (jen k lešt?ní povrchu), E 440 pektiny (jen k lešt?ní povrchu), E 471 mono-diglyceridy mastných kyselin, E 500 uhli?itany sodné, E 501 uhli?itany draselné, E 503 uhli?itany amonné, E 504 uhli?itany ho?e?naté, E 524-528 hydroxidy (sodný, draselný, vápenatý, amonný a ho?e?natý), E 530 oxid ho?e?natý, E 422 glycerol Ovocné š?ávy 100% E 300 kyselina askorbová, E 330 kyselina citrónová Džemy, rosoly, E 270 k. mlé?ná, E 296 k.jable?ná, E 300 k. askorbová, E 330-333 citronany, marmelády, povidla a E 440 pektiny, E 400-404 algináty, E 406 agar, E 407 karagenan, E 410 klevely karubin, E 412 guma guar, E 415 xanthan, E 418 guma gellen, E 509 chlorid vápenatý, E 524 hydroxid sodný, E 327, E 334, E 335, E 350 Zahušt?né mléko E 300 k.askorbová, E 301 askorban sodný, E 304 estery k. askorbové s mastnými kyselinami, E 322 lecitiny, E 331 citronan sodný, E 322 citronan draselný, E 407 karagenan, E 500 hydrogenuhli?itan sodný, E 501 hydrogenuhli?itan draselný, E 509 chlorid vápenatý ?erstvé ryby, korýši a E 331 citronany sodné, E 332 citronany draselné, E 333 citronany vápenaté m?kkýši v?etn? zmrazených Tepeln? neopracované E 300 k. askorbová, E 301 askorban sodný, E 302 askorban vápenatý, E 330 polotovary z mletého a k. citrónová, E 331-333 citronany sodné, draselné, vápenaté m?ln?ného masa Chléb-druhy p?ipravené E 260 k. octová, E 261-263 octany, E 472 a acetoglyceridy, E 472 d výlu?n? z mouky, vody, tartaroglyceridy, E 270 k. mlé?ná, E 300 k. askorbová, E 301 askorban solí, droždí, kyp?ících sodný, E 302 askorban vápenatý, E 304 estery k. askorbové s mastnými látek a ko?ení kyselinami, E 322 lecitin, E 325-327 mlé?nany (sodný, draselný, vápenatý), E 471 mono a diglyceridy mastných kyselin, E 472 e, E 472 f estery mono a diglycerid? s kyselinami octovou a vinou M?kké zrající sýry E 170 uhli?itany vápenaté, E 504 uhli?itany ho?e?naté, E 509 chlorid vápenatý, E 575 glukonolakton

page 35 / 36


3. Seznam potravin, které nesmí obsahovat žádné p?ídatné látky

1. med 2. neemulgované tuky a oleje 3. máslo 4.mléko a neochucená smetana 5.neochucené kysané mlé?né výrobky 6.minerální vody 7.káva 8.nearomatizovaný ?aj 9.cukr 10.t?stoviny 11.neochucené podmáslí

_______________________________________________ PDF generated by Kalin's PDF Creation Station

page 36 / 36 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Aditiva (P?ídatné látky) - seminární práce

Recommend Documents